Autorský zákon 2015 (121/2000)

Sbrka zkonR Pedpis . 121/2000 Sb.Zkon o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmnnkterch zkon(autorsk zkon)

Znn 01.01.2015

121 ZKON ze dne 7. dubna 2000 o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn nkterch zkon(autorsk zkon) Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

ST PRVN PRVO AUTORSK A PRVA S NM SOUVISEJC 1

Pedmt pravy

Tento zkon zapracovv pslun pedpisy Evropsk unie1) a upravuje a) prva autora k jeho autorskmu dlu, b) prva souvisejc s prvem autorskm:

1. prva vkonnho umlce k jeho umleckmu vkonu, 2. prvo vrobce zvukovho zznamu k jeho zznamu, 3. prvo vrobce zvukovobrazovho zznamu k jeho zznamu, 4. prvo rozhlasovho nebo televiznho vyslatele k jeho vysln, 5. prvo zveejnitele k dosud nezveejnnmu dlu, k nmu uplynula doba trvn majetkovch prv, 6. prvo nakladatele na odmnu v souvislosti se zhotovenm rozmnoeniny jm vydanho dla pro osobn potebu,

c) prvo poizovatele k jm pozen databzi, d) ochranu prv podle tohoto zkona, e) kolektivn sprvu prv autorskch a prv souvisejcch s prvem autorskm.

HLAVA I

Ze dne 07.04.2000stka 36/2000innost od 01.12.2000 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121

SbrkazkonR121/2000Sb.

Strnka1/57

PRVO AUTORSK Dl 1

Pedmt prva autorskho 2

Autorsk dlo (1) Pedmtem prva autorskho je dlo literrn a jin dlo umleck a dlo vdeck, kter je jedinenm vsledkem tvr innosti autora a je vyjdeno v jakkoli objektivnvnmateln podobvetnpodoby elektronick, trvale nebo doasn, bez ohledu na jeho rozsah, el nebo vznam (dle jen "dlo"). Dlem je zejmna dlo slovesn vyjden e nebo psmem, dlo hudebn, dlo dramatick a dlo hudebn dramatick, dlo choreografick a dlo pantomimick, dlo fotografick a dlo vyjden postupem podobnm fotografii, dlo audiovizuln, jako je dlo kinematografick, dlo vtvarn, jako je dlo malsk, grafick a sochask, dlo architektonick vetn dla urbanistickho, dlo uitho umn a dlo kartografick. (2) Za dlo se povauje t potaov program, je-li pvodn v tom smyslu, e je autorovm vlastnm duevnm vtvorem. Databze, kter je zpsobem vbru nebo uspodnm obsahu autorovm vlastnm duevnm vtvorem a jej sousti jsou systematicky nebo metodicky uspodny a jednotlivzpstupnny elektronicky i jinm zpsobem, je dlem soubornm. Jin kritria pro stanoven zpsobilosti potaovho programu a databze k ochran se neuplatuj. Fotografie a dlo vyjden postupem podobnm fotografii, kter jsou pvodn ve smyslu vty prvn, jsou chrnny jako dlo fotografick. (3) Prvo autorsk se vztahuje na dlo dokonen, jeho jednotliv vvojov fze a sti, vetn nzvu a jmen postav, pokud spluj podmnky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o pedmty prva autorskho v nm uveden. (4) Pedmtem prva autorskho je tak dlo vznikl tvrm zpracovnm dla jinho, vetnpekladu dla do jinho jazyka. Tm nen doteno prvo autora zpracovanho nebo peloenho dla. (5) Sbornk, jako je asopis, encyklopedie, antologie, psmo, vstava nebo jin soubor nezvislch dl nebo jinch prvk, kter zpsobem vbru nebo uspodnm obsahu spluje podmnky podle odstavce 1, je dlem soubornm. (6) Dlem podle tohoto zkona nen zejmna nmt dla sm o sob, denn zprva nebo jin daj sm o sob, mylenka, postup, princip, metoda, objev, vdeck teorie, matematick a obdobn vzorec, statistick graf a podobn pedmt sm o sob.

3 Vjimky z ochrany podle prva autorskho ve veejnm zjmu Ochrana podle prva autorskho se nevztahuje na

a) edn dlo, jm je prvn pedpis, rozhodnut, opaten obecn povahy, veejn listina, veejn pstupn rejstk a sbrka jeho listin, jako i edn nvrh ednho dla a jin ppravn edn dokumentace, vetn ednho pekladu takovho dla, snmovn a sentn publikace, pamtn knihy obecn (obecn kroniky), sttn symbol a symbol jednotky zemn samosprvy a jin takov dla, u nich je veejn zjem na vylouen z ochrany, b) vtvory tradin lidov kultury, nen-li prav jmno autora obecnznmo a nejde-li o dlo anonymn nebo o dlo pseudonymn ( 7); ut takov dlo lze jen zpsobem nesniujcm jeho hodnotu.


Strnka2/57

4 Zveejnn a vydn dla (1) Prvnm oprvnnm veejnm pednesenm, provedenm, pedvedenm, vystavenm, vydnm i jinm zpstupnnm veejnosti je dlo zveejnno. (2) Zahjenm oprvnnho veejnho roziovn rozmnoenin je dlo vydno.

Dl 2 Autorstv 5

Autor

(1) Autorem je fyzick osoba, kter dlo vytvoila. (2) Autorem dla soubornho je fyzick osoba, kter je tvrm zpsobem vybrala nebo uspodala; tm nejsou dotena prva autordl do souboru zaazench.

6 Zkonn domnnka autorstv Autorem dla je fyzick osoba, jej prav jmno je obvyklm zpsobem uvedeno na dle nebo je u dla uvedeno v rejstku pedmt ochrany vedenm pslunm kolektivnm sprvcem, nen-li prokzn opak; to neplat v ppadech, kdy je daj v rozporu s jinm dajem takto uvedenm. Toto ustanoven se pouije i tehdy, je-li toto jmno pseudonymem, pokud autorem pijat pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorovtotonosti.

7 Anonym a pseudonym (1) Totonost autora, jeho dlo bylo podle projevu jeho vle zveejnno bez udn jmna (dlo anonymn), poppad pod krycm jmnem nebo pod umleckou znakou (dlo pseudonymn), nen dovoleno bez jeho souhlasu prozradit. (2) Dokud se autor dla anonymnho nebo dla pseudonymnho veejnneprohls, zastupuje autora pi vkonu a ochranprv autorskch k dlu vlastnm jmnem a na jeho et osoba, kter dlo zveejnila, nen-li prokzn opak; veejnho prohlen autora nen teba, je-li jeho prav jmno obecnznmo.

8 Spoluautoi (1) Prvo autorsk k dlu, kter vzniklo spolenou tvr innost dvou nebo vce autordo doby dokonen dla jako dlo jedin (dlo spoluautor), pslu vem spoluautorm spolena nerozdln. Na jmu vzniku dla spoluautornen, lze-li vsledky tvr innosti jednotlivch spoluautordo dla odliit, pokud tyto nejsou zpsobil samostatnho uit. (2) Spoluautorem nen ten, kdo ke vzniku dla pispl pouze poskytnutm pomoci nebo rady technick, administrativn nebo odborn povahy nebo poskytnutm dokumentanho nebo technickho materilu, anebo kdo pouze dal ke vzniku dla podnt. (3) Z prvnch kontkajcch se dla spoluautorjsou oprvnni a povinni vichni spoluautoi spolena nerozdln. (4) O nakldn s dlem spoluautorrozhoduj spoluautoi jednomysln. Brn-li jednotliv autor bez vnho dvodu nakldn s dlem spoluautor, mohou se ostatn spoluautoi domhat nahrazen chybjcho projevu jeho vle soudem. Domhat se ochrany prva


Strnka3/57

autorskho k dlu spoluautorped ohroenm nebo poruenm me i jednotliv spoluautor samostatn. (5) Nen-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podl jednotlivch spoluautorna spolench vnosech z prva autorskho k dlu spoluautormrn velikosti jejich tvrch pspvk, a nelze-li tyto pspvky rozeznat, jsou podly na spolench vnosech stejn.

Dl 3 Vznik a obsah prva autorskho Oddl 1

Obecn ustanoven 9

Vznik prva autorskho (1) Prvo autorsk k dlu vznik okamikem, kdy je dlo vyjdeno v jakkoli objektivnvnmateln podob. (2) Znienm vci, jejm prostednictvm je dlo vyjdeno, nezanik prvo autorsk k dlu. (3) Nabytm vlastnickho prva nebo jinho vcnho prva k vci, jejm prostednictvm je dlo vyjdeno, nenabv se oprvnn k vkonu prva dlo ut, nen-li dohodnuto i nevyplv-li z tohoto zkona jinak. Poskytnutm oprvnn k vkonu prva dlo ut jin osob zstv nedoteno vlastnick prvo nebo jin vcn prva k vci, jejm prostednictvm je dlo vyjdeno, nen-li dohodnuto i nevyplv-li ze zvltnho prvnho pedpisu jinak. (4) Vlastnk i jin uivatel vci, jejm prostednictvm je dlo vyjdeno, nen povinen tuto vc udrovat a chrnit ped znienm, nen-li dohodnuto i nevyplv-li ze zkona jinak.

10 Obsah prva autorskho Prvo autorsk zahrnuje vlun prva osobnostn ( 11) a vlun prva majetkov ( 12 a nsl.).

Oddl 2 Osobnostn prva 11

(1) Autor m prvo rozhodnout o zveejnn svho dla. (2) Autor m prvo osobovat si autorstv, vetnprva rozhodnout, zda a jakm zpsobem m bt jeho autorstv uvedeno pi zveejnn a dalm uit jeho dla, je-li uveden autorstv pi takovm uit obvykl. (3) Autor m prvo na nedotknutelnost svho dla, zejmna prvo udlit svolen k jakkoli zmn nebo jinmu zsahu do svho dla, nestanov-li tento zkon jinak. Je-li dlo uvno jinou osobou, nesm se tak dt zpsobem sniujcm hodnotu dla. Autor m prvo na dohled nad plnnm tto povinnosti jinou osobou (autorsk dohled), nevyplv-li z povahy dla nebo jeho uit jinak, anebo nelze-li po uivateli spravedlivpoadovat, aby autorovi vkon prva na autorsk dohled umonil. (4) Osobnostnch prv se autor neme vzdt; tato prva jsou nepevoditeln a smrt autora zanikaj. Ustanoven odstavce 5 tm nen doteno.


Strnka4/57

(5) Po smrti autora si nikdo nesm osobovat jeho autorstv k dlu, dlo sm bt uito jen zpsobem nesniujcm jeho hodnotu a, je-li to obvykl, mus bt uveden autor dla, nejde-li o dlo anonymn. Ochrany se me domhat kterkoli z osob autorovi blzkch,1a) toto oprvnn maj, i kdy uplynula doba trvn majetkovch prv autorskch. Tto ochrany se me vdy domhat i prvnick osoba sdruujc autory nebo pslun kolektivn sprvce podle tohoto zkona ( 97).

Oddl 3 Majetkov prva 12

Prvo dlo ut (1) Autor m prvo sv dlo ut v pvodn nebo jinm zpracovan i jinak zmnn podob, samostatnnebo v souboru anebo ve spojen s jinm dlem i prvky a udlit jin osobsmlouvou oprvnn k vkonu tohoto prva; jin osoba me dlo ut bez udlen takovho oprvnn pouze v ppadech stanovench tmto zkonem. (2) Poskytnutm oprvnn podle odstavce 1 prvo autorovi nezanik; autorovi vznik pouze povinnost strpt zsah do prva dlo ut jinou osobou v rozsahu vyplvajcm ze smlouvy. (3) Autor m prvo poadovat na vlastnku vci, jejm prostednictvm je dlo vyjdeno, aby mu ji zpstupnil, pokud je toho teba k vkonu prv autorskch podle tohoto zkona. Toto prvo nelze uplatnit v rozporu s oprvnnmi zjmy vlastnka; vlastnk nen povinen autorovi takovou vc vydat, je vak povinen na dost a nklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoeninu dla a odevzdat ji autorovi. (4) Prvem dlo ut je

a) prvo na rozmnoovn dla ( 13), b) prvo na roziovn originlu nebo rozmnoeniny dla ( 14), c) prvo na pronjem originlu nebo rozmnoeniny dla ( 15), d) prvo na pjovn originlu nebo rozmnoeniny dla ( 16), e) prvo na vystavovn originlu nebo rozmnoeniny dla ( 17), f) prvo na sdlovn dla veejnosti ( 18), zejmna

1. prvo na provozovn dla ivnebo ze zznamu a prvo na penos provozovn dla ( 19 a 20), 2. prvo na vysln dla rozhlasem i televiz ( 21), 3. prvo na penos rozhlasovho i televiznho vysln dla ( 22), 4. prvo na provozovn rozhlasovho i televiznho vysln dla ( 23).

(5) Zpsoby uit dla vyplvajc z odstavce 4 se pro ely tohoto zkona vymezuj v ustanovench 13 a 23. Dlo lze ut i jinm zpsobem ne zpsoby uvedenmi v odstavci 4.

13 Rozmnoovn (1) Rozmnoovnm dla se rozum zhotovovn doasnch nebo trvalch, pmch nebo nepmch rozmnoenin dla nebo jeho sti, a to jakmikoli prostedky a v jakkoli form.


Strnka5/57

(2) Dlo se rozmnouje zejmna ve formrozmnoeniny tiskov, fotografick, zvukov, obrazov nebo zvukovobrazov, stavbou architektonickho dla nebo ve form jin trojrozmrn rozmnoeniny anebo ve formelektronick zahrnujc vyjden analogov i digitln.

