Antika Antika

Antika Pojem Antika označuje čas a kulturu starověkého Řecka

(respektive celé Egejské oblasti)

Antika trvá od 15.století před naším letopočtem (začátek

minojské civilizace na Krétě) až do roku 476 našeho

letopočtu (zánik západořímské říše a začátek středověku)

ačkoli byl dříve její počátek pokládán do 8

vzniku eposů Illias a Odysseia, dnes ji zahajuje období

starověké Minojské civilizace.

Epocha dlouhá dvacet století se rozčleňuje na celkem

dílčích období, od archaické Kréty a Mykén přes tři epochy

antického Řecka až po třetí (p

Během této doby prodělalo umění dlouhý vývoj, jak to

dokumentuje vývoj od nejstarších strnulých soch až po

dokonalá dynamická sousoší plná emocí.

Pojem Antika označuje čas a kulturu starověkého Řecka

(respektive celé Egejské oblasti) a Římské říše.

.století před naším letopočtem (začátek

minojské civilizace na Krétě) až do roku 476 našeho

letopočtu (zánik západořímské říše a začátek středověku),

ačkoli byl dříve její počátek pokládán do 8.století, do doby

eposů Illias a Odysseia, dnes ji zahajuje období

století se rozčleňuje na celkem osm

od archaické Kréty a Mykén přes tři epochy

postklasické) období Říma.

Během této doby prodělalo umění dlouhý vývoj, jak to

dokumentuje vývoj od nejstarších strnulých soch až po

dokonalá dynamická sousoší plná emocí.

Athény, centrum klasické antické filosofie

Řím, střed antického světa

, centrum klasické antické filosofie

, střed antického světa

ŘeckoŘeckoŘeckoŘecko ŘeckoŘeckoŘeckoŘecko

Egejská oblastEgejská oblastEgejská oblastEgejská oblast Olympie Delfy Mykény

Egejská oblastEgejská oblastEgejská oblastEgejská oblast

Mykény Athény Knossos Troja RhodosRhodos Mílétos

KrétaKrétaKrétaKréta První civilizace Egejské oblasti se objevila na Krétě, šlo o

takzvanou civilizaci Minojskou (název dostala podle krále

Minoa známého z řecké pověsti o Theseovi).

Centrem Minojské kultury byly ohromné paláce, z

největší byl palác v Knossu. Ten byl v

několikrát zničen (například přílivovou vlnou po výbuchu

sopky na ostrově Santorini) a obnoven.

Krétu na sklonku druhého tisíciletí před naším letopočtem

ovládli příchozí Řekové (Dórské kmeny) a převzali od

Minojců mnohé kulturní prvky. Takto vzniklo i takřečené

lineární písmo B, nejstarší řecké písmo.

Architektura Minojská civilizace znala a používala sloupy, vodovod, kanalizaci, splachovací záchod i klimatizaci.

Mnohé stavby jsou zdobené freskami

těchto obrazů je znatelný vliv sousedního Egypta.

Palác v Knossu – rekonstrukce

Užité umění Minojci vynikali ve zhotovování

rituálních nádob, pohárů z drahých

materiálů (křišťál, alabastr, zlato,

bronz, slonovina), šperků i zbraní. Tyto

řemeslně dokonalé výrobky sytily

bohatý starověký trh.

Minojská keramika byla na vysoké účelné i estetické úrovni

První civilizace Egejské oblasti se objevila na Krétě, šlo o

takzvanou civilizaci Minojskou (název dostala podle krále

řecké pověsti o Theseovi).

Centrem Minojské kultury byly ohromné paláce, z nichž

Knossu. Ten byl v průběhu dějin

několikrát zničen (například přílivovou vlnou po výbuchu

sopky na ostrově Santorini) a obnoven.

Krétu na sklonku druhého tisíciletí před naším letopočtem

ovládli příchozí Řekové (Dórské kmeny) a převzali od

Minojců mnohé kulturní prvky. Takto vzniklo i takřečené

lineární písmo B, nejstarší řecké písmo.

používala sloupy, vodovod, kanalizaci, splachovací záchod i klimatizaci.

Mnohé stavby jsou zdobené freskami – výjevy ze života a obrázky zvířat. V barevnosti i stylu kresby

těchto obrazů je znatelný vliv sousedního Egypta.

