Počátky světaPříšerné Harpyje, ženy s ptačími tělya obrovskými drápy, trestaly na příkazbožstev nespravedlivého krále Fínea. Kdy-koli usedl k jídlu, objevily se a snědly, comohly. Zbytek potravy znehodnotily poká-lením. Vyhladovělého krále vysvobodiliod utrpení až héróové Kalais a Zétés, kte-ří obludy zahnali. Jméno rychlých a nebez-pečných Harpyjí dostal jiho- a středoame-rický orel harpyje pralesní (Harpia harpyjaLinnaeus, 1758; obr. 1). Jiní dravci majíjména odvozená – novoguinejský orel har-pyjovitý (Harpyopsis novaeguineae Salva-dori, 1875) a američtí harpyjovci (Harpy-haliaetus Lafresnaye, 1842).
Čtyřnohý pták Gryf měl tělo a zadní nohylva, hlavu, pařáty a křídla orla. V antic-kých mýtech provázel bohyni spravedli-vé odplaty Nemesis. Později pronikl dopověstí a pohádek jako obrovitý a silnýpták Noh. Dostal se i do Bible (seznamnečistých zvířat v 3. knize Mojžíšově, kapi-tola 11, verš 13, a v 5. knize Mojžíšově,kapitola 14, verš 12). Řecká Septuaginta(3. stol. př. n. l.) a latinská Vulgáta (4. stol.n. l.) zmiňují Gryfa, česká Bible olomouc-ká (15. stol.) a Bible kralická (16. stol.)Noha, moderní český překlad reálnéhoorlosupa. Gryfovo jméno nese národní ptákčtyř jihoamerických zemí kondor andský(Vultur gryphus Linnaeus, 1758), a takébojový letoun JAS 39 Gripen (švédskéoznačení Gryfa).
Utváření světaStejně jako u jiných tvorů také mezi ptá-ky najdeme několik druhů či poddruhůpojmenovaných pro svou velikost nebosílu po obrovitých Gigantech. Jsou to např.madagaskarská kukačka kukalka velká(Coua gigas Boddaert, 1783), ledňák obrov-ský (Dacelo gigas Boddaert, 1783; nyníD. novaeguineae Hermann, 1783) z Aus-trálie (vysazen byl i na Novém Zélandu),rorýsům příbuzná salangana vodopádová(Hydrochous gigas Hartert a Butler, 1901)z Malajsie a Indonésie nebo jihoameric-ký kolibřík velký (Patagona gigas Vieil-lot, 1824).
Títánka Rheia, matka Dia, se dostala donomenklatury jako velký jihoamerický
nelétavý pták nandu (Rhea Brisson, 1760;obr. 11). Synovec Rheie, bůh Slunce Hé -lios, měl syna Faëthonta. Mladík si od otcevyprosil, aby mu půjčil svůj sluneční vůz,ve kterém jezdí každý den po obloze. Faë -thón však nezvládl koňské spřežení, vůzvyjel ze své dráhy a jeho žár spaloval zem.Celosvětovému požáru zabránil vládcebohů Zeus tím, že vozataje Faëthonta sra-zil bleskem. Hoch při pádu zahynul. Tro-pický pták z ostrovů Tichého, Indickéhoa Atlantského oceánu, který při svém letujakoby sleduje dráhu Slunce, byl nazvánfaeton (Phaethon Linnaeus, 1758). Jménonešťastného Héliova syna nese též astrildrubínový (Neochmia phaeton Hombrona Jacquinot, 1841). Důvodem k pojmenová-ní tohoto australského a novoguinejskéhopěvce se stala červená barva peří, podob-ná slunečnímu žáru. Mimochodem, Faë -thón dal v 18. stol. jméno také lehkémukočáru faetónu, a později i některým ty -pům automobilů. Výrazné červené a žlutézbarvení svrchní strany křídel je důvodempojmenování jiho- a středoamerického slu-natce nádherného (Eurypyga helias Pallas,1781), a to po Héliovnách, dcerách bohaSlunce. Podle jedné Héliovny – Faëthúsy– se jmenuje rybák rodu Phaetusa Wagler,1832, žijící u řek a jezer Jižní Ameriky.Faëthontův přítel král Kyknos (latinskyCycnus nebo Cygnus) chtěl po smrti Hé -liova syna ze žalu skočit do řeky. Bohového zachránili a proměnili v labuť, kteránese jeho jméno Cygnus (Bechstein, 1803;obr. 12). Tohoto nádherného ptáka, jehoždruhy žijící na severní polokouli charak-terizuje bílé peří, použil teolog a spisovatelz 5. stol. Aurelius Augustinus jako příklad,když psal o nemožných, neexistujícíchvěcech (adynata): „Viděl snad někdy ně -kdo černou labuť?“ Ještě mnoho staletítrvalo, než byla objevena a popsána aus-tralská labuť černá (C. atratus Latham, 1790)a jihoamerická l. černokrká (C. melano -coryphus Molina, 1782).
