Archa - 2011 / 4 - Prázdniny, jak mají být

8/4/2019 Archa - 2011 / 4 - Przdniny, jak maj bt

1/24

ARCHA

fotoMichalFantaM

isha

slo 4/2011Nae tma: Przdniny, jak maj bt

Tbory, tbory, tbory...

Pedstavujeme: Slezsk diakonie

S Marktou Votavovou o Tamjdemu


2/24

Przdniny, jak maj bt

Ven teni Archy,

kdy jsem byl osloven, abych napsal vod-nk aktulnho sla naeho asopisu s t-matem przdniny, jak maj bt, chvli jsem zavhal nad m, jestli me lovk,kter u przdniny v tom pravm slovasmyslu neprov a bohuel u ani nepro-ije, na dan tma vbec jet nco kloud-nho napsat. Nakonec jsem si ale ekl, eto snad njak pjde. Przdniny jsou to,i kdy je vlastn nemm, i pro mne jakm-si symbolickm obdobm, kdy as ubhtak njak jinak.

Przdniny se o slovo vtinou hls slu-nenmi dny a ppravou na tbory a let-n akce. Ti astnj z ns, kter ekaj titdny v prod s vlastnm oddlem, nicneshaj, pod nco dohnj, kontrolu- j, sepisuj a zaizuj. Nen se emu divit,nebo as letnho volna bv povtinouvyvrcholenm celoron innos naich

sdruen. Pro ns, kte nemme tu mo-nost bt uprosted tohoto mumraje, zb-v mon lehce nostalgick vzpomnkaumocnn alespo as na vkendovppravn et ped m, ne to cel vy-pukne. Ale i kdyby nebylo ani tto symbo-lick as, vdycky si 1. ervence sm prosebe eknu, e u jsou zase tady.

Przdniny jsou zkrtka idylickm asem.Tedy, alespo by jm mly bt. Nats,pro vtinu z ns to tak opravdu je. V tom

samm letnm shonu a nvalu astnchchvilek si vak mnohdy ani neuvdomuje-me, e je mezi nmi i ada tch, kte krs-n a idylick przdniny nemaj a monnikdy mt nebudou, a ji je to z dvodzdravotnch, ekonomickch i nezjmu zestrany rodi. I takov d maj przd-

niny. Je pak nanejv obdivuhodn, ei v naich sdruench nezapomnme naty, ke kterm se osud nezachoval vdy nej-lpe, a ji je to formou akc typu mst-skch tbor nebo plnho zalenn ds hendikepem pi letnch akvitch.

Jak by tedy mly bt ty sprvn przdni-ny? Asi ty, na kter budou s lskou vzpo-mnat vichni, dtmi ponaje, rodii a ve-doucmi kone. Sprvn przdniny jsoupak taky takov, ze kterch se vichni vri pes takka nezbytn odrky bezpendom.Zvlt po nedvnch udlostech v Norskutoto tma dostv i dal rozmr.

Je ji hlubok noc, posledn nedle tchtoprzdnin. Ne skonm, chtl bych pod-kovat vm vem, kte jste bhem tohotolta obtovali svj as pro druh. Je to ne-lehk, nikm nehonorovan prce. Vich-ni ale vme, jak velk m smysl i pro ns

sam. Dkuji! Jan Cieslar,

1. mstopedseda RDM

FotoarchivSpoleens

tvharmonietlaiducha

vodnk

ZpravodajRDM o vchova vyuit volnhoasu dta mldee

RegistraceMinisterstvemkultury: MK R 8135Temack skupina 13/A8,ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilekpovoleno eskou potou, s.p.,odtpn zvod Peprava,.j. 1259 / 99ze dne 29. 3. 1999

Redakce:Ji Majer vedouc redaktorAdresa redakce:esk rada d a mldee,Senovn nms 977/24,116 47 Praha 1tel.: 234 621 210e-mail: [email protected]: 68379439

Sazba a litoMichala K. Rocmanov,akad. mal.Tiskne REFOS, PrahaFotograe z archivu RDMa jejch lenskch sdruen.Vychz 6x za rok.

Toto slo vylov z 2011.

Zpravodaj Archa je nekomernskovinou, kter nen urenak prodeji.

Podrobn informaceke zpravodaji Archa lze nalzt

na internetov adrese

archa.crdm.cz

4

5

6

Przdniny, jak maj bt

Evropsk rok dobrovolnictv a dtsk sdruen

S pomoc Bo

26. 9.

31. 10.

5. 12.

26. 8.

23. 9.

4. 11.

Tmata Archy na rok 2011slo tma uzvrka vychz

2


3/243

Nae tma

FotoarchivDuhyRys

iaDuhaKil

Lasovn, uzlovn, odlvn zvecch stop, ale tak p i cyklistick vlety,vtvarn a hudebn dlny, tborky, koupn, sportovn turnaje TboryDuhy jsou programov pestr, a tak si z nich i letos jejich astnci odvelispoustu prima zitk. No eknte sami komu se potst teba dretnon hldku spolen s nefalovanm sovm strcem?

Duhov pestr tbory

Tbors vbunou atmosfrou

Pe se rok 1970. Pn Zla se dostvk moci. Doba je zl a tajemn. Jedinbezpen msto je v Bradavicch, kterdoke ubrnit jen samotn bradavickeditel Albus Brumbl, kter navc za-kld tajnou skupinu s nzvem Fnixvd... To byl zatek estnctho letn-ho tbora dtskho oddlu Duha Kilz Luna, kter se konal tradin kousekza vesnic Hotejn. Moudr kloboukrozdlil tyi destky d do ty koleja zaalo trnct dn zbavy a legrace,ale i nejistoty a tajemna.Asi nejzajmavjm zpestenm byl n-

lez nevybuchl hlavice z dlosteleck-ho kannu z II. svtov vlky. Pi jednz her v okolnch lesch nael tpn po-divnou vc, kterou hned ukzal vedou-cm. Bylo jasn, e by mohlo jt o nconebezpenho. Po nvratu do tbora jsme oznmili nlez policii a po chvlipijeli pyrotechnici, kte hlavici naloilido auta a odvezli ji zlikvidovat.

Petr Hryzal Dosedl, Duha Kil

Nchodskfreekempovn

Pestr koktejl zitk ekal na kadho,kdo se pihlsil na tdenn, tak trochujin tbor s nzvem FREEKemp. Ten vedruhm srpnovm tdnu spolen po-

daly na duhov zkladn v NchodDuha Velk Medvdice a klub ptelprody Mal lika. A protoe druhz organizac propagovala akci nejenv esku, pivtali jsme krom astn-k z ech, Moravy a Slezska tak tyiNmce a spolu s nimi jsme objevova-li zajmavosi nchodskho vbkua pilehlch polskch kraj.Na programu, ze kterho si 24 ast-nk mohlo poskldat svj tden, bylap turiska i cykloturiska, vtvarna hudebn dlny, tborky, koupn,divadlo, sportovn turnaje, hry i relax.Byli jsme prost tak free, jak to jen nakempu lze.

Duha Velk medvdice

Legendao sovch strcch

Ji nkoliktm rokem vyr DuhaRysi na tbor do Jihoeskho kraje, dokrsn prody na okraji esk Kanady,kter nm uarovalo. V bezprostednblzkos tbora mme rybnky, potoky, ku, louku i les. Pro vtinu z ns jeve stoscovm mst proda vzcn,

a proto si j uvme plnmi douky.Bhem tbora probhala etapov hrana movy lmu Legenda o sovchstrcch a jej atmosfru skvle do-kresloval vr velk Marn, kterho pi-vezla elva. Sluebn oddl ml monostdret vra bhem nstupu na sokolnic-

k rukavici a v noci pomhal hldkmsteit tbor. Etapy byly nkdy nronna fyziku, jindy naopak bylo potebazapojit odpovajc mozky. Bhem do-poledne jsme trnovali tbornick do-vednos, kter zahrnovaly stelbu zevzduchovky, lasovn, uzlovn, odlv-n stop, poznvn rostlin, devin a huba mnoho dalch discipln.

Duha Rysi, Olomouc


4/24

Foto

MarnStrnada

archivTOM2

0902

Tomci na vod

Vh 2011

V prvn polovin ervence jsme se vy-dali na letn tbor pro star tomkybyla pipravena ada akvit v krsnmprosted podtatransk prody, neda-leko Liptovskho Mikule. Dky vydat-nm dem na konci ervna byly okol-n toky dostaten zsobeny vodou,a tomci tak spluli nkolikrt zajmavoust eky Vh, a tak jej ptoky ier-

ny Vh a Belou. Zskali tak adu novchdovednos a nkte obdreli i novouhodnost ve Vodck akademii.Ale nejen vodnm ivlem ije sprvntomk. Ve dnech, kdy ruce unavenpdlovnm ji potebovaly odpoinek,vypravili se tomci do hor. Podailo sezdolat vrcholy Slemy (1513,7 m n. m.)a Krivn (2494 m n. m.). Chutn krm,

pipravovan veskrze na tborovmohni, chutnala po tchto nronchdnech vskutku bjen.Vechny sportovn i oddechov akvi-ty byly doplnny celotborovou hrou,s nzvem Expedice Shangri-la. Po ce-lou dobu expedice zakreslovali tomcicestu na toto bjn msto do uniktnmapy. e msto, kde se toto bjn dolnachz, nebylo vyptrno, nakonec ni-komu nevadilo, cesta za jeho nalezenmpinesla kadmu spoustu zitk.

Marn Strnad Mara,

TOM 130 Maracaibo, Tinec

Ohe 2011

Pro leton vodck putovn jsme sivybrali eku Ohi, a to nejen kvli ecesamotn, ale i kvli okoln krajin. Naetrnclenn skupina vyrazila v sobo-tu 16. 7. z peck lodnice do Kyn-perka nad Oh. Po prohldce msta

a zatboen jsme dal den rno vyrazilikonen na vodu. V prvnch dnech nmpoas plo, take jsme si uvali vody,slunka a okol eky hradu Lokte,Svatoskch skal, lzesk zny v Karlo-vch Varech. Piblin v polovin tdnenaeho putovn ns zashly pvalov

det, proto jsme zabalili plavky, runka jeli autobusem do baznu v KarlovchVarech. Akoliv bazn je vyhvan, tep-lota vzduchu byla pouhch 13C, take jsme se moc nezahli a vydreli tamjen chvilku.Po dech se mrn zvedl stav vodyv ece, take se nm jelo jak po msle,a v dalch dnes jsme proto lehce do-pdlovali do na clov desnace Kl-terce nad Oh. Zde jsme jet strvilijeden den prohldkou na posledn pa-

mtky, a to zmku a zmeck zahradya nvtvou vstavy obraz a fotograv mstn galerii. Dom jsme dorazili dne23. 7. iv, zdrav a pjemn unaveni.