Palác v Knossu – vykopávky

Minojci vynikali ve zhotovování

drahých

(křišťál, alabastr, zlato,

bronz, slonovina), šperků i zbraní. Tyto

řemeslně dokonalé výrobky sytily

Přeskakování býků, freska z Knossu

Minojská keramika byla na vysoké účelné i estetické úrovni

používala sloupy, vodovod, kanalizaci, splachovací záchod i klimatizaci.

barevnosti i stylu kresby

freska z Knossu

Hadí bohyně

Býčí hlava

Disk z Faistu, tabulka s dosud nerozluštěným písmem

Filosofie Starověcí Kréťané pravděpodobně toužili žít ve světle, radosti a půvabu,

z dochovaných památek je cítit velká láska k přírodě, lidem a sportu.

Symboly

Fujámské bohyně

Jde o sošky žen v bohatých šatech odhalujících poprsí. Jde pravděpodobně o

zpodobnění kněžek nějakého hadího kultu, neboť kolem paží mají tyto figurky

obtočeny hady a v rukou drží jejich hlavy.

Býk

Býk je symbolem pudové a tělesné síly, zpodobnění tohoto zvířete nalezneme

v minojských stavbách na mnoha místech – ať už pouhé zpodobnění rohů na

střechách chrámů, nebo výjev z riskantního (snad) sportu – přeskakování

býka. Symbol býka je i v řecké pověsti o Théseovi, který porazil Minotaura –

napůl člověka, napůl býka, v Knosském labyrintu (jde pravděpodobně o

symbolické osvobození duše z labyrintu pudového života).

Minojská Atlantida Do Minojské kultury spadá i starověké osídlení ostrova Santorini (původně Théra), který byl

významným obchodním centrem starověkého světa. Skutečnost, že většina ostrova skončila pod

mořem po výbuchu sopky kolem roku 1640 před naším letopočtem, se stala důvodem, proč nekteří

označují ostrov Santorini za bájnou Atlantidu.

Maska krále Agamemmnona

Lví brána

MykényMykényMykényMykény

Nejstarší památkou osídlení pevninského Řecka je město

Mykény rozkládající se na Peloponéském poloostrově.

Mykénská kultura je inspirovaná jí předcházející kulturou

minojskou.

Do města vede Lví brána v takzvaném kyklopském zdivu

(mohutné hradby z velkých přesně opracovaných kamenů).

Ve městě se nachází rozsáhlé sídliště a hradem (palácem).

Jako nový architektonický prvek se zde nalézá nepravá

kupolová klenba (hrobka nazývaná Atreova pokladnice).

Ve zdejších šachtových hrobech byly nalezeny mnohé

poklady od šperků, keramiky a zbraní až po zlaté pohřební

masky mykénských králů, mezi něž patří i maska připisovaná

králi Agamemmnonovi, který podle Homérovy Illiady vytáhl

dobýt město Troju.

Rekonstrukce města

ŘŘŘŘeckoeckoeckoecko

Řecká kultura tvoří přímý základ pozdější evropské civilizace.

Řekové přišli na své dnešní území kolem roku 2000 před

naším letopočtem z Balkánského poloostrova. Přišli v

vlnách, kmenech (Acháiové, Dórové, Iónové) a podrobili si

původní řecké obyvatelstvo.

Období antického řecka se dělí do třech období:

� Doba Archaická 8-5. století před naším letopočtem

� Doba Klasická 5-4. století před naším letopočtem

� Doba Helenistická 4.-

Společnost Příchozí kmeny nebyly nijak jednotné. Od matriarchálního společenského systému postupně

přešli přes patriarchát a kmenové zřízení až po ustanovení otrokářských městských států

polis.

Řecké náboženství vznikalo ze starých mytologií. Řekové věřili v

na hoře Olymp. Byly jim přisuzovány lidské vlastnosti a vznikal

sporech, v nichž se chovali jako běžní lidé, jen s

mnoho, každý měl jiné „zaměření“, staral se o určitou část světa (takzvaný pantheon). Existoval

tak Zeus – nejvyšší bůh a vládce bouří, Pose

bůh vědy a umění či Artemis – bohyně lovu a měsíce.

