Archa 2016 / 1 - Motivujeme. I svým příkladem

7/24/2019 Archa 2016 / 1 - Motivujeme. I svm pkladem

1/24

foto

JanF

aukner

slo 1/2016

Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Nae tma: Movujeme. I svm pkladem

Receptury proti nud

Pedstavujeme: Skautsk institutRozhovor s poslancem Janem Farskm

ARCHAARCHA


2/24

Motivujeme. I vlastnm pkladem

Movace. Je poteba ve vem a pro vech-no, co lid dlaj. I j jsem ve svm ivotpoteboval movovat a ml jsem velkts, e se mi dostalo tolik potebnhopovzbuzen.Movace je asto doprovzena sny, clia chu nco zmnit. Dky sprvn mo-vaci je mon doshnout i nepedstavitel-nch vc.Myslm si, e j sm jsem toho pkladem.Vyrstal jsem v dtskm domov v Uher-skm Ostrohu a byl jsem vdycky tak trochujin. Snil jsem o nezvislm ivot a bylomi jasn, e pro to musm nco udlat.Ve svch dvanc letech jsem se dostalna presn gymnzium Open Gate, zaaljsem t na druh stran republiky a od z-

klad se zmnil cel mj ivot. Zhy jsemvstoupil do programu Mezinrodn cenyvvody z Edinburghu (DofE), kde jsem sepes bronzovou a stbrnou rove dostala ke zlat, kterou jsem zakonoval expe-dic v Rumunsku. Dky DofE jsem se mohlnapklad setkat se leny britsk krlovskrodiny jak tady v Praze, tak v Anglii, naeljsem skvl ptele a zail asn dobro-drustv. Stailo jen cht a vytrvat.Stle mm sv sny; chci spn dokon-it gymnzium Open Gate a dostat se do

Prahy na obor politologie a mezinrodnvztahy. V poslednch letech se ale m clenetkaj jen mne samotnho, ale hlavntouhy pomhat ostatnm, pedevm d-tem z dtskch domov.Mimo studium jsem fredaktorem aso-pisu Zmeek pro dtsk domovy a zro-

ve se podlm na roziovn programuDofE, astnm se informanch schzeki pednek a snam se movovat da mlad lidi k tomu, aby zaali vit vesvou schopnost splnit si sv cle a sny.Dnes, ve svch skoro dvace letech, jsemsi uvdomil, e nebt movace, nikdy bychsi sv sny asi nesplnil.Mt vize i pn je dobr, ale samo o sobto nesta. Klov, obzvlt pro mladlidi a pro d je, aby mli podporu odsvch nejblich i od svho okol. Skute-nost, e movace hraje primrn roli, pladvojnsob prv u lid, jejich pomyslnstartovn ra nebyla stejn jako pro vti-nu jejich vrstevnk. A u je n ivot jak-koliv, abychom byli spn, potebujeme

movaci svou vlastn, vnitn, i vnj,od naeho okol, od rodiny, od ptel i odkoly.Skrze sv ambasadorstv v DofE i Zme-ek chci ukzat ostatnm dv nejdlei-tj roviny movace. Probudit v lovkuzjem se v nem zlepit a podnt vnitnodhodln nco se sebou dlat. Ob rovi-ny hraj dleitou roli, ovem faktem je,e kad je strjcem svho spchu, aleteba i zklamn. I kdy se nkdy nco ne-zda, neznamen to, e movace kon,

ba prv naopak. I to je sous ivotaa me ns posunout jenom v.Peji vem hodn pozivn movace a spl-nnch sn!

Za tm Nrodn Kancele DofE

Luk Kotlr, projektov koordintor DofE

FotoarchivMezinro

dncenyvvodyzEdinburghu(DofE)

vodnk

ZpravodajRDM o vchova vyuit volnhoasu dta mldee

RegistraceMinisterstvemkultury: MK R 8135Temack skupina 13/A8,ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilekpovoleno eskou potou, s.p.,odtpn zvod Peprava,.j. 1259 / 99ze dne 29. 3. 1999

Redakce:Ji Majer vedouc redaktorAdresa redakce:esk rada d a mldee,Senovn nms 977/24,110 00 Praha 1tel.: 211 222 870e-mail: [email protected]: 68379439

Sazba a litoMichala K. Rocmanov,akad. mal.Tiskne REFOS, PrahaFotograe z archivu RDMa jejch lenskch sdruen.

17. ronkToto slo vylov noru 2016.

Foto na tuln stranJan Faukner, Masopustnprvod 2016 Vometaky,

Sdruen Rozto, z.s.

Zpravodaj Archa je nekomernskovinou, kter nen urenak prodeji.Podrobn informaceke zpravodaji Archa lze nalztna internetov adresearcha.crdm.cz

2


3/243

Nae tma

FotoJiMajer

Receptury proti nud

K prv zmnnm zjitnm dospl lo-sk przkum veejnho mnn provede-n agenturou Ipsos. Pi jeho ociln pre-zentaci pitom padlo zajmav slo. Ptalijsme se na prvotn impuls pro pihlendtte, tedy na to, co vedlo k pihlend, vnouat do konkrtn akvity. A jefajn, e na prvnm mst se objevilo pndtte take nejen e nepla, e rodiea prarodie sv d nkam naroubova-li ale padest devt procent jich uvedlojednoznan: pn dtte, konstatovaleditel vzkumu a komunikace agenturyIpsos Tom Mack. Zd se, e jde o d -leit vchodisko pi hledn odpovdi naotzku, jak movovat d ke smyslupln-mu trven volnho asu.

Tvorba jako zbavaTm dalm me bt pe o dostatek

vhodnch podnt, kter by vychzelyvstc vrozen dtsk zvdavos. Je o tomalespo pesvdena sociln pedagokaa antropoloka Dana Moree, psobc naFakult humanitnch studi UK: Jak pod-nt smyslupln vyuvn volnho asud? Dovolm si tentokrt hovoit spena zklad zkuenos osobn ne profes-n. S dtmi, kter znm, jsme to mli tots, e jsme se vdy ocitli v prosted,kter smulovalo pedstavivost a zvda-vost. Moem matesk kolky, kam cho-

dily m d, bylo kdy nco chce, tak sito vyrob. A tak se vyrblo brnn z pap-ru, vnon ozdoby, adventn vnec, oblekpro Anakina, pirtsk masky Ve kole sev tomto duchu pokrauje, a tak se vyrbdo bloku kreslen potaov hry, kterlze opravdu hrt, hodiny, kter uruj as,

dlaj se pokusy s jedlou sodou, majorn-kou, mch se rstov lektvarMyslm si, e pokud se d nau, e mo-hou vci tvoit a stane se to normou,nikdy se nebudou ukat k polotovarm,untm (hraky z uml hmoty kromgumiek, jak je nazvaj) apod. To ve male dv podmnky. Dospl okolo d takmus vit tomu, e je lep si vci vyr-bt, ne kupovat, a e tvoen je zbava.A v dtech je poteba permanentn vyu-vat a dle podncovat jejich zvdavosta pirozenou zvdavost. Ta je dle mhosoudu nejlepm lkem na konzumn spo-tebitelstv, kam nudu adm.

Pod jednou stechouOsloven astnci shora uvedenho pr-zkumu na otzku tkajc se volnoaso-vch organizac uvdli sami od sebe

nejastji typov sportovn klubya oddly. Po nich nsledovaly Domy da mldee, respekve dtsk a mlde-nick organizace. Kdy pak byli dotznina to, zda znaj konkrtn organizace, uk-zalo se, e nejznmj jsou skau. Dru-h je Pionr a te Sdruen hasi ech,Moravy a Slezska, pedstavujc vtanoumonost mimokolnch akvit zejmnav malch vskch po cel republice. Prozajmavost jet pr nsledujcch organi-zac v poad, jak vyplynulo z odpovd

respondent przkumu: Mlad ochrnciprody, Hnu Brontosaurus, YMCA, es-k tbornick unie, Salesinsk hnu ml-dee, Asociace TOM, Liga lesn moudros,Asociace malch debrujr R a Asociacedebatnch klub.Za zmnku mon stoj, e vechny tyto

organizace jsou zasteovny eskouradou d a mldee (RDM). Jej ped-seda Ale Sedlek je toho nzoru, erodie by mli pedevm svmu dtnaslouchat a vbr mimokolnch akvitprovst spolu s nm. Pokud nevd, naco je dt ikovn, mohou si o tom pro-mluvit teba s uitelem. Mli by pihld-nout tak k tomu, aby jejich potomek bylv dobr part svch vrstevnk: vdy tobudou nenpadn spojenci pi neformlnvchov jejich syna i dcery. Hra v dob-e vedenm oddle d dt do ivotaspoustu uitench dovednos, nasnilpedseda RDM.

Poznatky z ternuMarn Kadala, kter m v Hnu Bronto-saurus na staros koordinovn Bronto-sauch dtskch oddl, soud, e v dne-

n dob maj d celou adu monos, jaknaloit se svm volnm asem. Proto sedomnvm, e hlavn movac je pro dzbava, parta dobrch kamard a obje-vovn novch vc. V naich oddlech setud sname v prvn ad vytvoit dob-rou partu d, kter pi sob dr a po-mh si za vech okolnos. Na snahouje tak d movovat k poznn taj p-rody. Parta dobrch kamard, zbavaa poznvn novch vc jsou dle mhonzoru hlavn pile toho, jak d movo-

vat, dodal Marn Kadala.Mstonelnk esk tbornick unie JiZateplek mn, e je velmi dleit pi-zpsobit program i akvitu potebmdnen mldee a vyuvat tak prvky,s nimi je dnen mlad lovk v kado-dennm kontaktu. Napklad promt-

V na spolenosti panuje vcelku irok shoda na tom, e dti maj svj volnas trvit aktivn. Zvolen volnoasov aktivity by mly bt nejlpe pohybov;podle rodi a prarodi je ovem dleit i to, aby se jejich ratolesti pimimokoln innosti pokud mono vestrann vzdlvaly.