Hana ambrkov a Bra Dolealov

TOM 20902 hlava

Nae tma

4

Pokud je v nzvu Asociace turistickch oddl mldee (ATOM) zmnkao turistice, vzte, je tm mnna i ta vodn. A tak z nsledujcch przdninovchdk sem tam ukpne, co se vednm dnm jet nepodailo usuit


5/24

FotoMichalaK.Rocm

anov,JakubPavelka,JanHrnaJonasElmqvist/Scouterna

Ze zahrani

5

World Scout Jamboree 2011 bylo ve vdsku

Mezi astnky mezinrodnho setkn 40 000 teenager rznch nrodnos, vyznn i barvy ple bylo letos tak 280 ech,kte ped odjezdem v Praze vytveli pestrobarevnou zemkouli.Mlad lidi ze 150 zem svta piel pozdravit skaut a vdsk krl Karl XIV. Gustav ei jemu a jeho en pedali symbolickyesk skautsk tek.

Leton XXII. Jamboree probhalo od 27. ervence do 7. srpna nedaleko msta Krisanstad na jihu vdska. Bylo pleitos

vyzkouet si nejen tradin skautsk innos a techniky, jako napklad vzan stavby, ale i zajmavos a novinky, jako vodnzorbing.Jednou z monos, jak lpe poznat kamardy z jinch zem, bylo uvait njak typickho nrodn jdlo a pozvat k hosnnkterou z delegac. Tborov vesnika byla obrovsk, na snmku je vidt jen st subcampu, kde se astnci setkvali piprezentaci svch zem a pi nkterch akvitch.


6/24

FotoarchivYMCA

Masarykv tbor YMCA na Szav slav 90 let

Tboit YMCA na Szav u Sob-na bylo zzeno v roce 1921. Pozemekdaroval pan hrab Sternberg tehdejYMCA a ta zaala velmi rychle podnikatve pro to, aby se z nj stal Rj hoch

na Szav, jak se mu bhem prvn re-

publiky kalo. Nejprve byl pouze stano-v, pozdji chatov a dodnes dodrujepvodn pdorys rozestaven stan/chatek, co lze vysledovat z historic-kch fotogra i uvedenho plnkupiblin z roku 1947. Probhly sezonydo roku 1938, pak tbor obsadil Hit-lerjugend. Ve vzpomnkch pamtnk,kte pokraovali v tboen na protj-m behu eky a mohli tak sledovat, cose v jejich milovanm tboe dje, seobjevuj iny velmi nepkn.

Po vlce pak opt YMCA zorganizovalati sezony v letech 194547 (rok 1948u opt probhl na druh stran eky).Po komunisckm pui v noru 1948bylo to Ymce opt znemonno jehovyuvn, slouil CKM Cestovn kan-celi mldee. A po roce 1989 se proYMCA otevela monost opt tborvyuvat. Od roku 1994 jako sprvcma od roku 2002 jako majitelm, i kdyza cenu podpisu nevhodnch smluv se

sttem zastoupenm FDM Fondemd a mldee (dnes ji neexistujcm).Nejdleitj osobou spojenou s t-borem byl Joe First, kter jej zaloila dlouh lta psobil jako jeho editela hlavn vedouc. Spolu se svou manel-kou byli tbornky velmi respektovni

a milovni. Dky nim zskal tbor neo-pakovatelnho ducha, na co tehdejastnci vzpomnaj dodnes. Velkmvyznamennm je pro tbor tak sou-hlas T. G. Masaryka, aby nesl prv jeho

jmno. Tbornci napsali tehdejmupanu prezidentovi dopis se dos, zdaby sv jmno propjil mstu, kde seYMCA sna psobit na novou generaci a on souhlasil. Jako lovk, kter sezasadil o vznik YMCA v eskoslovensku,to jist chpal jako dal pspvek prorozvoj prce YMCA.

Hlavn npln tbor byl v souladu s po-slnm YMCA rozvoj osobnos mladchlid, jejich due, ducha i tla. Programbyl velmi pestr a tak novtorsk. lo

o koncepn prci a objevovaly s v nmi akvity, kter YMCA pivezla do teh-dejho eskoslovenska ze zahrani volejbal, basketbal, playgroundball(sobal), lukostelbu atd. Nedlnousous programu byla tak vuka pla-vn a zchrany tonoucch. Pamtncidodnes vzpomnaj na soute mezi jednotlivmi chatami, kdy kad tmbydlc spolu v chat pedstavoval n-kterou zemi, vyrobil si jej vlajku a hjil

jej barvy v rznch sportovnch turna-jch.Tyto tbory byly pro astnky nejenvelkm zitkem, ale byly mimodnz mnoha dalch ohled. Jednak svouotevenos, pedstavme-li si, e v le-tech 1921 a 1939 se tbor astnili t-bornci z nejrznjho nrodnostnho,nboenskho i socilnho prosted.

Z historickch pramen se dozvdme,e mezi astnky byly d z rodin es-kch, slovenskch, nmeckch, idov-skch, polskch, rusnskch a dalch.Vyznn pak katolickho, evangelick-ho, eskoslovenskho, idovskho, aletak mormoni a ateist. Vchovu cha-rakteru mladch mu osvdil tbor jejich postoji a iny v tkch dobch.Dokld je citt Joe Firsta z roku 1945pi vztyovn vlajky na obnovenmtboe: V duchu stle vidm Vs vech

413 umuench, popravench a nabojich druh svtov vlky padlchSzavan, zas jak kolem vlajky s nmistojte. Zemeli jste, abychom my ili.Nech je n ivot i nae konn hodnoVa velk ob.

Jaroslav V. Hynek, YMCA

Nae tma

6

Pat ke kultovnm mstm nejen ymkaskho tboen, ale meme ci,e svm stm i organizovanho tboen na zem na republiky obecn.


7/24

Fotoarchivpionrsk

chskupinzHoleovaaZborovic

Pionrsk tbory ryti i detektivov

Ve stedovkupod Zubem

V letonm roce se pemnila tboro-v louka Pionrsk skupiny M. Oadl-ka Holeov nedaleko hotelu Zub vestedovk panstv. Sjeli se tu dvatai kluci, kte chtli spolen odhalit ta- jemstv Pna pokladu. Aby tak mohliuinit, museli se z nich nejdve sttryi a valkry. K tomu bylo zapote-b splnit sedmero ryskch ctnos,k nim nleela jzda na koni, rtorika,zpv psn, stelba z luku a podobn. Posplnn vech tchto ctnos pijel novrye pasovat krl a krlovna ve spole-nos krlovskho chrta.Slavnost byla pro vechny tbornky

velkou udlos. Ryi a valkry bylirozdleni do es rod, ve kterch dleusilovali o odhalen ji zmnnho ta- jemstv Pna pokladu. Ten jim na ces-t za pokladem kladl spoustu pekeka nelehkch kol. Mezi n patila na-pklad celodenn vprava na zceninyhrad aumburk a Zub, pedvnzprv pomoc stedovkch posl nebonon hra v lese s clem zskat dleitouindcii.Tbornci se bhem putovni stedov-

kem dozvdli spoustu informac o i-vot v tto dob, a dokonce si i samivyzkoueli a vyrobili stedovk hry,odvy, esy, zbran, peet a zast-nili se ryskch turnaj.

Jarmila Vaclachov,

vedouc tbora Podhradn Lhota

S dvtipemSherlocka HolmeseLetn tbor, kter podala Pionrskskupina Zborovice, probhal koncemervence v malebnm prosted Ho-stnskch vrch v Rajnochovicch.Kad rno druinky malch detekv

nedokav oekvaly nov vydn kres-lenho komiksu, kde se od SherlockaHolmese dovdaly alespo v nznacch,co je v dal cest za zhadami ek.Pjemnm doplnnm tborovho pro-gramu byla nvtva pslunk Policie

R oddlen kriminalisky a oddle-n prevence, kte dtem v prakckchukzkch piblili nkter ze svch in-nos. Naden tbornci snmali oskyprst i bot, eili dopravn situace, se-znmili se s s policejn vstroje i v-zbroje. A protoe jednou z policejnchsloek je i jzdn policie, vichni uvtalimonost vyzkouet si projku na ko-nch (i kdy ne policejnch).V programu nechybly ani typick tbo-rov akvity tbork s opknm pe-kk, volba tborov miss a misska,non hry a pozorovn hvzdn oblohy,vlastnorun vroba bakovanch tri-ek a dal. Podkovn si jist zaslouvichni dosplci, kte ve svm volnmase a bez nroku na odmnu tbor pro

d pipravovali a pak spolu s nimi pro-ili zajmavch osm dn a sob i vemkolem zase jednou dokzali, e na po-as zase a tak nezle

Lenka Sakaov,

vedouc PS Zborovice

Nae tma

Kdo se astnil nkterho z tbor Pionra, mohl potat s tm, e zaijezajmavou, napnavou hru. A e ho ek k rozlousknut nejeden oek.

7


8/24

NahoetborJunkauobceZderaz;doleuprostednatbo

eYMCA(mstostarostaJunkaPetrVank

apedsedaRDMAle

Sedlek);vpravohlavnhygienikRMi

chaelVtaJaromrHrub.FotoJiMajer

Nae tma

8

V podku. Tak by se dal strun shrnout pohled hlavnho hygienika RMichaela Vta na zzem dvou vytipovanch dtskch letnch tbor, kter

19. srpna 2011 navtvil.

Hlavn hygienik Michael Vt sondoval podmnkyletnch tbor: V podku, dtem tam svd...

