Červenec 2013

Červenec 2013

Hlavní zprávy:

Úroky budou i dále nízké Růst je ve Phoenixu Ekonomika státu Illinois Ben Bernanke - profil

Další:

Lousiana jde po ropných firmách Dlužníci se vracejí. I s dluhem Zynga se zaměří na síť

Americká ekonomika Tomáš Hart, Stanislav Beneš

Druhé čtvrtletí za moc nestálo, soudí analytici RŮST BY SE MĚL ZRYCHLIT VE DRUHÉ PŮLCE ROKU

Růst americké ekonomiky byl ve druhém čtvrtletí slabý, shodují se ekonomové před oficiálním vyhlášením statistik za první polovinu tohoto roku. Růst daní a vládní úspory mají největší vliv na zpomalení ekonomiky, zatímco postupné ekonomické oživení, tvorba nových pracovních míst a růst cen nemovitostí se pozitivně projeví až ve druhé půlce roku. Pouhé jedno procento růstu je nejčastější odhad za druhý kvartál, méně než 1,8 % v prvním čtvrtletí. Už v létě by ale oživení mělo nabrat na rychlosti a dva zbývající kvartály by měly zaznamenat meziroční přírůstek HDP o 2-3 %. Hlavně oživení na realitním trhu

je výborná zpráva. Vlastnictví nemovitosti je totiž snem většiny amerických rodin a pořízení vlastního bydlení patří k hlavním indikátorům spotřebitelského optimizmu. Zvyšují se, po dlouhé době, i reálné mzdy. Až o 3,7 % ročně měly narůst příjmy většiny domácností, nejvíce od roku 2008. Prodej aut je zase nejlepší od roku 2007, za první polovinu roku se v USA prodalo 7,8 milionu automobilů. Prodejům aut i nemovitostí prokazatelně pomohla politika nízkých úrokových sazeb, kterou prosazuje FED pod vedením Bena Bernankeho. I firmy začínají, po dlouhé době, investovat

a nabírat nové zaměstnance. Měsíčně letos zatím nachází práci 202 tisíc zaměstnanců, více než loňských 180 tisíc měsíčně. Negativem je nezaměstnanost, která se pořád drží na Ameriku nezvykle vysoké úrovni, 7,8 %. Střední třída stále cítí ekonomické problémy, když podíl pracujících z ekonomicky aktivních lidí klesl za posledních šest let z 66 na 65,3 %, průměrný příjem domácností se za stejnou dobu snížil o 5 %. Zlepšení situace střední třídy a snížení sociálních nerovností proto bude téměř s jistotou patřit k prioritám druhého funkčního období prezidenta Obamy, tj. do roku 2016.

Fed úroky nezvedá BANKA OMEZUJE NÁKUPY STÁTNÍCH DLOUHOPISŮ AS

Předseda Federální banky Ben Bernanke ve výpovědi před komisí Kongresu prohlásil, že by snížení nákupů státních dluhopisů ze strany centrální banky nemělo vést ke zvýšení úrokové míry. Tato obava pramení z nejistoty, jestli snížení poptávky nepovede k poklesu ceny amerických dluhopisů a tedy růstu jejich výnosnosti, což přímo ovlivňuje úrokovou míru pro celou ekonomiku. Bernanke soudí, že úrok „blízko nule“ by se měl udržet i poté, co FED nakupování dluhopisů skončí, resp. bude slabší než nyní. Další

klíčovou proměnnou je nezaměstnanost a FED ji sleduje velice pečlivě. Bankéři neplánují s úrokovou sazbou hýbat, dokud se její úroveň nepřiblíží alespoň 6,5 %, ze současných 7,6 %. I když ekonomika vytváří cca 200 tisíc pracovních míst měsíčně, pracovní trh má „do uspokojivého stavu ještě hodně daleko“, prohlásil v Kongresu Bernanke. FED svůj plán omezit nákup dluhopisů oznámil už 22. května a od té doby jsou

finanční trhy hodně rozkolísané. FED dnes měsíčně kupuje dluhopisy v hodnotě $85 mld., není známo, na jakou hodnotu by nákupy měly v dohledné době klesnout. Vládní šetření zároveň zpomaluje ekonomické oživení, což aktivní politiku FEDu spíše vyžaduje. Letošní druhý kvartál měl pro USA skončit se špatným výsledkem, jen 1 % růstem. Všichni se shodují, že čas pro růst úrokových sazeb ještě nepřišel a do roku 2014 prakticky nikdo jejich růst nečeká.