4/24

FotoJiMajer

nm lm na dan tma se d navoditatmosfra teba ivota na vesmrn lodi a astnci takto pojman akce jsoupak pro jej program movovanj. Vel-mi dleit tak je, aby se d na tvorbprogramu mohly podlet a jeho strukturuovlivovat. Tomu meme napomoci na-pklad pravidelnm hodnocenm podni-

kanch akvit nebo zptnou vazbou odastnk Faktor soutivos me takmovovat mlad lidi k dosaen lepchvsledk i k akvnmu trven volnhoasu. Ze sv zkuenos z esk tbornic-k unie vm, e je velmi efekvn pracovats metodou vzor. Pokud je mezi dttema jeho uitelskm vzorem i oddlovmvedoucm vytvoen zdrav vztah posta-ven na respektujcm pstupu, tak velmiasto dochz u takovho dtte k osvoje-n zdravch hodnot, a m pdem i k smys-

luplnmu trven volnho asu.Pedagoka a arteterapeutka Anna V-kov psob v organizaci Letn dm, z..v rmci sociln-terapeuckch pobytpro d z dtskch domov. Na otzkutkajc se movanch nstroj odpov-dla: Trefujete se do ernho, movovatd, se ktermi pracujeme, ke smyslupl-nmu trven volnho asu je velice sloi-t. Jde o d ijc v dtskch domovech,nkter z nich maj omezen monosk zjmovm akvitm i vzhledem k mstu,kde se dtsk domov nachz. Ale i tam,kde monos jsou, a dtsk domov dpodporuje, je nron, aby d u akvitvytrvaly. Vtina tchto d m vlivemproitch udlos velk staros sama sesebou a s porozumnm tomu, kdo jsoua jak je jejich msto ve svt. Stlost ne-zavaj ve vztazch, a nedovedou ji tak anipenet do svch akvit. Lehce se piklo-n k rznm variantm trven asu, kte-r jsou trendy, chvilkov je pohl neboodvedou do jinho svta tak, jak je tonapklad u elektronickch her a surfov-

n po internetu. Letn dm pro tyto d

vytv pleitos bhem celho rokutvorbou vcedennch socioterapeuckchpobyt, odpolednch program a nvtvv dtskch domovech. V movaci k aspozorujeme zejmna navzan dlouho-dob vztah s naimi pracovnky a dobro-volnky tedy to, co dtem nejvce sch-z. asto se ukazuje, e konkrtn obrysyprogramu nejsou pro d primrn atak moc dleit. Stejn jsou vztahya znm a bezpen prosted, kde dzavaj respekt a zjem.Obecn bych ekla, e i mimo nai clo-vou skupinu me tma vztah s dosp-lmi, kte vedou volnoasov akvity,bt zcela stejn. D potebuj bhemvvoje nejen porozumn a ocenn, aletak vzory, a to nejen v rodin. Pirozentou po tom bt dob nebo najt jasnodpovdi na to, co je dobr a sprvn.Podobn hodnoty asto promtaj do po-stav uitel, vychovatel a vedoucch, sektermi se c bezpen. V pemedializo-vanm svt d potebuj vidt mezi do-splmi uznn a respekt ke sportovnm,

umleckm a jinm kreavnm doved-

nostem. Domnvm se, e my dospl lidneseme odpovdnost za to, jak svt d-tem pedvme, i m, jak hodnoty samivyznvme ve vztahu ke svmu vlastnmuasu.

Kamchodit.cza Devatero radKde ale takov podntn prosted, tako-v party a takov oddly hledat? Solidnpehled o dostupnos kluboven rozli-nch dtskch spolk a obdobnch zaze-n dalch volnoasovch organizac sktinterakvn mapa Kamchodit.cz (www.kamchodit.cz), spravovan eskou radoud a mldee. Strun eeno, nalezne-me je prakcky po cel na vlas. Jenna zmnn map je aktuln ke tyemscm zznam. Maj je tu kupkladudobrovoln hasii, skau, tomci, pioni,brontosaui, woodcraei, ymkai, mladchovatel, debruji, zchrani a mnozjin. e je podle nzv vlastn vechny anineznte? Nevad je ale mon dobr

vdt, e v oblas volnoasovch akvitna nejmlad generace existuje taktovelkorys nabdka. A e je nann do-stupn prakcky kadmu dt.esk rada d a mldee, zasteujcstovku mldenickch organizac rznvelikos, psobnos a zamen, ped a-sem vypracovala rodim ku prospchuDevatero rad pi vbru mimokolnch ak-vit (dostupn je na www.crdm.cz v sekciKe staen / Uiten dokumenty). V nmjsou zevrubn rozvedeny teze o vzna-

mu celkovho rozvoje dtsk osobnos,o spoluprci rodi s oddlovmi vedou-cmi, o stejnm vznamu dobr dtskparty, o pirozenos promny dtskchzjm a mnoh dal. Radme rodimpedevm to, aby se svmi dtmi sku-ten mluvili. Aby je vyslechli, snaili se

Nae tma

4


5/24

FotoJosefMirovsk,a

MatyVavn

Nae tma

zjist jejich zjmy a pn a po odpo -vdnm uven svch monos, ppad-n dalch okolnos, se jim snaili vyjtvstc, shrnuje mstopedseda RDMOndej ejtka.Portl Kamchodit.cz, kde si zjemci mo-

hou podle zadanho msta vyhledat po-ptvan klubovny, sportovit, mateskcentra apod., a Devatero rad tak mohoubt vtanmi zdroji poznn a pomocn-kem pro ty, kte nevd, jak nasmrovatdtko k nemu smysluplnmu, emu by

se mohlo s chu vnovat v dob po vy-uovn.

Ji Majer

(lnek vyel ve zkrcenm znn v TipechBorovice.cz v listopadu 2015)

5

Tradin-netradin lidov slavnost vesel, barevn, bouliv, hrav, mysticka bombastick prvod makar z Roztok u Prahy do ntic, kterou podalroztock Sdruen Rozto (www.roztoc.cz) tento rok u podevatenct.

Masopust v Roztokch a nticch

Makary se setkvaj ve Stedoeskmmuzeu v Roztokch a po korunovaci nej-krsnj a nejvypeenj ze vech roz-tockch dvek (vechny kandidtky musprojt psnou veejnou sout, kteroukadoron vyhlauje Slovutn Maso-pustn Roztock Vbor) Krlovny ma-sopustu se vydvaj v ele s n bujarmprvodem. Clem cesty je pro makaryHol vrch, kde se Roztock prvod setks nckm a Suchdolskm.Nejvymi maskami jsou Smrtka a Pst,jejich tanec nm pipomn, e petzimu nen pln samozejmost. Bakchus

pak porad, jak na to. Komu ani ten nepo-me, ten me staros penechat skoro-koni Klibn a jej slin hlav. Medvdhld nebezpenho medvda, se ktermse utkaj nejstatenj z nejstatenjchna louce nad Roztokami. Krlovna ma-sopustu, kter cvl v ele prvodu nazmnn Klibn, na jeden den pevezmevldu nad mstem. Klibna se bohuel(na rozdl od Krlovny) konce prvodunedoije, na Holm vrchu je popravenaa jej sla se rozdl mezi ty, co ji nejvce

potebuj, aby se dokali konce zimy a ob-rodili se s pchodem jara a Velikonoc.Po spolenm kruhovm tanci programMasopustu pokrauje v ncch. Tamje mono tento svtek dstojn zakonitna Masopustnm ble v Sokolovn, svla-it hrdlo v nckm pivovaru nebo si

zatanit v nckmKravn.Tato akce tala na svmzatku jen destky lid,dnes se jedn o jednuz nejvtch kulturncha spoleenskch akc v regionu. Loni sej zastnilo kolem dvou a p sc lid.Dlan je z velk s dobrovolnicky, coje u takto velkch akc zcela uniktn.Na pprav a organizaci tohoto svtku sekadoron podlej destky dobrovolnk,kte se tden ped Masopustem tmnevzdaluj ateliru Roztoe, kde j nov

a opravuj star masky. Nkte se vnu-

j vaen rznch pochun pro hladovvtvarnky a muzikanty, kte v ateliruzkouej nov Masopustn psn. Nemlu-v o hlavnch organiztorech, jejich pr-ce zan ji pl roku ped samotnou akc.A pro si pidlvat tolik prce za kte-rou vm nikdo ned ani korunu? Mnohoz nich to dl kvli vzjemnmu setkv-n, pi organizaci tto akce se tvo ptel-stvOdmnou me bt poklidn a spoko-jen setkn den po, vyprvn zitka pslib, e si to p rok zopakujeme.

Zuzana rmov a Kateina Korychov,

Sdruen Rozto, z.s.


6/24

FotoSHMS

Nae tma

6

Sdruen hasi ech, Moravy a Slezska (SH MS) se ji pes40 let systematicky a spn vnuje mimokoln prci s dtmia mlde. V roce 2015 v naich kolektivech pracovalo pes50.000 dt a mladch lid ve vku od t do 18 let.

