ObsahČlánky

Baťa 1Anna Schieblová 5Tomáš Baťa 6Jan Antonín Baťa 12Tomáš Baťa ml. 15Dějiny koncernu Baťa 16

ReferenceZdroje článků a přispěvatelé 29Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé 30

Licence článkůLicence 31

Baťa 1

Baťa

Baťa

Právní forma akciová společnost

Založeno 21. září 1894

Zakladatel Antonín BaťaTomáš BaťaAnna Baťová

Sídlo Lausanne,  ŠvýcarskoKlíčoví lidé Thomas George Baťa

Počet zaměstnanců 49 324 (2000)

Oficiální web http:/ / www. bata. cz/

Tento článek pojednává o obuvnické firmě. Další významy jsou uvedeny v článku Baťa (rozcestník).Baťa je název velké české obuvnické firmy, kterou založili sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťové ve Zlíně vzáří 1894.[1] Firma nesla až do změny právní subjektivity v roce 1931 jména obou bratrů. V roce 1939 jsou vdůsledku politické situace slovenské závody vyčleněny pod „Baťa, Slovenská účastinná spoločnosť“ se sídlem vŠimonovanech. Český koncern Baťa zasahoval v okamžiku svého znárodnění do čtyřiceti výrobních odvětví.[2] K 1.lednu 1949 byly zlínské závody Baťa přejmenovány na Svit. Ze slovenské firmy Baťa vzniklo několik společností,výroba obuvi byla spojena se Závody 29. augusta (ZDA) v Partizánském.Po druhé světové válce byly Baťovy továrny v socialistických státech znárodněny, pobočky v kapitalistických státechbyly řízeny z Kanady. Současná evropská centrála firmy je ve švýcarském Lausanne.[3] Centrála pro Českourepubliku je opět ve Zlíně.

Baťa 2

Historie

Reklama firmy Baťa v polštině

V roce 1894 zahájili tři sourozenci Baťové – Anna, Antonín a Tomáš -obuvnické podnikání ve firmě jménem A. Baťa.[4] V roce 1900 mělafirma právní podobu veřejné společnosti a zaměstnávala 120 lidí, vroce 1908 se stal jediným majitelem firmy T. Baťa.[5] [6] Na počátkuprvní světové války se Tomáši Baťovi podařilo získat zakázku odrakousko-uherské armády.[7] Firma měla z válečných dob víczaměstnanců, než kolik s ohledem na odbyt potřebovala, což se Baťapokusil spolu se zvyšující úvěrovou zadlužeností firmy překonatvnitřním úvěrovým systémem a zřízením podnikové banky.[8] Zlepšenísituace přinesla akce Baťa drtí drahotu, při níž firma snížila cenu obuviod 1. září 1922 na polovinu cen z jara roku 1922.[9] V roce 1924 bylazavedena spoluúčast na zisku a ztrátě a byla také započata výstavbamoderních továrních budov s železobetonovým skeletem.[10] Pásovávýroba byla po vzoru Henryho Forda zavedena v roce 1927 a jižzanedlouho umožnila zvýšit výrobu o 58% procent při zvýšení počtuzaměstnanců o 35%.[11] V květnu 1931 se změnila dosavadní veřejnáobchodní společnost T. & A. Baťa na Baťa, akciová společnost.[12]

Obchodní dům Baťa na Václavském náměstí z let1927-9

I po tragické smrti Tomáše Bati při letecké havárii v červenci 1932koncern pod vedením jeho nevlastního bratra Jana Antonína Batiexpandoval, rozšiřoval výrobní obory o výrobu pneumatik, technicképryže, umělých vláken, hraček, kovoobráběcích strojů, pletacích strojů,letadel, jízdních kol.[13] Ke koncernu patřila i stavební výroba,pojišťovna Atlas, uhelné doly, 63 zahraničních společností, železničnítrať Otrokovice - Vizovice, cestovní kancelář, vlastní doprava, letištěv Otrokovicích, obchodní domy, prodejny - cca 8 tisíc prodejen vtuzemsku a více než 8 tisíc v zahraničí, bytový fond, vlastní pole alesy.[14] Koncern zaměstnával více než 67 000 zaměstnanců, z tohovíce než 25 000 v zahraničí.[15]

Brzy po vzniku Protektorátu opustil zemi šéf koncernu Jan AntonínBaťa.[16] Již od roku 1938 budoval závod v Kanadě i jeho synovecTomáš Jan Baťa.[17] Vedení podniku tak ve Zlíně tvořili DominikČipera, Hugo Vavrečka, František Malota a do své tragické smrti iJosef Hlavnička.

Po druhé světové válce se vývoj podniku rozděluje. Zlínské závodybyly, stejně jako ve zbytku zemí, kde se k moci dostali komunisté,znárodněny. Novým centrem Baťovy společnosti se stala Kanada.

Podnik Baťa ve Zlíně byl znárodněn zestátněním 27. října 1945.[18] A od 1. ledna 1949 fungoval jako Svit, národnípodnik.[19] Firma Svit dodnes existuje.Baťa budoval nejen továrnu, ale také veškeré zázemí pro ni i zaměstnance. Suroviny sám vyráběl a bez prostředníků prodával, čímž šetřil na nákladech. Měl tedy vlastní koželužnu, firmu vyrábějící stroje a vlastnil pole i lesy. Pro zaměstnance budoval Baťovy domky (tehdy luxusní bydlení) a internáty, což bylo spolu s vysokými platy v továrně hlavní příčinou přílivu pracovních sil a expanze Zlína. Nechyběly ani školy pro budoucí zaměstnance, školky, a další služby. Celý Zlín byl budován podle jednotného funkcionalistického plánu architekta Františka Lydie Gahury s

Baťa 3

názvem Zahradní město. Rozvoj Zlína pokračoval i po smrti Tomáše Bati: za Jana je postavena správní budova,dostavěn obchodní dům a hotel, vznikají Studijní ústavy.

Představitelé• Baťa (1894 - 1945)

• 1931 - 1932: Tomáš Baťa, šéf• 1932 - 1945: Jan Antonín Baťa, šéf

• Baťa (1945 - 1948) a Svit (od 1949)

• 1945 - 1946: prozatímní správa• 1946 - 1949: JUDr. Ivan Holý, ředitel• 1949 - 1952: Jan Pištěk, ředitel• 1952 - 1970: Karel Černoch, ředitel• 1970 - 1973: Jaroslav Hruška, ředitel• 1973 - 1982: RSDr. Ladislav Němec, ředitel• 1982 - 1987: Ing. Josef Kadlec, ředitel• 1987 - 1990: Ing. František Vodák, ředitel• 1990 - 1997: Ing. Vladimír Lukavský, ředitel• 1997 - 2000: Mgr. Vlastimil Valenta, ředitel• řídící struktura po roce 2000 nepřehledná

• Bata Shoe Organization (od 1945)

• 1945 - 1984: Tomáš Jan Baťa, CEO• od 1984: Thomas George Baťa, CEO

Současnost

Obchodní dům Baťa z roku 1931 na Masarykověnám. v Ostravě.

V roce 1991 se (kanadská) firma Baťa vrátila do Zlína. V roce 2000měla Bata Shoe Organization, jak se dnes firma nazývá, padesátvýrobních závodů, devět koželužen, 4 743 prodejen, 49 324zaměstnanců a působila v 68 zemích světa.[1] Společnost má dnes čtyřiobchodní jednotky: Bata Europe se sídlem ve švýcarském Lausanne,Bata Asia Pacific-Africa se sídlem v Singapuru, Bata Latin America sesídlem v Ciudad de México a Bata North America se sídlem vkanadském Torontu [20]

Satelity

Vlivem celních překážek koncern Baťa od konce dvacátých let budoval své zahraniční továrny, kde nechyběly anitypické Baťovy domky a budovy občanské vybavenosti. První ze zahraničních satelitů byl budován od roku 1929 vešvýcarském Möhlinu.[21] Právě na otevření této továrny Tomáš Baťa letěl 12. července 1932.

Výstavba osad v Brazílii po začátku druhé světové války byla realizována již z iniciativy Jana Antonína Bati.• Seznam baťovských satelitů[22] [23] [24]

• Česká republika: Napajedla, Otrokovice (Baťov), Sezimovo Ústí (Velký Dvůr), Třebíč (Borovina), Zručnad Sázavou

• Slovensko: Partizánske (Baťovany), Svit, Nové Zámky, Bošany• Belgie: Seneffre• Brazílie: Anaurilândia, Batatuba, Batayporã, Bataguassu, Mariapolis, Indiana SP

Baťa 4

• Francie: Hellcourt (Bataville)• Chile: Peñaflor• Chorvatsko: Vukovar (Borovo Naselje)• Indie: Kalkata (Batanagar), Bataganj• Itálie: Veca• Kanada: Batawa• Maďarsko: Tiszaföldvár (Martfü)• Nizozemsko: Best (Batadorp)• Pákistán: Batapur• Polsko: Chełmek, Krapkowice (původně Ottmuth )• Švýcarsko: Möhlin• USA: Belcamp• Spojené království: Tilbury (East Tilbury)

Odkazy

Reference[1] O nás: Z historie [online]. Baťa a. s., c2009, [cit. 2008-07-31]. Dostupné online. (http:/ / www. bata. cz/ o-nas/ z-historie. html)[2] ROUŠAR, Přemysl. Dějiny národního podniku Svit. Národní podnik Baťa (1945-1948). Praha : Práce, 1967. S. 121.[3] O nás: Baťa ve světě [online]. Baťa a. s., c2009, [cit. 2008-07-31]. Dostupné online. (http:/ / www. bata. cz/ o-nas/ spolecnost-bata/

bata-ve-svete. html)[4] POKLUDA, Zdeněk. Náčrt k portrétu Tomáše Bati. In TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno : Viribus Unitis, 2007.

ISBN 978-80-903948-0-3. s. 24-25.[5] LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 20.[6] KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 29.

(slovensky)[7] KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 31-33.

(slovensky)[8] KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 33-34.

(slovensky)[9] KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 36.

(slovensky)[10] LEHÁR, Bohumil. Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním: 1894 - 1945. Gottwaldov : Svit n. p., 1959. 113 s. S. 40.[11] KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 43-46.

(slovensky)[12] IVANOV, Miroslav. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 2. vyd. Vizovice : Lípa, 2000. 382 s. ISBN 80-86093-14-X.

S. 118-119.[13] KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. S. 177-179.

(slovensky)[14] LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 85-88.[15] LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 61-63.[16] BAŤOVÁ DE OLIVEIRA, Edita; D'OLIVEIRA, Nelson. Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 1. vyd. Krásná

Lípa : Marek Belza, 2005. 109 s. (Lusitanica; sv. 2.) ISBN 80-903360-4-3. S. 47.[17] BAŤA, Tomáš Jan; SINCLAIROVÁ, Soňa. Švec pro celý svět: Tomáš J. Baťa. 1. vyd. Praha : Melantrich, 1991. 244 s. ISBN

80-7023-106-8. S. 41-43.[18] Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. prosince 1945 č. 49/1946 Ú.l., o znárodnění podniku Baťa, a. s. ve Zlíně, ve znění pozdějších

předpisů.[19] Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24. prosince 1948 č. 3418/1948 Ú.l., o změně znění firmy Baťa, národního podniku, ve znění pozdějších

předpisů.[20] O nás: Baťa ve světě [online]. Baťa a. s., c2009, [cit. 2008-08-28]. Dostupné online. (http:/ / www. bata. cz/ o-nas/ spolecnost-bata/

bata-ve-svete. html)[21] Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků

firmy Baťa. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1998. 91 s. ISBN 80-85052-30-X. S. 70-75.

Baťa 5

[22] Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celkůfirmy Baťa. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1998. 91 s. ISBN 80-85052-30-X. S. 24-81.

[23] ARCANJO, Francisco Moacir. Svět porozumí: Příběh krále bot Jana Antonína Bati. 1. vyd. Krásná Lípa : Marek Belza, 2004. 196 s.(Lusitanica; sv. 1.) ISBN 80-903360-1-9. S. 150 a 187.

[24] BAŤA, Jan Antonín. Těžké časy. 1. vyd. Krásná Lípa : Marek Belza, 2008. 325 s. (Lusitanica; sv. 4.) ISBN 978-80-87116-04-3.