Kalokagathia V Řecku existoval kult dokonalého člověka. Člověk

po stránce tělesné, stál ve středu zájmu umění, veškerá umělecká tvorba směřovala k

hrdinů a personifikovaných bohů.

Řecká kultura tvoří přímý základ pozdější evropské civilizace.

Řekové přišli na své dnešní území kolem roku 2000 před

Balkánského poloostrova. Přišli v několika

vlnách, kmenech (Acháiové, Dórové, Iónové) a podrobili si

Období antického řecka se dělí do třech období:

5. století před naším letopočtem

4. století před naším letopočtem

-1. století před naším letopočtem

Příchozí kmeny nebyly nijak jednotné. Od matriarchálního společenského systému postupně

řešli přes patriarchát a kmenové zřízení až po ustanovení otrokářských městských států

vznikalo ze starých mytologií. Řekové věřili v duchy i bohy, kteří měli sídlit

na hoře Olymp. Byly jim přisuzovány lidské vlastnosti a vznikaly mýty o jejich vzájemných

nichž se chovali jako běžní lidé, jen s mnohem většími schopnostmi.

mnoho, každý měl jiné „zaměření“, staral se o určitou část světa (takzvaný pantheon). Existoval

nejvyšší bůh a vládce bouří, Poseidon, vládce moře, Hádes, vládce podsvětí, Apollon,

bohyně lovu a měsíce.

Řecku existoval kult dokonalého člověka. Člověk měl být zdatný jak po stránce duševní, tak

stál ve středu zájmu umění, veškerá umělecká tvorba směřovala k

hrdinů a personifikovaných bohů.

Příchozí kmeny nebyly nijak jednotné. Od matriarchálního společenského systému postupně

řešli přes patriarchát a kmenové zřízení až po ustanovení otrokářských městských států –

duchy i bohy, kteří měli sídlit

y mýty o jejich vzájemných

mnohem většími schopnostmi. Bohů bylo

mnoho, každý měl jiné „zaměření“, staral se o určitou část světa (takzvaný pantheon). Existoval

idon, vládce moře, Hádes, vládce podsvětí, Apollon,

měl být zdatný jak po stránce duševní, tak

stál ve středu zájmu umění, veškerá umělecká tvorba směřovala k uctívání

Řády řecké architektury

Dórský Iónský Korintský

Architektura Řecká architektura vyniká pravoúhlými půdorysy, řadami sloupů a trojúhelníkovitými štíty.

Nejvýraznějším druhem řeckých staveb jsou chrámy, prototypem řeckého chrámu je megaron.

Oproti dnešním představám byly starořecké stavby barevně malované.

Kromě náboženských staveb se stavěly také stavby světské:

� Stavby pro veřejné hry (amfiteátry – půlkruhovitá divadla ve svahu a hipodromy – stadiony pro

koňské závody)

� Výuková zařízení pro chlapce (gymnasion a palestra)

� Soukromé domy (komplex budov kolem čtvercového dvora, domy se budovaly do šířky).

� Náhrobky a památníky (v helenistické době mají podobu chrámečků).

Podle sloupů se rozlišují tři základní řecké slohy, řády:

Dórský řád

Nejstarší řád původně pochází z dřevěných staveb,

byl nejvíce užíván v pevninském Řecku. Je nejméně

zdobný, silné sloupy stojí přímo na podezdívce,

jejich dřík je zdoben kolmými, širokými a mělkými

žlábky. Nahoře je zakončen prostou hlavicí složenou

z okrouhlé podložky (echín) a čtvercové desky

(abakus). Nad hlavicemi bývá trám zdobený vlysem

– střídavě triglyfy (hranol se třemi svislými žlábky) a

metopy (kamenná deska zdobená náboženskými či

historickými výjevy).

Iónský řád

Iónský řád je typický pro polis v oblasti Malé Asie

(dnešní Turecko). Štíhlejší dřík je kanelován (zdoben

úzkými dlouhými žlábky), stojí na patce a jeho

hlavici zakončují dvě voluty (spirálovité závity).

Iónské stavby jsou velice zdobné, v iónském řádu

byl postaven také Artemidin chrám v Efesu, jeden ze

sedmi divů starověkého světa, Erechteion a chrám

bohyně Níké na athénské Akropoli.

