Archa - 2010 / 6 - Jsme Češi – jak se to pozná?

8/8/2019 Archa - 2010 / 6 - Jsme ei jak se to pozn?

1/20

ZPRAVODAJ O VCHOV A VYUIT VOLNHO ASU DT A MLDEE

6

2010

fotoP.

FrantiekFra

Tiek,

SdruenRadost

Tma tohoto sla: Jsme ei jak se to pozn?


2/20


3/20

Koupil jsem si nedvno v Bruse-

lu zajmavou knku Xenofobvprvodce po ech. Zbavnouformou se v n podvaj informaceo tom, co je na ns, ech, ty-pick, odlin od jinch nrod.Nkdy velmi humorn, jindy po-nkud bolestn tnouc do ivho.

A tak jsem si znovu pipomnl,jak se nae nrodn hrdost pro-jevuje zejmna v okamicchsportovnho zpolen, zauvao-val nad tm, nakolik jsme n-rod vejk a co to vejkovnvlastn znamen, jak vztahychovme k Nmcm, Polkm i

Slovkm, Rusm nebo Romm.Uvdomil jsem si, jak oproti ji-nm nrodm vypadme podnatvan nebo nespokojen,poppad zvistiv, e vtzmesp pasivitou (je teba to patnprost pet a nevyuhovat z a-dy) a psobme oportunisticky.Nebo jak mme esk specialit-ky, vyvinut zejmna v dobchnesvobody, dky kterm jsme seuzavrali do paralelnch svt:chalupaen a zahrdkaen, sb-ratelstv. i jak zvltn na cizin-ce psob nae pezouvn do do-

mcch panto, obliba trampin-gu, sjdn ek nebo houbaen,

zvyk oslovovn lid jejich tituly,poppad nae nejvy procentonboenskch bezvrc na svt.Pouil jsem se o specialitch v pi-t a jdle, byrokracii, specikchv doprav.

Neml jsem pi tom ten plndobr pocity, piznvm. Zaaljsem proto srovnvat se svmizkuenostmi z tch poslednchdvaceti let, kdy jsme mohli zasesvobodn vyjdt za hranice a v-tat zahranin ptele u ns natborech, velkch akcch, kon-ferencch a seminch, soukro-mch setknch.Jist, zaili jsme ledacos. Teba

prvn ok, kdy si v roce 1993 ho-landt skauti teenagei, pineslik naemu tborovmu ohni pivo,co jsme povaovali za naprostznesvcen posvtn vatry. A pe-

sto byli ti sam rozjvenci o rokpozdji tmi nejlepmi hostitelina evropskm jamboree a hlsilise k nm s bjenmi vzpomn-kami na pobyt ve skanzenu.Nebo kdy jsme eskou kuchynis velkmi porcemi pedstavili ko-rejskm studentm, a ti si pako dalch veerech objednvali odkadho jdla nco a rozdlovali sije na tale po vzoru svch malchmistiek, z nich jsou zvykl jstmal dvky.

Naopak spchy jsme na mezi-nrodnch veerech na vemo-

nch zahraninch konferenccha seminch zaznamenvalis bramborky, becherovkou, ko-folou, lzeskmi oplatky nebo

3

Jsme ei. Jak se to pozn?

naposledy letos s turnajem vestolnm hokeji. S naimi lasuj-cmi kovboji, kte na jamboreev Chile strili do kapsy i potomkyargentinskch gauchos. S tra-din eskou vynalzavost, dkykter jsme z mla dokzali vyke-sat vtipn vystoupen u ohn i napdiu.

A pak jsou tu samozejm eskzvltnosti pi prci s mlde. Oddlouh tradice vysok organizova-nosti mladch lid ve sdruencha po rozvtvenou s stedisekvolnho asu. Romantika indin-skho tboen v tp, kter nemve svt obdoby. Podsady, kterse staly dalm vrazem, jmjsme po apkov robotovi obo-hatili mezinrodn slovnk, a jevdy v zahrani zvdav okukuj,pemuj a reportuj o nich. To

jsou esk specika, na ktermeme bt hrd.Jac jsme? ptal se u ped

desetiletmi Ferdinand Peroutkaa po nm i dal et myslitel.Odvozovali z toho charakter n-roda, poznamenanho minulost.Aktuln a akn odpovd nastejnou otzku v prosted sdru-en dt a mldee by mohlo bt,e nezle a tolik na tom, jacjsme dnes, ale jac chceme bta co pro to udlme ve vchovmlad generace.

Pavel Trantina

Autor pedsedal esk rad dta mldee v letech 2004-2007

ilustran foto Veronika Horov

Zpravodaj RDM o vchova vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135Tematick skupina 13A/A8, ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilek povolenoeskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava,

.j. 1259/99 ze dne 29. 3. 1999Redakce: Ji Majer vedouc redaktorAdresa redakce: esk rada dt a mldeeSenovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1tel: 234 621 210, fax: 234 621 541e-mail: [email protected]: 68379439

Graf. prava a sazba Michala Rocmanov, akad. mal.Tiskne Studio REFOS, PrahaFotografie z archiv lenskch sdruen RDMPspvky pijmme nejlpe ve Word 7.0 nebo RTF

Vychz 8 x za rok. Toto slo vylo v jnu 2010Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen

urena k prodeji.Archiv sel Archy od roku 1999 ve formtu PDFnajdete na adrese http://www.crdm.cz/archa

vodem


4/20

4

nae tma / anketa

Jste-li lenem Erasmus Student Network Czech

Republic, zcela urit si dve i pozdji otzkuJsme ei jak se to pozn? polote. Denn setoti setkvme se zahraninmi studenty z celhosvta a sname se jim co nejvce zpjemnit jejichstudijn pobyt na jedn z deseti eskch univerzit,na kterch ESN psob. Na pivtanou jim jednotlivESN kluby pipravuj nejen tradin chlb se sol,ale i multimediln prezentaci esk republiky, vekter se mohou seznmit s na histori, vznam-nmi eskmi osobnostmi i zajmavmi kouty nazem. K prezentaci nerozlun pat i ochutnvkaeskch specialit od brambork a po tlaenkus cibul.

Popularita esk re-publiky jakoto desti-

nace pro studijn pobytrok od roku stoup,letos vechny esk ESNkluby pivtaj ji vcene 2000 zahraninchstudent. Mnoz z pi-jdjcch vd o eskrepublice jen to, e se

zde va vborn a zrove levn pivo a mluv se zdetak komplikovanm jazykem, e ani nem smysl seho uit. My v ESN se pak cel semestr sname, abysi studenti rozili sv obzory a odvezli si zpt dosvch domov spoustu krsnch zitk a vzpom-nek nejen na nov ptele, ale i na eskou republi-ku, a aby se k nm i v budoucnu rdi vraceli.

Pokud bychom toto sil pomovali mnostvmocenn, kter esk ESN kluby nejen v posledndob zskaly, meme neskromn prohlsit, e senm to da velmi dobe. V rmci celoevropsk stESN se toti ei poznaj tak, e jsou zkrtka nej-lep. Na poslednm setkn byl ocenn ESN klubz Masarykovy univerzity v konkurenci vce ne 300

Studentsk s Erasmus: ei jsou zkrtka nejlep!

klub z 33 zem jako nejlep klub cel st, v ped-chzejcm roce zskala esk republika trofej pronejlep zemi.

Za tmito ocennmi je ovem spousta dinya stovky hodin prce dobrovolnk. et studen-ti, alespo ti, kte psob u ns v ESN, jsou velmiochotn a nevhaj obtovat svj voln as pro ko-legy z ciziny. Dky jejich prci mohou zahraninstudenti ve volnm ase navtvit divadla, vstavy,koncerty, astnit se vlet, a poznat tak ostatnkrsn msta nejen v esk republice, ale i v Pol-sku, Nmecku i na Slovensku, dostat se na zajma-v msta od plzeskho pivovaru a po nefalovan

jihomoravsk sklpek, zasportovat si i se zdarmanauit zklady etiny.Zkuste se tedy zeptat nkterho ze student, kter

se prv vrac dom po semestru i roce strvenmna nkter z eskch vysokch kol, jak se poznajei. My v ESN jsme na to, e jsme ei, hrd.

Bc. Barbora Pavlkovfoto archiv sdruen

Mgr. Zdeka Makov Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy,odbor pro mlde

Jsme ei jak se to pozn? Jednodue mluv-me jako jedin na svt svm mateskm jazykem

esky a etina m ve sv fonetice zcela nezamni-telnou a jedinenou vslovnost psmene .