Související články• Dějiny koncernu Baťa• Tomáš Baťa• Jan Antonín Baťa

Externí odkazy• (cs) Oficiální stránka firmy (http:/ / www. bata. cz)• (cs) Historie Baťových závodů (http:/ / www. zlin. estranky. cz/ clanky/ batovy-zavody-/

prispevek-k-dejinam-bata--a_s_-ve-zline-_1894---1945_)• Nadační fond Jana Antonina Bati (http:/ / www. janantoninbata. cz)

Anna SchieblováAnna Schieblová (19. května 1872 - 25. června 1936) byla sestra Tomáše Bati, světoznámého obuvníka azakladatele moderního Zlína.Ačkoliv byla starší než její slavný bratr, přežila jej o čtyři roky (Tomáš zahynul při letecké havárii roku 1932). Spolus ním a s nejstarším bratrem Antonínem založila Anna obuvnickou firmu Baťa v roce 1894. Bratrům hlavně vzačátcích velmi pomáhala, starala se o domácnost a vedla i účetnictví. V roce 1898 se vdala za Jindřicha Schiebla,správce kojetínského pivovaru. Pak z firmy odešla a po smrti nejstaršího bratra Antonína v roce 1908 zůstal Tomášsám. Anna měla tři děti – Zdeňku, Aničku a Vladimíra. Zdeňka se přivdala do další “baťovské” rodiny, když si vzalaAloise Hozu, podobně i Anička, když se stala ženou JUDr. Evžena Schallera.[1]

Reference[1] http:/ / batastory. net/ cs/ milniky/ anna-batova-schiebelova

Tomáš Baťa 6

Tomáš BaťaTento článek pojednává o zakladateli firmy Baťa. O jeho synovi pojednává článek Tomáš Baťa mladší.

Fotografie Tomáše Bati Socha Tomáše Bati v Otrokovicích

Příbuzenstvo

otec Antonín Baťa starší

bratr Antonín Baťa

sestra Anna Baťová

nevlastní bratr Jan Antonín Baťa

syn Tomáš Baťa mladší

Tomáš Baťa (3. dubna 1876 Zlín – 12. července 1932 Otrokovice) byl spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrouAnnou zakladatelem obuvnické firmy Baťa a jeden z největších podnikatelů své doby. Zavedl mnohé nové myšlenkyve výrobě a prodeji svých výrobků, kterými dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy atechnologie byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Pro svojifirmu dokázal vybudovat město Zlín.

Tomáš Baťa 7

DětstvíTomáš Baťa pocházel z rodiny, která se po staletí zabývala ševcovstvím. První zmínka o ševci jménem Baťa je z roku1667. Tomáš, třetí dítě Antonína Bati, se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně. Ve věku 10 let mu zemřela matka. O 2 rokypozději se jeho otec rozhodl znovu oženit a zároveň přestěhovat rodinu a živnost do Uherského Hradiště. Tomášzačal navštěvovat jinou základní školu, kde se místo českého jazyka vyučoval jazyk německý.

První řemeslnické krůčkyUž v raném věku 12 let se začal zajímat o řemeslo. A to nejen, jak boty vyrábět, ale taky jak je co nejlépe prodat. Vté době už v podstatě ovládal vše, co mu k živnosti ševce postačovalo. Ve 14 letech odešel mladý Tomáš z domova.Proti vůli svého otce odjel do Prostějova, kde pracoval u firmy Fäber, vyrábějící ševcovské stroje. Tam se velmizajímal o stroje ulehčující a zrychlující práci ševců. Brzy však dostal výpověď, protože se jeho zaměstnavateléobávali konkurence. Tomáš se vrátil do otcovy dílny, ale po vzájemné neshodě odjel bez peněžních prostředků doVídně za svou sestrou Annou. Ta mu finančně vypomohla a mladý Tomáš začal podnikat na vlastní pěst ve vlastnídílně. Jeho horlivost po zisku byla ovšem záhy ukončena neznalostí tamějšího trhu. Navíc neměl úřednické povolenívykonávat řemeslo. Proto se v doprovodu svého otce vrátil zpět do Uherského Hradiště, kde se stal obchodníkem.

Těžké podnikatelské začátkyV roce 1894 se nechali Tomáš, bratr Antonín a sestra Anna vyplatit svým otcem z rodinného podniku. Od svézesnulé matky dostali věno 800 zlatých, se kterým ve Zlíně založili obuvnickou živnost, ohlášenou na nejstaršíhosourozence Antonína Baťu ml. Podle tehdejších norem nebyl totiž Tomáš ještě plnoletý. Zpočátku vyrábělivalašskou prošívanou houněnou obuv na symetrickém kopytě. (Jde o stejný tvar kopyta pro levou i pravou nohu).Při její výrobě využívali především práce domácích dělníků. Zaměstnávali okolo 10 dělníků, kteří museli pracovatfixní pracovní dobu, za kterou dostávali pravidelnou týdenní mzdu. Tento způsob řízení podniku byl na tu dobuvelice neobvyklý, ale také velmi průkopnický.V létě 1895 byl veškerý jejich majetek zastaven na splátky a směnky, které už nebylo možné platit. Začaly jim hrozitžaloby ze stran věřitelů. Přišla krize a Baťovi zjistili, že jsou na dně. Když Antonín odešel na vojnu, tak se Tomášujal vedení podniku. Pokusil se zbavit dluhů a to způsobem, který sám popisuje těmito slovy:„Brzy si mne práce podrobila celého. Všechno požehnání mého života počalo se tohoto dne. Pochopil jsem svojipošetilost v napodobování lenošných lidí, ať pánů či nepánů. Vykonáváním všech dělnických prací našel jsem cesty,které vedly k úspoře materiálu i zjednodušení dělníkovy práce… Suroviny nosil jsem na zádech z otrokovickéhonádraží od půlnočního vlaku, deset kilometrů od Zlína. Do rána jsem s jedním dělníkem nakrájel materiál a ránovydal dělníkům. Dělníci pracovali ve dne v noci, až bylo dílo hotovo. Pak zase dělníci vyspávali a já jel v noci odvéztzboží, dovézt novou surovinu a i peníze na výplatu… Sám jsem nakupoval materiál, sám jej pořezal nebo střihal,sám rozdělil mezi dělníky, sám přijal a prohlédl pár po páru, sám vyplatil dělníky, sám provedl všechno knihování avyúčtováni…“

Tomáš Baťa 8

Léta rozkvětu firmy

Typické rodinné domky pro zaměstnanceBaťových závodů

Do léta 1896 se Tomáš dluhů zbavil. Brzy nato však měla firmupostihnout další pohroma. Firma Koditsch a spol., u níž měli všichniševci, včetně Baťových, uloženy směnky, zkrachovala. FirmuTomášova otce to zruinovalo. Tomáš se ovšem nechtěl vzdát. Přišel sinovacemi, které měly tuto situaci vyřešit. Rozhodl se začít šít boty zplátna. Plátno bylo mnohem levnější a dostupnější než pravá kůže. Otzv. „baťovky“ (plátěné boty s koženou podešví a elegantní špičkou zpravé kůže) začal být díky reklamě obrovský zájem. Výroba serozjížděla ve velkém, proto Baťa zakoupil v Německu první šicí strojes ručním pohonem.

V roce 1897 byly všechny dluhy zaplaceny. Po dokončení stavbyželezniční trati z Otrokovic do Vizovic postavil Tomáš svou první výrobní halu. Zaměstnal kolem 40 dělníků a 20šiček. Postupem času odkoupil další pozemky na území města Zlína, kam začal rozšiřovat firemní infrastrukturu.Firma A. Baťa byla v rozkvětu, ale její zakladatel a bratr Tomáše, Antonín Baťa ml., vážně onemocněl tuberkulózou.Proto se hlavou a vlastníkem firmy stal Tomáš Baťa a firmu přejmenoval ke dni 1. 8. 1900 na veřejnou společnostT&A Baťa. Hlavní činnost byla výroba plátěné a houněné obuvi.

Anna Baťová, sestra obou bratrů, se zasloužila o prosperitu firmy Baťa. Převzala od bratrů ekonomiku firmy a svýmpřístupem neumožnila zbytečné plýtvání či nekoncepční rozhazování získaných finančních prostředků.

Za zkušenostmi do USAV roce 1904 přenechal Tomáš Baťa na čas vedení podniku účetnímu Štěpánkovi a rozhodl se odjet do Ameriky,získat nové zkušenosti se způsoby řízení organizace práce, výplaty zaměstnanců a uskladnění polotovarů provýrobu obuvi. Z USA přijel po více než roce a do Zlína s sebou přivezl nejen nové plány výstavby továrních budov inadšení pro americký směr managementu. Objednal též nové výkonnější stroje přímo z USA. Po svém návratu začaltaké Baťa stupňovat požadavky na dělníky: za špatně provedenou práci jim udílel pokuty ve formě srážek ze mzdy.Nepřistoupil na požadavky sociálně-demokraticky orientované odborové organizace, následkem čehož se uskutečnilastávka zaměstnanců. Baťa nastalou situaci vyřešil výpověďmi pro všechny stávkující a na jejich místo přijal nové,nekvalifikované pracovníky.

Léta v čele firmyV roce 1908 zemřel těžce nemocný Antonín Baťa a sestra Anna Baťová se provdala. Tomáš definitivně zakotvil včele firmy T&A Baťa, jejímž hlavním cílem se stala výroba lehkých baťovek. V roce 1910 bylo v podnikuzaměstnáno asi 350 dělníků, denně se vyrobilo více než 3000 párů bot. S rostoucím objemem produkce rostla takéimigrace nových pracovních sil. Nastal problém, kam všechny dělníky ve Zlíně ubytovat. Proto Baťa začal svýstavbou tzv. Baťových domků, z typických červených pálených cihel. Spolu s nimi vznikly ve Zlíně další budovy,které dnes tvoří charakteristickou architekturu celého města. V roce 1912 přešly obuvnické dílny na výrobucelokožené obuvi. Byly také prováděny opatření k prohloubení racionalizace a intenzifikace práce. Firma uzavíralas dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, účtovala knáhradě tzv. ztráty na režiích. Jinak byli dělníci pokutováni za nedostatečně a špatně provedenou práci. V témžeroce se Tomáš Baťa oženil s dcerou správce vídeňské dvorní bibliotéky, Marií Menčíkovou. Po 2 letech přišel na světjeho jediný syn Tomáš II.

Tomáš Baťa 9

Válečné obdobíHned na začátku první světové války dostala firma zakázku na výrobu 50 000 párů vojenských bot, tzv. bagančat.Počet pracovníků i denní pracovní výkon rychle rostly. Stovkám mužů se pomocí práce v továrně podařilo vyhnoutse povolávacím rozkazům, protože firma vyráběla pro rakousko - uherskou armádu. K válečným poměrům patřilotaké to, že v podniku pracovala skupina ruských válečných zajatců. Od roku 1914 do roku 1918 se počet Baťovýchzaměstnanců zvýšil desetinásobně. Na konci války činila denní výroba téměř 6 000 párů obuvi a odhaduje se, žepolovina armádních bot byla právě odsud. Byla zřízena vlastní koželužna a zakoupeny velkostatky pro zásobovánídřevem a potravinami pro zaměstnance. Vlastní výrobou surovin firma ušetřila na nákladech. Ze stejného důvoduzačala otevírat vlastní prodejny nejen ve Zlíně, ale po celém státě: v Praze, v Liberci, ve Vídni, v Plzni a dalšíchměstech.