14 Roziovn (1) Roziovnm originlu nebo rozmnoeniny dla se rozum zpstupovn dla v hmotn podobprodejem nebo jinm pevodem vlastnickho prva k originlu nebo k rozmnoenindla, vetnjejich nabzen za tmto elem. (2) Prvnm prodejem nebo jinm prvnm pevodem vlastnickho prva k originlu nebo k rozmnoenin dla v hmotn podob, kter byl uskutenn autorem nebo s jeho souhlasem na zem nkterho z lenskch stt Evropsk unie nebo nkterho ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor, je ve vztahu k takovmu originlu nebo rozmnoenindla prvo autora na roziovn pro zem lenskch sttEvropsk unie a stt tvocch Evropsk hospodsk prostor vyerpno; prvo na pronjem dla a prvo na pjovn dla zstv nedoteno.

15 Pronjem Pronjmem originlu nebo rozmnoeniny dla se rozum zpstupovn dla ve hmotn podob za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu poskytnutm originlu nebo rozmnoeniny dla na dobu uritou.

16 Pjovn Pjovnm originlu nebo rozmnoeniny dla se rozum zpstupovn dla ve hmotn podob zazenm pstupnm veejnosti nikoli za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu poskytnutm originlu nebo rozmnoeniny dla na dobu uritou.

17 Vystavovn Vystavovnm originlu nebo rozmnoeniny dla se rozum zpstupovn dla v hmotn podob umonnm shldnut nebo jinho vnmn originlu nebo rozmnoeniny dla, zejmna dla vtvarnho, dla fotografickho, dla architektonickho vetn dla urbanistickho, dla uitho umn nebo dla kartografickho.

Sdlovn veejnosti 18

Obecn ustanoven (1) Sdlovnm dla veejnosti se rozum zpstupovn dla v nehmotn podob, ivnebo ze zznamu, po drtnebo bezdrtov. (2) Sdlovnm dla veejnosti podle odstavce 1 je tak zpstupovn dla veejnosti zpsobem, e kdokoli me mt k nmu pstup na msta v ase podle sv vlastn volby zejmna potaovou nebo obdobnou st. (3) Sdlovnm dla veejnosti nen pouh provozovn zazen umoujcho nebo zajiujcho takov sdlovn.


Strnka6/57

(4) Sdlovnm dla veejnosti podle odstavc1 a 2 nedochz k vyerpn prva autora na sdlovn dla veejnosti.

19 iv provozovn a jeho penos (1) ivm provozovnm dla se rozum zpstupovn dla iv provdnho vkonnm umlcem, zejmna ivpednenho literrnho dla, ivprovdnho hudebnho dla s textem nebo bez textu, anebo iv scnicky pedvdnho dla dramatickho nebo hudebndramatickho, choreografickho nebo pantomimickho. (2) Penosem ivho provozovn dla se rozum souasn zpstupovn ivprovozovanho dla pomoc reproduktoru, obrazovky nebo podobnho pstroje umstnho mimo prostor ivho provozovn s vjimkou uit dla zpsoby podle 21 a 23.

20 Provozovn ze zznamu a jeho penos (1) Provozovnm dla ze zznamu se rozum zpstupovn dla ze zvukovho nebo zvukovobrazovho zznamu pomoc pstroje, s vjimkou uit dla zpsoby podle 21 a 23. (2) Penosem provozovn dla ze zznamu se rozum souasn zpstupovn dla ze zznamu pomoc reproduktoru, obrazovky nebo podobnho pstroje umstnho mimo prostor provozovn ze zznamu.

21 Vysln rozhlasem nebo televiz (1) Vyslnm dla rozhlasem nebo televiz se rozum zpstupovn dla rozhlasem i televiz a jin takov zpstupovn dla jakmikoli jinmi prostedky sloucmi k en zvuknebo obraza zvuknebo jejich vyjden bezdrtovnebo po drt, vetnen po kabelu nebo vysln pomoc druice, pvodnm vyslatelem. (2) Druic se v tomto zkonrozum druice pracujc na frekvennch psmech, kter jsou

a) podle zvltnch prvnch pedpisupravujcch telekomunikace vyhrazena pro vysln signlpijmanch veejnost, nebo b) vyhrazena pro uzavenou komunikaci z jednoho bodu do druhho, pokud jsou okolnosti, za kterch dochz k individulnmu pjmu signlu, srovnateln s okolnostmi podle psmene a).

(3) Vyslnm pomoc druice podle odstavce 1 se rozum uvdn signlnesoucch zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjden urench k pjmu veejnost na neperuen sdlovac etz smrem na druici a od n zpt k zemi pod vedenm vyslatele a na jeho odpovdnost. Jsou-li signly, kter nesou znaky, zvuky nebo obrazy, zakdovny, jde o vysln dla podle odstavce 1, jestlie jsou vyslatelem nebo s jeho souhlasem poskytnuty prostedky k odkdovn. (4) Vyslnm dla podle odstavce 1 je i zpstupovn dla souasnm, plnm a nezmnnm penosem vysln dla rozhlasem nebo televiz, uskuteuje-li je t vyslatel. (5) Vysln dla pomoc druice se uskuteuje na zem toho z lenskch sttEvropsk unie nebo toho ze stttvocch Evropsk hospodsk prostor, kde jsou signly nesouc zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjden uren k pjmu


Strnka7/57

veejnost uvedeny pod vedenm vyslatele a na jeho odpovdnost na neperuen sdlovac etz smrem na druici a od n zpt k zemi. (6) Pokud se vysln pomoc druice uskuteuje na zem takovho sttu, kter neposkytuje rove ochrany autorskho prva alespo srovnatelnou s ochranou podle tohoto zkona, povauje se vysln pomoc druice za uskutenn na zem toho z lenskch stt Evropsk unie nebo toho ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor, kde

a) je umstna stanice, ze kter jsou signly nesouc zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjden uren k pjmu veejnost peneny na druici, nebo b) je usazen vyslatel, jestlie nejsou dny skutenosti uveden v psmenu a). Prvo k vysln pomoc druice lze uplatnit vi osob, kter provozuje stanici podle psmene a), nebo vi vyslateli podle psmene b).

(7) Pokud jsou signly nesouc zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjden uren k pjmu veejnost uvedeny na sdlovac etz smrem na druici a od n zpt k zemi na zem takovho sttu, kter neposkytuje roveochrany autorskho prva alesposrovnatelnou s ochranou podle tohoto zkona, a zrovestanice, ze kter je penos uskuteovn, nen na zem nkterho z lenskch sttEvropsk unie nebo nkterho ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor, vysln dla pomoc druice se povauje za uskutenn na zem toho z lenskch sttEvropsk unie nebo toho ze stttvocch Evropsk hospodsk prostor, kde m umstny sv dc orgny vyslatel, na jeho podnt se vysln uskuteuje. Prva podle tohoto zkona lze pak uplatnit vi takovmu vyslateli.

22 Penos rozhlasovho nebo televiznho vysln (1) Penosem rozhlasovho nebo televiznho vysln dla se rozum zpstupovn dla souasnm, plnm a nezmnnm penosem vysln dla rozhlasem nebo televiz bezdrtovnebo po drt, uskuteuje-li je jin osoba ne vyslatel takovho vysln. (2) Kabelovm penosem rozhlasovho nebo televiznho vysln dla je takov penos rozhlasovho nebo televiznho vysln dla podle odstavce 1, kter se uskuteuje po kabelu nebo mikrovlnnm systmem. Ustanoven 21 odst. 3 vty druh plat obdobn.

23 Provozovn rozhlasovho i televiznho vysln Provozovnm rozhlasovho i televiznho vysln dla se rozum zpstupovn dla vyslanho rozhlasem i televiz pomoc pstroje technicky zpsobilho k pjmu rozhlasovho i televiznho vysln. Za zpstupovn dla pomoc pstrojtechnicky zpsobilch k pjmu rozhlasovho a televiznho vysln ubytovanm v rmci poskytovn slueb spojench s ubytovnm, jsou-li tyto pstroje umstny v prostorch urench k soukrommu uvn ubytovanmi osobami, pslu autorm odmna, kter v hrnu za vechny kolektivn sprvce nesm peshnout 50 % ve poplatku za jeden pstroj stanovenou zvltnm zkonem1b). Za provozovn rozhlasovho a televiznho vysln se podle 18 odst. 3 nepovauje zpstupovn dla pacientm pi poskytovn zdravotnch slueb ve zdravotnickch zazench.

Oddl 4 Jin majetkov prva


Strnka8/57

24 Prvo na odmnu pi optnm prodeji originlu dla umleckho (1) Je-li originl dla umleckho, kter jeho autor pevedl do vlastnictv jin osoby, dle prodvn za kupn cenu, kter in 1 500 EUR a vce, a jestlie se takovho prodeje jako prodvajc, kupujc nebo zprostedkovatel astn provozovatel galerie, draebnk nebo jin osoba, kter soustavn obchoduje s umleckmi dly (dle jen "obchodnk"), m autor v souvislosti s kadm optnm (dalm) prodejem dla prvo na odmnu stanovenou v ploze . 1 k tomuto zkonu. (2) Osobou povinnou platit odmnu podle odstavce 1 pslunmu kolektivnmu sprvci jsou prodvajc a obchodnk spolen a nerozdln. Kolektivn sprvce je povinen umonit povinnm osobm nahlet do rejstku podle 100 odst. 1 psm. e). (3) Originlem dla umleckho podle odstavce 1 se rozum vtvarn dlo, zejmna obraz, kresba, malba, kol, socha, rytina, litografie i jin grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorsk perk, a to za pedpokladu, e jsou zhotoveny samotnm umlcem nebo jde o rozmnoeniny, kter se povauj za originl umleckho dla. Rozmnoeninami, kter se povauj za originl umleckho dla, jsou takov rozmnoeniny, kter byly zhotoveny v omezenm potu samotnm autorem nebo pod jeho vedenm a jsou oslovny, podepsny nebo umlcem jinak dnprohleny za prav. Prvo na odmnu podle odstavce 1 se nevztahuje na dla architektonick vyjden stavbou, dla uitho umn, nespluj-li znaky originlu umleckho dla, a rukopisy skladatela spisovatel. (4) Prvo na odmnu podle odstavce 1 se nevztahuje na prvn optn prodej, pokud prodvajc zskal originl umleckho dla pmo od autora mn ne ti roky ped takovm optnm prodejem a kupn cena originlu dla pi optnm prodeji nepesahuje 10 000 EUR. (5) Pro ely uplatnn prva podle odstavce 1 a vpotu pslun odmny se kupn cenou rozum cena bez danz pidan hodnoty. (6) Autor a kolektivn sprvce maj prvo na jakoukoli informaci od obchodnka, kter je nezbytn pro zajitn platby odmny podle odstavce 1, a to po dobu t let od uskutenn prodeje. Obchodnk, kter se podle odstavce 1 astn prodeje originlu dla umleckho, je povinen oznmit takov prodej pslunmu kolektivnmu sprvci nejpozdji do konce msce ledna kalendnho roku nsledujcho po roce, v nm se prodej uskutenil. Oznmen podle pedchzejc vty mus obsahovat specifikaci prodanch originlumleckch dl a informaci o skuten prodejn cen. Odmna je splatn na zkladvytovn kolektivnho sprvce ve lht, kter nesm bt krat ne 30 dn, nedohodnou-li se kolektivn sprvce a obchodnk jinak.

25 Prvo na odmnu v souvislosti s rozmnoovnm dla pro osobn potebu a vlastn vnitn potebu (1) U zveejnnch dl, kter lze rozmnoovat

a) pro osobn potebu fyzick osoby i vlastn vnitn potebu prvnick osoby i podnikajc fyzick osoby ( 30 a 30a) pomoc pstroje k zhotovovn tiskovch rozmnoenin na papr nebo podobn podklad, anebo b) pro osobn potebu fyzick osoby ( 30) na podkladzvukovho, zvukovobrazovho nebo jinho zznamu i rozhlasovho nebo televiznho vysln jejich penesenm pomoc pstroje na nenahran nosie zznamu, m autor prvo na odmnu v souvislosti s takovm rozmnoovnm dla.


Strnka9/57

(2) Osobou povinnou platit pslunmu kolektivnmu sprvci odmnu podle odstavce 1 je

a) vrobce pstrojk zhotovovn rozmnoenin zznam, dovozce tchto pstrojze tetch zem (dle jen "dovozce") nebo pjemce tchto pstroj z nkterho z lenskch stt Evropsk unie nebo z nkterho ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor (dle jen "pjemce"), b) vrobce, dovozce nebo pjemce pstrojk zhotovovn tiskovch rozmnoenin, c) vrobce, dovozce nebo pjemce nenahranch nosizznam, d) dopravce nebo zaslatel namsto osoby povinn podle psmen a) a c), pokud na psemnou vzvu pslunho kolektivnho sprvce bez zbytenho odkladu nesdl daje potebn pro uren totonosti dovozce, pjemce nebo vrobce, e) poskytovatel rozmnoovacch slueb za platu, pokud jde o tiskov rozmnoeniny ( 30a); poskytovatelem rozmnoovacch slueb za platu je i ten, kdo za platu zpstupn pstroj k zhotovovn tiskovch rozmnoenin.

(3) Odmna, kterou jsou povinny platit osoby podle odstavce 2 psm. a) a d) v souvislosti s rozmnoovnm dla pro osobn potebu, pslu autorovi pi dovozu, pijet nebo pi prvnm prodeji

a) pstroje k zhotovovn rozmnoenin zznam, b) pstroje k zhotovovn tiskovch rozmnoenin, c) nenahranch nosizznam.

