Azylový Systém 2010

Sbornk pspvk z vdeckho semine

SPOLEN EVROPSK AZYLOV SYSTM: ZSAHY DO OSOBNSVOBODY

Editoi: Dalibor Jlek, Pavel PozekSbornk z vdeckho semine uskutennho dne 12. ervna 2009 v Kan-celi veejnho ochrnce prv Kancel veejnho ochrnce prv, 2010

Adresa: Kancel veejnho ochrnce prv, Brno, doln 39, PS 602 00Tel.: 542 542 888Fax: 542 542 112E-mail: [email protected]

Recenzenti: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc., JUDr. Ji Fuchs, Ph.D.

Tisk a redakn zpracovn zajiuje spolenost Wolters Kluwer R, a. s.,U Nkladovho ndra 6, 130 00 Praha 3. Odpovdn redaktorky rkaMaranov a Marie Novotn. Tel.: 246 040 417, 246 040 444, e-mail: [email protected], 2010.

ISBN 978-80-7357-490-1

Sbornik_Azyl_zlom 10.2.2010 15:26 Strnka 2

Obsah

I. vodn slovo JUDr. Otakara Motejla, veejnho ochrnce prv 5

II. Poznmka editor 6

III. Princip proporcionality a jeho aplikace na ppady zajitncizinc Vborem pro lidsk prva a Evropskm soudem prolidsk prvaJaroslav Vtrovsk 8

IV. Recepn smrnice (2003/9/ES) a jej novelizace z pohledu detence adatel o mezinrodn ochranu David Kosa 25

V. Povolen vstupu adatele na zem a povinnost setrvatv pijmacm stedisku, srovnn institut a jejich (ne)soulad se smrnic . 2005/85/ESHana Lupaov 37

VI. Zsahy do osobn svobody v reimu tzv. nvratov smrnicePavla Burdov-Hraden 54

VII. Zajiovn cizinc podle readmisnch dohod a jejich vstup do zen o udlen mezinrodn ochranyEva Hol, David Kryska 62

VIII. Spolen evropsk azylov systm (SEAS) a omezen osobnsvobody nebo omezen svobody pstupu k azylov procedue.esk praxe z pohledu praxe nevldn organizaceJan Jurnek, Libor Studen 69

3


IX. Zaistenie cudzincov na zem Slovenskej republikyMiroslava nrerov 83

X. Analza ustanoven 73 zkona o azylu s ohledemna dopady rozsudku Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci Rashed proti esk republice a pijet zkona . 379/2007 Sb. pohled veejnho ochrnce prvPavel Pozek 92

XI. hrada nklad spojench se sprvnm vyhotnm cizince v judikatue sprvnch soudEva Ehnertov 127

XII. Kde kon tranzitn prostor mezinrodnho letit aneb Velk Plepy v judikatue NSSPavel Molek 135

XIII. Interpretan argumentace a ppad ElgafajiDalibor Jlek 158

XIV. Znamen prpad manelov Elgafaji (C-465/07)podstatn zmenu vo vvoji spolonho eurpskeho azylovho systmu?Katarna Galdunov 194

XV. Aplikace vhrady veejnho podku pi zsazch do osobn svobodyVra Honuskov 206

XVI.Self-identification of vulnerable groups in administrativedetention within the Czech RepublicHana Kamenick 227

4


vodn slovo JUDr. Otakara Motejla,veejnho ochrnce prv

Problematika azylu, jeho obsahu a jeho een se stala fenomnemkonce minulho a zatku souasnho stolet. Stala se po vtce i er-nou mrou exekutivnch orgn, stala se prostorem, ve kterm sestetv modern evropsk spolenost se standardy spolenosti tethosvta, stala se scnou, na kter se odehrvaj mal, ale zejmna i vel-k lidsk tragdie.

Fenomn azylu dal vzniknout sloitmu systmu azylovho prva,kter je produktem asto i mrn kompromisnho a pokryteckho pomen veobecnch princip svobody a lidsk dstojnosti a elit-sko-ochranskch snah nejen jednotlivch stt, ale i kontinent sevyhrazovat.

Skutenost, e tento semin vyslechne 14 monotematickch refe-rt, odpovd nejen o sloitosti situace, ale i o upmn snaze organiztor i tch, kte na nm vystoup, konfrontovat sv pohledy,vymovat sv zkuenosti a hledat souhlasn pstup k tto proble-matice.

JUDr. Otakar Motejl

5

I.


Poznmka editor

O AD

V ad se skrv nekoneno i konec rznho druhu. Pt sbornko spolenm evropskm azylovm systmu a zsazch do osobn svo-body adatel o mezinrodn ochranu povzbuzuje oekvn, e docyklick ady me vstoupit dal prvek: sbornk na nov tma. V a-d se objevuje tak ukonen. Kad pedchoz sbornk byl tematickyuzaven. Nejin je tento sbornk trncti pspvk. V naprost vti-n pspvky pilhaj k jedn tematick ose. Nkter z nich se s n roz-chzej. Avak tyto pspvky se vracej k dvjm sbornkm, mzakldaj i upevuj nov a star souvislosti. A tak bezprostedn vyz-tuuj soudrnost ady.

V tomto smyslu sbornk skt obsahovou neopakovatelnost a uza-venost. eln pvodnost pedkldanho sbornku le v praktickmi teoretickm zkoumn zsah do osobn svobody adatel o azyl. Jezbaven anebo omezen osobn svobody adatele nevyhnuteln, ale tdvodn a ospravedlniteln? Jak jsou podstatn podmnky nevyhnu-telnosti i ospravedlnitelnosti? Kdy je zbaven i omezen spravedlnos-ti pimen? Co m bt v komparan kategorii proporcionality, pi-menosti srovnno?

O SVOBOD

Isaiach Berlin v eseji o dvou pojmech svobody poukazuje na jej pozi-tivn a negativn vznam. Vznam svobody je mnohem vce. Svobodazastupuje vztahy mezilidsk, spoleensk a kategoriln. V evropskmazylovm prvu jsou dv zkladn individuality: adatel o mezinrodnochranu a jej benefici. Sbornk uvd do jdra analytickho zjmuochranu od pijmacho sttu. Prav adatel o ochranu pichz prvkvli svobod a jejmu bytostnmu oiven. Jej znovunabyt bv je-den z esencilnch dvod. Pro ni odchzel z pvodn zem.

6

II.


Paradoxn se po pchodu do hostitelskho sttu me stt doas-n nesvobodnm. Vmovn a zsahy do osobn svobody i svobodypohybu: zadren, zajitn anebo detence adatel pedpokldaj unij-n sekundrn pedpisy a vnitrosttn zkony lenskch stt Evropsk unie. Co se stv nutnm dvodem takov nesvobody ada-tel o mezinrodn ochranu, to sleduje tento sbornk strukturlnmzpsobem.

Podzim 2009Dalibor Jlek a Pavel Pozek

7


Princip proporcionality a jehoaplikace na ppady zajitncizinc Vborem pro lidskprva a Evropskm soudempro lidsk prva

JAROSLAV VTROVSK*

1. VOD

V mezinrodnm prvu lidskch prv bv princip proporcionality nej-astji charakterizovn jako poadavek na zajitn nleit rovnov-hy mezi rznmi vzjemn si konkurujcmi zjmy1 i jako poada-vek pimenosti mezi legitimnm clem a prostedky pouitmi projeho dosaen.2 Jeho podstatou je nachzen een v ppadech, kdyje teba rozhodnout mezi dvmi legitimnmi, avak protichdnmi z-jmy, a to zpsobem, kter by oba doten zjmy v maximln mon m-e etil. Funkce principu proporcionality je v tchto ppadech dvoj:garantovat, e k omezen lidskch prv dojde jen z dvod pimenchjejich vznamu, a zajistit, aby prostedky, jich bylo k omezen prvapouito, byly pimen vzhledem k elu, jeho m bt dosaeno.3

8

III.

* Bratislavsk vysok kola prva, Fakulta prva. Asociace pro pravni otazky imi-grace (ASIM).

1 VAN DIJK, P., VAN HOOF, G. J. H. Theory and Practice of the European Conven-tion on Human Rights. 3rd edition. Deventer/Boston : Kluwer, 1998, s. 80.

2 SUDRE, F. Droit europen et international des droits de lhomme. 8e dition. Pa-ris : PUF, 2006, s. 220.

3 Viz BERNHARDT, R. (ed.) Encyclopedia of Public International Law, vol. 7.Amsterdam : Elsevier Science Publishers, 1984, s. 396 a 398: As a principle ofdomestic law proportionality has the function of relating means and ends pro-perly or of balancing conflicting but equally high ranking fundamental rights andfreedoms. (...) The principle of proportionality has also been firmly establishedin the universal and regional administration of the law of human rights. As hu-man rights and fundamental freedoms do not guarantee limitless freedom to theindividual but are necessarily subject to certain restrictions in the public interest,it is an accepted principle in domestic as well as international law that the sco-pe of the individuals enjoyment of human rights and the limits to it have to


Zkladn podmnkou aplikace principu proporcionality na lidsko-prvn spory je relativn charakter dotenho prva. Tzn. mus se jed-nat o prvo, jeho vkon me bt derogovn, anebo v individulnmppad omezen. Prvo na osobn svobodu a s nm spojen prvo ci-zince nebt svvoln zajitn, o nm bude dle v lnku pojednno,bezesporu pat do uveden kategorie relativnch prv. Monost jehoderogace i omezen pedpokldaj ob hlavn mezinrodn smlouvyo ochran lidskch prv, jimi je esk republika vzna, jmenovitPakt o obanskch a politickch prvech (dle jen Pakt) a mluvao ochran lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen mluva).

