Analýza vývoje ekonomiky ČR · Domácí ekonomika má patrně vrchol hospodářského cyklu již...

Analýza vývoje ekonomiky ČR leden 2019

Odbor ekonomických analýz leden 2019

Analýza vývoje ekonomiky / leden 2019

2

Obsah

Shrnutí ..................................................................................................................................................................... 4

1 Výkonnost ekonomiky ..................................................................................................................................... 6

Domácí vývoj ........................................................................................................................................... 6

Vývoj v zahraničí ...................................................................................................................................... 8

Výhled ..................................................................................................................................................... 9

2 Trh práce ........................................................................................................................................................ 13

Domácí vývoj ......................................................................................................................................... 13

Nezaměstnanost v EU ........................................................................................................................... 15

3 Cenový vývoj ................................................................................................................................................. 16

4 Vývoj na finančním trhu a měnové podmínky .............................................................................................. 18

Domácí úvěrové podmínky ................................................................................................................... 18

Směnné kurzy ........................................................................................................................................ 19

Vnější rovnováha ................................................................................................................................... 20

5 Kapitálové trhy .............................................................................................................................................. 22

6 Fiskální vývoj ................................................................................................................................................. 24

Domácí rozpočty ................................................................................................................................... 24

Veřejné finance ve světě ....................................................................................................................... 25

7 Průmysl .......................................................................................................................................................... 27

Domácí vývoj ......................................................................................................................................... 27

Výhled průmyslu ................................................................................................................................... 29

Průmysl v EU ......................................................................................................................................... 30

8 Stavebnictví ................................................................................................................................................... 31

Vývoj stavební produkce ....................................................................................................................... 31

Stavební povolení a stavební zakázky .................................................................................................... 32

Bytová výstavba ..................................................................................................................................... 32

Výhled stavební produkce ..................................................................................................................... 33

Stavebnictví v EU ................................................................................................................................... 33

9 Zahraniční obchod se zbožím ........................................................................................................................ 35

Souhrnné výsledky ................................................................................................................................ 35

Teritoriální struktura ............................................................................................................................. 36


3

Komoditní struktura .............................................................................................................................. 37

Výhled zahraničního obchodu ............................................................................................................... 37

Zahraniční obchod EU ........................................................................................................................... 38

10 Maloobchod .............................................................................................................................................. 41

Domácí vývoj ......................................................................................................................................... 41

Maloobchod EU ..................................................................................................................................... 42


4

Česká ekonomika přerušila tendenci zpomalování tempa meziročního růstu, když ve 3. čtvrtletí 2018 vzrostla o 2,4 %, tj. stejně jako ve 2. čtvrtletí. Ještě před rokem přitom dosahoval meziroční růst 5,1 %. Výkonnost byla zajištěna silnou spotřebou a rychle rostoucími investičními výdaji, zatímco čistý vývoz tempu růstu ubral. Na straně zdrojů výrazně oslabil prorůstový vliv zpracovatelského průmyslu, zejména v důsledku nižší produkce od-větví výroby dopravních prostředků. Oproti předešlému čtvrtletí však došlo k růstu souhrnné produktivity práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka), která zrychlila na 1,2 % z 0,5 % ve 2. čtvrtletí. Důvodem je však nárůst odpracovaných hodin, nikoli nárůst produktivity tažený vyššími inovacemi.

Přitom BOX I: Vyšší konkurenceschopnost podporuje ekonomický růst, ukazuje, že právě vyšší podpora inovací a odbourávání převážně rušivých dopadů daní a dotací na trh se zbožím jsou jedním z hlavních faktorů necenové konkurenceschopnosti, které vedou k rychlejšímu růstu HDP v delším období. I přes dosavadní vládní snahu je patrné, že nízké inovační schopnosti, vysoké břímě vládních regulací a složitý systém daní a dotací nepřispívá k dlouhodobému růstu HDP.

Slabší ekonomický růst spolu s nedostatkem pracovní síly vede k pomalejšímu zlepšování situace na trhu práce. Výsledky výběrového šetření pracovních sil tak naznačují možnost ukončení dlouhodobého růstového trendu a kulminaci domácí zaměstnanosti. Vzhledem ke stále nízké nezaměstnanosti, jejíž obecná míra klesla ve 3. čtvrt-letí na 2,4 %, a rekordnímu převisu volných pracovních míst nad počtem nezaměstnaných, lze i v následujících měsících však očekávat další dynamický růst mezd.

Rostoucí mzdy, vysoké ceny energií na světových trzích, ale i slabší koruna stály za akcelerací inflace u průmys-lových výrobců v ČR. Ceny u průmyslových výrobců v říjnu meziročně stouply o 3,9 % z 3,4 % v červenci. Rovněž došlo v souvislosti s realitním boomem k silnému nárůstu cen stavebních prací (v říjnu o 4 % mzr.), a to na nej-vyšší hodnotu od roku 2009 a vzhledem k horší letošní sklizni se začaly zvyšovat i ceny zemědělských producentů. Přestože lze očekávat jisté zpomalení růstu výrobních cen, především vlivem poklesu cen ropy a obnovené ap-reciace koruny v roce 2019, nelze vyloučit jejich prosakování do spotřebitelské inflace, která by se mohla v první polovině roku 2019 přiblížit k tříprocentní hranici.

Pakliže nedochází ke zpřísňování měnových podmínek přes silnější korunu, musí k ní docházet přes vyšší úrokové sazby. ČNB proto i v druhé polovině roku 2018 pokračovala ve zvyšování svých sazeb; aktuálně 2T repo dosahuje výše 1,75 % a očekává se její další růst v roce 2019. Celková úvěrová emise i přes vyšší sazby pokračovala v růstu a úvěrové standardy pro nefinanční podniky by měly v posledním čtvrtletí 2018 zůstat nezměněné. Kde však bude docházet ke zpřísňování podmínek, budou hypoteční úvěry, a to především kvůli snaze ČNB ochladit boom na trhu s nemovitostmi.

Koruna prakticky ignorovala rozšiřující se úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami a zůstala pod tlakem rostoucí averze k riziku na světových finančních trzích. Obavy ze zpomalující globální ekonomiky, protekcionistických opatření a tvrdého brexitu vedly k výprodejům rizikových aktiv, mezi které patří i měny re-gionu střední a východní Evropy. Varovným signálem pro investory je i nastupující inverze výnosové křivky u amerických vládních dluhopisů. V historii byl právě inverzní sklon výnosové křivky věrohodným indikátorem blí-žící se recese. Výraznější pokles výnosů delších splatností je spojován s přehodnocením ekonomického vývoje ve vzdálenějším horizontu směrem dolů, na což bude reagovat centrální banka Fed nižšími úrokovými sazbami v budoucnu.

Z detailní analýzy oblastí klíčových z pohledu MPO vyplývá, že zatímco průmysl a zahraniční obchod rostly ve 3. čtvrtletí 2018 meziročně pomalejším tempem, stavebnictví zrychlilo svoji růstovou dynamiku. Hlavním důvo-dem nižšího výkonu domácího průmyslu, ale i exportu, byl pokles výroby a vývozu motorových vozidel v důsledku zavádění nových standardů měření emisí a nasycení evropského trhu s automobily. Pokračující zpomalení v prů-myslu předznamenávají i slábnoucí nové objednávky a zhoršující se nálada mezi nákupními manažery. Index PMI

Shrnutí


5

ve zpracovatelském průmyslu v listopadu klesl na nejnižší hodnotu za 26 měsíců (avšak stále zůstává v pozitivním teritoriu) a pokles nových exportních objednávek byl nejprudší od prosince 2012.

Naopak stavební produkce pokračovala ve 3. čtvrtletí 2018 v příkladném růstu. Hlavním tahounem bylo inže-nýrské stavitelství, dařilo se však i pozemnímu stavitelství. Zásluhou pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dochází k silnému růstu produktivity (o 14,8 % mzr. ve 3. čtvrtletí), který předbíhá i růst reálných mezd (o 5,9 %). Jednotkové mzdové náklady klesly o 7,8 %. Nadále očekáváme pozitivní vývoj s vysokou růstovou dynamikou, která bude ovlivněna investicemi státu a dotacemi z EU, a to i přes zbytečně zdlouhavé udělování stavebních povolení.

Na zahraniční obchod doléhá rostoucí nejistota ohledně dopadu ochranářských opatření a podoby brexitu. Trend rychlejšího růstu dovozu než vývozu pokračoval i ve 3. čtvrtletí, avšak došlo k meziročnímu poklesu pře-bytku obchodní bilance. Nižší podnikatelská aktivita u našich hlavních obchodních partnerů, omezené výrobní kapacity kvůli nedostatku pracovních sil v ČR a mírné meziroční posílení koruny zpomalili růst českých exportů. Rychle rostoucí importy byly ovlivněny silnou spotřebitelskou poptávkou a importní náročností českého exportu.

BOX II: Dopad ochranářských opatření na ekonomiku ČR přitom ukazuje, že pakliže nedojde k zatažení EU do obchodní války, která aktuálně zuří především mezi USA a Čínou, dopad na českou ekonomiku by měl být mi-nimální. Souhrnný negativní dopad na domácí roční HDP by se pohyboval kolem 3,6 mld. Kč. Jestliže by čeští exportéři nevyužili dílčích příležitostí na čínském a americkém trhu a nenahradili by relativně dražší americké nebo čínské dovozy, negativní šok by se prohloubil na 6,1 mld. Kč. Vzhledem k velikosti tuzemské ekonomiky by se však stále jednalo o marginální výpadek.

I přes varovné signály přicházející především z finančního trhu nadále očekáváme, že tuzemská ekonomika po strmějším zpomalení v roce 2018, si udrží přibližně stejnou růstovou dynamiku i v roce 2019. Vývoj na trhu práce bude i nadále přispívat k růstu spotřeby domácností a příliv prostředků z EU fondů spolu s potřebou akce-lerace technologických inovací bude posilovat investiční výdaje firem. Nejistý je příspěvek čistých exportů, který bude negativně ovlivňován slábnoucími vývozy a dynamičtěji rostoucími dovozy. Po počátečním zrychlení inflace až k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle by mělo ve druhé polovině roku 2019 dojít i vlivem obno-vené apreciace koruny k jejímu přiblížení k cíli. Měnově-politické sazby by měly v první polovině roku růst nad 2% úroveň.

Vývoj v zahraničí skýtá největší rizika. Nejisté je uzavření dohody o odchodu Spojeného království z EU, která by měla obsahovat i hrubé kontury nové obchodní smlouvy. Přetrvávající nejistota o budoucích obchodních vzta-zích povede přinejmenším v počáteční fázi ke slabším vývozům z ČR do Spojeného království. Rizikem by mohla být rovněž eskalace obchodní války mezi USA a zbytkem světa. V případě silně nepříznivého scénáře, který po-čítá s uvalením 25% cla na veškerý dovoz do USA, by 25% pokles poptávky oslabil českou ekonomiku o 28,5 mld. Kč až 40,5 mld. Kč. Zatímco spodní odhad obsahuje čistě vliv na obchodní výměnu země, horní odhad za-hrnuje nárůst rizikové prémie o 50 bazických bodů z titulu snížené investiční aktivity.

Domácí rizika by měla naopak pozvolna odeznívat. Pomalejší růst domácí, ale i světové, ekonomiky spolu s po-stupnou automatizací a robotizací by měl snižovat poptávku po práci a přijatá makro-obezřetnostní opatření z dílny ČNB by měla zpomalit dynamiku růstu hypotečních úvěrů a cen nemovitostí.

Uzávěrka údajů: 31. listopadu 2018 (není-li uvedeno jinak).


6

Meziroční růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí 2018 stagnoval na úrovni předchozího čtvrtletí a v zásadě tak naplnil očekávání, že hospodářství narazilo na hranice svých možností. Na trhu práce chybí pracovníci a prostor pro expanzi domácích firem začíná omezovat hrozba ocha-bující zahraniční poptávky. Stejně jako v předchozím období byla vyšší výkonnost zajištěna silnou spotřebou a rychle rostoucími investičními výdaji, zatímco čistý vývoz tempu růstu ubral. Na straně zdrojů výrazně oslabil prorůstový vliv zpracovatelského průmyslu, zejména v důsledku nižší produkce odvětví výroby dopravních prostředků. Ke zvýšení hrubé přidané hodnoty tak nejvíce přispěl obchod a doprava.

Domácí vývoj Česká ekonomika přerušila tendenci zpomalování tempa meziročního růstu, když ve 3. čtvrtletí 2018 vzrostla o 2,4 %1, tj. stejně jako ve 2. čtvrtletí. Nicméně ve srovnání s růstem ve stejném období předchozího roku byla dosažená dynamika sotva poloviční, což zhruba odpovídá současnému potenciálu ekonomiky. Zejména situace na trhu práce vyka-zovala zřetelné znaky jeho přehřátí, které se promítly do rekordních hodnot jak v nízké míře nezaměstnanosti, tak ve vysoké míře ekonomické aktivity. Při silné poptávce po pracovní síle je zároveň její nabídka negativně ovlivněna procesem stárnutí populace, který se projevuje dlouhodo-bým úbytkem obyvatel produktivního věku.

Domácí ekonomika má patrně vrchol hospodářského cyklu již za sebou. Po nedávné globální hospodářské krizi rostl hrubý domácí produkt nejrychleji ve 2. čtvrtletí 2015, kdy se zvýšil o 5,8 %, mj. díky nízké ceně ropy a úsilí utratit zbýva-jící disponibilní zdroje z fondů Evropské unie. Zpomalení, ke kterému došlo v roce 2016, souviselo s odezněním těchto mimořádných vlivů a vysokou srovnávací základnou před-chozího roku. Druhého vrcholu bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí 2017, kdy výkon ekonomiky vzrostl o 5,1 %. Následující ob-dobí je již poznamenáno postupným zvolňováním růstové dynamiky, resp. její stagnací.

Optimističtější pohled nabízejí výsledky 3. čtvrtletí 2018 v mezičtvrtletním srovnání, podle kterých dosáhlo tempo růstu hrubého domácího produktu 0,6 %, tj. prakticky úrovně předchozích dvou kvartálů. Mezičtvrtletně nejrych-leji, o 2,3 %, vzrostla ekonomika ve 2. čtvrtletí 2017.

Na straně poptávky se o meziroční růst hrubého domácího produktu postaraly téměř shodně výdaje na konečnou spo-třebu a investice. Celková konečná spotřeba se podílela na růstu 2,5 p. b., z toho 1,5 p. b. pokryla váhově význam-nější spotřeba domácností. Domácnosti utratily o 3,1 % více

1 Data o HDP, hrubé přidané hodnotě a jejich složkách jsou uváděna ve stálých cenách a v očištění o sezónní a kalendářní vlivy.

1 Výkonnost ekonomiky

Vývoj hrubého domácího produktu (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)

Pramen: data ČSÚ, graf MPO

-6

-4

-2

0

2

4

6

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Stejné čtvrtletí předchozího roku Předchozí čtvrtletí

Výdaje na hrubý domácí produkt (příspěvky v p. b., meziroční reálný růst HDP v %, sezónně očištěné údaje)


-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Saldo zahraničního obchodu

Tvorba hrubého kapitálu

Výdaje na konečnou spotřebu

Hrubý domácí produkt


7

než v předchozím roce, a to především díky vysoké ekono-mické aktivitě a silné důvěře v budoucí vývoj, která byla podložena rychlým růstem mezd a velmi nízkou nezaměst-naností. Nejvyšší dynamiky růstu dosáhly předměty dlouhodobé spotřeby, zatímco další kategorie spotřeby zboží a služeb již růstové tempo zvolnily. Výdaje vládních in-stitucí zrychlily na 5,3 %.

Ve struktuře tvorby hrubého kapitálu pokračoval vývoj z první poloviny roku, vyznačující se rychlým růstem inves-tiční aktivity a poklesem zásob. Celkový příspěvek tvorby hrubého kapitálu ve 3. čtvrtletí 2018 ve výši 0,9 p. b. tak byl zcela v režii kapitálových výdajů (s kladným vlivem 2,3 p. b), které meziročně vzrostly o 9,3 %. Nejvíce rostly investice do budov a staveb, jejichž oživení v roce 2018 bylo podpo-rováno spolufinancováním ze strukturálních fondů Evropské unie. Výdaje do váhově rozhodující položky investic do ICT a ostatních strojů a zařízení se meziročně zvýšily o téměř 7 %, což signalizuje, že firmy při nedostatku pracovníků řeší svou další expanzi ekonomickými a progresivními pracov-ními postupy vč. pořizování pokrokových technologií.

Vnější sektor výkonnost ekonomiky oslabil, i když mezi-roční tempo růstu hlavních charakteristik zahraničního obchodu mírně zrychlilo. Negativní dopad čistého vývozu dosáhl 0,9 p. b., protože se dále zvýšil předstih růstu dovozu zboží a služeb před jejich vývozem (ve stálých cenách), jako důsledek rychlého růstu domácí poptávky a vysoké nároč-nosti českého vývozu na dovozy. Na růstu vývozu o 4,5 % se nejvíce podílely elektronické a optické přístroje, elektrická zařízení a základní kovy, naopak se méně vyvezlo doprav-ních prostředků a nekovových minerálních výrobků. Růst dovozu o 6,2 % byl tažen zejména elektronickými a optic-kými přístroji a stroji.

Na straně zdrojů meziroční růst hrubé přidané hodnoty (HPH) stagnoval a kopíroval tak vývoj hrubého domácí pro-duktu. Na zvýšení HPH ve 3. čtvrtletí 2018 o 2,4 % se tradiční motor ekonomiky průmysl podílel pouze 0,5 p. b. (v roce 2017 téměř ze dvou třetin). Meziroční dynamika růstu HPH průmyslu zpomalila na 1,7 %, z toho ve zpracovatelských od-větvích na 1 %, což bylo nejméně od začátku roku 2014. Slabší výkon zpracovatelského průmyslu byl ovlivněn zejména nižší produkcí v rozhodujícím odvětví výroby do-pravních prostředků. K růstu HPH tak nejvýrazněji přispěla skupina odvětví obchodu, dopravy, skladování, ubytování a stravování, zatímco nejvyššího meziročního růstu bylo do-saženo ve stavebnictví.

Ve struktuře hrubé přidané hodnoty průmysl nadále vy-tváří více než 30 % jejího objemu. Ve 3. čtvrtletí 2018 oslabil průmysl svůj podíl na celkové HPH (v nominálním vyjádření) na 30,6 %, a to jak vlivem již zmíněného slabého růstu, tak i v důsledku pomalejšího cenového vývoje. Zatímco prů-měrná cenová hladina se na nabídkové straně ekonomiky zvýšila meziročně o 2,2 %, deflátor průmyslu pouze o 0,8 %. Naopak své postavení si vylepšilo především stavebnictví, ve kterém vzrostla nadprůměrně jak jeho výkonnost, tak i ceny (růst o 6 %). Podíl odvětví obchodu a dopravy pouze stagnoval, protože nadprůměrný růst HPH byl kompenzo-ván růstem cen pouze o 1,6 %.

Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)


-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

40

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Hrubý fixní kapitál Obydlí

Ostatní budovy a stavby Dopravní prostředky a zařízení

ICT, otatní stroje a zařízení

Vývoj tvorby hrubé přidané hodnoty (příspěvky v p. b., meziroční reálný růst HPH v %, sezónně očištěné údaje)


-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Zemědělství Průmysl

Stavebnictví Obchod a služby

Hrubá přidaná hodnota

Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2018 (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách)

Meziroční

změna (%)

Příspěvek ke změně

(p. b.)

Podíl odvětví (%)

3. Q

2017 3. Q 2018

NH celkem 2,4 2,4 100,0 100,0

Průmysl 1,7 0,5 31,8 30,6

- zpracovatelský 1,0 0,3 27,0 25,9

Stavebnictví 6,3 0,3 5,4 5,8

Obchod a doprava 3,3 0,6 19,0 19,0

Peněžnictví a pojišťovnictví 5,4 0,2 4,0 3,9

Informační činnosti 5,7 0,3 5,3 5,3

Činnosti v nemovitostech 1,5 0,1 8,5 8,8



8

Při napjatosti v pracovních silách je východiskem pro další expanzi ekonomiky růst produktivity práce. Souhrnná pro-duktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) vzrostla ve 3. čtvrtletí 2018 meziročně o 1,2 %, což předsta-vuje ve srovnání s růstem o 0,5 % ve 2. čtvrtletí solidní zrychlení. Když však vezmeme v úvahu vývoj produktivity práce na odpracovanou hodinu, která ve stejném období prakticky stagnovala (růst o 0,1 %), je patrné, že rychlejšího růstu souhrnné produktivity práce bylo dosaženo za pomoci více odpracovaných hodin, tedy extenzivním způsobem. Sní-žení mezery v zaostávání produktivity práce vůči vyspělým ekonomikám je nadále hlavní výzvou dalšího vývoje.

Vývoj v zahraničí Celosvětový růst HDP dosáhne v roce 2018 svého vrcholu, který je podle OECD odhadován na 3,7 %. Avšak na rozdíl od široce rozloženého růstu v roce 2017 se vývoj v jednotli-vých zemích v roce 2018 liší. Podle předběžných výsledků zrychlila ekonomika Spojených států ve 3. čtvrtletí 2018 me-ziroční růst na 3 %, když vysoký přírůstek zaznamenala zejména spotřeba domácností. Naopak výkonu americké ekonomiky ubíral zahraniční obchod, a to jak vlivem poklesu vývozu některých komodit (sójových bobů, ropy, kapitálo-vých statků), tak i vyšších dovozů, zejména v důsledku předzásobení před zavedením cel. Naopak v Číně hospodář-ský růst ve 3. čtvrtletí zpomalil na 6,5 % (z 6,7 % v předchozím kvartále), a byl nejslabší od globální finanční krize v roce 2009. Ochabuje především investiční aktivita, protože čínská vláda se snaží vyrovnat s rizikovými úvěry, které byly hojně poskytovány v minulých letech. Její pozor-nost se zaměřuje také na problémy s vývozem.

V eurozóně ekonomická aktivita v průběhu roku 2018 po-levovala, ve 3. čtvrtletí meziroční tempo HDP zvolnilo na 1,6 %. Na vině byl vnější sektor, přestože rostoucí napětí z eskalace protekcionistických opatření se většinou týkalo obchodní výměny mezi Spojenými státy a Čínou. Na druhé straně zůstal dostatečně silný přínos domácí poptávky, který se opíral o další tvorbu pracovních míst, rychlejší růst mezd a vysoký sentiment domácností. Rovněž uvolněná hospo-dářská politika nadále sehrávala prorůstovou roli, především zásluhou příznivých podmínek financování, jež dále posílily investiční aktivitu.

Slabší výsledek eurozóny byl významně ovlivněn němec-kou ekonomikou, která ve 3. čtvrtletí zpomalila na 1,2 %. Mezičtvrtletně se její výkonnost dokonce snížila o 0,2 %, což byl první pokles od počátku roku 2015. Patrně se však jedná o mimořádný výkyv způsobený znatelným propadem výroby motorových vozidel v důsledku nové regulace v oblasti au-tomobilových emisí. Na poptávkové straně meziročně rostly výhradně domácí výdaje, více na investice, než do spotřeby.

Česká republika pravděpodobně vylepší své postavení v konvergenci k vyspělé Evropě. Rychlejší růst výkonnosti domácí ekonomiky než v EU by se měl promítnout do zlep-šení její pozice měřené hrubým domácím produktem na obyvatele (ve standardu parity kupní síly). Podle zatím dostupných údajů dosahovala v roce 2017 Česká republika

Vývoj souhrnné produktivity práce (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)


-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Hrubá přidaná hodnota Zaměstnanost celkem

Produktivita práce

Vývoj hrubého domácího produktu v EU a USA ve 3.Q 2018 (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)

Pramen: data Eurostat, ČSÚ, graf MPO Pozn.: Data za Irsko a Lucembursko nejsou zatím dostupná.

-1 0 1 2 3 4 5 6 7 8

Itálie

Německo

Francie

Spojené království

Belgie

eurozóna

Švédsko

EU28

Dánsko

Portugalsko

Řecko

ČR

Nizozemsko

Rakousko

Finsko

Španělsko

Chorvatsko

Litva

USA

Bulharsko

Kypr

Estonsko

Rumunsko

Slovensko

Slovinsko

Maďarsko

Lotyšsko

Polsko

Malta

mezičtvrtletně meziročně


9

v tomto ukazateli 89 % průměru Evropské unie, což ji řadilo mezi zeměmi EU na patnáctou příčku. Z toho vyplývá nut-nost zaměřit se na lepší organizaci práce, lépe využívat energetické a materiálové zdroje a investovat do nejnověj-ších (dostupných) technologií.

