Diva

dlo

Arc

ha, N

a Po

říčí 2

6, 11

0 00

, Pra

ha 1 /

tel. p

okla

dna

+42

0 22

1 716

333

/ w

ww

.arc

hath

eatre

.cz

září/ říjen

september/october

2012

DivADlo / TheATre

sólo pro Lu / solo for Lu hUDB

A / M

USiC

fest

ival

bAb

eL

prAG

Ue 2

012

slovenská jeseň

the slovak Autumn

hUDBA / MUSiC

málo bolo Havla –

marian Varga, Longital

liTerATUrA / liTerATUre

eKG – o Lásce a slovensku

eKG – of Love and slovakia

TANeC / DANCe

elledanse – Voda na vode

elledanse – Water on Water

Uváděno za podpory Polského a Maďarského

institutu a Českých center. / Presented with the

support of the Polish and Hungarian Institutes

and the Czech Centre.

FoTo jAN hroMáDko

FoTo

PeTe

r Bre

NkUS

FoTo

jAN

hro

MáD

ko

FoTo FeSTivAl BABel PrAGUe

FoTo

4+4

DNY

v Po

hYBU

24.  – 25. 9.22. – 23. 10. 5. –  7. 10.

 1. 10.

8. –  9. 10.

10. 10.

FoTo

420

Peo

Ple

DivADlo / TheATre

VerteDance

simulante bande

TANe

C + D

ivAD

lo /

DANC

e + Th

eATr

e

Fest

ival

4+4

dny

v p

ohyb

u

17. m

ezin

árod

ní fe

stiv

al so

učas

ného

uměn

í

Fest

ival

4+4

Day

s in m

otio

n

17th

inte

rnat

iona

l fes

tival

of c

onte

mpo

rary

art

In tough times of economic stagnation and so-cial decay, arts institutions dependent on public funding don’t have it easy. What is art good for? Why can’t artistic quality be valued by the mar-ket? Why does art pose more questions than provide answers?

These are the questions that we constantly come up against in discussions with pragmati-cally minded politicians. In these situations we are very glad when people who want to sup-port our activities step forward. They aren’t nec-essarily rich and they don’t give big amounts, but when you add it all together, it is pretty significant. It shows the breadth and solidarity of the Archa community. That’s why we decided to create a fan club. Click on the Archa.club icon on our website and learn more.

The theme for October is Czech-Slovak frater-nity. The regular literary cabaret EKG will pre-sent Of Love and Slovakia. The Bratislava dance theatre Elledanse will present the premiere of its performance Water on Water and we have prepared two great concerts together with the Slovak Institute. Traditionally in October Archa becomes the centre of two festivals: Babel Prague and 4+4 Days in Motion. We are return-ing to successful shows that premiered in the spring: Simulante bande (VerteDance), Wind up! (420 People) and Solo for Lu (Jing Lu and Jana Svobodová). The Archa.lab ateliers will also be in full swing. Magda Jiřička Stojowska and Tereza Durdilová, who will be in residence at the Archa.lab this year, will begin work on their new project.

As you can see, despite all of the problems we have tried to prepare a high-quality and di-verse program for you. Be with us!

Ondřej Hrab

26. –  31. 10.

30. 9. 19.  – 20. 10.

V těžkých dobách hospodářské stagnace a společenského úpadku nemá snadný život umělecká instituce, která je závislá na veřejných zdrojích. K čemu potřebujeme umění? Proč se umělecká kvalita nedá hodnotit trhem? Proč umění klade více otázek, než dává odpovědí?

To jsou otázky, na které neustále narážíme v diskusi z pragmaticky uvažujícími politiky. V takové situaci velice potěší, když se hlásí lidé, kteří chtějí naši činnost podpořit. Nejsou to žád-ní boháči a nenabízejí velké částky, ale když se vše sečte dohromady, jedná se o významnou pomoc. Ukazuje se, že společenství Archy je široké a solidární. Proto jsme se rozhodli založit klub příznivců. Klikněte na našich webových stránkách na ikonu Archa.klub a dozvíte se více.

Říjen bude ve znamení česko-slovenské vzájemnosti. Pravidelný literární kabaret EKG má titul O lásce a Slovensku. Bratislavské taneční divadlo elledanse uvede premiéru představení Voda na vode. Spolu se Sloven-ským institutem jsme připravili dva skvěle obsazené koncerty. Tradičně se v říjnu Archa stane centrem dvou festivalů – Babel Prague a Čtyři plus čtyři dny. Vrátíme se k úspěšným představením, která měla premiéru na jaře. Simulante bande (VerteDance), Wind up! (420 People) a Sólo pro Lu (Jing Lu a Jana Svobodová). Naplno se také rozjedou ateliéry Archa.lab. Svou práci na novém projektu zahájí také Magda Jiřička Stojowska a Tereza Durdilová, které získaly rezidenturu Archa.lab na následující rok.

Jak vidíte, přes veškeré problémy jsme se pro vás snažili připravit kvalitní a rozmanitý program. Buďte s námi!

Ondřej Hrab

Když jste připravovali hudbu k inscenaci Simulante bande, nakolik vás oslovilo samo téma handicapu?Jan: Nijak zvlášť jsme nad tím nepřemýšleli. Mně osobně přijde úplně neuvěřitelné, jaké taneční kousky tam všichni předvádějí handicap nehandicap. Úplně nejvíc se mi líbil divácký ohlas jednoho kamaráda, který mi po představení povídal, že teprve až na konci pochopil, že tam jsou dvě handicapo-vané tanečnice, a to byl pro něj strašně silný moment.

Jakým způsobem jste se snažili téma handi-capu zpracovat v samotné hudbě?Jan: Vůbec nás to vlastně nenapadlo. Primárně jsme nedělali hudbu k tématu handicap, ale k situacím, které se v předsta-vení dějí. A to podle jednoduchého klíče – hudba by se k představení měla dobře hrát nám, mělo by se na ni dobře tančit taneční-kům a měla by podpořit náladu představe-ní. Velká část hudby vznikla z improvizace. Objevila se tam jedna smyčka, kde je nahraný vozík, protože zněl jako bubínek, který jsme s sebou neměli.

Nakolik ovlivňuje či proměňuje vaši hudbu fakt, že ji vytváříte pro divadlo anebo počítačovou hru, jak je tomu v případě vašeho chváleného alba Botanicula?Jan: Myslím, že nijak. To záleží případ od případu a není to podle klíče divadlo –

počítačová hra. Spíš jsme ovlivněni tím, jakou má mít divadlo anebo počítačová hra náladu, z jakého je prostředí atd.  Také výslednou podobu ovlivňuje, jestli to je nahrávka, či hrajeme naživo. V živých vystoupeních je velký prostor pro improvi-zaci. Úplně nejzásadnější kritérium je, že se nám to musí líbit.

Máte při komponování určené role či ustá-lené návyky?Barbora: Není to nějak striktní. Spíš přirozené. Honza častěji přináší podklady a smyčky, já vymýšlím texty a zpěvy. Linky na nástroje si vymýšlí každý sám při zkoušení, ale občas má Honza už výraznější představu či nápad, a tak se ho třeba držíme, ale celé to může být úplně naopak... Je to různé.

Hudbu k Simulante bande hrajete během představení naživo a ve vzájemné interakci s tanečníky. Dokážete si představit, že by tomu tak nebylo?Jan: Představit si to umíme, máme to už nahrané pro případ, že nebudeme moct hrát živě.

Dříve jste vystupovali s Divadlem DNO. Nemáte sami chuť se více věnovat divadel-ním aktivitám?Jan: Divadelního prostředí a aktivit jsme se nasytili se DNEM, teď nás víc baví hudba a i ve DNĚ jsme byli spíš jen hrající hudebníci.

Ovlivnilo vystupování v DNO i váš přístup k hudbě?Barbora: Rozhodně v tom, že nemáme tako-vou smrtící trému před lidmi. Hodně prvků, s nimiž pracujeme jako DVA, jsme si našli už s divadlem. Pohyby a jazyk jsou už hodně z té doby.

S Ba

rbor

ou a

Jane

m K

rato

chví

lový

mi, t

vůrc

i pr

ojek

tu D

VA, n

ejen

o ta

nečn

í insc

enac

i s n

ázve

m

Sim

ulan

te B

ande

, pro

níž

vyt

vořil

i hud

bu.

An inte

rview w

ith Barb

ora and Ja

n Krato

chvíl,

creato

rs of the DVA pro

ject, about th

e dance

productio

n Simula

nte Bande.

FoTo

MAT

ěj š

vArC

Rozhovor vedl /

Inte

rview

by

Lukáš Jiřička

When you were creating the music for Simu-lante Bande to what extent were you inter-ested in the topic of physical disability?Jan: We didn’t think about it very much. Personally I’m amazed by the moves that all of the dancers perform, whether disabled or not. My favourite comment came from a friend of mine, who after the performance told me that he only realized at the end that there were two disabled dancers. This was a very powerful moment for him.

In what way did you try to work the theme of disability into the music itself?Jan: It actually didn’t even occur to us. We mainly weren’t making music for the theme of disability, but to the situations that take

place in the performance, and this accord-ing to a set of simple guidelines: it should be nice for us to play, nice for the dancers to dance to, and should sustain the mood of the performance. A large part of the music was created in improvisation. There was one loop where the wheelchair was recorded, because it sounded like a snare drum, which we didn’t have.

To what extent is your music influenced or changed by whether you are creating mu-sic for the theatre or for a computer game, as is the case in your acclaimed album Botanicula?Jan: I don’t think in any way really. It de-pends from case to case, and it’s not really about whether it’s a play or a computer game. It’s influenced more by what kind of mood the play or computer game is sup-posed to have, what environment it’s in and so on. The resulting form is also influenced by whether it’s a recording or something that we’ll play live. In the live version there’s a lot of space for improvisation. The most basic criterion is that we have to like the music.

When composing do you have any specific roles or set habits?Barbora: It’s not especially strict. It’s more natural. Jan more often brings materials and loops and I come up with lyrics and vocals. The notes are something that we each come up with individually during rehearsals, but sometimes Jan already has a certain vision or idea and so we stick to it, but it can also be completely different. It varies. You play the music for Simulante Bande live during the performance and in interaction with the dancers. Can you imagine it any other way?Jan: Yes, we can imagine it. In fact, we’ve already recorded it in case we can’t play it live.

You used to perform with the DNO Theatre. Do you want to focus more on theatre?Jan: We had our fill of the theatre world with DNO. Now we just like doing music and in DNO we were basically just a band.

Has performing with DNO influenced your approach to music?Barbora: Definitely, in that we’re no longer petrified of playing in front of people. Many of the elements that we work with as DVA we discovered thanks to theatre. Our move-ments and language are largely from that period.

30. 9. / 19. 10. / 20. 10. 17. 11. festival Akcent / 10. 12. / 11. 12.

FoTo

jAN

hro

Má

Dko

PROGRAM záŘí

5 hUDBAGlen Hansard – Rhythm and Repose / 20.00Jediný český koncert v rámci tříměsíčního turné k prvnímu sólovému albu Rhythm and Repose! Vzhledem k tomu, že Glena Hansarda budou na turné doprovázet hudebníci z The Frames, nejsou vyloučena ani překvapení. Vstupné 560 Kč. Délka koncertu 2 hodiny.

11 hUDBADorota barová / 20.00Křest nového CD feat. Hosté: Tara Fuki, Kuzmich Orchestra, DoMa Ensemble, Daniel Šoltis, Rastislav Uhrík, Lenka Dusilová, Jaryn Janek. Vstupné 250 / 190 Kč stání. Délka koncertu 2h.

17 DivADloDivadlo Vizita – Pestík a septik / 20.00Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé´ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230 / 150 Kč. Délka představení 2h s přestávkou.

18 DivADloDivadlo Vizita – Pěstěný skeptik / 20.00Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé´ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230 / 150 Kč. Délka představení 2h s přestávkou.

19 DiSkUZetvář naší země – Krajina domova Tulák a fotograf Bohumír Prokůpek / 20.00Tentokrát se ke společnému povídání o potulce a krajině ve fotografii a literatuře sejdou přátelé fotografa Bohumíra Prokůpka. Součástí večera bude vernisáž výstavy fotografií Bohumíra Prokůpka a představení souboru knih o Národním parku Podyjí, na kterém se Prokůpek jako hlavní autor významným způsobem podílel. Akce je pořádána ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Správou Národního parku Podyjí a je součástí Dnů Národního Parku Podyjí v Praze. Vstupné 60 / 30Kč. Délka 2h.