Šéf FEDu vypovídá v Kongresu

Červenec 2013

EPA má novou šéfku SILNÝ TLAK NA SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Do čela federální Environmental Protection Agency se postavila Gina McCarthy, která už od svých prvních veřejných vystoupení dává jasně najevo, kterým směrem se ochrana životního prostředí bude v USA pod jejím vedením ubírat. EPA je mocná agentura, s několika miliardovým rozpočtem a právem regulovat normy pro emise a jiné látky, které vznikají průmyslovou aktivitou. Je tedy jasné, že velká část politických střetů mezi republikány a demokraty se vede právě na linii EPA, kterou republikáni obviňují ze ztráty pracovních míst kvůli přísným normám, které podnikům ztěžují život. Šéfka EPA, vybraná prezidentem Obamou,

při svém vystoupení na Harward Law School tyto námitky odmítla jako nepodložené a naopak trvala na tom, že přísnější normy podnítí inovace, investice do nových technologií a vznik nových, dobře placených a dlouhodobě udržitelných pracovních míst. „Můžeme dnes nemluvit o ekologické regulaci, která krade pracovní místa? Prosím, aspoň na jeden den“, odvětila při diskuzi o snahách omezit globální oteplování. „Raději mluvme o životní příležitosti, protože tolik životů je právě teď ve hře“, pokračovala. Během prvního Obamova mandátu vydala EPA vůbec poprvé limity na emise rtuti z elektráren,

podnikla kroky k regulaci skleníkových plynů a updatovala řadu nařízení o kvalitě ovzduší. Další na řadě jsou tepelné elektrárny, největší zdroj oxidu uhličitého. Obama dal EPA čas na představení nových norem do června 2014. „To nemá být lehké. To má být těžké“, řekla k tomu, že snižování emisí vyvíjí tlak na podniky a lidi, aby měnili své chování. V minulém měsíci federální soud zamítl žalobu několika energetik z Texasu na to, že EPA nemá mít právo největší zdroje škodlivých plynů, jedno z vítězství, které novou šéfku EPA těší. Nejméně další tři roky tak budou ve znamení boje s globálním oteplováním, řekla McCarthy. (NBC News)

Spotřebitelé vykazují pohodu NEJLEPŠÍ ZA ŠEST LET

Ekonomický růst a zaměstnanost. To si ekonomové slibují od posledního měření spotřebitelské důvěry, která vykázala nejvyšší (nejlepší) hodnotu za posledních šest let, od roku 2007. 85,1 je současná úroveň, naměřená univerzitou

Michigan, která tento výzkum provádí pravidelně. Za poslední rok důvěra vzrostla o 13 bodů. Američtí spotřebitelé jsou klíčoví pro hospodářskou situaci, protože 70 % HDP tvoří výdaje domácností. Výzkumníci také zjistili, že rostoucí počet obyvatel

očekává růst svých příjmů v brzké budoucnosti, což potvrzuje jejich pozitivní očekávání ohledně ekonomické situace. To platí i přesto, že po vypršení daňových úlev z minulých let se většině daně o něco zvýšily. (Times Dispatch)

Lousiana žaluje ropné firmy VINÍ JE ZE ZTRÁTY OCHRANY PŘED VELKOU VODOU Stát Lousiana žaluje ropné a plynařské společnosti, které desetiletí těží v mořských vodách tohoto státu. Důvodem je poškození a zničení mokřadů, které působí jako obrana pobřeží Louisiany před hurikány, které sebou přinášejí zvýšenou hladinu vody, záplavy a velké škody. Hlavním viníkem jsou prý ropné firmy, které mají z byznysu miliardové zisky bez ohledu na zničený ekosystém. Podle žalující strany se těžařské firmy dlouhodobě a systematicky mokřadů zbavují, protože jim vadí v ničím nerušeném přístupu k jejich plošinám na moři. Tisíce kilometrů trubek na vytěženou ropu a plyn

mají ničit vegetaci, vést k erozi půdy a umožňovat vtok slané mořské vody do sladkovodních oblastí. „Šest tisíc let trvalo, než se pobřežní ekosystém zformoval do dnešní podoby. Ropné firmy ho ale zničily za dobu jednoho lidského života“, stojí v prohlášení, vydaném radou, která monitoruje stav pobřeží kolem New Orleans. Právní zástupce rady řekl, že vzniklé škody se odhaduje na „miliardy, mnoho miliard dolarů“ a žaloba má velkou šanci na vítězství. I když povolení těžit v mořských vodách vydává federální vláda ve Washingtonu, nemá Lousiana zájem žalovat Obamovu administrativu.

