Analýza variant implementace podporykapitálových … · Web viewV roce 2012 získalo investici...

III.

Národní inovační fondStudie proveditelnosti

Srpen 20151

Jsou tři druhy hodnot, které potřebujete v jakékoli práci na světě: kapitál, vědomosti a svoboda. - Tomáš Baťa

Obsah

Definice základních pojmů a seznam zkratek........................................................................................4

1 Stručné shrnutí závěrů................................................................................................................8

2 Úvod..........................................................................................................................................14

3 Analýza situace na trhu: mapování high-tech odvětví a investic rizikového kapitálu v České

republice...................................................................................................................................16

3.1 Přístup k financování high-tech firem v EU...................................................16

3.2 Nabídka rizikového kapitálu v ČR.................................................................21

3.2.1 Oficiální statistiky aktivity na trhu rizikového kapitálu........................................21

3.2.2 Aktivity na trhu rizikového kapitálu mimo publikované statistiky.......................25

3.2.3 Investoři do fondů rizikového kapitálu................................................................26

3.3 Poptávka po rizikovém kapitálu v ČR: výsledky dotazníkového šetření

přístupu high-tech firem k financování..........................................................27

3.4 Specifika dostupnosti pre-seed financování.................................................33

3.5 Shrnutí analýzy situace na trhu rizikového kapitálu v České republice........35

4 Zahraniční a domácí zkušenosti podpory rozvoje rizikového kapitálu.......................................38

4.1 Evropská unie...............................................................................................38

4.2 Izrael.............................................................................................................39

4.3 Německo.......................................................................................................42

4.4 Polsko...........................................................................................................44

4.5 Irsko..............................................................................................................44

4.6 Švýcarsko.....................................................................................................44

4.7 Slovensko.....................................................................................................45

4.8 Baltský inovační fond....................................................................................45

4.9 Seed Fond ČR OPPI.....................................................................................46

5 Stručný popis projektu Národního inovačního fondu................................................................47

5.1 Vize projektu NIF..........................................................................................47

1

5.2 Cíle projektu NIF...........................................................................................47

5.3 Charakteristika Národního inovačního fondu (NIF)......................................48

5.4 Rozpočet projektu a základní nástroje..........................................................49

5.5 Etapizace projektu........................................................................................50

6 Management projektu a řízení lidských zdrojů..........................................................................52

6.1 NIF investiční společnost, a.s.......................................................................53

6.2 Investiční fondy NIF......................................................................................55

6.3 Zapojení EIB a EIF........................................................................................56

6.4 Role dalších externích subjektů....................................................................57

6.5 Zapojení soukromých investorů a fondů.......................................................57

6.6 Role NIF Network..........................................................................................58

7 Technické řešení projektu – implementační uspořádání...........................................................59

8 Dopad na tržní prostředí – řešení veřejné podpory...................................................................63

8.1 Pravidla veřejné podpory v EU.....................................................................63

8.2 Předchozí zkušenosti....................................................................................64

8.3 Řešení veřejné podpory NIF.........................................................................64

9 Investiční strategie....................................................................................................................67

9.1 Pre-seed investice........................................................................................67

10 Rizikový kapitál..........................................................................................................................69

10.1 Další zvažované nástroje rizikového kapitálu...............................................70

10.1.1 Středoevropský fond fondů...............................................................................70

11 Financování provozu projektu včetně kompenzace manažerů NIF...........................................72

12 Finanční plán finančních nástrojů NIF........................................................................................75

Tabulka má pouze indikativní charakter, pro účely licenčního řízení na ČNB bude tento plán

rozpracován mnohem detailněji............................................................................................77

13 Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu...........................................................................79

14 Analýza a řízení rizik..................................................................................................................80

2

15 Harmonogram projektu.............................................................................................................82

Příloha č. 1: Detailní organizační struktura NIF investiční společnost, a.s...............................83

Příloha č. 2: Struktura Limited Partnership (v případě investic NIF do dalších fondů)............84

3

Definice základních pojmů a seznam zkratek

API Agentura pro podnikání a inovace

business angel (BA) Business Angel je individuální investor využívající vlastní kapitál na financování perspektivních podniků s výrazným růstovým potenciálem. Na rozdíl od venture kapitálových fondů přináší BA do firmy i určité know how v podobě odborných znalostí, orientaci v daném oboru popř. kontaktů na strategické partnery. Investiční vstup je omezen na předem stanovené období, na jehož konci investor realizuje odprodej svého podílu.

commitment (závazek) Upsaný kapitál, závazek investora vložit do fondu prostředky na investice v určité výši v případě, že budou naplněny další podmínky (typicky je splacení vázáno zejména na nalezení dalších investorů a vhodných konkrétních projektů k zainvestování ze strany manažera fondu).

corporate governance Systém, kterým je společnost vedena a kontrolována. Systém definuje distribuci práv a povinností mezi zainteresovanými stranami ve společnosti jako jsou akcionáři, výkonný management, statutární orgány, zaměstnanci a zákazníci, případně další zainteresované osoby.

CTT centrum transferu technologií

CVCA Czech Private Equity & Venture Capital Association

CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

ČNB Česká národní banka

ČRUIF Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s.

deal flow tok nabídek investičních záměrů

EFSI Evropský fond pro strategické investice

EIB Evropská investiční banka

EIF Evropský investiční fond

ESIF Evropské strukturální a investiční fondy

EVCA European Venture Capital and Private Equity Association

exit Ukončení účasti fondu či investora v investici. Typicky se exitem rozumí úspěšný prodej investice spojený např. s primárním úpisem akcií na burze, manažerským odkupem, odkupem jiným fondem, odkupem strategickým investorem apod. Neúspěšné exity jsou označovány jako write-off, tedy odepsané investice.

4

finanční nástroj Finančními nástroji se rozumí opatření finanční podpory Unie poskytovaná z rozpočtu na doplňkovém základě a zaměřená na plnění jednoho nebo více konkrétních politických cílů Unie. Tyto nástroje mohou mít formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů ke sdílení rizik a tam, kde je to vhodné, mohou být spojeny s granty.

fond Sdružení prostředků za účelem jejich investování do předem stanovených druhů aktiv za předem stanovených podmínek. Fond typicky existuje jako samostatná právnická osoba, případně jako investiční účet nebo systém účtů uvnitř finanční instituce.

fond fondů Fondem fondů se rozumí fond zřízený s cílem poskytovat podporu z programu či programů několika finančním nástrojům. Pokud jsou finanční nástroje prováděny prostřednictvím fondu fondů, považuje se subjekt provádějící fond fondů z hlediska pravidel ESIF za jediného příjemce.

fondy NIF Investiční fondy založené NIF IS

fundraising Proces získávání příslibů (úpisů, commitmentů) investic do nového fondu, může být rozdělen i do několika kol.

high-tech firma Podnik působící v odvětví náročném na znalosti a technologie, který je zaměřen na výzkum, vývoj, inovace a jejich komercializaci

IRR Internal Rate of Return (vnitřní výnosové procento) – procentní ziskovost investice při čisté současné hodnotě investice rovné nule, při investičním rozhodování se zejména porovnává s cenou kapitálu

limited partnership (LP) Nejběžnější právní forma fondů rizikového kapitálu, v českém právu je mu nejbližší komanditní společnost; investor je v roli limited partnera (LP), v podstatě komanditisty, správce fondu je general partner (GP), tedy de facto komplementář. GP je velmi často SPV společnost založená správcem, tedy venture capital firm.

management fee Též flat fee, fixní složka odměny manažera fondu/finančního nástroje obvykle vypočítaná jako dohodnuté % p.a. z objemu vkladů do fondu (nebo závazků).

MCF Management costs and fees, náklady a poplatky za správu hrazené správci finančního nástroje nebo fondu fondů

NIF IS Národní inovační fond, investiční společnost, a.s.

NIF Národní inovační fond – shrnující název pro celkovou koncepci podpory kapitálovými vstupy navrhovanou v tomto materiálu

OP PPR Operační program Praha – pól růstu

5

pari passu Stejná odměna za stejné riziko (v tomto případě též myšleno jako stejná práva a povinnosti pro všechny investory).

POC Program Proof-of-concept OP PIK

Rizikový kapitál (program) Finanční nástroje rizikového kapitálu realizované NIF IS v rámci programu podpory Rizikový kapitál OP PIK.

SICAV Société d’investissement á capitale variable – akciová společnost s proměnným základním kapitálem (investoři mohou upisovat investiční akcie).

SC 1.2 Specifický cíl 1.2 OP PIK - Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

SC 2.1 Specifický cíl 2.1 OP PIK - Zvýšit konkurenceschopnost začínajících a rozvojových MSP

spin-off Společnost odštěpená od výzkumné organizace nebo větší mateřské společnosti s cílem realizovat výsledky výzkumu a vývoje.

private equity (PE) Shrnující pojem pro investice do veřejně neobchodovaných společností, jeho podmnožinou je i rizikový kapitál.

Předběžné posouzení Předběžné posouzení finančních nástrojů OP PIK, dokument zpracovaný řídícím orgánem OP PIK jako ex-ante podmínka implementace finančních nástrojů

secondment dočasné přidělení zaměstnance z jedné organizace do jiné organizace

seed fáze Nejranější fáze existence společnosti ihned po založení, kdy firma teprve dopracovává svůj podnikatelský koncept, rozjíždí výrobu a vykazuje žádné či malé příjmy.

startup fáze Raná fáze existence společnosti do 3 let existence, firma začíná svojí obchodní činnost, investuje do rozvoje a zpravidla ještě nedosahuje účetního zisku.

startup společnost s potenciálem rychlého růstu v rané fázi existence

SVE střední a východní Evropa

VaV výzkum a vývoj

VCF venture capital funds – fondy rizikového kapitálu

venture capital (VC) Též „rizikový kapitál“, označuje kapitálové investování do rozvoje veřejně neobchodovaných společností, jež se vyznačuje vysokou mírou rizika a potenciálem vysokého zhodnocení. Bývá členěn dle fáze existence investovaného podniku na seed, start-up, later-stage, replacement a rescue capital. Venture capital má řadu specifik oproti dalším segmentům private equity, typicky se na něj proto soustředí jen specializovaní manažeři a investiční poradci.

6

venture capital firm společnost specializovaná na management fondů rizikového kapitálu

v.v.i. veřejná výzkumná instituce

výzkumná organizace (VO) veřejná výzkumná instituce, vysoká škola nebo soukromá výzkumná instituce

7

2 Stručné shrnutí závěrů

Tento dokument představuje studii proveditelnosti podpory kapitálových vstupů v České republice obsahující detailní technický, ekonomický i časový rozvrh projektu Národního inovačního fondu (NIF). Jejím účelem je identifikovat vhodné způsoby implementace podpory kapitálových vstupů na základě situační analýzy a zkušeností z jiných zemí.Materiál je určen jako podklad pro rozhodnutí vlády o způsobu realizace podpory rizikového kapitálu v České republice. Představuje základní teze pro realizaci této podpory. Jeho ambicí proto není prezentace konkrétních podmínek pro žadatele, pro zapojení spoluinvestorů nebo jako podklad pro licenční řízení ČNB. Jde o rámcový vládní materiál, který představuje odrazový můstek k dalším krokům přípravy podpory rizikového kapitálu prováděných následně MPO dle harmonogramu uvedeného v závěru materiálu.MPO má šanci podpořit novou generaci začínajících podnikatelů, kteří mají ambice prosadit se na zahraničních trzích a do budoucna mohou přispět k růstu konkurenceschopnosti České republiky zvýšením její orientace na výzkum, vývoj a inovace. Podpora rizikového kapitálu zapadá do širšího úsilí vlády o podporu investic v České republice mj. do výzkumu, vývoje a inovací a je doporučována např. i v Národním programu reforem, RIS 3 strategii, Národní inovační strategii nebo Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti 2012-2020.

Podporu high-tech firem lze obecně rozdělit na dvě složky – přístup k financování, který zabezpečuje MPO, a poradenské služby, které zabezpečuje zejména agentura CzechInvest. Důležitou pro tuto oblast je též třetí část – podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje, kterou mělo ve fázi pre-seed na starosti MŠMT a TAČR, v novém programovacím období 2014-2020 však bude mít v tomto ohledu důležitou úlohu i MPO v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).

Jak potvrzují i závěry Předběžného posouzení finančních nástrojů OP PIK (dále „Předběžné posouzení“), trh rizikového kapitálu v České republice je zatím stále málo rozvinutý, patří jednoznačně k nejslabším v EU i celé Evropě. Nové inovativní podnikatelské subjekty mají významný problém s obstaráním externího financování. Ve srovnání zemí EU zaujímá naše země v objemu těchto investic jedno z posledních míst, a to i v rámci regionu střední a východní Evropy (SVE). Na rozdíl od okolních zemí SVE (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Pobaltí, Bulharsko) zatím v České republice nebyla dosud zavedena státní podpora rizikového kapitálu, která se v Evropě stala důležitým zdrojem financování startup a seed fází rizikového kapitálu. Problém nastává též v pre-seed fázi, kde spolupráce výzkumných pracovišť se soukromými investory výrazně zaostává a rozvoj spin-off firem je komplikován řadou faktorů.

V součtu za období 2011-2013 získalo venture capital investici v ČR pouhých 15 podniků, z toho 7 v pozdějších fázích a 8 v raných fázích startup a seed v celkové výši 23,5 mil. €.1

Rizikový kapitál naprosto chybí v seed fázi, za období let 2007-2013 byla uskutečněna jediná investice ve výši 515 000 EUR. Na kapitál ve fázi startup se zaměřují 1-2 fondy, nicméně z celkově poskytnutých 18 milionů EUR za léta 2007-2013 bylo 13 milionů EUR (72 %) investováno v jediném roce 2010.Pokud bude Česká republika usilovat o dosažení evropského průměru investiční aktivity venture capital jako benchmarku, muselo by podle průměrných hodnot za

1 Data za rok 2014 zatím nejsou k dispozici.

8

roky 2007-2013 dojít k vyplnění roční mezery investic rizikového kapitálu ve výši 0,022 % HDP, což odpovídá 32,9 mil. EUR ročně.Dotazníkové šetření provedené v rámci Předběžného posouzení finančních nástrojů OP PIK identifikovalo specifickou tržní mezeru v segmentu high-tech oborů, které realizují výsledky výzkumu a vývoje, např. ve formě spin-off. Podpora rizikového kapitálu pro začínající inovativní podnikatele by tedy měla být provázána s paralelním nástrojem na podporu komercializace výzkumu a vývoje ve fázi pre-seed/proof-of-concept. V případě tohoto druhého finančního nástroje bude potřeba provést ještě další detailnější analýzu jeho nejvhodnějšího nastavení. Závěrem dotazníkového šetření je mj. zjištění, že high-tech firmy typicky odkládají investice na pozdější dobu, kdy již budou generovat stabilní cash flow a budou pro ně dostupnější zejména bankovní úvěry. Preferují tak pozvolný rozjezd svého businessu před komplikovaným a většinou neúspěšným vyjednáváním s investory nebo bankami.Příspěvek k řešení těchto problémů nabízí projekt NIF, jehož vizí je aktivizace trhu rizikového kapitálu vedoucí k pozvednutí podnikatelského ducha v České republice. Globálním cílem projektu NIF je poskytnout katalyzátor tvorby tvořivého podnikání s vysokou přidanou hodnotou od nápadu a prototypu (pre-seed) přes počáteční fáze podnikání (seed, startup) až po úspěšný exit investora vedoucí k dalším fázím rozvoje podniku tak, aby tento proces vedl k inovacím, jejich obchodní realizaci a podpoření hospodářského růstu.Projekt NIF je postaven na vytvoření státní investiční struktury účelově zaměřené na podporu segmentů rizikového kapitálu s identifikovanou tržní mezerou formou kapitálových vstupů. Navrženo je vytvoření státní investiční společnosti NIF IS, a.s. (NIF IS), která bude vytvářet a obhospodařovat investiční fondy, prostřednictvím nichž bude investováno do cílových společností či soukromých fondů se stanoveným investičním zaměřením.

NIF IS bude finanční investiční institucí ve 100% vlastnictví České republiky zastoupené MPO. Navržená struktura investiční společnosti byla zvolena s ohledem na možnosti prosazování veřejných politik i na minimalizaci rizik spojených s řízením. Důvodem pro realizaci projektu podpory rizikového kapitálu ve formě investiční společnosti je mj. skutečnost, že NIF IS bude regulovanou entitou pod dohledem ČNB, bude řízen a kontrolován dle zásad obezřetnostního výkonu činnosti v oblasti finančního trhu vč. pravidel corporate governance. Standardizovaná podoba investiční společnosti zajistí transparentnost jak pro veřejnou kontrolu, tak pro investory. MPO bude provádět výkon své akcionářské role standardně prostřednictvím kontroly a stanovením dílčích cílů a základních principů investiční strategie.

NIF IS bude investovat vždy za spoluúčasti prověřených soukromých investičních partnerů a jejich kapitálu (s výjimkou podpory pre-seed aktivit veřejných VO), čímž bude dosažena synergie se soukromým investičním sektorem a též podpořen výběr ekonomicky smysluplných projektů. Smyslem NIF není vytlačovat soukromý kapitál, ale naopak rozšířit jeho investiční možnosti. NIF IS bude moci investovat do projektů s vyšší mírou rizika a do oblastí, kde nejsou dostatečně aktivní soukromí investoři, při zachování odborného investičního rozhodování a jednání s péčí řádného hospodáře. Cílem NIF IS tak nebude konkurovat soukromým investičním aktivitám, ale naopak je vhodně doplňovat a směrovat do dosud opomíjených oblastí.

Struktura NIF IS bere v potaz též možnost budoucího zapojení dalších resortů a správu jejich fondů, případně i nad rámec rizikového kapitálu.

S ohledem na závěry analytické části je pro projekt NIF stanoveno následujících deset dílčích cílů:

9

1. Zajistit návratnost zainvestovaných prostředků (min. 80 % vkladů OP PIK k datu likvidace fondu v případě fondů programu podpory Rizikový kapitál, nikoliv fondu Pre-seed, k němu viz samostatný cíl č. 10).

2. Vytvořit sít´ mezinárodních kontaktů NIF Network vedoucí k propojení projektů a investorů (do konce roku 2018);

3. Dosáhnout objemu nových investic rizikového kapitálu v České republice ve výši 10 mil. EUR ročně (do konce roku 2020);

4. Dosáhnout průměrné finanční páky zapojením soukromých zdrojů 1:1,6 (do konce roku 2020);

5. Dosáhnout založení minimálně 4 nových soukromých fondů rizikového kapitálu v České republice (do konce roku 2020);

6. Provést alespoň jeden exit na veřejně obchodovaném trhu nebo alternativní obchodní platformě (do konce roku 2023);

7. Úspěšně vyčerpat 50 mil. EUR prostředků z OP PIK formou kapitálových a kvazikapitálových finančních nástrojů ve prospěch českých inovačních podniků a institucí VaV (do konce roku 2023);

8. Investovat do firem a výsledků VaV v České republice 82 mil. EUR (včetně soukromých zdrojů, do konce roku 2023);

9. Podpořit minimálně 90 projektů konečných příjemců (do konce roku 2023).10. Realizovat pomocí finančních nástrojů projekty komercializace výzkumu

a vývoje alespoň na 5 veřejných výzkumných organizacích (do konce roku 2023).

Struktura NIF by měla umožnit koinvestice přímo na jednotlivých projektech s dalšími investory (vhodné pro fázi seed), ale také investovat s dalšími investory nepřímo jako limited partner fondů rizikového kapitálu (vhodné pro pozdější fázi start-up), přičemž tyto nástroje vycházejí ze zkušeností z Izraele a Německa. Projekt je v první fázi plánován na 10 let, se vznikem NIF IS v roce 2016. Měl by být také vytvořen NIF Network jako podpůrná síť kontaktů pro high-tech firmy. Součástí podpory rizikového kapitálu by měl být též fond zaměřený na pre-seed, který by podpořil pipeline nových high-tech podnikatelských projektů pro další investice.

10

Obrázek 1: Schéma uspořádání podpory kapitálových vstupů v rámci NIF

Uvedené schéma implementační struktury je z hlediska souladu se zákonem dále konzultováno s Českou národní bankou a může být na základě výsledků těchto konzultací upraveno.Navržená struktura NIF spočívá v založení NIF IS, a.s., který bude ve vztahu k evropské podpoře fungovat v roli příjemce, resp. správce finančního nástroje, který zakládá a spravuje jednotlivé investiční fondy. V rámci programového období 2014-2020 budou v OP PIK realizovány dva oddělené finanční nástroje kapitálových vstupů:

PROOF-OF-CONCEPT: kapitálové vstupy před založením firmy v pre-seed fázi komercializace výzkumu a vývoje, který bude NIF IS obhospodařovat od počátku přímo a

RIZIKOVÝ KAPITÁL: kapitálové vstupy do založených firem ve fázích zárodečného a startovního kapitálu a kapitálu na rozšíření.

Je počítáno primárně se založením několika fondů zaměřených na různé investiční strategie. Předpokládáme, že v souladu s tržními standardy budou tyto fondy založeny na dobu 10 let. Konečné rozhodnutí o typu investičních fondů bude přijato až po založení NIF IS.

Zejména pro finanční nástroj RIZIKOVÝ KAPITÁL předpokládá MPO využití služeb EIF, o jeho konkrétním zapojení bude rozhodnuto až v návaznosti na detailní jednání o podmínkách spolupráce. EIF by měl být zapojen po dobu minimálně prvních tří let fungování NIF, kdy dojde zejména ke strukturování operace ve smyslu výběru důvěryhodných spoluinvestorů a fondů, a to buď formou dočasného svěření správy fondu

11

rizikového kapitálu, nebo formou odborného poradenství. NIF IS a MPO budou zároveň získávat know-how pomocí secondmentů EIF a připravovat převzetí fondu do vlastní správy po ukončení spolupráce s EIF.Projekt NIF počítá s využitím prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v celkovém objemu 50 mil. EUR a zapojení dalších soukromých zdrojů ve výši 32 mil. EUR. Výhodou EIF je také možnost snazšího zapojení pražských projektů, Magistrát hlavního města Prahy (MHMP) vyčlenil rovněž 10 mil. EUR z Operačního programu Praha – pól růstu na rizikový kapitál pro firmy usazené v Praze.

V souladu s koncepcí centrální implementace finančních nástrojů (FN) v programovém období 2014-2020 umožňuje projekt NIF též zapojení Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (ČMZRB). To bude umožněno implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES včetně příslušných ustanoveních o možnosti in-house zadávání mezi sesterskými společnostmi. Role ČMZRB je zvažována i nad rámec správy fondu fondů, též jako depozitář, a administrátor fondů NIF. Zapojení ČMZRB v roli depozitáře a administrátora fondů NIF je podmíněno udělením licence České národní banky (ČNB) pro tyto činnosti a bude předmětem dalšího detailního posouzení.

V případě realizace centrální varianty implementace FN ve formě centrálního fondu fondů (FF) ČMZRB za účasti více resortů bude NIF zapojen do této struktury prostřednictvím dohody o financování mezi FF ČMZRB a NIF IS. Příjemcem prostředků OPPIK bude v tomto uspořádání FF ČMZRB, který NIF využije jako finančního zprostředkovatele. Podmínkou tohoto řešení je souhlas vlády s centrální variantou implementace finančních nástrojů a zapojení více resortů než jen MPO.

Veřejná podpora je ve schématu poskytována zejména na úrovni konečných příjemců (malých a středních podniků). Částečně je předpokládána veřejná podpora též na úrovni investorů, a to zejména z důvodu jejich motivace zapojení do schématu. Výše preferenčního odměňování investorů (resp. strop zisku fondů NIF ve výši PRIBOR + 14 % p.a.) z investice je spojena s očekávanou návratností prostředků fondů NIF dle očekávaného portfolia ve finančním plánu (očekávání navrácení min. 80 % vložených prostředků do NIF v případě investic PO 2 OP PIK). Analogický způsob zvýhodnění investorů zapojených do schématu podpory rizikového kapitálu využíval též izraelský program Yozma, který zároveň operoval v o něco příhodnějších podmínkách než NIF (v Izraeli byla v 90. letech k dispozici významnější masa startupů).

Tabulka 1: Shrnutí finančních nástrojů kapitálových vstupů v OP PIK

Finanční nástroj Plánovaný rozpočet a zapojení soukromých zdrojů

Účel

PROOF-OF-CONCEPT Minimálně 20 mil. EUR OP PIK (SC 1.2)

3,2 mil. EUR dodatečné zdroje

Zprůchodnění komercializace výsledků výzkumu a vývoje na veřejných výzkumných organizacích ve fázi pre-seed.

RIZIKOVÝ KAPITÁL 30 mil. EUR OP PIK (SC 2.1)

28,8 mil. EUR soukromé zdroje

Impuls k vytvoření skutečného trhu rizikového kapitálu v České republice (zejména investice do

12

startovní a pozdější fáze) a zlepšení dostupnosti financování nejmenších projektů (zejména seed fáze).