Poválečná krizeBezprostředně po skončení války byla firma postižena odbytovou, výrobní a finanční krizí, způsobenou ztrátouválečných dodávek, stagnujícím zahraničním obchodem a sníženou koupěschopností obyvatelstva. Na konci roku1918 začala firma tuto krizi řešit tím, že zřizovala osobní účty svým zaměstnancům z jejich vlastních mezd a vkladů.Tato konta byla úročena 10% úrokovou mírou. Tyto naspořené peníze byly použity jako investice do provozníhokapitálu, ačkoliv zaměstnanci si po udání důvodu mohli tyto účty vybrat. Toto řešení krize mělo jen dočasnýcharakter. V roce 1919 se začalo v Baťových závodech stávkovat. Baťa již nemohl tuto stávku potlačit, tak nechalzaložit odborové organizace, kam si mohli dělníci volit své zástupce. Krize vyvrcholila o rok později, kdy došlo kcelonárodní dělnické stávce. To zapříčinilo vznik Komunistické strany Československa. Tovární sklady bylyzaplněny zbožím, v něm uložený kapitál se nehýbal a chyběl. Proto se Tomáš Baťa rozhodl k odvážnému adůmyslnému kroku. Dvakrát snížil cenu obuvi, čímž chtěl vyprodat sklady. Nakonec snížil ceny o 50 % a mzdy o 40%. Pracovníkům to vykompenzoval tím, že jim poskytl určité slevy (např. 50% zlevnění zboží ve firemnímkonzumu). Poloviční ceny působily jako magnet na zákazníky. Zásoby bot se výborně prodávaly a Baťa inkasovaldeflací drahocenně zhodnocené peníze. Tímto opatřením prorazil krizové sevření, a jeho levné boty začaly ovládattrh. Čtyři písmena BAŤA se staly všudypřítomným symbolem odvážného a úspěšného podnikání. V roce 1923 mělasíť prodejen Baťa [1] již 112 poboček. V témže roce se Baťa rozhodl kandidovat ve volbách do obecníhozastupitelstva na post starosty města Zlína, s heslem „Chci pracovat pro všechny. Bojovat proti bídě.“. Volby vyhrál.

Plánovité hospodářstvíNoví dělníci, kteří do Zlína přicházeli ve dvacátých a třicátých letech 20. století za prací, byli většinou zařazeni nastavby železnic a silnic v okolí Zlína. Zpravidla za stravu a ubytování. Pokud se osvědčili, byli okamžitě přijati napracovní smlouvu do hlavní výroby, případně nastoupili dle vlastní specializace - stavaři, elektrikáři, chemici, atd. dodalších, nově tvořících se provozů firmy. Ti nejlepší z celého podniku měli možnost po pracovní době navštěvovatBaťovu školu práce k získání vyšší kvalifikace, vyšší odbornosti, mohli se věnovat výuce cizích jazyků. V této školeviselo Baťovo heslo: "Neříkej mi, že to nejde - řekni mi, že to neumíš". To vše vedlo postupně k získávání řídících amanažerských funkcí jak v Československu, tak i v nově zakládaných pobočkách po celém světě.

„Konejme jen takovou práci, která slouží veřejnosti. Obchod je služba lidu. Čím důkladněji pochopí obchodníktuto pravdu, tím více bude rozšiřovat okruh lidí, kteří budou stát o obchodní spojení.“

Baťa se začal v roce 1924 orientovat na zahraniční obchod. V zahraničí budoval obchodní síť prodejen. Prodával zaceny pod cenovou úrovní konkurence, čímž ji dokázal likvidovat. Výroba vzrůstala, na konci roku 1925 pracovalo vBaťově koncernu 5 200 zaměstnanců. V prvním sestaveném desetiletém plánu předpovídal denní výrobu 100 000párů bot, ale tento plán byl po roce překonán téměř o dvojnásobek. Proto se začaly tvořit roční plány, které v sobězahrnovaly plány veškerých oddělení výroby. Ty byly dále rozděleny na týdenní plány a ty pak na denní programy.Tudíž na každý den byl stanoven přesný obrat, kterého muselo být dosaženo.

Tomáš Baťa 10

Samosprávné dílnyDalší revoluční inovací bylo vytvoření hospodářských jednotek, které měly vlastní účet zisků a ztrát. TytoSamosprávné dílny tvořily základní buňku celého podniku. V čele stál mistr, který za vše nesl zodpovědnost. Každéoddělení (dílna), v pravém smyslu slova, kupovalo ve výrobním procesu od předcházejícího oddělení zboží, které pozpracování zase prodávalo následujícímu oddělení. Přitom si muselo pečlivě polotovary překontrolovat a převzít -jak je jednou převzalo, neodvolatelně odpovídalo za kvalitu. Tím Baťa ušetřil na kontrolorech, a přitom vyráběl vešpičkové kvalitě. Na tento systém navazoval systém správních budov, který fungoval na podobném principu.

Systém mezdTomáš Baťa užíval čtyři základní druhy mezd:• pevná mzda – brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci• individuální úkolová mzda – dostávali dělníci na některých speciálních postech• kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách• mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úsekůVždy na konci roku byla každému přinesena knížka, do které se muselo napsat, kolik by si chtěl v příštím rocevydělat. Baťa prohlašoval: Jste moji spolupracovníci (výraz dělník nepoužíval) a mojí povinností je, vytvořit Vámtakové podmínky, abyste si tyto peníze mohli vydělat.Baťa byl čtvrtým nejbohatším člověkem v Československu. Ačkoliv hospodářsky velmi pozvedl chudý kraj a dallidem práci a vyšší životní úroveň, v očích komunistů byl jen kapitalistický vykořisťovatel. Ve 30. letech dělnickýpěvecký soubor "Modré blůzy" zpíval: Copak v této republice, tu si Baťa fouká, však až přijde revoluce, ať se ztratitkouká.(Jan Antonín Baťa se po válce už domů nevrátil, i tak dostal u soudu v nepřítomnosti 15 let těžkého žaláře).Typická je také Baťova cena, která skoro vždy končila devítkou. Jednoduše 999 Kč vypadá opticky lákavěji než1000 Kč, přitom jde o rozdíl pouhé jedné koruny.

Expanze podnikuV letech 1926–1928 vzrostl export obuvi a firma Baťa ovládala více než polovinu československého vývozu. Vefirmě došlo k zavedení pásové výroby, která byla používána v závodech Henryho Forda. Produktivita práce vzrostlao 75 % a počet zaměstnanců o 35 %. Čistý obrat firmy činil 1,9 miliardy Kčs. Koncem roku 1928 tvořila továrnakomplex 30 budov. Koncern se rozrůstal a Baťa začal navíc podnikat do dalších sfér hospodářství (gumárenský,chemický, textilní, dřevařský průmysl). Vytvořil celou řadu výchovných i vzdělávacích organizací (Baťova školapráce [2]). Roku 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost se základním kapitálem 135 000 000 korun azačaly vznikat dceřiné společnosti po celém světě, továrny v Německu, Anglii, Nizozemsku, Polsku a mnoha dalšíchzemích. Ve Zlíně vzniklo vlastní filmové studio, které se zabývalo natáčením reklam na obuvnické výrobky. Pozdějise ze studia staly známé Filmové ateliéry Kudlov. Ve Zlíně se v třicátých letech, po tragické smrti T. Bati, budovalydalší významné stavby. Nevlastní bratr Tomáše Bati, Jan Antonín Baťa, který převzal na základě závěti celou firmuBaťa, pokračoval v rozvoji firmy. Mezi významné stavby z té doby např. patří Velké kino, v té době největší kino vestřední Evropě, Hotelu (nyní hotel Moskva), domovů pro ženy a muže, Domu umění, tzv. Baťova kanálu - rozšíření aprodloužení vodní cesty až do Otrokovic s částečným využitím i řeky Moravy (každý den na stavbě pracovalo na800 dělníků, práce se prováděly ručně, bez použití mechanizace), výstavba rodinných domků na Lesní čtvrti atd.Další významná stavba Baťův mrakodrap (1938) - nesl přívlastek "nejvyšší betonová stavba Evropy". Mrakodrap bylsprávním a administrativním centrem podniků Baťa. Po druhé světové válce administrativním a řídícím centrempodniků Svit. Dnes, po rozsáhlé rekonstrukci, zde sídlí krajský úřad Zlínského kraje.

Tomáš Baťa 11

Tragická smrt, Let do Möhlinu12. července 1932 Tomáš Baťa zahynul spolu se svým pilotem Jindřichem Broučkem při letecké nehodě, když vesvém osobním letadle Junkers F 13 letěl do Švýcarska, aby se zúčastnil otevření nové pobočky v městečku Möhlin[3] na břehu Rýna, kde byl přezdíván der tschechische Schuhkönig. V té době, kdy vrcholila velká hospodářská krize,měla firma Baťa pobočky již ve více než 60 státech. Vznik poboček v řadě zemích, kupř. i v Möhlinu, byl iniciovánpředevším zvyšováním dovozních cel a ochranou místních trhů vládní politikou. Kupř. koncern Baťa v Möhlinuzískal pozemky o výměře 24 hektarů za velkorysou nabídku 1 franku za metr čtvereční, což svědčí o renomé českéhoprůmyslníka a také o faktu, že na 2800 obyvatel zdejší obce připadalo 100 nezaměstnaných. Celý průmyslový areál ise službami a kolonií domků byl dokončen v 50. letech a s výrobou bot se zde skončilo až v roce 1990.Tomáš Baťa do Möhlinu startoval z firemního letiště v Otrokovicích. Let byl kvůli mlze o 1 hodinu odložen. Baťatrval na odletu, a při tom tvrdil, že je jeho přílet na 10. hodinu oznámen do Curychu. 8 minut před 6. hodinou ránoletadlo odstartovalo. Letadlo spadlo z výšky kolem 20 až 30 m poblíž továrny na Bahňáku [4] .1. verze: pilot pozoroval elektrické vedení, které probíhalo nad areálem Bahňák, když se mu snažil vyhnout, zachytilo roh buď papírny nebo pily.2. verze: letadlo bloudilo v mlze několik minut nad Napajedly, ale pilot se nedokázal zorientovat, snad se i pokusilnouzově přistát.Továrník Baťa tragicky zahynul cca 15 metrů od ohrady továrny na Bahňáku. Pilot Brouček byl nalezen mrtev. Vrukou ještě svíral volant letadla, jakoby chtěl do poslední chvíle zabránit tragédii.Tomáš Baťa ještě před osudnou havárií svého letadla unikl několikrát úspěšně smrti. Poprvé v roce 1911 (nadušičky), kdy měl autonehodu (srazil se s povozem) u Malenovic, a ze které pochází jizva na pravé straně čela.Operován byl ve Vídni. V roce 1917 to byl zánět žíl dolních končetin, kdy jej málem "usmrtily" křečové žíly, které sizpůsobil dlouhým chozením s plnou nůší kůží na zádech v počátcích podnikání.Na pohřbu Tomáše Bati pronesl smuteční řeč jeho nevlastní bratr a nástupce ve firmě Jan Antonín Baťa. Zde jeukázka jeho smuteční řeči:

„Spolupracovníci! Padl… Nejlepší z nás padl, oběť naší práce. Naše velká pracovní rodina ztratila svéhozakladatele, budovatele a vůdce. Tělu svého vůdce vzdáváme dnes poslední poctu. Jeho duch však zůstávámezi námi, uprostřed jeho a našeho díla, protože ten duch žije v nás: duch jeho práce, jeho nadšeni, jehoobětavost a píle zůstane nám pro věky příkladem. Pracujeme společně na velkém díle. Toto dílo nám odkázalzesnulý Tomáš Baťa ve své závěti…“

Reference[1] http:/ / www. bata. com[2] http:/ / zlin. cz/ index. php?ID=469[3] Bata Park v Möhlinu http:/ / www. moehlin. ch/ portrait007. php?id=27[4] Tragický pád Baťova letadla na:http:/ / www. zlin. estranky. cz/ clanky/ tomas-bata_-jan-antonin-bata/ tomas-bata---prvni-posledni-zprava.

html

Literatura• JANDÍK, Stanislav. Železní tovaryši: sociologická reportáž o zrození nového věku. Praha : Volná myšlenka,

1938. 465 s.• JANDÍK, Stanislav. Tomáš Baťa: stručný román jeho života. Praha : J. L. Peroutka, 1940. 23 s.• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN

80-7185-245-7.• Bohumil Léhar: Dějiny Baťova koncernu, Státní nakl. politické literatury, Praha 1960• Miroslav Ivanov: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, nakl. Lípa, Vizovice 1998

Tomáš Baťa 12

• Eva Dvořáková: Batismus a Baťovci, Krajské nakl. Gottwaldov, Gottwaldov 1960• Josef Vaňhara: Příběh jednoho muže a jednoho města, vlastní vydání, Zlín• Milan Zelený: Cesty k úspěchu - trvalé hodnoty soustavy Baťa, nakl. Čintámani, LOL

Externí odkazy• Bibliografie k baťovským tématům, životopis Tomáše Bati a dobové fotografie (http:/ / www. tomasbata. com/ )• Jan Bata History (http:/ / www. batahistory. com/ )• Tomáš a Jan Antonín Baťovi - úvahy, vzpomínky, plány, projekty z dobových materiálů převzaté (http:/ / www.

zlin. estranky. cz/ clanky/ tomas-bata_-jan-antonin-bata)• Nadace Tomáše Bati (http:/ / www. batova-vila. cz/ )• Bataville (http:/ / www. bata-ville. com)• Vzpomínky na Tomáše Baťu (http:/ / www. batamemories. org. uk/ MAIN/ CZ/ 00-CZ-Pages/ 00-CZ-HOME.

html)• Univerzita Tomáše Bati (http:/ / web. utb. cz/ )• Zlín (http:/ / zlin. cz/ )• Baťovo muzeum v Torontu (http:/ / www. batashoemuseum. ca/ )• Lesy a statky Tomáše Bati (http:/ / www. lesybata. cz/ historie-lesniho-majetku. html)

Jan Antonín Baťa

Socha Jana Antonína Bati naproti Baťovumrakodrapu ve Zlíně

Jan Antonín Baťa (7. března 1898 Uherské Hradiště – 23. srpna 1965Brazílie) byl český podnikatel a ekonom. Po smrti nevlastního bratraTomáše v roce 1932 převzal firmu a z úspěšné české společnostivybudoval nadnárodní koncern, který operoval po celém světě.V rámci zahraniční expanze intenzivně využíval leteckou dopravu av roce 1937 absolvoval se svými spolupracovníky let kolem světa. Vroce 1938 vydal knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, v níž navrhlrozsáhlé hospodářské reformy.

