ANALÝZA Tento text · 2020-05-25 · Podporují škola a město/obec biodiverzitu dostatečně?...

Tento text

je pro všechny členy Ekotýmů

(nejen pro učitele)!

Přečtěte si ho společně!

A N A LÝ Z APracovní listy k průzkumu ekologického stavu školy

Druhý krok metodiky programu Ekoškola je naprosto zásadní k úspěšnému plánování

změn, které se rozhodnete realizovat ve vaší škole nebo jejím okolí. Tento krok rozvíjí kritické

myšlení i práci s daty a informacemi. Nutí vás komunikovat a přemýšlet nad názory a přístupy druhých lidí.

Pracovní listy jsou vytvořeny tak, aby vám pomohly projít celým procesem hledání silných a slabých stránek bez větší

pomoci dospělých. To ovšem neznamená, že je k tomu nepotřebujete. Naopak, při hledání odpovědí na některé otázky

se na ně budete muset obrátit.

Průzkum ekologického stavu školy je skvělou příležitostí k zapojení co největšího počtu žáků i učitelů do programu

Ekoškola. Využijte toho! Ať už třeba tím, že uděláte různé ankety a průzkumy, nebo přímo rozdělíte jednotlivé části

a otázky z pracovních listů do tříd. Také si můžete stáhnout do mobilu aplikaci Eco Schools (je v angličtině),

která může sloužit jako další rozšíření vašeho průzkumu.

Jak můžete využít pracovní listy?

Každý pracovní list začíná krátkým teoretickým úvodem, na jehož konci naleznete první a zásadní otázku: „PROČ se chceme

danému tématu věnovat?“ Následuje jednoduché zamyšlení nad tím, jak je vaše téma provázané s ostatními tématy

programu Ekoškola a k jakým cílům udržitelného rozvoje (SDGs) směřuje.

Hlavní část pracovních listů tvoří tři až pět otázek, na které budete hledat odpovědi a ty různými způsoby vyhodnocovat

a interpretovat (pomocí grafů, map, tabulek atd.). Otázky si můžete rozstříhat a každou zvlášť vyvěsit na nástěnku

nebo přilepit k Plánu činností, aby bylo každému na první pohled jasné, jak souvisí s tím, co děláte. Zároveň každá otázka

obsahuje dva smajlíky , které lze rozstřihnout a následně je ohýbat podle toho, zda je výsledek průzkumu podle vás

silnou, nebo slabou stránkou.

Každá otázka také obsahuje podotázku (označena symbolem žárovky ). Ta vás povede k hlubšímu zamyšlení

nad zkoumaným tématem a je pouze na vás, zda se jí budete zabývat, nebo ne.

Druhá strana každého pracovního listu obsahuje informace, jak s každou otázkou pracovat a vyhodnotit ji,

plus tipy na osoby, které vám s ní mohou pomoct (piktogramy).

Co má být výsledkem?

Výsledkem celého kroku Analýza by měl být seznam silných a slabých stránek, který je zpracovaný nejlépe v jednom dokumentu,

na jednom plakátě apod. Tento seznam slouží k prezentaci celkových výsledků směrem do školy (k žákům, učitelům…)

i na veřejnost (k vedení obce, občanům…). Zároveň je to dokument, který vám pomáhá i v dalších letech sledovat,

co se ve škole změnilo. A současně je to jeden z mála výstupů, který dokládáte, když žádáte o mezinárodní titul Ekoškola.

Z výsledků průzkumu vychází následně váš Plán činností. Vše, co máte v Plánu, musí mít tedy základ v Analýze, kterou jste

udělali (ať už pomocí pracovních listů, nebo jiným způsobem). Tato návaznost by měla být zřejmá i pro pozorovatele z vnějšku.

Teď už zbývá jen vybrat si téma a jít utvářet udržitelnější svět!

Autor: Pavla Hoppová, Marie Servítová, Jan Smrčka

Graficky zpracoval: Perfect Planet, s. r. o.

Vydalo: Vzdělávací centrum TEREZA, z. ú. Haštalská 17, 110 00 Praha 1

Rok: 2019

Publikace byla vytvořena za podpory Hlavního města Praha.

Termín biodiverzita znamená rozmanitost živých organismů na Zemi, takže i v okolí vaší školy.

Lidskou činností však způsobujeme ohrožení řady druhů, a tím úbytek biodiverzity. V přírodě totiž vše tvoří

provázaný celek. Vyhynutí jedné, pro nás třeba bezvýznamné rostliny, může v důsledku vést k úhynu brouků,

ptáků i savců v dané lokalitě. Zachování biodiverzity je proto v našem vlastním zájmu.

Tyto pracovní listy vás povedou k mapování rozmanitosti živých organismů v okolí vaší školy včetně

podmínek, které biodiverzitu u vás ovlivňují. Pokud ale budete chtít, můžete se zamyslet i nad celým

vaším městem. Na základě toho, co zjistíte, vymyslíte Plán činností, jak udržet, případně dokonce zvýšit

biodiverzitu ve vaší oblasti.