Hra Plamen motivace pro budoucnost

Stavebnm kamenem na celoroninnos je hra Plamen. Do n je v sou-asn dob zapojeno bezmla 40.000d ve vku do 15 let. Je zaloena naklasick volnoasov innos a rozvojifyzick kondice prostednictvm essportovnch discipln, jako pprava nabudouc dobrovolnou innost v zchra-nskch jednotkch. Hasisk sport jeve vech svch modikacch (pornsport, tradin disciplny CTIF, discipl-ny TFA) velmi oblbenm sportovnmodvtvm technickho charakteru.Volnoasov akvity zahrnuj plnnokruh celoron innos tak, aby-chom nebyli soustedni jen na zna-los a dovednos v oblas pornochrany. Splnn alespo jedn ak-

vity z kadho ze ty okruh je pakzapotno do hodnocen sportovns Plamen v okresnch kolech. Jakjsou okruhy a jejich zkladn akvity?Meme si je pracovn nazvat vlet-n, pracovn, tvr okruh a odbornos-. V kad oblas, krom odbornos,me nabdnout njakou dal akvuokresn odborn rada mldee. V rm-ci prvnho okruhu me kolekv uspo-dat spolen vlet, zimn nebo letntbor. Jak nzev napovd, dal okruhvede nae mlad hasie k pracovnminnostem a veejn prospn in-nos brigda ve zbrojnici, v obci,sbr druhotnch surovin nebo peo starho obana. Tvr okruh zahr-nuje akvity jako je realizace kulturn-

ho programu nap. na valn hromad

sboru nebo v domov senior apod.Dle mohou d v prbhu roku pi-pravovat nstnky s temakou pornochrany nebo se zastnit celosttnliterrn a vtvarn soute nejen prohasisk d Porn ochrana oimad. V poslednm okruhu mus leno-v kolekvu splnit celkem pt odznakodbornos (prevensta junior, strojnkjunior, kronik, prevensta, strojnk,cviitel, velitel, instruktor) nebo speci-alizac (ajk, ekolog, ekonom, kucha,

kul, przkumnk, spojka, spolenk,stelec, tbornk, zdravotnk).Jak vidno, vedouc maj spoustu mo-nos a mohou si podle mstnch, a-sovch a osobnch podmnek vybrat,jakm smrem povedou innost svhokolekvu. Ne vechny kolekvy se za-


7/24

FotoSHMS

Nae tma

7

Na hasiku

pojuj do celoron hry Plamen, ale v-nuj se prci s hasiskou mlde jinmzpsobem, nap. nacviuj s ppravkou(d od t do es let) ukzky prcezchran, jin se vnuj jen sportov-n innos, dal se zase schzej proto,aby se d ve vsi zabavily, jin movujd ke studiu Junior univerzity mlad-

ho hasie. Jsme velmi rdi, e se v po-

slednch letech roziuje tak okruhkolekv, kter se zapojuj do dobro-

volnick prce nad rmec podmnekpopsanch v systmu celoron in-nos. K takovm akcm pat napkladzapojen se do prodeje kvtk mskulkaskho v rmci eskho dne prorakovin, do Tkrlov sbrky poda-n Charitou esk republiky nebo domench sbrek na pomoc nemocnm

dtem nebo zrannm hasim, i doekologickho programu Recyklujmes hasii.

Za spnou prac s mlde stoj stov-ky naich len, vedoucch, kte svjvoln as prci s mlde vnuj. Kromsamotn ppravy programu a prce nakrouku, pravideln podstupuj povin-n vzdlvac akce a nkte dokoncedal vzdlvac akce nad rmec ure-nho zkladnho vzdlvn, jako jsou

kurzy pro garanty vzdlvn, hlavnvedouc tbor, hospode a dal.

Jaroslava erdlov, skov mluv SH MS

Pinme krtkou report z nvtvykrouku mladch hasi: berme to tak,e mnoh dal potkem roku probha-j podobn

Pijeli jsme na hasik do Koleovicv okrese Rakovnk. Lednov schzkyjsou pln vnovny ppravm kultur-nho vystoupen na valn hromadsboru. V pondl odpoledne v pl tvr-

t se schz prvn skupina d zaazendo kategorie ppravky (vk 36 let)a za hodinu je stdaj d z kategoriemlad (611 let). Ob schzky prob-haj stejn. Vedouc dtem vysvtluj,co je valn hromada a jak bude vypa-

dat jejich vystoupen chlapci budoupednet bse a dvata pedvedoukrtkou tanen choreograi s pompo-ny. Kluci pednej bsniky, kter sedoma nauili a dvata si zam roze-braj pompony vyroben na minulschzce. Vedouc pou hudbu, ped-vd choreograi a postupn se k ndvata pidvaj. Tanec nkolikrtopakuj, take pt pokus u zvldaj

mal tanenice samy.V ptek veer se d obleen do erve-nch triek schzej na psl mstnhohosnce a naposledy trnuj spolenouchoreograi. Pak u pichzej dospllenov sboru a zan schze. Hned

po zahjen a organizanch pokynechpichz as naich tanenic. Trochunervzn pedstupuj kluci a rozdlenina skupiny pednej ti bsn o hasi-

ch a jejich prci. Vichni to zvldnoubez zavhn a jsou ocenni potleskemptomnch. Pak u na znaky nastupujdvtka a ekaj na prvn tny hudby.S velkou vervou a nadenm pedvd-j nazkouenou sestavu. A da se jim!Vedouc jen mlky naznauje, kter pr-vek je na ad. Vystoupen trv minutua pl a je tu zvren pza a ohrom-n potlesk! Holiky jsou nadena iv si sdluj dojmy. Vechny ekdrobn odmna a odchzej dom.S programem vystoup tak v noru nanetradin souti isteck uzel, na nse sout v uzlovn, ve tafet dvojica v pedveden kulturnho programu.Tak zase nkdy pt na vidnou!

Jaroslava erdlov, skov mluv SH MS

Hledme pbhy lid, na n se zapomnlo

Clem organiztor soute, ktermi jsou neziskov organizace Post Bellum a Pant, je oslovit co nejvtmnostv pedevm mladch lid a inspirovat je k hledn pamtnk minulho stole a zaznamenn

jejich ivotnho pbhu. Myslme si, e skrze iv osobn vzpomnky skutench lid, jejich blzkch iznmch, u nich meme vzbudit zjem jak o vlastn koeny, tak o nai spolenou historii. Sout sev kategorich 1315, 1618 a 19 a vce let a do konce nora 2016. Na vherce ekaj lkav ceny. Bliinformace na pribehy20stole.cz


8/24

FotoarchivPionra

Nae tma

8

RVVZ Vysoina 2016 se chyst zatkem bezna

Nejsem doktor, ale mu pispt k zchran ivota

Pi vech monch innostech pionrt vedouc motivuj dti rznmizpsoby, i svm osobnm pkladem. V Pionru mme navc projekt, ktermmotivujeme sv vedouc, ptele, znm, sten dti a mon i vs

Jedn se o projekt Zdrav pionrskkrev. Jak u z nzvu vyplv, jedn seo darovn krve a jejch sloek, jako jeplazma nebo desky. Mezi pionryse najde cel ada drc od tch pl-n nejmladch (osmncletch) a poveterny. Nen dleit, jak asto cho-d darovat nebo co za to dostanou, anikolik jim je let, ale pro chod darovat:

Poprv jsem darovala krev ve svch18 letech a byl to pro mne velk zi-

tek. K tto akvit m pivedl kamardz jinho pionrskho oddlu. Pochopilajsem, e je to innost, kter mn nijakneubl a je velmi zslun. Pi kadmodbru si peji, aby darovanou krev iplazmu nepoteboval nikdo z mch blz-kch. Dnes od mho prvnho odbruubhlo ji 20 let a j mm ve sv kar-t drce ji 73 odbr krve a plazmya k drcovstv jsem pivedla nkolikdalch pionrskch vedoucch. M tosmysl!

Ivana Vejvodov(nar. 1977, drce 20 let, 73 odbr

krve a plazmy)

Krev jsem zaal dvat ve svch osm-nc letech v roce 1974. Bylo to prima.Mli jsme volno v prci, dostali jsmefakt vydatn oberstven vetn dvoudeci ervenho vna na obnovu krvi-nek. Knihu, kyku, odznek. U lkaejsme mli pednost. V MHD jsme jezdilizadarmo, atd. Pozdji jsem dval z po-

citu povinnos. Maminka i manelkapi lkaskch zkrocch dostaly hodnkrve a j jsem ml co splcet. A dnes?Je to soust m zdravotn prevencea cm se jet trochu uiten. V z2015 jsem byl po osmdest tvrt, sa-mozejm v triku ZDRAV PIONRSKKREV. Ji Prk Perkner

(nar. 1956, drce 42 let, 84 odbrkrve)

Mj dvod je jasn, protoe mu :). A-koliv mi pi pohledu na krev nen zrovnadobe, pocit po odbru je vdy stejn,radost a spokojenost z dobrho skutku.Dvojnsob dobr pocit pak mm, kdymi volaj, e potebuj krev pro konkrt-nho pjemce (nap. pro dvouletou hol-iku, podstupujc zkrok na kardiologii

na Bulovce). Nestudovala jsem medic-

nu, ale i pesto mohu pispt k zchra-n ivota a to je opravdu krsn pocit

Vendy Nejedl(nar. 1987, drce 5 let, 14 odbr krve

a krevnch desek)

Krev jsem zaal dvat v roce 1976, po-prv v den svch osmncn. Bezpro-stednm podntem byla moje tehdejbrigda na I. Intern klinice, kde se l-ili pacien s poruchou krvetvorby. U

tehdy jsem si kal: Stoj to za to! To simyslm dodnes. Kad lovk by ml btochoten pomoci, kdy je teba. A krev jepotebn vdy. Mn tahle forma pijdelep ne poslat DMSky. A klidn pi-znm, e nkterm obzvl agresivnmvbrm na rzn sbrky kladu otzku,zda dvaj krev.

Jindich ervenka(nar. 1958, drce 40 let,

127 odbr krve)

To bylo jen nkolik pionr, kte jsoupravidelnmi drci. Je skoro k neve,jak je krve a jejch sloek neustl ne-dostatek. Nen tajemstvm, e eny mo-hou darovat 1,5 litru a mui 2 litry krveza rok, ale na jedinou vt operaci semnohdy spotebuje krve nkolik litr.Pedevm proto je dleit, aby bylostle dost drc, protoe kad z nsme pispt a zrove movovatostatn.

Eva Holkov

Regionln Velk Vmna Zkuenos- (RVVZ) je urena nejen vedoucm,rdcm i instruktorm dtskch od-dl z jakkoliv organizace, ale i vemzjemcm, kte pracuj s dtmi ve vol-nm ase.