Monost derogace prva je v obou smlouvch upravena takka iden-ticky: v uritch ppadech extrmn zvanho charakteru, jako je na-p. ohroen existence sttu i ivota nroda, m stt prvo odstoupit odsvch smluvnch zvazk, a to v rozsahu (psn) vyadovanm nastalousituac.4 Naproti tomu pravomoc sttu omezit vkon prva na osobnsvobodu je v Paktu a mluv zakotvena rozdln: zatmco mluva taxa-tivnm zpsobem stanov vet situac, kdy stt uvedenou pravomocdisponuje, vetn ppadu zabrnn nepovolenmu vstupu cizince nazem a jeho vyhotn, Pakt takovto vet neobsahuje a odkazujev tomto smru pouze k vnitrosttnmu prvu smluvnch stran.

l. 9 Paktu

1. Kad m prvo na svobodu a osobn bezpenost. Nikdo nesmbt svvoln zaten nebo zadren. Nikdo nesm bt zbaven svobody kro-m ppad, kdy se tak stane na zklad zkona a ve shod s zenm,je je stanoveno zkonem.

l. 5 mluvy

1. Kad m prvo na svobodu a osobn bezpenost. Nikdo nesmbt zbaven svobody krom nsledujcch ppad, pokud se tak stanev souladu s zenm stanovenm zkonem:

(...)

9

be brought into a due relation, i.e. the limits have to be proportionate to the im-portance of the right guaranteed, on the one hand, and the end the end to be achi-eved by such limitation, on the other. Zvraznn kurzvou pidno.

4 Srov. znn l. 4 odst. 1 Paktu a l. 15 odst. 1 mluvy.


f) zkonn zaten nebo jin zbaven svobody osoby, aby se zabrnilojejmu nepovolenmu vstupu na zem, nebo osoby, proti n probhzen o vyhotn nebo vydn.

Co je vak obma ustanovenm spolen, je absence explicitn uve-denho poadavku proporcionality ve vztahu k omezen prva. Tentonedostatek byl nicmn brzy peklenut innost obou kontrolnch or-gn vytvoench na zklad zmnnch smluv, tedy jak Vborem prolidsk prva (dle jen Vbor), tak Evropskm soudem pro lidsk pr-va (dle jen Soud). Vbor k tto otzce konkrtn uvedl: Smluvnstrany se musej zdret poruovn prv uznanch Paktem a jakkolivomezen nkterho z tchto prv mus bt ppustn podle relevantn-ho ustanoven Paktu. Tam, kde k takovmu omezen dolo, stty mu-sej prokzat jejich nezbytnost a pijmout pouze takov opaten, kte-r jsou pimen k dosaen legitimnch cl tak, aby byla zajitnainn ochrana prv podle Paktu.5 Tak podle Soudu je kritriumproporcionality klov, nebo zjem na zajitn spravedliv rovnov-hy mezi poadavky veejnho zjmu spoleenstv a potebou ochranyzkladnch prv jednotlivce je vlastn mluv jako celku.6

Aplikace principu proporcionality vak v praxi nar na skal, kte-r se zdaj bt tomuto principu vlastn. Nejasn se pi hledn dou-c rovnovhy jev pedevm odpov na srii t otzek: co m bt po-movno (zjmy, principy, prva?), jakm zpsobem je tebapomovat (co je mtkem?) a kdo by pomovn ml provdt (soud-ce, zkonodrce?).7 Subjektivn charakter odpovd na prvn dv otz-ky a nestejn mra zdrenlivosti toho kterho mezinrodnho kontrol-nho orgnu z hlediska otzky tet pak nutn in vsledky testuproporcionality znan nestejnorodmi. Nejen, e test je uplatovn

10

5 Vbor pro lidsk prva: General comment no. 31, CCPR/C/21/Rev.1/Add.13,26. 5. 2004, 6.

6 Evropsk soud pro lidsk prva: Soering v. Velk Britnie, stnost . 14038/88,rozsudek z 7. 7. 1989, 89; Klass a ostatn v. Nmecko, stnost . 5029/71,rozsudek z 6. 9. 1978, 59. Srov. t VAN DIJK, P., VAN HOFF, G. J. H., op. cit. 1,s. 81: The manifestation of this principle (of proportionality) in the case-lawconcerning various provisions of the Convention are manifold. It is justified to saythat proportionality has acquired the status of general principle in the Convention.

7 TSAKYRAKIS, S. Proportionality: An Assault on Human Rights? Jean MonnetWorking Paper, . 09, ro. 2008, s. 4, dostupn na http://www.jeanmonnetprogram.org/papers/08/080901.html (naposledy konzultovno 30. 7. 2009).


rznmi orgny rzn, ale rznorodost se vyskytuje ji v rmci judi-katury jednoho orgnu ve vztahu k rznm smlouvou chrnnm pr-vm i dokonce, jak bude ukzno dle, ve vztahu ke stejnmu prvu,v zvislosti na dvodech a okolnostech jeho omezen.8

A prv otzka, jakm zpsobem je princip proporcionality apliko-vn v ppad zsahu do osobn svobody cizince zajitnho za elemzabrnn nepovolenmu vstupu na zem i za elem jeho vyhot-n, bude pedmtem zkoumn v tomto lnku. Analyzovna bude z to-hoto hlediska nejprve rozhodovac innost Vboru a na jejm pozadnsledn i judikatura Soudu. Samostatn kapitola pitom bude vno-vna problematickmu postaven kritria nezbytnosti zajitn v rm-ci testu proporcionality provdnho Soudem.

2. PROPORCIONALITA ZAJITN PODLE VBORU

Jak ji bylo eeno, Pakt nerozliuje mezi jednotlivmi dvody zbavensvobody a vyjma situace zadren na zklad trestnho obvinn (l. 9odst. 3 Paktu) vztahuje zruky uveden v l. 9 jednotn na vechny p-pady zajitn.9 Tak Vbor postupuje pi aplikaci hlavnch principvyvozench z l. 9 Paktu vce mn stejn bez ohledu na dvod, pro kte-r ke zbaven svobody dolo.10 Nerozhodn je proto tak skutenost,zda se posuzovan ppad tk situace cizince zajitnho pi pjezdudo zem za elem zabrnn jeho nepovolenmu vstupu na zem, ane-bo cizince zajitnho za elem jeho vyhotn ze zem. Jak uvd V-bor, ob situace mohou z hlediska l. 9 vyvolat podobn otzky.11

11

8 Srov. opt VAN DIJK, P., VAN HOFF, G. J. H., op. cit. 1, s. 81: The proportio-nality test has not been applied in a uniform manner up until now: the Courtsuses different variants for different contexts.

9 Vbor pro lidsk prva: General comment no. 8, 30. 6. 1982, 1: The Committeepoints out that paragraph 1 (of art. 9) is applicable to all deprivations of liberty,whether in criminal cases or in other cases such as, for example, mental illness,vagrancy, drug addiction, educational purposes, immigration control, etc.

10 Srov. p. Vbor pro lidsk prva: Rafael Marques de Morais v. Angola, oznme-n . 1128/2002, sdlen z 18. 4. 2005, 6.1 a A. v. Austrlie, oznmen . 560/1993, sdlen z 4. 4. 1997, 9.2.

11 Vbor pro lidsk prva: Bakhtiyari v. Austrlie, oznmen . 1069/2002, sdle-n z 6. 11. 2003, 9.2. Srov. t WILSHER, D. The Administrative Detention ofNon-Nationals Pursuant to Immigration Control: International and Constitutio-nal Law Perspectives. International and Comparative Law Quarterly, vol. 53,


Aby mohlo bt zajitn cizince povaovno Vborem za sluitelns l. 9 Paktu, mus dojt ke kumulativnmu splnn dvou podmnek: zaprv, podmnky zkonnosti zbaven svobody, tzn. e k zajitn jedno-tlivce mus dojt pouze z dvod a zpsobem, kter je pedvdn prv-nm dem dotenho sttu, a za druh, pslun vnitrosttn normya jejich aplikace nesmj bt svvolnmi.12 Co lze rozumt pod tmtozkazem svvole, Pakt ji ble neupravuje. Nicmn podle Vboru p-pravn prce k l. 9 odst. 1 potvrzuj, e ,svvolnost nesm bt ztoto-ovna s pojmem ,nezkonnost, ale mus bt interpretovna eji tak,aby zahrnula i takov prvky jako jsou nepatinost, nespravedlnost ne-bo nepedvdatelnost.13 Kad zbaven svobody proto mus bt podleVboru posouzeno individuln a je na smluvnm sttu, aby prokzal,e v danm ppad neexistovaly mrnj prostedky, ktermi by by-lo dosaeno stejnho cle,14 jako nap. uloen ohlaovac povinnosti,poskytnut jistoty atd.15 Zajitn je tedy Vborem koncipovno jakokrajn opaten, ke ktermu me smluvn strana Paktu pikroit pou-ze v ppad, e je to nezbytn vzhledem ke vem okolnostem ppadu,nap. za elem zabrnn tku nebo maen dokazovn.16

Poadavkem nezbytnosti se vak aplikace principu proporcionalityv rmci l. 9 Paktu nevyerpv a z rozhodovac innosti Vboru vy-plv, e zkaz svvole implikuje rovn poadavek pimenosti dlkyzbaven svobody. Vbor sice nikdy nestanovil maximln dobu, po kte-rou povauje zajitn cizince ppustn,17 celkov dlka zbaven

12

2004, s. 903: The Committees case-law appears to suggest that broadly simi-lar principles apply to admission and expulsion cases.

12 Srov. p. Vbor pro lidsk prva: Jalloh v. Nizozem, oznmen . 794/1998, sd-len z 15. 4. 2002, 8.2: The Committee notes that his detention was lawful under Dutch law (...) The question remains (...) as to whether his detention wasarbitrary.