Než se však vrhnete do průzkumu, společně si odpovězte na první a zcela zásadní otázky:

B I O D I V E R Z I TA

Zamyšlení 1:

Proč se chceme věnovat tématu BIODIVERZITA právě na naší škole?

Co nás aktuálně trápí a z čeho máme obavy?

Zamyšlení 2:

Zakroužkujte, která témata programu Ekoškola dále souvisí s BIODIVERZITOU:

Energie

Odpady

Doprava

Prostředí školy

Jídlo a svět

Šetrný spotřebitel

Klimatické změny

Voda

Zakroužkujte, kterých cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se téma BIODIVERZITA dotýká:

1. Jaké jsou podmínky vaší zahrady?

Jak podmínky zahrady ovlivňují rozmanitost druhů v zahradě?

orientace na světové strany

svažitost terénu

jak půda zadržuje vodu

povětrnostní podmínky

srážky

kvalita půdy

kam svítí slunce

..........................

Biodiverzita / Otázky

PR

OČ

?

Jak na to?

V hodinách zeměpisu, přírodopisu, v pracovních činnostech či jiných vhodných hodinách

prozkoumejte podmínky na vaší zahradě.

Doporučujeme vytvořit mapu vaší zahrady (bude se vám hodit v dalších částech) - beton, asfalt, trávník,

udržované záhony, les, neudržované plochy apod. Můžete sami vymyslet, co všechno by mohlo mít vliv na

rozmanitost zahrady.

K vyplňování můžete přizvat i ostatní třídy ve škole.

Výsledek

Výsledná zjištění zapište do jednotlivých oblastí.

Vyhodnocení pomocí smajlíků

Je zahrada využívána tak, aby byly co nejvíce zohledněny přírodní podmínky.

Napište si vedle smajlíků hlavní důvod vašeho vyhodnocení (odpověď na otázku Proč?).

Kdo mi pomůže?

Vyber, kdo Ti pomůže, případně dokresli další.

Biodiverzita / Vysvětlivky

žák třída učitel ředitelka školník uklízečka kuchařka

2. Jaká je na školní zahradě rozmanitost druhů živočichů a rostlin?

Je možné druhovou rozmanitost rozšířit?

ŽIVOČICHOVÉROSTLINY


PR

OČ

?

Jak na to?

Nakreslete mapu/plán školní zahrady a zakreslete do ní, kde se nacházejí rostliny a živočichové,

o jaké druhy se jedná, případně doplňte počet nalezených rostlin a živočichů. Rostliny i živočichy

můžete třídit podle tříd nebo použijte vlastní způsob třídění.

Zamyslete se a také zaznamenejte piktogramem, zda mají nalezení živočichové na školní zahradě

úkryt (symbol domečku), potravu (vidlička a nůž), nebo zahradou jen procházejí (šipka).

Výsledek

Do sloupců na druhé straně listu vypište zjištěné druhy rostlin a živočichů.

Barevně pak můžete zvýraznit v mapě i v tabulce, které druhy jsou:

- původní / nepůvodní / invazivní / chráněné / ohrožené

Vyhodnocení pomocí smajlíků a zapsání hlavního důvodu

Jsou množství a rozmanitost druhů rostlin a živočichů dostatečné na to,

aby podporovaly biodiverzitu na školní zahradě?


Kdo mi pomůže?




3. Jak škola a město/obec podporují biodiverzitu?

Jsou i další způsoby, které by mohla škola nebo město/obec využívat ke zvýšení biodiverzity?

škola

obec město


PR

OČ

?

Jak na to?

Vytvořte myšlenkovou mapu nebo použijte metodu brainstormingu.

Můžete rovněž osobně oslovit vedení školy a města/obce např. formou dotazníku

a ptát se, jak škola a město/obec podporují biodiverzitu školy/města/obce.

Výsledek

Výsledné nápady zapište do jednotlivých bublin.


Podporují škola a město/obec biodiverzitu dostatečně?


Kdo mi pomůže?




Bez dopravních prostředků si tento svět již nedokážeme představit. Díky nim můžeme cestovat i rozvážet

suroviny a zboží z nejvzdálenějších koutů planety. S dopravními prostředky je svázána i infrastruktura, miliony

kilometrů silnic, tunelů a mostů, miliony pracovních míst. Doprava nám hodně dává, ale také nám hodně

bere. V 21. století již máme možnosti využít to nejlepší z dopravy s minimálním dopadem na životní prostředí

a naše zdraví, a přesto se to neděje.

Pojďte prozkoumat, jak doprava ovlivňuje život ve vašem městě/obci i ve vaší škole. Analýza dopravy vám

pomůže zjistit, jak se dopravujete do školy, co vás k tomu vede i jaké nabídky či bariéry se vám staví do cesty.


Zamyšlení 1:

Proč se chceme věnovat tématu DOPRAVA právě na naší škole?


