Archa - 2011 / 5 - Evropský rok dobrovolnictví 2011

8/3/2019 Archa - 2011 / 5 - Evropsk rok dobrovolnictv 2011

1/24

ARCHA

fotoMichalSvoboda

slo 5/2011Nae tma: Evropsk rok dobrovolnictv 2011

Evropsk rok dobrovolnictv a dtsk sdruen

Se zaujetm, spolehliv a skromn

Pedstavujeme: Sdruen evangelick mldee


2/24

Evropsk rok dobrovolnictva jeho inspirace dtmi a mlde

Ped dvma lety se v prostorch praskhoKongresovho centra konala dvoudennevropsk Konference o mldei, jedna zet ocilnch akc eskho pedsednictvEU vnovanch oblas poliky mldee.Tehdej ministr kolstv Ondej Lika nazmnnm beznovm sympoziu, uspo-danm MMT ve spoluprci s Nrodnminstutem d a mldee, upozornil nanvrh a osobn ho podpoil aby bylrok 2011 vyhlen Evropskm rokem dob-rovolnictv.

Za pipomenu mon stoj, e s mto n-vrhem vzelm z esk strany, piel PavelTranna, reektujc tak zjmy neziskovchorganizac soustednch pod stechouesk rady d a mldee (RDM).Na konferenci tehdy mj. zaznlo, e dob-rovolnci se stvaj nenahraditelnou sou-s vzdlvacho procesu, nebo stt ne-me pokrt pln vechna bl msta

na map spoleenskch poteb. Napkladtam, kde se objevuj sociln patologick jevy nebo rizikov chovn, jsou dobro-volnci zvlt , kte pracuj s mladmilidmi naprosto nezastupiteln. Doshnouto a tam, kam stt nikdy doshnout ne-me...

Rada ministr zodpovdnch za kulturupak 24. listopadu 2009 pijala rozhodnu-, jm se rok 2011 vyhlauje Evropskmrokem dobrovolnch innos na podporu

akvnho obanstv. Stanovila zrove,e obecnm elem evropskho roku jepodncovat a podporovat sil, kter Spo-leenstv, lensk stty, mstn i regionlnorgny vyvjej, aby obansk spolenosvytvoily podmnky pro dobrovolnictv

v Evropsk unii (EU). Maj tak zajistvt zviditelnn dobrovolnch innosv EU, a to zejmna vmnou zkuenosa osvdench postup.

Mluvme-li o dobrovolnictv, mme namysli dobrovoln akvity v cel ad oblas-

: ve zdravotnictv, v socilnch slubch,kultue, sportu, ekologii, dle rozvojovouspoluprci a dobrovolnictv mezinrodn,pi mimodnch udlostech, dobrovol-nictv remn, komunitn a samozejmtak v oblas, kter inspirovala toto pojeletonho roku: to v oblas d a ml-dee.

Uvd se, e jen v lenskch sdruenchRDM v souasn dob celoron pracuje kolem 26 000 dobrovolnk. Tyto lidi

bychom mli hodnot podle toho, jak pro-spnou shledvme jejich prci. Prosp-nou svm dtem, sob, mstn komuniti celmu veejnmu prostoru,zdrazujeAle Sedlek.

-maj-

FotoAleSedlek

vodnk

ZpravodajRDM o vchova vyuit volnhoasu dta mldee

RegistraceMinisterstvemkultury: MK R 8135Temack skupina 13/A8,ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilekpovoleno eskou potou, s.p.,odtpn zvod Peprava,.j. 1259 / 99ze dne 29. 3. 1999

Redakce:Ji Majer vedouc redaktorAdresa redakce:esk rada d a mldee,Senovn nms 977/24,116 47 Praha 1tel.: 234 621 210e-mail: [email protected]: 68379439

Sazba a litoMichala K. Rocmanov,akad. mal.Tiskne REFOS, PrahaFotograe z archivu RDMa jejch lenskch sdruen.Vychz 6x za rok.

Toto slo vylov jnu 2011.

Zpravodaj Archa je nekomernskovinou, kter nen urenak prodeji.

Podrobn informaceke zpravodaji Archa lze nalztna internetov adresearcha.crdm.cz

2

www.dobrovolnik.cz


3/243

Nae tma

FotoTomNovotn

Vce ne tictka tomk se sela v poslednm srpnovm tdnu v Oparenskmmln. Je to pro mne vdycky radost a dopvm si ji u sedm rok.

Prce, matka pokroku, ve mln v Oparn

Mlad lid za pomrn mal penz,vydatnou stravu, a hlavn za pobytv dobr spolenos vrstevnk jiski-vho intelektu proij tden v nkterz naich zkladen. Piln pracuj, zejm-na prvn dva ti dny je jejich nasazenhodn pickwikovskho kapitalismu,dnes nevdanho.Chod pozd spt, dlouho do noci kl-bos, zpvaj a rand. Rno mi klnou zaformu i obsah budku, budku hu-debnho. Je vdy moc brzy a vtinouse netrem, nkdy a o destky let, dovhodnho interpreta.Po sndani se ale prce rozebhne.Pro pu o takov banalit? T mne,e to jde. e movace partou (to zejmna), vrstevnickou spolenosa snad tak prostedm, na naich spol-kovch lafundich tradin pknm,vzkvtajcm a udrovanm kolsk

i evropsk penze bu v tomto smyslupochvleny uin sv a na konci e jepkn a viditeln vsledek.Vce ne tictka tomk z cel republi-ky se tak sela i v letonm poslednmsrpnovm tdnu v erstv zrekonstru-ovanm Oparenskm mln.Bylo pjemn vidt, e tam, kde eme-slnick invence pedchozch profesio-nlnch emeslnk narazila na sv li-mity a svou (ne)movaci, umly mladruce dobe a rychle pomoci tu s pe-dldnm dvora, tu s obloenm stud-ny nebo nahrazenm otoliny kolemdomu autenckmi oblzky z potoka.O sv si ekla i propovodov ochranamlna ad povod se do odstrannrznch barir, kter znemoovalyhladk prtok potoka, zrovna nehnal,svaly mladch mu si tedy musely po-radit jak s obmi kameny na dn, tak

s paezy v ei.Trochu mi, jako tomckmu ednkovi,chyb tu a tam teba takov posezenv tborov jdeln. V Oparn jsem si tomohl vynahradit v prjezdu, kde se naerstvm vzduchu sndalo, obdvaloi veeelo.Obas se jedlo i jdlo od verejka, pod-le norem na vyhozen. Slva a Vte,promite!A ty veery u kytary!Zvldli jsme dokonce nco na zpsob

tborov (brigdn) hry. I facebookovgenerace mladch si rda hraje, nastoj-te, a kolikrt jsou to pln pitomos,co ji pobav, nadchnou a zabav. Stazalistovat Zapletalem, Foglarem, Svoj-skem i Chourem, ppadn zaptratve vlastn pam

Bude to znt jako hrozn frze, ale lo-vk m po takovm tdnu pak vtchu do vech tch spor, bitek a de -bat o penze, mobility, implementace,veejn prospnos, publicity a par-cipace, do svta zaplevelenho bl-bolem, slovnm balastem bez obsahu,nrazovmi ad hoc akcemi, vanivmikonferencemi, peshranin parcipa-c a pseudospory, kter se nevyhbajbohuel ani naemu neziskovmu pro-sted.

Takov prci est.Tom Novotn


4/24

O vsadbu svatoaneskch lip je velk zjem

Bhem msce z, kdy se jednotlivsdruen mohla k bezplatnmu odbrustromk zvazn pihlaovat, byla celzsoba ti a pl metru dlouhch kmn-k lpy srdit (Tilia cordata Roelvo),zakoupench RDM, beznadjn roze-brna.Byl o to opravdu obrovsk zjem. Jetped samotnou uzvrkou se nm pi-hlsilo dokonce vc sdruen, ne kolikajsme mohli jejich zjem uspokojit, kon-

statuje mstopedseda RDM Ondejejtka. Dodal, e vsadba je plnovnana vkend 5.6. listopadu, kdy vrcholTden dobrovolnictv, sputn v rmciletonho Evropskho roku dobrovol-nictv. Pinejmenm jeden cl projek-tu nazvanho Stromy Aneky esk jetedy vce ne zejm neokzale pod-trhnout vznam nevdlench ak-vit, mezi n mimokoln vchova da mldee pochopiteln pat.Tm, e nae nrodn stromy budouve sdruench vysazovat d a mladlid, prohloub se v nich nejen zjemo produ, ale i o nai historii a sttnost.

Zrove ovem tak m, e si sdrue-n budou muset vyjednat a domluvit

souhlas s majitelem vypovanho po-zemku, co je ve vtin ppad obec,prodiskutuj zejm vyjednavai spolkzase i nkter tmata tkajc se mstnsamosprvy a kdov, nkde teba pa-mtn strom zasad i spolu s ednky,vysvtlil dal mon efekty, respekvezmry organiztor Ondej ejtka.Asi 80 procent subjekt, kter se k vy-sazen Stromu Aneky esk pihlsily,nle podle nj k lenskm sdruenmesk rady d a mldee; zjem proje-vily i nkter koly i domy d a ml-dee. Svatoanesk lipky chtj vysaditnapklad skau a tomci, mezi dalmi

nadenci se objevili pioni, woodcraf-tei z Ligy lesn moudros, mlad cho-vatel, lenov sdruen Boii, Sdruenevangelick mldee a akvist z kraj-skch mldenickch rad (za vech-ny KRDM Karlovarska, RADAMBUK,JRDM).Souadnice mst, kde sdruen svpamtnick stromky vysad, nslednzanesou do formule na interneto-vch strnkch projektu Kamchodit.

cz. Stromky tak mohou rozit mapunekonformnch poutnch mst, kamby stlo za to zajt. Informan tabul-ky u nich instalovan budou navc itslvu Svat Aneky esk i povdomo tch, jejich p byl strom zasazena roste o danm sdruen i o projek-tovm partnerstv.

Projekt RDM Stromy Aneky esknann podpoil EZ; v tomto ohleduse organiztoi sna zskat i podporuministerstva kolstv.

Tiskov zprva RDM

Nae tma

4

Mldenick a dtsk spolky a organizace vyszej u pleitosti osmisthovro narozen Sv. Aneky esk stovku pamtnch lip.O akci, za n stoj esk rada dt a mldee (RDM), je nebval zjem.

Vznam dobrovoln prce s dtmi a mldepro spolenost

(v p bodech):

1/ Sdruen d a mldee poskytuj rodim hldn jejich potomk ve volnm ase (prosted dobr party, nleitprokolen a zkuen veden, doplnk koly, mimokoln vchova)

2/ Neformln vzdlvn d (dobrovoln, zmrn, logicky strukturovan, u se prostednictvm prakck aplikacepoznatk zskanch ve kole; u se na zklad vlastn zkuenos, mohou chybovat bez obav z poshu nedostanoupatn znmky)

3/ Mlad lid zskvaj cenn mkk kompetence (zvlt cenn a poptvan v dnenm svt: kreavita, tmovspoluprce, een problm spjatch s jazykovou vybavenos, mulkulturn povdom, schopnost empae, smysl prozodpovdnost)

4/ Alternava pasivnmu a konzumnmu zpsobu ivota (zdrav ivotn styl, pohyb, pobyt na erstvm vzduchu, ekolo-

gick ctn, sociln inteligence, vrazn proalkoholn a jin primrn prodrogov prevence)

5/ Odborn kompetence (pokud vytrvaj coby dobrovolnci v nastoupen cest): kvalikace srovnateln s vsledkyformlnho stedokolskho i vysokokolskho vzdlvn; pidan hodnota pro zamstnavatele.)