Výhled Po vrcholu globální expanze v roce 2018 růst světové eko-nomiky v následujícím období pravděpodobně zmírní. V krátkodobém horizontu by si prorůstový vliv měla udržet především domácí poptávka, která bude nadále profitovat z příznivého vývoje zaměstnanosti a podpůrných hospodář-skopolitických opatření, jejichž vstřícnost bude v průběhu času patrně oslabovat. Současně se však globální růst bude vypořádávat s dopady vyvolanými napětím v mezinárodním obchodě, přísnějšími finančními podmínkami a dražší ropou. Z teritoriálního pohledu lze očekávat mírnou korekci součas-ného dynamického růstu ve Spojených státech, jejichž ekonomika balancuje na hraně přehřívání a Fed se tak snaží postupně utahovat svoji politiku. Přeinvestovaná Čína se bude muset připravit na slábnoucí domácí poptávku s ne-příznivým dopadem na celkovou výkonnost, kterou může poznamenat také eskalace obchodních sporů se Spojenými státy. Výhledy pro eurozónu předpokládají další zpomalo-vání růstového tempa, protože vedle zhoršení vnějšího prostředí přetrvávají v řadě zemí nedořešené problémy, a to jak fiskální, tak v oblasti bankovního sektoru.

Růstové tempo domácí ekonomiky by se mělo po výraz-ném zpomalení v roce 2018 v zásadě stabilizovat. V roce 2019 očekáváme, že úlohu nositele růstu si nadále udrží vý-hradně domácí poptávka, zatímco na vnější sektor dolehne nejistotami poznamenaná nižší obchodní výměna. Výsled-kem těchto tendencí by mohl být meziroční růst o 2,7 %.

Také průzkumy mezi nákupními manažery přinášejí střízli-vější očekávání. Šetření ČSÚ v listopadu ukázalo, že důvěra v českou ekonomiku po tříměsíčním růstu meziměsíčně klesla o 0,5 bodu na 99,3 bodu, když nižší sentiment spotře-bitelů a podnikatelů v obchodě a průmyslu byl pouze částečně kompenzován optimismem podnikatelů ve staveb-nictví a vybraných službách. V meziročním srovnání však celková důvěra v roce 2018 vzrostla o 0,3 bodu. Pokles ná-lady přinesl i index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) podle průzkumu společnosti IHS Markit. Hlavní hodnota in-dexu v listopadu klesla z říjnových 52,5 bodu na 51,8 bodu, což byla jeho nejnižší úroveň od srpna 2016. Nicméně výsle-dek nad 50 bodů značí meziměsíční nárůst aktivity.

Pro otevřenou česku ekonomiku je rizikem zejména aktu-ální vývoj v zahraničí. Poté, co britská vláda odložila hlasování parlamentu o s Evropskou unií dojednané podobě uspořádání vzájemných vztahů, vzrostla hrozba „tvrdého brexitu“, který by zcela jistě negativně poznamenal meziná-rodní obchod. Obdobné důsledky by mohlo mít také vyhrocování obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. V domácích podmínkách jsou nejistoty spojeny se zřetel-nými znaky přehřívání ekonomiky v některých oblastech, především na trhu práce a nemovitostí.

Hrubý domácí produkt na obyvatele (v %, EU=100, PPS)

Pramen: data Eurostat, graf MPO

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2004 2017

Bazické indikátory důvěry (v %, průměr roku 2005=100)


70

75

80

85

90

95

100

105

110

115

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

podnikatelé celkem spotřebitelé souhrnný indikátor

Vývoj HDP podle zemí (meziroční změna v %)

Pramen: data Eurostat, graf MPO Poznámka: údaje za roky 2018 - 2020 z podzimní predikce EK

-8

-4

0

4

8

Česká republika Německo Polsko

Slovensko Maďarsko průměr EU-28


10

BOX I: Vyšší konkurenceschopnost podporuje ekonomický růst

Česká republika i přes relativně nižší hodnocení její konkurenceschopnosti patří, spolu s některými dalšími novými členy Evropské unie, spíše k rychleji rostoucím zemím regionu. Na první pohled by se mohlo zdát, že i méně kon-kurenceschopná ekonomika může růst rychleji než podstatně konkurenceschopnější ekonomiky v regionu. Nebo v lepším případě, že konkurenceschopnost nemá na tempo ekonomického růstu výraznější vliv. Rozšíříme-li však analýzu i na starší členy EU, dostáváme odlišné závěry.

V polovině října zveřejnilo Světové ekonomické fórum (WEF) globální index konkurenceschopnosti, GCI 4.0, pro 140 zemí světa. Česká republika v letošním hodno-cení zůstala na 29. místě, nejvýše mezi zeměmi Visegrádské čtyřky (V4), nicméně výrazně za nejkonku-renčnějšími zeměmi světa, kterými jsou Spojené státy, Singapur, Německo a Švýcarsko. Jedná se o úspěch nebo to je námět k zamyšlení, jak zlepšit postavení ČR? A k čemu je vůbec dobré mít konkurenceschopnou eko-nomiku?

Vyšší konkurenceschopnost by měla posilovat exportní výkonnost ekonomiky, podporovat domácí produkci a tím i napomáhat růstu životní úrovně obyvatelstva a zvyšovat tempo růstu dané ekonomiky. Odhlédneme-li od dalších faktorů, které ovlivňují ekonomický růst, jako například od působení hospodářské politiky či vlivu vnějších šoků, lze analyzovat vzájemnou závislost mezi průměrným růstem HDP v dlouhodobém horizontu a výchozím indexem konkurenceschopnosti. Vzhledem k omezené historii indexu konkurenceschopnosti, GCI 4.0, analyzujeme vzájemnou závislost staršího indexu konkurenceschopnosti (GCI) dle vydání 2007-2008 a průměrného růstu reálného HDP v letech 2008 až 2017 u vybraných ekonomik. Provedená regresní analýza umožní odpovědět na otázku, zda úroveň konkurence-schopnosti v roce 2007 měla vliv na ekonomický růst v následující dekádě.

V prvním kroku jsme provedli regresní analýzu pro starší členy EU, kteří mají obecně vyšší HDP na osobu přepočtenou podle parity kupní síly. Výsledky analýzy ukázaly na pozitivní a signifikantní vztah mezi tempem růstu HDP a úrovní konkurenceschopnosti. Následovala regresní analýza u později vstoupivších zemí do EU, u kterých se však pozitivní závislost mezi tempem růstu a výší konkurenceschopností neprokázala. Naopak rych-lejší průměrný růst zaznamenaly země s nižším indexem GCI. Jednoduchá regresní analýza na vzorku zemí střední a východní Evropy tak ukazuje, že, odhlédneme-li od dalších determinantů ekonomického růstu, nižší konkurenceschopnost nikterak zásadněji nepodlamuje výkonost tamních ekonomik. Důvodem mj. může být i konvergenční proces, tedy dohánění ekonomické úrovně vyspělých zemí, kdy zásluhou komparativních vý-hod v podobě levné pracovní síly dochází k upozadění faktorů ovlivňujících úroveň konkurenceschopnosti. Otázka kvality institucí, infrastruktury, úrovně inovací a vzdělávacího systému tak ustupuje do pozadí a ekono-mika primárně profituje z nízkých nákladů práce.

Vztah mezi růstem HDP a GCI v zemích EU15

Pramen: data WEF, OECD, graf MPO

Francie

Německo

Řecko

Irsko

Itálie Nizozemsko

PortugalskoŠpanělsko


y = 1,6695x - 7,6917R² = 0,2758

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

4,0 4,2 4,4 4,6 4,8 5,0 5,2 5,4 5,6

Prů

měr

ný

růst

HD

P 2

00

8-2

01

7 (%

)

GCI (vydání 2007-2008)

Skutečné hodnoty Lineární (Skutečné hodnoty)

Vztah mezi růstem HDP a GCI v zemích, které vstoupily do EU v roce 2004

Pramen: data WEF, OECD, graf MPO

Kypr

ČR

EstonskoMaďarsko

Lotyšsko

Litva

Malta

Polsko

Slovensko

Slovinsko

y = -3,3143x + 16,306R² = 0,1723

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8

Prů

měr

ný

růst

HD

P 2

00

8-2

01

7 (%

)

GCI (vydání 2007-2008)

Skutečné hodnoty Lineární (Skutečné hodnoty)


11

Na výsledcích analýzy u vzorku vyspělých zemí EU je však patrné, že poté, co se vyčerpá cenová konkurence-schopnost, rychlejší růst ekonomiky bývá tažen vyšší necenovou konkurenceschopností. Přehlížení vývoje subindikátorů v rámci GCI 4.0 a spoléhání se na cenovou konkurenceschopnost tak nemusí být tím nejlepším do-poručením pro ČR, ani pro ostatní země regionu CEE.

Zaostřeno na pilíře indexu konkurenceschopnosti

Jestliže existuje vzájemná závislost mezi průměrným růstem HDP a indexem GCI, rozkladem souhrnného in-dexu na jednotlivé pilíře a následnou regresní analýzou lze poukázat na to, jaké pilíře mají rozhodující vliv na tempo růstu HDP. Jinými slovy, na jaké pilíře by měl být kladen největší důraz při snaze o zlepšení konkurence-schopnosti ČR.

Výsledky analýzy ukázaly, že statisticky významný je pilíř makroekonomická stabilita, dále pak efektivita trhu se zbožím a trhu práce, vývoj na finančním trhu a techno-logická připravenost. Slabší závislost prokazoval pilíř podnikatelská důmyslnost a inovace. Kolem 50 % dyna-miky růstu HDP je možno vysvětlit efektivitou na trhu se zbožím a vývojem na finančním trhu. Právě tyto dva pi-líře jsou spolu s makroekonomickým prostředím nejvíce provázané s dynamikou růstu HDP (korelace se pohy-buje od 0,6 do 0,7). Relativně vyšší korelační koeficient (kolem 0,5) dosahují i pilíře technologická připravenost, podnikatelská důmyslnost a inovace.

Při pohledu na aktuální hodnocení pilířů indexu GCI 4.0 z období 2017-2018 pro Českou republiku je patrné, že z oblastí klíčových pro ekonomický růst si stojíme vý-borně v hodnocení makroekonomického prostředí, dobře pak v hodnocení podnikatelské důmyslnosti, fi-nančního systému a technologické připravenosti. Naopak výrazně zaostáváme v inovacích a především pak v efektivitě trhu se zbožím. Negativní hodnocení je způsobeno hlavně rušivými dopady daní a dotací na konkurenceschopnost (index na základě odpovědí na dotazníkovou otázku), dále pak složitostí tarifů i překáž-kami netarifního typu. ČR trápí také slabá otevřenost trhu v sektoru služeb a výrazná tržní dominance.

Pohled vpřed

Doposud jsme analyzovali závislost ekonomického růstu v EU15 a v ČR v letech 2008 až 2017 na indexu GCI z ob-dobí 2007-2008. Uvedené srovnání nám umožnilo zpětný pohled na jednotlivé pilíře konkurenceschop-nosti a jejich vzájemný vztah se skutečným růstem. V uplynulém desetiletí však jednotlivé pilíře indexu GCI prodělaly kvantitativní změnu, ať již vlivem zhoršených či zlepšených podmínek, nebo změnou metodologie konstrukce indexu. Rovněž částečně odezněly faktory,

Vztahy mezi růstem HDP a jednotlivými pilíři GCI v zemích EU15

konstanta sklon

(p hodnota) (p hodnota) R^2 kore-lace

GCI (vydání 2007-2008) -7,69 1,67 0,28 0,53

(0,06*) (0,04**) p1: Instituce -4,22 0,94 0,19 0,44

(0,17) (0,11) p2: Infrastruktura -0,11 0,16 0,01 0,08

(0,97) (0,76) p3: Makroekonomické prostředí -8,15 1,70 0,36 0,60

(0,03**) (0,02**) p4: Zdraví a základní vzdělání -13,21 2,25 0,11 0,34

(0,25) (0,22) p5: Vyšší vzdělání a školení -3,96 0,90 0,11 0,34

(0,30) (0,22) p6: Efektivita trhu se zbožím -12,15 2,54 0,50 0,71

(0,00***) (0,00***) p7: Efektivita trhu práce -5,71 1,45 0,28 0,53

(0,07*) (0,04**) p8: Vývoj finančního trhu -8,43 1,72 0,47 0,69

(0,01***) (0,00***) p9: Technologická připravenost -5,04 1,17 0,28 0,53

(0,08*) (0,04**) p10: Velikost trhu 1,91 -0,24 0,02 -0,13

(0,46) (0,65) p11: Podnikatelská důmyslnost -6,50 1,39 0,22 0,47

(0,11) (0,07*) p12: Inovace -3,33 0,90 0,21 0,46

(0,16) (0,08*)

Pozn.: data OECD, WEF; zpracování: MPO; *významné na hladině 0,1; **významné na hladině 0,05; ***významné na hladině 0,01.

Jednotkové mzdové náklady na pracující osobu 2010=100


90,0

95,0

100,0

105,0

110,0

115,0

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

EU15

Česká republika

Německo


12

jako například vyšší cenová konkurenceschopnost českých exportů, které upozaďovaly vnímání indexu GCI jako důležitého ukazatele dlouhodobého ekonomického růstu. Abychom vedle mzdového nárůstu zohlednili i nárůst produktivity práce, použili jsme k popisu dynamiky cenové konkurenceschopnosti index jednotkových mzdových nákladů (JMN). Zatímco JMN za poslední dekádu narostly v České republice téměř o 17 %, v EU15 to bylo pouze o necelých 10 %. Ačkoli průměrné tuzemské mzdy v absolutním vyjádření zůstávají na 57 % průměrných mezd2 v EU15, a to i kvůli nižší produktivitě, která dosahuje 70% úrovně EU15, z vývoje JMN je patrné, že cenová kon-kurenceschopnost českých výrobků na zahraničních trzích slábne. Otázkou však zůstává, jak dlouho budou investoři ochotni akceptovat nedostatky, které se projevují např. v pilířích neefektivní trh produktů deformovaný daněmi a dotacemi nebo slabou inovační aktivitu, a umisťovat do ČR i nadále své investice pouze na základě přetrvávající (i když klesající) cenové konkurenceschopnosti tuzemské výroby. Jinými slovy, kde je onen bod zlomu, kdy dodatečné náklady v podobně horšího hodnocení necenové konkurenceschopnosti převýší přínosy v podobě relativně levné pracovní síly.

Závěr

Česká republika v posledních letech ustrnula ve zvyšování své konkurenceschopnosti. Ačkoli patříme mezi nej-konkurenceschopnější ekonomiky v regionu střední a východní Evropy, za světovou elitou zaostáváme. Pozitivním zjištěním je, že slabší konkurenceschopnost prozatím výrazněji nepodvazovala ekonomický růst. Prů-měrný růst HDP v ČR se za posledních 10 let pohyboval nad průměrem celé EU28. To lze do jisté míry vysvětlit růstovým modelem ČR, který se doposud zakládal na využití levné pracovní síly a přílivu přímých zahraničních investic. Postupná konvergence ekonomické úrovně k hodnotám starších členů EU upozadila další faktory ovliv-ňující necenovou konkurenceschopnost. Na příkladu zemí EU15 však vidíme, že index konkurenceschopnosti, a především pak některých jeho subindexů, má výrazný vliv na hospodářský růst. Mezi takové pilíře patří makroe-konomická stabilita, dále pak efektivita trhu se zbožím, efektivita trhu práce, vývoj na finančním trhu, technologická náročnost a částečně i podnikatelská důmyslnost a inovace. A zatímco Česká republika si podle posledního šetření WEF ohledně globální konkurenceschopnosti stojí v hodnocení makroekonomického pro-středí výborně, v oblasti efektivity na trhu se zbožím a inovacích výrazně zaostává. Z důvodu klesající výhody v podobě nižších mezd by hlavní úsilí mělo směřovat k podpoře inovací a odbourávání vysoké zátěže vládních regulací a složitého systému daní a dotací.

2 V analýze byla použita data z OECD o ročních průměrných mzdách v USD PPP (parity kupní síly) za rok 2017 a produkti-vitě práce měřené jako HDP v USD PPP na zaměstnanou osobu za rok 2017.


13

Trh práce zůstává extrémně utažený. Příznivý vývoj ekonomiky vedl v meziročním srovnání k dalšímu růstu zaměstnanosti a snižoval míru nezaměstnanosti pod její přirozenou úroveň. Zároveň stoupala nabídka volných pracovních míst, která již několik měsíců v řadě překonává počet nezaměstnaných a vytváří tak rostoucí napětí v české ekonomice. Výsledkem je nejen tlak na růst mezd, ale i skutečnost, že většina firem zejména v průmyslu, považuje nedostatek zaměstnanců za hlavní překážku pro další růst produkce. Budou proto muset spoléhat na za-hraniční pracovníky nebo usilovat o větší robotizaci a digitalizaci ve výrobě. Z dlouhodobého hlediska zůstává v podstatě jedinou možností posun k produktivním investicím.

Domácí vývoj Přestože ve 3. čtvrtletí 2018 vzrostla celková zaměstnanost meziročně o 44,1 tis. osob (tj. o 0,8 %) na 5 301,4 tis. osob, proti předchozímu čtvrtletí se průměrný počet zaměstna-ných, očištěný od sezónních vlivů, mírně snížil o 2,3 tis. osob. Předběžné výsledky VŠPS tak naznačují možnost ukončení dlouhodobého růstového trendu a kulminaci domácí zaměstnanosti.

Růst zaměstnanosti byl ovlivněn zejména zvyšováním počtu osob v pozici zaměstnanců, jejichž podíl na celkové zaměst-nanosti činil 83 %. Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků a počet podnikatelů bez zaměstnanců se téměř nezměnil, naopak počet podnikatelů se zaměst-nanci mírně stoupl. Podle věkové struktury se na růstu zaměstnanosti podílela především skupina zaměstnanců ve věku 40-54 let (růst o 53,7 tis.). Výrazně stoupl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 29,3 tis.). Na jejich eko-nomickou aktivitu působilo vedle růstu poptávky po práci rovněž pokračující zvyšování věku odchodu do důchodu.

Meziroční růst zaměstnanosti se ve 3. čtvrtletí projevil pouze v terciálním sektoru služeb, a to o 78,3 tis. osob (zvláště v sekci velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel). Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví klesla o 32,1 tis., což souviselo zejména s potížemi při získávání nových pracovníků. Počet pracovníků se snížil ve většině průmyslových odvětvích, ve stavebnictví byl pokles ještě výraznější. V primárním sek-toru zemědělství a lesnictví se počet pracujících prakticky nezměnil. Souběžně se změnami v odvětvové struktuře pro-bíhaly i změny v profesní skladbě pracujících. Meziročně se nejvíce zvýšil počet pracujících s dosaženým terciálním vzdě-láním (o 21,6 tis.). Méně již rostl počet pracujících se středoškolským vzděláním s maturitou (o 16,9 tis.) a počet vyučených (o 8,7 tis.).

Výše uvedené faktory se promítly do rostoucí míry zaměst-nanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých), která dosáhla 75 % a proti 3. čtvrtletí 2017 vzrostla o 0,9 p. b.

2 Trh práce

Míra nezaměstnanosti 15-64letých (v %)

Pramen: data ČSÚ, MPSV, graf MPO

0

2

4

6

8

10

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Obecná míra nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných osob

Počet zaměstnaných ve věku 15 a více (v tis.)


4 500

4 600

4 700

4 800

4 900

5 000

5 100

5 200

5 300

5 400

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Míra zaměstnanosti 15-64letých (v %)


62

64

66

68

70

72

74

76

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18


14

Celkový počet nezaměstnaných ve 3. čtvrtletí 2018 se mezi-ročně snížil o 22,6 tis. a dosáhl 127,5 tis. osob, z toho počet žen o 12,1 tis. na 71,1 tis. Pozitivní vývoj souvisel především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 12,8 tis. na 36,4 tis. osob). Průměrný počet nezaměstna-ných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 3. čtvrtletí proti 2. čtvrtletí zvýšil o 4,3 tis. Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO) populace ve věku 15-64 let (podíl neza-městnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 3. čtvrtletí na 2,4 % a mezi-ročně se tak snížila o 0,4 p. b.

Podobně podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitel-ných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu stejného věku (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí), k 30. 9. 2018 klesl na 3 %, což je o 0,8 p. b. méně než ve stejném období roku 2017. Stále však přetrvává značný počet osob, které nepracují, aktivně práci nehledají, ale podle Úřadu práce uvádějí, že pracovat chtějí. Tato nevyužitá pracovní rezerva v počtu 110,3 tis. osob se ve 3. čtvrtletí se snížila meziročně o 10,9 tis. osob.

V souvislosti s příznivým vývojem ekonomiky se od počátku roku na úřadech práce výrazně rozšiřovala nabídka neobsa-zených pracovních pozic. Ke konci září bylo evidováno 316,1 tis. volných pracovních míst, což je o 2,9 tis. více než v před-chozím měsíci a o 110 tis. meziročně. Na jedno volné místo připadl v průměru 0,7 uchazeče, z toho nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Kar-viná (6), Ústí nad Labem (3,9) Most (2,9) a Jeseník (2,7).

Méně pozitivní situace na trhu práce zůstává ve strukturálně postižených regionech, zejména v Moravskoslezském a Ús-teckém kraji, podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 27 okresů.

Dobrá finanční situace firem a přetrvávající silná poptávka po nových zaměstnancích tlačí na další zvyšování mezd. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda, která roste v me-ziročním srovnání nepřetržitě od počátku roku 2014, stoupla ve 3. čtvrtletí na 31 516 Kč (o 8,5 %), což je jen o desetinu procentního bodu méně než v předchozích dvou čtvrtletích. V reálném vyjádření byl mzdový růst slabší a činil 6 %. Proti druhému čtvrtletí vzrostly průměrné mzdy o 2 %. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazné zvýšení vykázala mediánová mzda (o 9,8 %) na 27 719 Kč, což znamená, že navyšování mezd pro-bíhalo rychleji u zaměstnanců s nižšími mzdami, u nichž je převis poptávky na trhu práce nejvyšší. Muži měli značně vyšší mzdovou úroveň. Jejich mediánová mzda ve výši 29 842 Kč byla o 4 636 Kč vyšší než u žen.

Z hlediska odvětvové struktury se meziroční růst nominál-ních mezd pohyboval mezi 5,7-13,2 %. Nejvyšší mzdový nárůst proběhl v sekcích, kde rozhodoval stát zvyšováním mzdových tarifů. To platilo ve vzdělávání, kde se průměrná mzda zvýšila nejvíce (o 13,2 % na 31 014 Kč), dále ve veřejné správě a obraně (o 11,7 % na 36 039 Kč), v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 10,8 % na 27 559 Kč) a ve zdravotní a sociální péči (o 10,6 % na 34 131 Kč).