Washington totiž investuje velké peníze do protipovodňové ochrany, aby zabránil opakování podobné katastrofy, jako v roce 2005 při hurikánu Katrina. Právníci soudí, že šance Lousiany na vítězství mohou být celkem veliké, protože se jedná o zdokumentovanou realitu, kterou není možné jen tak odmítnout. U soudu ale může být velice těžké (a drahé), prokázat, že poškozené ekologické problémy má na svědomí právě chování ropných firem. Ty mají dost peněz na to, aby si zaplatily nejlepší advokáty, kteří budou tvrdit pravý opak.(New York Times)

Červenec 2013

Phoenix jedničkou v růstu METROPOLE VYKAZUJE NEJVĚTŠÍ ZMĚNU MEZI MĚSTY

Bájného Fénixe má metropole

i na vlajce

Phoenix a Tucson jsou dvě metropole, které mezi americkými městskými oblastmi vykazují největší růst, ukázal poslední Metro Monitor Report. Tato města mají největší hodnotu tzv. metropolitního růstu, který agreguje data o ekonomickém růstu měst a jejich širokého okolí. Mezi sto sledovanými městy jim k primátu stačilo 1,2 resp. 1,1 % růstu za letošní první čtvrtletí. Na růstu arizonského velkoměsto je pozitivní to, že přichází z větší škály oborů, je tedy

rovnoměrnější a dělá město stabilnějším pro případ náhlé změny v jednom sektoru ekonomiky. Ekonomické oživení by proto mělo být silnější a trvalejšího charakteru. Jediná část ekonomiky, která se zmenšuje, je vládní sektor. Phoenixu ale stále zbývají 2,6 % do předkrizové úrovně, což znamená, že pracovních míst není zdaleka tolik, jako dříve. Oživení ekonomiky přichází dříve než oživení na pracovním trhu,

protože první nápor zvýšené poptávky firmy většinou dokáží pokrýt se stávajícími zaměstnanci. Vedoucí místo zaujímá zdravotnictví, které od recese vytvořilo 12 % všech nových míst ve městě, zlepšení je také vidět na trhu s nemovitostmi, který cenově poskočil o 18 % od poloviny loňského roku. Ale stát Arizona a Phoenix obzvlášť byly silně zasaženy krizí na trhu realit a ceny se podle některých nemusí už nikdy dostat na předkrizovou úroveň. (PhoenixBizpournal)

Návrat výroby nebo jen pocit? NĚKTEŘÍ NESOUHLASÍ SE VŠEOBECNÝM NÁZOREM Mnoho politiků a analytiků již nějakou dobu vyjadřuje potěšení, že část US firem vrací část své výroby do USA, hovoří se i o novém trendu desetiletí. US Business and Industry Council, resp. její analytik Alan Tonelson, ale nesouhlasí, a s pomocí statistik se to snaží dokázat. I když průmyslová výroba roste (6,2 % vs. růst HDP 2,5 , čísla z června t.r.), nejde prý o nijak závratné hodnoty, a to i ve světle toho, že minulá dekáda nebyla pro průmysl nikterak skvělá. Srovnávací základna je tedy relativně nízká. Objem produkce se ještě nedostal na úroveň z roku 2007, před začátkem krize. Ani pokrizové meziroční růsty nedosahují úrovní dřívějších oživení: 6 % v roce 2010 oproti 8,2 % (2004) nebo 6,4 % (2000). Ani pracovní místa nevznikají v průmyslu v takovém

množství, růst počtu nových pozic je o třetinu nižší než v celé ekonomice. V posledním čtvrtletí počet míst dokonce poklesl. Čína také stále pokračuje v dodávání stále lepších a náročnějších výrobků, 38 % high-tech zboží se do USA už dováží a nevyrábí v zemi. Čína vadí také proto, že americké firmy ji považují za měnového manipulátora, i když vládní administrace se tomuto termínu vyhýbá. Břidličný plyn, který je o hodně levnější než tradiční plyn, také nemusí mít na průmysl tak pozitivní vliv, jak by někdo mohl očekávat. Struktura průmyslu v Americe se totiž posouvá směrem k energeticky méně náročným aktivitám (IT hardware, sofistikovaná měřící technika, pokročilé zdravotní technologie,…). Energetické náklady tedy hrají menší roli než v minulosti.

Analytik organizace navrhuje, aby Spojené státy porušily některé svoje mezinárodní obchodní závazky, omezit import nebo rozšířit platnost protekčního zákona Buy American, který je už i tak trnem v oku mnoha jiným zemím. Pro objektivitu budiž řečeno, že US Business and Industry Council je sdružení soukromých amerických výrobců, kteří se soustředí na svoje podnikání v USA a nepatří mezi velké exportéry či investory. Ve svých vyjádřeních proto příliš nezohledňují závazky, které na sebe USA v obchodní oblasti vzaly a prosazují své zájmy bez přílišných ohledů na druhé země. Názory této organizace se proto těší pozornosti médií, protože popisují náladu mezi firmami, ale administrativa se jimi většinou neřídí.(Bloomberg)

Příležitosti i povinnosti USA CHTĚJÍ INFORMACE O INVESTORECH V MYANMARU

Informace zveřejní americká

ambasáda

Když v loňském roce Spojené státy zrušily sankce vůči Myanmaru, dalo se očekávat, že 60-timilionový, zatím neprozkoumaný trh, nezůstane americkým investorům dlouho skrytý. Od té doby již skutečně firmy jako Coca-Cola, General Electric nebo Ford oznámily, že

jak plní lidská práva ve svých provozech, chovají se k životnímu prostředí, zveřejnit všechny platby nad $10.000 vládním úřadům, informovat o kontaktech s vojenskými představiteli a sdílet detaily o nákupech pozemků a budov v Myanmaru.