Zdroj: Ekonomick analza vypracovan

Michalem Menkem a Michaelou Vankovou z Moravsk vysok koly Olomouc


5/24

FotoarchivJihoSzela

Ze zahrani

Dalajlma Tndzin Gjamccho na nmpislbil nann podporu cca 650 000K ron. Zrove vyjdil souhlass plnovanm rozvojem podporovankoly, kter odborn zajiuj lenovHnu Brontosaurus. Nakonec vyzvaldal sponzory, aby se k pomoci takpidali.

Ml jsem ze setkn skuten pozivnpocit, popisuje architekt Marn Knapsv dojmy z audience, pedstavili jsme, v jak fzi je kola te, a potomtak, jak jsou plny do budoucna. Da-lajlmu skuten zaujaly problmy, sektermi se obyvatel Mulbekhu musejpotkat. Pjemn setkn zakonil da-lajlma tdrm rozhodnum darovat

nm 1,5 milinu rupi ron, dodv.Je to pro ns velk est, zskat podpo-ru pmo od naeho nejvtho duchov-nho vdce; myslm, e mu mluvitza vechny z na vesnice, zhodnol

sv dojmy editel koly v MulbekhuTsewang Norboo. Penze vyuijeme vprbhu dalch let na platy a kolenuitel a taky na stavbu novch tdprvnho stupn.O audienci u dalajlmy jsme dlou-ho usilovali, protoe adatel o jehopodporu je skuten mnoho. Na kolypodobn t, jako je mulbeck, se pirozhodovn o udlen audience po-hl seriznji, pokud maj rozvinutouspoluprci se zahraninmi neziskovmiorganizacemi, jako je tomu v naemppad. Dal pozivn skutenos je,e dalajlma kolu v Mulbekhu minulrok osobn navvil. Po tto nvtvse svmu asistentovi svil, e by v bu-doucnu rd kolu podporoval, odkrv

pozad udlos Ji Szel, koordintorBrontosaur v Himaljch.Brontosaui v Himlajch pomhajk dobrmu vzdlvn v Malm Tibe-tu (Ladakh, sev. Indie) od roku 2006.

kole ve vesniciMulbekh posky-tuj nann a od-bornou pomoc.V roce 2011 po-skytli 750 000 Kna stavbu novhokolnho intern-

tu (byl navren jako ekologick stavbaz loklnch materil, vytpn pomocslunen energie).e odbornci asistuj pi vstavbnovch budov, zpracovn vukovhoplnu nebo vzkumu zjmu komunitya dalch innostech. Dle brontosauiposlaj do Malho Tibetu kadorondobrovolnky, kte u na mstnch ko-lch.

Brontosaui jsou tak partnei evrop-skho projektu propojen eskch a -betskch kol pes webov rozhrans nzvem La Ngonpo.

Hnu Brontosaurus

5

Brontosaurm v Himlajch fand 14. dalajlmaBrontosaui v Himlajch zskali v jnu podporu 14. dalajlmy pro kolu

ve vesnici Mulbekh, kter nann a odborn pomhaj v jejm rozvoji.Setkn probhlo v sdle tibetsk exilov vldy Dharamsale v Indii.


6/24

FotoarchivLucieJakubcovHajdukov

Se zaujetm, spolehliv a skromn

Co Vs ped lety vlastn pivedlo

k dobrovoln prci ve prospch Letn-

ho domu a jeho klientely, jak to byl

impuls?

Do Letnho domu (dle jen LD) m pi-vedly dv vci: jednak pomrn zsad-n zkuenost, kterou jsem si odneslaz veden tbora pro d z dtskch do-mov, zkuenost kterou jsem potebo-vala njak zpracovat, a pak Jan Slavk,odborn garant LD, kter v t dob p-sobil na Pedagogick fakult Univerzity

Karlovy v Praze. V t dob vedl mou di-plomovou prci, kde jsem se zabvalazmnnm tborem a dtmi z dtskhodomova (dle jen DD) a usoudil, e nej-lep zpsob, jak mou zkuenost zasaditdo relu a posunout ji dl, bude pokra-ovat v prci s tmito dtmi, ale praco-vat s nimi v organizaci, kter m jasnstanoven pravidla, metody a pstup.Movy k dobrovolnien v LD tedysp vychzely z mch osobnch a stu-dijnch poteb, ne z poteby pomhata dlat nco zslunho pro spolenost.Tento aspekt jsem vbec neeila.

Umn, respekve arteterapie pojat

jako vznamn prvek pispvajc k za-

lenn sociln znevhodnnch d

z dtskch domov do tzv. prakckho

ivota... V em vbec tkv ono kouzlo,

jak podle Vaich zkuenos funguje?

Umn je fascinujc spoleensk a kul-turn fenomn, jednou z jeho funkc jevyvolvat komunikaci nebo zprosted-

kovvat komunikaci mezi lidmi a komu-nikac te nemyslm nutn si povdat,ale asi sp sdlet. V souasn dob topla tm doslova, pro ilustraci zm-nm napklad Kateinu edou a jejprojekty, ada lid je dnes ad mezi tzv.sociln intervence. V LD umn v-tvarn tvorba, hudba, divadlo vdyc-ky slouilo jako podklad, msto k setk-n, jako pomocn nstroj k vyjdentoho, co se mi odehrv, na co myslm,co m trp. Nad obrazy jsme se potk-

vali a pomoc nich si vyprvli rznpbhy, pomoc hudby jsme se na sebeladili, pi divadelnn jsme se zkouelividt v rznch rolch a spolen jsmenco konkrtnho zavali a o tom vem jsme pak spolu mohli navc jet mlu-vit a vyprvt si. Myslm si, e tohle je

jdro arteterapeuckho psoben,ob strany jsme se uily spolu bt, po-pisovat nae zitky, pedstavy a pna naslouchat si. D z DD se tak u, ejejich role v komunikaci je jin, ne najakou jsou zvykl. U se, e jsou za nizodpovdn, e mohou bt akvnmiaktry komunikace. U se naslouchatsami sob i druhm. A my jsme se zaseuili slyet je a rozumt tomu, co nmsdluj.

Jak vypad v kostce takov V oby-

ejn den v Letnm dom?

To zle na tom, k emu se jako dobro-volnk pihlste. V LD je ada innos,kter je teba dlat, od administravya k pm prci s dtmi. A kad in-nost m jin rytmus, jinou kostku. Aleasi vs sp bude zajmat ta pm pr-ce.Take jste dobrovolnk zatenk a jstena svm prvnm pobytu. Krom rolezatenka-dobrovolnka mte na po-

bytu jet jin role, s tmi se v prbhuseznamujete, me to bt role kuchae,uklzee, chystae odbornho nebovolnoasovho programu, mete mtroli fotografa, archive vytvoenchdl, zapisovatele reexe, atd. K sobmte vdy nkoho zkuenjho z tmu,kdo vm pomh, odpovd na otzky,podporuje, ale taky kontroluje.Program dne je jasn strukturovan(program je pipraven u ped vjez-dem na pobyt a bhem pobytu se jen

drobn uzpsobuje aktulnm pote-bm d a tmu) a od nj se odvjveker innos: rno se vstv kolemosm, jeden z len tmu bud d,ostatn pipravuj sndani nebo takvstvaj. Po spolen sndani pichzvtinou odborn program, pomhte

pipravit rekvizity, pomcky a pak d-tem pomhte pipravit si msto k tvor-b, po programu pichz reexe a pakuklzen, do toho se pipravuje obd.Po obd je chvle volna pro d, tmlad posledn organizan zleitos. Povolnu pichz opt spolen program,na kterm je mon se rzn podlet.A potom u je veee, klid celhodomu a veern hygiena a tekou za ce-lm dnem je spolen povdn v Ch-ce. To je msto, kde se na pobytu kad

veer schzme a reektujeme udlos- dne. Po Chce jdou d spt a tmused k porad tmov reexi a p-pravm na nsledujc den. Povdme sio vech dtech, co jsme s nimi kdo zail,co pro n chystat, apod.

Z eho jste a dosud mla pokud jde

o psoben ve slubch zmnnho

sdruen asi nejvt radost?

Na pobytech jsou to drobn rados, edtem chutn, co pro n pipravujete,e spolu udlme bhem programukus prce a e to d vid, e se s nimipotkte na tmatech, kter jsou pro ndleit, e u dtte, kter e njakzvan tma, dojde k njakmu posu-nu. Pi organizovn program pro dje rados to, kdy se jako tm naladme,najdeme tma, kter ns tak oslovujea jsme akvn pi jeho strukturovn.Kdy zvldme nstrahy, kter si saminevdomky pipravme, nebo kter nans uij d.

A celkov za tch nkolik let mmvelkou radost z toho, e se LD odbor-n proluje a zdokonaluje, oddlily serzn innos a projekty, ale pitom nasebe funkn navazuj (nap. na projektpobyt navazuje projekt doprovzen),vznikly metodiky pro prci s dtmi, proprci s dobrovolnky, pro prci s dtsk-mi dly (obrzky, sochami, texty, atd.)apod. A obrovskou radost mm, kdyse dtem, kter proly programy LDa odejdou z DD, da v jejich kadoden-

nm ivot.

Na co mus bt lovk, kter by se chtl

dejme tomu vydat stejnou cestou jako

Vy, pipraven? Na byste svho even-

tulnho nsledovnka i nsledovnici

Rozhovor

6

Lucie Jakubcov Hajdukov, PhD., je vtvarnou pedagokou a lektorkou.V tmu Obanskho sdruen Letn dm, kter se zamuje na pomoc dtemz dtskch dom, psob od roku 2002.


7/24

FotoarchivLucieJakubcovHajdukov

urit nezapomnla upozornit, pokud

by Vs podali coby elvov o radu?

Urit mus bt pipraven na tvrdoua nronou prci, tato prce spolknespoustu vaeho osobnho asu a vaenergie. Je to prce, kter vyaduje dis-ciplnu, akvitu, angaovanost a schop-nost improvizovat umt si poradit.

Muste bt zrove vd, ale vdt, kdyse sthnout a dt prostor druhm. Kdy jsem popisovala den dobrovolnka napobytu v kostce, myslm, e specikuma nronost prce i z takovho strun-ho popisu je znateln. Kad len tmum za nco konkrtnho zodpovdnost.A d navc vyaduj maximln oteve-nost a upmnost, nemete hrt dnhry, nemte se kam schovat. Neschov-te se za dnou neosobn normu, nebe-rou to, a tohle u sebe zvldnout je taky

velmi nron. Velkm plus je, kdymte za sebou sebezkuenostn vcvik,nebo v nm jste, na nich se ute ne-schovvat se sm ped sebou a bt smk sob upmn.

Dal nronou slokou prce dobro-volnka v pobytovm tmu je to, e nakad pobyt je poteba pipravit velkmnostv vc, rekvizit, pomcek protvorbu, potravin. Ve se pravideln bal,vybaluje a zase znovu bal, nos se rz-n velk krabice a bedny. Tato prce jenekonen, ale velmi potebn pro to,aby na pobytu vechno pkn klapaloa pobyt ml sprvnou atmosfru.