24–25 DivADlosólo pro Lu / 20.00Autentické životní osudy čínské herečky, zpěvačky a tanečnice Jing Lu v divadelní podobě. Představení nás provází jejím životem od dětství v Číně až do současnosti v Praze. Intimní příběh plný tragických událostí, nepřízně osudu a zároveň cesty za úspěchem, je konfrontován s globálními otázkami dnešního světa a ambivalentním vztahem západní společnosti k Číně, který se pohybuje od obdivu k východním kulturám, až po strach z ekonomické hegemonie. Protože je Jing Lu výjimečná hudebnice a zpěvačka, hraje hudba v představení významnou roli. Jing Lu proměňuje konkrétní zvuky do hudebních motivů a kompozic. Režie: Jana Svobodová, hudba: Michal Nejtek, účinkuje: Jing Lu. Vstupné 150 / 90 Kč. Délka představení 80 minut.

30 TANeCVerteDance – Simulante bande / 20.00V inscenaci Simulante bande hledají VerTeDance neotřelé možnosti pohybového vyjádření ze spolupráce zdravého a fyzicky handicapovaného člověka. Choreografky Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová si kladou za cíl předestřít alespoň malou část nečekaně široké škály problémů, se kterými se handicapovaní lidé den co den potýkají ve snaze žít „normálně“. Vstupné 150 / 90 Kč. Délka 60 minut.

ŘíJEN

1 hUDBAmarián Varga, Longital, zuzana Homolová – Málo bolo Havla / 20.00Program večera s názvem Málo bolo Havla připomene nedožité narozeniny Václava Havla a představí výjimečný knižní projekt, který doprovodí legendární slovenský hudebník Marián Varga, projekt dua Longital s VJ a písničkářka Zuzana Homolová. Vstupné 350 / 250 Kč stání. Délka 3 hodiny. K prvním 300 prodaným vstupenkám kniha esejí V. Havla z let 1968 až 2008 Kdo řekl A, musí říct i B - zdarma! Tato akce platí pouze v pokladně Divadla Archa.

3–4 TANeC420peopLe – Václav Kuneš: Wind-up Jiří Kylián: 14́ 20˝– duet z 27´52˝ / 20.00Nová choreografie Václava Kuneše, který ke spolupráci přizval hudebníka a performera Amose Ben-Tala. Současný tanec plný energie, sled obrazů a akcí. Tančí: Nataša Novotná, Zuzana Herényiová, Milan Odstrčil, Alexandr Volný, Jussi Nousiainen, Václav Kuneš. Jiří Kylián vytvořil duet 14´20˝ z choreografie 27´52˝ , která vznikla pro Nederlands Dans Theater II. Tančí: Nataša Novotná, Václav Kuneš. Vstupné 290/190 Kč. Délka představení 55 minut. Uváděno za podpory BNP Paribank.

5 hUDBAFestival bAbeL prAGUe 2012 / 17.00

Sound exchange day: Robert Lippok / ensemble01 & The MoEns Ensemble hrají Milana Grygara, Wolfganga Heisiga, Mariana Pallu a Miroslava Ponce / Ivan Palacký, Filip Cenek, Peter Graham / Lukasz Szalankiewicz, Martin Blažíček // Birds Build Nests Underground: Klub přátel poezie / Handa Gote: Urban Camping IISoučástí festivalu BABEL PRAGUE 2012 v Divadle Archa je výstava „Sound Exchange – Experimentální hudba ve střední a východní Evropě“ a zvuková instalace skupiny Kora et le Mechanix.

Festival experimentální hudby vstupuje do druhého ročníku ve výrazně rozsáhlejší podobě! Tři dny koncertů, performancí a projekcí jsou azylovou zónou pro všechny, kteří hledají inspiraci v současných hudebních strategiích, improvizaci, elektronice, postrocku a sound artu. SOUND EXCHANGE DAY uvádíme ve spolupráci se SOUND EXCHANGE, projektem pořádaným DOCK e.V. Berlin a Goethe Institutem. Kompletní program festivalu (1.– 7. 10.) viz babelprague.cz. Denní vstupné 290 / na místě 390 / třídenní permanentka 690 Kč.

6 hUDBAFestival bAbeL prAGUe 2012 / 17.00

Ghédalia Tazartès: Häxan – Čarodějnictví v průběhu věků, Dans les arbres / Radu Malfatti, Klaus Filip / Radio Royal / Vojtěch Procházka / Petr Vrba, SeEun Lee, Ken Ganfield / Ivan PalackýDenní vstupné 290 / na místě 390 / třídenní permanentka 690 Kč.

7 hUDBAFestival bAbeL prAGUe 2012 / 17.00

Billy Roisz / No Pavarotti / Milan Guštar / Lucie Vítková, Pavel KorbičkaDenní vstupné 290 / na místě 390 / třídenní permanentka 690 Kč.

8–9 liTerATUrAeKG – O Lásce a Slovensku / 20.00Literární kardiogram Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše. Hosté: Michal Hvorecký, Juraj Jánošík, Lucia Piussi a Miro Švolík. Hrají Živé kvety. Vstupné 165 / 100 Kč. Délka představení 2h s přestávkou. Uváděno ve spolupráci se Slovenským institutem.

10 TANeCelledanse – Voda na vode / 20.00Nejnovější projekt předního slovenského tanečního souboru elledanse vznikl jako sled snových a vztahových obrazů. Ukazuje hranice touhy, osamělosti, strachu, žárlivosti, despotizmu a křehkosti. Režie a choreografie: Šárka Ondrišová. Vstupné 190 / 100. Délka 60 minut. Uváděno ve spolupráci se Slovenským institutem.

2012

14 hUDBAIva bittová, Leszek możdżer, oskar török a mihály Dresch – MOSTY / 20.00 Unikátní spolupráce Ivy Bittové s hvězdným polským jazzovým pianistou Leszekem Możdżerem, mladým slovenským trumpetistou Oskarem Törökem a maďarským saxofonistou Mihálym Dreschem. Vstupné 390 / 290 Kč stání. Délka 3 hodiny. Ve spolupráci se Slovenským institutem, Polským institutem a Maďarským kulturním centrem v Praze.

15 DivADloDivadlo Vizita – Papes z Hafikánu / 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé´ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Speciální hosté večera: Yellow Sisters. Vstupné 230 / 150. Délka představení 2h s přestávkou.

16 DivADloDivadlo Vizita – Kalhoty v srdci / 20.00.

19–20 TANeCVerteDance – Simulante bande / 20.00 / 20. 10. začátek v 17.00V inscenaci Simulante bande hledají VerTeDance neotřelé možnosti pohybového vyjádření ze spolupráce zdravého a fyzicky handicapovaného člověka. Choreografky Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová si kladou za cíl předestřít alespoň malou část nečekaně široké škály problémů, se kterými se handicapovaní lidé den co den potýkají ve snaze žít „normálně“. Vstupné 150 / 90 Kč. Délka 60 minut.

22–23 DivADlosólo pro Lu / 20.00

Jmenuje se Čing, Čang, nebo Čong? Jak tajemný je Orient? Budou nám vládnout Číňané? Představení vychází z osobních životních příběhů čínské herečky, zpěvačky a tanečnice Jing Lu. Sólo pro Lu letos reprezentuje Archu na 7 mezinárodních festivalech. Režie: Jana Svobodová, hudba: Michal Nejtek, účinkuje: Jing Lu. Vstupné 150 / 90 Kč. Délka představení 80 minut.

26–27 TANeC4+4 dny v pohybu / 19.30 Lisbeth Gruwez – It‘s going to get worse and worse and worse, my friendVstupné 250 / 150 Kč. Délka 60 minut.

28 TANeC4+4 dny v pohybu / 19.30 Virginia Spallarossa – OUF

Vstupné 250 / 150 Kč. Délka 50 minut.

29 TANeC4+4 dny v pohybu / 19.30 Justyna Jasłowska – Art of Swimming Vstupné 250 / 150 Kč. Délka 50 minut.

30 TANeC4+4 dny v pohybu / 19.30 Christoph Winkler – Baader Vstupné 250 / 150 Kč. Délka 65 minut.

31 DivADlo4+4 dny v pohybu / 19.30 Annie Dorsen – Hello Hi There Vstupné 250 / 150 Kč. Délka 60 minut.

Veřejné natáčení show jana Krause 6 / 13 / 20 / 26. 9. a 18 / 24. 10. vždy od 19.30.

Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena.

slovenská jeseň

Mosty – Gesharim V lete 1991 v synagóge v Liptovskom Mikuláši vznikol projekt Mosty – Gesharim. Projekt porozumenia medzi židovstvom a kresťanstvom na báze hudobného umenia. Za tých dvadsaťjeden rokov sa z neho stal veľký československý hudobný projekt, ktorý prezen-tuje hudobníkov z rôznych žánrov pod ekumenickou hudobnou strechou. Z dielne projektu Mosty – Gesharim vzišli spolupráce osobností ako napríklad Jiří Stivín, Barre Philips, Marián Varga, Vladimír Merta, Peter Toperczer, Mirka Křiván-ková, Andrej Šeban, Gabriel Jonáš a Andrej Šeban, ale najmä Iva Bittová a Juraj Burian. Pozoruhodné boli aj stretnutia medzi hovoreným talk show so spevom – Hana Hegerová, Milan Lasica, Boleslav Polívka, Zdeněk Fišer a Bratislava Hot Serenaders či divadelné mozaiky ako tá, ktorú vytvorili Jiří Suchý so Semaforom a Stanislav Štěpka s Radošinským naivným divadlom. Nechýbali folk rockové komunikácie medzi Vidiekom, Čechomorom a Jiřím Dědečkom alebo Janou Kirschner a Butami za asistencie Jana Krausa a Adély Banášovej v roce 2005. Nezabudnuteľné bolo stretnutie Jaromíra Nohavicu, Ivana Hoffmana a poľského jazzového speváka a klaviristu Stanislava Sojku (2009), alebo skupín E.t.c... a Collegium musicum v roce 2010.Pred rokom, v rámci dvadsiateho výročia vyšehrad-skej spolupráce, bol realizovaný koncert, na ktorom účinkovali Grazyna Auguscik & The Andrzej Jagod-zinski Trio z Poľska, Emil Viklický a Zuzana Lapčíková z Českej republiky, Zuzana Homolová a skupina Banda zo Slovenska, skupina BUTTERFLY EFFECT z Ma-ďarska, ako aj skupina Kroke z Poľska reprezentujúca židovskú kultúru a skupina After Phurikane zo Sloven-ska, výrazný predstaviteľ rómskej kultúry. Koncert bol zároveň oslavou dvadsiateho výročia projektu Mosty – Gesharim.Vychádzajúc z mimoriadneho ohlasu, ktorý tento projekt zaznamenal, rozhodli sme sa pripraviť jeho pokračovanie v pôvodnom „vyšehradskom“ zámere. Dramaturgická koncepcia tohoročných Mostov vychádza z tvorby dvoch významných hudobných osobností krajín V4. Sú nimi česká speváčka a huslistka Iva Bittová a poľský klavirista Leszek Możdżer. Obi-dvaja, dnes už svetoznámi umelci, do tohto projektu prizvali ďalších hudobníkov. Zo Slovenska trubkára a perkusionistu Oskara Töröka a z Maďarska saxofo-nistu Mihály Drescha. Tohoročný koncert Mostov bude okrem Liptovského Mikuláša, kde vznikne, pokračovať vo vyšehradskom turné po všetkých krajinách V4.

