ATMOSFÉRA (PaLZ 20-23, AS 18-19, ADS 18-19)

Obr.1 – průběh teplot a srážekběhem roku (měsíční průměry z let 1961-1990)(V JAKÉM JAZYCE JSOU NÁZVY MĚSÍCŮ?)- v bulharštině

ATMOSFÉRA a VZDUCH

Obr. 2 – složení vzduchu

• ATMOSFÉRA - plynný obal Země• VZDUCH – směs plynů

• SLOŽENÍ VZDUCHU (v nižších vrstvách - objem v %) :

dusík 78 (78,08) kyslík 21 (20,95) vzácné plyny 1 (argon 0,93, neon 0,0018, helium 0,0005, krypton

0,0001, xenon 0,000009) metan 0,0002 , vodík 0,000055PROMĚNLIVÉ MNOŽSTVÍ : ozon (O3), oxid uhličitý (CO2) –

0,035%, vodní páry – 0,1-4%, atmosférické aerosoly (přirozené a antropogenní)

VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ATMOSFÉRY

• TROPOSFÉRA (průměrně do 11 km) – póly 8-9 km, rovník 17-18 km

• STRATOSFÉRA (do 50-55 km), 20-25 km – ozonosféra

• MEZOSFÉRA (do 80-85 km)• TERMOSFÉRA (do 800 km) – (též ionosféra) -

šíření radiových vln (do 550 km)

• EXOSFÉRA (horní hranice 20 000 – 70 000 km) – přechází v meziplanetární prostor

• Z hlediska geografie je nejvýznamnější troposféra a dolní část stratosféry – po ozonosféru.

Zde se odehrává vše, co zahrnujeme pod pojmy POČASÍ a PODNEBÍ.

Obr.3 – vrstvy atmosféry

POČASÍ METEOROLOGIE – věda, která se zabývá atmosférou. Studuje také děje v ní probíhající (např. počasí).

POČASÍ je okamžitý stav atmosféry v určitém místě, vyjádřený souborem hodnot meteorologických prvků.

Meteorologické prvky se měří meteorologickými přístroji na meteorologických stanicích.

Přehled meteorologických stanic v ČR, předpovědi počasí a mnohé další -

Český hydrometeorologický ústav

ZÁKLADNÍ METEOROLOGICKÉ PRVKY

– Sluneční záření – intenzita (pyranometry), délka svitu (slunoměry)– Teplota – teploměry 2m nad povrchem – na mapách izotermy– Tlak vzduchu – tlakoměry (průměrná hodnota na hladině moře při

15°C je 1013,25 hPa = 760 torr) – na mapách izobary, tlakové výše (anticyklóny), tlakové níže (cyklóny)

– Proudění vzduchu – směr větru (větrná růžice, větrný rukáv) - odkud vane, rychlost větru (anemometry), odhad síly větru – BEAUFORTOVA stupnice (12 stupňů, 1 vánek – 12 orkán)

– Atmosférické srážky – srážkoměry, intenzita (ombrografy). Úhrn udává výška vodního sloupce v mm .

(1mm = 1l na 1m² bez výparu, vsaku, odtoku) – na mapách izohyety - Vlhkost vzduchu – vlhkoměry, psychrometry - Oblačnost – stupeň pokrytí oblohy oblaky (klimatologie 0/10 – 10/10, synoptická meteorologie 0/8-8/8)

Od 2. poloviny 20.století se k předpovědi počasí využívají meteorologické družice.

OBLAK• Klasifikace podle tvaru –

Mezinárodní atlas oblaků (WMO):• Cirrus (řasa)• Cirrocumulus (řasová kupa) • Cirrostratus (řasová sloha)• Altocumulus (vysoká kupa) • Altostratus (vysoká sloha) • Stratocumulus (slohová kupa)• Cumulus (kupa)• Stratus (sloha)• Nimbostratus (dešťová sloha)• Cumulonimbus (bouřkový mrak)

Obr.4 – základní typy oblaků

Zařaďte jednotlivé typy oblaků do kategorie podle výšky: Vysoké (5-13 km), střední (2-7 km), nízké (0-2 km)

Který oblak se nachází v několika výškových hladinách?

PODNEBÍ

KLIMATOLOGIE – věda, která studuje podnebí.

PODNEBÍ je dlouhodobý režim počasí v určité oblasti, který se utváří působením klimatogeografických činitelů.

KLIMATOGEOGRAFIČTÍ ČINITELÉMAKROKLIMA určují :

– Zeměpisná šířka – množství sluneční energie (klesá od rovníku k pólům)– Obecný oběh atmosféry - vzduch proudí z tlakových výší do tlakových

níží– Vzdálenost od oceánů a moří – stupeň oceanity či kontinentality,

oceánické podnebí (v porovnání s kontinentálním) se vyznačuje malými denními i ročními rozdíly teploty vzduchu, vysokou vlhkostí, velkou oblačností a značnými ročními úhrny srážek

– Oceánské proudy – teplé a studené – Vyhledejte v atlase (AS 16-17, ADS 15) teplé a studené proudy. – Jaký klimatický význam má Golfský proud pro východ USA a pro Evropu? V jakém zálivu vzniká?– Jak se nazývá severní větev Golfského proudu, která ovlivňuje podnebí v severní Evropě?