Héliova sestra Éós přinášela každé ránoúsvit. Právě barva ranních červánků dalajméno podobně zbarveným indonéskýmpapouškům loriům (Eos Wagler, 1832)a venezuelskému kolibříkovi inkovi zla-tému (Coeligena eos Gould, 1848). Peruán -ský poddruh inky proměnlivého (C. irisaurora Gould, 1854) se jmenuje po římskébohyni úsvitu Auroře. Král Kéýx byl vnukbohyně Éóje. Žil ve šťastném manželstvís jistou Alkyonou. Zahynul však po ztros-kotání v rozbouřeném moři a jeho ženachtěla zemřít s ním, a tak je bohové obaproměnili v ptáky. Památku na ně mámev ledňáčcích rodů Ceyx Lacépède, 1799,z jihovýchodní Asie, Afriky a Madagaska-ru a Halcyon Swainson, 1821, ze subsa-harské Afriky a jižní Asie. Královnino jmé-no zaznívá i v názvu vymřelého papouška
živa 2/2014 93 ziva.avcr.cz
1
1 Jihoamerický dravec harpyje pralesní(Harpia harpyja), specializovaný hlavněna lov opic, nejen svými až dvanácti -centimetrovými drápy skutečně připomí-ná nebezpečné Harpyje. Na obr. mladýpták s méně mohutným zobákem2 Fiktivní portréty některých zmiňova-ných postav: Perseova matka Danaé (a)a jeho manželka Andromedé (b), slavnýhudebník a pěvec Orfeus (c), achajskýhérós Aiás (d). Orig. T. Pavlík
Tomáš Pavlík
Antické mýty jinak II. Ptáci
Mnoho rodových a zhruba pětina druhových vědeckých názvů ptáků je odvo-zena od jmen osob: sběratelů, objevitelů a dalších postav, včetně fiktivních – nej-častějším zdrojem takových jmen jsou antické mýty. Od starověkých spisova-telů Apollodóra (asi 180 až asi 120 př. n. l.), Hygina (asi 64 př. n. l. až 17 n. l.),Ovidia (43 př. n. l. až 18 n. l.) a dalších známe rovněž desítky případů, kdybyly mýtické postavy z různých důvodů proměněny v ptáky. Bohatství myto-nym ve vědecké nomenklatuře ptáků je dokladem zájmu zoologů a ornitologůo dávné řecké a římské mýtické příběhy.
rodu Halcyornis Owen, 1846, z anglické-ho eocénu. Tetou Éóje byla patronka umě-ní Mnémosyné, matka Múz. Její dcera Kal-liopé, ochránkyně básníků a zpěváků, jeskryta v názvu dvou ptáků, severoameric-kého kolibříka Calliopina (Stellula callio-pe Gould, 1847) a slavíka Kaliopina (Lus-cinia calliope Pallas, 1776) ze Sibiře,jihovýchodní Asie a Japonska. Všimněmesi rozdílných podob jména bohyně v čes-ké terminologii.