Hospodářská komora USA lobovala proti a tvrdí, že povinnost dostane US firmy do nevýhody proti jejich evropským konkurentům. „Americké investice se mají podporovat, ne ztěžovat“, řekl John Goyer, který zodpovídá za vztahy s regionem.

Červenec 2013

Coca-Cola je jednou z amerických

firem, které již v Myanmaru působí

v zemi hodlají investovat; Ford již otevřel v Yangon svoje první zastoupení, kde prodává F-150 z USA a Ranger vozy z Thajska. Počínaje 1.7. 2013, musí americké firmy, které v Myanmaru investovaly přes $500.000, informovat o tom,

Informace budou vyvěšeny na webových stránkách amerického velvyslanectví, které bylo nedávno znovu otevřeno v Yangonu. Nařízení již vyvolalo kritiku, a to jak pro svoji měkkost, tak pro svoji přísnost.

Lidskoprávním organizacím zase vadí, že nejsou nijak definovány pokuty za neplnění povinnosti. Ford, který už v Myanmaru prodává, v nařízení ministerstva zahraničí nevidí problém a za přítěž je nepovažuje.(New York Times)

Yahoo pohřbívá Altavistu LEGENDÁRNÍ VYHLEDAVAČ ODCHÁZÍ DO HISTORIE 8. července je den, kdy se internet rozloučí s jednou z dalších legend. Firma Yahoo, které je od roku 2003 vlastníkem Altavisty, kterou tehdy koupila jako součást firmy Overture, oznámila, že k tomuto datu skončí provoz tohoto kdysi populárního vyhledávače. Kdo se po 8.7. pokusí na webu najít Altavistu, bude přesměrován na stránky Yahoo. Altavista byla

jedním z prvních vyhledavačů, který indexoval obsah webových stránek a době před Google patřil k nejpoužívanějším serverům na světě. Altavista vznikla v roce 1995 a v době kamenné internetového vyhledávání byla velice populární, protože jí vynalezený „crawler“ procházel webové stránky a nacházel relevantní odkazy o mnoho lépe než konkurenční

servery. Altavista a spol. ale podlehly Googlu v roce 2001, kdy se Google stal nejpoužívanějším vyhledavačem na světě a od té doby je bezkonkurenčním králem internetu. Internetoví analytici a nadšenci se s Altavistou loučí jako s někým, kdo kdysi sice ovlivnil jejich životy, ale kdo se stal nepotřebným a pro moderní dobu už nepoužitelným.

Energetika pociťuje dopad klimatických změn ZPRÁVA UPOZORŇUJE NA NOVOU SITUACI

Nová zpráva ministerstva energetiky upozorňuje na dopad dlouhých období sucha a vysokých teplot na energetickou infrastrukturu v USA a výrobu elektrické energie v těchto obdobích. Tepelné elektrárny mají stále větší problém zajistit si dostatek vody během horkých dnů, se kterou by mohly efektivně ochlazovat nahromaděné teplo. Také těžba ropy a plynu, rafinérie nebo přenos elektřiny, především podél pobřeží, může

být ohrožena rostoucí úrovní moří, sílící intenzitou bouřek a záplavami. Klimatické změny také mohou ztížit zásobování elektřinou z obnovitelných zdrojů. Nejhorší problémy ve výrobě a zásobování energiemi nastanou, pokud se několik rizikových faktorů sejde najednou, což se v poslední době děje často. Mezi státy, které jsou těmito negativními jevy nejvíce vystaveny, je často uváděn Texas, jako případ konkrétních problémů v obdobích horka a sucha.

V létě 2011, za období velkého horka a extrémního sucha, musel Texas vyhlásit stav ohrožení v zásobování elektřinou, protože mnoho elektráren bylo vyřazeno z provozu. Na volném trhu se cena elektřiny okamžitě prudce zvýšila. Hned rok poté, během dalšího sucha, se těžařské firmy v několika státech včetně Texasu, které získávají plyn a ropu metodou hydraulické frakturace, musely vyrovnat s růstem ceny vody a některým bylo až na šest týdnů zakázáno využití vodních zdrojů.