D O P R AVA

Zamyšlení 2:

Zakroužkujte, která témata programu Ekoškola dále souvisí s DOPRAVOU:

Energie

Odpady

Biodiverzita

Prostředí školy

Jídlo a svět


Klimatické změny

Voda

Zakroužkujte, kterých cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se téma DOPRAVA dotýká:

1. Jak se žáci, učitelé a provozní zaměstnancinejčastěji dopravují do školy?Např. v rámci jednoho týdne.

žáci

kdo

způsob dopravy

učitelé

provozní

pěškykolo

koloběžkaspolujízda

autemhromadná

dopravaauto

2. Jaké jsou důvody jejich výběru daného způsobu dopravy do školy?Napište dva nejčastější důvody u každého způsobu dopravy.

Co se děje s námi/s naším tělem při chůzi a co při jízdě autem?

Doprava / Otázky

žáci učitelé provozní zaměstnanci

pěšky

kolo, koloběžka

spolujízda

hromadná doprava

auto

PR

OČ

?P

RO

Č?

Jak na to?

Tip 1. Dotazník - zjistěte, jak se žáci, učitelé i provozní zaměstnanci nejčastěji dopravují

do školy např. v rámci jednoho týdne.

- Vytvořte dotazník – např. pomocí Google dokumentů.

Tip 2. Nádoby na hlasování - na chodbě můžete postavit nádoby a nechat ostatní žáky,

učitele i provozní zaměstnance, aby vhodili hlas (fazole, knoflík, korálek) do příslušné nádoby.

Nebo s nádobami obejděte všechny žáky, učitele i provozní zaměstnance.

Výsledek

Výsledná čísla zapište do tabulky a pro větší názornost je můžete zakreslit pomocí grafu,

který může být přílohou zpracované otázky.


Myslíte si, že se většina žáků, učitelů a provozních zaměstnanců dopravuje

do školy ekologicky šetrným způsobem?


Kdo mi pomůže?


Jak na to?

Tip 1. Dotazník – zjistěte, jaké jsou důvody, proč se žáci, učitelé i provozní zaměstnanci

dopravují do školy daným způsobem.

- Pověste na nástěnku plakát, do kterého necháte všechny ve škole heslovitě zapsat jejich důvody.

Tip 2. Sněhová koule – nechte po jednotlivých třídách i kabinetech kolovat papír, aby všichni, kdo chtějí,

mohli zapsat své důvody k jednotlivým způsobům dopravy. Např. čas, vzdálenost, bezpečnost, zdraví atd.

Výsledek

Do připravených kolonek pak zapište dva nejčastější důvody u každého způsobu dopravy.


Je možné důvody využití dopravy, která není tak šetrná k životnímu prostředí, ovlivnit?


Kdo mi pomůže?


Doprava / vysvětlivky



3. a) Jak škola a obec/město podporujízpůsoby dopravy šetrné k životnímu prostředí?

Dají se upravit další místa tak, aby více podporovala způsob dopravy šetrný k životnímu prostředí?

3. b) Nakreslete mapu okolí školya zakreslete do něj místa, která:

- podporují způsob dopravy, který je šetrný k životnímu prostředí

- nepodporují způsob dopravy, který je šetrný k životnímu prostředí

Mapu nakreslete ve větším měřítku na speciální papír mimo pracovní listy.

škola

obec město

Doprava / otázky

PR

OČ

?P

RO

Č?

Vytvořte myšlenkovou mapu nebo použijte metodu brainstormingu.

Případně osobně oslovte vedení školy a obce a ptejte se, jak škola a obec podporují způsoby

dopravy šetrné k životnímu prostředí (kolo, koloběžka, pěšky…). Např. kolárna ve škole.

Výsledek

Výsledné nápady zapište do jednotlivých oblastí.


Podporují škola a obec způsoby dopravy šetrné k životnímu prostředí dostatečně?


Kdo mi pomůže?


b) Jak na to

Nakreslete mapu okolí školy a zakreslete do ní místa, která podporují/ohrožují využívání takového způsobu

dopravy, který je šetrný k životnímu prostředí. Nechte pak i ostatní žáky mimo Ekotým, aby místa v okolí

školy doplnili, a označte, která místa jsou bezpečná/nebezpečná.

Inspiraci najdete na www.prazskematky.cz

Můžete případně také vyznačit místa na Google mapách apod.

Výsledek

Výsledkem je mapa okolí školy se zakreslenými body.

Kdo mi pomůže?



a) Jak na to



4. Jaké jsou dopady dopravy na životní prostředí a lidi?

ekol

ogic

ká s

top

a

Jak se cítíte ve třídě? Co to může ovlivňovat?

Doprava / otázky

žák třída škola

ve třídě o přestávce

na chodbách o přestávce

v okolí školy

hluk

z d

opra

vy

PR

OČ

?P

RO

Č?

Jak na to?

Podobná otázka je i v tématu Prostředí školy.

Pokud pracujete na obou tématech, můžete otázky propojit.

Ekologickou stopu lze vypočítat na www.mojeco2.cz a hluk lze změřit profesionálním hlukoměrem,

který si můžete zapůjčit v kanceláři Ekoškoly.

Můžete si také stáhnout aplikaci na měření hluku do telefonu.