Počet uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst

Pramen: data MPSV, graf MPO

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

Uchazeči Volná pracovní místa

Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

Pramen: data MPSV, graf MPO

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

Nezaměstnanost a mzdy podle krajů k 30. 9. 2018

Pramen: data MPSV, ČSÚ mzdy

Kraj po

če

t u

ch

aze

čů

o

za

mě

stn

án

í

me

zir

oč

ní

zm

ěn

a

no

vě

hlá

še

ní

uc

ha

ze

či

uc

ha

ze

či

vy

řa

ze

ní

z

ev

ide

nc

e

po

če

t v

oln

ýc

h

pra

co

vn

ích

mís

t

po

díl

ne

za

mě

stn

an

ýc

h

oso

b v

%

prů

mě

rn

á h

ru

bá

mě

síč

ní

mzd

a v

Kč

me

zir

oč

ní

rů

st m

zd

y v

%

Praha 19 658 -5 109 3 615 4 367 61 690 2,1 39 298 7,8

Středočeský 25 134 -5 121 5 006 5 573 43 298 2,6 31 670 8,7

Jihočeský 9 352 -3 238 2 510 2 629 18 836 2 28 799 9,5

Plzeňský 8 423 -1 916 2 097 2 366 32 802 2 30 434 7,2

Karlovarský 5 803 -2 078 1 214 1 338 8 493 2,7 27 994 8,7

Ústecký 26 885 -7 218 4 403 4 945 15 080 4,5 29 220 8,9

Liberecký 9 874 -2 539 2 164 2 267 11 246 3,1 29 469 7,8

Královéhradecký 8 397 -1 978 2 080 2 379 13 018 2,2 28 967 9,2

Pardubický 6 876 -2 571 1 976 2 310 34 727 1,9 28 521 8,2

Vysočina 9 651 -2 180 2 119 2 383 10 515 2,8 29 131 8,7

Jihomoravský 30 496 -6 425 5 271 6 110 24 868 3,7 30 561 8,4

Olomoucký 13 667 -5 061 2 786 3 270 11 565 3,1 28 654 9,1

Zlínský 10 600 -3 128 2 416 2 758 11 774 2,5 28 050 8,7

Moravskoslezský 39 515 -12 022 5 967 7 097 18 220 4,6 28 621 8,0

Celkem ČR 224 331 -60 584 43 624 49 792 316 132 3 31 516 8,5


15

V průmyslu mzdy stouply o 7,1 % na 31 295 Kč, což bylo méně, než činil průměr za celou ČR (8,5 %). Z nich pak nej-více přidaly mzdy v odvětví zásobování vodou a činnosti související s odpadními vodami (o 7,4 % na 27 688 Kč), dále ve zpracovatelském průmyslu s 7,1% meziročním růstem na 31 057 Kč a v těžbě a dobývání (o 7 % na 33 935 Kč). Nejnižší přírůstek ze sekce průmyslu, ale nejvyšší mzdovou úroveň, zaznamenala výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (o 6,2 % na 43 260 Kč).

Z ostatních odvětví rostly mzdy nejrychleji u činností v ob-lasti nemovitostí o 10,8 %, s odstupem pak ve stavebnictví o 8,7 %. V ubytování, stravování a pohostinství se mzdová úro-veň zvýšila o 8,2 %, přesto zůstává nejnižší ze všech odvětví s 18 668 Kč. V zemědělství, lesnictví a rybářství stoupla mzda o 7,5 %. Ve dvou nejlépe odměňujících odvětvích zůstal me-ziroční nárůst jedním z nejslabších. V odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví (o 5,7 %) činily mzdy 51 407 Kč a informační a komunikační činnosti (o 6,6 %) dosáhly mzdy nejvyšší úro-veň mezi odvětvími ve výši 54 616 Kč.

Z teritoriálního pohledu rostly nejvyššími tempy průměrné mzdy v Jihočeském kraji (9,5 %), kde je však podprůměrná mzdová úroveň, nejvyšší mzdu má Praha (39 298 Kč).

Celková zaměstnanost bude v dalším období narážet na strop a nízká míra nezaměstnanosti již výrazně neklesne. Po-ptávka podniků po pracovní síle bude však stále velmi silná. Českou republiku začíná dohánět i demografie, kdy počet lidí v produktivním věku se snižuje. Přetrvávající napjatost na trhu práce bude udržovat mzdovou dynamiku v tržních i ne-tržních odvětvích na vysoké úrovni. Růst mezd však začne mírně zvolňovat vlivem vyšší srovnávací základny, zpřísňují-cích se měnových podmínek a snahy firem udržet si cenovou konkurenceschopnost.

Nezaměstnanost v EU Česká republika si v rámci EU udržuje nejnižší míru neza-městnanosti, která ve 3. čtvrtletí činila 2,3 % (tj. stejně jako v předchozím kvartále), což je meziročně lepší výsledek o 0,4 p. b. V EU jako celku činila míra nezaměstnanosti 6,9 % (v Eurozóně 8,1 %), téměř 70 % zemí se však nacházelo pod tímto průměrem. S mimořádně vysokou mírou nezaměstna-nosti se potýkají i nadále ve Španělsku a v Řecku.

Nezaměstnanost mladých v Unii je přibližně dvojnásobně vyšší (15,2 %). Je však nutno přihlížet ke skutečnosti, že pod-statná část nejmladších v produktivním věku ještě studuje. Nejnižší nezaměstnanosti mladých v rámci EU tentokrát do-sáhla ČR (6,1 %), což je o 1,5 p. b. méně než před rokem, následovaná Německem (6,3 %). Na chvostu se již tradičně drží Řecko a Španělsko.

Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků (meziroční index v %)


90

95

100

105

110

115

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Nominální mzda Reálná mzda

Míra nezaměstnanosti v zemích EU ve 3. čtvrtletí 2018 (v %)

Pramen: data Eurostat (očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Pozn.: Spojené království, Rakousko, Itálie a Kypr - data za 2. čtvrtletí

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

Čes

ká r

ep

ub

lika

Něm

eck

oN

izo

zem

sko

Po

lsko

Maď

arsk

oM

alta

Spo

jen

é…R

um

un

sko

Rak

ou

sko

Dán

sko

Luce

mb

urs

koSl

ovi

nsk

oB

ulh

arsk

oEs

ton

sko

Irsk

oLi

tva

Švéd

sko

Bel

gie

Slo

ven

sko

EU-2

8P

ort

uga

lsko

Loty

šsko

Fin

sko

Euro

zón

aK

ypr

Ch

orv

atsk

oFr

anci

eIt

álie

Špan

ělsk

oŘ

ecko


16

Rychlejší růst cen průmyslových výrobců v EU ve 3. čtvrtletí 2018 vedl přes vyšší dovozní ceny k rychlejšímu růstu cen domácích průmyslových výrobců. Ceny stavebních prací stoupaly vý-razněji v souvislosti s realitním boomem a vzhledem k horší letošní sklizni se začaly zvyšovat i ceny zemědělských producentů. Ceny výrobců zrychlily tempo růstu spotřebitelské inflace, která by se v následujících měsících měla pohybovat nad 2 %.

Nejistota z dalšího vývoje světové ekonomiky, vyvolaná za-vedením protekcionistických opatření a uvalenými sankcemi, podněcovala nestabilitu na globálních komodit-ních trzích. Na tyto skutečnosti reagovala cena ropy, která v průběhu 3. čtvrtletí stoupla v průměru o cca 4 %. Její vý-kyvy během roku souvisely s objemy nabízených zásob a těžby, obchodní politikou největších producentů a vývojem kurzu dolaru. Říjnovým růstem až nad hranici 85 USD/barel se ropa dostala zatím nejvýše od roku 2014, poté se vrátila na cca 75 USD/barel. Ceny průmyslových kovů zůstaly pod tlakem slábnoucího výhledu globálního zpracovatelského průmyslu a většinou klesaly (s výjimkou palladia). Naopak ceny zemědělských komodit skončily v plusu. Vyšší ceny energií, které rostly již dvojciferným tempem, zrychlily dy-namiku růstu cen průmyslových výrobců v EU ve 3. čtvrtletí na 4,9 % (z 3,4 % v předchozím čtvrtletí), v eurozóně na 4,3 % (z 2,8 %) a spolu se slabým kurzem koruny vedly k růstu dovozních cen, v průměru meziročně na 2,6 % (z -2,3 % ve 2. čtvrtletí 2018). Dražší ropa na světových trzích pomohla na-horu zejména cenám minerálních paliv (+33,3 %).

Ceny dovážených vstupů se přenášely do tuzemských cen průmyslových výrobců, které zrychlily ve 3. čtvrtletí mezi-ročně na 3,3 % (z 1,5 % v předchozím), v říjnu se tempo jejich růstu ještě zvýšilo a vyhouplo až na 3,9 %. V sektoru těžba a dobývání zvýšily ceny meziroční růst na průměrných 9,4 % (z 6,7 % ve 2. čtvrtletí). Ceny ve zpracovatelském průmyslu, které mají nejvyšší váhu v indexu, přidaly meziročně 3,2 % (z 1,2 % v předchozím čtvrtletí). Vyšší byly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů; výrazným růstem reago-valy i ceny chemických látek a výrobků, které se zvedly o 7,8 % (z -2,3 % v předchozím čtvrtletí). Dobře si vedly ceny obec-ných kovů a kovodělných výrobků i základních farmaceutických výrobků. Naopak meziroční propad pro-hloubily ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku a pod úrovní předchozího roku zůstaly i ceny dopravních pro-středků. Vyšší ceny silové elektřiny na světových trzích zvedly domácí ceny v sektoru elektřiny, plynu a páry, a to v průměru meziročně o 2,6 % (z 1,9 % v předchozím kvar-tálu).

V prostředí zvyšující se poptávky a mezd výrazně zrychlila dynamika cen stavebních prací, které ve 3. čtvrtletí 2018 zrychlily růst na 3,6 % (z 2,8 % ve 2. čtvrtletí), v říjnu až na

3 Cenový vývoj

Vývoj cen ropy Brent (USD/barel)

Pramen: data ČSU, graf MPO

0

20

40

60

80

100

120

140

I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %)

2017 2018

Ceny průměr 1. Q. 2. Q. 3. Q.

spotřebitelské 2,5 1,9 2,2 2,4

průmyslových výrobců 1,8 0,1 1,5 3,3

stavebních prací 1,6 2,3 2,8 3,6

zemědělských výrobců 8,0 4,0 -3,4 -2,3

tržních služeb 1,3 1,7 1,8 1,6

dovozní 0,9 -6,1 -2,3 2,6

Pramen: data ČSÚ

Ceny průmyslových výrobců (meziroční změna v %)


-6

-4

-2

0

2

4

6

8

1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18


17

4,0 % a dostaly se tak na nejvyšší hodnoty od roku 2009. Je-jich vývoj podporoval zejména obrovský zájem o novou bytovou výstavbu. V souvislosti s tím rostly i ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, které byly me-ziročně dražší o 4,4 %.

Ceny zemědělských producentů snížily meziroční pokles ve 3. čtvrtletí na -2,3 % (z -3,4 % v předchozím čtvrtletí), v říjnu obrátily a poprvé po šesti měsících v řadě stouply o 0,9 %. Zatímco ceny v živočišné výrobě klesly o 6,1 %, v rostlinné výrobě naopak stouply o 1,1 %. Důvodem byly vyšší ceny obilovin a čerstvé zeleniny v důsledku horší letošní sklizně a pokles produkce u významných světových pěstitelů a s tím spojené snížení světových zásob.

Rychlejší růst cen průmyslových výrobců ve třetím čtvrtletí začal prosakovat do spotřebitelských cen, které zrychlily meziroční dynamiku růstu v průměru na 2,4 % (z 2,2 % v předchozím čtvrtletí) a posunuly se ještě výše nad inflační cíl ČNB. Největší vliv na růst cenové hladiny, i vlivem váhy ve spotřebitelském koši, měly ceny v sektoru bydlení. V rámci bydlení, kde se ceny zvýšily meziročně o 3,2 % (z 2,6 % v předchozím čtvrtletí), rostly v souvislosti s realitním boomem jak ceny bytů, tak i nájmy a energie. Dražší ropa a slabší kurz koruny se promítly do cen pohonných hmot, jež přidaly v průměru meziročně 12,3 % (z 4,9 % ve 2. čtvrtletí) a zvedly tak ceny dopravy (cena benzinu Natural 95 činila v září 33,3 Kč, tj. nejvíce od prosince 2014; cena nafty za 32,4 Kč byla nejvyšší od července 2015). Opačným směrem půso-bily ceny potravin a nealkoholických nápojů, které od počátku roku významně zpomalily růst, a to na 0,6 % (z 2,3 % v předchozím čtvrtletí), zatímco loni ve stejném období byly vyšší o 5,7 %.

Tuzemské spotřebitelské ceny podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) ve 3. čtvrtletí zrychlily dyna-miku růstu v průměru na 2,2 % (z 2,1 % v předchozím čtvrtletí), stejně jako v Evropské unii meziročně na 2,2 % (z 1,9 %). Zdrojem inflace se staly hlavně rostoucí ceny energií.

V návaznosti na zpomalování výkonu české ekonomiky ceny v průmyslu dosáhly v říjnu pravděpodobně svého vrcholu a dále již výrazně neporostou. Důvodem je turbulentní vývoj na trhu s ropou, jejíž cena se po říjnovém vrcholu vrátila zpět na hodnoty okolo 75 USD/barel (sankce vůči Iránu po-slaly její cenu krátkodobě ještě níže). Pokračovat v růstu by naopak měly ceny stavebních prací, neboť chybí dostatečná kapacita, která by byla schopna uspokojit rostoucí poptávku. Špatná úroda pramenící z nepříznivého klima sníží nabídku zemědělských producentů a zvýší tlak na jejich ceny. Spotře-bitelská inflace by se měla do konce roku 2018 udržet nad 2% cílem ČNB a v první polovině roku 2019 pak přiblížit k tří-procentní hranici. Zatímco zpomalující ekonomika, nižší ceny ropy a obnovená apreciace koruny jsou hlavními protiinflač-ními riziky, rychle rostoucí mzdy nebo přetrvávající relativně slabší kurz koruny jsou hlavními proinflačními riziky.

Vývoj spotřebitelských cen (index v %)


98

99

100

101

102

103

104

105

106

107

108

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

Index meziroční Index meziměsíční Míra inflace

Vývoj spotřebitelských cen dle odvětví (meziroční změna v %)


-3-2-10123456

po

trav

iny

a n

ealk

o n

ápo

je

alko

ho

lické

náp

oje

, tab

ák

od

íván

í a o

bu

v

byd

len

í, vo

da,

en

ergi

e,p

aliv

a

byt

ové

vyb

aven

í, za

říz.

do

m…

zdra

ví

do

pra

va

po

šty

a te

leko

mu

nik

ace

rekr

eace

a k

ult

ura

vzd

ěláv

ání

stra

vová

ní a

ub

yto

ván

í

ost

atn

í zb

oží

a s

lužb

y

červenec srpen září říjen

Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA k 30. 9. 2018 (v %, z harmonizovaných indexů)


0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

Dán

sko

Řec

koIr

sko

Fin

sko

Po

lsko

Itál

ieN

izo

zem

sko

Ch

orv

atsk

oK

ypr

Po

rtu

gals

koU

SAEu

rozó

na

Rak

ou

sko

ČR

EUN

ěmec

koSl

ovi

nsk

oŠp

aněl

sko

Litv

aSp

oje

né…

Mal

taŠv

édsk

oFr

anci

eLu

cem

bu

rsko

Slo

ven

sko

Bel

gie

Loty

šsko

Esto

nsk

oB

ulh

arsk

oM

aďar

sko

Ru

mu

nsk

o


18

Celková úvěrová emise pokračovala v růstu i po průběžném zvyšování měnově-politických sa-zeb ČNB. Dle bank by úvěrové standardy pro nefinanční podniky měly zůstat nezměněné a růst poptávky po úvěrech by měl pokračovat. Příznivá situace na českém finančním trhu se nadále promítá do zlepšující se kvality úvěrového portfolia. Konkurenceschopnost českých exportérů se zhoršila kvůli rostoucím mzdovým nákladům firem a částečně silnějšímu nomi-nálnímu efektivnímu kurzu koruny. Platební vztahy se v důsledku ekonomického zpomalení zhoršily. Pokračující globální nejistota pramení z protekcionismu ve světě a neshod v rámci EU.

Domácí úvěrové podmínky Růst úvěrové emise pokračoval i po dalším růstu měnově-politických sazeb ČNB a zpřísnění podmínek na hypotečním trhu. V říjnu vstoupila v platnost doporučení centrální banky s ohledem na poskytování úvěrů na bydlení. Sazby na finanč-ním trhu vzrostly a podíl nevýkonných úvěrů se dál snižoval.

Představitelé ČNB zvýšili úrokové sazby již po páté v letoš-ním roce. K rozhodnutí ve prospěch růstu v září a listopadu přispěla slabší úroveň koruny, inflace v horní polovině inflač-ního pásma a přetrvávající, i když zpomalující, růst české ekonomiky. Dvoutýdenní repo sazbu ČNB zvedla na 1,75 % a současně s ní rostly také úrokové sazby na finančním trhu. Růstem měnově-politické sazby se rozšířilo rozpětí mezi sa-zbami ČNB a ECB, která má sazby na nulové hladině od března 2016. Další zvýšení sazeb ČNB nastane s největší pravděpodobností až během roku 2019, ovšem rozhodnutí bude záviset na vývoji kurzu koruny a na síle inflačních tlaků. Důležitá bude rovněž míra odeznění vnějších nejistot, mezi které patří nárůst protekcionistických opatření či způsob od-chodu Spojeného království z Evropské unie.

Klientské úrokové sazby nových úvěrů v korunách pokračo-valy v nastoleném trendu. Průměrná sazba pro domácnosti kolísá kolem 4 % již od poloviny roku 2016. Podle výsledků ČNB z říjnového šetření úvěrových podmínek nenastala pro domácnosti změna ani v úvěrových standardech, ani v po-ptávce po spotřebitelských úvěrech. Pro 4. čtvrtletí se však očekává zpřísnění standardů při neměnné poptávce. Úro-ková míra pro nefinanční podniky se v říjnu dostala nad 3 %, kde byla naposledy v červnu 2012. Banky však neměnily vní-mání rizik ohledně očekáváné ekonomické situace a výhledu jednotlivých odvětví, a proto ponechaly úvěrové standardy u úvěrů nefinančním podnikům rovněž nezměněné. Ve pro-spěch uvolnění přitom působila konkurence mezi bankami a také konkurence ze strany tržního financování v podobě emise dluhopisů. Poptávka podniků po krátkodobých úvě-rech byla meziročně nižší, ovšem objem dlouhodobých úvěrů zejména na financování fixních investic a restruktura-lizaci dluhů vzrostl. Do konce roku 2018 banky očekávají u

4 Vývoj na finančním trhu a měnové podmínky

Klientské úrokové sazby korunových úvěrů (v %)

Pramen: data ČNB, graf MPO

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

Nefinanční podniky Domácnosti

Měnově-politická sazba a sazby na finančním trhu (v %)


0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

2T repo PRIBOR 3M PRIBOR 1R


19

nefinančních podniků nezměněné úvěrové standardy a růst poptávky po úvěrech.

Od října začaly platit zpřísněné podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů, které ČNB zavedla v červnu s cílem uvol-nit napjatou situaci na trhu s nemovitostmi. Podle říjnového šetření úvěrových podmínek uskutečněného ČNB pokračo-valo zpřísňování úvěrových standardů u úvěrů na bydlení i ve třetím čtvrtletí a současně rostla poptávka po hypoté-kách. Objem půjček na bydlení dlouhodobě tvoří kolem 75 % úvěrů domácnostem. Komerční banky přitom v reakci na přísnější doporučení a růst sazeb ČNB přistoupily ke zdražení hypoték. I přes horší podmínky pro získání půjčky na bydlení zaznamenaly banky v říjnu neobvykle vysoký zájem o hypo-téky. Růst objemu nastal patrně z důvodu sjednání velkého množství hypoték na poslední chvíli ke konci září, a banky je nestihly dokončit a uzavřít před začátkem platnosti regulace ČNB. Zvýšení poptávky bylo také ovlivněno rostoucí cenou bydlení a silnou spotřebitelskou důvěrou. Do konce roku vět-šina bank očekává další zpřísnění úvěrových standardů u hypoték a pokles poptávky.

Kvalita úvěrového portfolia pokračovala ve zlepšování se i při dalším růstu objemu úvěrové emise. Výše celkových půj-ček nadále překračovala historická maxima, přičemž úvěry domácnostem tvořily téměř polovinu a úvěry nefinančním podnikům přibližně třetinu půjček. Objem nevýkonných úvěrů (v korunách i v cizí měně) pokračoval v klesajícím trendu a nacházel se kolem hodnot z konce roku 2009. Lepší byl také jejich podíl na celkových úvěrech, jenž byl nejnižší od prosince 2008. Mírný nárůst objemu i podílu zazname-naly nevýkonné úvěry nefinančním podnikům v září, nicméně v říjnu jejich pokles opět pokračoval. Podíl nevý-konných úvěrů domácnostem klesá od února 2018 a od července zaznamenává nová historická minima. I když je pa-trné zpomalování ekonomického růstu, v důsledku silné ekonomické důvěry se očekává pokračování současných trendů.

Směnné kurzy Oslabování koruny nezastavilo ani zvýšení sazeb ČNB. Ten-dence koruny rychle posílit trvala na začátku září jen chvíli a od poloviny měsíce koruna pokračovala v oslabování. Vní-mání investorů ohledně negativních dopadů obchodních válek na rozvíjející se ekonomiky nadále přetrvávalo, což ve-dlo k posilování hlavních světových měn, mj. dolaru a eura.

Koruna k euru výrazně oslabila, od 19. září do 20 listopadu až o 2,4 %. Po listopadovém zveřejnění slabších dat ohledně růstu české ekonomiky, jenž byl nejpomalejší ze všech zemí v regionu, koruna opět prolomila hranici 26 CZK/EUR. Zabrá-nit dalšímu znehodnocení koruny nepomohl ani rostoucí úrokový diferenciál mezi sazbami ČNB a ECB, jenž je nejvyšší od konce roku 2001. Zatímco ČNB zvýšila sazby v průběhu roku 2018 celkem pětkrát, ECB plánuje první růst až na léto 2019. Růst sazeb je ovšem podmíněn příznivým ekonomic-kým vývojem a udržitelnou inflací poblíž inflačního cíle. ECB zároveň v říjnu 2018 snížila nakupovaný objem finančních prostředků v rámci programu kvantitativního uvolňování o

Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %)


-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

30

35

40

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

Nefinanční podniky Domácnosti

Nevýkonné úvěry (podíl v %, Kč + cizí měna)


0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti

Nominální kurz CZK/EUR a CZK/USD


15

17

19

21

23

25

27

23

24

25

26

27

28

29

1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

CZK/EUR CZK/USD (pravá osa)


20

polovinu na 15 mld. eur měsíčně. Čisté nákupy aktiv cen-trální banka ukončí dle plánu ke konci roku. Vysokou nejistotu pro budoucí vývoj eurozóny a Evropské unie zna-menají kromě obchodního napětí také vnitřní vlivy, zejména konečná podoba dohody ohledně vystoupení Spojeného království z EU a finální návrh rozpočtu italské vlády pro rok 2019. Od konce listopadu koruna mírně zhodnotila. Dle oče-kávání analytiků bude kurz koruny vůči euru posilovat a za rok 2019 bude průměr poblíž hranice 25 CZK/EUR. Pozitiv-ním faktorem pro korunu bude nadále reálná konvergence české ekonomiky a výrazný úrokový diferenciál.

Koruna oslabila také vůči americkému dolaru. Od poloviny září do poloviny listopadu dokonce o více než 6 %. Za stejné období posílil dolar také vůči společné evropské měně, a to o 4,5 %. Dolaru prospívá silná ekonomická situace v USA, zejména zrychlující hospodářský růst a napjatý trh práce, jenž drží inflaci nad inflačním cílem. To umožnilo americké centrální bance na zářiovém zasedání zvýšit úrokové sazby na pásmo 2,00 – 2,25 %, čímž se dále zvýšil úrokový diferen-ciál mezi sazbami Fedu a ECB. Další růst se očekává na prosincovém zasedání a pro rok 2019 Fed plánuje zvýšit sa-zby ještě třikrát. V rámci normalizace své nafouklé rozvahy banka pokračovala také v odprodeji aktiv, který od října činil 50 mld. USD měsíčně. Kurz koruny vůči dolaru se od poloviny listopadu ustálil a pro rok 2019 se očekává její posílení.

Cenová konkurenceschopnost českých exportů klesla. I když koruna oslabila vůči dvěma hlavním světovým mě-nám, dařilo se jí vůči ostatním měnám hlavních obchodních parterů, a proto nominální efektivní kurz koruny mezičtvrt-letně mírně posílil. Ke zhodnocení reálného efektivního kurzu (deflováno jednotkovými náklady práce) přispěly vý-raznou mírou kromě nominální složky také rostoucí mzdové náklady domácích firem. ČR je z pohledu cenové konkuren-ceschopnosti nejhorší v regionu. V roce 2019 se očekává posílení koruny také vůči euru a dolaru, což současně s po-kračující napjatostí na trhu práce bude dále snižovat konkurenceschopnost českých firem. Pro posílení postavení na světových trzích budou muset české podniky prosadit nová, inovativní řešení s cílem zvýšit přidanou hodnotu a zlepšit produktivitu.

Vnější rovnováha Platební bilanci nadále ovlivňovalo ukončení kurzového zá-vazku a také zpomalení ekonomického růstu ČR ve třetím čtvrtletí 2018. Výraznou meziroční změnu zaznamenal fi-nanční účet, v rámci něhož účet rezervních aktiv ČNB vykázal jen nepatrný přebytek a současně vzrostly ostatní a portfoli-ové investice. Zadluženost domácích subjektů vůči zahraničí ke konci druhého čtvrtletí vzrostla, naopak investiční pozice ČR dosáhla mírné zlepšení.