Málo bolo HavlaProgram Málo bolo Havla pripomína nedožité naro-deniny Václava Havla, ale taktiež výnimočný knižný projekt. Jedná sa o publikáciu Havlových textov a esejí z rokov 1968-2008 s názvom Kto řekl A, musí říct i B, ale aj zbierku textov venovaných Václavovi Havlovi k jeho sedemdesiatým narodeninám. V Diva-dle Archa vystúpia Marián Varga, Longital, Zuzana Homolová a riaditeľ festivalu Pohoda Michal Kaščák, ktorý predstaví edičný projekt pre české a slovenské knižnice "Pohoda pre knižnice".Začiatkom októbra 2006 prišiel Václav Havel osláviť svoje sedemdesiate narodeniny do Bratislavy. Priate-lia zo Slovenska mu pripravili dar. Zborník textov, ktoré pod názvom Málo bolo Havla zozbierali a vydali na jeho počesť. Názov bol v opozícii voči heslu: „Dosť bolo Havla“, pod ktorým slovenskí nacionalisti zači-atkom deväťdesiatych rokov rozbíjali republiku. Tieto texty sa neskôr stali súčasťou knihy „Kto řekl A, musí říct i B“, prvého zväzku edície Pohoda pre knižnice. Je to knižničný projekt, ktorý sa viaže na veľký medziná-rodný festival Pohoda v Trenčíne. Knihu „Kdo řekl A, musí říct i B“ obsahujúca eseje od roku 1968 po rok 2008 bol Václav Havel osobne na festivale uviesť. Potom bola distribuovaná ako dar do všetkých knižníc na Slovensku. Keďže jej náklad výrazne presiahol počet slovenských knižníc, rozhodli sme sa venovať ju ako dar aj českým knižniciam. Zároveň však týmto poči-nom chceme spustiť nový projekt s rovnakým názvom, ale orientovaný už rovnako na české ako aj slovenské knižnice. Projekt bude každoročne vydávať jednu kni-hu, ktorá bude obsahovať jedného českého a jedné-ho slovenského autora a distribuovaná bude do kniž-níc v obidvoch republikách. Projekt bude v budúcom roku zároveň nadväzovať na 20. výročie obidvoch republík a zvýrazňovať ich vzájomnú blízkosť. „Keď som 10. decembra 2011 sedel s Václavom Havlom po odovzdávaní Ceny Jána Langoša vo výstavných priestoroch galérie DOX rozprával som mu o tomto zámere. Veľmi sa mu páčil. Netušili sme, že to bol náš posledný spoločný plán...“Každý návštevník programu „Málo bolo Havla“ dostane knihu „Kto řekl A, musí říct i B“ darem při vstupu do sálu. Ladislav Snopko

Archa.lab 2012/2013

Milí příznivci Archa.lab, je mi velkým potěšením seznámit vás se vším, co naše „divadelní laboratoř“ připravuje v příští sezóně. Mojí první radostí ale je, že program Archa.lab si od časů svého vzniku v roce 2002 vytvořil pevnou půdu pod nohama. Rezidenč-ním programem Archa.labu prošlo několik mladých umělců, kteří v současné době zaujímají výrazné místo v našem i světovém divadelním dění. Jména prvních rezidentů, dvojice SKUTR, vidíme na plakátech významných divadelních stánků, Rosťa Novák se stal se svým představením La Putyka průkopníkem nového cirkusu v Česku, beatboxer Jaro Cossiga patří mezi hvězdy hiphopového nebe, skupina VerTeDance sbírá ceny české taneční scény a čínská zpěvačka Jing Lu svým autentickým scénickým projevem vyráží dech.Ve skupině, se kterou pracují noví rezidenti Magda Jiřička Stojowska a Tereza Durdilová, vidíme také dvě školačky, které od malička navštěvovaly ateliéry vedené VerTeDance. Píší vlastní texty, vyprávějí své příběhy. Ateliéry Archa.lab projde každoročně hromada malých i velkých dětí, stejně jako dospělých tanečníků či divadelníků. Mojí druhou radostí je, že se účastníci předchozích kurzů vracejí. Vracejí se do nových ateliérů nebo do projektů, které v rámci Archa.lab vznikají. Nemenší radost mi dělají dílny zahraničních umělců. Pravidelně přijíždí Frank van de Ven se svojí školou „tělesného počasí“, letos na podzim budou mít zájemci šanci po-znat techniku tzv. úhlů pohledu – Viewpoints tak, jak ji vyučují členové SITI Company z New Yorku.Milí příznivci Divadla Archa a Archa.lab, těším se na vás jako na diváky a performery, těším se na vás jako na účastníky Ateliérů a Dílen Archa.lab . Těším se na vaše názory, postřehy a příspěvky. Jana Svobodová umělecká vedoucí Archa.lab

Novinky Archa.labPřestože skupina VerTeDance ukončila rezidenční pobyt v programu Archa.lab představením Simulante Bande, dále pokračuje v práci v Ateliérech Archa.lab.Představení Simulante Bande vzniklo na základě dlou-hodobé spolupráce VerTeDance se dvěma zdravými tanečníky a dvěma tanečníky s handicapem.Unikátní taneční jazyk, náročná choreografie, jejímž základem je překonávání pohybových limitů, ale i fascinující inspirace nejrůznějšími omezeními, se hluboce dotýká každého z nás. Dvojice choreografek se rozhodla vytvořit sérii pravidelných ateliérů, které budou vycházet ze zkušeností s projektem Simulante Bande. Ateliér bude určen handicapovaným a zdra-vým zájemcům o kreativní pohyb.

Archa.lab otevírá nový AteliérAteliér Simulante Bande určený zdravým zájemcům a zájemcům s handicapem. Pod vedením dvojice cho-reografek VerTeDance, Veroniky Kotlíkové a Terezy Ondrové, budou účastníci ateliéru objevovat své skry-té pohybové možnosti. Archa.lab otevírá ateliér pod vedením Magdy Jiřičky Stojowské a Terezy Durdilové, ve kterém se budou pravidelně setkávat skupina dětí a skupina seniorů.„ Ateliér by se měl stát místem společných setkání starších lidí a dětí školního věku. V jeho rámci chceme navázat na práci na představení Boys and girls, které momentálně připravujeme v Divadle Archa v rámci rezidence. Zjistily jsme, že tato mezigenerační setkání jsou obohacením pro obě zúčastněné strany a chtěly bychom možnost této neobvyklé zkušenosti nabídnout veřejnosti. Budeme si vyprávět příběhy, pracovat se vzpomínkami i s dětskou fantazií, s pohybem i hlasovým projevem. Výstupem by měla být otevřená hodina na jevišti Divadla Archa.“

Archa.lab opět nabízí— Archa.lab pokračuje úspěšnými tanečními ateliéry pro děti a dospělé pod vedením VerTeDance.— Divadelní Ateliér Jany Svobodové Pohyb Slovo Prostor Čas je určený všem, kdo se zabývají nebo by se chtěli zabývat divadlem. Bude pravidelně probíhat ve Studiu Divadla Archa.

Všechny ateliéry začínají v říjnu 2012. Přihlášky na pokladně Divadla Archa. Ateliéry jsou zakončeny veřejnou prezentací v Divadle Archa!

Archa.lab uvede dílnu Viewpoints pod vedením členů SITI Company. Více informací sledujte na webu Divadla Archa.

Informace k Ateliérům Archa.labTereza Černá / tel. 604 925 337tereza.cerna@archatheatre.cz

Archa.lab má nové rezidenty!

Rezidenční pobyt v programu Archa.lab získala tvůrčí dvojice Magdy Jiřičky Stojowské a Terezy Dur-dilové na základě projektu Boys and girls. Autorky konceptu pro své představení oslovily skupinu škol-ních dětí a seniorů. Na jejich očekávání, vzájemnou inspiraci, plány, radosti i obavy pramenící ze společ-né práce jsem se autorek zeptala na konci června.

Co pro vás znamená rezidentura v Archa.lab? Tereza: Pro mne to rozhodně znamená novou příle-žitost a prostor pro to, aby si člověk mohl vyzkoušet věci, které ho zajímají.. Byla jsem poslední dobou dost zaměstnána mateřskými povinnostmi, takže jsem si spoustu věcí aspoň představovala, a teď mám radost, že svoje představy mohu realizovat. Magda: Je před námi práce na představení, které vyžaduje několik etap. Tím, že jsme získaly rezidenturu, máme představu kontinuální divadelní práce s naší skupinou, která je specifická tím, že se skládá výhrad-ně z neprofesionálů, a to dětí a starých lidí. Vedle přípravy vlastního představení uvažujeme i o otevření Ateliéru v rámci Archa.lab, který by se právě zabýval kontaktem starých lidí a malých dětí.

Co vás vedlo k tomu, že jste oslovily tak rozdílné sku-piny, jako jsou školní děti a poměrně staří lidé? Tereza: Co se mě týká, já jsem se starými lidmi už doce-la dlouho v kontaktu. Bydlela jsem sedm let se svojí de-vadesátiletou babičkou. Od té doby bylo „stáří“ pro mě tématem, které jsem chtěla několikrát zpracovat. Další inspirací byl pobyt na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU, kde jsem se setkala s několika pedagogy kolem osmdesáti let. Byl to fascinující zážitek. Připadali mi ve srovnání s mladšími kolegy, které jsem poznala dříve, neuvěřitelně nabití energií. Možnost s nimi pracovat a učit se od nich byla pro mě zásadní zkušenost. Dále jsem si všimla, že se moje děti chovají ke starým lidem velice přirozeně. Kdykoli se, třeba v tramvaji, s nimi setkají, nastane velmi rychle vzájemně uvolněná komunikace. S Magdou jsme se také shodly na tom, že i my už máme ke stáří vlastně „nakročeno“. Cítíme, že mateřstvím jsme se přesunuly do jiné životní etapy. Protože se naše úvahy ubíraly podobným směrem, vznikl nápad tyto dvě nesourodé skupiny, skupinu starých lidí a ma-lých dětí, propojit v divadelním projektu. Magda: Pro mě také byly impulzem projekty jiných umělců. Z Polska mě oslovily práce Katarzyny Kozyry, která napřiklad v projektu „Svěcení jara“ velice zají-mavě pracuje ze starými lidmi – fotila jejich nahá těla, aby z toho vytvořila film ke Stravinského hudbě. Nebo počiny Zbigniewa Libery, který natočil velice silné filmy se svojí babičkou. Z českého prostředí mě inspi-rovaly některé projekty Evy Koťátkové nebo Kateřiny Šedé, ty se zaměřují na práci s rozdílnými sociálními skupinami. Také cítím, že se při práci se starými lidmi a dětmi ve mně odehrává něco, čemu ještě úplně nerozumím. Souvisí s tím také mateřství, které člověka propojuje se vzpomínkami a proměnlivým vnímáním času.Kdysi jsem psala práci na téma „zastaveného času jako formy vyprávění“. Čas považuji za velice zajíma-vý element ve vztahu k různým sociálním skupinám. Každá skupina si vytváří nějaký svůj čas, a ten je ve-lice silným narativním nástrojem. Zajímá mě možnost manipulování časem v divadle a hlavně natahování času – hledání hranic, kdy obraz přestává ztrácet význam a divák přemýšlet. Jak funguje spolupráce mezi vámi dvěma? Jak jste se sešly? Jakým způsobem spolupracujete? Tereza: Známe se poměrně dlouho. Magda: Asi čtyři roky.Tereza: Mě jednou napadlo, že bychom mohly s Mag-dou něco udělat. Původně jsem studovala scéno-grafii u profesora Maliny. Poté jsem dělala asistentku scénografie v divadlech Thalia Theater a Deutsches Schauspielhaus v Hamburku, kde jsem si ověřila, nakolik je scénografie zajímavá, ale zároveň to pro mne byla stále „jen“ scénografie. Vrátila jsem se na DAMU na Katedru divadelní antropologie, kde se sešli profesor Mikeš, Bohuslav Blažek a další. To prostředí mi dalo první impulz vykročit k projektům, které sahaly za hranici mého původního oboru, a také se zabývaly aktuální sociální tematikou. V čem si nejvíc rozumíte? Tereza: Jednak si rozumíme normálně, lidsky. Vždy jsem byla zvědavá, co Magda dělá. Viděla jsem předsta-vení, které uváděla v Meetfactory, ale o tom, co tvořila v Polsku, jsem nic moc nevěděla. Jak už jsem řekla, no-sila jsem v sobě dlouho téma stáří a jednoho dne jsem si řekla, že se zeptám Magdy, jestli se mnou nechce na tomto tématu spolupracovat. Původně jsem měla před-stavu, že by to mohlo být i o smrti. Ale nakonec jsme po dohodě s Magdou toto téma nerozvíjely.

Magda: Spolupráci se stále ještě učíme. Na tomto projektu jsme pracovaly zatím jen jeden a půl měsíce a je to naše první společná práce. Víme, že se můžeme opřít o naše vzájemné přátelství, ale dohadování se na dalších věcech není určitě jednoduché. Velkým plusem je, že jsme spolu sdílely základní představu, spolu jsme pracovaly na konceptu. Každou zkoušku připravujeme společně a spolu se radíme na cíli, na úkolech pro skupinu. Většinu zkoušek jsem vedla já, protože jsem na to v té době měla více času. Myslím, že toto se vše bude vyvíjet, že si budeme muset pojmenovat, co každá z nás od té práce oče-kává. Je také důležité zmínit, že naším dramaturgickým partnerem je Honza Horák. S Martou Trpišovskou jsme konzultovaly choreografie.