Ministr zdravotnictv pipravil pod-le mdi reformn legislavn normu

pedpokldajc platbu rodi za pobyt

d v dtskch domovech (v souasn

dob jde tato hrada na vrub zizova-

tele). Vi platby odvj podle vku d-

tte: do jednoho roku 45 korun za den,

od jednoho roku do t let 50 a od t

let ve 55 korun; prvodce dtte by

plal 150 korun za den. Jak by znl V

ppadn koment?

Uf, tohle je pro m tk otzka. Zkonyjsem se nikdy moc nezabvala. Napadm k tomu jen toto: Pokud chce minis-terstvo penst vce zodpovdnos za

pi o d v DD ze sttu na jejich rodie,pak cht po nich penze mi pijde scest-n. Ty d potebuj, aby se jim rodievnovali, a ne aby na n poslali do DDpslunou stku penz. M-li to btdonucovac prostedek, aby rodie svd do DD neposlali, pak mi to pijdetak scestn, protoe to samozejmrodie primrn nedlaj, ale dlaj topslun ady. Nevm, co touto nor-mou ministerstvo sleduje. Pijde mi, evybrat penze nen nejzsadnj krok

k tomu, aby d v DD nebyly, dleitj- je prevenvn prce s rodinou, sana-ce rodiny.

Rok 2011 byl vyhlen Evropskm ro-

kem dobrovolnictv. Zaznamenala jste

njak osvtovou kampa k ERD, nebo

Vs vcemn mj? Co o tto akci sou-

dte m ve Vaich och vznam

a pokud ano, tedy jak?

Piznm se, e jsem kampa nijak po-drobn nesledovala. Zaznamenala jsem, e se dobrovolnictv vnuje vcelid, stv se bnj sous kado-dennho ivota, vimla jsem si, e sedobrovolnictv vnuj rzn mdia, ese dobrovolnictv profesionalizuje. Sta-lo se z nj aktuln spoleensk tma.A myslm si, e je to dobe. Mm-li ka-pacitu udlat nco navc, nco, co mepomoci druhm, pak nevidm dvod,pro neinvestovat svou energii a as.V tomto ohledu mi pijde kampa vel-mi vznamn. Pijde mi zajmav, e

jednm z cl tto iniciavy je een

stvajcch pekek brncch dobro-volnm innostem. Na mnoha mstech je to jist otzka otevenos instuca njakch zkostnatlch systm, alevt problm vidm v osobnm rozhod-nu kadho jednotlivce.

Tko mu ct, jak m tato akce cel-

kov vznam, ale vm, jakou hodnotua jak vznam m dobrovolnictv v LD.Ve svch zatcch bylo LD ryze dobro-volnickou organizac a s jejich asema angaovanos ve stlo a padalo, byloto velmi organizan nron. Postup-n se vybudovala ir zamstnaneckzkladna, ve kter se oddlili projektovmanaei a odborn tmy pro pmouprci a ty jsou doplovny dobrovoln-ky. V souasn dob nen LD na dob-rovolncch pln zvisl, co je dobe,

protoe pro konnuln a dlouhodobouprci s konkrtnmi dtmi se nrazo-v pomoc dobrovolnka mj inkem.Dobrovolnci, kte chtj bt v pmprci, to maj v tomto aspektu v LD n-ronj. Navc nov dobrovolnci musprochzet povinnm vzdlvnm.LD ale tak nabz adu jinch innos-, ve kterch je mon se dobrovolnuplatnit.

Myslm, e dobrovolnien m v LDnezastupiteln msto, jednak je to neu-stl pnos novch podnt a velk po-moc na mnoha mstech, ale tak pro-to, e se asto z dobrovolnk nakonecstvaj zamstnanci, stdajc sv starkolegy.

Jak ti vlastnos Vs nejdve napad-

nou v souvislos se slovem dobrovol-

nk, dobrovolnice?

Angaovan, spolehliv, skromn...

Za rozhovor podkoval Ji Majer

Nae tma

7


8/24

FotoarchivsdruenP

ionr

Nae tma

8

Tak je tu opt po njakm ase informan oknko projektu Klen.Kdo jste jet neml monost zaznamenat jeho existenci, tak pipomnm,e Klen vychz z mylenky podpory rovnch pleitost dt a k.

Klen

Hlavnm clem je snaha o zkvalitn-n a rozen innos sdruen Pionrsmujc k dtem a mldei se speci-ckmi vzdlvacmi potebami, jakojsou napklad d s lehkou mozkovoudysfunkc, d ze sociln znevhod-nnch rodin, d ohroen pedas-nm odchodem ze vzdlvn, ale i dnadan. Klen usiluje o vytvoen v-chovnho programu uzpsobenhopro tyto d.Projekt Klen m za sebou vce ne18 msc spn realizace, a to ji sto-j za krtk ohldnu za m, co vechnobylo vykonno. Po zahjen realizaceprojektu a zajitn organizanho zze-m probhlo rozshl dotaznkov et-en mezi dtmi, mladmi 15+, uiteli a

vedoucmi oddl. Celkem bylo sesbr-no 4645 dotaznk. Clem realizovanhoeten bylo zjist poteby k zklad-nch a stednch kol v oblas neforml-nho vzdlvn s drazem na zjiovnpoteb prakck aplikace a upevovnznalos a dovednos zskanch v rmcikoln vuky. K dalm vstupm patilyoblas rozvoje socilnch kompetenc,kter pracovnci v oblas neformln-ho vzdlvn a souasn i pedagogo-v povauj za nedostaten pokryt.

Z ve uvedench dotaznk mimo jinvyplynulo, e:D

maj zjem se sdruovat (chtj nkampatit, bt s pteli), hrt skupinov hrya zavat legraci s kamardy. chtj sportovat (rekrean, nikoliv

vrcholov), maj zjem o souten, alepocit vtzstv pro n nen rozhodujc.Mlad

maj zjem sdruovat se v klubech pro15+, chtj bt v part ptel, kde bude

nabdka akvit co nejpestej, aby simohli vybrat. chyb jim v nabdce klub pedevmzamen na historii, kulturu a dal ob-las doplkovho vzdlvn.Vedouc oddl

maj povdom o tom, jak studij-n vsledky maj d v jejich oddle,a pizpsobuj program innos jejichschopnostem. uvtaj informace o prci s dtmi sespecickmi vzdlvacmi potebami

a zdrazuj, e nejhe se jim do in-nos zaazuje technika a kultura.Uitel

zdrazuj, e u d by mly bt vcerozvjeny komunikan dovednos, ma-nuln zrunost, pohybov dovednos,samostatnost a logick mylen. zdrazuj, e nejvce chyb mo-nost neformlnho vzdlvn pro dv 8. a 9. tdch a pro mlad ve vku1719 let.Na zklad vstup z tohoto eten vy-tvely tyi odborn tmy vzdlvacprogramy. Vsledkem jejich ron prcejsou tyi samostatn moduly obsahu-jc rozmanitou nabdku akvit pro in-nost oddl.Nyn se projekt pesunul do tzv. ovo-

vac fze, kter probh na vybranchpionrskch subjektech po celm ze-m eska (konkrtn je zde zapojeno9 kraj). Pionrsk skupiny a oddlybudou v rmci ron innos ovovatkvalitu pipravench vzdlvacch pro-gram (budou moci vyzkouet adurozmanitch akvit). Na zklad jejichzptn vazby dojde k ppadnm pra-vm modul a jejich nsledn publikacii pro dal sdruen mimo Pionr.

Dal informace o projektu na interne-tovch strnkch www.kliceni.cz nebona emailu [email protected], ppad-n na telefonu 777 793 688, kde vmvechny dotazy rdi zodpovme.

Jakub stka

organizan tajemnk projektu


9/24

Nae tma

9

Glosa:Bt dobrovolnkem...... pro mne znamen vykonvat nco potebnho a necht zato penn odmnu.

Dleitou podmnkou pro m, abych mohla bt dnes dob-

rovolnkem, ale je, e mm prci a jsem nann zajitn,a pak e mm dostatek volnho asu. Co je v oblas vzdl-vn, ve kter dnes psobm, docela logisck oek.Situace, kdy jsem do sdruen Letn dm pila, byla plnjin ne dnes. Tehdy jsem byla studentkou a nechodila jsemdo prce, tud jsem se mohla v rmci svho studia a voln -ho asu uplatnit v LD. Navc m nann podporovali rodie,take jsem se ani nemusela zabvat m, jestli za svou prcidostvm, nebo nedostvm zaplaceno.Moje movy pro dobrovolnien byly jin, ne dlat ncozslunho pro spolenost. Vidla jsem v tom pedevmmonost, jak profesn rst, jak se nco novho nauit v obo-

ru, ve kterm chci po zakonen koly psobit.Movy, se ktermi dobrovolnci vstupuj do innos, ale ne-mus ladit s potebami organizac, kter dobrovolnky hleda-j. Nap. v Letnm dom moje movy tm znejiovaly, pilajsem jako dobrovolnk do pm prce s dtmi, kter vyadujekonnuln a dlouhodob psoben. Je to proto, e pi prcitypu LD navazujete s dtmi vztah, dtem chvli trv, ne si navs zvyknou, ne vs pijmou, a kdy se tohle vechno stane,tak vy mte diplomovou prci napsanou a v podstat nemtedal dvod v dobrovolnick innos zstvat.Ale organizace a typ prce to vyaduje jinak. Proto si myslm,e je teba, aby si kad dobrovolnk na otzku po svch mo-

vech upmn odpovdl.Lucie Jakubcov Hajdukov,

vtvarn pedagoka a lektorka, Letn dm

Mgr. PetraVymtalkov

pracuje od letonhosrpna jako koordi-

ntorka Evropskhoroku dobrovolnictv na

Odboru mldee Minis-terstva kolstv, mldee

a tlovchovy.

Jak dlouho jste pracovala jako dobrovolnk, ne jste

se dostala k Evropskmu roku dobrovolnictv?

M dobrovolnick zkuenos jsou pedevm ze za-hrani mezi ty nejdel pat jeden rok jako dobro-volnk Evropsk dobrovoln sluby (EDS) v Gruzii a timsce ve Vietnamu na sti GLEN.

V jakm sdruen? V jak oblas?

V tamnch malch nesttnch neziskovch organi-zacch (NNO) zamujcch se pedevm na prcis mstn mlde.

A kolik hodin msn Vm to dobrovolnien za-

bralo?

Posledn mou dobrovolnickou zkuenos je EDS,podle jejich pravidel pracuje dobrovolnk cca 6 hodindenn, za msc tedy asi 120 hodin.

Shte njakou dobrovolnickou innost i te?

To u opravdu neshm:-)-mkr-

Zeptali jsme se...

Jsou jich sce.

Svj as a energii dvaj ostatnm.

Prac s dtmi pomhaj rst nm vem.

Pesto jsou to dobrovolnci neviditeln.

Pomozte nm to zmnit!

Jste umakni dtmi?