Více zjistíte v příručce Ekoprovoz ve školách.

Výsledek

Zapište hodnoty do příslušných kolonek (průměr na žáka/třídu).


Výsledky porovnejte s normami pro školy a vyhodnoťte. Zamyslete se nad údaji, které jste získali a porovnejte

je s globálně dostupnou biokapacitou planety (1,8 globálního hektaru na obyvatele) a s limitem hluku pro

učebny (max. 45 dB) i místní silniční dopravu (max 55 dB).


Kdo mi pomůže?




Využívání nějakého druhu energie je pro nás životní nezbytností. Civilizační pokrok nám přinesl parní stroj,

baterie a také atomové elektrárny. Způsob výroby elektřiny významně ovlivňuje životní prostředí, zejména

vzhledem k velkému využívání neobnovitelných zdrojů surovin a kvůli vypouštěným emisím.

S vyučujícím fyziky se můžete pobavit o tom, jaké druhy energie se využívají v lidské činnosti a jakým

způsobem je získáváme. V přírodopise můžete nastudovat, jaký dopad má náš energetický příjem na životní

prostředí. Žijeme v době, která nám již technologicky umožňuje vyrábět energii jen z obnovitelných zdrojů,

a přesto se to mění jen velmi pomalu.

Společně prozkoumáte, jaké zdroje energie vaše škola využívá, kolik jí spotřebujete celkově a jaké procesy

nebo přístroje vám energii nejvíc „žerou“. Budete se zabývat i tím, jaká energeticky úsporná opatření již

děláte. Získaná data a výsledky vám pomohou vymyslet další opatření, která mohou vést k větší úspoře

v čerpání energie nebo k nalezení obnovitelných zdrojů vhodných pro vaši školu.


Zamyšlení 1:

Proč se chceme věnovat tématu ENERGIE právě na naší škole?


E N E R G I E

Zamyšlení 2:

Zakroužkujte, která témata programu Ekoškola dále souvisí s ENERGIÍ:

Doprava

Odpady

Biodiverzita

Prostředí školy

Jídlo a svět


Klimatické změny

Voda

Zakroužkujte, kterých cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se téma ENERGIE dotýká:

1. Jaké zdroje energie škola využívá?

Zd

roj

ener

gie

Prů

měr

ná

spot

řeb

a /

rok

Prů

měr

ná c

ena

v K

č /

rok

Co

spot

řeb

u ov

livňu

je?

Jaké

jiné

zd

roje

ene

rgie

m

ůže

ško

la v

yuží

t?

Který druh energie nejméně zatěžuje životní prostředí? Dá se spotřeba energie na škole snížit?

Energie / otázky

topení svícení spotřebičeohřev vody .........

PR

OČ

?

Jak na to?

Oslovte vedení školy nebo školníka/školnici a zeptejte se na informace z tabulky. Pro srovnání výhodnosti

jednotlivých zdrojů energie využijte finanční částku, kterou za ně škola zaplatí měsíčně. Nelze využít

porovnání spotřeby pomocí jednotek, jsou totiž u různých zdrojů různé. Můžete porovnat i ceny za energie

od jednotlivých dodavatelů a zjistit, proč škola odebírá energie od současného dodavatele.

Výsledek

Výsledky zjišťování zapište do tabulky a využijte je k vytvoření grafů, které můžete pověsit například na

nástěnku ve škole a prezentovat tak své výsledky.


Jak hodnotíte výsledky, ke kterým jste došli, vzhledem k dopadu na životní prostředí?


Kdo mi pomůže?


Energie / vysvětlivky


2. Jaká je spotřeba energie jednotlivých spotřebičů (žroutů) používaných ve škole?

počítače nápojové automaty svícenítiskárny

průměrná spotřeba el. energie za měsíc:

průměrná spotřeba el. energie za měsíc:

průměrná částka za měsíc:

průměrná částka za měsíc:

lednice / mrazničky konvektomaty interaktivní tabulekonvice

nejmenší žrout energie

největší žrout energie

Proč je spotřeba energie největšího spotřebitele tak vysoká? A dá se snížit?

Energie / otázky

PR

OČ

?

Jak na to?

Spotřebu energie lze změřit wattmetrem (lze zapůjčit v TEREZE), u žárovek

zjistěte spotřebu např. výpočtem z údajů uvedených na obalu.

Výsledek

Do připravených tabulek zapište spotřebu za měsíc. Lze zjistit spotřebu např. za 3 dny,

vypočítat průměrnou hodnotu a vynásobit 20 (počet dní v měsíci, kdy je škola otevřená).

Zaznačte na osu všechny spotřebiče od nejmenšího žrouta energie

po největšího a využijte k tomu získaná čísla. Jestli máte další spotřebiče, doplňte je do volného sloupce.


Jak hodnotíte spotřebu energie na vaší škole?

Dochází k plýtvání nebo je u všech přístrojů dostatečně využita?


Kdo mi pomůže?