(4) Odmna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 psm. b), pslu v zvislosti na pravdpodobnm potu pstroj urench k zhotovovn tiskovch rozmnoenin dl podle 30a. Pro vpoet ve odmny z pstroj urench k zhotovovn tiskovch rozmnoenin dl se pravdpodobn poet tchto pstrojstanov na 20 %. Odmna se stanov z prmrn ceny pstroje bez danz pidan hodnoty. (5) Odmna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 psm. e), pslu v zvislosti na pravdpodobnm potu zhotovench tiskovch rozmnoenin dl podle 30a. Pro vpoet ve odmny ze zhotovench tiskovch rozmnoenin dl se pouij pravidla stanoven v bodech 6 a 7 plohy . 1 k tomuto zkonu. (6) Osoby uveden v odstavci 2 jsou povinny pedkldat pslunmu kolektivnmu sprvci, vdy souhrnnza kalendn pololet, nejpozdji vak do konce nsledujcho kalendnho msce, informace o skutenostech rozhodnch pro vi odmny, zejmna o druhu a potu prodanch, dovezench nebo pijatch pstrojk zhotovovn rozmnoenin zznam, pstrojk zhotovovn tiskovch rozmnoenin a nenahranch nosi zznam, jako i o celkovm potu tiskovch rozmnoenin zhotovench na pstrojch pro poskytovn rozmnoovacch slueb za platu. (7) Ministerstvo kultury (dle jen "ministerstvo") stanov vyhlkou typy pstrojk zhotovovn tiskovch rozmnoenin a typy nenahranch nosizznam, z nich se plat odmna podle odstavce 1, a vi pauln odmny podle typu pstroje k zhotovovn tiskovch rozmnoenin a typu nenahranho nosie zznam. Vyhlkou dle stanov typy pstroj k zhotovovn rozmnoenin zznam, z nich se plat odmna podle odstavce 1; ve tto odmny je stanovena v ploze . 1 k tomuto zkonu. (8) Odmna se neplat v ppadvvozu nebo odesln pstrojuvedench v odstavci 3 psm. a) a b) za elem jejich dalho prodeje a vvozu nebo odesln nenahranch nosizznamza elem jejich dalho prodeje. Odmna se dle neplat z pstroja nenahranch nosi, budou-li v tuzemsku pouity jen k rozmnoovn dl na zklad


Strnka10/57

licennch smluv osobami pi jejich vlastn innosti. 25a

Prvo na odmnu v souvislosti s pronjmem originlu nebo rozmnoeniny dla Pokud autor poskytne licenci k pronjmu originlu nebo rozmnoeniny dla zaznamenanho na zvukov nebo zvukov obrazov zznam vrobci takovho zznamu, vznik mu vi osob, kter bude originl nebo rozmnoeninu takto zaznamenanho dla pronajmat, prvo na pimenou odmnu; tohoto prva se neme vzdt.

Oddl 5 Spolen ustanoven pro majetkov prva 26

(1) Majetkovch prv se autor neme vzdt; tato prva jsou nepevoditeln a nelze je postihnout vkonem rozhodnut; to neplat pro pohledvky z takovch majetkovch prv vznikl. (2) Majetkov prva jsou pedmtem ddictv. Zdd-li majetkov prva k dlu vce ddic, pouije se na jejich vzjemn vztahy k dlu ustanoven 8 odst. 3 a 4 obdobn. Zdd-li takto majetkov prva stt nebo sttu majetkov prva pipadnou, vykonv je svm jmnem Sttn fond kultury esk republiky,2) a pokud jde o dla audiovizuln, Sttn fond kinematografie.3) Pjmy z vkonu majetkovch prv sttu vykonvanch tmito sttnmi fondy jsou pjmy tchto sttnch fond. (3) Zanikne-li prvnick osoba, kter zddila majetkov prva k dlu, bez prvnho nstupce, pipadaj tato majetkov prva sttu. Ustanoven odstavce 2 vty druh a tet plat obdobn. (4) Ustanoven tohoto zkona o autorovi plat, pokud nevyplv z jejich povahy jinak, i pro jeho ddice, poppadpro stt, pipadne-li mu ddictv podle odstavc2 a 3.

Oddl 6 Trvn majetkovch prv 27

(1) Majetkov prva trvaj, pokud nen dle stanoveno jinak, po dobu autorova ivota a 70 let po jeho smrti. (2) Bylo-li dlo vytvoeno jako dlo spoluautor, pot se doba trvn majetkovch prv od smrti spoluautora, kter ostatn peil. (3) Majetkov prva k dlu anonymnmu a pseudonymnmu trvaj 70 let od oprvnnho zveejnn dla. Je-li prav jmno autora dla anonymnho nebo pseudonymnho obecnznmo nebo se autor takovho dla veejnprohls ( 7 odst. 2) v prbhu doby podle vty prv, d se trvn majetkovch prv k takovmu dlu podle odstavce 1, a jde-li o dlo spoluautor, i podle odstavce 2. Ustanoven tohoto odstavce se pouije i na kolektivn dlo ( 59), s vjimkou ppad, kdy autoi, kte dlo jako takov vytvoili, jsou u dla nebo na dle pi jeho zpstupnn veejnosti jako autoi oznaeni; v takovch ppadech se trvn majetkovch prv ke kolektivnmu dlu d ustanovenm odstavce 1 nebo 2. (4) U dla, u nho nen pro potn doby trvn majetkovch prv rozhodn smrt autora a kter nebylo zveejnno bhem 70 let od jeho vytvoen, majetkov prva uplynutm tto doby zanikaj. (5) Doba trvn majetkovch prv k dlu audiovizulnmu se pot od smrti posledn peiv z nsledujcch osob: reisr, autor scne, autor dialoga skladatel hudby


Strnka11/57

zvlvytvoen pro uit v audiovizulnm dle. (6) Doba trvn majetkovch prv k hudebnmu dlu s textem, byla-li obdla vytvoena pro ely uit ve spojen, kon, i kdy nejde o dlo spoluautor ( 8), 70 let od smrti posledn peiv z nsledujcch osob: autor textu a autor hudebnho dla. Pro dlo hudebndramatick se pouije vta prvn obdobn. (7) Je-li pro potn doby trvn majetkovch prv rozhodn zveejnn dla a dlo se zveejuje po uritou dobu ve svazcch, dlech, na pokraovn nebo v adch, pot se doba trvn majetkovch prv pro kadou takovou st dla samostatn. (8) Doba trvn majetkovch prv se pot vdy od prvho dne roku nsledujcho po roce, v nm dolo k udlosti rozhodn pro jej potn. (9) Pro uren doby trvn majetkovch prv k osielmu dlu se pouij ustanoven odstavc 1 a 8 obdobn; pro dlo, jeho autor nen uren, se pouije odstavec 3 obdobn.

Oddl 7 Osiel dlo 27a

(1) Za osiel se povauje dlo podle 2, nen-li uren jeho autor, nebo i kdy je uren, nen nalezen ani po proveden dslednho vyhledvn podle 27b zaznamenanho zpsobem stanovenm tmto zkonem. (2) Pslu-li prvo autorsk k dlu vce ne jednomu autorovi a nejsou-li ureni vichni autoi, nebo i kdy jsou ureni, nejsou nalezeni ani po proveden dslednho vyhledvn podle 27b zaznamenanho zpsobem stanovenm tmto zkonem, dlo se povauje za osiel, pokud jde o prva autor, kte nejsou ureni nebo nalezeni. Pokud jde o autory, kte jsou ureni a nalezeni, pouije se ve vztahu k jejich prvm 12. (3) Za osiel se za splnn podmnek podle odstavce 1 povauj vechna dla autora, nen-li prokzn opak. (4) Dlo se nepovauje za osiel, odpadnou-li podmnky uveden v odstavci 1. Autor je oprvnn kdykoli ukonit status osielho dla tm, e psemnoznm sv autorstv k dlu kolektivnmu sprvci vedoucmu pslun rejstk osielch dl podle tohoto zkona. Dojde-li k uit osielho dla podle 37a, ukon autor status osielho dla psemnm oznmenm osob, kter dlo uila v souladu s 37a odst. 1. Pokud jde o dlo uveden v odstavci 2 vtprvn, pouij se pro jeho autory, kte nejsou ureni nebo nalezeni, vty prvn a tet obdobn. (5) Dla uveden v 37a odst. 1 a 4, kter se povauj za osiel podle odstavc1 a 4 v nkterm z lenskch stt Evropsk unie nebo v nkterm ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor, se povauj za osiel a mohou bt uita podle 37a ve vech lenskch sttech Evropsk unie a ve vech sttech tvocch Evropsk hospodsk prostor.

27b (1) Dsledn vyhledvn za elem zjitn, zda je dlo osielm, se provede ped uitm dla nahldnutm do vhodnch informanch zdroj pslunch pro jednotliv druhy dl s clem urit nebo nalzt autora, a to v tom z lenskch sttEvropsk unie nebo v tom ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor, kde bylo dlo poprv vydno nebo poprv odvyslno. V ppaddla kinematografickho nebo audiovizulnho, jeho vrobce m sdlo nebo obvykl bydlitv nkterm z lenskch sttEvropsk unie nebo v nkterm ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor, se dsledn vyhledvn provede v tom z lenskch stt Evropsk unie nebo v tom ze stt


Strnka12/57

tvocch Evropsk hospodsk prostor, kde m vrobce sdlo nebo obvykl bydlit. V ppadech podle 37a odst. 3 se dsledn vyhledvn provede v tom z lenskch sttEvropsk unie nebo v tom ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor, kde je usazena osoba, kter dlo zveejnila. (2) V ppad, e existuj dkazy naznaujc, e vznamn informace o autorovi by mohly bt nalezeny v jinch ne v odstavci 1 uvedench sttech, vyuij se rovnzdroje informac dostupn v tchto jinch sttech. (3) Seznam informanch zdrojpro dsledn vyhledvn, do nich mus bt nahldnuto, je stanoven v ploze . 2 k tomuto zkonu.

Oddl 8 Voln dlo a prvn zveejnn nezveejnnho volnho dla 28

(1) Dlo, u kterho uplynula doba trvn majetkovch prv, me kad bez dalho volnut; ustanoven odstavce 2 a 11 odst. 5 vty prv tm nen doteno. (2) Tomu, kdo poprv zveejn dosud nezveejnn dlo, k nmu uplynula doba trvn majetkovch prv, vznikaj takovm zveejnnm vlun majetkov prva k dlu takto zveejnnmu v rozsahu, v jakm by je ml autor dla, pokud by jeho majetkov prva k dlu jettrvala. (3) Prvo podle odstavce 2 trv 25 let od zveejnn dla. Ustanoven 27 odst. 8 plat obdobn.

Dl 4 Vjimky a omezen prva autorskho Oddl 1

Obecn ustanoven 29

(1) Vjimky a omezen prva autorskho lze uplatnit pouze ve zvltnch ppadech stanovench v tomto zkona pouze tehdy, pokud takov uit dla nen v rozporu s bnm zpsobem uit dla a ani jm nejsou nepimen doteny oprvnn zjmy autora. (2) Voln uit a zkonn licence, s vjimkou licence edn a zpravodajsk ( 34), licence pro koln dlo ( 35 odst. 3), licence pro doasn rozmnoeniny ( 38a), licence pro fotografickou podobiznu ( 38b) a licence pro nepodstatn vedlej uit dla ( 38c), se vztahuj pouze na dlo zveejnn.

Oddl 2 Voln uit a zkonn licence 30

Voln uit (1) Za uit dla podle tohoto zkona se nepovauje uit pro osobn potebu fyzick osoby, jeho elem nen dosaen pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu, nestanov-li tento zkon jinak. (2) Do prva autorskho tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobn potebu zhotov zznam, rozmnoeninu nebo napodobeninu dla.


Strnka13/57

(3) Nestanov-li tento zkon dle jinak, uitm podle tohoto zkona je uit potaovho programu i elektronick databze i pro osobn potebu fyzick osoby i vlastn vnitn potebu prvnick osoby nebo podnikajc fyzick osoby vetnzhotoven rozmnoeniny takovch dl i pro takovou potebu; stejn je uitm podle tohoto zkona zhotoven rozmnoeniny i napodobeniny dla architektonickho stavbou i pro osobn potebu fyzick osoby i vlastn vnitn potebu prvnick osoby nebo podnikajc fyzick osoby ( 30a) a pozen zznamu audiovizulnho dla pi jeho provozovn ze zznamu nebo jeho penosu ( 20) i pro osobn potebu fyzick osoby. (4) Rozmnoenina nebo napodobenina dla vtvarnho zhotoven pro osobn potebu fyzick osoby podle odstavce 1 mus bt jako takov vdy zetelnoznaena. (5) Rozmnoenina nebo napodobenina dla vtvarnho zhotoven pro osobn potebu fyzick osoby podle odstavce 1 nesm bt pouita k jinmu ne tam uvedenmu elu. (6) Ustanoven 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotena.

30a Rozmnoovn na papr nebo na podobn podklad (1) Do prva autorskho nezasahuje

a) fyzick osoba, kter pro svou osobn potebu, b) prvnick osoba nebo podnikajc fyzick osoba, kter pro svou vlastn vnitn potebu, c) ten, kdo na objednvku pro osobn potebu fyzick osoby, d) ten, kdo na objednvku pro vlastn vnitn potebu prvnick osoby nebo podnikajc fyzick osoby zhotov tiskovou rozmnoeninu dla na papr nebo podobn podklad fotografickou technikou nebo jinm postupem s podobnmi inky, s vjimkou ppadu, kdy jde o vydan notov zznam dla hudebnho i hudebndramatickho, a v ppadech podle psmen c) a d) dna vas plat odmnu podle 25.

(2) Ustanoven 30 odst. 4 a 6 se pouij obdobn. 30b

Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo uije dlo v souvislosti s pedvedenm i opravou pstroje zkaznkovi v rozsahu k tomu nezbytnm.

31 Citace (1) Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo

a) uije v odvodnn me vatky ze zveejnnch dl jinch autorve svm dle, b) uije vatky z dla nebo drobn cel dla pro ely kritiky nebo recenze vztahujc se k takovmu dlu, vdeck i odborn tvorby a takov uit bude v souladu s poctivmi zvyklostmi a v rozsahu vyadovanm konkrtnm elem, c) uije dlo pi vyuovn pro ilustran el nebo pi vdeckm vzkumu, jejich elem nen dosaen pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu, a nepeshne rozsah odpovdajc sledovanmu elu; vdy je vak nutno uvst, je-li to mon, jmno autora, nejde-li o dlo anonymn, nebo jmno osoby, pod jejm jmnem se dlo uvd na veejnost, a dle nzev dla a pramen.


Strnka14/57

(2) Do prva autorskho nezasahuje ani ten, kdo vatky z dla nebo drobn cel dla citovan podle odstavce 1 psm. a) nebo b) dle uije; ustanoven odstavce 1 sti vty za stednkem plat obdobn.