O pionrskm projektu Umakni dtmi jste se u mohli mimo jin dost i v Are (02/20101, str. 17), v e-mailovchzprvch z RDM, na Adamu atd., proto jen ve strunos pipomeneme, e jde o kampa, pipravenou k Evropskmuroku dobrovolnictv, oslovujc veejnost s clem poslit pres dobrovoln prce s dtmi a mlde.V prvn s jsme se ptali, co je tou nejdleitj vlastnos dobrovolnka, kter svj as a energii vnuje dtem. Hlasse selo pes dva sce od d i dosplch. Krom nejastjch odpovd, e by ml bt hodn, trpliv, ptelsk, z-bavn a zodpovdn, jsme se doetli i dost zbavnch nzor, jako nap. e by ml umt vait, mt u sebe vdy palku,

dlouhou spac epici s bambul i by ml zvldnout zahnat upry Ale i za n dkujeme!V druh s projektu shromaujeme jmna lid, kte ty nejdleitj vlastnos maj a navc je vyuvaj v prci s dt-mi zkrtka jmna sprvnch dobrovolnk, kte jsou umakni dtmi.I vy se jist takov znte. U je tam pkn dka jmen, tak ji jet rozite je to sice jen symbolick podkovn, alei to me potit.

Vyjdete se na www.umackanidetmi.cz do 15. 11. 2011!


10/2410

Foto

AliceVybralov

Alice Vybralov je dobrovolnic vyslanou sdruenm Duha do hlavnho mstaPeru, Limy. astn se tam projektu Inhabitans of the World.

O Lim a dobrovolnictv v Peru

Ze zahrani

Je mi 26 let a te- msc pracuji jako dobrovol-nice Evropskdobrovoln slu-by (EDS) v Lim,Peru v neziskovorganizaci CEN-CA Insituto deDesarrollo Urba-no, kter m za

cl zlepit situaci bydlen v chudinskchtvrch Limy. O EDS jsem se dozvdlaod kamarda, kter byl rok dobrovoln-kem v Dnsku. Kdy jsem dokonila vy-sokokolsk studium ekonomie a nena-la prci, kter by m bavila, zaala jsemse poohlet po EDS, jeliko je vbornoupleitos zskat zkuenos, a v nezis-kovm sektoru bych rda pracovala i po

nvratu. Hned druh zaslan dost vy-la Peru. Oblast prce mi pila velmizajmav a Peru jsem nemohla odolat.

Hned po pletu jsem zjisla, e zvs

o tom, e Lima nen moc pkn msto,nelhaly. Te v zim se navc zd jet po-nuej, ne ve skutenos je. Tak kvlimlze, kter v zimnch mscch mstonepetrit zakrv. Lima je ed, hlu-n, pln smogu kvli starm dopravnmprostedkm, doprava je chaock, sil-nice vn ucpan, idii na sebe neu-stle troub. Je tu mlo veejn zelen.Ale ani turistm toho Lima moc nenab-z. V centru jsou jen dv pkn nmsa pr kostel. Vtina zbvajcch koloni-lnch dom chtr. Nkolik mlo tvrna rovni je na evropsk pomry vevech ohledech prmrnch. Ale nicnen tak tragick, kdy vysvitne slunce.

Centrum Limy obklopuj chudinsk tvr-, kter psob depresivnm, a hlavnnekonenm dojmem. Jsou postave-

ny svpomoc, jak je mstn obsadilia postupn budovali. Podmnky byd-len jsou tam vc ne patn; lid bydlv chakch bez kanalizace, s provizor-nm rozvodem elektiny a vody. Matky

jsou v do-m c n o s t ia staraj seo svou kupud, zam-co otcovpracuj zami n i m l n plat v ne- jistch zamstnnch. ekala jsem, emstn situace nebude nejlep, ale to,e bude t v chudob naprost vtinaobyvatel, m okovalo.Prv v takovchto tvrch psob or-ganizace, ve kter pracuji. Penze nasv projekty zskv od zahraninchnadanch fond, napklad nmeckhoMisereoru. Projekty poskytuj obyvate-lm chudinskch tvr asentamientoshumanos technickou a prvn pomoc

(nap. pi komunikaci s ady), ale takrzn kolen a pravideln semine, jakldrm jednotlivch asentamientos, taki jejich obyvatelm, aby se zorientovalive svch problmech a byli si schopnisami zorganizovat jejich een. Clem jednoho projektu, kter prv vypra-covvme, je poskytnout specializova-n vzdln mladm lidem z chudinsktvr San Juan de Miraores. V tto fziprojektu probh dotaznkov eten,jeho clem je popsat ekonomickou situ-

aci vybranch jednotlivc, jejich mova-ci, vzdln a situaci v rodin. Na zkla-d tchto informac projekt zpracujemea poleme dost o nancovn.

Ze zatku pro m a dalho dobro-


11/2411

Foto

AliceVybralov

(nahoe);fotoBelizaMendesMarto(dole)

Dobrovolnice z Duhy tv kampan k ERD

Ze zahrani

volnka EDS v Cence, Itala Mirka, bylotk se zapojit do prce, jeliko nmnikdo ze spolupracovnk nepidlo-val konkrtn koly a kad se vnovalsv prci. Po dvou mscch jsme se alepostupn zapojili do dvou projekt,take se astnme schz pracovnchtm, pomhme s organizac, jezdmedo asentamientos humanos na setk-n s obyvateli, podlme se na kolenobyvatel, peme dos o nancovnprojekt atd. Prce je zajmav a roz-hodn ne monotnn, ale je nutn sizvyknout na perunsk rytmus: ve msvj as a na ve je teba si pokat. Pr-ce v asentamientos humanos je nro-n, je tk nco organizovat, jeliko namstn obyvatele nen moc spolehnua lovk vdy mus potat s rznmialternavami. Jedna cesta do asenta-

mienta navc asto zabere i dv hodinya je dvojnsob unavujc kvli limskdoprav. Odmnou za vynaloen sil je ale pro ns viditeln vdnost oby-vatel tchto tvr, kte maj zjem nazmn svch ivotnch podmnek a jsourdi, e na sv problmy nejsou samia e se o n nkdo zajm.

ivot v Lim pro cizince nen prochz-kou rovm sadem. Jako vysok svt-lovlska vynvm z davu, protoe Limarozhodn nen mulkulturnm mstema vichni Perunci jsou snd, tmavovla-s a malho vzrstu. Take se nevyhnuneustlm pohledm a v asentamientoshumanos pro m nen moc bezpen se

pohybovat bez doprovodu, kvli mstnkriminalit. Perunci si potrp na jdlo,ulice jsou posety levnmi restauracemis dobrm domcm jdlem. Ne pro nicza nic se o Lim k, e je hlavnm jiho-americkm mstem jdla. Ale hospodytu, krom turisckch s msta, ne-existuj, take si lovk nem veer kamzajt na pivo, protoe v restauracch sealkohol neprodv. Nats jsme uobjevili pr bar, kde se tan nejen nalanskoamerickou hudbu, take splny

chodme zapjet tam. Kdy zstanemeveer doma, mchme si typick koktejlpisco sourz hroznov plenkypisco s li-metkami a vajenmi blky.

Pes nron zatky si pomalu zvykmna mstn realitu a snam se najt svrados vednho dne. Strven rok tady

bude nron, ale doufm, e m prcev ohroench oblastech bude alespotrochu k uitku.

Alice Vybralov

Beliza Mendes Marto byla po dobu jednoho roku zahranin dobrovolnicv Duze. Bhem projektu Evropsk dob-rovoln sluby (EVS) se nauila dob- e esky a v R nakonec zstala dle.

Pracovala v zahranin rm a volnas i nadle vnovala dobrovolnictvv Duze.Beliza, spolu s dalmi es EVS lucem-burskmi dobrovolnky, se stala tvpropaganch materil, kter maj zv-

it zjem o dobrovolnictv. Kampa jesous prv probhajcho Evropsk-ho roku dobrovolnictv (ERD) a lucem-bursk Nrodn Agentura se rozhodlatouto cestou propagovat dobrovolnic-tv skutenmi pbhy dobrovolnk.Npln Beliziny dobrovolnick innosv Duze byla pomoc s organizac a p-pravou workcamp dobrovolnickchprojekt pro mlad lidi, kte maj z- jem strvit letn msce v mezinrodn

skupin pi prci v zajmavm proste-d, kdy mohou poznat nov ptelea ciz zemi trochu jinak.Beliza byla oslovena lucemburskou N-rodn Agenturou, kter dobrovolnkmumouje vycestovat do zahrani nadel a ron dobu v rmci projek-tu Evropsk dobrovoln sluba. Tuto

monost rovn nabz Duha pro eskzjemce o dobrovolnictv; je podporo-van Evropskou komis a grant dobro-volnkovi pokrv vechny nann v-lohy spojen s pobytem v zahrani.Vme, e kampa bude spna gratulujeme Belize k spchu na do-mc pd.

Vce o Evropsk dobrovoln slub setak dotete zde: hp://www.trochu-jinak.cz/na-dlouho-mimo/evropska-dobrovolna-sluzba/.Ve o dobrovolnickch projektechDuhy: www.trochujinak.cz

Jana Doudov a Jana oupalov


12/24

Jak se jim do tohokecalo loni?

V loskm roce mlad lid s vhradamipodpoili sttn maturity a doporuili,jak je vylepit; pi splnn nkolika pod-mnek byli ochotn tolerovat i zavede-n poplatk za vysokokolsk studium.Mnohem razantnji vak pokrali stt za jeho pstup k mladm rodinm, ktershledali naprosto nedostatenm. Dlenavrhovali, jak e by to mlo probhats tou sexuln vchovou na kolch, covelmi pivtal nap. vrchn editel sekce

vzdlvn MMT Marn Krejza. Minis-

tr kolstv Josef Dobe dokonce rozho-dl, e stanovisko projektu bude slouit jako jeden z podklad ministerskmexpertm k revizi Rmcovch vzdlva-cch program na kolch.Uiten jsou i jejich doporuen v ob-las ikany a kyberikany, respekvev boji pro tmto negavnm jevm.Evropsk unii i eskmu sttu pot do-poruili, jak zlepit pracovn uplatnna zamstnanost mladch. Vstupy bylyprezentovny i zstupci nov vzniklho

generlnho editelstv ad prce,nebo ty byly astnky za svj pstupk mladm nezamstnanm dos kri-zovny. Nechyblo ani voln po uzn-vn tzv. neformlnho vzdlvn, tedyinnos, je mlad lid bn vykonva-

j v rmci svch sdruen a organizac,nap. jako vedouc oddl, a zskvaj takcenn zkuenos pro sv budouc pra-covn uplatnn. Doporuen ohlednzamstnanos mladch byla zapojenado celoevropsk diskuze a osm hlavnchtez, kter odpovdaj i eskm vstu-pm, pijali i ministi vech lenskchstt EU zodpovdnch za mlde.

Kdy nzorymladchnepadaj pod stl

Argumenty z podanch diskuz bylyvyuity tak pi tvorb stanoviska es-k rady d a mldee k evropsk stra-tegii Evropa 2020, zejmna jej vlajkov

iniciavy zamen na mlad Mldev pohybu. Tato doporuen se odrazilai ve stanovisku Evropskho hospod-skho a socilnho vboru, a byla takprobrna i Evropskm parlamentem,Radou EU i Evropskou komis. Vstupy

projektu budou zohlednny i pi ppra-v sttn koncepce v oblas mldeea jsou postupn prezentovny i zainte-resovan polick reprezentaci. SkrzeKomoru mldee, poradn orgn minis-tra kolstv, byla nkter doporuenpedna i Ministerstvu prce a socil-nch vc. Obecn se v minulm rocetak zvila informovanost o nzorechmladch lid v eskch celosttnchi mstnch mdich. Stanoviska tkajcse kolnch zleitos byla podrobe-na i diskuzm a reakcm na uitelskchportlech.