Korintský řád

Nejzdobnější řád vznikl vývojem z řádu ionského až

kolem roku 400 před naším letopočtem. Jeho hlavici

zakončuje šest reliéfních akantů (listy bodláku

zakončené volutami). Tuto halvici údajně vymyslel

Kallimachos, kterého k ní inspirovalo bodláčí

prorostlé košíčkem – záhrobním darem u hrobu

mladé dívky.

Nejdůležitější památky

Doba archaická

¨

Dobá klasická

Doba helenistická

Artemidin chrám v Efesu – rekonstrukce Ruiny chrámu

Parthenon, athénská akropole Erechteion, athénská akropole

Divadlo v Mílétu Apollonův chrám v Mílétu

Delfský vozataj

Vítěz v závodě spřežení při pýthijských

hrách. Ve tváři hluboké soustředění,

v šat žlábkovaný jako dórský sloup.

Sochařství Řecké sochy jsou tvořeny podle předlohy,

ideu přesnosti ale převyšuje sn

zachycení dokonalosti. Aby vynikly

dokonalé tvary těla, bývají sochy většinou

nahé.

Doba archaická

Nejprve byly tvořeny strnulé sochy

(archaický výraz) dívek (Koré) a nahých

mužů (Kúros). Později byl nalezen

přirozenější pohyb těla vyjadřující klid a

harmonii (kontrapost – hmotnost těla

zatěžuje jednu nohu, druhá je uvolněná).

Kůros

Kontrapost

Vítěz v závodě spřežení při pýthijských

hluboké soustředění, je oděn

šat žlábkovaný jako dórský sloup.

tvořeny podle předlohy,

ideu přesnosti ale převyšuje snaha o

Aby vynikly

dokonalé tvary těla, bývají sochy většinou

Nejprve byly tvořeny strnulé sochy

(archaický výraz) dívek (Koré) a nahých

ěji byl nalezen

přirozenější pohyb těla vyjadřující klid a

hmotnost těla

zatěžuje jednu nohu, druhá je uvolněná). Kóré

Doryforos (Polykleitos) Diadúmenos (Polykleitos) Diskobolos (Myrón)

Afrodite z Knídu (Praxitelés) Pothos (Skopas) Apoxyomenos (Lýsippos)

Doba klasická

Existovaly dva sochařské slohy – vznešený a krásný.

Vznešený sloh měl středisko ve městě Argos na Peloponesu, nejznámějšími sochaři jsou Polykleitos

(sochař kovu, stanovil pravidlo ušlechtilých proporcí – kánon, poměr hlavy a těla 1:7), Myrón (sochař

pohybu, sochy atletů) a Feidiás (největší řecký sochař, vytvořil 12metrů vysokou sochu Dia v Olympii).

Krásný sloh zastupují sochaři Praxitelés (sochal z mramoru znázornil smyslnou krásu), Skopás

(tragické postavy vyjadřujícíc zamyšlený smutek, reliéfy na Mausoleu v Halikarnássu) a Lýsippos

(sochal z vápence, vytvořil nový kánon lidské figury – poměr hlavy a těla 1:8, pozvedlé paže –

zmocnění se prostoru, socha pozorovatelná ze všech stran).

Doba helenistická

Sochařství helenistického období má sklon k

smyslnosti, idyličnosti a sentimentalitě, často jsou

tvořeny sochy bohyně Afrodíté (Venuše). Poprvé se

objevují žánrové výjevy a sochy dětí.

ovlivnil pozdější římské a renesanční umělce.

Umírající Gal

Malířství Díla řeckého malířství se dochovala pouze na keramice, ta

má rozmanité tvary (například amfora

dvěma uchy). Kresba na keramiku se prováděla rytím do

nevypálené hlíny, nejdříve šlo o

ornamentem, poté přichšlo pokročilejší zdobení:

� Černofigurový styl se zaměřuje na boje na zemi a

moři a na pohřební figury, vše ztvárňuje v

postavách na červeném pozadí.