FATCA až od příštího července NENÍ JASNÉ, JESTLI JDE O POSLEDNÍ ODKLAD

Americké snahy o získávání informací o penězích, které si občané USA ukládají v bankách mimo Spojené státy, získávají odklad o šest měsíců, do 1. 7. 2014. FATCA, Foreign Account Tax Compliance Act, vyžaduje, aby zahraniční finanční instituce s americkou daňovou správou sdílely informace o amerických klientech, kteří u nich mají uloženo více než $50.000, nebo aby z jejich úroků nebo dividend srazily

totiž trvají na tom, že chtějí zdaňovat příjmy všech svých občanů, bez ohledu na to, kde výdělek získali. Ministerstvo financí, které FATCA implementuje, s ní má potíže už od schválení zákona v roce 2010. Zahraniční banky tvrdí, že zákon je příliš složitý, především u různých swapových přeshraničních obchodů a že potřebují více času na přípravu jeho implementace (původně měl

za „game changer“ v boji proti daňovým únikům. Američané k provádění zákona přistupují, kromě bankovního sektoru, i mezinárodně. U některých zemí, třeba Velké Británie, Irska nebo Singapuru, totiž podepsali dohodu přímo s národními daňovými úřady, které se zavázaly informace sbírat za celou zemi a předávat je Američanům najednou. Podobné „hromadné“ dohody se připravují i s některými

Červenec 2013

30 % a poslaly je do USA. Spojené státy

platit od ledna 2012). OECD zákon chválí a označuje ho

daňovými ráji, na které zákon míří především.

Dlužníci opět nesplácejí PO ČTYŘECH LETECH JSOU VÝSLEDKY ŠPATNÉ

Když začala v Americe krize, dostalo se mnoho lidí do problémů se splácením hypotéky a jejich potíže táhly ekonomiku ještě dále ke dnu. Aby se situace aspoň o něco zlepšila, přišlo v roce 2008 ministerstvo financí s programem, který měl pomoct splácet své závazky aspoň čtyřem milionů dlužníků. Výsledky programu jsou ale spíše rozpačité, jak ukázala poslední zpráva o stavu programu pro americký Kongres. Mezi 1,2 miliony dlužníků, kteří využili

snížení úroků, prodloužení splatnosti hypotéky a někdy i snížení dlužné částky, je velké procento neplatičů, kteří nesplácejí ani méně přísné úvěry. Více než 25 % domácností se znovu dostalo do problémů a mnoha dalším podobná situace hrozí, varují statistiky. Studium dat ukázalo několik ‚jasných vzorců‘, stojí ve zprávě. Nejrizikovější jsou ti dlužníci, kteří získali nejmenší úlevu od jejich původních podmínek, jejich dluh stále převyšuje současnou hodnotu domu nebo bytu,

mají špatný dluhový profil a byli silně zadluženi již v době, kdy se jim podmínky zmírnily. Ministerstvo financí na program vyčlenilo $19 miliard, dosud na něm stát prodělal přes 800 mil. dolarů. Report doporučuje vytvořit systém včasného varování, který by upozorňoval na vznikající potíže se splácením ještě dříve, než dlužník přestane splácet. „Vláda udělala všechno proto, aby pomohla bankám přečkat krizi. Pro majitele domů by měla udělat totéž“, píše se ve zprávě.

Stěhování za miliardy CHEMIČKY Z CELÉHO SVĚTA MÍŘÍ DO USA Vodní doprava + síť plynovodů + levný plyn = boom chemického průmyslu ve Spojených státech. Hlavně zahraniční firmy stojí za skoro $100 miliard investic do chemických provozů po celých Státech, především v Texasu a Louisianě. Methanex, kanadská firma, která je největším výrobcem methanolu, utratí $1,1 miliardy za přesun svých dvou továren z Chile do města Geismar v Lousianě. Dow Chemical, Sasol, ExxonMobil a spousta dalších se chovají podobně, protože

kromě zemí Blízkého východu není nikde na světě levnější zemní plyn než v Americe. Víc než polovina takto expandujících firem jsou neamerické společnosti, které do USA přesouvají výrobu plastů hnojiv a jiných produktů chemického průmyslu. Přitom ještě před pěti lety se americké chemičky zavíraly a propouštěly zaměstnance. Revoluce v břidličném plynu ale způsobila od roku 2005 pád cen plynu o tři čtvrtiny a chemičky, pro které je plyn základní surovinou, toho ve velkém využívají. Např. ruská

společnost EuroChem, výrobce zemědělských hnojiv, využívá nejen levného plynu, ale i spojení Lousianny řekou Mississippi se zemědělskými oblastmi na Středozápadě, kam bude svá hnojiva po řece dovážet. V celých USA se za posledních dvanáct měsíců zaměstnanost zvýšila o 11.800 lidí, což je největší číslo za třicet let. Kromě výrobců technologií nastávají dobré časy stavařům, kteří následují investory a staví jim nové nebo rekonstruují staré výrobní závody.(Businessweek)