Financování provozu NIF IS je řešeno především prostřednictvím nákladů a poplatků za správu (management costs and fees, MCF) hrazených podle Obecného nařízení přímo z finančního nástroje. Před vnikem NIF IS a podepsáním dohody o financování bude příprava projektu NIF hrazena též z technické pomoci OPPI či OP PIK a ze státního rozpočtu. Odhadované náklady na založení NIF před jeho vznikem jsou 13 mil. Kč, z toho 8 mil. Kč předpokládáme financovat z technické pomoci operačních programů MPO a 5 mil. Kč z kapitoly MPO státního rozpočtu v roce 2016.

Suma základního kapitálu NIF IS 5 mil. Kč je určena jako minimální hodnota dle předběžných finančních ukazatelů obchodního plánu a požadavků kapitálové přiměřenosti současné legislativy2. Pro případ odchylky od předběžného obchodního plánu (např. zpoždění čerpání prostředků v roce 2016 a 2017) je nutné, aby MPO zajistilo 10-15 mil. Kč ve spolupráci s Ministerstvem financí pro případ nutnosti posílit vlastní kapitál NIF. Základní kapitál NIF IS musí být financován z prostředků státního rozpočtu (NIF IS jako příjemce podpory nemůže být přímo financován z prostředků technické podpory OPPIK).

2 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

13

3 Úvod

Tento dokument představuje studii proveditelnosti podpory kapitálových vstupů v České republice obsahující detailní technický, ekonomický i časový rozvrh projektu Národního inovačního fondu (NIF). Jejím účelem je identifikovat vhodné způsoby implementace podpory kapitálových vstupů na základě situační analýzy a zkušeností z jiných zemí.Rizikový kapitál usnadňuje financování začínajících inovačních firem s potenciálem rychlého růstu (zejména high-tech firmy), které mají ztížený přístup k bankovním úvěrům a v celé Evropě, Českou republiku nevyjímaje, je identifikováno tržní selhání v přístupu těchto společností k financování. Zvláštní skupinu high-tech firem tvoří spinoffy, tedy společnosti vzniklé odštěpením např. z univerzity či výzkumné organizace, které realizují komercializaci výsledků výzkumu a vývoje a vyžadují specifickou podporu.

Tématu rizikového kapitálu jako jedné z forem finančních nástrojů věnuje zvýšenou pozornost i Evropská komise. Snahou EK je realizovat podporu z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) prostřednictvím finančních nástrojů - tedy návratným způsobem - a to ve větším rozsahu než doposud a tím omezovat podíl podpory prostřednictvím nevratných dotací, s cílem podpořit kulturu tvořivého podnikatelského prostředí v Evropě.

High-tech firmy mají typicky krátký životní cyklus, nicméně při dosažení kritické masy pomáhají dané zemi profilovat se jako globální „hub“ v dané technologické oblasti a vytvořit tak přitažlivé prostředí pro investice do výzkumu, vývoje a inovací nebo pro migraci zahraničních expertů. Některé high-tech firmy zároveň uspějí dlouhodobě a pomáhají vytvářet nová pracovní místa založená na znalostech a inovacích. Často nepřicházejí pouze s lokálním řešením, ale orientují se od počátku na globální trh.

MPO tak má šanci podpořit novou generaci začínajících podnikatelů, kteří mají ambice prosadit se na zahraničních trzích a do budoucna mohou přispět k růstu konkurenceschopnosti České republiky zvýšením její orientace na výzkum, vývoj a inovace. Podpora rizikového kapitálu zapadá do širšího úsilí vlády o podporu investic v České republice mj. do výzkumu, vývoje a inovací a je doporučována např. i v Národním programu reforem, RIS 3 strategii, Národní inovační strategii nebo Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti 2012-2020. Okolní země v regionu již v současnosti disponují nástroji na investice do rizikového kapitálu a Česká republika by neměla zůstat pozadu. Výhodou je mj. možnost získat na tuto podporu prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů

Podporu high-tech firem lze obecně rozdělit na dvě složky – přístup k financování, který zabezpečuje MPO, a poradenské služby, které zabezpečuje zejména agentura CzechInvest/API.Studie proveditelnosti navazuje na dokument „Předběžné posouzení finančních nástrojů OP PIK 2014-2020“, který byl připravován souběžně. Podpora kapitálových vstupů představuje vedle zvýhodněných úvěrů a záruk doporučené doplňkové formy podpory v OP PIK vedle převažujících dotací. V tomto materiálu je však podpora kapitálových vstupů chápána komplexně, i mimo možnosti financování z OP PIK.

14

Předběžné posouzení finančních nástrojů OP PIK3 identifikovalo v rámci OP PIK vhodnost využití nástrojů kapitálových vstupů ve specifických cílech (SC) 1.2 (aktivita proof-of-concept) a 2.1 (realizace podnikatelských záměrů začínajících inovativních podniků).Současně s touto analýzou je na MPO připravován materiál „Aktivizace Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) jako investiční banky České republiky“, který navazuje na materiál Ministerstva financí „Finanční nástroje jako forma zajištění financování projektů v programovacím období 2014-2020“ schválený vládou dne 9. 2. 2015. Tyto materiály předpokládají transformaci ČMZRB do role národní investiční banky, s centrální úlohou v rámci implementace finančních nástrojů v ČR. Nástroje kapitálových vstupů v rámci MPO jsou prozatím připravovány pro implementaci mimo strukturu ČMZRB. V závislosti na konkrétní podobě budoucí aktivizace ČMZRB bude nicméně možné připravit jejich začlenění i do struktury nové investiční banky ČR. V současné podobě je ČMZRB zvažována pro roli depozitáře a administrátora fondů NIF.Materiál byl zpracován odborem podpory finančních nástrojů a řízení projektů MPO, oddělení podpory kapitálových vstupů.

3 V souladu s čl. 37 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 musí řídící orgány jako podmínku využití podpory ve formě finančních nástrojů zpracovat předběžné posouzení. Toto předběžné posouzení musí prokázat a definovat/kvantifikovat oblasti selhání trhu či neoptimální investiční situace, vhodnou formu intervence, implementační uspořádání finančního nástroje a velikost nutné intervence.

15

4 Analýza situace na trhu: mapování high-tech odvětví

a investic rizikového kapitálu v České republice

4.1 Přístup k financování high-tech firem v EU

Malé a střední podniky včetně high-tech firem mohou pro své zakládání a rozvoj využívat na finančním trhu zejména tyto nástroje:

(i) dluhové financování:a) úvěrové financování prostřednictvím komerčních bank,

b) mezzaninové financování,

c) leasing,

d) hypoteční financování,

e) factoring a forfaiting,

f) zvýhodněné úvěrové financování podpůrných programů,

g) záruční programy,

h) crowdfunding (debt/landing based), P2P lending

(ii) vstup do základního kapitálu:a. fondy rizikového kapitálu (venture funds), případně „Business Angels“,

b. equity crowdfunding

c. financování prostřednictvím kapitálových trhů,

d. vlastní zdroje – rodina, přátelé.

(iii) dotační programy(iv) crowdfunding (nedluhový a neekvitní)

Obrázek 2 dále ilustruje orientační výši financování pro nejběžnější formy financování podnikatelských záměrů v případě začínajících high-tech firem.

Na rozdíl od úvěrového financování rozvoje etablovaných firem s podnikatelskou historií (cca přes 3 roky existence) je role bank v oblasti rizikového kapitálu a financování firem v raných fázích malá a věnují se jí pouze okrajově. Úvěrové financování je při dostatečném zajištění možné, je však problematické i z hlediska nákladů a zátěže podniku v jeho raném stádiu vývoje, kdy zpravidla negeneruje potřebné toky hotovosti a potřebuje kapitál na investice. Vhodnějším způsobem pro podniky s vysokým růstovým potenciálem s nedostatkem prostředků jsou tak investice do základního kapitálu podniků. Tento segment se vyznačuje vysokou rizikovostí jednotlivých podnikatelských projektů, relativně vysokými počátečními náklady, ale zároveň potenciálně vysokými výnosy v případě úspěchu. Hovoří se tak o „rizikovém kapitálu“, jehož hlavními poskytovateli jsou investiční fondy Private Equity (PE), případně soukromé osoby, tzv. Business Angels (BA) a jejich sdružení.

16

Hlavními poskytovateli externího financování na tržním principu jsou investiční fondy private equity (PE), které se v případě zaměření na rané fáze označují jako rizikový kapitál (venture capital – VC). O rizikovém kapitálu se hovoří také v souvislosti se společnostmi v pozdější fázi existence (later stage), kde může investice představovat posílení společnosti pro chystanou zásadní expanzí, či IPO (první veřejná nabídka akcií na burze). Investoři rizikového kapitálu se stávají na omezenou dobu podílníky podniku, zvýší jeho kapitálovou vybavenost a mohou poskytovat i podnikatelské know-how.

Obrázek 2: Odhadovaná výše možného financování zakládání a rozvoje high-tech firem, převzato z Saublens, C.: All money is not the same. 5th revision. Eurada News, Nr. 357, 2013

Tržním selháním v přístupu k financování rozumíme situaci, kdy firmy nemohou nalézt požadované zdroje financování pro svůj rozvoj v důsledku nedokonale fungujícího trhu. V oblasti rizikového a rozvojového kapitálu (venture capital and private equity, VC & PE) je jím myšlena především mezera ve financování firem v počátečních fázích, tedy v oblasti VC.

Obrázek 3: Segmenty private equity a venture capital z hlediska fáze zralosti firmy a typické velikosti investice podle metodiky EVCA

17

Existence tržních selhání v přístupu firem k financování je spojena buď s nedostatkem zdrojů, nebo nedostatky na straně poptávky po financování. Tato mezera podle dostupných zdrojů v různých členských státech EU dosahuje okolo 0,1 – 1 mil. EUR, avšak např. ve Spojeném království sahá až k 3 mil. EUR, v Německu dokonce 5 mil. EUR.4

Na úrovni EU jsou pozorovány následující typy strukturálních tržních mezer/selhání na straně nabídky financování pro high-tech firmy:

nedostatek poskytovatelů seed (zárodečného) kapitálu (investičních manažerů), nedostatek investorů v počátečních fázích rozvoje podniků značně fragmentované trhy rizikového kapitálu podle jednotlivých zemí, nedostatečně likvidní trhy s cennými papíry malých a středních podniků

(málo příležitostí pro exity) nedostatek kvalitně připravených projektů s potenciálem rychlého růstu.

Často slýcháme, a to nejen v České republice, že na jedné straně investoři disponují dostatkem volných prostředků k investování, avšak nenachází dostatek kvalitních projektů, a na druhé straně podnikatelé nenachází dostatek zdrojů k financování svých projektů. Někteří autoři tento stav nazývají equity paradox.

4 Viz Saublens, C.: All money is not the same. 5th revision. Eurada News, Nr. 357, 2013.

18

Obrázek 4: Vývoj fází podnikání v čase, převzato z Saublens, C.: All money is not the same. 5th revision. Eurada News, Nr. 357, 2013

Jak je to ve skutečnosti? Data EVCA potvrzují, že prostředků k investování do rizikového kapitálu je v EU dostatek, neboť private equity a venture capital fondy typicky získají příslib (commitment) na mnohem více prostředků od investorů, než kolik reálně proinvestují. Investoři rizikového kapitálu často říkají, že nenachází dostatečný počet kvalitně připravených projektů (realistické business plány, marketingová strategie atd.), v EU obecně chybí dostatečná masa nových „entrepreneurs“, podnikatelů „od přírody“, „tělem i duší“. Na trhu rizikového kapitálu v EU tedy reálně vzniká problém protnutí nabídky s poptávkou způsobený následujícími druhy tržních selhání:

asymetrie informací mezi investory a high-tech firmami, resp. nesoulad vzájemných očekávání od spolupráce

neefektivní příprava high-tech firem na jednání s investory odlišné vnímání podstaty a inovativnosti nabízeného řešení projektu a potenciálu budoucích výnosů

V různých členských zemích EU nebo i jiných zemích ve světě samozřejmě působí uvedené faktory různou silou. Tomu také odpovídají různé druhy státní podpory zvolené v případě úspěšných zemí vždy na míru konkrétním místním podmínkám a potřebám. Proto jsme se v další práci zaměřili na detailní zmapování trhu rizikového kapitálu v ČR.

Jako výmluvný příklad setrvávajících rozdílů mezi jednotlivými dílčími trhy rizikového kapitálu v Evropě uvádíme následující obrázek reprezentující podíl jednotlivých evropských regionů na získávání investorů (fundraisingu) rizikového kapitálu, kde celý region tzv. střední a východní Evropy zabírá pouhých 1,3 %.

Obrázek 5 Fundraising rizikového kapitálu v Evropě podle regionů v roce 2013 (rok 2012 v závorce) v %, zdroj: EVCA, PEREP Analytics5

5 Vysoký podíl oblasti Francie a Beneluxu je způsoben zahrnutím Lucemburska, které v rámci EU poskytuje velmi významné zázemí pro finanční instituce, které následně vystupují v roli investorů do fondů rizikového kapitálu.

19

Nedostatečný rozvoj rizikového kapitálu v ČR je nutné zasadit též do kontextu celkového vývoj trhu rizikového a rozvojového kapitálu v Evropě a specificky v SVE regionu. Vážné škody na trhu PE způsobila finanční krize v roce 2009. Indikátory investic, získávání investorů a prodejů se propadly o dvě třetiny oproti hodnotám let 2006-2008. Ještě výraznější byl tento propad v regionu SVE, kde pokračuje nevyrovnaný vývoj i v posledních letech. V roce 2013 se dle statistik EVCA získávání prostředků od investorů (fundraising) v SVE propadlo meziročně o 37 %, na rozdíl od pozitivního vývoje v EU 15. Podíl SVE se tak propadl na pouhé 1,3 % fundraisingu v Evropě.

V kontrastu s tím se fundraising v samotném rizikovém kapitálu ve střední a východní Evropě (SVE) v posledním období drží na relativně vysoké úrovni. Největší podíl (48 % v roce 2013) na něm ale získávají vládní agentury, počítaje v to i EBRD a EIF, které se během posledních let staly hlavními poskytovateli kapitálu. V roce 2012 získalo investici celkem 123 firem v celkové výši 103 mil. EUR. Z těchto podniků bylo 74 % v rané fázi rozvoje. V letech 2007-2012 vzrostl podíl start-up kapitálu v SVE na celkovém PE v procentním vyjádření (5,57 %) dokonce nad celoevropskou hodnotu 4,83 %. V České republice je to naopak velmi skromných 1,35 %.Tato čísla je nutné spojovat právě s vysokým fundraisingem veřejného sektoru, který se zaměřuje logicky především na pomoc začínajícím podnikatelům. Stát/region se obvykle snaží pomocí vlastní investice (na úrovni fondu nebo projektu) získat soukromého investora rizikového kapitálu pro začínající malý nebo střední podnik (MSP), a to např. prostřednictvím podílových fondů JEREMIE v Polsku, Maďarsku, na Slovensku nebo v Bulharsku.

4.2 Nabídka rizikového kapitálu v ČR

4.2.1 Oficiální statistiky aktivity na trhu rizikového kapitálu

Český trh rizikového a rozvojového kapitálu se vyznačuje nestabilním vývojem, který je způsoben především nízkým celkovým obratem a počtem transakcí. Na území České republiky se realizuje asi jen 10-20 oficiálně vykazovaných investic ročně za všechny

20

segmenty private equity6. Finanční krize v letech 2008-2009 zároveň velmi poškodila celé odvětví private equity v Evropě, kdy i dnes jsou indikátory investiční aktivity cca na polovině předkrizových hodnot. Celkové hodnoty PE investic v České republice se v letech 2007-20127 pohybovaly se značnými meziročními výkyvy v rozmezí 106 mil. € až 1 358 mil. €, což odpovídalo 0,069 % až 0,955 % podílu na HDP.8

Investiční aktivita rizikového kapitálu zahrnující rané fáze (early stage: seed a startup) a pozdější fáze (later stage) je v posledních letech v ČR v oficiálních statistikách stále velmi nízká. Pozdější fáze private equity investic (growth, buyout) tak tvoří 96 % investic v letech 2007-2013. Indikátory fundraisingu i investic poukazují na značnou aktivitu v pozdějších fázích rozvojového kapitálu (private equity), zejména největších investic do zralých firem – buyout (64 % investic) a také růstového (growth) kapitálu (20 %) a naopak velmi malou ochotu investovat do segmentů rizikového kapitálu, nejméně pak do raných fází seed (zárodečný kapitál) a startup (startovní kapitál). Jak ukazují data v níže uvedené tabulce, v součtu za období 2011-2013 získalo venture capital investici v ČR pouhých 15 podniků, z toho 7 v pozdějších fázích a 8 v raných fázích startup a seed v celkové výši 23,5 mil. €.9 Nejnovější údaje za rok 2014 potvrzují značnou nestabilitu trendu investic na českého trhu způsobeného obecně nízkým počtem investic, když v rámci celkového meziročního propadu rizikového kapitálu o 2,4 mil. EUR posílily rané fáze seed a startup a naopak značně oslabily investice later stage.

Rizikový kapitál dle statistik CVCA naprosto chybí v seed fázi, za období let 2007-2013 byla uskutečněna jediná investice ve výši 515 000 EUR10. Na kapitál ve fázi startup se zaměřují 1-2 fondy, nicméně z celkově poskytnutých 18 milionů EUR za léta 2007-2013 bylo 13 milionů EUR (72 %) investováno v jediném roce 2010.

Tabulka 2: Objemy investic a počet investic v České republice podle fáze private equity a venture capital, 2011-2013, tisíce EUR, zdroj dat: EVCA

Seed Start-up

Later stage VC

VC celkem

Pozdější segmenty PE

PE celkem

2011

Objem investic v tis. EUR 0 2712,51 7810,77 10523,28 133410 143933,3

Počet investic 0 3 3 6 12 18

2012

Objem investic v tis. EUR 0 127,44 5101,45 5228,89 100645 105873,9


6Viz tabulka 2, jedná se o data EVCA.7 Používáme dlouhodobá data z důvodu odladění cyklických výkyvů.8 Podíl 0,955% PE investic na HDP v roce 2009 byl ojedinělý, jde o odchylku od dlouhodobého trendu způsobenou megabuyout transakcí CVC Capital Partners, která představovala více než 50 % z celkové hodnoty PE investic v roce 2009.9 Data za rok 2014 byla k dispozici až těsně před předložením materiálu a jsou proto jen okomentována v předchozím textu.10 Je však nutné dodat, že investice business angelů, kteří se zpravidla na tuto fázi specializují, nejsou v oficiálních statistikách podchyceny.

21

2013

Objem investic v tis. EUR 515,91 1340,91 924,35 2781,17 131558,3 134339,4


Porovnáme-li údaje o investiční aktivitě rizikového a rozvojového kapitálu v České republice s daty za celou Evropu za období 2007-2013, zjistíme, že kromě celkově slabého výkonu trhu v České republice existují také značné rozdíly v jednotlivých segmentech. Zcela zřejmou tržní mezeru/selhání lze pozorovat v raných fázích seed a startup, které mají v České republice pouze 0,72% podíl na celkových investicích PE a 10,4% podíl na počtu investic ve srovnání se 4,91% podílem na investicích a 42,29% podílem na jejich počtu v Evropě. Zatímco v Evropě je většina (62,42%) zainvestovaných projektů zařazena do kategorií rizikového kapitálu s ohledem na nižší průměrnou velikost investice v porovnání s pozdějšími segmenty private equity investic, v České republice ukázaly výsledky opak: jen 28,95 % společností se stalo za uvedené období příjemci rizikového kapitálu a naopak 71,05% získalo investice spadající do pozdějších segmentů PE.

Pro přímé srovnání úrovně jednotlivých zemí z hlediska dostupnosti venture capital je vhodnější používat přepočet investic na podíl na HDP, čímž dojde k zohlednění různé ekonomické úrovně srovnávaných států. Obrázek výše ukazuje na špatné relativní postavení České republiky z hlediska dostupnosti investic rizikového kapitálu, ČR je v žebříčku poslední ze všech zemí EU.Pokud bude Česká republika usilovat o dosažení evropského průměru investiční aktivity venture capital jako benchmarku, muselo by podle průměrných hodnot za roky 2007-2013 dojít k vyplnění roční mezery investic rizikového kapitálu ve výši 0,022 % HDP, což odpovídá 32,9 mil. EUR ročně.

Tabulka 3: Výše investic a jejich počty podle segmentů private equity, ČR a Evropě, součty 2007-2013, zdroj dat: EVCA

Česká republika Evropa celkem

22

Obrázek 6: Investice rizikového kapitálu v Evropě podle zemí jako % HDP, 2013 a průměr za období 2007-2012

Objem investic % podíl

Počet investic % podíl

Objem investic % podíl

Počet investic % podíl

Seed 516 0,02% 1 0,88% 1 130 734 0,37% 2 954 8,31%

Start-up 18 101 0,70% 11 9,65%13 923

586 4,54% 12 071 33,97%

Rané fáze rizikového kapitálu 18 617 0,72% 12 10,53%

15 054 320 4,91% 15 025 42,29%

Pozdější fáze rizikového kapitálu 87 230 3,39% 21 18,42%

15 034 187 4,90% 7 712 21,70%

Rizikový kapitál celkem 105 846 4,11% 33 28,95%

30 088 507 9,81% 22 180 62,42%

Pozdější segmenty PE (Growth, Buyout atd.)

2 469 168 95,89% 81 71,05%

276 693 907 90,19% 13 352 37,58%

CELKEM PE & VC

2 575 014 100,00% 114 100,00%

306 782 413 100,00% 35 532 100,00%

Drtivá většina investic rizikového a rozvojového kapitálu v ČR je zaměřena na segmenty rozvinutých firem buyout a growth, financování high-tech firem a malých a středních podniků rizikovým kapitálem (VC) je velmi omezené. Podíl investic rizikového kapitálu na celkových investicích PE v ČR činí v průměru 4,1 % za roky 2007-2013, což je hluboko pod evropskou úrovní 10,3 %, stejně jako pod úrovní zemí regionu střední a východní Evropy (10,4 %). Z dlouhodobého vývoje vyplývá, že v ČR chybí především investice v raných fázích – start-up a seed.

23

Obrázek 7: Podíl investic jednotlivých segmentů rizikového kapitálu na celkových investicích private equity, srovnání dat z Evropy a České republiky, součty 2007-2013, zdroj dat: EVCA

0,00%

2,00%

4,00%

6,00%

8,00%

10,00%Seed

Start-up

Early-stage VCLater-stage venture

Total Venture Capital

Czech Republic Europe

Celkový objem prostředků ve fondech private equity a venture capital působících v České republice je asi 4,5 mld. EUR a průměrná velikost fondu je 373 mil. EUR (nicméně řada těchto fondů je zaměřena na více zemí, ne jen na Českou republiku). Jen velmi málo ze 14 řádných členů CVCA se zaměřuje na investice do raných fází rizikového kapitálu seed a startup a pouze jeden fond má ve své investiční strategii investice pod 1 milion EUR. Výjimkou naopak nejsou fondy s požadovanou minimální výší investice 20-50 mil. EUR. Projekty v raných fázích rizikového kapitálu (seed a startup) nebo menší projekty v pozdější fázi rizikového kapitálu nejsou tedy schopny splnit požadavky na minimální výši investice.11

Jeden aspekt zaostávání rizikového kapitálu v ČR ze strany nabídky je tedy zřejmý: české fondy rizikového kapitálu investují v průměru do mnohem větších projektů než jinde v Evropě. Zatímco průměrná výše investice rizikového kapitálu v Evropě je 1,3 milionu EUR, v České republice je to 2,3x více, 3,2 milionu EUR. V důsledku velmi omezené aktivity trhu v segmentech venture capital je zároveň podíl investic rizikového kapitálu na HDP mnohem nižší než v Evropě. Příčin této mezery v zaměření fondů na českém trhu je více. Český trh rizikového kapitálu je poměrně nerozvinutý v počátečních fázích s chybějícími subjekty a investorským know-how. Na českém finančním trhu převládá obecně vyšší averze k riziku. Zároveň je český trh malý a omezený v oblasti investičních příležitostí cílových projektů.

V posledních letech lze v těchto oblastech pozorovat pozvolné zlepšení. Pozitivní vývoj lze přičíst zvýšené aktivitě některých investičních subjektů i business angelů, vzniklo též několik podnikatelských inkubátorů či akcelerátorů, které pomáhají začínajícím inovačním podnikatelům získat na počátku podnikání potřebné podnikatelské know-how, komerční prostory a kontakty. Možnosti získání zkušeností a kontaktů v zahraničních inkubátorech, resp. specializované poradenské služby nabízejí projekty agentury CzechInvest CzechAccelerator a CzechEkoSystem. Celkově je ale stav rozvoje českého trhu a počet investic stále hluboko pod evropskými standardy.

