z obsahuTéma Teplárenství posiluje naši stabilitu I Rozhovor s Vladimírem Tošovským (ČEPS) Svět ČEZ Naši strategii zastřeší nová divize I Pololetní výsledky ovlivnila doznívající krize

se zmrzlinou pro levnější plyn

září 2011

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

2slovo ředitele

ČEZ NEWS 9/2011časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4ŠÉFREDAKTOR Petr Holub

REDAKCE Jaroslav Bílý ADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53

Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel.: 211 042 459 Číslo registrace MK ČR: 6395, ISSN: 1801–0350

NÁKLAD 14 100 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz

GRAFiCKOu úpRAVu, DTp A TiSK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz

uZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 26. 8. 2011 uZÁVĚRKA pŘÍŠTÍHO ČÍSLA 23. 9. 2011

naše principy

Vážené kolegyně, vážení kolegové,poprvé vás na tomto místě oslovuji jako generální ředitel a předseda představen-stva společnosti ČEZ. Martin Roman se po sedmi a půl letech rozhodl ukončit své působení v těchto pozicích a my mu-síme jeho rozhodnutí akceptovat.

Vážím si toho, že jsem dostal důvě-ru vlastníků a stal se nástupcem Marti-na Romana, čímž bude zajištěna konti-nuita řízení Skupiny ČEZ. Věřím, že se mi bude dařit vést společnost i nadále tak, aby prosperovala, přinášela dobré výno-sy státu i ostatním investorům a zajišťova-la spolehlivou dodávku elektřiny a plynu milionům zákazníků v Česku i v zahraničí.

Martinu Romanovi chci poděkovat za období neobyčejně zajímavé a úspěš-né spolupráce. Je mi ctí, že jsem spolu s ním mohl vést Skupinu ČEZ ve fázích restrukturalizace, dynamického růstu i nynější konsolidace, a těším se na no-vou formu spolupráce poté, co byl zvolen předsedou dozorčí rady ČEZ. Nepochyb-ně i v této nové pozici zúročí své schop-nosti a dlouholeté zkušenosti a bude se i nadále podílet na rozvoji a dalším strate-gickém směřování Skupiny.

Pod vedením Martina Romana jsme se stali úspěšnou mezinárodní firmou a nejziskovější evropskou energetikou. Za dobu, po kterou společnost řídil, při-nesl ČEZ českému státu 237 miliard ko-run na daních a dividendách. Majetko-

vý podíl státu v ČEZ se přitom zhodnotil o cca 230 miliard korun.

V letech 2004 až 2010 jsme prudce expandovali do zahraničí. Celkový dosa-vadní zisk z našich zahraničních akvizic činí téměř 39 miliard korun, což zname-ná, že se nám vrátila už více než polovina takto investovaných prostředků.

Během let 2008–2010 se Skupině ČEZ podařilo ušetřit v rámci projektů VIZE a Efektivita 26,5 miliardy korun. V roce 2009 jsme představili koncepci Future-Motion – energie zítřka, během posled-ních let jsme opět výrazně snížili množství všech emisí, vloni jsme se stali nejžádaněj-ší firmou mezi studenty a už dlouhodobě jsme nejštědřejším mecenášem charitativ-ních projektů v ČR. S počtem 150 tisíc zá-kazníků jsme také největším alternativním dodavatelem plynu na českém trhu.

V mnohém jsme už předčili naše nej-větší konkurenty. Dnes máme lepší rating a vyšší tržní kapitalizaci než RWE a vyšší zisk za 1. pololetí 2011 než E.ON.

Samozřejmě jde o výsledky práce nás všech. Můžeme být společně pyšní na to, co jsme dosud dokázali, a jsem pře-svědčen, že nás i přes nelehkou situaci v energetickém odvětví čeká další úspěš-ná budoucnost.

Daniel Benešgenerální ředitel a předseda představenstva ČEZ, a. s.

3 aktuality

Čeňkova pila má nové vantroky

Malá vodní elektrárna Čeňkova pila nedaleko šumavského měs-

tečka Srní má nový dřevěný náhon. Rekonstrukce tzv. vantrok zakončila 4. etapu oprav této národní technické památky. „Na nové vantroky se spo-třebovalo 120 m3 tlakově impregno-vaného jedlového dřeva. To totiž ve vlhku nehnije, ale postupně tvrdne. Jedle je navíc cenově dostupná,“ vy-světluje Jiří Kysilka, vedoucí skupiny Vodní elektrárny ze společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. „Opravu prová-děli naši zaměstnanci, kteří přitom nepoužili jediný hřebík. Podle starých tradic totiž aplikovali systém, kdy se do vydrážkovaných fošen vsouvá tzv. pero. Voda potom drobné netěsnosti sama zatáhne.“ Michaela Jirovcová, foto: Jiří Běl

Na titulní straně: Se zmrzlinou pro levnější plyn

V 18 vybraných městech, kde působí Zákaznická centra (ZC) Skupiny ČEZ,

probíhá od srpna do 23. září zajímavá akce na podporu získání nových zákazníků na od-běr našeho plynu. V blízkosti ZC se pohybu-je zmrzlinář, který lidem nabízí speciální zmrz-linu, a maskoti lampička a plamínek spolu se zaměstnancem ZC rozdávají brožury s informa-cemi o plynu a stírací losy. Každý los vyhrává větší či menší dárek. Výhru si mohou lidé oka-mžitě vyzvednout v blízkém ZC, kde se po vy-plnění jiného losu mohou zúčastnit další soutě-že o rodinnou dovolenou v hodnotě 50 000 Kč. Na našem snímku z 31. srpna je zachycena po-hodová atmosféra v Chomutově.Petr Holub, foto: Jaroslav Vogeltanz

V ČEZ NEWS č. 7/8 jsme vás informovali o přípravě Jiřího Hledíka, manažera útvaru inženýring z divize

investice ČEZ, na nejtěžší cyklistický ultramaraton v Evro-pě – srpnový Race Around Austria 2011. Jen 16 z původ-ně 21 mužů bez rozdílu věku ujelo 2200 km v časovém li-mitu 144 hodin. Čtyřiapadesátiletý Jiří Hledík to dokázal za 141 hodin a 59 minut. To ho po čtyřech letech posunulo k uskutečnění jeho snu – v červnu 2012 by měl jet nejtěžší ultramaraton světa, Race Across America. Tento 4800 km dlouhý závod napříč USA, který je nutné ujet za 12 dní, za-tím ještě žádný Čech úspěšně neabsolvoval. Držíme palce!Jaroslav Bílý

Hledík pokořil Alpy v limitu

Od 28. srpna je v odstávce 1. blok EDU. Jde o historicky nejrozsáhlejší odstávku co do množství plánovaných prací.

Má trvat 78 dní, během nichž dojde k výměně paliva v reaktoru, k pravidelné kontrole řady zařízení, ale také k úpravám vedoucím ke zvýšení výkonu bloku z 460 MW na cca 500 MW. Od 26. září do 19. října bude v odstávce souběžně i 2. blok z důvodu revizí na společných zařízeních 1. a 2. bloku. Na Temelíně probíhá od 15. července odstávka 1. bloku spojená s výměnou paliva v re-aktoru, která má skončit v předposledním zářijovém týdnu. Dne 6. září byl odstaven také 2. blok ETE. Během devíti dnů bude pre-ventivně opravena ucpávka v systému těsnicího oleje generátoru.Petr Spilka, Marek Sviták

Odstávky na jaderkách

Konání výročního setkání 150 nejvyšších manažerů Skupiny ČEZ letos připa-dá na 21.–22. září. Osmý ČEZ Management Meeting (CMM) proběhne v Kar-

lových Varech. Program bude zahájen ve středu 21. září večer, mimo jiné i tra-dičním předáním cen generálního ředitele CEO Awards. Vyhlášení vítězů stejně jako obsah jednotlivých prezentací můžete sledovat na intranetu již během konání CMM. S maximální rychlostí budeme pro zaměstnance zpracovávat a publikovat aktuální ČEZ TV reportáže a články. Jaká témata se vlastně do programu letošní-ho CMM dostala? V prezentacích zazní hodnocení stavu Skupiny ČEZ včetně rok starého stabilizačního programu NOVÁ VIZE, představí se první výsledky nedávné-ho průzkumu názorů zaměstnanců, bude analyzován vývoj na energetických trzích včetně dopadu aktuálních trendů na naše hospodaření a top management před-staví strategii Skupiny ČEZ na nejbližší období. Vše najdete nejen aktuálně na in-tranetu, ale i v příštím čísle ČEZ NEWS. Šárka Samková

Osmé CMM aktuálně na ČEZ TV

4 svět ČEZ

Situace na energetických trzích se pro nás stále nelepší. Na výsledcích se nepříznivě podepsal především posilující kurz koruny vůči euru, klesající realizační ceny elektric-ké energie, nižší objem prodeje elektřiny a tepla nebo horší regulatorní podmínky ve výrobě i distribuci v Bulharsku. „Přes-to se těšíme z lepších výsledků, než jakých dosáhli naši západoevropští konkuren-ti, zejména německé společnosti, jejichž hospodaření bylo významně zasaženo uzavřením části jaderných kapacit v zemi,“ řekl k výsledkům generální ředitel Martin Roman. Výší čistého zisku jsme překona-li například mnohem většího konkuren-ta, německou skupinu E.ON, jejíž zisk do-sáhl za období první poloviny roku 2011

výše 948 mil. eur, tj. cca 22,8 mld. Kč, tedy o miliardu korun méně, než je zisk náš.

Očekáváme růst výroby doma i v zahraničíVýroba elektřiny z vlastních zdrojů v Čes-ké republice za I. pololetí 2011 meziročně poklesla o 1 %, především kvůli vyšší po-ruchovosti a vyššímu počtu plánovaných odstávek v uhelných elektrárnách, pro-dloužení odstávek v JE Temelín a niž-ší výrobě vodních elektráren v souvislos-ti s nadprůměrnými srážkami v I. pololetí 2010. „Pro celý rok 2011 však zatím stále předpokládáme růst celkového objemu vý-roby v České republice o 2 % v souvislos-ti se zvýšením disponibility JE Dukovany

a vyšší očekávané výrobě uhelných elekt-ráren,“ prezentoval výsledky ředitel divize obchod Alan Svoboda. V zahraničí pro le-tošní rok očekáváme nárůst výroby o 2 %, především v důsledku nabíhání výroby ve větrném parku Fântânele v Rumunsku. Rostoucí počet větrných turbín, postup-ně připojovaných do sítě, pozitivně přispěl i do výsledků hospodaření. „Dosažené vý-sledky příznivě ovlivnil i nárůst odbytu uhlí vlivem mírného oživení poptávky po elek-trické energii, která v České republice me-ziročně vzrostla po klimatickém přepočtu o 1,2 %,“ dodal Alan Svoboda.

Odhad zisku zvyšujeme o půl miliardyI přestože je energetika stále ovlivněna doznívající krizí spojenou s nízkými ce-nami elektřiny, Skupina ČEZ zvyšuje oče-kávanou výši zisku roku 2011 na úroveň 40,6 mld. Kč. „Zvyšujeme náš dosavad-ní předpoklad ohledně výše letošního zis-ku a nově počítáme s úrovní o 0,5 mld. Kč vyšší, a to 40,6 mld. Kč,“ oznámil Martin Roman.

Očekávaných výsledků bychom měli dosáhnout především předpokládaným nárůstem výroby z větrných a fotovoltaic-kých elektráren v portfoliu Skupiny ČEZ, vyšší výrobou jaderných elektráren, kom-penzací korekčního faktoru české distri-buce z roku 2009 a úsporným opatřením v distribuci v Albánii.

„Zároveň ale musíme vzít v úvahu řadu negativních vlivů a rizik, která mohou naše hospodaření ještě ovlivnit,“ upozornil ředi-tel divize finance Martin Novák. „Výsledky mohou ohrozit zejména další prodlouže-ní odstávky v JE Temelín, neplánované vý-padky zdrojů a posilující kurz koruny vůči

Pololetní výsledky ovlivnila doznívající hospodářská krizeV úterý 16. srpna se konala tisková konference Skupiny ČEZ k výsledkům hospodaření za první pololetí letošního roku. Doznívající krize spojená s nízkými cenami elektřiny i další ne-příznivé externí faktory zapříčinily meziroční pokles hlavních ukazatelů našeho hospodaření: ■ provozní zisk před odpisy (EBiTDA) meziročně klesl o 6,9 % na 43,9 mld. Kč.■ Čistý zisk meziročně klesl o 16,6 % na 23,9 mld. Kč. ■ Rentabilita vlastního kapitálu rovněž meziročně klesla z 23,8 % na 20,3 %.

Výsledky vlivem doznívající krize klesají, přesto jsou lepší než u západoevropských konkurentů

Hlavní finanční ukazatele (mld. Kč)

EBiTDA ČiSTý ZiSK

provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně klesl o 6,9 % na 43,9 mld. Kč. Čistý zisk meziročně klesl o 16,6 % na 23,9 mld. Kč. Přesto jde o lepší výsledky, než jakých dosáhli naši západoevropští konkurenti, zejména německé společnosti. Výší čistého zisku jsme například překonali mnohem většího konkurenta, německou skupinu E.ON (948 mil. eur, tj. cca 22,8 mld. Kč).

50

40

30

20

10

0

50

40

30

20

10

0

47,2

28,7

-6,9 %

-16,6 %

1–6/2010 1–6/20101–6/2011 1–6/2011

43,9

23,9

5 svět ČEZ

K úniku informacíJako emitent cenných papírů je ČEZ, a. s., povinen zveřejňovat všechny in-formace, které mohou mít vliv na kurz akcie. Tyto informace jsou mimo jiné publikovány také na webových strán-kách ČEZ tak, aby k nim byl ve stej-ný čas umožněn přístup všem inves-torům. Termíny zveřejnění čtvrtletních výsledků jsou oznamovány v předsti-hu. Publikace výsledků za 1. polole-tí 2011 byla plánována na 16. 8. v 8.00 hod., tedy ještě před otevřením trhu.Agentura Reuters provedla přibližně 200 pokusů neoprávněně získat vybra-né dokumenty. V jednom případě byl její pokus úspěšný.

ČEZ okamžitě přijal opatření, která za-brání, aby se tato událost v budoucnu opakovala. Jde o změnu režimu mani-pulace s dokumenty a o posílení bez-pečnostních dohledů. Současně pro-běhne proškolení v oblasti informační bezpečnosti u vybraných pracovníků a manažerů Skupiny.

Dalším systémovým opatřením je rea-lizace bezpečnostních projektů, které byly divizními řediteli schváleny k oka-mžité realizaci. Jde o projekt Ochra-na dat a dokumentů, jehož výstupem bude ochrana perimetru (přístup na internet, elektronická pošta) a vybra-ných datových úložišť pro všechny uživatele Skupiny ČEZ. Druhým z klí-čových projektů je Hardening ICT plat-forem, který nastavuje systémové bez-pečnostní politiky včetně jejich rutinní kontroly za využití aplikační podpory napříč infrastrukturní a databázovou vrstvou ICT systémů.

V plánu pro rok 2012 je i projekt End Point Security, který zajistí transparent-ní šifrování úložišť mobilních zařízení (notebooky, PDA, smartphones) a sa-mostatných mobilních úložišť (USB disky, externí disky).