Topení

Svícení

Spotřebiče

Ohřev vody

3. Jaká můžete ve škole najít energeticky úsporná opatření?

Jak ještě můžeme energiemi šetřit? Dají se další způsoby využít ve škole?

Energie / otázky

PR

OČ

?

Jak na to?

Namalujte si plánek školy a zaznačte, kde všude se energie využívá. Poté vyznačte, kde a jak se energií šetří.

Např. okna, dveře, topný systém, regulace teplot ve třídách, zateplení apod.

Případně osobně oslovte vedení školy nebo provozní zaměstnance a ptejte se, jak škola šetří energiemi.

Např. topení a izolace, vypínání spotřebičů, zhasínání ve třídách, energetické štítky atd.

Výsledek?

Svá zjištění zapište do tabulky.


Podporuje škola dostatečně šetření energiemi?


Kdo mi pomůže?




Téma ODPADY je v Ekoškolách nejvíc populární. A dalo by se říci, že to je rovněž trend celé naší společnosti.

V mnoha spotřebitelských průzkumech vychází, že ochrana životního prostředí rovná se třídění odpadů.

To je však velký omyl. I přes skvělé třídicí schopnosti našeho národa produkce komunálních odpadů

v České republice stále roste. V roce 2017 dosáhla výše 537 kg na obyvatele za rok.

Věnovat se třídění odpadu je správné. Nicméně to není ta nejúčinnější cesta, jak snížit jejich dopad na

životní prostředí. Tyto pracovní listy vám pomohou zjistit, jaké druhy odpadů ve škole vznikají a jak se

k vám dostávají. Povedou vás k průzkumu opatření, která brání vzniku odpadu nebo vám ho umožňují znovu

smysluplně využít. Získané informace vám pak poslouží k nalezení dalších možností vedoucích k redukci

odpadů ve vaší škole.


Zamyšlení 1:

Proč se chceme věnovat tématu ODPADY právě na naší škole?


O D PA DY

Zamyšlení 2:

Zakroužkujte, která témata programu Ekoškola dále souvisí s ODPADY:

Doprava

Energie

Biodiverzita

Prostředí školy

Jídlo a svět


Klimatické změny

Voda

Zakroužkujte, kterých cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se téma ODPADY dotýká:

1. Jaké jsou ve škole druhy odpadu a kolik kterého ve škole vzniká?

Co se děje s odpadem dál? Šlo by s ním nakládat jinak?

množství

druh odpaduKUCHYNĚ

množství

druh odpaduSPOLEČNÉ PROSTORY

množství

druh odpaduTŘÍDA

Odpady / otázky

PR

OČ

?P

RO

Č?

PR

OČ

?

Jak na to?

Nejprve se zamyslete, který odpad vzniká ve třídě, na chodbě a v kuchyni, a zkuste odhadnout a zakreslit do

grafů, jaký je váš předpoklad o jeho množství. Poté projděte školu a zjistěte, kolik je skutečně jednotlivého

druhu odpadu v daných částech školy. Kritériem hodnocení množství může být váha nebo objem daného

odpadu.

Zvolte si např. jeden týden, kdy budete odpad vážit a zapisujte si hodnoty. Oslovte provozní zaměstnance

nebo vedení školy, aby vám pomohli informace získat.

Nebo se podívejte do košů a zjistěte, jaký odpad ve škole vzniká.

Výsledek

Do připravených grafů zakreslete váš odhad, jaký je poměr jednotlivých druhů odpadu

(plast, papír, bioodpad, elektroodpad atd.).

Pak do grafů přikreslete skutečný poměr jednotlivých druhů odpadu – např. po vážení nebo po zjištění od

provozních zaměstnanců školy nebo vedení.

Grafy odpadu můžete zpracovat také na plakát mimo pracovní listy a označit, zda se daný druh odpadu:

- využije znovu

- vyhodí do směsi

- finančně zhodnotí

- vytřídí


Je poměr jednotlivých vytříděných druhů odpadů vzhledem k dopadu na životní prostředí pro vás v pořádku?


Kdo mi pomůže?


Odpady / vysvětlivky


2. Odkud se bere odpad, který ve škole vzniká?

Odpady / otázky

Produkuje naše škola i nějaké toxické a přírodě vyloženě nebezpečné látky? Z čeho vznikají, z jaké činnosti?

Jak na to?

Diskuse – přemýšlejte a bavte se o tom, odkud k vám do školy odpad přichází a proč?

Anketa – můžete do přemýšlení nad otázkou zapojit i další žáky školy a vytvořit anketu.

Tu je možné pověsit na nástěnku a nechat žáky odpovědi zapisovat nebo je oslovit osobně.

Výsledek

Výsledky zapište heslovitě do bublin.


Máte dostatek informací o tom, odkud se bere odpad, který ve škole vzniká?


Kdo mi pomůže?




3. Co děláme ve škole pro to, abychom vzniku odpadu předcházeli?

Co z toho, co děláte, je další využívání a u čeho jde čistě o předcházení vzniku odpadu? Jaký je mezi tím

rozdíl? A šlo by ještě ve škole něco dělat tak, aby se opravdu předcházelo vzniku odpadu?