V cizin ale vtinou esky nemluvme, protoenae matetina nen svtovm jazykem. A i kdybybyla, je lpe mlet. V nmeckm pohrani by nspak mon zaala sledovat prodavaka v super-marketu (ale stejn ns tam prozrad igelitka v ru-

ce, selapan sandly a nevbn odr v dsledkunaeho povstnho nepouvn deodorant a anti-perspirant). Ano, ven et teni, my opravdu

cizincm nevonme! Line se z ns smsice potu,prokouench plic, nepranch svrk, syrekz taek, mastnch vlas, z nich obas u tmolej tee, a v neposledn ad i naichlost pivnica putyk, kde jsme jako doma.Ti z ns, co se navon a nevykikuj na vechny

strany hlasit eicha, splynou s davem. Odha-lme-li v rmci procviovn konverzace v ciz eisvoji eskou identitu, nejastj reakc cizincebv bodr poklepn po rameni a chpav zvoln:Znm, znm, vejk a Havel, ppadn dal vari-anty tho jako: vejk a Jgr i vejk a Nedvd,vzcn i vejk a Baa. Ano, pesn tak ns vid

cizinci. Kombinace vejkovstv vetn a laskavteni nech mi prominou vpjku z eskch ne-spisovnch vrazovch prostedk

Anketa: Jsme ei jak se to pozn?


5/20


6/20

6

nae tma

vst pbh svho nrodnhohrdiny. astnci se prostednic-tvm tchto aktivit lpe vzjem-

n poznali, dozvdli se i ncoz historie ostatnch zem a uili sispoustu legrace.

Dopoledne tetho dne (tvrtek)bylo vnovno nvtv prask-ho idovskho muzea. Kromprohldky historickch synagoga Starho idovskho hbitova seastnci rovn seznmili s dji-nami a souasnost id v Prazea eskch zemch i se specikyzdejch idovskch zvyk a mohlisi osahat pedmty pouvan pinboenskch ritulech a svt-cch.

V odpolednm programu ekalana astnky pednka expertana extremismus a preventisty Bc.

Objevovat historii rozumt souasnosti tvoit budoucnost

ina socilnch a ekonomickchproblm v zemi. I dky zapojenpozdjho eskoslovenskho pre-zidenta T. G. Masaryka v roli Hils-nerova obhjce vedla tato kauzaasem ke zlepen situace proidovsk obany, jeliko v esko-slovensku v letech 1918 a 1938byla idovsk menina bran jakonrodnostn s garantovanmiprvy a ne jako rasov. Pedn-ka pana profesora se setkala sesilnou odezvou mezi astnky,o em svdila bohat diskuse

porovnvajc tehdej situaci sesouasnm pojetm tolerancev zastoupench zemch. astncizejmna ocenili pednku jakokonkrtn ukzku problematicksituace, vyuitelnou i ve vchov-nm psoben v rmci prces mlde.

Odpoledne bylo pevn ne-vn, zato pln pohybu a kre-ativity astnk. V programutoti nsledovala socializan hrao eskch osobnostech a spo-len vytven ivch obrazna rzn tmata. Vrcholem bylo(sebe)vyjden pomoc divadla,kdy skupiny z jednotlivch zemmly za kol nastudovat a ped-

Skupina sloen ze zstupckad zem se koncem srpna2010 sela nejdve v esk re-publice, aby se poslze po tyechdnech pesunula do sousednhoNmecka. Program vmny nabdlstejnm dlem poznvn (jinchzem a lid v nich), pekraovnhranic (geograckch i tch men-tlnch) a vzdlvn, piemjeho garantem je v kad zemipslun nrodn rada. Projekt

bude zavren tet st, kdy sezatkem jna astnci sejdouv Izraeli.

Samotn realizace a velk denD zaaly v ter 24. srpna. vod-n den se nesl pevn v duchupoznvn lid, prosted a ms-ta. Po nezbytnm vzjemnmpedstaven se astnci pi pre-zentaci zahraninho sekreteesk rady dt a mldee MarkaKrajiho dozvdli zkladn infor-mace o hostitelsk organizaci, jejinnosti a klovch projektech,z nich je nejvce zaujala tradin

Bambirida a netradin novprojekt Kecejme do toho Struk-turovan dialog mldee. Nsle-dovala debata o systmech prces mlde v jednotlivch zemcha tmatech, ktermi tam mladlid ij. Pila e tak na pro-sted, ve kterm funguj organi-zace v oblasti dt a mldee, je-jich prvn postaven a nancov-n. Krom specik a odlinost na-li astnci i spoustu podobnosta stynch bod. Pot se vydalipoznvat krsy historick Prahy.Na prohldku Praskho hradu

vetn vnitnch prostor navzalapipraven tematick prochzkaznmmi zkoutmi Mal Stranya Starho Msta, kter astnkypohltila a do veee.

Nsledujc den byl zamenzejmna na vzdlvn. O kauzeHilsner piel pohovoit editelstavu prvnch djin Prvnickfakulty Univerzity Karlovy, profe-sor Jan Kuklk. Na ppadu vra-dy mlad Aneky Hrzov, z nbyl neprvem obvinn idovskdlnk Leopold Hilsner, ukzalnacionalistick a antisemitsk

tendence v esk spolenosti kon-cem 19. stolet, kdy st obyva-telstva byli id vnmn jako p-

Pod tmto nzvem pipravila esk rada dt a mldee spolen s partnery z Nmeckho spolkovho

kruhu mldee a Radou hnut mldee v Izraeli trojstrann mezinrodn vmnn projekt.


7/20

7

nae tma

Davida Lebedy. V vodu ped-nky se posluchai seznmilis eskou extremistickou scnoujako takovou, pak ji nsledovalahodinka a pl povdn o eskmneonacismu vetn jeho propo-jen do zahrani. Protoe lektorbyl jedenct let aktivnm poli-

cistou v boji proti extremismu,byla pednka pln praktickchpklad nebo dokonce pinese-nch ukzek, jako nap. aktulnpouvan symbolika neonacistna odvech. astnci reagovalirznmi dotazy nebo nkdy takvysvtlenmi, jak je dan otzkavnmna v jejich zemi.

Pot byl v programu workshop,kter znamenal odlehen, ale jakse ukzalo, astnci ho brali ne-mn vn. Tradin run vro-ba eskho perku pod vedenmlektorky Jany ukzala, e radost

z vrobku, kter si lovk smvyrob, se nevyrovn sebelep-mu nkupu suvenr. Workshopopt boural stereotypy, tentokrtgenderov. Do prce s tenkmdrtkem a barevnmi biuternmikorlky se toti naden ponoilijak astnice, tak astnci.

Dal den byl ve znamen pe-kraovn hranic, tedy pinejmen-m tch geograckch. Nejdvese astnci pesunuli do Plzn,kde pro n pipravili v rmcispoluprce s RDM programpracovnci Koordinanho centraesko-nmeckch vmn mldeeTANDEM. V sdle organizace bylinejprve informovn o jej innostia vzpt se zapojili do diskusese vzcnm hostem, pedsedky-n plzesk idovsk obce, pantyksovou. Dozvdli se nejeno probhajcch projektech a me-zinrodn spoluprci idovskobce s Nmeckem a Izraelem, alei o petrvvajcch protiidovskchnladch ve spolenosti, kdy n-kter akce a koncerty podanidovskou obc vyaduj policejnochranu ped neonacisty. V rmciplzeskho programu astncirovn navtvili mstn synagogy,Velkou a Starou.

Po skonen programu astncispolen pekroili sttn hranici.Stedobod nmeck sti progra-mu se nachzel v bavorsk met-ropoli Mnichov. Jet ped veese v sdle Bavorskho kruhu ml-dee konala prezentace tto zem-sk sten organizace i samotn-ho Nmeckho spolkovho kruhumldee, kter byl partneremRDM pro realizaci projektu.

Sobota byla vnovna nvtvNorimberku. Toto podle AdolfaHitlera nejnmetj z nmec-kch mst bvalo ped druhou

svtovou vlkou djitm obrov-skch nacistickch stranickch

sjezd. Pro ely stranickchkonferenc byla urena koloslnkongresov hala zvnjku pipo-mnajc slavn msk Koloseum.

Ta vak nebyla dostavna a v sou-asnosti v n sdl Dokumentancentrum arelu skch stranic-kch snm, kter bylo toho dnehlavnm clem astnk. Tam seastnci projektu dozvdli, jakobrovsk setkn slouila nacistic-k propagand a upevovn Hit-lerova kultu osobnosti, ale t omn pitalivm relnm pozadtchto sjezd.