Oblíbená bohyně lásky a krásy Afrodí-té byla známa pod mnoha přezdívkami.Jednou z nich je Ídalia podle kyperskéhoměsta Ídalion (dnešní Dali), kde ji uctíva-li v několika chrámech. Dědicem jménaje krásný brazilský kolibřík hnědohrdlý(Phaethornis idaliae Bourcier a Mulsant,1856); v názvu Phaethornis Swainson,1827, rozpoznáme už zmíněného Faëthon-ta. Afrodítiným synem byl Érós, kterémuŘímané říkali Amor nebo Cupido. Tohotookřídleného boha lásky připomíná svýmivztyčenými pery tetřívek prériový (Tym-panuchus cupido Linnaeus, 1758) ze Spo-jených států amerických (viz obr. na 3. str.obálky).
Nebeská božstvaBohyně moudrosti Athéna neboli Minervase stala vzorem pro označení několika„moudře“ vypadajících sov. V Evropě,Asii, Africe i v Americe žijí různé druhysýčků (Athene Boie, 1822; obr. 6), na jiho-západě USA a v Mexiku jediný druh kulíš-ka rodu Micrathene Coue, 1866. Vymřeláeocenní sova rodu Minerva Shufeldt, 1915,je doložena rovněž na území USA. Miner-va měla několik nevlastních sourozenců,mezi nimi bratra Marta. Tomuto římskémubohu války byl zasvěcen a po něm nazvánpták rozšířený v Evropě a Asii – datel čer-ný (Dryocopus martius Linnaeus, 1758).Další nevlastní sestrou byla bohyně míruEiréné. Výrazná modrá barva samečků,symbolizující nebeský mír, stojí za pojme-nováním pěvců iren (Irena Horsfield, 1821)žijících v tropické Asii (obr. 4).
Manželce olympského vládce Héře slou-žil stooký pastýř Argos. Héra prý po Argověsmrti umístila jeho oči na ocas páva. Skvr-
ny ve tvaru očí daly jméno bažantu argu-su okatému (Argusianus argus Linnaeus,1766; obr. 3) z jihovýchodní Asie, a takélelku australskému neboli tečkovanému(Eurostopodus argus Hartert, 1892).
Zeus vícekrát potrestal lidské zločinytím, že aktéry zbavil lidské podoby. Athén-ský král Pandíón měl dcery Proknu a Filo-mélu. Prokné se provdala za krále Téreado Thrákie. Když je navštívila Filomélé,Téreus svou švagrovou znásilnil a, aby honeprozradila, vyřízl jí jazyk a zavřel ji dovězení. Nebožačka vetkala svůj příběhdo závoje, který poslala sestře. Prokné semanželovi strašlivě pomstila – zabila svéhoa Téreova syna a připravila ho jako pokrmsvému muži. Rozhořčený Zeus proměnilúčastníky tragédie v ptáky. Po Pandíono-vi se jmenuje celosvětově rozšířený dravecorlovec (Pandion Savigny, 1809; obr. 13).Filomélé dala jméno v Evropě a Asii žijí-címu drozdu zpěvnému (Turdus philo -melos Brehm, 1831) a středoamerickémustřízlíku slavíkovému (Microcerculus phi-lomela Salvin, 1861). Prokné se rovněžukrývá v názvech zvonovců (ProcniasIlliger, 1811) z Jižní a Střední Ameriky,
ziva.avcr.cz 94 živa 2/2014
4
5 6
3 Bažant argus okatý (Argusianusargus) z Malajského poloostrova, Sumat-ry a Bornea napodobuje skvrnami na peří stookého Arga (viz vložený detail). Samcimají až 125 cm dlouhá ocasní pera.4 Nebesky modrý sameček ireny tyrky-sové (Irena puella) obývající stálezelenédeštné lesy jižní a jihovýchodní Asie5 Šedobílé čelo a temeno nestora kaka(Nestor meridionalis) jako obraz šedinmoudrého krále Nestora. Tento druhpapouška žije pouze na Novém Zélandu,stejně jako jeho příbuzný nestor kea (N. notabilis). Australské ostrovy Norfolka Phillip obýval od r. 1851 vyhynulýnestor úzkozobý (N. productus).6 Sýček obecný (Athene noctua) je ode-dávna považován za sice moudrého (jakobohyně Athéna), ale současně chmurné-ho posla špatných zpráv – proto neradislyšíme „sýčkování“. Jeho populaci ve střední Evropě postihl v posledních desetiletích téměř 90% pokles početnosti.7 Hrabavý pták krocan paví (Meleagrisocellata) z deštných lesů Yucatánskéhopoloostrova nese na svém opeření slzyzarmoucených sester Meleagroven.
