autor in · 2019-03-08 · autor in / podzim 2011 03 úvodní slovo V ěřím, že jste po...

autor in

Rozúčtování televizního vysílání | Rozúčtované autorské odměny za první pololetí 2011

Playlisty | Lukáš Hurník | Zdeněk Barták

Vanda Choco & Armin Effenberger | Emil Viklický

Luboš Pospíšil | Šuplíky textařů

MusicJet | Vzpomínka na Pavla Vrbu

podzim 2011

autor in / podzim 2011 03

úvodní slovo

Věřím, že jste po dovolené natolik odpočatí, že vám mohu předložitdalší pokračování seriálu Rozúčto-vací řád jedním pohledem. Je to nej-

komplikovanější diagram ze všech, a tím jerozúčtování televizního vysílání. Je sice z velkéčásti podobné rozúčtování rozhlasovému, alepřece jen – má svá vlastní specifika.

Pracovní podzim plný úspěchů všem přeje a srdečně zdraví

Luboš Andršt,předseda dozorčí rady

Vážené kolegyně,vážení kolegové,

// Je tonejkomplikovanějšídiagram ze všech, a tím je rozúčtování televizního vysílání.

Chcete ohlásit svoje díla elektronicky?

na

Fac bookua d o V š z anu au o a a duš a .

Po . V naš o né po bu Vaš po .

INFORMA NÍ SYSTÉM OSA

– OSA

Kontaktujte náš tým

pro aktivaci ú tu:

InfolinkaT 220 315 [email protected]

Barbora eho ováT 220 315 [email protected]

Tomáš DrtinaT 220 315 [email protected]

Vladimír Vegricht T 220 315 [email protected]


obsah

autor inMagazín OSAčíslo 03 / podzim 2011

obálka:Vanda Choco & Armin Effenbergerfotografie: Maya D. Lískovec

Vydává OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s., Čs. armády 20, 160 56 Praha 6,oddělení PR a komunikace, telefon: 220 315 243, 220 315 304, e-mail: [email protected]í MK ČR E 19237, vychází 4x ročně, náklad 7100 ks výtisků, místo vydání Praha. Redakce si vyhrazujeprávo upravovat a krátit příspěvky. Děkujeme za pochopení. Toto číslo vyšlo dne 7. října 2011.

Redakce: Lukáš Paulů, Petr Soukup / Redakční rada: Pavel Růžička, Kryštof Michal a Lukáš Hurník / Koncept,design a sazba: PARTagency, a.s., www.part.cz / Korektury: Jiří Houdek / tisk a distribuce: Link Production /Fotografie na této stránce: Jakub Ludvík, Maya D. Lískovec, archiv Emila Viklického, Ája Dvořáčková, Ondřej Straka

03 Úvodní slovo05 Obsah06 Nově zastupovaní

Zprávy z OSA08 Playlisty z koncertních turné09 Hlavní penězotoky

Rozhovory12 Zdeněk Barták18 Vanda Choco & Armin Effenberger24 Emil Viklický30 Lukáš Hurník36 Luboš Pospíšil

34 Textařské šuplíky

OSA partnerem40 Sázavafest42 Panenský Týnec43 Bohemia JazzFest53 MusicJet – Michal Horák

Kulturní přehled44 Nová CD48 Filmové premiéry50 Koncerty

Vzpomínáme54 Pavel Vrba56 Vzpomínáme

58 Závěrník

/ podzim 2011obsah03

12

18

24

36

40

www.osa.cz

autor in / podzim 201104

úvodní slovo

> PROCESROZÚČTOVÁNÍTELEVIZNÍHOVYSÍLÁNÍ

Autorská odměna na skladbu: KHB x kategoriestanice x koeficient RTV x užitá délka skladby xpočet přehrání x koeficient užití.Bonifikace z neadresných příjmů (čl. 5.3):podle toho, kolik si autor / nakladatel vydělá z te-levizního vysílání v porovnání s ostatními autory/ nakladateli, bude v tomto poměru participovatna neadresných příjmech z užití reprodukčníchzařízení ve veřejných prostorách (bary, restau-race, hotely, obchodní řetězce, kadeřnictví a jinéprovozovny služeb apod. – takto se rozdělí 40%z celkově vybrané částky), dále na neadresnýchpříjmech za užití hudebních děl na internetu (čl.5.8.3.3), na příjmech z televizních stanic s inka-sem nižším než 20 000 Kč měsíčně, z přenosutelevizního vysílání (čl. 5.7). U přenosu tele-vizního vysílání se nejprve rozdělí inkaso na jednotlivé stanice podle počtu aktivních přípojeknahlášených provozovatelem.Kategorie stanice: jednotlivým stanicím se při-dělí koeficient podle inkasa od vysílatele (čl.5.6.4). V případě, že vysílatel provozuje více jakjednu televizní stanici, pak je jednotlivým stanicímpřidělen koeficient dle sledovanosti (čl. 5.6.5).

KHB (korunová hodnota bodu): v souladu s článkem 5.1.2 je stanovena v podstatě na základě dvou parametrů: Za prvé – na poměrumezi inkasem z televizí a následně rozúčtova-nými autorskými honoráři za užití v předešlémkalendářním roce. Za druhé – na předpokladuočekávaného vývoje inkasa z televizních stanic v roce, pro který se KHB stanovuje.Koeficient RTV je přidělen automaticky nebo nazákladě žádosti na KOT dle bodovací tabulkyPřílohy č.1 rozúčtovacího řádu OSA.Koeficient užití (Tab. 5.6.2):Koeficient 0.1 – hudba pod teletext, videotext,monoskop nebo k testovacím a zkušebním účelům.Koeficient 1 – znělky (nebo díla a jejich frag-menty) objevují-li se pravidelně ve vysílání, jakoje kupříkladu hudba titulková (headline), úvodní,předělová, závěrečná – typická pro tu kterou relaci, dále pak hudba k dennímu a týdennímuzpravodajství a ke zprávám o počasí, hudbak soutěžním hrám, k rozličným talk show a hudbaužitá při sportovních přenosech, podkres pod teleshoppingové pořady, hudba k audiovizuál-

nímu předělu / obalu a upoutávky na pořady tohoto typu.Koeficient 3 – převzatá audiovizuální díla. Fil-mová hudba a hudba tvořící součást ostatníchaudiovizuálních děl včetně televizních a filmo-vých seriálů a upoutávky na pořady tohoto typu.Koeficient 5 – Audiovizuální díla vyrobená vysí-latelem. Filmová hudba a hudba tvořící součástostatních audiovizuálních děl včetně televiznícha filmových seriálů a upoutávky na pořady tohototypu.Koeficient 6 – Prvoplánová hudba, videoklip,hudba k reklamnímu spotu.KOT: komise pro otázky tvorby zřízená při dozorčí radě OSA.Rozúčtování vzorkem: podle seznamu skladebv náhodně vybraném jednom dni v týdnu u sta-nic s inkasem menším než 100 000 Kč měsíčně,avšak minimálně 50 000 Kč měsíčně za jednustanici nebo v náhodně vybraném jednom dni v měsíci u stanic s inkasem menším než 50 000 Kč měsíčně za jednu stanici, dle článku5.6.4.

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ SKLADBY

uzavřenílicenčnísmlouvy

s vysílatelem

zasláníseznamu

užitých skladebvysílatelem

v rámcijednotlivých

pořadů, seriálů,filmů, reklam

a znělek

OSA fakturujevysílateli

autorskouodměnu

inkaso =úhrada

autorskéodměny

vysílatelem

ROZÚČTOVÁNÍ AUTORSKÝCH ODMĚN

Česká televize+ internet

Česká televize a televizní stanice

s inkasem nižším než20tis. Kč / měsíc

zahraniční televiznístanice licencované

v zahraničí

inkaso zasláno do zahraničí k rozúčtování společností, která licencovala vysílání

ostatní televizní stanice

seznam užitých skladeb a inkasose rozúčtovává odděleně:

ostatní televiznístanice + internet

HONORÁŘ AUTORA / NAKLADATELE

100tis. Kč / měsíc a jednutelevizní stanici

vzorkem: méně než 100tis. Kčavšak minimálně 20tis. Kč / měsíc

kategorie stanice:dle inkasa a sle-dovanosti (pokudvysílatel provozuje

více jak jednutelevizní stanici)

kategorie stanice:koeficient dlesledovanosti

užitá délkaskladby

počet přehránískladby

koeficient užití0.1, 1, 3, 5

nebo 6KHB

koeficientRTV

(skladby)

2/3 autorské odměnyrozúčtovány dle podílu naprovozovacích právech

1/3 autorské odměnyrozúčtována dle podílu na

mechanickych právech

režie OSA autorská odměnana skladbu

podíl autora / nakladatelena skladbě (dělící klíč)

auto

mat

icky

koef

icie

nt R

TV

= 1

žádo

st n

a K

OT

koef

icie

nt R

TV

= 1

–2,

5 ohlá

ška

díla

(skl

adby

)

PŘENOS TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍSKLADBY (např. kabelovým přenosem)

XX

X X X X

vysvětlivky:

neadresnéinkaso =

reprodukovanáhudba, internet,televizní stanice

s inkasemnižším než20tis. Kč /

měsíc, přenostelevizního

vysílání

vypočet podílu na neadresném inkasu

uzavřenílicenční

smlouvy s pro-vozovatelem

rozděleníinkasa dle

nahlášenéhopočtu aktivních

přípojek nastanici

zasláníseznamu

přenášenýchstanic a počtu

aktivníchpřípojek

inkaso = úhradaautorskéodměny

provozovatelem

OSA fakturujeprovozovateli

autorskouodměnu

noví členové

Skladatel a textař, rovněž také interpret rozmanitých hudebních stylů –byl lídrem skupiny South-paw, podílel sena multimediálním kabaretu Ghost-mother, vydal vlastní sólové CD. Spolu-pracoval se svým otcem Janem Buria-nem, složil několik písní pro Natálii Kocábovou nebo hudbu pro reklamu.Momentálně slaví úspěchy s projektemRepublic of Two. Zastupován OSA je od roku 2005.

BURIAN JIŘÍ05

03studoval akordeon na ostravské konzer-vatoři, hudební výchovu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackéhov Olomouci a skladbu na JAMU v Brněa AMU v Praze. Věnuje se kompozici a muzikologii. Byl šéfredaktorem časo-pisu Hudební rozhledy (1986–1989).Jeho pátá kniha Imprints: Essays onCzech Music and Aesthetics (2005) bylavydána anglicky. Je vedoucím Katedrymuzikologie Filozofické fakulty Univer-

zity Palackého v Olomouci a profeso-rem Katedry teorie a dějin hudby na Hudební fakultě AMU v Praze. JakoFulbright/CIES scholar-in-residencepřednášel na osmi amerických uni-verzitách (1998–1999). Jako hostujícíprofesor vyučoval kompozici a hu-dební teorii na Birmingham–SouthernCollege, Alabama, USA (2005). Je autorem mnoha skladeb různéhodruhu – od děl orchestrálních a komorních až po sborové cyklyhojně uváděné českými sbory v zahraničí. Zastupován OSA je od roku 1973,členem byl od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1997.

VIČAR JAN

Skladatel a textař, také zpěvák a kytarista.Je autorem skladeb pro skupiny, v nichžrovněž působil jako interpret – např. Piráti,Satelit Kanibal, Meat House Chicago I.R.A.Složil znělky pro Český rozhlas, scénickouhudbu pro televizní pořady a je autorem hudební složky rozhlasových i televizníchreklam. Zastupován OSA je od roku 1999.

VYŠOHLÍD PETR 06

www.osa.cz


Holandská společnost se sídlem v Leidenu, jednatelé Ernst Jacob Bakker a Sico C. Teves. Má rozsáhlýsubnakladatelský katalog zahrnujícírůzné hudební žánry (Anastacia, Cher,Eros Ramazzotti, Eminem, FrankZappa, Black EyedPeas, SmashingPumpkins) i hudbu filmovou. Zastupován OSA je pro území České a Slovenské republiky od roku 2006.

STUDIO FONTANA SPOL. S R.O.

Jednatelé Ing. Ivana Nedvědová a Ing. Jan Nedvěd. Rozsáhlá hu-dební knihovna, která reprezentujedomácí i zahraniční repertoár. Spolupracuje s mnoha významnými zahraničními nakladateli – hudebnímiknihovnami, od kterých získáváoprávnění k zahraničnímu repertoárupro naše území a kterým je ke svémuvlastnímu repertoáru pro jejich územíposkytuje (např. SONOTON, DE WOLFE, CAVENDISH MUSIC,CARLIN a mnoho jiných). Zastupován OSA je od roku 2006.

07

04

FINTAGE PUBLISHING AND COLLECTION B.V.

noví členové

BENDE PETR01Skladatel a textař. Svou muzikantskouprofesionální dráhu začal ve 13 letechjako bubeník a zpěvák, spolupracovals řadou hudebníků a hudebních skupin, v roce 2005 jej proslavilo účinkování a druhé místo v soutěži Superstar. Nynívystupuje se svou vlastní skupinou, je autorem většiny svých písniček včetně textů. Zastupován OSA je od roku 2005.

připravili:

JIŘINA BARELLO,členka představenstva a vedoucí oddělení pro záležitosti zastupovaných

LUKÁŠ PAULŮ,oddělení PR a komunikace

www.petrbende.cz

Členství nabyvá platnosti dnem1. 1. 2012.„členové“ = skladatelé, textařia nakladatelé s hlasovacími právysplňující podmínky definovanéstanovami OSA


Skladatel a občasný textař, hráč na klávesy, v současné době člen KapelyHrůzy Michala Hrůzy. Je autorem písní pro Chinaski, Michala Hrůzu, podílel se na scénické hudbě (např. pohádkaO bílé paní, Comeback). Autorsky sepodílel na scénické hudbě k filmu Lidicea pod pseudonymem Neumann undHerrmann se s Michalem Malátným (Novotným) podílel na scénické hudběk filmu Chyťte doktora. Zastupován OSA je od roku 2006.

HEŘMAN KAREL02

autořiBANGA RADOSLAVBAROVÁ DOROTABENDE PETRBURIAN JIŘÍFIGAR VLADIMÍR HEŘMAN KAREL KRAJČO RICHARDKYMPL TOMÁŠPIVEC ONDŘEJRYPAR RENÉVYŠOHLÍD PETR

obnova:VIČAR JAN, Prof. PhDr., CSc.VÁNĚ PAVELOULÍK JIŘÍ, JUDr.

nakladateléStudio Fontana spol. s r.o.FintagePublishingand Collection B.V.

zprávy z OSA


Hlavní penězotoky při rozúčtování živých produkcí

Licencování živých produkcí, tedy hud-by interpretované živě hudebníky, jenejstarší činností ochranek. V dobách,kdy nebyly hudební nosiče, nebyl roz-

hlas ani televize, bylo licencování koncertů, tan-covaček, plesů, kabaretů a dalších hudebníchakcí jedinou oblastí, kde mohla ochranka získá-vat pro své autory nějaké odměny. A v těchtohistorických dobách vznikly základní principyrozúčtování tohoto inkasního koše, které, byťmnohokrát modifikovány, platí dodnes. Zjed-nodušeně řečeno, všechny tržby za veřejnéprovozování živé hudby (koncerty, taneční zá-bavy, propagační a reklamní akce, tafelmusic..)se shromažďují na jednom účtu, v jednom inkasním koši. Z něj se pak podle pravidel sta-novených Rozúčtovacím řádem rozúčtovávajía vyplácejí honoráře za každé dílo, jehož užitíbylo pořadatelem nahlášeno. Detailněji jsmese mechanismy rozúčtování živé hudby za-bývali v zimním čísle AutorIn 2010. Dnes sepokusíme zmapovat přelévání finančních pro-středků uvnitř tohoto procesu.

Autoři zhruba tuší, že při rozúčtování živéhudby na OSA písničky s 12 body dotujíhudbu vícebodovou, tedy hlavně vážnou a jazzovou. Je to samozřejmě pravda, ale těch-to penězotoků uvnitř rozúčtování veřejného

provozování živé hudby je povícero. Pojďme sena ně podívat blížeji.

Bodování dělPrvním a velmi významným přerozdělova-

cím mechanismem při rozúčtování živé hudbyje diferenciace děl podle bodové hodnoty při-řazené při registraci.

Například smyčcové kvarteto v délce 21minut má dle bodovacích tabulek 380b. Stej-nou stopáž 21 minut vyplní na koncertě sedmtříminutových písniček po dvanácti bodech. Tyzískají v souhrnu 7*12b=84b. Počet bodů jepřímo úměrný výslednému honoráři, a tak ho-norář autora kvarteta je za jinak stejných pod-mínek 4,5 krát větší než honorář autora sedmipísniček.

Porovnání souhrnného inkasa a honorářůskladeb dvanáctibodových a těch ostatních vy-padá následovně:

// Prvním a velmivýznamnýmpřerozdělo-vacím mechanis-mem přirozúčtování živé hudby jediferenciace děl podle bodové hodnoty přiřazené přiregistraci.

text:ROMAN CEJNAR,člen rozúčtovací komisea dozorčí [email protected]

foto: shutterstock.com

>

6 6 666 6

8

zprávy z OSA


nebo jiných pravidelných produkcí vašich děl

Playlistyz koncertních turné

Vážené autorky, vážení autoři,naším hlavním úkolem a cílem jevýběr autorských odměn za užitívašich děl a jejich vyplacení vám,

nositelům práv k dílům, která byla užita.Přehledy děl nám, spolu s platbou auto-rských odměn, zásadně poskytují uživatelé.Na základě těchto přehledů pak rozúčtu-jeme honoráře pro vás.

Pro oblast živého veřejného provozo-vání (koncerty, festivalová vystoupeníapod.) stanovuje autorský zákon povin-nost dodavatele produkce poskytnout pro-vozovateli akce její program s uvedenímnázvů děl a jmen jejich autorů (tzv. play-list), a to minimálně 20 dnů před konánímakce. Provozovatel pak má tento playlistdoručit příslušnému kolektivnímu správci10 dnů před samotnou produkcí.

Přes veškerou snahu se nám ale nevždy podaří playlist živé veřejné produkcezískat. Proto si vás dovolujeme požádat o spolupráci: Pokud jsou vaše díla pravi-delně hrána – ať už vámi nebo jiným inter-pretem – v ustáleném programu, tedy nakoncertním turné, na opakujícím se klu-bovém vystoupení apod., posílejte námplaylisty takových produkcí. Playlist od váspak použijeme při rozúčtování autorskýchodměn v případě, že nám provozovatelakce playlist nedodá.

Vámi dodané playlisty budeme použí-vat v průběhu jednoho roku od doručení,poté budeme očekávat nový (aktualizo-vaný) program. Playlisty můžete posílatpřes systém INFOSA, kde v sekci „Komu-nikace“ naleznete odkaz „Repertoárovélisty“. Zde můžete pohodlně vytvářet play-listy výběrem vašich děl přímo z databázeOSA; nezapomeňte prosím v názvu reper-toárového listu specifikovat produkci, např.„Skupina UMĚLCI, turné 2011 – 2012“,nebo „JAN NOVÁK (interpret), letní fes-tivaly 2011“ apod. Po vytvoření komplet-ního programu zaškrtněte variantu „ANO“pod textem „Repertoárový list evidovat v OSA pro další užití v případě, že pořa-datel repertoárový list nedodá.“ Playlisty můžete samozřejmě posílat i e-mailem naadresu [email protected] nebo v papí-rové podobě na adresu OSA, k rukám ve-doucí oddělení statistiky Denisy Veselé.

/

Dne 2. 8. 2011 byla stávající vedoucí odboru pro záležitosti zastupovaných

Mgr. Jiřina Barello zvolena dozorčí radou za členku představenstva. Z představenstva odešel Ing. Miroslav Hořejší.

text:DENISA VESELÁ, vedoucí oddělení [email protected]

// Pro oblastživého veřejného

provozovánístanovuje autorský

zákon povinnostdodavatele

produkceposkytnout

provozovateli akcejejí program

s uvedením názvůděl a jmen jejich

autorů.


zprávy z OSA

NAKLADATELSTVÍ MUZIKUS, NOVÁKOVÝCH 8, PRAHA 8, 180 00 TEL.: 266 311 701, FAX. 284 820 127,

HUDEBNÍ PORTÁL

KAŽDÝ MĚSÍC NA VÍCE JAK 110 STRANÁCH Časopis o klasické hudbě, jazzu a world music. Jedná se o jediný časopis svého druhu u nás. Je určen posluchačům všech oblastí

klasické hudby a v širším měřítku se věnuje i hudbě současné. V oblasti jazzu se jedná o jediné periodikum publikující o tomto stylu ve větší míře. Stěžejní součástí jsou recenze vycházejících CD a DVD.

Denně nové zprávy z hudebního světa, festivaly, koncerty, fotogalerie, kapely, recenze a soutěže.