KLIMATOGEOGRAFIČTÍ ČINITELÉ

MIKROKLIMA (místní klima) ovlivňují :

– Vlastnosti zemského povrchu – vliv nadmořské výšky (úbytek 0,6°C na 100 m výšky), dále orientace svahů, stav vegetace, hydrologické poměry atd.

– Činnost člověka – v poslední době napomáhá ke zvyšování teploty (globální oteplování planety)

PODNEBNÉ PÁSY• oblasti zemského povrchu se stejným charakterem makroklimatu• uspořádání je přibližně zonální

• klasifikace podle Alisova – 4 hlavní podnebné pásy : rovníkový (ekvatoriální), tropický, mírný, studený ( též arktický, antarktický či polární) a 3 přechodné podnebné pásy : subekvatoriální, subtropický a subarktický (subantarktický či subpolární)

• zpravidla se v našich atlasech používá zjednodušení na 4 pásy : tropický, subtropický, mírný, studený

• klasifikace podle Köppena – stanovil 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy

VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY• podmíněna nerovnoměrným zahříváním povrchu Země

• vliv Coriolisovy síly – na severní polokouli stáčení vzduchových hmot napravo od směru pohybu , na jižní polokouli nalevo

• rovníková oblast – pás tišin (značná oblačnost a déšť) , stálá tlaková níže

• oblasti obratníků – vanou sem od rovníků antipasáty (ve výšce 8 –12 km), stálá oblast tlakové výše ( jasné,suché počasí – pouště), k rovníku vanou pasáty (stálé vzduchové hmoty – SV a JV) – Hadleyova buňka

• mírný pás – převládající západní větry (srážky po celý rok)

• polární kruhy – stálý východní vítr, stálá tlaková níže

• póly – stálá tlaková výše• Hadleyova buňka je cyklus proudění mezi

rovníkem a 30°zeměpisné šířky (pasáty, antipasáty). Cyklické proudění mezi 30° a 60° se nazývá Ferrelova buňka, mezi 60° a pólem se pak nazývá Polární buňka.

Obr.5 – všeobecná cirkulace atmosféry

MÍSTNÍ NÁZVY VĚTRŮ• pobřežní, horské, údolní,…

• föhn (fén) – teplý suchý vítr z jihu (Alpy).

• bríza – pravidelný pobřežní vánek vznikající díky rozdílu změny teploty vzduchu ve dne a v noci. Mořská bríza, zemská bríza.

• bóra – studený S-SV, kontinentální vítr, který vzniká nad pevninou u moří, která jsou blízko pohoří (Jadran-Chorvatsko, Řecko, Rusko, Turecko).

• maestral (mistrál) – padavý studený vítr (J Francie), vane z pevniny do moře při pobřeží

• blizard – silný suchý studený vítr, přináší srážky zpravidla sněhové

• tornádo – silně rotující vítr s téměř vertikální osou tvaru nálevky či chobotu, síla je dána Fujitovou stupnicí (F0-F6), výskyt hlavně v USA (středozápad a jih)

MONZUNY

– sezónní vzdušné proudy, které během roku mění směr (hlavně JV Asie)

letní monzun – z oceánu na pevninu, max. srážky (nejvyšší úhrn Čérápuňdží) zimní monzun – z pevniny na oceán, chladný, suchý

TROPICKÁ CYKLÓNA• Ničivé větry v podobě víru s

typickým okem• Regionální názvy:• hurikán (Atlantik – USA, Kanada,

Karibik)• tajfun (JV Asie)• willy-willy (Austrálie, Nový

Zéland)• cyklón (Indický oceán, Bengálský

záliv)

• NÁZVY TROPICKÝCH CYKLÓN Obr.6 – hurikán Floyd (14.9.1999)

TEPLOTNÍ REKORDY KONTINENTŮ DOPLŇTE - samostatná práce s atlasem (AS 18-19, ADS 18-19*)

max místo (stát) min místo (stát)

AFRIKA

SEVERNÍ AMERIKA

JIŽNÍ AMERIKA

ASIE

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

EVROPA

ANTARKTIDA

TEPLOTNÍ REKORDY KONTINENTŮ samostatná práce s atlasem (AS 18-19, ADS 18-19*) - ŘEŠENÍ

max místo (stát) min místo (stát)

AFRIKA 58°C58°C

Al ´Aziziya (Libye) Al-Aziziyah (Libye)

-15°C -24°C

Talirhemt (Maroko) Ifrane (Maroko)

SEVERNÍ AMERIKA 57°C57°C

Death Valley (USA) Death Valley (USA)

-78°C-70°C

Fort Good Hope (Kanada) North Ice Station (Grónsko)

JIŽNÍ AMERIKA 49°C49°C

Rivadavia (Argentina)Rivadavia (Argentina)

-33°C-33°C

Sarmiento (Argentina) Sarmiento (Argentina)