Plni dojm se astnci vydalido centra Norimberku, kde sym-bolicky proli Ulic lidskch prvdo krsnho starobylho centramsta.

V nedli byla na programu pro-hldka Centra idovsk komunityv Mnichov, kde bylo mon poc-tit souasnou prosperitu idov-stv v Nmeck spolkov republi-ce. Tento velmi modern komplexobsahuje zazen vyhovujcpotebm nboenskho, kultur-nho i bnho ivota jejch len,krom Hlavn synagogy napkladi kolku a prostory pro trvenvolnho asu dt a mladch lid.Projekty vzdlvacho charakterupedstavil z vlastn zkuenostiIgor, kter byl zrove jednmz nmeckch astnk.

Po obd v mstn koer restau-raci vyuili poadatel prostorcentra ke spolenmu zhodnocendosavadnho prbhu trojstran-n vmny. Krom pozitivnhohodnocen pnosu uniktnhokonceptu zapojen t zem prvv tomto sloen do vzdlvachoprojektu na bzi vmny mldeezaznly tak pipomnky a nvr-hy k probhajc akci i k monmbudoucm formm spoluprce.

Program nmeck sti byl o-ciln zakonen vee v izraelsk

restauraci, kde mli astncimonost okusit, co je po kuli-nsk strnce ek v Izraeli.Pak u nsledovala podkovnvedoucch jednotlivch delegaca rozlouen. Ji na pelomu za jna 2010 se vak astnciopt sejdou, aby zavrili programprojektu setknm vech t dele-gac v Izraeli.

Marek Kraji,Michaela Plepkov

foto Jan Kotk(redakn krceno,

cel text na www.adam.cz)

Projekt je realizovn za podpo-ry Ministerstva kolstv, mldeea tlovchovy, Nadanho fonduobtem holocaustu a TANDEMu Koordinanho centra esko-n-meckch vmn mldee.


8/20

8

nae tma

Mezinrodn dobrovolnick projekty v DuzeRok 2010 byl prozatm nej-

spnj rok Duhy ohlednwokcamp. U ti roky po sobse vdy zvyuje poet vyslanchdobrovolnk do zahrani a naeworkcampy v esk republicebyly naplnny.

Workcampje krtkodo-b skupino-v aktivita,

kdy dobrovolnci z rznch zemse dohromady podl na splnnnjakho cle. Chtl-li nkdo jetna Borneo mezi domorodce, po-dat v Belgii festival nebo teba

uit v Japonsku mal dti anglic-ky, tak jel.

Duha organizovala tento roks pomoc partner est work-

kter je Duha partnerem. etreprezentanti byli v nejrznjchzemch, kad si vybral to sv.Kad ml ( a pt rok opt m)monost poznat spoustu oteve-nch lid, kte nevid v rozdlnchvrch, jazycch nebo barv pleti

pekku. Prv naopak. Vech-ny ty odlinosti jsou na tom tonejlep, protoe se toho mmespoustu co uit.

Dom se pak vracte s bohat-stvm, kter vm nikdo nevezme:vzpomnkami, zitky pteli. Na-vc s vdomm, e tam nkde vesvt po vs zstal dobe odvede-n kus prce!

Pedro PiresJana oupalov

Ahoj, jak bylo na workcampu?

camp v Jga centru ve rciu Skute, dva ve Valaskm mu-zeu v prod v Ronov pod Rad-hotm (ve spoluprci s Folklor-nm sdruenm R), v ekofarmv Doupov a v dtskch tboi-tch v Brusov (spoluprce s Ex-

pedic Natura) a v Rajnochovicchna zkladn Duhy Klubu Dlaka.V dob, kdy vychz tento l-

nek, odjelo 175 eskch dobro-volnk do celho svta pracovat,ut si zbavu a mezinrodnprosted, roziovat mylenkutolerance a dobrovolnictv jakoivotnho stylu. Dobrovolnci byliped cestou prokolen a zskaliinformace o Duze a mezinrodndobrovolnick organizaci SCI,

jsme hrli hry, starali se o zvata (v arelu, kde jsmepobvali, mli psy a oslky:) a taky jsme hodn jezdilina vlety. Vlety se mi ze veho lbily nejvce, protoeto byly vechno vlety, kter stly za to! Jednou donrodnho parku Lanterza, plavba lod okolo Taranta,dvakrt jsme byli u moe, jednou na osl farm... Prom to nebyla prce ale spe dovolen a dkuju moc,e jste mi to pomohli umonit:)

Pja Nejedl, 19 let, workcamp Itlie

astnila jsem se workcampu v mal vesniciLa Bridoire, cca 40 min od hlavnho msta Savojska,ve Francii. Hlavnm tmatem bylo bourn zd a stro-p v poslednm pate zkladn koly, aby se mohl

Co se ti lbilo, m njak nej zitek, dopo-ruil bys workcamp dalm? ptali jsme se leto-nch astnk, kte vyjeli v lt na mezinrod-n dobrovolnick projekty s Duhou.

Ahoj, mj workcamp probhal poslednch 12 dnv srpnu na jihu Itlie v msteku Grottaglie.Byl to mj prvn workcamp a jsem pln naden!

Nae prce spovala v tom, e jsme mli dlat spo-lenky, takov parky, rzn handicapovanm d-tem ve vku 1625, take vlastn spe teenagerm:) Jejich handicap byl pvodu spe mentlnho. Bylons devt dobrovolnk a okolo deseti diabled ast-nk. Pro n to bylo nco jako letn tbor spolen


9/20

9

nae tma

pozdji z novho rozshlho prostoru vybudovattanen sl. Tk prce m nijak neodradila, kdybyla asov omezena a navc, pro si to nezkusit?

Nejvce m lkalo se seznmit s piblin stejnstarmi studenty z rznch kout svta, nabrattolik cenn zkuenosti a monost dospt (smit ses realitou a vytvoit si dostatek vlastn vle a sebe-vdom, abych dokzala stt na vlastnch nohch).

Dalm rozhodujcm kritriem byla nutnost serozmluvit ped blc se maturitou zrovna sttn a zkoukami z anglitiny a francouztiny. Nesmmopomenout skvlou pleitost zat, jak se ije mezibnmi Francouzi (mimo Pa), cestovat a uvatsi atmosfry.

Takov tyhodinov recepce v restauraci, poda-n starostou La Bridoire, se rozhodn nezapomn.Byla skvostn. Nikdy bych nevila, e bych dok-zala spodat pt chod jdla. Mimo jin se musmjet zmnit o asnm vlet k jezeru a veslovnv osmiveslici pod vedenm kapitna francouzskhoolympijskho tmu! Prost parda. Jsem naprostospokojen, e jsem zskala dobr kamardky a ka-mardy z Itlie, Jin Koreje, Srbska a Francie. Krit-

ria se nakonec splnila vechna. Kdo nepozn, nikdynepochop, o co piel.Martina Vobornkov, 18 let,

workcamp Francie

Na workcampu jsem byla v Nmecku. Vybrala jsemsi tento workcamp, protoe m lkalo strvit dva td-ny na farm. Za zitek povauji hlavn to, e jsmebyla poprv v mezinrodnm kolektivu. Jinak se milbila diskotka, jzda na traktoru a chozen po Br-mch. Vem bych doporuovala, protoe na workcam-py jezd super dcka a lovk si tam me vylepitanglitinu.

Jana Horinkov, 18 let, workcamp Nmecko

Vera jsem se vrtil z workcampu v Malajsii. Byljsem na ostrov Borneo a pomhal jsem mstnm oby-vatelm stavt ryb ndr. Workcamp se konal v srdciBornea, tud uprosted detnho pralesa. Ryb n-dr jsme stavli pro Iban people, co jsou pvodnobyvatel Bornea. Jejich ivot je specick v tom, eij v tzv. longhousech, co jsou velmi dlouh domy

o mnoha mstnostech, kter jsou navzjem propojen.Cel komunita ije v takovmto dom kad rodinam svj pokoj, ale protoe asto mezi mstnostmi ne-jsou ani dvee, tak tam vlastn vichni ij pohromad.Kad longhouse m navc spolenou, zasteenouverandu, kde se konaj porady, hraj si dti a dospltam tak rzn polehvaj nebo posedvaj.