11 CVCA (2010), obdobné relace platí i v dnešní době.

24

4.2.2 Aktivity na trhu rizikového kapitálu mimo publikované statistiky

Uvedené závěry o malé investiční aktivitě v oblasti rizikového kapitálu v ČR, a specificky v raných fázích, lze činit i s vědomím relativního rozvoje v posledních letech, který zároveň není zcela postižitelný oficiálními statistikami.12 Část provedených transakcí ve fázi start-up a seed není ve statistikách CVCA a EVCA evidována a pochází ze strany fondů a investičních skupin, které nejsou členy CVCA a jednak od business angels, tzn. investorů specializovaných na rané fáze, kteří typicky vystupují jako soukromé osoby, případně společně investují jako syndikát BA nebo vytvářejí partnerské sítě.

V ČR začíná být v posledních letech na rozdíl od minulosti aktivních několik investičních skupin, které se zaměřují na investice do fáze start-up (startovní kapitál), roste i působení BA. Jejich aktivita je v převážné míře soustředěna na sektor ITC, případně inovativních služeb. Dostupnost rizikového kapitálu v těchto oblastech se tedy v poslední době podle signálů z trhu zlepšila.

BA nejsou v ČR zastřešeni v žádné organizaci a jejich aktivita je tedy obtížně sledovatelná. Avšak podle průzkumu EBAN (European Business Angels Network) se ČR aktuálně nachází na jednom z posledních míst v Evropě v objemu investic business angels. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi je tedy i navzdory určitému zvýšení zájmu tato aktivita stále slabá a navíc nepříliš transparentní.

Jisté zlepšení v posledních letech je patrné i v oblasti fáze start-up a aktivitách fondů rizikového kapitálu a investičních skupin, byť v rámci zaměření na fázi start-up se jedná stále o několik málo příkladů. V evropském srovnání, a to i v kontextu regionu SVE, jsou však tyto aktivity stále velmi skromné a zdaleka nedosahují úrovně vyspělých zemí. Také průzkum GEM 2013 indikuje dle hodnocení oslovených expertů od roku 2011 jistý posun k lepšímu, nicméně dostupnost rizikového kapitálu je zde stále hodnocena jako spíše nedostatečná. Vzhledem k tomu, že trh rozvojového kapitálu (private equity) v ČR mimo segmenty rizikového kapitálu v kontextu regionu střední a východní Evropy poměrně silný, ukazuje to na nezájem investorů o tento segment, zejména o rané fáze (seed – zárodečný kapitál a startup – startovní kapitál), kde se prolíná velmi vysoké riziko, nedostatečná připravenost projektů vyžadující dodatečné náklady po zainvestování a vysoké transakční náklady spojené s výběrem investice z obrovského množství projektů (transakční náklady na přípravu investice mohou dokonce převýšit samotnou výši investice).

Rozvíjejícím se alternativním zdrojem financování pro nové podnikatelské projekty je v současnosti i v ČR tzv. crowdfunding. Jeho základním principem je získávání prostředků nikoli prostřednictvím velkých investorů, ale hromadným oslovením široké veřejnosti formou sbírky na realizaci projektu, zpravidla pomocí internetových platforem. Drobné vklady jsou zpravidla v nevratné formě, rozvíjet se však začínají i návratné varianty tzv. equity crowdfundingu spojené se získáním drobného podílu ve firmě. Crowdfunding může být do budoucna zajímavou alternativou zejména pro menší kreativní podnikatelské projekty.

4.2.3 Investoři do fondů rizikového kapitálu

Investory do fondů rizikového a rozvojového kapitálu jsou tradičně ve vyspělých zemích zejména penzijní fondy, pojišťovny, fondy fondů, vládní agentury a privátní investoři. V Evropě konkrétně podle dat EVCA za rok 2013 zaujímaly v celém segmentu Private Equity penzijní fondy podíl přes 37 %, následovány fondy fondů (necelých 12 %). Pojišťovny měly podíl téměř 11 %. V rámci podmnožiny segmentů rizikového kapitálu však byly v

12 CVCA je jako jediná profesní organizace PE a VC v ČR zároveň členem evropské asociace EVCA, která se mj. věnuje celoevropské statistice o PE a VC.

25

Evropě v roce 2013 hlavními investory vládní agentury s podílem 38,3 % na nově upsaných prostředcích, následovány soukromými osobami, fondy fondů a penzijními fondy.

V České republice je situace velmi odlišná, a to např. i z legislativních důvodů, kdy penzijní fondy nemohou investovat do cenných papírů, které nejsou veřejně obchodovány, tuto podmínku právě investice rizikového a rozvojového kapitálu nesplňují. Místní investoři tak za roky 2007-2013 upsali do všech fondů rizikového a rozvojového kapitálu jen 165 milionů EUR. Penzijní společnosti, pojišťovny a vládní agentury zcela chybí, přitom v jiných zemích právě ony patří k významným investorům do fondů rizikového a rozvojového kapitálu. V ČR je naopak fundraising omezen v podstatě jen na korporátní investory, soukromé osoby (často business angels) a banky. Jako další příčinu mezery/selhání na trhu rizikového kapitálu tak můžeme označit legislativní omezení pro potenciální investory.Z tabulky 4 je též jasně patrné, že nejvýznamnějším zdrojem kapitálu pro fondy private equity se v regionu střední a východní Evropy stává veřejný sektor (včetně EBRD a EIF). To úzce souvisí s programy na podporu PE a rizikového kapitálu, které byly v minulých letech spuštěny ve všech okolních zemích.

Tabulka 4: Podíl zdrojů upsaného kapitálu do regionálních fondů private equity ve střední a východní Evropě za roky 2011-2013, zdroj: EVCAZdroje fundraisingu private equity ve střední a východní Evropě 2011 2012 2013Vládní agentury 14,1% 27,0% 48,3%Banky 12,2% 4,2% 3,5%Soukromé osoby 5,2% 1,4% 5,2%Pojišťovny 1,5% 11,1% 1,5%Fondy fondů 25,6% 19,0% 14,2%

26

Obrázek 8: Získávání prostředků od investorů (fundraising) do fondů rizikového a rozvojového kapitálu (venture capital and private equity) v Evropě podle typu investora, 2013, zdroj: EVCA

Penzijní fondy 12,7% 9,4% 5,5%Ostatní správci aktiv 0,5% 6,3% 0,7%Korporátní investoři 8,3% 0,5% 8,6%Další zdroje 19,8% 21,2% 12,6%

4.3 Poptávka po rizikovém kapitálu v ČR: výsledky dotazníkového

šetření přístupu high-tech firem k financování

Pro zmapování přístupu k financování mezi podniky v počátečních fázích rozvoje bylo provedeno zvláštní anonymizované dotazníkové šetření. Osloveno bylo celkem 55 subjektů zapojených do ekosystému inovačního podnikání, kteří byli požádáni o distribuci dotazníku mezi své kontakty na společnosti v počátečních fázích podnikání. MPO do distribuce dotazníku zapojilo podnikatelské inkubátory a akcelerátory, vysoké školy, investory rizikového kapitálu, agenturu CzechInvest a další subjekty. Zároveň byl pro propagaci dotazníkového šetření využit mediální článek zveřejněný na jednom z nejsledovanějších technologických webů v ČR (lupa.cz) a také distribuce odkazu na dotazník prostřednictvím sociálních sítí. Penetrace dotazníku tak dosáhla řádově na několik set českých high-tech firem. Vzhledem k očekávatelné response rate do 10 % považujeme za velmi úspěšný počet obdržených vyplněných dotazníků, kterých bylo celkem 64.Vhodně zvolenou distribucí dotazníku se podařilo dosáhnout nejen na signifikantní počet, ale také na vysokou validitu odpovědí, o čemž svědčí fakt, že medián stáří podniků, které se šetření zúčastnily, činí dva roky. Zároveň se jednalo v 80 % případů o mikropodniky do 10 zaměstnanců. Téměř 16 % respondentů tvořily univerzitní spin-offy.Tabulka 5: Velikost firmy, zdroj: Předběžné posouzení finančních nástrojů OP PIKDo jaké velikostní kategorie Vaše společnost spadá? Celkem

Malý podnik (11-50 zaměstnanců) 10

Mikropodnik (do 10 zaměstnanců) 49

Střední podnik (51-250 zaměstnanců) 2

n=61

Z hlediska odvětví firmy podle očekávání nejčastěji podnikají v odvětví ICT (téměř 51 %), téměř 17 % zaobíraly činnosti ve výzkumu a vývoji, následoval po 5 % zpracovatelský průmysl a obchod. Dotazníkového šetření se zúčastnily rovněž tři společnosti podnikající v kreativních odvětvích (zejména grafika a design).

Z hlediska regionu byly oslovené high-tech firmy aktivní zejména v Praze a Středočeském kraji (37 %) a Jihomoravském kraji (31,5 %), dále v Plzeňském (11,1 %) a Moravskoslezském kraji (9,3 %).

V posledních třech letech oslovené firmy investovaly jen velmi omezeně, v drtivé většině (84,9 %) v rozmezí 0-5 mil. Kč. Investice nad 5 mil. Kč tak jsou mezi oslovenými firmami poměrně ojedinělé.

27

Tabulka 6: Investiční historie, zdroj: Předběžné posouzení

Kolik dosahoval objem investičních aktivit Vaší společnosti za poslední tři roky?

Podíl odpovědí

0 – 5 mil. Kč 84,91%

6 - 10 mil. Kč 3,77%

11 - 20 mil. Kč 1,89%

21 - 30 mil. Kč 3,77%

31 mil. Kč a více 5,66%

n=53

Přes 70 % respondentů uvedlo, že poptávaná výše zdrojů financování na investice dosahovala max. 5 mil. Kč, přičemž skutečně obdržené financování bylo v rozmezí 0-5 mil. Kč dokonce v 93 % případů. V komentáři k odpovědi na otázku, jak vysoké financování firmy skutečně získaly, poměrně často respondenti uváděli, že nakonec nezískali vůbec žádné cizí zdroje. Důvodem omezeného objemu investic je zejména velmi omezený přístup podniků v počátečních fázích k externím zdrojům financování. Z hlediska dosavadního financování podnikání totiž jednoznačně převládají vlastní zdroje bez doplnění cizími zdroji (46,3 %). Přes 22 % firem získalo prostředky od rodiny, přátel a známých (typicky v kombinaci s vlastními zdroji). Z externích zdrojů mimo okruh známých a příbuzných jsou nejdůležitější business angels (9,3 %) a banky (7,4 %). Fondy rizikového kapitálu označil jako zdroj financování pouze jeden respondent. Část podniků (5,6 %) získala prostředky od manažerů, kteří se zároveň stali podílníky ve firmě. Přitom však přes 57 % podniků získávalo informace o možnostech financování v bance. Přes 51 % respondentů zjišťovalo informace o možném financování jejich projektu v podnikatelském inkubátoru nebo akcelerátoru. Rovněž více než 51 % podnikatelů získávalo informace o možném financování od business angels a fondů rizikového kapitálu.S obtížemi při získávání cizích zdrojů se tak podle odpovědí na další otázku setkalo přes 74 % respondentů. Je však nutné oddělit z této skupiny ty firmy, které nemají životaschopný podnikatelský plán.Tabulka 7: Dostupnost externího financování, zdroj: Předběžné posouzení

Jak hodnotíte dostupnost externího financování pro vaše investice?Podíl odpovědí

Bezproblémová – zdroje získáváme poměrně rychle a jednoduše, jednání bývají efektivní a úspěšná 12,77%

S menšími problémy – informací je dostatek a lze nalézt financující subjekt po vícekolovém vyjednávání 12,77%

Dostupnost je pouze dobrá – finanční zdroje zde jsou, ale je obtížně možné je získat 27,66%

Dostupnost je špatná – existuje informační bariéra, banky mají velké požadavky na hodnotu zástavy, apod. 46,81%

n=47

28

S ohledem na strukturu dotazovaných podniků není překvapivé, že za hlavní důvody zhoršeného přístupu k financování firmy uvedly omezené možnosti zajištění a krátkou podnikatelskou historii, která vzbuzuje nedůvěru při získávání financování. Podíl životaschopných firem v raných fázích dosahuje překvapivých 79 %, přičemž většina z nich má podle odpovědí na předchozí otázky dotazníku obtíže se získáváním financování. Za životaschopné považujeme pro účely této studie firmy, které jako hlavní překážku při získávání financování uvedly např. krátkou historii podnikání, omezené možnosti zajištění úvěru či vysoké finanční náklady. Za neživotaschopné jsme pak označili firmy, jejichž důvodem zhoršeného přístupu k financování byl ekonomický potenciál projektu nebo vysoká aktuální zadluženost.

Ve srovnání s odhadovanou průměrnou úrokovou sazbou úvěrů pro MSP podle OECD v Česku je financování začínajících podnikatelů mnohem dražší. Medián odhadované úrokové sazby financování z cizích zdrojů činil 7,5 %, doba splatnosti byla nejčastěji v rozmezí 3-5 let.

Důvody, které specificky vedly k nevyužití ekvitních forem financování, byly zejména nedostatek zkušeností, příliš vysoké požadavky potenciálního investora a s tím související neochota dělit se o podíl ve firmě. Přes 55 % respondentů však zároveň uvedlo, že by bylo ochotno dělit se o řízení společnosti s investorem výměnou za poskytnutí financování na další rozvoj podnikání.

V komentářích respondenti mj. uváděli, že o vstup investora mají zájem, ale pouze v případě, že by šlo o partnera, který opravdu podpoří další růst firmy. Pro high-tech firmy je při komunikaci s investory důležitá důvěra a kontakty v oboru. Často také šetření

29

Box 1: Vybrané komentáře respondentů dotazníkového šetření

„V průběhu procesu získávání kapitálu od bank jsem dospěl k závěru, že v ČR je snadnější

získat kapitál na lokální pilu, než získat financování pro globální hardwarový startup.“

„V oblasti kreativních průmyslů stále funguje nedůvěra v návratnost investice,

nedostatek informací o přínosech kreativních průmyslů na ekonomiku a propojení s ostatními

sektory. Nezrovnoprávnění netechnických inovací na úroveň technických.“

Obrázek 9: Hlavní důvody zhoršeného přístupu k financování, n=43, zdroj: Předběžné posouzení

zaznamenalo odpovědi, že firma je příliš malá a získávání equity příliš časově a administrativně náročné a tudíž neefektivní, proto se členové týmu spíše věnují rozvoji firmy s malým rozsahem vlastních zdrojů.Co se týče plánů do budoucna, firmy jsou spíše optimistické a očekávají nárůst svých investic v příštích třech letech ve více než 50 % případů nad 5 mil. Kč. Začínající firmy tedy odkládají investice na pozdější dobu, kdy již budou generovat stabilní cash flow a budou pro ně dostupnější zejména bankovní úvěry. Preferují tak pozvolný rozjezd svého businessu před komplikovaným a často neúspěšným vyjednáváním s investory.

Tabulka 8: Investiční záměry, zdroj: Předběžné posouzení

Jaká je výše investice, která se s Vámi uvažovaným podnikatelský záměrem pojí?

Podíl odpovědí

0 - 5 mil. Kč 46,2%

6 - 10 mil. Kč 25,0%

11 - 20 mil. Kč 13,5%

21 - 30 mil. Kč 5,8%

31 mil. Kč a více 9,6%

n=52

Očekávaná doba návratnosti plánovaných investic je u dotazovaných firem poměrně krátká, ve více než 84 % případů kratší než 5 let, téměř jedna třetina do 3 let, což je způsobeno mj. spíše nižším převládajícím objemem plánovaných investic (v 71 % případů do 10 mil. Kč).

Obrázek 10: Výsledky odpovědí na otázku týkající se plánovaných investic v příštích třech letech „V jakém časovém horizontu očekáváte plné splacení investice z generovaných finančních toků (příjmy projektu, vzniklé úspory)?“, n=52, zdroj: Předběžné posouzení

30

Protože je u dotazovaných podnikatelů velký problém získat na své projekty cizí zdroje, není překvapivé, že za nejvhodnější formu asistence považují zlepšení informovanosti o dostupných zdrojích financování v Česku nebo v zahraničí a získání kontaktů, následované snížením administrativní bariéry při získávání financování.

Tabulka 9: Bariéry přístupu k financování, zdroj: Předběžné posouzení

Co by mohlo pomoci zlepšit přístup k financování Vašeho projektu tak, aby byl realizován přesně podle Vašich potřeb z hlediska rozsahu, výše financování a času?

Podíl odpovědí (bylo možné uvést více možností)

Snížení administrativní bariéry při získávání financování 49,0%

Zapojení do hubu, podnikatelského inkubátoru, lepší spolupráce s universitou, apod. 7,8%

Zlepšení informovanosti o dostupných zdrojích financování v ČR, získání kontaktů 68,6%

Pomoc při přípravě projektu (např. business plán nebo specializované poradenství) 29,4%

Zlepšení informovanosti o dostupných zdrojích financování v zahraničí, získání kontaktů (např. i prostřednictvím podpory výjezdu do zahraniční destinace) 49,0%

Zřízení státem spravovaného investičního fondu rizikového kapitálu, poskytujícího kapitálové vstupy za spoluúčasti soukromých investorů 15,7%

Zajištění ručení za úvěr 9,8%

Zvýhodnění úvěrových podmínek – méně striktní požadavky na ručení 7,8%

Zvýhodnění úvěrových podmínek – zvýhodněná úroková sazba 9,8%

Z hlediska možností podpory z veřejných zdrojů a očekávaných efektů podpory respondenti uvedli, že 64 % z nich by plánované investice realizovalo pouze částečně nebo vůbec, naopak pouze 36 % z nich by realizovalo investice v plném rozsahu. Preferovanou formou podpory jsou kapitálové vstupy (73 %), následované s malým odstupem zvýhodněnými úvěry (68 %) a zárukami (61 %).Uvedený vzorek respondentů představuje z většiny subjekty se zkušeností z podnikatelských inkubátorů/akcelerátorů, které již tedy prošly významnou selekcí. I s ohledem na to můžeme říci, že výsledek dotazníku naznačuje existenci poměrně výrazné tržní bariéry, kdy tyto firmy mají jen velmi omezený přístup k financování z cizích zdrojů, což jim neumožňuje provádět potřebné investice a blokuje jejich rychlý růst.

Příčina tržní mezery/selhání rizikového kapitálu na straně poptávky spočívá v neochotě přepustit investorovi podíl ve firmě, nedůvěře a špatné připravenosti

31

projektů, což lze vnímat jako nedostatek informací. Zároveň je zřejmé, že také strana nabídky trpí nedostatkem informací, neboť řada životaschopných projektů marně hledá finanční zdroje a nakonec (dobrovolně či nedobrovolně) volí model pomalého financování růstu firmy z vlastních zdrojů. Odpovědi na otázky tak kromě potřeby zaplnění samotné mezery financování zároveň indikují potřebu specializovaných poradenských služeb spojených se zlepšením přístupu k financování (zatraktivnění firmy, přístup k síti kontaktů v Česku nebo v zahraničí apod.) a propagací forem financování vlastního kapitálu (venture capital, crowdfunding).

4.4 Specifika dostupnosti pre-seed financování

Sledovaná oblast komercializace výsledků VaV bude analyzována zejména z pohledu výzkumných organizací (VO). Výzkumná pracoviště v rámci výrobních podniků realizují komercializaci svých výsledků z definice svého podnikání. Tento problém je tedy otázkou především veřejných institucí – vysokých škol, Akademie věd a dalších výzkumných pracovišť ve vládním sektoru.

Komercializace výsledků VaV je v podmínkách českých VO stále poměrně okrajovou disciplínou výzkumných aktivit. K jejímu posilování v českém prostředí došlo v rámci některých aktivit v minulém období, zejména podpory vzniku center pro transfer technologií (CTT) při jednotlivých výzkumných pracovištích a organizacích, které se těmto aktivitám mají systematicky věnovat. Na vznik nové infrastruktury v programovém období 2007-2013 navázaly programy MŠMT a TAČR, které byly zaměřené přímo na podporu komercializace a pre-seed aktivit. Jednalo se o grantovou podporu pre-seed projektům v rámci výzev 6.3 a 7.3 OP VaVpI a stále ještě běžící program GAMA TAČR, který se soustředí na podporu vytváření efektivních systémů komercializace ve výzkumných organizacích formou institucionální grantové podpory.

Zkušenosti a výsledky těchto projektů budou moci být využity při přípravě podpory komercializační pre-seed fáze v OPPIK, která by na oba programy měla navázat. Zájem o další rozvoj těchto aktivit je u některých úspěšných pracovišť velký, jak dokládají řízené rozhovory se stakeholdery13 v této oblasti v rámci zpracovávání předběžného posouzení. Pozitivní posun v oblasti komercializace je za poslední roky znatelný mj. díky dosud realizované podpoře, některé bariéry však nadále trvají, zejména v propojení sféry VO a komerčních investorů.

Zkušenosti ukazují, že oblast pre-seed financování je velmi specifická a nelze ji na rozdíl od navazujících fází rizikového kapitálu chápat jako oblast primárně orientovanou na přímé a rychlé finanční zhodnocení.Soukromé financování v této oblasti nehraje v ČR větší úlohu. Podniky se zaměřují na výzkumné aktivity ve své režii. Existuje poměrně slabá poptávka po výsledcích VaV veřejného sektoru ve formě nehmotného vlastnictví. Z výdajů vynaložených na veřejných vysokých školách byla pouhá 2 % (400 mil.) financována ze soukromých zdrojů. Pro oblast komercializace je důležitý také rizikový kapitál určený pro rozvoj spin-off společností. V této oblasti je však aktivita soukromých investorů v ČR velmi slabá (viz kapitola 3.2)

Rozsah komercializovatelných projektů a poptávku po pre-seed financování lze částečně odvozovat i od výsledků výzkumné aktivity v podobě požadovaných a přiznaných patentů a užitných vzorů – byť se jedná jen o jeden z možných výstupů. Výstupy veřejného výzkumu v podobě udělených patentů zaznamenaly v posledních letech poměrně rychlý nárůst. Zatímco ještě v roce 2008 bylo vysokým školám a veřejným výzkumným institucím uděleno nebo validováno Úřadem průmyslového vlastnictví ČR jen 47 patentů pro území ČR, v roce

13 Podpora pre-seed byla v rámci několika řízených rozhovorů diskutována v rámci Předběžného posouzení, se zástupci TRANSFERA, TAČR, JIC, AVČR a Rady vysokých škol.

32

2011 to již bylo 144 udělených patentů a v roce 2012 dokonce 190. Enormně rychle rostly patenty udělené pro ČR vysokým školám, konkrétně z 19 v roce 2008 na 142 v roce 2012. Nutno však říci, že nárůst patentní aktivity ve veřejném výzkumu v posledních letech je částečně důsledkem současně platné metodiky hodnocení výsledků vědy a výzkumu. Reálné komercializační příležitosti a výsledky jsou až druhotnou záležitostí. Vysoký nárůst je tedy částečně zkreslující a neodpovídá mu následné využívání chráněného duševního vlastnictví.Stále zaostává patentová aktivita českých subjektů v zahraničí a na evropské úrovni, která je podmínkou pro komercializaci na mezinárodní úrovni. Žebříček Innovation Union Scoreboard udává, že ČR je v tomto ohledu na 42 % průměru EU. Zatímco v EU bylo v roce 2012 podáno v průměru 129 přihlášek vynálezů u Evropského patentového úřadu na jeden milion obyvatel, v ČR to bylo pouze 13 přihlášek.

V oblasti komercializace výsledků VaV vysokých škol a veřejných výzkumných institucí pozorujeme výrazné tržní selhání ve fázi pre-seed/proof-of-concept – tedy v momentě, kdy mají být prakticky hotové výsledky VaV převedeny do funkčních prototypů, má být ověřena jejich komercializovatelnost, resp. komerční využití na trhu a přistupuje se k samotnému vytvoření a realizování plánu komerčního využití, přípravy pro investora, založení spin-off, potažmo odprodeji licence apod.Tato fáze je extrémně důležitá, protože přemosťuje výsledky VaV na veřejných institucích a využití na komerčním trhu, jež přináší finanční výsledky. Právě v tomto ohledu se doposud příliš nedařilo nadějné výsledky VaV dotahovat do konce, byť existují pozitivní výjimky, jako je např. Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd. V současné době můžeme pozorovat zvýšenou aktivitu některých pracovišť v tomto směru, i v návaznosti na fungování CTT a některé programy podpory, často však stojí na aktivitě individuálních jedinců. Přes nedávný pozitivní vývoji je celkově realizace komercializačních projektů nadále nedostatečná a brání jí řada bariér.

Perspektivní projekty narážejí na problémy v několika směrech. Tím základním je, že vysoké školy a veřejné výzkumné instituce nejsou primárně nastaveny na zhodnocování svých výsledků a tržní působení. Základním smyslem těchto institucí je výzkum a vývoj a drtivou část zdrojů získávají z veřejných prostředků v rámci jeho hodnocení. VO nejsou ochotny podstupovat riziko investováním vlastního kapitálu, v rámci přerozdělování financí na VO a vysokých školách jsou tedy tyto aktivity upozaděny. VO se rovněž obávají komplikací spojených s majetkoprávními vztahy a kolize s pravidly veřejné podpory, pokud by do soukromoprávního subjektu měl vstupovat kapitál vytvořený z určité části s podporou veřejných prostředků. To samé platí pro jednotlivé výzkumné pracovníky, jejichž zájem často končí dokončením výzkumu a už nepokračuje do oblasti jeho komercializaci, na což ani nemají tito úzce profilovaní specialisté odbornost a podnikatelské dovednosti.