Co vás na setkávání s malými dětmi a starými lidmi nejvíce baví? Tereza: Na těchto dvou kontrastních skupinách mě mimo jiné zajímá proměna pohledu člověka na pro-stor, ve kterém se pohybuje v průběhu svého života. Jednou z našich základních otázek pro staré lidi bylo, jak prožívali prostor svého dětství, jak si pamatují na své první místo, město, dům, kde bydleli. Na základě tohoto zadání jsme se pak snažily hledat spojitosti s podobnými zážitky dětí, které však díky jejich před-stavivosti přerůstaly hranice reality. Magda: Mě na tomto konkrétním projektu nejvíce baví to, co mě zajímá na divadelní práci vždy – hledání jazyka, který by pomohl vyprávět o věcech těžko sdělitelných jakýmkoliv jiným způsobem. Nejvíce mě ale asi baví to, co lidé, které jsme oslovily, s sebou přinášejí. Je úžasné, jak jsou kreativní, jak na základě malých impulzů dokáží přinést tolik mate-riálu, se kterými pak můžeme dále pracovat. Také mě zajímá hledání momentů, které se jeví při prvních setkáních zamlčené, sledovat způsoby otevírání se různým situacím.

Máte z něčeho obavy? Tereza: Vzhledem k tomu, že jsme nikoho z naší skupiny předem neznaly a ani oni se neznali navzájem, měla jsem obavy, jak bude skupina fungovat. Na začátku někteří měli mezi sebou menší sympatie, a to hlavně staří lidé, což se naštěstí v průběhu zkoušení změnilo k lepšímu. Magda: Měla jsem  trochu strach, jak budou práci snášet fyzicky. Všechny moje obavy se ukázaly jako plané. Staří lidé se ukázali mnohem silnější, než se zdá-lo po prvním setkání. Přeji si hlavně, abychom jim při práci nechaly hodně jejich vlastního prostoru. Pokud bychom je uvrhly do nějakých svých představ a zača-ly s nimi manipulovat, stala by se největší křivda. Jana Svobodová   

PROGRAM SEPTEMBER

5 MUSiCGlen Hansard – Rhythm and Repose / 20:00The only Czech concert during the three-month tour for the first solo album Rhythm and Repose! As Glen Hansard will be accompanied on the tour by The Frames, there are bound to be plenty of surprises in store. Tickets: CZK 560. Length: 2 hours.

11 MUSiCDorota barová / 20:00Launch of new CD. Guests: Tara Fuki, Kuzmich Orchestra, DoMa Ensemble, Daniel Šoltis, Rastislav Uhrík, Lenka Dusilová, Jaryn Janek. Tickets: CZK 250 / CZK 190 standing. Length: 2 hours.

17 TheATreDivadlo Vizita – Pestic and Septic / 20:00Spontaneous improvisation by Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230 / 150. Length: 2 hours with intermission.

18 TheATreDivadlo Vizita – The Cultivated Sceptic / 20:00Spontaneous improvisation by Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230 / 150. Length: 2 hours with intermission.

19 DiSCUSSioNthe Face of our country / The tramp and photographer Bohumír Prokůpek / 20:00This time the discussion about roaming the countryside and its depiction in photographs and literature will be held by the friends of photographer Bohumír Prokůpek. The evening will also feature a vernissage of Prokůpek’s photographs and the presentation of a set of books about Podyjí National Park, of which Prokůpek is the main author. The event is organized in cooperation with the Ministry of the Environment and the National Park Service of Podyjí and is part of the Podyjí National Park Day in Prague. Tickets: CZK 60 / 30. Length: 2 hours.

24–25 TheATresolo for Lu / 20:00The real life story of Chinese actress, singer and dancer Jing Lu in a theatrical form. The performance will take us on a journey from her childhood in China to her current life in Prague. This intimate story, full of tragedy, adversity and striving for success, is confronted with the global questions of our world and the ambivalent relationship of western society to China, which ranges from admiration of eastern culture to fear of China’s economic hegemony. As Jing Lu is an excellent musician and singer, music plays a major role in the performance. Jing Lu transforms specific sounds into musical motifs and compositions. Director: Jana Svobodová. Music: Michal Nejtek. Performed by: Jing Lu. Tickets: CZK 150 / 90. Length: 80 minutes.

30 DANCeVerteDance – Simulante bande / 20:00In the production of Simulante bande VerTeDance explores original ways of expression through movement based on the cooperation of a healthy and a physically disabled person. Choreographers Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová have aimed to tackle at least a small part of the unexpectedly wide range of problems which disabled people face every day in an effort to lead a “normal” life. Tickets: CZK 150 / 90. Length: 60 minutes.

OCTOBER

1 MUSiCmarián Varga, Longital, zuzana Homolová – Not Enough Havel / 20:00The evening program entitled Not Enough Havel commemorates the posthumous birthday of Václav Havel and presents an extraordinary book project to the tunes of legendary Slovak musicians Marián Varga, Zuzana Homolová and the Longital project. Tickets: CZK 350 / 250 standing. Length 3 hours. Presented in cooperation with the Slovak institute.

3–4 DANCe420peopLe – Václav Kuneš: Wind-up Jiří Kylián: 14́ 20˝– duet from 27´52˝ / 20:00The premiere of a new choreography by Václav Kuneš in collaboration with musician and performer Amos Ben-Tal. A dynamic piece, contemporary dance full of energy, a torrent of images and action. Jiří Kylián created the title 27‘52‘‘ for the Nederlands Dans Theater II for the 25th anniversary of the formation of the company. Dancers: Nataša Novotná, Václav Kuneš. Tickets: CZK 290/190. Length: 55 minutes. Presented with the support of BNP Paribank.

5 MUSiCFestival bAbeL prAGUe 2012 / 17:00

Sound exchange day: Robert Lippok / ensemble01 & The MoEns Ensemble hrají Milana Grygara, Wolfganga Heisiga, Mariana Pallu a Miroslava Ponce / Ivan Palacký, Filip Cenek, Peter Graham / Lukasz Szalankiewicz, Martin Blažíček // Birds Build Nests Underground: Klub přátel poezie / Handa Gote: Urban Camping IIBABEL PRAGUE 2012 at the Archa Theatre will also feature an exhibition called "Sound Exchange – Experimental music in Central and Eastern" and a sound installation by Kora et le Mechanix.

The festival of experimental music enters its second year in a much broader form! Three days of concerts, performances and screenings are an asylum zone for everyone looking for inspiration in contemporary music strategies, improvisation, electronic, post-rock and sound art. SOUND EXCHANGE DAY is presented in cooperation with SOUND EXCHANGE, a project organized by DOCK e.V. Berlin and the Goethe Institute. Complete festival program (1. – 7. 10.) at www.babelprague.cz. Daily advance tickets CZK 290 / at the door 390 / three-day pass 690.

6 MUSiCFestival bAbeL prAGUe 2012 / 17:00

Ghédalia Tazartes: Häxan – Witchcraft through the ages, Dans les arbres / Radu Malfatti, Klaus Filip / Radio Royal / Vojtěch Procházka / Petr Vrba, SeEun Lee, Ken Ganfield / Ivan Palacký

Daily advance tickets CZK 290 / at the door 390 / three-day pass 690.

7 MUSiCFestival bAbeL prAGUe 2012 / 17:00

Billy Roisz / No Pavarotti /Milan Guštar / Lucie Vítková, Pavel Korbička

Daily advance tickets CZK 290 / at the door 390 / three-day pass 690.

8–9 liTerATUreeKG – Of Love and Slovakia / 20:00A literary cardiogram by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Guests: Michal Hvorecký, Juraj Jánošík, Lucia Piussi and Miro Švolík. Music by Živé kvety. Tickets: CZK 165 / 100. Length: 2 hours with intermission. Presented in cooperation with the Slovak institute.

10 DANCeelledanse – Water on Water / 20:00The latest project by leading Slovak dance company elledanse arose as a succession of dreamlike and associated images. It presents the borders of longing, solitude, fear, envy, despotism and fragility. Director and choreographer: Šárka Ondrišová. Tickets: CZK 190 / 100. Length: 60 minutes. Presented in cooperation with the Slovak institute.

2012

14 MUSiCIva bittová, Leszek możdżer, oskar török a mihály Dresch – mostY / 20:00A unique collaboration between singer and violinist Iva Bittová, Leszek Możdżer, young Slovak trumpet player Oskar Török, and Hungarian saxophonist Mihály Dresch. Tickets: CZK 390 / 290 standing. Length 3 hours. Presented in cooperation with the Slovak and Polish institute and Hungarian cultural centre.

15 TheATreDivadlo Vizita – Papes z Hafikánu / 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Special guest: Yellow Sisters. Tickets: CZK 230 / 150. Length: 2 hours with intermission.

16 TheATreDivadlo Vizita – Trousers in the Heart / 20:00

19–20 DANCeVerteDance – Simulante bande / 20:00 / 20. 10. začátek v 17.00In the production of Simulante bande VerTeDance explores original ways of expression through movement based on the cooperation of a healthy and a physically disabled person. Choreographers Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová have aimed to tackle at least a small part of the unexpectedly wide range of problems which disabled people face every day in an effort to lead a “normal” life. Tickets: CZK 150 / 90. Length: 60 minutes.

22–23 TheATresolo for Lu / 20:00

The real life story of excellent Chinese actress, singer and dancer hits the stage. Accompany Jing Lu on a journey from her childhood in China to her current life in Prague. The show represents Archa Theatre at 7 international festival this year! Director: Jana Svobodová. Music: Michal Nejtek. Performed by: Jing Lu. Tickets: CZK 150 / 90. Length: 80 minutes.

26–27 DANCe4+4 Days in motion / 19:30 Lisbeth Gruwez – It‘s going to get worse and worse and worse, my friendTickets CZK 250 / 150. Length: 60 minutes.

28 DANCe4+4 Days in motion / 19:30 Virginia Spallarossa – OUFTickets CZK 250 / 150. Length: 50 minutes.

29 DANCe4+4 Days in motion / 19:30 Justyna Jaslowska – Art of SwimmingTickets CZK 250 / 150. Length: 50 minutes.

30 DANCe4+4 Days in motion / 19:30 Christoph Winkler – BaaderTickets CZK 250 / 150. Length: 65 minutes.

31 TheATre4+4 Days in motion / 19:30 Annie Dorsen – Hello Hi ThereTickets CZK 250 / 150. Length: 60 minutes.

public filming of the jan Kraus show September 6 / 13 / 20 / 26 and October 18 / 24 always from 19:30.

Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

the slovak Autumn

Bridges of Gesharim The Bridges of Gesharim project was created in 1991 in the synagogue in Liptovský Mikuláš. It is a collabora-tive project between Judaism and Christianity based on music. Over the past 21 years it has become a major Czech-Slovak music project, which presents musicians from various genres under an ecumenical musical roof. The Bridges of Gesharim project led to coopera-tion between figures such as Jiří Stivín, Barre Philips, Marián Varga, Vladimír Merta, Peter Toperczer, Mirka Křivánková, Andrej Šeban, Gabriel Jonáš and Andrej Šeban, and in particular Iva Bittová and Juraj Burian. Also notable was the meeting between talk show and song: Hana Hegerová, Milan Lasica, Boleslav Polívka, Zdeněk Fišer and the Bratislava Hot Serenaders, or the theatre mosaic like that created by Jiří Suchý with Semafor and Stanislav Štěpka with the Radošinský naïve theatre. There was also folk rock communication between Vidiek, Čechomor and Jiří Dědeček as well as Jan Kirschner and Butami with the assistance of Jan Kraus and Adéla Banášova in 2005. Unforgettable was the meeting of Jaromír Nohavice, Ivan Hoffman and Polish jazz singer and pianist Stanislav Sojka (2009), or the group E.t.c... and Collegium musicum in 2010.A year ago, as part of the anniversary of the Viseg-rád cooperation, a concert was staged featuring Grazyna Auguscik & The Andrzej Jagodzinski Trio from Poland, Emil Viklický and Zuzana Lapčíková from the Czech Republic, Zuzana Homolová and the Banda group from Slovakia, BUTTERFLY EFFECT from Hungary, as well as Kroke from Poland representing Jewish cul-ture and After Phurikane from Slovakia, an important representative of Roma culture. The concert was also a celebration of the 20th anniversary of the Bridges of Gesharim project.Thanks to the extraordinary success of this project we decided to prepare a follow-up in the original Visegrád style. The dramaturgical concept of this year’s Bridges is based on the creation of two impor-tant music figures from the Visegrád four. These include Czech singer and violinist Iva Bittová and Polish guitar-ist Leszek Możdżer. These world-renowned artists encouraged other musicians to get involved in the project. From Slovakia trumpet player and percussion-ist Oskar Török and from Hungary saxophonist Mihály Dresch. This year’s Bridges concert will first take place in Liptovský Mikuláš, where it was founded, and then tour all the regions of the Visegrád four.Ladislav Snopko

Not Enough HavelThe Not Enough Havel program commemorates the posthumous birthday of Václav Havel as well as an extraordinary book project. This is the publication of Havel’s texts and essays from the years 1968-2008 under the title Kto řekl A, musí říct i B (Who says A, must also say B), as well as a collection of texts about Havel for his seventieth birthday. Marián Varga, Longital and Zuzana Homolová will perform at the Archa Theatre and the director of the Pohoda Festival, Michal Kaščák, will present the edition of the project for the Czech and Slovak library “Pohoda for Libraries”.At the start of October 2006 Václav Havel came to Bratislava to celebrate his seventieth birthday. His friends from Slovakia prepared a gift for him. A col-lection of texts, which they collected and published in his honour under the title Not Enough Havel. The title was in opposition to the slogan “Enough Havel”, under which Slovak nationalists broke apart the republic at the start of the 1990s. These texts became part of the book “Kto řekl A, musí říct i B”, the first volume of the Pohoda edition for libraries. It is a library project that is connected with the large Pohoda international festival in Trenčín. The book contains essays from 1968 to 2008 and was personally introduced by Václav Havel at the festival. It was then distributed as a gift to every library in Slovakia. Since its circulation signifi-cantly exceeded the number of Slovak libraries, we decided to also give it as a gift to Czech libraries. At the same time, we want to start a new project with the same name, but now focussing also on Czech and Slovak libraries. Every year the project will publish a book containing one Czech and one Slovak author and it will be distributed to libraries in both countries. The project will next year also be devoted to the 20th anniversary of both republics and will focus on their shared aspects. “On December 10, 2011 I was sitting with Václav Havel after the presentation of the Ján Langoš Awards in the DOX gallery and I told him about this project. He was very happy about it. We had no idea that this would be our last plan together.”Every visitor to the “Not Enough Havel” program will receive a copy of “Kto řekl A, musí říct i B” as a gift. Ladislav Snopko

Archa lab 2012/2013

Dear friends of Archa.lab, it is my great pleasure to in-form you about everything that our "theatre laborato-ry" is preparing for next season. I am delighted to an-nounce that for the first time since its inception in 2002 the Archa.lab program has created a strong foothold. The Archa.lab residence program has hosted several young artists who currently occupy a significant place in our theatre and on the world scene. The names of our first residents, the SKUTR duo, can now be seen on posters in prominent theatres; with his performance of La Putyka Rosťa Novák has become a pioneer of new circus in the Czech Republic; beatboxer Jaro Cossiga is among the stars of hip hop heaven; the VerTeDance group collects awards on the Czech dance scene; and Chinese singer Jing Lu takes your breath away with her authentic stage performance.In the group that new residents Magda Jiřička Stoj-owska and Tereza Durdilová are now working with there are two schoolgirls who have attended the ateliers led by VerTeDance from childhood. They write their own lyrics, tell their own stories. The Archa.lab ateliers are every year attended by children of all ages as well as adult dancers and troupes. I am also delighted that many participants in previous courses return. They come back to attend new ateliers or to participate in projects created at the Archa.lab. I also love the workshops with interna-tional artists. A frequent guest is Frank van de Ven and his "body weather" school. This fall you will have the chance to learn the "Viewpoints" technique as taught by members of the SITI Company in New York.Dear friends of the Archa Theatre and Archa.lab, I look forward to seeing you as the audience and perform-ers, I look forward to seeing you as participants in the ateliers and Archa.lab workshops. I look forward to your feedback, comments and contributions.

Jana Svobodová artistic director of Archa.lab

Archa.lab newsAlthough the VerTeDance group ended their resi-dency program in Archa.lab with the performance of Simulante Bande, they continue to work in the Archa.lab ateliers. The performance of Simulante Bande was developed based on the long-term cooperation of VerTeDance with two healthy dancers and two danc-ers with disabilities. The unique dance language and challenging chore-ography, which is based on overcoming physical limits as well as the fascinating inspiration of various con-straints deeply affects us all. The choreographic duo decided to create a series of regular ateliers, which will be based on the experiences gained from the Simulante Bande project. The ateliers will be intended for disabled and healthy people who are interested in creative movement.

Archa.lab opens new atelierThe Simulante Bande atelier is intended for healthy and disabled dancers. Under the guidance of the VerTeDance duo of choreographers, Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová, the participants in the atelier will discover hidden possibilities of movement.Archa.lab opens an atelier led by Magda Jiřička Stojowska and Tereza Durdilová, in which a group of children and a group of seniors will regularly meet.“The atelier should be a place of meetings between the elderly and school children. In this framework, we want to continue to work on the Boys and Girls performance, which we are currently preparing at the Archa Theatre in residence. We found that the intergenerational meet-ings are enriching for both parties involved and we would like to have the opportunity to offer this unusual experience to the public. We will tell stories, work with memories, with children's imagination and with move-ment and vocal expression. The result should be an open hour on the stage of the Archa Theatre.”

Archa.lab again offers— Archa.lab continues its successful ateliers for chil-dren and adults under the guidance of VerTeDance.— Jana Svobodova's theatre atelier "Movement Word Space Time" is intended for everyone who is involved in theatre or would like to be. The ateliers will take place regularly in the Archa Theatre studio. All of the ateliers start in October 2012. Application forms are available at the Archa Theatre box office.The ateliers conclude with a public performance in the Archa Theatre! Archa.lab presents the Viewpoints workshop under the guidance of members of SITI Com-pany. More information on the Archa Theatre website. Information about Archa.lab ateliersTereza Černá / tel. 604 925 337tereza.cerna@archatheatre.cz

Archa.lab has new residents! The creative duo of Magda Jiřička Stojowska and Tereza Durdilová has won a residency stay in the Archa.lab program based on their project Boys and Girls. The artists approached a group of school children and a group of seniors. In late June I asked the artists about their expectations, mutual inspiration, plans, joys and fears stemming from their collaboration.

What does residency in the Archa.lab mean for you? Tereza: For me it definitely means a new opportunity and space to try out what really interests me. I've been pretty busy lately with being a mother, but I had a lot of ideas and now I'm happy that I can bring them to life. Magda: We're faced with work on a performance that requires several stages. The fact that we have obtained residency, we have an idea of continuous theatre work with our group, which is unique in that it consists entirely of non-professionals and children and old people. In addition to preparing their own perfor-mance as well as considering opening an atelier as part of Archa.lab that would focus on contact with old people and young children.

What led you to address such diverse groups as school children and old people? Tereza: For my part, I 've already been in contact with elderly people for quite a while. I lived seven years with my ninety-year-old grandmother. Since then, "age" was a topic that I wanted to explore a few times. Another inspiration was studying at DAMU's de-partment of creativity and pedagogy, where I met with several teachers who were about eighty years old. It was a fascinating experience. Compared with younger colleagues, whom I knew before, they seemed incredibly charged with energy. The opportu-nity to work with them and learn from them was a vital experience for me. I also noticed that my kids behave very naturally with old people. Whenever they meet them, in the tram for example, they very quickly estab-lish open communication with each other. Magda and I also agreed that we already have "one foot forward" with regard to old-age. We feel that motherhood has moved us into a different life stage. That's why our reasoning went in a similar direction; we came up with the idea of these two disparate groups, a group of old people and small children, to connect the theatre project. Magda: I was also inspired by projects by other art-ists. From Poland the work of Katarzyna Kozyra, who in the project "Holy Spring", for example, created very interesting work with old people. She photographs their naked bodies leading to a film set to the music of Stravinsky. Or Zbigniew Libera, who made a very powerful film with his grandmother. From the Czech environment I was inspired by several projects by Eva Koťátková and Kateřina Šedá, which focus on working with different social groups. I also feel that when you work with old people and children, something inside me does not quite under-stand. It 's also related to the fact of motherhood, which connects people with memories and the chang-ing perception of time.I once wrote a thesis on "stoppage of time as a form of storytelling." I consider time as a very interesting ele-ment in relation to different social groups. Each group creates its own time, and it's a very powerful narrative tool. I 'm interested in the possibility of manipulating time in the theatre, and especially stretching time - the search for borders when the image ceases to lose importance and the viewer stops thinking.

How does the collaboration work between you? How did you meet? What is the reason for your col-laboration? Tereza: We've known each other for quite a while. Magda: About four years.Tereza: One day it occurred to me that Magda and I could do something together. I originally studied stage design with Professor Ma-lina. Then I was a set design assistant in the Thalia The-atre and the Deutsches Schauspielhaus in Hamburg, where I discovered just how interesting scenography could be; but for me it was still "just" scenography. I went back to DAMU's Department of Theatre Anthro-pology, where I met Professor Mikeš, Bohuslav Blažek and others. This environment gave me the first impulse to try projects that reached beyond my original field, and also dealing with current social issues.

In what ways do you and Magda understand each other best? Tereza: First we understand each other as people. I've always been curious about what Magda does. I saw the performance that she presented in Meetfactory,

but I didn't know much about her shows in Poland. As I said, for a long time I was thinking about the topic of old age, and one day I thought I would ask Magda if she'd want to do something on the subject together. Originally, I had the idea that it could also be about death. But in the end Magda and I agreed not to develop this theme. Magda: We're still learning how to collaborate. We only worked together on this project for one and a half months and it's our first project together. We know that we can rely on our friendship, but haggling about other things is certainly not easy. A big plus is that we share a basic idea; we worked together on the concept.We prepare each rehearsal together and consult with each other about our goals and the tasks for the group. I led most of the rehearsals, because at that time I had more time. I think that everything will develop, that we will have to identify what each of us expects from the work. It 's also important to note that our dramaturgical partner is Honza Horák and we also consulted about choreography with Marta Trpišovska. What do you like best about meeting with old people and children? Tereza: Among other things I'm interested in how people's perception of their environment changes over the course of their lives in these two contrasting groups. One of our main questions for the elderly was how they experienced the environment of their child-hood, how they remember their first place, city, house where they lived. Based on this input, we then tried to look for links with similar experiences of children, but which thanks to their imagination bursts through the boundaries of reality. Magda: In this particular project the most fun for me was what always interests me in theatre work: looking for a language that can help us talk about things that are difficult to communicate in any other way. But what was most fun was what the people that we approached brought back. It 's amazing how creative they are; even small impulses can bring so much material that we can continue to shape. I'm also interested in finding moments that seem concealed at the first meetings, opening up ways to look at various situations.

Are you nervous about anything? Tereza: Given that we didn't know anyone in our group before and they didn't know each other, I had con-cerns about how the group would work together. At the beginning some of them didn't get along too well, especially the elderly, which fortunately changed for the better in the course of rehearsals. Magda: I was initially a bit worried about how they would handle the work physically. But all my fears proved unfounded. The old people were much stron-ger than they appeared at the first meeting. Most of all they need to be left to work in their own space. If we try to throw them into some of our ideas and begin to manipulate them, it would be the greatest injustice.

Jana Svobodová   

The festival of experimental music enters its second year in a much broader form! Three days of concerts, performances and screenings are an asylum for everyone looking for inspiration in contemporary music strategies, improvisation, electronic, post-rock, hypnagogic returns to the media of the past and sound art.