Tento workcamp jsem si vybral, protoe jsem si chtlvyzkouet ivot uprosted pralesa a protoe ubytovnbylo s rodinami v longhousu a j chtl poznat ivotpvodnch obyvatel Bornea, kte jet ped sto letybyli aktivnmi lovci lebek. Workcamp probhl pjem-n. ivot v longhousu je pohodln a mstn to s prackvli velkmu vedru moc nepehnj, tak se vtinou

pracuje jenom dopoledne. Ryb ndr se nm povedlovybudovat z jedn tetiny, take nsledujc workcam-py (konaj se tam 2-3 ron) se urit nudit nebudou.Tak jsme si vyzkoueli prci na pepovm poli pro-dej pepe je toti hlavnm zdrojem pjmu pro mstn.Taky jsme se koupali v ece, co bylo dky velkmuvedru vdy osvujc, dle jsme podnikli nkolik vle-t do dungle, vidli jsme, jak rostou v dungli anana-sy, banny a papji, byli jsme svdky vlovu rybnkaa nsledn hostiny a v neposledn ad jsme se ast-nili slavnostnho pesunu hrobky mstnho vlenkapo kterm opt nsledovala velk hostina. Asi nejvtzitek bylo jdlo jedl jsem mravence i netopra,zelenina byla vhradn vdy z dungle. Nedlm silegraci, mstn jdla jsou skuten jedna z nejlepch,

jak jsem kdy jedl. Take celkov jsem moc rd, ejsem se workcampu zastnil odnesl jsem si celouadu naprosto uniktnch zitk.

Ji Kubricht, 24 let, workcamp Malajsie

Svj worcamp v Chorvatsku sem si vybrala, protoejsem chtla nkam za slunkem a ne moc daleko odesk republiky. V Chorvatsku jsem nikdy nebyla,tak jsem chtla poznat aspo trochu z tto zem. Mjnejlep zitek byl cel workcamp, protoe jsem po-znala opravdu bezva lidi a bezva msto, kter uritznovu navtvm.Doporuuji vem: super zkuenost, jak se seznmits novmi lidmi, zlepit v jazycch a poznat novou kul-turu a k tomu samozejm pomoci ostatnm.

Aneta Jakeov, 18 let, workcamp Chorvatsko

pipravili J a PP, foto archiv Duhy


10/20

10

nae tma

Obansk sdruen Boii psob v Pardubickm

kraji a konkrtn v Nasavrkch na Chrudimsku jiosm let. Nam hlavm clem je seznamovat veej-nost s keltskou civilizac, hlavn v nvaznosti na po-zstatky vznamnho keltskho sdla oppida, kte-r stvalo prv nedaleko Nasavrk. Od roku 2002 senm podailo vybudovat expozici Po stopch Kelt,kter je umstna v nasavrckm zmku, a tak

naunou Keltskou stezkueleznmi horami. Po-dme vzdlvac programypro koly, oslavy keltskchsvtk, pednky a mnohodalch akc.

Ji od samho vzniku sdruen ns vak provzmylenka postavit v Nasavrkch keltsk skanzen.

Zpotku to byl sp pouze sen, nyn se vak blmek jeho naplnn. Dky spoluprci s mstem Nasa-vrky a Pardubickm krajem se nm podailo v roce2009 pipravit projektovou dokumentaci a vechnypotebn materily a v lednu letonho roku jsmepodali dost o grant z Regionlnho operanhoprogramu. Tento grant se nm podailo spn zs-kat (ekme ji pouze na vsledky jednn mezi krajia vldou o podmnkch nancovn) a na jaro roku2011 plnujeme zahjen stavby skanzenu!

Jak bude skanzen vypadatJedn se o rekonstrukci keltsk vesnice (i sp-

e msta) z doby latnsk, tj. 2. 1. stol. p. n. l.Do skanzenu vstoup nvtvnci kleovitou br-nou, kter je soust mohutnho opevnn s valem.Za branou je pak uvt pohled na vlastn vesnici. Tutvo est dvorc, celkem tedy asi 30 budov. Ka-d z dvorc je zamen na pedstaven urithokeltskho emesla od sdla kove, keramika ikovolitce a po dlnu tkalcovskou i koedlnickou.Chybt nesm ani pansk sdlo. A protoe nedlnoulohu hrlo v keltskm ivot nboenstv, budedleitou soust skanzenu i svatyn druida.

Skanzen bude mimo jin uniktn v tom, e vech-ny velk budovy maj svoji pedlohu v archeolo-gickch nlezech z R, svatyn pak v nlezech zezahrani.

V Nasavrkch vyroste keltsk skanzen

Aktivity ve skanzenuVe skanzenu plnujeme krom bnch prohldek

organizovat tak mnoho dalch aktivit vzdlva-c programy pro koly, ukzky keltskch emesel,oslavy keltskch svtk, pednky

Budou tam probhat tak experimenty v rmciliving history akc vpaly keramiky, tavba e-lezn rudy, stavba mil a vroba devnho uhla dal. Prv living history (tzv. oivl historie) hra-je v dnen dob velkou roli pi ovovn teori his-torik a archeolog. Krom tchto aktivit tam bude-me pstovat dobov plodiny, chovat vely keltskm

zpsobem, chovat domc zvata, pstovat bylinyapod., take skanzen by mohl vhledov fungovati jako biofarma.

Na zvr zbv dodat, e vechny aktivity naehosdruen zajiuj dobrovolnci (samozejm kromodbornch zleitost, jako je psan publikac apod.).Sname usilovat o jejich zapojen do innosti v ob-ansk spolenosti a tak o rozvoj dobrovolnka dobrovolnictv jako takovho. Vtme proto samo-zejm i dal zjemce, kte maj chu se do nainnosti zapojit.

Vme, e se nm poda tento velk projekt stav-by vesnice spn dokonit a v Nasavrkch takvybudovat keltsk skanzen jedinen v rmci celesk republiky. Drte nm proto palce a my vsmezitm pozveme na vlet do Nasavrk do keltskexpozice a na naunou stezku.

Anna Frantalov, obansk sdruen Boiifoto archiv sdruen

Vce informac naleznete na strnkch www.boii.cz

Stavby v keltskm skanzenu Gabreta v Nmecku

Kleovit brna vizualizace

Plnek skanzenu


11/20

11

ze sdruen

Zvolen Permiho pedchzelapochopiteln volebn kampa, jej

soust bylo mezinrodn kln vestolnm hokeji Permi-Cup

ech zvolen do skautskho evropskho vboru

Co znamen pro esk skau-ting Tv zvolen do Evropskhovboru WOSM?

Zaprv se jedn o vyjden vel-kho respektu vi cest, kterouJunk uvnit, ale i v mezinrod-nm kontextu uel od sv po-sledn obnovy v roce 1989 a odoptovnho pijet do svtovchskautskch organizac. Junk jevnmn jako vznamn partnerv cel skautsk Evrop. Junkvelmi asto poskytuje know-howi organizacm, kter maj za seboumnohem del nepetrit fungo-vn. Nkter z naich zsadnchprojekt, jako napklad ji nko-lik let probhajc proces obnovy

skautskho vchovnho progra-mu a jeho pizpsoben kontextupotku 21. stolet, jsou vnmnyjako velmi vydaen a inspirativn

pro mnoh organizace ve skaut-skm zahrani. To, e te mmezastoupen v nejvym orgnu

skautsk Evropy, je proto i svmzpsobem uznnm na skautskdosplosti v mezinrodnm mt-ku.

Co konkrtn bude mt na sta-rosti? Co Tv zvolen obn za

prci?Kompetence uvnit estilennevropsk skautsk vldy zatmnejsou jasn uren. Je ale n-kolik oblast, kterm se vnujidlouhodob a o jejich dal rozvojse chci zasadit i ve sv innostiv Evropskm skautskm vboru.

Mezi tyto oblasti pat podporaprogram pro nejstar vchovnkategorie ve skautingu, vkovna rovni stedn a vysok koly,dle pak podpora dobrovolnictvve skautingu a v neposledn adpodpora efektivn komunikacenejen z centra do jednotlivchnrodnch organizac, ale, a topedevm, rozvoj nstroj prokomunikaci a sdlen zkuenostmezi jednotlivmi zemmi navz-jem.

Jak pracuje Evropsk skaut-sk vbor, jak je spoluprceWOSM a WAGGGS v Evrop?Junk je lenem obou svtovchskautskch organizac, lenkyJunka jsou mezinrodn orga-nizovny ve WAGGGS, lenovJunka pak ve WOSM. Nejen vesrovnn s dalmi svtovmi regi-ony je spoluprce mezi WAGGGSa WOSM v Evrop pkladn.Pln, kter konference obou or-ganizac pijmaj vdy na nsle-dujc roky, se v zsadnch oblas-tech pekrv. Spoluprce jde od

sdlench priorit pes narstajcpoet spolench mezinrodnchakc a po zkou vzjemnou spo-luprci v politice vi mldei na

evropsk rovni. ast spolenjednn evropskch vbor obouorganizac jsou samozejmost.

ptala seMichala K. Rocmanov Ka

foto Pavel Trantinaa Veronika Horov

Soust volebn kampanbyly

placky s nezamnitelnm portrtemPetra Vaka. Mon prv vhodnzvolen propagace pomohla :-)

Petr Vank byl na Evropskch skautskch konferencch v Bruselu

zvolen dne 19. ervence 2010 lenem estilennho Evropskhoskautskho vboru na obdob 2010-13. Pro esk skauting je tovelk udlost a pleitost.