V KAŽDÉM ČÍSLE PŘILOŽENO DVD

dim adík

ý muž

rybak

cí studio do kapsy rekordérů

ANSWER

DARKNESS

WOLFMOTHER

JON DONAIS

& MATT BACHAND

DAVID

GILMOUR

JOHN BONHAM

JOSHUA

FIELSTRA

JANET ROBIN

10desek

s Vitězslavem

Šteflem

ČASOPIS NEJEN

PRO MUZIKANTY

DVD PŘÍLOHA

ČASOPISYNEJEN PRO

MUZIKANTY& WEB!

DALI JS

ME H

UD

BU

DO

HR

OM

ADY

adrian belewnení nutné být skutečným hitmakerem

pravda o true bypasstrue bypass není přesně „true“

DALI JSME HUDBU DOHROMADY

ADRIAN BELEW

GUS G. JOHN BONHAM

STUART ZENDER

JIM HALL

ALBERT LEE

MOOG THE ROGUE

DJ ASHBA

KENNY KIRKLAND

10desek

s MichalemMákou

G R E T S C H G 4 1 6 4 P B H A G S T R O M B E L U G A I I F M O O G T H E R O G U E M O D E L 3 4 2 A V O X A C 3 0 V RM A D P R O F E S S O R D E E P B L U E D E L AY, T I N Y O R A N G E P H A S E R A M E L L O W Y E L L O W T R E M O L OM E I N L S O U N D C A S T E R F U S I O N F E N D E R A C O U S T A S O N I C T E L E M X R F U L L B O R E M E T A LS O N Y S O U N D F O R G E 1 0 M E I N L T I M B A L E S M A R A T H O N S E R I E S B L A C K N I C K E L B B E W A HK U R Z W E I L P C 3 L E H A R T K E H Y D R I V E 5 4 1 0 C E V E N T I D E T I M E F A C T O R

10

DVD PŘÍLOHA

ČASOPIS NEJEN PRO MUZIKANTY

gus g.ozzyho kytarák

DALI JS

ME H

UD

BU

DO

HR

OM

ADY

radio luxembourgvzdechy po legendě

no nameno monitors

DALI JSME HUDBU DOHROMADY

ALEXI LAIHO

ROOPE LATVALA

CASS (SKUNK ANANSIE)

MARK MORTON

TOMÁŠ VALÁŠEK

TERRY DISLEY

JOHN TAYLOR

JANET ROBIN

MILOŠ VACÍK

RICHIE HAYWARD

JOSHUA FIELSTRA

10deseks Tomášem Hájíčkem

M A P E X M E R I D I A N B I R C H A M A P L E G E N Z B E N Z S H U T T L E 9 . 0 M Y M I X T A M A I R O N C O B R A Y A M A H A S 7 0 X S

L I N E 6 B A C K T R A C K + M I C F E N D E R R O A D W O R N ’ 5 0 S T E L E C A S T E R B L A C K S T A R S – 1 0 0 , S – 2 0 0 + 4 1 2 S E R I E S O N E

R O L A N D A C O U S T I C C H O R U S A C – 3 3 K O R G M 5 0 R O L A N D K C – 1 1 0 A G U I L A R T O N E H A M M E R M E I N L P A N D E I R O

11

DVD PŘÍLOHA

ČASOPIS NEJEN PRO MUZIKANTY

brad

Zpěv je pro mě stálevětší potěšeníDvacet let českého baletu

Saxofonisté Mark Turner a Miguel Zenón

Tomislav Volek o české muzikologii, interpretaci, školství

a převlékání kabátů

Hříčka přírody Ida Haendel

Denyce Graves

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

B!E& W

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

OHAVD PŘÍLD

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,

.

,


zprávy z OSA

// Vidíme, že přeléváníprostředků

uvnitř rozúčtování živé hudby

je značné a názory na

to, kterýz penězotoků

je správný a spravedlivý, a který už ne,

se jistě budouvelmi lišit.

Předpokládejme, že na koncertech popu-lární hudby a při nekoncertních užitích (ta-neční a jiné akce) se převážně užívají skladbydvanáctibodové. Naopak na koncertech vážnéa jazzové hudby se převážně užívají skladby s vyšší bodovou hodnotou než 12 bodů.

Za koncerty populární hudby (bez mega-koncertů) a za taneční a jiné akce v roce 2010OSA zinkasoval po odečtení režie 61 milionůKč. Přitom na dvanáctibodové skladby bylov roce 2010 rozúčtováno (bez megakoncertů)celkem 28,8 milionů Kč, což je 47% zinkaso-vané částky.

Za koncerty vážné hudby a jazzu v roce2010 OSA zinkasoval po odečtení režie 7,7 mi-lionu Kč. Na skladby s vyšší bodovou hodnotounež 12 bodů bylo v roce 2010 souhrnně rozúč-továno 25,4 milionů Kč, tedy 330% zinkaso-vané částky.

Nelinearita inkasních koeficientůPři výpočtu honoráře konkrétního díla

z konkrétní akce se uplatňuje tzv. inkasní koe-ficient (RŘ 5.2.c). Je logické, že dílo, kterézazní na koncertě s inkasem OSA 5 000 Kč, zís-kává větší honorář, než totéž dílo uvedené nakomorní akci s inkasem 500 Kč. Závislost alenení lineární, dílo provedené na pětitisícovémkoncertě nedostává desetinásobek toho, co byobdrželo za koncert s inkasem 500 Kč. Koefi-cienty závislosti honoráře na inkasu nemají li-neární průběh a velmi výrazně zvýhodňují akces malým inkasem oproti akcím velkým.

Například u festivalu Pražské jaro, přestožejsou užity vysocebodové vážné skladby, sou-hrnné vyplacené honoráře nikterak významněnepřevyšují zinkasovanou autorskou odměnu.Příčinou je především to, že koncerty jsou vět-šinou ve vysokých inkasních kategoriích v řádudesetitisíců korun.

Naopak na malém komorním koncertěs inkasem 200 Kč OSA po odečtení režie 18%získá k rozúčtování 164 Kč. Při uvedení dvacetipísniček s 12 body však OSA autorům vyplatí720 Kč, více než čtyřnásobek inkasa po odečtenírežie. Pokud na koncertě zazní díla vážné hudby,např. tři již zmiňovaná smyčcová kvarteta po 380bodech, potom OSA vyplácí autorům 3420 Kč,tedy dvacetinásobek inkasa.

Jestliže na koncertě vážné hudby s inkasem50 000 Kč (velký koncertní sál) zazní skladby s takovou bodovou hodnotou, že vyplacené honoráře jsou rovny zinkasované autorské od-měně mínus režie, potom:

Vidíme, že inkasní koeficienty způsobujívýrazné dotování nízkoinkasních provedenítěmi vysoceinkasními.

Pro úplnost připomeňme, že u koncertůpopulární hudby od inkasní hranice 30 000 Kčdochází k tzv. přímému rozúčtování. OSA v ta-kovém případě rozdělí zinkasovanou odměnuna jednotlivá díla a vyplatí ji autorům. Žádnébody ani koeficienty přitom nehrají roli.

Odlišné inkasní koeficienty pro koncertní a nekoncertní akce

Inkasní koeficienty pro nekoncertní akcejsou několikanásobně nižší než pro akce kon-certní. To znamená, že za dílo užité na tanečnízábavě OSA vyplácí několikanásobně nižší ho-norář než za totéž dílo užité na koncertě se stej-ným inkasem. Na druhou stranu při tanečnímužití se obvykle užije (a tedy proplácí) mnohemvíce děl než při koncertním užití. Koncertní a nekoncertní provedení jsou spojené nádoby,o co méně se na honorářích vyplatí za nekon-certní akce, o to více se vyplatí autorům skladebhraných koncertně.

Souhrnné vyplacené honoráře za kon-certní užití byly v roce 2010 o 35% vyšší, nežčinilo celkové inkaso z koncertů po odečtenírežie. Naopak v nekoncertním užití byla v roce2010 na honorářích vyplácena méně než polo-vina zinkasovaných autorských odměn.

Vidíme, že přelévání prostředků uvnitř roz-účtování živé hudby je značné a názory na to,který z penězotoků je správný a spravedlivý, a který už ne, se jistě budou velmi lišit. Tentočlánek se snažil přispět do diskuse o spravedl-nosti v rozúčtování tím, že tyto procesy popsala kvantifikoval.

/

Za stejný repertoár na koncertě s inkasem• 10 000 Kč OSA vyplácí 1,8 krát více než

zinkasoval• 1 000 Kč OSA vyplácí 4 krát více než

zinkasoval• 500 Kč OSA vyplácí 5,1 krát více než

zinkasoval• 100 Kč OSA vyplácí 10,2 krát více než

zinkasoval

da

ý

rc

>

rozhovor

Vroce 1989 se rozhodl koncertní čin-nost ukončit a plně se začal věnovatfilmové tvorbě, se kterou začal již v roce 1978. Stává se dvorním sklada-

telem známého a úspěšného filmového režiséraJaroslava Soukupa, kterému napsal hudbu k jeho sedmnácti celovečerním filmům. ZdeněkBarták složil hudbu celkem k pětadvaceti celo-večerním filmům, dvanácti televizním seriálům,TV večerníčkům, k řadě televizních inscenací,a celou řadu hudebních doprovodů pro rekla-my. V roce 1999 a 2002 dostal za muzikály „The Tempest“ a „Romeo a Julie“ provozovanév Jižní Koreji cenu za „nejlepší hudbu roku asij-ského kontinentu“. Jeho skladbu „E mi manchitu“ si na své album vybral Andrea Bocelli.

Jedno srpnové úterní odpoledne jsemstrávil u Zdeňka Bartáka. Načasováno bylo všedokonale. Podle mapy, kterou jsem si nahráldo hlavy, jsem několikrát zatočil doprava, do-leva, až jsem se objevil v zapadlé uličce MaléStrany. Přibližně sto metrů před cílem naplá-nované trasy se ke mně, evidentně zažitýmmanévrem bravurně zvládnuté šikany, zlevapřipojil Zdeněk Barták. Do cíle jsme tak do-razili společně.

// Za celou dobu tvé hudební kariéry si naOSA nahlásil stovky skladeb. Odhadneškolik?ZB: Myslím si, že nejsem žádný grafoman, alejsem celkem hodně pracovitý a hlavně dlouho-letý člen OSA…s hrůzou jsem zjistil, že příštírok to bude už 40 let; odhaduji to tak mezi 800až 1000 skladbami. Přesnou evidenci si nevedu,ale vím, že asi 200 ohlášek ještě dlužím.

// Tisíc pět set. To je úctyhodné číslo. Vypi-suješ papírové ohlášky nebo používáš sy-stém Infosa?ZB: Jsem registrovaný i v Infose, ale přiznám se,že zatím ohlášky vyplňuji ručně. Moje ruka jetotiž daleko rychlejší. A hlavně si myslím, že jeto určitá úcta k nově vytvořenému dílu.Ohláška je prostě určitý artefakt – uměleckédílo napsané osobně rukou autora, které v ar-chivu OSA zůstává natrvalo. Snažím se jí takévypsat co nejpodrobněji a ne pouze 8 taktů s Cdurem a G durem, ale tak, aby se z toho taskladba trochu pochopila.

// Kdy jsi složil a ohlásil tu první, a která tobyla? Vzpomeneš si?ZB: To bude rozdílné. První písnička, kteroujsem složil kdysi v sedmé třídě se svojí platonic-kou láskou, se jmenovala Mraky jdou. „Mrakyjdou, duší mou, v mém srdci táhne.“ Pamatuju

Text: LUKÁŠ PAULŮFoto: JAKUB LUDVÍK, archiv ZDEŇKA BARTÁKA

>

BartákHudební skladatel a producent. Narodil se v Praze roku 1954. Na Lidové škole umění studoval obor hry na klavír, poté následovalo studium na Státní konzervatoři v Praze – hlavní obor skladba a zároveň hra na klavír a tubu. Veřejně začal vystupovat s orchestrem svého otce,Orchestrem Zdeňka Bartáka.

Zdeněk

OSA zastupován od roku 1972, členem od roku 1992

ZDENĚK BARTÁK



jsou prostě některé hity, které hrát musí, pro-tože je lidi chtějí slyšet. A já měl to štěstí, žejsem jich celou řádku napsal.

// Podepsal jsi na své dílo nakladatelskousmlouvu?ZB: Generelně ne. U některých skladeb mě za-stupuje například A-Tempo Verlag, které bylooceněno letos na Výročních cenách OSA. Tysvoje největší hity, kterých je třeba dvacet, sispravuju sám.

// V čem spatřuješ hlavní výhodu spolupráces nakladatelem?ZB: To je případ od případu.

// Vnímáš internet někdy jako něco, co těokrádá nebo tě to nenapadlo?ZB: Je to těžké, funguje to stejně na celém světě.Jako autor nemůžu souhlasit s tím, aby si každýmohl stáhnout cokoliv. Je ale otázka, zdali to jdeochránit.

Například dnešní DJ-ové. Hrají písničky,vybírají za to peníze, ale na OSA nic nenahlásía o celé řadě pořadatelů koncertů bych mohlvyprávět, prostě říkají – my se spolu, pane in-terprete, nějak domluvíme a OSA, tedy autoři,ti nedostanou nic. To mi vadí a musí se to zá-sadně změnit. Co by bez autorů a jejich písníinterpreti zpívali?

// Je expanze do zahraničí pro českého autora nutná nebo to považuješ za jakýsibonus?ZB: Určitě by to měl být cíl všech autorů, etablo-vat se v zahraničí. Ze všeobecné praxe ale víme,že to není tak jednoduché. Mnohdy rozhodujínáhody a štěstí. I já jsem se takto dostal s muzi-kálem do Koreje. První tam byl Dracula KarlaSvobody a Zdeňka Borovce (podzim 1998).

Když jsem tam v roce 1999 dělal velký kon-kurz na můj muzikál, bylo to velmi zábavné, pro-tože z těch asi 280 adeptů mi tak 200 zpívalo něcoz Draculy. Někteří se mi to snažili zpívat i česky.

// Jak ses dostal ke spolupráci s jihoko-rejskou společností Seoul Performing ArtCompany (SPAC)?ZB: To mělo poměrně komický průběh. JardaVokřál, známý scenárista a spisovatel a můjdobrý kamarád, randil s jednou Korejkou, kterástudovala mimo jiné v Praze. Oba ke mně jed-nou přišli, povídali jsme a mezitím jsem jí pustilnějaké moje nové písničky a filmové melodie.Po pěti letech mě v pět hodin ráno volal Jarda:„Volala Sun-hi, máš se sbalit a jet do Koreje.

>

>

rozhovor

// Mnohdyrozhodujínáhody a štěstí. I já jsem setakto dostal s muzikálemdo Koreje.


si to dodneška. Ta se nikdy neuveřejnila, tako-vých písniček pak vznikla celá řada.

Tehdy, aby byl autor přijat do OSA, muselmít vydáno pět skladeb na hudebních nosičícha musel uspět u tvrdých přijímacích zkoušekz hudební teorie i celkového kulturně-hudeb-ního přehledu. Moje první dvě skladby v pro-fesionální kariéře nahrál orchestr Karla Vlacha.První se jmenovala „Hej, zahradníku“, kterouzpíval Viktor Sodoma a druhá „Tvá ústa me-dová“, kterou nazpíval Milan Chladil. Řeklbych, že právě píseň Hej, zahradníku byla toumojí první ohláškou do OSA.

// Za svou skladatelskou činnost si mimojiné obdržel Zlatou a Platinovou desku odSupraphonu. Důležité je ovšem zmínit, že odté doby se potřebný počet prodaných nosičůoproti dnešku značně snížil. Vyžádala si todoba, co ty si o tom myslíš?ZB: Je to určitý všeobecný posun. Když jsme natáčeli filmy Vítr v kapse, Láska z pasáže neboDiskopříběh, tak jsme vítali milióntého návštěv-níka. Nedávno jsem se dočetl, že krásný film Lidice vidělo 4482 lidí. Ty hodnoty se mění. Jeto dáno také tím, že je daleko snazší přístupk různým médiím, máme boom zahraničníchdesek, nelegální kopírování a tak dále…

Platinová byla tehdy za milion a zlatá za pětset tisíc prodaných desek. To byla velká pocta

a nebylo to běžné. Tehdy se běžně prodávalopadesát nebo sto tisíc. Dvě stě tisíc prodanýchdesek – to už byl velký šlágr. A zlatá či platinovádeska byl opravdu mimořádný počin. Mnohaautorům se to nepoštěstilo.

// Měl by skladatel nebo autor textu mož-nost uživit se dnes bez existence ochran-ných organizací?ZB: Myslím, že málo autorů se uživí pouze psaním. Mně se to podařilo a živím se pouzepsaním už od 17 let. Nedělám nic jiného, nežto, co mě baví – píši hudbu. Samozřejměk tomu přibyly organizačně – provozní záleži-tosti. Třeba si ty věci sám natáčím, produkuju,vydávám a tak dále. Bez ochranných organizacíby to ale určitě nešlo. Mechanismus, který jevypracovaný, se stále zdokonaluje. Není to jed-noduchá práce, navíc to naráží v naší republicena všeobecnou představu, která je založena natom, že se nic ochraňovat nemusí a každý simůže hrát či stáhnout zadarmo to, co chce.Právo ani úcta k práci jiných neexistuje. Je todáno všeobecnou dehonestací společnosti.Prostě každýmu je to jedno a jde mu jen o jehoprospěch. Nepěstuje se kult autorů. Vždycky jeto písnička interpreta XY,ale o autorech nikdoneřekne ani slovo. Řekl bych, že nikomu kro-mě Karla Svobody se u nás nepodařilo vytvořitimage autora.

// Souhlasím, například spousta lidí přisuzujeautorství některých tvých skladeb MichaluDavidovi. Například šlágr Non-stop.ZB: Je to tak. Když jsme spolu začínali, napsaljsem mu jeho první velký šlágr Nenapovídej,se kterým zvítězil v soutěži Intertalent, a toodstartovalo jeho hvězdnou kariéru. My jsmetehdy pracovali jako parta a každá dobrá pís-nička, text nebo melodie vznikala kvůli tomu,abychom se s ní dostali na vrchol. Pak to kon-čilo u toho milionu prodaných desek. Něcojsem napsal já, něco Michal. A zase jsme u toho,všichni lidé si myslí, že všechno co zpívá, si sámi napsal. Ale my jsme si tohle už dávno vysvět-lili. Michal si myslím váží mé práce, stejně jakojá jeho a dodnes spolu spolupracujeme.

A k šlágru Non stop… bez něho se opravduneobejde žádný večírek, diskotéka či televizníSilvestr. To mě samozřejmě těší. Panují stálepředsudky, že to byly „písničky nějaké éry“, aleprostě jsou buď písničky dobrý, nebo špatný.Dobrý přežijou a špatný se vyřadí samy. Kdyžse chtějí dneska nějakých písniček zbavit třebav rádiu, tak ty písničky či interprety musí, jak toudělali na Radiožurnálu, zakázat a je to. Ale pak

// A k šlágruNon stop…

bez něho se opravdu

neobejdežádný večírek,

diskotéka či televizní

Silvestr. To mě

samozřejmětěší.

>

>

>

rozhovor

Zdeněk Barták s cenami z Jižní Koreje.

17

rozhovor

voval a vážím si ho dodnes. Časem jsme se stalivelmi dobrými kamarády i konkurenty. Bohuželjsme už neměli čas si spoustu věcí vysvětlit.

// Máš vytipovaného českého interpreta, prokterého bys rád napsal píseň a zatím se taknestalo? Sleduješ současnou českou hu-dební scénu?ZB: Sleduju, sleduju, ale je to těžký v jedný věci.Jedním z interpretů, pro kterého stabilně dělám,je třeba Jakub Smolík, např. písnička Jen blázenžárlí, ale to dělám z kamarádství. Jinak neznámskoro skladatele, který by se věnoval pouze pís-ničkové tvorbě, a to z logických důvodů. Umřelby hladem. Otázka je, kdo to vydá, kdo si tokoupí, kdo to zahraje a co za to dostane…

Jiná věc jsou kapely, který si písničku složía sami interpretují, Kryštof, Nightwork atd.

Samostatný interpreti, jako třeba Cho-dúr…, je dobrej, ale to prostě nestačí! Nikdo o něj neškrtne a on je vlastně, když chce zpívat,chudák. Musí si sehnat prachy na všechno. Autoři to sice možná zadarmo napíšou, pak tomusí ale někdo zaranžovat, natočit, vydat a takykoupit. Kolik může prodat desek a kolik za todostanou autoři? Pokud se nezmění tento sys-tém, tak si to budu radši psát do šuplíku.