Meziročně nižší přebytek za leden až září zaznamenaly běžný i finanční účet. Zatímco aktivní saldo běžného účtu kleslo jen mírně v důsledku lepšího 2. a 3. kvartálu, přebytek finančního účtu byl nižší v každém čtvrtletí. Kapitálový účet vykázal za prvních devět měsíců poprvé v historii schodek,

Hlavní účty platební bilance (kumulace měsíčních dat za leden – září, v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO

-1050

-700

-350

0

350

700

1050

1400

-150

-100

-50

0

50

100

150

200

1-9

/10

1-9

/11

1-9

/12

1-9

/13

1-9

/14

1-9

/15

1-9

/16

1-9

/17

1-9

/18

Běžný účet Kapitálový účet

Finanční účet Rezervní aktiva (pravá osa)

Platební bilance (kumulace měsíčních dat za leden – září, v mld. Kč)

1-9/15 1-9/16 1-9/17 1-9/18

Běžný účet -3,4 90,3 54,8 54,3

Obchodní bilance 212,1 288,7 296,5 300,4

Zboží 153,4 208,3 203,2 190,9

Služby 58,7 80,4 93,3 109,4

Prvotní důchody -225,3 -185,2 -196,7 -202,3

Druhotné důchody 9,8 -13,2 -45,0 -43,8

Kapitálový účet 91,3 52,3 16,9 -1,2

Finanční účet 134,5 107,0 124,9 21,4

Přímé investice 22,1 -160,3 -101,0 -70,6

Zahraniční v ČR 35,8 186,1 171,4 145,5

Portfoliové investice -32,1 -54,0 -247,1 72,2

Finanční deriváty -0,8 3,3 -9,9 -6,1

Ostatní investice -147,4 -71,6 -773,7 18,8

Rezervní aktiva 292,7 389,7 1256,5 7,2

Pramen: data ČNB, tabulka MPO

Reálný efektivní kurz vybraných zemí (deflováno jednotkovými náklady práce)

Pramen: Eurostat - 37 obchodních partnerů (průmyslové země), graf MPO

80

90

100

110

120

130

140

I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

EU28 ČR Německo Maďarsko

Polsko U.K. U.S. Čína

po

síle

ní

osl

aben

í


21

když každé čtvrtletí byl patrný meziroční nárůst výdajů do rozpočtu Evropské unie nebo na nákup emisních povolenek ze zahraničí. Ukončení intervencí rovněž znamenalo, že pře-bytek na účtu rezervních aktiv byl za první tři kvartály roku 2018 nejnižší od roku 2013, kdy byl kurzový závazek imple-mentován.

Aktivní saldo běžného účtu za prvních devět měsíců kleslo meziročně jen mírně. Podíl přebytku BÚ k HDP na roční bázi se pro českou ekonomiku dlouhodobě drží poblíž nulové hodnoty, kde nejsou vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu. Na snížení přebytku se nejvíc podílelo zhoršení na účtu zboží, jenž trvá od roku 2016. Ovšem účet služeb vykázal výraznější růst, což přispělo ke zlepšení výkonové bilance. Zvýšení čis-tého exportu nastalo při současném růstu dovozu i vývozu.

Bilance prvotních důchodů byla již tradičně deficitní, kdy ve druhém a třetím čtvrtletí vzniká velký schodek kvůli výplatě dividend na účtu důchodů z přímých investic. Naopak lepší čisté čerpání finančních zdrojů z rozpočtu EU přispělo ke sní-žení deficitu na účtu druhotných důchodů.

Přebytek finančního účtu klesl meziročně na méně než pě-tinu z titulu razantnějšího poklesu domácích aktiv než zahraničních pasiv. Meziroční změny jsou ovšem výrazně ovlivněny devizovými intervencemi v prvním čtvrtletí 2017. Čistý příliv finančních prostředků na účtu přímých investic klesl v důsledku nižší investiční aktivity zahraničních sub-jektů v české ekonomice a růstu domácích investic v zahraničí do účastí jiných než reinvestice zisku.

Dvě čtvrtletí trvající pokles zahraniční zadluženosti se ke konci prvního pololetí 2018 opět proměnil v růst. Dlouho-dobá složka přispěla ke zvýšení dluhu pouze třetinovým podílem. Výraznější nárůst krátkodobé zadluženosti zvýšil její podíl na necelých 60 % celkového dluhu, jenž na roční bázi činil téměř 85 % HDP. Tyto dva ukazatele nadále před-stavují potenciální hrozbu pro budoucí vnější rovnováhu české ekonomiky. Ze sektorového hlediska vzrostlo hlavně zadlužení komerčních bank, které zvýšily objem zahraničních krátkodobých vkladů. Naproti tomu zadlužení vládního sek-toru kleslo zejména z titulu snížení držby krátkodobých dluhopisů zahraničními investory.

Česká ekonomika se dlouhodobě drží v pozici čistého dluž-níka, nicméně investiční pozice zaznamenala ve druhém čtvrtletí 2018 další částečné zlepšení, kdy růst pasiv byl do-plněn výraznějším růstem aktiv. Hlavní příčinou zvýšení domácích aktiv v zahraničí byla rezervní aktiva ČNB, jenž vzrostla poprvé od ukončení devizových intervencí a tvořila necelou polovinu aktiv. V rámci přímých i portfoliových in-vestic vzrostl také stav aktiv podnikového sektoru. Zvýšení zahraničních pasiv nastalo v důsledku růstu závazků z pří-mých investic a navýšení ostatních zahraničních investic. Naproti tomu stav portfoliových investic klesl kvůli splacení části vládních dluhopisů držených nerezidenty. Pokračující obchodní napětí na mezinárodních trzích a neshoda mezi italskou vládou a Evropskou komisí ohledně návrhu státního rozpočtu značně ovlivňuje investiční aktivitu českých i zahra-ničních subjektů.

Hlavní položky běžného účtu platební bilance (kumulace měsíčních dat za leden – září, v mld. Kč)


-250-200-150-100

-500

50100150200250

1-9

/10

1-9

/11

1-9

/12

1-9

/13

1-9

/14

1-9

/15

1-9

/16

1-9

/17

1-9

/18

Zboží Služby Prvotní důchody

Hlavní položky finančního účtu platební bilance (kumulace měsíčních dat za leden – září, v mld. Kč)


-800

-600

-400

-200

0

200

1-9

/10

1-9

/11

1-9

/12

1-9

/13

1-9

/14

1-9

/15

1-9

/16

1-9

/17

1-9

/18

Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice

Zahraniční zadluženost ČR (v mld. Kč)


0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

3/10 3/11 3/12 3/13 3/14 3/15 3/16 3/17 3/18

Vládní sektor Bankovní sektor

Ostatní sektory Celkem

Saldo investiční pozice ČR vůči nerezidentům (v mld. Kč)


-2 050

-1 900

-1 750

-1 600

-1 450

-1 300

-1 150

-1 000

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

3/10 3/11 3/12 3/13 3/14 3/15 3/16 3/17 3/18

Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa)


22

Ve třetím čtvrtletí letošního roku pokračovala zvýšená volatilita na globálních akciových tr-zích. I přes dosud velmi dobré firemní výsledky hospodaření trhům škodilo napětí z dalšího zvyšování úrokových sazeb, sankce a obchodní válka USA proti ostatním zemím, geopolitické napětí na Středním východě; v Evropě se pak přidal neřízený brexit, problémy se zadluženou Itálií a důsledky ekonomické krize v Turecku i dalších rozvojových zemí. To vše a s tím spojená rostoucí averze k riziku podlamovaly důvěru investorů a vytvářely nestabilní prostředí pro kapitálová aktiva.

Z vyspělých trhů se ve 3. čtvrtletí dařilo zejména americ-kým akciím, které si i přes čilé dění v obchodní a měnové politice a vysoké ocenění akcií dokázaly udržet silnou výkon-nost. Americký trh táhly zejména technologické a biotechnologické společnosti a energetika, které reporto-valy velmi dobré hospodářské výsledky, když mj. pozitivně reagovaly na snížení korporátních daní a fiskální impulz. Tomu odpovídal i růstový potenciál jejich hlavních akciových indexů DJIA, S&P 500 i Nasdaq 100. Solidně se vedlo i japon-ským společnostem. Západoevropské akciové indexy byly pod tlakem a zůstaly pozadu. I přes dobrý výkon ekonomik byly akciové trhy více volatilní, dolů je táhly i problémy s vý-stupem Velké Británie z EU a rozpočtově neukázněnou Itálií, které mají potenciál otřást finančními trhy napříč nejen Ev-ropou.

České akcie společně s ostatními akciemi východní Evropy se svezly na pozitivní vlně a svůj obraz proti minulému čtvrtletí vylepšily. Index PX, který ve 2. čtvrtletí ztratil více než 5 % a skončil na chvostu vybraných trhů, tentokrát nao-pak posílil o více než 3 %, přesto setrvává v letošním roce stále v minusu. Nepříznivou zprávou zůstává pokles ob-chodů s akciemi o 13,8 % oproti předchozímu čtvrtletí, na 30,8 mld. Kč. Aktivita na pražské burze je již tradičně velmi nízká (od roku 2010 klesly obchody o více než 60 %). Důvo-dem jsou menší atraktivita a nízký počet kotovaných titulů obchodovaných ve větších objemech i nevhodná struktura zdejšího akciového trhu, který tvoří z více než 80 % pouze finanční společnosti a ČEZ.

Z titulů pražské burzy se ve 3. čtvrtletí nejvíce dařilo akciím Erste Group Bank i Monety Money Bank, které profitovaly z očekávaného dalšího zvýšení úrokových sazeb. Dvouci-ferné zisky si připsaly akcie nováčka trhu technologické firmy AVAST. V letošním roce si zatím nejlépe vede společnost ČEZ, která si díky rostoucím cenám elektřiny připsala více než deset procent.

Objemy obchodů dluhových cenných papírů pražské burzy byly zanedbatelné, ve 3. čtvrtletí byly zobchodovány ve výši 1,8 mld. Kč a proti předchozímu čtvrtletí se snížily o více než 20 %.

5 Kapitálové trhy

-50,00,050,0 2. Q meziročně

Výkonnost vybraných akciových trhů (v %)

Pramen: data www.kurzy.cz, graf MPO

-10,0

-5,0

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

Čín

a H

SI

VB

FTS

E 10

0

Něm

eck

o D

AX

USA

NA

SDA

Q

Maď

arsk

o B

UX

Fran

cie

CA

C 4

0

ČR

PX

Po

lsko

WIG

USA

S&

P 5

00

Jap

on

sko

NIK

KEI

USA

DJI

A

3. Q meziročně

Vývoj indexu PX (v bodech)

Pramen: data BCPP, graf MPO

800

850

900

950

1 000

1 050

1 100

1 150

1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18


23

Rozvíjející se trhy prochází nadále složitým obdobím. Tlak na ně je podporován zejména nepředvídatelnou americkou obchodní politikou, silným dolarem i zvyšováním americ-kých úrokových sazeb. Index MSCI Emerging markets ve 3. čtvrtletí poklesl o 2 % (od počátku roku již o 9 %).

Výhled pro hlavní americké a evropské akciové trhy s ohle-dem na délku současné konjunktury počítá s pozvolným poklesem akciových indexů. Důvodem jsou nejen vysoká ocenění společností, zpřísňování měnové politiky v USA, ob-chodní války, ale i náznaky zmírnění růstu globálních ekonomik, kterému obvykle pokles cen akcií předchází. Ur-čitou předzvěstí nástupu „medvědího trendu“ mohla být výrazná říjnová korekce na hlavních kapitálových trzích, která dominovým efektem zasáhla i ostatní světové akciové trhy a umazala tak jejich zisky od počátku roku. Hrozbou pro akciové investice zůstává i silnější zpomalení čínské ekono-miky, eskalace geopolitických rizik (Severní Korea, Blízký východ, Rusko) a makroekonomická nerovnováha na někte-rých „emerging markets“. V Evropě se k rizikům přidávají ještě problémy s brexitem, rozpočtově uvolněnou Itálií, i po-pulismem zesilujícím před evropskými volbami v příštím roce.

Varovným signálem pro investory je i nastupující inverze vý-nosové křivky u amerických vládních dluhopisů. V historii byl právě inverzní sklon výnosové křivky věrohodným indi-kátorem blížící se recese. Stalo se tak začátkem 90tých let, dále pak při splasknutí internetové bubliny začátkem tohoto století a několik měsíců před vypuknutím globální finanční krize v roce 2008. Zatímco spread mezi 5letým a 2letým US bondem na začátku prosince 2018 klesl do záporných hod-not, spread mezi 10letým a 2letým bondem klesl na 10 bazických bodů. Prakticky plochá výnosová křivka proto vy-volává nervozitu na finančních trzích a zvyšuje volatilitu u vývoje akciových titulů.

Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změna v %)

Pramen: data BCPP, graf MPO

-30

-20

-10

0

10

20

30

0

50

100

150

200

250

300

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I16 I/17 I/18

akcie a podíl. listyobligaceIndex PX (změna, pravá osa)

Inverzní sklon výnosové křivky signalizuje nastupující recesi Spread 10R-2R a 5R-2R u US Treasuries, %

Pramen: data FRED, Federal Reserve Economic Data

-1

-0,5

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

1/90 1/94 1/98 1/02 1/06 1/10 1/14 1/18

Krize 10Y - 2Y 5Y - 2Y


24

Státní rozpočet si ke konci září 2018 vedl o něco hůře než vloni. Dosažený přebytek státního rozpočtu byl tažen v důsledku příznivého vývoje ekonomiky zejména růstem daňových příjmů a nižším čerpáním celkových výdajů. V rámci mezinárodního srovnání si Česká republika vede dobře, výše jejího dluhu je proti EU poloviční.

Domácí rozpočty Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci září 2018 kumulativním přebytkem ve výši 16,8 mld. Kč, což je o 0,6 mld. Kč horší výsledek než ve srovnatelném období roku 2017 a třetí kladný výsledek v řadě. Meziroční srovnání je negativně ovlivněno jednorázovými faktory, a to doplněním pojistných fondů EGAP o 4,3 mld. Kč a převedením 5,8 mld. Kč z privatizačního účtu do příjmů státního rozpočtu na krytí deficitu systému důchodového pojištění v loňském roce, ke kterému v letošním roce již nedojde. Naopak meziroční srov-nání je pozitivně ovlivněno toky prostředků z EU. Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výda-jové straně o prostředky z EU by skončilo schodkem ve výši 5,2 mld. Kč.

K celkovým příjmům státního rozpočtu přispěly zejména daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, jejichž vysoká tempa souvisela s příznivým vývojem ekono-miky stimulujícím podnikatelskou aktivitu. Pozitivní vliv mělo zejména inkaso pojistného na sociální zabezpečení s růstem o 35,5 mld. Kč. Rostoucí výběr DPH a daní z příjmů fyzických osob byl podpořen vysokou spotřebou domác-ností, resp. situací na trhu práce, která se projevila rychlým růstem mezd. Inkaso daní z příjmů právnických osob ne-rostlo až tak rychle, nicméně splnilo alikvotní část rozpočtu. Příčinou může být pokles zisků firem kvůli vyšším mzdám a investicím. Na základě dosavadního vývoje a predikce mak-roukazatelů lze očekávat, že rozpočet u daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení bude na konci roku překročen o 20-25 mld. Kč. Na meziročním růstu se po-dílely i nedaňové, kapitálové a ostatní příjmy, tažené vyšším přílivem prostředků z EU, které při meziročním růstu o 25,3 mld. Kč dosáhly 86,9 mld. Kč.

Čerpání celkových výdajů ovlivnily v rámci běžných výdajů především rostoucí sociální dávky, z nich pak největší podíl připadl na dávky důchodového pojištění. Z ostatních sociál-ních dávek rostly dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory a pěstounské péče. Příznivější finanční si-tuace domácností se projevila v redukci objemu ostatních sociálních dávek, nejvíce podpor v nezaměstnanosti. Nej-vyšší dynamiky růstu dosáhly neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (o 21,1 %), státním fondům (o 19,5 %) a veřejným rozpočtům územní úrovně (o 16,2 %).

6 Fiskální vývoj

Vývoj salda státního rozpočtu v 1. - 3. čtvrtletí 2003-2018 (v mld. Kč)

Pramen: data MF, graf MPO

-150

-100

-50

0

50

100

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

Plnění státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí 2018 (v mld. Kč)

Pramen: data MF

2017

Skutečnost

leden-září

Rozpočet po

změnách

Skutečnost

leden-září% Plnění

Index

2018/2017

Příjmy celkem 940,14 1323,14 1024,19 77,4 108,9

Daňové příjmy celkem 846,32 1219,23 905,71 74,3 107,0

z toho:

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů právnických osob 88,20 118,40 90,13 76,1 102,2

DPH 190,32 280,90 198,34 70,6 104,2Spotřební daně, včetně

energetických a odvodu z elektřiny ze

slunečního záření 113,64 154,70 115,36 74,6 101,5

Pojistné na soc. zabezpečení,

příspěvek na politiku zaměstnanosti 344,07 496,94 379,57 76,4 110,3

Ostatní 18,49 22,89 17,67 77,2 95,6

Nedaňové a ostatní příjmy 93,82 103,91 118,48 114,0 126,3

Výdaje celkem 922,74 1373,14 1007,42 73,4 109,2

v tom:

Běžné výdaje

z toho : sociální dávky 396,63 557,09 414,90 74,5 104,6

z toho důchody 309,50 429,28 322,95 75,2 104,3

Kapitálové výdaje 41,37 92,52 60,91 65,8 147,2

114,2

2018

91,60 145,40 104,64 72,0

881,38 1280,62 946,51 73,9 107,4


25

Pozitivní zprávou je, že se zvyšovaly investice. Kapitálové vý-daje při výrazném meziročním růstu však zatím vykázaly nízké čerpání rozpočtu. Důvodem je i pozdější rozjezd ně-kterých projektů, jejichž potřeba financování se tak částečně přesune do příštího roku. Meziroční nárůst v 1. - 3. čtvrtletí podpořily zejména výdaje na financování společných pro-gramů EU a ČR, které dosáhly 37,7 mld. Kč, tj. o 17,5 mld. Kč (o 86,9 %) více než loni a schopnost realizovat společné pro-gramy EU a ČR v rámci programového období 2014-2020 tak významně roste. Výdaje na společné programy ČR a EU byly čerpány zejména v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2014+ (9,1 mld. Kč), OP Doprava 2014+ (9 mld. Kč), OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 2014+ (6 mld. Kč) a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (4,8 mld. Kč). Z druhového hlediska bylo nejvíce in-vestičních prostředků vynaloženo na transfery rozpočtům ústřední úrovně (19,4 mld. Kč, z toho Státnímu fondu do-pravní infrastruktury 15 mld. Kč a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu 4,1 mld. Kč), transfery příspěvkovým a podobným organizacím (12,8 mld. Kč), transfery rozpočtům územní úrovně (10,1 mld. Kč) a podnikatelským subjektům (8,9 mld. Kč). Podíl investic na celkových výdajích rozpočtu se zvýšil na 6 % (z 4,5 % v roce 2017), což je ale stále málo. Předpokládáme však, že investiční aktivita poroste. Určitou brzdou realizace investičních projektů zůstanou i nadále zejména administrativní vlivy (dlouhé povolovací procesy), které budou přetrvávat. Proto očekáváme, že plánované in-vestiční výdaje se budou zpožďovat a náklady na jejich financování posouvat do dalších let.

Státní dluh se v 1. - 3. čtvrtletí 2018 zvýšil z 1 624,7 mld. Kč na 1 671,4 mld. Kč, tj. o 46,7 mld. Kč, resp. 2,9 %. Hodnota vnitřního dluhu vzrostla o 51,9 mld. Kč a korunová hodnota zahraničního dluhu se snížila o 5,2 mld. Kč. Státní půjčky spo-čívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční operace státu dosáhly celkem 504,7 mld. Kč, z toho státní poklad-niční poukázky činily 179,8 mld. Kč, středně a dlouhodobé dluhopisy a krátkodobé zápůjčky na domácím trhu 246,1 mld. Kč, resp. 10,3 mld. Kč, krátkodobé zápůjčky na zahra-ničních trzích činily přes 68 mld. Kč; nebyly přijaty žádné úvěry od EIB.

S ohledem na to, že se státní pokladně v letošním roce daří kvůli celkové ekonomické prosperitě i pozdnímu startu plá-novaných investic, očekáváme lepší výsledek hospodaření státního rozpočtu v roce 2018 než je plánovaný deficit 50 mld. Kč.

Veřejné finance ve světě Pozitivní ekonomický vývoj ve většině evropských států na-pomohl k mírnému snížení vládního dluhu zemí EU. Podle posledních dostupných údajů, tj. za 2. čtvrtletí 2018, dluh sektoru vládních institucí v Evropské unii činil v poměru k HDP 81 % (v 1. čtvrtletí 81,5 %), v eurozóně 86,3 % (v 1. čtvrtletí 86,9%). Nejnižšího dluhu měřeno k HDP dosáhly již tradičně rozpočtově disciplinované Estonsko, které svoje zá-vazky dále snižuje, Lucembursko a Bulharsko. Polovina zemí

Výdaje státního rozpočtu v 1. – 3. čtvrtletí 2013-2018 (v mld. Kč)


0

200

400

600

800

1 000

1 200

2013 2014 2015 2016 2017 2018

výdaje celkem běžné výdaje kapitálové výdaje

Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v ze-mích EU ve 2. čtvrtletí 2018 (v % HDP)


0 50 100 150 200

Estonsko

Lucembursko

Bulharsko

Rumunsko

Litva

Česká republika

Dánsko

Lotyšsko

Švédsko

Malta

Polsko

Slovensko

Nizozemsko

Finsko

Německo

Irsko

Slovinsko

Maďarsko

Chorvatsko

Rakousko

Evropská unie

Eurozóna


Španělsko

Francie

Kypr

Belgie

Portugalsko

Itálie

Řecko


26

EU však nadále výrazně překračuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP, z nich pak pět zemí překračuje dokonce 100% hranici. Pořadí nejvíce zadlu-žených států se nezměnilo. Dlouhodobě nejslabším článkem zůstává i nadále Řecko, kde dluh téměř 180 % HDP se proti předchozímu období jen mírně snížil. V polovině srpna vy-stoupilo Řecko po třech letech z celkově již třetího záchranného programu. Ten byl, na rozdíl od předchozích dvou, zcela v režii evropských věřitelů. Řecký dluh činí 322 mld. eur. Necelých 257 mld. eur dluží věřitelům eurozóny. Dluh MMF pak odpovídá částce 32 mld. eur. V roce 2012 do-šlo k „umazání“ cca 107 mld. eur řeckého dluhu, když příslušnou ztrátu inkasovali soukromí věřitelé Řecka. V zá-věsu se drží tradičně Itálie. Její veřejný dluh překračuje 130% hranici již čtvrtým rokem a svá pasiva zatím řeší pouze pro-střednictvím ECB. Výše italského dluhu, nevýrazný výkon její ekonomiky, absence elementárních snah k reformám zvláště v poslední době a zejména velikost italské ekono-miky a její provázanost na zbytek EMU, činí z dluhového problému Itálie komplikaci významného rozměru (italská ekonomika je desetkrát větší než řecká). Obrovskými zá-vazky disponují i další země jako Portugalsko, Belgie, Kypr, ale i Francie. Ze srovnání veřejných financí je patrné, že Česká republika si vede v rámci Evropy velmi dobře, když výše jejího dluhu je proti EU zhruba poloviční a činí 35,3 % HDP.


27

Růst průmyslové produkce ve 3. čtvrtletí 2018 meziročně zpomalil. Důvodem byla nižší ex-panze zpracovatelského průmyslu a především pak pokles výroby motorových vozidel. Zpomalení tempa růstu zaznamenávají i objemy nových objednávek, které signalizují pokra-čující zvolnění v průmyslu. Aktuální průzkumy mezi nákupními manažery rovněž naznačují, že nálada mezi podnikateli se zhoršuje. Hlavním rizikem je zpomalování evropských ekonomik kvůli obavám z tvrdého brexitu a protekcionistických opatření, spolu s nedostatečnými vý-robními kapacitami v ČR.