32 Propagace vstavy umleckch dl a jejich prodeje (1) Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo za elem propagace vstavy nebo prodeje originli rozmnoenin umleckch dl takov dla uije v rozsahu nezbytnm pro propagaci takov akce, s vjimkou jakhokoliv jinho uit k pmmu nebo nepmmu hospodskmu nebo obchodnmu prospchu. Je-li to obvykl, je nutno uvst jmno autora, nejde-li o dlo anonymn, nebo jmno osoby, pod jejm jmnem se dlo uvd na veejnost, a dle nzev dla a pramen. (2) V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavench dl dle ut.

33 Uit dla umstnho na veejnm prostranstv (1) Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografi nebo filmem nebo jinak zaznamen nebo vyjd dlo, kter je trvale umstno na nmst, ulici, v parku, na veejnch cestch nebo na jinm veejnm prostranstv; do autorskho prva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjden, zachycen nebo zaznamenan dlo dle uije. Je-li to mon, je nutno uvst jmno autora, nejde-li o dlo anonymn, nebo jmno osoby, pod jejm jmnem se dlo uvd na veejnost, a dle nzev dla a umstn. (2) Ustanoven odstavce 1 se nevztahuje na pozen rozmnoeniny i napodobeniny dla architektonickho stavbou a na rozmnoovn nebo roziovn dla formou trojrozmrn rozmnoeniny.

34 edn a zpravodajsk licence Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo uije

a) v odvodnn me dlo na zkladzkona pro ely veejn bezpenosti, pro soudn nebo sprvn zen nebo k jinmu ednmu elu nebo pro parlamentn jednn a pozen zpisu o nm, b) dlo ve spojitosti se zpravodajstvm tkajcm se aktulnch udlost, a to v rozsahu odpovdajcm informanmu elu, c) v odpovdajc me dlo v periodickm tisku, televiznm i rozhlasovm vysln nebo jinm hromadnm sdlovacm prostedku zpstupujcm zpravodajstv o aktulnch vcech politickch, hospodskch nebo nboenskch, uveejnn ji v jinm hromadnm sdlovacm prostedku nebo jeho peklad; takto pevzat dlo a jeho peklad lze i jinak ut; pevzet ani jin nsledn uit podle tohoto ustanoven vak nen ppustn, je-li zapovzeno, d) politick projev nebo ryvky veejn pednky nebo podobnch dl v rozsahu odpovdajcm informativnmu elu; prvo autora na uit takovch dl v souboru zstv nedoteno; v ppadech podle psmen b) a d) je vdy nutno uvst jmno autora, nejde-li o dlo anonymn, nebo jmno osoby, pod jejm jmnem se dlo uvd na veejnost, a dle nzev dla a pramen, ledae je to v ppadech podle psmen b) a d) nemon.

35


Strnka15/57

Uit dla v rmci obanskch i nboenskch obadnebo v rmci ednch akc podanch orgny veejn sprvy, v rmci kolnch pedstaven a uit dla kolnho (1) Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo nikoli za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu uije dlo pi obanskch i nboenskch obadech nebo pi ednch akcch podanch orgny veejn sprvy. (2) Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo nikoli za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu uije dlo pi kolnch pedstavench, v nich inkuj vlunci, studenti nebo uitel koly nebo kolskho i vzdlvacho zazen. (3) Do prva autorskho tak nezasahuje kola nebo kolsk i vzdlvac zazen, uije-li nikoli za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu k vuce nebo k vlastn vnitn potebdlo vytvoen kem nebo studentem ke splnn kolnch nebo studijnch povinnost vyplvajcch z jeho prvnho vztahu ke kole nebo kolskmu i vzdlvacmu zazen (koln dlo). (4) Ustanoven 31 odst. 1 sti vty za stednkem se pro odstavce 1 a 3 pouije pimen.

36 Omezen prva autorskho k dlu soubornmu Do prva autorskho k dlu soubornmu nezasahuje oprvnn uivatel soubornho dla, uv-li takov dlo za elem pstupu k jeho obsahu a pro bn vyuvn jeho obsahu.

37 Knihovn licence (1) Do prva autorskho nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, kola, vysok kola a jin nevdlen kolsk a vzdlvac zazen4),

a) zhotov-li rozmnoeninu dla, kter neslou k pmmu nebo nepmmu hospodskmu nebo obchodnmu elu, pro sv archivn a konzervan poteby, b) zhotov-li rozmnoeninu dla, jeho rozmnoenina byla pokozena nebo ztracena, a o nm lze na zklad rozumn vynaloenho sil zjistit, e nen nabzeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoeninu mal sti dla, je byla pokozena nebo ztracena; takovou oprvnnzhotovenou rozmnoeninu me tak podle odstavce 2 pjovat, c) zpstupuje-li dlo, vetnzhotoven jeho rozmnoeniny nezbytn pro takov zpstupnn, kter je soust jeho sbrek a jeho uit nen pedmtem prodejnch nebo licennch podmnek, s vjimkou sdlovn dla zpsobem uvedenm v 18 odst. 2, jednotlivcm ze strany veejnosti prostednictvm k tomu urench technickch zazen umstnch v jeho objektech, a to vhradnpro ely vzkumu nebo soukromho studia takovch osob, a zamez-li takovm osobm zhotovit rozmnoeninu dla; ustanoven 30a odst. 1 psm. c) a d) tm nejsou dotena, d) pjuje-li originly nebo rozmnoeniny obhjench diplomovch, rigorznch, disertanch a habilitanch prac na mstsamm, a to vhradnpro ely vzkumu nebo soukromho studia, pokud takov uit autor nevylouil.

(2) Do prva autorskho nezasahuje osoba uveden v odstavci 1, pjuje-li originly nebo rozmnoeniny vydanch dl, je-li zaplacena odmna, kter pslu autorm od


Strnka16/57

osoby a ve vi stanoven v ploze . 1 k tomuto zkonu. Prvo na odmnu autor nem v ppad pjovn zveejnnch dl podle tohoto odstavce na mst samm, nebo pjuj-li originly nebo rozmnoeniny vydanch dl koln knihovny a knihovny vysokch kol, Nrodn knihovna esk republiky, Moravsk zemsk knihovna v Brn, Sttn technick knihovna, Nrodn lkask knihovna, Nrodn pedagogick knihovna Komenskho, Knihovna stavu zemdlskch a potravinskch informac, Knihovna Nrodnho filmovho archivu a Parlamentn knihovna esk republiky. (3) Ustanoven odstavce 2 se nevztahuje na rozmnoeniny dl zaznamenanch na zvukov i zvukovobrazov zznamy, ledae jde o pjovn na mstsamm. Osoba uveden v odstavci 1 je povinna pi takovm pjovn zamezit monosti pozen rozmnoeniny dla zaznamenanho na zvukovm i zvukovobrazovm zznamu. (4) Do prva autorskho nezasahuje osoba uveden v odstavci 1, kter za elem nabdky k pjen a zpstupnn obsahu svch sbrek uije rozmnoeninu dla i jeho sti obsaen na oblce, ppadnvetn tematickho obsahu dla v katalogu sbrek; tento katalog sbrek me tak zpstupovat veejnosti, zamez-li zhotoven rozmnoeniny vtvarnho dla, kter by mohla bt uita k pmmu i nepmmu hospodskmu nebo obchodnmu elu. Osoba uveden v odstavci 1 je vdy povinna v katalogu sbrek uvst jmno autora, je-li to mon a nejde-li o dlo anonymn, nebo jmno osoby, pod jejm jmnem se dlo uvd na veejnost. (5) Osoba uveden v odstavci 1 je povinna, lze-li to na n spravedlivpoadovat, pedkldat pslunmu kolektivnmu sprvci na jeho dost vdy souhrnn za kalendn rok nejpozdji do konce nsledujcho kalendnho msce informace o potu uskutennch vpjek a informace nezbytn pro roztovn odmn kolektivnm sprvcem.

37a Licence pro urit uit osielho dla (1) Do prva autorskho nezasahuje osoba uveden v 37 odst. 1, kter vhradnk dosaen clsouvisejcch s jejm poslnm ve veejnm zjmu

a) rozmnouje pro ely digitalizace, zpstupnn zpsobem uvedenm v 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovvn nebo obnovy osiel dlo v podob knihy, asopisu, novin nebo jin psemnosti nebo osiel dlo kinematografick nebo audiovizuln a jde o dlo, kter je soust jejch sbrek nebo archivu, nebo b) zpstupuje dlo podle psmene a) zpsobem uvedenm v 18 odst. 2.

(2) Do prva autorskho nezasahuje provozovatel vysln ze zkona, kter vhradnk dosaen clsouvisejcch s jeho poslnm ve veejnm zjmu

a) rozmnouje pro ely digitalizace, zpstupnn zpsobem uvedenm v 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovvn nebo obnovy osiel dlo kinematografick nebo audiovizuln a jde o dlo, kter je obsaeno v jeho archivu a bylo jm nebo z jeho podntu vyrobeno ped 31. prosincem 2002, nebo b) zpstupuje dlo podle psmene a) zpsobem uvedenm v 18 odst. 2.

(3) Ustanoven odstavc1 a 2 se vztahuj na dlo, kter bylo poprv vydno, nebo, nebylo-li vydno, poprv odvyslno v nkterm z lenskch sttEvropsk unie nebo v nkterm ze stt tvocch Evropsk hospodsk prostor. Nedolo-li k takovmu vydn nebo odvysln a dlo bylo zveejnno osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2 se souhlasem autora, vztahuj se na ntato ustanoven, lze-li rozumnpedpokldat, e by autor proti jeho uit podle odstavc1 a 2 neml nmitek. (4) Ustanoven odstavc1 a 2 se vztahuj rovnna dla vloen nebo zalenn do osielho dla nebo tvoc jeho nedlnou soust.


Strnka17/57

(5) Pi uit osielho dla zpsobem uvedenm v odstavci 1 nebo 2 lze vytvet pjmy vlunza elem pokryt nklad, kter vzniknou v souvislosti s digitalizac osielch dl a jejich zpstupnnm veejnosti. (6) Za elem zjitn, zda je dlo osielm, zajist osoba uveden v odstavci 1 nebo 2 dsledn vyhledvn podle 27b a bude uchovvat zznamy o jeho proveden. (7) Pi kadm uit osielho dla je osoba uveden v odstavci 1 nebo 2 povinna uvdt jmno jeho autora, byl-li uren. (8) Osoby uveden v odstavcch 1 a 2 jsou povinny bez zbytenho odkladu poskytnout ministerstvu v psemn form

a) vsledky kadho svho dslednho vyhledvn, na jeho zkladdosply k zvru, e urit dlo se povauje za osiel, b) informace o uit podle odstavce 1 nebo 2, c) informace o jakkoli zmnstatusu osielho dla, kter tyto osoby uily nebo uvaj podle odstavce 1 nebo 2, d) sv kontaktn daje.

(9) Ministerstvo vsledky a informace, kter obdr podle odstavce 8, ped bez zbytenho odkladu adu pro harmonizaci na vnitnm trhu14). (10) Autor, kter ukonil status osielho dla podle 27a odst. 4, m prvo na odmnu vi osob, kter doten dlo uila podle odstavce 1 nebo 2. Pi uren ve odmny se pihldne k elu a okolnostem uit dla, jako i k rozsahu jmy zpsoben autorovi tmto uitm. (11) Prvo na odmnu podle odstavce 10 se d prvnm dem sttu, ve kterm je usazena osoba povinn k placen tto odmny.

38 Licence pro zdravotnpostien (1) Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo

a) vhradnpro poteby zdravotnpostiench, v rozsahu odpovdajcm jejich zdravotnmu postien a nikoliv za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu zhotov nebo d zhotovit rozmnoeninu vydanho dla; takto zhotoven rozmnoenina dla jm me bt tak roziovna a sdlovna, pokud se tak nedje za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu, b) vhradnpro poteby zrakovpostiench a nikoliv za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu opat zvukovou sloku zvukov obrazovho zznamu audiovizulnho dla slovnm vyjdenm obrazov sloky; takto doplnn zvukov sloka zvukov obrazovho zznamu audiovizulnho dla jm me bt tak rozmnoovna, roziovna a sdlovna, nedje-li se tak za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu.

(2) Do prva autorskho nezasahuje tak osoba uveden v 37 odst. 1, pjuje-li originly i rozmnoeniny vydanch dl pro poteby zdravotnpostiench v souvislosti s jejich postienm. (3) Ustanoven 30 odst. 5 se pouije pimen.

38a


Strnka18/57

Licence pro doasn rozmnoeniny (1) Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo provd doasn kony rozmnoovn dl, kter jsou pomjiv nebo podrun, tvo nedlnou a nezbytnou soust technologickho procesu, nemaj dn samostatn hospodsk vznam a jejich jedinm elem je umonit

a) penos dla potaovou nebo obdobnou st mezi tetmi stranami uskutenn prostednkem, nebo b) oprvnn uit dla.

(2) Udl-li autor smlouvou oprvnn k vysln dla, nezasahuje do jeho autorskho prva rozhlasov nebo televizn vyslatel, kter zhotov doasn zznam dla svmi vlastnmi prostedky a pro sv vlastn vysln.

38b Licence pro fotografickou podobiznu Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo zhotov rozmnoeninu dla fotografickho, kter je jeho podobiznou a kter si platn objednal; takto pozenou rozmnoeninu me zobrazen osoba i nevdlenut, nen-li takov uit zapovzeno.

38c Nepodstatn vedlej uit dla Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo nhodn uije dlo v souvislosti se zamlenm hlavnm uitm jinho dla nebo prvku.

38d Licence k dlm uitho umn a dlm architektonickm Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo

a) pronajm, pjuje nebo vystavuje originl nebo rozmnoeninu dla uitho umn vyjdenho v uitn podobnebo architektonick dlo vyjden stavbou, b) navrhne nebo provede zmnu dokonen stavby, kter je vyjdenm architektonickho dla, v me nezbytn nutn a pi zachovn hodnoty dla; je-li to opodstatnn vznamem architektonickho dla a lze-li to na nm spravedlivpoadovat, je povinen pedem uvdomit o svm myslu autora a na vydn mu poskytnout dokumentaci stavby vetnvyobrazen, vystihujc stav ped provedenm zmn.