Uvedené projekty zvyšují úroveň bez-pečnosti ICT, významně snižují zrani-telnost ICT prostředí a zároveň posilují ochranu informačních aktiv společnos-ti proti stále sofistikovanějším útokům.Monika Dobiášová

euru,“ dodal Martin Novák. Naše hospo-daření může dále nepříznivě ovlivnit nepři-dělení druhého zeleného certifikátu větrné elektrárně v Rumunsku nebo dopady ope-rací souvisejících s účetním oceněním in-vestic a divestic.

Abychom tyto nepříznivé dopady vy-kompenzovali, musíme na jedné stra-ně stále zvyšovat svou vnitřní produktivitu

a na straně druhé využívat příležitostí, kte-ré se na trhu nabízejí, byť jen díky dočas-né rozkolísanosti trhů. „Především se ale musíme zaměřit na realizaci akčního plá-nu našeho stabilizačního a konsolidační-ho programu NOVÁ VIZE. Udělejme pro to kaž dý, co je v našich silách,“ vyzývá své kolegyně a kolegy Martin Roman. Šárka Samková, Ladislav Kříž, foto: Petr Hejna

Čísla k zapamatování

Výsledky našeho hospodaření jsme zveřejnili 16. srpna na tiskové konferenci

Hlavní údaje jednotka

Skupina ČEZ Rozdíl index

1–6/2010 1–6/2011 11–10 11/10

Instalovaný výkon tis. MW 14,5 15,0 +0,5 +3 %

Výroba elektřiny TWh 34,0 34,8 +0,8 +2 %Distribuce elektřiny koncovým zákazníkům TWh 26,9 27,3 +0,4 +1 %Prodej elektřiny koncovým zákazníkům TWh 22,7 21,9 -0,8 -4 %

Prodej tepla tis. TJ 8,9 8,7 -0,2 -2 %

Fyzický počet zaměstnanců tis. osob 32,6 31,8 -0,8 -2 %

■ Nárůst instalovaného výkonu je ovlivněn zejména zahájením výroby ve větrném parku Fântânele v Rumunsku (+300 MW), zvýšením výkonu obnovitelných zdrojů v ČR, zejména fotovoltaických, a navýšením výkonu Dukovan.

■ Výroba elektřiny se meziročně zvýšila o 0,8 TWh především díky výrobě v zahraničí, a to spuštěním větrných elektráren v Rumunsku (+0,3 TWh) a vyššími požadavky regulátora na výrobu v bulharské Varně (+0,6 TWh). Výroba v ČR poklesla, zejména v uhelných elektrárnách (-0,3 TWh), vlivem vyšší poruchovosti a vyššího počtu plánovaných odstávek, byla však částečně kompenzována nárůstem výroby v Jaderné elektrárně Temelín (+0,2 TWh).

■ Vyšší objem distribuce o 0,4 TWh byl ovlivněn nárůstem distribuované elektřiny v jihovýchodní Evropě, především v Rumunsku a Bulharsku. Nižší objem prodeje o 0,8 TWh vyplývá především z poklesu počtu zákazníků v ČR.

■ Prodej tepla meziročně mírně poklesl vlivem teplejšího počasí. Pokles počtu zaměstnanců plyne z provedených restrukturalizačních opatření v Albánii a ze snížení počtu zaměstnanců na ČEZ, a. s.

6

Opravami ke snížení investičních nákladů

Jedním z přijatých opatření, kterými společnost ČEZ Měření přispívá ke splnění finančních cílů NOVÉ VIZE, je projekt optimalizace pořizování no-vých měřicích zařízení.

Základní myšlenkou je co možná nej-vyšší využití stávajícího elektroměrové-ho fondu a snížení investic na nákup nových elektroměrů. „Elektroměry, které energetické společnosti naku-povaly ve druhé polovině 90. let, jsou v současné době demontovány ze sítě z důvodu procházejícího ověření. Je-jich opravou, následným ověřením a vrácením zpět do sítě dojde ke sní-žení nákupu nových přístrojů,“ vysvět-luje Jiří Vohralík, vedoucí odboru sprá-va měřidel.

Předpokladem pro realizaci tohoto zá-měru je skutečnost, že ČEZ Měření má ve své organizační struktuře začle-něno Autorizované metrologické stře-disko, které může na základě autoriza-ce Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví provádět opra-vy a ověřením potvrdit, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti.

Navýšení potenciálních oprav se v bu-doucnu stane i záložní metodou pro případy, kdy bude neúspěšné ověření měřidel metodou statistické výběrové zkoušky. „Při ní se rozhodnutí, zda zá-kladní soubor splňuje, nebo nesplňu-je požadavky, činí na základě zkoušky náhodně vybraného vzorku z tohoto souboru měřidel. ČEZ Měření se při-pravuje zkoušku uplatňovat po chysta-ném legislativním zavedení v ČR,“ do-plňuje Jiří Vohralík.Gabriela Pátková

Vše kolem strategie zastřeší nová divizeDo organizační struktury ČEZ, a. s., přibude 1. října tohoto roku nová divize strategie. Zastřeší veškeré činnosti spojené s tvorbou strategie, strategickým plánováním a realizací klíčových projektů ve Skupině ČEZ.

Divize strategie bude organizačně začle-něna do přímé řídicí působnosti výkonné-ho ředitele Daniela Beneše. Ten ke vzniku nové divize řekl: „Představenstvo společ-nosti rozhodlo o vytvoření nové divize, aby-chom zastřešili a zefektivnili výkon veške-rých činností souvisejících se strategickým plánováním. Cílem nové divize bude vý-znamně podpořit zapracování strategic-kých cílů do jednotlivých aktivit ve Skupině ČEZ, dále zefektivnit a vzhledem k situa-ci na trhu i zpřísnit přidělování finančních prostředků jednotlivým částem Skupiny ČEZ a v neposlední řadě řídit aktivity za-měřené na další zvyšování naší výkonnos-ti.“ Do nově zřízené divize budou vyčleně-ny útvar strategie a rozvoj z divize obchod

a dále útvar projektová kancelář z divize výkonného ředitele.

Hlavním stratégem Pavel CyraniDivizi strategie povede Pavel Cy-rani, dosud ředitel útvaru asset management z divize výroba. „Věřím, že propojením dvou sil-ných útvarů v rámci divize strate-gie, využitím vzájemných syner-gií i jejich posílením pomůžeme Skupině ČEZ úspěšně proplout obdobím pokračujícího hospo-dářského útlumu a zároveň po-stavíme pevné základy pro další růst,“ vyjádřil svá očekávání ředi-tel nové divize.

Pavel Cyrani je ve Skupi-ně ČEZ od roku 2005 a kromě útvaru asset management ří-dil téměř čtyři roky útvar cont-rolling v divizi finance. Před ná-stupem do ČEZ, a. s., působil sedm let v management consul-tingu ve společnosti McKinsey & Company, kde se specializoval na sektor energetiky. Pavel Cy-rani vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor me-zinárodní obchod, a titul MBA. v oboru finance získal v USA na Kellogg School of Management.

Uvolněné místo ředitele asset mana-gementu v divizi výroba od 1. října obsa-dí Martin Jašek, který k nám přichází ze společnosti ÚJV Řež. V Ústavu jaderného výzkumu pracoval od roku 2008 na pozi-ci finančního ředitele a člena představen-stva společnosti. Od loňského roku byl místopředsedou představenstva a jeho odpovědnost se rozšířila o oblast obcho-du. Martin Jašek vystudoval fakultu me-zinárodních vztahů na Vysoké škole eko-nomické v Praze a souběžně magisterský program MA Degree v ekonomice meziná-rodního obchodu a evropské integraci, rea-lizovaný ve spolupráci se Staffordshire Uni-versity ve Velké Británii.Šárka Samková, foto: WWA

Proces regulace a následné ověření měřidel na zkušebním zařízení

Pavel Cyrani

svět ČEZ

7

Portfolio obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve Skupině ČEZ prošlo v posledním roce dynamickým vývojem. Výrazné navý-šení instalovaných výkonů zaznamenaly větrné a fotovoltaické elektrárny, očekáva-ná pozitiva začínají přinášet rekonstruova-né vodní elektrárny.

Vstupem do segmentu bioplynových stanic ČEZ Obnovitelné zdroje doplňu-je chybějící díl v celé mozaice. Současně tak přispíváme k plnění platných závaz-ků ČR vůči EU v otázce rozšiřování podí-lu výroby z OZE na celkové hrubé spotře-bě energií.

Dokončená bioplynová stanice (BPS) v Číčově se nachází ve finální předstartov-ní fázi. Všechny funkce výrobny, vyjma ko-generace, byly odzkoušeny bez naplně-ní biomasou. Toto tzv. spouštění na sucho ukončil v červnu 2011 test dokončenosti. V současné době dochází v Číčově k po-stupnému zvedání dávek tuhých substrá-tů a k vývinu prvního bioplynu. Na to nej-důležitější – start kogenerace – si musíme ještě měsíc počkat. Vše bude záležet na kvalitě a množství produkovaného bioply-nu a také na udělení souhlasu s provozem. Převzetí díla s ověřením výkonnostních pa-

rametrů očekáváme ve druhé polovině lis-topadu tohoto roku. Samotný provoz, zá-kladní servis a údržbu bude zajišťovat na základě smlouvy s ČEZ Obnovitelné zdroje externí společnost.

Nelehká cesta k prvnímu bioplynu Práva k výstavbě bioplynové stanice nabyl ČEZ Obnovitelné zdroje v první polovině roku 2010. Projekt BPS v Číčově dlouho připravovala společnost Bioplyn Techno-logie, s. r. o., která získala první stavební povolení již v roce 2007. Jelikož se jí však nepodařilo zajistit financování projektu, na-vázala spolupráci s ČEZ Obnovitelné zdro-je. Při výběru generálního dodavatele BPS byla důležitá použitá technologie výroby bioplynu. Generálním dodavatelem stav-by se stala německá společnost Agraferm Technologies, která nabízela zpracování vysokého poměru tuhé biomasy.

Začátek výstavby provázely problémy – před přípravou podkladních vrstev pod ná-drže bylo nutno vzhledem k deštivému po-časí sanovat promoklou vrstvu. Přitom se objevily prameny stékající podpovrchové vody, takže bylo třeba provést drenáž zá-

svět ČEZ

kladové spáry a vodu odvést mimo zákla-dy. Všechny tyto problémy se odrazily na zpoždění prací.

Po dokončení zemních prací následo-vala montáž jednotlivých nádrží z betono-vých prefabrikátů, které bylo nutno osazo-vat v přesném pořadí. Koncem roku 2010 již stály nejvýznamnější části stavby – fer-mentor 1, fermentor 2, skladovací nádrž, homogenizační nádrž, dávkovač tuhých substrátů, technická místnost, hala a kio-sek s kogenerační jednotkou.

Začátkem roku 2011 práce zastavily nízké teploty, které způsobily další zdržení. Jakmile to počasí dovolilo, pokračovalo se v realizaci BPS. Byly provedeny práce na veškerém potrubním a kabelovém vedení, namontovány všechny pohony a ovláda-cí prvky, osazen kontejner s velínem a so-ciálním zázemím a trafo kiosek s rozvádě-či. Stavební povolení k realizaci kabelové přípojky VN přišlo od stavebního úřadu v dubnu 2011. Do termínu připojení k VN bylo vše dokončeno a stavba mohla být po revizi odpojena od dočasné staveništ-ní přípojky a prozatím, jako spotřebič, při-pojena do sítě vn.Alena Němcová, Martin Schreier

Už brzy spustíme náš první bioplynV říjnu by měla začít vyrábět elektřinu první bioplynová stanice Skupiny ČEZ v Číčově u Spáleného poříčí na jižním plzeňsku.

parametry bioplynové stanice Číčov■ instalovaný elektrický výkon: 526 kW ■ počet provozních hodin: 7750–8150

hodin ročně■ suroviny: kejda, kukuřičná siláž,

travní senáž■ elektrická účinnost: 40,4 % ■ dodaná elektřina: 3,372 GWh

ročně (tj. pokrytí spotřeby cca 1000 domácností)

■ množství surovin za den: 55 tun■ množství surovin za rok: 20 000 tun ■ fermentory: o celkovém objemu

2800 m3 ■ plynojem: 500 m3 ■ nádrže na kal: 2000 m3 ■ stavební plocha: 10 000 m2

8

Dobrá zpráva pro Jablonecko

Koncem července začaly práce na stra-tegické stavbě společnosti ČEZ Distribu-ce – transformovně 110/22(10) kV Jablo-nec Jih. Cílem investiční akce ve výši 320 mil. Kč, která by měla být dokončena v po-lovině roku 2012, je především zvýšení ka-pacity distribuční soustavy a možnost při-pojení nových zákazníků v této lokalitě. Dalších 50 mil. Kč si vyžádají vývody vy-sokého napětí, které přivedou elektřinu do Jablonce nad Nisou. Až dosud neby-lo možné s ohledem na zajištění spolehli-vé a bezpečné dodávky elektřiny na stáva-jící zařízení v lokalitě Jablonce nad Nisou připojovat další zákazníky, vyjma odběra-telů kategorie C a D (tedy maloodběratelů z řad domácností a podnikatelů, kteří ode-bírají elektřinu z hladiny nízkého napětí) do 3x 25 A. Postavením transformovny Jablo-nec Jih se tato situace mění. „Je to dobrá zpráva pro všechny obyvatele i firmy Jablo-necka. Konečně se nám po dlouhých de-seti letech podařilo vypořádat všechny ma-jetkoprávní záležitosti s vlastníky pozemků, získali jsme stavební povolení a stavba mohla být zahájena,“ říká Václav Purkar, ředitel úseku obnova sítí ČEZ Distribuce. V současné době se buduje přeložka vy-sokotlakého plynu pro uvolnění prostoru pro novou transformovnu a probíhají další terénní úpravy. Následně se začne stavět rozvodna velmi vysokého napětí 110 kV, stání transformátorů a budovy společných provozů s rozvodnou vysokého napětí. Na výstavbu rozvodny je již připraveno tech-nologické zařízení 110 kV od firmy ABB.Soňa Holingerová

svět ČEZ

ústí má novou rozvodnu a transformovnuČEZ Distribuce zahájila funkční zkoušky na jedné z nejvýznamnějších investic současnosti v ústeckém kraji. Strategická stavba nové kompaktní rozvodny 110 kV v areálu Spolchemie a úprava stávající transformovny 35/10 kV v panské ulici zajistí vyšší výkonovou kapacitu a spolehlivost dodávky elektřiny pro centrum města i přilehlé části. Stavba bude dokončena v říjnu tohoto roku s náklady 244,6 mil. Kč.

Stavba se realizuje na dvou místech, a to v areálu Spolku pro chemickou a hut-ní výrobu (Spolchemie), kde vyroste zbru-su nová kompaktní modulová rozvod-na 110 kV, a ve stávající transformovně 35/10 kV Ústí n. L. ÚTR v Panské uli-ci, která projde nákladnou rekonstrukcí. „V areálu Spolchemie je stavba nové mo-dulové rozvody 110 kV včetně vybudová-ní kabelových tras téměř dokončena. Tato rozvodna byla realizována pomocí moder-ní technologie, která snižuje nároky na pro-stor i zkracuje čas výstavby, a to za cenu té-měř srovnatelnou s klasickou technologií,“ říká Václav Purkar, ředitel úseku obnova sítí ČEZ Distribuce.