Odpady / otázky

škola žák

PLAST PAPÍR

škola žák

BIOODPAD

škola žák

škola žák

ELEKTROODPAD SMĚS

škola žák škola žák

PR

OČ

?

Jak na to?

Pod jednotlivé druhy odpadu zapište do levého sloupce, co dělá škola z pohledu instituce a do pravého

slupce, co děláte vy z pohledu jednotlivce pro předcházení vzniku daného odpadu. Hledejte co nejvíce

způsobů, jak škola a žáci předcházejí vzniku odpadů.

K vyplňování můžete přizvat i ostatní ve škole.

Výsledek?

Své nápady zapište do jednotlivých oblastí.


Zdá se vám, že škola i vy dostatečně předcházíte vzniku odpadů?


Kdo mi pomůže?




4. Jak ve škole podporujete znovuvyužití odpadového materiálu?

Co se dál děje s využitým odpadem?

Odpady / otázky

PLAST SMĚSBIOODPADPAPÍR

PR

OČ

?

Jak na to?

Sněhová koule – po třídě pošlete papír s názvem jednoho druhu odpadu a nechte všechny ve třídě,

aby postupně připsali, co je napadá, že by šlo s odpadem před vyhozením ještě dělat.

Oslovte ostatní ve škole.

Znovuvyužití je např. recyklace, bazar, kompost.

Výsledek?

Zapište nápady do příslušných sloupců.


Jsou aktivity, které při znovuvyužití odpadu realizujete dostatečné?


Kdo mi pomůže?




Bezpečné, demokratické a přátelské prostředí ve školách je určující pro vztah ke škole, spolužákům,

pedagogům, ale i k učení a motivaci k celoživotnímu vzdělávání. Stejně tak je důležité, jak třídy, škola i její

okolí vypadají. Ve školní budově totiž strávíme většinu našeho produktivního času. To znamená, že by na nás

mělo dobře působit a mělo by se nám líbit.

V tomto tématu tedy prozkoumáte, co se vám ve škole líbí a nelíbí, co a jak na vás působí a jak to můžete

ovlivnit. Budete se také zabývat tím, jakým způsobem škola nakupuje nové vybavení i materiál a zda

převažují spíš ekonomické zájmy, nebo se také zohledňuje ekologičnost. Ze zjištěných informací získáte silné

a slabé stránky vaší školy, které vám pomohou rozhodnout, co a jakým způsobem zlepšíte nebo udržíte.


Zamyšlení 1:

Proč se chceme věnovat tématu PROSTŘEDÍ ŠKOLY právě na naší škole?


P R O S T Ř E D Í Š K O LY

Zamyšlení 2:

Zakroužkujte, která témata programu Ekoškola dále souvisí s PROSTŘEDÍM ŠKOLY:

Doprava

Energie

Biodiverzita

Odpad

Jídlo a svět


Klimatické změny

Voda

Zakroužkujte, kterých cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se téma PROSTŘEDÍ ŠKOLY dotýká:

1. Která místa ve škole jsou pro vás příjemná a která nepříjemná?

ŠKOLA

ZAHRADA

Místa

Místa

Proč zde chcete/nechcete trávit volný čas?


Prostředí školy / otázky

příjemná místa

příjemná místa

nepříjemná místa


PR

OČ

?P

RO

Č?

Jak na to?

Tip 1. Diskuse – přemýšlejte a bavte se o tom, kde ve škole trávíte svůj čas (třídy, chodby, šatny, wc, učebny

a další). Bavte se také o tom, proč jsou tato místa pro vás příjemná/nepříjemná. Co konkrétně vás na daném

místě láká/odrazuje, abyste zde trávili čas.

Tip 2. Dotazník – ptejte se spolužáků nebo učitelů, která místa ve škole, na zahradě či v blízkém okolí školy

jsou jim příjemná nebo nepříjemná a proč.

Mapa míst pro relaxaci – můžete do přemýšlení nad otázkou zapojit i další žáky školy a vytvořit mapu školy

a zahrady. Ty je možné předat do každé třídy a nechat žáky zakreslit jejich oblíbená místa pro trávení volného

času spolu s důvody, proč dané místo zvolili. Barevnými puntíky mohou označit, která místa jsou příjemná

a která nepříjemná.

Do tabulky „Jiná místa v okolí školy“ pak můžete zapsat místa, kam rádi chodíte se školou na vycházku,

nebo se nacházejí v okolí školy.

Můžete se zaměřit na herní prvky, přírodní prvky, klidové zóny, odpočinkové zóny atd.

Výsledek

Zjištěné informace, případně nejčastější odpovědi, zapište heslovitě či pomocí vět do připravené tabulky.

Do jedné části místa, která jsou pro vás příjemná, do druhé části místa, která jsou pro vás nepříjemná

a zapište zdůvodnění.


Je na škole dostatek míst, kde žáci mohou příjemně strávit svůj volný čas?


Kdo mi pomůže?


Prostředí školy / vysvětlivky


Co je to volný čas a co pro něj potřebujeme? Jaká další místa pro volný čas můžete ve škole mít?