13 Vbor pro lidsk prva: Van Alphen v. Nizozem, oznmen . 305/88, sdlenz 23. 7. 1990, 5.8. Viz t Vbor pro lidsk prva: A. v. Austrlie, op. cit, 9.2;Rafael Marques de Morais v. Angola, op. cit., 6.1; Jalloh v. Nizozem, op. cit, 8.2.

14 Vbor pro lidsk prva: Saed Shams v. Austrlie, op. cit., 7.2; C. v. Austrlie,op. cit., 8.2.

15 Vbor pro lidsk prva: C. v. Austrlie, op. cit., 8.2.16 Vbor pro lidsk prva: A. v. Austrlie, op. cit, 9.2.17 Ve svch pozorovnch ohledn zprv pedkldanch stty nicmn Vbor pro-

jevil znepokojen nad dlkou zbaven svobody ppustnou podle vnitrosttnhoprvnho du nkterch zem. Jednalo se nap. o Japonsko, kter zadrovalokandidty na imigraci a 6 msc a v nkterch ppadech a 2 roky, nebo


svobody vak podle jeho nzoru nesm pekroit dobu, po kterou p-slun stt me pro zajitn poskytnout nleit zdvodnn (ap-propriate justification).18 Hodnocen asov pimenosti a poadaveknezbytnosti jsou tedy v rozhodovac innosti Vboru bezprostednsvzny: dokud je stt schopen pedloit dostaten dvody zajitn,kter by prokazovaly jeho nezbytnost, je toto zbaven svobody rovnpovaovno za asov pimen. m del dobu vak zajitn trv,tm zvanj uveden dvody mus bt. A naopak, trv-li zajitnpouze krtk as, intenzita kontroly jeho nezbytnosti je Vborem sn-ena na minimum.

Uveden zvry lze demonstrovat pedevm na bohat rozhodova-c innosti Vboru tkajc se povinnho a teoreticky neomezenho za-jitn cizinc (vetn adatel o azyl), kte nemaj povolen ke vstupudo zem, ze strany Austrlie. Nap. ve vci C. v. Austrlie Vbor vyho-vl stnosti rnskho adatele o azyl s tm, e by Austrlie pedloi-la specifick dvody ospravedlujc zajitn stovatele,19 Vbor shle-dal, e smluvn stt neprokzal, e tyto dvody odvodujstovatelovo nepetrit zajitn vzhledem k bhu asu a nastalmokolnostem.20 (...) Za tchto okolnost, a byly pvodn dvody zajitnjakkoliv, nepetrit zajitn imigranta po dobu del ne 2 roky bezindividulnho zdvodnn a bez jakkoliv nadje na meritorn soudnpezkum bylo (...) svvoln a zakldajc poruen l. 9 odst. 1.21 Kestejnmu zvru pak Vbor dospl i v ppad Bakhtiyari v. Austrlieohledn matky s dtmi zajitnmi po dobu tm t let22 i v ppadBaban v. Austrlie vztahujc se k osob irckho adatele o azyl zaji-tnho po dobu asi 2 let za situace, kdy Austrlie zjevn nenavracela

13

vcarsko, kde zajitn za elem vyhotn mohlo trvat 912 msc. VizJOSEPH, S., SCHULTZ, J., CASTAN, M. The International Covenant on Civil andPolitical Rights, Cases, Materials and Commentary. 2nd edition. New York : Oxford University Press, 2005, s. 317318.

18 Vbor pro lidsk prva: C. v. Austrlie, oznmen . 900/1999, sdlen z 28. 10.2002, 8.2; Saed Shams v. Austrlie, oznmen . 1255, 1256, 1259, 1260,1266, 1268, 1270 a 1288/2004, sdlen z 11. 9. 2007, 7.2 aj.

19 Austrlie zdvodovala zajitn pedevm tm, e dotyn pi vyplovn -dosti o vzum uvedl liv daje a navc pot, co vzum zskal, ponechal si jen le-tenku na cestu do Austrlie a zpten prodal. Viz C. v. Austrlie, op. cit., 4.28.

20 Stovatel ml siln psychick problmy, kter se bhem zajitn postupem a-su zhorovaly.

21 Vbor pro lidsk prva: C. v. Austrlie, op. cit., 8.2.22 Vbor pro lidsk prva: Bakhtiyari v. Austrlie, op. cit., 9.3.


osoby zpt do Irku23 nebo v ppad Saed Shams v. Austrlie tkajc sesituace 8 rnskch adatel o azyl drench v zajitn ti a vce let.24

V rmci sv rozhodovac innosti vak Vbor nikdy neodsoudil aus-tralsk systm obligatornho zajitn jako takov.25 Podle jeho nzo-ru skutenost, e osoba vstoupila na zem ilegln, me ukazovat napotebu vst vyetovn a mohou zde bt dal okolnosti tkajc se do-tyn (osoby), jako nap. pravdpodobnost tku nebo nedostatek spo-luprce, kter mohou jej zajitn na uritou dobu ospravedlnit.26 Pod-le Vboru tedy samotn okolnost, e cizinec nem povolen ke vstupuna zem, pedstavuje dostaten zdvodnn (appropriate justification)pro poten zbaven svobody a zajitn takov osoby na uritou do-bu, kter je nezbytn k proven jeho situace, je z hlediska Paktu mo-n i bez toho, aby bylo odvodnno dalmi individulnmi okolnost-mi.27 Nic na tom nemn ani skutenost, e dotyn osoba je adatelem

14

23 Vbor pro lidsk prva: Baban v. Austrlie, oznmen . 1014/2001, sdlen z 18. 9. 2003, 7.2.

24 Vbor pro lidsk prva: Saed Shams v. Austrlie, op. cit., 7.2: The Commit-tee notes that humanitarian or temporary protection visas were granted in eachcase after at least three but in most cases after over four years in detention. Whi-le the State party has advanced general reasons to justify the authors detenti-on, apart from the statement that some of them, without stating who, attemp-ted to escape, the Committee observes that the State party has not advancedgrounds particular to the authors cases which would justify their continued de-tention for such prolonged periods.

25 Ve svch nedvnch obecnch pipomnkch vydanch na zkl. l. 40 odst. 4 Pak-tu Vbor nicmn uvd e Austrlie should (...) consider abolishing the remai-ning elements of its mandatory immigration detention policy; viz Vbor pro lidskprva: Concluding Observations, CCPR/C/AUS/CO/5, ze dne 7. 5. 2009, 23.

26 Vbor pro lidsk prva: A. v. Austrlie, op. cit., 9.4; viz t Bakhtiyari v. Aust-rlie, op. cit., 9.2: In the present case, Mr Bakhtiyari arrived by boat, withoutdependents, with his identity in doubt and claiming to be from a State sufferingserious internal disorder. In light of these factors and the fact that he was gran-ted a protection visa and released two months after he had filed an application(some seven months after his arrival), the Committee is unable to conclude that,while the length of his first detention may have been undesirable, it was also ar-bitrary and in breach of article 9, paragraph 1.

27 Srov. pedevm Vbor pro lidsk prva: Bakhtiyari v. Austrlie, op. cit., 9.2:In the present case, Mr Bakhtiyari arrived by boat, without dependents, withhis identity in doubt and claiming to be from a State suffering serious internaldisorder. In light of these factors and the fact that he was granted a protectionvisa and released two months after he had filed an application (some sevenmonths after his arrival), the Committee is unable to conclude that, while thelength of his first detention may have been undesirable, it was also arbitrary andin breach of article 9, paragraph 1.


o azyl, nebo, jak uvd Vbor, zajitn cizince dajcho o azyl nenper se s Paktem nesluiteln.28 S postupem asu, po kter zajitn ci-zince trv, vak dvody, kter jej pvodn inili legitimn, mohou po-minout a stt je v takovch ppadech povinen pedloit argumentyvztahujc se ke konkrtn situaci osob, kter by ospravedlnily i dlou-hotrvajc detenci.29 Podle Vboru tak i detence, kter pvodn splo-vala kritria stanoven Paktem, se me s uplynutm asu stt nepi-menou a tedy i svvolnou.

3. PROPORCIONALITA ZAJITN PODLE SOUDU

Jak bylo uvedeno ve, znn l. 9 Paktu a l. 5 mluvy nen identic-k. Ob ustanoven sice obsahuj poadavek zkonnosti zajitn jed-notlivce, explicitn zkaz svvolnho zbaven svobody vak v mluvchyb. Tento nedostatek byl nicmn peklenut teleologickm vkla-dem Soudu, podle kterho poadavek zkonnosti neomezuje pezkumzsahu do osobn svobody jednotlivce jen na soulad takovho opate-n s vnitrosttnmi pedpisy sttu, ale implikuje t povinnost zabvatse otzkou jeho svvolnosti. Podle Soudu tam, kde se hovo o ,z-konnosti zajitn, vetn otzky zda ,zen stanoven zkonem bylododreno, mluva odkazuje pedevm k povinnosti respektovat hmot-nprvn i procesn pravidla nrodnho prvnho du, zrove ale na-vc poaduje, aby kad zbaven svobody bylo v souladu s elem l. 5,tj. chrnit jednotlivce ped svvol.30

Navzdory odlinm vchodiskm tak Soud, stejn jako Vbor, po-vauje za ppustn pouze takov omezen prva na osobn svobodu,kter spluje podmnku zkonnosti i podmnku absence svvole. Sa-motn pojem svvolnost pak Soud interpretoval v kontextu l. 5 odst. 1psm. f) tak, e aby zbaven svobody na zklad (tohoto ustanoven)nebylo povaovno za svvoln, mus k nmu dojt v dobr ve; musbt t zce spjato s dvodem zajitn, jeho se (stt) dovolv; kromtoho msto a podmnky zajitn musej bt k tomu uzpsoben (...); a ko-nen, trvn zajitn nesm peshnout rozumnou dobu, kter je

15

28 Vbor pro lidsk prva: A. v. Austrlie, op. cit., 9.3.29 Srov. p. Vbor pro lidsk prva: Saed Shams v. Austrlie, op. cit., 7.2.30 ESLP: Chahal v. Velk Britnie, stnost . 22414/93, rozsudek z 25. 10. 1996,

118.


nezbytn k dosaen stanovenho cle.31 Tak Soud tedy podmiujesoulad zajitn cizince s mluvou naplnnm kritria proporcionalityzsahu do osobn svobody. To se vak v tchto ppadech omezuje pou-ze na poadavek pimenosti dlky trvn zajitn a poadavek pi-menosti materilnch podmnek tohoto opaten.