Koncentrace na hry na síti ZYNGA SE DO GAMBLINGU NEPUSTÍ

Miliony lidí na celém světě si prošli až téměř závislostí na sociálních hrách jako třeba Farmville na Facebooku, většina z nich se ale časem svého milovaného způsobu jak zabít volný čas s lehkým srdcem zbavila. Podobně i investoři opouštějí jejich tvůrce, protože tento dosud dobře fungující stroj na peníze se začíná zadrhávat a příjmy jsou daleko za očekáváními. Akcie firmy Zynga, která patří k nejznámějším mezi tvůrci skupinových her, spadly na $3,02 při jmenovité hodnotě

v prosinci 2011. Hodnota firmy tehdy dosahovala $7 miliard. 70%-ní pokles ukazuje nedůvěru investorů v budoucnost firmy. Nový ředitel Don Mattrick přesto věří, že Zynga dokáže přijít s novými herními hity, které opět přitáhnou milovníky online her. A s nimi i zájem investorů. Vědomě se rozhodl nejít cestou vývoje her pro kasina v USA, i když mnoho operátorů čeká na brzké vydání licence od státních úřadů otevřít nová kasina a nové podniky by měly poptávat hry

v prvních týdnech soustředí na procesy ve firmě a při vývoji her, kde hledá zlepšení a zrychlení v uvádění nových her na trh. Ve svém prvním rozhovoru s investory řekl, že volně dostupné hry na Internetu jsou stále rostoucí oblastí, ale Zynga se na ně v poslední době nedokázala dostatečně soustředit. Hry od Zyngy jako Poker, Farmville nebo Farmville 2 si stále udržují vedoucí pozice v příjmech mezi hrami, které jsou dostupné např. na Facebooku. Akcie firmy ale stále padají, investoři

Červenec 2013

Ekonomické ukazatele

28.6. 31.7.

Dow Jones Industrial Average

14.909

15.499

Nasdaq

3.403 3.606

EUR/USD 1,304 1,327 CZK/USD 19.84 19,51 10-let. dluhopis USA 2,48% 2,53 %

Vývoj ceny akcií

$10, za kolik je investoři kupovali při uvedení na burzu

pro svoje návštěvníky. Mattrick se

jsou nedůvěřiví. (Guardian LV)

Lepší péče o prasata AČ NERADA, NÁSLEDUJE AMERIKA EVROPSKOU UNII Americká ekonomika je proslulá svým tahem na inovace a změnu, která mnoha firmám a celým sektorům ekonomiky zajišťuje vedoucí postavení mezi světovými konkurenty. Jeden z oborů ale změny vytrvale odmítá, a to i v případě, že si tím téměř s jistotou zajistí negativní publicitu. Zemědělci, resp. velkochovatelé prasat, jsou přesně takovým odvětvím. Průmysl dlouho odmítá změnit normy na podmínky,

ve kterých jsou prasata chována, takže většina dobytka žije a čeká na porážku v boxech, ve kterých nemají prostor ani na otočení. Ani změny v EU, která vloni normy pro zajištění prostoru zpřísnila, na největší firmy a jejich zástupce žádný velký dojem neudělaly a k podobným změnám se chystat nechtějí. „Evropa je Evropa a Amerika je Amerika. Nemáme rádi, když nám experti z Evropy říkají, co máme dělat“,

prohlásil Jim Long, CEO firmy Genesus Genetics, výrobce genetik pro chovatele prasat. Vypadá to ale, že časy se pomalu lepší. Odborný časopis Pork nedávno napsal, že změna je nevyhnutelná a postupně se některé velké firmy začínají hlásit k lepší péči o zvířata. Ještě loni přitom velké americké firmy v Bruselu lobovaly za to, aby předpis nebyl v EU schválen a jejich exporty do Evropy tak nic neohrožovalo.

Červenec 2013

Ekonomika států: ILLINOIS Illinois leží v americkém Midwestu, Středozápadu a je pátým nejlidnatějším státem USA (kolem 13 mil. obyvatel). Pátý je stát i co do velikosti ekonomik jednotlivých států US-A. Státem Unie se stal v roce 1818, mottem státu je: Národní suverenita, národní unie. K rozlehlým zemědělským plochám, které z něj udělaly oblíbené místo pro příchod emigrantů z Evropy v dobách velké migrace do USA, je možné přidat solidní dostupnost surovin (uhlí, dřevo, ropa) a dnes také velice dobrou základnu pro služby s vyšší přidanou hodnotou a investice firem do vývoje ve státě. Takový dostatek příležitostí znamená, že Illinois má silně diverzifikovanou ekonomiku. Hlavním městem je Springfield, největší město Chicago s širokým okolím čítá přes 4,5 mil. obyvatel.