V současné době jsou tyto kabely po-stupně přepojovány a začínají funkční zkoušky. Rekonstrukce stávající transformov-ny je z více než poloviny dokončena. Došlo k přemístění transformátorů 35/10 kV na provizorní stání a k uvolnění staveniště. Poté byly provedeny demoliční práce a příprava

pro umístění prvního ze dvou stání nového přepínatelného transformátoru 110/22/10 kV o výkonu 40 megavoltampérů. Po jeho uvedení do provozu bude následovat vý-stavba stání druhého trafa o stejném výko-nu a jeho následné uvedení do provozu. K tomu by mělo dojít v říjnu letošního roku.

„Po technické i finanční stránce se na se-veru Čech jedná o ojedinělou investiční stra-tegickou stavbu, díky které bude mít cent-rum krajského města zajištěn dlouhodobý dostatek kapacity elektřiny pro svůj další rozvoj,“ říká Richard Vidlička, generální ředi-tel ČEZ Distribuce.

Všechny tyto technicky náročné a ná-kladné investiční práce zajistí kvalitní a spo-lehlivé dodávky v dané lokalitě a umožní po-kračování unifikace napětí na 22 kV. Dále zvýší přenosové schopnosti distribuční sou-stavy, a tím pádem umožní připojení dalších zákazníků a firem v centru i v celém Ústí nad Labem. Ondřej Horák, foto: Soňa Holingerová

9

proč kupujeme Energotrans a prodáváme MiBRAGSkupina ČEZ se stane jediným vlastníkem společnosti Energotrans, která dodává teplo z Mělníka do prahy. Naopak prodá svůj 50% podíl v německých dolech MiBRAG druhému partnerovi s předkupním právem, Energetickému a průmyslovému holdingu.

Součástí této obchodní transakce bude i prodej projektu na výstavbu nové uhel-né elektrárny Profen v lokalitě dolu MIB-RAG, a to rovněž společnosti Energe-tický a průmyslový holding (EPH). Jaké důvody vedly k tomuto rozhodnutí vede-ní Skupiny ČEZ? „Díky oblastem energe-tiky, ve kterých podnikáme, jsme více vy-staveni rizikovým tržním vlivům než naše konkurence. V současné době totiž v na-šem portfoliu významně převažuje výroba elektřiny, výnosy z této činnosti však strikt-ně podléhají tržnímu vývoji ceny elektřiny na velkoobchodních trzích. Musíme proto posilovat svou pozici v regulovaných čin-nostech – tj. distribuci a teplárenství, kte-ré poskytují stabilní výnosy bez ohledu na vývoj situace na trhu,“ vysvětluje Martin Roman.

Německo je rizikovéPo nedávném německém politickém roz-hodnutí skoncovat s jadernou energeti-kou je pro ČEZ ze strategického hlediska německý trh nyní více rizikový. Německé úřady nadto deklarují, že odstavené jader-né elektrárny chtějí nahradit především obnovitelnými zdroji a plynem, což ukazu-

jí i první kroky (dohoda RWE–Gazprom). Za poslední čtyři roky elektrárenské firmy v Německu vzdaly výstavbu více než de-seti plánovaných uhelných bloků.

Energotrans potřebujeme pro nový paroplynO Energotrans, který v Mělníce provozuje hnědouhelnou elektrárnu o instalovaném výkonu 352 MW, se zajímáme již něko-lik let. V této lokalitě totiž chceme posta-vit novou 800MW paroplynovou elektrár-nu, která nahradí tři naše dožívající uhelné bloky Elektrárny Mělník (2x 110 MW + 1x 500 MW, které budou postupně odsta-vovány po roce 2015) a v budoucnu za-bezpečí i dodávku tepla pro Prahu.

Za Energotrans jsme měli podle pů-vodních obchodních plánů z roku 2010 koncernu EPH přenechat Elektrárnu Chvaletice. Na této variantě však nebyla nalezena vzájemná shoda na všech pod-mínkách. „Proto logicky přišla na pořad jednání varianta prodeje podílu v Mibra-gu. A to i přesto, že nám investice do ně-meckých dolů i za tak krátkou dobu při-nesla zajímavé zhodnocení,“ říká Martin Roman.

Investice do německých dolů nám i v krátké době přinesla zajímavé zhodnocení

Chvaletice zůstávajíElektrárna Chvaletice zůstává ve Skupi-ně – 28. července o tom rozhodlo vede-ní ČEZ. Bude pokračovat v provozu jako dceřiná společnost v gesci divize výroba. Podrobnosti upřesňuje Vladimír Hlavinka, ředitel divize výroba ČEZ.

Co teď Chvaletice vlastně čeká?Do konce letošní-ho roku přehod-notíme, případně doplníme koncep-ci provozu elek-trárny. Současný platný scénář se vrací do nastave-né strategie, tzn. k odstavení blo-ků 1 a 2 v roce 2013 a bloků 3 a 4 v roce 2016.

A provedeme revizi všech stávajících kon-traktů a SLA smluv.

Jaké konkrétní kroky musíte udělat?Zpracujeme plán výroby a navazující úko-ly. Samostatně stanovíme opatření k zajiš-tění závazků elektrárny k vnějšímu okolí, například prodej „malé“ elektřiny a tep-la, zajištění dodávek tepla po roce 2015, provoz biologické čistírny. Dále, zejména po roce 2015, budeme řešit působnost fi-rem v areálu ECH, provoz vlečky, provoz přístavu na Labi a zajištění technicko-bez-pečnostního dohledu nad vodním dílem Odkaliště. Problematika spojená s rekul-tivacemi a jejich ukončení v roce 2016 včetně změny současného projektu jsou rovněž součástí zadaných úkolů.

Jaké jsou varianty vzdálenější budouc-nosti elektrárny?Budeme vycházet z případného přehod-nocení koncepce provozu a rozhodo-vat se mezi budoucím prodejem elektrár-ny, prodloužením provozu dvou bloků do roku 2020, výstavbou nového zdroje (spa-lovna komunálních odpadů, paroplyno-vý zdroj) či průmyslové zóny atd. Nechá-me si také zpracovat projekt na kompletní likvidaci technologie elektrárny a vyčís-lit hodnotu lokality v případě, že bychom ji opustili.

Miroslava Fantová

text: Ladislav Křížfoto: archivo čem se mluví

10

Skupina ČEZ není v oblasti teplárenství žád-ným „zelenáčem“. Kombinované výrobě elektřiny a tepla, kogeneraci, se věnuje již bezmála 60 let a v současnosti je třetím nej-větším tuzemským dodavatelem tepla. V mi-nulosti však byla výroba tepla chápána spíše jako „vedlejší produkt“ při výrobě elektřiny a jednotlivé elektrárny se o jeho prodej stara-ly samy, více či méně úspěšně. „Do součas-né chvíle ve Skupině ČEZ převažuje zejmé-na výroba elektřiny. Výnosy z této činnosti ale striktně podléhají tržnímu vývoji ceny této komodity na velkoobchodních trzích a kvůli

tomu je naše společnost více vystavena rizi-kovým tržním vlivům. Strategicky proto musí-me posilovat svou pozici v regulovaných čin-nostech – tedy v oblastech, které poskytují stabilní výnosy bez ohledu na vývoj situace na trhu. A mezi ně teplárenství bezesporu patří,“ vysvětluje člen představenstva a ředi-tel divize výroba Vladimír Hlavinka a pokra-čuje: „Organizační změny, které jsme v divizi výroba v posledních letech uskutečnili, ved-ly ke zřízení společností a útvarů, pro něž je výroba a distribuce tepla prioritou. Využíva-jí pestrou paletu možností, jak teplo vyrábět moderně a ekologicky, ať už v elektrárnách za pomoci čistého spalování nebo spoluspa-

lování biomasy či v malých a velmi účinných plynových kogeneračních jednotkách. Tím postupně v celé republice nahrazujeme lo-kální uhelné výtopny, a výrazně tak přispívá-me ke zlepšení kvality ovzduší.“

Centralizovaný přístupAby mohl ČEZ obchodování s teplem cíle-ně rozvíjet a při jeho prodeji uplatňovat jed-notný přístup k zákazníkům, bylo nutné ho centralizovat. Z tohoto důvodu vznikla v roce 2006 Teplárenská, a. s., z níž se v roce 2008 zrodila dceřiná společnost ČEZ Tepláren-

ská, a. s., která odebírá teplo od všech uhel-ných elektráren ČEZ (s výjimkou elektrár-ny Počerady) a prodává ho spolu se svými službami zákazníkům. V současnosti záso-buje teplem přibližně 6000 odběrných míst a kromě 106 000 domácností jsou odbě-rateli i bytová družstva, nemocnice, úřady, školy, obchodní centra a průmyslové pod-niky. Vlastní také uhelnou výtopnu v Proboš-tově u Teplic, 68 plynových kotelen a něko-lik stovek kilometrů rozvodných sítí. Teplo dodává zákazníkům ve 36 lokalitách Stře-dočeského, Karlovarského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Jihomo-ravského a Moravskoslezského kraje.

Teplárenství posiluje naši stabilituTeplo vyrábíme ekologicky za použití moderních technologií a alternativních paliv

V současnosti zásobujeme teplem přibližně 6000 odběrných míst

Ještě v nedávné minulosti byla produkce tepla všeobecně považována spíše za odvětví přidružené k výrobě elektřiny. Tento pohled však Skupina ČEZ v posledních letech razantně změnila. Uvědomuje si, že výroba tepla může poskytovat stabilní výnosy, které jsou ve světě cenových výkyvů elektřiny stále potřebnější. Proto se této oblasti podnikání intenzivně věnuje a pracuje na jejím rozvoji.

téma text: Jaroslav Bílýfoto: archiv

11

Elektrárna Tisová zásobuje teplem Sokolov a okolí

12

I ČEZ Teplárenská se musela v minu-lých letech vyrovnávat s úbytkem zákazní-ků, zejména z řad průmyslových podniků, které byly zasaženy hospodářskou krizí. Od-běr tepla o 2,5 % ročně snižují též úsporná opatření na straně zákazníků. „Tento pro-pad se nám ale daří částečně nahrazovat připojováním nových odběratelů (40–60 TJ ročně), které získáváme díky našim přízni-vým cenám a stále kvalitnějším zákaznic-kým službám,“ říká generální ředitel ČEZ Teplárenská Vladimír Gult. „Do konce roku chceme např. zprovoznit virtuální obchod-

ní kancelář, a nastavit tak v teplárenství jed-notný zákaznický přístup, který je již obvyklý u prodeje elektřiny,“ doplňuje obchodní ře-ditel ČEZ Teplárenská Petr Hodek.

Nové projektyNejvýznamnějším projektem za 500 mil. Kč, jehož realizace začala v roce 2010, je výstavba horkovodu do severomoravského Bohumína. Kompletně dokončen bude sice v květnu 2012, ale jeho první část ve zku-

šebním provozu fungovala již v uplynulé topné sezoně. Horkovod zbaví Bohumín lo-kálních zdrojů znečištění, odběratelům sní-ží náklady o pětinu a ČEZ Teplárenské zvýší odběr tepla cca o 270 000 GJ.

Dalším významným projektem je přepo-jení odběratelů z plynových kotelen v se-veročeském městě Bílina na napáječ, kte-rý bude vyveden z elektrárny Ledvice. Toto přepojení bude realizováno ve třech eta-pách, funkční by mělo být v topné sezoně 2012/13 a definitivně dokončeno v roce 2015. Odhadovaný odběr činí 77 000 GJ.

„Městům a obcím nabízíme nejvýhod-nější a do budoucna stabilní ceny. Průlom jsme letos zaznamenali v severočeském Jir-kově, kde jsou s našimi službami spokoje-ni a na základě jejich doporučení nás oslo-vují další města. V jednání dnes máme asi 15 konkrétních projektů,“ konstatuje Vladi-mír Gult.

Skupině ČEZ se nyní také naplno oteví-rá cesta k budoucím dodávkám tepla pro Prahu z lokality současné elektrárny Mělník.

Získá totiž 100% podíl v dceřiné společnos-ti Pražské teplárenské Energotrans, která odsud teplo do hlavního města dodává ze svých dvou dosluhujících bloků. Pro celou lokalitu je zpracována strategie, která určí co nejefektivnější způsob provozu stávají-cích bloků a jejich případné doplnění paro-plynovým blokem.

Pokud se jedná o perspektivy vyvedení tepla z obou jaderných elektráren, reálněj-ší obrysy získává záměr o jeho dodávkách z Temelína do Českých Budějovic. „Pro-bíhají jednání s vedením města i přípravy na vydání územního rozhodnutí,“ informuje Vladimír Gult. České Budějovice spotřebu-jí ročně 3,2 mil. GJ tepla, Temelín by mohl pokrýt třetinu tohoto objemu. To by ušetři-lo cca 120 000 tun uhlí za rok. Teplovod, dlouhý 25 km, by mohl do Budějovic první teplo dovést v roce 2015.

Projekt vybudování teplovodu z Duko-van do Brna je investičně velmi náročný, protože jeho délka činí 40 km. Aby ČEZ ten-to projekt začal realizovat, musel by mít od-běr tepla dlouhodobě smluvně zajištěn kvů-li garanci finanční návratnosti. A k tomu zatím nedošlo. Bezesporu však jde do bu-doucna o velmi zajímavou obchodní příle-žitost.

Specialisté na teploTy elektrárny Skupiny ČEZ, které jsou na prodeji tepla přímo závislé, byly v roce 2008 sloučeny do jednoho organizační-ho celku – OJ Teplárny. Celou svou výrobu tepla dnes prodávají společnosti ČEZ Tep-lárenská, která zajišťuje distribuci ke koneč-ným zákazníkům. Patří sem elektrárny Ho-donín, Poříčí, Tisová, Vítkovice a Teplárna Dvůr Králové. OJ Teplárny také ještě těsně spolupracuje s Energetickým centrem Jind-řichův Hradec, s. r. o., které se specializuje na výrobu z čisté biomasy, a s elektrárnou Trmice, která je dnes samostatnou akcio-vou společností, ale v budoucnu se počítá s jejím začleněním do divize výroba.

Co se elektráren Hodonín, Poříčí a Ti-sová týká, jejich společným jmenovatelem byla skutečnost, že byly postaveny v 60. letech minulého století a potřebovaly mo-dernizaci. Ta přišla v rozmezí let 1995–98, kdy byly původní granulační kotle nahraze-ny kotli fluidními. Nové kotle umožnily spo-luspalování rostlinných materiálů, biomasy, a zejména v Poříčí a Hodoníně se začal ten-to trend při výrobě elektřiny a tepla rychle rozvíjet.