Co se te prvn uvedenho poadavku, tj. asov pimenosti za-jitn, Soud stejn jako Vbor odmtl jakkoliv specifikovat maximlndobu, po kterou me zbaven svobody trvat. Z judikatury navc vy-plv, e hodnocen pimenosti dlky zajitn je zvisl i na jinchfaktorech, ne je doba, po kterou zbaven svobody trv. V ppad za-jitn cizince za elem vyhotn je takovm faktorem zejmna okol-nost, zda zen o vyhotn bylo smluvnm sttem vedeno s nleitoupelivost (due diligence).32 Z tohoto dvodu tak nen vjimkou, abynkolikalet zbaven svobody bylo v jednom ppad Soudem oznaenoza sluiteln s mluvou, zatmco v jinm ppad bylo nepomrn krat- zajitn posouzeno jako zsah do osobn svobody, kter je nep-pustn. Zatmco tedy nap. ve vci Chahal v. Velk Britnie bylo vcene estilet zajitn stovatele shledno jako pimen,33 ve vciSingh v. esk republika, kde zbaven svobody trvalo jen dva a plroku, dospl Soud k zvru opanmu. Podle Soudu v danm ppadesk ady neprokzaly, e by zen se stovateli bylo vedeno s po-adovanou pelivost.34

16

31 ESLP: Saadi v. Velk Britnie, stnost . 13229/03, rozsudek Velkho sentuz 29. 1. 2008, 74; A. v. Velk Britnie, stnost . 3455/05, rozsudek Velkhosentu z 19. 2. 2009, 164.

32 ESLP: Chahal v. Velk Britnie, op. cit, 113; viz tamt, 117:33 ESLP: Chahal v. Velk Britnie, op. cit, 117: (B)earing in mind what was at

stake for the applicant and the interest that he had in his claims being thoroughlyexamined by the courts, none of the periods complained of can be regarded asexcessive, taken either individually or in combination. Accordingly, there has be-en no violation of Article 5 para. 1 (f) of the Convention on account of the dili-gence, or lack of it, with which the domestic procedures were conducted.

34 ESLP: Singh v. esk republika, stnost . 60538/00, rozsudek z 25. 1. 2005, 67. Srov. t ESLP: A. v. Velk Britnie, op. cit., 169: It is true that even theapplicants who were detained the longest were not held for as long as the ap-plicant in Chahal (cited above), where the Court found no violation of Article 5 1 despite his imprisonment for over six years. However, in the Chahal case,throughout the entire period of the detention, proceedings were being activelyand diligently pursued, before the domestic authorities and the Court, in orderto determine whether it would be lawful and compatible with Article 3 of theConvention to proceed with the applicants deportation to India. The same can-not be said in the present case (...).


Ani ohledn kritri pro posouzen asov pimenosti zajitn ci-zince za elem zabrnn jeho nepovolenmu vstupu na zem nenjudikatura Soudu pli konkrtn. V ppad Amuur v. Francie Soudpouze konstatoval, e dren adatele o azyl v tranzitnm prostoru me-zinrodnho letit nesm bt nepimen prodluovno, a pipomnlv tto souvislosti, e je teba brt v vahu skutenost (...), e toto opat-en nen aplikovno na pachatele trestnho inu, ale na cizince, kteasto z obavy o svj ivot prchaj z vlastn zem.35 Ve vtin dalchppad zajitn cizinc na hranicch se pak soud k otzce asov pi-menosti nevyjadoval vbec a stnost posoudil z jinch hledisek.36

Ani rozsudek Velkho sentu ve vci Saadi v. Velk Britnie nevnesl doproblmu vce svtla. Ohledn zajitn stovatele na letiti po dobu 7 dn Soud pouze neurit uvedl, e takto dlouh doba nepekroiladobu pimenou pro dosaen sledovanho elu a cle.37 Klovotzka, kterou si v tto souvislosti rovn poloila skupina disentuj-cch soudc v ppadu Saadi, tak zstv nezodpovzena: jestlie za-jitn po dobu sedmi dn nebylo (Soudem) povaovno za nepime-n, kde a jak je mono stanovit hranice pijatelnho?38

Tak v otzce pimenosti materilnch podmnek zajitn nen ju-dikatura Soudu z hlediska l. 5 prozatm pli rozvinut. stenzejm proto, e patn materiln podmnky zajitn nejsou takastm pedmtem stnost jako nap. nezkonnost tohoto opaten,39

a sten proto, e tento nedostatek bv stovateli namtn, a nsledn tedy i Soudem posuzovn, spe z hlediska l. 3 a nikoliv

17

35 ESLP: Amuur v. Francie, stnost . 19776/92, rozsudek z 20. 5. 1996, 43.36 Srov. nap. ESLP: Rashed v. esk republika, stnost . 298/07, rozsudek

z 27. 11. 2008 (otzka souladu zajitn s vnitrosttnm zkonem a otzka kva-lity zkona); Shamsa v. Polsko, stnosti . 45355/99 a 45357/99, rozsudekz 27. 11. 2003 (otzka kvality zkona, na jeho zklad k zajitn dolo); Meriev. Nizozem, stnost . 664/05, rozhodnut o nepijatelnosti z 20. 9. 2007 (otzkasoudn kontroly zajitn); Hussain v. Rumunsko, stnost . 12338/02, rozsudekz 14. 2. 2008 (otzka souladu zajitn s vnitrosttnmi prvnmi pedpisy) aj.

37 ESLP: Saadi v. Velk Britnie, op. cit., 79.38 ESLP: sten odlin stanovisko soudc Rozakis, Tulkens, Kovler, Hajiyev,

Spielmann a Hirvel ve vci Saadi v. Velk Britnie, op. cit. K podrobnostemk ppadu Saadi viz t VTROVSK, J. l. 5 odst. 1 psm. f) Evropsk mluvyo lidskch prvech jako garance ochrany sttu ped jedincem? Jurisprudence, . 4, ro. 2008.

39 Srov. nap. ESLP: Saadi v. Velk Britnie, op. cit.; Shamsa v. Polsko, op. cit.;Rashed v. esk republika, op. cit.; Nasrulloyev v. Rusko, stnost . 656/06,rozsudek z 11. 10. 2007 aj.


l. 5.40 Rozsudek ve vci Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga v. Bel-gie, kter se tkal specifickho ppadu zajitn nezletilho dtte bezdoprovodu rodi, nicmn pedstavuje vjimku z tohoto pravidla.Soud zde posuzoval podmnky zajitn ptiletho konskho dvtkav tranzitnm prostoru bruselskho letit a zejm humanitrn rozmrcelho ppadu vedl soudce k tomu, e z prakticky totonch dvodbylo poruen jednomysln konstatovno z hlediska obou ve uvede-nch ustanoven. Soud zejmna vytkl Belgii, e nezletil byla za stej-nch podmnek jako dospl lovk zajitna v uzavenm zazen ur-enm pro dospl cizince s neleglnm pobytem, kter v dsledku tohonebylo uzpsobeno jej situaci charakterizovan extrmn zranitelnostvyplvajc z jejho postaven nezletil bez doprovodu.41 Podle Soudutak kritrium proporcionality vyadujc spojitost (...) mezi dvodemzbaven svobody na jedn stran a mstem a reimem zajitn na stra-n druh42 v danm ppad nebylo naplnno.

Aplikace principu proporcionality vak na druhou stranu podleSoudu nevyaduje proveden jakhokoliv testu nezbytnosti zajitn.43

Ve svm stejnm rozsudku ve vci Chahal v. Velk Britnie Soud v-slovn uvedl, e l. 5 odst. 1 psm. f) mluvy nevyaduje, aby zajit-n cizince, proti ktermu je vedeno zen o vyhotn, bylo povaovnoza rozumn nezbytn, nap. s ohledem na zabrnn spchn trestn-ho inu nebo tku.44 Ochrana poskytovan tmto ustanovenm je takpodle Soudu ni, ne ochrana poskytovan na zklad jinch psmenl. 5 odst. 1 mluvy. Znn psm. f) dle nzoru Soudu pouze vyaduje,aby proti dan osob probhalo zen o vyhotn nebo vydn.45 Teprvepokud toto zen o vyhotn nebo vydn nen vedeno s nleitou

18

40 Viz ESLP: onka v. Belgie, stnost . 51564/99, rozhodnut o pijatelnosti z 13. 3. 2001; S. D. v. ecko, stnost . 53541/07, rozsudek z 11. 6. 2009; Dou-goz v. ecko, stnost . 40907/98, rozsudek z 6. 3. 2001; Riad a Idiab, stnosti. 29787/03 a 29810/03, rozsudek z 24. 1. 2008.

41 ESLP: Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga v. Belgie, stnost . 13178/03, roz-sudek z 12. 10. 2006, 103.