Petr Vank Permi (nar. 1978) je zahraninm zpravodajem Junka svazu skaut a skautek R (dobrovoln len Vkonn rady Junkazodpovdn za zahranin vztahy) a pedsedou Okresn rady Junkav Plzni. Vystudoval sociln antropologii a mezinrodn vztahy a profesionln psobjako projektov manaer a vzdlavatel v Koordinanm centru esko-nmeckch v-mn mldee TANDEM.Prvnm bodem jeho volebnho programu je podpora dobrovolnictv...


12/20

12

ze sdruen

YMCA slav celkem 277 let

YMCA kes-ansk sdruenmladch lidbyla zaloenav Anglii s clemnabzet modernmimocrkevnkesanskou prci s mladmilidmi. Nejprve jako ryze muskorganizace, ale zatkem 20. sto-

let se otevela vem bez rozdlupohlav. Bhem jedencti let sejej mylenka rozila do mnohastt svta a vznikla Svtov ali-ance YMCA, kter dnes sdruuje122 zem, kde YMCA rozvj svouinnost. S lenskou zkladnoupes 45 milion lid je tedy nejennejstar, ale tak nejvt organi-zac pro dti mlde na svt.

Pes existenci Svtov aliancea aliance jednotlivch kontinentpracuje YMCA decentralizovan.Neexistuje tedy spolen sted,ale v kadm sttu pracuje auto-

nomn nrodn YMCA s programy,kter odpovdaj loklnm pote-bm dan spolenosti. Proto sesetkme s mnoha formami aktivita slueb, kter YMCA pin.Od sportovnch aktivit i posky-tovn slueb v oblasti cestovnhoruchu (pedevm YMCA v USA)pes boj za lidsk prva a chari-tativn innost (asijsk a africkYMCA), mezinboensk dialogi boj proti HIV (YMCA v postso-vtskch sttech) a po voln as

podleli mimo mnoha jinch i Vc-lav Havel st. (pedseda YMCA), i

Joe First (prkopnk organizova-nho tboen na zem eskoslo-venska).Vedle tto volnoasov innostibyla vznamn t AkademickYMCA. eknme urit intelek-tuln kdlo, kter se soustedilona prci s univerzitnmi studenty,na vzdlvn a obanskou spo-lenost. Mezi jej vznamn lenypatili losof Emanuel Rdl a teo-log J. L. Hromdka.Mnoz z len a pedstavitelYMCA zahynuli bhem druhhoodboje v koncentranch tbo-rech.

YMCA v obdob po druh sv-tov vlce se ji pli neliod ostatnch organizac, jako jeteba Junk, Woodcraft apod.Po nkolika letech od spnhoobnoven na konci 40. let dolok optovnmu ukonen innostia jejmu obnoven a v roce 1990.(Pestoe prvn kroky k obnovnastaly ji v prosinci 1989).

Dnes se prce Ymky soustedna voln as dt a mldee (zdejde pedevm o kluby, krouky,skauting, tbory, Ten Sing hu-debn-sociln program pro tee-nagery, matesk centra apod.)a na poskytovn socilnch slu-

dt a mldee (zpadn a stednEvropa).

Z plod, kter YMCA v prb-hu sv existence pinesla, ne-erpaj jen dnen pokraovateljej innosti, ale cel spolenost.Napklad zklady volejbalu, bas-ketbalu i playgroundballu (ped-chdce basebalu) vytvoili vedou-c v Ymce, kdy vymleli nov

sporty pro sv svence. Drazna odpovdnost, fair play nejenve sportu, ale i v ivot i starosto druhho, to jsou jen nkterz hodnot, kter uruj prci YMCAv celm svt.

Na zem eskoslovenska seinnost Ymky objevuje nejprve vespojen s armdou bhem prv-n svtov vlky. Tzv. VojenskYMCA zajiovala spoleenskaktivity vojk, podporovala jejichkontakt s rodinami (jet dnesnalezneme dopisy z vlky na pa-pe s logem YMCA) a peovala

o duchovn spoleenskou rovinujejich osobnosti. Po vlce, za pi-spn T. G. Masaryka a americ-k YMCA, se jej prce rozilado mnoha mst eskoslovenska.Byly budovny domy a tbory,kter slouily innosti s dtmia mlde (nap. Praha, Olomouc,Kladno, Rakovnk, Liberec, Ban-sk Bystrica, Bratislava). Klubova tborov innost byla jednmz vznamnch smr jej prce.Na innosti mezivlen Ymky se

Pro mnoho organizac je rok 2010 milnkem jejich dvacetilet svobodn existence. A ji svou

innost obnovily, nebo zahjily. YMCA pat mezi ty organizace, kter v roce 1990 svou innost ob-novily. Proto si je teba pipomenout, e krom dvacetiletho vro slavme tak 91 let od potkuprce v eskoslovensku a 166 let od zaloen prvn YMCA v Anglii. Take vezmeme-li to ist mate-maticky, je nadpis lnku sprvn...


13/20

13

ze sdruen

Od 9. z po dobu t dn bylo monopotkat v arelu tomk ve Sloupu, veslovutnm Herberku Ferdinanda Dobro-tivho, anglicky, nmecky, francouzsky,slovensky i esky hovoc astnky me-

zinrodnho semine Turistika mldeev Evrop, kter organizoval nenavnemeritn pedseda KT Ing. Jan Havelkave spoluprci s nastupujcm generlnm sekre-tem KT Ing. Mojmrem Novkem a za aktivnasti eskolipskch TOM Chippewa a TOM Dakoti.

Clem semine, podpoenho Agenturou Mlde,bylo shrnout zkuenosti evropskch turistickchspolk, kter maj aktivn mldenick oddly. A taksi vymovala zkuenosti tictka mladch i sted-nvkch turist z nmeckho EWV, rakouskho

eb pro dti a mlde (pedevmNZDM). YMCA zizuje tak infor-man centra pro mlde.

Na prvn pohled se me zdt,e se prce Ymky ve svch aktivi-tch neli od ostatnch sdruendt a mldee. Mnoh programya aktivity meme zat i jinde.

Mlde turistickch klub se sela ve Sloupu

YMCA se vak od svho potkusna pestrost svch programobshnout celou bytost mladholovka ducha, dui i tlo, a tmpispt k vyvenmu rozvoji lid-sk osobnosti a jeho uplatnnve spolenosti. Pin tak mo-nost setkn s kesanskou vrou

bez vazby na jakoukoliv crkevnebo hnut. S obojm se setkmenap aktivitami, jejich irokoupaletu dnes nabz 26 loklnchsdruen YMCA v cel republice.

Miki Erdinger,generln sekret YMCA v R

foto archiv YMCA

klubu TK, slovenskho klubu turist, francouz-skho turistickho spolku, nemleli samosebou aniet tomci. Ti s pestrmi mezinrodnmi aktivitamipijeli a z dalek Ostravy a tak z Pacova a mohlise chlubit dlouholetou drubou s partnerskmi

odnoemi nmeckch a rakouskch turistickchklub.

Zastnil jsem se semine opravdu jen naskok, ale i z krtkho veernho nahldnut do po-mysln kuchyn jsem odjdl pesvden, e jdeo smysluplnou akci s vznamnm mezinrodnmpesahem a e se slu organiztorm i astnkmpodkovat, e si pro sv snmovn vybrali prvsloupsk herberk.

Tom Novotn, pedseda Asociace TOMfoto autor


14/20

14

z rdm

Se startem novho kolnho

roku se dtem otevraj i dveecel ady rozmanitch spolka organizac, kter se na mimo-koln innost nejmlad generaceprogramov zamuj.

K tomu, aby rodie a jejich ra-tolesti mohli rychle zjistit a efek-tivn vyhodnotit nabdku, kterje v tomto ohledu v okol jejichbydlit k mn, slou nov in-ternetov portl Kamchodit.cz(www.kamchodit.cz). Od jehosputn v rmci leton Bam-biridy ubhlo jen pr msc a interaktivn mapa na zmnn

webov strnce ji obsahuje z-znamy z tm esti set eskch,moravskch a slezskch msta obc.