Zemědělsky je dominantní kukuřice, Illinois spadá do tzv. kukuřičného pásu, Corn Belt, který od Iowy a Illinois pokračuje na jih až do Missouri. Kromě kukuřice se farmáři v Illinois zabývají pěstováním sóji a dalších plodin, které se pěstují na rozlehlých plochách. Zajímavostí je, že Illinois je největším pěstitelem dýní, tak viditelným především během svátku Halloween. Ze zvířat se nejvíce chovají prasata. Mezi ovocem jsou nejdůležitější jablka.

Illinois je největším pěstitelem dýní v USA

Stát prošel standardní transformací své ekonomiky, jako mnoho dalších států: od jednoduchého zemědělství k sofistikovanějšímu zemědělskému podnikání a velkovýrobě, přes průmysl k současnému zaměření na ekonomiku služeb. Centrální pozice Illinois přispěla k tomu, že ve státě se ve velkém vyráběly zemědělská mechanizace a motorová vozidla, např. John Deere nebo Caterpillar zde měly hlavní výrobní provozy. Během 80. let 20. století se výrobní firmy potýkaly s novou japonskou konkurencí a vysokými náklady. Kvůli nim se hromadně přesouvaly na jih Spojených států a lidé si museli hledat nové pracovní příležitosti. Dnes ekonomika stojí na práci pro státní službu, zdravotnictví, vzdělávání, právu, financích a obchodu. Výrobní podniky, které ve státě stále působí, se soustřeďují na telekomunikace, elektroniku, výrobky z oceli, potraviny (Archer Daniels Midland, Kraft Foods), chemické produkty a výrobu strojů. Centrály zde mají Boeing, McDonalds, Motorola nebo aerolinky United Airlines. Chicago se stalo jedním z amerických i světových center obchodu.

Illinois je bohatě obdařen energetickými surovinami, přesto energii spíše nakupuje, než prodává jiným. Ač jsou jeho zásoby uhlí obrovské, jeho vysoká sirnatost z něj dělá jen obtížně využitelný zdroj. Illinois tradičně patří ke státům, jejichž elektřina z velké míry pochází z jádra. Během minulého desetiletí to ve většině roků byla téměř polovina.

Dlouhodobým problémem, který zhoršuje ekonomické vyhlídky státu, je jeho vysoká zadluženost a v poslední době i nezaměstnanost. Dluhy na penzijních závazcích, přes $90 mld., mu zadělaly na největší úvěrový rating mezi státy USA, dokonce horší, než má Kalifornie. Na Wall Streetu se dokonce vžilo označení „Illinois efekt“, který znamená, že nedůvěra věřitelů se negativně projevuje i na jejich ochotě půjčovat i zdravým subjektům, jen proto, že pochází ze stejného státu. Některé investiční fondy dokonce dluhopisy s tak nízkým ratingem odmítají nakupovat. Například státní univerzity si již stěžují, že kvůli jejich spojení se státem platí vyšší úroky na své půjčky než jiné, srovnatelné školy v jiných státech. Nezaměstnanost se drží kolem 9,5 % a rozdíl oproti průměrné úrovni v USA se v posledních měsících ještě zhoršuje. Hodně firem se přesouvá do jiných států USA (opět, jako v 80. letech), protože se bojí, že Illinois nebude schopen dostát svým závazkům, zbankrotuje a stáhne firmy sebou.

Modrá čára Illinois, oranžová USA

I když se Illinois potýká s mnoha problémy, je jeho největší město jedno z nejpříjemnějších k životu a Americe. I přes silné větry (Windy City) a tvrdé zimy, je Chicago opakovaně vyhlašováno jako nejlepší americké velkoměsto pro kombinaci soukromého a pracovního života. I když se říká, že Windy City se městu říká ne kvůli větrným poryvům od Lake Michigan, ale politikům, kteří při svých hádkách byli plni emocí a vzruchu (hot air)…

Stránka 8

Červenec 2013

Americké hlavy: Ben BERNANKE Současný šéf americké centrální banky se pomalu blíží ke konci svého druhého funkčního období. Období, během kterého Ben Bernanke (60) stál v čele nejdůležitější banky na světě, se nesmazatelně zapíše do dějin nejen americké, ale s jistotou i do celosvětové ekonomické historie. Do funkce ho v lednu 2006 jmenoval prezident Bush. Druhé jmenování, do začátku roku 2014, obdržel poté v roce 2010 již od současného prezidenta Obamy a během obou mandátů musel čelit ekonomické krizi, tzv. Velké recesi. Právě jeho kroky během této krize, hlavně záchrana bankovního sektoru a Wall Streetu obecně, budou hlavním východiskem všech budoucích hodnocení jeho působení ve funkci, jak ze strany podporovatelů, tak i jeho kritiků.