afrických vlaštovek rodu PsalidoprocneCabanis, 1850, amerických jiřiček roduProgne Boie, 1826, africké snovačovitévidy kohoutí (Euplectes progne Boddaert,1783) a dalších.
Megarský král Nísos se bránil útokunepřátelského vladaře a podlehl mu ažpoté, co ho zradila vlastní dcera. Byl pro-měněn v dravce a jeho dcera v malého, pronás neidentifikovatelného ptáčka keirise,kterého dravec stále pronásledoval. Připo-mínkou události je eurasijský a severo-africký krahujec obecný (Accipiter nisusLinnaeus, 1758), specializovaný na lov ptá-ků, a severoamerický pěvec papežík zele-nohřbetý (Passerina ciris Linnaeus, 1758).
Svědectvím jiné tragédie jsou dva supiStarého světa – sup hnědý (Aegypius mo -nachus Linnaeus, 1766) a sup mrchožravý(Neophron percnopterus Linnaeus, 1758) –autorem rodových názvů byl M. J. C. Sa -vigny (1809). Mladík Aigypios zjistil, ževrstevník a přítel Neofrón má poměr s jehomatkou. Ze vzteku nastražil situaci, při nížNeofrón nevědomky strávil noc se svouvlastní matkou. Zeus pak oba potrestalproměněním v ptáky.
Zemská božstvaLesní bůh Pán i jeho průvodci Satyrovévypadali tak trochu jako kozlové, neboťměli růžky a kozlí nohy. Pán, Satyrovéi kozel (řecky tragos) se objevují v názvusatyra himálajského (Tragopan satyra Lin-naeus, 1758; obr. 9), jehož samci mohouna hlavě vztyčit dva masité rohy. Podlelesních nymf Dryad se nazývá více ptáků,kupř. středo- a jihoamerický drozd tečko-vaný (Catharus dryas Gould, 1855) nebopoddruh ledňáčka malimbijského (Hal -cyon malimbica dryas Hartlaub, 1854)z Princova ostrova v Guinejském zálivu.Horské nymfy Oready zase daly jménoandskému tyranovci drápkatému (Lesso-nia oreas Sclater a Salvin, 1869), africkévranuli šedokrké (Picathartes oreas Rei-chenow, 1899) nebo panamskému poddru-hu holuba Goldmanova (Geotrygon gold ma -ni oreas Wetmore, 1950). Oreada Échó,která se utrápila neopětovanou láskou a poníž zbyl jen hlas v podobě ozvěny, zůsta-la v názvu alexandra mauricijského (Psit-tacula echo A. Newton a E. Newton, 1876).Po Oreadě Oinóné, první lásce trójskéhoParida, se jmenuje jiho americký kolibřík
živa 2/2014 95 ziva.avcr.cz
7 8
9 10
8 Velký jeřáb Antigonin (Grus antigone)vytváří stejně jako ostatní jeřábi celo -životní páry, které si upevňují partnerskévazby tancem během toku. Antigona věrně doprovázela svého otce Oidipa do vyhnanství a přes hrozbu vlastní smrtipohřbila tělo bratra Polyneika.9 Satyr himálajský (Tragopan satyra)z čeledi bažantovití (Phasianidae) obýváhorské lesy v nadmořské výšce 1 800 až 4 200 m (v zimě sestupuje do nižšíchpoloh). Na obr. je samec, samice majínenápadně zbarvené opeření. V pojme-nování satyra se objevují lesní bůh Páni jeho průvodci Satyrové.10 Koroptev polní (Perdix perdix) bylav České republice až do 50. let 20. stol.hojným druhem (v 30. letech ročně uloveno kolem 1,5 milionu kusů). Scelo-vání pozemků a intenzifikace zeměděl-ství vedly k prudkému poklesu jejích stavů. V současnosti jde o nepříliš hojnýdruh obývající hlavně periferie měst se zanedbanými pozemky a okraji polí. Za jméno vděčí Perdikovi, proradně svrženému z athénských hradeb. Blíže v textu. Snímky V. Motyčky
rovníkový (Chrysuronia oenone Lesson,1832). Jméno římského boha plodnostiPicumna nesou jihoameričtí a asijští dat-líčci (Picumnus Temminck, 1825). Jehovětší evropská, asijská a severoafrická pří-buzná žluna (Picus Linnaeus, 1758) je jme-novcem krále Pika. Tento mýtický jiho -italský vladař odmítl lásku kouzelniceKirky, a ta ho proměnila v ptáka. Latinskéslovo picus (datel) má zřejmě onomato -poický (zvukomalebný) původ a vyjadřujezvuk klepání.
