Atmosféra v pohybu

Atmosféra v pohybu

atmosféra = hmota působí na povrchurčitým tlakem

- rozložení vysokého a nízkého tlaku – přemisťování objemů vzduchu = proudění = vítr

studený vzduch – klesá dolů- je těžší = vyšší tlak na povrch

teplý vzduch – stoupá nahoru - je lehčí = nižší tlak na povrch

http://www.juicygeography.co.uk/animations.htm#downloads/flash/lowpressure.swf

Atmosféra v pohybu• základní příčinou proudění vzduchu na Zemi

jsou velké teplotní rozdíly mezi polárními a rovníkovými oblastmi

• všeobecná cirkulace atmosféry = přemisťování vzduchu na Zemi

PŮSOBÍ:

• působení Coriolisovy síly – stáčení vzduchu na SP vpravo od směru pohybu, na JP vlevo od směru pohybu

otáčení Země nerovnoměrné rozloženípevnin a oceánů

Atmosféra v pohybu

VZDUCHOVÉ HMOTY SE POHYBUJÍVŽDY Z OBLASTI VYŠŠÍHO TLAKU DOOBLASTI NIŽŠÍHO TLAKU

TEDY Z MÍST CHLADNĚJŠÍCH DO MÍSTTEPLEJŠÍCH

Atmosféra v pohybu

• na stejném principu se vyvíjí i proudění v menším (místním) měřítku = MÍSTNÍ CIRKULACE a MÍSTNÍ VĚTRY – např.mistrál (Francie – údolí řeky Rhony), jugo (V pobřeží Jadranu), buran (Sibiř)

Atmosféra v pohybu

• vítr = činitel krajinné sféry

vlnění vodní hladiny

ovlivňuje tokoceánských proudů

pohyb ropnýchskvrn při ekol.katastrofách

pohyb ledovýchker po oceánu

urychluje erozipůdy

pomáhá modelovatgeoreliéf

Atmosféra v pohybuDruhy vzduchových hmot:1. ARKTICKÁ (ANTARKTICKÁ)

2. POLÁRNÍ (MÍRNÝCH ŠÍŘEK)

3. TROPICKÁ

4. ROVNÍKOVÁ- liší se teplotou, tlakem a vlhkostí• jednotlivé vzduchové hmoty jsou od sebe odděleny

hranicí = atmosférickou frontou

artická fronta

polární fronta

tropická fronta

Atmosféra v pohybu

Druhy vzduchových hmot:1) TEPLÉ2) STUDENÉ3) NEUTRÁLNÍ- liší se teplotou

Atmosféra v pohybu

Druhy vzduchových hmot:1) OCEÁNSKÉ2) PEVNINSKÉ- liší se místem vzniku

Atmosféra v pohybu

• na rozhraní teplých a studených vzduchových hmot vznikají cyklóny a anticyklóny

výrazná oblast vysokého tlaku výrazná oblast nízkého tlaku

cyklóna = tlakováníže

anticyklóna = tlaková výše

tropická cyklóna

Oblačnost

• Veškerou oblačnost rozdělujeme podle Mezinárodního atlasu oblaků na základních 10 druhů

• Nejdůležitějším kritériem je rozdělení oblaků podle nadmořské výšky, ve které se nacházejí, a složení

• Tyto výšky jsou však jen přibližné, protože tyto vrstvy atmosféry mají rozdílné umístění v tropech nebo v polárních šířkách

• Všeobecně platí, že troposféra v tropech dosahuje největších výšek (do 18 km), ale na polárních kruzích pouze výšky do 8 km.

Oblačnost

Oblačnost

• Podle složení dělíme dále oblaky na vodní, smíšené a ledové

• ve vodním oblaku se vyskytuje pouze tekuté skupenství vody

• ve smíšeném voda i s tuhými částicemi ledu, jehliček, krup atd.

• v ledovém oblaku jsou pouze částky pevného skupenství

Cirrus (Ci, česky řasa) Tento oblak dosahuje nejvyšších výšek, zpravidla v létě nad 10 km.

Je tvořen vzájemně oddělenými oblaky v podobě bílých jemných vláken, bílých plošek nebo úzkých pruhů.

Někdy má také vzhled peříček nebo háčků.Má vláknitý vzhled a často hedvábný lesk. Celý oblak je tvořen pouze ledovými částicemi.

Cirrocumulus(Cc, česky řasová kupa, lidově malé beránky)

• Tenké nebo větší skupiny nebo vrstvy bílých oblaků bez vlastního stínu

• složené z velmi malých oblačných částí v podobě zrn nebo vlnek apod.

• Většinou jsou jednotlivé části oblaků od sebe odděleny.