O projektuKamchodit.czzevrubn refe-roval na tisko-v konferenciuspodanu pleitos-ti zahjenkolnho roku2010/2011 mstopedseda esk

rady dt a mldee (RDM) On-dej ejtka. Pedeslal, e snahoutvrc webu je vytvoit databzimst, kde se nabz smysluplnmimokoln innost. Rozenkluboven a dom dt a mlde-e je opravdu po cel republice;mme na map vce ne patnctset uniktnch organizac patsem skauti, pioni, tomci a dal.Nabdka je opravdu pestr a myse neustle sname databziroziovat. Oslovujeme nov sub-

jekty, zkoume zapojit i sportovnoddly, kter pedstavuj tak zp-sob, jak vyut voln as, takeroziujeme i nabdku sportovnchaktivit,podotkl Ondej ejtka.Na interaktivn map se tak zob-razuj klubovny, domy dt a ml-dee (DDM), informan centramldee, ale i matesk centra,veejn hit i ubytovac zaze-n pro mlde.

Pro ne jen klasick klubov-ny? Pedseda RDM Ale Sedl-ek vysvtlil, e ne vechna sdru-en potebuj nebo ke sv in-nosti mohou vyuvat prv klu-

bovny. lenov nkterch spolkse schzej na sportovitch, jindezase vyuvaj kupkladu zzemDDM. A chceme-li oslovit dti,

musme tak uinit v m dl tmnim vku. Kdy s tm zanmev jejich esti, deseti letech, mnoh-dy je u pozd u nedokemestrhnout jejich pozornost natolik,aby potom u volnoasov aktivityvydrely. Take dnes je vcelku ob-vykl, e tradin dtsk organiza-ce teba pracuj u i v mateskchcentrech,vysvtlil Ale Sedlekrozmanitost ikon, kter se na in-

teraktivn map po zvolen t kte-r lokace objevuj.Jinou novinku tkajc se mla-

dch lid piblila novinmprojektov manaerka Struktu-rovanho dialogu mldee JanaVotavov. Zkladn mylenkouprojektu s pracovnm nzvemKecejme do toho je poskytnoutmladm prostor pro vyjdenjejich nzor na tmata, kter jezajmaj.

Jde nm pedevm o dialogmladch lid s dosplmi,

poppad institucemi na tma,

o nm se zrovna diskutuje,zdraznila Jana Votavov.Stejn a asi nejviditelnjmetodou jsou podle n internetovstrnky www.kecejmedotoho.cz;od jejich sputn ubhl zhrubatden. Na webu je zaazenaanketa, kde si mlad mohouvybrat tma, na n pak probhneveejn diskuse.

Po tiskov konferenci, kterzviditelnila projekt, u hlasova-lo osm set lid, co vidme jakospch, vzhledem k tomu, e naeclov skupina mlde je jet

na przdninch,zhodnotila si-tuaci krtce po sputn strnekJana Votavov.

RDM: v z nezan jen kola

V nejbli dob ekal zjem-ce Kecejme do toho Open Air(9. 9. 2010 od 15 do 21 hod.v Praze 3 na Parukce). Clemakce, spojen s vystoupenmhudebnch kapel rznch nr(balkn, ska, hip hop) bylo jed-nak k projektu pithnout dalmlad lidi, a jednak poskytnouttvrcm projektu pro n velmidleitou zptnou vazbu.

Pedseda RDM pi setkns novini rovn pipomnl,e pt rok 2011 byl vyhlenEvropskm rokem dobrovolnic-tv. Co bude v praxi znamenatpro dtsk sdruen? I pi ome-zench nannch monostechv dan oblasti by ml bet (rov-n nann omezen) dotanprogram pro podporu Evropsk-ho roku dobrovolnictv. A prvzde vid Ale Sedlek pleitostpro dtsk a mldenick sdrue-n, kter jsou s fenomnem dob-rovolnictv bytostn spjata. V p-

slunch projektech by se mlapodle nj soustedit na motivacimladch lid k tomu, aby neod-chzeli ze svch sdruen, nbrv nich zstvali a pithli k nimi sv kamardy. Ti by se pak dlezapojovali do spolkov innosti a u ve sdruench dtskch,nebo mldenickch a student-skch. Protoe jedna vc jsou pe-nze jaksi minimln podpora zestrany sttu, rodi i soukromchsponzor ale to zsadn je prvmnostv dobrovolnk, na kterchveker innost sdruen stoj,podtrhl Ale Sedlek.Podle jeho informac m bt Ev-ropsk rok dobrovolnictv rozd-


15/20

15

z rdm

Jana Votavov, koordintorka pro-jektu Kecejme do toho

len do tematickch celk kadmsc bude propagovat jinousfru dobrovolnictv. KupkladuRDM tak bude vedouc organiza-c v msci dobrovolnictv ve sdru-ench dt a mldee, jin mscebudou ve znamen dobrovolnictvv environmentln oblasti, v soci-

ln oblasti, ve zdravotnictv...Poslednm tmatem tiskov

konference byl vvoj kolem nove-lizace hygienick vyhlky, kterse zabv pravidly po pod-n tzv. zotavovacch akc tedyi dtskch letnch tbor. AleSedlek strun rekapituloval,e bhem jarnch msc zaalypostupn do tisku unikat nkterzmry Ministerstva zdravotnic-tv, kter se RDM snaila pipo-

mnkovat. Zpotku vak byly jejpipomnky vypodny z pohleduesk rady neuspokojiv. Inten-zivn komunikace s ministersk-mi ednky nakonec vystila vespolenou cestu pedsedy RDM,hlavnho hygienika R a jeho ko-legy, kter m pslunou noveluna starosti, po dtskch tborech.Bhem cesty se mnoh z nejas-nost kolem vyhlky vyjasnilya nejedna obava tbornk serozplynula. Ministert ednci,pstupn dialogu, projevili vlike spoluprci s eskou radou veprospch koncovch uivatelzmnn legislativy toti dt.Snahou RDM nyn je, aby sedo aktualizovanho znn vy-hlky promtla poteba poslitpi zdravotnickm kolen tbo-

rovch vedouc sloku zchra-nskou (akutn prvn pomoc)na kor oetovatelsk. Je teba,aby zdravotnk navc znal krombn pe a nutn administrati-vy i vklad hygienick vyhlky.A to v t me, aby mohl na tboe

provdt rutinn hygienickou kon-

trolu i on sm a dokzal promptnupozornit na ppadn prohekyproti vyhlce a zjednat npravu,dodal Ale Sedlek.Pedseda esk rady zvrempoznamenal, e podle poslednchinformac je Ministerstvo zdravot-nictv pipraveno zaadit RDMv souvislosti s legislativou v danoblasti mezi ociln pipomnko-v msta.

Ji Majerfoto autor

Organiztoi znm Bambiridy se prbn za-bvaj tm, jak co nejlpe shrnout ve podstatn,o se dlouhodob sna. Toti aby se nosn my-lenky Bambiridy dostaly co mon nejefektivnjike koncovm uivatelm, jimi jsou rodie, dtia mlde. Dky tomu, e spolenost Google uvolni-la sv mapy pro voln pouit, mohl v dan oblastivzniknout i projekt modernho stihu Kamcho-dit.cz. Systm funguje tak, e zjemce si ur svojipolohu na map bu si ji vybere manuln,nebo automaticky a ve svm okol si pomocltr mete zapnout volnoasovou aktivitu, kte-rou chtl navtvit (i pravidelnji navtvovat).Zvolit si tak me kupkladu klubovny, stedis-ka volnho asu, tlocviny, hit... a systmjim vybarv odpovdajc symboly, je pedstavujtu kterou kategorii. Poklepnm na symbol pakvyhledva Google zobraz vechny dostupn in-formace o danm mst. Databze nen primrnclena na poskytovatele volnoasovch aktivit, alena msta, kde se poskytuj. Na zklad vsledk

naich przkum jsme toti dospli k tomu, e kri-triem,kter rodie pi vbru volnoasov aktivityupednostuj, je prv jej lokace,vysvtlil AleSedlek, editel Bambiridy 2010. Prv na nbyl projekt Kamchodit.cz v premie odprezento-vn a tam si tak rodie mohli poptvan aktivi-ty vybrat pmo na mst.