Na inspekn cest ho doprovzeli je-t jeho kolega z odboru ochrany veej-nho zdrav Ministerstva zdravotnictvJaromr Hrub, mstostarosta JunkaPetr Vank a pedseda esk rady da mldee (RDM) Ale Sedlek. Smys-lem jejich spanil jzdy bylo ovit sinamtkou a pmo na mstech samch,e vedouc tbor, na nich ji tradi-n kolem 200 000 d ron trv stsvch letnch przdnin, z hlediska hygi-enickho nic nezanedbvaj.Prvn zastvkou byl tbor Ymky v za-

lesnn krajin u Novho Msta nadMetuj na Nchodsku. Podle vedouc

Miroslavy Homolov ho YMCA vyu-v njakch 14 let; slou pedevmk rekreaci rodin s dtmi rznho vkuvetn tch nejmench a tomu od-povd i programov skladba. Skupiny jsou zamen na rozvoj partnerstv,rodiovstv a tmata tkajc se rodiny,

zobecnila Miroslava Homolov zaclenakvit, nabzench momentln temdestkm d, jejich maminkm a ta-nkm.Z pohledu hlavnho hygienika lovlastn o stavebn objekty, respekvechatky, kde probhala svbytn formatbora: rekrean akce rodi s dtmi. Tbor byl zajmav i m, e ml vesvm zzem napklad tlocvinu, kdemohli hrt rzn hry, teba volejbalnebo fotbal. Pevn kuchyn byla velicedobe vybavena pro danou organizacia j si myslm, e tbor naprosto splo-

val poadavky, kter na letn rekreacipro d mme,vyjdil svj nzor Mi-chael Vt.

V ppad druhho tbora lo o skaut-skou klasiku se vm vudy. Na lesnmn nedaleko obce Zderaz na Chru-dimsku stla dv indinsk tp a za

nimi typick podsadov stany. Stalyse doasnm domovem pro 22 da esci dosplch z 3. oddlu skaut-skho stediska Slaany se sdlemv Orli a 1. smeku chrudimskch Vlat.Tady to je naprosto jasn skautsk t-bor, kter spluje minimln poadavkyzhlediska zdrav tak, jak je mme de-novno. Klasick stany s podsadou, kdeje izolace od zem; je tu klasick velkstan, kde by eventuln bylo monoodizolovat d, kter by byly nemocn;naprosto spartnsk sprchy z bvalchCO-zsob Myslm si, e to je tbor,

kde se d vracej z konzumn spole-nos ktomu, aby se eknme um-ly osebe postarat, zhodnol junckprosted hlavn hygienik R. Ukrojit chleba, namazat rohlk to pro d z prvn, druh tdy je docelaproblm,poznamenal bhem prohld-ky tbora jeho vedouc Miroslav Bra-


9/24

Nahoeskautsktbor;uprostedhlavnhygienikRMichael

Vtbylsvsledkem

kontrolyspokojen.Fo

toJiMajer;dolearchivcentraSpektrum

becKonis. Nvtva si tam krom pe-liv veden dokumentace vimla tebater pro vzduchovku, pro lukostelbu,uniktnho devnho kolotoe a napotoce stylovho mlnku, jakch se vidu mlo.

J jsem rd, e s panem doktorem V-

tem a s panem doktorem Hrubm jsmemli opt po roce monost podniknouttakovou cestu. Sname se neustle mo-nitorovat, jestli vyhlka pro podnzotavovacch akc byla nastavena tak,aby byla k uitku vci: aby zbyten ne-omezovala, ale aby plnila svj el. To- chrnit d a rodie ped vskytemmon infekce a jejich eventulnch d-sledk,shrnul za RDM Ale Sedlek.

Leton cesta hlavnho hygienika voln

navzala na jeho loskou nvtvu tdtskch tbor. Michael Vt se tam jel tehdy mj. pesvdit o skutenminku chystanch zmn v pslun vy-hlce tkajc se tzv. zotavovacch akc.Jeho mise tehdy mla jako vedlej efektrozptlen obav zkuench tborovch

prakk z dopadu legislavnch zmnna bn tborov chod. Zmnn no-

vinky v hygienick vyhlce, avizovanv lt 2010 mdii, se nakonec ukzalybt v souladu s pedstavami zneklid-nnch vedoucch. S odstupem asuse d dokonce ct, e poplan zprvy

hovoc bezmla o soumraku tradin-ho letnho tboen d, nastartovalypravideln dialog mezi ministerstvemzdravotnictv a RDM v dan oblas.

Tiskov zprva RDM

Nae tma

9

Kolpingovo dlo propagovalo drogovou prevenci

O vkendu 22.23. ervence t. r. prob-hl hudebn fesval atlava fest, kter seuskutenil na le Aeroklubu v Piby-slavi. atlava festu se zastnilo Spek-trum centrum primrn prevencea drogovch slueb. Spektrum pipra-vilo celou adu volnoasovch akvitpro d i dospl nvtvnky fesvalu.Pracovnci ternnho programu Spektrakontaktovali nvtvnky fesvalu s in-formacemi o slubch, kter poskytuj.Ternn program spad pod Spektrum,

kter sdl ve e nad Szavou. Po-skytuje nejdostupnj formu pomo-ci uivatelm drog, jeliko nabz svsluby v jejich pirozenm prosted,jako jsou ulice, parky, bary apod. Clemternnho programu je prioritn vyhle-dvat a kontaktovat injekn uivatele

drog, jim jsou nvazn poskytovnydal sluby. Zrove vak pracovnciv ternu oslovuj i irokou veejnost,kter pedstavuj svou innost a posky-tuj adu informac z oblas uvn n-vykovch ltek. Veker sluby ternn-ho programu jsou poskytovny zdarmaa se zrukou anonymity.Pibyslav je jedno z mst v okrese Hav-lkv Brod, kde je ternn program

Spektra realizovn. Dle je to tak d-rec nad Doubravou, Svtl nad Szavoua Lede nad Szavou. Samozejmosjsou pak msta a obce na zem okre-su r nad Szavou. Za prvn polovinuroku 2011 mli pracovnci ternnhoprogramu 147 kontakt s uivateli drog.Dle oslovili 624 lid, kter informovalio existenci, posln a nabdce slueba sebrno bylo 24 pouitch injeknch

stkaek, kter byly nsledn bezpe-n zlikvidovny.Dal sous Spektra je Centrum pri-mrn prevence, kter realizuje pro-

gramy primrn prevence na kolchv okrese r nad Szavou a HavlkvBrod.Zizovatelem Spektra je Kolpingovo dloesk republiky.

Josef Soukal,

vedouc kontaktnho centra


10/2410

Foto

archivsdruen

7dn

Celkem ti pmstsk tbory a jeden pobytov pipravilo na leton przdninymlad obansk sdruen 7 DN z Mikulova.

Mikulovsk tbory nabdly neotelou zbavu

Nae tma

Do vlastnch tbor jsme se pusli aletos, i kdy bylo sdruen zaloeno nakonci roku 2009. V lt 2010 jsme je-t sbrali poznatky jinde a vyzkoueli sizorganizovat pmstsk tbor s man-skm zamenm. Protoe se povedla mme dlouholet zkuenos z rz-nch oddl a organizac, rozjeli jsmese naplno pod hlavikou 7 DN. O tch-to przdninch jsme zabavili 110 da snaili se jim nabdnout lahdky, kekterm se jinde nedostanou, nasni-la nabit letn program pedsedkynsdruen Jiina Falkov.

Divadeln tbor probhal 11.15. er-vence a d zde celou dobu pracova-ly s tmatem pravk. Dky vstcnos

Regionlnho muzea v Mikulov jsmese podvali do expozice v Dolnch Vs-tonicch, kde jsme se dozvdli, jak selovci mamut oblkali, m lovili, jak

pohbvali. Potom si skupinky d vy-myslely sv pravk pbhy, sepsaly je,rozkreslily a nacviily. Krom toho jsmesi vyrbli sdrov masky, malovali sina obliej a navvili koupalit. Z-astnilo se i sedm pedkolk, kte seiv zapojili svou bohatou fantazi. Star- d jim se vm pomhaly, byli oprav-dov parta, pochvaluje si vedouc.tyi pedstaven pro vc ne ticet p-buznch sehrly d na zvr tborav ptek, samozejmos byly i vlastno-run vyroben kulisy a kostmy.

Sportovnmu tboru od 18. do 22. er-vence pli neplo poas, zejmnave tvrtek, kdy mly d vyzkouetlanov centrum v Brn. Vedouc vak

vymysleli vborn nhradn program aquapark a nvtvu zbavnho parkuBongo. Mezi dal akvity patily zbav-n i soupeiv hry a soute, vychzky

do prody, nvtva chovatele klokana sportovn olympida.

Poslednm z ady pmstskch tborpro mikulovsk d byl ji osvdenmansk tbor mezi 25. a 29. erven-cem. Program zaal tradin v expozicimuzea man a Germni pod Plavou,kde d vyplovaly pracovn seitkya setkaly se s opravdovm manemEnsem. Po vrob bezpench zbranv podob mkkch me, kartnovcht a manskch lnnch tunik sv-dli tbornci cvin souboje podle da-nch pravidel. Ve tvrtek naveer tbornavvili lenov sdruen historickhoermu Marcomania, jeho bojovncivyzkoueli mlad vojky z vlenickho

umn. Ti nejodvnj mohli poslednnoc pespat ve stanech.

Studen a dev dny prvn poloviny


11/2411

Zameno jinam

Vydejte se zpt o 70 letNechceme, aby se to, m kluci a holky v Terezn ili, co tvoili, nebo

jejich tragick osudy, stalo jen pedmtem bdn a vzpomnn. Protozveme vechny duchem mlad k asti v souti Pevezmte terezn-skou tafetu, kterou vyhlaujeme u pleitosti smutnho 70. vroprvnho pracovnho AK transportu do Terezna. Ztitu nad sout pe-vzal pamtnk tereznskho dtskho asopisu Vedem Ji Brady, ktermomentln ije v Kanad a pan Chava Pressburger, sestra fredak-tora Vedem Petra Ginze. Na souti se dle podl vzdlvac oddlenidovskho muzea v Praze a mnoho dalch pamtnk ghetta Terezna naich pznivc.