Život

Narodil se v Uherském Hradišti jako nejmladší syn Antonína Bati.Jeho původní jméno znělo Jan Karel. Později si jej změnil na památkusvého otce na Jan Antonín Baťa. Vyrůstal v Uherském Hradišti, posmrti otce pouze s matkou, která byla Slovenka a chodila v kroji [1] ,později byl bratrem Tomášem "vyžádán" i s bratrem Bohušem do Zlína[2] . Tomáš aby je udržel ve Zlíně jim zakoupil pověstnou loďku, nakteré se málem utopil bratr Leopold se snoubenkou [3] . Ve Zlíněnavštěvoval základní školu, ale tvrdil o sobě, že nebyl dobrým žákem,bylo to také jeho jedinné dosažené oficiální vzdělání. Sám zastávalruské heslo: žizň živjoš, žizň učišsja - durákom pomrjoš (život žiješ,celý život se učíš - hlupákem zemřeš). Z učitelů si nejvíce vážil učiteleAloise Hradila [4], který především kladl důraz na deklamaci[5] . Také jemu přičítal svoji schopnost se pozdějivyjadřovat i literárně. Po

Jan Antonín Baťa 13

dům č. p. 2 v Uherském Hradišti- Rybárny

skončení základní školy odjel na "vandr". Pracoval u firmy AugustWessels, Schuhfabrik, v Oberhausenu, kde jej zaujal tzv "autocall"tovární rozhlas, v té době horká novinka. Na druhou stranu jejrozesmála "kniha zpráv", která se již ve Zlíně nepoužívala. Poté odjeldo Stuttgartu, kde se ucházel (neúspěšně) o práci u bratří Sieglů,kterým patřil obuvnický podnik Salamander. Poté cestoval po Rýně,kde studoval systém plavebních komor a logistiku pohybu zboží potéto řece, také podle svých slov si zpíval často v duchu píseň:

„"Hranice vzplála, tam na břehu Rýna, na ní umírádálné vlasti syn ..."[6] . “

Jeho studijní pobyt v Porýní přerušila 1. světová válka.Po smrti Tomáše Bati v roce 1932, Jan Antonín Baťa kupuje a nabývá veškerý výrobní majetek, přesně podleTomášova přání a s bezvýhradným souhlasem všech zainteresovaných stran, a stává se novým majitelem firmy Baťaa zároveň šéfem celé baťovské světové obchodní organizace. V rámci rozvoje společnosti uskutečnil cestu kolemsvěta, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty. Celou cestuuskutečnili na palubě tehdy ultramoderního letounu Lockheed Electra. Z Baťovského letiště v Otrokovicích odlétli 6.ledna 1937. Cesta vedla přes Rakousko, Itálii, Tunisko, Lybii, Egypt, Britské mandátní území, Libanon, Irák, Persii,Indii, Barmu, Thajsko, Nizozemskou východní Indii, Singapur, Malajsii, Francouzskou Indočínu, Hong – Kong,Čínu, Japonsko, Havajské ostrovy, USA, Kanadu, Francii a Německo zpět do Československa. Celá výprava přistála,podle plánu 1. května 1937 v 8.49 místního času. Z této cesty vznikl (kromě řady nových obchodů) filmovýdokument, bohatá fotodokumentace a cestopisná kniha Za obchodem kolem světa. 13. března 1939 opustil územíČeskoslovenska. Odletěl do Británie a později do Ameriky. Byl však obviněn ze spolupráce s nacisty (konkrétně zpřípravy plánu na násilný přesun českého obyvatelstva do Patagonie), čímž mu byl znemožněn pobyt ve Spojenýchstátech. Po válce se marně pokoušel očistit své jméno, v této snaze byla úspěšná až jeho rodina v roce 2007, kdysoud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným a ocenil rehabilitovaného jako největšího přispěvatele odbojeČechů a Slováků během II. světové války. Za svého života vedl rovněž soudní spor s ostatními členy rodiny ovlastnictví společnosti Baťa (tedy jejích zahraničních poboček, protože Baťovy závody v Československu byly v roce1945 znárodněny). Ani v tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl Tomáši Janu Baťovi (synovi Tomáše Bati).Jan Antonín Baťa, poté co se uchýlil do Jižní Ameriky, založil řadu nových obuvních a jiných společností. Zakládal arozvíjel nová města podle vzoru Zlína (Batatuba, Indiana SP, Mariapolis, Bataguassu nebo Batayporã). Byl dokoncenavržen na Nobelovu cenu za mír. Zemřel roku 1965 v Brazílii a v rodinném archívu po něm zůstává na čtyřicetsvazků hospodářských studií, úvah, cestopisů, románů a poezie.

Citát• „Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se

veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se zaválky veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?Ti z Vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po Vás nikdo ani chtít nemohl. Můžetenamítnout, že já jsem v protektorátě nežil… Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tuctyosobních přátel a na padesát tisíc spolupracovníků…“–Jan Antonín Baťa ve svém dopise z Brazílie

Jan Antonín Baťa 14

• Věřte sobě a věřte práci. Jděte za prací bezohledně.

Odkazy

Reference[1] J.A.Baťa: Román života, Marek Belza, Krásná Lípa, s.24[2] J.A.Baťa: Román života, Marek Belza, Krásná Lípa, s.50[3] J.A.Baťa: Román života, Marek Belza, Krásná Lípa, s.51[4] http:/ / www. zlin. estranky. cz/ clanky/ ucitele-zlinskych-skol---alois-hradil. html[5] J.A.Baťa: Román života, Marek Belza, Krásná Lípa, s.76[6] J.A.Baťa: Román života, Marek Belza, Krásná Lípa, s.142

Literatura• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN

80-7185-245-7.• Baťa, Jan. Spolupráce : (články z let 1920-1936). Praha : Victoria Publishing, [1993]. 138 s. Obr. příl. ISBN

80-85605-78-3.• Baťa, Jan Antonín. Budujeme stát pro 40 000 000 lidí. Zlín, 1938.• Baťa, Jan Antonín. Za obchodem kolem světa. Zlín, 1938.

Externí odkazy• Nadační fond Jana Antonina Bati (http:/ / www. janantoninbata. cz)• Jan Antonín Baťa - životopis, názory (http:/ / www. zlin. estranky. cz/ clanky/ tomas-bata_-jan-antonin-bata)• Nakladatelství Marek Belza - knihy, dokumenty, memoranda, tisková prohlášení rodiny J. A. Bati (http:/ / mbelza.

sweb. cz/ jan bata. htm)• Petice na podporu rehabilitace Jana Bati v České republice (http:/ / www. janbata. cz)• Jan Baťa – zapomenutý král ševců (http:/ / neviditelnypes. zpravy. cz/

osobnost-jan-bata-zapomenuty-kral-sevcu-fdk-/ p_spolecnost. asp?c=A070222_102313_p_spolecnost_wag) naNeviditelném psu

• Zlom: Cesta k Baťově rehabilitaci je otevřená (http:/ / aktualne. centrum. cz/ domaci/ soudy-a-pravo/ clanek.phtml?id=394816), Aktuálně.cz, 4. dubna 2007

• Informace o výstavě Národní soud versus Jan Antonín Baťa (http:/ / www. radio. cz/ cz/ clanek/ 67606) nastránkách Radia Praha

• Jan Baťa opět před soudem (http:/ / neviditelnypes. lidovky. cz/ osobnost-jan-bata-opet-pred-soudem-d53-/p_spolecnost. asp?c=A070626_225948_p_spolecnost_wag) na Neviditelném psu

• Jan Antonín Baťa (http:/ / www. rozhlas. cz/ radionaprani/ archiv/ _audio/ 00733486. mp3) in ČRo 6, Portréty, 15.červen 2008

• Budujme stát pro 40.000.000 lidí (http:/ / bsp40m. czechian. net/ 001. php)• Archiv U.S. Holocaust Memorial Museum, Steven Spielberg Film and Video Archive, filmový záznam z Baťovy

cesty kolem světa (http:/ / resources. ushmm. org/ film/ display/ main. php?search=simple&dquery=Keyword(s):+ WORKERS& cache_file=uia_FnjVhr& total_recs=98& page_len=25& page=1& rec=13&file_num=2291)

Tomáš Baťa ml. 15

Tomáš Baťa ml.

Tomáš Baťa

Tomáš Baťa ml.Narození 17. září

1914Praha

Úmrtí 1. září 2008Toronto

S manželkou Sonjou ve Zlíně koncem roku 1989

Tomáš Baťa mladší (Tomáš Jan Baťa, anglicky Thomas John Bata;17. září 1914 Praha – 1. září 2008 Toronto, Kanada) bylčesko-kanadský podnikatel, syn legendárního zakladatele firmy BaťaTomáše Bati.

Život

Ve Zlíně se vyučil obuvníkem. Poté začal docházet na obchodníakademii v Uherském Hradišti. V roce 1939 odjel do USA, později doKanady.[1] Od roku 1948 do 80. let řídil z kanadského Toronta firmuBata s více než stovkou závodů v desítkách zemí celého světa. Není jisté, zda oprávněně, o majetek rodiny Baťů sevedly soudní spory s J. A. Baťou, který byl neoprávněně označen za kolaboranta s nacisty a jemuž byl zabavenmajetek, který poté dostal právě Tomáš Baťa junior (ten byl již za první republiky z podniku řádně vyplacen).

Rozhovor s Tomášem Baťou ml. v Praze po návratu do vlastiv prosinci 1989

Měl syna a tři dcery.

Ocenění

Byl držitelem nejvyššího kanadského vyznamenání ŘáduKanady nejvyššího stupně (CC). V roce 1991 se stal nositelemŘádu T. G. Masaryka II. třídy.[2]

Odkazy

Tomáš Baťa ml. 16

Reference[1] Zemřel Tomáš Baťa [online]. Novinky.cz, [cit. 2008-09-01]. Dostupné online. (http:/ / www. novinky. cz/ clanek/ 148618-zemrel-tomas-bata.

html)[2] Řád Tomáše Garrigua Masaryka – seznam vyznamenaných (http:/ / www. hrad. cz/ cs/ ceska-republika/ statni-vyznamenani/

ceska-a-slovenska-federativni-republika/ rad-t-g-masaryka. shtml)

Literatura• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN

80-7185-245-7.

Externí odkazy• Jan A. Novák: Zemřel symbol českého byznysu (http:/ / hn. ihned. cz/

c4-10084250-27002680-500000_d-zemrel-symbol-ceskeho-byznysu) (nekrolog Hospodářských novin)• Lesy a statky Tomáše Bati (http:/ / www. lesybata. cz/ historie-lesniho-majetku. html)

Dějiny koncernu Baťa

Baťa

Právní forma veřejná obchodní společnost (do1931)akciová společnost (od 1931)

Založeno 21. září 1894

Osud znárodněna 1945přejmenována na Svit 1949

Zakladatel Antonín BaťaTomáš BaťaAnna Baťová

Sídlo Zlín, Československo

Klíčoví lidé Jan Antonín BaťaDominik Čipera

Oblast výroby obuvnický aj.