• z tohoto oblaku většinou nevypadávají srážky

• skládá jen z ledových krystalků (ojediněle může ale také obsahovat přechlazené vodní kapičky)

Cirrostratus (Cs, česky řasová sloha) • Je charakterizován jako průsvitný

bělavý oblačný závoj vláknitého nebo hladkého vzhledu tvořící vrstvu, která zakrývá často celou oblohu (ale nemusí)

• Z tohoto oblaku srážky nevypadávají, je oblakem ledovým

• Jeho charakteristickou vlastností je, že jím prosvítá Slunce nebo Měsíc a v případě svitu Slunce pak předměty na zemi vrhají stíny

• Výskyt tohoto oblaku věstí na nebi většinou brzké zhoršení počasí (přibližování teplé fronty)

Altocumulus (Ac, česky vysoká kupa, lidově velké beránky)

• Na obloze je můžeme pozorovat jako jednotlivé skupiny nebo celé vrstvy oblačných chomáčů nebo valounů s vlastními stíny, uspořádaných do řad v jednom či dvou směrech.

• Barva těchto chomáčů a valounů může být oslnivě bílá, ale také tmavošedá, zčásti stínovaná

• Altokumuly jsou složeny převážně z vodních kapiček, méně často je ale i smíšeným oblakem (vodní kapičky a ledové krystalky), a to nejen v zimní polovině roku

• Mohou z nich vypadávat srážky, které se však většinou stačí vypařit v podoblačném vzduchu

Altostratus (As, česky vysoká sloha)

• Šedavá nebo modravá oblačná plocha nebo vrstva s vláknitou či žebrovitou strukturou, popř. i bez patrné struktury

• Často pokrývá úplně nebo částečně oblohu. Oblak bývá místy tak tenký, že jím prosvítá Slunce nebo Měsíc, ale předměty na zemi již nevrhají stíny

• Altostratus je smíšeným oblakem, méně často vodním oblakem, zasahuje do středního patra, někdy však zasahuje i do vysokého patra

• Mohou z něj vypadávat srážky, které se však v letním období většinou vypaří předtím než dosáhnou povrchu

• Pokud tyto srážky ale dosáhnou zemského povrchu, jde pak většinou o déšť, sníh nebo padání krupek trvalejšího charakteru

Stratus (St, česky sloha)

• Obvykle šedá oblačná jednotvárná vrstva oblačnosti s dosti nízkou základnou ve výšce do 1 km nad zemským povrchem, takže často zakrývá vrcholy kopců nebo vyšších staveb. Příliš se neliší od mlhy.

• Stratus je v létě vodním oblakem, v zimě pak smíšeným nebo dokonce ledovým. Mohou z něho vypadávat slabé srážky dosahující zemského povrchu v podobě mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrn

Stratus na horách – inverzev údolí

Stratocumulus (Sc, česky slohová kupa)

• Šedé nebo bělavé, menší či větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které mají téměř vždy tmavá místa

• Stratokumuly jsou vodní nebo smíšené oblaky zasahující do výšek maximálně 2 km, obvykle však o dost níže

• Mohou z nich vypadávat srážky (déšť, sníh, mrholení, sněhové krupky) slabé intenzity

Nimbostratus (Ns, česky dešťová sloha)

• Dešťový oblak tvořící tmavou šedou až černou jednotvárnou vrstvu nebo plochu zahalující celou oblohu, který má vlivem vypadávání více či méně trvalých, stejnoměrných a někdy i poměrně intenzivních srážek matný rozplývavý vzhled

• Oblačnost je tak hustá, že poloha Slunce je nepatrná

Cumulus (Cu, česky kupa, lidově hrady či báby)

• Osamocený kyprý a hustý oblak s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjecí se směrem vzhůru v podobě kup, kopolí a věží

• Je-li ozářen Sluncem, je až zářivě bílý, základna oblaku však může být i velmi tmavá, obvykle však šedá a téměř vždy vodorovná

• Kumulus je oblakem vodním, v případě velkého vertikálního rozsahu ale často smíšeným. Je to nesrážkový oblak, i když z mohutných Cu můžou vypadávat srážky v podobě krátkých přeháněk

Cumulonimbus (Cu, česky bouřkový oblak, dešťová kupa, lidově bába)

• Jistě nejzajímavějším oblakem je bouřkový oblak typu Cumulonimbus

• Je to vertikálně velice rozvinutý oblak (v zimě není tak mohutný) s velmi tmavou základnou a v podobě hor nebo obrovských věží

• vrchní část se rozšiřuje do podoby vějíře, kovadliny nebo širokého chocholu