RVVZ Vysoina 2016 se bude konat veru nad Szavou, konkrtn v tam-nm gymnziu, a to o vkendu 4.6. 3.2016. Akce je urena pro instruktory,mlad vedouc i jejich star zkuenjkolegy, kte chtj zskvat i pedvatnpady, zkuenos a py v oblas vol-

noasovch akvit pro d a mlde. V-tni jsou vichni zjemci od 15 let vku(mlad 18 let ast s garantem.)Registrovat se mete do 20. 2. 2016nebo do naplnn celkov kapacity 200astnk. Vce informac naleznou z-

jemci na www.rvvz-vysocina.cz.RVVZ Vysoina je nejvtm frempro hledn spolenho jmenovatelevech, kte se amatrsky i profesionl-n vnuj vchov a smysluplnmu na-plovn volnho asu d a mldeev kraji. Akce je urena vem vedoucm

dtskch oddl jakkoliv organizace,rdcm i instruktorm, pracovnkmcenter volnho asu a dalm zjem-cm, kte pracuj s dtmi ve volnmase. Vkendov RVVZ Vysoina obsa-huje tradin ti druhy programu (mimo

doprovodnch akc). SEKCE (diskuseastnk nad danm problmem), SE-MINE (odbornk pou ostatn) a DL-NY (prakck ukzky spojen s akvnmzapojenm astnk).

Rada d a mldee kaje Vysoina


9/24

Zatek roku 2005: Rod se nov pro-jekt, probh ada schzek. Od tchkreavnch, kde se z npadu rod kon-cept, zskv jmno a obrysy, postupnpechzme k tm vce pracovnm, pikterch se lad podoba a funkce webu,propagace a spousta dalch drobnos.Nakonec dojde i na ty zdlouhav, ale ne-zbytn, kde vtu po vt znovu a znovuteme vechny texty na web a letky,aby kad slovo sedlo a fungovalo.Rod se informan kampa Opravdudobr tbor.Zatek roku 2016: Jedenct let stailok tomu, aby se situace pln zmnila.Podobnch projekt a webovch str-nek je spousta, na mnoha z nich jsouk nalezen dvrn znm formulace.Zjem mdi u nen tak drav, chtjnco novho a na tom, jak m vypadatdobr tbor, se nic zsadnho nemn.ALE vnmn tbor jako sluby, u n jenutn sledovat kvalitu, zstalo a ani ta

pozornost mdineopadla pln,protoe lidi tozkrtka pod za-jmKdy jsme v roce2005 startovaliprojekt Opravdu dobr tbor, byli jsmev pravm smyslu slova pioni krejcpo dosud neprolapan cest dnes byse spe eklo, e jsme objevili a zapl-nili mezeru na trhu. Nabdli jsme balkinformac o letnch tborech od tchzcela obecnch do pehlednho os-mera zformulovan pedpisy, zsady,pravidla a po nae, pionrsk: jak os-mero naplujeme, jak mme za adulet zkuenos, na co je nutn dvat pivbru tbora pozor, jak do nj zapojitdt (tbornka) A nakonec jsme pi-dali i pehled naich tbor a ekali,jak bude odezva. Prvotn zjem ped-il nae oekvn a z ODT se stal jedno-

znan spch a m pdem i pkladhodn nsledovn.Netrvalo proto dlouho a zaali jsme ob-jevovat podobn zamen internetovstrnky pro ne, tbory jsou spolentma. Pravda, tam, kde jsme nachze-li bez ostychu zkoprovan sv texty,tam jsme se obas ohradili, protoe tose jednodue nedl. Jinde jsme vakuzaveli i spoluprci, alespo v rovinvmny proklik.Pro o tom ale peme? Jednm z hlav-nch cl pionrskho projektu ODTbylo zmnit vnmn tbor a zpsob,jakm o nich lid uvauj. e nejde jeno msto, kam se odkldaj d, ale o je-den, dva nebo ti tdny v prod, ktermohou pinst do ivota dtte mnohohezkho a hodnotnho, ale pi pat-nm vbru tak naopak. e je potebavybrat spolu s dttem, do nieho honenut, nebt se ptt a nechat si pora-dit. e podn tbora je zodpovdnprce, kterou dobe zvldne jen sehra-

n a kvalikovan tmSnad se shodneme, e m vce spolkd a mldee bude o tborech mluvitpodobn, m vce d se z nich budevracet s odhodlnm jet pt zase a kdo v, teba mezim zkusit i ten od-dl, ze kterho byla vtina ostatnchtbornk.

Chcete tak piivit plamnek zjmu ve-ejnos a mdi o tbory a jejich kva-litu?

Inspiraci u dnes najdete na ad mst,napklad na Facebooku ve skupinTbory jsou in, urit ale nevynechteadresu, na kter to zaalo: www.dob-rytabor.cz

Jakub Konek

Pionr

FotoarchivPionra

Nae tma

9

Pojme mluvit o tborechJi od roku 2005 pomh pionrsk projekt Opravdu dobr tbor rodimi dtem pi plnovn letnch dobrodrustv


10/2410

Rozhovor

Poslance Poslaneck snmovny Parla-

mentu R Jana Farskho nominovalyna Cenu Pstav Dtsk pveck sborJizerka, Junk esk skaut, Libereckkraj a Sbor dobrovolnch hasi Semily.innos a skutk, dky nim byl na oce-nn navren, je hodn. Namtkou: Jakostarosta nastavil grantovou polikuvi dtskm a mldenickm organi-zacm v Semilech, podporoval vstavbunov knihovny, dtskch hi, zasadilse o to, e ve mst pibyly veejnosvoln pstupn sportovit, cyklostez-

ky A coby poslanec spolupracuje sespolky d a mldee, piem vstupyjeho prce maj vrazn dopad na prcidobrovolnk, kte se vnuj pm pr-ci s dtmi.

Co Vm vytanulo na mysli, kdy jste sedozvdl o sv nominaci na Cenu P-stav?

e sem (do ikovskho divadla Po-nec na pedvn Ceny Pstav) vezmui enu a dt. Ocilnch akc z pozicesv funkce absolvuji mnoho, a m jsemi mlo doma. Ale nominac se z ocilnakce stala osobn.

Jak vznam m pro Vs osobn fakt,e jste na ocenn byl navren temineziskovmi organizacemi, kter seprogramov zabvaj mimokoln v-chovou?Ocenn nezmn minulost, ale zavazu-je do budoucnos. Jsem rd, e tomu,co jsme dlali, se dostalo uznn odtch, v jejich prospch jsem se sna-

il to vdycky pot. Zrove vtm,e cesta, kterou jsem spolu s dalmiurazil, nebyla zbyten a budu se po nmoc rd ubrat dl.Vedu skautsk stedisko v Semilech,zam jen dva roky, ale pedm jsembyl snad deset let zstupce vedouchostediska a osm let jsem starostovalA mohu ct, e jsme se snaili spolkmpokud mono vychzet maximlnvstc. Ono to te vyzn mon a p-li ekonomicky, a m pdem sue, ale

kad investovan koruna do spolkpinela vdycky nejvt vsledky!Kdy jsme si nsledn porovnali, jakefekty mme z toho, kdy poskytnemepspvky spolkm, co vechno lidv nich dok i z toho mla vygenerovatza ohromn hodnoty vetn poten

pro vechny ostatn nejen v danou chv-li, ale i pokud jde o vliv na jejich budoucivot tak jsme jim pokad rdi ncoposkytli. By a te bych byl rd, abyto nebylo pochopeno patn jsme sesetkali i s m, e kdy jsme nkdy d-vali na mst moc penz, paradoxnto nemlo ken efekt, sp naopak.Mnohdy to prv poteba invencespojen s faktem, e nen veho dosta-tek, generovala u podpoench to nej-lep. Stmelovala jejich tmy a spolkydaleko vc, ne kdybychom jim vechno

dali na zlatm podnosu. Prce kolem

budovn vekerho zzem vytvelaspolek v pravm slova smyslu. Posilo-vala ho a dvala mu lep perspekvu,ne kdyby se pro nj vechno udlalo,postavilo, upravilo, zadotovalo a za-nancovalo. Pak by to v tch spolcchi vsledcch nco chyblo.

Kterho svho kroku i krok ve pro-spch dtskch a mldenickch spol-k si asi nejvc povaujete, kter Vmdaly nejvc zabrat?

Asi ty, za kter Cena Pstav ve skute-nos udlena nen, co je akvn ve-

den. Ono mi sice na jednu stranu dalonejvc zabrat, ale na druhou stranu pi-neslo nejvc rados. Nejde tud o d-nou mou ob, o to, e bych nkomuvytal as, kter jsem tomu vnoval.Pro m je to neskuten zbava. A kdypak vidm, e se nm dk vbornm ve-doucm stedisko bhem posledncht, ty let rozrostlo takka na dvojn-sobek, je to tak ndhern pocit, jak semlokde jinde dostav.

Kdybyste ml nco poradit starostmnebo starostkm obc v jejich postupuvi dtskm a mldenickm organi-zacm, jak by Vae rada znla?Nepeket, pomhat, ale zrove ne-vodit za ruiku.

Dkuji za rozhovor.Ji Majer

j

Pomhejmedtskm spolkm, ale nevome je za ruikuRozhovor s poslancem Janem Farskm, lauretem Ceny Pstav 2015

C E N AP S T A V


11/2411

Nae tma

FotoTom

Chippewa

Vymetli komnov roury od saz, zatopilia celou sobotu smaili oblben a hlav-

n dobroinn topinky.Akci si po dvou letech spoluprce vzalaza svou i editelka hradu Lip v eskLp, pan Jiina Kuerov, kter ns jiautomacky ad mezi stnkae na ad-ventnm trhu v arelu svho hradua kter za to upmn dkujeme.Nae topinky lidi zahej na nkolik zp-

sob. Jednak samozejm m, e jsouerstv usmaen, potom i m, e jsou

namazan silnou vrstvou esneku. No,a nakonec nejvce m, e dobrovolnpspvek za topinku vloen do poklad-niky pome dobr vci.Letos jsme vtek darovali rodin Pivce, kter je tlesn posen a po-tebuje nann velmi nronou pe-stavbu koupelny.