Prvn kolo startuje 15. z

Bhem t kol soute mete uplatnit nejen svoje znalosti historie, alei fantazii, tvoivost a schopnost vyhledvat informace. Pedevm alemete do hloubky proniknout do svta dt, kter ily za vlky v Terez-n, a po tm sedmdesti letech navzat spolen se svmi kamardyna jejich prci. Jak? To zatm tak pln neprozradme. Sout je urenapedevm km 2. stupn Z a niho stupn vceletch gymnzi,mohou se ale zastnit i mlad nebo naopak star zjemci. Vbec ne-vad, pokud historie nen va silnou strnkou, dleit je chu se ncodozvdt a zapojit se do dobr vci. Vyhlen vsledk prvnho kolaprobhne v druh polovin listopadu v Praze, kde jim budou z rukoupamtnk pedny ceny. Druh kolo budou eit tmy 2-5 kamard,mohou se do nj zapojit vichni zjemci bez ohledu na to, jak se ums -tili v prvnm kole. A na ty, kdo se propracuj a do kola tetho, ek taktrochu dobrodrun cesta do Terezna Po stopch transport.

Vce informac naleznete nawww.vedem-terezin.cz/soutez

Pevezmtetereznskou tafetu!

srpna patily velkmu tboru, anebtincdenn vprav ptaedes- d a vedoucch na Podmitrov. Od31. ervence do 12. srpna se vichnistali britskmi policisty a vyetovalinos nslednka trnu prince Edwarda.Detekvn celotborovou hru nakonecvyhrl oddl Anglie. Ped touto drama-

ckou zvrenou etapou ale muselipolicist projt dkladnm vcvikemv policejn kole i v ternu. Kade seuili morseovku, ifry, uzly, zachzets buzolou i GPS navigac, orientovat sepodle map v ternu a nacviovali nagurn zklady prvn pomoci. Kromtoho zkoueli odebrat osky prst, po-znvat stopy zvat a vytvet podobiz-nu pachatele sdrov osk oblieje.Na celodenn vlet vyrazily skupiny doiklova mlna, na straideln Drax-mo-

ore a nejstar lovili v okol keky. Ne-chybly azimutov zvody a bojovky,pi kterch policist prohledvali mstoinu, chytali leny gangu, vyslchali jea jednou tm dopadli Velkho fa.Stailo pr metr Ale on ujel ve speci-lnm bourku ze tictch let!Snad kad den byl naruen blzni-vm poasm, kvli ktermu vedoucstle upravovali program. Dev od-poledne trvili tbornci u deskovcha karetnch her, kad slunn chvilkypak kluci vyuvali k hran fotbalu a pro-lzn nzkch lanovch pekek, ktervedouc ze 7 DN umj postavit. Pestobyl tento tbor nejpohodovj, jak sed zat d byly hodn a ikovn, ne-eilo se zloben ani razy. Skvl bylarovn podpora rodi, kte vnovalina tbor sladkos a drobn odmny,poslali spoustu dopis i balk a ne-chvali mil vzkazy na naem on-lineblogu www.tabor_mikulov.bloguje.cz.

Nejvt dk pat vedoucm, kte pracuj s dtmi ve volnm ase zcela

zadarmo a nkte si dokonce berou do-volenou. Bez nich bychom fungovat ne-mohli. Za pispn dkujeme tak vem,kte nm poskytli zzem, vaili chutnobdy nebo vnovali dtem sladkos.Vtvarn materil a lanov vybaven jsme nakoupili z grantu Nadace Voda- fone R a dotac Msta Mikulov, coumonilo nastavit ceny tbor na p-jemn stky,podkovala Falkov.Tborov fotky a videa najdete na ad-rese www.7dni-mikulov.cz.

Vichni budou tak vtan na dalch ak-cch sdruen vtvarn dlniky, dnydeskovch her a dal akvity pipravu-jeme u od poloviny z!

Jiina Falkov,

pedsedkyn 7 DN, o.s. Mikulov


12/24

Slezsk diakonie je organizac s boha-tou histori. Navzala na diakonickouprci vykonvanou v Tnskm Slezskuji od potku 20. stole. Dnes m pes550 pracovnk, kte pomhaj poteb-nm v Moravskoslezskm, Olomouc-

km a Jihomoravskm kraji. V centrupozornos Slezsk diakonie stoj lids handicapem, senioi, lid bez domo-va, d a rodiny prost vichni , ktese dostali do nejrznjch tkch i-votnch situac. Za minul rok pomohlapes 7000 uivatelm.

Slezsk diakonie velice zce spolupra-cuje s mnoha domcmi i zahranin-mi organizacemi, nadacemi a fondy.Jsou jimi napklad Skok, S.A.D., as,

Eurodiakonie, City Mission World Assoa jin. Dleit a rozvinut je i spolu-prce s dobrovolnky z R a zahrani.Dky n Slezsk diakonie ji nkolik letvysl i hostuje dobrovolnky z mnohazem (panlsko, Nmecko, Francie,Ukrajina, Slovensko, Polsko, Nizozem-

sko, USA, Izrael, Dnsko, vdsko, Itlie,Maarsko).

Jak pomhmedtem?

Zlepujeme kvalitu ivota d, kterjsou ohroeny spoleensky nedouc-mi jevy.

Poskytujeme odborn poradenstvpro pi o rodinu. Podme kulturn, volnoasovi spoleensk akce pro rodie s dtmi. Poskytujeme pobytov sluby oso-bm opoutjcm kolsk zazen i jin zazen pro pi o d a ml-de, osobm proputnm z vkonutrestu. Pomhme lidem dosplm i d-tem ohroenm nsilnm chovnmjinch osob. Poskytujeme ubytovn matkms dtmi, kter se ocitly bez pste.

Slezsk diakonie pomh v mnohastediscch tak dtem s handicapem.Poskytuje jim i jejich rodinm podporuji od narozen, a to v poradnch ran

pe. Pomh jim v kadodennm ivo-t osobn asistenc a jejich nejblimodlehovacmi slubami.O d dle peuj zamstnanci v den-nch stacionch a kvalitn vzdln jimposkytuje diakonick kolstv, a to v ma-

teskch, zkladnch i stednch kolchurench pro d s handicapem.

Nzkoprahov zazenpro dti a mldeKanaan v Bohumn

V souasn dob do Kanaanu dochzzhruba 28 d a mladch lid ve vku do26 let. Nam clem je, aby d a ml-de u ns trvily kvalitn a zivn svj

voln as. Proto pro d pipravujemensledujc akvity, kter si ony nleituvaj: Klub vaen Zde se ume vait jed-noduch pokrmy a spolen stolovat.Na naem jdelnku je napklad va- jeina, krupicov kae nebo tstovi-ny. Vdy se dopedu domluvme, jakoudobrotu si spolen pipravme. Potaov klub V tomto klubu seseznamujeme s potaem, pracujemes internetem i potaovm progra-mem Word. Hudebn a tanen klub pi tanenoivujeme pedevm tradin romskoukulturu, co se nm da. Letos jsmeu tikrt vystupovali s romskmi tan-ci a zpvem (Den Rom v Karvin, Denotevench dve v Centru sociln po-

FotoarchivSD

Poslnm Slezsk diakonie je poskytovn kvalitnch socilnch a sociln zdra-votnch slueb potebnm lidem na zklad kesanskch hodnot.

Pinme svtlo do ivota potebnm

Pedstavujeme

12


13/24

FotoarchivSD

moci v Ostrav, Den d v Karvin).V Kannanu spolen provme takspoustu jinch akvit. Nap. kesanskklub Benjamn (ve spoluprci se Slez-

skou crkv evangelickou a. v.), vyrbmekorlky, malujeme na sklo, navtvuje-me tlocvinu, podme karnevalyi soute a tak jezdme i chodme naprochzky a vlety.Krom uvedench akvit dtem takradme ve sloitch situacch, doprov-zme je do kol, douujeme je a spole-n pracujeme na osobnch clech, ktersi d samy stanov.

S Pohodou v pohod

Stedisko Slezsk diakonie Pohodapracuje s dtmi a mlde ji deset let.Od roku 2001 fungovalo ti roky v Kar-vin-Hranicch jako stedisko volnhoasu, nyn psob sedmm rokem jakonzkoprahov zazen pro d a mlde(NZDM) v Karvin-Rji. Je vyhledva-nm zazenm umstnm pmo upro-sted sdlit. V souasn dob vyuv jeho slueb od pondl do ptku od-poledne (v lt i dopoledne) piblin70 klient, piem prmrn nvtv-

nost je 20 klient denn.Za sv existence coby NZDM se Pohodpodailo nkolik vc. V prvn ad jdeo postupnou rekonstrukci prostor a za- jitn vybaven tak, aby se u ns dcly dobe. S m souvis pestr nabd-ka slueb, kter doke oslovit clovouskupinu. Cenme si i stlho pracovn-ho tmu, jemu se pi jeho prci das vtinou klient navazovat kontakta asem vybudovat vztah zaloen nadve a toleranci. Ptelskou, poho-

dovou atmosfru se sname budovatsamozejm i mezi klienty.

V NZDM Pohoda se pi sv prci d-me principem nzkoprahovos, kterpedstavuje monost zstat v anonymi-t, bezplatnost, rovnost, dobrovolnost

a nezvislost, respektovn autonomieklient.Mezi siln strnky NZDM Pohoda ad-me:

1. otevenost zazen okol, dobrouspoluprci a komunikaci s mstema dalmi subjekty;2. dlouholet lenstv v Pracovn skupi-n NZDM Moravskoslezskho kraje;3. spoluprci s eskou asociac Street-work.Letos budeme slavit deset let, budetedy jist na co vzpomnat. Za nejvcevydaen akce roku 2011 povaujemety, kter jsme mohli uskutenit dkyprojektu Se zdravm ivotnm sty-lem v Pohod. Jedn se o prevenv-n programy na tmata Kyberikana,Kouen a akce zamen na zdrav

a pohyb, jako nvtvy baznu, soln jeskyn, aquacentra, bowlingu, minig-olfu, jzdrny, turnaje v billiardu, vyb-jen, ptanque i pohybov sout.