Počet zaměstnanců 65 064 (1938)

Dějiny koncernu Baťa se začaly psát 21. září 1894. V květnu 1931 se z dosavadní veřejné obchodní společnosti stala akciová společnost, jediným akcionářem byl Tomáš Baťa a po jeho tragické smrti v červenci 1932 jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.[1] Původní zlínský obuvnický závod – znárodněný v květnu 1945 – existuje pod označením Svit, ačkoliv dnes již nevyrábí. Současná firma Baťa, jež působí i v České republice, je pobočkou té části

Dějiny koncernu Baťa 17

koncernu, která se po druhé světové válce nacházela mimo země socialistické soustavy a vyvíjela se nadále podvedením rodiny Baťů.

Stručný vývoj společnosti 1894 – 1945Přehled hlavních mezníků ve vývoji koncernu do znárodnění.[2] [3] [4]

Vývoj 1894 – 1927• 1894

• Vznik společnosti• Výroba obuvi

• 1903

• Strojírenství• 1910

• Závodní kuchyně s jídelnou• 1912

• Výstavba obytných domků pro zaměstnance• 1915

• Koželužny• 1917

• Elektrárna• Lesní a polní hospodářství• Závodní konzum

• 1918

• Tiskárna• Vydavatelství novin• Závodní knihovna• Závodní mateřská školka

• 1919

• Zpracování dřeva• 1923

• Správkárny obuvi• 1924

• Železniční doprava (Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha)• Letecká doprava• Stavebnictví• Systém účasti na zisku a ztrátě• Sportovní klub Baťa

• 1925

• Baťova škola práce• 1926

• Vydavatelství TISK• 1927

• Výroba celopryžové obuvi• Racionalizace výroby

Dějiny koncernu Baťa 18

• Baťovy pomocné závody (BAPOZ)• Baťova nemocnice

Vývoj 1928 – 1945• 1928

• Chemická výroba• Filmové ateliéry• Baťův podpůrný fond

• 1929

• Pedikúra• Počátek budování podnikových satelitů

• 1930

• Výroba pneumatik• Pojišťovna• Pětidenní pracovní týden

• 1931

• Vznik akciové společnosti• Plynárenství• Automobilová nákladní doprava• Textilní výroba

• 1932

• Smrt Tomáše Bati• Námořní lodní doprava• Uhelné doly• Hotel

• 1934

• Letecké závody• 1935

• Výroba plynových masek a gumových výrobků• Studijní ústav

• 1938

• Dokončena správní budova ve Zlíně• 1939

• Škola umění• 1942

• Zásadní změna ve statutárních orgánech• 1943

• Zahradnictví• Těžba nafty a plynu

• 1944

• Nálet• 1945

• Znárodnění zestátněním

Dějiny koncernu Baťa 19

Podrobný vývoj společnosti 1894 – 1945

První roky

Tomáš Baťa (1876 – 1932)

Základy budoucího koncernu Baťa položili v pátek 21. září 1894 třisourozenci Baťové: Anna, Antonín a Tomáš, když Antonín obdrželpříslušná povolení.[5] Z hlediska veřejnoprávních listin však byljediným zakladatelem právě Antonín Baťa, neboť Tomáš byl v doběvzniku firmy ještě příliš mladý, aby mohl mít vlastní živnost.

V roce 1900 patřil zlínský obuvnický závod se svými sto dvacetizaměstnanci mezi osm největších obuvnických továren v Čechách a naMoravě.[6] V srpnu 1900 se firma stala veřejnou obchodní společností,přičemž dělení zisku se dělo v poměru 55% pro Tomáše a 45% proAntonína.[7] Ve stejném roce byl v továrně instalován první parní stroj,ten pochopitelně nebyl brzy jediný, a proto kvůli jejich údržbě vznikly26. května 1903 podnikové strojírny.[5] [8] V letech 1904 a 1913 seTomáš Baťa vydal na zkušenou do USA, kde studoval zkušenostiTaylora a Forda a byl ovlivněn především pásovou výrobou.[9]

Po návratu ze své první americké cesty se Tomáš Baťa pustil dovýstavby první tovární budovy v blízkosti zlínské železniční stanice(zničena při náletu na podzim 1944[10] ). Autorem budovy, která bylasilně ovlivněna americkým pojetím takových staveb, byl patrněarchitekt Dominik Fey.[11]

V září 1906 přišli za Tomášem Baťou dělničtí důvěrníci s požadavkem propuštění kolegy, který měl hrubě zaútočitna jejich sociálně demokratickou odborovou organizaci a který není dostatečně solidární s ostatními dělníky.[12]

Tomáš Baťa se ale za dotyčného zaměstnance postavil, a tak byla 13. září 1906 vyhlášena stávka, která trvala až doprosince 1906.[12] Tomáš Baťa, který považoval stávku za nevděk a osobní útok, se po poradě s nejbližšímispolupracovníky rozhodl organizátory stávky propustit, čímž sice přišel o kvalifikovanou pracovní sílu, ale již vedruhé polovině roku 1907 se mu podařilo problémy vzešlé ze stávky překonat.[12] [13] Tomáš Baťa, ale stávku vyřešilnejen propuštěním organizátorů, ale také vytvořením sociálních opatření, která měla do budoucna podobnýmsituacím předcházet – Tomáš Baťa také odbory vnímal jako místo politického střetu a politiku se po této stávcerozhodl nepustit za brány závodu.[13] [14]

V červnu 1908 zemřel na tuberkulózu Antonín Baťa.[15] V době, kdy zemřel Antonín a Tomáš Baťa zůstal jedinýmvlastníkem společnosti, se firmě podařilo prorazit také na zahraniční trhy. V roce 1910 již Baťa zaměstnával tisíc pětset zaměstnanců a denně vyráběl tři tisíce párů obuvi.[13]

Rok 1910 byl také významným mezníkem ve vývoji baťovských sociálních institucí, neboť vznikla první z mnohabudoucích: závodní kuchyně s jídelnou.[14] Na jídelnu navázala výstavba prvních domků pro zaměstnance (1912),budování školky, škol, kina a v roce 1927 byla zřízena Baťova nemocnice.[14] Po smrti Tomáše Bati byl zbudovánjeho památník a zlínské Studijní ústavy. Firma podporovala také vznik zlínských průmyslových škol a gymnázia.

První světová válkaNa počátku první světové války byla zlínská firma Baťa jednou z nejdůležitějších obuvnických firem v celém mocnářství a v odvětví dosahovala nejvyšší produktivitu práce, ale z hlediska své orientace na lehkou plátěnou obuv se jevilo jako nemožné, že by získala zakázku na dodávky těžké kožené vojenské obuvi pro armádu.[16] Tomášovi se však podařilo ve Vídni zakázku získat, což pomohlo také v tom, že zaměstnanci nebyli odváděni na frontu – uvádí se však, že v důsledku zakázky působilo ve firmě v té době i vojenské vedení.[17] Je ale také pravdou, že firma měla

Dějiny koncernu Baťa 20

zpočátku s výrobou pro armádu těžkosti, které se však podařilo překonat, a tak mohla firma již na konci válkyprodukovat denně až deset tisíc párů obuvi.[16]

Literatura z období politického monopolu komunistické strany s oblibou uváděla, že právě první světová válkaumožnila Baťovi vytvořit největší obuvnickou továrnu v rozkládající se monarchii a dosáhnout obrovských zisků.[18]

Stejná literatura však již přecházela skutečnost, že Tomáš Baťa udržoval ve svých podnikových prodejnách navzdoryinflaci ceny o málo vyšší než v dobách míru a že dokonce ze svého kompenzoval zvyšující se cenu jídla apotravin.[19] Na konci první světové války, tak navzdory přesvědčení o válečném zbohatnutí, vykazovala firma Baťaztrátu ve výši přes tři miliony tehdejších korun.[20]

1918 – 1932S koncem první světové války a vznikem nové Československé republiky musela firma čelit novým problémům. Naúzemí Čech a Moravy bylo po vzniku republiky dislokováno skoro osmdesát procent průmyslové kapacityobuvnického průmyslu bývalého Předlitavska.[21] Navíc zmizela původní odbytiště velké monarchie a samotnápoptávka v Československu byla vlivem válečného vyčerpání nízká, což se projevilo v krizi odbytu.[20] Firma mělaz válečných dob víc zaměstnanců, než kolik s ohledem na odbyt potřebovala. Tomáš Baťa se pokouší zvyšujícíúvěrovou zadluženost firmy překonat vnitřním úvěrovým systémem, kdy si zaměstnanci mohli ve firemní bancezaložit vlastní konto, na kterém bylo zhodnocení větší než v bance a na kterém tak byly prostředky, které firmězanedlouho umožnily zbavit se bankovních úvěrů.[22] Navzdory krizi začali zaměstnanci požadovat zvýšení mezd,což se rozhodli podpořit také další stávkou, která propukla v dubnu 1919.[23] V následných jednání formulovalizástupci dělníků své další požadavky ke zlepšení své situace, které nakonec vedení podniku, které nechtělo rozporyvyhrocovat, přijalo.[24] Vlivem prudkého zesílení kurzu československé koruny (o 250%[25] ) od října 1921 do října1922 se československé výrobky staly v zahraničí neprodejnými. Tomáš Baťa se navzdory krizi rozhodl výrobuudržet, ale ani částečné zlevnění nezastavilo klesající prodej.[25]

Nakonec přišel Tomáš Baťa s odvážným krokem: snížit cenu obuvi od 1. září 1922 na polovinu cen z jara roku1922.[26] Baťův nápad publikovaný 26. srpna 1922 v podnikových novinách Sdělení vyvolal odpor v řadáchčeskoslovenských průmyslníků, kteří chtěli Baťu vyloučit ze svých řad, ale také vyvolal útoky levicových novin,které tvrdily, že Baťa na daních dluží několik milionů a stát by je měl získat dřív, než podnik padne.[27] DominikČipera díky kontaktům v Praze potvrdil, že se do Zlína chystá daňový exekutor, a tak se Tomáš Baťa odhodlalk jednání s ministrem financí Aloisem Rašínem.[27] Po dlouhé diskuzi a propočtech souhlasil Rašín se smazánímvšech daňových položek do roku 1922.[27] I díky tomuto mohla být spuštěna akce Baťa drtí drahotu, při níž bylysníženy ceny na padesát procent jarních hodnot, platy zaměstnanců byly sníženy o čtyřicet procent a cenyv podnikovém konzumu se snížily na padesát procent.[27] Za jediný den prodal Baťa devadesát devět tisíc párů obuviza 8,1 milionu korun.[28] Akce byla tak úspěšná, že se díky ní mohla brzy výroba zvýšit o šedesát procent, TomášBaťa si ale byl vědom toho, že návrat k původním cenám nebyl možný a že bylo nutné výrobu dále racionalizovat.[29]

V roce 1923 se ještě projevovala předchozí krize, firma měla nejnižší počet zaměstnanců od konce první světovéválky.[30] V čele zlínské radnice stal v té době komunista František Novák. Tomáš Baťa s dalšími spolupracovníky sei z tohoto důvodu odhodlal sestavit kandidátku do komunálních voleb, která vyhrála a 29. září 1923 se tak TomášBaťa mohl stát starostou Zlína.[31] Následující léta vývoje Zlína bývají označována jako období Budování zahradníhoměsta. Typické cihlové domky, budovy s bílým železobetonovým skeletem 6,15 × 6,15 metru s cihlovou výplní, alei soudobá stavební nej – to byl Zlín budovaný firmou Baťa, na jehož podobě se podíleli architekti Jan Kotěra, JosefGočár, František Lydie Gahura, Vladimír Karfík, Miroslav Lorenc a další.Z hlediska koncernu byl významný rok 1924, kdy byla zavedena spoluúčast na zisku a ztrátě a byla započatavýstavba moderních továrních budov s železobetonovým skeletem. Jestliže továrnu v roce 1924 tvořilo sedm budov,v roce 1927 jich bylo již třicet.[32]

Dějiny koncernu Baťa 21

Továrna v anglickém Tilbury

V roce 1926 zvýšil Baťa svůj podíl na vývozu obuvi z Československana padesát pět procent a na domácím trhu měl víc jak třetinovýpodíl.[33] Pásová výroba byla po vzoru Henryho Forda zavedena v roce1927 a již zanedlouho umožnila zvýšit výrobu o 58% procent přizvýšení počtu zaměstnanců o 35%.[34] Zvyšování výroby si vynutilobudování dalších objektů: v areálu továrny vyrostly koželužny,gumárny, sklady, a to vše bylo kryto ziskem nebo prostředky z firemníbanky.[35] Investice pochopitelně směřovaly i do vytváření novýchdceřiných společností. Vlivem celních překážek, které v roce 1928způsobily poprvé od roku 1923 větší propouštění, začala firma budovatsvé zahraniční satelity – první z nich byl budován od roku 1929 ve

švýcarském Möhlinu.[36] [37] Slavnostní otevření tamějšího závodu bylo naplánováno na 12. července 1932. Šéffirmy Tomáš Baťa tam ale už nepřiletěl.