Domácí vývoj Průmyslová produkce ve 3. čtvrtletí snížila tempo meziroč-ního růstu na 3,5 %. To bylo způsobeno zpomalením zpracovatelského průmyslu, který meziročně rostl o 3,1 %, což je sice slušné tempo, nicméně je nižší, než bývalo v po-sledních čtvrtletích zvykem. Nejvyšší dynamiku růstu vykázala výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizo-vaného vzduchu, která rostla o 7,2 % a těžba a dobývání posílila o 3,1 %. Průmysl jako celek se ve 3. čtvrtletí 2018 na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) podílel 30,6 % a zpra-covatelský průmysl 25,9 %.

Ve 3. čtvrtletí 2018 rostla průmyslová produkce zpracova-telského průmyslu v šestnácti odvětvích3. Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel, kde produkce meziročně poklesla v průměru o 0,6 %. Nejvíce se zvýšila produkce v odvětvích výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+21,0 %) a v odvětví výroby nápojů (+9,3 %). Naproti tomu výroba klesla v šesti odvětvích zpracovatelského průmyslu. Nej-více ve výrobě usní a souvisejících výrobků (-16,2 %), která klesá již páté čtvrtletí v řadě (z toho poslední čtyři vý-znamně) a v chemickém průmyslu (-4,3 %).

I přes pokles tempa růstu průmyslu ve 3. čtvrtletí rostla všechna (pět) seskupení podle užití. Výroba pro dlouhodo-bou spotřebu o 7,3 % a výroba pro investice vzrostla o 2,7 %. Obě reflektovaly růst ekonomiky a z něho pramenící ochotu podniků investovat. Rostly i mzdy a z toho plynula vyšší kou-pěschopnost obyvatelstva. Dále rostla výroba energií (o 6,1 %) a výroba pro krátkodobou spotřebu (o 3,5 %), rostla i vý-roba pro mezispotřebu (+3,2 %).

Tržby v průmyslu jako celku ve 3. čtvrtletí rostly o 5,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu nastal obdobný růst (o 5,1 %). Jelikož automobilový průmysl klesl (-1,0 %), tak za slušný růst tržeb vděčíme nadprůměrnému růstu v odvětví výroby

3 Zpracovatelský průmysl je strukturován celkem do 24 odvětví, data za 2 odvětví (výroba tabákových výrobků; výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) jsou důvěrná.

7 Průmysl

Vývoj průmyslové produkce a nových zakázek (meziroční změna v %)

2017 2018

červ

enec

srp

en

září

3. Q

červ

enec

srp

en

září

3. Q

Index prům. prod.

Průmysl (B+C+D) 4,8 6,4 5,1 5,5 10,2 2,0 -0,6 3,5

B Těžba a dobýv. -10,9 1,7 -2,9 -3,8 13,6 -1,9 -0,1 3,1

C Zpracov. prům. 7,2 6,0 3,3 5,4 8,8 1,8 -0,5 3,1

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

-11,1 11,4 26,9 8,9 23,0 4,4 -1,7 7,2

Nové prům. zak. 8,8 6,1 6,2 6,9 11,6 2,1 -0,8 3,8

z toho: zak. ze zahr. 7,4 2,0 2,8 3,8 10,6 2,0 -1,0 3,4

zak. z tuzemska 12,3 16,7 14,8 14,7 13,9 2,3 -0,3 4,7

Pramen: ČSÚ, tabulka MPO

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti (meziroční změna v %)

2017 2018

červ

enec

srp

en

září

3. Q

červ

enec

srp

en

září

3. Q

Průmysl (B+C+D) 8,1 5,9 3,7 5,7 11,3 3,9 1,7 5,3

B Těžba a dobýv. 5,0 13,6 10,0 9,6 27,9 12,5 2,7 13,7

C Zpracov. prům. 8,3 5,8 2,8 5,4 11,3 3,5 1,5 5,1

D Výroba a roz-vod elektřiny, plynu, tepla a kli-matiz. vzduchu

5,7 6,1 22,0 11,2 6,4 9,5 4,2 6,6



28

počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a vý-roby základních kovů, hutního zpracování a slévárenství. V těžebním průmyslu se podařilo zastavit dlouhodobý pokles a ve 3. čtvrtletí nastal meziroční růst tržeb o 13,7 %.

Počet zaměstnanců v průmyslu (průměrný evidenční) ve 3. čtvrtletí 2018 meziročně vzrostl o 0,7 %, což představuje zvýšení zaměstnanosti o cca 8 405 osob. Nicméně 0,7 % je již značně nižší tempo, než bylo v posledních letech a čtvrt-letích obvyklé (průměr za období 2014 - 2017 je cca 2,1 %, s vrcholem 2,6 % v roce 2015, ve 2. čtvrtletí 2018 to bylo 1,4 %) a dokládá to, že kapacity trhu práce jsou prakticky vy-čerpány a lze očekávat nadále snižování tempa růstu zaměstnanosti. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků v průmyslu jako celku se zvýšila meziročně o 7,2 % na 32 946 Kč.

V průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci4 tržby ve 3. čtvrtletí 2018 rostly o 5,4 %. Ve zpracovatelském prů-myslu v průměru tržby vzrostly taktéž o 5,4 %. Tržby rostly v 15 odvětvích a v sedmi klesly. Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 3,9 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 59,6 %.

Rozhodujícím odvětvím nejen zpracovatelského, ale i ce-lého průmyslu je výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Tržby odvětví ve 3. čtvrtletí mezi-ročně mírně klesly (-1,0 %), s podílem na celkových tržbách průmyslu 27,5 % (meziroční oslabení o 1,8 p. b.). Celkové nové zakázky meziročně vzrostly o 0,2 %, z nich domácí za-kázky rostly o +1,0 %, naopak zahraničí poklesly (o -0,1 %).

Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu ve 3. čtvrtletí výroba osobních a lehkých užitkových vozidel meziročně rostla o 1,5 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,6 %). Bylo vyrobeno 301 494 osobních automobilů. Růst produkce vykázala jedna automobilka, a sice TPCA, jejíž produkce činila 47 663 automobilů a rostla o 25,4 % (podíl 15,8 %). Naopak produkce poklesla u automo-bilky ŠKODA-AUTO (o -1,8 %), na 176 731 automobilů (na celkové produkci osobních a malých užitkových vozů se podí-lela 58,6 %) i u automobilky HYUNDAI, která vyrobila 77 100 automobilů a produkce jí klesla o -2,4 % (podíl 25,6 %).

Ve výrobě nákladních automobilů je dominantním hráčem automobilka TATRA. Její produkce ovšem ve 3. Q meziročně značně poklesla a odvětví jako celku nepomohla ani výroba závodu AVIA, který vyrobil 10 nákladních automobilů a ukon-čuje svoji činnost. Celkem se tedy vyrobilo 167 nákladních automobilů při meziročním poklesu o 54,6 %. Výroba auto-busů (zejména firmy SOR a IVECO) s počtem 1 065 slušně rostla, v průměru o 7,6 %.

Z hlediska technologické náročnosti výroby je v odvětvích domácího zpracovatelského průmyslu nejvíce zastoupen sektor MEDIUM HIGH-TECH, jehož tržby vzrostly o 1,7 %. Sektoru dominuje automobilový průmysl, který generuje necelou jednu třetinu tržeb zpracovatelského průmyslu.

4 V následujícím textu až do konce kapitoly jsou využity (není-li uvedeno jinak) údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci.

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 3. čtvrtletí 2018 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.)


-10

0

10

20

30

červenec srpen září

Průmysl celkem

Těžba a dobývání

Zpracovatelský průmysl

Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti průmyslu jako celku, zpracovatelském a automobilovém průmyslu (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.)


-10

-5

0

5

10

15

20

I/16 II/16 III/16 IV/16 I/17 II/17 III/17 IV/17 I/18 II/18 III/18

Průmysl jako celek Zpracovatelský průmysl

Automobilový průmysl

Vývoj automobilového průmyslu (meziroční změna v %, b. c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

-10

0

10

20

30

40


IPP Tržby Nové průmyslové zakázky


29

Z dalších odvětví sem patří např. chemický průmysl a výroba elektrických zařízení, obě tato odvětví vykázala ve 3. čtvrt-letí roku 2018 růst.

Podíl sektoru HIGH-TECH se meziročně zvýšil (+1,4 p. b.), při podílu 10,8 %. Tento sektor s vysokou technologickou nároč-ností využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu. Vedle významné výroby počítačů zahrnuje např. i výrobu farmaceutických výrobků a přípravků a výrobu leta-del a jejich motorů.

V sektoru MEDIUM LOW-TECH vzrostly tržby o 8,2 %, a díky tomu se zvýšil i jeho podíl na tržbách celého odvětví na 26,1 %. V tomto sektoru jsou zařazena např. odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, hutnictví, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, koksování a rafinérské zpracování ropy, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, opravy a instalace strojů a zařízení.

Tržby rostly i v sektoru LOW-TECH, ale jeho podíl nepatrně klesl (-0,3 p. b.) a sice na 13,8 %. V tomto sektoru jsou zahr-nuta (kromě potravinářského průmyslu) z hlediska objemu tržeb méně významná odvětví průmyslu např. textilní, oděvní a obuvnický, dřevozpracující a papírenský, nábytkář-ský průmysl, tisk a rozmnožování nahraných nosičů a ostatní zpracovatelský průmysl.

Ve 3. čtvrtletí 2018 objem celkových nových zakázek ve zpracovatelském průmyslu zpomalil meziroční růst na 4,1 %. V jejich rámci zahraniční zakázky vzrostly5 o 3,4 % (oproti 4,8 % ve stejném období minulého roku) a domácí zakázky rostly6 také slušně, a sice o 5,6 % (oproti +10,4 % ve stejném období minulého roku). Zahraniční zakázky však mají na celkových zakázkách daleko vyšší podíl (70,8 %). Rostly zejména (celkové nové) zakázky ve farmaceutickém průmyslu (+29,1 %) a ve výrobě ostatních dopravních pro-středků a zařízení (+21,2 %). Nejvyšší pokles vykázala výroba oděvů (o 9,7 %).

Výhled průmyslu Pro rok 2019 očekáváme další zpomalení růstu průmyslové výroby. Aktuální průzkumy mezi nákupními manažery na-značují, že nálada mezi podnikateli se zhoršuje. To platí jak pro indikátory reflektující situaci v české ekonomice, tak i pro indikátory reflektující náladu v zahraničí. Také současné ekonomické predikce renomovaných institucí v zemích na-šich hlavních obchodních partnerů prodělávají revize směrem dolů. Indikátor PMI (vypovídající o aktivitě v domá-cím zpracovatelském průmyslu) v listopadu klesl na nejnižší hodnotu za 26 měsíců (z hodnoty 52,5 v říjnu na 51,8), což byl pátý pokles v řadě. Značně znepokojující je skutečnost, že nové objednávky klesly poprvé od srpna 2016 a pokles nových exportních objednávek je nejprudší od prosince 2012. Důvodem je výpadek výroby v automobilovém prů-myslu kvůli nasycenosti evropského trhu s auty. Hlavními

5 Jejich růst byl tažen zejména farmaceutickým průmyslem (+40,7 %), kterému naopak značně poklesly nové zakázky z tuzemska. 6 Jejich růst byl tažen taktéž zejména výrobou ostatních dopravních prostředků a zařízení (+30,9 %).

Vývoj zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracova-telského průmyslu (CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

-5

0

5

10

15

20


Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí

Domácí zakázky Tržby za vybrané oddíly

Produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.)

CZ-

NA

CE

Tržb

y z

prů

mys

lové

čin

no

sti

mez

iro

ční z

měn

a

Po

díl

na

tržb

ách

Zp

raco

vate

lský

prů

m.

3. Q

20

17

Po

díl

na

tržb

ách

Zpra

cova

tels

ký p

rům

. 3

. Q 2

01

8

Ro

zdíl

3

. Q 2

01

8 -

3. Q

201

7

Zpracovatelský průmysl celkem

5,4 100,0 100,0 0,0

HIGH-TECH 21,4 9,4 10,8 1,4

MEDIUM HIGH-TECH 1,7 51,1 49,3 -1,8

MEDIUM LOW-TECH 8,2 25,4 26,1 0,7

LOW-TECH 3,2 14,1 13,8 -0,3

Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Poznámka: Tabulka je zpracována podle metodiky Eurostatu. Vlivem zaokrouhlování

může docházet na desetinných místech k nepřesnostem.

Vývoj předstihových indikátorů


-30

-20

-10

0

10

20

13 14 15 16 17 18

Souhrnný indikátor důvěry v domácí ekonomiku

Důvěra spotřebitelů

Aktivita v domácím zpracovatelském průmyslu


30

bariérami (vyššího) růstu v průmyslu jsou i nadále nedosta-tek zaměstnanců a nedostatečná poptávka.

Průmysl v EU Průmyslová produkce v Evropské unii ve 3. čtvrtletí 2018 vzrostla7 meziročně v průměru o 1,2 %, v eurozóně o 0,8 % a v ČR rostla o 3,6 %. Výsledky průmyslu v zemích eurozóny i EU byly ve 3. čtvrtletí determinovány vývojem v průmys-lově významných zemích. V Německu průmyslová produkce meziročně vzrostla o 0,4 %, v Itálii klesla o 0,2 %, ve Francii stoupla o 0,7 % a ve Spojeném království o 0,6 %.

Mírně lepší výsledky dosáhl samotný zpracovatelský prů-mysl, jehož produkce byla meziročně v EU vyšší v průměru o 1,4 % a v eurozóně o 1,1 %. Česká republika rostla nadprů-měrně (o 3,3 %) a Německo naopak podprůměrně (+0,3 %).

Průmysl v ČR vykazuje od druhé poloviny roku 2013 výrazně lepší (s výjimkou 4. Q 2015) výsledky v porovnání se zeměmi eurozóny jako celku a v tomto trendu pokračoval i ve 3. čtvrtletí roku 2018. Dlouhodobě ČR vykazovala vyšší tempa růstu než Německo, ale v první polovině roku 2018 se tento trend nepotvrzoval (1. Q 2018 rostly obě země shodně a ve 2. Q rostlo Německo rychleji), nicméně ve 3. čtvrtletí 2018 rostl tuzemský průmysl opět značně rychleji než prů-mysl Německa.

7 Kalendářně očištěná data Eurostatu.

Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěné údaje, meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO

-2

0

2

4

6

8

10

eurozóna Německo Česká republika


31

Stavební produkce ve 3. čtvrtletí 2018 umocnila svoji růstovou dynamiku, když značně pře-kročila dvouciferné tempo růstu. Dařilo se oběma segmentům, více však inženýrskému stavitelství, byť i pozemní stavitelství vykázalo velmi silný růst. Tuzemské stavebnictví tak do-hání propady z posledních let. Nadále očekáváme pozitivní vývoj s vysokou růstovou dynamikou, která bude ovlivněna investicemi státu, dotacemi z EU a rychlostí udělování sta-vebních povolení. Naše pozitivní očekávání podporuje i index důvěry ve stavebnictví, který se po více než deseti letech dostal do kladných čísel.

Vývoj stavební produkce Stavební produkce ve 3. čtvrtletí 2018 pokračovala ve velmi slušném tempu a rostla meziročně o sezóně neočistěných 13,2 %, čímž navázala na pozitivní data z předešlých čtvrtletí. Výsledek je pozitivní o to více, že nevycházel ze záporné srovnávací základny. Nové stavební zakázky se vyvíjely po-zitivně, pokračovala situace z minulých čtvrtletí, kdy rychleji rostla hodnota než počet zakázek. Z toho vyplývá, že roste průměrná cena zakázky, což může být do značné míry způ-sobeno situací na trhu s bydlením, kdy na bydlení dosáhne stále menší počet osob a zároveň ti, co na něj dosáhnou, platí výrazně více (vzrostla průměrná výše hypotéky).

Produkce pozemního stavitelství ve 3. čtvrtletí 2018 rostla v průměru meziročně o 11,5 %. Produkce inženýrského sta-vitelství, která je převážně závislá na financování z veřejných zdrojů, ve 3. čtvrtletí meziročně rostla o 17,7 %. Ve 3. čtvrt-letí 2017 meziročně ztratila v průměru 5,1 %, tudíž její vývoj byl pozitivně ovlivněn efektem nízké srovnávací základny předchozího roku, nicméně i tak lze hovořit o velmi silném růstu.

Ve stavebních podnicích se pokračovalo v dlouhodobém trendu snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost (prů-měrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci) nepřetržitě klesá již od konce roku 2010 (vý-jimka nastala v 1. čtvrtletí 2018) a ve 3. čtvrtletí poklesla o 1,3 %. Průměrná hrubá nominální mzda zaměstnanců ve stavebnictví se za 3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 8,4 % na 37 551 Kč.

V důsledku vyššího růstu stavební produkce než růstu za-městnanosti (ta klesla) rostla již osmé čtvrtletí v řadě produktivita (ve 3. Q 2018 o 14,8 %). Růst reálných mezd či-nil 5,9 % a zaostal tak za růstem produktivity práce. Rychlejší růst produktivity než růst reálných mezd se projevil poklesem reálných jednotkových mzdových nákladů o 7,8 %.

8 Stavebnictví

Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %)


-30

-20

-10

0

10

20

30

I/08

III/

08

I/09

III/

09

I/10

III/

10

I/11

III/

11

I/12

III/

12

I/13

III/

13

I/14

III/

14

I/15

III/

15

I/16

III/

16

I/17

III/

17

I/18

III/

18

Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství

Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (firmy s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

2017 2018

2. Q

3. Q

celý

ro

k

2. Q

3. Q

Prům. hr. měs. nomin. mzda na fyz. os.

5,3 2,9 4,6 8,0 8,4

Prům. hr. měs. reálná mzda na fyz. os.

3,0 0,3 2,1 5,7 5,9

Produktivita práce (ve s. c.) 9,9 3,4 5,5 8,7 14,8

Nominál jedn. mzdové náklady -4,2 -0,5 -0,9 -0,6 -5,6

Reálné jedn. mzdové náklady -6,3 -3,0 -3,2 -2,8 -7,8

Pramen: ČSÚ, propočty MPO


32

Stavební povolení a stavební zakázky Počet vydaných stavebních povolení ve 3. čtvrtletí mezi-ročně klesl. Stavební úřady vydaly celkem 20 747 stavebních povolení, což představuje meziroční pokles o 7,0 %. Sta-vební povolení poklesla pro výstavbu bytů (o 8,4 %) i pro nebytové budovy (o 10,3 %).

Orientační hodnota povolených staveb ve 3. čtvrtletí činila 91,1 mld. Kč, což znamenalo pokles o 4,5 %. Ten byl způso-ben zejména poklesem změny dokončených staveb, hodnoty nové výstavby naopak rostly.

Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných sta-vebních ohlášení a povolení v kumulaci za 3. čtvrtletí 2018 nejvíce podílel Středočeský kraj s 4 328 povoleními (podíl 20,9 %), Jihomoravský kraj s 2 207 (10,6 %) a Moravskoslez-ský s 1 837 (8,9 %). Nejvyšší orientační hodnotu povolených staveb a podíl na celku vykázal taktéž Středo-český kraj (12,2 mld. Kč, 13,4 %), následovaný krajem Jihomoravským (8,6 mld. Kč, 9,5 %) a Moravskoslezským (8,5 mld. Kč, 9,3 %). V kategorii bytových staveb nejvyšší ori-entační hodnoty vykázaly kraje Středočeský (5,0 mld. Kč) a Jihomoravský (3,8 mld. Kč), následované Prahou (2,9 mld. Kč).

Pro budoucí vývoj celého odvětví stavebnictví jsou důleži-tým ukazatelem stavební zakázky, které naznačují nejen, jak se bude vyvíjet poptávka po stavebních pracích, ale přede-vším na ni navazující produkce v nadcházejících měsících. Počet uzavřených zakázek v tuzemsku, přijatých během 3. čtvrtletí (stavebními podniky s 50 a více zaměstnanci), se zvýšil meziročně o 2,0 % na 16 872. Stavební podniky uza-vřely v tuzemsku nové zakázky v hodnotě 55,0 mld. Kč, které byly meziročně vyšší o 6,5 %. Hodnota stavebních zakázek rostla v pozemním stavitelství meziročně o 10,1 % a v inže-nýrském stavitelství o 3,2 %, nicméně se značnou podporou efektu srovnávací základny (ve 3. čtvrtletí roku 2017 nastal pokles o 8,4 %). Podniky odvětví pozemního stavitelství uza-vřely ve 3. čtvrtletí 2018 zakázky v hodnotě 27,3 mld. Kč a podniky inženýrského stavitelství za 27,7 mld. Kč.

Bytová výstavba Ve 3. čtvrtletí 2018 stavební podniky zahájily výstavbu 8 186 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 1,6 %. Ve stejném období roku 2017 byla zahájena výstavba 8 316 bytů, nicméně v předkrizových letech, do roku 2008, se je-jich počty pohybovaly okolo 11 tisíc. Letošní mírný pokles zajistila zejména výstavba v bytových domech (-6,5 %), ale i výstavba rodinných domů (meziročně o -5,9 %).

Výstavba zahájená v jednotlivých krajích odráží různou dy-namiku rozvoje jednotlivých regionů a také odlišnou strukturu bytového fondu, i obyvatelstva. Ve 3. čtvrtletí 2018 se v devíti krajích zvýšil počet zahájených bytů a v pěti snížil. Nejvyšší počet v absolutních číslech již tra-dičně zaznamenal Středočeský kraj (1 404 bytů s poklesem o 9,5 %), další kraje až s odstupem: Jihomoravský kraj (1179, +10,1 %) a Praha (891, -27,1 %).

Vývoj stavebních zakázek (hodnota v mld. Kč)


0

10

20

30

40

50

60

70

80

0

50

100

150

200

250

08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Stav na konci období (levá osa) Nové zakázky (pravá osa)

Bytová výstavba (počet bytů)


0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

byty zahájené byty dokončené

Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb


0

20

40

60

80

100

120

140

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Počet vydaných staveb. povolení (levá osa)

Orientační hodnota (pravá osa)


33

Dokončeno bylo ve 3. čtvrtletí 2018 celkem 8 391 bytů, což znamenalo meziroční růst o 20,2 %. Počet bytů dokonče-ných v rodinných domech se zvýšil meziročně o 25,2 % na 4 550 a počet bytů v bytových domech taktéž značně vzrostl (o 19,3 %), když bylo dokončeno 2 730 bytů. Z aktuálních statistik tedy vyplývá, že se „staví“. Rostlo stavebnictví jako celek i dokončená bytová výstavba, jen zahájená výstavba zaznamenala mírný pokles.

Pro bytovou výstavbu má značný význam také vývoj na fi-nančních trzích a od něho se odvíjející pohyb úrokových sazeb u úvěrů, zejména hypotečních. Podle údajů Hypoin-dexu Fincentra průměrná úroková míra z hypoték pokračovala i ve 3. čtvrtletí 2018 v růstu, když dosáhla výše 2,53 %. Tento vzestupný vývoj souvisí s politikou ČNB, která zvyšuje dvoutýdenní repo sazbu a zpřísňuje své obezřet-nostní limity v oblasti poskytování hypotečních úvěrů.

Průměrná výše hypotéky (mírně) roste, ve 3. čtvrtletí 2018 na 2,233 mil. Kč, což bude nejspíše způsobeno nejen růstem reálných mezd, ale zejména růstem cen nemovitostí (ob-zvláště v Praze a okolí). Za celé 3. čtvrtletí bylo uzavřeno 24 644 nových hypotéčních smluv, což je meziročně o 2,9 % smluv více. Rostly i objemy, které dosáhly 55,0 mld. Kč a byly meziročně vyšší (+10,6 %).

Výhled stavební produkce Ve 3. čtvrtletí 2018 tuzemské stavebnictví pokračovalo v růstovém trendu započatém v roce 2017 a posílilo o 13,2 % (odchylka v důsledku sezónnosti, či kalendářních vlivů je do 0,5 p. b.), což jistě budí pozitivní očekávání na výsledky za celý rok 2018 i pro rok nadcházející. Dalším pozitivním faktem, jenž dává důvod k optimistickým očekáváním, je, že stavební firmy mají zakázky přibližně na 9,5 měsíce dopředu (přibližně pro 49 % firem je to delší doba než loni, pro zhruba 47 % obdobná a pro zbylých cca 4 % kratší). Stavebnictví po-zitivně ovlivní meziroční růst (hodnoty i počtu) oznámení o zadání zakázek. Očekáváme proto, že meziroční dynamika růstu tuzemské stavební produkce se pro rok 2018 značně zvýší (oproti roku 2017), a že bude velmi silná i v roce 2019. Toto naše očekávání podporuje i index důvěry ve stavebnic-tví, který se v listopadu po více než deseti letech dostal do kladných čísel. Nicméně pomalé spouštění projektů a s tím související náběh čerpání dotací z EU budou pravděpo-dobně bránit ještě vyššímu růstu nejen inženýrského stavitelství, ale i odvětví jako celku i v příštích čtvrtletích. Největším limitem vyššího růstu je nedostatek pracovníků.