42 Ibid., 102.43 Srov. ale BERNHARDT, R., op. cit. 3, s. 396: (...) the proportionality is closely

related to other principles or standards of law such as the principle of reasona-bleness, of adequacy or necessity with which proportionality sometimes is evenmentioned synonymously probably because all of these principles includingproportionality emanate from the overriding principle of justice.

44 ESLP: Chahal v. Velk Britnie, op. cit., 112.45 Ibid.


pelivost (due diligence), zajitn pestv bt z hlediska l. 5 odst. 1psm. f) dvodn.46

Uveden principy pak Soud vzthl i na ppady, kdy je cizinec zaji-tn pi vstupu do zem na hranicch, nebo jak uvedl Soud ve svm ne-dvnm rozsudku Velkho sentu ve vci Saadi v. Velk Britnie, pokudstty maj prvo kontrolovat nejen pobyt cizinc na zem, ale tak je-jich vstup, nen mon na ppad stovatele aplikovat kritrium pro-porcionality odlin od kritria platnho pro (...) vyhotn jedince, kterje na zem ji ptomen.47 Rozliovat mezi obma situacemi spadajc-mi pod l. 5 odst. 1 psm. f) mluvy by bylo podle Soudu nepirozen.48

4. PROBLEMATICK POSTAVEN KRITRIA NEZBYTNOSTIZAJITN V JUDIKATUE SOUDU

Na rozdl od Vboru tedy Soud hledisko nezbytnosti vylouil a prioriz kadho testu proporcionality zbaven svobody migrujcho cizince.Hlub analza jeho judikatury pesto ukazuje, e na kontrolu nezbyt-nosti zajitn zcela nerezignoval. Ve vci Rusu v. Rakousko49 Soud po-suzoval ppad rumunsk stovatelky, kter byly na cest z dovolenve panlsku odcizeny jej zavazadla i s cestovnm pasem. Ztrtu do-tyn nahlsila na policii, a ta j o tomto vydala osvden. Nov cestovndoklad si nicmn nepodila a pokraovala dle v cest. Pi hraninkontrole na rakousko-maarsk hranici ji maart pohraninci v d-sledku absence cestovnho dokladu odmtli povolit vstup do zem a vr-tili ji do Rakouska. Zde obdrela rozhodnut o sprvnm vyhotn a zaelem jeho realizace byla zajitna. Zbaven svobody trvalo asi 1 m-sc a nsledn byla stovatelka deportovna do Rumunska.

19

46 ESLP: Chahal v. Velk Britnie, op. cit., 113. Jak ale v tto souvislosti vhodnpoznamenv D. Wilsher: (T)he Courts application of the due diligence test inChahal and other cases has been criticized. Detention (of Mr. Chahal) for 6 years in total, including periods of 6 and 7 months waiting for initial and freshdecisions from the immigration authorities, is difficult to reconcile with the duediligence standard. WILSHER, D., op. cit. 11, s. 907.

47 ESLP: Saadi v. Vek Britnie, op. cit., 73.48 Ibid.49 ESLP: Rusu v. Rakousko, stnost . 34082/02, rozsudek z 2. 10. 2008.


Soud v tto souvislosti pipomnl, e by nezbytnost zajitn zaelem vyhotn nen l. 5 odst. 1 psm. f) mluvy vyadovna, tentopoadavek me vychzet z vnitrosttnho prvnho du, ke ktermuzmiovan ustanoven mluvy odkazuje.50 Je-li tomu tak, je Soudkompetentn zkoumat, zda interpretace zkonnch ustanoven dom-cmi orgny nebyla svvoln nebo nepimen (arbitrary or unreasona-ble).51 V danm ppad pak Soud jednomysln dospl k zvru, e za-jitn svvoln bylo. Podle jeho nzoru je zajitn jednotlivce natolikzvanm opatenm, e v ppad, e je nezbytnost zajitn vzhledemk dosaen stanovenho cle vyadovna by bylo svvoln, pokud by ne-bylo pouito jako posledn monost tam, kde ostatn mn psn opate-n byla zvaovna a shledna jako nedostaten pro ochranu individul-nho nebo veejnho zjmu.52 Podle Soudu pouh fakt, e stovatelkavstoupila do Rakouska nezkonn, neme sm o sob vst k zvru, ese (dotyn) bude snait zen o vyhotn mait.53

Ke zpochybnn principu deklarovanho v rozsudku Chahal ohled-n pezkumu nezbytnosti zajitn tak v pd Rusu nedolo, k jehozpesnn vak ano; pokud vnitrosttn prvn d smluvnch sttumouje zajitn vyhoovanho cizince pouze v ppadech, kdy je to-to opaten nezbytn, je Soud oprvnn hledisko nezbytnosti do svhotestu proporcionality zahrnout. V takovm ppad se stty nemohoudovolvat skutenosti, e l. 5 odst. 1 psm. f) mluvy nezbytnost za-jitn cizince nevyaduje.

Druhm ppadem, kde se Soud vslovn vyjaduje o poadavkunezbytnosti zajitn cizince, je jeho star rozsudek z roku 1986 vevci Bozano v. Francie.54 Stovatelem zde byl italsk oban, kter mlbt vydn Franci do Itlie k trestnmu sthan. K extradici vak nako-nec nedolo, nebo francouzsk soudy k n nesvolily. Policie proto roz-hodla o vyhotn stovatele do vcarska, odkud ml bt do Itlie n-sledn vydn na zklad extradin dohody mezi obma stty. Tatoskutenost, tedy e vyhotn stovatele do vcarska nebylo nic ji-nho ne skryt forma extradice,55 jejm smyslem bylo obejt

20

50 Ibid., 54.51 Ibid., 55.52 Ibid., 58.53 Ibid.54 ESLP: Bozano v. Francie, stnost . 9990/82, rozsudek z 18. 12. 1986.55 Ibid., 60.


rozhodnut francouzskch soudnch orgn, pak evidentn sehrlav vahch trasburskho orgnu klovou roli. Podle Soudu zbavenosobn svobody v danm ppad neme spadat pod dn z dvoduvedench v l. 5 odst. 1 psm. f) mluvy, nebo transfer stovateledo vcarska nelze povaovat ani za extradici, tu francouzsk justicenepovolila, ani za vyhotn, nebo jeho jedinm elem bylo dosh-nout vydn do Itlie nepmou cestou. Zajitn za tmto elem pro-to podle Soudu nemohlo bt povaovno za ,zajitn nezbytn v rm-ci normlnho ,zen o vyhotn.56

Pojmu nezbytnost tak Soud v tto vci pisuzuje sten odlinvznam ne ve zmiovanm ppad Chahal, nebo ne kter je mu pi-suzovn Vborem.57 Poadavek nezbytnosti zde nen koncipovn jakootzka nutnosti zbaven svobody, nap. s ohledem na zabrnn v t-ku.58 Nezbytnost zajitn zde Soud spojil s poadavkem vyplvajcmpmo z obecnho zkazu svvole, konkrtn aby kad zbaven svo-body bylo zce spjato s dvodem, pro kter k nmu dolo.59 Tento po-adavek zk vazby mezi zajitnm a relevantnm dvodem pedvda-nm v l. 5 odst. 1 mluvy tak podle Soudu jakoby sm implikovalnutnost aplikovat test nezbytnosti v tom smyslu, e zajitn lze pova-ovat za sluiteln s tmto ustanovenm jen tehdy, pokud takov opat-en m za jedin/primrn cl realizaci elu, pro kter k nmu dolo.Z hlediska l. 5 odst. 1 psm. f) je proto v souladu s mluvou pouze ta-kov zajitn cizince, kter je nezbytn bu pro zabrnn nepovole-nmu vstupu na zem nebo pro realizaci vyhotn i vydn.

Podobn jako tomu bylo ve vci Rusu v. Rakousko, ani v ppad Bo-zano Soudem proveden kontrola nezbytnosti zbaven svobody neby-la v rozporu s principy deklarovanmi pozdji v rozsudku Chahal. St-riktn pstup Soudu ke kontrole intenzity vztahu mezi zajitnma jeho elem, jak byl aplikovn v ppad Bozano, bychom navc v je-ho novj rozsudcch hledali jen tko. Pznan pro souasnou roz-hodovac innost Soudu naopak je, e by poadavek spojitosti mezi

21

56 Ibid. Zvraznn kurzvou pidno.57 ESLP: Chahal v. Velk Britnie, op. cit., 112; Vbor pro lidsk prva: A. v. Aust-

rlie, op. cit, 9.2.58 Z tohoto pohledu zbaven svobody v ppad Bozano zjevn nezbytn bylo. Za-

jitn v danm ppad pedstavovalo zbaven svobody v dlce nkolika hodinza elem dopraven stovatele na vcarsk hranice.