// Málokdo u nás ví, že si tvoji skladbu na svéCD vybral Andrea Bocelli.ZB: To byla taky náhoda, která tady u nás takynikoho nezajímá. V tomhle pokoji, kde spoluděláme tento rozhovor, se zrodily vlastně

všechny ty náhody. Jednou zazvonil telefon z Itálie, že jsem se dostal do finále soutěže o novou píseň pro Andrea Bocelliho, kam jsemanonymně poslal dva snímky. Celkem tam bylo786 písní a oni vybrali posledních šest, kde bylyi ty obě moje. Podle regulí ale nemohly soutě-žit dvě skladby od jednoho autora. Nakonec porota vybrala píseň „E mi manchi tu“, kterázvítězila, a já jsem ji s ním natočil. Byla toohromná zkušenost a radost s takovou hvězdouosobně spolupracovat.

// Na čem právě pracuješ, nebo na čem pra-covat začneš?ZB: Po velkém úspěchu mého muzikálu BaronPrášil na libreto a texty písní Petra Markovav režii Filipa Renče v Divadle Hybernia jsemprávě dokončil hudbu ke svému novému, už pá-tému muzikálu pro Koreu. Jde o jejich drama-tický příběh z války ve 13. – 15. stol. Je to příběhdvou znepřátelených států, a jak to tak bývá – o velké nešťastné lásce. Oni jsou na historická témata dost zaměřeni, proto jim korespondujetematicky třeba Shakespeare. Moji nejbližší spo-lupracovníci na všech projektech, tedy můj synDaniel Barták a Ivan Zelenka, natáčejí a aranžujínaplno, protože hlavní zkoušky se kvapem blíží.Premiéra bude 14. 10. 2011 v Soulu.

Zároveň mícháme poslední, čtvrtou sériiZdivočelé země. No a pak, snad chvíle volna.Vlastně ne, vždyť musím dopsat ty chybějícíohlášky do OSA.

/

>

// Celkem tambylo 786 písnía oni vybraliposledníchšest, kde bylyi ty obě moje.Podle regulíale nemohlysoutěžit dvěskladby odjednohoautora.

Zdeněk Barták a Andrea Bocelli

>


Stala se ředitelkou SPAC. K miléniu v roce 2000chce udělat Shakespearovu Bouři a chce ji odtebe.“ To bylo někdy v dubnu 1999, já ale právědodělával s panem režisérem Hynkem BočanemHotel Herbich a nemohl jsem tedy odjet na půlroku do Soulu. Navíc ke své práci potřebujusvoje prostředí, klid a rituály. V červnu jsem tamnakonec odjel a v listopadu byla premiéra.Z dvanácti ocenění, které tam vypisují jako je-jich Oscary, jsme získali osm nebo devět včetněmuzikálu roku a Oscaru za mojí hudbu. Na zá-kladě tohoto úspěchu jsem dostal zakázku nahudbu k Opening ceremonialu Mistrovstvísvěta ve fotbale 2002 a na nový muzikál Romeoa Julie.

// Šlo o konkurz nebo chtěli přímo tebe?ZB: Ne, to bylo přímo na mě. Bouře měla velkýúspěch – byla oceněna jako nejlepší hudba asij-ského kontinentu. Za tři roky poté jsem udělalRomea a Julii, která byla také oceněna. S rů-znými časovými modifikacemi se tam hrajestále. U nás je tento muzikál možné v létě užčtvrtou sezonu vidět, a to v překladu JiříhoJoska s texty Eduarda Krečmara, na nádvoříStátního zámku Hluboká nad/Vltavou , kde hos velkým úspěchem hraje v produkci ZdeňkaPikla − Divadlo Hluboká.

// Jak se ti v Koreji spolupracovalo? Přeci jenjde o zcela jinou mentalitu. Zvykl sis rychle?ZB: Samozřejmě, že napoprvé se musí člověkdo té atmosféry dostat a není to vůbec jedno-duché. Je to jiný princip práce, jiný systém myš-lení. Párkrát jsem se musel rozčílit, ale jinak semi s nimi dělá velmi dobře. Jsou hrozně slušní,hodní a pracovití. Finální dodělávky vznikají

jako vždycky v časové tísni. Přiletěl jsem, na le-tišti jsem jim dal demo snímky a noty, ránojsem přišel a všichni to uměli. Já ani nevím, kdyse to naučili. Ta soutěživost a nadšenost propráci…, taky je to daný tím, že jich je strašněmoc. Jedna holka to neuměla druhý den zpa-měti, režisér ji vyhodil a další čtyři čekaly nasvou šanci. No a uměly to.

// Na konci 80. let ses rozhodl svou sklada-telskou pozornost přesunout více k filmovétvorbě. Co tě k tomu vedlo?ZB: I to má svůj vývoj, nejdřív jsem začal psátpísničky, připadalo mi to v tom věku jako nej-jednodušší.

Potom jsem začal v Klicperově divadlev Hradci Králové realizovat svoje náročnějšípředstavy, a sice svůj první muzikál Aprílováholka. Pak jsem udělal desítky scénických hudebk představením v Praze, Chebu, Ostravě, Hradciatd… Ale mým snem a cílem, bylo vždycky sklá-dat hudbu pro film. Ve filmu máš třeba 30 mi-nut, kdy můžeš pracovat s motivy. Držel jsem sehesla a šel cestou starých dobrých filmů, kdev každém byl šlágr. Už tehdy věděli, že z tohofilmu musej jít lidi domů a pískat si to, nebo toprostě znát. Prostě dobrá a snadno zapamatova-telná hlavní melodie je základ. V tom musí býtkaždý dobrý autor silný, stejně jako u hitu.

První film Jardy Soukupa Drsná planinabyl pikantní v tom, že jsme v něm všichni de-butovali.

Jarda na mě dostal kontakt od producentaz Barrandova a moje hudba se mu zalíbila. Pakjsme spolu spolupracovali na všech jeho fil-mech – Drsná planina, Romaneto, Pěsti ve tmě,Dostih, Záchvěv strachu, Byl jednou jedenpolda 1, 2, 3, Diskopříběh 1, 2, Kamarád dodeště 1, 2, Slavné souboje atd.

A tak jsem přestal hrát s kapelama kon-certní šňůry a začal se plně věnovat filmu. Mýmdalším osudovým režisérem se stal HynekBočan, kterého moje filmová hudba oslovila a od té doby jsem s ním spolupracoval na seriá-lech Zdivočelá země I.-IV. série, tedy celkem 45 dílů, Hotel Herbich či Nemocnice na krajiměsta po dvaceti letech.

// Jak vnímáš současnou hudební tvorbu profilm, jak českou tak zahraniční? Který skla-datel tě napadne jako první?ZB: Žádnej jinej není, než ten, kterého jsem ne-dávno viděl v Praze. Pan Morricone. Paradoxníje, že on tu filmovou tvorbu bere až na druhé ko-leji. Byl to vždycky můj vzor, stejně jako u násKarel Svoboda, kterého jsem od malička obdi- fo

to: P

at P

ope

// Přiletěljsem, na

letišti jsemjim dal demo

snímky a noty, ránojsem přišel a všichni to

uměli. Já aninevím, kdy se

to naučili.

>

>

Pracovní tým muzikálu Baron Prášil, (zleva) Filip Renč, Daniel Hůlka, Zdeněk Barták.



rozhovor

ARMINeffenberger

VANDAchocoautorská dvojice


rozhovor

text: LUKÁŠ PAULŮ, PETR SOUKUPfoto: MAYA D. LÍSKOVEC

Pražské elektro-popové duo Cartonnage, které tvoří producent Armin Effenberger a zpěvačka Vanda Choco se dalo dohromady v roce 2003. Za debut CD1 bylaCartonnage nominována Radiem Expres na „Zlaté ucho“ a TV Óčko ji označilo jakoObjev roku. Hudba z CD1 se stala pilířem stepového představení WINGS. Čtyři písněz CD1 si vybral režisér Dan Svátek do svého filmu Close to Heaven.Za druhé, hudebními kritiky oceňované album Curiously Connected získala cenučasopisu Filter a byla nominována na ceny Anděl a TV Óčko. Jako objev české klubovéscény byla pak v květnu vyslána na prestižní francouzský festival Europavox a dostala se také na francouzskou festivalovou CD kompilaci. K natočení vokálníhoreeditu skladby 257. zero z alba Last Night si vybral Cartonnage Moby. Novinkoukapely je synth-popové album I´m Not Your Computer.


rozhovor

VCH: Intenzivněji jsme začali koncertovat ažs druhou deskou Curiously Connected. Tedyod roku 2008. Album mělo úspěch, nominacina Anděla, získali jsme objev roku časopisu Filter a nominace cen TV Óčko. Určitě jsme nanové desce I’m Not Your Computer dospělejší– stručně: už přesně víme, co chceme.

// I´m not your computer (poslední deskaCartonnage) mi asociuje název desky Mo-loko I´m Not Your Doctor. Inspirovalo vástoto seskupení? Pokud ano, v čem?VCH: Konkrétně tahle deska ne. Ale inspiracisamozřejmě hledáme a máme. Já mám třebaráda francouzkou elektronickou scénu v čeles Daft Punk a Air a dále skandinávské elektro-nické kapely, které pro mě mají v melodice a aranžích zvláštní přesah.

Velkou výhodou Cartonnage je, že Arminsleduje a reflektuje současný zvuk ve světě. Vestudiu mixuje nebo produkuje i zahraniční kapely.

// Baví vás kombinovat hudební styly?VCH: Pro mě je vždycky základem dobrá pís-nička, která funguje sama o sobě jen s piánemnebo kytarou. Co se týče stylu a produkce, takto je otázka spíš na Armina. Dle mého úsudkuho to určitě baví.

// Živíte se pouze jako Vanda Choco, nebovedle Cartonnage pracujete ještě jinde, či naopak je pro vás Cartonnage pouze „bokovka”? VCH: Od konzervatoře jsem členkou divadla Semafor. Čas od času si někde zahostuju, v po-slední době v divadle Kampa v alternativnímpředstavení BlaŽenka, které je o hledání žen-ské síly. Musím ale přiznat, že od minuléhoroku se miska vah vnitřní energie spíše kloníke Cartonnage.

// Vaši minulou desku měl pokřtít Jiří Suchý,proč tomu tak nakonec nebylo?VCH: Protože Jiří Suchý je člověk velice vytí-žený a pracovitý. Na křest tenkrát bohužel ne-stihl dorazit. >

>

>

textařka, skladatelka, zpěvačkaskupiny Cartonnage, zastupována od roku 2004


// Cartonnage vystupovali jako předkapela Underworld. Kde vás informace o tom, žebudete hrát před touhle skupinou zastihla a jak dlouho jste se rozmýšlela? Odmítá setaková nabídka? VCH: Vezmu to od konce. Nevím o nikom, kdoby odmítl zahrát si před Underworld. Under-world jsou pro nás legenda elektronické hudbya stále – i po 20 letech – mají co říct. Zahrát sipřed nimi byla pro nás výzva, radost, zážitek a v neposlední řadě i pocit, že hraješ před ka-pelou, ke které žánrově patříš, s čímž mámev Česku tak trochu problém.

// Jak dlouhá a složitá je anabáze zakon-čená setkáním se světovou špičkou, možná i s vaším vzorem? VCH: Na potvrzení od managementu Under-world jsme čekali zhruba měsíc, protože ve vět-šině případů u zahraničních hvězd musí svéhopředskokana schválit sama kapela.

// Šlo o náhodu, dlouhé domluvy, nebo kom-binace obojího?VCH: Nešlo. Pro koncert Underworld se hledalapředkapela. Byli jsme navrhnuti českým pro-motérem a následně v Anglii schváleni ma-nagementem a kapelou.

// Jak jste si koncert užila?VCH: Užila jsem si oba. Jak ten náš, s výbornouenergií fanoušků zaplněného Sasazu, tak sa-mozřejmě Underworld.

// Měla jste možnost setkat se s členy Underworld? Dala jste jim CD Cartonnage?VCH: CD jsme jim nedala, ale potkali jsme se a pozdravili v back stage. Těsně před koncertemnám ještě řekli, že místo 40 minut, můžemehrát hodinu, čehož jsme rádi využili.

// Underworld nejsou ale jediní ze světovéhudební scény, se kterými jste spolupraco-vala. Máte za sebou zkušenost s Mobym veskladbě 257. zero. Byl Moby vaše meta?VCH: S Mobym jsme měli možnost spolupraco-vat na tracku 257. zero z jeho alba Last Night.

Konkrétně jsme dělali vokální re-edit. Respek-tive ho produkovala druhá půlka Cartonnage.Producent Armin Effenberger. Určitě to bylavelká výzva a zkušenost.

// Jaká byla spolupráce a kde probíhala?VCH: Spolupráce probíhala po internetu. Do-stali jsme 2 DVD s wavy ze studia a pak jsmekomunikovali přes internet.

// Co je naprosto nepostradatelné, přímonutné pro spojení se zahraniční hudebníhvězdou?VCH: Jsou dvě možnosti. Se světovou špičkouse můžete setkat např. tak, že potkáte Air náho-dou v Paříži v baru a poprosíte je o fotku.

Druhá možnost je daleko složitější. Sklá-dat a produkovat kvalitní současnou evropskouelektronickou popovou hudbu, být několik ho-din denně na netu a mít notnou dávku štěstí.A když už máte pocit, že ten „hrách na stěnu házíte“ už po tisícátépadesátédruhé, mít trpěli-vost hodit ho ještě po tisícátépadesátétřetí.Existuje totiž možnost, že se to někdy kolemčtyřtisícového hodu zlomí, ten hrách někdochytne a hodí ho daleko za České hranice.

// Zkoušeli jste spolupracovat s dalšími za-hraničními autory, nebo interprety? Dovedusi vás například živě představit s RoisinMurphy.VCH: Před Roisin Murphy jsme hráli na Electro-nic beats před dvěma lety, takže si to představu-jete správně. Je pro nás přirozené komunikovatse zahraničními interprety, protože paradoxněmáme pocit, že celkovým vnímáním hudby a cí-lovou skupinou našich posluhačů patříme spíšk nim. Já jsem v lednu např. pozvala berlínskéelectronické Naomi z labelu Mole do Prahy, kdehráli s námi dvojkoncert. Na oplátku jedeme hrátv zimě do Berlína zase my.

// Viděl jsem vás na Open Air Festivalu a zdáse, že publikum, už má vaše skladby na-poslouchané. Od kterého roku vlastně Car-tonnage vystupuje? Myslím, že s novou deskou přišel asi váš největší skok.

rozhovor

// Máte za sebouzkušenosts Mobym ve skladbě257. zero. Byl Moby vaše meta?

>

VANDAchoco


rozhovor

// Věnujete se i jiným projektům než Car-tonnage?AE: Jako skladatel a producent ano. V Chic-sound studiu točím a produkuju české i zahra-niční kapely a interprety. Jako hudebník a členkapely mám pouze Cartonnage.

// Věnujete se pouze skládání?AE: Nejenom skládání. Hodně energie a časuvěnuju produkci. Produkce zahrnuje skládání,aranžování, nahrávání nástrojů a v mém případěi mixování. Neodděluju to. Beru jako nástrojnejenom kytaru nebo piano, ale i delay, ekva-lizer, compressor nebo phaser. Mastering rádnechávám čerstvým uším.

// Cartonnage jsou moderní elektropopo-vou skupinou, baví vás i akustický zvuk?Neplánujete udělat i koncert v akustickémpojetí?AE: Baví nás oba světy – jak elektronický, takakustický. I když se to možná nezdá, použí-váme dost akustických nástrojů, ale úspěšně jeschováváme do různých moogovských filtrů,lo-fi delayů atd. Baví nás experimentovat. Sna-žíme se oba světy propojovat. To, co nabízíelektronický svět různých syntéz, bicích auto-matů a vokodérů, v akustickém světě nenajdetea platí to samozřejmě i obráceně. Zrovna ne-dávno jsme s Vandou koketovali s myšlenkouudělat několik akustičtějších ambientnějšichkoncertů v zajímavých prostorech. Na každédesce máme dvě nebo tři pomalejší, „akustič-tější“ skladby. Nakonec když odložíme tenelektronický kabát, tak jsou to pořád písničkys kytarou nebo pianem.

// Kteří čeští hudební autoři vás baví, nebovás dokonce ovlivnili?AE: Zrovna nedávno jsem si poslouchal na you-tube starý nahrávky Jazz Q Martina Krato-chvíla; to mě bavilo. Zdeněk Liška, Luboš Fišer,Petr Eben, Jan Hammer, Petr Hapka, MejlaHlavsa, Jaromír Nohavica , je jich určitě víc, aletihle všichni mě baví.

// Jaká je vaše budoucí vize s kapelou?AE: Momentálně jednáme o licencování našeho

nového alba v zahraničí a s tím spojené koncer-tování. To je naše nejbližší vize.

// Pokoušíte se protlačit ho do českých TV a rádií, nebo tento boj jako mnoho kapel jižvzdáváte?AE: Česká rádia a televize zrcadlí většinový vkustohoto národa. Žádná výhra to není. Obecněvkus je v Čechách nedostatkové zboží. Zásad-ním médiem je pro naši muziku a naše fa-noušky zejména internet.

// Jak vnímáte ochranu autorských práv,nebo přímo OSA?AE: Pro mě jako autora je OSA partnerem. Očekávám otevřenost, solidnost, radu, kdyžbude třeba. Starají se o věci, na které bychneměl čas a ani vůli. Nemám s OSA špatnouzkušenost a doufám, že to tak vydrží.

/// Česká rádiaa televizezrcadlívětšinovývkus tohotonároda. Žádnávýhra to není.Obecně vkusje v Čecháchnedostatkovézboží.

ARMINeffenberger textař, skladatel, producent, hudebník

skupiny Cartonnage, zastupován od roku 2003


rozhovor

// Texty skládáte na hudbu, nebo to kombi-nujete tzv. za pochodu?VCH: Většinou to jde ruku v ruce, melodie s tex-tem nebo pocitem. Texty ve francouzštině sipíšu sama, anglické společně s Carli Jefferson.

// Ptám se na to každého autora. Jak jstespokojena s OSA? Ohlášení vašich děl naOSA nebo například hlášení odehraných kon-certů řešíte vy, nebo to jde zcela mimo vás?VCH: Protože jsem už součástí kybernetické generace, právě se chystám vyzkoušet systémOSA infosa. Vyhovuje mi mít možnost ohlásitskladbu přes net nebo mít přehled o skladbáchonline. Hlášení odehraných koncertů řeší našemanažerka.

// Na který koncert vzpomínáte nejraději? VCH: Z poslední doby na Open Air Festivalnebo koncert v Sasazu s Underworld, dále nafestival Europavox ve Francii nebo loňské Akropolis Multimediale s 3D projekcemi.

// Vaše kapela hodně řeší i svůj vzhled a celkově koncepční styl. To není levná

záležitost. Prodejem alb se dnes mnohoskupin a autorů neuživí, s koncerty je to podobné. Má vaše kapela sponzora? VCH: Na propojení audiovizuální složky siopravdu zakládáme. Sponzora jako takovéhobohužel zatím nemáme, tímto ho vyzývám,nechť se nestydí a přihlásí se. Máme ale kolemsebe spoustu talentovaných kamarádů uměl-ců, jako je například módní návrhář Josef Čechota, který má naši hudbu rád a navrhujepro nás kostýmy ze své dílny. Dále výbornáVJ-ka Deja, která nám připravuje projekce namíru. V neposlední řadě Arminovo Chicsound-studio, kde máme možnost neomezeně natá-čet a pracovat.

// Jaké jsou ambice Cartonnage? VCH: Dělat kvalitní elektronickou hudbu, za-chovat si z ní radost, pokud možno s každýmalbem o kousek vyrůst a potěšit tím naše fa-noušky i sebe.

// Jak jste spokojena s médii? Na internetuje kolem vás rušno, ovšem v TV jsem vásještě neviděl, jen občas zaslechnu nový singlna Expres radiu.VCH: Já jsem to hodně řešila po druhé desce,která byla sice u kritiky úspěšná, ale pro rádianebo TV neviditelná. Už jsem ale přestala bojo-vat s větrnými mlýny a pochopila jsem, že je pronás daleko důležitější internet, což je médium,který používá naše cílová skupina posluchačů.Díky tomu je o nás např. blog v japonštiněanebo nás hrají DJ’s v Berlíně nebo USA.

// Klip k singlu Pattiserie postoupil na filmovém festivalu v Holandsku do hlavnísoutěže. Kdo jej režíroval? Podílela jste sesvými nápady při jeho tvorbě?VCH: Scénář, režie a vavříny patří Štěpánu Vo-drážkovi. Další mladý talentovaný umělec, sekterým spolupracujeme. Momentálně se s nímchystáme točit další videoklip k singlu Don’tStop. Hotový bude v půlce října.

// A jak je to s vámi a čokoládou?VCH: Vypadá to velice nadějně. Během psaní to-hoto rozhovoru jsem stihla sníst půlku vaničkyčokoládové zmrzliny s třešňovou příchutí.Navíc jsem po otevření zjistila, že na povrchujsou malé hvězdičky z bílé a tmavé čokolády.Prostě très bon!