JINÁ MÍSTA V

OKOLÍ ŠKOLYMísta


příjemná místa



PR

OČ

?

2. Co může žák ve škole ovlivňovat?V rámci prostředí ve škole a na zahradě.

Kdo rozhoduje o podobě Jak se žáci zapojují

výzdoba a vybavení třídy

nástěnky ve třídě

výzdoba a vybavení chodby

květiny

prvky na zahradě

Jsou ve škole místa, kde byste chtěli mít možnost ovlivňovat jejich podobu?


PR

OČ

?

Jak na to?

Projděte si školu a zamyslete se nad tím, která ze zmíněných míst můžete ovlivňovat.

Jsou i další místa, do jejichž podoby můžete zasahovat?

Výsledek

Zapište, kdo o podobě jednotlivých míst rozhoduje

a zda lze v nějaké formě do rozhodování zapojit žáky.


Jde mnoho z vašich nápadů na škole realizovat?


Kdo mi pomůže?




3. Jak se cítíme ve škole?

výb

orně

špat

ně

hluk čerstvý vzduch teplota světlo atmosféra bezpečí

Jaké znáte orientační prvky? Šly by využít ve škole?

4. Je pro žáka či návštěvníka školy snadné orientovat se ve škole?


ŽÁK 100% naprosto

přehledné

0% naprosto

nepřehledné

NÁVŠTĚVNÍK, KTERÝ JE VE ŠKOLE POPRVÉ 100% naprosto

přehledné

0% naprosto

nepřehledné

PR

OČ

?P

RO

Č?

Jak na to?

Anketa – ptejte se žáků i učitelů, jak se ve třídě cítí.

Nabízí se spousta možností k pozorování a měření

– větrání, měření hluku, měření obsahu CO2, měření plochy třídy připadající na žáka apod.

Výsledek

Do stupnic zaznačte průměrnou hodnotu toho, jak se žáci a učitelé ve škole v daných oblastech cítí.

Můžete si stejný průzkum udělat také na to, jak se žáci cítí v jednotlivých školních prostorech – šatna,

zahrada, chodba, jídelna, tělocvična.


Cítíte se ve škole dobře?


Kdo mi pomůže?



Jak na to?

Tip 1. Hra – jeden žák slovně popisuje cestu školou a druhý v závěru tipuje, kam jej cesta dovedla.

Tip 2. Dotazníky – vytvořte dotazníky pro rodiče případně další návštěvníky školy.

Bavte se spolu i o tom, co vám usnadňuje orientaci ve škole a co by ji návštěvníkům mohlo ještě více

usnadnit.

Výsledek

Vyznačte na ose, jak se žáci a návštěvníci orientují ve škole.


Je snadné orientovat se ve škole?


Kdo mi pomůže?




Nábytek Elektrospotřebiče

VYBAVENÍ

Cena

KR

ITÉ

RIA

Lokálnost

Materiál

Ekocertifikát

Ekologická stopa

Trvanlivost

důvod

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

ano / ne

důvod

důvod

důvod

důvod

důvod

Spotřební materiál

5. Jaká kritéria škola používá při pořizování vybavení a materiálu do školy?

Porovnejte dopad jednotlivých důvodů na životní prostředí.


PR

OČ

?

Jak na to?

Ptejte se vedení školy, pana školníka na kritéria/důvody při výběru a nákupu vybavení a materiálu do školy.

Diskuse – bavte se o tom, jaký mají jednotlivá kritéria/důvody dopad na životní prostředí.

Tabulku můžete rozšířit případně o další kritéria, která škola zohledňuje při nákupu vybavení a materiálů do školy.

Můžete k tomu využít různé programy, např. Excel

Výsledek

K jednotlivým sloupcům zapište, zda tato kritéria škola používá, nebo ne (ANO/NE).

Připojte také, z jakého důvodu daná kritéria volí.


Jste s důvody výběru na škole spokojeni s ohledem na dopad na životní prostředí?


Kdo mi pomůže?




Voda v přírodě má význam pro všechny ekosystémy, rostliny i zvířata. Klimatický rozvrat nám zároveň

ukazuje, že zdroje pitné vody i zásoby vody v krajině jsou vyčerpatelné. Samotná škola během jediného roku

spotřebuje miliony litrů pitné vody, mnoho z nich často naprosto zbytečně.

V tématu Voda budete zkoumat, jakou spotřebu má vaše škola i její jednotlivé provozy. Budete hledat

původce znečištění a také přemýšlet jaké zdroje vody vůbec škola využívá. Na základě získaných informací

můžete následně sestavit plán, jak vodou více šetřit, méně ji znečišťovat a lépe využívat.


Zamyšlení 1:

Proč se chceme věnovat tématu VODA právě na naší škole?