Klra Brzobohat

Pedstavujeme

Kontakt:Slezsk diakonie

Na Nivch 7737 01 esk Tntel.: 558 764 333fax: 558 764 301

[email protected]

. tu: 23035791/0100

www.slezskadiakonie.cz

Stediska Slezsk diakonie, kter jsou urena pedevm dtem a rodinm:

13

Pohoda Karvin nzkoprahov zazenpro d a mlde, V Aleji 435, Karvin, tel.596 363 538, [email protected]

Komunitn centrum nzkoprahov zaze-n pro d a mlde Kanaan, Drtovensk246, 735 51 BohumnPudlov, tel. 596 011722, [email protected]

On line Karvin nzkoprahov zazen prod a mlde, Fryttsk 168, Karvin, tel.731 428 974, [email protected]

Matesk centrum Rodinka Ostrava, Rol-nick 55, Ostrava Nov Ves, tel. 596 633093, [email protected]

Sociln asistence v rodinch s dtmi ohro- enmi sociln exkluz Ostrava, Bohumn,Rolnick 55, 709 00 Ostrava Nov Ves, tel.596 611 804,[email protected]

Sociln asistence Karvin sociln akvi-

zan sluba pro rodiny s dtmi, Fryttsk168, Karvin, tel. 596 323 032,[email protected]

Sociln asistence Krnov, Rmaov soci-ln akvizan sluba pro rodiny s dtmi,

Julia Sedlka 14, Rmaov, Nm. Mru 13,Krnov, tel. 736 758 972, [email protected]

Sociln asistence Tinec, esk Tn, Fr-dek-Mstek, Frdeck 136, Tinec, tel. 558990 402, [email protected], Koskovo nm. 646, Frdek-Mstek, tel.558 431 546,

[email protected]

Sra azylov dm pro eny s dtmi v sni,Petrovice u Karvin 616, tel. 596 361 703,[email protected]

Hannah Orlov azylov dm pro matkys dtmi, Kltern 367, Orlov, tel. 596 513207, [email protected]

Chana Bruntl azylov dm pro enya matky s dtmi, Kavalcova 7, Bruntl 79201, tel. 595 178 794, [email protected]

Timotei Bruntl dm na pl cesty, Kaval-cova 7, Bruntl, tel. 595 176 770,[email protected]

Sociln sluby pro rodinu Havov, Ople-talova 4/607, 736 01 Havov-umbark,tel. 596 883 305,[email protected]


14/24

VlevoeditelkaKance

leRDMP

etraChourov,vpravomstopedsedaRDMO

ndejejtka,

foto

JiMajer

Z RDM

Z obsahu skov konference eskrady d a mldee (RDM) konan30. srpna t. r. vyplynulo, e vedle et-nch hudebnch a vtvarnch krouki sportovnch oddl m smysl zaloviti v programovch vodch rozlinchdtskch a mldenickch sdruen.Tm sp, pokud rodie na sv potom-ky nekladou specick nroky a nevidjejich budoucnost ve vyhlench kon-certnch slech, na vernisch pres-nch galeri i ve vyprodanch sportov-nch halch...

Kam chodit...?

Dtsk sdruen se tak stvaj plno-hodnotnou a dky obtavos dob-rovolnch vedoucch asto i o poznn

mn nann nronou alterna-vou zjmovch krouk. Vcelku solidnrmcov pehled o stovce rozmanitchdtskch organizac a spolk pin ku-pkladu web RDM (www.crdm.cz).V adch lenskch sdruen RDM sina sv pijdou vyznavai tradinch t-bornickch a turisckch vprav a t-bor s puncem foglarovsk i indinskromanky, stejn jako teba nadenradioamati a hvzdi, mal hasiia zchrani, vyznavai keltskch tradic,

modernho tance nebo teba jezdectv.Konkrtn pedstavu o tom jak ml-denick oddly, skupiny, kluby i kme-ny v t kter zvolen lokalit psob,pak nabz internetov databze mstmimokoln vchovy Kamchodit.cz(www.kamchodit.cz) Tato databze

m podobu interakvn mapy, ve ktersi mohou zjemci vyhledat sdlo urit-ho oddlu nebo stediska volnho asupobl zadanho msta pkladn jejich bydlit i koly, upesuje msto-pedseda RDM Ondej ejtka.

Devatero rad

Pi vbru me pomoci i nvodn textphodn nazvan Devatero rad RDMpro rodie pi vbru mimokolnch ak-vit (www.crdm.cz/devatero).V Devateru jsou zevrubn rozebrnyteze mj. o dleitos celkovho rozvojedtsk osobnos, o zsadnm vznamu

dobr party, o pirozen promn z- jm dtte souvisejc s jeho vvojem,o spoluprci rodi s vedoucmi oddlnebo o uitenos zptn vazby a p-slunch referenc. To, e tanek jezdilcel ivot na zlesck tbor, nezname-n, e jeho dt na nm bude astn:

teba by ho bavilo kreslen nebo zpv-n, teba je umlecky zamen. Takerodim radme, aby s dtmi opravduhovoili, snaili se zjist jejich zjmy, je-jich pn a tato vyslyet, poznamenalk metod vbru volnoasovch akvitmstopedseda RDM Ondej ejtka.Rodie podle nj tak asto zjiuj, zda je bn, e d tak jako ty jejich v dnen dob sv akvity asto stdaj.A my na to odpovdme jednodue: toje sprvn, to je v podku, ujisl Ond-ej ejtka, protoe paleta akvit je takirok, e ony si k n mus piichnout,mus ochutnat, aby zjisly, co je vlastnbav. Co je m, emu se teba i pozdjiv ivot budou vnovat... Take nen v-bec problm, pokud dt chce vyzkou-et njak akvity, a vyzkou si z nich

jenom nco, protoe takhle se hled, toje zcela pirozen.

Kolik za to?

Za povimnu pi tom vem nepochyb-n stoj jet jeden aspekt, by o nmzstupci dtskch sdruen zpravidlanehovo tak asto a hlasit, jak by simon zasluhoval: kolik za to. V po-rovnn s komernmi krouky, kde sesuma za ron ast pohybuje v scch

Zatek novho kolnho roku s sebou s obvyklou vrkou provoznchkolnch starost pin jet jedno staronov dilema: Kdy, kde a jak m

dt trvit svj voln as? Jet pedtm, ne padne smrodatn rozhodnut,mli by rodie se svmi ratolestmi probrat jejich zjmy i nabzen monosti.

Dtsk sdruen jsou alternativou zjmovchkrouk. Plnohodnotnou. A vyjdou levnji.

14


15/24

FotoSvatavaimkov

,JiMajeraMilanBlk

Z RDM

korun, za ast v dtskch oddlech sepohybuje zhruba kolem dvou, t setkorun, piblila situaci editelka kan-cele RDM Petra Chourov.Dtsk sdruen povtinou stoj a pa-daj s dobrovolnou innos sc nad-ench vedoucch, kte svou prci prodtsk oddl, druinu i skupinu vyko-

nvaj ve svm volnm ase a bez n-roku na odmnu. Na lensk sdruennelze pohlet jen jako na pjemce ve- ejnch prostedk, upozornila PetraChourov. Ekonomick analza, kte-rou zveejnila RDM na jae letonhoroku, dokld, e tato sdruen generujznan hodnoty prostednictvm dob-rovolnick prce. Dobrovolnci se vzd-vaj pi sv pravideln innos nrokna mzdu, v pepotu je to asi ticet apadest sc na jednoho dobrovolnka

ron, m vznik ron spora ve vitm jedn miliardy. Dobrovolnickprce tak et veejn rozpoty nebonann prostedky rodin podle toho,kdo by musel zmnn akvity jinakhradit, vysvtlila editelka KanceleRDM.Vezmou-li se navc v vahu dotace MMT, na krajsk i obecn rovni a fakt, e znan st spolkovch akvitse me opt o infrastrukturu v majet-ku danch organizac, je zejm, prostoj mn penz. Ubytovn pak stojdestky korun za noc pro jednoho lo-vka, take je opravdu dostupn, tebai pro sourozence v oddle, upesnilaPetra Chourov.Po profesionln strnce si pitom dt-sk sdruen nejen nijak nezadaj s rov-n komernji pojatch volnoasovchakvit pro mlad, ale leckdy je dokoncetrumfnou. Nehled na to, e smyslem jejich innos nen doshnout co nej-lepho vkonu jejich svenc, nbrsnait se je tak trochu vychovvat

Klubovny rozmanitch dtskch spol-k nalezneme prakcky po cel narepublice. Na interakvn map Kam-chodit.cz je mon se doklikat na vcene patnct set organizanch jednoteka sdruen a organizac. Jsou tu mladhasii, zchrani, folklorist, tomci,skau, pioni, brontosaui, woodcraf-tei, chovatel, debruji a kdovkdojet.V dob, kdy se hovo o ekonomick

recesi, krtech ve vemonch vdajcha poteb etit, me bt celkem ui-ten vdt, e v oblas volnoasovchakvit na nejmlad generace existujetakhle pestr nabdka. A e je cenovdostupn prakcky vem.

Ji Majer

Z kancele RDM

U potvrt se letos v ervnu vy-hlaovaly vsledky soute Mvlast v srdci Evropy poznej jia chra, kter chce podntit mla-

d lidi k poznvn a ochran pa-mtek. Organizuje ji Pamtkovkomora, pomh RDM a letosi Nrodn institut dt a mldee.Vce viz: www.adam.cz/mavlast

Pedstavenstvo RDM vyjdilo hlubok politovn nad tm, co se kon-cem ervence stalo v Norsku na ostrov Utoya na tboe socilndemo-kratick mldee Norsk dlnick strany. Pobyt v prod je pro mnohonaich sdruen spolenm vchovnm prostedkem. Ani ve snu ns do-posud nenapadlo, e by se teroristick in mohl odehrt prv pi vol-noasov aktivit mldee. Nyn je to realita. Vnujme, prosm, tichou

vzpomnku vem nevinnm, kte byli zavradni, i tm, kte masakrpeili, stoj v krtkm prohlen RDM, podepsanm jeho pedsedouAleem Sedlkem.

Pokraovn projektu mezisttn esko-izraelsk mldenick vmnypivedlo koncem lta dal skupinu zahraninch host do Prahy, kde sejim vnovali a o program postarali lid z RDM a jejch lenskch sdru-en.

V prvn polovin z vycestova-lo 10 zstupc sdruen a RDMv rmci vmny mldee do Korej-sk republiky, aby poznali tamnkulturu a mlad lidi. esk st v-

mny probhla ped rokem.

Kateina Blandov a mstoped-seda RDM Ondej ejtka (obaz Asociace TOM) si 10. z 2011v prav poledne na louce u koste-lka sv. Klimenta na Levm Hradciekli sv Ano.

esk rada dt a mldee serozhodla pipomenout letonvro 800 let od narozen Sva-

t Aneky esk vsadbou stakmnk lpy srdit a za tmtoelem pipravila na zatek lis-topadu projekt nazvan StromyAneky esk.