Export do západních zemí se snižoval, ale v absolutních číslech rostl, neboť výpadek kompenzovala firma vývozemdo Asie a Afriky, a tak mohla v roce 1931 dosáhnout již víc jak sedmdesátiprocentního podílu na vývozu obuviz Československa.[36] Díky devizové autonomii, kterou firma jako jedna z mála exportéru v zemi od Národní bankyČeskoslovenské v roce 1931 dostala, mohla prostředky z prodeje obuvi v zahraničí použít na budování svých dalšíchzahraničních továren a satelitů.[38]

Vzhledem ke skutečnosti, že konkurence mohla blokovat vstup firmy Baťa na další trhy, ale také s ohledem nazajištění budoucnosti podniků, založil Tomáš Baťa v roce 1931 ve Švýcarsku holdingovou společnost Leader AG,přes kterou byly kontrolovány Baťovy firmy v celém světě.[39] Rok 1931 byl ostatně přelomovým rokem: firmě sepodařilo převzít své největší tuzemské konkurenty, došlo k vytvoření holdingu Leader a v květnu se změniladosavadní veřejná obchodní společnost T. & A. Baťa na Baťa, akciová společnost.[39] [40] V tomto roce pracovalopro koncern v Československu 29 500 zaměstnanců, kteří celkově vyrobili 35 124 000 párů obuvi, což tvořilo skoro78% celkové produkce obuvi v Československu.[41]

Ustavující valná hromada akciové společnosti, jejíž všechny akcie vlastnil Tomáš Baťa, rozhodla v květnu 1931o složení statutárních orgánů: členy správní rady se stali Tomáš Baťa, MUDr. Rudolf Gerbec (tchán Jana AntonínaBati), Dominik Čipera a Jan Antonín Baťa.[39]

Na přelomu let 1931 a 1932 se však začala i v obuvnickém průmyslu projevovat hospodářská krize. Ta v kombinacise zavedením celních překážek v některých zemích (Spojené království, Německo) způsobila propad exportu o 70%,zastavení investičních akcí a nutnost propouštění, kdy o práci přišlo asi pět tisíc zaměstnanců.[42] [38] Tomáš Baťa sevšak i tuto krizi pokoušel překonat, a tak se vydal počátkem roku 1932 na obchodní cestu přes Blízký východ doIndie.[43] Právě po návratu z této obchodní cesty pronesl památný projev Nebojme se budoucnosti.[44] Za několiktýdnů, 12. července 1932, měl Tomáš Baťa slavnostně otevřít svou švýcarskou továrnu v Möhlinu. Letadlo JunkersD1608 registrované na Baťovu německou společnost však několik minut po startu za mlhy narazilo do komínaBaťových pomocných závodů v Otrokovicích, které firma vybudovala počátkem třicátých let.[45] Tomáš Baťa i pilotJindřich Brouček byli na místě mrtví.

Dějiny koncernu Baťa 22

1932 – 1939

Správní budova koncernu ve Zlíně

Po otevření trezoru Tomáše Bati v továrně byla nalezena jeho závěťspolu s několika dalšími dokumenty, mezi nimiž byl i dopis pro jehonevlastního bratra Jana Antonína Baťu z května 1931, který byl veskutečnosti kupní smlouvou na akcie firmy Baťa a dalších společností.Jan pro stvrzení platnosti smlouvu podepsal, a tak se stal za padesátmilionů korun jediným akcionářem společnosti.[46] Vedení města Zlínav srpnu 1932 převzal Dominik Čipera.[47]

V průběhu roku 1932 se podařilo krizi překonat, ale následovalov obuvnickém průmyslu období stagnace, ale i tak se firmě Baťa dařilodržet vedoucí postavení v oboru.[48] V roce 1935 rozhodl šéf JanAntonín Baťa o zahájení činnosti firmy v dalších odvětvích, v důsledku čehož vznikl například závod Fatrav Napajedlích. Byly budovány podnikové satelity, ale rostl také zlínský závod, kde bylo v roce 1935 již 63 výrobníchbudov.[49]

V červenci 1934 zavedla firma Baťa čtyřicetihodinový pětidenní pracovní týden.[50] K oživení na trhu došlo v roce1936 a díky devalvaci československé koruny pokračovala příznivá situace i v roce 1937.[51] Od ledna dokvětna1937 se Jan Antonín Baťa vydal na obchodní cestu kolem světa přes Itálii, severní Afriku, Blízký východ,Indii, Dálný východ, Čínu, Japonsko a USA.[52] Cesta byla zanedlouho zpracována v knize Za obchodem kolemsvěta.V roce 1936 měl koncern jen ve Zlíně už dva tisíce úředníků, a tak se začala zvažovat varianta výstavby správníbudovy, která byla nakonec zadána architektu Vladimíru Karfíkovi.[53] Zmínka o dostavbě správní budovy bylazveřejněna v týdeníku Zlín počátkem prosince 1938 vedle zprávy o jmenování Dominika Čipery ministrem.[54]

V létě 1938 bylo rozhodnuto, že Tomík Baťa nezaloží nevelký závod v Belgii, jak plánoval, ale v Kanadě, která sejevila jako vhodnější než průmyslově vyspělé Spojené státy.[55] Na poradě vedení koncernu kolem Vánoc 1938 bylas ohledem na události po Mnichovu zvažována varianta ztráty Zlína, a proto bylo rozhodnuto, že se továrnav kanadské Batawě stane možnou alternativou Zlína.[55] Tomáš Jan Baťa poté zlínskou centrálu opouštěl seseznamem zahraničních společností firmy Baťa, ze kterých se po válce zrodila Bata Shoe Organization.[56]

1939 – 1945Po vzniku Protektorátu a Slovenského státu byly z koncernu vyčleněny slovenské závody, které byly nově řízenyspolečností "Baťa, Slovenská účastinná spoločnosť" z Baťovan.[57] Továrny a prodejny na území okupovanýchMaďarskem byly podřazeny nově vzniklé společnosti "Cikta" se sídlem v Nových Zámcích.[58]

Brzy po vzniku Protektorátu se podařilo ze země dostat zaměstnance židovské konfese, kteří byli jako oficiálnízástupci koncernu Baťa posláni mimo dosah rasové politiky Třetí říše.[59]

Ve správní radě v roce 1939 zasedali: Jan Antonín Baťa (předseda), Dominik Čipera, Josef Hlavnička, Ing. HugoVavrečka, František Malota a Hynek Baťa.[60] V červnu 1939 využil Jan Antonín Baťa mezinárodní výstavy v NewYorku a Protektorát opustil.[61] Do země se již nikdy nevrátil.V roce 1940 byl Jan Antonín Baťa zapsán na britskou a americkou černou listinu, což byl především úspěch jehokonkurence, které se tak podařilo přivodit mu nemalé problémy.[62]

V červnu 1940 nastoupil k firmě německý provozní ředitel a vojenský průmyslový vedoucí Albrecht Miesbach, který se také stal členem správní rady. Kvůli zavádění říšskoněmeckých ustanovení v obchodním právu došlo v roce 1942 ke změně, při níž nahradilo správní radu představenstvo a vznikla dozorčí rada.[63] Členy představenstva byli Dominik Čipera, Josef Hlavnička, Hugo Vavrečka, František Malota, Hynek Baťa a Albrecht Miesbach – Jan Antonín Baťa byl v cizině.[61] Dozorčí rada se v období druhé světové války neubrání členství představitelů okupační moci: v roce 1942 ji tak tvoří Wilhelm Marotzke (předseda), generálmajor Luftwaffe Arnold Schütze, Dr. Ferdinand

Dějiny koncernu Baťa 23

Menčík, JUDr. Evžen Šaller a Dr. František Xaver Hodáč.[61] Generálmajor Schütze byl zanedlouho nahrazenprotektorátním ministrem Dr. Walterem Bertschem.[61]

Říšskoněmecké orgány pochopitelně požadovaly vysvětlení, proč se majitel a šéf koncernu Jan Antonín Baťa zdržujemimo území Říše. Jan Antonín Baťa se totiž od roku 1941 zdržoval v Brazílii.[64] Aby byli Němci uklidněni, převedlJan Antonín 25% akcií firmy Baťa na Marii, vdovu po svém nevlastním bratrovi Tomáši Baťovi, a po sedmiprocentech na Josefa Hlavničku, Dominika Čiperu, Františka Malotu, Hynka Baťu a Huga Vavrečku, z nichž každýpodepsal závazek, že akcie na požádání Janu Antonínu Baťovi vrátí a že v případě smrti některého z nich zůstanouakcie nadále jen v rukou zbývajících osob.[65] Právě tento převod akcií se později mimo jiné stal předmětem sporu.Náletů na Zlín bylo za války několik. Pro podnik však byl zásadní ten z 20. listopadu 1944, při kterém bylo zničenodeset továrních budov a třicet osm bylo silně poškozeno, obuvnické a gumárenské závody měly poškozeno šedesátprocent výrobní plochy a bylo zničeno devadesát procent skladovacích ploch.[66] Škoda způsobená náletem se jen natovárně vyšplhala na víc jak půl miliardy korun.[67]

Je možné říci, že období druhé světové války bylo vrcholem ve vývoji koncernu Baťa.

Podrobný vývoj společnosti od roku 1945

1945 – 1949Konec války znamenal snahu vedení o odstranění škod a rozběhnutí výroby. Již 12. května 1945 vymazali češtíčlenové představenstva německé členy statutárních orgánů z obchodního rejstříku.[68] Na druhý den vyhlásil Národnívýbor Velkého Zlína v koncernu národní správu.[69]

Ředitelé koncernu byli vyšetřováni. Před Národním soudem stanul Jan Antonín Baťa (ve vykonstruovaném procesutěsně před koncem existence Národního soudu odsouzen k patnácti letům) a Dominik Čipera (osvobozen). Předmimořádným lidovým soudem stanul Albrecht Miesbach, který byl osvobozen, neboť v době války svou intervencíu K. H. Franka zajistil zastavení řízení proti vdově po Tomáši Baťovi – Marii a šesti dalším zaměstnancům firmy.[70]

V této fázi nebyli před soud postaveni ředitelé Hynek Baťa, František Malota a Hugo Vavrečka.[71] František Malotabyl však jako člen statutárních orgánů jugoslávských společností v listopadu 1945 odsouzen Vrchním soudemChorvatska k osmi letům vězení a nucených prací a konfiskaci majetku, k výkonu trestu ale nebyl vydán.[72]

Poválečný stav byl následující: komunisté zkonfiskovali továrny v Polsku, Jugoslávii, Československu, Bulharsku,Rumunsku a Maďarsku. Pod kontrolou tamějších vlád však byly i továrny v Británii a jejích dominiích, v Nizozemí,Egyptě a v Indii.[73]

Vývoj v Československu

SvitPrávní forma národní podnik (1949 – 1982)

oborový podnik (1982 – 1989)státní podnik (1989 – 1990)akciová společnost (od 1990)

Založeno 1. leden 1949

Zakladatel Čs. stát

Sídlo Gottwaldov (Zlín), Československo (Česká republika)

Oblast výroby obuvnický aj.

Podrobnější informace naleznete v článku Svit (firma).

Dějiny koncernu Baťa 24

Zlínská továrna dnes

Po druhé světové válce opustilo Zlín třináct tisíc lidí, mezi nimiž bylnejeden bývalý vedoucí pracovník koncernu.[74]

V květnu 1945 byla v podniku ustavena národní správa.[69]

Zmocněncem nad firmou se stal bývalý konfident gestapa JUDr. IvanHolý.[70] Právě z jeho iniciativy mění k 1. lednu 1949 jméno koncerni město.[75]

Podnik byl znárodněn zestátněním 27. října 1945.[76] A od 1. ledna1949 fungoval jako Svit, národní podnik.[77] Pamětní deskaupomínající znárodnění je dodnes k vidění v osmé etáži zlínskéhomrakodrapu.