38e Licence pro sociln zazen Do prva autorskho nezasahuje tak poskytovatel zdravotnch slueb nebo sociln zazen, kte nebyli zzeni nebo zaloeni za elem dosaen zisku, zejmna nemocnice a vznice, kter zhotov zznam vyslanch dl a takto zaznamenan dla provozuje osobm umstnm v tchto zazench v rozsahu odpovdajcm elu tto licence. Prvo na odmnu podle 25 nen doteno.

38f Do prva autorskho nezasahuje ten, kdo umouje pjem souasnho, plnho a nezmnnho rozhlasovho nebo televiznho vysln na pijmach te budovy, poppad komplexu budov k sob prostorov nebo funkn pinleejcch, pomoc spolench domovnch antn za podmnky, e je umonn pjem pouze zemskho


Strnka19/57

nebo satelitnho vysln a spolen pjem nen vyuvn za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu.

39 Uit originlu nebo rozmnoeniny dla vtvarnho, fotografie nebo dla vyjdenho postupem podobnm fotografii jeho vystavenm Do prva autorskho nezasahuje vlastnk ani osoba, kter si od vlastnka vypj originl i rozmnoeninu dla vtvarnho, fotografie nebo dla vyjdenho postupem podobnm fotografii, vystavuje-li takov dlo nebo je k vystaven bezplatnposkytne, ledae to autor pi pevodu vlastnictv k takovmu originlu nebo takov rozmnoenin zapovdl a vlastnkovi nebo vypjiteli to bylo znmo nebo znmo bt muselo, zejmna proto, e zapovzen je zapsno v rejstku vedenm za tm elem kolektivnm sprvcem.

Dl 5 Ochrana prva autorskho 40

(1) Autor, do jeho prva bylo neoprvnnzasaeno nebo jeho prvu hroz neoprvnn zsah, me se domhat zejmna

a) uren svho autorstv, b) zkazu ohroen svho prva, vetnhrozcho opakovn, nebo neoprvnnho zsahu do svho prva, zejmna zkazu neoprvnn vroby, neoprvnnho obchodnho odbytu, neoprvnnho dovozu nebo vvozu originlu nebo rozmnoeniny i napodobeniny dla, neoprvnnho sdlovn dla veejnosti, jako i neoprvnn propagace, vetninzerce a jin reklamy, c) sdlen dajo zpsobu a rozsahu neoprvnnho uit, o pvodu neoprvnnzhotoven rozmnoeniny i napodobeniny dla, o zpsobu a rozsahu jejho neoprvnnho uit, o jej cen, o cen sluby, kter s neoprvnnm uitm dla souvis, a o osobch, kter se neoprvnnho uit dla astn, vetnosob, kterm byly pedmtn rozmnoeniny i napodobeniny dla ureny za elem jejich poskytnut tet osob; prva na informace podle tohoto ustanoven se autor me domhat vi osob, kter do jeho prva neoprvnnzashla nebo je neoprvnnohrozila, a dle zejmna vi osob, kter

1. m nebo mla v dren neoprvnnzhotovenou rozmnoeninu i napodobeninu dla za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu, 2. vyuv nebo vyuvala za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu slubu, kter neoprvnn zasahuje nebo zasahovala do prva autora nebo je neoprvnnohrouje nebo ohroovala, 3. poskytuje nebo poskytovala za elem pmho nebo nepmho hospodskho nebo obchodnho prospchu slubu uvanou pi innostech, kter neoprvnnzasahuj do prva autora nebo je neoprvnnohrouj, anebo 4. byla oznaena osobou uvedenou v bod1, 2 nebo 3 jako osoba, kter se astn pozen, vroby nebo distribuce rozmnoeniny i napodobeniny dla anebo poskytovn slueb, kter neoprvnn zasahuj do prva autora nebo je neoprvnnohrouj,

d) odstrann nsledkzsahu do prva, zejmna 1. staenm neoprvnnzhotoven rozmnoeniny i napodobeniny dla nebo zazen, vrobku nebo soustky podle 43 odst. 2 z obchodovn nebo jinho uit,


Strnka20/57

2. staenm z obchodovn a znienm neoprvnnzhotoven rozmnoeniny i napodobeniny dla nebo zazen, vrobku nebo soustky podle 43 odst. 2, 3. znienm neoprvnnzhotoven rozmnoeniny i napodobeniny dla nebo zazen, vrobku nebo soustky podle 43 odst. 2, 4. znienm nebo odstrannm materila nstrojpouitch vlunnebo pevnk vrobneoprvnnzhotoven rozmnoeniny i napodobeniny dla nebo zazen, vrobku nebo soustky podle 43 odst. 2,

e) poskytnut pimenho zadostiuinn za zpsobenou nemajetkovou jmu, zejmna 1. omluvou, 2. zadostiuinnm v penzch, pokud by se piznn jinho zadostiuinn nejevilo postaujcm; vi penitho zadostiuinn ur soud, kter pihldne zejmna k zvanosti vznikl jmy a k okolnostem, za nich k zsahu do prva dolo; tm nen vylouena dohoda o narovnn,

f) zkazu poskytovn sluby, kterou vyuvaj tet osoby k poruovn nebo ohroovn prva autora.

(2) Opaten podle odstavce 1 psm. d) mus bt pimen zvanosti poruen prva a mus bt pihldnuto k zjmm tetch osob, zejmna spotebitel a osob jednajcch v dobr ve. (3) Autorovi, jeho nvrhu bylo vyhovno, me soud piznat v rozsudku prvo uveejnit rozsudek na nklady astnka, kter ve sporu neuspl, a podle okolnost urit i rozsah, formu a zpsob uveejnn. (4) Prvo na nhradu kody a na vydn bezdvodnho obohacen podle zvltnch prvnch pedpis zstv nedoteno; msto skuten ulho zisku se autor me domhat nhrady ulho zisku ve vi odmny, kter by byla obvykl za zskn takov licence v dobneoprvnnho nakldn s dlem. Ve bezdvodnho obohacen vzniklho na strantoho, kdo neoprvnnnakldal s dlem, ani by k tomu zskal potebnou licenci, in dvojnsobek odmny, kter by byla za zskn takov licence obvykl v dobneoprvnnho nakldn s dlem.

41 Udl-li autor jin osobvhradn oprvnn k vkonu prva dlo ut, nebo je-li tto osobtoto oprvnn nebo vkon majetkovch prv k dlu sven ze zkona, m prvo se domhat nrokpodle 40 odst. 1 psm. b) a d) a odst. 3 a 4 pouze osoba, jej takto smluvnnebo zkonem nabyt vhradn oprvnn bylo ohroeno nebo porueno; prvo autora domhat se ostatnch nrok, jako i v tto souvislosti nroku podle 40 odst. 3 zstv nedoteno.

42 (1) Autor me poadovat od celnch orgna orgnvykonvajcch sttn statistickou slubu informace o obsahu a rozsahu dovozu nebo pijet zbo, kter

a) je rozmnoeninou jeho dla nebo zvukovm, zvukovobrazovm nebo jinm zznamem takovho dla, b) m k pozen takov rozmnoeniny slouit jako nosi(nenahran nosi), c) je pstrojem k zhotoven zvukovch, zvukovobrazovch nebo jinch zznamnebo tiskov rozmnoeniny, anebo d) je zazenm, vrobkem nebo soustkou podle 43 odst. 2, a nahlet do celnch a statistickch dokumentv rozsahu nezbytnm k tomu, aby zjistil,


Strnka21/57

zda dovoz nebo pijet takovho zbo k uit na zem cel esk republiky jsou oprvnn podle tohoto zkona, nebo aby zjistil daje rozhodn pro uplatnn prv z tohoto zkona vyplvajcch.

(2) Ustanoven odstavce 1 plat obdobni pi vvozu nebo pi odesln zbo. (3) Informace podle odstavc1 a 2 me poadovat tak pslun kolektivn sprvce, jako i prvnick osoba oprvnn hjit zjmy autor, nebo osoby, kterm ze zkona pslu oprvnn k vkonu majetkovch prv k dlu ( 58) nebo ze smlouvy vhradn oprvnn.

43 (1) Do prva autorskho neoprvnnzasahuje ten, kdo obchz inn technick prostedky ochrany prv podle tohoto zkona. (2) Do prva autorskho neoprvnnzasahuje tak ten, kdo vyrb, dov, pijm, roziuje, prodv, pronajm, propaguje prodej nebo pronjem nebo dr k obchodnmu elu zazen, vrobky nebo soustky nebo poskytuje sluby, kter

a) jsou za elem obchzen innch technickch prostedknabzeny, propagovny nebo uvdny na trh, b) maj vedle obchzen innch technickch prostedkjen omezen obchodnvznamn el nebo jin uit, nebo c) jsou ureny, vyrbny, upravovny nebo provdny pedevm s clem umonit nebo usnadnit obchzen innch technickch prostedk.

(3) innmi technickmi prostedky podle tohoto zkona se rozum jakkoli technologie, zazen nebo soustka, kter je pi sv obvykl funkci urena k tomu, aby zabraovala nebo omezovala takov kony ve vztahu k dlm, ke kterm autor neudlil oprvnn, jestlie uit dla me autor kontrolovat uplatnnm kontroly pstupu nebo ochrannho procesu jako je ifrovn, kdovn nebo jin prava dla nebo uplatnnm kontrolnho mechanismu rozmnoovn. (4) Prvn ochranou podle odstavce 1 nejsou dotena ustanoven 30a, 31 odst. 1 psm. b), 34 psm. a), 37 odst. 1 psm. a) a b), 38, 38a odst. 2 a 38e v rozsahu nezbytnm k vyuit vjimky. Autor, kter pro sv dlo pouil technick prostedky podle odstavce 3, je povinen zpstupnit sv dlo oprvnnm uivatelm v rozsahu nezbytnm ke splnn elu uvedenho uit dla. Autor me zpstupnit sv dlo, pro kter pouil technick prostedky podle odstavce 3, i v ppad zhotoven zznamu svho dla pro osobn potebu podle 30; to nebrn autorovi, aby pijal odpovdajc opaten tkajc se potu takovch rozmnoenin. (5) Ustanoven odstavce 4 se nevztahuje na dlo, kter bylo autorem i s jeho souhlasem zpstupnno veejnosti zpsobem podle 18 odst. 2. (6) Technick prostedky ke splnn povinnost podle odstavce 4 pouvan autorem dobrovolnnebo na zkladdohod povaj ochrany podle odstavc1 a 3.

44 (1) Do prva autorskho zasahuje t ten, kdo bez svolen autora zpsobuje, umouje, usnaduje nebo zastr poruovn prva autorskho tm, e

a) odstrauje nebo mn jakoukoli elektronickou informaci o sprvprv k dlu, nebo b) roziuje, dov nebo pijm za elem roziovn, vysl nebo sdluje veejnosti, a to i zpsobem podle 18 odst. 2, dlo, ze kterho byla informace o sprv prv nedovolenodstranna nebo zmnna.

(2) Informac o sprvprv k dlu podle odstavce 1 je jakkoli informace uren autorem, kter identifikuje dlo, autora nebo jinho nositele prva, nebo informace o zpsobech a


Strnka22/57

podmnkch uit dla a jakkoli sla nebo kdy, kter takovou informaci pedstavuj. Tot plat i pro informaci, kter je pipojena k rozmnoenindla nebo se objevuje v souvislosti se sdlovnm dla veejnosti.

45 Do prva autorskho neoprvnnzasahuje t ten, kdo pro sv dlo pouv nzvu nebo vnj pravy ji pouitch po prvu jinm autorem pro dlo tho druhu, jestlie by to mohlo vyvolat nebezpe zmny obou dl, pokud nevyplv z povahy dla nebo jeho uren jinak.

Dl 7 Zvltn ustanoven o nkterch dlech 58

Zamstnaneck dlo (1) Nen-li sjednno jinak, zamstnavatel vykonv svm jmnem a na svj et autorova majetkov prva k dlu, kter autor vytvoil ke splnn svch povinnost vyplvajcch z pracovnprvnho i sluebnho vztahu k zamstnavateli nebo z pracovnho vztahu mezi drustvem a jeho lenem (zamstnaneck dlo). Zamstnavatel me prvo vkonu podle tohoto odstavce postoupit tet osob pouze se svolenm autora, ledae se tak dje pi prodeji podniku nebo jeho sti. (2) Smrt nebo znikem zamstnavatele, kter byl oprvnn vykonvat majetkov prva k zamstnaneckmu dlu a kter nem prvnho nstupce, nabv oprvnn k vkonu tchto prv autor. (3) Nevykonv-li zamstnavatel majetkov prva k zamstnaneckmu dlu vbec nebo je vykonv nedostaten, m autor prvo poadovat, aby mu zamstnavatel za obvyklch podmnek udlil licenci, ledae existuje na stranzamstnavatele zvan dvod k jejmu odmtnut. (4) Autorova osobnostn prva k zamstnaneckmu dlu zstvaj nedotena. Vykonv-li zamstnavatel majetkov prva k zamstnaneckmu dlu, m se za to, e autor svolil ke zveejnn, pravm, zpracovn vetnpekladu, spojen s jinm dlem, zaazen do dla soubornho, jako i k tomu, aby uvdl zamstnaneck dlo na veejnost pod svm jmnem, ledae je sjednno jinak. (5) Nen-li sjednno jinak, m se za to, e autor udlil zamstnavateli svolen k dokonen svho nehotovho zamstnaneckho dla pro ppad, e jeho prvn vztah k zamstnavateli skon dve, ne dlo dokon, jako i pro ppad, e budou existovat dvodn obavy, e zamstnanec dlo nedokon dnnebo vas v souladu s potebami zamstnavatele. (6) Nen-li sjednno jinak, m autor zamstnaneckho dla vi zamstnavateli prvo na pimenou dodatenou odmnu, jestlie se mzda nebo jin odmna vyplacen autorovi zamstnavatelem dostane do zjevnho nepomru k zisku z vyuit prv k zamstnaneckmu dlu a vznamu takovho dla pro dosaen takovho zisku; toto ustanoven se nepouije na dla uveden v odstavci 7, ajsou dly zamstnaneckmi, i se za npovauj, ledae je sjednno jinak. (7) Potaov programy a databze, jako i kartografick dla, kter nejsou kolektivnmi dly, se povauj za zamstnaneck dla i tehdy, byla-li autorem vytvoena na objednvku; objednatel se v takovm ppadpovauje za zamstnavatele. Ustanoven 61 se na tato dla nevztahuje. (8) Prva a povinnosti podle odstavc1 a 6 zstvaj skonenm prvnho vztahu podle odstavce 1, poppadpodle odstavce 7 nedotena.