The BABEL PRAGUE Festival doesn’t believe in protagonists, because it doesn’t see creation as hierarchical, but as a network. Nevertheless, the key performance at this year’s festival will be the Czech premiere of a great original, the unyielding and hilarious author of sound collages and ele-mental sonic poetry GHÉDALIA TAZARTES (France) accompanied by a live concert of gems from the silent film era Häxan – Witchcraft through the Ages . Electronic musician Robert Lippok of the ras-ter-noton label, leader of the bands Tarwater and To Rococo Rot, will present his audiovisual project redsupe rstructure. Another highlight is Austrian trombonist Radu Malfatti, who uses his instrument in truly original ways as a tone generator in the name of economical reductionism. He will perform in a duo with electronic musician Klaus Filip. Also performing will be the quartet Dans les arbres (Norway/France), whose album Canopée has just been released by ECM Records, as well as Billy Roisz from Austria, whose solo Walking The Mon-key will be released in fall 2012 by Editions Mego.

This year’s festival focuses on a complex and extensive review of local projects, an attempt of sorts at a “state of the union address”. The Czech experimental electronic and electro-acoustical scene has matured over the last few years. New communities have been established, using new materials and opening new themes. What was alternative rock a quarter century ago is today sound art and an exploration of sound details.

What remains is an attitude, a tendency towards vigilant creation of forms, a rejection of the quiet conventions of the social mainstream. 

The festival presents the premiere of the Friends Club program with the poetry of the trio Birds Build Nests Underground, erected on the basis of the sound of vinyl singles from the legendary edition of the same name. Part of the improvisation of the trio of Ken Ganfield, SeEun Lee & Petr Vrba is the unique live cinema created by the power of the magnetic poles, with the help of which the Korean multimedia artist demonstrates the relations between everyday objects. The local scene is today truly international and varied: from pure electronica represented by Milan Guštar and his compositions for 1,000 oscillators, to individual instruments (Ivan Palacky’s photovoltaic project) to performances whose alienation from techno-logy evokes post-apocalyptic daily life - Urban Camping by Handa Gote in the Archa passage. A major part of this year’s edition of BABEL PRAGUE is the collaboration with SOUND EXCHANGE, a pro-ject organized by DOCK e.V. Berlin and the Goethe Institute, focussing on enclaves of experimental music in Central and Eastern Europe. SOUND EXCHANGE DAY on Friday, October 5 will feature, among other things, the musical and graphic scores of Milan Grygar, Wolfgang Heisig, Marian Palla and Miroslav Ponec in a joint presentation with ensemble01 from Chemnitz and The MoEns Ensemble from Prague. The complete program (including the events on October 1–4 outside of Archa), previews and on-line catalogue are at www.babelprague.cz. The festival is supported by the City of Prague and the Ministry of Culture of the Czech Republic. Pavel Klusák

Festival experimentální hudby vstupuje do druhého ročníku ve výrazně rozsáhlejší podobě! Tři dny koncertů, performancí a projekcí jsou azy-lovou zónou pro všechny, kteří hledají inspiraci v současných hudebních strategiích, improvizaci, elektronice, postrocku, hypnagogických návra-tech k médiím minulosti a sound artu.

Festival BABEL PRAGUE nevěří na protagonisty, protože nevnímá tvorbu hierarchicky, ale jako síť. Přesto bude klíčovým vystoupením česká pre-miéra velkého originálu, neústupného i vtipného autora zvukových koláží a živelného sonického básníka: GHÉDALIA TAZARTÈS (Francie) doprovodí živým koncertem klenot éry němého filmu Häxan – Čarodějnictví v průběhu věků. Elektronik Robert Lippok z vydavatelství raster-noton, protagoni-sta kapel Tarwater a To Rococo Rot, představí audiovizuální projekt redsuperstructure. Vzácnou návštěvou je i rakouský pozounista Radu Malfatti, který svůj nástroj v posledních letech využíval absolutně netradičně jako tónový generátor ve jménu zenově úsporného redukcionizmu: vystoupí v duu s elektronikem Klausem Filipem. Vystoupí i kvartet Dans les arbres (Norsko/Francie), jehož album Canopée právě vyšlo u ECM Records. Objeví se také Billy Roisz z Rakouska, jejíž sólo Walking The Monkey vydává na podzim 2012 Editions Mego.

Zásadní linií letošního ročníku je komplexní a roz-sáhlá přehlídka domácích projektů – jakýsi pokus o „zprávu o stavu unie“. Scéna experimentálních elektroniků a elektroakustiků v Česku během posledních let vyzrála: ustavila nové komunity, které používají nové prostředky a otevírají nová témata. Čím byl před čtvrtstoletím alternativní rock, jsou dnes sound art a ponor do zvukového detailu. Co zůstává, je postoj: příklon k ostražitě budované formě je gestem, odmítajícím tiché

dohody společenského mainstreamu. Festival představí premiéru programu Klub přátel poezie tria Birds Build Nests Underground, vysta-věného na zvuku vinylových singlů ze stejnojmen-né legendární edice Československého spiso-vatele. Součástí improvizace tria Ken Ganfield, SeEun Lee & Petr Vrba je jedinečné live cinema, vytvářené silou magnetických polí, jejichž pomocí ukazuje korejská multimedialistka vztahy mezi každodenními předměty. Domácí scéna je dnes fakticky silně mezinárodní a formálně rozmanitá: od čisté elektroniky reprezentované Milanem Guštarem a jeho skladbou pro 1000 oscilátorů přes individuální nástroje (fotovoltaický projekt Ivana Palackého) až k performanci, jejíž odříznutí od technologií evokuje postapokalyptický všední život – Urban Camping výzkumné jednotky Han-da Gote v pasáži Archa.

Významnou součástí letošní edice BABEL PRAGUE je spolupráce se SOUND EXCHANGE, projektem pořádaným DOCK e.V. Berlin a Goethe Institutem, zaměřeným na enklávy experimentální hudby ve střední a východní Evropě. SOUND EXCHANGE DAY uvede v pátek 5. října mj. skladby a grafické partitury Milana Grygara, Wolfganga Heisiga, Mariana Pally a Miroslava Ponce ve společném podání ensemble01 z Chemnitz & The MoEns Ensemble z Prahy. Kompletní program (včetně akcí 1.–4. 10. mimo Archu), ukázky a online katalog viz babelprague.cz. Festi-val podpořil Magistrát hl. města Prahy a Minister-stvo kultury ČR. Pavel Klusák

bAbeL prAGUe2012

I want to hear somethIng I’ve never heard before.

John Cage

ChCI slyšet, Co Jsem Ještě neslyšel.

ZáMĚRNá HUDBARANDOM COMBINA-TIONS,

FoTo

jAN

hro

Má

Dko

Ná-HODNÉ KOMBI-

NACE,

DELIBE-RATE

MUSIC

Allstar Refjúdží Band je projektem Divadla Archa, který vznikl v roce 2008. zde uvádím některé své postřehy k vývoji skupiny a k tomu, jak jsem se v ní jako skladatel a hudební vedoucí angažoval.

Nemám rád pojem „world music“, ale je obtíž-né přijít na to, jak popsat hudbu naší skupiny. Zpíváme v pěti jazycích, členové jsou ze sedmi rozdílných zemí. Čtrnáctiletý romský chlapec z Ústí po dni, kdy s námi pracoval na nové písni, nazval tuto hudbu „gulášem“. To byl trefný popis, mírně kritický, ale přiléhavý. Jak se komponuje hudba se skupinou složenou z tak rozdílných hudebních tradic a vkusů, nemluvě o základech a nadání? V našem případě se někdy slabosti stávají našimi největšími přednostmi. Je zajímavé, že členové skupiny se silným hudebním zázemím, ale slabým tréninkem, bývají více otevření a schopní růst při spolupráci než studenti hudby.

Nápad na vznik skupiny vzešel od divadelní režisérky Jany Svobodové, která po několik let pracovala v českých uprchlických táborech, kde vytvářela velká venkovní představení pro místní obyvatele a diváky přivezené autobusem z Prahy. V roce 2008, společně se spisovatelkou Hanou Andronikovou, pracovala na inscenaci Tanec přes plot založené na pěti příbězích utečenců, které poznala během své práce. Později přenesla inscenaci do Divadla Archa v obsazení, v němž byli i někteří lidé z táborů. Součástí její koncepce bylo mít orchestr, v němž budou všichni účinkující: hudebníci, herci a tanečníci (produkční a zvukař byli do skupiny přibráni později, neboť se ukázalo, že oba hrají na nástroje). Výzvou bylo vytvořit hudbu, v které může hrát s ohledem na své doved-nosti každý. A v tomto momentě jsem do celé záležitosti vstoupil já.

Dva dny po Novém roce 2008 jsem vešel do prostor Divadla Archa a věděl jsem jen velmi málo o lidech, s nimiž jsem měl pracovat dalších deset dní. Měl jsem připraven smysluplný program na jeden den. Doufal jsem, že v následujících dnech najdeme způsob, jak dohromady skládat písně, ačkoliv jsem neměl ponětí, jak to přesně udělat. V temném prostoru divadla, které se nachází dvě patra pod zemí, jsem se setkal s rozmanitou skupi-nou: třemi výtečnými zpěváky – kurdského, čínské-ho a švýcarského původu, arménským hráčem na akordeon, skvělým mladým českým bubeníkem, nervním, ale talentovaným studentem hry na trumpetu (a zvukařem v jedné osobě), produkčním posilujícím skupinu jako druhý saxofonista, skvě-lým a duchaplným tanečníkem ze Slovenska, který ten den začal hrát na kytaru, nervózním mladým českým hercem s tumbi, výtečnou českou filmovou herečkou se stepařskými botami a středoškolskou hrou na pozoun, talentovanou slovenskou hereč-kou, která uměla hrát jen pár not na akordeon a režisérkou představení Janou s velmi dobrým, ale ne zcela dobře fungujícím altsaxofonem. Lze si něco takového představit? Jaká výzva a jaká příležitost. První den jsem každého naučil pár tónů. Hráli jsme jednoduchou klezmer melodii a několik písní ve stylu New Orleans. To bylo maximum z toho, co jsem si připravil. Nechtěl jsem, aby vznikla skupina hrající klezmer anebo dechovku ve stylu newor-leanské hudby. Druhý den jsme začali tím, že jsme se posadili do kruhu. Poprosil jsem všechny, zda by něco nemohli zahrát a začali jsme chodit po místnosti. Miran hrál na svou loutnu a zpíval kurd-skou lidovou píseň, Lu bez doprovodu zazpívala tradiční čínskou píseň, Gugar hrál několik písní na akordeon, Philipp zpíval něco switzerdeut-sch a ostatní více či méně hráli na své nástroje. Nesnažili jsme se stát kurdskou, arménskou anebo čínskou lidovou skupinou, ale začali jsme praco-vat na skladbách inspirovaných všemi zmíněnými typy hudby.

Všechny nás překvapilo, když to začalo fungovat! Později jsme hráli a lidé tančili. Do té doby mě nenapadlo, že se naše hudba bude hodit k tanci, ale očividně se hodila. Tento zjevný úspěch před mladým publikem nám umožnil jiný pohled na to, co děláme. Jednalo se o jiné diváky, než je typické divadelní publikum.

Toto nejspíš z velké části dělá umění uměním. Nakonec je uměleckým úspěchem, že písně žijí svým životem, že se hrají, jsou poslouchány a tančí se na ně. Určitě to není dokonalé, ale jedná se o umění možného a toho, co svým způsobem může být skvělé. Všichni jsme měli rozdílné přístupy, ale společně

jsme sdíleli potíže – a že jich bylo! Myslím, že to není překvapivé. Překvapivá však je dlouhově-kost a úspěch projektu. Jedním z důvodů je naše flexibilita. Kapela je tekutá. Jak jsem již napsal, ne-jsme skupinou stejně smýšlejících lidí. Kapela totiž nevznikla díky přátelství či společným hudebním zájmům. Spíše se však shodneme na otázkách imigrace, sociální spravedlnosti a lidských práv, ale nemáme potřebu o těchto otázkách dlouze hovořit.

Tradice, v nichž žijeme, nás chrání. Jsou pevné a předvídatelné a samozřejmě správné. Spolé-háme na předvídatelnosti v nepředvídatelném světě. Když se náhodná sbírka kultur konfrontuje se starou, uzavřenou a odolnou kulturou, jako je ta v České republice, jejich vzájemný střet je rušivý. Přesto jsou ohlas na naši práci a výsledky neče-kané. Ze střetu a míšení těchto ingrediencí vzniká něco nového. Navíc je to stále české. A stejně jako jednotlivci v Allstar Refjúdží Band, kteří jsou nyní kurdsko-čeští, čínsko-čeští, švýcarsko-čeští a arménsko-čeští, se kapela stala díky náhodě i vlastnímu rozhodnutí českou. Michael Romanyshyn (Boston, USA) přeložil Lukáš Jiřička

The Allstar Refjúdží Band is a project of the Archa Theatre in Prague. It began in 2008. These are some of my thoughts on the evolution of the band and on my involvement as a composer and musical director.