My jsme za ten jeden den usmailivce ne 10.000 K, za co vem dku -

jeme.Podkovn zaslou t editel Jizer-skch pekren spol. s r.o. pan RomanKozk, kter tuto akci dlouhodob pod-poruje.Dkujeme.

Zdenk mda,

TOM Chippewa esk Lpa

Ji tetm rokem eskolipt tomci z CHIPPEWY a DAKOT vytrhlisv tborov kamna ze zimnho spnku...

Dobroinn topinka

A pak jsem narazila na debatovn

Nen tomu tak dvno, co jsem si uvdo-mila, e pouh chozen do koly a sle-dovn online seril mi nezaru dobrstart do ivota

Akoliv se ji od malika vnuji tanci,he na klavr, malb a veejnmu vystu-

povn, nebyla jsem si jist, jak mi tytovci jednou v ivot poslou. V em mikadoron recitan soute a uvdnv divadle pomohou k dobr prci? Nebokadotdenn trpen pi he na klavr?A pak jsem narazila na debatovn.Samozejm to nebylo jen tak. Do de-batovn se lovk mus akvn zapojit,aby se nco nauil. Bylo poteba peko-nat tlustou ze lenos a prokrasnace,ale nakonec jsem se zaala pipravovatna svj prvn debatn turnaj. Moc dob-

e si pamatuji svou prvn tminutovoue, kdy se mi klepala kolena, tslyruce a zoufale jsem sledovala asovas mylenkou kdy u budou ty zatrace-n ti minuty pry.Kdy jsem se posadila, vytala jsem si,

pro jsem se netvila vc sebevdom,vc neimprovizovala nebo nemluvilahlasitji. Slbila jsem si, e na tom dopt zapracuji. A stalo se. Turnaj odturnaje jsem se uila mluvit sebejistjii srozumitelnji. Dokud budu debato-vat, vm, e se budu dl zlepovat.Te u pro m ani anglina nen d-nou pekkou.Ped temi msci jsem mla monostdky esk debatn spolenos absol-

vovat mezinrodn vmnu s astnkyz Lotyska, Estonska a Rumunska. Ui-li jsme se nov debatn formt z Indiev rmci evropskho projektu Verbalemeets Europe v Mikulovicch. Musmct, e tolik ptelskch lid pohromad

jsem dlouho nepotkala. Nejen, e jsemse mohla tden bavit se super lidmi, aleudrujeme kontakt i nadle.Pijde mi, e monost debatovn misjednola vechny dosavadn innos-. Hra na hudebn nstroj byla jednudobu hlavnm tmatem mezi mnou

a Rumuny. Tanen kroky ocenily Eston-

ky a schopnost udren sebejistoty sezase zroila pi zvrenm turnaji, vekterm jsem zvtzila.

Debatovn stle otevr dvee novmpleitostem. Dnes jsem rda, e jsemse ped temi lety z t idle zvedlaa zaala nco dlat. Protoe ty zitkya pleitos za to stoj. Pt se monpodvm na mezinrodn stedokolskdebatn turnaj Heart of Europe, kter

DS pod vdycky v lt v Olomou-ci. Nebo na kterkoli jin svtov tur-

naj u se nemu dokat, koho tampotkm.

Matylda Klosov


12/24

Tebou veden Skautsk instut sdlna presn adrese v historickm jdruPrahy, v tsn blzkos Staromstskve. Jak se Ti to, respekve skautmpodailo?Byla to shoda nejrznjch astnchokolnos. A myslm, e k nim pispli fakt, e jsme mli pomrn silnouvizi toho, co vechno by se tady moh-lo dt. lo o to, uchopit zajmav t-

mata Skautskho instutu, potamoskaungu, a osknout je do fyzickhoprostoru, kde bude probhat opravdupromylen program na rovni. Pro-gram s propracovanou dramaturgi,za kterou budou stt skau, a pitomoteven veejnos. U ped dvmalety, kdy jsem Instut jako jeho edi-tel pebral, tak jsme rozhodili st.Zjiovali jsme, kde v Praze by se ncotakovho dalo dlat, piem jsme sezamovali spe na mstsk centrum.A shodou uritch nhod jsme zjisli,e Dm U Zlatho rohu je pomrndlouho vlastn przdn Zali jsmetedy za tehdej radn pro majetek, se-znmili ji s naimi zmry a mm po-cit, e jsme ji pesvdili, e maj smysl.Pak to jet njakou dobu trvalo, alenakonec se podailo zskat vyhldnu-t prostor jako vpjku pro Skautskinstut. Obecn musm ct, e spolu-prce s magistrtem v tto zleitosbyla a dlouhodob je super. Radnicenm vyla vstc za podmnek, kter

jsou skvl. Tm pdem tady memeprovozovat program za as mnohadestek dobrovolnk a za miniml-nch nklad.

Sehrlo pi jednn s ady ohlednzprovoznn Skautskho instutu naStaromstskm nms njakou roliTv angam v nkterch dvjchprojektech? Teba zkuenos zska-n pi uspodn Skautskho stole

v roce 2011 nebo pi organizovn po-moci bhem povodn o dva roky poz-dji?Nepochybn ano. Ale mon v o ncoirm slova smyslu. Skautsk instut jevlastn plaorma, kterou zizuje Junk esk skaut a zmnn prostor na Sta-

romku je jen jed-nm z mnoha jehoprojekt. Porolionaich projekt jeir, zabvme secelou adou vc.A v tomto kontex-tu je teba zmnit,

e do Skautskho instutu v t podo-b, kterou ml ped dvma lety kdyse zabval v podstat jenom archivemJunka vstoupily projekty, za nimijsem tehdy stl. Byly to prv Skautskstole a Skautsk vize, v n si povd-me se zajmavmi osobnostmi. Zklad-n mylenkou je pitom identa mlad-

ho lovka, jeho msto ve svt a pocitsounleitos. Zabvme se tmatempam a vztahu k n. Sname se mla-d lidi inspirovat k osobnmu rozvoji vevech monch sfrch. Dalm nm-tem je pebrn odpovdnos za bu-doucnost Tohle vechno dohromadytedy vytv Skautsk instut a zm-nn mylenky chceme oskovat i dojeho fyzickho prostoru.Take vrm-li se k poloen otzce, sa-mozejm v tom pvodn projekty svoji

roli hrly. Protoe u ve chvli, kdy jsmeo monost vyuvat dm na Staromst-skm nms podali, mohli jsme sevykzat velkm mnostvm prce, kterje prokazateln za nmi. Co pomohlopesvdit magistrt o tom, e naepedstava vyui danho prostoru nen

chimrou, ale e jde o mylenku velmiivotaschopnou.

m se Instut zabv?Pracuje s faktem, e skaungem pro-lo ohromn mnostv lid. Dnes, poestadvace letech, kdy skaung mohlsvobodn fungovat, je v na spole-

FotoJiMajer

Dm p. 4 na Starm Mst v Praze, stojc na rohu mezi Staromstskma Malm nmstm, je chrnn jako kulturn pamtka R. Dnes v nmmimo jin sdl Skautsk institut A. B. Svojska. S jeho editelem Miloemhou pkem jsme si povdali o tom, jak Institut vznikal, jak je jeho

posln a co zajmavho se v nm prakticky dnes a denn odehrv.

Skautsk institut prostor po sdlen hodnot

Pedstavujeme

12

Skautsk institut...pibliuje stolet

fenomn skautskho

hnut u ns i ve svt

a prohlubuje vztah

k hodnotm, o kter se

skautsk hnut opr.

Adresa:Staromstsk nmst 4

110 00 Praha 1

E-mail:[email protected]

Web:www.skautskyinstitut.cz

Facebook:www.facebook.com/

skautsky.institut?fref=ts


13/24


14/24

FotoarchivRDM

Z RDM

14

Zstupci spolk esk rady dt a mldeenvtvou u ministryn kolstv

Zstupci esk rady d a mldeevyjdili v dopise podporu premiroviBohuslavu Sobotkovi.V dopise se pe mimo jin:

Chtli bychom Vm, ven pane, vy-jdit podporu ve stanoviscch, kter

dlouhodob zastvte k problemaceuprchlk. Je nm sympack V na

jedn stran realisck a na stran dru-h empack pstup k lidem, kte seocitli v nouzi a kter z domov vyhnala

vlka. Jsme s Vmi zajedno v nzoru,e nelze klst rovntko mezi odsouzen-hodn terorismus a migran vlnu, kterzasahuje Evropu.Ven pane,

sledujeme v tomto kontextu nejrznjtoky na Vai osobu, posledn hackersknevyjmaje. Oceujeme klid a rozvahu,se ktermi k problmm pistupujete,a dkujeme Vm za prci, kterou natomto poli odvdte.

RDM

lo ji o druh setkn bhem sedmimsc, kdy je pan ministryn ve funk-ci. Ptomn zstupci spolk podkovalipan ministryni za naven nannchprostedk pro rok 2016. KateinaValachov je na opltku ujisla, eprosad, aby trend (mrn) vzrstajcpodpory spolk byl promtnut trvale dotzv. smrnch sel rozpotu, tedy aby

bylo zajitno udren a konnulnzvyovn dlouhodob podnancovanoblas. V diskusi se pedstavitel spol-k vyslovili pro to, aby ast zstupcneziskovch organizac v grantovchkomisch byla stvrzena jmenovacmidekrety. I s mto vyslovila pan minis-tryn souhlas a podala ptomnhoeditele odboru pro mlde MMTMichala Urbana, aby dekrety pipravil.(Zde pipomeme, e nai zstupci majv komisch jen hlas poradn).