Akvn se do diskuz v rmci projektu za-

pojilo na 3700 mladch lid z cel eskrepubliky. V rmci dotaznk na Bambi-rid se vyjdilo dalch 1138 mladchastnk k tomu, co si mysl o dobro-volnictv, a jak by podpoili spoluprciEvropsk unie se zemmi Vchodnhopartnerstv v oblas mldee. Zde seoekv pije zvr Radou EU v listo-padu 2011, a to na zklad doporue-n vzelch z tzv. nrodnch konzultac,tedy u ns z dotaznku na Bambirida pot z evropsk konference mldee

ve Varav ze zatku z 2011, kterse astnili zstupci mladch i edn-k z lenskch stt EU a ednci Ev-ropsk komise. Tam se nrodn vstupyprobraly z evropsk perspekvy. V-sledky tkajc se dobrovolnictv budou

FotoAdlaMandryk

ov,

zlevaJiLet,JanaVotavovaJanHus

kpitiskovkonferenciKDT

Projekt Kecejme do toho strukturovan dialog mldee si nael sv ms-to na slunci a zahajuje druh ronk. I v nm tak usnadn mladm lidem

vyjadovat nzory na to, co se jich tk, na nrodn rovni a tak vi

Evropsk unii.

Do veejnho dn musej mlad kecat neustle

Z RDM

12


13/24

FotoAdlaMandry

kov

prezentovny v rmci Tdne dobrovol-nictv takt v listopadu.

Jak do tohobudeme kecatletos?

A jak tmata ns ekaj v letonmkolnm roce 2011/2012? Navrhovattmata mohli mlad lid opt na inter-netu, na strnkch projektu (Kecejme-dotoho.cz), pomoc Facebooku, Twie-ru a e-mail, a hlavn na Kecejme dotoho Ska party, kter se uskutenila27. z v Lucerna Music baru v Praze.astnci mli monost navrhovat novtmata k diskuzi a rovnou i nabzet sv

een. Pot si uili pohodovho koncer-tu The Spankers, Discoballs a Interpretaneznmho. Po koncertech se o zbavupostarali Skanska DJs.Aby mli monost vyjdit se k nm-tm opravdu vichni, probhlo jethlasovn a vbr t nejdleitjchtmat na webu projektu. Aktuality sle-dujte na webu www.kecejmedotoho.cz nebo pes strnku projektu na Face-booku.

Dal t tmata, kterm se budemev rmci projektu v nsledujcm rocevnovat, maj vztah k innos organiza-c a sdruen d a mldee a k dobro-volnictv. Rok 2011 je to Evropskmrokem dobrovolnictv a podpora to-

hoto tmatu je i pro eskou radu da mldee a jej leny klov. Ti t-mata tkajc se dobrovolnictv vychzz aktulnch trend a poteb v oblaspoliky mldee, a umouj nm takna n pmo reagovat.

Zajm ns,co si myslte

Projekt proel tak inovac v oblas

konzultac a zastupovn vi Evropskunii. V rmci projektu byla utvoenaspeciln dobrovolnick pracovn sku-pina zamen na evropsk zleitos- a strukturovan dialog mldee zestrany EU. Do skupiny se mohli hlsitjak dobrovolnci, tak tzv. styn koordi-ntoi za jednotliv sdruen a organi-zace d a mldee. Ti budou postup-n vykoleni v tom, jak EU funguje, jakfunguje polika mldee na evropsk

rovni, jak lobovat za zjmy mladchv Unii atd. Zrove budou spolupraco-vat pi organizaci diskuz k tmatmprojektu v rmci svch sdruen a nasv mstn rovni. Dky tmto zkuenos-tem se pot mohou stt tak vhodnmi

zstupci esk mldee na evropskchfrech a konferencch, kter se tkajdanch tmat. Tato skupina bude zcespolupracovat tak se zahranin komisesk rady d a mldee. Pokud mvae sdruen stle zjem vyslat sv z-stupce (styn koordintory) do ttopracovn skupiny, je mon se domluvitpmo s organiztory projekty.

Nezapomete tedy i letos sledovatstrnky projektu a zapojit se do work-

shop a diskuz po cel R.Pokud vs nkter z tmat zaujalo vce,nevhejte k nmu uspodat vlastndiskuzi u vs v oddle, v organizaci, vemst, ve kole a polete nm sv v-stupy nebo je poustnte na n webi Facebook.I v nzor ns zajm a me ovlivnitto, co se bude dt!

Jan Husk, projektov manaer KDT

Z RDM

13

Pedstavenstvo RDM na svm poslednm Valnm shromdn pedstavilo zmr vytvoen databzemonost, ktermi by sdruen v ppad povodn i jinch krizovch stav mohla inn pomoci postienm.

Tato konkrtn nabdka pomoci s kontaktem by byla ze strany RDM pedna veden zchrannho systmuv pslun lokalit bu pmo, nebo ve spoluprci s pslunou krajskou radou dt a mldee.

V ppad, e se rozhodnete nabdnout svou pomoc, prosm, zaregistrujte se na adrese:

http://shortlinks.crdm.cz/formular-izs

Chcete nabdnout svou pomocpi een mimodnch udlost?


14/24

FotoarchivSEM

Pedstavujeme

SEM v R Sdruen evangelick ml-dee, prvn formou obansk sdrue-n, oslavilo sv plet vro vstupemdo RDM. A bylo v roce 2006 zaloe-no jako nov organizace, navazuje nasdruen SME Sdruen eskobratr-sk mldee evangelick, kter v nazemi spn fungovalo od 20. let mi-nulho stole do roku 1948, kdy byla jeho innost ukonena komunisckmreimem. Na rozdl od SME, kter bylosous YMCA v eskoslovensku, jeSEM v R samostatn. Podnt k (zno-vu)obnoven dali v roce 2006 Filip Kel-

ler, tehdej far poven koordinacevangelick prce s mlde, spolu s Mi-kim Erdingerem, tehdejm studentemteologie a pracovnkem s mlde.

Rznorod akvity pro d a mldejsou podny bu prostednictvm or-ganizanch jednotek, anebo centrln,stedm. Organizan jednotky, kte-rch je v souasn chvli pt, mohou btdvojho druhu: regionln, i zjmov podle toho, zda se zamuj na konkrt-

n zjmovou innost (nap. ekologie),nebo psob v uritm regionu. V ttochvli evidujeme 105 len, z nich 58len je mladch 26 let. Veker in-nost je vykonvna dobrovolnky, pou-ze administrava sted je zabezpee-na placenou vedouc kancele.

Nejvraznjm specikem na innos- je, e se sname pispt nejen k t-lesnmu a duevnmu rozvoji mladchlid, ale tak k jejich duchovnmu (spiri-tulnmu) rstu. Typickou npln akvita setkn je tak krom sportu, turisky,kulturnho nebo veobecnho vzdl-vn tak nap. studium Bible i kon-n pednek a workshop, pi kterchmohou mlad lid poznvat hodnotykesanstv a pi tom nachzet neboprohlubovat svou vlastn kesanskouvru.

SEM spolupracuje zejmna s esko-bratrskou crkv evangelickou, a dles mnoha jinmi subjekty, jako jsou nap.Chaloupky o. s., Setkvn o. s. aj.

Je nm c, e jsme byli pija za lenyRDM. lenstv je pro ns velkou ple-

itos, jak zkvalitnit a zprofesionalizo-vat nai prci (pojitn, nov informa-ce, informace o kolench apod.). Btprostednictvm RDM v obraze po-kud jde o situaci v nejrznjch nezis-kovch organizacch zapojench do pr-ce s dtmi a mlde v R a tak o dna rzn jednn, jak uvnit RDM, taki navenek, vnmme jako dleit. V-me, e i nae organizace se tak mestt pnosem pro jin.

Moravskoslezsk SEM

(M-SEM)M-SEM psob na zem Moravsko-slezskho a Olomouckho kraje. Ka-doron pod mnoho tdennch,vkendovch i jednodennch akc prod a mlde. Jako pklady lze uvstvkendov setkn pod nzvem KudyKomensk nechodil, volejbalov tur-naj, evangelick ples, Ostravsk listo-padn hudebn fesval mldenic-kch kapel, VRT duchovn vkendpro mlde nebo LST velk letn

tbor pro mlde

SEM Slunenice(S-SEM)Akvity Slunenice jsou zameny pe-devm na ekologii a venkovsk ivot

SEM se zamuje, jak u nzev napovd, pedn na dti a mlde ze sboreskobratrsk crkve evangelick, kter m piblin 250 sbor po celrepublice. Ovem lenstv ve sdruen a veker jeho aktivity jsou oteveny

nejir veejnosti, bez rozdlu vku i vyznn.

SEM Sdruen evangelick mldee

14


15/24

FotoarchivSEM

Pedstavujeme

15

s jeho tradicemi a zvyky. Prbnou in-nos Slunenice je dtsk volnoasovkrouek Jekovy oi. Nedvno v nmbyl zahjen spn projekt Devateroemesel. Jde o soubor exkurz u eme-slnk a lid, kte um nco zajmavho v kovrn, u pletaky kok, sbrnbylinek s bylinkou atd.

Rovn nkter dal projekty S-SEM jsou dlouhodobho charakteru. Nap.budovn naun stezky Za humnynebo rekonstrukce bval evangelickkoly jako stediska nebo klubovny Slu-nenice. Podl se na nich tak mldeodjinud, kter ji tradin pijd o let-nch przdninch na tdenn brigdu.

Dle se pipravuj nejrznj jednor-zov akce pro leny, ale tak irokou

veejnost:Vprava za zimn prodou nvt-va lesa s pednkou myslivce o tom, jak ije proda v zim, Den strom vsadba novch strom, Botanickcyklovlet vprava na kolech kolemzajmavch luk, prohldka orchidej,Adventn dlna pedvnon tvoena mnoho dalch.

Prask SEM (P-SEM)Prask SEM je inn od roku 2010.Nabz podobn jako jin regionlnjednotky, prvn zasteen, materiln,

nann, organizan a poradn podpo-ru. Jednotlivcm i skupinm propjujepotebn vybaven, pomh se seps-nm grantov dos apod. Podmnkoupodpory je kesansk zamen akcea jako clov skupina d a mlde.

Prask SEM tak napklad pravidel-

n pod nap. Bjenej bl be-

nen ples, ChurchTek hudebnfesval mldenickch kapel, SvaBlzni divadeln fesval pevnmldenickch uskupen, Vkendovkys konrmandy, vetn mezinrod-nch. Organizuje rovn tbory pro da mezinrodn tbor pro mlde de-sedenn przdninovou akci, na kterje polovina astnk ze zahrani a kte-r se kon z poloviny v esku a z druhpoloviny v zahrani.