Zdroj: RDM

Kamchodit.cz

Ale Sedlek, pedsedaesk rady dt a mldee

Ondej ejtka,mstopedseda RDM

Ondej ejtka (vlevo) pedstavujevizuln podobu projektu Kamchodit.cz


16/20

16

ze sdruen

Zvrem bychom rdi shrnuli,

jak vlastn bude pnos celhoprojektu. Bezesporu nejvznam-nj skupinou jsou dti, kter sibudou moci formou innost, hera motivovanch situac ukotvovatzskan dovednosti a znalosti,budou motivovny roziovat svznalosti v oborech, o kter projevzjem. Vsledn vzdlvac pro-gram jim umon rozvjet schop-nosti a dovednosti s drazemna zvyovn emon inteligencea poskytne jim prostor pro zvyo-vn jejich adaptability v novchsocilnch prostedch, jejich po-

zitivn vnmn a schopnost sebe-hodnocen. Pro ostatn, tj. ty, copracuj s dtmi a mlde, vznik-ne ucelen metodick materil program splujc poadavkyosobnostnho rozvoje i zachovnneformlnho pstupu a hry jakozkladnho vchovnho prvku.

Kdo doetl a sem a zdse mu projekt zajmav,pnosn nebo by se chtldozvdt vce, tak menavtvit ociln internetovstrnky www.kliceni.cz nebo

se me obrtit na [email protected], ppadnzavolat na telefon 777 793 688,kde mu velmi rdi vechnypipomnky a dotazy zodpovme.

V rmci informanho oknkav asopise Archa budeme o no-vinkch projektu Klen i nadleinformovat .

Jakub stkafoto archiv autora

Projekt Klen

vychz z my-lenky podporyrovnch plei-tost dt a k.Hlavnm clemje snaha o zkva-litnn a roz-en innosti Pionra smujck dtem a mldei se zvltnmivzdlvacmi potebami, jako jsounapklad dti s lehkou mozko-vou dysfunkc, dti ze socilnznevhodnnch rodin, dti ohro-en pedasnm odchodem zevzdlvn a v neposledn ad

talentovan dti. Klen usilujeo vytvoen vchovnho programuuzpsobenho pro tyto dti.

Zmrem je zlepen a poslenvchovnho psoben na n pizachovn stvajcch principsdruen a hry jako zkladnhovchovnho prostedku. Prosted-nictvm innosti v oddle, hera motivovanch situac budoumt monost ukotvovat zskandovednosti a znalosti praktickmiaplikacemi v prosted oddlu (ne-formln skupiny).

Neformln vzdlvn mv rmci ppravy lidskch zdrojsvoje nezastupiteln msto a zdevedouc zskaj na zklad reali-zace projektu ucelen nmtovmateril.

Projekt navazuje na dal sou-asn aktivity Pionra innostoddlu i osobit projekty jakoOza, Parci nebo rznintegran iniciativy. Souasnvak vytv prostor pro clenindividuln rozvoj osobnosti dta mldee. Drazem na rozvojemon inteligence a socilnchdovednost navazuje na znmfakt kladnho vlivu zapojen dospolkov innosti na dti a ml-de.Jak ji bylo eeno, clem pro-

jektu je vytvoen vzdlvachoprogramu, kter je pro vt efek-

tivitu rozdlen pro tyi vkovkategorie, jim budou vechnypracovn materily a modulygracky a formln pizpso-

beny. Vkov kategorie, na kte-

r se Klen specializuje, jsounejmlad vk (pedkoln dti,dti z 1. a 2. td Z), mladkoln vk (dti z 3., 4. a 5. tdZ), star koln vk (dti z 6.,7. a 8. td Z) a nakonec katego-rie 15+ (dti z 9. td Z a studen-ty S).

Projekt je rozdlen do t let,piem je realizovn skrze jed-notliv etapy, tzv. klov aktivity.Klen prolo ji KA . 1 Zahje-n projektu a v souasn dob senachz v KA . 2, tedy sbru datprostednictvm dotaznkovho

eten mezi dtmi, mladmi 15+,uiteli a vedoucmi oddl. Nazklad vstup z tohoto etenbudou v nsledujc sti projektutyi odborn tmy sestaven prove uveden vkov kategorievytvet vzdlvac programy. Typot projdou ovovac fz v rm-ci vybranch pionrskch skupina oddl. Z celkovho zemnhorozsahu se do projektu zapojilypionrsk subjekty z devti krajeska.

Pro fungovn projektu bylotak poteba sestavit tzv. realiza-

n tm, kter se podl spolu s dal-mi spolupracovnky a dobrovol-nky na bezproblmov realizacijednotlivch klovch aktivit. Re-alizan tm se skld z hlavnhomanaera projektu (Mgr. MartinBlohlvek), ekonoma projektu(Ing. Kateina Brejchov), odbor-nho garanta projektu (Mgr. Irenaern) a organizanho tajemnkaprojektu (Bc. Jakub stka).

Pionrsk projekt Klen Rosteme s dtmi


17/20

17

z rdm

Ve tvrtek 9. z 2010 uspo-

dala v rmci projektu Ke-cejme do toho esk rada dta mldee spolen s Nrodnm

parlamentem dt a mlde-e Kecejme do toho Open air.Do parku Parukka v Praze 5dorazilo na 400 lid rznchvkovch skupin od dt a

po maminky s dtmi, obas sezastavil i njak ten pejska irodina na vychzce, hlavn alemlad lid, pro kter byl Openair uren.

Na programu byla ada akti-vit a monost, kde se mlad lidmohli vyjdit k tmatm, kterse jich tkaj, a zrove mohli

pinet tmata nov, kter bu-dou zahrnuta do projektu Kecej-me do tohoa nadle jimbude vno-vna pozor-nost.

Diskutovat a kecat do toho sedalo rzn, bu pmo v hlavnm

kecacm stanu, nebo s dobro-volnky, kte diskutovali pmos nvtvnky. Kdo se ostchalodpovdat osobn, mohl svj n-zor vyjdit i psemn do pipra-vench box.

Aby odpoledne nebylo jeno vcech vnch, mohli si n-vtvnci poslechnout iv kapelyrznch nr a nebo se piuitnap. footbag Freestyle nebo fres-bee od mladch profesionl.

Ve stncch se mohli tak do-zvdt vce o programu Mldev akci, kter podporuje mlad lidiv ad oblast od mezinrodnchprojekt a po lokln iniciativy,ale tak o Evropsk unii. Ve stn-ku Zastoupen Evropsk komisemohli zkusit kolo tst a provitsi sv znalosti o Evrop a vyhrttak njak propagan materilya nebo si odnst adu dalch in-formac.

Kdo dval pednost obecnmezinrodnmu prosted, taksi piel na sv, a to a ji mezi-kulturnm kvizem AFS, a nebovystoupenm Jihokorejc.

I hudebn menu bylo pestr,

od ji zmnnch Jihokorejc po-kraovala hostina hip hoperemErzm, hudebnmi skupinami

Kecejme do toho: Open air na Parukce

Memphis, Soe Chair, Prague

conspiracy a adou dalch.Na sv si pili i milovnci vtvar-nho umn. Pipraven BoardArt mlad ostravsk umlkynMarkty Vlkov brzy zaplnilaada kol na tma dialog.

Open air probhl v rmci pro-jektu Kecejme do toho, kter jerealizovn za podpory evropskhoprogramu Mlde v akci, Minis-terstva kolstv mldee a tlo-vchovy a Zastoupen Evropskkomise v R.

Jan Huskfoto Marek Kraji


18/20

18

zameno jinam

Soutte rdi? Vyhrvte rdi? Mte svj tajn

sen a chtli byste ho splnit? Pak je tu nov pro-jekt DreamCatcher Chy svj sen prv pro vs!

Chcete s kapelou vydat CD? Potebujete dovybavitsportovn oddl? Nebo s kamardy toute potkatnkoho slavnho? A co teba vzt celou tdu na za-jmavou exkurzi? DreamCatcher je tady pro vechnylidi, jako jste vy! Pro ty, co umj zavt oi a ped-stavit si nco, co je prost super.

Pomeme vm splnit vae velk pn. Co je k to-mu poteba? Dejte dohromady partu mladch lid,abyste byli alespo ti. Mlo by vm bt mezi 11 a21 lety. A co dl? Sta se zaregistrovat na www.dre-amcatcher.cz, sestavit si rozpoet na v sen, nato-

it krtk pedstavovacvideo o vaem tmu,pihlsit se do hlasov-n a zburcovat co nejvckamard a spoluk,aby vaemu snu dalihlas.