Malé kogenerační jednotky mají 90% energetickou účinnost

Zruč nad Sázavou, plynová kogenerační jednotka společnosti ČEZ Energo

13

Pokud jde o hodonínskou elektrár-nu, ročně vyrobí ve dvou fluidních kotlích 800 000 GJ tepla, z nichž se 120 000 GJ distribuuje do slovenské Holíče, což je ev-ropský unikát v dodávce přeshraniční-ho tepla. V Hodoníně se podařilo postavit speciální dopravní linku na biomasu, která umožňuje její stoprocentní spalování v jed-nom z kotlů. „Zatím ale jedeme na 65 % vý-konu,“ říká ředitel OJ Teplárny Dušan Timko a dodává: „Ve výstavbě je však ještě doprav-ní linka na peletky (slisovaná směs dřev-ních a zemědělských odpadů), díky níž by-chom rádi dosáhli výkonu 90 %.“ Již dříve byly v Hodoníně zprovozněny laboratoře pro analýzu biomasy a od ledna 2012 zde bude uveden do provozu také automatic-ký vzorkovač biomasy. „Díky němu bude-me schopni orgánům státní správy (např. Energetický regulační úřad, Státní energe-tická inspekce) přesně dokladovat kvalitu a množství spálených biopaliv,“ konstatuje Dušan Timko. Získaná data budou rovněž využita pro zpřesnění bilancí bloků a řízení jejich účinnosti.

Projekt výstavby speciální dopravní linky na biomasu pro jeden ze dvou fluidních kot-lů se připravuje také v Elektrárně Poříčí. Do-končen by měl být v září příštího roku. Poříčí zásobuje teplem město Trutnov a značnou část jeho okolí. Disponuje teplárenským vý-

konem 294 MW a ročně dodá 2560 odbě-ratelům cca 1500 TJ tepla.

Nejzápadněji položená kogenerační elektrárna Skupiny ČEZ, Tisová, zase dodá-vá teplo do Sokolova a přilehlých obcí. Vyrá-bí se tu v jednom granulačním a dvou fluid-ních kotlích. Celkový tepelný výkon je 324 MW a roční dodávka tepla odběratelům činí cca 1400 TJ. Ve fluidních kotlích se spo-luspaluje uhlí s dřevní štěpkou do 20 % te-pelného objemu.

V teplárně Vítkovice zůstal kotel gra-nulační, ve kterém se zatím testovalo spo-luspalování směsi černého uhlí a biomasy (jemných peletek), ale vzhledem k součas-nému omezování tamních výrobních zaříze-ní a chystané organizační změně není jeho zavedení v nejbližší době aktuální. Činnos-ti týkající se teplárenství by ve Vítkovicích měly být od roku 2013 vyčleněny do ČEZ Teplárenská.

Malá kogeneraceProtože Skupina ČEZ nechce v budoucnu spoléhat jen na tradiční energetiku, rozhodla se k lokální výrobě energie mimo hlavní pá-teřní síť svých velkých zdrojů. Postupně bu-duje svůj další energetický pilíř – malé ply-nové kogenerační jednotky s maximálním výkonem do 5 MW, které se vyznačují 90% energetickou účinností, bezpečností dodá-

vek a nízkými emisemi oxidu uhličitého. Roz-voj a provoz malých lokálních výroben elek-třiny a tepla zajišťuje ČEZ Energo, s. r. o. Vznikla na počátku roku 2010 partnerským spojením ČEZ, a. s., a významného české-ho provozovatele kogeneračních jednotek firmy TEDOM. Ve společném podniku za-tím provozuje v 16 lokalitách 45 kogenerač-ních jednotek o instalovaném elektrickém výkonu 12 MW a tepelném výkonu 109 MW. Tyto údaje se budou ale rychle měnit, pro-tože ČEZ Energo hodlá podle svého gene-rálního ředitele Michala Rzymana elektrický výkon svých kapacit do roku 2020 navýšit na 200 MW. „Jen v příštích dvou letech by podle našich předpokladů mohl instalova-ný elektrický i tepelný výkon stoupnout o dal-ších 42 MW,“ uvádí Michal Rzyman. O vy-hledávání nových obchodních příležitostí se v rámci divize výroba stará útvar kogenera-ce, aktuálně má rozpracováno 120 projektů, z nichž 50 je investičně schváleno a pět už je v realizaci. Potenciálními zákazníky jsou lo-kální komunální výtopny, systémy centrální-ho zásobování teplem, nemocnice, hotely, školy, obchodní i sportovní centra či průmys-lové podniky. Rozvoj malé kogenerace je součástí programu FUTUR/E/MOTION, v je-hož rámci Skupina ČEZ investuje do rozvoje nových technologií, které jí mají pomoci vyrá-bět elektřinu a teplo efektivně a ekologicky.

Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem, který se v podmín-kách České republiky k výrobě elektřiny a tepla využívá, je bio-masa. Ta může být rostlinného nebo živočišného původu, pa-tří sem i vedlejší organické produkty a odpady. V elektrárnách Skupiny ČEZ, které se zabývají výrobou tepla, se ke spoluspa-lování s uhlím využívá dřevěný odpad (dřevní štěpka, dřevní pe-letky). K alternativním palivům se řadí ještě sláma, zemědělské zbytky a exkrementy užitkových zvířat, ale např. i plynné pro-dukty vznikající při provozu čistíren odpadních vod. Využívání těchto materiálů však klade vyšší nároky na technologii, a tím i na investice, a proto jejich spalování není v tuzemských pod-mínkách zatím tak rozšířené. Zvláštní místo pak ve skladbě al-ternativních paliv zaujímá energeticky využitelný tříděný ko-munální odpad, jehož spalování bude v budoucnosti čím dál častější. Evropská unie totiž postupně omezuje možnosti uklá-dání odpadů na skládky (např. v Rakousku už je tento způsob skládkování zcela zakázaný). Do budoucna se tu tak otevírá po-měrně velký prostor pro spolupráci mezi energetickými společ-nostmi a zpracovateli komunálního odpadu. Skupina ČEZ, jejíž fluidní kotle spoluspalování komunálního odpadu technologic-ky umožňují, nechce zůstat stranou tohoto trendu. Vstoupila

proto prostřednictvím své dceřiné společnosti ČEZ Energetic-ké produkty do jednání s firmami, které se zpracováním vytřídě-ného komunálního odpadu zabývají a jsou ho schopny dodávat jako certifikované ekologické palivo. „Na základě těchto jednání jsme zahájili spolupráci se dvěma firmami, jejichž výrobky jsme doporučili k otestování v provozu,“ říká ředitel ČEZ Energetic-ké produkty Pavel Sokol. V elektrárně Poříčí se testoval výrobek s označením Palivo CZ od firmy Marius Pedersen. Za 14 dní, kdy se pod dozorem specializované skupiny testovaly všechny varianty provozu zařízení, ho bylo spáleno 800 tun. „V elektrár-ně Poříčí jsme splnili veškeré přísné hygienické limity, naříze-né krajským úřadem,“ říká Dušan Timko a pokračuje: „Podob-ná zkouška proběhla i v elektrárně Tisová, kde bylo spalováno palivo Asapal od firmy .A.S.A. Výsledky testování budou známé do tří měsíců, ale nepředpokládáme, že by se nějak výrazně liši-ly od těch z Poříčí.“ „Pro elektrárnu Hodonín by palivo z komu-nálního odpadu bylo též vhodné, v současnosti prověřujeme, zda bude v daném regionu k dispozici,“ informuje Pavel Sokol. V příštích letech by v každé z elektráren Poříčí a Hodonín mělo být spáleno přes 300 000 tun biomasy a v elektrárnách Poříčí a Tisová po 20 000 tunách tříděného komunálního odpadu.

Teplo vzniká i z biomasy a komunálního odpadu

14 text: Monika Dobiášováprojekty

„Chceme zvýšit zodpovědnost manažerů a zaměstnanců za kvalitu, vysvětlit jim, že kvalita není žádná věda, ale poctivý a zodpovědný přístup každého jednotlivce,“ říká ředitel divize výroba Vladimír Hlavinka. „Chceme je přesvědčit, že když budou při práci respektovat pravidla, do-držovat postupy a zlep-šovat výkon díky vyhodno-cování výsledků své práce, tak se jim to vyplatí.“

Zaměstnanců jsme se v in-tranetové anketě ptali, jakým způsobem ovlivňují kvalitu (viz graf). Žádná z nabíze-ných odpovědí není špatná, avšak každá vy-jadřuje určité stadium chápání kvality.

Většina hlasujících se domnívá, že ke zvy-šování kvality přispívají neustálou kontrolou výsledků své práce (50 %). Obecně ale platí pravidlo, že kvalita se nedá „vykontrolovat“. Kontrolou jsem schopen odhalit nedostatky, ale neznamená to, že příště neudělám stej-nou chybu. Zvyšování náročnosti práce také nemusí vést ke zlepšování kvality, ale napří-klad k přetěžování zaměstnanců a zbytečně složitým operacím (názor 7 % respondentů). „Znát a plnit požadavky je správné a vede to ke kvalitnímu výkonu, produktu či službě,“ komentuje výsledky Daniel Jarchovský, ře-ditel útvaru kvalita a systém řízení (tento ná-zor sdílí 28 % hlasujících). „Zlepšovat svůj výkon mohu jen potom, co si zpětně ověřím svou práci a porovnám ji s požadavky, kte-ré jsou na mne kladeny. Podmínkou tedy je znát všechny požadavky a to je někdy pro-blém,“ doplňuje Jarchovský (za pravdu mu dalo 15 % účastníků ankety).

Co je to vlastně ta kvalita?Obecně je kvalita měřítkem, kterým výro-bek, výstup procesu, služba, ale i naše cho-vání plní požadavky vnitřního nebo vnějšího zákazníka. Jinak řečeno, kvalita vyjadřuje to,

jak plníme na nás kladené požadavky. Když je plníme, pracujeme kvalitně a naše pro-dukty a služby jsou kvalitní, když je neplní-

me, jsou nekvalitní.Kvalita se tedy týká každého, na

nějž jsou kladeny požadavky, a to jsou v naší společnosti na-prosto všichni. Každý za-městnanec se kvalitou

musí zabývat, musí tedy sle-dovat a vyhodnocovat, jak plní

na něj kladené požadavky. To, zda jedinec nebo tým dodržuje sta-

novené zásady, požadavky a pravidla, se pak projeví např. v délce odstávky, počtu bezpečnostních událostí, rozpočtu apod.

Nástroj zlepšování: PDCA Chceme-li mít pod kontrolou plnění poža-davků, jež jsou na nás kladeny, uplatňujeme princip PDCA:Plan – Naplánuj (plánovací fáze)Do – Proveď (realizační fáze)Check – Zkontroluj (kontrolní a analytická fáze)Act – Zlepšuj (přijímání opatření ke zlepšení)Model popisuje uzavřený cyklus řízení, a tím zajišťuje mechanismus dlouhodobého zlep-šování, efektivního řízení a využití zpětných vazeb.

Kvalita? Žádná věda, ale poctivý a zodpovědný přístupAnketou na intranetu na začátku srpna odstartovala komunikace, jejímž cílem je zvýšit mezi zaměstnanci povědomí o kvalitě.

pracujete s principem pDCA? Co vám přináší?

Vladimír Hlavinka, ředitel divize výrobaMyslím si, že správně naplánovat a za-dat práci k provedení, zkontrolovat ji, případně schválit, zda zadání či pro-vedení vedlo k cíli, je základní mana-žerskou metodou. Zkratka PCDA tedy popisuje výstižně základní neopominu-telný princip řízení, který musí mít kaž-dý manažer zvládnutý.

Tomáš Žák, ředitel JE DukovanyPro úspěšné řízení elektrárny použí-váme PDCA cyklus standardně, do-sud však ne ve všech oblastech v plné míře. Zpravidla umíme naplánovat (P) i naplánované vykonat (D), avšak vi-dím potenciál pro zlepšení v analytické fázi (C) a v zavádění správných systé-mových nápravných opatření (A). Cy-klus se musí uzavírat a my se snažíme v tomto duchu hodně zlepšovat. Pro-to vítám, že se o kvalitě začalo uvažo-vat jako o integrální součásti systému řízení.

Miloš Štěpanovský, ředitel JE TemelínNa Temelíně pracujeme s PDCA cyk-lem samozřejmě také. Není pro nás žádnou novinkou nejen na úrovni říze-ní OJ, ale i jednotlivých odborů, a to v procesním i projektovém manage-mentu. V posledním roce jsme začleni-li tento nástroj do připravovaného Ma-nuálu řízení, který se právě dokončuje. Důvodem je jednoznačné a jasné uza-vření celého cyklu, pojmenování příčin různých aktivit a jejich vzájemné pro-pojení.

Více informací získáte na intranetu ČEZ, a. s. / Systém řízení. Své znalosti můžete prohloubit v e-learningovém kurzu, který připravily útvary Kvalita a systém řízení a Rozvoj lidských zdrojů (http://intranet.cez.cz/e-learning).

Jakým způsobem ovlivňuji kvalitu

Znám a plním na

mne kladené požadavky

Zvyšuji náročnost své práce

Snažím se zlepšovat svůj výkon

Neustále kontroluji

výsledky své práce

50 %15 %7 %28 %

15

Po fúzi společností ČEZData a ČEZnet jsme v ČEZ ICT Services nejprve doháně-li resty z minulosti. V roce 2010 jsme se už soustředili na maximální zlepšení ob-lasti dodávek projektů a úspěšný outsour-cing koncových zařízení. Mezitím jsme shromaž ďovali podněty našich zákazníků a sledovali principy nejlepší praxe v oboru.

Výsledkem těchto aktivit je projekt ICT 2012. Jeho základem je vybudování šesti kompetenčních center (KC) – Výroba, Dis-tribuce, Obchod, Zákaznické služby, Pod-půrné služby a Sdílené systémy, která vy-cházejí z primární potřeby zajistit podporu ICT služeb pro hlavní činnosti celé Skupi-ny ČEZ. Centra jsou tvořena pracovníky ICT, dalších útvarů Skupiny ČEZ a exter-ních dodavatelů. Cílem je nastavit platfor-my efektivního modelu obsluhy tak, aby nenastala potřeba zákazníků hledat řeše-ní ve vnitřních strukturách poskytovatele. Kvalita dodávaných služeb nesmí navá-dět na vytváření „šedého ICT“. Informační bezpečnost musí striktně odpovídat úrovni společnosti typu Skupiny ČEZ.

Jako servisní společnost musí ČEZ ICT Services prohloubit vnímání potřeb zákaz-

níků a nabízet optimální ICT řešení, kte-ré obsáhne všechny potřebné funkčnosti, a to za přijatelnou cenu.

„Nelze vybudovat bezchybnou firmu, ale poskytovat služby dle SLA smluv je po-vinností a zároveň slušností. Máme velmi kvalitní odborníky, kterým patří poděkování vedení společnosti za naplňování naší vize – být žádaným poskytovatelem do Skupi-ny,“ říká Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ICT Services.

Chceme rozvíjet unikátní ICT prostře-dí ve Skupině ČEZ a s ním související ex-pertizu kmenových zaměstnanců mož-ná i tím, že prostředky dnes vynakládané na externí podporu budeme raději smě-řovat do rozvoje znalostí interních zaměst-nanců, např. ve vlastním vývoji či testová-ní. Podporovat byznys a pružně reagovat na veškeré změny, kterých v této turbulent-ní době není málo (legislativa, konkuren-ce na trhu s elektrickou energií…), ovšem neznamená plnit všechna přání za každou cenu. Zákazník si musí být vědom, že kaž-dé požadované ICT řešení bude muset ob-hajovat zejména z pohledu generovaných přínosů a úspor.