SEM Angel (A-SEM)Jednotka SEM Angel vznikla pedevmza elem zat organizaci mezin-rodnch tbor. V roce 2010 probhlji tvrt ronk tohoto mezinrodnhotbora, tentokrt ve Frentt pod Rad-hotm.

Tento mezinrodn tbor je tdennmpobytem urenm zhruba pro ticetmladch lid se schopnos dorozumtse v anglickm jazyce, a to jak z es-

k republiky, tak ze zahrani. Hlavnmclem tbora je vst mlad lidi k vt-mu porozumn pro odlin kulturya nzory na svt a k pekonvn ste-reotyp v uvaovn, kter takov po-rozumn znesnaduj. Program tborasestv z diskus na zajmav tmata,pednek od specilnch host a sa-mozejm tak ze spousty her a vletdo prody.

Plny SEM Angel do budoucna se vak

netkaj pouze mezinrodnho tbora.Ji nkolikrt organizovala skupina le-n SEM Angel pro veejnost v prosto-rch fary CE v Lounech lmov veery,kter sestvaly z promtn vybranchlm a diskuse na zajmav tmata,kter lmy pedznamenvaly.

Libereck SEM

(L-SEM)Vznikl jako prozam posledn jednot-ka SEM, a to na konci roku 2010, tak-e jeho innost je teprve v zatcch.O przdninch probhla brigda pifae v Telecm a na podzim expedice naTotesgebirge (Rakousko).

sted SEMPod mto nzvem se skrv sedm le-n vboru (dobrovolnk) a vedouckancele. sted SEM pipravilo letosteba letn kemp mldee Pod jednoustechou tdenn akci pro zhruba 60mladch lid. Hlavnmi tmaty byly ta-nec, divadlo, lm a biblicko temackpednky.

Dal velkou akc, na kter se stedSEM podl, je Sjezd (nejen) evangelic-k mldee, kadoron podan prozhruba 600 mladch lid z cel R. Letosprobhl na pelomu z a jna v Jihla-

v. Hlavnm tmatem bylo Voko bere!Pleitos a rizika v naem ivot.

Anna Mazurov, vedouc kancele

Kontakt:

SEM v R Sdruen

evangelick mldeeJungmannova 9/21

111 21 Praha 1E-mail: [email protected]: www.semcr.czTelefon: 774 276 483


16/24

Ze sdruen

O prvnm jnovm vkendu se opt poroce rozlhal okolm mysliveck chatyve Star Bl vesel smch a dovd-n d. Konal se tam to jubilejn, udvact ronk Sportovn turisckolympidy, kterou pod Rada d

a mldee AVZO TS R. Zvod prob-hal za krsnho, proslunnho pod-zimnho dne a bylo vidt, e si vichnisoutc zvodu uvaj. Ten leton bylo poznn del a tak nronj: to sepi jeho pprav vydili nai dlou-

hole stavitel tra Honza Domanska Petr Vykoukal z ZO AVZO dnice.Trasa vedla zpotku molovitm ter-nem a pot pechzela do svah mst-nho smenho leska zvanho Pea-tek. Na soutc ekalo 18 kontrolnch

stanovi s prvky vdomostnmi, jakohvzdn obloha, poznvn rostlin, de-vin, zvat, stop zvat, historie, BESIPapod., na jinch stanovich s brann-mi prvky se stlelo z luku, hzelo gran-tem na cl, stlelo ze vzduchovky a zdo-

lvala se provazov lvka. Zvltnosletonho ronku byla nvtva zstup-ce spolenos ArcelorMial, kter nm

I sto let pot vak skau dokazuj, edovedou reagovat na modern trendy,a hlavn je ve sv clen primivnosum aplikovat v praxi. Na tboe est-ky 6. koedukovanho oddlu Junkaz Kateinic u Vsena vyrobili a pou-vali fotovoltaickou nabjeku pro mobil-n telefony.Snad na vech dtskch tborech, a tobez ohledu na nzev podajcch orga-nizac, pat mobiln telefon u pr let

k bnmu tborovmu vybaven (bez-penost, spojen s rodii). Kateiniskau sv tbory podaj tradin conejdle od civilizace, a m pdem i odzdroje elektiny. Na mobil tam zpravidlanebv moc asu, take nabit baterievydr relavn dlouho, ale jej kapacitaje pece jen omezen a nevydr ani doplky tbora.Baterie vtiny modernch telefon vy-dr pi velkm zaen kolem 24 hodin.Na tboe pak nezbv, ne mt druhtelefon, jeho baterie vydr mnohemdle (nap. star telefony vydr klid-n i tden), nhradn baterii do mobilu(m-li mobil vmnnou baterii) anebozajist alternavn zdroj energie k nabi- nejlpe solrn nabjeku.Jak tento problm vyeili v estce?Oddlov konstruktr a zlepovatelnael na internetu nespoet druh so-lrnch nabjeek v rznch cenovchkategorich. Po nkolika vpotecha petench recenzch bylo rozhodnu-to, e nic takovho se kupovat nebude.

Zdvodnil to m, e teba nabjeka

za 2500 K m plno zbytenos jakosuper kryt, plno konektor a monostnabjet ze zsuvky, a hlavn nabj po-

malu mj telefon by nabila z nuly na

sto za vc ne 8 hodin. Rozhodl se tedysestrojit nabjeku vlastn. Zavzpomnalna hodiny fyziky (ze zpisk se tohomoc nedozvdl, ale Google pomohl)a sepsal si, co se od takovto nabjekybude na tboe oekvat: rychl nab- jen, skladnost, odolnost pi peprav(v batohu se me trochu prohnout).Nejvc asu naemu zlepovateli zabra-lo vybrn solrnch lnk. Potebovaldoclit nap 5 V a proudu 400-1000

mA. Nakonec zakoupil tyi ohebn so-lrn lnky s 3 V a 430 mA s m, e dvazapoj do srie a dva paraleln vylyna 1751 K s DPH i dopravou. Prohlsil,e pokud bychom chtli solrn lnkyve skle, daj se koupit mnohem levnji a jet levnji je lze zskat nkupemze zahrani na to ovem nebyl pedtborem as ani zkuenost.Nen poteba zatovat tene po-drobnostmi (ty si jist na internetu vy-hled sm), ale dlo se podailo a vedlestanu naeho zlepovatele stl po celtbor stojan, na kter umsl svj vro-bek. Mlad lenov oddlu zprvu mocnechpali, pro ten jeho vynlez fun-guje jen tehdy, kdy sv slunce, ale poodbornm vkladu to pochopili.I kdy byl fotovoltaick jev popsn uv roce 1839 francouzskm fyzikem jm-nem Alexandr Edmond Becquerel, naskautskm tboe poslouil a v roce2011. A. B. Svojska i A. E. Becquerelaby to jist potilo

Pavel Drbek Dazul

Platnost teze, e skauti dr krok s dobou, prokzal u v dob vzniku eskhoJunka jeho zakladatel A. B. Svojsk, kter jezdil ped prvn svtovou

vlkou po eskch a moravskch mstech a pi svch pednkch promtalpropagan svteln obrazy z innosti.

FotoPavelDrbek(nahoe),JaromrRema(dole)

Skauti dr krok s dobou

Dvact ronk Sportovn turistick olympidy

16


17/24

Ze sdruen

FotoJanVrblkaarc

hivDTA

pomhala s nannm zajitnm akce.Po vyhlen vsledk, pedn medai-l, diplom a cen, a po vborn veei,kterou stejn jako cel stravovn zajis-la pan Michnov s dcerou, se nktevydovdli na mal improvizovan dis-kotce, jin si zazpvali pi kytae, anebo jen tak pi ohnku povdali. V nedli

rno pak nkte soutc navvili ost-ravskou zoologickou zahradu.Letonho ronku se zastnilo31 dvoulennch hldek ve vech vyhl-ench vkovch kategorich.

Velk podkovn pat vem, kte sena pprav i vlastnm prbhu soutepodleli jako dobrovolnci. A nebylo jichmlo, kad ruky bylo zapoteb. A uto byli zmiovan stavitel tra, obslu-ha kuchyn po cel vkend, rozhod nastanovich, improvizovan vpoetnstedisko, kter zajiovali Jana Pourov

a Marn Matjka z ZO AVZO Star Bl,na startu jako vdy kraloval Va Krabi-ka a Naka Remov, stelbu ze vzdu-chovky zajisli vojci z posdky v Ostra-v. Stranou nezstali ani host soute.

Pedseda AVZO pan Pour i pedsedaKrajsk organizace moravskoslezskhokraje pan Michna vdy vypomohli tam,kde bylo prv zapoteb. P, jedna-dvact ronk se uskuten ve dnech5.7. jna 2012 na jin Morav.

Jaromr Rema, AVZO TS R

V nedli 2. jna skonilo v obci Tercho-v na Slovensku vkendov seminle

konkurzu do dtsk mezinrodn ves-mrn posdky Expedice Mars 2011.V testech, nronch hrch, prezenta-cch a pokusech provili velitel Expe-dice Mars schopnos 25 seminalista rozhodli, kdo absolvuje kosmonauc-k vcvik a simulovan let do vesmruv Evropskm vesmrnm centru v Bel-gii. Celkem dvanct d (z toho ti zeSlovenska) pak pevzalo letenky dovesmru.

Chtla bych podkovat za geniln v-kend pln akc a skvlch akvit. pln jste pedili vechna m oekvn a povauji registraci do Expedice Marsza jedno z mch nejlepch rozhodnu-. Jsem rda, e jsem si vyzkouela, coznamen tmov prce, a mohla jsem

poznat skvl lidi z obou republik.Tonapsala patnclet Ma Brchnelovpo nvratu z vkendovho seminlekonkurzu do dtsk vesmrn posdkyExpedice Mars 2011. Byl to opravduasn vkend, vbec jsem neekala,e to bude fakt tak dobr. Vbec se minechtlo dom,pidala se dal semi-nalistka.Byl to perfektn vkend,kon-statoval astnk konkurzu Filip Ayazi.Finle Expedice Mars 2011 zan v Pra-ze 28. jna 2011. Po dvoudennm sou-

stedn v Praze d odjedou do Belgie,do Evropskho vesmrnho centra. Tamsi mimo jin vyzkouej simultor sta-vu beze, simultor chze po Msci,gyroskop a dal trenary, stejn jakoopravdov astronau. Kurz vyvrchol

simulovanm letem do vesmru v ma-ket raketoplnu. Pi zpten cest doPrahy se mlad kosmonau jet zasta-v v Bruselu, v Evropskm parlamentu,kde je pijme Vladimr Remek.

Dal informace o soutei najdete nastrnkch www.expedicemars.eu.

Dtsk skov agentura (DTA)

Dvanct dt pevzalo letenky na Mars

17


18/24

FotoVlasmilJuraaEvaZdkov:nahoezlevazstupceGnosis,

s.r.o.,

StanislavFolwarzcn,zstupciE.O

N.,

praskprimtorBohu

slavSvoboda,

JiMatuekaTomFsek

Z RDM

18

RDM udlila podest Cenu Pstav

erstvmi driteli Ceny Pstav se takstali zstupce starosty Prahy 3 Ji Matu-ek, starosta Brandsa nad Labem-Sta-r Boleslavi Ondej Penosil, zamst-nanec Mstskho adu MikuloviceTom Fsek a Stanislav Folwarzcn,

1. mstostarosta eskho Tna; spo-lu s nimi jet Gnosis, s.r.o., vydvajcUitelsk noviny, a spolenost E.ON.,psobc v oblas energeky.