/

// Většinou tojde rukuv ruce,melodies textem nebopocitem.Texty vefrancouzštiněsi píšu sama,anglickéspolečněs CarliJefferson.

>


rozhovor

První sólová deska V Holomóci městě(1977) zaznamenala velmi pozitivníohlas u jazzové veřejnosti a kritiky –album získalo cenu Supraphonu 1979.

Viklický zde spojil standardní moderní jazzovýprojev s inspiracemi z hudby moravského re-gionu. Zvýšený zájem o moravský hudební folk-lor je také spjat s objevem mladé talentované

hudebnice (zpěvačky, hráčky na cimbál, erudo-vané folkloristky) Zuzany Lapčíkové, rodačkyz Moravského Slovácka. Na jejich albu Prší déšťspolupracovali též s primášem Hradišťanu JiřímPavlicou. Významná je i spolupráce s Ivou Bitto-vou – CD Moravian Gems a dva vyprodanékoncerty v New Yorku v lednu 2011 v LincolnCenter of Jazz (spolu s George Mrazem).

V devadesátých letech vyšlo i první albumvěnované čistě vážné hudbě, jímž byla Pocta Jo-sipu Plečnikovi, kde klíčové Dopisy Plečnikovizpívala Magdalena Kožená.

Značnou část své energie vkládá Emil Vik-lický do tvorby filmové hudby, které se věnujeod poloviny osmdesátých let, kdy složil hudbuk Smyczkovu snímku Krajina s nábytkem. Po-depsán je i pod hudbou k Zafranovičovu filmuMá je pomsta (Lacrimosa), složil hudbu i kesnímku Drahomíry Vihanové Zpráva o puto-vání studentů Petra a Jakuba či k filmu MartinaMüllera Bloudím, který je o Olomouci.

Emil Viklický je jednou z nejvýraznějšíchpostav tuzemské hudební scény. Svým syntetic-kým přístupem již dávno přesáhl hranice jazzu.Vedle nahrávek s předními světovými jazzmany,mezi nimiž najdeme i basieovského veterána JoeNewmana, pianistu Jamese Williamse a jednohoz nejlepších současných kytaristů Billa Frisella,a vedle snah o fúzi folkloru s jazzem, se věnujetaké soudobé hudbě. Složil operu Faidra, která

skladatelje zastupován od roku1974, členem se stal v roce 1992 a na OSAmá nahlášeno více jak 700 děl, u nichž je autorem či spoluautorem

EMIL VIKLICKÝ

>


rozhovor

EmilViklický

text: PETR SOUKUPfoto: archiv EMILA VIKLICKÉHO

Svým syntetickým přístupem již dávno přesáhl hranice jazzu. V současné době se převážně věnuje soudobé hudbě.

se narodil 23. 11. 1948 v Olomouci. Vystudoval matematiku na Přírodovědecké fakultěUniverzity Palackého v Olomouci. Od dětství se věnoval hře na klavír. V 70. letech hrál v orchestru SHQ Karla Velebného. V letech 1977-1978 studoval jazz na Berklee College v USA. Mezinárodně se prosadil v roce 1976, kdy zvítězil v soutěžiimprovizujících jazzových klavíristů v Lyonu a vyhrál první cenu v autorské soutěžiMonacké konzervatoře se skladbou Zelený satén.


rozhovor

// Jaká je vaše zkušenost se zadavateli pro-jektu? EV: Napsal jsem o této problematice knížkuDialog mezi skladatelem a režisérem. Vydala miji UP Olomouc. Také jsem na UP Olomoucpřednesl přednášku s ukázkami na toto téma.V knize je i pár režisérských perel, takže místyje to i zábavné čtení.

// A jakou máte zkušenost s pořadateli u nása v zahraničí? Mají se ti naši ještě co učit,nebo je ta organizace vyvážená?EV: Nemám problémy s domácími ani se zahra-ničními pořadateli.

// Do módy se opět vrátil vinyl. Vydáte např.nové album jen na CD, nebo jej využijete i provinyl? Spousta skupin vydává např. pouze na

vinylu. Ví, že CD se neprodá, ale vinyl jedobrá věc do sbírky a společně s gramofo-nem má své kouzlo.EV: Vinyl je zcela v režii vydavatele. Samo-zřejmě, že mě těší, že můj japonský vydavatelVENUS Records vydal moje album Janáček ofJazz i na vinylu.

// A když už jsme u toho – připravujete novéalbum, či nějaký speciální koncert? EV: Ano, natočil jsem nové CD pro VENUS Re-cords s pracovním názvem Tribute to HarukiMurakami. Nahrávka vyjde na Vánoce 2011, sa-mozřejmě i na vinylu. Mix bude firma dělats pověstnou japonskou pečlivostí v Tokiu.Těším se na tohle CD. Dopsal jsem také svůjKlavírní koncert E dur, premiéru hrál s Mo-ravskou filharmonií skvělý mladý francouzský

//Samozřejmě,že mě těší, že můjjaponskývydavatelVENUS Recordsvydal mojealbum Janáček of Jazz i na vinylu

>

>


měla premiéru v září 2000 ve Státní opeře a zví-tězila v mezinárodní soutěži nazvané Nová operapro Prahu 2000. Kromě této složil ještě operuOráč a Smrt a Máchův deník. Též je autoremmelodramu na text Václava Havla The Mysteryof Man, premiérovaný v New Yorku v roce 2004a Klavírního koncertu E dur (v r. 2011 premiérav Olomouci – s Moravskou filharmonií hrál fran-couzský klavírista Jonas Vitaud).

V r. 1997 získal v londýnských The Timestitul Janáček of Jazz ( Janáček jazzu) od kritikaChrise Parkera. V současnosti vystupuje přede-vším spolu s Františkem Uhlířem a Laco Trop-peam v Triu Emila Viklického. V letošním rocese stal členem poroty soutěže Nejlepší jazzováskladba, kterou OSA vyhlásil ve spoluprácis Bohemia JazzFestem a s jejímž vítězem jsmevám v minulém čísle přinesli rozhovor.

// Znám několik výborných skladatelů, kteřítvoří tzv. tradiční jazz, ovšem dál již nezasa-hují z jisté – řekněme – averze. Vy jsteopačný případ a propojujete mnoho stylů.V případě interpretace, hrajete každý žánr sestejným pocitem, nebo je nějaký, ke kte-rému se stále vracíte a je vám nejbližší?EV: Tradiční jazz jsem nikdy nehrál. Nevím, cosi pod tímto pojmem představujete vy. Začínaljsem free jazzem a la Paul Bley, pak modernímjazzem s SHQ Karla Velebného atd.

// Vždy mě zajímá nadšení z konkurencemezi skladateli. Který světový a český skla-datel, či hudebník vás baví?EV: Je jich jistě spousta. Protože na otázce trváte:Bartók, Janáček, Poulenc, Sermilla, Crumb, Li-getti atd.

// Za poslední půl rok jsem viděl několik jaz-zový koncertů převážně mladých hudebníků.Bavil jsem se dobře, ovšem hráči byli dosvých nástrojů až moc schováni a pódiumpůsobilo hodně staticky. Nedávno jsem za-

hlédl váš koncert ze záznamu a přistihl jsemse, že jsem ani tak neposlouchal hudbu, jakosledoval vaše nadšení z hraní i celé kapely.Řešíte to, jak působí na diváky scéna, čitomu necháváte volný průběh?EV: Skutečně mě hraní jazzu stále baví. Až měuvidíte podruhé, třeba se vám poštěstí i do-konce poslouchat hudbu.

// Se kterým českým, či světovým hudební-kem byste si ještě rád zahrál? EV: Ten hudebník také musí chtít hrát s Vámi.Nicméně už jsem v nějakém časopise popsal,jak jsem si zahrál tříručně s Herbie Hancockemna Fender Rhodes v baru Stuarta Copelandav Beverly Hills.

// Před mnoha lety jsem s jedním hudebnímpublicistou debatoval o funkových nahráv-kách, které tu vznikaly před rokem 1989.Najednou mi pustil vaše album The FunkyWay of Emil Viklický. Hodně mě to překva-pilo. Neláká vás i teď pouštět se do tohotožánru?EV: Jeden francouzský publicista mě nedávnopotěšil, když napsal, že Emil Viklický je EastHerbie. Nahrávka, kterou zmiňujete, je z roku1979. Reedice u Supraphonu z roku 1997, bylaokamžitě v celém nákladu 1200 CD prodána dozahraničí (bodejť ne, Bill Frisell je velkáhvězda), Supraphon ale dotisk už bohužel ne-dokázal udělat. Španělská firma Vampisoul vy-dala vloni polovinu těchto nahrávek na CD a vinylu „The Funky Way of Emil Viklicky“. Prýse to slušně prodává. Moc rád si zahraju tentožánr, ale nejvíc mě baví, když můžu přijít na je-viště k postaveným a nazvučeným klávesám pětminut před začátkem koncertu. Nedávno mi totakto zařídil bývalý velvyslanec Belgie pan Ber-nard Pierre, na svém soukromém večírku. Najevišti byly Hammond B3, Rhodes, Yamaha a Korg. Nesmírně mě to bavilo.

// Věřím, že máte doma spoustu kláves,syntezátorů atd. Máte nějakou novinku,která vás zaujala? EV: Mám starý Oberheim FVS-1, předělanýtak, aby mohl přijímat MIDI, Yamahu DX7,Nord Stage Piano 76, Korg 01R/W a RolandJV1080. Nord Stage piano je skvělý nástroj.

// Cvičíte a skládáte každý den? EV: Víceméně ano.

rozhovor

// Jedenfrancouzskýpublicista měnedávnopotěšil, kdyžnapsal, žeEmil Viklickýje East Herbie.Nahrávka,kterouzmiňujete, jez roku 1979.

>

>


rozhovor

Dřívější chápání pojmů tradiční a moderníjazz bylo jiné. Tradicionalisté (včetně dixie-landu) usilovali o přesnou historickou inter-pretaci, v žádném případě nechtěli vymýšletnic nového. Tradiční fráze, tradiční zvukovýideál, např. záměrné používání starých mikro-fonů - např. pánové Klikar a Havelka.

Naproti tomu moderní jazz, již od be-bopuhledal stále nové a nové postupy a formy. Velmičasto si vypůjčoval ze soudobé muziky.

Be-bop („Budeme hrát muziku, kterou bílínedokážou zahrát.“ - klasická hláška), cool jazz,west-coast jazz, hard bop, new thing, harmolo-gic system Ornette Colemana atd. Moderní jazzse skutečně dostal koncem šedesátých let přílišdaleko od posluchače. A tak jej musel MilesDavis a další posluchačům zase vrátit jazzroc-kem, nahrávkou Bitches Brew. Pro spoustu pu-blicistů tady moderní jazz začíná, pro jinéovšem končí.

/

// Motiv jsempozdějizpracoval doskladby Girlwith One Leg,pro housle a marimbu.V Bostonu miza ni pak dalijakousi cenu.

>


pianista Jonas Vitaud. V listopadu v Košicíchs dirigentem Janem Kučerou bude koncert hrátMiklos Škuta, v Praze klavírista Jan Simon.

// Skládáte pouze u piána? EV: Základní nápad na skladbu může přijítv podstatě kdekoliv. Chodím ráno běhat doPrůhonic. Doběhl jsem zpocený k autu a vidím,jak dva ošetřovatelé vedou krásnou mladouholku, učí ji chodit o berlích. Okamžitě mě na-padl čtyřtaktový motiv, napsal jsem si jej na kuszmačkaného papíru. Motiv jsem později zpra-coval do skladby Girl with One Leg, pro houslea marimbu. V Bostonu mi za ni pak dali jakousicenu. Marimbistka Amy Lynn Barber, kteráhrála premiéru, odmítla hrát skladbu s tak de-presivním názvem. Tak jsem název změnil naTristana, což je prakticky totéž. Věděl jsem, žeto projde. Amy Lynn pochopitelně Buňuelůvfilm neznala.

// Narodil jste se v Olomouci, což se nezapřeani ve vaší hudbě. Vracíte se tam?EV: Pokud hraju v Olomouci, vím, kde jsoukoncertní sály, vím, kam mám jet a kde zapar-kovat. Ale v Olomouci už nežiju od roku 1974,tak těch známých ubývá. Studoval jsem v Olo-mouci matematiku. Nejspíš jsem zdědil jakýsimatematický talent, protože mi studium nedalomoc práce. Dokonce moje diplomová práceo symetrických polynomech byla navržena nadoktorát. Sice jsem chtěl dělat zcela jiné téma:Hudba jako Markovovský řetězec, ale to minepovolili. Končil jsem studia v květnu 1971,

po dubnovém plénu, kdy se dostal k moci Hu-sák. Všechno hodně zatuhlo. Když jsem pakkvůli doktorátu přišel na děkanát, narazil jsemna soudruha proděkana Sedláčka. Ten řekl: „Jávám kašlu na vaše symetrický polynomy. Kdyžchcete doktorát, tak budete studovat marxis-mus-leninismus, až se z vás bude kouřit!“ Takjsem se otočil, neřekl ani slovo a odešel. Tímjsem nadobro skončil s matematikou.

// Jste spokojen se vztahem médií k jazzovéhudbě? V případě TV marně hledám nějakýpravidelný pořad.EV: Nedivím se. Televize je v podstatě komerčnímédium. Se soudobou muzikou je to ještěhorší.

// Nahráváte ve vlastním studiu, nebo využí-váte nějaké jiné?EV: Dle rozpočtu produkce. V poslední dobětočím filmové nebo televizní muziky doma doProTools. Tam kde je potřeba, pak dotočím živémuzikanty ve studiu. Rád pracuju se zvukařiMilanem Jílkem nebo s Michalem Pajdiakem.

// Jak se Vám spolupracovalo s Ivou Bittovouna albu Moravian Gems?EV: Na klasickou otázku „jak se Vám spolupra-covalo“ musí být klasická odpověď: „skvěle“.Původně s námi na té desce měla dělat ZuzankaLapčíková, ale její manažer se nepohodl s ma-jitelem firmy. Ten mi pak zavolal a řekl: „Je tamu vás nějaká jiná zpěvačka?“ Druhý den jsemzavolal Ivě Bittové. Zareagovala: „S tebou a s Jir-kou Mrázem? Ano. A kdy?“ A bylo vymalováno.Pro mě to ovšem až tak jednoduché nebylo,protože materiály, které jsem nachystal proZuzanu, jsem musel kompletně předělat. Onyjsou každá zcela jiný typ.

// Vrátím se obloukem k mé první otázce, nakterou jste neodpověděl. Jak je to tedy dness pojmy tradiční a moderní jazz?EV: Chápání pojmů tradiční a moderní jazz semění. Dnes velká část posluchačů (ale i někteříhudební publicisté) za moderní jazz považujíjen hudbu s rockovým spodkem. Můžete hrátalternativní postupy, free jazz nad triolovým„swingovým“ rytmickým pásmem a rázem má-te nálepku tradiční jazz. Přitom naučit se hrátsudé (rockové) rytmické rozdělení je dalekosnazší než liché (quasi triolové), „swingové“rozdělení.

rozhovor

// Doběhl jsem zpocenýk autu a vidím,jak dvaošetřovatelévedoukrásnoumladou holku,učí ji chodit o berlích.Okamžitě měnapadlčtyřtaktovýmotiv, napsaljsem si jej na kuszmačkanéhopapíru.

>

>


rozhovor

skladatelje zastupován od roku1990

LUKÁŠ HURNÍK

>// Připrocházeníkřížovoucestoubyste mohlpředkaždýmvýjevemstát hodiny.

// Narodil jste se do muzikantské rodiny. Dalivám, jako malému klukovi, do ruky houslenebo tahacího kačera?LH: Housle ne! To by ještě chybělo... Ale klavírbyl pro mě velmi přirozenou hračkou. Že se dápinkat na jeho klaviaturu, to mě ani tak nezají-malo. Ale daly se do klavíru házet různé dráty,které na strunách skvěle drnčely. S papírem poddusítky zněl Steinway jak syntezátor. A nejlepšíbylo zatížit pedál stoličkou a pak po strunáchpouštět autíčko na setrvačník. Táta měl u piánaúžasný lampový magnetofon Grundig. Vážil 40 kg a topil. Mikrofon jsem spouštěl do hlubinklavíru, ruchy nahrával a pak pouštěl zpoma-leně. Není divu, že jsem nakonec skončil v roz-hlase…

// Rock jste opustil a našel si hudbu vážnou.Omrzel vás? Proč?LH: Na gymnáziu jsem s talentovanými bratryKryšpíny založil skupinu Biwoy a hrál v ní nabasovku. Písničky, které jsem psal, byly ale ažmoc intelektuální. Tehdy jsem poslouchalZappu, Coreu a Crimsony. Nacvičování tako-vých skladeb bylo nevděčné a publikum si ne-zatančilo a kluci nezasólovali... Tak jsem sepomalu učil zapisovat nápady do not a vzniklaHot-suita pro čtyřruční klavír, která dostala ně-jakou cenu v Japonsku a teď ji docela často hrajístudenti ZUŠ. Je tam Reggae, Blues, Bigbeats citací Deep Purple atd.

// Jak byste charakterizoval klasickou hudbu,co pro vás znamená?LH: Těžko říct takto obecně, ale od všeho ostat-ního se liší tím, že je to abstraktní struktura,která díky důmyslnému notovému zápisu umo-žňuje přesnou definici každého detailu. Přitomhudba běží v čase, takže se může synchronizo-vat s lidskými biorytmy, zaměstnávat mozek,emoce i pudy. Takové možnosti nemá žádnéjiné umění: Film, literatura, drama pracují s ho-tovými výjevy, malba může být sice abstraktní,ale je strnulá v čase. Hudba je ovšem kvůli tomunáročnější na vnímání a posluchač jí musí vyjítvstříc vlastní aktivitou. Proto nebude klasikanikdy masovou záležitostí.

// Jakého současného skladatele si domapouštíte?LH: Třeba Michaela Torka. Vyšel z minima-lismu, ale v jeho hudbě se už skoro nic neopa-kuje. Má fantastické rytmické nápady. Pusťte sitřeba jeho skladbu Adjustable Wrench, tedyFrancouzský klíč neboli Hasák... Poslouchámi leccos z Pendereckého, úžasné jsou symfo-

nické věci Henriho Dutilleuxe. V autě ovšemsjíždím Candy Dulfer a bratry Breckery...

// Kdybyste měl živou vodu, ke komu bystešel na konzultace? Proč právě k němu a naco byste se zeptal?LH: Tak třeba právě kompoziční technika Du-tilleuxe je mi záhadou. Partitura vypadá jakoprodukt šílence – všechny instrumenty téměřpořád hrají, každý něco jiného, ale výsledek jepřesto naprosto přehledný. Myslím, že ten trikje v harmonii – Dutilleux má své vyzkoušenéharmonické struktury, které udržují zdánlivýchaos všeho ostatního v mezích logiky. Při všísložitosti a modernosti je to hudba, která ne-odradí ani posluchače – nováčka.

// Na konci května měla premiéru Křížovácesta, jak dlouho jste se komponování ora-toria věnoval?LH: Hodinové oratorium pro sbor, sólisty, dět-ský sbor, symfoňák, varhany a recitátory jepráce na dva roky, ale já při různých dalších po-vinnostech našel pro komponování vždy sotvaněkolik hodin v kuse. Zpočátku mě to děsilo,protože tak velká forma vyžaduje hlubokoukoncentraci a uvažování v celcích. Pak jsem alezačal brát situaci jako danost a promítl ji dokoncepce skladby.

// Dočetl jsem se, že oratorium Křížová cestaje meditací nad otázkou, jestli svět prožívá„krizi hodnot”, nebo jen na skutečné hodnoty„nemá čas”. Pomohlo vám oratorium najítodpověď?LH: Spíš mi pomohlo najít způsob, jak se s tímsmířit. Poznání duchovních hodnot by člověkasi neměl odkládat na dobu „až bude mít čas“.Při procházení křížovou cestou byste mohl předkaždým výjevem stát hodiny, ale čas vás nutíběžet od jednoho obrazu ke druhému a proží-vat vše metodou filmového střihu. A o tom jeto oratorium.


rozhovor

Narodil se 12. 7. 1967 v Praze, vystudoval Pedagogickou fakultu UK. Po doktorandskémstudiu nastoupil do Českého rozhlasu, věnoval se hudební popularizaci (cyklus Da capo). Stál u zrodu první české digitální stanice D-Dur, je šéfredaktorem staniceČeský rozhlas 3 - Vltava a poslední rok i pověřeným programovým ředitelem Českéhorozhlasu. K nejvýznamnějším skladbám patří symfonie Globus psaná pro Pražskýpodzim, Čajová kantáta pro Pražské jaro a muzikálová opera The Angels pro projektBouda Národního divadla. Jeho orchestrální skladby zazněly pod taktovkou JiříhoBělohlávka, Libora Peška, Jamese Judda, Vladimíra Válka a dalších.