Stavebnictví v EU V Evropské unii i v eurozóně stavební produkce ve třetím čtvrtletí 2018 rostla. V Evropské unii produkce meziročně8 vzrostla o 3,4 % a v eurozóně o 3,5 %. EU vykazuje kladná tempa růstu soustavně od 3. čtvrtletí 2013, oproti eu-rozóně, kde stavební výroba roste nepřetržitě až od 4. čtvrtletí 2015.

8 Kalendářně očištěné údaje.

Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %)

2017 2018

2. Q

3. Q

celý

ro

k

2. Q

3. Q

Orientační hodnota povo-lených staveb (celkem)

-1,4 41,4 24,1 6,6 -4,5

v tom: nová výstavba -13,6 32,4 26,8 25,3 8,4

změna dokonče-ných staveb

19,0 53,7 20,2 -16,2 -20,9

z celku: bytové budovy 22,9 20,6 19,6 -2,9 -2,4

nebytové budovy -7,6 20,6 17,9 1,8 -7,5


Vývoj stavebních zakázek u podniků s 50 a více zaměst-nanci (meziroční změna v %)

2017 2018

2. Q

3. Q

celý

ro

k

2. Q

3. Q

Nové zakázky v tuzemsku (počet) 1,6 2,4 0,1 2,2 2,0

Nové zakázky v tuzemsku (hod-nota)

9,5 -1,3 9,3 32,0 6,5

v tom: pozemní stavit. (hodnota) 3,6 7,8 8,4 28,2 10,1

inženýrské stavit. (hodnota) 14,8 -8,4 10,2 35,1 3,2

Stav ke konci období (počet) 0,0 0,7 -6,3 4,9 4,8

Stav ke konci období (hodnota) -3,6 -2,0 3,5 21,2 17,4

v tom: tuzemsko (hodnota) 0,3 -0,5 6,4 27,3 22,8

v tom: veřejné (hodnota) 1,4 2,0 9,3 37,0 32,4

soukromé (hodnota) -1,0 -3,8 2,6 14,3 9,2

zahraničí (hodnota) -22,7 -10,8 -13,5 -16,9 -17,8

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Vývoj předstihových indikátorů


-60

-40

-20

0

20

13 14 15 16 17 18

Souhrnný indikátor důvěry v domácí ekonomiku

Důvěra spotřebitelů

Důvěra ve stavebnictví


34

Produkce pozemního stavitelství v celé Evropské unie vyká-zala za 3. čtvrtletí 2018 nižší meziroční růst (2,5 %) než v eurozóně (3,2 %). V inženýrském stavitelství byl vývoj ná-sledující: EU vykázala meziroční růst (+6,1 %) a eurozóna (+4,0 %).

Výsledky v obou evropských uskupeních byly ve 3. čtvrtletí do značné míry determinovány vývojem stavební produkce v nejvýznamnějších ekonomikách. V Německu stavební pro-dukce meziročně rostla o 3,3 %, v Itálii o 2,3 %, ve Spojeném království i ve Francii o 1,7 %.

Stavebnictví v České republice s meziročním růstem 13,4 % (po kalendářním očištění) rostlo nadprůměrně, přesněji rostlo jako šesté9 nejrychlejší v rámci EU. Pozitivně působil (zejména na inženýrské stavebnictví) růst oznámení o zadání veřejných zakázek ze strany státu. Ještě silnější růst byl limi-tován slabší připraveností stavebních projektů a pomalejším čerpáním dotací z EU. Vyšší růst ve stavebnictví je taktéž brz-děn pomalým procesem získávání stavebního povolení a nedostatkem pracovníků. Jinými slovy růst o 13,4 % i přes kladnou srovnávací základnu a výše uvedené limitující fak-tory lze hodnotit velmi pozitivně.

9 V době psaní této kapitoly nebyla dostupná data za Kypr, Irsko, Řecko a Finsko.

Stavební produkce v EU (2015 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)


80

90

100

110

120

130

140

08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

EU (28 zemí) EA (19 zemí)

Stavební produkce v mezinárodním srovnání ve 3. čtvrtletí 2018 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno)


-35

-25

-15

-5

5

15

25

Maď

arsk

oSl

ovi

nsk

oP

ols

koLi

tva

Esto

nsk

oČ

eská

re

pu

blik

aSl

ove

nsk

oM

alta

Loty

šsko

Rak

ou

sko

Ch

orv

atsk

oN

izo

zem

íD

ánsk

oP

ort

uga

lsko

Bel

gie

euro

zón

aEU

Něm

eck

oIt

álie

Fran

cie

Spo

jen

é kr

álo

vstv

íLu

cem

bu

rsko

Špan

ělsk

oB

ulh

arsk

oŠv

édsk

oR

um

un

sko

Irsk

oŘ

ecko

Kyp

rFi

nsk

o

III/17 III/18


35

Zahraniční obchod ve 3. čtvrtletí 2018 rostl oproti stejnému období v roce 2017 pomalejším tempem. Trend rychlejšího růstu dovozu než vývozu pokračoval, avšak došlo k meziročnímu poklesu přebytku obchodní bilance. Nižší podnikatelská aktivita u našich hlavních obchodních partnerů, omezené výrobní kapacity ovlivněné nedostatkem pracovních sil a postupné nasy-cování západoevropského automobilového trhu zpomalilo růst českých exportů. Rychle rostoucí importy byly ovlivněny silnou spotřebitelskou poptávkou a importní náročností čes-kého exportu. Na výsledky zahraničního obchodu mělo též vliv meziroční posílení české koruny, růst cen minerálních paliv na světových trzích a nízká srovnávací základna loňského roku.

Souhrnné výsledky Zahraniční obchod se zbožím10 ve 3. čtvrtletí 2018 mezi-ročně zlepšil svůj výkon. Hodnota vyvezeného a dovezeného zboží se zvýšila o 108,1 mld. Kč11. Vývoz stoupl o 5,7 % na 860,6 mld. Kč, dovoz o 7,7 % na 853,5 mld. Kč, takže přeby-tek obchodní bilance oproti stejnému období roku 2017 klesl o 14,6 mld. Kč na 7,1 mld. Kč.

Vazba české ekonomiky na obchod se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahranič-ního obchodu na hrubém domácím produktu. Podíl vývozu zboží k HDP (v b. c.) se ve 3. čtvrtletí 2018 zvýšil na 66,1 % z 65,6 % ve 3. čtvrtletí 2017, v případě exportu služeb se na-výšil na 12,5 % z 12,4 %. Celkový vývoz činil 78,7 % HDP, ve stejném období roku 2017 byl nižší, a to 78,0 %.

Podle údajů přeshraniční statistiky12 ve 3. čtvrtletí 2018 se obrat zahraničního obchodu zvýšil meziročně o 110,2 mld. Kč na 2 012,6 mld. Kč. Obchodní bilance skončila přebytkem 66,0 mld. Kč, který byl vlivem rychlejšího růstu dovozu než vývozu meziročně nižší o 22,8 mld. Kč. Shodně jako v národ-ním pojetí, vývoz meziročně vzrostl pomalejším tempem než dovoz, o 4,4 % resp. 7,3 %.

Vývoj zahraničního obchodu bezprostředně souvisel s pohy-bem směnných kurzů. Vlivem domácích faktorů česká

10 Údaje podle metodiky národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

11 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 6. 11. 2018 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku zpřesňovány

12 Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu konti-

nuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Statistika přeshraniční vykazuje podobné tendence, ale výrazně rozdílné objemy a příznivější výsledky, protože sleduje fyzický pohyb zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné.

9 Zahraniční obchod se zbožím

Meziroční změna vývozu, dovozu a salda obchodní bilance (přeshraniční pojetí, mld. Kč, meziroční změna v %)

2017 2018

3.Q

červ

enec

srp

en

září

3.Q

Vývoz (meziroční změna v %) 5,9 10,3 2,8 1,0 4,4

Dovoz (meziroční změna v %) 8,1 13,7 7,0 2,1 7,3

Saldo (v mld. Kč) 88,7 11,8 14,5 39,7 66,0

Meziroční změna salda (v mld. Kč) -12,1 -7,5 -12,2 -3,0 -22,7


Zahraniční obchod ČR (přeshraniční pojetí, mld. Kč, meziroční změna v %)


-30

-20

-10

0

10

20

30

-20

0

20

40

60

80

100

120

140

160

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Obchodní bilance Vývoz (p.osa) Dovoz (p.osa)


36

koruna k euru v průměru za celé 3. čtvrtletí 2018 posílila me-ziročně o 1,4 % a vůči dolaru o 0,3 %. Zhodnocení koruny následně zdražuje vývozy, zlevňuje dovozy a promítá se do horšího výsledku obchodní bilance. Tato skutečnost se zpětně odráží v cenách vývozu a dovozu a ovlivňuje výsledky zahraničního obchodu. Ve 3. čtvrtletí 2018 kurzový vliv me-ziročně snižoval růst indexu vývozních a dovozních cen. Bez vlivu kurzu by indexy cen byly vyšší. Ceny vývozu a dovozu meziročně stouply, vývozní ceny méně (v průměru o 1,6 %) než ceny dovozní (o 2,6 %), a tak se směnné relace po třech čtvrtletích překlopily do záporného pásma. Ve 3. čtvrtletí 2018 se snížily na hodnotu 99,0 % (ve 3. čtvrtletí 2017 byly na hodnotě 99,8 %).

Teritoriální struktura Diverzifikace vývozu se ve 3. čtvrtletí podstatně nezměnila. Pro zahraniční obchod České republiky je dlouhodobě vý-znamná spolupráce především se sousedními státy, které jsou vesměs členskými zeměmi Evropské unie. V rámci zemí evropské osmadvacítky byl proto tradičně realizován nej-větší objem českého vývozu a dovozu. V rámci těchto zemí směřovalo do EU 83,5 % celkového vývozu a uskutečnilo se 62,7 % dovozu. Podíl tohoto uskupení na celkových vývo-zech a dovozech však oslabil, nicméně celková hodnota vyvezeného a dovezeného zboží byla meziročně vyšší. Ob-chodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 257,6 mld. Kč, což je o 18,0 mld. Kč více než za stejné období roku 2017.

Pozici nejsilnějšího zahraničního partnera tradičně obhá-jilo Německo, které je z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější vývozní a dovozní destinací. Jeho podíl na celkovém vývozu a dovozu se však meziročně snížil. Vývoz byl sice meziročně vyšší o 1,9 %, ale dovoz se snížil o 0,8 %, což vyústilo v přebytek obchodní bilance ve výši 103,1 mld. Kč ve prospěch ČR, který byl meziročně o 8,3 mld. Kč vyšší.

Na druhém místě se stabilně umisťuje Slovensko, s téměř třetinovým přebytkem obchodní bilance oproti Německu. Ve 3. čtvrtletí 2018 meziročně jeho saldo kleslo o 1,0 mld. Kč na 32,6 mld. Kč, protože vývoz rostl pomalejším tempem, o 4,8 %, než dovoz, který byl vyšší o 10,8 %. Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti stejnému období loň-ského roku zůstalo beze změny, následují Spojené království, Francie a Rakousko. Naopak zápornou bilanci obchodu se zbožím má ČR převážně s asijskými zeměmi. Nejvyšším schodkem skončila tradičně bilance ZO s Čínou, která se na vedoucí pozici umísťuje již od roku 2002. Na druhém místě se dlouhodobě umisťuje Korejská republika.

Poptávka po českém zboží na zahraničních trzích roste a s tím i snaha velké části českých exportérů rozšířit portfolio svých obchodních partnerů o nová odbytiště a minimalizo-vat tak rizika plynoucí z přílišné závislost na zemích Evropské unie. Ve 3. čtvrtletí 2018 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy s perspektivními trhy mimo EU. Vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou a do rozvojových zemí vzrostl meziročně o 1,5 mld. Kč, do ostatních zemí o 1,3 mld. Kč. Dařilo se i vývozu do Spojených států amerických, čímž následně došlo k navý-šení jejich podílu na celkovém zahraničním obchodě.

Největší obchodní partneři ČR ve 3. čtvrtletí 2018 (přeshraniční pojetí, podíl z celku v %)


Německo32,6

Slovensko7,7

Polsko5,9

Francie5,0


4,6

Ostatní44,2

Vývoz zboží

Německo24,2

Čína14,8

Polsko7,8

Slovensko4,9

Itálie3,9

Ostatní44,4

Dovoz zboží

Ceny vývozu, dovozu, směnné relace (meziroční změna v %)


-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18Směnné relace Vývozní ceny Dovozní ceny

Teritoriální struktura zahraničního obchodu

V Ý V O Z 7-9/2017 7-9/2018 index

mil. Kč mil. Kč 18/17 Celkový zahraniční obchod ČR 995 573,4 1 039 288,2 104,4 * Státy s vysp. tržní ekonomikou 903 700,0 936 983,7 103,7 ** Státy EU 28 837 632,2 868 004,6 103,6 z toho: Německo 332 236,5 338 628,7 101,9 Slovensko 76 631,1 80 300,7 104,8

** Státy ESVO 18 127,3 18 156,8 100,2 ** Ostatní státy s vysp. tržní ek. 47 940,5 50 822,4 106,0

z toho: USA 20 244,9 22 865,5 112,9

* Rozvojové země 40 581,7 42 047,3 103,6

* Státy s tranzitivní ekonomikou 5 906,4 7 445,5 126,1 * Společenství nezávislých států 30 499,0 36 390,2 119,3 z toho: Rusko 19 646,9 22 911,0 116,6

* Ostatní */ 14 070,0 15 379,2 109,3 z toho: Čína 13 055,5 13 562,8 103,9 * Nespecifikováno 816,4 1 042,4 127,7 Zahraniční obchod se zeměmi OECD 879 610,1 910 179,0 103,5



37

Meziročně vyšší byl i vývoz do Číny, ale i např. do Alžírska, Egypta, Vietnamu, Kazachstánu či Jižní Afriky.

Navzdory pokračujícím oboustranným sankcím se zvýšil vývoz do Ruské federace, meziročně výrazně vyšším tempem než ve stejném období před rokem. Následně se mírně navýšil podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu, nicméně stále se drží pod 3 %, kterých dosahoval dlouhodobě v období před rokem 2014. Dvouciferným tempem rostly i ruské dovozy, což vedlo k následnému prohloubení deficitu obchodní bilance.

Ve 3. čtvrtletí 2018 se dařilo exportu zboží do zemí zařaze-ných v exportní strategii ČR13 mezi prioritní a zájmové země14. Vývoz ve skupině prioritních zemí stoupl v průměru o 9,5 %, tj. o 8,2 mld. Kč, a jejich podíl na celkovém vývozu oproti stejnému období předchozího roku se navýšil na 9,1 %. Dobře si vedl také export do zájmových zemí, jejichž podíl se zvýšil na 5,0 %, když celkový objem vyvezeného zboží vzrostl hodnotově o 8,8 %, tj. o 4,2 mld. Kč.

Komoditní struktura K dobrému výsledku českého zahraničního obchodu tra-dičně v nejvyšší míře přispěly z hlediska komoditní struktury stroje a dopravní prostředky, které jsou hlavní vývozní i do-vozní položkou. Ve 3. čtvrtletí 2018 vývoz této skupiny zboží rostl pomaleji (meziročně o 6,0 % na 589,8 mld. Kč) než do-voz, který se zvýšil o 9,7 % na 449,3 mld. Kč, přesto obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které však vlivem rychlejšího růstu dovozu než vývozu meziročně kleslo o 6,2 mld. Kč na 140,5 mld. Kč.

Ve skupině strojů a dopravních prostředků zaujímala nej-větší podíl na celkových vývozech silniční vozidla. Jejich podíl se však snížil na 18,5 % při současném poklesu vývozu o 1,9 % na 192,1 mld. Kč, což zároveň znamená jediné mezi-roční snížení exportu (o 3,8 mld. Kč) ve skupině. V nejvýznamnější podskupině silničních vozidel, osobních au-tomobilech, klesl meziročně export o 3,5 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Lépe si vedly ostatní komodity zařazené v SITC7, z nichž ab-solutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu ve výši 16,5 mld. Kč vykázala zařízení k telekomunikaci, záznamu a repro-dukci zvuku a kancelářské stroje, jejichž export se meziročně navýšil o 13,3 mld. Kč.

Výhled zahraničního obchodu Výhled pro nadcházející měsíce zůstává nadále vcelku pozi-tivní, byť se ve výsledcích zahraničního obchodu začíná projevovat určitá ztráta jeho výkonnosti. Je evidentní, že za-hraniční obchod nebude tahounem ekonomiky tak, jak tomu

13 Exportní strategie ČR pro období 2012 – 2020, kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé, nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí ČR zaostává a potřebuje budovat či posílit své pozice.

14 Exportní strategie ČR definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukra-jina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arab-ské emiráty, Švýcarsko a Thajsko.

Komoditní struktura zahraničního obchodu podle SITC (meziroční změna v mld. Kč, v %)

Vývoz (podíl v

%)

Dovoz (podíl v %)

Saldo 3.Q 2018 (v mld. Kč)

Saldo 3.Q 2017 (v mld. Kč)

Meziroční změna salda

Celkem 100,0 100,0 66,0 88,7 -22,7

0 3,2 4,3 -7,9 -10,1 2,2

1 0,9 0,8 1,3 2,4 -1,1

2 2,1 1,9 3,5 2,8 0,7

3 2,4 6,9 -42,2 -32,9 -9,3

4 0,2 0,1 0,6 0,2 0,4

5 6,4 11,1 -41,7 -39,9 -1,8

6 15,4 16,3 0,6 -0,9 1,4

7 56,8 46,2 140,5 146,7 -6,2

8 12,4 12,1 11,2 20,6 -9,4

9 0,3 0,3 0,1 -0,1 0,3


Hlavní komodity podle SITC ve 3. čtvrtletí 2018 (přeshraniční pojetí, podíl z celku v %)


Stroje a dopravní

prostředky56,8%Tržní

výrobky 15,4%

Průmyslové spotř. zboží

12,4%

Chemikálie 6,4%

Potraviny a zvířata3,2%

Ostatní5,8%

Vývoz zboží

Stroje a dopravní

prostředky46,2%

Tržní výrobky 16,3%

Průmyslové spotř. zboží

12,1%

Chemikálie 11,1%

Minerální paliva6,9%

Ostatní7,4%

Dovoz zboží


38

bylo pravidlem v uplynulých letech. Evropský automobilový trh se nasycuje a růst globální ekonomiky zpomaluje, což sni-žuje poptávku po českých vývozech. Na obchod s automobily negativně působí i dopady zavádění nových standardů měření emisí. Rizikovým faktorem zůstávají obavy z dopadů americké obchodní politiky a sporů v globálním obchodě, z brexitu, ale i z hospodářskopolitického vývoje v některých evropských zemích.

Zahraniční obchod EU Zahraniční obchod Evropské unie jako celku ve 3. čtvrtletí 201815 vykazoval velmi slušná tempa růstu. Vývoz byl mezi-ročně vyšší o 7,2 % a dosáhl hodnoty 490,2 mld. eur. Dovoz vzrostl o 10,5 % na 500,7 mld. eur. Rychlejší růst dovozu než vývozu ovlivnil bilanci zahraničního obchodu celého usku-pení, která se meziročně snížila o 14,6 mld. eur, čímž se překlopila do záporu a vykázala schodek ve výši 10,5 mld. eur. Na výkon evropského zahraničního obchodu působily stejné faktory jako v předchozích čtvrtletích, tj. pokračující oboustranné sankce uplatňované Evropskou unií a Ruskem, stupňující se obchodní válka a nově pak i pomalejší hospo-dářský růst v některých evropských zemích.

Výrobky zpracovatelského průmyslu v čele se stroji a do-pravními prostředky zaujímají vedoucí postavení v obchodě zemí evropské osmadvacítky. Obchod se stroji a dopravními prostředky se na celkovém vývozu podílel 40,6 %, na dovozu 30,3 %. Obchodní bilance vykázala nejvyšší přebytek ve výši 47,2 mld. eur, který byl meziročně o 3,5 mld. eur nižší, vlivem rychlejšího růstu dovozů než vývozů. Naopak nejvyšší deficit ve výši 78,7 mld. eur vykázala mine-rální paliva, jejichž schodek se vlivem růstu cen energetických komodit na světových trzích meziročně pro-hloubil o 25,9 mld. eur.

K vysokému objemu celkového zahraničního obchodu zemí Evropské unie přispívalo tradičně Německo. Stabilně si drží největší podíl jak na vývozech EU (28,1 %), tak i na dovozech (18,8 %). Na straně vývozů se na druhém místě umisťuje dlouhodobě Spojené království, třetí místo obsadila Francie, čtvrté Itálie a páté Nizozemsko. Česká republika se udržela na třináctém místě s 1,4% podílem. Z hlediska dovozů nedo-znal žebříček zemí také žádných podstatných změn. Na druhém místě se umístilo Nizozemsko, pak následuje Spo-jené království, Francie a Itálie. Česká republika s 1,9% podílem obhájila desáté místo.

15 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 15. 11. 2018, které budou v průběhu roku ještě zpřesňovány.

Zahraniční obchod EU v letech 2011 – 3. čtvrtletí 2018 (mld. EUR, meziroční změna v %)


-45

-30

-15

0

15

30

45

-30

-20

-10

0

10

20

30

I/11 I/12 I/13 I/14 I/15

saldo (v mld. EUR)

vývoz (meziroční změna v %, pravá osa)

dovoz (meziroční změna v %, pravá osa)

Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU (podíl z celku v %)


Německo28,1%


12,1%Francie10,0%

Itálie9,9%

Nizozemsko8,2%

Belgie5,5%

Španělsko4,9%

Irsko3,3%

Ostatní 18,1%

Export

Německo18,8%

Nizozemsko15,0%


13,6%

Francie8,7%

Itálie8,7%

Španělsko6,8%

Belgie6,8%

Polsko3,4%

Ostatní 18,1%

Import


39

BOX II: Dopad ochranářských opatření na ekonomiku ČR

V roce 2018 došlo v mezinárodním obchodě k velkým změnám. Americký prezident D. Trump oznámil sérii pro-tekcionistických opatření, která mají za cíl povzbudit domácí výrobce, omezit závislost tamní ekonomiky na dovozech a obecně snížit přetrvávající vysoký deficit obchodní bilance. Zatímco tato akce měla na některé ob-chodní partnery (Mexiko, Kanada) vliv a přiměla je podepsat novou obchodní smlouvu, jiné země (Čína) sérií odvetných opatření obchodní válku se Spojenými státy eskalovaly. Ačkoli bylo mezi oběma rivaly dojednáno tří-měsíční příměří, lze očekávat pokračování obchodního sporu. Pomineme-li uvalení dovozních cel na ocel a hliník, USA prozatím uzavřely s EU dočasné příměří, které se však může změnit. Dosavadní stav může být vystřídán snahou US administrativy snížit obchodní deficit především s Německem tím, že zavede cla na dovoz automobilů.

Spojené státy v březnu uvalily cla na veškerý dovoz oceli a hliníku ze světa a následně pak na dovoz 6847 čínských výrobků v celkovém objemu 250 mld. USD. Na to zarea-govala Čína uvalením dovozních cel na 5866 amerických výrobků v celkovém objemu 110 mld. USD. Hrozba es-kalace obchodní války mezi USA a zbytkem světa vedla k propadu exportních objednávek, samotných dovozů i vývozu, ale i k výprodejům a nárůstu volatility na světo-vých burzách. Aktuální prognóza OECD16 odhadla, že již implementované tarify sníží světový obchod bez USA a Číny do roku 2021 o 0,24 % oproti prognóze zahranič-ního obchodu, nezatížené ochranářskými opatřeními. V případě růstu současných tarifů na 25 %, jejich rozší-ření na zbývající část položek a nárůstu globální rizikové prémie, by výpadek ve světovém obchodě mohl dosáh-nout 1,65 % a pokles HDP až 0,8 % oproti základnímu scénáři bez protekcionistických opatření.