Podle pravidel, jimi se udlovn CenyPstav d, mohou kandidty na ninavrhnout alespo ti obansk sdru-en d a mldee nebo DDM a SV(Domy d a mldee, Stediska vol-nho asu). Ocenn m podobu runmalovan trosenick lhve, v n jeuloeno emovn poselstv.Mezi letonmi navrhovateli byli mj.RADAMBUK Rada d a mldee Ji-hoeskho kraje, Asociace TOM, Junk,Duha sdruen d a mldee provoln as, produ a recesi, Liga lesn

moudros nebo eskotnsk mate-sk centrum astn srdce.Zmrem udlen Ceny Pstav je pod-le prvnho mstopedsedy RDM JanaCieslara vyzvednout dobr zkuenosz obecn, komunln poliky a ocenit

ty konkrtn pedstavitele, kte se za-slouili o neziskov organizace pracuj-c s dtmi a mlde, a mohou jt tedypkladem. Lauretm symbolickhoocenn poblahopli v Brokov sniStaromstsk radnice pedseda RDMAle Sedlek, prask primtor Bohu-slav Svoboda a etn dal gratulan.

D dnes vce ne jindy v minulospotebuj nai pomoc, zdraznil peddestkami pozvanch host Bohuslav

Svoboda. Nstup informanch techno-logi, s nimi se d setkvaj od svhoranho vku, pinej zmnu do tr-ven jejich volnho asu. A to trvennen mnohdy nic, co by bylo pro d, jejich psychiku, rozvoj osobnos n-m pnosnm, dodal primtor. Upo-zornil, e dtsk vk pitom rozhodujeo tom, jak hodnotn ivot jednou lidpovedou, jak bude jejich vzdln, do-vednos, jejich schopnost komunikace.Proto si velmi cenm toho, kdy nkdo jako vy m svj osobn pstup a ak-vitu, kter se vnuje dtem, doplnilprask primtor. Svt, kter je kolemns, je svt agresvn, svt kter znhodnotov ebek jenom ve sfe jas-n ekonomicky denovanch hodnot a hodnoty, kter chceme, aby v naich

dtech byly, vlastn jsou potlaovny,pronesl Bohuslav Svoboda.Cenu Pstav v symbolick podob ma-lebn zdoben trosenick lhve vn-m jako informaci o innos dtskcha mldenickch spolk a sdruen

o tom, e je zde nkdo, kdo neza-pomnl na to, e spolenost se poznpodle toho, jak se star o sv d, a etato informace by mla skuten do-plout v pomyslnch ekch a mochke vem, kte budou mt zjem se s nseznmit.Pedseda RDM pot strun pedsta-vil organizaci, v jejm ele stoj, kter

esk rada dt a mldee (RDM) udlila 11. jna 2011 jipodest Cenu Pstav za vznamnou podporu mimokolninnosti s dtmi a mlde. Jejmi leaurety se stali tyi vybranzstupci veejn sprvy a samosprvy a nov i dv firmy,

jejich oceovn upraven regule RDM od loska pipoutj.


19/24

FotoEvaZdkov(nahoe),PavelRakuanaMarekKraji(dole)

Z RDM

zasteuje pes sto sdruen, a repre-zentuje tak pes 200 000 individul-nch len. V krtkm proslovu se mj.dotkl i rozen statusu Ceny Pstavv jejm jubilejnm destm roce udle-n: Napadlo ns, e existuj komernspolenos, kter se njakm zpso-bem angauj na podporu sdruen d

a mldee. Ono to nen v naem sektorutak obvykl jako teba ve sportu. Je todno m, e zviditelnit se na pravidelnprci s dtmi a mlde je pro komernsubjekt pomrn obn: my nemmemannely, na kter by ly nalepit logarem, porovnal Ale Sedlek. Upo-zornil, e asopisy vydvan mldenic-kmi spolky jsou asto ureny pede-vm dtem, mon si je prolistuj jejich

rodie, co ale nen vdy clov skupina,ji chce rma oslovit. A tak jsme velicerdi, e nae lensk sdruen iden-kovala i dv spolenos, kter byly le-tos navreny a kter budou zcela novocenny takt Cenou Pstav, uzavelpedseda esk rady d a mldee.

RDM udluje Cenu Pstav ji od roku2002. V uplynulch letech se dritelia dritelkami Ceny Pstav stali krom ji-nch teba Petr Bratsk (2002, starostaPrahy 13), Petr Halada (2003, starostaKamku nad Vltavou), Sylva Sldekov(2004, koordintorka prevence krimi-nality Obvodnho adu Ostravajih),Miroslava Smolkov (2006, vedoucoddlen d, mldee a tlovchovy

Krlovehradeckho krajskho adu)nebo Petr Gazdk (starosta obce SuchLoz, 2008) nebo Roman Lnek (1. n-mstek hejtmana Pardubickho kraje,2010.)

Ji Majer

19

Krtce z RDMBl se 35. Valn shromdn RDM. Bude se konat vetvrtek 10. 11. 2011 od 16.00 ve velk zasedac mstnos- Krajskho adu Stedoeskho kraje, Zborovsk 11,150 21 Praha 5. Na programu bude napklad schvalov-n rozpotu na rok 2012...

RDM stanovila termn konn Bambiridy 2012. Tatopresn akce, podan eskou radou d a mldeea jejmi partnery, se uskuten v dob od 24. do 27. kvt-na 2012; organizan tb zvolil jako moo trncthoronku Bambiridy Naden i zkuenost.

esk rada d a mldee zve dobrovolnky ze sdruend a mldee ve vku od 15 do 26 let, kte pmo pracujs dtmi v oddle, skupin, duin, klubu apod., aby pilina diskusi v rmci Tdne dobrovolnictv. Debatn tmabude znt Nejastj problmy dobrovolnk pi prci sdtmi a mlde. Diskuse se uskuten 2. 11. od 16 do 18hodin v prostorch Nrodnho muzea eskho muzea

hudby, Karmelitsk 2/4, Praha 1.S ohledem na kapacitu mstnos prosme o potvrzenas na mail [email protected] do 1. 11. 2011.

V Tdnu dobrovolnictv budou v eskm muzeu hudbyRDM reprezentovat svmi programy napklad Duha,

kter uspod ve stedu 2. 11. odpoledne Deskohran proveejnost, Liga lesn moudros zve od 18,30 hodin thodne na indinsk bubnovn. V sobotu se tam pro zmnubude konat prask Regionln vzjemn vmna zkuenospro vedouc dtskch kolekv.

Koncem jna se s tmem Kancele RDM rozlouila AdlaMandrykov, kter tam pracovala od dubna t. r. jako asis-tentka. Jej pozice byla vytvoena v rmci projektu Evrop-

skho socilnho fondu Od kolbky do prce; projekt bylnancovn z prostedk ESF prostednictvm Operanhoprogramu Lidsk zdroje a zamstnanost a sttnho rozpotuR. Adla nyn nastupuje do prce, kterou si vyhldla b-hem sedmimsnho peklenovacho psoben v RDM.

RDM se inorod zastn Celosttn vzjemn vmnyzkuenos (CVVZ), kter se letos kon v termnu od 16. do

20. listopadu v Hradci Krlov: na pracovnm setkn tamzstupci organizanch tm Bambiridy proberou poteb-n zleitos s projektovou manaerkou Blankou Likovou;webmaster serveru Adam.cz Petr Molka zase nabdne se-min na tma Propagace innos (oddl, skupin, malchorganizac, akvit) na internetu.


20/24

FotoJiMajer:vlevopedsedaRDM

AleSedlek

,uprosteded

itelOdborupromlde

MMTMichalUrban

Z RDM

Zstupci lenskch spolk RDM besedovalis editelem Odboru pro mlde MMTNa jedn stran vize, e prci s dtmi a mlde jen prospje, kdy se staneprezovm tmatem, kter si vezmou za sv vechny doten resorty.

Na stran druh skepse, open o dvj poznn, e tudy cesta nevede.

Na jedn stran mylenka, e vedle ten-cch se sttnch dotac na pravidelnouinnost me jejich adrestm obasnann pilepit sprvn uchopenmimodn vzva teba proevrop-sk projekt. Na stran druh vdomnezbytnos: je poteba nejdv zajis-t zklad a a pak na nm dl stavt,klidn proevropsky Beseda zstup-

c lenskch sdruen esk rady da mldee (RDM) s editelem Odborupro mlde Ministerstva kolstv, ml-dee a tlovchovy (MMT) MichalemUrbanem byla neveejn a monprv proto a pmoae oteven.

Ve tvrtek 6. jna t. r. bylo v zaseda-ce RDM ivo. Ti destky pedstavite-l dtskch a mldenickch spolk sezajmaly o nzory pro n vznamnhoministerskho ednka na zleitos,kter je znekliduj. adu z nich formu-

loval v diskusi pedseda esk rady AleSedlek. Ubyde zase penz od sttu jist ale o kolik? Budeme moci spo-luvytvet podmnky pro nai innost,existenci? Jakou mrou? Jak ns vbecvnmte, jsme pro stt a jeho instucevn partnerem? A pokud ano, jak seto projev? Nejsou to jen slova nkdymm ten pocit?

kali to svorn pedseda RDM a z-stupci Asociace TOM, Pionra, Junka,Ymky: Pokud plnujete vznik expert-nch skupin zamench na mlde,chceme bt jejich leny, hybateli, kon-zultanty vdy se tk ns, na bu-doucnos a hlavn d, pro kter tujsme a u dlouho dobrovoln pracuje-me. Mme tradici, zkuenos, vsled-ky. Ale eeno Tomem Novotnm

(Asociace TOM) nedivte se, e jsmetroiku nervzn. Ne jen samozejmz bytku penz. Ale i z toho, aby kon-ference, kulat stoly, rozbory, koncep-ce, an-koncepce, aby to vechno jaksinezakrylo to, e se jezd na tbory, eje poteba zaplat njmy v klubovnch,e je poteba udlat njakou rozumnourecipron vmnu, e se organizujnae oddly...

Ze strany editele Urbana se jim dosta-lo ujitn: respektuji vs a pokldm

za partnery, zajm m, co si myslte.V mnohm jsme zajedno, napkladv poje spolkov innos, v nem ni-koli, jako teba v pohledu na koncepci.Pro m je dleit, aby smr, ktermse m polika mldee ubrat, odpov-

dal evropskm parametrm. Tm modpovdat i koncepce dalho rozvojev dan oblas je vrazn ir, ne jak ji vnmte vy. Neformln vzdlvnrozvj mladho lovka ve spoust ob-las, take vlastn vae innost pispvk naplovn cl t koncepce v mnohaoblastech. Ale j bych rd, aby podob-n na mlad lidi nazrali kolegov, kte

e teba zdrav ivotn styl, nezamst-

nanost a dal podobn tmata, proto-e se doposud e stran izolovan,trv na svm Michal Urban.