Nová kompetenční centra pro lepší ICT službyV oblasti informačních a telekomunikačních technologií (iCT) a služeb změny nikdy nekončí a téměř vždy bolí. Jsou totiž využívány nepřetržitě a i malá pochybení v dodávce zákazníky zlobí.

Externí dodavatelé v ČEZ Měření

Nedílnou součástí podnikatelských akti-vit ČEZ Měření se stalo i účelné a efek-tivní využívání externích dodavatelů pro vykrývání neplánovaných poptávkových špiček po některých servisních produk-tech.

Řízené nasazování externích dodavatelů do oblasti servisu elektroměrů bylo nej-prve ověřeno pilotním projektem v regi-onu Morava. Hlavním cílem byla organi-zační a technická příprava na zajištění výrazného nárůstu požadavků sítě na vý-měny elektroměrů k úřednímu ověření.

„Převis poptávky související s požadav-ky legislativy na výměnu elektroměrů s prošlým cejchem umíme naplánovat. Musíme být ale schopni pružně pokrý-vat i požadavky zákazníků, které se pře-dem plánovat nedají. A zejména při tom-to neplánovaném převisu poptávky je účinná spolupráce s dodavateli velmi důležitá,“ vysvětluje Jiří Abel, vedou-cí skupiny Řízení dodavatelů. „Vzhle-dem k tomu, že nemůžeme mít předem přesnou informaci o požadavcích na-šich zákazníků, a tedy ani o rozsahu vy-užití externích dodavatelů, musíme umět jejich nasazení plynule regulovat. Ať už z hlediska množství práce, místa nebo času,“ popisuje Jiří Abel specifičnost spolupráce.

Nutnost systémového dořešení této pro-blematiky vedla v minulém roce k vytvo-ření skupiny Řízení dodavatelů. Jeho specialisté se starají o co nejvýhodnější využití externích dodavatelů v rámci jed-notlivých regionů a poradí si i s plynu-lým „přeléváním“ týmů na místa poptáv-kových špiček.

„Vykrývání špiček externími dodavate-li je z dlouhodobého hlediska ekonomic-ky efektivnější, vysoutěžené ceny jsou blízké našim interním sazbám. Ekono-mický přínos zde očekáváme i díky sou-stavné optimalizaci režimu nasazování interních a externích kapacit a využití vý-hodných synergií při jejich operativním řízení,“ uzavírá Jiří Abel.Gabriela Pátková

text: Milan Dorkoprojekty

Model obsluhy zákazníka

BRM (business relationship management) – projednává se zákazníkem strategický rozvoj segmentu, regulace – Strategie ICTSLM (servis level management) – denní kontakt se zákazníkem v oblasti delivery služeb (SLA, reporting, fakturace, …) – ČEZ ICT ServicesKZ – koncová zařízení (PC, notebooky, mobilní telefony, …)STO + EpS – systémy technické ochrany a elektrické protipožární systémy

ZÁKAZNICKÝ SEGMENT

Seg

men

t KC

Dis

trib

uce

Seg

men

tové

KC

Zá

kazn

ické

slu

žby

Seg

men

tové

KC

Vý

roba

Seg

men

tové

KC

O

bcho

d

Seg

men

tové

KC

Po

dpůr

né s

lužb

y

Seg

men

tové

KC

Sdí

lené

sys

tém

y

Říz

ení e

xter

ních

ICT

služ

eb

(KZ,

Mob

ilní t

elef

onie

)

STO

+ E

PS

Pro

voz

infr

astr

uktu

ry

BRM / SLM

Komoditní služby Infra službyIT / IS služby

16

Jsme nejhodnotnější firmou regionuV žebříčku 500 společností v regio-nu střední a jihovýchodní Evropy po-dle ukazatele tržní kapitalizace se stej-ně jako před rokem na prvním místě umístil ČEZ. Upevnil svou vedoucí pozi-ci před polskou bankou PKO BP a pol-skou energetickou společností PGE. Z českých firem se podle tohoto ukaza-tele ještě na devátém místě umístila Ko-merční banka a na jedenáctém Tele-fónica Czech Republic. Podle tržeb se ČEZ umístil na páté příčce. (Žebříček CE TOP 500 popáté zveřejnila společnost Deloitte, 7. 9.)

přečerpávačka za jádro se nelíbí„Konec jaderné energetiky byl schvá-len. Přechod na obnovitelné zdroje vy-žaduje nyní velice mnoho inteligence a angažovanosti. Občané odmítají vý-stavbu přečerpávací vodní elektrárny Riedl. Vyptávat se a prověřovat si fakta je určitě oprávněné. Nicméně jedno ne-lze: říkat ne jaderné energetice a sou-časně odmítat první větší projekt souvi-sející s energetickou revolucí. To prostě nejde dohromady!“(bavorský ministr životního prostředí Mar-kus Söder v rozhovoru pro Passauer Neue Presse, 9. 9.)

Vypínání elektřiny německým podnikůmZajišťovat stabilitu sítě není bezpodmí-nečně nutné jen zapínáním a vypínáním elektráren. Existuje daleko inteligentněj-ší a nákladově výhodnější metoda, jejíž potenciál se nevyužívá. Kouzelný termín zní řízené vytížení. V závažných přípa-dech se odstaví průmysloví velkoodbě-ratelé – samozřejmě za náhradu. Prů-mysl je připraven o tom jednat. Avšak přinejmenším stejně důležité jako vý-stavba nových elektrárenských kapacit je budování přenosových sítí.(komentář německého listu Handelsblatt k ukončení jádra, 2. 9.)

Připravil: Ladislav Kříž

ČEZ ve Vrchlabí v rámci konceptu energeticky chytrého regionu představil první dům v Česku s chytrými měřidly všech energií. Ve vybraném panelovém domě bylo koncem srpna ve 40 bytech instalováno celkem 320 inteligentních měřidel – elektroměrů, vodoměrů, plynoměrů a indikátorů topných nákladů na radiátory.

Nejlépe měřený dům ve střední Evropě

text: Jan Beneš, Gabriela Pátkováfoto: archivprojekty

Nový měřicí sys-tém ve vrchlab-ském domě, kde bude ČEZ společ-ně s dalšími doda-vateli energií in-stalovat moderní měřidla, je multi-utilitní, bude se tu tedy měřit spotře-ba všech energií, které každý byt odebírá – od elek-třiny, plynu a stu-dené vody přes teplou vodu až po teplo pro vytápě-ní. Technické ře-šení je sestaveno z komponent fi -rem Landis+Gyr, Siemens, Bonega a Modemtec.

„V České re -publice jde o zcela unikátní systém mě-ření. Hledali jsme vhodný objekt, kde by bylo možné v každodenní praxi multi-utilitní měření odzkoušet. Jako optimální se ukázal bytový dům ve správě Bytové-ho podniku města Vrchlabí,“ říká Franti-šek Müller z ČEZ Měření, vedoucí technic-kého týmu projektu, v rámci kterého jsou tato měřidla nasazována.

Spotřeba pod kontrolouSamotná instalace chytrých měřidel ve vy-braném domě ve Vrchlabí nepřinese do-mácnostem žádné náklady. Nedojde ke změně cen distribuce nebo cen jednot-livých energií mimo standardní ceníky. Nový webový portál, který je v přípravě, nabídne v budoucnu vybraným zákazní-kům i zobrazení detailního průběhu spo-třeby v pohodlí domova. Díky němu bude

odběratel na svém počítači moci sledovat spotřebu elektřiny v jednotlivých hodinách dne.

Současné vs. inteligentní měřeníVe stávajícím pojetí je spotřeba elektřiny měřena a ukládána do paměti, avšak ode-čtena a vyfakturována pouze jednou roč-ně. Moderní elektroměr spotřebu měří a do paměti ukládá každých 15 minut. Vedle toho umí vyhodnotit a zazname-nat i „kvalitu dodávky“, tedy např. přepětí, podpětí či odchylky od požadované frek-vence. Také zaznamenává napadení, jako je třeba neoprávněný mechanický zásah do elektroměru. Takto získaná data z elek-troměru, ale i plynoměru nebo vodomě-ru, se automaticky přenášejí do datového centra. Tam se využívají nejen pro faktura-ci, ale i pro lepší technické řízení sítě.

co píší jinde

17

Co můžeme na podzim očekávat od EU?

Bruselský koloběh se po prázdninách opět rozběhl na plné obrátky. Jaká kon-krétní legislativa s přímým dopadem na ČEZ bude ještě letos přijata či projedná-vána?

Dá se očekávat přijetí upraveného ná-vrhu nařízení o integritě a transparent-nosti trhu s energiemi, jež má nastavit evropský právní rámec s cílem předchá-zet tržnímu zneužití a manipulacím s tr-hem a které je založeno především na monitorování dat z energetických trans-akcí. Toto nařízení by mělo být během podzimu zveřejněno v Úředním věstníku a 1. 1. 2012 nabýt účinnosti.

Dalším legislativním aktem, u něhož se očekává finalizace a zveřejnění, je návrh nařízení o OTC derivátech, které by mělo podle Evropské komise snížit riziko ev-ropských trhů s deriváty. Byť toto naří-zení vstoupí v platnost, jeho aplikace je podmíněna přijetím prováděcích předpi-sů, na které bude navázána i jeho účin-nost. V říjnu by měla Evropská komise také zveřejnit svůj návrh revize stávající směrnice o trzích finančních instrumentů (tzv. MIFID), jehož zveřejnění bylo naplá-nováno už na červenec. Komise plánu-je rovněž prezentovat dva nové nástroje na podporu infrastruktury: nástroj na roz-voj (nejenom) energetické infrastruktury, o jehož podobě a financování se aktuál-ně vedou na institucionální a mezivládní úrovni velké diskuze, a nařízení, jehož cí-lem je urychlit proces schvalování a při-dělování povolení pro infrastrukturní pro-jekty tzv. evropského zájmu.

S prvořadným významem pro ČEZ je nutno zmínit i projednávání směrnice o energetické účinnosti, kterou Evrop-ská komise představila koncem června. Diskuzím a snaze nalézt kompromis se bude věnovat současné polské předsed-nictví, ovšem dosažení konsenzu v rám-ci spolurozhodování rady a parlamentu se do konce roku nepředpokládá. Vý-sledná podoba této směrnice však bude podstatná pro další vývoj elektroenerge-tiky v celé EU.Jiří Horák

energetikatext: Gabriela Pátkovábez hranic

„Znalostní databáze umožní uživatelům – kolegům z divize international a zahranič-ních akvizic – rychle a efektivně využívat znalostí firmy, aniž by je museli opakova-ně a pracně vytvářet znovu. Kromě sdílení cenných informací tak i ušetří čas spojený s hledáním již jednou nalezeného a osvěd-čeného,“ popisuje hlavní benefity data-báze Martin Pacovský, ředitel útvaru říze-ní zahraničních majetkových účastí (ZMÚ) a garant projektu.

Rychlá navigace a přehledná struktura Informace v databázi jsou rozčleněny do několika základních oblastí. Část Projekty shromažďuje informace o všech stěžejních projektech zahraničních akvizic – jako např. dobu trvání, jméno projektového ma-nažera, průběžné i závěrečné prezentace z projektů. V části Dokumenty jsou k na-lezení zápisy z důležitých jednání, organi-zační struktury, projektové listy, reporty, ša-blony a mnohé další. V části Experti najde uživatel základní údaje o odbornících z di-vize international, jejich kontakty, ale třeba i jazykovou vybavenost.

Databáze je navíc rozdělena do jednot-livých znalostních oblastí (knowledge are-

as) se zaměřením na vybraná prioritní té-mata zahraničních akvizic Skupiny ČEZ. „Budete-li potřebovat více informací např. k inkasu pohledávek nebo netechnickým ztrátám, stačí vyhledat danou oblast. A po-kud budete chtít najít odborníka v dané oblasti v jiné lokalitě, stránka Experti vám umožní najít jak kontakt, tak detailní infor-mace o kolegově expertize,“ popisuje prá-ci s databází Linda Kolouchová, specia-listka útvaru věcné řízení ZMÚ a vedoucí projektu.

Bez hranicK dnešnímu dni obsahuje znalostní data-báze přes 150 projektů, 1200 dokumen-tů, okolo 50 expertů a zahrnuje informace ze zahraničních akvizic v Albánii, Bulhar-sku a Rumunsku. V následujících měsí-cích bude doplněna o znalosti a zkuše-nosti i z ostatních zemí – Polska, Německa a Turecka. „Databáze opět posune dál možnosti spolupráce v rámci zahranič-ních akvizic. Věříme, že bude fungovat ne-jen jako úložiště nabytých znalostí, ale jako platforma s prostorem pro diskuzi a vzá-jemnou výměnu nápadů pomůže nachá-zet nová řešení a postupy,“ uzavírá Martin Pacovský.

Sdílení zkušeností v zahraničí bude jednoduššíVzájemná výměna zkušeností mezi zeměmi, kde Skupina ČEZ působí, je dlouhodobou prioritou divize international. Ta nyní v pilotní verzi spouští znalostní databázi (Knowledge management system), která výrazně zjednoduší přístup k již jednou nabytému know-how.

Fulltextové a rozšířené vyhledávání Oznámení a novinky Menu uživatelského konta Představení odborníků v systému

Navigační menu Top 10 nejoblíbenějších dokumentů Diskuzní fórum

18

Nová kampaň, nová nabídka

Skupina ČEZ oslovuje odběratele ply-nu s další zajímavou nabídkou, která je spojena s reklamní kampaní Plaťte jen za plyn, který spotřebujete!

Domácnostem nabízí novou produkto-vou řadu Praktik, u které zákazník ne-platí stálé měsíční poplatky. Na českém trhu je ČEZ jediným dodavatelem, který svým odběratelům plyn bez stálých mě-síčních poplatků nabízí. Volbou Praktik mohou v závislosti na své spotřebě uše-třit tisíce korun, v procentuálním vyjád-ření až 20 %.

„Přidáním produktové řady Praktik do naší nabídky pro domácnosti chceme v oblasti dodávky plynu novým zákaz-níkům umožnit zvolit si takovou formu úspory v kombinaci s formou obsluhy, která jim osobně nejvíce vyhovuje. Po-tvrzuje to náš zájem i nadále posilovat na trhu s plynem pro koncové zákaz-níky, kde již nyní máme téměř 150 000 klientů, a jsme tak největším alterna-tivním dodavatelem plynu v České re-publice,“ říká Alan Svoboda, ředitel divi-ze obchod.

Získání informací nejen o produktové řadě Praktik, ale i o konkrétní úspoře je velmi jednoduché. Stačí zavolat či po-slat jedinou SMS zprávu ve tvaru PLYN na číslo 733 999 999 a zájemce bude následně kontaktován naším operáto-rem s potřebnými informacemi.

„S produktovou řadou Praktik pro plyn přinášíme koncept Plaťte jen za to, co opravdu spotřebujete, který podle na-šich výzkumů plní přesně očekávání zá-kazníků. Těm chceme maximálně zjed-nodušit proces rozhodování a získávání informací o nabídce a úspoře, proto ote-víráme další komunikační kanál, kterým jsou SMS zprávy s následným kontak-tem od našeho operátora. Zákazník tak může vše jednoduše vyřídit v pohod-lí svého domova a v čase, který mu vy-hovuje,“ dodává Zuzana Řezníčková, výkonná ředitelka ČEZ Prodej pro seg-ment Retail.Marta Ctiborová

www.cez.cz/plyn JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ

JIŽ ŽÁDNÉSTÁLÉ MĚSÍČNÍPOPLATKYS plynem od ČEZ platíte jen za to, co opravdu spotřebujete.