15


16/24

Ze sdruen

Ve zaalo v sobotu 25. 6. zvodem navch. Kluci troku v obavch sledo-vali rusk veverky, jak se prohnjpo ebcch, ale nezlomilo je to. Jakoprvn se na start postavil Vla enk apremirov start eskch dorostenczvldl perfektn. Na nj navzal i jehotkovick spolubojovnk Bohdan Sro-ka. Poslednm elzkem v ohni byl Hon-za Gek, kter pedvedl jist vkona hned se zaadil mezi favority soute.Ve druhm kole se dokzal jet zlepit,a zajisl si tak ast ve veernm nle.Ve stedn kategorii vichni kluci zalezlipodle plnu bez vraznjch vkyv.Pak se ji zaala v chystat na nejstarkategorii, kter leze o patro v. Start

sedmnc- a osmncletch chlapcbyl urychlen o ti tvrt hodiny a na tozejm doplali nai dorostenci, ktese neshli na start pipravit a rozbhat.Tko se jim pak chytaly nstupy sou-pe a nedaily se zpichy. Vichni takzapsali pokusy hluboko po svoje mo-nos. V celkovm soutu po prvn disci-pln patilo echm 7. msto.Odpoledn program se nesl ve zname-n slavnostnho zahjen, pedstavendrustev a doprovodnho programu,

kter sledoval zaplnn stadion, nanm se obas dala zahldnout i eskvlajka. Zlatm hebem programu byloveern nle jednotlivch kategori.Mezi mladmi se na start postavil Hon-za Gek. Start se mu povedl perfekt-n. Pod v byl prvn a hnal se naho-

ru. V peme snahy ovem pi zlezuzakopnul o parapet a oknem dovnitproletl po hlav. Nats se mu poda-

ilo tret dolapy a asomru zastavil vetem nejlepm ase. Prvn esk me-daile byla na svt!

Ve tvrtek byly na programu stov-ky a v nich jsme doufali v medailovspch. Ten na sebe nenechal dlouhoekat. Z prvnho msta do nle postou-pil Jan Gek a ve nlovm bhu zv-tzil v novm svtovm rekordu 17,24.Vborn vkony pedvedli miminaVla enk a Bohdan Sroka, kte pida-li dvactkov asy. Naprosto neekanvkony pedvedli kluci ze stedn kate-gorie. Marn Lidmila si asem 16,60 zajisl postup do nle z druhho mstaa Tom Weidinger s novm osobnm

rekordem zstal tsn ped nlovmibranami. Neztral se ani Matj Krayzel,kter na posledn chvli nahradil zran-nho Tome Vlka a sedmm mstempotvrdil pevahu ech ve stedn kate-gorii. V samotnm nle Marn Lidmilavsadil na risk, kter by mu mohl pinstzlato, ale jeho volba nevyla a skonilbez medaile.Ve star kategorii chtli kluci odinitvpadek z pedelho dne a podailose. Zkladn kolo vyhrl o pouhou se-

nu sekundy Franek Kunovsk, MichalBuln byl devt a Petr Vaculn dvanct.Ve nle svedl ndhern souboj o zlatoFranek Kunovsk, ale umn mladhoRusa bylo nad jeho sly. I tak byla radostze zkompletovan sady medail velik.esk tm v celkovm hodnocen sto-

lenov na dorosteneck reprezentace SH MS mli koncem ervna hodnnapilno: bojovali o medaile na II. mistrovstv svta dorostenc v pornmsportu a vedli si skvle pivezli z MS v Petrohradu pt medail a Jan Gek

je mistrem svta! Jejich premirovmu vystoupen na MS pitom pedchzelapouh plron pprava.

FotoJanVrblk

Skvl spch naich mladch hasi

16


17/24

Ze sdruen

FotoJanVrblk

vek vyhrl a posunul se na pt mstocelkovho poad.Prvn tafeta se klukm moc nepoved-la. Franta Kunovsk se pi sebhnuz kladiny zranil a k posledn pedvce jen dokulhal. as 62,16 stail jen na4. msto. Nejdleitj vak bylo, coFrankv kotnk, protoe regule am-

piontu nepovoluj nasazen nhrad-nka. Bhem tvrt hodiny po obstiku,ledovn a zatejpovn nsledovalopomal rozhbn a nakonec rozhod-nu nastoupit ke druhmu pokusu.Vsledek 59,79 znamenal zlepen nate msto a dal bronz pro eskou v-pravu.

Zvren den byly na programu po-rn toky. Ped nimi patilo eskkomnd tvrt msto o dva body za

Blorusy. Prvn pokus vypadal hodnnadjn, ale prostik na lev stran zna-menal 26,37 a te msto. Blorusovskonili s neplatnm pokusem a v tenmoment by patil celkov bronz eskvprav. Ve druh rund se nai klucizlepili na 23,73 a museli ekat, jak do-padnou Blorusov. Vsledek 25,84posunul Blorusy na tvrt msto, tsn

za nae, a m uhjili celkov bronz. Na

konto esk vpravy pibyla dal bron-zov medaile za porn tok a v cel-kovm hodnocen to byly nepopulrnbrambory. I tak se jedn o vynikajcumstn eskch dorostenc, pi svprvn as na tto svtov akci.Vichni kluci pedvedli sv maximum,dodv vedouc reprezentanho kolek-vu Monika Nmekov, zaslou si

n obdiv i obrovsk podkovn. Jeli jsme si pro zkuenos a pivezli me-daile. Vm, e klukm nasazen vydra e jejich spch bude movac prodal mlad leny SH MS. Podkovnpat vem, kdo se vce i mn o re-prezentan tm starali, mateskmSDH, rodim, kamardm i komer-

nm partnerm, kte ns podporovali.Petrohradsk mistrovstv je bezesporu jednm z dkaz dobr prce s dtmia mlde v rmci SH MS, a to nejenv oblas pornho sportu. Bez dlouho-dob systemacky zen mimokolninnos si podobn spchy lze jen t-ko pedstavit. Proto smekm ped ve-mi vedoucmi kolekv MH, a se nmvem dobr prce da i v budoucnu.

Karel vda,

skov zpravodajreprezentace dorostu SH MS

Jednou vtou ze sdruen dt a mldeeV reii Obanskho sdruen ZIP Zbava Informace Pora-denstv a pomoc probhl 27. srpna v Havov pt ronkfesvalu pro mlad Kompot 2011, zamen na hudbua poulin umn. www.zdrhovadlo.cz

Prask arcibiskup a duchovn sprvce Kolpingova dla R Dominik Duka pijal 23. srpna t. r. zstupce tto na or-ganizace spolu s jejich nvtvou z Kolpingova dla Sdroll(Jin Tyrolsko). www.kolping.cz

lenov Hnu Brontosaurus reprezentovali eskou repub-liku na mezinrodn mldenick vmn v portugalskmmst Porto; nmtem setkn se stala obnoviteln energie,jej zdroje a vyui, vetn nakldn s odpadem.

www.brontosaurus.cz

lenov a pznivci INEXu Sdruen dobrovolnch akvitoslavil koncem srpna dvacet let innos tto neziskov or-ganizace. www.inexsda.cz

Morav a slez lenov mezinrodn mldenick orga-nizace Royal Rangers reprezentovali na pelomu ervencea srpna eskou republiku na setkn Eurocamp 2011 veFrancii. www.royalrangers.cz

Stovka d a vedoucch z esk republiky a ze Slovenskastrvila prvn srpnov tden v italskm Romano Bassano namezinrodnm camporee advensckho dtskho KlubuPathnder. www.pathnder.cz

Pod nzvem Unify 2012 hodl skotsk YMCA uspodatpotkem pho roku mezinrodn konferenci na tmakesansk posln. www.ymca.cz

Sdruen evangelick mldee (SEM) v R pichystalo v dru-h ervencov dekd v jihoeskm Strmilov pro astnkya astnice kempu pro mlde Pod jednou stechou tyikurzy biblicko-temack, divadeln, lmov a tanen.

www.semcr.cz

Chovatelsk dorost si v srpnu v Opav zasoutil na sv43. zjmov Olympid mladch chovatel.www.cschdz.cz

Ndhern tradice zijovho setkvn d z nrodopisnchsoubor z rznch kout R s dtmi z folklornch soubor jinch zem u podevatenct promnila Lzesk nmsa kolondu v Luhaovicch na pestrobarevn jazykov Baby-lon. www.folklornisdruzeni.cz

Celosttn vzjemn vmna zkuenos (CVVZ) je tradinakc urenou pedevm dobrovolnkm pracujcm s dtmia mlde. Jej leton ronk se kon od 16. do 20. listopaduv Hradci Krlov... www.cvvz.cz

17


18/24

Nzev projektu, kter koordinujete,

jako by ujioval zjemce, kte by se

do nj rdi zapojili, e ono zsadn roz-

hodnu prv padlo a e tam jde-

te. Kam vlastn mvte nameno?

Do eskch neziskovch organizac.Protoe projekt je zamen na pomoceskm neziskovm organizacm, nazprostedkovn bezprostednho z-itku z eskho neziskovho sektorumladm lidem vetn cizinc skrzedobrovolnickou prci. Spolupracujeme

s mnoha rzn zamenmi neziskov-kami, ili zjemci o projekt maj velkvbr a tedy i anci poznat neziskovku,jej zamen je zajm. Od roku 2007,kdy projekt vznikl, jsme navzali spo-luprci u s vce ne 40 organizacemi vR a zrealizovali jsme 65 vkendovchprojekt. Tmata jsou opravdu pestr,nap. pomhme sdruenm pracujcms lidmi s handicapy, s hiporehabilitac,s cizinci v R (s uprchlky i imigranty), salternavnmi divadly, buddhisckmia jognskmi centry, podlme se na z-chran kulturnch pamtek, pracujemes dtmi a mlde nebo jezdme do eko-logickch center i do ZOO.Krom pracovn npln je na Tamjde-mech i velk pesah do zitkov avzdlvac sfry. V organizacch pro nspodaj exkurze, workshopy s tema-kou, na ni se sousted, nebo i vletydo okol. Spolu pak hrajeme hry, spo-len si vame je to tak trochu jinzbava.

Kter poloky obsahuje aktuln sou-

piska tamjdemovch cl? A je pro je-

jich naplnn vznamn, e nedvno

zaal nov koln rok?