Debata se dle tkala zkona o dobrovol-nictv, plnovanch akc, na kter bychomrdi nejvy pedstavitelku resortu kol-stv pozvali, evropskch dotac i faktu, ena ministerstvu kolstv pibv adatelo dotan podporu. Je to dno zejmnam, e mnoho dalch ministerstev zrui-lo svou podporu a adatel se ke kolsk-mu ministeriu obracej jaksi v nadjiMinistryn Kateina Valachov vyjdilabhem pjemnho tyiceminutovhosetkn dk dobrovolnkm pracujcm

s dtmi a mladmi lidmi v naich spol-cch. Rdi tlumome!

Tom Novotn

V ptek 22. ledna 2016 se ministryn kolstv Kateina Valachov selase zstupci esk rady dt a mldee Aleem Sedlkem, Josefem

Vprachtickm, Tomem Novotnm, Janem Huskem a MartinemBlohlvkem.

Zstupci RDM podpoili premira Sobotku


15/24

FotoDaliborGorylT

OM

Bludnkruh

Ze sdruen

15

Zn to jednodue, ale nejlep ampioni

se na tuto sout pipravuj ji od mali-

ka ve svm turisckm oddle. Trninkspov v nauen se es zkladnchuzl: lodn smyka, ambulantn uzel,kotov uzel, zkracovac uzel, rybskspojka a dra smyka. Dle je tebauvzat vechny uzly na jedenc met-rech lana, posledn uvzat kolem sebe

a bt pitom nejrychlej ve sv kate-gorii, ppadn nejrychlej ze vechastnk. A na to u je poteba kvalitntrnink!asy se rzn podle kategorie, letonnejlep as ml Ji Vilhelm v kategoriiMo vlci, a to 16,22 s.Letonho ronku se zastnilo 218astnk z dvace oddl z cel eskrepubliky, kte byli rozdlen do esvkovch kategori. Nejmladm ast-

nkm byly 2 roky, nejstar zvodnici65 let a prmrn vk zvodnka byl13,5 let.Vtzov si odnesli diplomy a hodnotnceny od naich partner a vtz super-nle si odvezl putovn model regaty.Vem vtzm ze srdce gratulujemea budeme se na vs tit na pmronku.

Jakub Glas, editel soute,

Asociace TOM

Mohyla, kter vznikla naprosto spon-

tnn a neplnovan. Mohyla, kternm k, e m cenu bojovat za svobo-du. Mohyla, kter te sama potebujepomoc.

Za tm ti tvrt stole byly na Ivan-enu doneseny nejen skauty, ale i tram-py, turisty i okolo prochzejcmi vcene tyi vagny kamen. A mohylaIvanena pestala bt bezpen. Pode-psaly se na n za lta jej existence nejenzub asu, ale hlavn povtrnostn vlivy

a drsn beskydsk poas. V posledndob ji zklady nedr tak dobe, ka-meny se zaaly sesouvat a akutn hrozjejich zcen.Proto se skau a skautky z Moravsko-slezskho kraje rozhodli tento pamtnkrekonstruovat.

V roce 2014 vypsali skau i dky pspv-km, kter vybrali veejnou sbrkou odlid, architektonickou sout.

Odborn porota vybrala vtzn nvrh,

skau pak vydili veker povolen.Nyn ji je teba pouze rekonstrukciprovst.Vtinu prac udlaj skau a skautkysvpomoc, bylo nicmn zapotebnannch prostedk i na zzem re-konstrukce. Skau si je opatili dkykombinovanmu crowdfundingovmuportlu Penzdroj (penezdroj.cz).

Clov stka byla vyslena na70.000 K, piem 156 pispvatel

se do ukonen zmnnho projektu naPenzdroji poskldalo na vslednch78.384 K.

-red-

Zdroj: Junk esk skauta web Ivaneny (www.ivancena.cz)

V sobotu 16. 1. 2016 se v Ostrav konal ji 33. ronk Uzlaskregaty. Pro novky se jedn o sout ve vzn uzl.

Ivanena, kamenn mohyla, za n se skrv hlubok pbh lidsknezdolnosti a sly. Mohyla, kter se stala symbolem protinacistickhoa protikomunistickho odboje.

Uzlask regata po tiatict

Na pomoc Ivanen, symbolu boje za svobodu


16/24

Z RDM

FotoarchivKDT

16

Extremismus

a xenofobie

Tma Extremismu a xenofobie jsmev rmci Kecejme do toho oteveli

ji podruh. Tentokrt jsme se na njvak podvali z pohledu migrace a vlnynenvis c se kolem.Na zvren konferenci projektu segenerl Andor ndor o migraci vy-

jdil jako o pedvoji krize. Tma,kter aktuln hbe celm svtem,ale zejmna Evropou, jsme si nemohlinechat ujt, a mlad lid tak zformulo-vali nzor i na tuto problemaku. Vestanovisku komentuj souasn eensituace, ale i to, jak se tma migraceprezentuje v mdich nebo kde podlenich dochz k podncovn xenofo-bie.

K aktulnm debatm ohledn eensituace se mlad lid vyjdili takto:astnci se shoduj, e problm byse ml eit vce komplexn, ne jen po-mhat jednotliv po stech. Zrovese vymezuj pro kvtm pro pijmnuprchlk dle Evropsk unie a povauj

je za krtkodob een. Uvtali by zestrany Evropsk komise i Evropskhoparlamentu nvrh een na odstran-n pin migrace (zizovn hot spota nann podpora ve tech zemch,

jako je napklad Turecko, zabezpeenvnjch hranic).Nzor mladch lid na migranty je vakcelkem pozivn, mlad si jsou vdomi

negavnch a neobjekvnch zprvz mdi, kter obraz migranta znanmyskuj. Konkrtn se ve stanovis-ku uvd, e mezi mladmi otevenpanovaly nzory pozivn: pracovnsla, obohacen kultury, obohacen ge-neky, rozvoj ekonomiky a doplnnstavu obyvatelstva.Vzhledem ke stl aktulnos tmatuse sna mlad lid orientovat ve zm- zprv, kter se na n val z mdi.Nepolevujc vlna migrace a nastal

problmy, kter s n souvisej, tak pod-ncuj mlad lidi, ale i ns vechny,

abychom hledali objekvn a pravdivzprvy a svdectv. Tma xenofobiea extremismu je stle velmi aktuln.Mlad lid by velmi uvtali vce kvalit-nch a objekvnch informac pede-

vm z mdi, blzkho okol i vzdlva-cho prosted.Cel stanovisko k tmatu si metepest na www.kecejmedotoho.cz/tema/extremismus-xenofobie.

Objektivitaa nestrannost mdi

Druhm tmatem, kter si mlad lidsami zvolili pro svoji diskuzi, znlo Ob-

jekvita a nestrannost mdi. Na dantma se v nedvn dob objevilo n-kolik diskuz a lnk, kter v podstatpotvrzuj, na em se v rmci projektushodli i mlad lid. Stav eskch mdi,

jejich polizace, ale i tristn stav e-ny, na to ve mlad lid poukzali.Tma v rmci projektu Kecejme dotoho 5 zal docent Petr antovsk,kter se k nestrannos mdi na zv-ren konferenci vyjdil takto: Co

bychom my mohli dlat? Usilovat o to,abychom se dovdali vci tak, jak jsou.Movovat mdia, aby psala pravdu.Pan antovsk rovn vyjdil souhlasse stanoviskem projektu, ve ktermmlad lid uvdj: Mdia nejsou dlemladch lid v dnen dob serizn,dvodem mohou bt napklad scest-n informace, pozmnn skutenosi zamlovn pravdy. A tak zbv jenna ns, pjemcch informac, abychomhledali pravdu, ovovali si informa-

ce a nepodlhali umle vytvoenmskandlm.Centrum pro mediln studia zveejni-lo informace z vzkumu, podle kter-ho m dl vce narst vliv internetu

jako mdia. Tento zvr korespondujes m, na em se shodli astnci pro-

Extremismus a xenofobie, objektivita a nestrannost mdi, postaven enve spolenosti Tato tmata probrali mlad lid na zvren konferenciloskho ronku projektu Kecejme do toho.

TikrtKecejme do toho


17/24

Z RDM

FotoarchivKDT

17

jektu: Vtina mladch lid povaujeza nejdvryhodnj zdroje infor-mac internet, pot noviny a televize.Z internetu mohou erpat informacepedevm dky pluralit, kter ve vt-

me zaruuje nestrannost a pravdi-vost.

Dkazem, e se esk veejnost o tmazajm, me bt i cyklus Rozpravo eskch mdich, kter pod Ins-tut komunikanch studi a urnaliskyUniverzity Karlovy v Praze. Na svchstrnkch pak uvdj: Reagujemena aktuln mediln tmata, kterhbou spolenos. Dvme prostori alternavnm i nadasovm tma-tm, kter nedostvaj prostor jinde.Cyklus debat probh tento podzim.Tmatem dal pipravovan Rozpravy

je sportovn markeng a bude se ko-nat 26. 11. v prostorch FSV UK. Vceinformac najdete na hp://rozpravy.fsv.cuni.cz/.Cel stanovisko k tmatu si metepest na www.kecejmedotoho.cz/tema/objekvita-nestrannost-medii.

Postaven en vespolenosti

V poad tem probranm tmatemloskho ronku Kecejme do tohose stalo postaven en ve spolenos.Tma vzelo z podnt na zahajovacparty v beznu 2015 a z nslednhohlasovn na projektovm webu.