Volejte nebo pošlete SMS ve tvaruPLYN na číslo 733 999 999a my vám spočítáme vaši úsporu.

Více informací naleznetena www.cez.cz/plyn.

CEZ_plyn_PxN_135,5x270_sporak.indd 1 30.8.2011 15:51:47

www.cez.cz/plyn JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ

JIŽ ŽÁDNÉSTÁLÉ MĚSÍČNÍPOPLATKYS plynem od ČEZ platíte jen za to, co opravdu spotřebujete.

Volejte nebo pošlete SMS ve tvaruPLYN na číslo 733 999 999a my vám spočítáme vaši úsporu.

Více informací naleznetena www.cez.cz/plyn.

CEZ_plyn_PxN_135,5x270_sporak.indd 1 30.8.2011 15:51:47

19

Znovu vám přinášíme výběr z nejzajímavějších dotazů, které jste v letních měsících zasílali do Oranžové schránky na intranetu Skupiny ČEZ. Tak jako vždy na ně odpovídali příslušní experti Skupiny ČEZ.

Hledáte odpověď? Zeptáme se za vás…

Své dotazy posílejte do Oranžové schránky na intranetu Skupiny ČEZ

Pokud přivedu jednoho nebo více zákazníků, kteří přejdou k odbě-

ru plynu od ČEZ Prodej, získám kromě dobrého pocitu i nějaký bonus?

O možnosti odměňovat zaměstnan-ce za nové zákazníky jsme již něko-

likrát uvažovali. Bohužel nám v tom ale brání náš pracovně právní vztah. Odmě-ňování zaměstnanců je upraveno v kolek-tivních smlouvách jednotlivých společnos-tí v rámci Skupiny ČEZ a v individuálních smlouvách o mzdě. Vzhledem k tomu, že mzda je poskytována zaměstnancům za práci podle pracovní smlouvy, nebylo by možné motivační odměnu za získání zá-kazníka v segmentu prodeje plynu zahr-nout do mzdy. Poskytování takového bo-nusu by bylo možné pouze na základě jiného právního vztahu mezi zaměstnan-cem a příslušnou společností, založeného na zvláštní smlouvě. Ivana Šturmová, ředitelka úseku sociální vzta-hy, divize personalistika ČEZ

V objektu ČEZ Zákaznické služby v Plzni jsem si na chodbách všim-

la košů na tříděný odpad. O to víc mě překvapuje, že naše centrála v Praze na Duhové nemá funkční třídění odpa-du řádně zajištěno. Za podporu recyk-lace nepovažuji rozdělený odpadkový koš v kuchyňce, do něhož se nevejde plastová lahev ani noviny a který na-víc každé odpoledne uklízečka sesype do jednoho pytle, ani miniaturní skříň-ky u kopírky, které nejdou otevřít. Mrzí

mě, když vidím, kolik recyklovatelné-ho odpadu, od denního tisku přes kra-bice od dodávek Office Depotu až po plastové lahve, skončí ve směsném odpadu…

Ve všech budovách jsou vedle roz-děleného odpadkového koše v ku-

chyňské lince (pro odpad biologický, pří-padně sklo) také velké nádoby na tříděný odpad (plasty a papír). V budově D2 se na-cházejí na chodbě v každém patře, v bu-dovách D1 a D3 jsou umístěny v kuchyň-kách (na chodbách nejsou z důvodu požární bezpečnosti). V copy místnostech jsou situovány krabice pro likvidaci papíru z tiskáren. Ve vámi uváděných skříňkách (miniaturních) je box na papír určený ke skartaci. Pokud je třeba likvidovat krabice např. Office Depot, odnáší je denní úklido-vá služba průběžně. Odpadové hospodář-ství v každé budově má několik kontejnerů na směsný odpad, ale samozřejmě i kon-tejnery na plasty, papír (karton zvlášť), sklo. Kontejnery jsou umístěné v 1. PP a vyváže-jí se prakticky každodenně. Jan Novotný, specialista-centrála, ČEZ Sprá-va majetku

Velmi by mě zajímala spotře-ba energie našich elektromobi-

lů (kWh/100 km) a její cena na dobíje-cích stanicích.

Spotřeba Peugeotu iOn je průměr-ně 12 kW/100 km, samozřejmě

je to ovlivněno stylem jízdy, jako je tomu i u ostatních vozidel. Při současných ce-

nách elektřiny je to v přepočtu kolem 50–60 Kč, v závislosti na tarifu. Jana Dvořáková, specialistka čistých technolo-gií – elektromobilita ČEZ

ČR i ČEZ jsou součástí Evropy. Proč tedy nemohu v rámci bene-

fitů žádat o fakturační proplacení do-volené, resp. pobytu v hotelu, který si zajistím u zahraničního provozovate-le?! Bylo mně řečeno, že se proplácí pouze faktury s českými IČO. Pak je osobní účet u zaměstnavatele ČEZ, pokud zaměstnanec chce zregenero-vat své síly dle svých vlastních před-stav, bezpředmětný. Význam má pou-ze tehdy, pokud bych chtěl dotovat cestovní agentury v ČR nebo si každý rok kupovat brýle atd. Nešlo by tento systém změnit?

Zaměstnavatel se velmi intenzivně zabýval touto problematikou s ohle-

dem na legislativní dopady a nastave-ní interních procesů ve Skupině ČEZ. Po vyhodnocení veškerých dopadů jak na za-městnance, tak také na zaměstnavatele, zaměstnavatel v současné době neuvažuje o změně již nastavených pravidel v oblas-ti čerpání osobních účtů formou rekreace. Eva Krulišová, vedoucí skupiny zaměstnanecké výhody, divize personalistika ČEZ

připravil: útvar vnitřní komunikaceoranžová spojení

20

Vladimír TošovskýPodporu fotovoltaiky zaplatíme všichni

Téměř celý svůj pro-fesní život strávil v energetice, několik let i ve Skupině ČEZ. S výjimkou 14 mě-síců, kdy byl minist-rem průmyslu a ob-chodu v úřednické vládě Jana Fischera. Nyní je Vladimír To-šovský předsedou představenstva akcio-vé společnosti ČEPS, výhradního provozo-vatele přenosové sou-stavy na území ČR.

Poprvé jsme se potkali před několika lety. Tehdy byl po vážné autonehodě. „Nedo-kážu nečinně sedět, tak jsem si pořídil in-validní vozík, abych byl pohyblivý. Jsem v pohodě, jen musím řešit, jak zvládat zá-kladní životní potřeby,“ říkal se smíchem. Když jsme tehdy po několika desítkách mi-nut našli klíče od WC pro vozíčkáře, zjis-tili jsme, že je tam uskladněn kancelářský papír. Přesto bral Vladimír Tošovský celou situaci s humorem a ještě nás uklidňoval, abychom si z toho nic nedělali. Říkala jsem si, jaký asi bude nyní. Přece jen je to ne-dávný ministr, šéf ČEPS… A byla jsem pří-jemně překvapená – byl totiž úplně stejný.

Co je to vlastně přenosová soustava? Je to součást elektrizační soustavy, tzn. celé cesty od výroby elektřiny v elektrár-nách až ke konečnému spotřebiteli. Je to soustava 400 a 220 kV, na kterou pak na-vazuje 110kV distribuční soustava. Elekt-

řina do soustavy vstupuje z výroby, z dis-tribuce, ale třeba i ze zahraničí. Úkolem přenosové soustavy je elektřinu převzít a přenést ji tam, kde je jí potřeba. Zodpo-vídáme také za vyrovnanou bilanci, tzn. za to, že v každém okamžiku se vyrábí jen to-lik elektřiny, kolik se jí spotřebovává. A třetí naší úlohou, nesmírně důležitou, je spolu-práce se zahraničím. Naše soustava je re-lativně mohutná a velice dobře postavená, ale zároveň malá. Proto jsme součástí cel-

ku propojených soustav, navzájem si po-máháme a udržujeme schopnost přenosu elektrické energie po celé Evropě.

Co všechno ČEPS spravuje? ČEPS, a. s., udržuje, obnovuje a rozví-jí celkem 5472 kilometrů vedení o napě-tích 400, 220 a částečně i 110 kV, 39 roz-voden s 68 transformátory převádějícími elektrickou energii z přenosové do distri-buční soustavy. Zajišťuje také přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elek-trické energie.

Co od vás zákazníci očekávají?Hlavně to, že budeme poměrně levní – nejlépe kdybychom pracovali zadarmo. Každý zákazník po nás ale zároveň chce, abychom své služby poskytovali nonstop. Proto musíme být velmi efektivní. Snaží-me se, aby naše činnost byla spolehlivá za všech okolností a za rozumných nákla-

dů. Musíme přenosovou soustavu rozvíjet jako celek v souladu s potřebami zákazní-ků, ale i výrobců – a v zájmu mezinárodní spolupráce. Těch úkolů je relativně hodně, přitom se často stáváme terčem mediál-ních útoků, že jsme při něčem zaspali. Po povodních jsme mnohokrát vedli diskuze, proč máme naše vedení nad zemí, když ale přišel vítr a popadaly stožáry, tak se zase všichni ptali, proč jsme ta vedení ne-zakopali do země…

V každém okamžiku se musí vyrábět jen tolik elektřiny, kolik se jí spotřebovává

21 rozhovor text: Vladimíra Rosendorfová s přispěním Petra Holubafoto: WWA

22

Existuje dispečerské řízení přenosové soustavy i v rámci celé Evropy?Částečně ano. Každý členský stát EU má zodpovědnost za svou energetic-kou bilanci a má své dispečerské řízení. Současně je ale součástí propojených soustav. Dispečinky spolu komunikují a vyměňují si informace, a to velice rych-le. Společně se snažíme neustále zlepšo-vat parametry řízení a zvyšovat spolehli-vost.

Se kterým státem máme nejživější spolupráci?Se všemi sousedními. Není to o státech, ale o provozovatelích přenosových sou-stav. My se sousedy neobchodujeme, ale soustava musí mít schopnost elektřinu přenést od nás k sousedovi a naopak.

Předpokládáte poměrně masivní in-vestice do přenosové soustavy. Proč jsou potřeba? Do roku 2013 chceme investovat přes 60 miliard korun prioritně do vedení, roz-voje sítí a transformačních stanic. Důvo-dem investic je skutečnost, že se staví a budou stavět nové výrobní zdroje a ros-tou také požadavky na spotřebu, například na severní Moravě. Současně potřebuje-me posilovat schopnost soustavy importo-vat nebo exportovat elektřinu, říkáme tomu odstraňování úzkých míst.

Říkal jste, že přenosová soustava fun-guje vlastně autonomně. Je možné v případě potřeby rozpojit na hranici soustavy dvou zemí? Je na nějakém posledním stožáru před hranicí něja-ký vypínač?

Žádný vypínač na hranicích není. Každá linka, i ta distribuční, má vypínací prvky na začátku a na konci, tzn. v rozvodnách. Otázkou je, na základě čeho bychom ji vy-pnuli.

Třeba v souvislosti s rázovou vlnou, která v loňském roce přišla z Němec-ka, kde větrné elektrárny vyráběly pří-liš mnoho elektřiny…V případě neočekávaného přetoku ener-gie nastane přetížení určitých prvků. Po-kud by to bylo hraniční vedení, první re-akcí je samozřejmě toto hraniční vedení vypnout a energii rozlít po ostatních prv-cích. U nás se však hraniční vedení nepře-těžují. My musíme spíše ošetřit přetok do úzkých míst a ta bývají uvnitř soustavy. Na-ším úkolem je předcházet destrukci, přetí-žení nebo poruchovému stavu uvnitř sou-

stavy a reagovat na ně. Nejsme v žádném případě oprávněni rozlišovat, jestli to bylo z Německa, Polska, Rakouska nebo z naší výroby. Musíme reagovat na skutečnost, že se nám přetěžuje nějaké naše zařízení.

Jak se měří elektřina, kterou dodává-te do jednotlivých regionů či dokonce do sousedních zemí?

V každém předacím místě jsou elektromě-ry v principu stejné, jako máte doma. Kro-mě elektroměrů máme ještě zařízení dis-pečerské řídicí techniky. Tam je vidět i to, kolik se v ČR momentálně vyrábí a spotře-bovává energie.

Určitě jste měl možnost srovnávat přenosové soustavy v jiných zemích a u nás. Jak jsme na tom?Velmi dobře. V porovnání s ostatními jsme na lepším evropském průměru, co se týká topologie naší soustavy, tzn. schopností za-pojovat, i technického stavu. Je to dáno tím, že jsme investovali do modernizace prvků včetně řídicích systémů a dispečerského ří-dicího systému. Ten máme, troufám si říct, jeden z nejmodernějších v Evropě.

Ve které zemi mají přenosovou sou-stavu opravdu špičkovou? Takovou, na jejíž úroveň bychom se chtěli jed-nou dostat?To je chiméra. Neexistuje žádná jiná sousta-va, se kterou se dá ta naše srovnat. Může-me porovnávat jen jednotlivé prvky, technic-ké parametry. Máme jinou sestavu zdrojů, máme jinou sestavu regulovatelných a ne-regulovatelných zdrojů, ale naše schopnos-ti jsou celkově na velmi dobré úrovni.

V únoru loňského roku bylo v ČR po-zastaveno přijímání žádostí o připojo-vání dalších fotovoltaických elektrá-ren. Jak to bude do budoucna?Zadali jsme studii, jejímž cílem je zjistit, zda připojováním dalších zdrojů neohrozí-

me dodávky elektřiny zákazníkům. Ty sa-mozřejmě nezajímá, že se v soustavě ob-jevila neregulovatelná výroba. Do loňského února žádná regulace neexistovala a in-vestoři do fotovoltaických elektráren měli neohraničené možnosti. To, co je dnes-ka naslibováno v rámci uzavřených smluv s distributory, překračuje schopnost sou-stavy. Proto jsme požádali distributory, aby

Proč nemá pekař dvacetiletou garanci na výkup všech svých rohlíků?

Dispečink ČEPS, a. s.

23

pozastavili přijímání nových žádostí, než se udělají výpočty a zjistí se, co je vlastně v elektrizační soustavě připojeno a jak se to prakticky chová.

Jaký je vlastně celkový instalovaný vý-kon všech v ČR připojených fotovol-taik k dnešnímu datu?Do naší přenosové soustavy není připoje-na ani jedna, ale podle informací od distri-butorů je to 1980 MW.

Právě letošní léto mělo ukázat, co slu-neční zdroje se soustavou reálně dě-lají. V červenci ani v srpnu však slun-ce moc nesvítilo, podařilo se vám tedy vůbec nějaké praktické poznatky zís-kat? Nějaké poznatky už máme. Nejde jen o fo-tovoltaiku, ale i o vítr, protože oddělovat tyto zdroje od sebe je problematické. Pro nás a pro celý energetický sektor je ne-smírně cenné, že obchodníci dokázali za-reagovat na to, že mají ve svých portfoliích i výrobu fotovoltaik, a krátkodobě vyrovná-vají odchylku daleko lépe, než jsme před-pokládali. Proto není zvýšený nárok na podporu služby tak velký, jak jsme čekali.