Jestliže nedojde k další eskalaci obchodní války, do-pady na českou ekonomiku by neměly být výrazné. Při zachování současného stavu by se celkový negativní šok na roční HDP ČR mohl pohybovat v rozmezí od 3,6 mld. Kč do 6,1 mld. Kč. Primární efekt při 25% poklesu po-ptávky po oceli a hliníku dosahuje pouhé 0,53 mld. Kč, sekundární dopad daný rostoucí nejistotou na světo-vých trzích pak 5,6 mld. Kč. Jisté zmírnění negativního dopadu (+2,5 mld. Kč) by mohlo přinést částečné nahra-zení amerických vývozů do Číny, resp. čínských vývozů do USA relativně levnějšími českými vývozy, které by nebyly zatíženy dovozními cly.

Pokud by došlo k zatažení Evropy do obchodního kon-fliktu tím, že USA uvalí cla na dovoz automobilů z EU, dopad na ekonomiku ČR by byl výraznější. V případě 25% poklesu poptávky po automobilech a při zohlednění téměř 60% dovozní náročnosti českých exportů do-pravních prostředků by celkový dopad na tuzemský HDP byl přibližně ve výši 15,6 mld. Kč. Vzhledem k velké váze

16 http://www.oecd.org/eco/outlook/General-assessment-of-the-macroeconomic-situation-november-2018-OECD-eco-nomic-outlook-chapter.pdf

Dopad zavedení tarifů na HDP a obchod do roku 2021 (procentní odchylka od základního scénáře)

Pramen: data OECD, graf MPO

-2,0

-1,5

-1,0

-0,5

0,0

HDP USA HDP Čína HDP svět Světovýobchod

Obchodkromě USA

a ČínyTarify a vyšší globální riziková prémieRozšíření tarifů na zbytek obchodu mezi USA a ČínouRůst současných tarifů na 25 % od ledna 2019Současné tarify USA-Čína

Graf 1: Exportní objednávky se prudce propadly Globální PMI, normalizovaný 3M klouzavý průměr

Pramen: Markit, OECD, graf MPO

-0,8

-0,6

-0,4

-0,2

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1/14 7/14 1/15 7/15 1/16 7/16 1/17 7/17 1/18 7/18

PMI Exportní objednávky

http://www.oecd.org/eco/outlook/General-assessment-of-the-macroeconomic-situation-november-2018-OECD-economic-outlook-chapter.pdf

http://www.oecd.org/eco/outlook/General-assessment-of-the-macroeconomic-situation-november-2018-OECD-economic-outlook-chapter.pdf


40

automobilového průmyslu v ČR i Německu uvedený scénář rovněž zahrnuje sekundární dopad na českou ekono-miku, způsobený nižší domácí poptávkou (-12,7 mld. Kč.). Scénář však nepočítá s možným přesunem výrobních kapacit mimo EU, do třetích zemí, které by nebyly zatíženy uvalenými cly. V případě, že by k tomu došlo a záro-veň by USA nezavedly dovozní cla i na tyto země, prvotní negativní šok na evropské automobilky by mohl být i nižší.

V případě silně nepříznivého scénáře, který počítá s uvalením 25% cla na veškerý dovoz do USA, by 25% pokles poptávky oslabil tuzemský HDP o 28,5 mld. Kč až 40,5 mld. Kč. Zatímco spodní odhad obsahuje čistě vliv na obchodní výměnu země, horní odhad zahrnuje, stejně jako listopadová analýza OECD, nárůst rizikové prémie o 50 bazických bodů z titulu snížené investiční aktivity. Předpokládáme přitom, že výpadek v českém HDP bude obdobný jako v ostatních zemích na světě.

Současný stav obchodního sporu, kdy válka zuří přede-vším mezi Spojenými státy a Čínou, však skýtá dílčí příležitosti pro třetí země. Výběr, o jaké zboží by se mohlo jednat, jsme provedli srovnáním zboží, které bylo zatíženo americkým a čínským clem, se stovkou ko-modit s největším objemem přímého vývozu z ČR do USA a Číny. Na americkém trhu se otevírají možné pří-ležitosti zejména pro české výrobce částí elektrických přístrojů a osvětlení do automobilů, umělých střev z tvrzených bílkovin, vrtulníků o hmotnosti do 2 tun, programovatelných paměťových řídících prvků a sou-částí do vrtulníků a letounů. Naopak na čínském trhu by se mohli uplatnit především tuzemští producenti che-mické dřevné buničiny, brzd a servobrzd do traktorů a jejich částí, pneumatik z kaučuku, izolačních částí z plastu a příslušenství karosérií.

Jelikož Čína je druhým největším dovozcem zboží do ČR, obchodní válka mezi USA a Čínou by teoreticky mohla vést k zahlcení tuzemského trhu čínskými výrobky, které by se kvůli uvaleným clům staly v USA nepro-dejné. Nejvíce by se to projevilo u dovozů základních kovů včetně oceli, potravin, chemikálií, pneumatik, pa-píru, bavlny a ostatních textilních látek či ostatních spotřebních statků. V případě rozšíření amerických cel na dovoz všech výrobků z Číny by rovněž mohly vzrůst dovozy mobilních telefonů a přenosných zařízení pro automatické zpracování dat, které tvoří čtvrtinu všech čínských dovozů do ČR. Zatímco na ostatní (rovněž do-mácí) výrobce by zvýšené dovozy měly negativní vliv, spotřebitelé by mohli profitovat z nižších cen finálních statků.

V případě, že by USA zavedly dovozní cla na všechny výrobky z EU, nejhůře by se to dotklo českých výrobců zbraní a střeliva, kteří vyváží téměř třetinu svého exportu do USA, dále pak výrobců letadel a kosmických lodí a základ-ních farmaceutických výrobků.

Komodity vhodné jako substitut čínského zboží v USA, sou-časný stav Tuzemský vývoz do USA v roce 2017

Pramen: ČSÚ, výpočet MPO

Kód zboží (KN) Název zboží dle KN Netto (kg) Hodnota (mld. CZK)

85129090 Části a součásti elektrických přístrojů osvětlovacích nebo signalizačních 943 407,0 1,6

39171010 Umělá střeva (střívka párků) z tvrzených bílkovin 1 307 734,0 1,0

88021100 Vrtulníky o vlastní hmotnosti <= 2 000 kg 16 660,0 0,8

85371091 Programovatelné paměťové řídicí prvky (kromě číslicových ovládacích p.) 398 661,0 0,7

88033000 Části a součásti letounů nebo vrtulníků (kromě vrtulí, rotorů, podvozků) 25 313,0 0,6

85364900 Relé pro napětí > 60 V, ale <= 1 000 V 256 814,0 0,6

85472000 Izolační části a součásti z plastů, pro elektrické stroje, přístroje 1 170 187,0 0,6

40022000 Butadienový kaučuk (BR), v primárních formách nebo v deskách, listech 10 179 733,0 0,5

84717050 Diskové jednotky s pevným diskem (HDD), pro zařízení pro automatizovan. 151 454,0 0,5

85322100 Pevné elektrické kondenzátory, tantalové (kromě silových kondenzátorů) 95 881,0 0,5

85176200 Zařízení pro příjem, konverzi a vysílání nebo regeneraci hlasu, obrazů 65 898,0 0,5

72029200 Ferovanad 940 000,0 0,4

84212300 Olejové nebo palivové filtry pro spalovací motory 1 048 971,0 0,4

84295210 Pásová rypadla s nástavbou otočnou o 360° 2 056 945,0 0,4

83012000 Zámky pro motorová vozidla z obecných kovů 885 469,0 0,4

87085099 Části a součásti hnacích náprav s diferenciálem (kromě z oceli kované) 2 747 244,0 0,3

32061100 Pigmenty a přípravky na bázi oxidu titaničitého, používané pro barvení 5 831 673,0 0,3

85261000 Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary) 3 179,0 0,3

84733020 Elektronické sestavy zařízení pro automatizované zpracování dat čísla 36 954,0 0,3

85444290 Elektrické vodiče, pro napětí <= 1 000 V, izolované, vybavené přípojka 255 204,0 0,3

Nejohroženější odvětví v ČR na straně vývozu do USA

Pramen: ČSÚ, výpočet MPO

Vývoz do USA

(mld. Kč)

Podíl na

celkovém

vývozu do

USA (%)

Podíl vývozu

do USA na

vývozu do

světa (%)

2017 2017

Vážený podíl

za poslední

3 roky

2540 Zbraně a střelivo a jejich díly 2,7 3,1 29,5

9003 Umělecká tvorba 0,1 0,1 26,6

9102 Služby muzeí 0,0 0,0 26,2

3030 Letadla, kosmické lodě, souv.zařízení 5,5 6,2 23,9

1104 Ost.nedestilované kvašené nápoje 0,0 0,0 22,7

2110 Základní farmaceutické výrobky 1,0 1,1 22,1

2051 Výbušniny 1,2 1,3 18,1

5920 Pořiz.zvuk.nahrávek,hudební vydav.služby 0,4 0,5 17,9

2011 Technické plyny 0,2 0,2 14,1

2420 Ocel.trouby,duté profily,potrub.tvarovky 3,4 3,9 13,4

2017 Syntetický kaučuk v primárních formách 0,9 1,0 11,2

2319 Ost. zpracované sklo,vč.technických výr. 0,6 0,7 10,2

2591 Ocelové sudy a podobné nádoby 0,1 0,1 9,7

2824 Ruční mechanizované nástroje 0,8 0,9 8,6

3213 Bižuterie a příbuzné výrobky 0,0 0,0 8,4

2211 Pryžové pláště a duše;protektorov. pneu 4,0 4,5 8,2

2012 Barviva a pigmenty 0,5 0,5 8,2

2811 Motory,turbíny,ne pro letadla,auta ap. 2,4 2,7 7,8

2660 Ozařovací,elektroléč.,elektroterapeut. př. 0,1 0,1 7,5

2813 Ostatní čerpadla a kompresory 4,9 5,6 7,4

Název zboží dle CPA Kód zboží CPA


41

Maloobchodní tržby ve 3. čtvrtletí zpomalily meziroční tempa růstu. Spotřebitelské poptávce se však dařilo, ačkoliv se začíná pomalu projevovat její nasycení. Nezaměstnanost byla nadále nízká, příjmy rostly, a tak domácnosti, podporované optimismem, opět vydávaly za nákupy více peněz než před rokem. Nadále platí, že spotřeba domácností je stabilním zdrojem domácí poptávky a růstu ekonomiky.

Domácí vývoj Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot ve 3. čtvrtletí 2018 zvolnily tempo růstu na 4,1 % v b. c., resp. 2,3 % v s. c.. Na vývoj maloobchodu měla vliv vysoká srovnávací základna před-chozího roku, přičemž počet pracovních dní zůstal stejný jako před rokem. Příznivá finanční kondice českých domác-ností a jejich přetrvávající vysoká důvěra v budoucnost se odrazily také v konečné spotřebě domácností, která ve 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 3,1 %. Závislost mezi spotře-bou domácností a vývojem maloobchodních tržeb je velmi vysoká a tempo růstu maloobchodních tržeb tak následně kopíruje vývoj ekonomiky.

Tržby motoristického segmentu, tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel, byly meziročně nižší o 0,9 %17. Tuzem-ská poptávka po nových automobilech zpomaluje, navíc nové emisní normy způsobily v poslední době omezení pro-deje u některých modelů.

Tržby za prodej pohonných hmot zvolnily růst na 3,3 %. Vyšší ceny minerálních paliv, především ropy na světových trzích se promítly do tuzemských cen pohonných hmot (ben-zínu a nafty), což mělo negativní vliv na spotřebitelskou poptávku.

Tempo růstu zpomalily tržby v maloobchodě s potravinami, v průměru za 3. čtvrtletí 2018 na 1,4 %. Stejný trend vykázaly tržby za prodej nepotravinářského zboží, které vzrostly o 5,8 %. Růst tržeb v nepotravinářském segmentu je dlouhodobě vysoký, protože spotřebitelé, podpořeni optimismem v ob-dobí, kdy se daří tuzemské ekonomice, stále rádi nakupují a nebojí se utrácet za zbytnější zboží.

Zájem spotřebitelů o nákupy on-line nepolevuje, o čemž svědčí nejúspěšnější segment maloobchodu, prodej pro-střednictvím internetu nebo zásilkových služeb. Ve 3. čtvrtletí vykázal opět další dvouciferný růst a zároveň nej-vyšší dynamiku růstu, o 20,2 %. Nakupuje se napříč všemi sortimenty včetně nákupů rychloobrátkového zboží.

17 Údaje o maloobchodu v textu jsou vyjádřeny ve stálých cenách

10 Maloobchod

Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, meziroční změny v %)


-15

-10

-5

0

5

10

15

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18Běžné ceny Stálé ceny

Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %)


-30

-20

-10

0

10

20

30

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Objem prodeje Ceny

Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby (meziroční změny v %)


-40

-20

0

20

40

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

Podnikatelská důvěra (změny oproti průměru roku 2005)

Spotřebitelská důvěra (změny oproti průměru roku 2005)

Maloobchodní tržby (změny oproti průměru roku 2015)


42

Pozitivní nálada mezi spotřebiteli a růst životní úrovně se projevují také tím, že spotřebitelé utrácejí více za zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby a investují větší měrou do volnočasových aktivit. K celkovému příznivému výsledku odvětví přispěl proto mj. také maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci, jehož tržby meziročně vzrostly. Vysoký růst zaznamenal také maloobchod ve specializovaných pro-dejnách s počítačovým a komunikačním zařízením, nicméně zde došlo, stejně jako i v ostatních segmentech, ke zpoma-lení meziročního tempa růstu tržeb.

Zpomalující růst maloobchodních tržeb spolu s růstem dis-ponibilního důchodu vedl k vyšším úsporám. Z posledních dostupných dat vyplývá, že hrubý disponibilní důchod do-mácností ve 2. čtvrtletí zrychlil meziroční tempo růstu na 6,9 % a míra úspor byla vyšší o 9,7 %. S tím, jak se domácnostem daří, rozdělují svoje disponibilní důchody jak na spotřebu, tak i na úspory. Větší snaha spořit odráží i skutečnost, že si domácnosti začínají uvědomovat, že dochází ke zpomalení růstu ekonomiky a začínají si proto vytvářet rezervy.

Za solidním růstem maloobchodních tržeb zůstávají nadále stejné důvody jako v předchozích obdobích. Pomáhá mu silný trh práce a kladný sentiment domácností. Nízká míra nezaměstnanosti a růst mezd se odráží v dobré finanční si-tuaci domácností, která se přelévá do vyšší spotřeby. Začíná se však nově projevovat určitá nasycenost poptávky a záro-veň snaha domácností vytvářet vyšší úspory. Poslední průzkumy mezi spotřebiteli vykazují nadále vysokou důvěru spotřebitelů v ekonomiku, což indikuje, že růst maloobchod-ních tržeb bude pokračovat i v dalších měsících, ale s mírnější dynamikou.

Maloobchod EU Obrat maloobchodu v zemích Evropské unie ve 3. čtvrtletí 2018 pokračoval v solidním růstu, nicméně zpomalil mezi-roční dynamiku na 3,9 % ze 4,3 %, dosažených ve stejném období před rokem. Ještě více zvolnil růst obratu v eu-rozóně, na 3,0 % z 3,8 %. Nejvyšší hodnoty meziročního růstu ze všech zemí v rámci uskupení vykázaly země, které do EU vstoupily v roce 2004 a později. Česká republika si po-horšila a z pátého místa sestoupila na čtrnácté, přestože údaj je vyšší (+5,4 %), než uvádí ve svém šetření Český sta-tistický úřad (rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu).

K dobrému výsledku evropského maloobchodu přispěla dů-věra spotřebitelů v zemích evropské osmadvacítky, která se značně zlepšila. Z průměrné hodnoty -2,1 bodu ve 3. čtvrt-letí 2017 dostala ve 3. čtvrtletí 2018 na -1,8 bodu. Méně optimistické byly však země eurozóny, jejichž indikátor si po-horšil, když z -1,5 bodu klesl na -1,8 bodu. Pro české exportéry je důležitým ukazatelem především německý in-dex z důvodu těsné vertikální provázanosti české a německé ekonomiky. Německý index se pohybuje v kladném pásmu a polepšil si, když se z průměrné hodnoty +4,1 bodu před rokem dostal na +4,5 bodu.

Obrat maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změny v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní)


-30 -20 -10 0 10 20

Belgie

Dánsko

Irsko

Španělsko

Finsko

Nizozemsko

Francie

Česká republika


Kypr

Lucembursko

Polsko

Bulharsko

Maďarsko

3.Q 2018 3.Q 2017

Index důvěry spotřebitelů v EU28 (meziroční změny v %)


-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

eurozóna EU28 ČR

Německo Slovensko


43

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

2018

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

ČR 1,2 2,2 3,5 1,4 0,4 0,3 0,6 2,4 2,1 1,6 1,6 1,8 2,0 2,4 2,2 2,4 2,1 2,0

Eurozóna 1,6 2,7 2,5 1,3 0,4 0,0 0,2 1,5 1,3 1,1 1,3 1,3 1,9 2,0 2,1 2,0 2,1 2,2

EU 2,1 3,1 2,6 1,5 0,5 0,0 0,3 1,7 1,6 1,4 1,5 1,5 2,0 2,1 2,2 2,2 2,1 2,2

Belgie 2,3 3,4 2,6 1,2 0,5 0,6 1,8 2,2 1,8 1,5 1,5 1,6 2,3 2,6 2,7 2,6 2,8 3,2

Irsko -1,6 1,2 1,9 0,5 0,3 0,0 -0,2 0,3 0,3 0,7 0,5 -0,1 0,7 0,7 1,0 0,9 1,2 1,1

Maďarsko 4,7 3,9 5,7 1,7 0,0 0,1 0,4 2,4 2,1 1,9 2,0 2,4 2,9 3,2 3,4 3,4 3,7 3,9

Německo 1,1 2,5 2,1 1,6 0,8 0,1 0,4 1,7 1,4 1,2 1,5 1,4 2,2 2,1 2,1 1,9 2,2 2,4

Polsko 2,6 3,9 3,7 0,8 0,1 -0,7 -0,2 1,6 1,6 0,7 0,7 0,9 1,2 1,4 1,4 1,4 1,5 1,5

Portugalsko 1,4 3,6 2,8 0,4 -0,2 0,5 0,6 1,6 1,1 0,7 0,8 0,3 1,4 2,0 2,2 1,3 1,8 0,8

Rakousko 1,7 3,6 2,6 2,1 1,5 0,8 1,0 2,2 1,9 1,9 2,0 2,0 2,1 2,3 2,3 2,3 2,1 2,4

Finsko 1,7 3,3 3,2 2,2 1,2 -0,2 0,4 0,8 0,8 0,6 0,9 0,8 1,0 1,2 1,4 1,4 1,4 1,7

Švédsko 1,9 1,4 0,9 0,4 0,2 0,7 1,1 1,9 1,6 1,6 2,0 1,8 2,0 2,1 2,2 2,1 2,5 2,4

Lotyšsko -1,2 4,2 2,3 0,0 0,7 0,2 0,1 2,9 2,0 1,8 2,3 2,1 2,4 2,7 2,7 2,8 3,3 3,2

Řecko 4,7 3,1 1,0 -0,9 -1,4 -1,1 0,0 1,1 0,2 0,4 0,2 0,5 0,8 1,0 0,8 0,9 1,1 1,8

Slovensko 0,7 4,1 3,7 1,5 -0,1 -0,3 -0,5 1,4 2,6 2,2 2,5 3,0 2,7 2,9 2,6 2,9 2,7 2,5

Slovinsko 2,1 2,1 2,8 1,9 0,4 -0,8 -0,2 1,6 1,7 1,4 1,5 1,9 2,2 2,3 2,1 2,0 2,2 2,3

Španělsko 2,0 3,0 2,4 1,5 -0,2 -0,6 -0,3 2,0 0,7 1,2 1,3 1,1 2,1 2,3 2,3 2,2 2,3 2,3

USA 1,6 3,5 2,1 1,3 1,3 -0,7 0,5 1,7 1,7 1,9 2,1 2,2 2,6 2,7 2,8 2,5 2,0 2,3

Pramen: data Eurostat

Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy.

Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné.


45

Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Česká republika 1,2 5,5 2,2 0,8 -0,8 -3,2 -3,3 1,8 0,5 -0,3 0,1 0,0 1,5 2,9 3,4 3,3 3,2 3,9

Eurozóna 2,7 5,7 2,8 -0,2 -1,5 -2,7 -2,3 3,1 1,5 1,6 1,9 1,8 3,0 3,6 4,2 4,3 4,5 4,9

EU 3,1 6,1 2,8 0,0 -1,6 -3,3 -1,9 3,6 1,9 1,9 2,3 2,3 3,6 4,4 4,9 4,8 4,9 5,4

Belgie 5,4 8,1 3,5 0,5 -4,5 -4,2 -1,8 9,0 3,8 3,2 3,8 4,2 6,5 8,4 9,8 9,5 9,0 10,4

Německo 1,5 5,1 1,7 0,1 -1,0 -1,8 -1,6 2,6 1,8 1,7 1,8 1,9 2,4 2,8 2,9 3,1 3,4 3,6

Řecko 6,0 7,4 4,9 -0,6 -0,8 -5,9 -5,4 4,3 1,6 -0,7 -0,2 1,1 5,5 6,2 6,5 6,1 5,3 6,2

Španělsko 3,7 6,9 3,8 0,6 -1,3 -2,1 -3,2 4,4 0,0 1,3 1,2 1,8 3,0 4,1 4,7 5,1 5,3 4,4

Irsko 1,5 6,5 3,1 1,5 -0,4 -4,3 -2,8 3,4 -1,9 -0,6 -1,6 -1,9 -2,7 -2,6 -2,8 -2,8 -2,8 -2,7

Maďarsko 7,3 6,1 5,3 -0,5 -2,1 -3,0 -3,1 4,6 3,5 3,6 3,5 3,3 5,5 7,4 8,7 8,4 8,4 8,4

Rakousko 4,1 4,8 0,9 -0,9 -1,5 -2,1 -2,5 1,9 1,4 1,4 1,7 2,0 3,1 3,6 4,2 4,4 4,2 4,4

Polsko 3,7 7,6 3,6 -1,2 -1,4 -2,4 -0,2 4,8 1,4 1,1 1,5 1,8 3,6 4,1 3,9 3,8 3,6 3,7

Portugalsko 5,7 6,0 3,0 -0,4 -1,6 -4,2 -1,8 3,7 0,6 0,9 0,4 1,1 3,4 4,2 4,3 4,6 4,8 4,9

Slovinsko 2,0 3,8 1,0 0,3 -1,0 -0,5 -1,4 1,3 1,8 2,0 2,5 2,0 1,8 2,1 2,3 2,3 2,0 1,8

Slovensko -2,8 2,7 3,8 -0,2 -3,7 -4,3 -4,4 2,6 2,7 3,2 3,3 4,3 4,7 5,6 6,9 6,2 6,4 7,2

Finsko 6,6 5,8 2,3 0,8 -0,8 -2,2 -1,7 2,8 2,0 2,2 2,9 2,7 3,2 4,8 5,1 5,2 4,8 5,1

Švédsko 3,0 0,9 -0,4 -0,6 0,0 -1,0 -0,1 4,1 2,9 3,1 4,0 4,2 5,0 6,4 6,8 7,2 7,3 7,0

Pramen: data Eurostat


46

Průmysl - 3. čtvrtletí 2018 (s.c. = stálé ceny - na bázi roku 2015; stejné období min. roku = 100)

průmysl. pro-

dukce (IPP)

tržby z

prodeje

vl. výr. a

služeb

v b. c.

tržby z

přímého

vývozu

v b. c.

prům.

počet za-

měst. FO

produkt.

práce z tržeb

prů-

měrná

nominál.

mzda

mzda pře-

počt.

indexem cen

výrobců

jednotkové mzdové náklady prů-

měrná

mzda

v Kč

nominální reálné

B Těžba a dobývání 3,1 8,0 -16,3 -2,9 11,2 7,3 -2,0 -3,5 -11,9 34 225

D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu 7,2 4,3 -23,1 8,5 -3,9 5,5 2,8 9,8 7,1 45 974

C Zpracovatelský průmysl 3,1 5,4 4,1 1,1 4,3 7,1 3,8 2,7 -0,5 32 483

10 Výroba potravinářských výrobků 4,2 0,8 3,3 -1,6 2,4 8,7 11,0 6,1 8,3 27 065

11 Výroba nápojů 9,3 11,6 14,0 1,6 9,9 5,8 3,2 -3,7 -6,1 40 733

12 Výroba tabákových výrobků - - - - - - - - - -

13 Výroba textilií 1,6 4,6 5,5 -2,0 6,7 8,9 8,3 2,1 1,5 26 339

14 Výroba oděvů -2,2 -6,4 -4,2 -3,8 -2,7 5,4 2,0 8,3 4,8 18 484

15 Výroba usní a souvisejících výrobků -16,2 -17,5 -22,4 -5,7 -12,6 3,4 1,5 18,3 16,1 21 206

16 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 3,5 7,0 11,1 1,1 5,9 9,5 6,9 3,4 0,9 29 237

17 Výroba papíru a výrobků z papíru 1,8 0,9 -3,7 -0,1 1,0 7,5 2,1 6,5 1,1 32 151

18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů -0,8 -0,8 -4,1 -2,0 1,2 5,6 4,1 4,3 2,8 28 956

19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků - - - - - - - - - -

20 Výroba chemických látek a chem. přípravků -4,3 4,1 7,1 3,8 0,3 7,2 -0,6 6,9 -0,8 35 213

21 Výroba zákl. farmac. výrobků a farmac. přípr. 6,1 14,4 23,3 5,0 9,0 6,9 3,5 -1,9 -5,1 36 430

22 Výroba pryžových a plastových výrobků 0,2 -1,1 -1,0 0,5 -1,6 6,7 6,7 8,4 8,4 30 867

23 Výroba ostatních nekovových minerál. výrobků 3,0 6,3 2,6 -0,2 6,5 7,6 3,4 1,0 -2,9 33 675

24 Výr. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství 8,1 17,5 15,9 -0,8 18,4 6,4 0,9 -10,1 -14,8 32 654

25 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 4,2 6,6 6,3 0,1 6,5 7,8 5,3 1,2 -1,2 31 153

26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 21,0 23,3 23,0 2,8 19,9 5,3 3,2 -12,2 -13,9 32 235

27 Výroba elektrických zařízení 5,5 5,4 4,6 4,1 1,2 7,3 6,8 6,0 5,5 32 639

28 Výroba strojů a zařízení 4,1 6,0 7,2 1,5 4,4 6,7 5,3 2,1 0,9 33 236

29 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. -0,6 -1,0 -2,9 2,9 -3,8 6,9 8,0 11,2 12,3 35 741

30 Výroba ostatních doprav. prostředků a zařízení 7,2 13,4 13,9 3,4 9,7 7,2 4,0 -2,3 -5,2 35 560

31 Výroba nábytku 4,6 -1,3 -3,3 -2,8 1,5 7,2 5,8 5,6 4,2 26 476

32 Ostatní zpracovatelský průmysl 5,9 6,3 5,0 1,3 5,0 6,1 4,9 1,0 -0,1 28 195

33 Opravy a instalace strojů a zařízení -1,6 -1,9 3,7 -5,1 3,4 4,2 1,1 0,8 -2,2 37 574

Průmysl celkem 3,5 5,4 3,9 1,2 4,2 7,1 3,7 2,8 -0,5 32 914

Pramen: ČSÚ, tabulka + výpočty MPO

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu.