I don’t like the term “world music”. But it’s difficult to think of how else to describe our band. We sing in five languages, the members are from seven different countries. A 14-year-old Roma boy from Ústí, after a day of working with us on a new song, called the music “goulash”. It was an apt descrip-tion, slightly critical but affectionate.

How do you compose music with a group consist-ing of such different musical traditions andtastes, not to mention backgrounds and abilities? In our case, it’s the weaknesses that sometimes become our greatest assets. It’s interesting that the members with a strong traditional back-ground musically, but with less training, have been more open and able to grow collaboratively then the students of music.

The idea for the band came from Czech theatre director Jana Svobodová. She worked for many years in Czech refugee camps producing large outdoor shows for local residents and audiences bussed in from Prague. In 2008, with the writer Hana Andronikova, she developed the show

Dance Through the Fence, based on five stories of refugees she had met through her work. She brought the show to the Archa Theatre in Prague and put together a cast including some of the people from the camps. Part of her concept for the show was to have an orchestra that included all of the performers: musicians, actors and dancers (the production manager and the sound engineer were added into the band because they both played instruments). The challenge was to create music that everyone could participate in regard-less of their skill level, and that’s where I came in.Two days after the New Year in 2008, I entered the theatre space at the Archa Theatre in Prague knowing very little about the people I would be working with for the next ten days. I was prepared for one day’s worth of music. I hoped in the fol-lowing days to find a way to compose songs in a collaborative manner, but how that would be accomplished I had no idea.

In the black state-of-the-art theatre located two stories underground, I met this group: Three great singers - Kurdish, Chinese and Swiss; one Armenian accordion player; a wonderful young Czech drum-mer; a troubled but talented trumpet student (also the sound engineer); the production manager doubling on saxophone; a beautiful and spirited Slovak dancer who began playing guitar that day; a troubled young Czech actor with a tumbi; an accomplished Czech film actress with tap shoes and her high-school trombone; a talented Slovak actress with an accordion she could play only a couple of notes on; and the director of the show, Jana, with her very good but not working very well alto saxophone. Who could imagine? What a challenge and what an opportunity!

The first day I taught a few tunes to everyone. We played a simple klezmer melody and a couple of New Orleans style songs. That was enough teaching from my playbook. This was not going to be a klezmer band or a New Orleans style brass band. The second day began with sitting in a circle. I asked everyone to play something and we went around the room. Miran played his lute and sang a Kurdish folk song; Lu sang a traditional Chinese song a cappella; Gugar played several songs on his accordion; Philipp sang something in Switzerdeutsch and the others more or less demonstrated the sounds of their instruments. We weren’t going to be a Kurdish, Armenian or Chinese folk band either, so we started making up songs inspired by all of that music. What a surprise for all of us that turned out to be! We played and people danced. Until that mo-ment, I hadn’t thought of our music as dance music, but apparently it was. This outside success with a young audience opened up a whole other way at looking at what we were doing. There was an-other audience, not just the theatregoing crowd.

But that’s in large part what the art is all about. In the end, that the songs are alive, that they get performed, listened to, danced to, is an artistic achievement. It’s certainly not the art of perfec-tion, but it is the art of what’s possible and what is possible can become perfect in its own way. We have had our share of differences and difficul-ties. I suppose it’s not surprising. What is surpris-ing is the longevity and success of the project. Flexibility is one reason. The band is fluid. As I’ve described already, we’re not a like-minded group of people. The band didn’t form originally through friendships or common musical interests. We more or less share a common point of view about immi-gration, social justice and human rights. We don’t argue much about those issues. The traditions that we live by give us security. They are solid and predictable and, of course, correct. We rely on the predictability in an unpredictable world. When a random collection of cultures confronts an old, closed and resistant one like the Czech Republic’s, the clash is disruptive and though the repercussions are predictable the re-sults are not. Something new arises from the clash and mixing of all those ingredients. It’s still Czech. And, like the individuals in the Allstar Refjúdží Band who are now Kurdish-Czech, Chinese-Czech, Swiss-Czech and Armenian-Czech, the band has become in its own random and deliberate way, Czech. Michael Romanyshyn (Boston, U.S.A.)

Festival Akcent vznikl z naléhavé potřeby vytvořit platformu pro umění, které pře-kračuje hranice mezi uměleckou tvorbou, sociálními problémy a politikou.

Organizátoři festivalu chápou umění jako unikátní prostředek komunikace, která není omezena pouze na tradiční konzumenty umění, na návštěvníky divadel, galerií a koncertních síní. Festival Akcent chce dát prostor dokumentárnímu divadlu, komunit-nímu umění, sociálním intervencím, umění ve veřejném prostoru, a tak prezentovat akti-vity, které uměleckými prostředky vstupují na pole společensky prospěšné či kritické činnosti. Festival Akcent chce prosazovat nový pohled na funkci umění v sociálním kontextu.

Třetí ročník festivalu Akcent zahájí projekt divadla CAMPO z Gentu – Dáme, dáme, dáme gól – fotbalová opera. Jedná se o unikátní propojení světa sportu a divadla. Skupina mladých tvůrců, kteří si říkají Het Kipp (Kuře), vytvoří představení přímo na míru Divadla Archa. Hlediště se promění v jeviště, fotbalovou tribunu. Pomyslným hři-štěm a prostorem pro diváky bude naopak jeviště Divadla Archa. Na scéně – tribuně se objeví početná skupina performerů složená z divadelních profesionálů, aktivních fotba-lových hráčů i běžných fotbalových fandů.

Další představení s názvem Reconciliati-on Attempt for the Disputes from the Past bratrů Jacoba a Pietera Ampe pochází také z produkce divadla CAMPO. Do intimního světa bratrského soužití nás zavedou tvůrci osobně. Budeme svědky krutých, laskavých a humorných her, které zná snad každý sourozenec. Česká skupina VerTeDance představí v rám-ci festivalu taneční projekt Simulante Bande, kde zdravým tanečníkům jsou partnery tanečníci s handicapem. Hudbu přímo na

scéně vytváří skupina DVA. Z produkce Di-vadla Archa se dále představí projekt Jany Svobodové a Jing Lu – Sólo pro Lu. Autentic-ký příběh čínské herečky a zpěvačky je kon-frontován s globálními otázkami dnešního světa. Dalšími hosty festivalu bude čínská skupina Living Dance Studio s projektem Memory. Jde o autentické výpovědi obyva-tel současných čínských vesnic. Maďarský soubor PanoDrama přijíždí s představením dokumentárního divadla Word for Word, ve kterém se autoři zabývají rasově motivova-nými vraždami Romů v Maďarsku. Třetí ročník festivalu Akcent budou tvořit divadelní představení a koncerty, pre-zentace, dílny, akce ve veřejném prostoru a projekce dokumentárních filmů.

Heslo letošního ročníku „Nebuď te zatáhlí!“ je výzvou k aktivitě, kreativitě, radosti a lidské sounáležitosti.

Centrem festivalu Akcent 2012 budou všechny prostory Divadla Archa. Festival chce zároveň upozornit na místa, která se nacházejí v přímém sousedství Archy či ve vzdálenějším okolí a nesou v sobě znaky so-ciálních a ekonomických proměn či skrytých sociálních konfliktů.

Patronem festivalu je socioložka Jiřina Šiklo-vá. Ředitelkou festivalu je Jana Svobodová.Dramaturgický tým: Jana Svobodová, Ond-řej Hrab, Henk Keizer, Petra Čechová.

The Akcent Festival arose from the urgent need to create a platform for art that crosses the borders between artistic crea-tion, social issues and politics.

The festival organizers understand art as a unique means of communication that is not limited simply to traditional consumers of art, to visitors of theatres, galleries and con-cert halls. The Akcent Festival wants to give space to documentary theatre, community art, social intervention, art in the public spa-ce, and so present activities which through art enter the fields of socially beneficial or critical activities. The Akcent Festival wants to promote a new view of the function of art in a social context.

The third annual Akcent Festival will open with a project by the CAMPO Theatre from Ghent – U dikke ma! – a football opera. This is a unique combination of the worlds of sport and theatre. The group of young artists called Het Kipp have created a performan-ce that is tailor-made for the Archa Theatre. The stands transform into a stage, a football tribune. The imaginary fields a space for the audience will instead be the stage of the Archa Theatre. A large group of performers consisting of theatre professionals, active football players and regular football fans will appear on the stage together.

Another performance with the title Reconci-liation Attempt for the Disputes from the Past by brothers Jakob and Pieter Ampe also comes from the production of the CAMPO Theatre. The brothers will personally bring us into the intimate world of fraternal coexis-tence. We will be the witnesses of the cruel, kind and humorous games that almost all siblings know.

As part of the festival the Czech company VerTeDance will present the dance project Simulante Bande, in which healthy dancers

partner with dancers with disabilities. The music, created by DVA, is performed by the band right on stage. Other Archa produc-tions include Solo for Lu by Jana Svobodo-vá and Jing Lu, the real story of a Chinese actor and dancer confronted by the global questions of today’s world. Other guests of the festival include Chinese company Living Dance Studio with the project Memory, the true story of residents of contemporary Chinese villages. Hungarian company PanoDrama will present their documentary theatre performance Word for Word, in which the artists examine racially motivated murders of Roma in Hungary.

The third annual Akcent Festival will feature theatre performances and concerts, presen-tations, workshops, events in the public space and screenings of documentary films.

The motto of this year’s festival “Get invol-ved!” is a call to action, creativity, joy and fraternity.

The centre of the Akcent Festival 2012 will be all of the spaces of the Archa Theatre. The Festival also wants to draw attention to places located in the immediate vicinity of Archa or further afield, and which demon-strate signs of social and economic transfor-mation or hidden social conflicts. The patron of the festival is sociologist Jiřina Šiklová. The artistic director of the festival is Jana Svobodová. Dramaturgical team: Jana Svobodová, Ondřej Hrab, Henk Keizer, Petra Čechová.

2. ročník mezinárodního festivalu

divadla s přesahem

nebuďte zatáhlí!2nd annual international festival of

theatre with outreach

Get involved!

Akcent 2012

15.–18. 11. Divadlo Archa

FoTo

STi

jN iD

e

www.akcentfestival.eu

JMENUJE SE ČING

, ČANG, NEBO

ČONG

?

JAK TAJEMNý JE O

RIENT? BUDOU NáM

VLáDNOUT ČíňANÉ? PŘEDSTAVENí

JING LU A JANY SVO

BODO

VÉ.

Hlavní partner sociálních projektů Divadla Archa

FoTo

jAN

hro

Má

Dko

Akcent 2012

15.–18. 11. Divadlo Archa

www.akcentfestival.eu 24.–25. 9.

20.00

22.–23. 10.