Po únoru 1948 se opět objevilo nutkání komunistů potrestat bývalé ředitele koncernu, a tak byli vevykonstruovaných procesech před obnovenými mimořádnými lidovými soudy vynášeny nové tresty: DominikČipera patnáct let, Hugo Vavrečka tři roky, František Malota odsouzen, ale bez trestu, což ani nebylo potřeba, kdyžnad ním visela hrozba vydání do Jugoslávie.[71] Odsouzený Dominik Čipera výkon trestu nenastoupil, neboť se v tédobě zdržoval již mimo území Československa, stejně jako Hugo Vavrečka, ten však s ohledem na svůj špatnýzdravotní stav. Hynek Baťa a Albrecht Miesbach byli v této době již mimo dosah československé justice. O pět letpozději byl jeden z bývalých národních správců zlínské firmy Baťa a poválečný ředitel továrny v Baťovanech, štábníkapitán Josef Trojan, postaven před soud a v prosinci 1953 po vykonstruovaném procesu popraven.[78]

Po únoru 1948 také následovalo rozdělení bývalého koncernu na řadu menších podniků, což trvalo až do roku1953.[79] Nové spojení Gottwaldov – Svit se mělo stát synonymem moderního socialistického budování.[79]

K 1. dubnu 1991 byla tehdy již akciová společnost Svit rozdělena na pět samostatných akciových společností: a. s.Svit Zlín, a. s. Bopo Třebíč, a. s. Sázavan Zruč nad Sázavou, a. s. Botana Skuteč, a. s. Toma Otrokovice.[80]

Vývoj ve světě

Bývalé sídlo firmy v Torontu (asanováno kolemr. 2007)

Po druhé světové válce probíhaly soudní spory o vlastnictví podnikumezi Janem Antonínem Baťou a jeho synovcem Tomášem JanemBaťou. S výjimkou holandské společnosti získal Tomáš Jan Baťasoudní cestou vlastnictví většiny zahraničních společností.[81] V roce1962 se Jan Antonín Baťa svých práv vzdal ve prospěch svého synovceza tři miliony dolarů.[82]

V roce 1991 se firma Baťa vrátila do Československa, sídlo českéfiliálky je opět ve Zlíně.

V roce 2000 měla Bata Shoe Organization necelých pět tisíc prodejenv 68 státech světa, 49 324 zaměstnanců a v tomto jediném roce prodala 221 milionů párů obuvi.[83]

SoučasnostSpolečnost Baťa má dnes čtyři obchodní jednotky: Bata Europe se sídlem ve švýcarském Lausanne, Bata AsiaPacific-Africa se sídlem v Singapuru, Bata Latin America se sídlem v Ciudad de México a Bata North America sesídlem v kanadském Torontu.[84] Pro firmu pracuje necelých padesát tisíc zaměstnanců.[85]

Rozlet zlínského Svitu byl zastaven pádem IPB. Bývalý obuvnický gigant nemá dlouhodobě vlastní produkci.Někdejší betonová zeď, jež oddělovala továrnu od města a nesla opakující se heslo Svit obouvá svět, je postupněasanována, což je i symbolické vyjádření postupného konce obuvnické výroby v někdejším srdci Baťovy obuvnickéříše.

Dějiny koncernu Baťa 25

Odkazy

Reference[1] KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. Dále jen Kudzbel (2001). ISBN

80-968458-1-0. S. 48 a 52–53. (slovensky)[2] POKLUDA, Zdeněk. Náčrt k portrétu Tomáše Bati. In TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno : Viribus Unitis, 2007.

Dále jen Pokluda (2007). ISBN 978-80-903948-0-3. s. 24–29.[3] Kudzbel (2001). s. 177-179.[4] KOLUMBER, David. Historie budovy školy [online]. [2007], [cit. 2009-09-23]. Dostupné online. (http:/ / www. gjszlin. cz/ gztgm/

historie-budovy. html)[5] Pokluda (2007). s. 24–25.[6] LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894–1945). Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 20.[7] LEŠINGROVÁ, Romana. Baťova soustava řízení. 2. vyd. [Uherské Hradiště] : Lešingrová Romana, 2007. 143 s. ISBN 978-80-903808-4-4.

S. 13-18.[8] HOŘEJŠ, Miloš. Firma Baťa a její počiny na poli strojírenství (1903–1945). In TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno :

Viribus Unitis, 2007. ISBN 978-80-903948-0-3. s. 24–25.[9] Kudzbel (2001). s. 30.[10] NOVÁK, Pavel. Zlínská architektura: [1], 1900–1950. 2., rozšířené vyd. Zlín : POZIMOS, 2008. 319 s. ISBN 978-80-254-3215-0. S. 155.[11] VALŮŠEK, David. Od školy ke knihovně: historie budovy Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně : 1896–2006. 1. vyd. Zlín : Krajská

knihovna Františka Bartoše, 2005. 87 s. (Zlínský kraj; sv. 11.) ISBN 80-86886-10-7. S. 84.[12] LEHÁR, Bohumil. Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním: 1894 – 1945. Gottwaldov : Svit n. p., 1959. 113 s. Dále jen

Lehár (1959). S. 19–21.[13] Kudzbel (2001). s. 29.[14] Pokluda (2007). s. 26.[15] NEČASOVÁ, Kamila; VALŮŠEK, David. Historie zlínských hřbitovů. 1. vyd. Zlín : Pohřebnictví Zlín, 2006. 173 s. S. 74–75.[16] Kudzbel (2001). s. 31–33.[17] KORZENIOWSKI, Lezsek. Tomáš Baťa – podnikatel a manažer. In TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno : Viribus

Unitis, 2007. ISBN 978-80-903948-0-3. s. 119–120.[18] Lehár (1959). s. 28.[19] Kudzbel (2001). s. 32–33.[20] Kudzbel (2001). s. 33.[21] Kudzbel (2001). s. 34.[22] Kudzbel (2001). s. 33–34.[23] Lehár (1959). s. 31–33.[24] Lehár (1959). s. 33–34.[25] Kudzbel (2001). s. 35.[26] Kudzbel (2001). s. 36.[27] IVANOV, Miroslav. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 2. vyd. Vizovice : Lípa, 2000. 382 s. ISBN 80-86093-14-X.

S. 72–73.[28] LEŠINGROVÁ, Romana. Baťova soustava řízení. 2. vyd. [Uherské Hradiště] : Lešingrová Romana, 2007. 143 s. ISBN 978-80-903808-4-4.

S. 14.[29] Kudzbel (2001). s. 36–38.[30] Lehár (1959). s. 37.[31] KARKOŠKOVÁ, Alena. Starostové, předsedové. Zlínsko od minulosti k současnosti, 1998, sv. 15, s. 73.[32] Lehár (1959). s. 40.[33] Kudzbel (2001). s. 43.[34] Kudzbel (2001). s. 43–46.[35] Kudzbel (2001). s. 46.[36] Kudzbel (2001). s. 47.[37] Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst – továrních celků

firmy Baťa. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1998. 91 s. ISBN 80-85052-30-X. S. 70–75.[38] Kudzbel (2001). s. 48.[39] IVANOV, Miroslav. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 2. vyd. Vizovice : Lípa, 2000. 382 s. ISBN 80-86093-14-X.

S. 118–119.[40] Lehár (1959). s. 51.[41] Kudzbel (2001). s. 49.[42] Lehár (1959). s. 53.[43] Pokluda (2007). s. 32.

Dějiny koncernu Baťa 26

[44] Nebojme se budoucnosti [online]. 2007-09-24, [cit. 2009-08-26]. Dostupné online. (http:/ / www. youtube. com/ watch?v=jvUegwfGs5o)[45] Kudzbel (2001). s. 50.[46] IVANOV, Miroslav. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 2. vyd. Vizovice : Lípa, 2000. 382 s. ISBN 80-86093-14-X.

S. 104–106.[47] KARKOŠKOVÁ, Alena. Starostové, předsedové. Zlínsko od minulosti k současnosti, 1998, sv. 15, s. 74.[48] Kudzbel (2001). s. 54.[49] Kudzbel (2001). s. 55.[50] RYBKA, Zdeněk. Základní zásady Baťova systému pro podnikatele a vedoucí pracovníky: studie. Praha : Edice TOKO A/S, 1999. 76 s.

ISBN 80-902411-3-1. S. 69.[51] Kudzbel (2001). s. 55–56.[52] BAŤA, Jan Antonín; CEKOTA, Antonín; BEZDĚK, František. Za obchodem kolem světa: Baťova letecká obchodní výprava kolem světa 6.

1. – 1. 5. 1937. Zlín : Tisk, 1937. 259 s. S. 30, 54, 63, 81, 108, 132, 156, 223.[53] KARFÍK, Vladimír. Architekt si spomína. Bratislava : Spolok architektov Slovenska, 1993. 329 s. ISBN 80-900483-4-X. S. 124–125.

(slovensky)[54] Zlín, 02. 12 1938, roč. 21, čís. 47. ISSN 1801-2965 (http:/ / worldcat. org/ issn/ 1801-2965).[55] BAŤA, Tomáš Jan; SINCLAIROVÁ, Soňa. Švec pro celý svět: Tomáš J. Baťa. 1. vyd. Praha : Melantrich, 1991. 244 s. ISBN

80-7023-106-8. S. 41–43.[56] Kudzbel (2001). s. 57.[57] FECKO, Milan. Prečo a za akých okolností sa Baťa dostal do Svitu. In MIKLOŠ, Peter, et al. Budúcnosť miest s monofunkčným priemyslom:

príklady baťovských miest. Bratislava : Spolok architektov Slovenska, 2006. ISBN 80-88757-38-X. s. 20. (slovensky)[58] Lehár (1959). s. 67.[59] FRÁNEK, Tomáš. Baťův vnuk: Dědeček pomáhal Židům, mám důkazy. Aktuálně.cz [online]. , 30. 04 2008 [cit. 2009-08-27]. Dostupné

online. (http:/ / aktualne. centrum. cz/ domaci/ zivot-v-cesku/ clanek. phtml?id=603846)[60] Výpis z obchodního rejstříku Krajského soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. dubna 1940.[61] Lehár (1959). s. 74.[62] BAŤOVÁ DE OLIVEIRA, Edita; D'OLIVEIRA, Nelson. Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 1. vyd. Krásná

Lípa : Marek Belza, 2005. 109 s. (Lusitanica; sv. 2.) ISBN 80-903360-4-3. S. 47.[63] Lehár (1959). s. 73.[64] BAŤOVÁ DE OLIVEIRA, Edita; D'OLIVEIRA, Nelson. Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 1. vyd. Krásná

Lípa : Marek Belza, 2005. 109 s. (Lusitanica; sv. 2.) ISBN 80-903360-4-3. S. 36.[65] BAŤOVÁ DE OLIVEIRA, Edita; D'OLIVEIRA, Nelson. Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 1. vyd. Krásná

Lípa : Marek Belza, 2005. 109 s. (Lusitanica; sv. 2.) ISBN 80-903360-4-3. S. 26–27.[66] Lehár (1959). s. 78.[67] Lehár (1959). s. 79.[68] KUSLOVÁ, Hana. Soumrak batismu ve Zlíně aneb Z osudů českých vedoucích představitelů firmy po 2. světové válce. Acta Musealia:

Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, roč. V, č. 1–2, s. 72. ISSN 0862-8548 (http:/ / worldcat. org/ issn/ 0862-8548).[69] Lehár (1959). s. 81.[70] POSPÍŠIL, Jaroslav. Paní Marie Baťová a její osudy za druhé světové války. In TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno

: Viribus Unitis, 2007. ISBN 978-80-903948-0-3. s. 75.[71] KUSLOVÁ, Hana. Soumrak batismu ve Zlíně aneb Z osudů českých vedoucích představitelů firmy po 2. světové válce. Acta Musealia:

Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, roč. V, č. 1–2, s. 76-80. ISSN 0862-8548 (http:/ / worldcat. org/ issn/ 0862-8548).[72] KUSLOVÁ, Hana. Soumrak batismu ve Zlíně aneb Z osudů českých vedoucích představitelů firmy po 2. světové válce. Acta Musealia:

Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, roč. V, č. 1–2, s. 78. ISSN 0862-8548 (http:/ / worldcat. org/ issn/ 0862-8548).[73] ARCANJO, Francisco Moacir. Svět porozumí: Příběh krále bot Jana Antonína Bati. 1. vyd. Krásná Lípa : Marek Belza, 2004. 196 s.