Beseda s nm byla rozhodn uiten.lensk sdruen RDM zase jednouoividn thla za jeden provaz velki mal, takov i onak. S editelem od-boru pro mlde vedou vcn dialog.Ukzalo se, e odboru fuje lovkpstupn jednn se spolky, kter mnadto kur pijt mezi jejich zstupcea obhajovat pro jejich argumentmsvoje poje mldenick poliky.A jet nco. Pedstavitel lenskch

spolk mli bhem dvouhodinov,Aleem Sedlkem aservn vedendebaty monost znovu si uvdomit, jakneklidnmi vodami loka v emblmuRDM nkdy proplouv.

Ji Majer

20


21/24

Ze sdruen

FotoEvaHaunerova

archiveskhoZpadu(nahoe)aMichalFok(dole)

Nap Prahou pes ti jezy

Dobrovolnci zkrluj svou obec

Vodck zvod s vce ne osmdestile-tou tradic kadoron otevr irok

veejnosti vjimenou pleitost:sjet jinak zaven prask jezy.Trasa vede historickm jdrem hlavn-

ho msta se startem na Csask loucea clem na tvanici, jej dlka je 6,5 km.

Na tra se pekonvaj vorov propus- tkovskho jezu u Jirskova mostu,Staromstskho jezu u Karlova mostu

a Helmovskho jezu v Holeovicch.Podrobnos o zvod, historii i vsled-

kov lisny najdete na webovch strn-kch hp://3jezy.skaung.cz/

-mkr-

Letos se ji tikrt seli obyvatela chalupi z Dobr Vody u Touimi,aby spolenmi silami zkrlili svoji

vesnici. Pomhaj vichni mlad,star i dti.Pokrauj tak v tradici, kterou zahjili ji ped dvma lety v rmci projektuobanskho sdruen esk zpadSpolen v Dobr Vod. Dohromadymaj za sebou ji 13 brigd a nkoliktisc odpracovanch hodin.Prci na promn Dobr Vody zaal

organizovat esk zpad koncem roku2008, kdy spolen s mstnmi vybralti msta, kter potebovala nejvtpi. Lid z Dobr Vody se pak naveejnch setknch dohodli spolus architektkou Alenou echovouo jejich budouc podob. Jednalo seo msto u kku na okraji obce, okol

obecn studny a prostranstv u pan-elovho domu, kter obv tmdevadestilenn pevn romsk

komunita. Krom tto komunity ijev obci asi 15 dalch obyvatel, zbytekdom pat chalupm.

esk zpad psob na Touimskua Tepelsku od roku 2002, kdev sociln vylouench lokalitch

poskytuje sociln sluby, na-bz vzdlvn, poradenstv pizamstnvn a prvn poradenstv,

volnoasov programy a dal. Clemeskho zpadu je vytvet pod-mnky pro zkvalitnn ivota obyva-tel Dobr Vody a okol na Touimskua Tepelsku skrze zsadn zmnuv nich samch, v komunit jako celkua v pohledu majoritn spolenosti.Principem prce eskho zpadu je,e se sna nedlat prci za druh,ale podporuje lidi tak, aby postupndokzali sv osobn i spolen prob-lmy eit vlastnmi silami a umlibrt sv ivoty do vlastnch rukou.Prce eskho zpadu byla v roce2009 ocenna cenou Gypsy Spiritv kategorii neziskov organizace.

zdroj: www.ceskyzapad.cz

21


22/24

Ptice vybranch lid z esk republiky se v prvn polovin z astnilamezinrodnho kurzu Nmecko a prce s mlde v nmeckm Kasselu.

Ze sdruen

22

Mezi astnky z Prahy a Vsena byltak projektov manaer chrudimsk-ho Obanskho sdruen Altus RomanMlek, kter byl s celm vzdlvacmprogramem velmi spokojen: Nejvcese mi lbila prce mldee ervenhoke, ale i boxcamp i sociln sluba kasselsk tal. Kad pracovn dendopoledne mme vuku nminy a t-

m kad druh den odbornou exkursi.Ty jsou pro m velkm pnosem, proto-e prce s mlde v Nmecku se tkhodn i sociln oblas. Velmi zajmavbylo pro m poznn vzdlvacho syst-mu ve kolstv a odbornch prax u,kdy maj napklad soustedny praxena jedno centrum uprosted prmyslo-

v zny. Zde jsou pohromad v jednomzazen mali, vadleny, truhli i zed-nci a eznci.Studijn cestu maj ast-nci hrazenu nmeckm Ministerstvempro rodinu, seniory, eny a mlde.Zajmav ovem nejsou jen odborn

programy, ale napklad i prezentacezem. V rmci tictky astnk jsouzastoupeny zem jako Estonsko, Litva,

Lotyko, Polsko, Rusko, Slovensko, pa-nlsko, Turecko, Ukrajina a Maarsko.Ty se po veerech postupn pedsta-vovali, a to velmi originln. panlochutnvkami specialit, esk skupinazase pipravila scnu na tma roman-ck veee v Praze s pedstavovnm

eskch specialit, ale zrove s pedsta-venm eskho hokeje a tak mst.Cel tm po veerech a vkendech taknezahlel, ale navtvoval zajmavmsta. Velmi vydaen mi pipada-la Muzejn noc, kdy pilo na fontnunkolik sc nvtvnk. Opomenoutbych neml ani podzimn vstavu, kdem upoutala expozice biblick spole-

nos. Navc na tomto stnku po krt-km rozhovoru jsem dostal i brourkuve slovenn,vzpomn Mlek.Krom zstupce Obanskho sdruenAltus byli na kurzu i zstupci Junka,AFS, Obanskho sdruen Sarkander ieskho velaskho spolku.

Podkovn pat nejenom vem orga-niztorm z IJABU, pracovnkm ErupaKolleg Kassel, ale i TANDEMu a eskrad d a mldee.

Bhem podzimu bude mon v sdlechrudimskho Obanskho sdruenAltus navvit povdn o studijnm po-bytu, promtn fotogra a tak zit-cch.

Roman Mlek

Nesta vyprvt, je teba zat

Jednou vtou ze sdruen dt a mldeeYMCA vydala v tn i elektronick verzi sbornk pspv-k, je zaznly na losk konferenci YMCA v promnchasu, konan u pleitos 20. vro obnoven innoszmnn organizace v eskoslovensku.

www.ymca.cz

Letn sraz mladch turist se letos dokal vznamnho ju-bilea: zstupci TOM ze vech kout R se na nj to sjeliji potict, tentokrt ve druh polovin przdnin na se-ver ech, do luknovskho vbku.

www.a-tom.cz

Sloven Slvici a e Zpvci zazili 8. jna na slav-nostnm koncertu vtz dtskch zpvk lidovch psnSlvik Zpvek 2011 v Pieanech.

www.folklornisdruzeni.cz

Mstopedseda Sentu R Petr Pithart navvil 3. jna2011 na stavb keltskho skanzenu v Nasavrkch Oban-sk sdruen Boii, jeho je dlouholetm lenem; zajmal sehlavn o souasn stav zmnnho vznamnho projektua prohldl si jeho jednotliv budovy.

www.boii.cz

Obansk sdruen Letn dm letos opt nabz rmm, ejim zpracuje originln novoroenky s vyuim kreseb dz dtskch domov a pome jim tak eit jejich kadoronproblm, komu vrobu zadat.

www.letnidum.cz

Mlad salesini se v jnu znovu pipojili k akci Misijn kol,spovajc v peen kolk, kter byly nabzeny za dobro-voln pspvek po mi svat 23. jna 2011 v plzesk ka -tedrle sv. Bartolomje; vtek vnuj mlad salesini napodporu ivotnch podmnek d v Guayan.

www.shm.cz

Skau ve vce ne tyech destkch mst esk republikyod 9. do 14. jna vybrali do kasiek dobrovoln pspvkyv rmci ji tradin akce Postavme kolu v Africe, podan

spolen humanitrn organizac lovk v sni a Junkem.www.skaut.cz

FotoRomanMlek


23/24

Vladan Bro,

vedouc Prvnporadny TransparencyInternational R

Zsadnm pro m bylo setkn s kniha-mi Jaroslava Foglara a Miloe Zapletala.Jejich hrdinov byli to docela nor-mlnmi kluky z relnho ivota a z-rove bylo v knihch vechno dleitpro mj dtsk svt: ptelstv, odvaha,dobrodrustv, proda, tajemstv, alei draz na morln hodnoty. Protoe

jsem tyto knky etl jet v dob, kdybylo obn je bn koupit, bylo jejichzskn pro m navc vdy uritm svt-kem.

Aneka Novotn,

koordintorka Evrop-sk informan stpro mlde Eurodesk

Ve tvrt td jsem etla Hochy odBob eky. A a jsem bvala vdyckypardiv holika, tenhle dobrodrunpbh jsem hltala od zatku a dokonce. Dodnes, kdy se ekne Rikitan,Roy nebo Zelen pera, mm takovten pocit, jako kdy jste uprostedknky a nemete pestat, jak jste

se nechali pohlt. Sama jsem si pak jet ze deva vyrobila 13 barevnchknok jako 13 bobk a snaila se je plnit. Zkrtka, byla to prvn knka,kterou jsem peetla nkolikrt :-).

Jakub Frydrych,

editel Nrodnprotidrogov centrly

Hrdinov mho dtstv pochzeli pe-devm z knek Karla Maye, Julese Ver-nea, J. M. Trosky, Franka Bhounka,F. A. Elstnera, Vladimra Nea a samo-zejm Jaroslava Foglara a moha dal-ch.Ml jsem rd autory, kte popisovalicestovatelsk zitky, dobrodrustv,

nezitn kamardstv, rysk ctnos,boj s nespravedlnos a ochranu slab-ch i potebnch.

Fotoarchivrespondent

Anketa

Jac literrn nebo lmov hrdinovvs provzeli v dtstv?

23

Pozvnka na Konferencik uznvn neformlnho vzdlvn

2.-3. listopadu 2011, PrahaMoo:

Vzdln je to, co nm zstane, kdy zapomeneme vechno, co jsme se nauili.Karel apek

Hlavn tmata konference:Role obansk spolenos a neziskovho sektoru v oblas prce s dtmi a mlde Prce s dtmi a mlde

z pohledu sttn sprvy a socilnch partner Kompetence pro ivot Situace v uznvn neformlnho vzdlvnpi prci s dtmi a mlde v R Celoivotn uen a rozvoj lidskch zdroj Cesty k uznvn neformlnho

vzdlvn existuj Proces vbru zamstnanc Partnerstv pro uznvn neformlnho vzdlvn

Jak se pihlsit?Pro pihlen na konferenci vyplte do 31. 10. 2011, 14.00 formul v sekci Registrace na adrese:

hp://www.nidm.cz/neformalni-vzdelavani/volny-cas/akce-a-seminare/konference-unv-2011.

Kontaktn daje:

Daniela Havlkov, garantka Uznvn neformlnho vzdlvnTel.: 246 088 282, 774 315 031; E-mail: [email protected]

Hana dov, odborn asistentka garantky Uznvn neformlnho vzdlvnTel.: 246 088 281, 774 315 036; E-mail: [email protected]

NIDM MMT, Smova 3, 110 00 Praha 10


24/24

Fotogalerie Archy

Vodck zvod Nap Prahou pes ti jezy 2011, nahoe foto Michal Fotk, dole Vclav tpn

Date post:	07-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	archacrdmcz
View:	220 times
Download:	0 times

Archa - 2011 / 5 - Evropský rok dobrovolnictví 2011

Documents