20.00

17. 11.festival Akcent

21.00

11.– 12. 12.20.00

DIVADLO ARCHA V MéDIíCHskupině současného tance vertedance se v arše povedl husar-ský kousek: simulante bande. Choreografky veronika Kotlíková a tereza ondrová tu pokračují v průzkumu možností i limitů ženského těla. Jedinečný kvartet interpretů tvoří profesionálo-vé helena arenbergová a Petr opavský a dvě handicapované amatérky Zuzana Pitterová a alena Jančíková. to, jak se tu oba světy propojí, bere dech: smutný, ale nesentimentální humor, shazující falešný soucit zdravých i sklony k uzurpátorství těch druhých. nutno vidět!Koncert pro 4 těla 9. 6. 2012 / Lidové noviny / Vladimír Just

drobný a nenápadný japonský tanečník saburo teshigawara vnesl do prázdného prostoru scény divadla archa tajemnou atmosféru. v rámci festivalu tanec Praha zatančil sólo, v němž byly znát zkušenost a preciznost každého maličkého gesta, niternost a neokázalost zdánlivě nevelikých pohybů. teshiga-wara nemusí oslňovat, na jevišti mu zkrátka stačí být, protože autentičnost sdělení je v jeho nejvnitřnější energii.Neobvyklé výrazové setkání v Divadle Archa 25. 6. 2012 / novinky.cz / Marcela Benoniová

Představení otevřela Kunešova poslední choreografie wind-up (v překladu výraz znamená natažení). vzpomínky, osobní prožitky, vnitřní pocity, zkušenosti. napětí a následné uvolnění. a pak běh času, který umocňuje neúprosný tikot hodin. to je to, co ve wind-up hraje prim. Povedlo se zaujmout, soudě nejen dle reakcí publika. 420people opět přišli s něčím novým, s něčím, co stojí za to vidět.Encounters aneb umělecká setkávání v Arše 26. 6. 2012 / ct24.cz / Johana Mücková vandekeybus našel novou a velmi originální formu pro vyjádře-ní obsahu. booty looting bylo další opravdovou událostí české taneční sezony. Ultima Vez kradou dávno ukradené 1. 7. 2012 / ct24.cz / Johana Mücková

nechala jsem se nedávno nalákat do divadla archa a nelitova-la jsem. sice jsem z představení měla – a vlastně ještě mám – těžkou hlavu, ale takový byl záměr tvůrců, jako tomu ostatně je u každého dobrého divadla.Divadelní dokument 1. 2. 2012 / ČRo – rádio Česko.cz / Petruška Šustrová

Jeho postoj s kytarou, ať již jen tak přihlazoval struny, nebo na-opak tvrdil riffy, má charakter archetypu a lze říci, že ti, kteří pro to mají slabost, se na něj nemohou vynadívat. Proto zcela jistě, když takto zasažené publikum odcházelo po koncertě do teplé letní noci, myslelo na to, že to snad nebylo poslední setkání se starým mistrem, jenž ovlivnil jejich životy, možná víc, než on sám tuší. možná však už tuší. Ješitnost mu nebyla nikdy cizí, mistrovi louovi... měl být ostatně na co.Starý Mistr Lou cvičil rockové tai-či v Arše 5. 7. 2012 / Lidové noviny / Jiří Peňás ve vizuálně-poetickém představení dominuje obraz – scéno-grafie, kostýmy a rekvizity se navzájem doplňují. v inscenaci plné chaosu a absurdity vedle sebe zkoušejí fungovat postavy, které jsou napůl lidmi a napůl objekty. Zvědavá krabice, svůd-ný stůl, osamělý vypínač nebo obr mluvící neexistující řeči baví, dojímají i překvapují.Katastrofy ve Springville dojímají i baví 19. 3. 2012 / ct24.cz / jab v malém sále divadla archa se představila všestranná umělkyně Jing lu v intimním scénickém monologu sólo pro lu. Projekt vznikal téměř rok ve spolupráci s režisérkou Janou svobodovou a jeho výsledná podoba nabízí neuvěřitelné nasazení a obdivuhodný výkon hlavní představitelky.... Made in China, ale pozor, vysoké kvality – to je Sólo pro Lu, 26. 3. 2012 / Kulturissimo.cz / Magdalena Pantáková

THE ARCHA THEATRE IN THE MEDIAthe vertedance contemporary dance company has performed a daring piece at archa: simulante bande. Choreographers veronika Kotlíková and tereza ondrová continue their survey of the possibilities and limits of the female body. the unique quartet of performers consists of professionals helena aren-bergová, Petr opavský and two disabled dancers Zuzana Pitterová and alena Jančíková. the way in which these two worlds combine takes your breath away. sad but unsentimental humour, sending up the false compassion of the healthy and the tendency to usurp others. a must see!A concert for 4 bodies 9. 6. 2012 / Lidové noviny / Vladimír Just

the diminutive and inconspicuous Japanese dancer saburo teshigawara brought to the empty space of the archa theatre stage a mysterious atmosphere. as part of the dance Prague festival he danced a solo in which the experience and precision of each small gesture was recognizable, the inwardness and lack of ostentation of seemingly small movements. teshiga-wara does not need to dazzle, he only needs to be on stage, because the authenticity of the conveyance is in his most inward energy.An unusually expressive encounter at the Archa Theatre 25. 6. 2012 / novinky.cz / Marcela Benoniová

the performance opened with Kuneš’s latest choreography wind-up. memories, personal experiences, inner feelings, experiences. tension and subsequent release. and then the run of time, which intensifies the ruthless ticking of the clock. that is what dominates in wind-up. Judging by the reaction of the audience, it succeeded in captivating. 420people have again created something new, something worth seeing.Artistic encounters at Archa 26. 6. 2012 / ct24.cz / Johana Mücková vandekeybus has found a new and very original form of ex-pression. booty looting is another highlight of the Czech dance season. Ultima Vez kradou dávno ukradené 1. 7. 2012 / ct24.cz / Johana Mücková

I recently attended a performance at the archa theatre and I don’t regret it. Indeed the performance forced me to think, but that was the artists’ intention, just as it is in all good theatre.Theatre document 1. 2. 2012 / ČRo – rádio Česko.cz / Petruška Šustrová

his attitude with the guitar, whether just strumming the strings or blasting out riffs, has the character of an archetype, and it can be said that those who have a weakness for it can’t take their eyes away. that’s why, when the astonished audience exited the concert into the warm summer night, they thought that this was perhaps not their last encounter with the old master, who influenced their lives, maybe even more than he knows. but perhaps he already knows. vanity was never something foreign to master lou... and why should it be?Lou, the Master, does rock tai-chi in Archa 5. 7. 2012 / Lidové noviny / Jiří Peňás

Imagery dominates in this visual-poetic performance: the sets, costumes and props all work together perfectly. It is a produc-tion full of chaos and absurdity, pitting characters who are half human and half object against one another. boxes stand up, there’s a seductive table, a lonely electrical switch and a giant who speaks a nonexistent language. entertaining, impressive and surprising.Catastrophes in Springville impress and entertain 19. 3. 2012 / ct24.cz / jab the archa theatre on the 28th of february, 2012 introduced a versatile artist Jing lu in an intimate scenic monologue, solo for lu. she had been developing the show for almost a year with director Jana svobodová. In the final shape the show offers incredible commitment and admirable performance of the protagonist. Made in China – but attention, it is high quality – Solo for Lu26. 3. 2012 / Kulturissimo.cz / Magdalena Pantáková

PARTNERSTVí ARCHY A HELLERAU V DRážDANECH

Divadlo Archa v tomto roce navazuje úzkou spolupráci s Evrop-ským centrem pro umění Hellerau v Drážďanech. Důvodem této spolupráce je nejen geografická blízkost, ale také velmi blízká dramaturgická koncepce obou center. Hellerau bylo před sto lety prvním moderním uměleckým rezidenčním centrem na světě a vzniklo počátkem dvacátého století jako součást zahradního města na kraji Drážďan, které bylo vizionářsky koncipováno jako místo harmonické integrace práce, umění a prožívání volného času. V roce 1910 zde Émile Jacques-Dalcroze založil uměleckou školu, která v letech 1912 a 1913 pořádala velké mezi-národní festivaly. S historií Hellerau jsou spojena jména jako Adolph Appia, Mary Wigman, Sergej Ďagilev, Vaclav Nižinskij, Paul Claudel, G. B. Shaw, Rainer Maria Rilke, Oskar Kokoschka, Franz Kafka, Upton Sinclair, Stefan Zweig, Martin Buber, Franz Werfel, Lou-Andreas Salomé, Darius Milhaud, Sergej Rachmaninov, Konstantin Stanislavskij, Max Reinhardt, Gerhart Hauptmann, Else Lasker-Schüler, Hugo Ball, Anna Pavlova, Rudolf von Laban a řada dalších umělců, včetně architektů le Corbusiera, Waltera Gropiuse a Miese van der Rohe.

Toto období, kdy se do Hellerau sjížděla elita světového umění, bylo však přerušeno první světovou válkou a později nástupem nacizmu. Nacisté zde zřídili policejní školu. Po druhé světové válce centrum obsadila Rudá armáda, která jej, zcela zničené, opustila až po sjednocení Německa.

Dnes je z iniciativy umělců centrum postupně obnovováno, aby se vrátilo původnímu účelu. Své sídlo zde má například soubor Williama Forsythea. Od roku 2009 je uměleckým ředitelem centra Dieter Jaenicke, který do Hellerau přinesl své zkušenosti z programování festivalů v Hamburku, Aarhusu či v brazilském Sao Paulu. Archu s Hellerau spojuje společná účast v evropském programu Theatron a také to, že ředitel Ondřej Hrab byl letos jmenován členem umělecké rady Hellerau. Kromě divadelních koprodukcí plánuje Archa společně s Hellerau také projekt „mobility diváků“. Na atraktivní představení budou pořádat zájezdy. První takový zájezd do Hellerau uspořádá Archa v lednu na představení Oedipus / bêt noir belgického souboru Ultima Vez.

PARTNERSHIP OF ARCHA AND HELLERAU IN DRESDEN The Archa Theatre this year entered into close cooperation with the Hellerau European Centre for the Arts Dresden. The reason for this cooperation is not only geographic proximity, but also the kindred dramaturgical concept of both centres. A hundred years ago Hellerau became the first modern artistic residence centre in the world. It was founded at the start of the 20th century as part of a visionary garden city on the outskirts of Dresden, conceived as a place of harmonious integration of labour, art and leisure. In 1910 Émile Jaques-Dalcroze founded an art school here, which organized a large international festival in 1912 and 1913.

The history of Hellerau is linked with names such as Adolph Appia, Mary Wigman, Sergei Diaghilev, Vaclav Nijinsky, Paul Claudel, George Bernard Shaw, Rainer Maria Rilke, Oskar Koko-schka, Franz Kafka, Upton Sinclair, Stefan Zweig, Martin Buber, Franz Werfel, Lou-Andreas Salomé, Darius Milhaud, Sergei Rachmaninoff, Constantin Stanislavski, Max Reinhardt, Gerhart Hauptmann, Else Lasker-Schüler, Hugo Ball, Anna Pavlova, Ru-dolf von Laban and many other artists, including the architects le Corbusier, Walter Gropius and Mies van der Rohe.

But Hellerau’s period as a destination for the elite of world art was disrupted by the First World War and the subsequent rise of Nazism. The Nazis established a police academy here. After the Second World War the centre was occupied by the Red Army, which abandoned it, in a state of dilapidation, after the reunification of Germany.

Today thanks to the initiative of artists the centre has been grad-ually renewed so as to return to its original purpose. The William Forsythe company is based here, for example. Since 2009, the new artistic director of the centre Dieter Jaenicke has brought to Hellerau his experiences from programming for festivals in Hamburg, Aarhus and Sao Paulo, Brazil. Archa and Hellerau were brought together by their co-participation in the Theatron European program and also by the fact that Archa’s artistic director, Ondřej Hrab, was this year named to the arts board of Hellerau. In addition to theatre co-productions, Archa and Hel-lerau are planning other “audience mobility” projects together. They will be organizing tours to see attractive performances. The first tour to Hellerau will be arranged by Archa in January for the performance of Oedipus / bêt noir by Belgian company Ultima Vez.

CoM

iNG So

oN

PŘiPr

AvUjeMe

hUDBA / MUSiCjohn mayallsamostatné koncertní vystoupení

johna mayalla, který je mnohými

považován za krále britského blues.

A concert by the king of british blues.

hUDBA / MUSiC

Festival stImUL

renomovaný hudební festival přiváží

největší překvapení letošního podzimu!

the renowned music festival has plenty

of surprises in store this fall!7. 11.

FeSTivAlAkcent 2012 3. ročník mezinárodního festivalu

divadla s přesahem. nebuďte zatáhlí!

3rd annual international festival

of theatre with outreach. Get involved!

13. 11.

TANeC / DANCe

420peopLe

Václav Kuneš – Wind-up

Itzik Galili – solo

3.  –  4. 11.

15.  – 18. 11.

Divadlo Archa, o.p.s. je podporováno grantem hlavního města Prahy

Partneři Mediální partneři

Vydává Divadlo Archa, o.p.s., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1 / archa@archatheatre.cz, www.archatheatre.czRedakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Katarína Dudáková, Lukáš Jiřička, Zuzana KamenickáPřeklady Andre Swoboda, Design Mikuláš Macháček / zetzetzet 2012

Vychází v nákladu 6000 ks, první vydání září 2012Tisk Tiskárna Glos, Semily / Samostatně neprodejné Tištěno na recyklovaném papíře

Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 hodin a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: pokladna@divadloarcha.cz / Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/ Divadlo Archa na Facebooku: www.facebook.com/divadloarcha

2. ročník mezinárodního festivalu

divadla s přesahem

nebuďte zatáhlí!

Akcent 2012

15.–18. listopadu

www.akcentfestival.eu