Dle pracovních závěrů šetření INKA Technologické agentury České republiky14 došlo k odlivu podnikavějších výzkumných pracovníků do soukromé sféry a vlastního podnikání již v 90. letech, v dnešní době se nadaní potenciální výzkumně orientovaní absolventi s podnikatelskými sklony akademické kariéře spíše vyhýbají. V části akademické sféry navíc existuje silně negativní postoj vůči zakládání spin-offů, který vychází z obav z odchodu výzkumníků a neadekvátní privatizace výsledků VaV. Zároveň však šetření potvrzuje poměrně rozšířenou praktiku paralelního podnikání akademických pracovníků, které umožňuje neoprávněnou privatizaci zisku ze společně vytvořeného know-how a naopak socializaci nákladů využitím infrastruktury VO. I z toho je zřejmé, že uplatnitelné výsledky VaV a lidský potenciál zde existují, je však nutné podporovat

14 Pro tuto část byly informace převzaty z předchozího šetření “Výzkum na brněnských a pražských výzkumných organizacích“ z roku 2010.

33

transparentní cestu k jejich komercializaci, která bude vyváženě sledovat zájmy VO i jejich individuálních nositelů.

Pro veřejné VO je charakteristická řada institucionálních bariér, které znesnadňují změny. Sítě osobních kontaktů a vazeb a zdeformování systému jejich fungování aktuálním nastavením hodnocení a odměňování výsledků VaV jsou jedny z nich. Vysoké školy a veřejné VO jsou navíc výrazně autonomními institucemi, i na úrovni fakulty či ústavu, čili není snadné tento systém centrálně změnit.

Příkladem deformačního působení nevhodně nastavených procesů je i zmíněný rozvoj podávání patentů veřejných výzkumných organizací. Podání patentu je jedním z nastavených kritérií hodnocení výsledků VaV, nehodnotí se však již jeho následná komerční úspěšnost. Ve výsledku jsou tak často podávány předčasné, ekonomicky obtížně využitelné patenty. S výjimkou mimořádného případu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR jsou příjmy z patentů ve většině případů zanedbatelné. Dle pracovních závěrů šetření INKA činí medián ročního příjmu z licencí pouze 0,5 mil. Kč. Velmi nízké hodnoty lze nicméně přičíst i poptávce podniků, které se využívání patentů z veřejných VO často zdráhají.Klíčové je tedy správné nastavení procesů a motivačních prvků, identifikování potenciálně úspěšných projektů a zapojení odborníků s ekonomickým a podnikatelským know-how v této rané fázi – např. na úrovni CTT nebo přímo soukromého investora. V tomto ohledu je však problém jak u nedostatečných kapacit CTT a dostatku zdrojů VO, tak se zapojením soukromého kapitálu.

Dostatečná aktivita v pre-seed fázi komercializace je zároveň předpokladem úspěšného uplatnění výsledků VaV a jejich rozvoj v rámci nových inovativních firem.Vytvoření příznivého prostředí pro investice typu rizikového kapitálu bude muset být v případě pre-seed investic pojato šířeji než jen prostřednictvím zvýšení dostupnosti zdrojů pro komercializaci. Jedním z možných řešení těchto problémů je nastavení nového druhu podpory, v rámci něhož by byly komercializační projekty VO financovány na základě kapitálových vstupů státního fondu, do jehož podfondů by VO vkládaly své duševní vlastnictví, které by z finančních prostředků fondu mohlo být dále rozvíjeno směrem ke komercializaci.

4.5 Shrnutí analýzy situace na trhu rizikového kapitálu v České

republice

Drtivá většina investic rizikového a rozvojového kapitálu v ČR je zaměřena na segmenty rozvinutých firem buyout a growth, financování začínajících high-tech firem rizikovým kapitálem (VC) je velmi omezené. Podíl investic rizikového kapitálu na celkových investicích PE v ČR činí v průměru 4,1 % za roky 2007-2013, což je hluboko pod evropskou úrovní 10,3 %, stejně jako pod úrovní zemí regionu střední a východní Evropy (10,4 %). Z dlouhodobého vývoje vyplývá, že v ČR chybí především investice v raných fázích – start-up a seed.Jak potvrzují i závěry Předběžného posouzení finančních nástrojů OP PIK, trh rizikového kapitálu v České republice je zatím stále málo rozvinutý a nové inovativní podnikatelské subjekty mají problém s obstaráním externího financování. Ve srovnání zemí EU zaujímá naše země v objemu těchto investic jedno z posledních míst, a to i v rámci regionu střední a východní Evropy (SVE). Na rozdíl od okolních zemí SVE (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Pobaltí, Bulharsko) zatím v České republice nebyla zavedena

34

státní podpora rizikového kapitálu, která se v Evropě stala důležitým zdrojem financování startup a seed fází rizikového kapitálu.V součtu za období 2011-2013 získalo venture capital investici v ČR pouhých 15 podniků, z toho 7 v pozdějších fázích a 8 v raných fázích startup a seed v celkové výši 23,5 mil. €.15

Rizikový kapitál naprosto chybí v seed fázi, za období let 2007-2013 byla uskutečněna jediná investice ve výši 515 000 EUR. Na kapitál ve fázi startup se zaměřují 1-2 fondy, nicméně z celkově poskytnutých 18 milionů EUR za léta 2007-2013 bylo 13 milionů EUR (72 %) investováno v jediném roce 2010.Jednou z příčin tohoto stavu je fakt, že české fondy rizikového kapitálu investují v průměru do mnohem větších projektů než jinde v Evropě. Zatímco průměrná výše investice rizikového kapitálu v Evropě je 1,3 milionu EUR, v České republice je to 2,3x více, 3,2 milionu EUR. V důsledku velmi omezené aktivity trhu v segmentech venture capital je zároveň podíl investic rizikového kapitálu na HDP mnohem nižší než ve většině ostatních zemí EU.

Pokud bude Česká republika usilovat o dosažení evropského průměru investiční aktivity venture capital jako benchmarku, muselo by podle průměrných hodnot za roky 2007-2013 dojít k vyplnění roční mezery investic rizikového kapitálu ve výši 0,022 % HDP, což odpovídá 32,9 mil. EUR ročně.Dotazníkové šetření také identifikovalo specifickou tržní mezeru/selhání v segmentu dalších high-tech oborů mimo ICT (např. bio-med, nanotech) které realizují výsledky výzkumu a vývoje, např. ve formě spin-off. Podpora rizikového kapitálu pro začínající inovativní podnikatele by tedy měla být provázána s paralelním nástrojem na podporu komercializace výzkumu a vývoje ve fázi pre-seed/proof-of-concept.Zaostávání českého trhu v oblasti rizikového kapitálu je způsobeno jak na straně „nositelů nových myšlenek“, kterým chybí zejména zkušenosti v procesu komercializace nápadů s globálním dosahem, tak na straně kapitálu, kde panuje vysoká averze k riziku a nedůvěra v kvalitu nápadů v regionu. V posledních letech prochází trh v ČR pozitivním vývojem, vzniklo několik podnikatelských inkubátorů či akcelerátorů, které pomáhají začínajícím inovačním podnikatelům získat na počátku podnikání potřebné podnikatelské know-how, komerční prostory a kontakty. Možnosti získání zkušeností a kontaktů v zahraničních inkubátorech, resp. specializované poradenské služby nabízejí projekty agentury CzechInvest CzechAccelerator a CzechEkoSystem.Pro zmapování přístupu k financování mezi podniky v počátečních fázích rozvoje bylo provedeno zvláštní anonymizované dotazníkové šetření. Osloveno bylo celkem 55 subjektů zapojených do ekosystému inovačního podnikání (podnikatelské inkubátory a akcelerátory, vysoké školy, investoři rizikového kapitálu, agentura CzechInvest atd.), které byly požádány o distribuci dotazníku mezi své kontakty na rychle rostoucí společnosti v počátečních fázích podnikání. Zároveň byl pro zvýšení penetrace dotazníkového šetření využit mediální článek zveřejněný na serveru lupa.cz a také distribuce odkazu prostřednictvím sociálních sítí (Facebook, Twitter a LinkedIn).

Přes 70 % high-tech firem uvedlo, že poptávaná výše zdrojů financování na investice v posledních třech letech dosahovala max. 5 mil. Kč, přičemž skutečně obdržené financování bylo v rozmezí 0-5 mil. Kč dokonce v 93 % případů. Důvodem omezeného objemu investic high-tech firem je zejména jejich velmi ztížený přístup k externím zdrojům financování. S obtížemi se při získávání cizích zdrojů setkalo přes 74 % respondentů. Z hlediska dosavadního financování podnikání high-tech firem jednoznačně převládají vlastní zdroje bez doplnění cizími zdroji (46,3 %).

15 Data za rok 2014 zatím nejsou k dispozici.

35

Přes 55 % respondentů uvedlo, že by byli ochotno dělit se o řízení společnosti s investorem výměnou za poskytnutí financování na další rozvoj podnikání. Přes 79 % z nich zároveň uvedlo, že náklady na získání investora by měly být max. 10 %.

Závěrem dotazníkového šetření je mj. zjištění, že high-tech firmy typicky odkládají investice na pozdější dobu, kdy již budou generovat stabilní cash flow a budou pro ně dostupnější zejména bankovní úvěry. Preferují tak pozvolný rozjezd svého businessu před komplikovaným a většinou neúspěšným vyjednáváním s investory nebo bankami.Mezera/selhání na trhu rizikového kapitálu České republiky existuje a je spojena zejména s následujícími bariérami:

nedostatečný počet dobře připravených projektů „investor ready“, nedostatečná komercializace výsledků výzkumu a vývoje na veřejných

VO, nedostatečné podmínky pro získávání prostředků od investorů do fondů

rizikového kapitálu např. na straně regulace penzijních fondů, nedostatek příležitostí pro exity (např. ve formě primární emise akcií na

veřejně obchodovaném trhu), averze k riziku ze strany investorů vedoucí k vysokým minimálním

objemům investic, nedokonalost informací na obou stranách trhu regulace v oblasti státní podpory a finančního trhu (např. penzijní fondy)

V případě financování komercializace výsledků VaV veřejných VO ve fázi pre-seed je základem suboptimální investiční situace velké riziko, náklady i informační bariéra pro potenciální soukromé investory. Perspektivní výzkumníci se ne vždy obklopí osobami kompetentními ke komercializaci výstupu. Výsledkem může být v některých případech nedostatečná připravenost záměrů, nedostatečná schopnost prezentovat zájem investorům či oboustranná informační asymetrie, kdy autoři projektů nemají dostatečné informace o dostupnosti financování a potenciální investoři jsou nedůvěřiví vůči projektům, jejichž nosná činnost leží mimo hranice jejich chápání. Překážkou je často též komplikovaná otázka rozdělení vlastnictví spin-offů a duševního vlastnictví, která se pro následný vstup soukromého investora a další rozvoj společnosti může stát velkou komplikací.

Z podobných důvodů se k dotažení a realizaci nemusí dostat ani jinak velmi nadějné projekty. Podstatná míra rizika je navíc v této oblasti inherentně přítomna i u kvalitně zpracovaných projektů s významným potenciálem. Potřeba financování tedy prakticky nemůže být pokryta soukromými zdroji alokovanými v prostředí současné tržní situace. V řadě odvětví (např. biochemie, medicína a další) je tato fáze též příliš dlouhá. Míra rizika ve fázi pre-seed dalece překračuje obvykle akceptovatelné hodnoty pro investory v českém prostředí. I v řadě vyspělých zemí je proto řešena zapojením veřejné intervence.

36

5 Zahraniční a domácí zkušenosti podpory rozvoje

rizikového kapitálu

Jak dokazují zahraniční zkušenosti, rizikový kapitál může být významným katalyzátorem hospodářského a inovačního rozvoje. Mezi hlavní světové lídry v tomto směru patří např. USA, Izrael, ale i některé státy Evropy (např. Velká Británie, Irsko, Dánsko, Finsko, Švýcarsko, Německo, BENELUX). Níže jsou prezentovány některé vhodné varianty způsobu podpory rizikového kapitálu ve světě.

5.1 Evropská unie

Využívání rizikového kapitálu v EU má vzestupnou tendenci i vzhledem k podpoře Evropské Komise (EK) ve spolupráci zejména s Evropským investičním fondem (EIF). V rámci kohezní politiky ji využily i mnohé státy z regionu střední a východní Evropy, které tak v programovém období 2007-2013 spustily své vlastní programy státní podpory rizikového kapitálu. V minulém programovacím období z prostředků strukturálních fondů EU vznikly veřejné investiční fondy ve 20 státech EU (včetně Slovenska, Polska a Maďarska). Převažující formou implementace jsou fondy fondů, které investují nikoliv přímo do jednotlivých projektů, ale do kapitálu fondů se shodně zaměřenou investiční strategií. Zcela ojedinělé však nejsou ani tzv. koinvestiční fondy, které spočívají ve vyhledávání nejen investorů, ale i vhodných projektů, do kterých po boku soukromých fondů rizikového kapitálu přímo investují.

V oblasti rizikového kapitálu disponuje EIF za 20 let množstvím zkušeností. EIF má zkušenosti i se strukturálními fondy EU včetně tzv. „nových“ členských zemí, které přistoupily po roce 2004, a to v rámci tzv. iniciativy JEREMIE. Od roku 2007 EIF podepsal v rámci této iniciativy celkem 13 dohod o financování na správu holdingových fondů v různých zemích a regionech EU. Služby EIF v rámci správy národních fondů rizikového kapitálu využívá několik států EU z oblasti střední a východní Evropy (např. Slovensko, Polsko, Bulharsko, Pobaltí). EIF disponuje standardizovaným nastavením struktury fondu, procesy investičního rozhodování a odbornými zaměstnanci. Pozitivem EIF je též jeho mezinárodní prestiž a rozsáhlé kontakty v rámci evropských a světových venture fondů – a z toho plynoucí výhody při nalézání koinvestorů. V případě potřeby by tedy mohl být vhodnou variantou pro překlenutí začátku programovacího období a nastavování implementačních struktur národního správce fondu

37

Obrázek 11: Přehled zemí a regionů EU, kde EIF realizuje iniciativu JEREMIE, pro ilustraci též počet přihlášených, prověřených a zasmluvněných finančních zprostředkovatelů (dílčích fondů), zdroj: EIF

5.2 Izrael

Izrael je dnes jedním z nejrozvinutějších trhů v oblasti rizikového kapitálu. V současné době zde působí zhruba sedmdesát aktivních fondů rizikového kapitálu, z nichž čtrnáct je mezinárodními fondy s kanceláří v Izraeli.

38

Box 2: izraelský program YOZMA

Yozma (česky Počátek) byl státní program, který v 90. letech nastartoval rozvoj trhu rizikového

kapitálu v Izraeli. Fungoval v letech 1993-1998 s celkovým rozpočtem 100 mil. USD. V roce 1998 vznikl za

podpory významných amerických, evropských a izraelských investorů druhý fond Yozma II a v roce 2002

třetí fond Yozma III, kde bylo celkem alokováno 220 mil. USD investovaných do 50 portfolií VCF. Cílem

programu bylo poskytnout na investice do early stage firem usazených v Izraeli 250 mil. USD, zajistit

transfer know how ze zahraničí (hlavně USA), získat síť mezinárodních kontaktů a státní fond později

privatizovat.

Nejznámější fond Yozma I investoval jako fond fondů po 8 mil. USD do celkem 10 fondů

spravovaných soukromými manažery (venture capital firms) pod podmínkou, že manažer daného fondu

získá dalších minimálně 8 mil. USD od soukromých investorů. Zbylých 20 mil. USD program Yozma

investoval jako přímé investice do high tech firem (s tím, že různé studie ukazují, že počet startupů byl

v Izraeli poměrně významný již před programem Yozma, ten přispěl zejména k urychlení již

nastartovaných procesů v izraelské ekonomice). Celkem bylo podpořeno 217 firem a 97 následných

úspěšných exitů, z toho 39 formou IPO na burze, nejčastěji NASDAQ v USA. Jen cca 25 % projektů bylo

neúspěšných (berme v úvahu, že šlo o investice do začínajících firem). Fondy a projekty zainvestované

z programu Yozma I získaly do roku 1998 financování celkem 263 mil. USD.

Jak Yozma fungovala?

Yozma investovala pouze do nově zakládaných hybridních fondů, které musely kromě podpory

z programu získat minimálně 60 % soukromých prostředků, a to vždy od minimálně jednoho limited

partnera v zahraničí a jednoho v Izraeli. Management fondu musel být rovněž sdílen mezi izraelského a

zahraničního partnera. Yozma soukromým investorům kromě sdílení rizika nabídla také preferenční

podmínky – tzv. call opci na podíl Yozmy ve fondu za dané náklady plus úrok, a to po dobu pěti let, čímž

program umožnil pákování zisku soukromých investorů při exitu pomocí odkupu podílu státního fondu.

Tento motivační prvek pomohl přilákat skutečně profesionální manažery, kteří se soustředili na růst

hodnoty společností v portfoliu daného soukromého fondu, kam program Yozma investoval jako limited

partner společně s dalšími, soukromými, investory.

High tech firmy získávaly prostředky od nově založených fondů zapojených do programu nebo

přímo, pokaždé však s možností využít zahraničního know how a kontaktů. Program Yozma tak vedl

k urychlení procesů na izraelském trhu rizikového kapitálu, dokázal zapojit kritickou masu projektů,

investorů i manažerů, vzájemně je propojit a zároveň přitáhnout pozornost ze zahraničí, což usnadnilo

pozdější exity.

39

Velký rozvoj rizikového kapitálu nastal v 90. letech v souvislosti s programem státní podpory Yozma. (viz samostatný box). Programu se podařilo působit zejména jako spouštěč izraelského klastru ICT odvětví. Důvody úspěchu byly zejména čtyři:16

vhodné podmínky v pozadí (např. příliv inženýrů z býv. SSSR)

poměrně rychlý rozvoj zakládání high-tech firem v Izraeli na počátku 90. let spojený s liberalizací kapitálového trhu

načasování – Yozma byla zaměřena na technologické firmy, zároveň v téže době prudce rostl technologický index NASDAQ a rychle rostl trh ICT služeb a řešení v důsledku rozvoje internetu

úspěšný design i implementace programu Yozma

Obrázek 12: Fondy podpořené z programu Yozma I a jejich výsledky, zdroj: Avnimelech (2009)

Předchůdcem programu Yozma byl nepříliš úspěšný program Inbal z roku 1991, který poskytoval veřejně obchodovaným soukromým fondům rizikového kapitálu státní záruky až do70 % portfolia jako ochranu před ztrátou hodnoty investic. Úzká místa tohoto programu ukázala na potřebu přilákání VC investorů, kteří budou schopni poskytnout rozvoji izraelských high-tech firem potřebnou přidanou hodnotu (tzv. smart money), nikoliv jen perspektivu získání financování s cílem extrémně rychlé valuace (tento byl v programu Inbal ještě umocněn požadavkem na veřejnou obchodovatelnost podílových listů zapojených fondů).

V současnosti se od přímé podpory fondů rizikového kapitálu upouští, nicméně běží např. specializovaný Life Science Fund s kapitalizací 220 mil. USD, kam stát vložil menšinový podíl coby tzv. limited partner. Fond musí část svých investic alokovat do projektů bio-farmaceutických technologií.

16 Avnimelech, G.: VC POLICY: YOZMA PROGRAM 15-YEARS PERSPECTIVE. Proceedings of the Summer Conference 2009, CBS - Copenhagen Business School, Denmark.

40

Obrázek 13: Přehled podpory Office of Chief Scientist (OCS) v Izraeli, zdroj: Avnimelech (2009)

Státní podpora rizikového kapitálu jde v Izraeli ruku v ruce s pre-seed podporou vědy a výzkumu (VaV) a podporou rozvoje technologických inkubátorů, kterých je dnes v Izraeli 22. Projekty v inkubátorech jsou standardně po dobu 2 let financovány ze státních grantů na bázi 85 % stát, 15 % inkubátor ve výši 500-800 tis. USD. Státní granty jsou spláceny jen v případě úspěchu projektů z jejich následných zisků (charakter obdobný formě repayable assistance známé z oblasti strukturálních fondů EU). Mezi roky 1991 a 2012 tak izraelská vláda iniciovala vznik více jak 1700 společností pomocí celkové investice přes 650 mil. USD.

5.3 Německo

Německo představuje rozvinutý trh se silně decentralizovanou soustavou fondů rizikového kapitálu podle jednotlivých spolkových zemí. Charakteristické je zde partnerství veřejného sektoru s domácím průmyslem. Dle statistik EK v rámci minulého programovacího období čerpalo Německo na rizikový kapitál prostředky z operačních programů (OP) v celkové výši 442 mil. EUR do 16 fondů vlastněných veřejnosprávními subjekty, které je dále koinvestovaly se soukromými fondy rizikového kapitálu. Ke konečným příjemcům bylo z prostředků OP investováno 249 mil. EUR.

Příkladem fondu, kde spolupracují veřejný a soukromý sektor je High-Tech Gründerfonds (HTG) specializující se na seed investice do počáteční fáze podnikání start-upů s vysokým růstovým potenciálem. Jedná se o nejaktivnější fond rizikového kapitálu v Německu. K podílníkům HTG patří Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky, spolková rozvojová banka KfW a 12 soukromých průmyslových skupin. HTG disponuje kapitálem ve výši cca 560,5 mil. EUR ve správě dvou svých fondů.

41

42

Box 3: High-tech Gründerfonds (KfW)

High-Tech Gründerfonds (HTGF) je německý správce fondů rizikového kapitálu se sídlem v Bonnu,

který existuje od roku 2005. Soustředí se zejména na seed investice do high-tech high tech firem

v nejranějších fázích podnikání s cílem zaplnit tržní mezeru v přístupu k financování, neboť v seed fázi je

v Německu jen málo soukromých investorů. HTGF dosud poskytl financování více než 400 malým a středním

firmám a dosáhl zatím na 44 úspěšných exitů.

HTGF má celkem ve správě asi 576 mil. EUR ve dvou fondech. HTGF funguje na bázi partnerství

veřejného a soukromého sektoru. Hlavním investorem do fondů HTGF je mateřská 100% státem vlastněná

rozvojová banka KfW, která společně se Spolkovým ministerstvem hospodářství a technologií poskytla 500

mil. EUR, tedy téměř 90 % kapitálu HTGF. Soukromý sektor v obou fondech zastupuje celkem dvanáct

předních německých průmyslových holdingů: např. Bayer, BASF, Robert Bosch, Daimler, Deutsche Post DHL,

Deutsche Telekom, Carl Zeiss a další. HTGF také postupně získal dalších 880 mil. EUR na financování

následných kol v pokročilejších fázích podnikání. Celkem se tak jedná o strukturu disponující až 1,4 mld.

EUR.

HTGF disponuje obrovskou sítí kontaktů na investory rizikového kapitálu, výzkumné organizace,

akcelerátory, kouče apod., se kterými propojuje zainvestované firmy. Ty tak mají snazší přístup nejen

k financování a poradenským službám, ale i důležitým kontaktům pro další rozvoj svého podnikání. Síť

kontaktů zároveň podporuje deal flow, koučové i partnerské inkubátory a akcelerátory mohou přicházet

s návrhy projektů k financování.

Jak HTGF funguje z hlediska žadatele - startupu?

Počáteční seed investice ve výši až 0,5 mil. EUR může sloužit firmám k vytvoření prototypu nebo

dalším aktivitám proof-of-concept a přípravě na vstup na trh.

HTGF standardně poskytuje v seed fázi podřízené úvěry se sedmiletou splatností (konvertibilní do

vlastního jmění) a úrokem 10 % p.a. s odkladem plateb na čtyři roky výměnou za získání 15% podílu

v zainvestované firmě. Vedle tohoto standardního modelu HTGF umožňuje také individuální řešení šitá na

míru podle dohody se startupem a případnými dalšími investory.