Strnka23/57

(9) V ppadagenturnho zamstnn4d) se pro ely tohoto ustanoven za zamstnavatele povauje zamstnavatel, u kterho zamstnanec agentury prce doasnvykonv prci podle pracovn smlouvy nebo dohody o pracovn innosti, nen-li mezi agenturou prce a takovm zamstnavatelem dohodnuto jinak. (10) Ustanoven odstavc1 a 6 a odstavce 8 plat obdobnpro dla vytvoen ke splnn povinnost vyplvajcch ze vztahu mezi spolenost a autorem, kter je statutrnm orgnem nebo lenem statutrnho i jinho orgnu spolenosti anebo spolenkem veejn obchodn spolenosti i komplementem komanditn spolenosti4e); obchodn spolenost se v takovm ppadpovauje za zamstnavatele. Pedchoz vta se pouije obdobn i u jinch prvnickch osob a autor, kte jsou jejich orgny i leny orgn. Ustanoven 61 se na dla vznikl podle tohoto odstavce nevztahuje.

59 Kolektivn dlo (1) Kolektivnm dlem je dlo, na jeho tvorbse podl vce autor, kter je vytveno z podntu a pod vedenm fyzick nebo prvnick osoby a uvdno na veejnost pod jejm jmnem, piem pspvky zahrnut do takovho dla nejsou schopny samostatnho uit. (2) Kolektivn dla se povauj za zamstnaneck dla podle 58 i tehdy, byla-li vytvoena na objednvku; objednatel se v takovm ppadpovauje za zamstnavatele. Ustanoven 61 se na tato dla nevztahuje. (3) Dlo audiovizuln a dla audiovizulnuit nejsou dlem kolektivnm.

60 koln dlo (1) kola nebo kolsk i vzdlvac zazen maj za obvyklch podmnek prvo na uzaven licenn smlouvy o uit kolnho dla ( 35 odst. 3). Odpr-li autor takovho dla udlit svolen bez zvanho dvodu, mohou se tyto osoby domhat nahrazen chybjcho projevu jeho vle u soudu. Ustanoven 35 odst. 3 zstv nedoteno. (2) Nen-li sjednno jinak, me autor kolnho dla sv dlo ut i poskytnout jinmu licenci, nen-li to v rozporu s oprvnnmi zjmy koly nebo kolskho i vzdlvacho zazen. (3) kola nebo kolsk i vzdlvac zazen jsou oprvnny poadovat, aby jim autor kolnho dla z vdlku jm dosaenho v souvislosti s uitm dla i poskytnutm licence podle odstavce 2 pimenpispl na hradu nklad, kter na vytvoen dla vynaloily, a to podle okolnost a do jejich skuten ve; pitom se pihldne k vi vdlku dosaenho kolou nebo kolskm i vzdlvacm zazenm z uit kolnho dla podle odstavce 1.

61 Dlo vytvoen na objednvku a soutn dlo (1) Je-li dlo autorem vytvoen na zkladsmlouvy o dlo (dlo vytvoen na objednvku), plat, e autor poskytl licenci k elu vyplvajcmu ze smlouvy, nen-li sjednno jinak. K uit dla nad rmec takovho elu je objednatel oprvnn pouze na zklad licenn smlouvy, nevyplv-li z tohoto zkona jinak. (2) Nen-li sjednno jinak, autor me dlo vytvoen na objednvku ut a poskytnout licenci jinmu, nen-li to v rozporu s oprvnnmi zjmy objednatele. (3) Ustanoven odstavc1 a 2 plat obdobnpro dlo vytvoen autorem jako soutcm ve veejn souti (soutn dlo).

Dlo audiovizuln


Strnka24/57

62 Obecn ustanoven (1) Audiovizulnm dlem je dlo vytvoen uspodnm dl audiovizulnuitch, aji zpracovanch, i nezpracovanch, kter sestv z ady zaznamenanch spolu souvisejcch obraz, vyvolvajcch dojem pohybu, a ji doprovzench zvukem, i nikoli, vnmatelnch zrakem, a jsou-li doprovzeny zvukem, vnmatelnch i sluchem. (2) Zpracovat dlo a zaadit je do dla audiovizulnho lze jen se svolenm autora.

63 Autor audiovizulnho dla (1) Autorem audiovizulnho dla je jeho reisr. Tm nejsou dotena prva autordl audiovizulnuitch. (2) M se za to, e prohlen o audiovizulnm dle a o prvech k takovmu dlu, vetnprv tkajcch se jeho uit, zapsan v rejstku audiovizulnch dl vedenm podle mezinrodn smlouvy, je pravdiv, nen-li prokzn opak; to neplat v ppadech, kdy prohlen neme bt platn podle tohoto zkona nebo kdy je v rozporu s jinm prohlenm v takovm rejstku. (3) Nen-li sjednno jinak, plat pro ppad, e autor audiovizulnho dla udlil vrobci prvotnho zznamu audiovizulnho dla psemnou smlouvou oprvnn zaznamenat je na prvotn zznam, e

a) tomuto vrobci poskytl i vhradn a neomezenou licenci k uit audiovizulnho dla ve znn pvodnm, dabovanm i opatenm titulky, jako i k uit fotografi vytvoench v souvislosti s pozenm prvotnho zznamu, a to s monost poskytnout oprvnn tvoc soust takov licence zcela nebo zsti tet osob, a e b) se s tmto vrobcem dohodl na odmnve vi, kter je v dobuzaven smlouvy za smluvnch podmnek obdobnch obsahu tto smlouvy pro takov druh dla obvykl.

(4) Pro vztah mezi autorem audiovizulnho dla a vrobcem prvotnho zznamu audiovizulnho dla se ustanoven o odstoupen od smlouvy pro zmnu pesvden autora podle obanskho zkonku13) nepouije, ledae je sjednno jinak; ustanoven 58 odst. 4 se pouije pimena ustanoven 58 odst. 5 plat obdobn.

64 Dla audiovizulnuit (1) Nen-li sjednno jinak, plat pro ppad, e autor dla audiovizulnuitho, s vjimkou dla hudebnho, udlil vrobci prvotnho zznamu audiovizulnho dla psemnou smlouvou oprvnn k zaazen dla do dla audiovizulnho, e tomuto vrobci

a) udlil svolen dlo beze zmny nebo po zpracovn i jin zmnzaadit do dla audiovizulnho, zaznamenat je pro prvotn zznam takovho audiovizulnho dla, jako i dabovat je a opatit je titulky, e b) mu poskytl i vhradn a neomezenou licenci k uit svho dla pi uit audiovizulnho dla, jako i fotografi vytvoench v souvislosti s pozenm prvotnho zznamu, a to s monost oprvnn tvoc soust takov licence zcela nebo zsti poskytnout tet osob, a e c) se s nm dohodl na odmnve vi, kter je v dobuzaven smlouvy za smluvnch podmnek obdobnch obsahu tto smlouvy pro takov druh dla obvykl.


Strnka25/57

(2) Nen-li sjednno jinak, me autor dla audiovizulnuitho podle odstavce 1 udlit svolen k zaazen takovho dla do jinho dla audiovizulnho i zaadit je do takovho dla sm a po uplynut deseti let od udlen svolen podle odstavce 1. (3) Ustanoven 63 odst. 4 plat obdobn.

Potaov programy 65

Obecn ustanoven (1) Potaov program, bez ohledu na formu jeho vyjden, vetn ppravnch koncepnch materil, je chrnn jako dlo literrn. (2) Mylenky a principy, na nich je zaloen jakkoli prvek potaovho programu, vetn tch, kter jsou podkladem jeho propojen s jinm programem, nejsou podle tohoto zkona chrnny.

66 Omezen rozsahu prv autora k potaovmu programu (1) Do prva autorskho nezasahuje oprvnn uivatel rozmnoeniny potaovho programu, jestlie

a) rozmnouje, pekld, zpracovv, upravuje i jinak mn potaov program, je-li to nezbytn k vyuit oprvnnnabyt rozmnoeniny potaovho programu, in-li tak pi zaveden a provozu potaovho programu nebo opravuje-li chyby potaovho programu, b) jinak rozmnouje, pekld, zpracovv, upravuje i jinak mn potaov program, je-li to nezbytn k vyuit oprvnn nabyt rozmnoeniny potaovho programu v souladu s jeho urenm, nen-li dohodnuto jinak, c) zhotov si zlon rozmnoeninu potaovho programu, je-li nezbytn pro jeho uvn, d) zkoum, studuje nebo zkou sm nebo jm poven osoba funknost potaovho programu za elem zjitn mylenek a princip, na nich je zaloen kterkoli prvek potaovho programu, in-li tak pi takovm zaveden, uloen potaovho programu do pamti potae nebo pi jeho zobrazen, provozu i penosu, k nmu je oprvnn, e) rozmnouje kd nebo pekld jeho formu pi rozmnoovn potaovho programu nebo pi jeho pekladu i jinm zpracovn, pravi jin zmn, je-li k n oprvnn, a to samostatnnebo prostednictvm jm poven osoby, jsou-li takov rozmnoovn nebo peklad nezbytn k zskn informac potebnch k dosaen vzjemnho funknho propojen nezvisle vytvoenho potaovho programu s jinmi potaovmi programy, jestlie informace potebn k dosaen vzjemnho funknho propojen nejsou pro takov osoby dve jinak snadno a rychle dostupn a tato innost se omezuje na ty sti potaovho programu, kter jsou potebn k dosaen vzjemnho funknho propojen.

(2) Za rozmnoovn potaovho programu podle tohoto zkona se povauje i zhotoven rozmnoeniny, je-li nezbytn k zaveden a uloen potaovho programu do pamti potae, jako i pro jeho zobrazen, provoz a penos. (3) Za pronjem i pjovn podle tohoto zkona se nepovauje pronjem nebo pjovn rozmnoeniny potaovho programu, kde samotn program nen podstatnm pedmtem pronjmu nebo pjovn.


Strnka26/57

(4) Informace zskan pi innosti podle odstavce 1 psm. e) nesmj bt poskytnuty jinm osobm, ledae je to nezbytn k dosaen vzjemnho funknho propojen nezvisle vytvoenho potaovho programu, ani vyuity k jinm elm ne k dosaen vzjemnho funknho propojen nezvisle vytvoenho potaovho programu. Dle nesmj bt tyto informace vyuity ani k vvoji, zhotoven nebo k obchodnmu vyuit potaovho programu podobnho tomuto potaovmu programu v jeho vyjden nebo k jinmu jednn ohroujcmu nebo poruujcmu prvo autorsk. (5) Pro omezen autorskch prv k potaovmu programu podle odstavce 1 plat ustanoven 29 odst. 1. (6) Oprvnnm uivatelem rozmnoeniny potaovho programu je oprvnn nabyvatel rozmnoeniny potaovho programu, kter m vlastnick i jin prvo k rozmnoeninpotaovho programu, a to za elem jejho vyuit, nikoli za elem jejho dalho pevodu, dle oprvnn nabyvatel licence nebo jin osoba oprvnn uvat rozmnoeninu potaovho programu. Takov uivatel me ut oprvnnnabytou rozmnoeninu potaovho programu v rozsahu stanovenm v odstavci 1 (minimln rozsah), pokud nen smlouvou dohodnut rozsah ir; minimln rozsah nelze s vjimkou oprvnn uvedenho v odstavci 1 psm. b) dohodou zit. (7) Ustanoven 30a a 33, 34 psm. b) a d), 35 a 38, 38a odst. 1 psm. b), 38a odst. 2, 38b a 39, 43 odst. 1 a 4 a 6 a ustanoven obanskho zkonku o odstoupen od smlouvy pro zmnu pesvden autora13) se na potaov program nevztahuj. (8) Prvn ochranou technickch prostedkpodle 43 nejsou dotena ustanoven odstavce 1 psm. d) a e) v rozsahu nezbytnm k vyuit tchto omezen. Autor, kter pro sv dlo pouil technick prostedky podle 43 odst. 3, je povinen zpstupnit potaov program oprvnnmu uivateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen oznait potaov program chrnn technickmi prostedky uvedenm jmna a adresy osoby, na kterou se m oprvnn uivatel za tm elem obrtit.

HLAVA II

PRVA SOUVISEJC S PRVEM AUTORSKM Dl 1

Prva vkonnho umlce k umleckmu vkonu 67

Umleck vkon a vkonn umlec (1) Umleck vkon je vkon herce, zpvka, hudebnka, tanenka, dirigenta, sbormistra, reisra nebo jin osoby, kter hraje, zpv, recituje, pedvd nebo jinak provd umleck dlo a vtvory tradin lidov kultury. Za umleck vkon se povauje t vkon artisty, ani jm provd umleck dlo. (2) Vkonn umlec je fyzick osoba, kter umleck vkon vytvoila.