Lukáš

Hurník

text: LUKÁŠ PAULŮfoto: archiv LUKÁŠE HURNÍKA


rozhovor

LH: To si nemyslím, protože Peter Duhan přišels nepochybně potřebnou, ale poměrně radi-kální přestavbou struktury rozhlasu. Důležitéje, že je to „člověk od kultury“, vystudovanýdramaturg, kterému nemusíme vysvětlovat, jakdůležité je vysílat v kulturní instituci jménemČeský rozhlas vážnou hudbu, jazz, literaturu a drama. Často sám poslouchá stanici Vltava i D-dur a občas i chválí.

// Čemu se aktuálně po příchodu do kan-celáře Českého rozhlasu 3 – Vltavy nejvícevěnujete?LH: Ta práce spočívá – kromě úřadování –hlavně v synchronizaci práce spousty lidí, re-daktorů, dramaturgů, externích autorů, mode-rátorů atd. Všichni vnášejí do programu svénápady, mnohdy výborné, a šéfredaktor spoluse staničními dramaturgy musí hlídat, aby tovše dávalo dohromady logický celek. Aby vysí-lání mělo svá témata, gradace, kontrasty, i pauzyna vydechnutí. Vlastně to má docela blízko ke skládání hudby.

/

Premiéra oratoria Křížové cesty.

// Abyvysílánímělo svátémata,gradace,kontrasty, i pauzy navydechnutí.Vlastně tomá docelablízko ke skládáníhudby.

>


// Text je koláží citátů evangelia, pašijovýchher a duchovních citátů. Kdo pro vaše orato-rium pracoval s textovou složkou?LH: První předvýběr textů udělal pan VáclavDerner, ředitel hradecké filharmonie. Měl po-měrně jasnou představu, jakou skladbu ode měchce. Já pak hledal dál – hlavně v lidových tex-tech starých pašijových her. Tam se v souvislostis pašijovým příběhem dají najít i momentyvelmi lidské, často bizarní, plné hodně drsnéhočerného humoru. Obrovský podíl na Křížovécestě měl také pan dirigent István Denés, kterýse jí poslední rok velmi intenzívně zabýval. Mai-lem jsem mu posílal nové kousky partitury narůzná místa ve světě, kde se zrovna nalézal. Ještě,že ty počítače máme. Dokonce udělal takovýgrafický rozbor témat, která se skladbou prolí-nají, a našel tam souvislosti, o kterých jsem sámneměl tušení. Myslím ale, že tak to má být.Autor má být svým dílem překvapován.

// Pro královéhradeckou filharmonii jste naobjednávku komponoval poprvé?LH: Nikoli, psal jsem třeba několik orchestrál-ních transkripcí asijských a evropských lido-vých písní pro projekt paní Fen-yun Songs Filharmonií Hradec Králové. Vzešlo z toho za-jímavé CD. Je tam třeba Tichá noc s jednou slo-

kou v čínštině... Filharmonie s Ondřejem Ku-kalem také hrála moje Variace na Zappovotéma.

// V jakém poměru máte zastoupenyskladby na objednávku a svou volnoutvorbu? LH: Většina mých skladeb vznikla – ne snadpřímo na objednávku – ale jako reakce na výzvuinterpreta nebo pořadatele. Potřebuji vědět, prokoho píšu a snažím se vyhovět jeho potřebám.Čím přesnější zadání, tím se mi píše lépe. Sku-tečné, placené objednávky jsou u nás dostivzácné a bývají spojeny s různými marketingo-vými strategiemi. Běžné je to ale v cizině,hlavně v Německu. Pan Lucas David si ode měobjednal houslový koncert a první co řekl, žemůže nabídnout jen skromný honorář. Pak na-bídl sumu, která mě – tehdy ještě mladého skla-datele – ohromila. Takové zvyklosti už do Čechasi nestačí dorazit.

// Na konci července byl šéfem Českého roz-hlasu jmenován jeho prozatímní ředitel PeterDuhan (rozhovor s Peterem Duhanem, Autorin podzim 2010). Znamená to pro vás jakésiustálení neklidných vod v top managementurozhlasu?

rozhovor

// Všichnivnášejí doprogramusvé nápady,mnohdyvýborné, a šéfredaktorspolu sestaničnímidramaturgymusí hlídat,aby to všedávalodohromadylogickýcelek.

Muzikálová opera The Angels pro projekt Bouda Národního divadla.

>

>

textařské šuplíky

Jsme pár poutníků

Rozpuštěné vlasy v trávě,vzduch tě zkreslil kolíbavě.Tetelení pozdních zrání,vůně kytek připravenýchk lisování do památníků

Jen na chvíli zhasni oči,víš, jak dnešek může skončit.Loučení, už snad poslednív trávě skončily tak hezkyvšechny před ním – jsme pár poutníků.

Poutníci s cílem i bez cílemizíme vprostřed vět nahořklých.Bez síly k obraně, bez síly k hádcenaděje zklamané – návrat zní sladce.

Vanilkovým zvonkem do chřípí –ještě nechce se nám smát.Odhadujem, kdo se do sítímůže první nachytat.

Rozpuštěné vlasy v trávě,vzduch tě zkreslil kolíbavě.Tetelení pozdních zrání,vůně kytek připravenýchk lisování do památníků.

Jen na chvíli zhasni oči,víš, jak dnešek může skončit.Loučení, už snad poslednív trávě skončily tak hezkyvšechny před ním – jsme pár poutníků.

Karel Klusáček

Zastupován OSA od roku 1996.

02


Neváhejte nám však na e-mail: [email protected] posílat další texty. Těšíme se na ně!

Jako po francouzském víně

Vždycky, když mám hlavuNa tvém klíně,Je mně jakoPo francouzském víněAť už je to v lednuNebo v máji,Mám se jako v nebi,Jako v ráji.

Opilý jsem láskou,Však to víš,Skloň se, lásko, ke mněJeště blíž.

Vždycky, když mám hlavuNa tvém klíně,Je mně jakoPo francouzském víněJe mně, jako bych bylBlízko nebe,Stačí, když mám vedle sebeTebe.

Jindřich Balík


03

textařské šuplíky

Canada

Jednou, když jsem trpělMizernou náladou,Povídá mi parťákProjeď se Canadou.Co je v tobě dobrý,To sever oceníPozdravuj tam bobryTaky psí spřežení.

Radím ti, buď kámošS každým svým hafanem.Když budeš chtít usnoutTak vždycky pod stanem.Na medvědy bacha, Těžko se ochočí.Ryb má asi nejvícJezero Otročí.

Rf“ Bílá bílá bílá je CanadaModlím se k tobě, můj Pane,Navždy ať bílou zůstane,Ať nad zálivem Hudsonovým dál slunce zapadá.

Kůže neprodávej,Leda až v Calgary,Dobrej pozor dávejNa svoje dolary.Já tohle všechno prožil,Proto jsem v obraze,Teď už jen v KanadáchCourám se po Praze.

Rf“ Bílá bílá bílá je CanadaModlím se k tobě můj PaneNavždy ať bílou zůstaneAť nad zálivem Hudsonovým dál slunce zapadá

Anotnín Matějka


01


Máme radost, že nám i nadále posíláte vaše texty, které budeme v našem magazínu zveřejňovat. Zde přinášímedalší díla.

Šuplíky textařů

text: PETR SOUKUPfoto: shutterstock.com

rozhovor

LUBOŠ POSPÍŠIL


(zastupován od roku 1981, člen od roku 1992) – nahlášeno 98 skladeb.Spolupráce s Pavlem Šrutem.

rozhovor

Na první sólovou desku si muselPospíšil z dobových důvodů počkat až do roku 1983, uzrálaale jako nejlepší víno. LP Tenhle

vítr jsem měl rád se ve své době stalo bom-bou. Pospíšilův charakteristický rejstříkv kombinaci s poetickými texty básníkaPavla Šruta přinášel zcela unikátní styl, zpě-vák se rázem postavil po bok interpretů typuVladimíra Mišíka. S novou kapelou 5P, mezijejímiž členy nechyběl Bohumil Zatloukal(ex-Jasná páka), David Koller nebo MichalPavlík (dnes Čechomor), vyprodával v le-tech 1982-88 sály po celé republice. Dvědalší řadová alba pokračovala v tradiciúspěšného debutu, na sklonku osmdesá-tých let Pospíšil a Koller podpořili RadimaHladíka v na čas obnoveném Blue Effectu.Po roce 1990 Luboš Pospíšil vydal několikdalších řadových alb, nejprve s členy HudbyPraha, později s kutnohorskými muzikanty(Martin Vajgl, Pavel J. Ryba) pod značkamiBiograf a LPG.

Čas na změnu nastal v létě 2007, kdyse Pospíšil a jeho věrný souputník BohumilZatloukal obklopili o dvě až tři generacemladšími muzikanty a připravili materiálpro znamenitou desku Příznaky lásky.Vyšla v únoru 2008, na jaře ji pak podpo-řilo úspěšné turné kapely pod obnovenouznačku 5P Luboše Pospíšila. Ne náhodouse od té doby hovoří o „comebacku“. Pokoncertní šňůře pro Rádio Beat a poslézedalší k protagonistovým šedesátinám (ko-runované vyprodaným a Českou televizínatáčeným vystoupením v pražské Akro-poli s hosty typu Mišík, Hladík, Koller,Prokop…) přišlo v dubnu 2011 nové stu-diové album Chutnáš po cizím ovoci s ještělepšími ohlasy než předchozí řadovka.Turné aktuálně probíhá.


• Tenhle vítr jsem měl rád / 1982 LP(angl. verze Love Prayer / 1983)

• …a nestřílejte na milence / 1986 LP / CD• Jsem v tom / 1987 LP• Třináctá komora / 1991 LP / CD• Vzdálená tvář / 1993 LP / CD• Můžem si za to oba / 1998 CD• Hazardní slavnost / 2001 CD• Příznaky lásky / 2008 CD• Chutnáš po cizím ovoci / 2011 CD

VYDANÁ ALBA

Luboš Pospíšil zahájil svou hudební pouť v roce 1969 v řadáchpopulárního C&K Vocalu a brzy se stal jeho nejoblíbenějšímčlenem. Zásadně se podílel například na průlomovémCD Generace, zejména v druhé půlce sedmé dekády se alestále častěji prosazoval s písněmi, které z tvorby mateřskéhosouboru vybočovaly a paralelně jezdil po tuzemských sálech sám s kytarou.

Text: PETR SOUKUP Foto: ÁJA DVOŘÁČKOVÁ

>

rozhovor

LP: Moje generace se na koncertech vysky-tuje v menšině. Převažují čtyřicátníci a pa-desátníci. Těch ještě mladších lidí ale stálepřibývá. A co je důležité, jsou to často lidé,kteří si to našli sami. Třeba teď na festivaluTrutnov, tam bylo mladých, co zpívali novétexty…

// V prosinci loňského roku se vaše še-desátiny slavily ve vyprodané Akropoli,záznam odvysílala ČT. Vyjde tento kon-cert také na DVD?LP: Existuje domluva, že se to může zreali-zovat, ale současný trh s DVD na tom nenídobře. Můj vydavatel řekl, že v této chvílise mu vyplatí DVD maximálně pro HanuHegerovou. Najde-li se sponzor, vydáme tovelice rádi.

// Jsou hudebníci, jejichž nástroj je proně pokladem a hrají na něj s malými re-konstrukcemi celý život. Jak je to vevašem případě? Jste závislý na jednékytaře?LP: Začínal jsem na akordeon. V té doběnebyl moc populární, všichni si ho spojo-

vali s dechovkou. Přešel jsem ke kytaře,protože jsem byl velmi ovlivněný hudboušedesátých let. Nejsem virtuóz, protonemám speciální vztah ke konkrétnímu ná-stroji.

// Jakou máte zkušenost s OSA?LP: Je třeba oddělit období před rokem1990 a po něm. Já tomu do té doby nero-zuměl a ani jsem nechtěl. Po roce 1990 seto zlepšilo. Ochranné svazy jsou po celémsvětě a je přirozené, že OSA existuje.Nemám problém, snad jen jedna věc…v dnešní době mají lidé díky počítačůmmožnost skládat hudbu velmi jednoduše.Jsou z nich leckdy úspěšní skladatelé, a toje v pořádku. Ale jsou autoři? OSA by mohlmít název: Ochranný svaz autorů, sklada-telů a textařů. Všechno totiž není totéž.

// A jakou zkušenost máte s pořadatelivs. OSA?LP: OSA je důslednější a pořadatelé si vícezvykají platit za autorská díla. Jen jsem proto, aby se nějak ulevilo nebo vypomohlomenším klubům.

// Od toho je tu Partnerství OSA, kterémohou využít.LP: Aha, a to platí i pro rock´n´roll?

// Je to napříč všemi žánry.LP: Tak to je dobrá věc.

// Píšete skladby i pro jiné interprety?LP: Výjimečně. Napsal jsem třeba text proKarla Kahovce nebo hudbu pro film Klubosamělých srdcí, také muziku do několikadivadel…

// Sledujete českou hudební scénu?LP: V rámci možností. Spíše tím pasiv-nějším způsobem. Ale mám kolem sebehodně mladých lidí a rád si nechám něcodoporučit.

// Která hudební skupina Vás v poslednídobě zaujala?LP: Nikdo konkrétní. Nic průlomového.Jsou to jednotlivosti. Nechci být adresný.

// Kterého autora máte rád?LP: Pavel Šrut je Pavel Šrut.

/

>


// Kolik koncertů ročně odehrajete?LP: V současné době je to tak sto koncertů zarok. Což je na dnešní dobu, ale hlavně na mojemožnosti, poměrně hodně. V sedmdesátýchletech, když jsem vystupoval se skupinou C&KVocal, v Semaforu a ještě k tomu hrál klubovávystoupení, to bylo kolem 250 koncertů za rok.Do dnešní doby jsem odehrál téměř 4000 štací.

// Jaké byly recenze na novou desku?LP: Nezaznamenali jsme jedinou zápornou,v podstatě všechny byly plusové a v několikapřípadech dostalo CD i plný počet bodů.Hodně se, myslím, projevilo, že jsme zůstali odminulého alba Příznaky lásky ve stejné sestavě,takže jsme se za tu dobu sehráli. Kromě toho,Lukáš Martinek udělal nové desce Chutnáš pocizím ovoci výborný sound.

// Kolik kusů CD si myslíte, že se prodá?LP: Aktuálně neznám žádná čísla, ale mámzprávu, že se prodává více, než se čekalo.

// Kolik let vystupujete s Bohumilem Zatlou-kalem?LP: Bohouš v roce 1982 projevil přání se mnouspolupracovat. Začátky byly, řekněme, trochukostrbaté, ale později si to sedlo a já myslím, žedobře. On je i po autorské stránce velmi zají-mavý. Na novém albu složil hudbu k poloviněvěcí. Naše cesty se rozdělily dvakrát – jednou,když nás utnul režim v roce 1988, podruhé nakonci devadesátých let.

// Do jakého žánru si myslíte, že patříte?Jedni tomu říkají folk, jiní rock…LP: Mě hodně ovlivnilo to, co jsem poslouchaldříve. Pohybuju se tzv. na hraně. Nejsemv žádné škatulce a zdá se mi, že mi to vlastněpomáhá.

// Spolupracujete často s textařem PavlemŠrutem, jak dlouho už to trvá?LP: Nedávno Pavlovi vyšla knížka s texty, kdepíše, že jsem jeho nejčastějším interpretem. Tomi udělalo radost. Já ho poznal, když jeho slovazačal zhudebňovat Petr Skoumal. Poprvé jsmese setkali v roce 1977, výrazně jsme spolu začalipracovat od roku 1984.

// Víte o nějakém revivalu nebo seskupení,které hraje vaše skladby?LP: Ano, prý existuje nějaká skupina na Moravěa znám také několik jednotlivců, kteří ty pís-ničky hrají. Přišel za mnou jeden mladík, kterými moje skladby zahrál tak, jak si je představujeon. To bylo pro mě příjemné překvapení.

// Na YouTube mě překvapily počty zhlédnutívašich skladeb a reakce lidí. Viděl jste to?LP: Náš manažer a klávesista Ondřej Fencl jepočítačově mnohem gramotnější a já jsem díkyněmu velmi detailně informovaný. On spustilkomunikaci tohoto typu, já sám bych to asinezvládl. Ty počty zhlédnutí jsou prý skutečněvysoké – což mě samozřejmě těší.

// Jeden hudební publicista řekl, že žánry se budou stále měnit, hvězdy zanikat, alepísničkáři přežijí. Vy máte na koncertech návštěvnost početnou. Poslouchá vás vašegenerace nebo chodí i posluchači kolemdvaceti let?

// Mě hodněovlivnilo to, co jsemposlouchaldříve.Pohybuju setzv. na hraně.Nejsemv žádnéškatulce a zdá se mi,že mi tovlastněpomáhá.

rozhovor

>

>


čer. Přivezla je německá popová skupina Alphaville, která na Sázavafestu vystoupilav osm hodin večer. Těžko může být sporuo tom, že by někdo jiný na letošním fes-tivalu zazpíval písničky slavnější, časem prověřenější, celosvětově prodávanější a vůbec populárnější. Pecka Big In Japan a hit Forever Young dostaly diváky dovaru! Po koncertu si zpěvák Sotva MarianGold pochvaloval atmosféru koncertu a výborně naladěné publikum: „Bylo toskvělé. Užili jsme si to. Lidi vypadali, že sebaví, a zpívali. Jsem opravdu spokojený.“

Mladá britská trojice, která si říká TheSubways, se ukázala jako velmi sympatickáa přívětivá kapela. Billy, Charlotte a Joshochotně dávali rozhovory, fotili se s fa-noušky a celé odpoledne strávili ve festiva-lovém areálu, než jako poslední vystoupilina Sázavafest Stagi a zakončili tak letošnífestival. „Pokaždé když jedeme do Evropy,klademe našemu manažerovi na srdce, žeurčitě musíme navštívit Prahu! LucernaMusic Bar je možná můj úplně nejoblíbe-

nější klub na světě,“ vyprávěl nadšený zpě-vák a kytarista Billy Lunn při sobotnímrozhovoru na Sázavafestu. Atmosféra zdej-ších koncertů podle britských hudebníkůnikdy nezklame. Devatenáctého září vy-dává kapela své třetí album, které se budejmenovat Money and Celebrity.

Z dalších kapel, které roztančily a ro-zezpívaly fanoušky, byly britští Kosheen a Belleruche, němečtí Irie Révoltés, Nou-velle Vague z Francie a další zahraničnískupiny, které na festival zavítaly.

I na Duha stagi bylo plno a diváci siužívali skladby svých oblíbenců. Pátečnívečer jistě patřil Nightwork, jejichž vystou-pení také ukázalo, že nachlazení, které siformace odnesla ze svého dvoudenníhopobytu ve výběhu v zoologické zahradě v Praze, je to tam. Diváky jistě nejvíce po-bavilo, když na pódium přiběhla asi tříletáholčička, která „zapařila“ s Vojtou Dykem.

Sobotní slunečné odpoledne rozprou-dila kapela UDG, kterou fanoušci nechtělinechat odejít, a také zpěvák Tomáš Klus,

který opět improvizoval na stagi a dokázalzaplnit prostor pod pódiem až k vzdálenýmstánkům s občerstvením.

K dalším vynikajícím vystoupením sepo právu řadí koncerty Dana Bárty a DaryRolins, Monkey Business, J.A.R. a TataBojs, tito interpreti skvěle pobavili, roztan-čili a rozezpívali publikum.

Festivalu přálo celou dobu pěkné po-časí a do areálu zavítalo na 17 tisíc návštěv-níků. Čtvrteční vstup zdarma využili pře-devším Benešovští, kterým se napříkladpředstavily kapely Rybičky 48, Sto zvířat a Wohnout, v Balbínce je rozesmál JiříSchmitzer.

Organizátoři začínají vyhodnocovatletošní ročník a věří, že se s návštěvníkyopět za rok potkají v areálu Zelený ostrovna 12. ročníku Sázavafestu.