HTGF typicky investuje do projektů v několika navazujících kolech, podle toho, jak se firmy

posouvají do dalších fází podnikání a rostou jejich potřeby. V součtu s případnými dalšími koly financování

mohou high tech firmy získat celkem až 2 mil. EUR.

http://en.wikipedia.org/wiki/File:HTGF.svg%00%E5%A1%B9%EF%92%81%E1%B4%BB%E4%A1%BF%E2%B2%AF%E5%B6%82%E8%97%84%E6%8C%A7%00%00%EA%AE%A5

5.4 Polsko

Rizikový kapitál začal být vládou podporován v roce 2005, kdy byl zřízen Národní kapitálový fond (KFK) ve 100% vlastnictví Banky Gospodarstwa Krajowego (BGK - národní rozvojová banka). Tento holdingový fond spravuje veřejné prostředky z ESIF i dalších zdrojů, které investuje společně s privátními prostředky (tzv. joint investments) do privátních fondů rizikového kapitálu (aktivně se podílí na jejich fungování prostřednictvím zástupců v dozorčích radách) nikoliv přímo do cílových podniků. Tímto způsobem spolupracuje už s 16 fondy s celkovou kapitalizací 178 mil. EUR, které doposud provedly 72 investic. Statistiky EK ohledně prostředků z OP udávají za období 2010-2013 prostřednictvím KFK alokaci do 9 fondů ve výši 9,75 mil. EUR, z nichž bylo konečným příjemcům investováno 5,9 mil. EUR.

V dubnu 2013 BGK spolu s EIF založila další fond Polski Fundusz Funduszy Wzrostu (PFFW), který bude investovat do investičních portfolií zaměřených na začínající či rozvíjející se MSP. Prvotní vklady jsou ve výši 30 mil. EUR z EIF a 60 mil. EUR z BGK. K prostředkům obou podílníků by se měli opět přidat další privátní investoři s cílem dosáhnout kapitalizace až 180 mil. EUR.

Rizikový kapitál je do značné míry postaven ne až tolik na struktuře (např. Česká republika má konkurenceschopnou regulaci investičních fondů, ale rizikový kapitál zatím dostatečně nefunguje), ale zejména na partnerství a důvěře mezi investorem, manažerem fondu a zakladateli zainvestované firmy, je proto úzce spojen s problematikou kultury podnikání. Polská zkušenost ukazuje, že i v prostoru střední Evropy lze budovat důvěru a kulturu podnikání a do značné míry by se právě v tomto ohledu měla stát vzorem i pro podporu rozvoje rizikového kapitálu v České republice.

5.5 Irsko

Irsko představuje rozvinutý trh s tradicí veřejné podpory rizikového kapitálu. Program Seed & Venture Capital běží v Irsku od roku 1994, kdy zde operovaly pouze jeden až dva fondy rizikového kapitálu. Základním prvkem je státní agentura Enterprise Ireland (EI), která v rámci programu investuje do soukromých fondů. Z počátku využíval také prostředky ze strukturálních fondů EU, nyní již pokračuje čistě z národních zdrojů.Fondy jsou řízeny na komerčním principu s právní formou podnikání analogickou ke komanditní společnosti v České republice. EI je do nich zapojen jako Limited Partner, jeden soukromý investor funguje jako General Partner a získává kapitál od dalších institucionálních investorů (v Irsku mohou být zapojeny i penzijní fondy). EI zapojuje i business angely, případně jejich sdružení. Za obhospodařování platí EI poplatek ve výši cca 2% z objemu jeho investice. Toto schéma není počítáno jako veřejná podpora, ale státní investice. Soukromý kapitál má stejné podmínky a podílí se na konečné investici min. 50 %. Součástí podmínek je závazek co nejrychleji vložené prostředky proinvestovat. Program dosud zainvestoval 325 mil. EUR, ve 41 fondech bylo celkem 1,2 mld. EUR kapitálu. Nyní stále drží podíl v 11 fondech o objemu 635 mil. EUR. Nový program 2013-2018 plánuje investovat 100 mil. EUR ve prospěch 5-6 fondů.

5.6 Švýcarsko

Jeden z nejrozvinutějších evropských trhů s rizikovým kapitálem dneška jako jeden z mála v Evropě nepoužívá státní kapitálové vstupy jako formu podpory. V roce 2000 byly na místo toho zavedeny daňové úlevy pro fondy rizikového kapitálu a business angels, jejich výsledky však zaostaly za očekáváním. Švýcarsko i přesto vykazuje výtečné výsledky

43

v oblasti high-tech firem i dostupnosti rizikového kapitálu, což souvisí s obecně vysokým stupněm rozvoje podnikatelského prostředí a výtečnou úrovní vědy, výzkumu a inovací, které jsou státem štědře podporovány. Hlavní pozornost státu v oblasti rizikového kapitálu se zaměřuje na podporu komercializace výsledků výzkumu ve fázi seed a pre-seed, která je vnímána jako nejproblematičtější. Podpora se zaměřuje na startupové poradenství a zprostředkování propojení začínajících podnikatelů a investorů, zejména prostřednictvím federální komise pro technologie a inovace (CTI). Mnoho švýcarských high-tech firem jsou z těchto důvodů spin-offy (společnosti odštěpené z mateřské univerzity, výzkumného ústavu či podniku), zvláště z federálních technologických institutů v Lausanne a Curychu. Na švýcarském příkladu funkčního inovačního ekosystému nejzřetelněji vidíme, jak je důležité, aby stát nevnímal opatření na podporu komercializace výsledků výzkumu a vývoje a podpory začínajících podnikatelů odděleně, ale naopak, aby měl k dispozici promyšlenou strategii – pak může skutečně působit jako katalyzátor, který propojí světy výzkumu, obchodu a financování.

5.7 Slovensko

Slovenský trh rizikového kapitálu je na srovnatelné úrovni s českým, v poslední době však prožívá rozvoj. Slovenská vláda využila iniciativy JEREMIE k implementaci vlastního nástroje k podpoře rizikového kapitálu. Ten je založen na holdingovém fondu „Slovenský záručný a rozvojový fond” (SZRF) spravovaném EIF. Prostředky do něj (100 mil. EUR) byly vloženy ze tří OP a jsou určeny na podporu MSP formou návratných finančních nástrojů (úvěry, garance, rizikový kapitál). V rámci finančních nástrojů rizikového kapitálu poskytl SZRF/EIF prostředky do tří fondů s různým tematickým zacílením, k nimž vybral za manažery na jaře 2014 na základě výzvy dvě lokální slovenské společnosti (Neulogy Ventures a Limerock Fund Managers). Fondy mají koinvestovat celkem 50 mil. EUR do více než 50 podniků společně se soukromými investory, kteří se budou podílet min. z 50 %. Celkově se tedy počítá s investovaným kapitálem přesahujícím 100 mil. EUR. První investice v současnosti probíhají.

Pro období 2014+ Slovensko připravuje zastřešující fond fondů s názvem Slovenský investičný holding (SIH), který by měla spravovat specializovaná dceřiná společnost Slovenské záručné a rozvojové banky (SZRB). Operační programy ESIF jsou povinny vyčlenit ze své alokace minimálně 3 % prostředků, které investují do struktury SIH. EIF funguje jako poradce pro přípravu nové investiční struktury. S ohledem na zvolený implementační model a omezení slovenského práva finančního trhu je investiční struktura SIH zakládána v Lucembursku.

5.8 Baltský inovační fond

Baltský inovační fond (BIF) je společným projektem EIF a pobaltských republik Estonska, Lotyšska a Litvy. Jedná se o fond založený v roce 2012 za účelem investic do soukromých fondů rizikového kapitálu, které se budou řídit danými limity investiční strategie a investovat v regionu Pobaltí. Záměrem spolupráce je využít regionálního zaměření fondu a překonat tak omezenou velikost jednotlivých trhů. Prioritně je fond cílen na fázi later-stage. Správcem fondu je EIF, který má za úkol vybrat investiční fondy, do kterých bude investováno (plánováno portfolio celkem 6-7 fondů). Prostředky do BIF vložily EIF (52 mil. EUR) i pobaltské státy (každý 26 mil. EUR). 130 mil. EUR je postupně investováno do soukromých fondů během let 2013-2016 tak, aby došlo k maximálnímu pákovému efektu navázáním soukromého kapitálu. Je předpokládána plná návratnost prostředků.

44

5.9 Seed Fond ČR OPPI

V období 2011-2013 byl Ministerstvem průmyslu a obchodu připravován projekt „Seed fond“ v rámci Operačního programu podnikání a inovace (OPPI), který měl nabídnout podnikatelům zcela nový nástroj podpory ve formě kapitálových investic (rizikový kapitál). Pro projekt byla založena SPV společnost Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s. (ČRUIF), jako obhospodařovaný fond s právní subjektivitou.

Fond byl vnitřně členěn na dvě části – seed část a venture capital (VC) část. Soukromé a veřejné prostředky se měly stýkat na úrovni individuálních projektů na základě koinvestičních dohod mezi fondem a soukromými investory.

V lednu 2013 byla na základě výsledků otevřeného zadávacího řízení podepsána smlouva s depozitářem fondu, v březnu 2013 byl v otevřeném zadávacím řízení vybrán obhospodařovatel fondu. V dubnu 2013 bylo zahájeno správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže z důvodu stížnosti jednoho z vyloučených uchazečů o veřejnou zakázku na obhospodařování majetku fondu. V dubnu 2014 řídící orgán zadávací řízení na obhospodařovatele zrušil mj. z důvodu protahujícího se správního řízení ÚOHS, kde ani po 12 měsících nedošlo k vydání pravomocného rozhodnutí a hrozilo nedočerpání prostředků OP určených na Seed fond OP PI. V říjnu 2014 správní řízení ÚOHS ukončil pro bezpředmětnost V důsledku těchto skutečností nakonec nedošlo k zahájení řízení o povolení činnosti u ČNB a potažmo tedy ani ke vzniku ČRUIF.S ohledem na tyto zkušenosti považujeme externí výběr obhospodařovatele fondu otevřeným zadávacím řízením za vysoce rizikový z důvodu časové náročnosti a možných správních komplikací. Jako vhodnější varianta bylo tedy identifikováno vytvoření vlastní investiční společnosti NIF IS k obhospodařování fondů, případně přímé zadání správy fondů EIF.

45

6 Stručný popis projektu Národního inovačního fondu

6.1 Vize projektu NIF

Základní vizí projektu NIF je aktivizace trhu rizikového kapitálu vedoucí k pozvednutí podnikatelského ducha v České republice.

6.2 Cíle projektu NIF

Globálním cílem projektu NIF je poskytnout katalyzátor tvorby tvořivého podnikání s vysokou přidanou hodnotou od nápadu a prototypu (pre-seed) přes počáteční fáze podnikání (seed, startup) až po úspěšný exit investora tak, aby tento proces vedl k inovacím, jejich obchodní realizaci a podpoření hospodářského růstu.Podstatou NIF je realizace nástroje státní podpory ve formě kapitálových vstupů, a to jak do vlastního kapitálu (ekvita), tak i s využitím dalších forem financování jako jsou konvertibilní půjčky, mezzaninové financování apod. (kvazi-ekvita).

Jedná se o návratnou formu podpory, kdy vynaložené prostředky budou moci být v budoucnu po ukončení prvního kola investic částečně opětovně využity - investovány k podpoře dalších projektů. Primárně půjde zejména o investice do mladých inovativních firem a jejich projektů zaměřených zejména na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, jejichž přístup k financování běžnými komerčními úvěry nebo soukromými investory je omezený. Oblasti investiční strategie NIF, které v současnosti soukromé fondy rizikového kapitálu v ČR pokrývají pouze okrajově, se týkají např. prvotních (prototypových) fází a high-tech oborů mimo ICT s delší dobou návratnosti a vysokou kapitálovou náročností. Záměrem je podpořit vynalézavost a podnikavost v České republice a přiblížit je stavu, jak jej známe např. z USA, Švýcarska, Skandinávie, zemí Benelux nebo Izraele. Vybírány budou projekty s předpokladem vyššího výnosu, což s sebou přináší i vyšší míru investičního rizika. Kapitálové investice NIF budou tedy typu rizikového kapitálu.

Hlavním cílem Národního inovačního fondu (NIF) je aktivizace domácího trhu s rizikovým kapitálem, přinesení know-how a posílení obecného povědomí o tomto způsobu financování. Cílem je též zvýšit atraktivitu ČR pro zahraniční fondy rizikového kapitálu, které mohou do českého startupového prostředí přinést nejen kapitál, ale i potřebné podnikatelské know-how a globální kontakty. Státní fond nemá být konkurentem soukromých společností, ale naopak prostřednictvím vzájemných koinvestic, případně kapitálovými vstupy do soukromých fondů rizikového kapitálu vhodně podpořit jejich zapojení do schématu zejména prostřednictvím sdílení rizika. Zaměření investiční strategie fondu bude též směřovat do oblastí, které v současnosti soukromé fondy rizikového kapitálu v ČR pokrývají pouze okrajově – fáze seed a high-tech obory mimo ICT s delší dobou návratnosti.

Stát by se v této roli měl stát katalyzátorem tvorby tvořivého podnikatelského ekosystému, který podpoří soukromou iniciativu. Jak vyplývá ze závěrů kapitoly zahraničních zkušeností, aktivita státu byla v minulosti základem rozvoje rizikového kapitálu též v jiných zemích, např. v Izraeli, Irsku a dalších

S ohledem na závěry analytické části je pro projekt NIF stanoveno následujících deset dílčích cílů:

46

1. Zajistit návratnost zainvestovaných prostředků (min. 80 % vkladů OP PIK k datu likvidace fondu v případě fondů programu podpory Rizikový kapitál, nikoliv fondu Pre-seed, k němu viz samostatný cíl č. 10).

2. Vytvořit sít´ mezinárodních kontaktů NIF Network vedoucím k propojení projektů a investorů (do konce roku 2018);

3. Dosáhnout objemu nových investic rizikového kapitálu v České republice ve výši 10 mil. EUR ročně (do konce roku 2020);

4. Dosáhnout průměrné finanční páky zapojením soukromých zdrojů 1:1,6 (do konce roku 2020);

5. Dosáhnout založení minimálně 4 nových soukromých fondů rizikového kapitálu v České republice (do konce roku 2020);

6. Provést alespoň jeden exit na veřejně obchodovaném trhu nebo alternativní obchodní platformě (do konce roku 2023);

7. Úspěšně vyčerpat formou kapitálových a kvazikapitálových finančních nástrojů 50 mil. EUR prostředků z OP PIK ve prospěch českých inovačních podniků a institucí VaV (do konce roku 2023);

8. Investovat rizikový kapitál do firem a výsledků VaV v České republice ve výši 80 mil. EUR (včetně soukromých zdrojů, do konce roku 2023);

9. Podpořit minimálně 90 projektů konečných příjemců (do konce roku 2023);10. Realizovat pomocí finančních nástrojů projekty komercializace výzkumu

a vývoje alespoň na 5 veřejných výzkumných organizacích (do konce roku 2023).

6.3 Charakteristika Národního inovačního fondu (NIF)

NIF IS bude finanční investiční institucí ve 100% vlastnictví České republiky zastoupené MPO. Navržená struktura investiční společnosti byla zvolena s ohledem na možnosti prosazování veřejných politik i na minimalizaci rizik spojených s řízením. Důvodem pro realizaci projektu podpory rizikového kapitálu ve formě investiční společnosti je mj. skutečnost, že NIF IS bude regulovanou entitou pod dohledem ČNB, bude řízen a kontrolován dle zásad obezřetnostního výkonu činnosti v oblasti finančního trhu vč. pravidel corporate governance. Standardizovaná podoba investiční společnosti zajistí transparentnost jak pro veřejnou kontrolu, tak pro investory. MPO bude provádět výkon své akcionářské role standardně prostřednictvím kontroly a stanovením dílčích cílů a základních principů investiční strategie.

NIF IS bude investovat vždy za spoluúčasti prověřených soukromých investičních partnerů a jejich kapitálu (s výjimkou podpory pre-seed aktivit veřejných VO), čímž bude dosažena synergie se soukromým investičním sektorem a též podpořen výběr ekonomicky smysluplných projektů. Smyslem NIF není vytlačovat soukromý kapitál, ale naopak rozšířit jeho investiční možnosti. Za tímto účelem bude též moci přijmout u projektů nižší než tržně akceptovatelnou míru zhodnocení a motivovat soukromé koinvestory vstupovat do rizikovějších projektů na základě preferenčního rozdělení zisku.

NIF IS bude moci investovat do projektů s vyšší mírou rizika a do oblastí, kde nejsou dostatečně aktivní soukromí investoři, při zachování odborného investičního rozhodování a jednání s péčí řádného hospodáře. Cílem NIF IS tak nebude konkurovat soukromým investičním aktivitám, ale naopak je vhodně doplňovat a směrovat do dosud opomíjených oblastí.

47

Struktura NIF IS bere v potaz též možnost budoucího zapojení dalších resortů a správu jejich fondů, případně i nad rámec rizikového kapitálu. Předběžně je uvažována možnost zapojení Magistrátu hl. města Prahy, která by pomocí NIF IS mohla realizovat svůj program pro podporu rizikového kapitálu.

Struktura fondů NIF by měla umožnit koinvestice přímo na jednotlivých projektech s dalšími investory, ale také investovat s dalšími investory nepřímo prostřednictvím kapitálových vstupů do soukromých fondů rizikového kapitálu, přičemž tyto nástroje vycházejí ze zkušeností z Izraele a Německa.

Potřeba zapojení obou investičních přístupů veřejných subjektů vychází z odlišných segmentů trhu, na které NIF IS bude cílit, a jejich specifik.

V segmentu seed nejsou aktivní investiční fondy, velkou roli hraje přenos podnikatelského know-how investorů a jejich osobní zapojení, aktivní jsou zde tedy zejména Business Angels a jiní úzce specializovaní investoři (i velké průmyslové firmy), lze uvažovat také o spolupráci s transparentně fungujícími crowdfundingovými platformami. NIF IS může svým kapitálem zvýšit investiční kapacitu individuálních investorů, zároveň může vyhledávat vhodné projekty z oblasti komercializace VaV a partnery pro ně. Obdobně lze o individuálních koinvesticích spolu s veřejnými VO uvažovat pro fázi pre-seed.

Segmenty start-up a later-stage se již vyznačují aktivitou některých investičních fondů, které dokáží ve svém portfoliu vytvořit dostatečnou masu projektů. Projekty v těchto fázích jsou obecně dospělejší a s o něco menší mírou rizika. Efektivnější cestou z hlediska fungování tržního prostředí a nákladů je tedy investování NIF IS přímo do vybraných fondů, které následně vybírají vhodné investice do konečných příjemců. Veřejný kapitál může i v tomto případě pomáhat směřovat soukromé prostředky do žádaných investičních segmentů.

Projekt je v první fázi plánován na 10 let, se vznikem NIF IS v roce 2016. Měl by být také vytvořen NIF Network jako podpůrná síť kontaktů pro high-tech firmy. Součástí podpory rizikového kapitálu by měl být též fond zaměřený na pre-seed, který by podpořil pipeline nových high-tech podnikatelských projektů pro další investice.

6.4 Rozpočet projektu a základní nástroje

Projekt NIF počítá s využitím prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v celkovém objemu 50 mil. EUR a zapojení dalších soukromých zdrojů ve výši 32 mil. EUR.

Tabulka 10: Alokace finančních nástrojů a dodatečné zdroje

Finanční nástroj Plánovaný rozpočet a zapojení soukromých zdrojů

Účel

PROOF-OF-CONCEPT Minimálně 20 mil. EUR OP PIK (SC 1.2)

3,2 mil. EUR dodatečné zdroje

Zprůchodnění komercializace výsledků výzkumu a vývoje ve veřejných výzkumných organizacích ve fázi pre-seed.

RIZIKOVÝ KAPITÁL 30 mil. EUR OP PIK (SC 2.1)

Impuls k vytvoření skutečného trhu rizikového kapitálu v České republice

48

28,8 mil. EUR soukromé zdroje17

(zejména investice do startovní a pozdější fáze) a zlepšení dostupnosti financování nejmenších projektů (zejména seed fáze).

Detailně je rozpočet uveden dále ve finančním plánu v kapitole 11.

6.5 Etapizace projektu

Tabulka 11: Etapy projektu

1. Příprava2015-2016

založení NIF IS

schválení programů podpory OP PIK RIZIKOVÝ KAPITÁL a PROOF-OF-CONCEPT vládou

stanovení výběrových kritérií a jejich schválení MV OP PIK

stanovení milníků pro projekty a fondy

licenční řízení ČNB

založení investičních fondů NIF IS

uzavření dohody o spolupráci

2. Výběru fondů a investorů2017 dodatečné

převody prostředků do fondů

výběr soukromých fondů a koinvestorů, do/se kterými bude NIF investovat

aktivizace NIF Network

příprava na exit EIF, transfer know-how pomocí secondmentů

3. Investování2018-2020

dodatečné převody prostředků do fondů

koinvestice v podobě podřízených úvěrů

poradenství CzechInvest/API

fungování NIF Network

exit EIF

4. Valuace2020-2023

plnění milníků

reporting výsledků ŘO, EU

poradenství CzechInvest/API

fungování NIF Network

5. Exit2023-2025

hledání příležitostí pro exity

strategičtí investoři

IPO

odkupy

volání opcí nebo realizace hurdle rate

zapojení CzechInvest/API a NIF Network

příprava následnických fondů pro zajištění udržitelnosti

17 Soukromé investiční zdroje, případně zdroje VO.

49

s EIF18

první převody do fondů NIF

Podrobný harmonogram pro fázi přípravy je uveden v kapitole 14.

18 V návaznosti na další jednání MPO s EIF bude předmětem smlouvy buď dočasné pověření EIF správou rizikového kapitálu, nebo poradenské služby.

50

7 Management projektu a řízení lidských zdrojů

Po zvážení všech variant se jako nejflexibilnější z hlediska správy i transparentních finančních toků a návratu prostředků jeví varianta uspořádání pod přímou kontrolu MPO (podrobněji viz dále kapitola 7).

Řídící struktura NIF zahrnuje NIF investiční společnost, a.s. a jednotlivé spravované investiční fondy, případně podfondy.

V případě potřeby vyhovění současnému znění zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, může struktura NIF zahrnovat ještě jednu akciovou společnost mezi MPO a NIF IS, sloužící jako mateřská společnost struktury NIF a vehikl pro převod prostředků státního rozpočtu do fondů spravovaných NIF IS a EIF.19

Tuto funkci může v případě realizace centrálního fondu fondů plnit též ČMZRB. Účelem mezičlánku by bylo efektivní vyřešení problému převodu prostředků ze státního rozpočtu a jejich následného návratu a dalšího využití (viz kap. 6.2), pokud by nenabyla účinnost připravovaná novela zákona č. 218/2000 Sb., kde se počítá se zvláštním výdajem státního rozpočtu do finančního nástroje/fondu fondů.

Struktura NIF by měla umožnit koinvestice přímo na jednotlivých projektech s dalšími investory (vhodné pro fázi seed), ale také investovat s dalšími investory nepřímo jako limited partner fondů rizikového kapitálu (vhodné pro fázi start-up), přičemž tyto nástroje vycházejí ze zkušeností z Izraele a Německa. Projekt je v první fázi plánován na 10 let, se vznikem NIF IS v roce 2016. Měl by být také vytvořen NIF Network jako podpůrná síť kontaktů pro high-tech firmy.Navržená struktura NIF spočívá v založení NIF IS, který bude ve vztahu k evropské podpoře fungovat v roli příjemce, resp. správce finančního nástroje, který zakládá jednotlivé investiční fondy či podfondy. V rámci programového období 2014-2020 budou v OP PIK realizovány dva oddělené finanční nástroje kapitálových vstupů:

PROOF-OF-CONCEPT: kapitálové vstupy před založením firmy v pre-seed fázi komercializace výzkumu a vývoje, který bude NIF IS obhospodařovat od počátku přímo a

RIZIKOVÝ KAPITÁL: kapitálové vstupy do založených firem ve fázích zárodečného a startovního kapitálu a kapitálu na rozšíření.

Zejména pro RIZIKOVÝ KAPITÁL předpokládá MPO využití služeb EIF, o jeho konkrétním zapojení bude rozhodnuto ž v návaznosti na detailní jednání o podmínkách spolupráce. EIF by měl být zapojen po dobu minimálně prvních tří let fungování NIF, kdy dojde zejména ke strukturování operace ve smyslu výběru důvěryhodných spoluinvestorů a fondů, a to buď formou dočasného svěření správy fondu rizikového kapitálu, nebo formou odborného poradenství. NIF IS a MPO budou zároveň získávat know-how pomocí tzv. secondmentů EIF a připravovat převzetí fondu do vlastní správy po ukončení spolupráce s EIF.

19 NIF IS nemůže dle současného znění zákona o rozpočtových pravidlech ve fondech NIF spravovat přímo prostředky MPO, neboť by se jednalo o porušení rozpočtové kázně (prostředky státního rozpočtu mohou být uloženy výhradně na účtech ČNB). Jediným možným způsobem převodu prostředků je tak dle současné legislativy dotace. Mělo by proto dojít k převodu do fondů ve formě zvláštního výdaje, který umožní o svěřených prostředcích účtovat jako o investici. Příslušná novela zákona č. 218/2000 Sb. je v současnosti v legislativním procesu.