Svj sen si metesestavit pomoc Dream-Shakeru, kter naleznetespolu s dalmi informa-cemi na ji zmnnmportlu. Pihlen snymusej bt proveditelna v idelnm ppad pro-spn i dalm lidem vevaem okol. O tom, kte-r sny nakonec dostanouanci na realizaci, roz-

Jdi a chy svj sen

Vzorek splnnch snKapela Escape the Deer:Jsme kapela, ktersi dala za cl stt se jednou z nejlepch kapel nana scn. Hudba ns bav, stala se nezbytnousoust naeho ivota a vme, e nae nadendokeme penst i na nae publikum. Jedin,co nm v tom zatm brn, je absence vlastn bicsoupravy.

Oddl stolnho tenisu:Jsme oddl stolnhotenisu skldajc se z chlapc i dvek. Naim

pnm je robot, kter by zkvalitnil n trninka pomohl by nm k dosaen lepch vkon.Trnink na robotu je nejefektivnj zpsob zlepen

jak pro zatenky, tak i pro pokroilej hre.Robota si u pejeme nkolik rok, ale bohuelz nannch dvod koup nepichz v vahu.

hodnou krom hlas veejnosti (vaich kamard)tak hlasy DreamTeamu, kter je sloen z pednchosobnost kulturnho, sportovnho a spoleenskhoivota. Vhrou v hlasovn to ale nekon. Aby mohlbt v sen splnn, budete muset trochu mk-nout.

Odpracovn by mlo probhat v neziskovm sek-toru a prce by mla bt veejn prospn. Mla

by tedy pinst uitek pro msto, kde ijete nebopro lidi ve vaem okol. Kad sen mus mt svhogaranta, lovka, ktermu ji bylo 18 let. Me tobt len vaeho tmu, nkdo z rodiny, trenr, uitelnebo vedouc oddlu.

ance na splnn vaeho snu je tu, tak pojte dotoho!

U 12 tm si svj sen splnilo! Mimo jin i zana-jc kapela Escape the Deer z Prahy, kter si plabic. Ze sportovc se tst usmlo na oddl stolnhotenisu z Dlouhomilova. Kter dal tm roz jejichady? Bude to prv ten v? Zaregistrujte se a pe-svdte se, e to jde!

Tereza Koubov, Terra-klub o.p.s.

lenov DreamTeamu

Pro vae sny rozdluj svoje hlasy znmosobnosti:

Barbora potkov:Vdycky je mi hroznlto, kdy njak dobr npad pijde vnive, a pro-to chci podpoit nco, co se dothne do konce.

Tom Kraus:Nem smysl jenom snt, dlei-t je pro sv sny nco udlat. Kolikrt to bol, vypa-d to marn, ale kdy lovk zabojuje, m anci.DreamCatcher je super vc, kterou by ml kadvyzkouet, jinak z nj bude jen blznivej snlek.Plnit sny je te stejn jednoduch, jako upadnout

na sjezdovce.Kristna Leichtov:Chytat se daj ryby, pukynebo lelky. Je fajn, e se dneska daj chytat i sny.Tak nesete a nechytejte lelky a pojte si svsny splnit. Pod si jen kte, kdybych ml..., takbych...? Vdy sta jen trochu chtt, nen to tk.

Michal Novotn:DreamCatcher je prost su-per projekt a mn je ct, e mu bt soust ttokrsn mylenky. Tm se a doufm, e budehodn zjemc a splnme co mon nejvce dt-skch sn.

Lucie Vondrkov:U jen to, e najdemesvj sen, je velik ivotn vhra. Jeho nesplnnns ale me po njak dob zlomit. Snochytase star o to, aby po svt chodilo co mon nejvc

nezlomench lid. A mm snem je bt u toho :).Vladimr Koen:Uvej ivota! Od snu k realit

je mal kousek a je chyba ivot jenom prosnt.


19/20

19

z rdm / ze zahrani

Tisce plyovch hraek se sely ve sbrce, kterou

vyhlsila esk rada dt a mldee. Ji v kvtnujich shromdili stovky organiztoi Bambiridyv Zbehu. Koncem przdnin se ujalo sbrky Oban-sk sdruen Altus v Pardubickm kraji, obec Bto-vany, sdruen Duha, a mnoz dal pznivci.Do Kosova plyky doprav Armda v nejblichdnech v rmci sv dal mise.

Mli jsme dv sbrn msta. V Chrudimi a v Par-dubicch. Osobn jsem velmi mile pekvapen z-jmem veejnosti a moc j jmnem sdruen dkuji,pochvaluje si dobrovolnk sdruen Altus LukNutta a dodv: Jet na cest na pardubick le-tit nm lid volali a po cest dvali dal hraky,usmv se. Podkovn za realizaci sbrky pat ne-jenom Informanm centrm, ale tak pardubick

spolenosti Retia, kter zapjila dodvku ke svozuhraek.Pi kvtnovm pedvn humanitrnho daru

kosovskmu gymnziu jsme vyslechli rzn pbhynaich vojk. Mezi nimi byl jeden dojemn o roz-dvn plyovch hraek dtem z malch horskch

kol. O medvdkovi, kter ml bt vyazen, protoe

mu chyblo oko a o malm chlapci, kter ho i pestomoc chtl... V tu chvli se zrodil npad, e se poku-sme njak hraky dt dohromady a do Kosova jepoleme. V krtk dob se jich podailo shromditasi 60 pytl, kter byly odvezeny do distribunhocentra v Pardubicch a pt ptek 17. z bu-dou ji na ajkovack zkladn u naich vojk.Ti se postaraj o to, aby se hraky dostaly do prvzmnnch malch kol, kde urit udlaj dtemradost, k Blanka Likov z esk rady dta mldee.

Michala K. Rocmanovfoto archiv Bambirida Zbeh 2010,

sdruen Duha a Roman Mlek (sdruen Altus)

Plyci jedou do Kosova


20/20

Slzy dojet i radost ze zpvua tance naich krajan naIV. Mezinrodnm krajanskmfestivalu

Rytsk sl Sentu PR bylvskutku dstojnm mstem

pro slavnostn zahjenIV. krajanskho festivalu,kter v Praze podaj sdruenSedm paprsk s Folklornm sdruenm R a Stloukomis Sentu pro krajany ijc v zahrani.Upmnmi slovy, plnmi obdivu a ocenn naichkrajan za jejich udrovn esk kultury daleko

za hranicemi pvodn vlasti, popli patroni festivalua pedstavitel podajcch organizac krsn pobytv Praze a spn vystoupen krajanskm soubormz blzkch i vzdlench zem.

Folklorn sdruen R

Dobroinn sbrka Postavme kolu v AfricepokraujeDv nov koly otevraj v tchto dnech sv brnyv Etiopii, jedn z nejchudch zem svta. Pisplina n et podnikatel i tisce lid v ulicch eskchmst, kte kadoron podpo sbrku vhozenm

pspvku do kasiek skaut. Od 4. jna tak skautiorganizuj ve vce ne pti destkch mst po celrepublice sedm ronk sbrky Postavme koluv Africe a rzn doprovodn programy.

Junk svaz skaut a skautek RVce o sbrce na: http://skolavafrice.cz

Mlad si pej svt bez rasismu a nsilOsvtim 2010 pod tmto titulem probhlo o vkendu10.12. z 2010 mezinrodn setkn mladchlid v polsk Osvtimi. Na setkn s vce ne ptisty astnky dorazili mlad lid z Polska, Ukrajiny,Nmecka, Ruska, Maarska, Itlie, Rumunska,Gruzie a samozejm esk republiky.

Roman Mlek

Rodinn centrum Srdko veru otevr dvee veejnostiOd roku 2008 nabz aktivity

pro rodie s dtmi, thotnmaminky i maminky po poroduv prostorch suternu rskPolikliniky Rodinn centrumSrdko, zkrtka je to centrum

pro celou rodinu. Zazen je zizovan a provozovanKolpingovm dlem esk republiky. Centrum se stalosoust St Mateskch center v esk republicea spolupracuje i se Sdruenm pstounskch rodin

kraje Vysoina. Kolpingovo dlo R

10. ronk festivalu deskovch herDeskohran je tuJubilejn dest ronk festivalu her Deskohran

probhl ve dnech 9.17. jna 2010 v prostorchMichnova palce v Praze (jezd 40). Festival

pipravuj dobrovolnci z Klubu deskovch her Paluba

( klub provozuje zkladn lnek Duhy, duina Dsr)spolu s Klubem deskovch her STOH. Krom tchtohlavnch poadatel se na organizaci festivalu podlada dalch deskohernch organizac.

Duha

Date post:	10-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	archacrdmcz
View:	215 times
Download:	0 times

Archa - 2010 / 6 - Jsme Češi – jak se to pozná?

Documents