/

www.sazavafest.cz

OSA partnerem


>

Skončil 11. ročník Sázavafestu, který se letos poprvé konal v Benešově u Prahy. Právě místo konání bylo profestival zatěžkávací zkouškou. Orga-

nizátoři festivalu mají napřesrok o čem přemý-šlet, aby vychytali mouchy, které se s novýmareálem objevily. Největším zádrhelem letoš-ního ročníku se stalo stanové městečko, jehožkapacita byla nedostatečná již po několika ho-dinách, co se otevřel festivalový areál. „Přizná-váme se, že zájem o stanové městečko jsmečekali menší a spíše jsme předpokládali využitívlakového spojení Benešov-Praha. Nicménějsme se snažili na danou situaci ihned zareago-vat a vybudovat náhradní kempy, ale bohužel i tak muselo mnoho lidí několik hodin čekat,než se mohli ubytovat,“ vysvětlil Pavel Kloupar,ředitel a šéfdramaturg festivalu. Další Kloupa-rova omluva je směrem k obchodu se smíšenýmzbožím, který byl avizován a měl být právě vestanovém městečku. „Kvůli podmínkám, kterév městečku byly, nám Krajská hygienická sta-nice tento plán zavrhla. Pevně doufáme, že topro mnohé nebyl velký problém a že tutoslužbu dobře zastalo samo město a jeho pro-dejny a že tyto nepříjemnosti vyvážil hudební i nehudební program.“

Na příští ročník Sázavafestu Kloupar přislí-bil lepší zázemí pro návštěvníky a minimálněstejně nabitý program, jaký nabídl letošní line-up. Podle ohlasů fanoušků byl výběr kapel per-fektní, koncerty začínaly ve stanovený čas a kezměně programu došlo pouze jednou, kdyžv pátek nedorazila kapela Mandrage, protožejim onemocněl jeden člen kapely.

Hvězdy festivaluDo extáze a fanouškovského šílenství do-

stalo v sobotu večer přítomné ženské osazen-stvo duo Hurts z Manchesteru. Tato současnáelektropopová špička byla hvězdou programua Theo s Adamem předvedli opravdu vynika-jící vystoupení. Přehráli své loňské albumHappiness, přidali pár dalších písniček, házeli

divákům během vystoupení růže a pozdravilije v češtině. Na příští rok chystá kapela novéalbum, na které se jim daří skládat písničky.„Pořád jsme tvrdili, že budeme skládat, až seopět dostaneme do deprese. Nedávno jsme alezjistili, že už to zase jde. Zrovna jsme začali,“dodal Adam. Pro sběratele kuriozit není jistěbez zajímavosti, že dvojice se přiznala, že najejím rideru byl požadavek na vyzdobení šatnyplakáty s českými a zahraničními modelkami.Nepodařilo se ale zjistit, jaké konkrétní tvářejejich stěny zdobily.

Při vší úctě ke všem písničkám, které již naletošním Sázavafestu v Benešově u Prahy za-zněly, největší hity byly ke slyšení v pátek ve-

// Na příštíročník

SázavafestuKloupar

přislíbil lepšízázemí pro

návštěvníky a minimálně

stejně nabitýprogram, jakýnabídl letošní

line-up.

V neděli 7. 8. se zavřely brány Sázavafestu v Benešově u Prahy.

OSA partnerem

OSA partneremSázavafestu


>

Text: SAZAVAFEST.CZ Foto: ONDŘEJ STRAKA


Nejlepší jazzová skladbadne 12. července 2011 na Staroměstském náměstí.

Předávání ceny v soutěži

Roman Strejček – předseda představenstva,vítěz Petr Beneš a Rudy Linka – ředitel Bohemia JazzFest

Rozhovor s vítězem soutěže Petrem Benešem jsme vám přinesli v minulém čísle.

Foto: DAVID PELTÁN

OSA partnerem

v rámci Bohemia JazzFestu


// Praha / Panenský Týnec - Tři dny multikul-turního Open Air Festivalu proměnily letiště u Panenského Týnce na skvěle šlapající městozábavy s 24 tisíci obyvateli.

Druhé pokračování OAFu ukázalo, že fes-tival si za dva roky dovedl poradit s dětskýminemocemi (i pubertou) a již nesmazatelně patřído rodiny největších českých festivalů. To všedíky skvělým kapelám, nebývalému nasazeníprodukce, partnerům a především výbornýmnávštěvníkům, kteří na letišti vykouzlili oprav-dovou rodinnou a pohodovou atmosféru.

„Odpočinek neplánujeme,“ vzkazuje všempromotér festivalu Michal Lukeš s tím, že zítřej-ším ránem začínají práce na Open Air Festivalu2012. „Jen bychom rádi podotkli, že nemámeambice typu prolomení hranice 30 tisíc lidí −chceme růst do kvality, ne do kvantity, protožena velikosti mnohdy nezáleží,“ dodává usmíva-jící se manažerka festivalu Marie Marková. Tenopět nabídne zimní předprodej velmi výhod-ných vstupenek, ovšem jména vystupujícíchjsou samozřejmě zatím jen ve fázi úvah. To zna-mená i šanci fanoušků promluvit do jejich vý-běru − třeba prostřednictvím facebookovéhoprofilu Open Air Festivalu (www.facebook.com/openairfestival).

Přenos z festivalu sledovalo desítky tisícdiváků

Sledovat živě jak dění z festivalu, tak i kon-certy vybraných hvězd - to nabídl i letos roz-

sáhlý přímý přenos z festivalu. „Podařilo se námvyjednat práva na odvysílání koncertu Leftfield,Interpol, Goose i Good Charlotte,“ shrnuje radostně čtveřici největších vychytávek drama-turgyně festivalu Milena Palečková. Diváci siužívali největší živý přenos z festivalu v rámciČR. Úplně přesný počet diváků teprve počítají„IT OAFáci“, výsledná čísla budou znát do několika dnů.

Fanoušci si staví festivalJak bude vypadat OAF 2012? O tom

mohou rozhodnout i fanoušci této akce. „V příštích dnech budeme stahovat všechnypříspěvky z diskusí na Facebooku, webu ope-nairfestival.cz i O2 Extra,“ prohlásil TomášDufek, manažer pro sponzoring a eventy spo-lečnosti Telefónica Czech Republic. „Chceme,aby OAF tvořili právě jeho fanoušci a členovéO2 Extra Klubu a pomohli nám rozhodnout,jak ho dál rozvíjet,“ dodal.

OAF 2012 zároveň už vyhlásil první soutěž −o nejzábavnější příběh z letošního ročníku. Nejlepší „story“ bude festival vydávat na svémwebovém blogu a autor příspěvku, který získánejvětší odezvu na internetových sociálních sítích (likes), získá 2 VIP vstupenky na příštíročník festivalu.

/

// Hudba /divadla /

workshopy /sport /

adrenalin /dětská zóna

„Díky všem,” vzkazují pořadatelé 24 tisícům návštěvníků Open Air Festivalu.

OSA partnerem

OSA partneremOpen Air Festivalu

Text: OPENAIRFESTIVAL.CZ Foto: archiv PANENSKÝ TÝNEC


kulturní přehled/ nově vydaná CD

// Speciální box budevyplňovat i velkémnožství nikdynevydaného materiálu

Devatenáctého listopadu tohoto rokuto bude přesně dvacet let, kdy irskákapela U2 vydala své fenomenální a dnes již kultovní album Achtung

Baby, které mnoho z jejich fanoušků považujeza to úplně nejlepší. Toto kulaté výročí členovéU2 oslaví vydáním neuvěřitelné reedice, kterábude v té nejnákladnější verzi obsahovat aždeset disků! Samozřejmě, že zmiňovaná reedicebude mít hned několik podob. Ta nejzáklad-nější nebude nikterak obohacena, půjde pouzeo nové vydání původního alba, které navíc ne-bude ani remasterované. Důvod je více než pro-stý − členové kapely jsou se zvukem AchtungBaby i po dvaceti letech naprosto spokojeni.

Dvojdisková verze bude obohacena o bo-nusový disk s b-stranami a raritami. Velký zá-jem bude jistě i o limitovaný The Vinyl Box Setse šestnáctistránkovým bookletem a čtyřmi vi-nyly, z nichž dva budou čiré a nabídnou rovněžb-strany a několik rarit.

Největší pozornost je ale už nyní věnovánaUber Deluxe Edition, která bude disků obsaho-vat hned deset – šest CD a čtyři DVD. Speciálníbox bude kromě alb Achtung Baby a jeho ná-sledovníka Zooropa vyplňovat i velké množství

nikdy nevydaného materiálu, nové úpravy zná-mých písní a b-strany tehdy vydaných singlů.Mezi DVD najdeme koncertní Zoo TV: LiveFrom Sydney, dokument o natáčení desky s ná-zvem From The Sky Down, který v Berlíně na-točil věhlasný režisér Davis Guggenheim,všechny videoklipy z té doby a další obrovskémnožství bonusů a nikdy nezveřejněných zá-znamů.

Tím to ale nekončí. Součástí bude i pětprůhledných 7" vinylů v originálním balení,šestnáct uměleckých tisků převzatých z původ-ního obalu desky, 84stránková kniha, jedno vydání fan-klubovského časopisu Propaganda,odznáčky, samolepky a replika muších brýlí,které Bono měl v klipu k písni The Fly.

Nenechte si ujít jednu z reedic této kul-tovní desky, které Universal Music vydá 31. října!

text: UNIVERSAL MUSIC CZECH REPUBLIC

02 U2Achtung Baby/ Universal Music Czech Republic

• Bono zastupován od 1. 12. 1980 britskouPRS a MCPS

• The Edge zastupován od 1. 12. 1980 britskouPRS a MCPS

• Adam Clayton zastupo-ván od 1. 8. 1992 britskou PRS

• Larry Mullen, Jr. zastupo-ván od 1. 12. 1980 britskou PRS a MCPS

www.u2.com

foto

: Uni

vers

al M

usic

Cze

ch R

epub

lic


kulturní přehled/ nově vydaná CD CD

// Jak dlouho jste na nové desce pracovali?Intenzivně jsme začali pracovat v lednu, kdyjsme poslouchali první nápady, od dubna jsmebyli průběžně ve studiu u Eksona Waldese a koncem srpna bylo hotovo. Nové album HOMOBOT vyšlo 26. 9. 2011.

// Počítalo se pro tvorbu scénáře a osobu režiséra k singlu Bombs and Lies s někýmjiným, nežli s Kryštofem Michalem?Od začátku bylo vlastně jasné, že klip bude točitKryštof. Jelikož je i autorem textu, dokáže tamnejlépe vtisknout svou představu a jako režisérse už osvědčil i u jiných klipů kapely. A s koneč-ným výsledkem jsme spokojeni.

// V zimě jste vyzvali fanoušky a vyhlásilitak soutěž o napsání textu k jedné z písní.Dorazilo něco publikovatelného?Soutěž probíhala od ledna do března, kdy námpřišlo dost návrhů jak na booklet nového alba,tak hudba či texty. Některé nápady nebylyvůbec špatné, ale nakonec jsme se rozhodli, žesi to poskládáme opět sami. Booklet jsme sesta-vili z fotek, které pro nás udělal fotograf PetrKurečka. Podle reakcí, které jsme zatím měli,jsme se rozhodli správně.

// Na podzim připravujete turné, kolik budezastávek a kde?Na turné vyrážíme 14.10., začínáme v ČeskýchBudějovicích, poslední zastávkou bude 14.12.pražský Lucerna music bar. Během turné, kterés námi jako host odehraje kapela Good Fellas,se dále ukážeme např. v Brně, Ostravě, Třebíči,Hradci Králové, Krnově, Uherském Hradišti,Frýdku-Místku a v dalších městech. Komplet-ní rozpis najdete na www.supportlesbiens.cz. Těšíme se!

na otázky odpovídala: SVATAVA KRUNTOVÁ

01 Support LesbiensHOMOBOT/ Universal Music Czech Republic

// V zimě jste vyzvali fanoušky a vyhlásili tak soutěž o napsání textu k jedné z písní. Dorazilo něcopublikovatelného?

www.supportlesbiens.czpřipravil:LUKÁŠ PAULŮ

• Kryštof Michal zastupo-ván od 1. 10. 1995 OSA

• Hynek Toman zastupo-ván od 1. 10. 1995 OSA

• Jan Machalek zastupovánod 30. 11. 2009 OSA

• Tomáš Novák zastupo-ván od 6. 10. 2004 OSA

• David Ondřich

foto

: Uni

vers

al M

usic

Cze

ch R

epub

lic


kulturní přehled/ nově vydaná CD

Slavný PETER GABRIEL vydáv říjnu nové album. Bude se jme-novat New Blood a mělo by vyjít 10. 10. 2011. Legendárnímu hu-

debníkovi se zřej-mě zalíbila spolupráce sesmyčcovým orchestrem a oblíbil si akus-tický zvuk, jakého dosáhl na dosud posled-ním albu Scratch My Back. NovinkouNew Blood hodlá na předchozí desku na-vázat. Zatímco projekt Scratch My Backnabízel Gabrielův pohled na písně jehooblíbených kolegů, tentokrát se někdejšíčlen Genesis zaměřil na vlastní skladby.Do nových aranží zasadil starší nahrávkyjako Solsbury Hill, Don’t Give Up, RedRain nebo Mercy Street. Kompletní sez-nam toho, co by se na desce New Bloodmělo objevit, bude brzy následovat.

text: EMI CZECH REPUBLIC S.R.O.

06 PETER GABRIELNew Blood/ EMI Universal

Skupina COLDPLAY oficiálně po-tvrdila vydání pátého alba. Deska sebude jmenovat Mylo Xyloto a vyj-de 24. 10. 2011. Album vzniklo ve

spolupráci s producentským týmem, jehožčleny jsou Markus Dravs, Daniel Green, RikSimpson a také Brian Eno. V podobné sesta-vě se natáčela také předchozí deska Viva LaVida…, která se dostala na první místo ná-rodních hitparád v šestatřiceti zemích světa.

Mylo Xyloto vyjde v několika různýchformátech. Kromě klasického CD a digitálníverze si na své přijdou i příznivci dražších vý-pravných boxů. Deska bude k dostání jako180gramový vinyl a v limitované podobě, tzv.Pop-Up verzi, která bude vedle CD obsaho-vat také vinyl, knihu graffiti designéra DavidaA. Cartera a exkluzivní materiály jako foto-grafie, deník ze studia a další zajímavosti.

text: EMI CZECH REPUBLIC S.R.O.

04COLDPLAYMylo Xyloto/ EMI Czech Republic

www.coldplay.com

Po dlouhých pěti letech vydávajíJ.A.R. v nezměněné sestavě svounovinku Dlouhohrající děcka. V produkci Romana Holého

vzniklo jedenáct nových písní se skvělýmitexty převážně Oto Klempíře, DanielaBárty a Michaela Viktoříka. O aranžmá dechových nástrojů se postaral Filip Jelíneka o mastering desky Ecson Waldes. Obalalba je dílem Vladimíra 518 a TomášeTřeštíka. Mezi hosty na albu naleznete Matěje Rupperta, Terezu Černochovou,Jamese Colea nebo Jaromíra Bosáka…

05J.A.R.Dlouhohrající děcka/ Sony music

www.petergabriel.com

J.A.R. (stále jsou):• Roman Holý zastupován od roku 1998 OSA,člen od roku 2004

• Oto Klempíř zastupován od roku 1997 OSA,člen od roku 2004

• Michael Viktořík zastupován od roku 1996 OSA• Dan Bárta zastupován od roku 1995 OSA, člen od roku 2004

• Filip Jelínek zastupován od roku 2000 OSA,člen od roku 2007

• Miroslav Chyška zastupován od roku 1999OSA, člen od roku 2006

• Robert Balzar zastupován od roku 1992 OSA,člen od roku 2005

• František Kop zastupován od roku 1995 OSA,člen od roku 2003

• Radek Kašpar zastupován od roku 2011 OSA • Pavel Bady Zbořil není zastupován

• Chris Martin zastupován od 1. 6. 1999 britskou PRS

• Jonny Buckland zastupován od 1. 6. 1999 britskou PRS

• Guy Berryman zastupován od 1. 6. 1999 britskou PRS

• Will Champion zastupován od 1. 6. 1999 britskou PRS

zastupován od 1. 5. 1983 britskou PRS

www.rap.cz

foto

: So

ny m

usic

foto

: EM

I Cze

ch R

epub

lic

foto

: EM

I Uni

vers

al


kulturní přehled/ nově vydaná CD CD

// „Důvod je jasný, moje listopadovásedmdesátka. A kdyžuž k nějakému datuukončit koncertníčinnost, tak teď, když je nejvyšší čas,“

První dáma českého soulu se rozhodlapo plánovaném podzimním turnéukončit koncertní činnost. Posledníturné zahájí 19. října v Žilině a zakončí

8. prosince 2011 v pražské Tesla Aréně. HityLásko, voníš deštěm, Řeka lásky nebo Markétkatak zazní z koncertních pódií z jejích úst možnánaposledy.

Pro obrovský úspěch hudební šňůry Všenejlepší tour 2011 Marie Rottrové se organizá-toři rozhodli přidat další koncert – a sice v praž-ské Tesla Aréně.

Vstupenky na druhý pražský koncert, kterýse bude konat 7. prosince, jsou v prodeji v sítiTicketart.

Další zajímavou zprávou je zjištění, že nakoncerty v Ostravě, Brně, Zlíně, Plzni a 8. 12. v Praze zbývají v prodeji už jen poslední vstu-penky.

„Důvod je jasný, moje listopadová sedmde-sátka. A když už k nějakému datu ukončit kon-certní činnost, tak teď, když je nejvyšší čas,“řekla Marie Rottrová. Populární zpěvačka ne-vyloučila, že by v budoucnosti mohla vystoupitna nějaké charitativní akci nebo jako host, alekončí se svou koncertní činností. Marie Rott-

rová, která za svou kariéru nazpívala přes 600písniček, byla loni uvedena Akademií popu-lární hudby do Síně slávy.

V říjnu, u příležitosti jejích 70. narozenin,vyjde u Supraphonu velká kolekce se všemi jejími alby MARIE ROTTROVÁ CO MÁM,TO DÁM, Zlatá albová kolekce, 17 CD & 1 DVD.

K podzimním, významně kulatým naro-zeninám zpěvačky Marie Rottrové vzniklkomplet všech jejích řadových alb, vydanýchv letech 1970 až 2009, doplněný o duetová setkání se slavnými pěveckými i hereckýmipartnery, anglickou verzi soulového repertoá-ru, její osobité vyprávění pohádek F. Nepila a výběr nejslavnějších obrazových zpracováníjejích písniček.

text: SUPRAPHON

03 MARIE ROTTROVÁCo mám, to dám/ Supraphon

zastupovaná OSA od roku1995

www.marierottrova.cz

foto

: Sup

raph

on

49

kulturní přehled/ filmové premiéry

foto

: arc

hiv

HC

E, s

. r. o

.