A jak to tedy zatím vypadá? Největším problémem je, že nemáme k dispozici historickou řadu. Máme pou-ze první čísla, takže jen odhadujeme. Ne-gativní vlivy nejsou zatím nijak tragické, ale varoval bych před tím, abychom je bagate-lizovali. Proto například děláme i preventiv-ní opatření v konfiguraci v době, kdy oče-káváme zvýšenou výrobu z obnovitelných zdrojů v Německu, zvláště ve větrných elektrárnách.

Jeden starší rozhovor s vámi nesl ti-tulek Vladimír Tošovský: Zelená elek-třina nás přijde draho. Jste rád, že se vaše slova díky masivní podpoře foto-voltaik potvrdila? Nejsem, protože za to nyní platíme a ještě dlouho budeme platit my všichni. Od za-čátku bylo jasné, že to takhle musí dopad-nout. Míra podpory fotovoltaiky byla na-prosto neopodstatněná. Je to byznys jako každý jiný. Podpora mohla být maximálně pro jakýsi rozjezd, nikoli pro celou dobu. Nikdo se však nezajímal o to, jaké dopa-dy to přinese. I česká ekonomika má své limity. Proč nemá třeba pekař dvacetiletou garanci na výkup všech svých rohlíků? To

je chyba systému, a ne investorů, nevyčí-tejme to proto těm fotovoltaikům. Ti uděla-li jen to, co se po nich chtělo, a využili vy-tvořeného prostředí. Že bylo to prostředí vytvořeno špatně, což je ten zásadní pro-blém, není jejich vina.

V roce 2009 jste byl jmenován mini-strem průmyslu a obchodu. Čím vás toto období obohatilo? Na tuto nabídku jsem kývnul s tím, že jde jen o pět měsíců do předčasných voleb. A když jdete někam na pět měsíců, ne-máte žádné zásadní ambice. Kdybych vě-děl, že z toho nakonec bude měsíců čtr-náct, udělal bych spoustu věcí jinak, a to právě v té strategické oblasti. Mým cílem bylo zejména obnovit energetickou kon-cepci. My jsme ji zpracovali a představili veřejnosti. Myslím, že je to dokument velmi kvalitní, vyvážený a jeho jednotlivé části na sebe dobře navazují. Bohužel se pak stal spíše materiálem ke zviditelňování jednotli-vých skupin. Ale nakonec tím nejvýrazněj-ším, co mi mé ministrování dalo, byl zisk ti-tulu Ropák roku.

Za co jste toto označení získal? Za názor, že bez prolomení územních li-mitů na těžbu uhlí se prostě neobejdeme, pokud nechceme dopustit totální destruk-ci českého teplárenství. Můžeme jít i jinou cestou, ale za to, co mi bylo předloženo jako alternativní strategie, bych na střední škole dostal pětku.

Pět let jste strávil ve Skupině ČEZ. Na co nejraději vzpomínáte?Na elektroenergetice si nejvíce vážím pro-fesní cti. Energetici jsou hrdí na to, že je-jich zařízení funguje. To se příliš neprojevu-je v dobách, kdy se nic neděje, ale v době, kdy jsou potíže – kalamity, námrazy, povod-ně. Vždy jsme si navzájem pomáhali a toho si cením nejvíc. Přál bych si, aby to tak zů-stalo a aby se profesní čest nevytrácela.

Jak hodnotíte spolupráci ČEPS se Skupinou ČEZ?Nemohu si stěžovat. Jsme součástí jedné soustavy, máme stejné názory a zájmy, což jsou i zájmy konečných zákazníků. Mezi tím je sice postavený vlastní byznys, ale to je v pořádku. Neformální spolupráce není, bohužel, úplně reálná. Musíme striktně do-držovat řadu faktorů daných vyhláškou či dokonce zákonem.

Vladimír Tošovský

Vzděláníg Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze, obor Přenos a rozvod elektřiny + postgraduální studium na ČVUT

Kariérag 1986–2001 Středočeská energetická, a. s., vedoucí referátu odboru řídicí techniky a další vedoucí poziceg 2001–2005 ČEZ, a. s., ředitel OJ ČEZ Tradeg 2005–květen 2009 ČEPS, a. s., ředitel úseku trading, od roku 2006 generální ředitel a předseda představenstvag květen 2009–červenec 2010 ministr průmyslu a obchodu v „úřednické“ vládě Jana Fischerag 2010–dosud ČEPS, a. s., generální ředitel a předseda představenstva

RodinaŽenatý, tři synové. Manželka Alena pracuje v ČEZ Distribuce, a. s., jako specialistka kontroly kvality a spolehlivosti.

HobbySport – hlavně cyklistika a lyžování, pobyt v přírodě, rybaření

24

5

4 15

tým text: Roman Peterkafoto: Petr Kurečka

Už čtyři roky se v are-álu uhelné elektrárny v Ledvicích buduje nový zdroj o výkonu 660 MW s nadkritic-kými parametry páry. Na realizaci projektu pracují stovky subdo-davatelů pod vedením hlavního dodavatele, kterým je Škoda Praha Invest. Ohlídat, aby vše bylo provedeno v poža-dované kvalitě a včas a aby dodavatelé fak-turovali podle postupu dodávek a montážních prací, je úkolem projek-tového týmu.

Dohlížet na tak rozsáhlou stavbu, která na-víc probíhá za provozu elektrárny (tři stá-vající výrobní bloky stále běží), není nic jednoduchého. Tým proto dnes namís-to původních 11 čítá 20 lidí. „Jeho jádro v podstatě zůstalo beze změn, postupem času se ale rozšířilo o kolegyně, které nám pomáhají s ekonomickou stránkou pro-jektu,“ říká vedoucí týmu Václav Kopecký. On sám původně projekt vedl, pak si „od-skočil“ na pozici vedoucího projektového týmu MOL, aby se začátkem nového roku do vedení ledvického projektového týmu vrátil. Do té doby tým vedl Josef Zahrad-ník, který má nyní na starosti koordinaci vazeb mezi jednotlivými obchodními ba-líčky, do nichž je celá výstavba rozdělena.

Balíčků je zhruba 90, aktivních je v sou-časné chvíli něco kolem 30. Každý z nich reprezentuje některý z technologických cel-ků, to znamená různé množství dodava-telů, kteří na jeho realizaci pracují. Dohled nad průběhem dodávek v rámci jednotli-vých obchodních balíčků mají mezi sebou rozdělen členové projektového týmu. Je-jich práce není jednoduchá. Zkoordinovat při tak rozsáhlé investiční akci dodavatele, aby si v práci nepřekáželi a aby jejich čin-nosti na sebe správně navazovaly, a také ře-šit, kdo může za to, když se něco nepodaří tak, jak mělo, se někdy neobejde bez emo-cí. Jak ale podotýká Václav Kopecký, vše je „v normě“. „Žádná stavba neběží hladce, třecí plochy se objevují vždycky, pokud je toto tření jen malé, je to dobré. A u nás je tření minimální,“ říká s úsměvem.

Kotel jako unikátVýstavba nového zdroje v Ledvicích zača-la v roce 2007, rozdělena je do šesti etap. Celková hodnota investice činí více než 30 mld. Kč. V první etapě bylo nutné zbou-rat staré administrativní a obslužné objek-ty, a uvolnit tak prostor pro stavbu nového

zdroje. Další dvě etapy se týkaly výstavby chemické úpravny vod a nového zauhlo-vání. Pak přišly na řadu práce na stavební části hlavního výrobního bloku, které byly zahájeny v lednu 2009. V únoru 2010 do-razila do Ledvic čtveřice nosných ocelo-vých sloupů o délce 30 m a váze 90 t, kte-ré se staly základem pro konstrukci, na niž je zavěšen kotel nového zdroje.

Průtlačný kotel v Ledvicích bude práš-kový, páru ohřeje na teploty přesahující 600 °C. Podobných kotlů zatím v Evropě mnoho není. A nikde v Evropě kotel s tako-vými teplotami není v provozu tak dlouho, aby bylo jasné, jaká úskalí se při jeho pro-vozování mohou vyskytnout. Náročná je už výroba. „Jde zejména o komponenty pro tlakovou část, kde musí být velmi precizně dodrženy technologické postupy při svařo-vání – stačí malá chyba a už je nutná opra-va,“ říká zástupce vedoucího projektového týmu Nový zdroj Ledvice Karel Ludvík. „Hod-ně to zdržuje průběh celé výstavby – původ-ně plánované rozsahy kontrol jsou někdy překročeny více než desetkrát,“ podotýká.

Tisíce tun železa ve strojovněV polovině loňského roku do Ledvic zača-ly postupně přijíždět hlavní výrobní techno-logie. Prvním kusem byl 320 t vážící stator generátoru, který dorazil po železnici vlo-ni začátkem září. Cesta statoru pro generá-tor nového zdroje ledvické elektrárny zača-

Dirigenti dodavatelské filharmonieProjektový tým Nový zdroj v Elektrárně Ledvice

25

1 11 9

6 18

313214 19 20

8 17 7 16 1210

la v německém Mülheimu v polovině srpna. Nejpřímější železniční spojení mezi Mülhei-mem a Ledvicemi měřilo 550 km. Cesta po této trase by však zabrala více než měsíc, protože náklad by se mohl po kolejích pře-souvat pouze o víkendech. A nebylo ani úpl-ně jisté, zda by i za těchto omezujících pod-mínek drážní úřady přepravu po této trase povolily. Náklad proto nakonec cestoval jinu-dy. Nejprve byl naložen v Mülheimu na loď, která ho po Rýnu a Dunaji převezla do pří-stavu v Linci. Zde byl přeložen na železnici na dvojici speciálních vagonů s tzv. mosto-vým uspořádáním, mezi něž byl stator přes speciální přepravní štíty „vzepřen“, a putoval přes Vídeň směrem do městečka Hohenau an der March a dál přes hranice s Českou republikou a Brno do Ledvic. Přestože tato trasa znamenala zajížďku 900 km, umožnila zkrátit trvání cesty z 35 na 18 dní.

Ve středu 1. září 2010 konečně vlako-vá souprava s obřím nákladem dorazila z nádraží v Bílině po vnější vlečce do are-álu ledvické elektrárny. Tady už měli za se-bou pilné přípravy na její příjezd. Týden trvalo postavit portály s hydraulickými zve-dáky, s jejichž pomocí byl stator přeložen z vlaku na podvalník a pak zase z podvalní-ku na pozici ve strojovně. Už 3. září byl sta-tor vyzdvižen na provizorní pozici ve výšce 15,5 m. Vzhledem k jeho hmotnosti bylo nutno zvedat velice pomalu – těch 15,5 m zabralo čtyři hodiny. Na definitivní pozici byl

umístěn 16. října 2010. V dubnu letošního roku proběhlo vyrovnání osy statoru a zasu-nutí rotoru. V současné době je drtivá vět-šina technologií ve strojovně smontována, probíhá montáž potrubí. I ve strojovně však stále ještě zbývá spousta práce. „Z čistě hmotnostního hlediska je tu už zhruba 90 % veškeré hmotnosti, to ale ještě nic nezname-ná. Teď musíme ty tisíce tun železa propojit dohromady,“ vysvětluje Karel Ludvík.

Vše se musí odzkoušetVýstavba nového zdroje v Ledvicích pod taktovkou projektového týmu se nyní blíží do další fáze. „K nejbližším krokům, k nimž vše nyní směřujeme, patří zprovoznění roz-voden a řídicích systémů, abychom moh-li začít nejpozději do měsíce se zkouška-mi,“ říká vedoucí projektového týmu Václav Kopecký. „Je důležité začít se zkouškami včas, protože během nich se ukážou veške-ré skryté vady a případné nedodělky. A je potřeba mít dostatek času je všechny před zahájením provozu odstranit,“ dodává. Do-končení celého projektu je předpokládá-no v roce 2014. Tehdy by měl být nový blok předán do zkušebního provozu. Ani pak ale ještě role projektového týmu neskončí. „Během zkušebního provozu se určitě ještě ukáže celá řada problémů,“ říká Karel Lud-vík. Vyřešit je – ve spolupráci s hlavním do-davatelem Škoda Praha Invest – bude úko-lem projektového týmu.

Projektový tým NZ ELE

Václav Kopecký vedoucí PT

Lucie Janušová asistentka

Karel Ludvík zástupce vedoucího PT

François Brocard specialista realizace investic

Miroslav Blažek specialista realizace investic, expediter

Josef Zahradník expert technické podpory

Otakar Fajfr specialista realizace investic

František Filip specialista realizace investic seníor

petr Jirava specialista realizace investic

Jiří Král specialista realizace investic, strojovny

Antonín Martykán specialista realizace investic

Josef Marvan specialista realizace investic senior, realizace strojní IV

pavel Mihulka specialista realizace investic senior

Ondřej Němec specialista realizace investic, jakost, audit a řídicí dokumeny

Vilém Novotný specialista najíždění

Jiří Oliva specialista realizace investic

Milan Sedláček specialista realizace investic senior

Miloslav Šlouf specialista realizace investic, stavební část

patrik Tůma specialista realizace investic, kotelny a zauhlování

Miroslav Wertheim specialista řízení změn, rizik a dokumentace

pavel procházka specialista řízení rizik a změnových řízení

Eva Šubrtová specialista pro controlling projektů

Lenka Sebránková specialista pro controlling projektů

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

26 text: Renata Skupníkováfoto: archivskupina v pohybu

Cílem těchto setkání je předávání zkuše-ností mezi jednotlivými elektrárnami ze stej-né nebo podobné profesní činnosti. A tak zatímco zástupci oddělení strojoven a kote-len diskutovali o aktuální koncepci rozvoje a modernizace strojoven v jednotlivých lo-kalitách a srovnávali používaná energetická zařízení, na jiném místě pracovníci chemic-kých režimů rozebírali mj. vzorkování uhlí, jeho dodávku a jakost od různých dodava-telů v rámci probíhající kontroly automatic-kých vzorkovačů uhlí a laboratoří. Sešli se také technici paliv a vedlejších energetic-kých produktů, technici energetici, smě-noví inženýři nebo bezpečnostní technici a koordinátoři BOZP ČEZ. Většina těchto setkání neprobíhá pouze u „kulatého“ sto-lu, ale je doprovázena i prohlídkou zajíma-vých provozů – v letošním roce mezi ně rozhodně patřily vodní elektrárny Dlouhé Stráně, Štěchovice a Les Království, nově budované bloky v Ledvicích nebo provoz teplárny Dvůr Králové.

Teplárenští řešili spalování biomasySetkání zaměstnanců z teplárenských pro-vozů je již tradicí. Kolegové z oddělení ko-telna a controlleři z jednotlivých lokalit OJ

Teplárny zavítali v červnu do Jindřicho-va Hradce. Místo setkání nebylo vybrá-no náhodou – v Jindřichově Hradci totiž sídlí Energetické centrum, s. r. o., které je 100% biomasovou jednotkou, jež spalu-je slámu od místních zemědělců. A tak hlavním tématem setkání nemohlo být nic jiného než spalování čisté biomasy ve fluidních kotlích a úpravy na kotlích proti korozi. Část programu byla věnována sa-motné prezentaci teplárny Jindřichův Hra-dec a exkurzi do provozu.