59 Srov. ESLP: Saadi v. Velk Britnie, op. cit., 74; A. v. Velk Britnie, op. cit., 164.


zbavenm svobody a dvodem pedvdanm mluvou je zde stabilnopakovn, poteba nezbytnosti zajitn se v tto souvislosti ji ne-objevuje. V ji nkolikrt citovanm rozsudku Velkho sentu ve vciSaadi v. Velk Britnie tkajcho se zajitn irckho adatele o azylpi pletu na londnsk letit Soud dokonce akceptoval argumentbritsk vldy, e za okolnost, kdy byl asov rozvrh pohovor (se a-dateli o azyl) peplnn, jakkoliv een krom zajitn by bylo mninn.60 Podle Soudu dokud sporn zbaven svobody smovalok monosti ad rozhodnout rychle a inn o stovatelov dostio azyl, bylo jeho zajitn zce svzno se sledovanm clem, tj. zabr-nit nepovolenmu vstupu na zem.61 Nesoulad zajitn s l. 5 odst. 1psm. f) mluvy tak nebyl konstatovn i pesto, e primrnm dvodemzajitn evidentn bylo umonit britsk administrativ rychl vyizov-n dost o azyl a nikoliv zabrnit nepovolenmu vstupu na zem.62

Nakolik uveden posun v intenzit kontroly spojitosti mezi zajit-nm a dvodem, pro kter k nmu dolo, vyhovuje poadavkm mlu-vy, je sporn. l. 17 jasn stanov, e nic v mluv neme bt vykl-dno tak, jako by dvalo sttu, skupin nebo jednotlivci jakkoli prvovyvjet innost nebo dopoutt se in zamench na popen kterho-koli ze zde piznanch prv a svobod nebo na omezovn tchto prva svobod ve vtm rozsahu, ne to mluva stanov. Ustanoven tak ne-jen zabrauje neoprvnnmu povn prv piznanch mluvou, aleobecn zakazuje jakkoliv omezen jejich vkonu, kter nen vslovnpedvdno v jejm textu.63 Tak l. 18 mluvy, podle kterho omeze-n, je tato mluva pipout pro uveden prva a svobody, nesm btvyuvan k jinmu elu ne k tomu, pro kter byla urena, je v tom-to smru relevantn. Tm, e ustanoven zdrazuje potebu existencekauzlnho nexu mezi omezenm prva a pslunm dvodem pedvdanm

22

60 ESLP: Saadi v. Velk Britnie, op. cit., 50.61 Ibid., 77.62 Jak jsem ji k tto otzce dve uvedl: Souvislost mezi probhajcm azylovm -

zenm a otzkou vstupu na zem je (...) nanejv sporn. To ostatn nejlpe pro-kazuje samotn ppad stovatele (Saadi), ktermu byla dost o azyl zamtnu-ta dne 8. 1. 2001, piem dotyn byl vputn na zem 9. 1. 2001 pot, coproti zamtnut podal opravn prostedek. Je tedy zejm, e ke vputn sto-vatele na zem dolo zcela bez souvislosti s vsledkem jeho azylovho zena spojitost mezi obma kony tak nen dna. Ostatn ani Soud na dnou ta-kovou spojitost nepoukzal (...). VTROVSK, J., op. cit., 38, s. 55.

63 FLAUSS, J.-F. Labus de droit dans le cadre de la Convention europenne desdroits de lhomme. Revue universelle des droits de lhomme, no 12, 1992, p. 461.


mluvou, mluva znovu podtrhuje poadavek zalenit do soudn kon-troly test nezbytnosti ve smyslu ppadu Bozano, tedy poadavek, abyomezujc opaten mlo za jedin/primrn cl doshnout elu, pro kte-r k nmu dolo.64 Proto, jak uvd J.-Y. Carlier, a u je stanovisko vy-jden Soudem ve vci Saadi jakkoliv, cizinec nemajc povolen kevstupu do zem me bt zajitn v souladu s l. 5 odst. 1 psm. f) teh-dy a pouze tehdy, je-li takov opaten nezbytn za elem zabrnnjeho nepovelenho vstupu na zem.65 A tent zvr plat mutatis mu-tandis i pro cizince zajitnho za elem vyhotn, pop. extradice.66

5. ZVR

Srovnn rozhodovac innosti Vboru a judikatury Soudu vede k jed-noznanmu zvru: princip proporcionality je v ppad kontroly zaji-tn cizince za elem jeho vyhotn i zabrnn nepovolenmu vstu-pu na zem aplikovn obma orgny; rozsah zvolenho testuproporcionality je vak u kadho z nich odlin. Zatmco Vbor posu-zuje proporcionalitu zsahu do osobn svobody vdy z hledisek ne-zbytnosti takovho zsahu a jeho asov pimenosti, Soud do testuproporcionality vedle kritria asov pimenosti zaadil i kritriumpimenosti materilnch podmnek. Naopak poadavek nezbytnostizajitn, kter vedl k drtiv vtin konstatovn poruen Paktu zestrany Vboru, Soud do svho testu proporcionality nezalenil.

Vznam a rozsah odlinho pstupu obou orgn vak zrove ne-lze peceovat. Co se te kontroly pimenosti podmnek zajitn, jeabsence tohoto kritria v testu proporcionality provdnho Vborem

23

64 CARLIER, J.-Y. Lacce` s au territoire et la dtention de ltranger demandeur dasile. Revue trimestrielle des droits de lhomme, no 79, 2009, s. 804.

65 Ibid., s. 805.66 V tto souvislosti proto nelze ne uvtat, e poadavek nezbytnosti zbaven svo-

body cizince zajitnho za elem vyhotn byl penesen i do evropskho azy-lovho prva. l. 15 smrnice 2008/115/ES Evropskho parlamentu a Rady(tzv. nvratov smrnice) stanov: 1. Nemohou-li bt v konkrtnm ppadinn uplatnna jin dostaten inn, avak mrnj donucovac opaten,mohou lensk stty zajistit pouze sttnho pslunka tet zem, o jeho na-vrcen probh zen, za elem ppravy nvratu nebo vkonu vyhotn, ze-jmna v ppad, ea) hroz nebezpe skrvn se nebob) doten sttn pslunk tet zem se vyhb pprav nvratu i uskute-

ovn vyhotn nebo je jinak ztuje.


do znan mry kompenzovna monost posoudit tyto podmnky ne-jen z hlediska zkazu nelidskho a poniujcho zachzen ve smyslul. 7 Paktu, ale rovn z hlediska l. 10 stanovujcho povinnost jednatse vemi osobami zbavenmi svobody (...) lidsky a s ctou k pirozendstojnosti lidsk bytosti. Na druhou stranu Soud pistupuje ke kon-trole proporcionality materilnch podmnek zajitn z hlediska l. 5mluvy pouze vjimen. Z jeho judikatury, v tomto ohledu neplibohat, navc vyplv tendence povaovat za nesluiteln s tmto usta-novenm pouze takov podmnky zajitn, jejich rove je natolik ne-dostaten, e pobyt v nich dosahuje intenzity nelidskho i poniuj-cho zachzen nebo alespo obdobnho stupn zvanosti.67

Co se te aplikace kritria nezbytnosti, i zde jsou rozdln teore-tick vchodiska do jist mry setena nslednou rozhodovac prax.Podle Vboru toti v ppad prvotnho zajitn cizince pi pjezdu dozem lze povaovat absenci cestovnho dokladu a vza samo o sob zaokolnost zdvodujc nezbytnost zajitn po uritou, ble nespecifi-kovanou, dobu. Hodnocen proporcionality zsahu do osobn svobodycizince ze strany Vboru je proto v tchto ppadech fakticky totons hodnocenm provdnm Soudem, kter kritrium nezbytnosti vy-louil ze svho testu proporcionality a priori.68 K rozdln aplikaci kri-tria nezbytnosti tak dochz pouze v situacch zajitn cizince za e-lem jeho vyhotn, pop. vydn. Podle Soudu mluva nevyaduje, abyv tchto ppadech dolo ke zbaven svobody jen tehdy, je-li to nutnvzhledem ke vem okolnostem ppadu. Ke kontrole nezbytnosti zaji-tn cizince proto Soud pistupuje, pouze pokud takov poadavek vy-plv z vnitrosttnho prva. Opodstatnnost takovho postupu jevak vzhledem k l. 17 a 18 mluvy nanejv sporn.

24

67 V ppad Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga Soud konstatoval poruen l. 5 kvli nepimenm materilnm podmnkm zajitn a pot, co tyt pod-mnky shledal nesluiteln s l. 3 mluvy. Viz ESLP: Mubilanzila Mayeka a Ka-niki Mitunga v. Belgie, op. cit.

68 Srov. t WILSHER, D. op. cit., 11, s. 903: The Committee did allow a Statea short initial period of detention in admission cases for investigation irrespec-tive of any specific justification grounded in a proportionality test.


25

Recepn smrnice (2003/9/ES)a jej novelizace z pohledudetence adatelo mezinrodn ochranu

DAVID KOSA*

Souasn evropsk debata ohledn novelizace recepn smrnice1

a vztahu tto smrnice k zajitn2 adatel o azyl (resp. adatel o me-zinrodn ochranu v ppad tch zem, kter podobn jako esk re-publika vyuily dispozitivnho l. 3 odst. 33 procedurln smrnice4

a zavedly jednotn zen o mezinrodn ochran; dle budu uvatpouze pojem adatel o azyl, nebo to lpe odpovd terminologii re-cepn smrnice) m sv koeny ji v roce 2003, kdy byla recepnsmrnice pijmna.

Ji tehdy byla otzka aplikovatelnosti recepn smrnice na zajitnadatele o azyl na stole. Nicmn nikdo se j nechtl detailn zabvat, nebobylo poteba nejdve pijmout azylov smrnice vytyen l. 63 Smlou-vy o zaloen Evropskch spoleenstv a tak ukonit prvn fzi harmoni-zace spolenho evropskho azylovho systmu (dle jen SEAS 1.0).

IV.

* Nejvy sprvn soud, Brno.1 Smrnice . 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanov minimln nor-

my pro pijmn adatel o azyl, publikovna ve zvltnm vydn ednhovstnku EU pro pistupujc stty, kapitola 19, svazek 6, str. 101108 (dle jenrecepn smrnice).

2 Pojmy zajitn, zadren a detence jsou v tomto lnku pouvny jako sy-nonyma, pokud nen vslovn stanoveno jinak.

3 lnek 3 odst. 3 procedurln smrnice zn: Pokud lensk stty pouij nebozavedou zen, v rmci kterho se dosti o azyl posuzuj jako dosti na zkla-d enevsk mluvy a zrove jako dosti o poskytnut jinho druhu mezin-rodn ochrany podan za okolnost uvedench v lnku 15 smrnice 2004/83/ES,pouij tuto smrnici bhem celho zen.