Tmatu Postaven en jsme se vno-vali z pohledu mladch lid, kte siv kadodennch situacch uvdomu-

j zakoenn stereotypy souvisejc

s genderovmi rozdly. Jako pklad sijmenujme heroizaci mu na ma-tesk dovolen i neustl nerovnostplat mu a en na stejnch pozi-cch.Na zvrenou konferenci pijala po-zvn Petra Kublkov z Kongresu en,

kter ve svm pspvku uvedla, e za25 let se vsledky przkum na tmagenderov rovnos moc nezmnily.astnci projektu se ke stereotypmve stanovisku vyjdili takto: Stereo-

typy (nap. eny v domcnos, menplatov ohodnocen en, apod.) tentosmr demokracie ohrouj, jsou st-le aktuln, i kdy m dl m mn.Nicmn stle ohrouj karirn i jinpostup en.

Dalm diskutovanm bodem se stalykvty. Podle Petry Kublkov jde o kraj-n een situace navozen zvyovnmpotu en v zamstnn. Uvd nkolikneradiklnch nstroj, pomoc nich

je mon tento stav eit napkladexibiln i sten vazky, slaovnpracovnho a rodinnho ivota, pop.

dostaten mnostv pedkolnch za-

zen, apod.Ke kvtm (urit poet pracovnchi jinch mst, kter mus bt obsa-zen enami, piem je navren EU

i sttem), stanovujcm genderovourovnost jak v police, tak i ve rmchapod., se mlad lid vyjaduj negav-n. Maj za to, e kvty naruuj de-mokracii a jsou nesmysln. Na kadpozici se mus hodnot kvalita lovkabez ohledu na jeho pohlav.Cel stanovisko k tmatu Postavenen si mete pest na webovchstrnkch www.kecejmedotoho.cz/tema/postaveni-zen-ve-spolecnos.

Projektov tm Kecejme do toho


18/24

FotoOndejDolk,M

arekKrajiaEvaBernkov

Ze zahrani

18

Vmna mldee esko-IzraelProgram vmny mldee mezi eskou republikou a Sttem Izraelse uskutenil loni na podzim. spn se konal ji poest.

Nejdve v polovin jna dorazila doPrahy skupinka es Izraelc, pracuj-cch ve sv domovin s dtmi a mlde-, aby zde poznali nejen nai kulturua pamtky, ale tak nahldli do innos- organizac zabvajcch se v eskrepublice dobrovolnickou prac s nej-mlad generac. Je a neuviteln, jakrychle vmna nakonec utekla. Zd seto bt jako vera, kdy jsem spolu s jetjednou eskou astnic vmny ekalana plet Izraelc do Prahy.Na zatku listopadu jsme pak mlimonost podvat se do Izraele. Na sobtepl, tm zimn obleen, v kufrusbalen letn obleen, plavky a botyk vod a na tvi trochu mrtvoln v-raz. I tak by se dal popsat zatek iz-raelsk s naeho dobrodrustv,kdy jsme se ve ti tvrt na tyi rnoseli na Le Vclava Havla v Praze. Popletu do Izraele pak nsledoval ohro-men vraz po setkn s klimatem a at-

mosfrou Blzkho vchodu tm

stojc vzduch, teplota blc se 30C,ruch vude kolem a ndhern vhledna moe s pl z okna hotelovho po-

koje.

N program byl skuten nabit odrna a do pozdnho veera, ale v tako-v zemi, jako je Izrael, by ml lovkco objevovat i mnohem del dobu neosm dn, kter jsme zde strvili. Nvt-vy izraelskch organizac, zajitn prons izraelskmi astnky vmny, sestdaly s nvtvou historicky, kultur-n i jinak zajmavch mst. Nechyblytzv. must see msta jako jsou staro-byl msto Jaa v jin s Tel Avivu,Star msto a pamtnk holocaustuYad Vashem v Jeruzalm, legendrnMrtv moe nebo velkolep pevnostMasada.

Samostatn kapitola by se dala vnovatizraelsk kuchyni, kter si m skutenzskala. Nkter (velmi jednoduch,pitom neskuten dobr) jdla mi za-ala chybt ji pr dn po nvratu zptdo eska. Vynachvlit jsem si nemohlateba sezamovou pastu tahini, cizrno-

vou pomaznku hummus, pita chlb,skvl zeleninov salty, olivy, erstvdatle, lahodnou chalvu z mstnch trinebo sry. Jak Alenka v i div jsem sipipadala u na prvn sndani v hotelu,nabdka byla opravdu irok: ochutnatvechny speciality bylo tm nemo-n, pitom chu na n byla obrovsk.K jedinenm kulinskm zitkmpatila tak nvtva proslul restau-race Dr. Shakshuka ( akuka), po-jmenovan podle vyhlen izraelsk

speciality, jej majitel se objevujev kulinskch show a pat v Izraelimezi nejvt celebrity. Nebo nvtvarestaurac s menu, sous kterho bylkrom hlavnho jdla tak systm rz-nch misek s mnoha dobrotami, ponich ml lovk dojem, e vc se do


19/24

FotoOnde

jDolk

,MarekKrajiaEvaBernkov

Ze zahrani

19

nj u jen obn vejde, piem jetani nedorazilo hlavn jdlo.Vce ne tdenn pobyt v Izraeli mi pi-nesl mnoho poznn a zitk. Te unap. vm, e voda v Mrtvm moi je

skuten neuviteln slan a nadn-

jet vc, ne by lovk oekval. enkte trhovci um bt skuten neod-bytn, a jakou radost me mt lovkze sjednn dobr ceny.Tak astnit se velmi tdr veee nasvtek abat nebo zahldnout pravouidovskou svatbu a vyslechnout si pov-dn o n je jedinen zitek. Vmnami tak pomohla pochopit, jak silnoutradici maj dtsk hnu a jak zaplenjsou lid pro prci v nich a jak vznam-

nou a nepostradatelnou st jejich i-vota pro n tato hnu pedstavuj. Ale

mm pocit, e abych alespo trochupochopila historii a souasnou situaciv Izraeli, potebovala bych mnoho dn,i dokonce msc studia.

Marna Tich

Projekt bilaterln vmny mldee v roce 2015 podala esk rada da mldee ve spoluprci s Radou hnu mldee v Izraeli. Projekt je realizovns podporou Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy. Dkujeme.


20/24

FotoJakubTrnk

Ze zahrani

20

Benefn cestovka do Malho Tibetu

Dky dlouhodobm vazbm s komunitou Malho Tibetu nabz organizaceBrontosaui v Himlajch monost zat himlajskou kulturu autenticky,originln a osobn.

V rmci dobrovolnictv je mon naprostosplynout s tamnmi obyvateli; mete senauit zklady buddhismu nebo betskmedicny v tamnm kltee, sportovnmety pokoit v rmci Benen himlaj-sk vzvu nebo si zmit sv improvizandovednos v rmci cesty Jugar. Za pomocme astnkm podkovat sm 14. da-lajlma, u nho jsou kadoron po-dny audience. astnci Benenchcest mohou svou as vyjdit postojk nedvnmu odklonu eska od otzek

lidskch prv a odkazu Vclava Havla.Cm jako svou povinnost usilovat o pe-i odkazu Vclava Havla. Jsem rd, e miv tom pomhte svou nezitnou pomocdtem z Malho Tibetu, sdlil Jeho Sva-tost 14. dalajlma skupin ech, ktepomhali spolu s organizac Brontosauiv Himlajch v prbhu ervence 2012.Jsem rd, e dky vzjemn pomoci siudrujeme nae ptelsk vazby, dodal.Organizace Brontosaui v Himlajchpodporuje rozvoj koly ve vesnici Mul-bekh (Mal Tibet, sev. Indie) a je jedinoueskou organizac, jej rozvojov projektspolunancuje 14. dalajlma. Brontosau-i v Himlajch jsou pobonm spolkemHnu Brontosaurus a v Malm Tibetuusiluj o podporu vzdlvn, rozvoj vzta-hu ke kulturnm tradicm a ekologii. DoMalho Tibetu je mon vyrazit pomhatjako dobrovolnk vyuovat d, pomocina stavb, realizovat libovoln vzdlvacprojekt nebo rozvjet dovednos koln-ho veden. Nejvce dobrovolnk jezdpomhat v prbhu lta, rzn dobro-

volnick pozice jsou vak oteven pocel rok.Benen kurz buddhismu je trncden-n cesta, v rmci n je mon se bhemp dn piuit meditanm technikma vznamu buddhisck lozoe. Kurzprobh v malebnm kltee v odlehlvesnici Mulbekh zcela vjimen. Ab-solvovnm kurzu se to podpo tamnkola.Tu lze podpoit tak v rmci Benen hi-mlajsk vzvy. Jedn se o trncdenn

sportovn cestu do Malho Tibetu, b-hem n astnci objev i jeho kulturnkrsy. Mohou vyrazit na motorce k ledov-covmu jezeru, sjet na rau eku Indus,zameditovat si ve svat jeskyni, zdolathoru Stok Kangri vysokou 6200 m n. m. a navvit podpoenou kolu.