Sdílení zkušeností na jádřePřes 1100 zaměstnanců se letos zúčastní celkem 45 profesních setkání v rámci na-šich jaderných elektráren. Témata setkání se liší podle odbornosti jednotlivých útva-rů (směnoví pracovníci, radiační ochrana, fyzici, dokumentace a další), jedno je však společné – budoucnost jaderné energeti-ky v souvislosti s událostmi v japonské Fu-kušimě a právě probíhajícími stress testy. Mezi další společná témata patřily výsled-ky červnové mise OSART v Dukovanech, připravovaná mise WANO v Temelíně, pro-blematika databáze NearMiss a samozřej-mě otázky spojené s odstávkami a dostav-bou Temelína a budoucností Dukovan.

Profesní setkánípo prázdninové přestávce pokračuje série profesních setkání, na kterých se pravidelně setkávají kolegové z klasických a jaderných elektráren, aby si vyměnili zkušenosti z provozu.

Obchodníci v rašeliněTradicí každoroční výjezdní porady di-vize obchod se stala filantropická po-moc, tedy snaha přispět svými silami dobré věci. Letošní akce se zúčastni-li jak zástupci útvarů divize obchod, tak vedení dceřiných společností ČEZ Prodej a ČEZ Zákaznické služby. Je-jich pomoc směřovala do Sdružení Kra-jina, které zajišťuje ruční kosení raše-linových mokřin v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Zástupci divize obchod pomáhali konkrétně v lokalitě Pickov u Nového Jimramova. Shrabá-vali pokosenou trávu a také tamní louky zbavovali dřevin a klestí.

„Pokud tyto louky nejsou koseny, vli-vem kyselých dešťů se na nich šíří ne-původní druhy, které dusí a vytlačují primární druhy rostlin. Louky pak ztrá-cejí svou hodnotu a mění se v nevábná a znehodnocená pleveliště,“ vysvětlila účel ručního kosení ředitelka sdružení Kateřina Marečková.

Obchodníci tentokrát skutečně pořád-ně prověřili své síly a odhodlání pomá-hat jiným. Podmínky pro jejich dobro-volnickou činnost totiž vůbec nebyly jednoduché. Pokosená tráva na louce byla po nedávných deštích nasáklá vo-dou, těžká a špatně se odklízela. Ně-která rašeliniště se měnila téměř v ba-žinu a pohyb na nich vyžadoval odvahu a někdy i fyzickou zdatnost při záchra-ně obuvi z bahna.

„Cením si kolegů, že v sobě opět našli odhodlání a mohli jsme pomoci při čin-nosti, se kterou se běžně nesetkáváme. Je to zase trochu jiný druh podpory, než jaký Skupina ČEZ běžně poskytu-je. Pro nás je to další zkušenost a i přes její náročnost věřím, že v každém zane-chala dobrý pocit z odvedené práce,“ zhodnotil celou záležitost ředitel divize obchod Alan Svoboda.Marta Ctiborová

„Jaderníci“ si prohlédli vodní elektrárnu Štěchovice

Pomáhal i šéf ČEZ Zákaznických služeb Igor Šmucr (vlevo)

27 pomáháme text: Simona Kaňokováfoto: archiv

Kolegové nejrůznějších profesí i funk-cí opakovaně věnují svůj čas, energii a schopnosti ve prospěch potřebných. Za-městnanci elektráren i dceřiných společ-ností Skupiny ČEZ již čtvrtým rokem ochot-ně pomáhali na desítkách dobrovolnických akcí. Na portále www.zapojimse.cz si vybí-rali z rozmanité škály akcí ve veřejně pro-spěšných organizacích, kde strávili svůj čas pro dobrou věc.

Měli příležitost poznat nová, zajímavá místa nebo opakovaně pomoci v nezisko-vých organizacích, v nichž už měli osob-

ní vazby a přátelství. A tak pracovali tře-ba v rukodělné dílně, omítali zdi zámečku nebo čistili okapy dětského domova. Oživili den seniorům procházkou a popovídáním, upravovali zahradu azylového domu, ošet-řovali a krmili koně či kozy, stavěli ohrady pro hypoterapii. Také napomohli zrodu te-rapeutické zahrady, podíleli se na nové stavbě přírodního skanzenu, vyřezávali ne-žádoucí dřeviny či stavěli pódium pro cha-ritativní akci. Poznali i zázemí poradenství a letos poprvé pomohli také radou a kon-zultací.

Dobrým věcem pomáháme už čtvrtým rokemSkupinové dobrovolnické dny projektu Čas pro dobrou věc se letos blíží do čtvrtého finále. Dosud se do nich zapojilo 295 zaměstnanců Skupiny ČEZ.

Zážitky z dobrovolnických akcí jsou čas-to plné smíchu, radosti i silných emocí. Jen těžko se popisuje například nadšení dětí, kterým zaměstnanci ČEZ připravili sportov-ně-zábavné dny v azylovém domě. To jsou okamžiky, které se prostě musejí zažít…

Všem, kteří se zapojili, děkujeme a těší-me se na další rok.

28

5:40Aktivní dispečink funguje nepřetržitě, pra-covníci se střídají ve dvanáctihodinových směnách. Denní směna začíná v šest ráno, Jan Mezera doráží chvíli před šes-tou.

6:00Hned po příchodu ho čeká převzetí smě-ny. S kolegou, který končí noční, probere, co se událo, v jakých hodinách se obcho-dovalo a aktuální likviditu burzy, ale také aktuální stav produkce z obnovitelných zdrojů v Německu, stav portfolia elektrá-ren ČEZ (rizika, výpadky, plánované najíž-dění) apod.

9:00Na burze se elektřina obchoduje 24 ho-din denně, je třeba zohlednit všechny as-pekty rizika daného obchodního případu. „Záleží na rozhodnutí obchodníka, jakou obchodní strategii zvolí, jeho rozhodnutí vždy vychází z jeho technických i obchod-ních znalostí,“ vysvětluje Jan Mezera.

11:00Káva je nezbytnou pracovní pomůckou Jana Mezery, udržuje ho v bdělosti po ce-lou dobu směny. „Někteří kolegové dáva-jí přednost energy drinkům, já si zatím vy-stačím s kávou a čajem,“ říká s úsměvem.

14:00Při své práci Jan Mezera úzce spolupracu-je s kolegy z technického dispečinku. Za-sahuje tak i přímo do řízení výroby elek-třiny. Společně upravují výkon zdrojů pro optimální výrobní diagram.

18:00Po dvanácti hodinách končí Janu Mezero-vi směna a může jít domů. Zítra ho čeká další „dvanáctka“, pak další, pak se může těšit na dva dny volna. Ve volných dnech rád vyrazí do přírody, aby si vyčistil hlavu.

Při své práci ob-choduje s obtížně uchopitelným, přímo nehmotným zbožím – elektřinou. Ta se sice nedá skladovat, dá se ale nakupovat i pro-dávat – v závislosti na tom, kolik se jí vy-robí. Je to tak trochu adrenalinový sport. Přestože objekt ob-chodování je nehmot-ný, sebemenší chyba může mít velmi hmot-né následky.

„Stačí jedno ukliknutí na energetické bur-ze – a milionový průšvih je na světě,“ říká Jan Mezera. Nejen tato skutečnost mu znemožňuje po práci úplně „vypnout“. „Určitě pro mě s opuštěním obchodního sálu směna nekončí, zapomenout na práci jsem schopen až tak po třech dnech sou-vislého volna,“ dodává s úsměvem.

Hledání kompromisuPodstatou práce Jana Mezery je tržní opti-malizace výrobních pozic s cílem maxima-lizace marže, spolu s technickým dispeče-rem dává dohromady optimální diagram výroby na základě výrobních možnos-tí a tržních příležitostí. To všechno pro do-dávku elektřiny do sítě během několika následujících hodin. Během své směny je ne ustále v kontaktu s pracovníky technic-kého dispečinku – sedí s nimi u jednoho stolu. „Máme společný cíl, kterým je zisk, samozřejmě za předpokladu dodržení pra-videl bezpečnosti provozu zdrojů.“ Výsled-kem práce aktivního dispečinku pak musí být zejména maximalizace hrubé marže, je-jíž podmínkou je jak snaha o maximalizaci zisku, tak snaha o minimalizaci ztrát. „Zpo-čátku jsme se občas s kolegy technický-mi dispečery dostávali do menších názo-rových střetů, teď už ale máme společnou řeč a spolupráce v týmu aktivního dispečin-ku funguje na 100 %,“ říká Jan Mezera.

Poslední do partyS konceptem aktivního dispečinku, kte-rý spojil do společných služeb na dispe-činku technické dispečery a obchodníky, se začalo zlehka experimentovat před tře-mi až čtyřmi lety. Tým obchodních dispe-čerů vznikal postupně, Jan Mezera do něj jako zatím poslední člen přibyl letos v led-nu poté, co dokončil studium elektroener-getiky na Západočeské univerzitě v Plzni a krátce pobyl v zahraničí „na zkušené“. S titulem inženýra se ale nespokojil – při práci ještě zvládá pokračovat v doktor-ském studiu elektroenergetiky na domov-ské fakultě v Plzni. „Chci si co nejvíce roz-šiřovat obzory, dokud jsem mladý a hlava to zvládá pobrat,“ říká s úsměvem.

Jan Mezeratrader – dispečer

den s text: Roman Peterkafoto: Michal Matyáš

petr Zlámalředitel útvaru řízení dodavatelského systému, divize výroba, ČEZ, a. s.

Vystudoval Strojní fakultu VUT Brno, obor přístrojová, regulační a automatizační technika. V letech 1990–2007 zastával řadu různých technických funkcí v JE Dukova-ny. Od roku 2007 působí v cen-trálních útvarech divize výroba, nejprve na pozici vedoucího od-boru správa majetku JE, poté jako vedoucí odboru profesní podpora JE–SKŘ a elektro a později ředitel sekce údržba JE. Od ledna 2009 je ředitelem útvaru řízení dodava-telského systému. Je ženatý, má dceru a syna. Jeho koníčkem jsou lyžování a teraristika.

30

1 Co si máme představit pod pojmem řízení

dodavatelského systému?Prostřednictvím vybraných kvalifikovaných dodavatelských firem zajišťujeme co nej-efektivnější údržbu a servis elektráren Sku-piny ČEZ.

2 Od roku 2008 počet dodavatelů systematicky

snižujete. Proč?Důvod je prostý. V minulosti si každá elek-trárna řešila své dodavatelské potřeby indi-viduálně na základě spolupráce s menšími firmami, kterých bylo celkem asi 800. Je-jich častá fluktuace však dlouhodobou sta-bilitu a rozvoj dodavatelského systému ne-umožňovala. Naší snahou je tento systém díky spolupráci s menším počtem spolehli-vých strategických partnerů sjednotit a cen-tralizovat.

3 Jaký je vlastně ideální dodavatel?

Kompetentní, který má zájem o dlouhodo-bou spolupráci a chce budovat obchodní vztah na základě partnerství a velké míry otevřenosti v rámci ekonomického pohledu na realizovanou zakázku.

4 Jak ta ekonomická otevřenost vypadá v praxi?

Zavedli jsme tzv. princip open book – ote-vřeného účetnictví. Díky němu jsme schop-ni průběžně kontrolovat, jestli je zakázka dodavatelem realizována v souladu s do-hodnutými pravidly dostatečně ekonomic-ky. Dostáváme měsíční reporty z oficiálních účetních systémů a u prováděných zakázek jsme oprávněni vykonávat audit účetnic-tví. Tento nástroj přináší významné finanč-ní efekty.

5 Co mají z takové kontroly dodavatelé?

Naší strategií je dodavatelské firmy finančně motivovat k úsporám. Zjednodušeně řeče-no jim nabízíme, že se podělíme o úspory, které ušetří svou efektivitou z nasmlouva-né cílové ceny realizovaného projektu.

6 V jakém poměru se dělíte?U většiny smluv padesát na padesát

z uspořené částky.

7 S kolika firmami tímto způsobem spolupracujete?

S deseti klíčovými dodavateli, kteří byli vy-bráni ve veřejné zakázce. S nimi máme uza-vřenou dlouhodobou rámcovou smlouvu na 5–8 let, jež stanovuje základní principy spolupráce. Na těchto základech pak uzaví-ráme smlouvy o dílo s konkrétní náplní pro daný rok a logický celek.

8 Kontroluje váš útvar kvalitu jimi provedené práce?

Kontrola kvality je v kompetenci lokality, ve které se zakázka realizuje.

9 Ale zpětnou vazbu určitě máte…

Samozřejmě. Zavedli jsme systém detailní-ho reportingu plnění jednotlivých zakázek. V projektu Využití výstupů hodnocení doda-vatelů chceme ve spolupráci s útvarem ná-kup diferencovat při zadávání dalších zaká-zek dodavatele kladně hodnocené od těch, kteří jsou průměrní nebo podprůměrní.

10 Nemáte problémy sehnat v Česku kvalitní

dodavatele?Český trh z tohoto pohledu opravdu není příliš rozsáhlý, ale zatím se nám to daří.

11 Spolupracujete i se zahraničními firmami?

Dosud spíše výjimečně. Například u stav-by paroplynové elektrárny Počerady máme

pro část plynových turbín uzavřený servisní kontrakt s firmou Siemens.

12 Optimalizovali jste nákup služeb. Chystáte něco

podobného i v nákupu materiálu pro údržbu elektráren?V současnosti zavádíme novou nákupní stra-tegii. Snažíme se uzavíráním dlouhodobých rámcových smluv s dodavateli materiálu do-sáhnout nejen lepší cenové nabídky, ale díky předpokládanému vyššímu obratu u nich ještě získat další množstevní slevy. Vyšší ob-rat si chceme zajistit tzv. třístrannými smlou-vami – materiál bude odebírat od vybraných výrobců nebo prodejců nejen ČEZ, ale i naši dodavatelé údržby. Už jen samotný výběr vhodných partnerů, kteří se snažili uspět na-bídkou nejvýhodnějších podmínek, nám sní-žil ceny nakupovaných položek o 5–7 %.

13 Dotkne se optimalizace i skladových zásob

náhradních dílů v jednotlivých elektrárenských lokalitách?Ano. V červenci a srpnu jsme ve skladech všech lokalit podle jednotné metodiky po-suzovali potřebnost a optimální výši záso-by každého z cca 21 000 konkrétních dílů. Cílem je snížit výši „mrtvého“ kapitálu, který nám leží ve skladech.

14 Se kterými útvary nejtěsněji

spolupracujete?V divizi výroba s útvary asset managemen-tu, centrálního inženýringu a s útvary péče o zařízení na jednotlivých elektrárnách. Vně divize je naším nejvýznamnějším partnerem útvar nákup a v oblasti zákaznických audi-tů a kvalifikace dodavatelů je to útvar kvalita a systém řízení.

15 Jak velký je váš útvar?Včetně mě má 19 lidí.

15 otázek text: Jaroslav Bílýfoto: WWA

Finanční motivací vedeme dodavatele k úsporám

petr Zlámal

31

210x270_CEZ_induct_cezNews.indd 5 3.3.2011 14:31:29210x270_CEZ_induct_cezNews.indd 5 3.3.2011 14:31:29