Vodní božstvaPrapůvodní bůh moře Ókeanos měl mno-ho dcer Ókeanoven. Jejich jméno získaliglobálně rozšíření buřňáčci rodu Oceani-tes Keyserling a J. H. Blasius, 1840. Buř-ňáček galapážský (Oceanodroma tethysBonaparte, 1852) nese jméno matky Ókea -noven Téthyie. Jiní mořští ptáci dostalijméno vodních víl Néreoven, dcer bohaNérea. Buřňáček šedohřbetý (Garrodia ne -reis Gould, 1841) poletuje nad vodamipoblíž Antarktidy, rybák australský (Ster-na nereis Gould, 1843; někdy řazený dorodu Sternula) u Austrálie a Nového Zé -landu. Néreovna Galateia milovala krás-ného Ákida. Ucházel se však o ni také jed-nooký obr Polyfémos, který ze žárlivostiÁkida zabil. Nešťastné milence najdemev názvu poddruhu ledňáčka hedvábného(Tanysiptera galatea acis Wallace, 1863),který žije na ostrově Buru v indonéskémsouostroví Moluky. Zavražděný Ákis pře-žívá i v lesích jižní a východní Asie v po -době pěvců suříkovců rodu Acis Lesson,1831 (nyní Pericrocotus Boie, 1826). PodleTýry, milenky mořského vládce Poseidóna,byl pojmenován indonéský ledňák aruský(Dacelo tyro G. R. Gray, 1858).
Podsvětní božstvaMezi jmény ptáků jsou zastoupeny i pod-světní bytosti. Po římském vládci temnéříše mrtvých Plutonovi byl nazván černězbarvený pěvec muchálek pohnpeiský(Myiagra pluto Finsch, 1876) z tichomoř-ských Karolínských ostrovů. Stejný původmá název indonéského poddruhu šámystračí (Copsychus saularis pluto Bona -parte, 1850), černobílého pěvce z jižnía jihovýchodní Asie, a novoguinejské me -dosavky sazové (Myzomela nigrita plutoW. A. Forbes, 1879). Podsvětním zahradní -kem byl Askalafos. Prozradil vládci Há -dovi, že unesená Persefoné snědla několikjadérek z granátového jablka. Proto se po -dle zákonů podsvětí již nemohla vrátit dopozemského světa. Rozzlobená dívčina
matka za to proměnila Askalafa v sovu.Dodnes jeho jméno náleží výru bledému(Bubo ascalaphus Savigny, 1809) ze sever-ní Afriky, Arábie a Iráku.
Hádovy služebnice Erínye stíhaly zlo -čince a porušitele práva. Podle jednéz nich, Alékty, se jmenuje muchálek záři-vý (M. alecto Temminck, 1827), obyvatelostrovů jihovýchodní Asie a Austrálie.