� Červenofigurový styl naopak zobrazuje červené

postavy na černém pozadí a znázorňuje obyčejný

život, mnohdy má ale až erotický obsah.

ařství helenistického období má sklon k milosti,

smyslnosti, idyličnosti a sentimentalitě, často jsou

tvořeny sochy bohyně Afrodíté (Venuše). Poprvé se

objevují žánrové výjevy a sochy dětí. Helenismus

ovlivnil pozdější římské a renesanční umělce.

se dochovala pouze na keramice, ta

má rozmanité tvary (například amfora – vejčitý tvar se

amiku se prováděla rytím do

šlo o zdobení geometrickým

ornamentem, poté přichšlo pokročilejší zdobení:

se zaměřuje na boje na zemi a

moři a na pohřební figury, vše ztvárňuje v černých

postavách na červeném pozadí.

styl naopak zobrazuje červené

postavy na černém pozadí a znázorňuje obyčejný

život, mnohdy má ale až erotický obsah.

Mořští hadi rdousí trojského

věštce Laokoóna, který varoval

před léčkou Řeků

ští hadi rdousí trojského

Laokoóna, který varoval

před léčkou Řeků, a jeho syny.

ŘÍM ŘÍM

Flaviův amfiteátr (Koloseum)

Panteon, chrám všech bohů měl ve své době

největší kopuli na světě

Vítězný oblouk

SOCHAŘSTVÍ V sochařství Římané napodobovali své řecké

vzory, jejich novinkou jsou ale realistické

portréty, které se v Římě vyvinuly

z pohřebních masek bohatých Římanů až do

podoby dodnes známých byst.

Římské bysty

chrám všech bohů měl ve své době

Římané byli racionální a praktičtí, vymysleli a zavedli

nové typy staveb a nové technologické postupy a

prosluli nejen jako výjimeční stavitelé, ale také jako

právníci, úředníci a válečníci.

vždy sloužilo Řecko, i když si ho záhy podrobili. Řecké

umění bylo do dováženo i napodobováno.

Římané byli rozpínaví, Římská říše obsáhla rozsáhlé

území od Británie po Mezopotámii,

moře Římané nazývali Naše moře

postavili 90 tisíc kilometrů silnic (všechny vedly do

Říma, odtud známé přísloví), spoustu viaduktů

(silniční most) a akvaduktů (most pro vodu).

ARCHITEKTURA Pro římskou architekturu je typická plná zeď, klenba a

spojení sloupu s archivoltou (obloukem). Vynalezli a

užívali beton.

Římané stavěli jak stavby užitkové, tak zábavní i ryze

dekorativní – všude na území Římské říše nalezneme

lázně, kolonády, obchody s

knihovny, přednáškové i divadelní sály, zastřešená

tržiště, amfiteátry (největší je Koloseum)

vítězné oblouky (památníky triumfálního vítězství

bohatě zdobené reliéfy) i rozsáhlé udržované parky

s fontánami, to vše v rozsáhlých městech se zděnými

(i vícepatrovými) domy a dlážděnými

sochařství Římané napodobovali své řecké

vzory, jejich novinkou jsou ale realistické

Římě vyvinuly

masek bohatých Římanů až do

Římané byli racionální a praktičtí, vymysleli a zavedli

a nové technologické postupy a

prosluli nejen jako výjimeční stavitelé, ale také jako

Jako vzor Římanům

vždy sloužilo Řecko, i když si ho záhy podrobili. Řecké

umění bylo do dováženo i napodobováno.

ví, Římská říše obsáhla rozsáhlé

území od Británie po Mezopotámii, Středozemní

aše moře. Po celé říši

postavili 90 tisíc kilometrů silnic (všechny vedly do

Říma, odtud známé přísloví), spoustu viaduktů

(silniční most) a akvaduktů (most pro vodu).

Pro římskou architekturu je typická plná zeď, klenba a

archivoltou (obloukem). Vynalezli a

užitkové, tak zábavní i ryze

všude na území Římské říše nalezneme

s podloubím, čítárny,

knihovny, přednáškové i divadelní sály, zastřešená

(největší je Koloseum), stadiony,

(památníky triumfálního vítězství

i rozsáhlé udržované parky

áhlých městech se zděnými

(i vícepatrovými) domy a dlážděnými ulicemi.

Fresky z Pompejí

MALÍŘSTVÍ

Úroveň římského malířství dokládají vykopávky

z Pompejí, města pohřbeného roku 79 našeho letopočtu

pod vrstvu sopečného popela, kde byly odhaleny

malované interiéry přepychových vil. Mezi iluzivními

barvami nalezneme napodobení mramoru, ornamentální

malbu i obrazy krajin pokrývající celou stěnu.