68 Spolen zstupce vkonnch umlc (1) Pi nakldn s prvy k vkonm vytvoenm spolen pi proveden tho dla vce vkonnmi umlci, jako jsou lenov orchestru, sboru, tanenho souboru nebo jinho umleckho tlesa, zastupuje tyto vkonn umlce jejich jmnem a na jejich et umleck vedouc tlesa jako spolen zstupce. Umleck vedouc tlesa nen spolenm zstupcem, ur-li vtina lenumleckho tlesa jako spolenho zstupce jinou osobu; k platnosti pln moci se vyaduje psemn forma a podpis vtiny len umleckho


Strnka27/57

tlesa. (2) Ustanoven odstavce 1 o spolenm zstupci neplat pro vkonnho umlce - slistu, dirigenta a reisra divadelnho pedstaven; tm nen doteno prvo tchto osob bt spolenm zstupcem vkonnch umlc.

69 Obsah prva vkonnho umlce Prvo vkonnho umlce zahrnuje vlun prva osobnostn ( 70) a vlun prva majetkov ( 71).

70 Osobnostn prva vkonnho umlce (1) Vkonn umlec m prvo rozhodnout o zveejnn svho umleckho vkonu. (2) Slista, vytv-li vkon sm, a dirigent, sbormistr, divadeln reisr a slista, vytv-li vkon spolu s leny umleckho tlesa, m prvo rozhodnout, zda a jakm zpsobem m bt jeho jmno uvedeno pi zveejnn a dalm uit jeho vkonu. Vkonnm umlcm jako lenm umleckho tlesa pslu prvo podle pedchoz vty pouze ve vztahu ke spolenmu jmnu (spolenmu pseudonymu), pod kterm vkon spolenvytvej; tm nen vylouena dohoda o uveden jmna podle pedchoz vty. (3) Vkonnmu umlci vak nepslu prvo podle odstavce 2 v ppadech odvodnnch zpsobem uit vkonu. (4) Vkonn umlec m prvo na ochranu ped kadm znetvoenm, zkomolenm nebo jinou zmnou svho vkonu, kter by byla na jmu jeho povsti; vkonn umlci podle 68 odst. 1 jsou povinni brt na sebe pimen vzjemn ohled.

71 Majetkov prva vkonnho umlce (1) Vkonn umlec m prvo svj umleck vkon ut v pvodn nebo jinm zpracovan i jinak zmnn podoba udlit jinmu smlouvou oprvnn k vkonu tohoto prva; jin me umleck vkon ut bez udlen takovho oprvnn pouze v ppadech stanovench tmto zkonem. (2) Prvem umleck vkon ut je

a) prvo na vysln a jin sdlovn ivho vkonu veejnosti, b) prvo na zznam ivho vkonu, c) prvo na rozmnoovn zaznamenanho vkonu, d) prvo na roziovn rozmnoenin zaznamenanho vkonu, e) prvo na pronjem rozmnoenin zaznamenanho vkonu, f) prvo na pjovn rozmnoenin zaznamenanho vkonu, g) prvo na sdlovn zaznamenanho vkonu veejnosti.

(3) Vkonn umlec m prvo na odmnu v souvislosti s rozmnoovnm jeho zaznamenanho vkonu pro osobn potebu obdobnpodle 25. (4) Vkonn umlec, jen poskytl vrobci zvukovho zznamu smlouvou vhradn a neomezenou licenci k uit svho zaznamenanho vkonu za jednorzovou odmnu, m prvo na ron doplkovou odmnu. Tato odmna mu pslu za kad cel rok ponaje kalendnm rokem bezprostednnsledujcm po roce, ve kterm uplynulo 50 let ode dne,


Strnka28/57

kdy byl zvukov zznam oprvnnvydn, nebo, nedolo-li k takovmu vydn, oprvnnsdlen veejnosti. Prva na ron doplkovou odmnu se vkonn umlec neme vzdt.

72 platn zkonn licence (1) Do prva vkonnho umlce nezasahuje, kdo uije umleck vkon zaznamenan na zvukov zznam vydan k obchodnm elm vyslnm rozhlasem nebo televiz, penosem rozhlasovho nebo televiznho vysln; vkonnmu umlci vak pslu prvo na odmnu za takov uit. Toto prvo me vkonn umlec vykonvat pouze prostednictvm pslunho kolektivnho sprvce. (2) Zvukovm zznamem vydanm k obchodnm elm se pro ely tohoto ustanoven rozum zvukov zznam, jeho rozmnoeniny jsou roziovny prodejem, nebo kter je oprvnnveejnosti sdlovn podle 18 odst. 2. (3) Do prva vkonnho umlce vak zasahuje ten, kdo ped uitm zpsobem uvedenm v odstavci 1 neuzave s pslunm kolektivnm sprvcem smlouvu, kterou se stanov ve odmny za takov uit a zpsob jejho placen. (4) Do prva vkonnho umlce zasahuje i ten, komu pslun kolektivn sprvce zakzal dal uit vkonu zpsobem uvedenm v odstavci 1, protoe je vi nmu v prodlen se zaplacenm odmny za takov zpsob uit a tuto odmnu nezaplat ani v dodaten ticetidenn lhtza tm elem mu kolektivnm sprvcem poskytnut. Neomez-li kolektivn sprvce takov zkaz na krat dobu, trv zkaz a do doby, kdy bude zvazek zaplatit odmnu splnn nebo jinak zanikne; dojde-li k poruen zkazu, neskon vak bez souhlasu kolektivnho sprvce trvn zkazu dve, ne budou vypodny i nroky z takovho poruen vznikl.

72a Odstoupen od smlouvy pro neinnost vrobce (1) Pokud po uplynut 50 let ode dne, kdy byl zvukov zznam vkonu oprvnnvydn, nebo, nedolo-li k takovmu vydn, oprvnn sdlen veejnosti, vrobce zvukovho zznamu nenabz rozmnoeniny tohoto zznamu v hmotn podob k prodeji v dostatenm mnostv nebo tento zznam nezpstupuje veejnosti zpsobem uvedenm v 18 odst. 2, me vkonn umlec psemnoznmit vrobci zvukovho zznamu mysl odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl vhradn a neomezenou licenci k uit svho zaznamenanho umleckho vkonu. Toto oznmen lze uinit nejdve prvnho dne kalendnho roku bezprostednnsledujcho po roce, v nm uplynula doba podle vty prvn. Prvo odstoupit od smlouvy me vkonn umlec uplatnit teprve tehdy, jestlie vrobce zvukovho zznamu ve lht1 roku ode dne, kdy mu vkonn umlec svj mysl odstoupit od smlouvy oznmil, nevyuil doten zznam obma zpsoby uvedenmi ve vt prvn; odstoupen od smlouvy vyaduje psemnou formu. Tohoto prva se vkonn umlec neme vzdt. (2) Pokud zvukov zznam obsahuje zznam vkonvce vkonnch umlc, mohou tito vkonn umlci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro odstoupen vce vkonnch umlcod smlouvy podle odstavce 1 se pouije pimen 68.

72b Opaten k vyven smluvnch vztah Pokud vkonn umlec poskytl vrobci zvukovho zznamu smlouvou vhradn a neomezenou licenci k uit svho zaznamenanho vkonu a m podle tto smlouvy nrok na periodick platby odmn, ponaje prvnm dnem kalendnho roku bezprostednnsledujcm po roce, ve kterm uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukov zznam


Strnka29/57

oprvnnvydn, nebo, nedolo-li k takovmu vydn, oprvnnsdlen veejnosti, nebude vrobce zvukovho zznamu z tchto plateb vkonnmu umlci sret dn dve vyplacen zlohy ani smluvndohodnut srky.

73 Trvn majetkovch prv vkonnho umlce Majetkov prva vkonnho umlce trvaj 50 let od vytvoen vkonu. Byl-li vak v prbhu tto doby oprvnnvydn nebo oprvnnsdlen veejnosti

a) jin ne zvukov zznam vkonu, zanikaj prva vkonnho umlce za 50 let ode dne, kdy dolo k prvnmu oprvnnmu vydn nebo sdlen veejnosti takovho zznamu, a to podle toho, kter z uvedench udlost nastane dve, nebo b) zvukov zznam vkonu, zanikaj prva vkonnho umlce za 70 let ode dne, kdy dolo k prvnmu oprvnnmu vydn nebo sdlen veejnosti takovho zznamu, a to podle toho, kter z uvedench udlost nastane dve.

74 Pouit pravy hlavy I Ustanoven 2 odst. 3, 4, 6, 7 a 9, 11 odst. 4 a 5, 12 odst. 2 a 3, 13 a 16, 18 a 23, 25, 25a, 26, 27 odst. 8, 27a, 27b, 28 odst. 1, 29, 30 odst. 1, 2, 5 a 6, 30b, 31, 34 psm. a) a c), 35, 37 a 38a, 38c, 38e, 38f, 40 a 44, 58, 62 odst. 2 a 64 odst. 1 a 3 plat obdobni pro vkonnho umlce a jeho vkony.

Dl 2 Prvo vrobce zvukovho zznamu k jeho zznamu 75

Zvukov zznam a jeho vrobce (1) Zvukov zznam je vlun sluchem vnmateln zznam zvuk vkonu vkonnho umlce i jinch zvuk, nebo jejich vyjden. (2) Vrobce zvukovho zznamu je fyzick nebo prvnick osoba, kter na svou odpovdnost poprv zaznamen zvuky vkonu vkonnho umlce i jin zvuky, nebo jejich vyjden, nebo pro kterou tak z jejho podntu uin jin osoba.

76 Obsah prva vrobce zvukovho zznamu (1) Vrobce zvukovho zznamu m vlun majetkov prvo svj zvukov zznam ut a udlit jinmu smlouvou oprvnn k vkonu tohoto prva; jin me zvukov zznam ut bez udlen takovho oprvnn pouze v ppadech stanovench tmto zkonem. (2) Prvem zvukov zznam ut je

a) prvo na rozmnoovn zvukovho zznamu, b) prvo na roziovn originlu nebo rozmnoenin zvukovho zznamu, c) prvo na pronjem originlu nebo rozmnoenin zvukovho zznamu, d) prvo na pjovn originlu nebo rozmnoenin zvukovho zznamu, e) prvo na vysln a jin sdlovn zvukovho zznamu veejnosti.

(3) Ustanoven 72 plat obdobnpro vrobce zvukovho zznamu. (4) Vrobce zvukovho zznamu m prvo na odmnu v souvislosti s rozmnoovnm jeho


Strnka30/57

zznamu pro osobn potebu obdobnpodle 25. (5) Prvo vrobce zvukovho zznamu je pevoditeln.

76a Povinnosti vrobce zvukovho zznamu v souvislosti s ron doplkovou odmnou (1) Na platby ron doplkov odmny podle 71 odst. 4 je vrobce zvukovho zznamu povinen vylenit stku ve vi 20 % z pjmzskanch v prbhu kalendnho roku, jen pedchz roku, za kter tato odmna pslu, z rozmnoovn, roziovn a zpstupovn veejnosti zpsobem uvedenm v 18 odst. 2 zvukovho zznamu po uplynut 50 let ode dne, kdy byl zvukov zznam oprvnn vydn, nebo, nedolo-li k takovmu vydn, oprvnn sdlen veejnosti. Pjmy podle vty prvn se rozum pjmy vrobce zvukovch zznamped odetenm nklad. (2) Vrobce je povinen na podn poskytnout vkonnmu umlci, kter m nrok na ron doplkovou odmnu, a pslunmu kolektivnmu sprvci veker informace nezbytn k zajitn plateb tto odmny. (3) Vrobce je povinen stku vylennou podle odstavce 1 odvst pslunmu kolektivnmu sprvci, kter ron doplkovou odmnu vyplc jednotlivm oprvnnm vkonnm umlcm, nejpozdji do 31. bezna kalendnho roku nsledujcho po roce, za kter tato odmna pslu. (4) Pjmy z plateb odvedench kolektivnmu sprvci podle odstavce 3, kter se nepoda pi vynaloen pimenho sil do 3 let od jejich obdren vyplatit, se uplynutm tto doby stvaj pjmem Sttnho fondu kultury esk republiky.

77 Trvn prva vrobce zvukovho zznamu Prvo vrobce zvukovho zznamu trv 50 let od pozen zvukovho zznamu. Pokud je vak zvukov zznam v prbhu tto doby oprvnnvydn, zanik prvo vrobce a za 70 let od takovho vydn. Nedojde-li bhem doby podle vty prvn k oprvnnmu vydn dla a byl-li bhem tto doby zvukov zznam oprvnnsdlen veejnosti, zanik uveden prvo uplynutm 70 let ode dne tohoto sdlen.

77a Dolo-li k odstoupen od smlouvy podle 72a, prvo vrobce zvukovho zznamu ke zvukovmu zznamu zanik.

78 Pouit pravy hlavy I Ustanoven 2 odst. 3, 4, 6, 9 odst. 2 a 4, 12 odst. 2 a 3, 13 a 16, 18 a 23, 25, 25a, 27 odst. 8, 27a, 27b, 28 odst. 1, 29, 30 odst. 1, 2, 5 a 6, 30b, 31, 34 psm. a) a c), 35, 37 a 38a, 38c, 38e, 38f, 40 a 44 a 62 odst. 2 plat obdobni pro vrobce zvukovho zznamu a jeho zznam.

Dl 3 Prvo vrobce zvukovobrazovho zznamu k jeho prvotnmu zznamu 79

Zvukovobrazov zznam a jeho vrobce (1) Zvukov obrazov zznam je zznam audiovizulnho dla nebo zznam jin ady zaznamenanch, spolu souvisejcch obraz vyvolvajcch dojem pohybu, a ji


Strnka31/57

doprovzench zvukem, i nikoli, vnmatelnch zrakem, a jsou-li doprovzeny zvukem, vnmatelnch i sluchem. (2) Vrobce zvukovobrazovho zznamu je fyzick nebo prvnick osoba, kter na svou odpovdnost poprv pod zvukovobrazov zznam, nebo pro kterou tak z jejho podntu uin jin osoba.