Bernanke se narodil ve státě Georgia v roce 1953 a dětství prožil v Severní Karolíně ve středostavovské rodině. Vystudoval ekonomiku na Harvardu a doktorát obdržel na MIT v roce 1979. Jeho poradce při doktorské práci byl Stanley Fischer, budoucí guvernér centrální banky Izraele. Poté učil na Stanfordu (1979-1985) a v Princetonu, byl také hostujícím profesorem na MIT a New York University. Během let 2005-6 byl předsedou prezidentovy Rady ekonomických poradců. Před jmenováním guvernérem FEDu v něm již působil v různých jiných rolích, byl členem rady guvernérů (2002-5), vyučujícím v pobočkách FEDu v Bostonu, Phipadelphii a New Yorku a členem akademického poradního sboru v newyorské pobočce. Po skončení na pozici guvernéra v roce 2014 z FEDu neodejde, protože byl do FEDu jmenován na čtrnáct let, z toho ale jen osm může strávit jako guvernér.

V jeho vědecké práci má prominentní místo Velká deprese ve 30. letech 20. století v USA, je patrně největším současným znalcem tohoto období. Názory a závěry, které při studiu deprese získal, hojně využil při řešení ekonomické recese, která přišla záhy po jeho nástupu do role guvernéra FEDu. Bernanke přišel k závěru, že viníkem deprese byla především tehdejší centrální banka, která po snížení úvěrování komerčních bank nepřišla na trh s dodatečnou hotovostí, aby nepříznivý trend zvrátila.

Do ekonomických knih vešla tzv. Bernankeho doktrína, která se zabývá kroky, které může FED udělat, aby zabránil deflaci, tj. takovému snížení poptávky, že výrobci musí snižovat ceny, aby vůbec někoho přesvědčili ke koupi. Lidé ale čekají další snižování cen a proto raději vyčkávají a poptávku tak snižují ještě více. Podle Bernankeho by FED měl poskytnout potřebné množství peněz, zajistit, aby se dostaly před finanční instituce ke spotřebitelům, snížit krátkodobé úrokové míry klidně i na nulu a ve velkém kupovat cizí měny, aby se oslabila síla dolaru. S nově vydanými penězi navíc aktivně kupovat podíly v podnicích a bankách a ve velkém také kupovat ministerstvem financí vydávaný nový dluh. Především snížení úrokových sazeb téměř na nulu a kapitálových vstup do finančních institucí a podniků (pojišťovna AIG a automobilky GM a Chrysler) poté provedl v praxi při řešení důsledků krize. Nadbytek úspor (saving glut) je dalším termínem, se kterým přišel Bernanke

a udělal z něj běžný termín ekonomických diskuzí. Podle něj vznikla kolem roku 2005 ve světě nerovnováha resp. nadbytek úspor nad potřebnými investicemi. Rozvíjející se země měly velké objemy úspor, které jen těžko dokázaly umístit na trhu, což nejvíce pocítila Amerika, jako největší ekonomika na světě. Poptávka po umístění úspor byla tak veliká, že si Amerika mohla dovolit nabízet nízké úrokové sazby a přitom prodávat stále větší objemy svého dluhu do zahraničí. Ceny aktiv, především nemovitostí, silně vzrostly, protože lidé nízkých úroků využívali na nákup nemovitostí v dříve nevídaných objemech. Právě nemovitosti a problémy s hypotékami patří mezi hlavní příčiny vzniku krize. Během krize podniky nechtěly investovat a držely rekordní objemy hotovosti (‚cash kings‘), což ekonomice ještě přitížilo, protože se jen pomalu snižuje nezaměstnanost.

Mezi jeho podporovatele patří hlavně nositel Nobelovy ceny, profesor Paul Krugman. Většina jeho odpůrců se, především z důvodu jeho aktivních zásahů do ekonomiky během krize, nacházejí na pravé straně, hlavně mezi republikány nebo zastánci minimálního vlivu státu na chod ekonomiky. Hlas většiny se ale shoduje, že to byl právě Bernanke, kdo zabránil dalšímu pádu americké ekonomiky v těžkých letech 2008-9 a že většina jeho, často neortodoxních, politik byla spíše úspěšná než neúspěšná.

Stránka 9

Červenec 2013

Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 je tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí.

Stanislav Beneš je obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku od srpna 2011. Jako ekonomický diplomat působil na generálním konzulátu ČR v Ottavě a Sydney. Před odjezdem do New Yorku byl zástupcem ředitele odboru dvoustranných ekonomických vztahů na ministerstvu zahraničí v Praze. Před nástupem do státní správy pracoval v mezinárodním obchodě s potravinami.

Americká

ekonomika

Červenec 2013

Pro kontakt a komentáře používejte email hart.tomas@gmail.com