01Pinarežie: WIM WENDERShudba: THOM, od 1. 12. 1997 zastupovánněmeckou GEMAscénář: WIM WENDERShrají: REGINA ADVENTO, MALOU AIRAUDO, RUTH AMARANTE premiéra: 15. 9. 2011

Nejnovější film Wima WendersePINA je vůbec první evropskýhraný 3D film. Wenders snímeknatočil jako poctu německé cho-

reografce Pině Bausch, která zásadním způ-sobem ovlivnila tanec a divadlo poslednítřetiny dvacátého století. Film měl být spo-lečným projektem Wenderse a Bauschové,ale díky její nenadálé smrti vznikl „in me-moriam“ a zachycuje její klíčová díla a vzpo-mínky nejbližších spolupracovníků. Film jestrhující cestou do světa gest a emocí, dokrajiny duše zobrazené tělem.

text: HCE

48

kulturní přehled/ filmové premiéry film

01 Nebojtese tmyrežie: TROY NIXEYhudba: MARCO BELTRAMI od 3. 6. 2005zastupován italskou SIAE, BUCK SANDERS od 1. 2. 2001 zastupován americkým ASCAPscénář: GUILLERMO DEL TORO, MATTHEW ROBBINShrají: KATIE HOLMES, GUY PEARCE,BAILEE MADISONpremiéra: 15. 9. 2011

Nový horor od Guillerma delTora s Katie Holmes a malouBailee Madison, jejíž úžasnýherecký talent jste mohli ocenit

například ve filmu Zkus mě rezesmát neboBratři.

text: HCE


foto

: arc

hiv

HC

E, s

. r. o

.

kulturní přehled/ kalendář akcí


TESLA ARENAZa Elektrárnou 419, Praha 7–Holešovicewww.tesla-arena.cz/25. 11. Daniel Landa Tour 2011 –

Vozová hradba8. 12. Vše nejlepší tour 2011 –

Marie Rottrová

VAGONNárodní 25, palác Metro, Praha 1www.vagon.cz22. 11. Dozvuky Emergenzy – Natural

/ ČECHYČEZ ARÉNAŠtefánikovo nám. 1, Plzeňwww.hcplzen.cz1. 12. Vše nejlepší tour 2011 –

Marie Rottrová

ČEZ ARÉNASukova třída 1735, Pardubicewww.arenapce.cz27. 10. Vše nejlepší tour 2011 –

Marie Rottrová29. 10. Megatour 2011: Michal David12. 11. Daniel Landa Tour 2011 –

Vozová hradba

DIVADLO POD LAMPOUHavířská 11, Plzeňwww.podlampou.cz1. 10. Vyčůrat a spát, S.A.S., P.V.A.4. 10. Glik (FR)7. 10. Super Tuzex Bros8. 10. Gauneři, Speedözer (B),

Unholy Preachers9. 10. Open Season (CH)13. 10. Madcult (SK), Citylights14. 10. Anyway, Skupina štěstí15. 10. Treska21. 10. Mauresca (FR)22. 10. Hentai Corporation, Rattle Bucket25. 10. Abraham (CH)29. 10. Kill The Dandies!1. 11. La Replik (FR)11. 11. Plexis, Apple Juice30. 11. Sunshine9. 12. Jaksi taksi16. 12. Luno22. 12. Znouzectnost

HOUSE OF BLUESČernická 10, Plzeňwww.houseofblues.cz14. 10. Palice (rock, Plzeň)15. 10. Natural, Sweet Zone

TIPSPORT ARENAJeronýmova 570/22, Liberec 7www.tipsportarena.cz26. 10. Vše nejlepší Tour 2011 –

Marie Rottrová

/ MORAVAFLÉDAŠtefánikova 24, Brnowww.fleda.cz12. 10. Křest desky Faÿt – Čankišou

HUDEBNÍ KLUB STOUNJiřího z Poděbrad 3109, Frýdek–Místekwww.stoun.cz8. 10. Priessnitz14. 10. Horkýže Slíže (SK)21. 10. Debbi28. 10. Prago Union18. 11. Support Lesbiens

KOFOLA MUSIC CLUBBruntálská 72, Krnovwww.kofolamusicclub.cz1. 10. Polemic (SK)7. 10. Václav Noid Bárta8. 10. Mňága a Žďorp15. 10. Anna K.21. 10. Aleš Brichta Band28. 10. Debbi29. 10. Jasná páka, David Koller 11. 11. Miro Šmajda (SK), Markéta

Poulíčková & Rock Stars12. 11. Vypsaná fixa19. 11. Support Lesbiens25. 11. Ruda z Ostravy s kapelou,

křest knihy26. 11. North Eastern Aggression IX3. 12. Chinaski9. 12. Wohnout

MASTERS OF ROCK CAFÉTyršovo Nábřeží 5497, Zlín–Čepkovwww.mastersofrock.cz/www/index.php?view=1344. 10. In Flames (SE) + support28. 10. Neutral

MERSEY MUSIC PUBMinská 15, Brnowww.mersey.cz8. 10. Oslava 18 let klubu:

The Plastic People Of The Universe17. 11. Jiří Schmitzer 8. 12. Psí vojáci

MĚSTKS NOVÝ JIČÍN, KLUB GALERKAMasarykovo nám. 20, Nový Jičínwww.mksnj.cz21. 10. November 2nd

ROCK & ROLL GARAGEMartinovská 3262/50, Ostrava–Martinov www.garageclub.cz1. 10. Charlie Straight5. 10. Mňága a Žďorp, Bez ladu a skladu6. 10. 2nd Band22. 10. Support Lesbiens

SPORTOVNÍ HALA RONDOSTAREZ-SPORT a.s., Křídlovická 34, Brnowww.hala-rondo.cz13. 10. Uriah Heep (UK), support: Progres 221. 10. Gipsy Kings (FR)2. 11. Vše nejlepší tour 2011 –

Marie Rottrová9. 11. Daniel Landa Tour 2011 –

Vozová hradba12. 11. Jean Michel Jarre (FR)23. 11. Tom Jones (UK)

STARÁ PEKÁRNA - HUDEBNÍKAVÁRNAŠtefánikova 8, Brnowww.starapekarna.cz6. 10. Trio De Janeiro10. 10. Žamboši

/ FESTIVALYostatní žánry

ČESKÉ KULTURNÍ SLAVNOSTI -Malostranské komorní slavnosti2. 10. – 30. 10. 2011Praha–Malá Stranahttp://www.ceske-kulturni-slavnosti.cz/

ČESKÉ KULTURNÍ SLAVNOSTI -Trutnovský podzim4. 10. 2011 – 21. 10. 2011 Trutnovhttp://www.ceske-kulturni-slavnosti.cz/ >

>



/ PRAHAABATONNa Košince 8, Praha 8www.prostorabaton.cz20. 10. Never Say Die 2011 - The Human

Abstract, Vanna (US), Deez Nuts(AU), Suicide Silence, The WordAlive, Emmure (US), Oceano

DIVADLO ARCHANa Poříčí 26, Praha 1www.archatheatre.cz1. 10. Festival Stimul: Peaches (CA),

The City Kill (DK), Shabazz Palaces,Emeralds, Hildur Gudnadóttir

3. 10. EKG - O lásce a cestách (literárně hudební šou): Traband

9. 10. Music & Rhythms Of Tokyo10. 10. Music & Rhythms Of Tokyo

DIVADLO HYBERNIANám. Republiky 4, Praha 1www.divadlo-hybernia.cz11. 10. 46 let od založení:

Rangers (Plavci)12. 10. Seaven Seas: Avishai Cohen Trio

(IL/US)1. 11. Two Voices3. 11. Pavel Šporcl14. 11. 3x je člověk: Hradišťan15. 11. Vincente Amigo (ES)30. 11. Eva Pilarová 4. 12. The Very Best Of Black Gospel5. 12. Daniel Hůlka 12. 12. Spirituál kvintet21. 12. Vánoční koncert – Janek Ledecký

INCHEBA ARENAVýstaviště, U elektrárny, Praha 7–Holešovicewww.incheba.cz21. 10. Within Temptation (NL)

KLUB 007 STRAHOVChaloupeckého 7, koleje ČVUT, blok 7,Praha 6www.klub007strahov.cz10. 10. Royal Republic (SE)14. 10. Vyčůrat a spát, VT Marvin21. 10. Yuck (UK)

KONGRESOVÉ CENTRUM PRAHA (PALÁC KULTURY)5. května 1640/65, Praha 4www.kcp.cz4. 11. Elvis Costello

KULTURNÍ CENTRUM VLTAVSKÁBubenská 1, Praha 7www.vltavska.cz6. 10. Edguy (DE)13. 10. Guano Apes (DE)19. 10. El Gaučo19. 10. Galavečer rytmů a strun:

Jaroslav Svěcený a Václav Mácha 27. 10. Balkan Beats Party: Boban

i Marko Marković orkestar (SRB)2. 11. Pitch Bender16. 11. Salsa Party: Los Rumberos24. 11. Předvánoční metalománie:

Arakain, Titanic, Miloš Dodo Doležal, Bootres

6. 12. Vánoční ladění – Mike Perry a Mirek Kovářík

8. 12. Balkan Beats Party: Shantel & Bucovina Club Orkestar (DE)

11. 12. Blind Guardian (DE)

LUCERNA MUSIC BARVodičkova 36, Praha 1www.musicbar.cz20. 10. US324. 10. United Islands Reloaded:

Russkaja (AT), host: The Spankers25. 10. Oslava 35 let: Abraxas30. 10. The Subways (UK)27. 11. The Wombats (UK)5. 12. Metronomy (UK)

MALOSTRANSKÁ BESEDAMalostranské nám. 21, Praha 1www.malostranska-beseda.cz22. 10. Rock’n’roll Gang

MATRIX CLUBKoněvova 13, Praha 3www.matrixklub.cz4. 10. Hakka Muggies – Stín černého

hvozdu (křest)

MODRÁ VOPICE - ROCK BARSpojovací ul. 1901/12, Praha 9–Vysočanywww.modravopice.eu/27. 10. The Help (US/DE), Feat. Doug

Wimbish (US)4. 11. Blowsight (SE)

O2 ARENAOcelářská 234/4, Praha 9www.sazkaticket.cz12. 11. Rammstein (DE)14. 11. George Michael15. 11. Lenny Kravitz (US)7. 12. Rihanna (US)10. 12. Vánoční koncert – Jose Carreras

PALÁC AKROPOLISKubelíkova 27, Praha 3www.palacakropolis.cz3. 10. Other Music: Erik Truffaz 4tet (FR),

spec. guest: Anna Aaron (CH)4. 10. United Islands Reloaded:

Bittová Iva & Čikori6. 10. křest desky Faÿt – Čankišou12. 10. Lesík Hajdovský & Manželé,

Mama Bubo24. 10. Respect Plus: Susheela Raman

(IN/GB)16. 11. Respect Plus: Juju (UK, Gambie)24. 11. Respect Plus: Mahala Rai Banda

(RO)

PALÁC LUCERNA - VELKÝ SÁLFan & Tom, s.r.o., Štěpánská 61, Praha 1www.lucpra.com8. 10. Hurts (UK)27. 10. PJ Harvey (UK)10. 11. Noname Aknecolor Tour 2011:

No Name (SK)29. 11. Nazareth (UK), support: České

srdce18. 12. Vánoční galakoncert:

Helena Vondráčková, Michal David19. 12. Gipsy Way Orchestral:

Pavel Šporcl & Romano Stilo 21. a 22. 12. Megatour 2011: Michal David

ROXY / EXPERIMENTÁLNÍ PROSTORDlouhá 33, Praha 1www.roxy.cz27. 10. The Glitch Mob (US)6. 11. Double Booked – Robert GlasperTrio

RUDOLFINUMAlšovo nábřeží 12, Praha 1www.ceskafilharmonie.cz30. 10. Mirror – Charles Lloyd New Quartet

STAVOVSKÉ DIVADLOOvocný trh, Praha 1www.narodni-divadlo.cz10. 11. Antonio Vivaldi – Vivica Genaux >

OSA partnerem

MusicJet –rozhovor s Michalem Horákem

MusicJet – opona se pomalu zvedáM

ichal Horák je dlouholetý ředitelspolečnosti Advanced TelecomServices, kterou založil v roce1997. Stál u zrodu prémiových

SMS služeb a prodeje zejména obsahu do mo-bilních telefonů. Projekt MusicJet založil sesvým partnerem Petrem Litošem, odborníkemv oblasti IT a majitelem nakladatelství CREW.

// Jaké je hlavní poslání projektu MusicJet?MH: Nemluvil bych o poslání, ale spíš o našíambici vytvořit hudební aplikaci, kde budoudostupné všechny skladby z našeho kulturníhoprostoru. Jedinečné místo pro hudbu, kde naj-dete opravdu všechny skladby, které vás mohouzajímat.

// Půjde jen o stahování hudby, nebo i filmůatd.?MH: Opravím vás hned na počátku, nejde o sta-hování hudby, ale o streaming. Ověřili jsme si vý-zkumem, že současný hudební konzument hledáhudbu především na internetu a následnou ma-nipulaci se „staženými“ soubory považuje spíšeza problematickou a zatěžující. „Kam jsem to na-hrál; kde to mám vlastně uložené; počkej, já tosnad najdu a pošlu ti to...“ To jsou nejčastějšíproblémy uživatele vedle toho, že jde téměř vždyo nelegální získání takových hudebních souborů.My naopak nabídneme službu, která umožnívelmi komfortní hledání v kombinaci s okamži-tým poslechem a navíc bude tato služba prová-zaná na sociální sítě. Vyřadíme tedy to obtížnéhledání, stahování, manipulaci a ukládání.

// Budou na MusicJetu k nalezení domácí i zahraniční alba?MH: Ano, budou. Pochopitelně ale, protoženejsme vydavatelé, jsme závislí na jejich dodáv-kách obsahu, takže jestli tam budou od počátkuskutečně VŠECHNA alba správně označená,indexovaná a tak dále, to nemůžeme zaručit, ale budeme se snažit. Podobné je to i s daty o skladbách a umělcích. Pohybujeme se v digi-tálním světě a vydavatelé nemají zdaleka vše natakové úrovni, jak by se pro digitální dobu slu-šelo. Nás proto čeká spousta práce s úpravoudat tak, aby vše skutečně sedělo.

// Je MusicJet připraven na konkurenci? A vnímá ji již teď?MH: To víte, že ano, konkurence je všudypří-tomná. Problém ale vzniká u vydavatelů samýchv naprosto nestandardním a nepředvídatelnémchování vůči jiným subjektům. MusicJet vznikljako společný podnik právě s vydavateli a OSAa my jej vnímáme v tomto směru jako výjimeč-ný, nemohu ale mluvit za kolegy z vydavatelství,na to se zeptejte jich.

// Budou si muset všichni vytvořit nějakýúčet?MH: Ano, to je podmínka, stáhnete si aplikacido PC resp. do mobilního telefonu a tím akti-vujete svůj účet.

// V jakých cenových relacích se budou albači skladby pohybovat?MH: Půjde o předplatnou službu na měsíčníbázi. Něco jako poplatek za kabelovou televizi.To přijde každému normální, že se platí zaobsah, na který se koukám. My věříme, že po-dobné to bude i s Musicjetem. Cenové hladinybudou 75 a 149 Kč, podle toho, jakou službusi předplatíte. Upozorňuji, že za tyto penízemáte dostupný celý hudební katalog kdykoliva kdekoliv, a to za cenu kávy s přítelkyní v ná-kupním centru.

// Jak se bude moci nějaké album stát sou-částí MusicJetu?MH: Stačí nás oslovit na e-mailové [email protected] a kolegové obsah zpracují a nasadí do systému. Obchod pak pošle dis-tribuční smlouvu.

// Bude vyhledávání rozděleno i do různýchhudebních žánrů?MH: Ano, to je samozřejmé.

// Má projekt nějakou webovou stránku?MH: www.musicjet.cz

// Kdy bude MusicJet spuštěn?MH: Pracujeme s datem 3. 10. 2011.

/

Rádi bychom vám v tomtočísle blíže představili pro-jekt MusicJet. Projekt, o kterém si cvrlikají vrabcina střeše, ale který byl doposledních dnů zahalentajemstvím, co (a hlavněkdy) nabídne. Je to pro-jekt, který je ojedinělý mi-nimálně ze dvou pohledů.Z pohledu České repub-liky se jedná o výraznoualternativu k nelegálnímupřístupu ke skladbám ob-líbených interpretů všechhudebních žánrů. Jižžádné občas zdlouhavévyhledávání oblíbenýchinterpretů a stahování nežádoucího obsahu a virů do počítače.Z pohledu mezinárodníhojde o naprosto ojedinělýjev. V rámci projektu MusicJet došlo ke spojenínositelů práv s investo-rem, kde nositelé právjsou přímými společníky a kde na straně nositelůpráv jsou zastoupeni jakzástupci výrobců a inter-pretů, tak i zástupce samotných autorů – skla-datelů a textařů. Ano, jed-ním ze společníků Music-Jetu je OSA, a proto je mi velkou ctí vám tentoprojekt představit pro-střednictvím rozhovorus Michalem Horákem, jedním ze zástupců na straně investora.

Roman Strejček,předseda představenstva

Text: PETR SOUKUP

autor in / podzim 2011 53autor in / podzim 201152


JAZZ GOES TO TOWN 2011 10. 10. – 15. 10. 2011Hradec Králové http://jazzgoestotown.cz/

HUDEBNÍ FESTIVAL TALICHŮVBEROUN 2011 11. 10. – 15. 11. 2011Beroun http://www.mesto-beroun.cz/

PRVNÍ BEATOVÝ FESTIVAL TEPLICE 14. 10. 2011Teplice http://www.blue-effect.cz/THE YARDBIRDS (UK), Orfeus beat, StaySubway, Blue Rocket, Míchačky betonu

BLOOD AND THUNDER! no. 415. 10. 2011 Nový Jičín–Žilina http://www.hromapeklo.cz/

PEKELNÁ JÍZDA 15. 10. 2011 Mladá Vožice http://www.pekelnajizda.estranky.cz/

FREE TIBET 2011 15. 10. 2011Mikulášovice http://www.free-tibet.cz/

Mezinárodní televizní festivalZLATÁ PRAHA 15. 10. 2011 – 19. 10. 2011Praha http://festivalzlatapraha.cz/

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL KONCERTNÍHO MELODRAMUPRAHA 2011 16. 10. – 20. 11. 2011Praha

ČESKOSLOVENSKÝ JAZZOVÝFESTIVAL PŘEROV 2011 20. 10. – 22. 10. 2011Přerov http://www.csjf.cz/Zuzana Lapčíková Kvintet, Al Di Meola(US), Jazzonance (SK), Chachet Fusionfeat. Sonny Emory (US), Chucho Valdes &The Afro Cuban Messengers (CU)

DŽEMFEST 201121. 10. 2011Šumperk http://www.dzemfest.cz/

JAZZ A LITTLE OTHERWISE Lanškroun 2011 22. 10. 2011Lanškroun http://jazz.lanskrounsko.cz/

STETSON AND BOURBON 2011 22. 10. 2011Otrokovice http://www.besedaotrokovice.cz/

PRAGA CANTAT 2011 27. 10. – 30. 10. 2011Praha http://www.bohemiafestival.cz/

PRAŽSKÉ DNY HARMONIKY 2011 27. 10. – 30. 10. 2011Praha http://www.accordion.cz/

ČESKO-SLOVENSKÝ BUBENICKÝ FESTIVAL 2011 28. 10. 2011Vysoké Mýtohttp://www.bubenickyfestival.cz/Daniel Šoltis, Miloš Meier, Kryšpín Klaudius, Miloš Dvořáček, Dalibor Mráz,Roman Vícha, Štěpán Smetáček, Athanasios „Zacky“ Tsoukas, FrantišekHönig, S.Q.O.S.T.S.Q.O.S.T.

ČESKÉ KULTURNÍ SLAVNOSTI -Pódium mladých 2011 2. 11. – 29. 11. 2011Ostrava http://www.ceske-kulturni-slavnosti.cz/

ROCKSESSION 11 5. 11. 2011Pelhřimov http://www.pelhrimovsko.cz/

MOST FOR ROCK 2011 11. 11. – 12. 11. 2011Most http://www.marsaudio.cz/

POZDNÍ SBĚR 12. 11. 2011Praha http://www.pozdnisber.net/

FOLKOVÝ OŘÍŠEK 2011 12. 11. 2011Brno http://www.oresak.cz/fo/

POSVÍCENÍ V MODRÉM 2011 12. 11. 2011Jablonec nad Nisou, Eurocentrum

SETKÁNÍ KYTARISTŮ 2011 17. 11. – 20. 11. 2011Zlín, Ostrava http://www.setkanikytaristu.cz/

BLUES ALIVE 2011 17. 11. – 19. 11. 2011 Šumperkhttp://www.bluesalive.cz

SLÁNSKÉ JAZZOVÉ DNY 2011 18. 11. – 20. 11. 2011Slaný http://www.jazzclubslany.cz/

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ VELKÝCH DECHOVÝCHORCHESTRŮ OSTRAVA 201120. 11. – 22. 11. 2011Ostrava http://www.dkmoas.cz/

FESTIVAL NOVÉ EVROPY 2011 -Cena Jarmily Jeřábkové24. 11. – 28. 11. 2011 Praha 4 http://www.cjj.ecn.cz/

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ HUDBY S CENOU PETRA EBENA 2011 25. 11. – 26. 11. 2011 Praha http://www.orfea.cz/

V průběhu celého listopadu 2011 se v Praze, v Sále B. Martinů a v GaleriiHAMU, v Lichtenštejnském paláci na Malostranském nám. 13, Praha 1 a také v Konzervatoři J. Deyla na Maltéz-ském náměstí 14 v Praze 1 uskuteční

22. ročník festivalu DNY SOUDOBÉ HUDBY.Bližší informace budou k nalezení na www.ahuv.cz v sekci Společnosti českých skladatelů.

>


vzpomínáme

„S Pavlem Vrbou jsme byli přátelé,vrstevníci a dlouhá léta jsme sejako zpěvák a textař víceméně míjeli. Když mi nahlédl v posledních letech do duše, pln porozumění mi napsal pro albumSentiment texty doslova na míru.Když jsem 7. září letošního roku ve studiu ADK-Prague poslouchaldokončené album Sentiment, říkal jsem si, jak ho bude hodnotitprávě Pavel a těšil se na to, až houslyší. Teprve ve chvíli, kdy jsem doposlouchal, mi sdělil můj tajemník Honza Adam, že PavelVrba zemřel. A tak jsem se albumSentiment rozhodl věnovat právěPavlu Vrbovi, se kterým jsme, když jsme se konečně našli a bylinaladěni na stejnou vlnu, chtěliještě tolik udělat.“Karel Gott

„Pavla jsem měl rád od prvního dne, kdy jsme se poznali v roce 1967. V tomto roce jsem zpíval jeho první text. Během let mi napsal téměř 50 textů. Spolupráci s ním jsemvždy bral jako výsadu. Nikdy nezapomenu.“Petr Spálený

Věrou Špinarovou (Já tě závidím, Je milíno...), Pavlem Bobkem (Dálniční hlídka,Věž tónů a slov...), Marií Rottrovou (Boudana hororu, Most...), Petrou Janů (Říkej mi,Jedeme dál s Petrem Jandou, Pasáže)a dalo by se pokračovat dlouho a dlouho(v jeho knize textů Jasná zpráva je uve-deno 220 písní od čtyřiceti interpretů). Ne-byl to žádný „jednonohý fotbalista“, což je v textařské branži dost vzácné – jelikožbyl hudebně vzdělaný (housle, kytara, klarinet), psal stejně na noty jako na na-pískanou melodii z demo CD.Od dětstvípsal básničky, brzy začal hrát v různýchhudebních skupinách a odtud bylo nej-kratší spojení k psaní textů. Básničkynikdy psát nepřestal, a tak jsou vedle textůdruhou větví jednoho kmene. Literární kri-tik Vladimír Just říká, že jestliže je textařbásníkem, pozná se to ze čtyř pěti řádků.O Vrbovi zřejmě nezapochyboval, kdyžv sedmdesátých letech uvedl v pražskéViole dvě jeho poémy – Mizející Prahaa Můj Ahasver. Pavel Vrba byl třikrát že-natý, maturoval na strojnické průmyslovcev Praze, nikdy nebyl politicky organizován,v roce 1971 absolvoval stáž v muzikálo-vých divadlech v Londýně, jeho největšímkoníčkem bylo lyžovaní a horská turistika,později dlouhé procházky s labradorkouCharlottkou. Od roku 1966 (kromě dvoulet dramaturgování v karlínském divadlev letech 1991, 1992) byl „na volné noze“,od svých třiceti let žil v samém centruPrahy – na Malé straně a na Starémměstě.