80 Obsah prva vrobce zvukovobrazovho zznamu (1) Vrobce zvukov obrazovho zznamu m vlun majetkov prvo svj zvukovobrazov zznam ut a udlit jinmu smlouvou oprvnn k vkonu tohoto prva; jin me zvukov obrazov zznam ut bez udlen takovho oprvnn pouze v ppadech stanovench tmto zkonem. (2) Prvem zvukovobrazov zznam ut je

a) prvo na rozmnoovn zvukovobrazovho zznamu, b) prvo na roziovn originlu nebo rozmnoenin zvukovobrazovho zznamu, c) prvo na pronjem originlu nebo rozmnoenin zvukovobrazovho zznamu, d) prvo na pjovn originlu nebo rozmnoenin zvukovobrazovho zznamu, e) prvo na vysln a jin sdlovn zvukovobrazovho zznamu veejnosti.

(3) Vrobce zvukovobrazovho zznamu m prvo na odmnu v souvislosti s rozmnoovnm jeho zznamu pro osobn potebu obdobnpodle 25. (4) Prvo vrobce zvukovobrazovho zznamu je pevoditeln.

81 Trvn prva vrobce zvukovobrazovho zznamu Prvo vrobce zvukovobrazovho zznamu trv 50 let od pozen zvukovobrazovho zznamu. Je-li vak v tto dob zvukov obrazov zznam zveejnn, zanik prvo vrobce a za 50 let od takovho zveejnn.

82 Pouit pravy hlavy I Ustanoven 2 odst. 3, 4, 6, 9 odst. 2 a 4, 12 odst. 2 a 3, 13 a 16, 18 a 23, 25, 25a, 27 odst. 8, 27a, 27b, 28 odst. 1, 29, 30 odst. 1, 2, 5 a 6, 30b, 31, 34 psm. a) a c), 35, 37 a 38a, 38c, 38e, 38f, 40 a 44 a 62 odst. 2 plat obdobni pro vrobce zvukovobrazovho zznamu a jeho zznam.

Dl 4 Prvo rozhlasovho a televiznho vyslatele k jeho vysln 83

Vysln a vyslatel (1) Vyslnm se rozum vsledek en zvuknebo obraza zvuknebo jejich vyjden rozhlasem nebo televiz pro pjem veejnost. (2) Vyslatel je fyzick nebo prvnick osoba, kter na svou odpovdnost uskuteuje vysln zvuknebo obraza zvuknebo jejich vyjden rozhlasem nebo televiz, nebo pro kterou tak z jejho podntu uin jin osoba.

84


Strnka32/57

Obsah prva vyslatele (1) Vyslatel m vlun majetkov prvo sv vysln ut a udlit jinmu smlouvou oprvnn k vkonu tohoto prva; jin me vysln ut bez udlen takovho oprvnn pouze v ppadech stanovench tmto zkonem. (2) Prvem vysln ut je

a) prvo na zznam vysln, b) prvo na rozmnoovn zaznamenanho vysln, c) prvo na roziovn rozmnoenin zaznamenanho vysln, d) prvo na sdlovn vysln veejnosti.

(3) Prvo vyslatele podle odstavce 1 je pevoditeln. 85

Trvn prva vyslatele Prvo vyslatele trv 50 let po prvnm vysln.

86 Pouit pravy hlavy I Ustanoven 2 odst. 3, 4, 6, 9 odst. 2 a 4, 12 odst. 2 a 3, 13 a 16, 18 a 23, 25, 27 odst. 8, 27a, 27b, 28 odst. 1, 29, 30 odst. 1, 2, 5 a 6, 30b, 31, 34 psm. a) a c), 35 odst. 1, 2 a 4, 37 odst. 1 a 4, 38 odst. 1 psm. a), 38a, 38c, 38e, 38f, 40 a 44 a 62 odst. 2 plat obdobni pro vyslatele a jeho vysln.

Dl 5 Prvo nakladatele 87

Nakladatel m prvo na odmnu v souvislosti se zhotovenm rozmnoeniny pro osobn potebu jm vydanho dla. Toto prvo trv 50 let od vydn dla. Ustanoven 27 odst. 8 plat obdobn.

HLAVA III

ZVLTN PRVO POIZOVATELE DATABZE 88

Vymezen pojmu Databz je pro ely tohoto zkona soubor nezvislch dl, daj nebo jinch prvk, systematicky nebo metodicky uspodanch a individuln pstupnch elektronickmi nebo jinmi prostedky, bez ohledu na formu jejich vyjden.

88a (1) Zvltn prva k databzi ( 90) pslu poizovateli databze, pokud pozen, oven nebo pedveden obsahu databze pedstavuje kvalitativn nebo kvantitativnpodstatn vklad bez ohledu na to, zda databze nebo jej obsah jsou pedmtem autorskoprvn nebo jin ochrany. (2) Kad nov kvalitativnnebo kvantitativnpodstatn vklad do databze spovajc v doplnn, zkrcen i jinch pravch m za nsledek nov bh trvn prva podle 93.

89


Strnka33/57

Poizovatel databze Poizovatel databze je fyzick nebo prvnick osoba, kter na svou odpovdnost pod databzi, nebo pro kterou tak z jejho podntu uin jin osoba.

90 Obsah zvltnho prva poizovatele databze (1) Poizovatel databze m prvo na vytovn nebo na zuitkovn celho obsahu databze nebo jej kvalitativn nebo kvantitativn podstatn sti a prvo udlit jinmu oprvnn k vkonu tohoto prva. (2) Vytovnm podle odstavce 1 se rozum trval nebo doasn pepis celho obsahu databze nebo jeho podstatn sti na jin podklad, a to jakmikoli prostedky nebo jakmkoli zpsobem. (3) Zuitkovnm podle odstavce 1 se rozum jakkoli zpsob zpstupnn veejnosti celho obsahu databze nebo jeho podstatn sti roziovnm rozmnoenin, pronjmem, spojenm on-line nebo jinmi zpsoby penosu. (4) Pjovn originlu nebo rozmnoeniny ( 16) databze nen vytovn podle odstavce 2 ani zuitkovn podle odstavce 3. (5) Opakovan a systematick vytovn nebo zuitkovn nepodstatnch st obsahu databze a jin jednn, kter nen bn, pimen a je na jmu oprvnnm zjmm poizovatele databze, nen dovoleno. (6) Prvo poizovatele databze je pevoditeln.

91 Omezen zvltnho prva poizovatele databze Do prva poizovatele databze, kter byla zpstupnna jakmkoli zpsobem veejnosti, nezasahuje oprvnn uivatel, kter vytuje nebo zuitkovv kvalitativnnebo kvantitativnnepodstatn sti obsahu databze nebo jej sti, a to k jakmukoli elu, za podmnky, e tento uivatel databzi uv bna pimen, nikoli systematicky i opakovan, a bez jmy oprvnnch zjmpoizovatele databze, a e nezpsobuje jmu autorovi ani nositeli prv souvisejcch s prvem autorskm k dlm nebo jinm pedmtm ochrany obsaenm v databzi.

92 Bezplatn zkonn licence Do prva poizovatele jm zpstupnn databze t nezasahuje oprvnn uivatel, kter vytuje nebo zuitkovv podstatnou st obsahu databze

a) pro svou osobn potebu; ustanoven 30 odst. 3 zstv nedoteno, b) pro ely vdeck nebo vyuovac, uvede-li pramen, v rozsahu odvodnnm sledovanm nevdlenm elem, a c) pro ely veejn bezpenosti nebo sprvnho i soudnho zen.

93 Trvn zvltnho prva poizovatele k databzi Zvltn prvo poizovatele databze trv 15 let od pozen databze. Je-li vak v tto dobdatabze zpstupnna, zanik zvltn prvo poizovatele databze za 15 let od prvnho takovho zpstupnn.


Strnka34/57

94 Pouit pravy hlavy I (1) Ustanoven 4, 6, 9 odst. 2 a 4, 12 odst. 2, 13 a 15, 18 odst. 2 a 4, 27 odst. 8, 27a, 27b, 28 odst. 1, 29, 30 odst. 1 a 3 a 40 a 44 plat pimeni pro poizovatele databze. (2) Ustanoven 3 psm. a) plat pimeni pro poizovatele databze, kter je soust prvnho pedpisu.

HLAVA IV

KOLEKTIVN SPRVA PRV 95

(1) elem kolektivn sprvy prv podle tohoto zkona (dle jen "kolektivn sprva") je kolektivn uplatovn a kolektivn ochrana majetkovch prv autorskch a majetkovch prv souvisejcch s prvem autorskm a umonn zpstupovn pedmttchto prv veejnosti. (2) Kolektivn sprvou je zastupovn vtho potu osob, jim pslu

a) majetkov prvo autorsk nebo majetkov prvo souvisejc s prvem autorskm, b) ze zkona oprvnn k vkonu majetkovch prv k dlu ( 58), nebo c) ze smlouvy vhradn oprvnn k vkonu prva kolektivnspravovanho pro celou dobu trvn majetkovch prv a alespo pro zem esk republiky s prvem poskytnout podlicenci (dle jen "nositel prv") k jejich spolenmu prospchu, a to pi vkonu jejich majetkovch prv ke zveejnnm nebo ke zveejnn nabdnutm dlm, umleckm vkonm, zvukovm a zvukovobrazovm zznamm (dle jen "pedmty ochrany"), pokud jin ne kolektivn vkon tchto prv je nedovolen ( 96) nebo neeln; za pedmt ochrany k zveejnn nabdnut se povauje takov pedmt ochrany, kter nositel prva psemnoznm pslunmu kolektivnmu sprvci za elem zaazen takovho pedmtu ochrany do rejstku pedmtochrany.

(3) Zprostedkovn uzaven licenn nebo jin smlouvy nen vkonem kolektivn sprvy. Vkonem kolektivn sprvy t nen pleitostn i krtkodob zastupovn jinch ne povinnkolektivnspravovanch prv.

96 Prva povinnkolektivnspravovan (1) Povinnkolektivnspravovanmi prvy jsou

a) prvo na odmnu za 1. uit umleckho vkonu, zaznamenanho na zvukov zznam vydan k obchodnm elm, vyslnm rozhlasem nebo televiz nebo penosem rozhlasovho nebo televiznho vysln ( 72 odst. 1), 2. uit zvukovho zznamu, vydanho k obchodnm elm, vyslnm rozhlasem nebo televiz nebo penosem rozhlasovho nebo televiznho vysln ( 76 odst. 3), 3. zhotoven rozmnoeniny pro osobn potebu na podkladzvukovho nebo zvukovobrazovho zznamu nebo jinho zznamu penesenm jeho obsahu pomoc pstroje na nenahran nositakovho zznamu [ 25 odst. 1 psm. b), 28 odst. 2, 71 odst. 3, 76 odst. 4 a 80 odst. 3], 4. zhotoven rozmnoeniny dla pro osobn potebu fyzick osoby nebo pro vlastn vnitn


Strnka35/57

potebu prvnick osoby i podnikajc fyzick osoby pomoc pstroje k zhotovovn tiskovch rozmnoenin na papr nebo podobn podklad, a to i prostednictvm tet osoby [ 25 odst. 1 psm. a), 28 odst. 2, 87], 5. optn prodej originlu dla umleckho ( 24), 6. pjovn originlu nebo rozmnoeniny vydanho dla podle 37 odst. 2,

b) prvo na pimenou odmnu za pronjem originlu nebo rozmnoeniny dla i vkonu vkonnho umlce zaznamenanho na zvukov nebo zvukovobrazov zznam, c) prvo na uit kabelovm penosem dl, ivch vkona vkonzaznamenanch na zvukov nebo na zvukovobrazov zznam s vjimkou takovch vkon, jejich zvukov zznam byl vydn k obchodnm elm [psmeno a) bod 1], a dle prvo na uit kabelovm penosem zvukov obrazovch zznam a zvukovch zznam jinch ne vydanch k obchodnm elm [psmeno a) bod 2]; a dle s vjimkou ppad, kdy prvo na kabelov penos vykonv vyslatel ke svmu vlastnmu vysln, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastn prva nebo o prva, kter vykonv na zklad licenn smlouvy uzaven s nositelem prva, d) prvo na ron doplkovou odmnu podle 71 odst. 4.

(2) Nositel prv jsou pro vkon prv podle odstavce 1, jako i pro domhn se nroku na nhradu kody a na vydn bezdvodnho obohacen z neoprvnnho vkonu takto kolektivnspravovanho prva zastoupeni ze zkona pslunm kolektivnm sprvcem. (3) Pslun kolektivn sprvce pihl pi rozdlovn a vyplcen odmn i pjmz vydanho bezdvodnho obohacen, kter vybral pi vkonu povinn kolektivn sprvy, pouze k takovm nositelm prv, jejich prva k tm pedmtm ochrany, poppad k tm druhm dl kolektivn spravuje na zklad smlouvy, nebo kte se u nj za tmto elem pihlsili k evidenci; nepihl k pedmtm ochrany dosud nezveejnnm. Pi rozdlovn a vyplcen odmn vybranch podle 25 odst. 3 psm. a) a c) bere pslun kolektivn sprvce v vahu pouit a innost technickch prostedkochrany podle 43. (4) Ten, komu vznikne oprvnn ke kabelovmu penosu podle zvltnch prvnch pedpis,5) je povinen o tom uvdomit pslun kolektivn sprvce ve lht15 dnode dne vzniku takovho oprvnn.

97 Kolektivn sprvce (1) Kolektivnm sprvcem je ten, kdo zskal oprvnn k vkonu kolektivn sprvy. (2) Kolektivnm sprvcem me bt pouze bezhonn prvnick osoba, ve kter se pmo nebo prostednictvm tet osoby sdruuj nebo astn nositel prv, kter pi kolektivn sprvzastupuje. Za bezhonnou se pro ely tohoto zkona nepovauje prvnick osoba, kter byla odsouzena pro mysln trestn in souvisejc s innostmi kolektivnho sprvce anebo innostmi podobn povahy, pokud se na ni nehled, jako by nebyla odsouzena. (3) Kolektivn sprva je vykonvna soustavn, vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost. Kolektivn sprva nen podniknm. (4) Kolektivn sprvu vykonv kolektivn sprvce jako hlavn pedmt in

Date post:	07-Nov-2015
Category:	Documents
Upload:	zakony-pro-lidi
View:	221 times
Download:	1 times

Autorský zákon 2015 (121/2000)

Documents