51

Níže uvádíme model řízení se státní investiční společností NIF investiční společnost, a.s. (NIF IS). Uvedené schéma implementační struktury může být na základě dalších konzultací upraveno.Nejvhodnější uspořádání konkrétních forem investičních fondů je nutné provést po založení NIF IS. Zejména v případě finančního nástroje PROOF-OF-CONCEPT bude potřeba provést ještě další detailnější analýzu jeho nejvhodnějšího nastavení.Obrázek 14: Schéma uspořádání podpory kapitálových vstupů v rámci NIF

7.1 NIF investiční společnost, a.s.

NIF IS je manažerskou složkou struktury NIF. NIF investiční společnost, a.s. je 100% vlastněna MPO a její činnost je tedy řízena státem. Zároveň podléhá dohledu České národní banky jako obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit. Investiční společnost obhospodařuje investiční fondy NIF v souladu se zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.V případě centrální varianty implementace finančních nástrojů a včasné implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES včetně příslušných ustanoveních o možnosti in-house zadávání mezi sesterskými společnostmi, je možné, aby se do projektu NIF zapojila též Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB), a to ve formě depozitáře a administrátora (viz kapitola 6.2), případně též správce centrálního fondu fondů.

52

Založení státní investiční společnosti pro správu státních investičních fondů bylo již před časem neformálně konzultováno s Českou národní bankou jako přípustné, možné řešení.

NIF IS hraje ve schématu roli zastřešující společnosti, jejímž prostřednictvím stát jako vlastník řídí a kontroluje další složky struktury NIF. NIF IS představuje z hlediska Obecného nařízení příjemce, tedy subjekt, se kterým MPO jako řídící orgán uzavře Dohodu o financování20.NIF IS bude založen v souladu s požadavky zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů jako akciová společnost se 100% majetkovou účastí státu na základě změny usnesení vlády České republiky ze dne 23. listopadu 2011 č. 862 k založení akciové společnosti Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s.21 Výkonem akcionářských práv České republiky ve společnosti bude pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Toto uspořádání umožňuje flexibilnější a transparentnější finanční toky přes speciálně vyčleněnou společnost i jednoduchý návrat finančních prostředků po uzavření některého z fondů na účet pod kontrolou ministerstva (NIF). Zároveň se jedná o in-house řešení, na které se aplikuje výjimka z pravidel veřejného zadávání podle § 18 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. NIF, a.s. dále při zadávání zakázek vystupuje z hlediska zákona č. 137/2006 Sb. jako veřejný zadavatel.

Klíčovým bodem v přípravě NIF IS bude zajištění nezávislého profesionálního managementu po vzoru výše uvedených případových studií z Izraele nebo Německa.Co se týče řízení lidských zdrojů, NIF IS bude plnohodnotnou investiční společností s dostatečným zázemím pro výkon řízení investičních fondů (zejména řídící a kontrolní systém dle § 20 zákona č. 240/2013 Sb.) a celkovým počtem asi 15-20 zaměstnanců na plný pracovní úvazek (počet může být nižší v závislosti na míře outsourcování administrace investičních fondů např. na ČMZRB, pokud získá potřebnou licenci). Zejména je nutné počítat s existencí klíčových odborných pozic vyžadovaných legislativou, z nichž alespoň dvě vedoucí osoby (typicky členové představenstva) musí splňovat zákonné požadavky, tedy mít dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie. Pro řádné a udržitelné fungování fondu bude nutné najmout nejméně 5 takto způsobilých osob s kompetencemi v jednotlivých oblastech investování. Je nutné počítat také se zajištěním odpovídajícího materiálního vybavení včetně IT zázemí a kanceláří.

Zajištění kvalifikovaných investičních odborníků by mělo být zajištěno v rámci výběrového řízení na podzim roku 2015 tak, aby se budoucí management NIF IS mohl podílet na formování nastavení investiční strategie a řídících procesů NIF IS.

O investicích NIF IS v rámci obhospodařovaných fondů bude rozhodovat představenstvo NIF IS, s případnou odbornou asistencí v rámci poradenství EIF/EIB22. V případě varianty svěření některých fondů do přímé správy EIF bude za rozhodování o investicích v daných fondech odpovědný EIF, avšak na základě podmínek stanovených NIF IS a MPO.

Byť to evropská legislativa přímo nevyžaduje, je žádoucí posílit kontrolní funkce v NIF IS zřízením investiční rady, ve které by byli zastoupeni jak například odborníci nominováni akcionářem, podnikatelé ze zahraničí, odborníci nominováni dalšími řídícími orgány (pokud budou též investovat do fondů NIF) a významnými koinvestory. Investiční rada odborně

20 Platí pro variantu bez centrálního fondu fondů. V případě její aplikace by v roli příjemce byl fond fondů a NIF IS by byl v roli finančního zprostředkovatele.21 Tento fond MPO v minulosti založilo za účelem realizace projektu Seed fond OP PI.22 Např. v oblasti due-diligence koinvestorů a fondů, do kterých by NIF IS investoval.

53

zhodnocuje vývoj fungování NIF a funguje jako poradní orgán dozorčí rady, které dává případná doporučení k provedení opatření ke zlepšení výkonnosti fondu a plnění jeho cílů.

Vedle investiční rady bude zřízena i expertní investiční komise, případně rozčleněná na několik částí podle jednotlivých oborů. Úkolem investiční komise složené z vybraných členů NIF Network s odbornou kvalifikací je z pozice poradce představenstva NIF IS doporučovat nebo naopak nedoporučovat investiční příležitosti a napomáhat tvorbě deal flow. Členové investiční komise by měli zároveň tvořit základ NIF Network, jehož funkce je popsána dále.

Detailnější vnitřní struktura NIF IS je uvedena v příloze č. 1.

7.2 Investiční fondy NIF

NIF IS zakládá investiční fondy, do kterých vstupuje jako investor MPO, případně též jiný orgán veřejné moci v případě vyřešení problematiky tzv. in-house zadávání. NIF IS tyto fondy obhospodařuje a může vykonávat též činnosti administrátora (v případě nevyužití služeb externího subjektu).V modelovém příkladu fungování struktury NIF je uvedeno několik investičních fondů zaměřených na různé investiční strategie v souladu s cíli OP PIK. Předpokládáme, že v souladu s tržními standardy bude fond/fondy založen na dobu 10 let. Konečné rozhodnutí o typu investičních fondů (uzavřené investiční fondy nebo SICAV atd.) bude přijato při zakládání NIF IS.

Do struktury NIF budou převáděny prostředky z rozpočtové kapitoly MPO na realizaci investic a dalších způsobilých výdajů podle Obecného nařízení23 .Prostředky ze státního rozpočtu budou do fondů struktury NIF převáděny v souladu s pravidly zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně ve formě dotace, případně výdaje do finančního nástroje nebo fondu fondů, pokud dojde k příslušné novelizaci tohoto zákona navrhované MPO (tato varianta je preferována).V souladu s koncepcí centrální implementace finančních nástrojů (FN) v programovém období 2014-2020 umožňuje projekt NIF též zapojení Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (ČMZRB). To bude umožněno implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES včetně příslušných ustanoveních o možnosti in-house zadávání mezi sesterskými společnostmi. Role ČMZRB je zvažována i nad rámec správy fondu fondů, též jako depozitář, a administrátor fondů NIF. Zapojení ČMZRB v roli depozitáře a administrátora fondů NIF je podmíněno udělením licence České národní banky (ČNB) pro tyto činnosti a bude předmětem dalšího detailního posouzení.

V případě realizace centrální varianty implementace FN ve formě centrálního fondu fondů (FF) ČMZRB za účasti více resortů bude NIF zapojen do této struktury prostřednictvím dohody o financování mezi FF ČMZRB a NIF IS. Příjemcem prostředků OPPIK bude v tomto uspořádání FF ČMZRB, který NIF využije jako finančního zprostředkovatele. Po likvidaci fondů NIF se vrátí prostředky zpět do fondu fondů ČMZRB a budou k dispozici k dalšímu využití na finanční nástroje MPO. Podmínkou tohoto řešení je souhlas vlády s centrální variantou implementace finančních nástrojů a zapojení více resortů než jen MPO.

23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, OJ L 347, s. 320-469.

54

Díky existenci NIF IS a fondu fondů ČMZRB mohou být součástí struktury též následnické fondy pro zajištění pokračování minimálně do roku 2031, jak požaduje Obecné nařízení v čl. 45, v opačném případě by se prostředky připadající MPO jako investorovi při likvidaci investičních fondů NIF staly příjmem státního rozpočtu v kapitole Všeobecná pokladní správa a jejich nové využití pro podporu podnikání by tedy nebylo zajištěno. NIF IS může též zakládat další fondy podle potřeby hospodářské politiky vlády, případně na základě rozhodnutí MPO jako jediného akcionáře.Ke zvážení je také varianta, kdy by mohl NIF IS využít ustanovení o svěřenských fondech v zákoně č. 240/2013 Sb..

Investiční fondy NIF jsou navrhovány jako obhospodařované a tudíž u nich nedochází k potřebě řízení lidských zdrojů.

7.3 Zapojení EIB a EIF

S ohledem na implementační rizika a potřebu rychlého a úspěšného rozjetí projektu NIF v tomto programovacím období je žádoucí v úvodní fázi implementace využít služby EIB a EIF pro finanční nástroj RIZIKOVÝ KAPITÁL, případně též pro finanční nástroj PROOF-OF-CONCEPT. V návaznosti na další jednání MPO s EIB a EIF může spolupráce probíhat buď formou přímého pověření EIF správou fondu, nebo využitím odborného poradenství EIB a EIF. Zapojení EIF jako správce závisí mj. na tom, zda EIF je přípustným správcem z hlediska AIFMD24.

V případě přímého svěření správy bude EIF dočasně pověřen správou fondu nástroje RIZIKOVÝ KAPITÁL, který bude založen NIF IS, EIF jej bude spravovat pouze na omezenou dobu úvodu programovacího období a předá zainvestované portfolio do správy NIF IS do tří let od zahájení činnosti fondu (lhůta může být upravena v závislosti na dalším posouzení). NIF IS bude mít díky nastavení investiční strategie a kontaktů ulehčenou úlohu a omezené riziko. K tomu bude nutné uskutečnit přenos know-how ve formě secondmentů EIF pro NIF IS a MPO. Přenos know-how je hlavním cílem spolupráce s EIB a EIF, ať už bude uzavřena v podobě poradenství, nebo též dočasné správy prostředků. Do správy fondu pod EIF by se tímto způsobem navíc mohly přenést i znalosti specifických podmínek českého trhu, byť jsou zkušenosti EIF v oblasti rizikového kapitálu do značné míry přenositelné i na národní úroveň.

EIF působí v jím spravovaných fondech především ve formě správce fondu (typicky bez právní subjektivity), který po právní a účetní prověrce (tzv. due dilligence) vybírá soukromé fondy rizikového kapitálu (finanční zprostředkovatele), jejichž investiční strategie odpovídá zadání (např. investice do nových inovačních MSP) a do nich investuje. Podobně postupuje v přímých koinvesticích, kdy je základem jeho investiční strategie nalezení a prověření vhodného koinvestora (např. business angel), na němž nechává výběr samotných investovaných projektů. Výhodou EIF je také možnost snazšího zapojení pražských projektů, Magistrát hlavního města Prahy (MHMP) vyčlenil rovněž 10 mil. EUR z Operačního programu Praha – pól růstu na rizikový kapitál pro firmy usazené v Praze, MHMP může v případě svého zájmu jako řídící orgán např. svěřit EIF napřímo implementační úkoly spojené se správou finančního nástroje rizikového kapitálu stejně jako MPO, přičemž se bude jednat o oddělené operace a MHMP by s EIF mělo uzavřenou vlastní dohodu o financování. Omezení investování na mimopražské projekty vyplývající z regionálního omezení podpory OP PIK by mohlo zkomplikovat implementaci, neboť soukromé fondy a investoři typicky

24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010.

55

s regionálním omezením až na úroveň krajů nepracují (spíše se vymezují regionálně ve smyslu např. na střední a východní Evropu, V4, Česko a Slovensko apod.).

Pokud bude zvolena varianta spolupráce v podobě poradenství EIB Group25, bude poskytováno prostřednictvím Advisory Services Department EIB, který může do poskytování poradenských služeb zapojit také EIF Tato varianta bude zvolena v případě volby varianty vlastní správy NIF IS.

S EIF bude v případě jeho pověření správou fondu rovněž uzavřena dohoda o financování ze strany MPO (případně jen smlouva o poradenství v návaznosti na další jednání). Převod prostředků do fondu spravovaného EIF bude uskutečněn prostřednictvím struktury NIF.

7.4 Role dalších externích subjektů

NIF IS bude muset mít externě zajištěné služby depozitní banky, auditora, dodavatele IT a IS a případně též administrace vlastních fondů. NIF IS jako veřejný zadavatel musí veškeré externě dodávané služby zajistit prostřednictvím transparentních zadávacích řízení. Činnosti depozitářské banky a administrátora může v případě získání odpovídající licence ČNB vykonávat též ČMZRB. V tomto případě může NIF IS svěřit bance tyto zakázky na základě přímého zadání („in- house“). V případě výlučné spolupráce s ČMZRB od samého počátku by mohl NIF IS podat žádost o licenci k činnosti investiční společnosti až poté, co ČMZRB získá oprávnění k činnosti depozitáře a povolení k administraci investičních fondů. Alternativou může být zadání činností administrátora a depozitáře existujícím komerčním poskytovatelům těchto služeb na základě zadávacího řízení. Realizovat lze též variantu dočasného komerčního depozitáře a administrátora do doby, než se ČMZRB podaří potřebné licence získat (tedy cca doba 1 roku). Tyto varianty budou předmětem dalšího detailního posouzení souvisejících výhod a nákladů.

7.5 Zapojení soukromých investorů a fondů

Zásadní roli v investiční strategii NIF IS budou hrát soukromé investiční fondy a investoři. Nutnost zapojení soukromého kapitálu při kapitálových investicích z prostředků ESIF je dáno Nařízením Komise č. 651/201426, dle nějž musí dosáhnout minimálně následujících prahových hodnot:

i. 10 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům předtím, než na trhu uskuteční první komerční prodej;

ii. 40 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům, které působí na trhu po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje;

iii. 60 % rizikového financování v případě investic, které jsou realizovány do starších způsobilých podniků, které potřebují počáteční investici rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let a v případě následných investic do způsobilých podniků po uplynutí sedmiletého období viz ii).

25 EIB group tvoří EIB a EIF26 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, oddíl 3., čl. 21 odst. 10.

56

Jak vyplývá z kapitoly 5.3, projekt NIF počítá se zapojením soukromých zdrojů na úrovni zainvestovaného podniku (koinvestice soukromých investorů) i finančních zprostředkovatelů (sdružení soukromých a veřejných prostředků na úrovni fondu).

Za fundraising soukromých prostředků v případě finančních zprostředkovatelů bude odpovědný obhospodařovatel.

V případě koinvestic bude účast soukromých investorů motivována preferenčním dělením zisku u úspěšných projektů, případně též hrazením části scouting costs soukromého investora (viz kapitola 8.3). Vyšší riziko soukromých investorů tak bude vyváženo potenciálem vyššího zhodnocení.

Všichni investiční partneři NIF IS (koinvestoři i fondy) musí projít důkladným prověřením ze strany NIF IS, včetně jejich investiční historie a původu investovaného kapitálu.

7.6 Role NIF Network

K usnadnění implementace projektu NIF by měl být zřízen NIF Network jako partnerská síť NIF zahrnující české i zahraniční inkubátory, akcelerátory, rozvojové agentury, CzechInvest/API, CzechTrade, síť zahraničních zastoupení ČR, kouče, investiční a další poradce, fondy a investory.

Úkolem NIF Network bude napomáhat zvýšení deal flow pro rizikový kapitál a propojovat aktéry inovačního ekosystému. Někteří členové NIF Network budou zároveň členy investiční komise jako expertního poradního orgánu představenstva NIF IS.

57

8 Technické řešení projektu – implementační uspořádání

Možnosti implementačního uspořádání finančních nástrojů při využití prostředků ESIF uvádí Obecné nařízení v čl. 38. Finanční nástroje mohou být zřízeny na úrovni Unie a spravované přímo nebo nepřímo Komisí nebo mohou být zřízeny na celostátní, regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni, spravované řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost.

MPO neuvažuje o vložení prostředků do finančních nástrojů zřízených na úrovni Unie (SME initiative). S touto variantou nepočítá ani Dohoda o partnerství ani OP PIK. Finanční nástroje OP PIK budou proto s ohledem na celostátní působnost OP PIK (s výjimkou území hlavního města Prahy) zřízeny na celostátní úrovni.

Pro finanční nástroje zřízené na celostátní úrovni pak může řídící orgán využít:

nástroje, které jsou v souladu se standardními podmínkami stanovenými Komisí (tzv. off-the-shelf finanční nástroje) nebo

již existující nebo nově vytvořené nástroje, které jsou zvlášť navrženy k dosažení specifických cílů stanovených v rámci příslušné priority (tzv. tailor-made finanční nástroje).

Navrhovaná podoba finančních nástrojů NIF je tailor made. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 964/201427 neobsahuje finanční nástroje rizikového kapitálu.

Obecné nařízení dále uvádí následující možnosti implementace finančních nástrojů z hlediska správy (typu příjemce):

investovat do kapitálu stávajících nebo nově vytvořených právnických osob (včetně těch, které jsou financovány z jiných fondů ESI), jež se věnují provádění finančních nástrojů v souladu s cíli jednotlivých fondů ESI a jež se ujmou prováděcích úkolů; podpora těchto subjektů je omezena částkou nezbytnou pro provádění nových investic a musí být v souladu s cíli Obecného nařízení;

svěřit prováděcí úkoly:o EIB (EIF);o mezinárodním finančním institucím, jejichž akcionářem je členský stát,

nebo finančním institucím se sídlem v členském státě, jejichž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy;

o veřejnoprávnímu nebo soukromoprávnímu subjektu v případě finančních nástrojů, které jsou tvořeny pouze půjčkami nebo

zárukami, se může řídící orgán ujmout prováděcích úkolů přímo.

Následující tabulka představuje závěry SWOT analýzy výše uvedených možností správy finančních nástrojů:

27Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 964/2014 ze dne 11. září 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o standardní podmínky pro finanční nástroje, Úř. v. EU č. L 271 ze dne 12.9.2014, str. 16

58

Tabulka 12: SWOT analýza variant správy finančních nástrojů

Silné stránky Slabé stránky

NIF IS, vlastní správa kapitálové vstupy představují specifickou podporu, která je typicky implementačně oddělena od úvěrových a záručních finančních nástrojů (např. v rámci Skupiny EIB tento typ investic provádí specializovaný EIF, pro KfW HTGF apod.).

Silnou stránkou této implementační varianty je zejména možnost akumulace potřebného know-how v okruhu státní správy pro tento typ podpory, která dosud v České republice nefunguje.

vytvoření zcela nové finanční instituce, která musí disponovat dostatečnou materiálně-technickou a administrativní kapacitou pro hladkou implementaci. Celkové očekávané náklady se budou blížit limitům podle pravidel pro ESIF

Správa EIF silné know-how v oblasti implementace finančních nástrojů ze zdrojů rozpočtu EU, nejen z ESIF, ale též unijních a komunitárních programů.

možnost svěření implementačních úkolů na základě přímého zadání, což může zrychlit přípravnou fázi.

řešení pokračování schémat podpory po exitu EIF, kdy musí být na straně ČR dostatečné know-how k další efektivní správě daného nástroje.

Správa soukromoprávním subjektem

potenciální úspora nákladů a poplatků za správu, typicky jde o svěření implementačních úkolů např. prostřednictvím otevřeného zadávacího řízení.

Zkušenosti z období 2007-2013 poukazují zejména na značná rizika zpoždění v harmonogramu spojená s výběrem příjemce pro finanční nástroj v otevřeném zadávacím řízení, která mohou v konečném důsledku ohrozit realizovatelnost finančního nástroje

Jediný finanční nástroj, který úspěšně využil procesů veřejného zadávání, byl v období 2007-2013 nástroj JESSICA IOP, další tři se nepodařilo dotáhnout do implementační fáze (OPPI, OPPK a ROP Střední Morava).

59

Příležitosti Hrozby

NIF IS, vlastní správa vytvoření know-how podpory rizikového kapitálu a startupů, které může Česká republika využít i po skončení programového období.

obtížnost zajištění kvalitních manažerů pro NIF IS

Správa EIF Transfer know-how mezinárodní finanční instituce, který lze zajistit např. prostřednictvím secondmentů NIF IS a MPO v EIF.

Využití dobrého jména EIF jako důvěryhodného partnera k přilákání dalších investorů.

očekávané náklady budou mezi variantou NIF IS a soukromoprávním subjektem (v období 2007-2013 EIF čerpal dle zprávy Komise o provádění FN poplatky v průměru mírně pod polovinou limitu)

fáze exitu EIF, pokud by nedošlo k přenosu know-how, kdy nemusí být k dispozici na straně státní správy v ČR dostatečná kapacita pro pokračování v aktivitách, což může vést k potížím např. při ukončování finančního nástroje.

Správa soukromoprávním subjektem

kvazi-PPP spolupráce státu a soukromého managera finančního nástroje, která může vést k vzájemnému přenosu know-how. Soukromoprávní subjekty je však možné využít též jako finanční zprostředkovatele v předchozích variantách EIF a NIF IS

Lze očekávat nižší nabízené poplatky za správu než v předchozích variantách, otázkou je však kvalita poskytovaných služeb.

především významné časové zpoždění přípravné fáze finančního nástroje, které může vést až k nerealizaci plánovaných schémat.

omezený počet dostatečně odborně způsobilých subjektů na českém trhu.

Na základě závěrů SWOT analýzy, dosavadních zkušeností a v návaznosti na usnesení vlády České republiky č. 85 ze dne 9. února 2015, které uvažuje o centralizaci správy finančních nástrojů v ČMZRB, doporučujeme:

v případě finančních nástrojů zahrnujících kapitálové vstupy v SC 2.1 i svěřit prováděcí úkoly finanční instituci se sídlem v členském státě, jejíž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy v souladu s čl. 38, odst. 4 písm. b) ii) a v návaznosti na § 18 odst. 1) písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, případně svěřit implementační úkoly EIB (EIF) v souladu s čl. 38, odst. 4 písm. b) i);

v případě finančních nástrojů zahrnujících kapitálové vstupy v SC 1.2 svěřit prováděcí úkoly finanční instituci se sídlem v členském státě, jejíž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy v souladu s čl. 38, odst. 4 písm. b) ii) a v návaznosti na § 18 odst. 1) písm. e) zákona č. 137/2006

60

Sb., o veřejných zakázkách, případně svěřit implementační úkoly EIB (EIF) v souladu s čl. 38, odst. 4 písm. b) i).

Obecné nařízení dále umožňuje finanční nástroje implementovat odděleně, nebo prostřednictvím fondu fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá dosud zkušenosti s implementací finančních nástrojů prostřednictvím fondu fondů, nicméně se v současnosti účastní jednání s Ministerstvem financí o studii proveditelnosti centralizace provádění finančních nástrojů prostřednictvím národního fondu fondů ČMZRB (MPO preferovaná varianta).

S ohledem na závěry činěné v návrhu investiční strategie a probíhající diskuse o centralizaci správy finančních nástrojů do národního fondu fondů doporučujeme v případě finančních nástrojů kapitálových vstupů uzavřít jednu či dvě dohody o financování v závislosti na výsledcích jednání s EIF.S ohledem na specifické tzv. tailor-made (šité na míru) implementační uspořádání Předběžné posouzení finančních nástrojů OP PIK doporučilo projednat schéma finančních nástrojů OP PIK s Evropskou komisí před jeho spuštěním.

61

9 Dopad na tržní prostředí – řešení veřejné podpory

9.1 Pravidla veřejné podpory v EU

Veřejná podpora ve smyslu selektivní podpory vybraných podniků působících na vnitřním trhu EU zakládající jim výhodu oproti ostatním soutěžitelům je v principu zakázána čl. 107 Smlouvy o fungování EU. Smlouva však zároveň uvádí podmínky, za kterých lze veřejnou podporu poskytnout, neboť se má za to, že za určitých okolností nemusí být narušení vnitřního trhu EU závažné.

Čl. 107 Smlouvy o fungování EU uvádí čtyři kumulativní znaky, které musí být naplněny současně, aby byla naplněna definice veřejné podpory:

poskytnutí státních prostředků (v jakékoli formě, i nepřímo)

existuje zvýhodnění oproti ostatním soutěžitelům na trhu

selektivita (určité odvětví, určité podniky, např. MSP, určité regiony),

vliv na obchod mezi členskými zeměmi a narušení či hrozba porušení hospodářské soutěže (tento znak je považován za naplněný vždy s výjimkou podpory de minimis).

V oblasti veřejné podpory je k dispozici celá řada procesně i hmotně právní legislativy sekundárního práva EU, výkladové pokyny Komise k jednotlivým odvětvím podpory (včetně rizikového kapitálu), rozhodnutí Komise a výroky Soudního dvora EU.