4 Smrnice Rady 2005/85/ES o minimlnch normch pro zen v lenskch st-tech o piznvn a odnmn postaven uprchlka, ze dne 1. 12. 2005, publiko-van v ednm vstnku Evropsk unie dne 13. 12. 2005 (dle jen procedu-rln smrnice).


26

V t dob bylo navc jasn, e hlavnm bojitm SEAS 1.0 bude kvalifi-kan5 a zejmna procedurln smrnice.6

Jde sice do jist mry o spekulaci, ale mon prv proto, e se re-cepn smrnice ve svm pvodnm znn jednoznan nevyjadovalak tomu, zda (resp. v jak me) se vztahuje na zajitn adatele o azyl,byla tato smrnice pijata relativn bez problm (a bez prtah spo-jench s pijmnm kvalifikan a zejmna procedurln smrnice).Tmto strategickm odloenm patrn nejpalivjho problmu v ob-lasti pokryt recepn smrnic (tj. v oblasti podmnek pijmn ada-tel o azyl) se sice podailo zskat as, problm samotn ale nezmizel.Ba naopak, nabv spe na intenzit.

Tento pspvek je rozdlen do t st. V prvn sti se pokusmodpovdt na otzku, zda se recepn smrnice v pvodnm znn obec-n vztahuje na zajitn adatele o azyl. Ve druh sti se krtce po-zastavm nad pipravovanou novelou recepn smrnice a ve tet s-ti pak rozeberu potenciln skal institutu vza s omezenou zemnplatnost, kter pedstavuje alternativu k detenci adatel o azyl.

1. VZTAHUJE SE OBECN RECEPN SMRNICE V PVODNM ZNN NA ZAJITN ADATELE O AZYL?

Hned zpotku musm zdraznit, e na tuto otzku neexistuje jedno-znan odpov. Jedin orgn, kter by mohl v tto vci autoritativnrozhodnout Soudn dvr Evropsk unie (dle jen Soudn dvr EU) toti nebyl v tto vci aktivovn.7 Jinmi slovy, dn soud lensk-ho sttu nepedloil Soudnmu dvoru relevantn pedbnou otzku.K zodpovzen otzky poloen v nadpise tto kapitoly nm tak zst-vaj dv zkladn vodtka: postoj lenskch stt ES a text recepnsmrnice.

5 Smrnice Rady 2004/83/ES o minimlnch normch, kter mus splovat stt-n pslunci tetch zem nebo osoby bez sttn pslunosti, aby mohli dato postaven uprchlka nebo osoby, kter z jinch dvod potebuje mezinrodnochranu, a o obsahu tohoto postaven, ze dne 29. 4. 2004, publikovna v ed-nm vstnku Evropsk unie dne 30. 9. 2004 (dle jen kvalifikan smrnice).

6 K tomu, jak komplikovan se rodil konsensus pi pijmn procedurln smr-nice, srov. nap. KOSA, D. Smrnice o azylovm zen. Dostupn nahttp://www.migraceonline.cz (naposledy navtveno dne 10. 9. 2009).

7 Zajmavou otzkou je, pro tak nikdo neuinil.


Pokud jde o postoj lenskch stt ES, ty jsou (resp. alespo v ro-ce 2007 byly) rozdleny.8 Dvanct lenskch stt (Estonsko, Finsko,Francie, Litva, Lotysko, Maarsko, Nmecko, Rakousko, Rumunsko,Slovensko, Slovinsko a vdsko) zastvalo nzor, e se recepn smr-nice vztahuje i na zazen pro zajitn cizinc. Deset lenskch stt(Belgie, Bulharsko, esk republika,9 Itlie, Kypr, Lucembursko, Mal-ta, Nizozemsko, Polsko a Spojen krlovstv) mlo opan nzor. Vetech lenskch sttech (Portugalsku, ecku a panlsku) pak na tu-to otzku neexistovala jednoznan odpov. Pro plnost je nutn do-dat, e na Irsko a Dnsko se recepn smrnice nevztahuje.

Jde-li o druh vodtko, text recepn smrnice (v pvodnm znn)rovn umouje dvoj vklad, a to z nsledujcch dvod. Za prv, re-cepn smrnice nikde vslovn nestanov, e se aplikuje i na zazenna zajitn cizinc. Za druh, na zklad znn recepn smrnice lzepesvdiv argumentovat jak pro aplikaci recepn smrnice na zadr-en osoby, tak pro jej neaplikaci. Prvn vklad podporuje l. 13 odst.2 druh odstavec recepn smrnice interpretovan ve spojen s l. 2psm. j) te smrnice. Druh vklad se opr zejmna o a contrario ar-gument k nkolika lnkm recepn smrnice (jde zejmna o l. 6odst. 2, l. 7 a l. 14 odst. 8 recepn smrnice).

Prvn vklad (recepn smrnice se neaplikuje na zadren osoby)stoj na druhm odstavci l. 13 odst. 2 recepn smrnice, kter zn:lensk stty dbaj na to, aby tato odpovdajc ivotn rove byla za-jitna i osobm se zvltnmi potebami, kter se nachzej ve zvlt-nch situacch ve smyslu lnku 17, a zadrenm osobm. Jedin, coje tedy poteba poskytnout zadrenm adatelm o azyl, je odpovda-jc ivotn rove, tj. materiln podmnky pijet, kter jsou defino-vny v l. 2 psm. j) recepn smrnice jako takov podmnky pijet,

27

8 Ne uveden informace pochzej z vstup studie Odysseus Network z roku2007 o implementaci recepn smrnice do prvnch d lenskch stt ESzpracovan pro Evropskou komisi (dosud nepublikovno; star zprva dostup-n na http://ec.europa.eu/justice_home/doc_centre/asylum/studies/doc_as ylum_studies_en.htm). Srov. rovn Report from the Commission to the Coun-cil and to the European Parliament on the Application of Directive 2003/9/EC of27 January 2003 Laying Down Minimum Standards for the Reception of AsylumSeekers. Brussels, 26. 11. 2007, COM(2007) 745 final, str. 3.

9 Tento vklad se opr zejmna o 85a odst. 2 zkona o azylu: Prvn postave-n cizince vyplvajc z jeho umstn v zazen pro zajitn cizinc 3) nen pro-hlenm o mezinrodn ochran nebo podnm dosti o udlen mezinrodnochrany ( 10) doteno.


mezi kter pat ubytovn, strava a oacen, poskytovan ve form vc-nho plnn, penitch dvek nebo poukzek, a dle denn pspvky.

Proti tomuto restriktivnmu vkladu lze argumentovat a contrario l.6 odst. 2,10 l. 711 a posledn odrkou l. 14 odst. 812 recepn smr-nice. Z tchto ustanoven lze dovozovat, e recepn smrnice se apli-kuje na zadren adatele o azyl, pokud tato smrnice explicitn neu-mouje vjimku i vhradu k danmu ustanoven. Jinak eeno, podledruh vkladov alternativy se recepn smrnice obecn na zadrenadatele o azyl vztahuje a lensk stty ES mohou pijmout odlinou(rozumj mn vhodnou) pravu pro zadren adatele o azyl pouzetehdy, pokud to recepn smrnice vslovn dovoluje.13

Dal vkladov problm se skrv v definici zadren (detention,rtention). lnek 2 psm. k) recepn smrnice pod pojmem zadrenrozum zadren adatele o azyl lenskm sttem na uritm mst,kde je adatel zbaven svobody pohybu. Tato definice vak pod zadr-en potenciln zahrnuje nejen zazen pro zajitn cizinc v umslova smyslu (pro R viz 130151 zkona o pobytu cizinc14), alei ostatn ppady, kdy je adatel o azyl zadren na uritm mst, kde

28

10 lensk stty mohou vylouit uplatovn tohoto lnku, je-li adatel o azyl za-dren a bhem posuzovn dosti o azyl podan na hranici nebo bhem zeno prvu adatele na oprvnn vstup na zem lenskho sttu.

11 1. adatel o azyl se mohou voln pohybovat na zem hostitelskho lenskhosttu nebo na zem, kter jim tento stt vymez. Vymezen zem nesm naru-ovat nedotknutelnost soukrom a mus poskytovat dostaten prostor pro zaji-tn pstupu ke vem vhodm vyplvajcm z tto smrnice.2. lensk stty mohou z dvod veejnho zjmu nebo veejnho podku, ne-

bo je-li to nutn pro ely rychlho vyzen a innho proven dosti, sta-novit msto pobytu adatele o azyl.

3. Je-li to nezbytn, napklad z prvnch dvod nebo z dvodu veejnho po-dku, mohou lensk stty v souladu s vnitrosttnmi pedpisy nadit ada-teli, aby se zdroval na urenm mst.

4. lensk stty mohou podmnit poskytovn materilnch podmnek pijet se-trvnm adatel v konkrtnm mst pobytu urenm lenskmi stty....

12 Pro vjimen ppady mohou lensk stty pijmout pedpisy o materilnch pod-mnkch pijet odchyln od tohoto lnku, je se pouij po pimenou dobu, kte-r mus bt co nejkrat, pokud ( .) adatel o azyl je zadren nebo se nachz nahraninm pechodu v prostoru, kter nesm opustit.

