Architektura ISArchitektura IS

Celková architektura

Definice: Celková architektura představuje schéma orientující se na vývoj IS/IT v podniku nebo instituce uspokojování informačních potřeb z hlediska řízení a obchodu. Celková architektura zohledňuje všechny podstatné jevy návrhu IS/IT.

Celková architektura

• strategická orientace IS• adekvátní funkční spektrum• integrovanost

– funkční– datová– SW, HW– uživatelská

Celková architektura

• relativně stabilní rámec řešení

• významný komunikační prvek

• otevřená architektura

• ekonomické hledisko

• modularita systému

• využití technologie

Priority v informační architektuře

• Potenciální přínosy– krátkodobé– dlouhodobé

• Vyvolané změny v podniku– způsob jakým ICT ovlivní podnik

• Pravděpodobnost úspěchu– podnikové klima, náročnost, lidský faktor

• Požadavek aplikace– ze strany uživatele

Faktory ovlivňující návrh

• předmět činnosti

• charakter činnosti

• organizace a organizační struktura

• dislokace mimo ČR

Dílčí architektury

• funkční architektura

• procesní architektura

• datová architektura

• sw architektura

• hw architektura

• technologická architektura

Funkční spektrum

• procesní orientace

• podpora nadnárodních společností

• integrace interních datových zdrojů

• funkce podporující marketingové analýzy

Místo architektur v řízení IS

• 1.  vzájemný pohled tvůrců a uživatelů

• 2.  rozvoj i provoz v souladu s globální architekturou

• 3.  nutná míra systematičnosti

• 4.  dodržování standardů a norem

Vrstvy v architekturách

• prostředí – ekonomické, legislativa, organizační struktura, personální kapacity, jejich kvalifikace, zkušenosti v IT, motivace pro IT

• aplikační – provozované a řešené projekty, jejich dokumentace, funkční a datová specifikaceorganizační pravidla a jejich řešení, aplikační software

• technologická – návrh a provoz sítí, vymezení jednotlivých komponent – základního software, technických prostředků, jejich vazby a vnitřní struktura

Vliv na zvýšení kvality a výkonu

• neúměrná složitost systému

• prodlužování vývoje a řešení systému

• snižování flexibility vzhledem k novým uživatelským požadavkům

• snižování spolehlivosti, zvyšování rizika výpadků

Hlediska ovlivňující IS/IT  Důsledky pro návrh architektury Příklady

Předmět činnosti organizace

        Definování obsahu jednotlivých bloků architektury a jejich vazeb        Orientace na adekvátní ASW

Výrobní podnik vers. obchod vers. finanční ústavy

Charakter činnosti         Vymezení jádra architektury a obslužných bloků        Vymezení úloh na úrovni TPS

Rezervační případ u dopravních společností

Organizace, org. struktura

        Analýza řídících úrovní, jejich funkcí a vazeb        Posouzení možnosti zásahů do organizační struktury

Typ organizační struktury

Dislokace org. jednotek

        Možnosti komunikace        Stanovení centralizace/decentralizace datových zdrojů

V případě velkých výrobních systémů

Hlediska ovlivňující IS/IT

Centralizace/decentralizace řízení

        Dopady do funkční architektury        Vybavení podnikatelských jednotek

Centralizace marketingu – problém ochoty sdílet společné databáze

Rozsah a úroveň uživatelské sféry

        Zajištění podpory konzultačních funkcí        Analýza zkušenosti uživatelů v IT

Podpora „hot line“

Stav IS/IT         Možnosti integrace stávajících zdrojů do nové architektury IS/IT        Možnosti integrace stávajících personálních kapacit organizaci do vývoje a provozu IS/IT

Organizace s dlouholetou tradicí a zkušenostmi v IS/IT při přechodu na novou architekturu

Hledisko návrhu Důsledky pro návrh architektury Příklady

Hlediska ovlivňující IS/IT

Hledisko návrhu Důsledky pro návrh architektury Příklady

Předpokládané změny v předmětu a charakteru činnosti

        Orientace na vysokou flexibilitu IS/IT        Zajištění možnosti rekonfigurace IS        Orientace na úlohy metainformačního charakteru

Nedokončené procesy legislativních změnOrganizační změny související s vlastnickými otázkami, restrukturalizace výroby

Životní cyklus

• cyklus zahrnující proces od rozhodnutí budovat IS do doby ukončení provozu

• životní cyklus jednotlivých agend versus celého systému

Kaskádový životní cyklus

• použití v době sálových počítačů

• ohraničení jednotlivých vývojových etap

• v praxi se příliš neosvědčil

• dlouhá doba do zavedení v podniku

Kaskádový životní cyklus

• Inicializace projektu– úvodní studie– průzkum podniku

• Změnové řízení– koncepce systému– stanovení detailů– programování a programovací testy– funkční testy

Kaskádový životní cyklus

• Uvádění do provozu– funkční testy– provoz systému

Kaskádový životní cyklus

• KŽC je charakterizován– ručním programováním– metodologií strukturovaného programování– využitím databázových systémů– směsí on-line a dávkového zpracování– vývojem aplikací většinou pro centrální počítač– účastí uživatele ve fázi určování požadavků a

zavádění systému

Prototypový životní cyklus

• Prototyp je dočasná verze systému, která ukazuje základní rysy systému, který bude později implementován

Prototypový životní cyklus

• Vývoj prototypu– specifikace– zavádění

– využití poznatků - zahození systému

• Vývoj systému– specifikace– zavádění

Prototypový životní cyklus

• Řádné vedení projektu – využívání prototypingu (dochází k překrývání fází projektu, posouzení požadavků)

• Předřazení datové analýzy

Iterativní životní cyklus

• Rozložení cyklu na přírůstky

• Model celého podnik

• Funkční prototyp – požadavky na data a funkce, zapojení zadavatele do přípravy systému

Iterativní životní cyklus

• Prototyp designu– vymezení objektů a převod do programovacího

jazyka, přizpůsobení určité architektuře

• Implementace– schválení uživatelem– vyhodnocení vlivu na podnik– školení obsluhy– provoz