Pouze jsou-li všechny tyto prvky splněny (přítomny) současně, jedná se o státní pomoc, tzn. je-li možné prokázat, že jeden z uvedených prvků není naplněn (např. v případě podpory de minimis), o veřejnou podporu se nejedná.

Veřejnou podporu lze tedy rozdělit na dva základní typy – pomoc, která je zcela zakázána (např. podpora spojená s vyváženým množstvím) a pomoc, kterou lze za určitých podmínek stanovených legislativou udělit. Taková podpora má status slučitelné a současně legální podpory.

Poskytovatel podpory má několik odlišných nástrojů, jejichž prostřednictvím může zaručit, aby poskytovaná podpora byla v souladu s právem EU. Jedná se v podstatě o způsoby, jak zajistit pro opatření výjimku ze všeobecného zákazu státní pomoci.

Předpisy EU umožňují vyhlášení programů podpory nebo jednotlivé podpory podle pravidla de minimis bez oznámení. V případě schémat veřejné podpory, která explicitně naplňují ustanovení blokových výjimek, je nutné jejich oznámení do 20 dnů po vyhlášení programu (tzv. ex post notifikace). Pokud bloková výjimka neposkytuje pro schéma právní oporu, opatření je nutné notifikovat Komisi před zahájením realizace tohoto programu podle některých odvětvových pokynů Komise, případně ad hoc. Tento proces se řídí procesními nařízeními28 a může trvat cca 6 měsíců až 2 roky. Zároveň je možné využít tzv. prenotifikace (tzv. neformální kontakty před oznámením), tedy předběžného projednání schématu s Komisí ukončeného typicky dopisem, ve kterém Komise doporučí buď schéma notifikovat, nebo vysloví předpoklad jeho slučitelnosti s blokovou výjimkou, případně pravidlem de minimis, nebo vysloví předpoklad, že schéma nezakládá veřejnou podporu.

28 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, ve znění pozdějších předpisů a nařízení Komise (ES) č. 794/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, ve znění pozdějších předpisů.

62

V resortu MPO je historicky pro poskytovanou podporu nejčastěji využíváno blokových výjimek a pravidla de minimis, tedy bez nutnosti procesu notifikace před započetím poskytování podpory.

9.2 Předchozí zkušenosti

V roce 2012 bylo v rámci přípravy Seed fondu OPPI shledáno, že schéma není slučitelné s blokovou výjimkou ani pravidlem de minimis, a proto byl zahájen proces prenotifikace a posléze notifikace opatření.

V prosinci 2012 vydala Komise, tedy asi 6 měsíců po prvním kontaktu ze strany České republiky, dvě souhlasná rozhodnutí, podle nichž byla obě schémata Seed fondu OPPI slučitelná s vnitřním trhem.

První rozhodnutí se týkalo investic do fází seed a startup, kde docházelo kromě poskytnutí sdílení rizik soukromým investorům též k nerovnoměrné dělbě zisku v případě využití tzv. call opce soukromého investora na podíl Seed fondu v dané investici. Komise shledala, že schéma obsahuje veřejnou podporu na úrovni soukromého investora a zároveň existuje předpoklad, že tato podpora je minimálně částečně přenášena na konečného příjemce – high-tech firmu. Tato veřejná podpora však byla shledána za slučitelnou s vnitřním trhem.

Zároveň se v případě druhého rozhodnutí pro pozdější fáze rizikového kapitálu investice podařilo MPO prokázat, že neobsahuje prvek veřejné podpory, neboť Seed fond vystupoval ve schématu za rovných podmínek se soukromými investory (tzv. pari passu) a tudíž se choval jako soukromý investor i vůči konečným příjemcům – high-tech firmám.29 Smyslem podpory bylo poskytnout soukromým investorům sdílení rizik a tím je motivovat ke zvýšení objemu investic do pozdější fáze rizikového kapitálu.

9.3 Řešení veřejné podpory NIF

V současné době lze pro podporu rizikového kapitálu využít ustanovení následujících předpisů v platném a účinném znění:

Obecné nařízení o blokových výjimkách,30

Nařízení o podpoře de minimis,31

Pokyny k státní podpoře rizikového kapitálu.32

Veřejná podpora se ve schématech podpory může vyskytovat na jakékoliv úrovni. V případě NIF může tedy veřejnou podporu získat (i) samotný NIF, (ii) soukromí investoři do fondů či ad hoc, (iii) manažeři fondů a (iv) koneční příjemci (high-tech firmy). V případě finančního nástroje proof-of-concept bude potřeba vhodné řešení veřejné podpory dále hledat s ohledem na velmi specifický charakter podpory.

Schéma NIF je navrženo tak, aby eliminovalo veřejnou podporu na úrovni státního fondu (struktura NIF), který bude odměňován na základě pravidel stanovených nařízením Komise33 ve formě záloh a vyúčtování vynaložených nákladů. Veřejná podpora na úrovni

29 Nebyla tudíž naplněna podmínka poskytnutí zvýhodnění z definice veřejné podpory viz výše.30 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem31 Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, OJ L 352, 24. 12. 2013, s. 132 Pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování, OJ C 19, 22. 1. 2014, s. 4

63

státních fondů by mohla velmi zkomplikovat slučitelnost veřejné podpory schématu NIF s vnitřním trhem.

Zároveň není předpokládána ani veřejná podpora na úrovni manažerů soukromých fondů rizikového kapitálu (venture capital firms), kteří by měli být odměňováni v souladu s tržními standardy, tedy zejména podílem na zisku fondu (tzv. performance fee či success fee), paušální poplatek (tzv. flat fee, management fee) by mělo být max. do 2 % p.a. a v souladu s limity pro odměňování dle čl. 13 nařízení Komise (EU) č. 480/2014.

Na základě rešerše zahraničních zkušeností a předchozí zkušenosti s přípravou Seed fondu OPPI jsou navrhovány následující dvě varianty preferenčního odměňování soukromých investorů s cílem motivovat je k přilákání dodatečných prostředků (v rámci programu Rizikový kapitál, v programu Proof-of-Concept může být zvolen jiný systém):

call opce

hurdle rate

Princip call opce využíval např. izraelský program Yozma a byl také v modifikované podobě využit při přípravě Seed fondu OPPI. V případě call opce dopředu při investici do každého fondu NIF IS uvede, že ostatní LPs téhož fondu mohou získat jeho podíl za předem stanovených cenových podmínek do určité doby, např. 5 let od zainvestování. Např. v případě programu Yozma I této možnosti využilo 8 z 10 fondů. Cena opce by měla být indikativně nastavena na PRIBOR34 + 14 % p.a. (hodnota je nastavena s cílem dosáhnout min. 80% návratnosti prostředků v případě investic PO 2 OP PIK viz cíle NIF výše, podrobnější kalkulace viz dále kapitola 11).

Princip hurdle rate je využíván např. v Irsku Enterprise Ireland nebo jej také často používá EIF. Jde rovněž o transparentní princip preferenčního odměňování, kdy jsou dopředu jasně daná pravidla. NIF IS by v tomto případě investoval s tím, že se dopředu vzdává veškerých zisků nad určité minimální zhodnocení vlastní investice, indikativně ve výši PRIBOR35 + 14 % p.a. (hodnota je orientačně nastavena s cílem dosáhnout min. 80% návratnosti prostředků v případě investic PO 2 OP PIK viz cíle NIF výše, podrobnější kalkulace viz dále kapitola 11).

Výše preferenčního odměňování (resp. strop zisku NIF IS) z investice přímo ovlivňuje očekávanou návratnost prostředků NIF IS dle očekávaného portfolia ve finančním plánu. Kapitoly č. 8 (veřejná podpora), 10 (odměňování) a 11 (finanční plán) je proto potřeba při čtení materiálu vnímat jako spojené nádoby.Zároveň na úrovni investorů doporučujeme v případě koinvestiční části finančního nástroje RIZIKOVÝ KAPITÁL využít čl. 24 Obecného nařízení o blokových výjimkách, které umožňuje podporu na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu (tzv. scouting costs). Způsobilé jsou náklady na počáteční přezkum a formální hloubkovou kontrolu, které provádějí manažeři fondů nebo investoři s cílem nalézt high-tech firmy vhodné pro zainvestování. Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů a zároveň navrhujeme, aby celková výše nepřesáhla 10 mil. Kč z částky převedené do

33 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu34 Aktuální výše fixingu úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit PRIBOR 1Y je 0,48 % p.a. (k 22.5.2015)35 Aktuální výše fixingu úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit PRIBOR 1Y je 0,48 % p.a. (k 22.5.2015)

64

příslušného fondu. Z hlediska pravidel ESIF se jedná o grant na technickou přípravu projektu, kterou je možno kombinovat přímo ve finančním nástroji.

Na úrovni manažerů fondů rizikového kapitálu, do kterých NIF IS investuje, nepředpokládáme přítomnost veřejné podpory, pouze jejich odměňování v souladu s aplikovatelnou legislativou pro ESIF. Tyto fondy budou obhospodařovatelem vybírány prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení.

Je zřejmé, že schéma NIF obsahuje veřejnou podporu na úrovni konečných příjemců – high-tech firem, neboť zároveň obsahuje veřejnou podporu na předchozí úrovni ve prospěch soukromých investorů. Podle pravidel čl. 21 Obecného nařízení o blokových výjimkách musí být při investování respektovány tyto minimální podíly soukromých zdrojů v investicích (v části NIF – investice do fondů, i NIF – koinvestice):

10 % v případě podniků, které na trhu ještě neuskutečnily první komerční prodej (seed kapitál), 40 % v případě podniků, které působí na libovolném trhu po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje (startup kapitál, ale též pozdější fáze),

60 % rizikového financování v případě investic, které jsou realizovány do podniků, které potřebují počáteční investici rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let (pozdější fáze rizikového kapitálu).

Podpora exitu na veřejně obchodovaném trhu nebo alternativní obchodní platformě zaměřené na malé a střední podniky by pak měla mít charakter podpory de minimis do výše 4-5 mil. Kč. Byť podpora de minimis může být udělena až na 100 % způsobilých výdajů, doporučujeme z motivačních důvodů ponechat podíl podpory na 80 % způsobilých výdajů exitu. Tento prvek podpory nelze považovat za technickou přípravu projektu, a proto je z hlediska pravidel ESIF nutné, aby se do jeho implementace zapojila agentura CzechInvest/API jako zprostředkující subjekt pro podporu z OP PIK ve formě dotací.

S ohledem na zapojení zcela nové struktury NIF a preferenčního odměňování pro soukromé investory doporučujeme schéma projednat s ÚOHS a posléze prenotifikovat Evropské komisi za účelem ujištění, že je v souladu s Obecným nařízením o blokových výjimkách a pravidlem de minimis. Doporučujeme prenotifikovat z důvodu větší přehlednosti zvlášť část NIF – investice do fondů, zvlášť část NIF – koinvestice a zvlášť NIF – POC. V případě finančního nástroje pre-seed fáze bude třeba řešení veřejné podpory dále hledat s ohledem na velmi specifický charakter podpory.

65

10 Investiční strategie

10.1Pre-seed investice

Tabulka 13: Shrnutí finančního nástroje POC SC 1.2

Cíle finančního nástroje

Cílem finančního nástroje (FN) je kapitálově podpořit aktivity komercializace výsledků VaV. Investovaný kapitál bude sloužit k financování fáze Proof-of-Concept/Pre-seed k tvorbě deal flow pro rizikový kapitál.Kapitálová forma podpory umožní financování perspektivních výsledků VaV a usnadní přechod do komerčního fungování a nalezení soukromého investora. Část prostředků z úspěšných exitu projektů se bude vracet do fondu prostřednictvím kapitálového podílu. Finanční nástroj bude též prostřednictvím minority kontrolovat vnitřní procesy a další směřování projektu v podporované fázi.

Definice a kritéria způsobilých projektů

Komercializační projekty VaV veřejných výzkumných organizací ve fázi Proof-of-Concept/Pre-seed

Forma podpory Kapitálový vstup

Příspěvek na úhradu nákladů na přípravu projektů a přípravu nabídky na trhu a vstup investora.

Základní parametry poskytované podpory

Poskytovaný kapitálový vstup do entity bude mít následující parametry:

Výše investice bude odpovídat až 100 % způsobilých nákladů zamýšleného projektu; Účast konečného příjemce bude formou vloženého oceněného duševního vlastnictví, případně menší mírou finančního vkladu Účast Fondu na projektu skrze majetkový podíl v entitě není časově omezena; FN jako minoritní podílník, má nárok na výplatu podílu na zisku; Poskytnuté prostředky jsou účelově vázané na krytí způsobilých výdajů na komercializaci výsledků VaV; Možná účast soukromých investorů a to jak na úrovni Fondu, tak na úrovni projektu; Realizace projektu probíhá v režii konečného příjemce Kapitálový vstup Fondu bude vykoupen zpět spoluinvestory buď přednostně ve zkrácené době za využití např. opčního práva, případně může být postupně vykupován dle předem sjednaných pravidel, nebo bude prodej podílu realizován po uplynutí sjednané doby pro přednostní výkup na volném trhu.

66

Výše podpory Průměrnou investici očekáváme v rozmezí 20-25 mil. Kč, s výrazným rozptylem jednotlivých projektů, maximálně však 500 mil. Kč.

Kroky vedoucí k zapojení potenciálních spoluinvestorů

Není očekávána významná míra soukromého spolufinancování před exitem z fondu. Potenciálním soukromým investorům na úrovni fondu/projektů je vhodné nabídnout preferenční odměňování - preferenční dělení zisku vůči soukromému investorovi v případě, že výnos úspěšného projektu přesáhne stanovenou základní mez nebo call opce.

67

11 Rizikový kapitál

Tabulka 14: Shrnutí finančního nástroje Rizikový kapitál SC 2.1

Cíle finančního nástroje

Finanční nástroj rizikového kapitálu si klade za cíl zpřístupnit inovativně zaměřeným MSP s vysokým růstovým potenciálem kapitálové rizikové financování. Součinnost se soukromým investičním sektorem by měla vést k rozvoji celého trhu a počtu subjektů zaměřený na investice do cílových MSP.

Definice a kritéria způsobilých projektů

Konečným příjemcem mohou být inovativně zaměřené malé a střední podniky vykazující potenciál zhodnocení kapitálové investice. Nesmí jít o financování podniků v obtížích.

Forma podpory Kapitálová investice

Příspěvek na přípravu investice (scouting costs) a exitu

Výše podpory Při aplikaci GBER čl. 21 – Rizikový kapitál je možné s ohledem na vývojovou fázi příjemce poskytnout celkem až 15 mil. EUR equity a kvaziekvitního financování na projekt, včetně následných kol financování, kde je podíl nového kapitálu minimálně 50 %.

Je očekávána průměrná výše investice v rozmezí 25-35 mil. Kč s výrazným rozpětím, minimálně však 700 000 Kč.

Podpora pro investory na scouting costs až 10 mil. Kč, max. 50 % nákladů.

Podpora pro exity ve formě IPO – příprava dokumentace, road show atd. – až 80 % způsobilých výdajů jako podpora de minimis max. do výše 5 mil. Kč.

Nepřímá podpora – NIF Network – vytvoření sítě českých i zahraničních investorů, poradců, koučů, inkubátorů, akcelerátorů atd.

Nepřímá podpora – interní projekt agentury CzechInvest/API v programu Marketing (pobyty v zahraničních inkubátorech, koučink, specializované poradenství, matching, boot camps, pitch days atd.)

Základní parametry poskytované podpory

Investice NIF do vybraných venture fondů i přímé koinvestice do kapitálu konečných příjemců společně dalšími investory. Exit v horizontu 4-6 let (IPO/odkup).

Poskytnuté prostředky jsou účelově vázané na krytí způsobilých výdajů projektu.

Uplatní se následující minimální hodnoty podílu prostředků odpovídajících soukromým zdrojům: 10 % pro společnosti před prvním komerčním prodejem (seed) nebo 40 % pro společnosti do 5 let na trhu a 60 % pro následná kola financování (startup), vždy však zároveň maximálně 90 %. Následná kola financování mohou

68

být nástrojem realizována.

Kroky vedoucí k zapojení potenciálních spoluinvestorů

Nutné zapojení spoluinvestorů na úrovni koinvestic či fondu, vhodné nastavení preferenčního odměňování - preferenční dělení zisku vůči soukromému investorovi v případě, že výnos úspěšného projektu přesáhne stanovenou základní mez nebo call opce.

11.1Další zvažované nástroje rizikového kapitálu

Vedle finančních nástrojů OP PIK jsou v současnosti MPO zvažovány i další finanční nástroje fondového typu, které se budou týkat rizikového kapitálu a které by v případě vhodného nastavení implementační struktury mohly být zahrnuty do NIF.

11.1.1 Středoevropský fond fondů

Projekt tzv. Středoevropského fondu fondů (SFF) je iniciativou EIF, která čerpá ze zkušeností Baltského inovačního fondu (BIF), který sdružuje prostředky z Estonska, Lotyšska, Litvy a EIF za účelem investic do fondů rizikového kapitálu, které budou investovat do inovativních projektů pozdější fáze v tomto regionu (viz kapitola zahraniční zkušenosti).

SFF by měl do značné míry přejmout tento model a vytvořit společný pool prostředků států Střední Evropy (ČR, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko) a EIF, jež bude pod správou EIF investován do fondů rizikového kapitálu s požadovanou investiční strategií investujících v regionu Střední Evropy. Jedná se tedy o schéma fondu, který neinvestuje přímo do konečných projektů, ale zmnožuje soukromý kapitál vybraných investičních fondů, které projdou jeho kritérii.

Obdobně jako u BIF jsou cílovou skupinou inovativní MSP a menší mid-market společnosti v růstové fázi (growth stage) své existence, které potřebují kapitál na další expanzi. Svým zaměřením se tedy SFF nepřekrývá s NIF, každý z nich zasahuje jiný cílový segment společností.

Jednání o zapojení ČR do SFF v současnosti probíhají. Plán EIF počítá se zapojením veřejných prostředků ve výši 120 mil. EUR (s 40% podílem EIF), které by vyvolaly investice do projektů za nejméně 240 mil. EUR.

Vzhledem k zaměření na growth stage by SFF mohl výrazně přispět i k exitům investic fondů NIF.

69

Obrázek 15: Rozdělení cílových skupin příjemců rizikového kapitálu Středoevropského fondu fondů (CE FoF) a podpory ze strukturálních fondů (zdroj: EIF)

Fondy NIF – POC (pre-seed), NIF – koinvestice (seed), NIF – investice do fondů (start-up) a Středoevropský fond fondů (later-stage) dohromady vytvářejí ucelený systém podpory rizikového kapitálu inovativním společnostem ve všech relevantních stádiích jejich rozvoje, od komercializovatelné myšlenky, přes založení společnosti a počátek jejího komerčního fungování až k další expanzi zavedených podniků.

70

12 Financování provozu projektu včetně kompenzace

manažerů NIF

Financování provozu NIF je řešeno především prostřednictvím nákladů a poplatků za správu (management costs and fees, MCF) hrazených podle Obecného nařízení přímo z finančního nástroje. Před vznikem NIF IS a podepsáním dohody o financování bude příprava projektu NIF hrazena z technické pomoci OPPI či OP PIK a ze státního rozpočtu. Tyto přípravné práce se budou týkat např. složení základního kapitálu, zajištění kanceláře, připravení IT systémů a vybavení, náboru vedoucích odborných pracovníků NIF IS (nutné je pokrytí jejich personálních nákladů před zahájením činnosti NIF IS), nastavení řídících a kontrolních procesů NIF IS, přípravě licenčních podkladů pro ČNB a zajištění odpovídajícího odborného poradenství na tyto úkoly. Odhadované minimální náklady na založení NIF před jeho vznikem jsou 13 mil. Kč, z toho 8 mil. Kč předpokládáme financovat z technické pomoci operačních programů MPO a 5 mil. Kč z kapitoly MPO státního rozpočtu v roce 2016.

Suma základního kapitálu NIF IS 5 mil. Kč je určena jako minimální hodnota dle předběžných finančních ukazatelů obchodního plánu a požadavků kapitálové přiměřenosti současné legislativy36. Pro případ odchylky od předběžného obchodního plánu (např. zpoždění čerpání prostředků v roce 2016 a 2017) je nutné, aby MPO zajistilo 10-15 mil. Kč ve spolupráci s Ministerstvem financí pro případ nutnosti posílit vlastní kapitál NIF. Základní kapitál NIF IS musí být financován z prostředků státního rozpočtu (NIF IS jako příjemce podpory nemůže být přímo financován z prostředků technické podpory OPPIK).

Prostředky z technické pomoci OPPI/OPPIK budou využity také v souvislosti se vznikem NIF IS, a to zejména na přípravu licenčního řízení u ČNB, dále na osobní výdaje budoucích manažerů (vedoucích osob NIF IS), kterou se rovněž na přípravě licence pro NIF IS budou podílet, a dále na výdaje technického charakteru (nájem prostor, správní poplatky apod.). Další prostředky na provoz NIF IS a investiční kapitál budou po podpisu dohody o financování s NIF IS čerpány z manažerských poplatků hrazených finančními nástroji OP PIK ve správě NIF IS.

Vzhledem k tomu, že se jedná o použití zdrojů ESIF, jsou stanoveny max. limity, které si může účtovat NIF IS a zapojené fondy za správu prostředků. Podle čl. 13 nařízení Komise (EU) č. 480/201437 je stanoven max. limit ve výši 20 % celkové výše příspěvků z programu do r. 2023, tedy 10 mil. EUR (cca 270 mil. Kč) přičemž tento limit je rozdělen na:

základní odměnu max. 2,5 % ročně (flat fee, management fee) v prvních 2 letech, poté 1 %, z příspěvků z operačního programu vyčleněných podle příslušné dohody o financování, vypočtených poměrným dílem ode dne podpisu příslušné dohody o financování až do konce období způsobilosti, do zpětné úhrady příspěvků řídicímu orgánu nebo do fondu fondů, nebo do data ukončení podle toho, co nastane dříve

36 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.37 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu

71

a výkonnostní odměnu max. 2,5 % ročně (performance fee) z příspěvků z operačního programu uhrazených konečným příjemcům (high-tech firmám) ve formě kapitálu a z reinvestovaných zdrojů připadajících na příspěvky z programu, které teprve mají být do finančního nástroje vráceny, vypočtených poměrným dílem ode dne platby konečnému příjemci až do zaplacení investice, do konce postupu zpětného získávání v případě odpisů, nebo do konce období způsobilosti podle toho, co nastane dříve.

Tato procenta jsou maximální a představují limity nákladů a poplatků vztahující se na EIF i celý NIF. Základní odměna bude určena především na běžné provozní výdaje NIF kromě odměn managementu, management by měl být odměňován zejména z výkonnostní odměny NIF a pouze z menší části ze základní odměny (základní smluvní plat). Především investiční a portfolio manažeři odpovědní za výběr projektů nebo fondů by měli mít větší část odměny orientovanou na výkon. Výkonnostní odměna pro manažery fondu bude odstupňována podle míry naplnění výkonnostních kritérií uvedených níže. Výkonnostní odměna by proto měla být manažery fondu čerpána odloženě při ukončení podpory z OP PIK v roce 2023 resp. při likvidaci fondu v roce 2026, a to pouze za předpokladu dosažení 10 stanovených cílů projektu NIF.Čl. 12 nařízení Komise (EU) č. 480/2014 stanoví, že řídicí orgán vypočte náklady a poplatky spojené s řízením na základě následujících výkonnostních kritérií podle čl. 42 odst. 5 Obecného nařízení. Za současného stavu, kdy dosud nebyl vydán metodický pokyn Komise ke způsobu výpočtu nákladů a poplatků za řízení navrhujeme indikativně tento systém odměňování managementu NIF IS přímo navázaný na splnění deseti cílů projektu NIF uvedených výše38:

a) prostředky získané zpět z investic – navrhována váha 40 %, cíl min. 80 %39

navrácených prostředků z PO 2 OP PIK k datu likvidace fondu, progresivní kompenzace od 75 %40 navrácených prostředků, odložená výplata do likvidace fondu v roce 2026;

b) výplata příspěvků poskytnutých z programu ESI fondů – navrhována váha 30 %, cíl 100 % alokace zainvestované do projektů do konce roku 2023, tedy úspěšně vyčerpat 50 mil. EUR prostředků z OP PIK ve prospěch českých inovačních podniků a institucí VaV, progresivní kompenzace od 85 % zainvestovaných prostředků, odložená výplata do konce roku 2023;

c) kvalita opatření doprovázejících investici před investičním rozhodnutím maximalizovat její dopad a po něm – navrhována váha 15 %, odložená výplata do likvidace první generace fondů, předpoklad v roce 2026, pokud se podaří následující cíle projektu NIF:

vytvořit sít´ mezinárodních kontaktů NIF Network vedoucí k propojení projektů a investorů

provést alespoň jeden exit na veřejně obchodovaném trhu nebo alternativní obchodní platformě

dosáhnout založení minimálně 4 nových fondů rizikového kapitálu v České republice

38 Tato struktura odměňování bude po vydání metodického pokynu Komise ke způsobu výpočtu nákladů a poplatků za řízení znovu vyhodnocena a případně upravena tak, aby vyhovovala podmínkám tohoto metodického pokynu.39 Konkrétní výše je závislá na poskytnutém preferenčním odměňování investorům (viz kapitola 8), neboť dělba zisku na úrovni investic nebo fondů přímo determinuje maximální možnou ziskovost NIF.40 Konkrétní výše je závislá na poskytnutém preferenčním odměňování investorům (viz kapitola 8), neboť dělba zisku na úrovni investic nebo fondů přímo determinuje maximální možnou ziskovost NIF.