HéróovéNovoguinejský ledňáček čabrakový (Tany-siptera danae Sharpe, 1880) má jménokrásné Danay, matky héróa Persea. Per -seova manželka Andromedé poskytla jmé-no drozdu indonéskému (Zoothera andro-medae Temminck, 1826). Podle ušlechtiléAntigony, dcery nešťastného krále Oidipa,byl nazván jeřáb Antigonin (Grus antigone
Linnaeus, 1758), snad s odkazem na Anti-goninu sebevraždu oběšením, neboť jeřábmá lysý, „odřený“ krk (obr. 8). Žije v Indii,jihovýchodní Asii a v Austrálii.
Athénský Daidalos, jehož jmenovcem jepoddruh lesňáčka pruhohlavého (Basileu-terus tristriatus daedalus Bangs, 1908)z kolumbijských a ekvádorských And, bylnejen výtečným umělcem, ale také ješit-ným zločincem. Svého učedníka a synovcePerdika shodil z hradeb, když zjistil, žemladík je šikovnější než on sám. Perdikaproměnila bohyně Athéna v eurasijskoukoroptev, která nese jeho jméno PerdixBrisson, 1760 (obr. 10), stejně jako pouštníblízkovýchodní koroptve rodu Ammoper-dix Gould, 1851, vzácná koroptev tanzan-ská (Xenoperdix udzungwensis Dinesena kol., 1994) nebo alkoun Brachyramphusperdix (Pallas, 1811) ze severního Tichéhooceánu.
Odvážného lovce Meleagra proklelamatka Althaia poté, co zabil jejího bratra.Meleagros zemřel a nad jeho smrtí truch-lily sestry Meleagrovny. Američtí krocani(Meleagris Linnaeus, 1758; obr. 7) i afric-ká perlička kropenatá (Numida meleagrisLinnaeus, 1758) mají skvrnité peří, pokro-pené slzami Meleagroven. Matka Althaiaje skryta v názvu jihoasijské pěnice horské(Sylvia althaea Hume, 1878).
Po slavném pěvci Orfeovi se jmenujepištec zpěvný (Pachycephala orpheus Jar-dine, 1849) z Malých Sund. Prototypemjména velkého kosovce novoguinejského(Cinclosoma ajax Temminck, 1835) je sil-ný a odvážný Aiás, latinsky Ajax, achajskývojevůdce v trójské válce. Jiným řeckýmbojovníkem byl Diomédés. Dal jméno alba -trosům rodu Diomedea Linnaeus, 1758,z jižních moří a buřňáku šedému (Calo -nectris diomedea Scopoli, 1769), kterýhnízdí na ostrovech Středozemního mořea Atlantského oceánu. Důvodem pojme-nování se stala příhoda z Diomédovy ces-ty do Itálie, při níž byli vojevůdcovi dru-hové proměněni v mořské ptáky.
Moudrého stařešinu achajského vojskapřed Trójou Nestora připomíná jménošedohlavých novozélandských papouškůnestorů (Nestor Lesson, 1830; obr. 5). Jme-novkyní věrné ženy krále Odyssea Péne-lopy je kachna hvízdák eurasijský (Anaspenelope Linnaeus, 1758). Pénelopé dalajméno i středo- a jihoamerickým guanůmrodů Penelope Merrem, 1786, a Penelopi-na Reichenbach, 1861, a rovněž zoborož-cům rodu Penelopides Reichenbach, 1849,z Filipín a Indonésie. Příště si všimnemejmen plazů, obojživelníků a ryb.
ziva.avcr.cz 96 živa 2/2014
13
11 Nandu pampový (Rhea americana) –nepříliš běžný příklad ptáků, kde seo potomstvo stará samec. Za jméno vděčímatce Dia, Títánce Rheie.12 Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) hnízdí v severské tundře, u nás se vzácně, ale pravidelně objevuje v zimě. V labuť byl proměněn král Kyknos.13 Obratný lovec ryb orlovec říční(Pandion haliaetus) propůjčil své anglickéjméno Osprey neméně obratnému letadlus překlopnými motory V–22 Osprey.Orig. A. Brehm, Život zvířat (Praha1927), pokud není uvedeno jinak