V rmci kurzu Benen betsk medic-na v malebn vesnici Mulbekh se naute,jak vyrbt zkladn betskou medicnupmo od betskch doktor a seznmtese s lebnmi metodami ve zmnnmstavu vdom od mstnho orkula. Kurzprobh v mal autenck vesnick labo-ratoi a v kltee zcela ojedinle. Mstnautority povolily realizaci, protoe absol-vovnm kurzu podpote tamn kolu.Jugar je slovo pouvan v Indii a Ma-lm Tibetu pro moment, kdy se podazachrnit situaci njakou zzranou im-provizac, jej kreavita je za hraniceminormln pedstavivos. Jugar je v-znamnm indickm fenomnem, o kte-rm se k, e bez nj by se vekerdn v Indii zastavilo. Pojete se v rmcitrncdenn cesty do Malho Tibetuod mstnch nauit techniku ulehen sivlastnho ivota, kter se posledn dobouspn uplatnila v managementu indic-kch spolenos!Od roku 2008 pomhalo v Malm Tibetu

dky Brontosaurm v Himaljch pibli-n 150 ech. Z lid mediln znmchabsolvovali cestu teba David Kraus neboSvtlana Nlepkov. Spolen s rodinoutam vyrazili manel Ivana Jireov a Vik-tor Dyk s osmiletou dcerou So nebomanel Marn Bursk a Kateina Jac-ques s tletou dcerou Noemi.astnci dobroinnch cest mohou svoupomoc vyjdit nesouhlas s odklonemesk poliky od otzek lidskch prva odkazu Vclava Havla. Cesta za pomoc

do Malho Tibetu je inem, kter uke,e nm na vztazch s betskm etnikemzle, protoe jet nedvno jsme mlistejn osud. astnci mohou jednakovlivnit ivoty lid z vesnice Mulbekh,a jednak pispj k pei odkazu ptel-stv 14. dalajlmy a Vclava Havla, kter

ovlivnilo ivoty lid na celm svt.kola Spring Dales Public School bylazaloena 1992 obyvateli vesnice Mul-bekhu, kte chtli zajist vlastnm dtemkvalitn vzdln v blzkos jejich domo-va. V roce 2008 nastoupil do koly editelTsewang Norboo s viz vdechnout kolenov ivot. Vytvoil obshl rozvojovpln pro obdob let 2011 a 2021, kterzlep kvalitu vzdlvn a nav kapaci-tu koly na 350 d.editel Norboo chce, aby d byly vyu-ovny modernmi vyuovacmi metoda-mi podle uen 14. dalajlmy, aby novkoln budovy byly postaveny tradinmistavebnmi technikami, aby nov kolnkampus byl energecky zvisl pouze naslunen energii a aby kola byla vzdl-vacm centrem pro vechny obyvateleMulbekhu. Doposud se na rozvoj kolypodailo zskat piblin devt milionkorun. K rozvoji koly nann pispvorganizace Brontosaui v Himlajch, jemj. zajiuje asistenci odbornk pi pl-

novn a realizaci rozvoje a pomoc oddobrovolnk.14. dalajlma navvil kolu Spring DalesPublic School poprv v lt 2010 na -dost tamnch obyvatel. Nvtva se mutehdy lbila, a tak se na zklad nsled-n audience v ervenci 2011 v indickDharamsale rozhodl pravideln nannpodporovat rozvoj tamn koly (doposudpispl stkou 3,4 mil K).Na podzim roku 2011 pedal Vclav Ha-vel 14. dalajlmovi za jeho rozhodnu

podporovat kolu v Mulbekhu sv pod-kovn. A od roku 2012 se 14. dalajlmakad lto setkv se zstupci organizaceBrontosaui v Himlajch k diskuzi nadspolenm dlem.

Ji Szel, Hnu Brontosaurus

www.brontosaurivhimalajich.cz


21/24

Ze sdruen

FotoarchivDTA

21

Zaala regionln kola Zlatho mose

V pti regionlnch kolech ankety Zlat mos 2016 se rozhodneo postupujcch do semifinle.

Na setkn s ky a nominovanmi pe-dagogy se u moc tm, k editelZlatho mose ankety o nejoblbenj-ho uitele esk republiky Slvek Hrzal.A dodv: Setkvm se na nich s akv-nmi dtmi a s uitelskmi osobnostmi.Je to zrove pleitost podkovat ui-telkm a uitelm za jejich prci. I kdydo seminle vtina nominovanch ne-postoup, panuje na regionlnch kolechvdy hezk a pjemn atmosfra.Na regionln kola ankety Zlat mos semus pipravit pedevm ci a studen,

kte sv oblben pedagogy do anketypihlsili. Od organiztor dostali za kolpipravit originln obhajobu svho nvr-hu. Mus ped porotou poutav, zajmava pesvdiv dokzat, pro je jejich panuitelka nebo pan uitel nejoblbenj-. Kantoi jsou vlastn jen v roli divk.asto obhajobu pihlky vid poprva nesta se divit, co vechno jejich cipedvdj a co oceuj, pipomn zku-enos z minulch ronk Slvek Hrzal.Seminle, kterho se zastn u jen ui-telky a uitel, je plnovno na 3. bezna

2016. Probhne v zrcadlovch slechMinisterstva kolstv, mldee a tlov-chovy. Ale i v seminle hodn zle nacch a studentech. Mus sv favority

vybavit temi vcmi, kter dokldaj je-jich vzjemn vztah.Finle v kongresovm centru hotelu Ol-anka v Praze se uskuten 18. bezna2016. Krom Zlatho mose bude jitradin dtskou porotou zvolen Dtskmos a na zklad hlasovn prosted-nictvm SMS tak mos sympak. Kromtoho partnei ankety vyberou nejoblbe-njho uitele chemie, fyziky a eskhojazyka.Slavnostn korunovace novho Zlatho

mose je spojena s oslavou Dne uitelna Kantorskm ble v sobotu 19. beznav Nrodnm dom na Smchov v Praze.

Slvek Hrzal, DTA

Vce informac o prbhu ankety je nawww.zlatyamos.cz


22/24

Z RDM

22

60 000 slev 38 zemch

zjezdy

bazny

kina

mda

sportovn centra

klubykavrny

jazykov kurzy

ubytovn

hrady a zmky

jzdenky

voln ainternet

outdoor

divadla Uvej si svt!S EYCA!

Uvej si svt!S EYCA!

letenky

restaurace

Jmno Nom

PotoPoto ofBir Nl

rNumro

ValruVal

EuropeanYouthCard

ElikaZVDAV

23.09.1993

EYC123456

09/2017

Vce informac a kompletn seznam slev na: www.eyca.cz


23/24

FotoarchivrespondentajiMajer

Anketa

23

Bezov lstek je ocenn, kter si mezisebou v esk republice navzjem ud-luj vedouc dtskch oddl za prcis dtmi a pro d. M dvanct stup,kter postupn vyjaduj rozsah prceocennho vedoucho.

Miroslav Hrabinec Nemo ( zlat BL)

1. V jak organizaci psob, co s dt-mi dl a co t na prci s dtmi bav?Psobil jsem ve vce organizacch, teaktuln jsem v Duze. Bav m vzd-lvn d, pedvn zkuenos, po-

znvn eskoSlovenskch krs a turis-ka.

2. Pi jak pleitos jsi dostal/a svjposledn BL a co to pro tebe zname-n?

Dvanct stupe Bezovho lstku jsem

dostal zprostedkovan. Nachystali ho

pro mne Ostravci, kter jsem zkla-

mal svou neas, a tak mi ho pedalina PONSu (Porada Olympijskch No-sitel Stup bezovch lstk, pozn.).Znamen pro m pedevm potvrzentoho, e je ve podle mch pedstava lidi m odmnili za mou prci.

Pipravili Kateina Palov a Jan Burda

www.brezovylistek.czwww.facebook.com/brezovelistky

Bezov lstky 9

Lenka Juenovtajemnice Nrodn pracovn skupiny pro

strukturovan dialog

Samozejm jsem rda, pokud jednmtak, e si ze m nkdo chce vzt pklad.

Loni v lt jsem mla tu est podletse na organizaci Husovskch slavnos2015 v centru Prahy. Koordinovala jsemdobrovolnky. Bylo hork lto, jednalose o prodlouen vkend, a pesto seselo sto ticet lid, kte byli ochotns smvem vnovat svj as a energiicizm lidem a spolen vzpomnce naMistra Jana Husa. Bylo pro m rados sis nimi vymovat e-maily ve dne v noci,telefonovat, setkvat se. Myslm, e tenvelik eln ze m cli a stejn bezhla-v pak vytvoili neuviteln pozivnatmosfru slavnos.

Tohle pro m byl dosud nejintenzivnjzitek s movac :-)

Milo haeditel

Skautskho instutu A. B. Svojska

Myslm si, e ano, ale asi to nen dnm racionln rozhodnu. Kdy se doneho poum, vnitn movace je prom absolutn zsadn. Musm bt prostnaden do t vci, bt o n pesvden.J mm spoustu slabch strnek, alejestli je nco moj silnou strnkou, takschopnost pedstavit si, jak by ta vcmohla vypadat za njakou dobu, a budefungovat. A to ve mn bud entuziasmus,kter mi dv slu k inm. Vm, e mse mi da njak strhvat i ostatn, mzpalem.V nkterch zleitostech jsem na sebepsn mon a moc: prac pro Skautskinstut trvm dvanct a estnct hodindenn a nkdy zapomnm, e totnemohu cht po tch druhch Ale jakkm, mm pocit, e m, jak to dlm,doku do urit mry strhnout ostatn.

Miroslav Hudecdtsk a koln psycholog

Docela mi Vae otzka zamotala hlavu.Myslm, e clen jsem se druh vlastnmpkladem movovat nesnail, i kdyby m urit potilo, kdyby se nkdoinspiroval m, o co se v ivot snam.Tedy chovat se tak trochu ve smysluKantova kategorickho imperavu, abyzsady, kterch se drm, mohly slouitjako zsady obecn, a abych se za sebenemusel stydt. Ale nkdy lovk medruh movovat, ani to ml v mys-lu. Dodnes se musm usmvat, kdy sivzpomenu, jak se ke mn jednou pida-ly snad vechny d v dom, kdy jsemml slubu na klid. Ony vtinou ukl-zely maminky, uklzejc chlap byl pro nzjeven. Nikdy pedm a nikdy potom sechodby a schody v dom tak neblskaly.A jak tak obas zjiuji, alespo nkte-rm, dnes u slenm a mladm mu-m, ten vztah k istot vydrel.

Snate se nkdy motivovat druh i vlastnm pkladem?Kdy jste to zkusili naposledy a s jakm vsledkem...?


24/24

Fotogalerie Archy

Masopust v Roztokch a ncch pod Sdruen Rozto (foto Tom Princ)Uzlask regata 2016 v Ostrav (foto Dalibor Goryl, TOM Bludn kruh)

Date post:	24-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	archacrdmcz
View:	224 times
Download:	0 times

Archa 2016 / 1 - Motivujeme. I svým příkladem

Documents