VO DA

Zamyšlení 2:

Zakroužkujte, která témata programu Ekoškola dále souvisí s VODOU:

Doprava

Energie

Biodiverzita

Odpad

Jídlo a svět


Klimatické změny

Voda

Zakroužkujte, kterých cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se téma VODA dotýká:

1. Jakou má škola spotřebu vody?

2. Jaká je spotřeba vody v jednotlivých částech školy?

Voda / otázky

Odhad za rok

Odhad za den

Skutečnost za den Co spotřebu ovlivňuje?

a) do 500 m3 b) 1 000-2 000 m3 c) 3 000 a více m3

= .......................... naplněných van

= .......................... naplněných van

= .......................... naplněných van

Skutečnost za rok

Průměrná spotřeba školy za měsíc (září-červen)

Průměrná spotřeba na osobu za měsíc (září-červen)

Průměrná spotřeba na osobu za den (září-červen)

Můžete spotřebu vody někde ovlivnit? Kde?

Co výši spotřeby ovlivňuje? Mohla by být nižší?

kuchyně třída toaleta zahrada úklidP

RO

Č?

PR

OČ

?

Jak na to?

Tip 1. Diskuze - přemýšlejte a bavte se o tom, jaká asi může být spotřeba vody na škole.

Tip 2. Ptejte se – můžete sami zkusit vodu z vodoměrů odečíst a poté se ptejte vedení školy nebo pana

školníka/paní školnice na průměrnou spotřebu vody na škole v období září–červen.

Výsledek

Odhadněte a zaškrtněte spotřebu vody školy.

Do příslušných kolonek zapište skutečnou spotřebu vody na škole, průměrnou spotřebu vody za měsíc

a na osobu. Abyste si množství vody dokázali lépe představit, přepočítejte si ji například na množství

naplněných van.


Je spotřeba školy v porovnání s jinými školami podobné velikosti vyšší nebo nižší?


Kdo mi pomůže?

Jak na to?

Tip 1. Pokus - Spotřeba vody ve třídě – můžete zjistit vlastním měřením. Dejte pod umyvadlo nádobu,

odšroubujte sifon a můžete spotřebovanou vodu zachytávat. Poté ji přelévejte po naplnění do kbelíků

a můžete na konci dne změřit, kolik vody se za den spotřebovalo.

Výsledek

Do příslušných kolonek zapište odhadovanou a skutečnou spotřebu vody na škole

v jednotlivých částech školy.


Zdá se vám spotřeba vody v jedné nebo více částech/oblastech provozu školy moc vysoká?


Kdo mi pomůže?



Voda / vysvětlivky

3. Co dělá škola a žáci pro šetření vodou?

škola

žák

Voda / otázky

Mají tato opatření nějaké dopady? Jaké?

PR

OČ

?P

RO

Č?

Jak na to?

Tip 1. Diskuze - bavte se o tom, kde a jak škola a žáci šetří vodou.

Např. používání špuntu v umyvadle, sledování kapání kohoutků, regulace splachování, perlátory, zavírání

vody, osvětové akce, cedulky u vypínačů atd.

Tip 2. Ptejte se – ptejte se všech na škole.

Výsledek

Pište do bublin jednotlivé nápady.


Zdá se vám, že opatření, která škola a žáci dělají, jsou dostatečná?


Kdo mi pomůže?


Voda / vysvětlivky

Voda / otázky

Co s vodou znečištění dělá? Dalo by se znečištění předcházet?

Kam dále tato znečištěná voda ze školy teče?

4. Kde se ve škole využívají tyto druhy vody?

5. Čím se voda ve škole znečišťuje?

pit

ná

vod

ad

ešťo

vá

vod

auž

itko

vá

vod

a

kuchyně

kuchyně

toalety

toalety

zahrada

zahrada

třída

třída

úklid

úklid

Používání kterého druhu vody je nejšetrnější k životnímu prostředí?

Dala by se tato voda ve škole více využívat? Kolik pitné vody se ušetří, když se používá dešťová nebo užitková voda?

PR

OČ

?P

RO

Č?

Jak na to?

Zjistěte, jaký druh vody se ve škole využívá a na co.

Mapa – můžete využívání jednotlivých druhů vody zakreslit do mapy školy a zahrady. Rozlište druhy vody

barvami.

Výsledek

Do připravených kolonek zapište ANO či NE, podle toho, zda se daný druh v dané části školy používá.


Jak hodnotíte využívání daných druhů vody? Využíváte jinou než pitnou vodu v dostatečném množství?


Kdo mi pomůže?

Jak na to?

Zkuste přemýšlet nad tím, co všechno vodu ve škole může znečišťovat a zapisujte nápady. Pak se jděte

zeptat kuchařek, školníka, uklízeček,… a zjistěte, čím se při které činnosti voda skutečně znečišťuje a zapište

do tabulky.

Tip 1. Pokus – zkuste dát ve třídě do umyvadla špunt a sledujte míru znečištění vody.

Výsledek

Zapište, čím se voda v jednotlivých částech školy znečišťuje.


Jak hodnotíte míru znečištění vody ve škole?


Kdo mi pomůže?



Voda / vysvětlivky

Date post:	13-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ANALÝZA Tento text · 2020-05-25 · Podporují škola a město/obec biodiverzitu dostatečně?...

Documents