72

dovést ke komercializaci projekty výzkumu a vývoje alespoň z 5 veřejných výzkumných organizací (POC);

d) přínos finančního nástroje k cílům a výstupům programu – navrhována váha 15 %, progresivní kompenzace od 80 % plnění, odložená výplata do konce roku 2023, pokud se podaří splnit následující cíle projektu NIF:

podpořit minimálně 80 projektů konečných příjemců,

investovat do firem a výsledků VaV v České republice 82 mil. EUR (včetně soukromých zdrojů),

dosáhnout průměrné finanční páky zapojením soukromých zdrojů 1:1,6,

dosáhnout objemu nových investic rizikového kapitálu v České republice ve výši 10 mil. EUR ročně.

Obdobné výkonnostní podmínky odměňování přímo navázané na cíle projektu NIF by měly platit přiměřeně též pro EIF se zohledněním jeho dočasné role v projektu.

Odměna přímo nezahrnuje podíl na zisku (success fee), to je však součástí prvního kritéria čerpání odložené odměny performance fee „prostředky získané zpět z investic“. Tyto podmínky se vztahují na odměňování NIF IS V případě manažerů soukromých fondů, se kterými/do kterých NIF IS investuje, se musí jednat o standardní komerční podmínky odměňování, tj. s většinovou složkou zaměřenou na ziskovost příslušné investice/fondu.

Konkrétní podmínky vč. podmínek pro přiznání výkonnostní odměny budou nastaveny ve smlouvě o financování uzavřené mezi MPO jako řídícím orgánem a NIF IS a v dohodě o financování s EIF. V otázce nákladů a poplatků bude muset být provedena detailnější kalkulace na základě dalšího rozpracování zvolené varianty41.

41 Údaje v této kapitole budou případně podléhat aktualizaci na základě nových informací z připravovaného metodického pokynu Evropské komise.

73

13 Finanční plán finančních nástrojů NIF

Tabulka 15: Indikativní finanční plán NIF v EUR

Finanční nástroj nebo jeho část

Alokace FN (EUR), vklady

postupně v tranších 2016-2020

Čerpání alokace OP PIK 2016-2023 (investiční fáze) Uzavření fondu (2026)

Veřejné zdroje FN po

odečtení nákladů na správu (tzv.

MCF)

Pákový efekt na projektech konečných příjemců

Celkové návratné zdroje na projekty

Nevratná část

podpory (podpora

skautingu a exitů)

Průměrná výše investice na

projekt

Počet investic (projektů

konečných příjemců)

Podíl neúspěšných/úspěšných

/velmi úspěšných42

investic v %

Očekávaný likvidační

zůstatek (v EUR a v% alokace)

PROOF-OF-CONCEPT 20 000 000 16 000 000 1,2 19 200 000 - 800 000 24 75/20/5 6 700 000 (33 %)

Celkem za PO 1 20 000 000 16 000 000 - 19 200 000 - 800 000 24 75/20/5 6 700 000 (33 %)RIZIKOVÝ KAPITÁL –koinvestice rizikového kapitálu

10 000 000 8 000 000 1,6 12 800 000 500 000 606 966 21 50/30/20 5 000 000 (50 %)

RIZIKOVÝ KAPITÁL – investice do fondů rizikového kapitálu

20 000 000 16 000 000 3,0 48 000 000 1 500 000 828 830 58 33/33/33 19 000 000 (95 %)

Celkem za PO 2 30 000 000 24 000 000 2,5 60 800 000 2 000 000 754 120 79 39/32/29 24 000 000 (80 %)Celkem OP PIK 50 000 000 40 000 000 - 80 000 000 2 000 000 776 699 103 53/27/20 32 700 000 (72 %)

42 Neúspěšná investice – vnitřní výnosové procento (IRR) nižší než 5 %, úspěšná investice – IRR 5-50 %, velmi úspěšná investice – IRR nad 50 %; v průměru kalkulováno: neúspěšné investice zisk -50 %, úspěšné investice výnos 5 % p.a. po dobu 7 let (držba, ne exit), tedy 35 % zisk, velmi úspěšné investice výnosnost 15 % p.a. (v důsledku zvoleného preferenčního odměňování) po dobu 4 let (exit), tedy 60 % zisk. V kalkulaci jsou zohledněny očekávané váhy jednotlivých kategorií v konečném portfoliu při uzavření fondu viz tabulka finančního plánu NIF. Jedná se o předběžný indikativní odhad.

74

Pozn.: MPO podporuje zahrnutí podpory kapitálových vstupů z Operačního programu Praha – pól růstu do schématu NIF, což může rozšířit zdroje NIF o dalších 10 mil. EUR.

V prosinci 2016 jsou očekávány první tranše, které v souladu s pravidly čl. 41 Obecného nařízení mohou zahrnout maximálně 25 % rozpočtovaných prostředků (alokace). Předpokládány jsou celkem 4 tranše (žádosti o platbu) pro každý finanční nástroj, každá ve výši 25 % alokace, a to každý rok v období 2016-2019. Článek 41 Obecného nařízení dále stanoví, že druhou žádost o platbu je možné předložit až v okamžiku vyčerpání minimálně 60 % prostředků první žádosti o platbu. Třetí a další žádosti o platbu je možné předložit až v okamžik vyčerpání minimálně 80 % prostředků z předchozích tranší.

Vzhledem k očekávané délce investice kolem 7 let a nutnému času 1-2 roky na přípravu fondu a výběr prvních vhodných projektů nelze očekávat v tomto programovacím období významnou míru revolvingu. Obrátka by se však měla ve velké míře uskutečnit v období následujícím.

Investiční kapitál bude do investičních fondů NIF převáděn postupně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013, dle kterého je možno za rok převést maximálně 25 % celkových rozpočtovaných prostředků (celkové alokace). Tabulka níže ukazuje detailnější rozpis prostředků na investice a správních nákladů NIF po jednotlivých letech do roku 2020. Předpokládáme zahájení investiční činnosti v roce 2016 nebo 2017 a schopnost absorbovat v každém roce 25-50 % částky alokované v OP PIK na jednotlivé finanční nástroje NIF.

V roce 2020 by měla být dokončena investiční fáze fondů NIF. Celkem by mělo být z NIF proinvestováno 1 142 - 1 238 mil. Kč ve prospěch malých a středních podniků a projektů komercializace VaV.43 Další cca dvojnásobek by měl být pro investice NIF získán od soukromých investorů. Odhadované správní náklady NIF se celkově za období 2016-2020 pohybují v rozmezí 112-208 mil. Kč, což je výrazně pod limitem 270 mil. Kč vycházejícím z legislativy pro ESIF.44 Navíc jsou od tohoto limitu odečitatelné očekávané náklady státního rozpočtu a TP OP PIK ve výši 18-42 mil. Kč.NIF IS musí za všech okolností dostát požadavkům na vlastní kapitál stanovených zákonem. MPO jako akcionář musí zejména v rámci licenčního řízení prokázat dostatečné zajištění potřeby vlastního kapitálu NIF IS na krytí provozních výdajů v prvních třech letech provozu v odhadované výši 50-120 mil. Kč podle očekávaného finančního plánu NIF IS, který musí být realistický a odrážet uvažovaný businessový model NIF IS. MPO tyto prostředky zajistí ze zde uváděných zdrojů, tedy ze státního rozpočtu a z prostředků předfinancování OP PIK. Zároveň podotýkáme, že pro účely licenčního řízení budou zde uváděné údaje dále konkretizovány.

43 Přepočítáno orientačním kurzem CZK/EUR = 27.44 V prováděcím nařízení Komise (EU) č. 480/2014 je uveden limit manažerských poplatků finančních nástrojů rizikového kapitálu 20 % z prostředků převedených z operačního programu. Pokud uvažujeme vyčerpání celé alokace 50 mil. EUR určené na finanční nástroje rizikového kapitálu v OP PIK dle závěrů Předběžného posouzení FN OP PIK, pak při orientačním kurzu CZK/EUR = 27 získáme limit manažerských poplatků NIF ve výši 270 mil. Kč. Z těchto prostředků musí NIF uhradit i případné sekundární manažerské poplatky hrazené manažerům soukromých fondů, do kterých může NIF investovat. Na druhou stranu je nutné uvažovat skutečnost, že manažerské poplatky může NIF účtovat i horizontu po roce 2020. V každém případě se ale uplatní uvedený limit 270 mil. Kč, který se uplatní až do roku 2023.

75

Tabulka 14: Detailní indikativní finanční plán NIF do roku 2020

Položky rozpočtu(v mil. Kč, přepočteno orientačním kurzem CZK/EUR = 27) 2016 2017 2018 2019 2020

Inve

stič

ní č

inno

st Investice pre-seed (OP PIK) 0-108 108-216 108-216 108-216 0-108

Investice seed a startup (OP PIK) 0-54 54-136 54-136 54-136 0-54

Investice later stage (OP PIK) 0-108 108-216 108-216 108-216 0-108

Celkem investiční činnost 0- 270 270-568 270-568 270-568 0-270

Sprá

vní n

ákla

dy

Výdaje před vznikem NIF, v tom: 10-18 - - - -Základní kapitál (SR) 5 - - - -

Licenční poradce (TP OPPIK) 2-4 - - - -Osobní náklady - manažeři (TP

OPPIK) 1-3 - - - -Ostatní, např. marketing, nájem (TP

OPPIK) 2-6 - - - -Manažerské poplatky (OP PIK), v tom: 0-14 14-35 22-41 29-38 29-38

základní poplatek45 0-7 7-14 8-14 8-11 8-11

výkonnostní poplatek46 0-7 7-21 14-27 21-27 21-27Celkem správní náklady(limit 270 mil. CZK za období 2016-2023) 10-32 14-35 22-41 29-38 29-38

Celkem výdaje NIF na investice a náklady (v mil. Kč) 10-302

284-603

292-609

299-606 29-308

Tabulka má pouze indikativní charakter, pro účely licenčního řízení na ČNB bude tento plán rozpracován mnohem detailněji.

45 Maximální výše poplatku je stanovena v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 - první dva roky 2,5 % p.a. z převedené částky z OP, poté 1 % p.a. z převedené částky z OP.46 Maximální výše poplatku je stanovena v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 na 2,5 % p.a. ze zainvestované částky

76

77

14 Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu

Projekt NIF je navrhován s vizí trvalé udržitelnosti, resp. případného ukončení činnosti v závislosti na vývoji na trhu (např. v Izraeli byla činnost fondů Yozma ukončena po 10 letech s ohledem na dosažené úspěchy). Udržitelnost je zajištěna zejména prostřednictvím governance NIF dané zákonem, profesionalitou managementu a možnosti zakládání následnických fondů, které pomohou naplnit ustanovení čl. 45 Obecného nařízení o udržitelnosti až do roku 2031.Hodnocení efektivity bude měřeno pomocí stanovených cílů uvedených výše (např. minimálně 80 mil. EUR nových investic a zároveň minimálně 80 projektů do konce roku 2023, přičemž návratnost prostředků by měla být alespoň na úrovni 90 %) a indikátorů OP PIK (s hvězdičkou jsou uvedeny indikátory, které budou sledovány rovněž na úrovni projektů konečných příjemců):

PROOF-OF-CONCEPT Počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi* Počet výzkumných organizací spolupracujících s firmami Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV – ženy Počet aktivit/konceptů Proof of concept v procesu ochrany duševního vlastnictví Počet ověřených aktivit/konceptů Proof of concept

RIZIKOVÝ KAPITÁL Přidaná hodnota MSP* Počet podniků pobírajících jinou finanční podporu než granty Počet nových podniků, které dostávají podporu Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (jiné než granty)* Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích* Počet nově vytvořených pracovních míst – ženy*

78

15 Analýza a řízení rizik

Úspěch NIF je závislý zejména na kvalitě lidí, kteří přinášejí projekty (tj. „deal pipeline“), rozhodují, do které transakce se má či nemá investovat („investment decisions“), podílejí se na plnění business plánu („business plan execution“) a v neposlední řadě se podílejí na realizaci zisku („exit strategy“).Dle požadavků ČNB musí minimálně 2 zaměstnanci disponovat odbornou způsobilostí v dané oblasti a jejich schválení je podmínkou udělení licence ČNB. Tyto osoby musí být nezávislé a zároveň profesionální, aby si NIF jako nový subjekt získal důvěru na finančním trhu. Rizikem je tedy také vnímání státního fondu na trhu rizikového kapitálu, kde dosud v ČR žádný takový subjekt nepůsobí.Angažování dostatečně schopných a zkušených odborníků na tuto úzce specializovanou problematiku do státních služeb může být v podmínkách nepříliš rozvinutého českého trhu s rizikovým kapitálem závažným problémem. Na paměti je třeba mít též riziko střetu zájmu a vazeb na úzce vymezeném českém trhu.Pro management je důležitá svoboda rozhodování, pro stát jako investora je důležité, aby byla zajištěna dostatečná kontrola rozhodování. Odměna managementu NIF by měla mít proto nízkou fixní složku a naopak vysokou výkonnostní složku.Snížení rizika neprofesionální správy je v oblasti rizikového kapitálu řešeno angažováním EIF jako správce fondu či poradce pro počáteční fázi, na přechodné období minimálně tří let potřebných k výběru fondů a koinvestorů. Riziko představuje způsob převodu prostředků ze státního rozpočtu na předfinancování zdrojů EU, který je v současnosti v řešení s odborem rozpočtu Ministerstva financí, a to jak vůči EIF, tak vůči NIF IS

Byť to evropská legislativa přímo nevyžaduje (na rozdíl od předchozího období), je možné posílit kontrolní funkce v NIF IS zřízením investiční rady, ve které by byli zastoupeni jak například odborníci nominováni akcionářem, podnikatelé ze zahraničí, odborníci nominováni dalšími řídícími orgány (pokud budou využívat podfondy) a významnými koinvestory, tak i management fondu. Investiční rada odborně zhodnocuje vývoj fungování NIF a funguje jako poradní orgán dozorčí rady, které dává případná doporučení k provedení opatření ke zlepšení výkonnosti fondu a plnění jeho cílů.

Vedle investiční rady bude zřízena i expertní investiční komise, případně rozčleněná na několik částí podle jednotlivých oborů. Úkolem investiční komise složené z členů NIF Network je z pozice poradce představenstva NIF IS doporučovat nebo naopak nedoporučovat investiční příležitosti a napomáhat tvorbě deal flow.

V případě obou těchto komisí existuje riziko nedostatečného pokrytí experty z praxe.Další riziko představují výběrová řízení na externě dodávané služby pro NIF IS, která mohou znamenat zdržení implementace projektu.Pokud nebude přijata příslušná novela zákona č. 218/2000 Sb., je možné, že pro projekt NIF bude nutné za účelem zajištění převodu prostředků založit ještě mateřskou společnost NIF, a.s. za účelem zajištění převodu prostředků na investice do investičních fondů obhospodařovaných NIF IS, a.s. Nelze totiž za stávajícího stavu legislativy, kdy je možný převod prostředků pouze ve formě dotace, vyloučit potíže s vypořádáním prostředků při likvidaci jednotlivých fondů, neboť investorem do nich by bylo přímo MPO a tudíž by tyto prostředky musely být po likvidaci fondů vráceny do státního rozpočtu, kde by však nebyl zajištěn jejich revolving ve prospěch stejné cílové

79

skupiny konečných příjemců minimálně do roku 2031, jak požaduje Obecné nařízení v čl. 45, neboť by na příjmové straně spadaly do kapitoly Všeobecná pokladní správa. Zároveň by případná dvojí role NIF IS, a.s. jako investora i obhospodařovatele byla pravděpodobně v konfliktu s platnou legislativou. Proto by bylo nutné založit mateřskou společnost NIF a.s. ve 100% vlastnictví MPO, která by fungovala jako příjemce dotace od MPO a zároveň jako investor do investičních fondů obhospodařovaných NIF IS, a.s.

80

16 Harmonogram projektu

Tabulka 16: Orientační harmonogram projektu NIF do prvního převodu z OP PIK do investičních fondů NIF

Dílčí krok Termín řešení od

Termín řešení do

Počet měsíců řešení

Usnesení vlády k založení NIF IS VII. 2015 IX. 2015 3Vyjádření zájmu o spolupráci s EIB a EIF VII. 2015 VII. 2015 1Výběrová řízení na vedoucí osoby NIF IS IX. 2015 XI. 2015 3Vyjednávání podmínek smlouvy s EIB/EIF VIII. 2015 X. 2015 3Notářský zápis k založení NIF IS XI. 2015 XI. 2015 1Prenotifikace veřejné podpory IX. 2015 I 2016 4Zadávací řízení na depozitáře (a případně též administrátora) pro fondy NIF IS IX. 2015 XII. 2015 4

Zadávací řízení na licenčního poradce IX. 2015 X. 2015 2Zpracování podkladů pro správní řízení ČNB X. 2015 II. 2016 5

Řízení k povolení k činnosti na ČNB47 II. 2016 VIII. 2016 7Splacení základního kapitálu VIII. 2016 VIII. 2016 1Vznik NIF IS (zápis do OR) a uzavření dohody o financování VIII. 2016 VIII. 2016 1

Uzavření smluv s depozitářem, případně též administrátorem IX. 2016 IX. 2016 1

Založení investičního fondu/fondů ve správě NIF IS IX. 2016 X. 2016 2

Rozhodnutí o poskytnutí dotace/výdaj do finančního nástroje (nebo fondu fondů v případě FF ČMZRB)

IX. 2016 X. 2016 2

Žádost o platbu NIF IS (RIZIKOVÝ KAPITÁL) XI. 2016 XI. 2016 1

47 Pro účely licenčního řízení je nutné, aby MPO mělo mj. jasno, kdo bude po vzniku NIF IS administrovat jeho investiční fondy a kdo bude jejich depozitářem. V případě volby zajištění těchto činností prostřednictvím ČMZRB, která v současnosti nemá potřebný rozsah licencí, by bylo nutné před zahájením licenčního řízení s NIF IS rozhodnout, zda MPO počká s předložením žádosti na dokončení licenčních řízení s ČMZRB, nebo zda vysoutěží pro NIF IS administrátora a depozitáře na přechodnou dobu cca 1 roku do dokončení licenčních řízení s ČMZRB. Uvedený orientační harmonogram nepočítá s méně pravděpodobnou variantou posečkání podání žádosti o licenci NIF IS do doby dokončení případných licenčních řízení s ČMZRB, byť ani tuto variantu nelze v tuto chvíli zcela vyloučit.

81

Příloha č. 1: Detailní organizační struktura NIF investiční společnost, a.s.

82

Management Poradní orgány

Dozorčí rada

3 zástupci MPO

Investiční úsek

Připravuje návrhy investičních rozhodnutí

Analýza projektů Řízení rizika Obhospodařování fondů

Provozní úsek

Zajišťuje veškeré provozní záležitosti

Zajišťuje administraci fondů (může být případně externě svěřeno ČMZRB či vysoutěženému administrátorovi)

Compliance s pravidly ESIF a veřejnou podporou

Zajišťuje podklady pro MPO Zajišťuje chod NIF Network

Představenstvo

Tříčlenné Odborně způsobilé osoby

schválené ČNB Odpovídá za řádný chod

společnosti Rozhoduje o investicích Řídí obhospodařování fondu

Depozitář Audit

hospodař

Daňové

poradenství

Compliance

fin. trhu

Investiční rada

zástupci akcionáře (MPO)

zástupci EIF sektoroví experti případně zástupci dalších

řídících orgánů, pokud budou investovat v rámci struktury NIF

Externě zajišťované služby

Valná hromada (MPO)

Interní audit

IT/IS

Investiční komise

expertní poradní orgán pro výběr investičních příležitostí

členěná dle sektorů členěná dle investiční

strategie (proof-of-concept a rizikový kapitál)

Příloha č. 2: Struktura Limited Partnership (v případě investic NIF do dalších fondů)Dominantní způsob investování ve světě private equity je nezávislý, soukromý, časově omezený, uzavřený fond, který má vlastní právní subjektivitu, často v podobě Limited Partnership. V řadě případů se jedná o fondy s desetiletou dobou trvání, která může být prodloužena na základě souhlasu investorů. Jedná se o uzavřený fond, kdy počet investorů a struktura investorů jsou stanoveny na začátku a není umožněn vstup novým investorům po dobu trvání takovéhoto fondu.

Tento způsob uspořádání zde uvádíme je vhodný pro fondy, do kterých může investovat EIF a posléze NIF. Pro samotný NIF se nejedná o vhodné uspořádání, neboť NIF IS bude vlastněna státem a ten v něm také bude v jeho fondech jediným investorem.Limited Partnership je fondem, kde jsou dva typy partnerů:

(i) General partners ("GP") – jejich úlohou je správa a řízení fondu a získávání (raising) kapitálu (často v podobě příslibu, tzv. commitment) od externích investorů, jimiž jsou

(ii) Limited Partners ("LP") – investoři.

GP jsou za správu fondu odměňováni ve dvou rovinách:

(i) správcovský poplatek (management fee) – až 3% p.a. z celkově získaných (přislíbených) kapitálových zdrojů, bez ohledu na jejich míru zainvestovanosti a

(ii) odměna ze zisku (carried interest / carry, succes fee) – až 25% ze zisku. Je zvykem, že tato část odměny se vyplácí až poté, kdy LP obdrží zpět svoji původní investici. Je také možnost stanovit minimální zhodnocení (hurdle rate), např. 10%, kdy carried interest bude vyplacen až po vrácení investovaného kapitálu plus minimálního zhodnocení investorům.

Kapitál je umisťován postupně, v tranších, kdy GP svolávají (calls nebo drawdowns) předem upsaný kapitál od LP podle potřeby zainvestování. Všechny zisky jsou rozdělovány investorům (je dodržován princip pari passu48) a reinvestice probíhají jen za předpokladu, že došlo k předchozí dohodě mezi GP a LP.

Tento způsob investování zaručuje transparentní a jednoduchý systém fungovaní celého uskupení.

Výhody:

a. podpora rizikového kapitálu v souladu s doporučeními Evropské komise, OECD, EVCA,

b. maximální využití synergických efektů,

c. nízké náklady,

d. jednoduchý a transparentní princip spolupráce,

e. efektivní možnost reportingu a zpětné kontroly,

48 Pari passu – stejná odměna za stejné riziko (v tomto případě též myšleno jako stejná práva a povinnosti pro všechny investory).

83

f. minimalizace případných konfliktů – vždy bude společný, předem jednoznačně odsouhlasený postup všemi investory a bude se jednat o společnou investici,

g. aktivní přístup vůči jednotlivým zainvestovaným společnostem (hands-on přístup),

h. zapojení soukromého kapitálu umožní efektivní alokaci peněz,

i. způsob hodnocení správce (výrazná část odměny odvislá od výkonů fondu) minimalizuje jiné než ekonomické cíle na jeho straně a tím zabezpečí efektivní funkčnost Projektu.

Rizika:

a. časové hledisko:

o doba získávání finančních prostředků může přesáhnout jeden rok (u Private Equity fondů jde v průměru o období 1 až 2 roky),

o postupné zainvestování fondu 4 až 5 let,

o investiční horizont 3 až 5 let,

b. menší úspěšnost při získávání soukromých investorů,

c. možnost neexistence vhodného profesionálního správce.

S ohledem na časový aspekt je otázka, zda jej lze řadit mezi rizika, jelikož investování formou vstupu do základního kapitálu u MSP je vždy středně až dlouhodobý proces a snahy tuto fázi zrychlit budou na úkor kvality projektů a konečné ziskovosti fondu.

Průměrná doba, po kterou se prostředky ve fondu zainvestovávají do jednotlivých projektů je 4 až 5 let, kdy investiční horizont jednoho projektu bývá 3 až 5 let. Z tohoto důvodu se většinou stanovuje doba trvání fondu na 10 let.

Minimalizovat riziko nedostatku privátních investorů lze jen tak, že Projekt bude obsahovat minimum nestandardních / netržní principů, které vždy soukromý kapitál odrazují.

Poslední v řadě je asi nejzávažnější riziko, a to je výběr vhodného kandidáta na úlohu správce. Toto riziko lze ošetřit právě možností, že se výběrové řízení otevře i relativním „nováčkům“ na poli GP, na druhou stranu dostatečně zkušeným investičním manažerům splňujícím výše uvedené podmínky.

84

Date post:	10-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Analýza variant implementace podporykapitálových … · Web viewV roce 2012 získalo investici...

Documents