Nae cle jsou vlastn od zatku projektu stejn. V zsad jsou ti. Prvnmje zprostedkovat esk veejnos bez-prostedn kontakt s eskm nezisko-vm sektorem. Za druh ukzat mladmlidem, e se d voln as trvit i trochujinak, to dobrovolnickou prac a edobrovolnictv me bt i zbavou. A zate je to samotn pracovn vpomocneziskov organizaci, ve kter se skr-v vchova k obansk odpovdnos, kpoznn hodnoty prce.A co se kolnho roku te, Tamjdemyprobhaj jen bhem nj, o przdninchje nepodme.

Odkud erpte sv nmty, py pro

akce Tamjdemu? Jak je zhruba podl

tch, kter si plnujete dlouho do-

pedu a tch, do nich shodou nejrz-

njch okolnos skote takzvan rov-

nma nohama?ekla bych, e pomr je tak dv tenyku jedn ten. Se zatkem kadhonovho kalendnho roku stanovuje-me celoron pln. Vzhledem k tomu,e se akce konaj dvakrt do msce,dva a ti msce dopedu domlouv-me s organizac, kam jedeme, pesntermn a dal podmnky. Ale v jednten ppad se stane, e nkde po-tebuj rychlou pomoc a oslov ns p-mo. To pak hledme vhodn termn a

tvorba plnu tamjdemovho programuna cel rok pipomn puzzle hlednsprvnch dlk njakou dobu trv.Nmty a py erpm hlavn z interne-tu. Snam se najt temacky zajmavfunkn organizace, kter by uvtalypracovn vpomoc. Samotn dobrovol-

nci tak pin py na spoluprci apak ns oslovuji i pmo neziskov or-ganizace a dobrovolnick centra.

Jak byste popsala typickho astnka

vkendov akce Tamjdemu?

Na Tamjdemu je hezk to, e s nmjezd skuten lidi vech vk, profes,lid rznch zjm. Typick astnk jeve vku tak dvacet ti, dvacet pt let,student nebo nkdo, kdo je krtce pokole a zan v prci. Pohod. Jde o

lidi vnitn oteven, naprosto bezpro-blmov a je fajn, e na Tamjdemech jeznan koncentrace prv takovch lid.Dobrovolnick skupina nen uzaven.Vdycky se pihls nkdo nov a nev,co vechno me ekat. Vichni novcio to snadnji do skupiny zapadnou.

Jde z jejich strany spe o nhodn, jed-

norzov podniky na zklad okami-

tho rozhodnu, nebo i Vai dob

holubi se vracej?

Vracej se, vracej. Co je perfektn ao to nm jde. Vtinou to zan pr-v u spontnn akvity, dky n si lid eknou, e chtj vypadnout ze svhokadodennho ivota. Brouzdaj na in-ternetu a stane se, e najdou Tamjdem.Anebo se o projektu dozv pes kama-rdy, kte jim eknou: Byl jsem na thleakci a bylo to pjemn, na vkend jsemvypadl z msta, ze studia a tak Spon-tnnost pak nastartuje dlouhodobjspoluprci; lidem se lb, e se nae clepln, e tam jt m smysl a eknou si,

e voln as jde trvit i trochu jinak.A e i kdy to trochu jinak znamenprci pro njakou neziskovku, tak jepnosem jak pro onu neziskovou or-ganizaci, tak pro n. Tohle se opravduda a jsme za to moc rdi. Dokonce sez naich dobrovolnk postupn stvaji organiztoi tamjdemovch vkendjako takovch: lid si berou na starostdl koly, jako je teba kontaktovnneziskov organizace s vedenm kon-krtnho vkendovho projektu.

Jak jste se Vy sama dostala k prci,

ji vykonvte? Co z n mte Vy a co

alespo podle Vaeho mnn a jist

i zkuenos z n maj vichni , kte

se projekt astn?

Byla jsem dlouho dobrovolnkem jed-

Sta nm vae nadenRozhovor s koordintorkou dobrovolnickho projektu TamjdemMarktou Votavovou, lenkou Duhy sdruen dt a mldee pro voln as,produ a recesi

FotoJiMajeraarchivMarktyVotavov

Rozhovor

18


19/24

FotoarchivMarktyV

otavov

Rozhovor

n duiny (organizan jednotka Duhy),Duhy Tangram. Na jedn z akvit jsemse seznmila s tehdejm autorem akoordintorem Tamjdemu tpnemZelingerem a pak, a dva roky nato,jsem vyjela na svj prvn Tamjdem. Tmzaala moje spoluprce s Tamjdemema pak na jae 2009 jsem se ujala koor-

dinovnPokud jde o benety, pro m jsou ve-lik. Vstup do neziskov sfry, do pozi-ce koordintora mi v mnohm oteveloi. Pedm jsem se astnila mnohchakvit jen jako dobrovolnk a nikdy mnenapadlo, jak prce za m stoj. Vesv prci se cm bt uiten, msmysl pro m, pro astnky, pro nezis-kovky, potamo pro spolenost a zsk-vm drahocenn zkuenos. Jsem takvdn, e mu pracovat z stedn

kancele Duhy, kde je podntn a po-vzbudiv prosted.Z hodnocch dotaznk tak vm, en projekt je pro astnky pnosem.V naprost vtin ppad astnci naotzku, jestli jim projekt pomohl obje-vit nov idely nebo v nich vzbudil tou-hu nco novho podnikat, odpovdaj

kladn. Lid odjdj z naich vkendnabi energi, npady, chu nco tvo- it. By by to bylo jen to, e se z-astn dalho Tamjdemu. I to je pro npokrok a velk benet. Setkvaj se sneziskovm sektorem, poznvaj novlidi, take maj anci uzavt nov p-telstv, a dky Tamjdemu mohou nabti novch zkuenos a dovednos. Se-tkvaj se tu cizinci s echy, a lid tudmohou kupkladu vyut svch znalosanglickho jazyka.

Pedstavme si, e nkdo, koho tohle

nae povdn teba zaujalo, by si chtl

vyzkouet, jak to na takov akci Tam-

jdemu chod. Co mu poradte, aby ud -

lal? A kdy u jsme u toho, limituje ho

nco? Napklad vk, fyzick kondice,

jazykov vbava?

Stanovili jsme spodn vkovou hraniciosmnct let, horn hranice stanovenanen. Postaujcm kritriem je nade-

n lovka pro vc, pro prci, fakt, e

se hls proto, e chce nco uiten-ho dlat. Vkendy vedeme, pokud je topoteba vzhledem k cizincm, dvojja-zyn esko-anglicky. Pekldn seujmaj i samotn astnci a maj tedyanci si procviit anglinu. Cizinci,kte s nmi obas jezd na vkendovky,se naopak sna mluvit esky. A kdy jenejh, tak se i rukama a nohama do-mluvme a hodn se m ume. Tedylimity? Nm skuten sta naden.U dvakrt se Tamjdemu zastnil ikluina s mentlnm handicapem a vedopadlo perfektn. astnci odlinostdokzali reektovat a pomhali a on bylnaden.Jedin, co zjemce mus udlat, je vy-plnit internetovou pihlku (www.trochujinak.cz). Me si tak podato pravideln zasln e-mailovch pi-hlek, aby mu ppadn neuniklo ncozajmavho.

Za rozhovor podkoval

Ji Majer

Pedstavenstvo RDM na svm poslednm Valnm shromdn pedstavilo zmr vytvoen databze monost,ktermi by sdruen v ppad povodn i jinch krizovch stav mohla inn pomoci postienm.

Tato konkrtn nabdka pomoci s kontaktem by byla ze strany RDM pedna veden zchrannho systmuv pslun lokalit bu pmo, nebo ve spoluprci s pslunou krajskou radou dt a mldee.

V ppad, e se rozhodnete nabdnout svou pomoc, prosm, zaregistrujte se na adrese:

http://shortlinks.crdm.cz/formular-izs

Chcete nabdnout svou pomocpi een mimodnch udlost?

19


20/24

FotoarchivFoSRaH

odinaH

Ze sdruen

Osm Prask jarmark na Ovocnm trhu

kolen P3 ve panlsk Pamplon

V ter 30. srpna 2011 veer skonilav Praze na Ovocnm trhu esden-n pehldka lidovho umn z celhosvta. Letonmu 8. Mezinrodnmfolklornmu fesvalu Prask jarmark

na rozdl od minulho roku poasplo, proto nen divu, e a na ptenpodveer, kdy se nad hlavnm mstempehnala boue, sledovalo vystoupenpeplnn nms. Podle poadatelcelkem dvanct programovch blo-k ve dnech 25.30. srpna zhldlo na90 000 lid!Zjem o inkovn na Praskm jar-marku byl velik, urit se nikdo ne-nudil, protoe se v programu stdalysoubory dtsk, dospl i smen,

profesionln umlci s tmi, kte pin-

eli autenck folklor sv vesnice, naesoubory se skupinami z Evropskchi zmoskch zem, ekl dramaturga reisr fesvalu Duan Gelien. DivciPraskho jarmarku vidli vce ne dvdestky naich a zahraninch piko-vch folklornch soubor.esk tance a psniky poprv pijelyzatanit a zazpvat i soubory naich kra-jan ze zahrani. V sobotu odpolednese staly hosty Praskho jarmarku chor-

vatsk soubory Holubika z Daruvaru,Srdko z esk obce Bjelovar, eskbeseda Prekopakra Pakrac a z ukrajin-sk vesniky Mykolajivka pobl mstaVinice soubor Studnka Holender- ei. Publikum s dojem sledovalo,s jakou lskou, entuziasmem a pocitemhrdos krajan pedvdli esk ps-niky a tance, kter se nauili od svchrodi a prarodi a kter je poutajk jejich pvodn vlas.Za osm let svho trvn se MFF Prask

jarmark stal nejvt pehldkou zahra-ninch folklornch soubor v cel re-publice. Bhem jeho nedlouh historievidli divci na Ovocnm trhu lidovumn doslova ze vech konnent, odCookovch ostrov, Novho Zlandu,Indonsie pes Japonsko, nu, Asii,Kongo, Kapverdsk ostrovy a po Mexikoa Lanskou Ameriku. I letos byly k vidnna Praskm jarmarku umleck skupi-ny a soubory takka z celho svta.