(Lusitanica; sv. 1.) ISBN 80-903360-1-9. S. 16.[74] VAŇHARA, Josef. Příběh jednoho muže a jednoho města. 1. vyd. Zlín : Josef Vaňhara, Odbor školství a kultury Úřadu města Zlína, Česká

pojišťovna a. s., 1994. 351 s. S. 341.[75] POKLUDA, Zdeněk. Zlín – Gottwaldov – Zlín. Zlínsko od minulosti k současnosti, 2002, sv. 19, s. 160–167.[76] Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. prosince 1945 č. 49/1946 Ú.l., o znárodnění podniku Baťa, a. s. ve Zlíně, ve znění pozdějších

předpisů.[77] Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24. prosince 1948 č. 3418/1948 Ú.l., o změně znění firmy Baťa, národního podniku, ve znění pozdějších

předpisů.[78] Popraveni v letech 1948 – 1960: T – Ž [online]. [2001], [cit. 2009-08-27]. Dostupné online. (http:/ / protikomunisticke. misto. cz/ svedectvi/

nejnovejsi. htm)[79] ROUŠAR, Přemysl. Dějiny národního podniku Svit. Národní podnik Baťa (1945–1948). Praha : Práce, 1967. 251 s. S. 216–217.[80] Tisk č. 185 C: Odpověď na interpelaci poslance ČNR Jiřího Honajzera na vládu České republiky ve věci jednání vlády s firmou Baťa. Česká

národní rada 1990 – 1992: Tisky [online]. , 15. 03 1991. Dostupné online. (http:/ / www. psp. cz/ eknih/ 1990cnr/ tisky/ t0185c00. htm)[81] Kudzbel (2001). s. 66.

Dějiny koncernu Baťa 27

[82] BAŤOVÁ DE OLIVEIRA, Edita; D'OLIVEIRA, Nelson. Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 1. vyd. KrásnáLípa : Marek Belza, 2005. 109 s. (Lusitanica; sv. 2.) ISBN 80-903360-4-3. S. 54.

[83] Kudzbel (2001). s. 67.[84] O nás: Baťa ve světě [online]. Baťa a. s., c2009, [cit. 2008-08-28]. Dostupné online. (http:/ / www. bata. cz/ o-nas/ spolecnost-bata/

bata-ve-svete. html)[85] O nás: Z historie [online]. Baťa a. s., c2009, [cit. 2008-07-31]. Dostupné online. (http:/ / www. bata. cz/ o-nas/ z-historie. html)

Související články• Baťa• Svit

Externí odkazy• Oficiální stránky firmy (http:/ / www. bata. cz)• Historie Baťových závodů ve Zlíně (http:/ / www. zlin. estranky. cz/ clanky/ batovy-zavody)

Literatura

Monografie

• ARCANJO, Francisco Moacir. Svět porozumí: Příběh krále bot Jana Antonína Bati. 1. vyd. Krásná Lípa : MarekBelza, 2004. 196 s. (Lusitanica; sv. 1.) ISBN 80-903360-1-9.

• BAŤA, Jan Antonín; CEKOTA, Antonín; BEZDĚK, František. Za obchodem kolem světa: Baťova leteckáobchodní výprava kolem světa 6. 1. – 1. 5. 1937. Zlín : Tisk, 1937. 259 s.

• BAŤOVÁ DE OLIVEIRA, Edita; D'OLIVEIRA, Nelson. Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratraTomáše. 1. vyd. Krásná Lípa : Marek Belza, 2005. 109 s. (Lusitanica; sv. 2.) ISBN 80-903360-4-3.

• IVANOV, Miroslav. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 2. vyd. Vizovice : Lípa, 2000. 382 s.ISBN 80-86093-14-X.

• (sk) KARFÍK, Vladimír. Architekt si spomína. Bratislava : Spolok architektov Slovenska, 1993. 329 s. ISBN80-900483-4-X. (slovensky)

• (sk) KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s.ISBN 80-968458-1-0. (slovensky)

• LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1960.298 s.

• LEHÁR, Bohumil. Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním: 1894 – 1945. Gottwaldov : Svitn. p., 1959. 113 s.

• LEŠINGROVÁ, Romana. Baťova soustava řízení. 2. vyd. [Uherské Hradiště] : Lešingrová Romana, 2007. 143 s.ISBN 978-80-903808-4-4.

• NEČASOVÁ, Kamila; VALŮŠEK, David. Historie zlínských hřbitovů. 1. vyd. Zlín : Pohřebnictví Zlín, 2006.173 s.

• NOVÁK, Pavel. Zlínská architektura: [1], 1900-1950. 2., rozšířené vyd. Zlín : POZIMOS, 2008. 319 s. ISBN978-80-254-3215-0.

• MAREK, Martin. Baťovy závody, batismus a Sovětský svaz v letech 1918-1938. Konfrontace a kontakty na pozadíspecifik československo-sovětských hospodářských vztahů. [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2011, rev. 6.5. 2011, [cit. 2011-05-24]. Netištěná dizertační práce. Dostupné online. (http:/ / is. muni. cz/ th/ 22916/ff_d?info=1;zpet=/ vyhledavani/ ?search=martin marek agenda:th& start=1)

• ROUŠAR, Přemysl. Dějiny národního podniku Svit. Národní podnik Baťa (1945-1948). Praha : Práce, 1967.251 s.

• RYBKA, Zdeněk. Základní zásady Baťova systému pro podnikatele a vedoucí pracovníky: studie. Praha : EdiceTOKO A/S, 1999. 76 s. ISBN 80-902411-3-1.

Dějiny koncernu Baťa 28

• VALŮŠEK, David. Od školy ke knihovně: historie budovy Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně :1896–2006. 1. vyd. Zlín : Krajská knihovna Františka Bartoše, 2005. 87 s. (Zlínský kraj; sv. 11.) ISBN80-86886-10-7.

• VAŇHARA, Josef. Příběh jednoho muže a jednoho města. 1. vyd. Zlín : Josef Vaňhara, Odbor školství a kulturyÚřadu města Zlína, Česká pojišťovna a. s., 1994. 351 s.

• Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálníchprůmyslových měst – továrních celků firmy Baťa. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1998. 91 s. ISBN 80-85052-30-X.

Periodika

• Acta Musealia: Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, roč. V, č. 1–2. ISSN 0862-8548 (http:/ / worldcat.org/ issn/ 0862-8548).

• Zlínsko od minulosti k současnosti, 1998, sv. 15.• Zlínsko od minulosti k současnosti, 2002, sv. 19.

Sborníky

• (sk) Příspěvky In MIKLOŠ, Peter, et al. Budúcnosť miest s monofunkčným priemyslom: príklady baťovskýchmiest. Bratislava : Spolok architektov Slovenska, 2006. ISBN 80-88757-38-X. (slovensky)

• Příspěvky In TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno : Viribus Unitis, 2007. ISBN978-80-903948-0-3.

Zdroje článků a přispěvatelé 29

Zdroje článků a přispěvateléBaťa  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6599196  Přispěvatelé: -

Anna Schieblová  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6994276  Přispěvatelé: -

Tomáš Baťa  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7376716  Přispěvatelé: -

Jan Antonín Baťa  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7024890  Přispěvatelé: -

Tomáš Baťa ml.  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6699496  Přispěvatelé: -

Dějiny koncernu Baťa  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7385385  Přispěvatelé: -

Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé 30

Zdroje obrázků, licence a přispěvateléSoubor:Bata Shoes store, Wenceslas Square.JPG  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Bata_Shoes_store,_Wenceslas_Square.JPG  Licence: Creative CommonsAttribution-Sharealike 3.0  Přispěvatelé: BrokenSphereSoubor:Flag of Switzerland.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Switzerland.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: User:Marc Mongenet Credits:User:-xfi- User:Zscout370Soubor:Bata 1.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Bata_1.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: The source didn`t provide an information who personally theauthor is.Soubor:Praha Vaclavske nam Bata DSCN1175.JPG  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Praha_Vaclavske_nam_Bata_DSCN1175.JPG  Licence: Creative CommonsAttribution-ShareAlike 3.0 Unported  Přispěvatelé: -Soubor:Bata Masarykovo namesti Ostrava Czech republic 5.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Bata_Masarykovo_namesti_Ostrava_Czech_republic_5.jpg Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike 3.0  Přispěvatelé: User:SveterSoubor:Flag of the Czech Republic.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_the_Czech_Republic.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: special commission(of code): SVG version by cs:-xfi-. Colors according to Appendix No. 3 of czech legal Act 3/1993. cs:Zirland.Soubor:Flag of Slovakia.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Slovakia.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: SKoppSoubor:Flag of Belgium (civil).svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Belgium_(civil).svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: -Soubor:Flag of Brazil.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Brazil.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Brazilian GovernmentSoubor:Flag of France.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_France.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: (sk)Soubor:Flag of Chile.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Chile.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: SKoppSoubor:Flag of Croatia.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Croatia.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: -Soubor:Flag of India.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_India.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: User:SKoppSoubor:Flag of Italy.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Italy.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: see belowSoubor:Flag of Canada.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Canada.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: User:E Pluribus Anthony, User:MzajacSoubor:Flag of Hungary.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Hungary.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: User:SKoppSoubor:Flag of the Netherlands.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_the_Netherlands.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Zscout370Soubor:Flag of Pakistan.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Pakistan.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: -Soubor:Flag of Poland.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Poland.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Mareklug, WantedSoubor:Flag of Germany.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Germany.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: User:Madden, User:Pumbaa80,User:SKoppSoubor:Flag of the United States.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_the_United_States.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Dbenbenn, Zscout370,Jacobolus, Indolences, Technion.Soubor:Flag of the United Kingdom.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_the_United_Kingdom.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Original flag byJames I of England/James VI of ScotlandSVG recreation by User:Zscout370Soubor:Tomas Bata.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Tomas_Bata.jpg  Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike 3.0  Přispěvatelé: [[:Image:]]bata shoecompanySoubor:Socha Bata.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Socha_Bata.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: KareljSoubor:Batovy domky 2.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Batovy_domky_2.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: KareljSoubor:Jan Antonin Bata Zlin.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Jan_Antonin_Bata_Zlin.jpg  Licence: Creative Commons Attribution 3.0  Přispěvatelé: MankaFile:Rybárny, rodiště J. A. Bati.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Rybárny,_rodiště_J._A._Bati.jpg  Licence: Creative Commons Attribution 3.0  Přispěvatelé:PalickapSoubor:Thomas J Bata det.JPG  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Thomas_J_Bata_det.JPG  Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike 3.0,2.5,2.0,1.0 Přispěvatelé: JvkSoubor:Thomas J Bata Sonja I Bata.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Thomas_J_Bata_Sonja_I_Bata.jpg  Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike 3.0 Přispěvatelé: BataLTDSoubor:Thomas J Bata int.JPG  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Thomas_J_Bata_int.JPG  Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike 3.0,2.5,2.0,1.0 Přispěvatelé: JvkSoubor:Bata-shoe-logo.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Bata-shoe-logo.jpg  Licence: anonymous-EU  Přispěvatelé: Anonymous work (picture taken by Felix O)Soubor:Flag of Czechoslovakia.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Flag_of_Czechoslovakia.svg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: (of code) cs:User:-xfi-Soubor:Derelict factory - geograph.org.uk - 208117.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Derelict_factory_-_geograph.org.uk_-_208117.jpg  Licence: CreativeCommons Attribution-Share Alike 2.0 Generic  Přispěvatelé: David WilliamsSoubor:Zlin-21Budova.JPG  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Zlin-21Budova.JPG  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: hugoSoubor:Zlin-Areal Svit.JPG  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Zlin-Areal_Svit.JPG  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: hugoSoubor:BataBuilding1.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:BataBuilding1.jpg  Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike 2.0  Přispěvatelé: Ian Muttoo fromMississauga, Canada

Licence 31

LicenceCreative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unportedhttp:/ / creativecommons. org/ licenses/ by-sa/ 3. 0/