**/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu.


47

Průmysl – červenec - září 2018, organizace s 50 a více zaměstnanci

osob v tis. Kč v Kč

2 018 2 018 2 018

B Těžba a dobývání 41 103,1 13 944 8,0 1,5 2 307 -16,3 0,2 16,5 22 180 -2,9 2,3 209,6 11,2 64,1 34 225 7,3 104,0

D Výr.a rozv.el.a.j.energ 104 107,2 43 428 4,3 4,5 1 358 -23,1 0,1 3,1 28 398 8,5 2,9 509,7 -3,9 155,9 45 974 5,5 139,7

C Zpracovatelský průmysl 3 974 103,1 903 002 5,4 94,0 568 930 4,1 59,2 63,0 928 751 1,1 94,8 324,1 4,3 99,1 32 483 7,1 98,7

10 Výr.potravin.výr. 379 104,2 48 412 0,8 5,0 12 592 3,3 1,3 26,0 64 829 -1,6 6,6 248,9 2,4 76,2 27 065 8,7 82,2

11 Výroba nápojů 53 109,3 16 106 11,6 1,7 3 287 14,0 0,3 20,4 10 936 1,6 1,1 490,9 9,9 150,2 40 733 5,8 123,8

12 Výr.tabákových výrobků 1 - - - - - - - - - - - - - - - - -

13 Výroba textilií 108 101,6 10 807 4,6 1,1 8 096 5,5 0,8 74,9 19 071 -2,0 1,9 188,9 6,7 57,8 26 339 8,9 80,0

14 Výroba oděvů 58 97,8 1 256 -6,4 0,1 897 -4,2 0,1 71,4 7 012 -3,8 0,7 59,7 -2,7 18,3 18 484 5,4 56,2

15 Výr.usní a souvis.výr. 26 83,8 684 -17,5 0,1 532 -22,4 0,1 77,7 3 203 -5,7 0,3 71,2 -12,6 21,8 21 206 3,4 64,4

16 Zpr.dřeva kr.nábytku 103 103,5 12 088 7,0 1,3 8 017 11,1 0,8 66,3 13 933 1,1 1,4 289,2 5,9 88,5 29 237 9,5 88,8

17 Výr.papíru a výrobk z p 95 101,8 16 092 0,9 1,7 9 102 -3,7 0,9 56,6 15 493 -0,1 1,6 346,2 1,0 105,9 32 151 7,5 97,7

18 Tisk a rozm.nahr.nosičů 62 99,2 4 938 -0,8 0,5 1 924 -4,1 0,2 39,0 9 152 -2,0 0,9 179,8 1,2 55,0 28 956 5,6 88,0

19 Výr.koks.,raf.rop.prod. 3 - - - - - - - - - - - - - - - - -

20 Výr.ch.látek a ch.příp. 117 95,7 34 838 4,1 3,6 22 804 7,1 2,4 65,5 25 860 3,8 2,6 449,1 0,3 137,4 35 213 7,2 107,0

21 Výr.zák.farm.vý.a f.př. 28 106,1 7 260 14,4 0,8 6 134 23,3 0,6 84,5 9 675 5,0 1,0 250,1 9,0 76,5 36 430 6,9 110,7

22 Výr.pryž.a plast.výr. 362 100,2 59 146 -1,1 6,2 35 835 -1,0 3,7 60,6 74 475 0,5 7,6 264,7 -1,6 81,0 30 867 6,7 93,8

23 Výr.ost.nekov.miner.v. 175 103,0 31 465 6,3 3,3 13 669 2,6 1,4 43,4 44 468 -0,2 4,5 235,9 6,5 72,2 33 675 7,6 102,3

24 Vý.z.kovů,slévárenství 118 108,1 48 349 17,5 5,0 21 657 15,9 2,3 44,8 40 716 -0,8 4,2 395,8 18,4 121,1 32 654 6,4 99,2

25 V.kov.konstr.,kovod.v. 655 104,2 57 928 6,6 6,0 40 473 6,3 4,2 69,9 99 914 0,1 10,2 193,3 6,5 59,1 31 153 7,8 94,6

26 V.počítač a optic.přís. 122 121,0 85 513 23,3 8,9 62 985 23,0 6,6 73,7 39 499 2,8 4,0 721,7 19,9 220,8 32 235 5,3 97,9

27 Vý.elektrických zař. 261 105,5 60 933 5,4 6,3 44 537 4,6 4,6 73,1 86 861 4,1 8,9 233,8 1,2 71,5 32 639 7,3 99,2

28 Výr.stroj a zaříz.j. n. 526 104,1 71 354 6,0 7,4 52 200 7,2 5,4 73,2 107 010 1,5 10,9 222,3 4,4 68,0 33 236 6,7 101,0

29 V.motor.vozidel,k.motoc 295 99,4 264 366 -1,0 27,5 193 049 -2,9 20,1 73,0 173 281 2,9 17,7 508,5 -3,8 155,6 35 741 6,9 108,6

30 V.os.dopr.prostř.a zař. 67 107,2 13 078 13,4 1,4 10 214 13,9 1,1 78,1 21 526 3,4 2,2 202,5 9,7 62,0 35 560 7,2 108,0

31 Výroba nábytku 104 104,6 5 511 -1,3 0,6 3 287 -3,3 0,3 59,6 11 464 -2,8 1,2 160,3 1,5 49,0 26 476 7,2 80,4

32 Ost.zpracov.průmysl 117 105,9 11 766 6,3 1,2 7 389 5,0 0,8 62,8 24 839 1,3 2,5 157,9 5,0 48,3 28 195 6,1 85,7

33 Opr.a inst.stroj a zař. 138 98,4 13 428 -1,9 1,4 4 781 3,7 0,5 35,6 22 950 -5,1 2,3 195,0 3,4 59,7 37 574 4,2 114,2

4 119 103,5 960 373 5,4 100,0 572 595 3,9 59,6 59,6 979 329 1,2 100,0 326,9 4,2 100,0 32 914 7,1 100,0

meziroč.

změna

Úroveň

prům=100

Průmysl celkem

CZ-NAZE Počet jedn. Index. prům. prod.

Průměrné měsíční tržby na

jednoho zaměstnancePrůměrná měsíční mzda

b.c. 2018meziroč.

změna

Podíl b.c.

prům=100b.c. 2018

meziroč.

změna

Podíl */ b.c.

prům=100Podíl **/

meziroč.

změna

Tržby bez DPH za prodej vlast. výr. a

služeb v mil. KčTržby bez DPH za přímý vývoz v mil. Kč Průměrný počet zaměstnanců FO

Podíl

prům=100

meziroč.

změna

Úroveň

prům=100

Pramen: ČSÚ, tabulka + výpočty MPO

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu.

**/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu tržby.


48

Stavebnictví - produkce, zaměstnanost

Stavebnictví Měrná 2015 2016 2017 2018 2018 2018 2018

(u indexů stejné období min. roku = 100) jednotka 1. - 12. 1. - 12. 1. - 12. 1. - 3. 4. - 6. červenec srpen září 7. - 9.

Index stavební produkce (s.c.) % 106,8 94,4 103,3 111,9 106,7 115,8 111,9 112,4 113,2

Průměrný evidenční počet zaměstnanců */ % 98,0 97,5 97,9 100,2 98,2 98,2 97,9 99,9 98,7

Prům. hr. měs. nomin. mzda na fyz. os. */ Kč 31 674,6 32 956,2 34 506,4 33 376,1 37 223,3 37 979,1 36 848,5 37 825,6 37 551,1

Index prům. hr. měs. nomin. mzda na fyz. os. */ % 106,4 104,0 104,7 108,1 108,0 108,2 108,3 108,7 108,4

Pramen: ČSÚ

*/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci.

Bytová výstavba

Měrná

jednotka

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

1. Q 2. Q 3. Q

Počet bytů:

zahájených počet 40 381 43 747 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853 22 108 24 351 26 378 27 224 31 521 7 618 8 938 8 186

% 103,4 108,3 100,1 99,4 85,7 75,4 97,9 86,6 92,7 110,1 108,3 103,2 115,8 116,8 105,2 98,4

dokončených počet 32 863 30 190 41 649 38 380 38 473 36 442 28 630 29 467 25 238 23 954 25 095 27 322 28 569 6 907 8 006 8 391

% 101,8 91,9 138,0 92,2 100,2 94,7 78,6 102,9 85,6 94,9 104,8 108,9 104,6 118,9 114,7 120,2

Pramen: ČSÚ


49

Zahraniční obchod – teritoriální struktura

OBRAT Meziroční VÝVOZ Meziroční DOVOZ Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE

3. Q 2018 změna 3. Q 2018 změna 3. Q 2018 změna 3. Q 2017 3. Q 2018

Ukazatel mil. Kč podíl v % v % mil. Kč podíl v % v % mil. Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod ČR 2 012 590 100,0 5,8 1 039 288 100,0 4,4 973 302 100,0 7,3 88 744 65 987

Vyspělé tržní ekonomiky 1 616 966 80,3 3,5 936 984 90,2 3,7 679 982 69,9 3,1 244 367 257 002

EU28 1 478 424 73,5 3,0 868 005 83,5 3,6 610 420 62,7 2,1 239 612 257 585

ESVO 29 600 1,5 1,4 18 157 1,7 0,2 11 444 1,2 3,4 7 064 6 713

Ostatní vyspělé tržní ekonomiky 108 941 5,4 10,9 50 822 4,8 6,0 58 118 6,1 15,7 -2 309 -7 296

Rozvojové ekonomiky 121 855 6,1 6,6 42 047 4,0 3,6 79 808 8,2 8,3 -33 116 -37 761

Tranzitivní ekonomiky 13 607 0,7 29,0 7 445 0,7 26,1 6 162 0,6 32,7 1 262 1 283

Společenství nezávislých států 89 442 4,4 22,1 36 390 3,5 19,3 53 052 5,5 24,1 -12 249 -16 662

Ostatní */ 165 046 8,2 21,4 15 379 1,5 9,3 149 666 15,4 22,8 -107 841 -134 287

Nespecifikováno 5 674 0,3 6,8 1 042 0,1 27,7 4 632 0,5 3,0 -3 679 -3 589

Zahraniční obchod se zeměmi OECD 1 593 127 79,2 3,1 910 179 87,6 3,5 682 948 70,2 2,7 214 686 227 231

Pramen: ČSÚ

*/ Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam


50

Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

O B R A T V Ý V O Z D O V O Z B I L A N C E

3. Q 2017 3. Q 2018 Meziroční 3. Q 2017 3. Q 2018 Meziroční 3. Q 2017 3. Q 2018 Meziroční 3. Q 2017 3. Q 2018

mil. Kč podíl v

% mil. Kč podíl v

% změna v %

mil. Kč podíl v % mil. Kč podíl v % změna v %

mil. Kč podíl v % mil. Kč podíl v % změna v %

mil. Kč mil. Kč

Německo 569 704 29,9 574 185 28,5 0,8 332 237 33,4 338 629 32,6 1,9 237 468 26,2 235 557 24,2 -0,8 94 769 103 072

Slovensko 119 695 6,3 127 994 6,4 6,9 76 631 7,7 80 301 7,7 4,8 43 064 4,7 47 693 4,9 10,8 33 567 32 608

Polsko 127 716 6,7 137 486 6,8 7,6 57 873 5,8 61 834 5,9 6,8 69 843 7,7 75 652 7,8 8,3 -11 970 -13 818

Francie 78 070 4,1 82 897 4,1 6,2 50 063 5,0 51 602 5,0 3,1 28 007 3,1 31 296 3,2 11,7 22 056 20 306

Spojené království 72 025 3,8 66 450 3,3 -7,7 50 692 5,1 47 835 4,6 -5,6 21 333 2,4 18 615 1,9 -12,7 29 359 29 220

Rakousko 73 710 3,9 75 304 3,7 2,2 44 423 4,5 46 835 4,5 5,4 29 287 3,2 28 470 2,9 -2,8 15 136 18 365

Itálie 77 935 4,1 78 121 3,9 0,2 39 513 4,0 39 986 3,8 1,2 38 422 4,2 38 134 3,9 -0,7 1 092 1 852

Nizozemsko 59 364 3,1 63 904 3,2 7,6 35 215 3,5 38 027 3,7 8,0 24 149 2,7 25 877 2,7 7,2 11 066 12 150

Maďarsko 51 723 2,7 54 208 2,7 4,8 30 064 3,0 31 520 3,0 4,8 21 659 2,4 22 688 2,3 4,7 8 405 8 833

Španělsko 40 836 2,1 44 187 2,2 8,2 26 173 2,6 29 266 2,8 11,8 14 663 1,6 14 921 1,5 1,8 11 510 14 345

Ruská federace 47 711 2,5 57 543 2,9 20,6 19 647 2,0 22 911 2,2 16,6 28 064 3,1 34 632 3,6 23,4 -8 417 -11 721

Spojené státy 44 342 2,3 48 408 2,4 9,2 20 245 2,0 22 866 2,2 12,9 24 097 2,7 25 542 2,6 6,0 -3 852 -2 677

Belgie 35 395 1,9 36 159 1,8 2,2 21 030 2,1 20 734 2,0 -1,4 14 365 1,6 15 426 1,6 7,4 6 665 5 308

Švédsko 21 613 1,1 23 619 1,2 9,3 14 578 1,5 16 840 1,6 15,5 7 034 0,8 6 779 0,7 -3,6 7 544 10 061

Rumunsko 26 593 1,4 29 481 1,5 10,9 14 403 1,4 16 258 1,6 12,9 12 191 1,3 13 224 1,4 8,5 2 212 3 034

Pramen: ČSÚ


51

Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Vývoz Meziroční Dovoz Meziroční Saldo obchodní bilance

3.Q 2018 změna 3.Q 2018 změna 3.Q 2017 3.Q 2018

Ukazatel mil.Kč podíl v % v % mil.Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod 1 039 288 100,0 4,4 973 302 100,0 7,3 88 744 65 987

v tom:

0 Potraviny a živá zvířata 33 539 3,2 3,3 41 456 4,3 -2,6 -10 103 -7 918

1 Nápoje a tabák 9 125 0,9 -6,8 7 839 0,8 5,4 2 351 1 286

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 22 133 2,1 2,8 18 585 1,9 -0,7 2 814 3 548

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 24 532 2,4 36,3 66 774 6,9 31,2 -32 900 -42 242

4 Živočišné a rostlinné oleje 1 991 0,2 -14,8 1 389 0,1 -35,8 173 602

5 Chemikálie a příbuzné výrobky 66 695 6,4 9,2 108 375 11,1 7,3 -39 860 -41 679

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 159 686 15,4 5,5 159 123 16,3 4,5 -867 564

7 Stroje a dopravní prostředky 589 840 56,8 6,0 449 344 46,2 9,7 146 686 140 496

8 Průmyslové spotřební zboží 129 108 12,4 -7,9 117 915 12,1 -1,4 20 582 11 193

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 2 639 0,3 7,7 2 503 0,3 -3,1 -131 136

Pramen: ČSÚ

Pozn.: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky

"8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky


52

Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se Německem


3.Q 2018 změna 3.Q 2018 změna 3.Q 2017 3.Q 2018

Ukazatel mil.Kč podíl v % v % mil.Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod 338 629 100,0 1,9 235 557 100,0 -0,8 94 769 103 072

v tom:

0 Potraviny a živá zvířata 7 807 2,3 11,6 9 622 4,1 -7,4 -3 391 -1 815

1 Nápoje a tabák 806 0,2 16,0 1 204 0,5 22,1 -291 -398

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 7 246 2,1 13,5 2 911 1,2 -1,3 3 433 4 336

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 7 316 2,2 62,8 9 531 4,0 24,4 -3 171 -2 214

4 Živočišné a rostlinné oleje 286 0,1 36,3 255 0,1 -13,1 -83 32

5 Chemikálie a příbuzné výrobky 15 500 4,6 7,0 31 189 13,2 4,7 -15 295 -15 689

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 51 557 15,2 5,7 47 330 20,1 3,6 3 102 4 227

7 Stroje a dopravní prostředky 197 670 58,4 2,1 107 238 45,5 -3,5 82 482 90 432

8 Průmyslové spotřební zboží 49 955 14,8 -10,8 26 142 11,1 -6,6 28 026 23 813

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 485 0,1 -10,2 136 0,1 -76,8 -44 349

Pramen: ČSÚ


53

Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se Slovenskem


3. Q 2018 změna 3. Q 2018 změna 3. Q 2017 3. Q 2018

Ukazatel mil. Kč podíl v % v % mil. Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod 80 301 100,0 4,8 47 693 100,0 10,8 33 567 32 608

v tom:

0 Potraviny a živá zvířata 7 749 9,6 -5,7 2 729 5,7 -2,1 5 428 5 020

1 Nápoje a tabák 1 648 2,1 9,8 314 0,7 33,9 1 266 1 334

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 1 698 2,1 5,4 1 911 4,0 9,4 -136 -213

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 7 128 8,9 29,7 7 195 15,1 29,0 -83 -68

4 Živočišné a rostlinné oleje 253 0,3 10,1 81 0,2 -4,4 145 172

5 Chemikálie a příbuzné výrobky 7 285 9,1 8,3 4 120 8,6 -4,0 2 437 3 165

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 13 937 17,4 3,4 11 285 23,7 10,4 3 265 2 652

7 Stroje a dopravní prostředky 30 809 38,4 4,0 15 526 32,6 7,5 15 171 15 283

8 Průmyslové spotřební zboží 9 342 11,6 0,7 4 502 9,4 23,8 5 643 4 840

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 451 0,6 -4,1 29 0,1 -27,0 432 423

Pramen: ČSÚ


54

Vnitřní obchod

2014 2015 2016 2017 2018 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q

Maloobchod včetně motoristického segmentu 4,8 4,2 6,3 6,5 7,9 8,3 5,9 8,5 7,1 8,5 4,7 4,3 7,0 3,5 3,3 4,6 2,7 2,9 2,3

Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 14,9 7,1 14,5 11,2 12,0 14,3 8,3 13,4 8,4 13,4 5,4 4,9 10,7 0,2 -1,2 1,7 -3,6 0,0 -0,9

Maloobchod kromě motorových vozidel 0,7 2,9 3,0 4,6 5,9 5,5 4,8 6,4 6,5 6,0 4,4 4,1 5,1 5,3 5,5 5,9 6,0 4,3 3,7

Maloobchod kromě pohonných hmot 0,7 3,3 3,0 4,7 5,9 5,6 4,8 6,1 6,5 5,9 4,4 3,9 5,2 5,4 5,5 5,9 6,2 4,2 3,7

Prodej pohonných hmot 0,5 0,0 3,0 3,0 6,2 4,6 5,2 9,4 6,3 7,1 4,2 5,2 4,2 4,1 5,8 6,4 4,7 5,1 3,3

Maloobchod s potravinami -2,5 4,2 0,5 2,5 4,5 2,8 4,8 3,9 6,9 3,9 2,4 0,1 0,3 4,0 2,7 2,4 4,8 0,1 1,4

Maloobchod s nepotravinářským zbožím 2,9 2,2 4,8 7,2 7,3 8,4 4,8 7,9 6,1 7,7 6,4 7,0 10,0 6,8 7,9 8,6 7,4 7,9 5,8

Maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením ve spec. prodejnách -3,5 22,2 23,4 21,8 23,9 11,6 11,4 7,7 -0,6 5,1 -1,4 6,4 10,7 11,0 10,8 15,0 13,7 8,0 9,8

Maloobchod s výrobky převážně pro domácnost ve spec. prodejnách 4,6 2,9 3,6 5,9 6,9 6,9 4,1 6,6 5,4 9,0 7,6 2,8 7,0 3,1 6,0 7,1 8,3 7,7 3,9

Maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci ve spec. prodejnách 0,3 -1,3 5,2 11,0 8,6 13,0 7,4 6,1 10,0 6,9 8,5 4,9 11,8 5,9 6,6 9,6 0,6 11,8 8,3

Maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím ve spec. prodejnách 7,6 -0,5 3,6 3,9 -1,4 7,3 0,0 7,8 5,3 5,8 2,7 6,2 12,7 9,0 13,7 9,7 2,0 9,2 2,2

Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetic. a drogistickým zbožím ve spec. prodejnách

-4,4 -1,4 -0,6 3,8 2,8 2,3 1,6 4,1 1,9 4,5 3,7 4,1 5,3 2,4 1,3 3,1 3,7 4,2 3,0

Maloobchod ve stáncích a na trzích 6,0 -5,8 -11,6 -3,1 2,5 2,1 1,5 1,1 -3,1 -2,3 2,7 1,4 3,6 3,4 -1,8 1,4 7,0 -0,8 0,1

Maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy 14,0 11,6 20,2 18,6 21,5 19,7 11,5 16,9 15,1 19,1 18,4 20,0 19,8 16,5 16,7 16,1 17,3 15,4 17,4

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby 16,1 15,3 29,2 24,1 29,5 26,9 14,3 20,1 18,6 23,0 24,8 23,9 25,3 21,4 20,3 19,1 20,7 17,6 20,2

Pramen: ČSÚ

Date post:	16-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Analýza vývoje ekonomiky ČR · Domácí ekonomika má patrně vrchol hospodářského cyklu již...

Documents