Folklorn sdruen R

Novch zkuenos nen nikdy dost, pro-to Hodina H z Pelhimova vyslala Jitkuz Tebe, Pavla z Humpolce a Martuz Brna na kolen tkajc se programuMlde v akci. Projekt se konal ve ms-t Pamplona na severozpad panl-ska.P3, neboli Parcipaon Partnership

Policy, ml za cl seznmit astnky, to je pracovnky s mlde a programemMlde v akci z rznch evropskchzem, se strukturou programu. Dalmidleitmi body programu byly diskuzea nsledn odpovdi na otzky typu:jak se d spolupracovat na mezinrod-n rovni, jak metody je vhodn pou-vat pi projektech a jak celkov by mlprojekt vypadat. Nejenom jak by mlvypadat, ale tak jak projekty relnvypadaj a jak se dl dle toho, jak jsou

jejich cle a metody parcipace. Vyvr-

cholenm kurzu byla prce na vlastnmprojektu, kter ml ideln odpovdatakci Projekty parcipavn demokraciea Setkn mladch lid a initel od-povdnch za mldenickou poliku,ktermi jsme se podrobnji zabvali.

esk astnice projektu Jitka dodv:Musm ct, e s prbhem i vsledkemna prce jsem mile pekvapena. Naepracovn skupina sestvajc se z tmuech, Chorvatky a 2 Litevc zaalavytvet projekt 5.1 zamen na ev-ropsk mulkulturalismus a xenofobiipanujc ve veobecnm povdom Ev-

ropan. Tmto smrem jsme se vydali

zejmna i vzhledem k tragick udlostoho lta, xenofobn a nacionalisckymovovanm hrznm inem v Nor-sku.Vce informac o Hodin H najdete nawww.hodinah.cz.

Jitka Zimkov

20


21/24

Z RDM

FotoMichalaK.Rocmanov

Kulat stl neziskovek s prof. Karlem EliemKulat stl s Prof. Dr. JUDr. Karlem Eliem, klovou osobnost ppravyzsadn normy obanskho prva budoucho Obanskho zkonku sekonal 18. ervence 2011 v Evropskm dom v Praze.

Diskuse se astnily tm tyi destkyzstupc neziskovch organizac pracu-jcch v oblas vchovy d a mldee,ivotnho prosted, socilnch slueba dalch spolk, tak zstupci minis-terstev, nkolik sentor a poslanc ijejich asistent.

iv se debatovalo o statutu veejnprospnch organizac (VPO) a o spol-kovm prvu v navrhovanm Oban-skm zkonku (dle jen OZ). Kulat stlpodala esk rada d a mldeev rmci Evropskho roku dobrovolnictv2011, kter si klade za cl vytvoit dobrpodmnky pro innost dobrovolnk.Po vodnm pivtn pedsedy RDMAlee Sedlka se ujal slova prof. KarelEli, kter upozornil, e jednn k OZbudou skonena v z. Pot vystou-pil Petr Bergmann ze sdruen Spiralis

s tez, e vlastn neziskov organizacestatut veejn prospnos nepotebu-j, a tzal se, pro tedy legislavci tutokodikaci vytvej.Prof. Eli odpovdl, e zaprv jsou n-kter sdruen, kter statut chtj, a zadruh e na to, aby denice vznikla, bylvznesen poadavek ji v letech 2000-2001 na jednn vldy, co bylo jasnmzadnm zkonodrcm. Dodal, e bynebyl problm veejnou prospnostzlikvidovat v OZ a zdit ji v zkonech

daovch, a podotkl, e k tomu, kdodoshne na statut VPO, budou monmeceni vstcnj Na to reagovalMarek ediv z Asociace VPO, e se de-nice Statutu VPO tk vech prvnchforem a ne jen neziskovch nevldnchorganizac (NNO), kter navc maj ji

v nzvu, e nemohou vytvet zisk, coby statut VPO mohl eit.K tomu podotkl Tom ehk z Junka svazu skaut a skautek R, e povaujeza neastn, kdy polovina podmnekk VP je uvedena v OZ a druh polovinav jinch zkonech. To nejhor, co se

me stt, je, e budeme mt status VP,kter bude jen dalm lbivm ntrem,za kter se schov cokoliv, dodal.Milena ern z Vboru dobr vle OlgyHavlov upozornila na to, e se nezisko-v sektor stle vyvj, avak dosavadndvacelet neustl rst neziskovhosektoru j pipad novm veuruj-cm a velimitujcm principem veejnprospnos mrn oktrojovan. Na tokonstatoval Petr Bergmann, e NNO semohou vyvjet tak, jak bude pro spole-

nost poteba, co doloil nkolika p-klady z historie. Dle dodal, e denicestejn nic nevye, protoe bude jenpro ty, kdo se ke statutu pihls. TomNovotn z Asociace turisckch oddlmldee upozornil, e nkterm NNOme nlepka VPO i ukodit, protoe

zejmna v mench obcch si lid ne-znal tto problemaky z VP udlaj nan bi.Prof. Eli vysvtlil, e Obansk z-konk chce vytyit tyi obecn znakyVPO, a e statut VP bude moci bt ode-jmut organizaci soudn cestou, a nvrhk tomu me dt i konkurent.

Debatujc dle upozornili na to, ev Evrop je trend sttn prostedky proNNO omezovat a bude teba se vce ob-racet na sponzory.Ale Sedlek navzal nzorem, e do-posud byl statut VPO prezentovn jakopotebn kvli pstupu ke sttnm pro-stedkm, ale e zde z st prof. Eliezaznlo, e pokud by VP nebyla branouk veejnm prostedkm a to je novinformace, e je to pstup k daovmbenetm To je ale troku jin poje,

a to by pro vtinu problm nebyl. Vt-ina tch organizac m zisk nula nulanic, a naprost vtiny organizac, kterzde zastupuji, se 200 000 individulnchlen ve sto organizacch sektoru da mldee, se to netk, protoe kdyjdeme do detailu, tak njak zisk reali-zuj jen ty nejvt Take my bychomsi to ani nevyizovali, protoe bychomto asi nepotebovali, zam nm to alebylo prezentovno jinak.

Na zvr Ale Sedlek podkoval ped-nejcmu prof. Eliovi i vem ptom-nm za ast. Nakonec zopakoval z-kladn mylenku nezavdt kogentn(donucovac) ustanoven nikde, kde tonen nutn.

Michala K. Rocmanov21


22/24

nzerce

22


23/24

Petr Vacek,herec

Z tlho dtstv chalupa v Nov Vsiu Rakovnka, bval kola. Ltme ven-ku do veera, venku je chladno, kdypijdu do vyht mstnos, chce se mihned spt... uovky na hnoji u kravna,dut lpa a na n provaz jako houpaka.vysok obil, vy ne j, pocit obrov-skho lta - nevm jak to vysvtlit, alejet dnes to mm ped oima. Stojmpod modrm nebem a je horko a je tonjak ... obrovsk.Potom tbory s oddlem Argonau. Tr-pen se slubou v kuchyni, vedu posdkua nenvidm zodpovdnost a organizo-

vn. Ale miluju non hldky, hlavn turann, kdy se noc mn v den. Na konciprzdnin bolen bicha a stesk, e to zase

vechno kon. A to mm dodnes.

Lela Geislerov,vtvarnice

Vybav se mi asi nejprve rzn vn trvy, co je posekan, malin, a lehcezatuchlej pach na chalupy, kam sepemisuji kad lto se svma blzk-ma a vekerou zv.Pak taky vskot mejch d, synovca nete, vudyptomn umn poto-ka, praskn ohn. A takovej pocit vol-nos a poakovn se, kdy se zd, e to

tak bude napod, a vdycky to stranrychle utee.

Erik Tabery,novin

Mn se jako prvn vybav umava a paktbory. sten to i souvis. Na uma-v jsem se narodil, jezdil tam hodnasto a dodnes tamn krajinu povaujiza to nejhez, co mme. I kdy j po-mrn dost kod lidsk krovec, kterse stle nekontrolovan . Hned n-kolik skautskch tbor probhlo naumav, take se mi mstn krajina spo-jila navc s dobrodrustvm. To je idel-n a nezapomenuteln kombinace.

FotozlevaarchivPetraVacka,

kresbaLelaGeislerov,

fotoarchivEr

ikaTaberyho

Anketa

Co se Vm vybav, kdy se ekne przdniny?

23

Biblick impulz je ekumenick projekt, jeho clem je se-znmit vc studenty, kte se bn potkvaj ve kolch,na fakultch, na kolejch, v menze apod., ani by o sv vevdli. Zrove je jeho clem prohloubit jejich vztah k Bibli.Tento projekt bude probhat na podzim 2011 (jen, listopad)a je pokraovnm loskho prvnho pilotnho ronku, dky

nmu vzniklo nkolik novch spoleenstv a poznalo se pes400 student.Biblick impulz tak tvo vlnu malch akc podanch samot-nmi studenty. Ty mohou probhnout na kolch, fakultch akolejch po cel republice a jejich realizace je na samotnchvysokokolcch.S pomoc webu biblickyimpulz.czji me snadno zorganizo-vat kdokoliv. K dispozici mu jsou jak tipy na program a npl

setkn, tak i osoby, na kter se me obrtit v ppad njakch nejasnost nebo obt. Akce mohou bt rznhodruhu, od promtn film, pes rozjmn a po setkn u dobrho jdla. Spolenmi jmenovateli vech vak jsouvzjemn seznmen, poznvn Bible a modlitba.Akce probhnou nap mnoha studentskmi a mldenickmi organizacemi po cel esk republice a mly by

pomoci tak ekumenickmu sblen vcch.Obzvl v tomto roce nese Biblick impulz 2011 draz na osobn setkn face to face jako podporu skutenchivot a vztah v dnen dob virtuln reality a ivota trvenho online. Protoe, jak ji ekl filozof Heidegger:Modern doba pekonala kadou vzdlenost, ale nevytvoila blzkost. A prv Biblick impulz se sna podpoitmlad lidi na cest k vzjemn blzkosti.Jsi student, chce se zapojit a pomoci rozsvtit prostor tv koly, aby se vc studenti mezi sebou mohli poznat? Podvej se na www.biblickyimpulz.cz nebo pi na [email protected].


24/24

Fotogalerie Archy

Z tbora TOM S.T.A.N. 2011 foto nahoe Tomek Hurt, dole Ondej ejtka

Date post:	07-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	archacrdmcz
View:	228 times
Download:	0 times

Archa - 2011 / 4 - Prázdniny, jak mají být

Documents