Římané používali jak fresky (malba do vlhké omítky), tak

mozaiky (obrazy sestavené z

keramických dlaždiček), které bývaly jak na podlahách,

tak na stěnách domů.

Mozaiky z Pompejí

Pompeje, město pohřbené sopečným popelem

bylo vykopáno na konci 18.století.

Úroveň římského malířství dokládají vykopávky

Pompejí, města pohřbeného roku 79 našeho letopočtu

pod vrstvu sopečného popela, kde byly odhaleny

malované interiéry přepychových vil. Mezi iluzivními

barvami nalezneme napodobení mramoru, ornamentální

i obrazy krajin pokrývající celou stěnu.

Římané používali jak fresky (malba do vlhké omítky), tak

mozaiky (obrazy sestavené z malých sklíček nebo

ždiček), které bývaly jak na podlahách,

město pohřbené sopečným popelem

bylo vykopáno na konci 18.století.

Fresky s římských katakomb

KŘESŤANSKÁ ANTIKA

V prvním a druhém století našeho letopočtu zažilo svůj

rozmach křesťanské hnutí, založené

z Nazaretu. Křesťanské učení hlásalo novou morálku,

rovnost lidí před bohem a spravedlnost na onom světě.

Křesťané byli ale zpočátku v římské říši

krutě popravování. Nakonec, roku 313, uznal císař

Konstantin křesťanství státním náboženstvím. Tím se

přiblížil konec starověku, který nastal v

západořímské říše, načež začal středověk.

V křesťanském umění se objevily

témata – poslední večeře, ryba, vinný hrozen, pastýř

nesoucí ovečku, páv, kotva, pieta a madona, kříž. Nejstarší

ukázky křesťanského umění pochází ze stěn

katakomb, kde se první křesťané scházeli a kam pohřbívali

své mrtvé.

Ukázkou křesťanského umění závěru starověku poskytuje

město Ravenna které se se svými dokonal

kupolemi a mozaikovou výzdobou stal

pozdější románskou architekturu.

Kostel San Vitale, Ravenna

ŘESŤANSKÁ ANTIKA

století našeho letopočtu zažilo svůj

rozmach křesťanské hnutí, založené na učení Ježíše

. Křesťanské učení hlásalo novou morálku,

rovnost lidí před bohem a spravedlnost na onom světě.

římské říši pronásledování a

krutě popravování. Nakonec, roku 313, uznal císař

Konstantin křesťanství státním náboženstvím. Tím se

přiblížil konec starověku, který nastal v roce 476 pádem

načež začal středověk.

nové symboly a nová

poslední večeře, ryba, vinný hrozen, pastýř

nesoucí ovečku, páv, kotva, pieta a madona, kříž. Nejstarší

ukázky křesťanského umění pochází ze stěn římských

katakomb, kde se první křesťané scházeli a kam pohřbívali

Ukázkou křesťanského umění závěru starověku poskytuje

dokonalými stavbami s

a mozaikovou výzdobou stalo vzorem pro celou

Ravenna

Starověké pojmy

Fajjumské portréty – realistické portréty na dřevě připojované k mumiím.

Filigrán – druh zlatnické ozdoby.

Glazura – sklovitý povlak keramiky.

Granulace – jemná dekorace šperku drobnými zrnky zlata nebo stříbra.

Hieroglyfy – značka obrázkového písma, piktogram či ideogram.

Intarzie – ozdobné vykládání různobarevným dřevem, slonovinou či kovem na dřevě.

Kamej – drahý kámen s reliéfní řezbou.

Kúros – archaická řecká socha chlapce s důrazem na tělesnou dokonalost.

Kóré – archaická řecká socha dívky v nařaseném oblečení.

Mastaba –zděná hrobka ve tvaru nízkého komolého jehlanu.

Mozaika – plošný obraz složený z malých keramických, kovových či skleněných částí.

Obelisk – čtyřboký sloup ve tvaru komolého jehlanu ukončený nízkým jehlanem.

Pilastr – „falešný“ sloup zpola zapuštěný do zdi.

Reliéf – plastický obraz na plošném (kamenném) podkladě.

Zikkurat – věžovitá stupňovitě uspořádaná stavba s chrámem na vrcholu.

Alexandr Veliký, Casa del Fauno (Faunův dům), Pompeje