ASIE 53°C54°C

Džakóbábad (Pákistán) Tirat Zevi (Izrael)

-78°C-71°C

Ojmjakon (Rusko) Ojmjakon (Rusko)

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE 51°C53°C

Bourke (Austrálie) Cloncurry (Austrálie)

-28°C-22°C

Mitchell (Austrálie) průsmyk Charlotte (Austrálie)

EVROPA 47°C50°C

Sevilla (Španělsko) Sevilla (Španělsko)

-55°C-55°C

Pustozersk (Rusko)Usť-Ščugor (Rusko)

ANTARKTIDA 14°C14°C

Esperanta (Argentina*) Esperanta (Argentina*)

-89°C-89°C

Vostok (Rusko*) Vostok (Rusko*)

Pozn. V prvním řádku je hodnota a místo z modrého Atlasu světa, ve druhém řádku hodnoty z atlasu Dnešní svět. Na internetu najdeme často další odlišné hodnoty (některá měření jsou zpochybňována, nejsou oficiální atd.)Podívejte se na hodnoty NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) – National Climatic Data CenterU jednoho názvu vidíme různé přepisy : Al´Aziziya/Al-Aziziyah. Vysvětlete.

SRÁŽKOVÉ REKORDY KONTINENTŮ DOPLŇTE - samostatná práce s atlasem (AS 83,101,114,132, ADS 16-17*)

max místo (stát) min místo (stát)

AFRIKA

SEVERNÍ AMERIKA

JIŽNÍ AMERIKA

ASIE

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

EVROPA

ANTARKTIDA

SRÁŽKOVÉ REKORDY KONTINENTŮ samostatná práce s atlasem (AS 83,101,114,132, ADS 16-17*) - ŘEŠENÍ

max (mm)

místo (stát) min (mm)

místo (stát)

AFRIKA 1047010470

Debunja (Kamerun) Debunja (Kamerun)

0,5 0,5

Al-Dakhla (Egypt) Dáklilah (Egypt)

SEVERNÍ AMERIKA 38306657

Ketchikan (USA) Henderson Lake (Kanada)

6930

Eureka (Kanada) Los Bataques (Mexiko)

JIŽNÍ AMERIKA 71558900

Buenaventura ( Kolumbie) Quibdó (Kolumbie)

10,8

Arica (Chile) Arica (Chile)

ASIE 1101311013

Čérápuňdží (Indie) Cherrapunji (Indie)

1546

Ostrov Masíra (Omán) Aden (Jemen)

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

353511981

Innisfail (Austrálie) Mt.Waialeala (USA-Hawaii)

12613

William Creek (Austrálie) William Creek (Austrálie)

EVROPA xxxx4624

nelze zjistit Crkvica (Černá Hora)

xxxx163

nelze zjistitAstrahan´ (Rusko)

ANTARKTIDA xxxxxxxx

nelze zjistit nelze zjistit

xxxxxxxx

nelze zjistit nelze zjistit

Pozn. V prvním řádku je hodnota a místo z modrého Atlasu světa, ve druhém řádku hodnoty z atlasu Dnešní svět. Na internetu najdeme často další odlišné hodnoty (některá měření jsou zpochybňována, nejsou oficiální atd.)Podívejte se na hodnoty NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) – National Climatic Data CenterU některých názvů vidíme různé přepisy : Al-Dakhla/Dáklilah, Čérapuňdží/Cherrapunji. Vysvětlete.

ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-02-17]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Earth_Climate.gif>. Licence:

Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Stanqo (původní zdroj : PZmaps)Obr.2- [cit. 2013-02-17]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Atmosphere_gas_proportions.svg>.

Licence: Public domain, Autor: MysidObr.3- [cit. 2013-02-17]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg

> .Licence: Public domain, Autor: Koroner (původní zdroj – NOAA)Obr.4- [cit. 2013-02-17]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cloud_types_en.svg> .Licence:

Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Valentin de Bruyn / CotonObr.5- [cit. 2013-02-17]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AtmosphCirc.png?uselang=cs>.

Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: DWindrimObr.6- [cit. 2013-02-17]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hurricane_Floyd_1999-09-14.jpg

>. Public domain, Autor: Tom (původní zdroj – NOAA)

ZDROJE INFORMACÍ 2:

Atmosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z WWW: Atmosféra Země. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B>Vzduch.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch>Počasí. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8Das%C3%AD>Meteorologické prvky.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Meteorologie#Meteorologick.C3.A9_prvky>Beaufortova stupnice.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Beaufortova_stupnice>Oblak.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Oblak>Podnebí.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Podneb%C3%AD>Klasifikace podnebí. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Klasifikace_podneb%C3%AD >Cirkulace atmosféry. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry >Místní názvy větrů. < http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_n%C3%A1zvy_v%C4%9Btr%C5%AF >Tropická cyklóna. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na >Rekordní teploty. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_weather_records >

• Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3

• Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5

• Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7• Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3• Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9• Počasí a podnebí na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.5, ročník 2008/2009. ISSN 1801-4119

• Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.