Pavel Vrba je OSA zastupován odroku 1965, členem se stal v roce 1992. Na OSA má nahlášeno více jak 1300 děl,u nichž je autorem či spoluautorem. Jehoskladba Jasná zpráva je stále jednouz nejhranějších skladeb v českém éteru.Pavel Vrba byl několik let členem dozorčírady OSA a Komise pro otázky tvorby.V roce 2008 získal od OSA Zlatou cenu za celoživotní přínos české hudbě.

Zdroj: část textu převzata z www.pavelvrba.cz

„Smutná zpráva o úmrtí dlouholetého kamaráda a kolegynás zastihla v den, kdy jsme se několikrát pokoušeli s Pavlem spojit. Chtěli jsme mu poděkovat za krásný text, který napsal k naší písničce pro připravovanéalbum Karla Gotta. Těšili jsme se na jeho návštěvu při natáčení a vždycky jsme měli radost, že se osobně účastnil procesu nahrávání a mohl svoji radou přispět k stoprocentnímu výsledku. Bude nám chybět nejen při společné práci, ale i při společných diskusích o umění a životě vůbec.“Petr a Pavel ORM

Foto: archiv PAVEL VRBA

Vím, co nesmím přesto já to vždycky znovu dělámVím, co nesmímo to větší chuť to dělat mámVím, co nesmímzakázaná chuť je vždycky skvěláVím, co nesmímdo opaku přesto propadám

To kouzlo původnostileží v zákazechVím, jak se lámou kostijak se krátí dechVím, co nesmímA že nedbám – ležím na zádech“

Petr Janda: „Poslední text, který mi napsal:

>

vzpomínáme


patřil k nejprestižnějším autorům písňových textů, které v posledních padesáti letech naše hudební scénaměla.

* 16. 4. 1938 v Brně † 7. 9. 2011 v Praze

Pavel Vrba

píši ti dopis a při tom mě napadá, že jsem ti ještě nikdy dopis nenapsal. Jistě, že jsme si psali pozdravy z dovolené, ale dopis? Píši tiproto, že jsi odešel a ani jsi svému kamarádovi neřekl – „ahoj“. Od tédoby na tebe stále myslím. Vzpomněl jsem si, jak jsme okolo sebe dlouhochodili jako dva mlsní kocouři, než jsme se odhodlali ke spolupráci. Prvnípísničku jsme napsali v roce 1980. Byla to píseň na Bratislavskou lyru a jmenovala se Osmý den. O rok později jsme to zkoušeli znovu s písníJasná zpráva. Ani jedna žádnou cenu nedostala a ty jsi poznamenal sarkasticky, že porota, která neudělí cenu takové písni, je banda zoufalcůa nemá tam co dělat. Jak hlubokou pravdu jsi tenkrát měl.

Taky jsem si našel v knihovně knížku tvých textů-básní a musím se ti přiznat, že jsem ji tenkrát, když vyšla, četl velmi povrchně. Teď jsem jičetl mnohem podrobněji, citoval jsem některé verše i známým a znovujsem se ujišťoval v tom, že skvělejšího textaře-básníka tahle země nedodala. Jsem vlastně velmi šťastnej z toho, že jsem s tebou mohl kamarádit a spolupracovat. A nejen to! Stal jsi se kmotrem mé druhédcery Elišky. Jezdívali jsme spolu na hory do Alp či Krkonoš.

Za těch více než třicet let spolupráce jsme společně napsali kolem padesáti písní. Pamatuješ? Jako zamlada, Dávno, Jedeme dál, Je to tvávina, Kanagom atd. Často jsme se potkávali na všelijakých večírcích, kde jsme spolu vybumbali mnoho skleniček a vykouřili spousty cigaret.Jednou jsi mě doma omylem zamknul, že jdeš koupit kafe. Osvobodila mě až Bystrá, když se vrátila z práce. Ty jsi seděl v nedaleké hospodě a s kumpány popíjel pivko. Ani jsem se na tebe nezlobil. A ty tvoje nádherné bonmoty! Říkal jsi je s takovou lehkostí, jako bys sis je doma připravoval celej den.

Ach jo, Pavle – a teď jsi pryč a mně je hrozně smutno.

Tvůj Petr Janda

Milý Pavle,

Byl spolutvůrcem české roc-kové poetiky, psal snad provšechny naše přední inter-prety, byl odměněn mnoha cenami (2x zlatá, 1x stříbrná,

1x bronzová Bratislavská Lyra, 2x stříbrnáa 1x bronzová Děčínská kotva, Výročnícena ČHF 91 za textovou tvorbu, 2. cena(první neudělena) Národní soutěže o mu-zikál v roce 92 za 451° Fahrenheita – Zapalovač) a dostalo se mu i ocenění nejvyššího, jaké si může žijící autor přát:jeho některé slogany se staly součástíobecné češtiny („jasná zpráva“ nebo „jedeme dál“).

Psal pro divadlo, film a televizi, vydalsedm knih (Praha – kaleidoskop velko-města, Yvetta Simonová a její osudovímuži, ...A prošlo tu 60 + 6 andělů, MůjAhasver, knížka textů Jasná zpráva,NOHY viděné očima Jakuba Ludvíka a Pavla Vrby a Medvědí knížka). Má zasebou zkušenost dramaturga v Hudebnímdivadle Karlín, kde je spoluautorem hera muzikálů Mazlíčkové, Cikáni jdou donebe, Zahraj to znovu, Same, Povečeřímev posteli a 451° Fahrenheita – Zapalovač.Pro divadlo Ungelt přebásnil Webberůva Blackův komorní muzikál Líp se loučív neděli, ve kterém ztvárnila hlavní pos-tavu Marta Kubišová a obdržela za ni výroční cenu Thalie 2001, a spolu se scenáristou Jiřím Hubačem napsal Krá-lovnu Antoinettu. V poslední době byl oslovován i oblastí tak zvané vážné hudby,která vyžaduje jiný přístup a jazyk, než jev populární hudbě obvyklé (např. skladbyJ. S. Bacha Ave Maria a Air v podání LucieBílé nebo barokní árie uváděné KarlemGottem a Evou Urbanovou), to však nic nemění na tom, že Vrba byl vírou a za-ložením rocker. Art rocková alba BlueEfektu a brněnských Synkop (Svět hle-dačů, Třiatřicet, Sluneční hodiny, Kříd-lení, Dlouhá noc) jsou nepředstavitelnábez jeho nezvyklých metafor a novotvarů,stejně jako bluesový repertoár Jana Spá-leného nebo celá jedna dekáda JandovaOlympicu (Jasná zpráva, Osmý den,Dávno, Jako za mlada). Pavel Vrba napsalokolo 2000 textů, rozuměl si i s PetremSpáleným (Kdybych já byl kovářem, Dá-ma při těle...), Leškem Semelkou (Šatyz šátků, Jména...), Martou Kubišovou(Lampa, Zlý dlouhý půst...), Helenou Vondráčkovou (Mám ráda cestu lesní...), >


vzpomínáme

Jaroslav Smolkapedagog, hudební režisér, muzikolog a skladatel / OSA zastupován od roku 1958*8. dubna 1933

V roce 1956 absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze a v letech 1960 až 1964 studoval v aspirantuře dějinyhudby. Na AMU studoval také skladbu u Václava Dobiáše, a to v letech 1953 až 1955. Karel Janeček ho učil hudební teoriina obou vysokých školách. Od roku 1962 vyučoval na AMU dějinyhudby, od roku 1991 byl profesorem a do roku 1997 vedoucímKatedry teorie a dějin hudby. Vydal devět muzikologických knih a řadu studií. V letech 1996 až 2001 byl dramaturgem České filharmonie. Působil jako redaktor vydavatelství Panton. Jeho syn Martin Smolka je také hudební skladatel.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Smolka

Josef Suk mladší houslista, skladatel / OSA zastupován od roku 1953*8. srpna 1929

Josef Suk mladší byl významný českýhouslista a violista. Byl vnukem skladateleJosefa Suka a pravnukem Antonína Dvořáka.

Na Pražské konzervatoři byl žákem Jaroslava Kociana. Vedle významné só-lové dráhy se značně zaměřil na komorníhudbu. Již jako student účinkoval v Praž-ském kvartetu a r. 1951 založil Sukovo trio,pojmenované po jeho dědečkovi, v němžse proslavil po boku klavíristy Jana Panenky a violoncellisty Josefa Chuchra.

Roku 1974, v roce stého výročí narozenískladatele Josefa Suka, založil Sukův komorní orchestr, jehož uměleckým ve-doucím byl do roku 2000. Jeho sólovádráha začala roku 1954 a zahrnovala koncerty po celém světě a na prestižníchhudebních festivalech. Největších úspěchůdosáhl v USA a Kanadě.Roku 1973 začalhrát rovněž na violu. Jako významný violista nahrál např. Mozartovu Sinfoniiconcertante pro housle, violu a orchestr,KV 364, Berliozovu symfonii Harold v Itáliipro violu a orchestr, Rapsodii pro violu a orchestr od Bohuslava Martinů aj.

Jedná se o šestinásobného držitele francouzské ceny Grand Prix du Disque. V roce 1960 ji získal za nahrávky houslo-vých sonát Leoše Janáčka a Clauda Debussyho, v roce 1968 za nahrávku houslového koncertu Albana Berga.

Zdroj: http://www.osobnosti.cz/josef-suk-ml.php

Jiří Traxlerpianista, skladatel, textař a aranžér / OSA zastupován od roku 1936*12. března 1912

Jiří Traxler byl nejstarším zastupovanýmautorem OSA. Zastupován je od roku1936. Na OSA je registrováno téměř 200děl, u nichž je autorem či spoluautorem. U příležitosti devadesáti let OSA byl v roce2009 oceněn dozorčí radou za celoživotnípřínos české hudbě.

Jiří Traxler napsal spoustu písniček, kterézpívalo několik generací a které dodnesžijí. Mimo jiné ho za svého následovníkapovažoval Jaroslav Ježek, který mu svěřilsvůj orchestr k jedné nahrávce. Autor písníJedu nocí, Hádej, hadači, Bloudění v rytmuči Růžové brýle, které v minulosti zněly z původních šelakových gramodesek v podání orchestrů R. A. Dvorského či začínajícího Karla Vlacha, se v reakci nanástup komunismu v ČSR rozhodl v roce1949 odejít na Západ.

Jeho písničky se ozývaly i z filmovéhoplátna při projekcích filmů Eva tropí hlou-posti, Za tichých nocí či Sobota. Po útěkudo Kanady Traxler krátce působil v roz-hlasové stanici CBC. Pak se ale začal věnovat dalšímu svému koníčku, kreslení,a jako kreslič se prosadil v letecké společ-nosti Bombardier v Québecku.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/132279-zemrel-tvurce-ceskeho-tanecniho-swingu-jiri-traxler/

vzpomínáme

Czajczyk PavelDrobil VítězslavFried Alexej (člen OSA)Jarolímek PetrPandulová RenataPokorný Václav (člen OSA)Smolka Jaroslav (člen OSA)Suk Josef mladší (člen OSA)Špaček AdolfŠvarc ZdeněkTraxler Jiří (člen OSA)Vinkler František

Úmrtí nahlášená v období 23. června 2011 – 31. srpna 2011

Alexej Friedhudební skladatel a dirigent / OSA zastupován od roku 1978*13. října 1922

Po absolvování reálného gymnázia v Brně studoval na brněnské konzerva-toři klavír. Již na gymnáziu založil stu-dentský orchestr Alex’ Boys, který řídil a hrál v něm na trubku. V letech 1942–1944 hrál v různých tanečníchorchestrech. V roce 1944 byl nacistyuvězněn a zbytek války strávil v kon-centračním táboře.

Po roce 1945 pokračoval na brněnské konzervatoři studiem skladby u Theo-dora Schäfera. V roce 1947 vstoupilna Pražskou konzervatoř. Studovalskladbu u Pavla Bořkovce a později na Akademii múzických umění v Praze u Emila Hlobila.

Ihned po skončení války založil a řídil v Brně zábavní orchestr. V době svýchpražských studií řídil Lidový souborpražské konzervatoře (1949–50),Orchestr Jaroslava Ježka (1950–51)a Velký estrádní soubor Právnické fakulty Karlovy univerzity. V roce1953 se toto těleso pod názvem Velký taneč-ní orchestr Alexeje Frieda stalo sou-částí Československého rozhlasu.Alexej Fried pak působil v rozhlase jako hudební redaktor.

†


Od roku 1955 zastával různé vedoucífunkce. Byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, umělec-kým ředitelem Mezinárodního jazzovéhofestivalu v Praze a v letech 1964–1967byl uměleckým ředitelem Armádníhouměleckého souboru.

Ve svém skladatelském díle se AlexejFried kromě komponování populárníchskladeb snažil o syntézu jazzové a vážné hudby. Tento skladatelský směrse označuje jako třetí proud. Jehoskladby byly uváděny jak symfonickýmiorchestry, tak špičkovými jazzovými a tanečními orchestry. Z našichorchestrů to byly zejména orchestryKarla Vlacha a Gustava Broma.

Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech a na koncertech v USA, Německu, Švýcarsku, Španělsku a dalších evrop-ských zemích, nahrávány na gramo-fonové desky, vydávány tiskem. V roce2002 udělil Český rozhlas Brno AlexejiFriedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexej_Fried

Václav Pokorný hudební skladatel / OSA zastupován od roku 1933*26. července 1918

Václav Pokorný se narodil 26. července1918 v Příboře. Autor swingových písni-ček Říkej mi to prosím potichoučku, Je tomu měsíc, Chladné polibky neboŠumění deště hrál na několik nástrojů,přestože nebyl nikdy profesionálním hudebníkem. Splnil totiž přání svéhootce a pokračoval v rodinné tradici, kterou bylo povolání lékárníka. Byl v kontaktu s tuzemskou hudební scénouod poloviny 30. let, a to především díkyR. A. Dvorskému, který vydával jehosklad-by a pro něhož psal Pokorný orchestrální instrumentace.

„Milý Vašku, včera jsme natáčeliChladné polibky, jsem nadšen a těšímse hrozně až to vydáme tiskem,“ napsal například Pokornému v roce1943 R. A. Dvorský, slavný kapelník,klavírista, zpěvák, herec a nakladatel.

U příležitosti Pokorného devadesátin připravila skupina mladých hudebníků –vystupujících pod názvem Blue StarVáclava Marka – koncert, který sekonal v pražském divadle Semafor.Jako hosté na něm zazpívali Jiří Suchýa Michal Stejskal. Hold Václavu Pokor-nému složili před čtyřmi lety Blue Startaké albem s názvem Několik přání.

Zdroj:http://www.tyden.cz/rubriky/lide/nekrology/zemrel-hudebnik-vaclav-pokorny_206707.html

40%autoři

114 809

31%nakladatelé89 653

28%do zahraničí

79 199

ROZÚČTOVANÉ AUTORSKÉ ODMĚNY ZA I. POLOLETÍ 2011v tisících Kč

ČTENÁŘI AUTOR IN (MUŽI VS. ŽENY)

VĚKOVÉ KATEGORIE ČTENÁŘŮ AUTOR IN

CELKEM287 433

CELKEM6633

CELKEM6633

1%ostatní právnické osoby3 772

69%muži

4562

31%ženy

2071 37%nad 60 let

2442

18%20–35 let

1196

18%35–45 let1178

zdroj: OSA

zdroj: OSA

1%0–20 let

56

26%45–60 let1761

Vaše hudbav zahraničí

autor in / léto 201158

závěrník

Vyjma „domácích“ autorů, dědicůa nakladatelů, kteří mají s OSAuzavřenou smlouvu o zastu-pování, zastupuje i „zahraniční“

autory a nakladatele. Hovoříme-li o domá-cích autorech, nejedná se pouze o autoryčeské národnosti. OSA zastupuje mnohoautorů jiných národností, kteří žijí v Českérepublice nebo si jednoduše přáli být za-stupováni OSA z jiných důvodů. Zastu-pování takzvaných „zahraničních“ autorů a nakladatelů probíhá prostřednictvím recipročních smluv se zahraničními autor-skými organizacemi. Reciproční smlouvazabezpečuje ochranu práv prostřednic-tvím zahraničního partnera za stejnýchpodmínek a v rozsahu, který zahraničnípartner poskytuje svým „domácím“ auto-rům a nakladatelům. Opačně OSA posky-tuje stejnou úroveň služeb a míru ochranypráv zahraničním autorům při užití jejichděl na území České republiky. V současnédobě má OSA uzavřeny reciproční smlou-vy se 74 zahraničními partnery. Prostřed-nictvím těchto smluv OSA pro územíČeské republiky zastupuje více jak jedenmilion autorů z celého světa napříč všemikontinenty.

V praxi to znamená, že uživatel (roz-hlasový nebo televizní vysílatel, provozo-vatel baru, restaurace, kadeřnictví nebo

jiné provozovny služeb; provozovatel inter-netových služeb apod.) může prostřednic-tvím OSA získat souhlas s užitím skladebrůzných hudebních žánrů autorů z celéhosvěta. Tento souhlas získá uzavřením li-cenční smlouvy. Uživatel za příslušné užitíhradí autorskou odměnu a zasílá seznamskladeb, které například odvysílal nebokteré zazněly na koncertě. Takové hlášeníobsahuje − mimo jiné − název skladby,jméno autora, interpreta, délku skladby a počet opakování / repríz.

OSA na základě těchto informací roz-účtuje inkasované autorské odměny meziskladatele a textaře, případně i nakladatele,jejichž díla byla užita. Autorské odměnyrozúčtované na zahraniční autory zasílápartnerským zahraničním ochranným or-ganizacím k výplatě pro jimi zastupovanéautory. Významná část rozúčtovaná zahra-ničním autorům je vyplácena také domá-cím nakladatelům, kteří v převážné mířezastupují práva zahraničních autorů. Tentozpůsob funguje i opačně, viz. ilustrační ob-rázek, kdy subjektem, který licencuje užitískladeb na území Německé spolkové repu-bliky je GEMA (německá obdoba OSA).Pokud dojde na území Německa k užitískladeb autorů zastupovaných přímo OSA(například odvysíláním v rámci nějakéhopořadu na stanici RTL), pak autorské od-

měny rozúčtované v GEMA na tyto autoryjsou zasílány do OSA, který je následnětěmto autorům vyplatí.

OSA v roce 2010 rozúčtoval autorskéodměny ve výši více jak 600 milionů korunmezi bezmála 84 000 zahraničních a vícejak 4 800 domácích autorů. Počet skladeb,na které byla rozúčtována autorská odmě-na, dosáhl téměř 290 000.

Závěrem bych rád podotkl, že výše popsaný model je poplatný pro hudebníautorské organizace. Ne všechny autorsképrofese mají takovýto mezinárodní přesah(některé nemají vůbec), což je nezbytnézohlednit při stanovování výše autorskéodměny.

Trochu melancholie a méně deštivého počasído nastalého podzimu přeje

Roman Strejček,předseda představenstva

OSA zastupuje autory (skladatele,textaře) a nakladatele, což jsouprávnické osoby zastupující autorypro definovaný okruh práv na základě smlouvy. Nezastupujevýrobce hudebních nahrávek ani zpěváky.

OSA • Ochranný svaz autorský, o.s.GEMA • německá obdoba OSAautor • skladatel nebo textař

uživatel • např. televizní nebo rozhlasový vysílatel, organizátor koncertu apod.

licence • souhlas s užitím skladeb zastupovaných autorů

autorská odměna • odměna za užití hudebního

díla uživatelemhlášení • seznam skladeb, které byly

odvysílány nebo zahrány na koncertě apod

Date post:	02-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

autor in · 2019-03-08 · autor in / podzim 2011 03 úvodní slovo V ěřím, že jste po...

Documents