13 Druh vklad mi pijde pesvdivj. Nicmn i tak zstv problm, e re-cepn smrnice k ad otzek spojench se zadrenm adatel o azyl ml. Ji-nmi slovy, recepn smrnice nestanov dn standardy (adu prv zakotve-nch v recepn smrnici nelze automaticky aplikovat na zadren adatele) anineposkytuje potebn vkladov vodtka.


je zbaven svobody pohybu (tj. pro R tedy i zadren podle 46 odst. 1 a odst. 3, 46a a 73 zkona o azylu15). Proti tomuto irok-mu vkladu pojmu zadren naopak mluv nap. ve citovan po-sledn odrka l. 14 odst. 8 recepn smrnice, kter vslovn rozli-uje mezi zadrenmi adateli a adateli nachzejcmi se na hraninmpechodu v prostoru, kter nesm opustit.

Aby vkladovch problm nebylo mlo, l. 7 odst. 3 recepn smr-nice vn do rozsahu pojmu zadren dal nejistotu.16 lnek 7odst. 3 recepn smrnice stanov: Je-li to nezbytn, napklad z prv-nch dvod nebo z dvodu veejnho podku, mohou lensk sttyv souladu s vnitrosttnmi pedpisy nadit adateli, aby se zdroval naurenm mst. Pokud bychom postupovali v souladu se zsadou ra-cionlnho zkonodrce, tak mus sloveso zdrovat (confine, demeu-rer) znamenat nco jinho ne sloveso zadret (detain, rtention). Re-cepn smrnice ale bohuel nikde nestanov, jak je rozdl mezi tmitodvma pojmy. Lze tak jen spekulovat, e povinnost zdrovat se na ur-itm mst omezuje toliko svobodu pohybu, zatmco povinnost strptzadren omezuje (krom svobody pohybu) i osobn svobodu.17

Lze shrnout, e pvodn znn recepn smrnice poskytuje pouzevgn vodtka k otzce jej obecn aplikace na zadren adatele o azyla rovn nejednoznan definuje pojem zadren. Tyto paliv otzkybyly odloeny do druh fze harmonizace spolenho evropskho azy-lovho systmu (dle jen SEAS 2.0).18 lensk stty EU tak zskaly

29

14 Zkon . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na zem esk republiky a o zmnnkterch zkon.

15 Nikdo pitom nezpochybuje aplikaci recepn smrnice na tato azylov zaze-n (a contrario 85a odst. 2 zkona o azylu); srov. rovn pozn. . 9.

16 A to ponechvm stranou tzv. nvratovou smrnice (2008/115/ES; srov. rovnpozn. . 29), kter pouv pojem zadren ve zcela jinm vznamu ne recepnsmrnice [viz preambulrn bod . 17 a l. 2 odst. 2 psm. a) nvratov smrni-ce]. Pro to, co je v recepn smrnici oznaovno jako zadren, pouv n-vratov smrnice jin pojem, a to zajitn (srov. zejmna l. 1518 nvratovsmrnice).

17 Srov. rovn tet st tohoto pspvku.18 Jedn se tak o uebnicov pklad tzv. incompletely theorized agreement on a ge-

neral principle , jak ji vnm (v ponkud odlinm kontextu) Cass Sunstein. Srov.SUNSTEIN, C. Legal Reasoning and Political Conflict. Oxford : Oxford UniversityPress, 1998, str. 3561; i novji SUNSTEIN, C. Incompletely Theorized Agree-ments in Constitutional Law. U of Chicago Law & Economics. Olin Working Pa-per No. 322.


jist as, aby v mezidob mezi SEAS 1.0 a SEAS 2.0 nali spolenoue. e toto hledn konsensu nen (a nebude) lehk, naznauje druhst tohoto pspvku.

2. NOVELIZACE RECEPN SMRNICE: QUO VADIS?

Novelizace recepn smrnice19 (spolen s novelou20 nazen Dublin II21)pedstavuje pedzvst pechodu od SEAS 1.0 k SEAS 2.0. V dob vy-dn tohoto sbornku by mly bt k dispozici rovn novely kvalifika-n a procedurln smrnice. Proces pijmn novely recepn smrni-ce zatm naznauje, e pechod od SEAS 1.0 k SEAS 2.0 nebude o nicleh ne samotn vytvoen SEAS 1.0.

Nejvtm jablkem svru pi novelizaci22 recepn smrnice se uk-zala prv otzka jej aplikace na zadren adatele o azyl. V oblasti za-dren adatel o azyl jde toti novela recepn smrnice velmi daleko.Na rozdl od pvodnho znn vnuje zadren pln tyi lnky (l. 811novely recepn smrnice), kter obsahuj 17 rozshlch odstavc.23

Pouh znn tchto ty lnk zabr piblin 2,5 strnky A4, a pro-to nebudu tato ustanoven reprodukovat ani je ble rozebrat (ostatnjejich vkladu se vnuje nkolik pspvk v tomto sbornku). Zam-m se tak pouze na obecn koment.

30

19 Nvrh smrnice Evropskho parlamentu a Rady, kterou se stanov minimlnnormy pro pijmn adatel o azyl, Brusel, 3. 12. 2008, KOM(2008) 815,2008/0244 (COD).

20 Nvrh nazen Evropskho parlamentu a Rady, kterm se stanov kritria a po-stupy pro uren lenskho sttu pslunho k posuzovn dosti o poskytnu-t mezinrodn ochrany podan sttnm pslunkem tet zem nebo osobou bezsttn pslunosti v nkterm z lenskch stt. Brusel, 3. 12. 2008,KOM(2008) 820, 2008/0243 (COD).

21 Nazen Rady (ES) . 343/2003 ze dne 18. nora 2003, kterm se stanov kri-tria a postupy pro uren lenskho sttu pslunho k posuzovn dostio azyl podan sttnm pslunkem tet zem v nkterm z lenskch stt,publikovno ve zvltnm vydn ednho vstnku EU pro pistupujc stty,kapitola 19, svazek 6, str. 109118 (dle jen nazen Dublin II).

22 Otzkou zstv, zda-li jde o pouhou novelizaci nebo o zcela novou smrnici.Zmny oproti pvodnmu znn recepn smrnice jsou toti v nkolika ppa-dech zcela zsadnho charakteru.

23 Zajmav je, e novela rovn ru bez nhrady problematick l. 7 odst. 3 p-vodn recepn smrnice.


Na zklad ve uvedench skutenost nen divu, e ada len-skch stt se postavila novele recepn smrnice na odpor. Nkterlensk stty vyaduj pouze zmrnn podmnek (nap. u soudnhopezkumu rozhodnut o zadren; viz l. 9 odst. 2 novely recepn smr-nice). Jin lensk stty jdou jet dle a poaduj odklad een ttoproblematiky, a to nap. s argumentem, e vzhledem ke komplexnostipravy zadren by tato otzka mla bt eena a v novele procedu-rln smrnice. O nekoncepnosti tohoto nvrhu nen pochyb, nicm-n se na nm dobe projevuje snaha najt jakoukoliv zminku pro(dal) odloen tohoto problmu.

Lze shrnout, e zastnci rozshlch prv a zruk adatel v oblas-ti zadren el tyem zkladnm problmm. Za prv, mezinrodnlidskoprvn standardy jsou v tto oblasti pomrn mkk,24 a tudchyb potebn pka na lensk stty. Za druh, hledn konsensu piabsenci patinho rozloen azylov zte (burden sharing) je velmitk. Pokud pohldneme na deset lenskch stt, kter nesouhlasi-ly s aplikac pvodn recepn smrnice na zadren adatele, najdememezi nimi prv zem s nejvtmi poty adatel o azyl v poslednchletech,25 kter se rozkldaj bu na jin (Itlie, Kypr a Malta26) i v-chodn hranici EU (Bulharsko a Polsko), a dle pmosk stty, kterjsou tradin astm clovm mstem adatel o azyl (Belgie, Nizozem-sko a Spojen krlovstv). Do tchto katulek nezapad pouze eskrepublika a Lucembursko.

Za tet, bohuel plat rovnice m komplikovanj kritria platpro zadren adatel, tm komplikovanj je jejich27 vyhotn. Ttozkonitosti jsou si vdomy vechny lensk stty ES, ale nejvce ji pociuj prv stty na vnj hranici ES. Konen tvrt potenciln

31

24 Srov. Saadi proti Spojenmu krlovstv, rozsudek velkho sentu ESLP ze dne29. 1. 2008, stnost . 13229/03; HAILBRONNER, K. Detention of Asylum Se-ekers. European Journal of Migration and Law, vol. 9, no. 2 (2007), str. 159172;i WILSHER, D. Immigration Detention and Common Asylum and ImmigrationPolicy. In BALDACCINI, A., GUILD, E., TONER, H. (eds.) Whose Freedom, Secu-rity and Justice? EU Immigration and Asylum Law and Policy. Hart Publishing,2007, str. 395426.

25 Srov. UNHCR: 2008 Global Trends: Refugees, Asylum-seekers, Returnees, Inter-nally Displaced and Stateless Persons, 16 June 2009, str. 1519.

26 Do tto skupiny spadaj rovn nerozhodn stty: Portugalsko, ecko a pa-nlsko.

27 Zde mm na mysli zamtnut adatele, kte nespluj podmnky pro udlenazylu (resp. doplkov ochrany).


problm spov ve skutenosti, e explicitnm zakotvenm rozshlpravy zadren do recepn smrnice dojde velmi pravdpodobnk judicializaci cel smrnice, tj. nejen jejich ustanoven tkajcch sezadren. Mnoha lenskm sttm ES naopak vyhovovala situace, kdyse v podstat recepn smrnice nesoudila, nebo jim to poskytovalo vt diskreci.

Ve uveden dvody vak rozhodn nemaj slouit jako filipika ve pro-spch zadrovn adatel o azyl. Domnvm se ale, e je dobr znt d-vody, pro nkter lensk stty kladou novele recepn smrnice takovodpor, a na zklad tchto dvod ppadn hledat uspokojiv een.

Krom explicitnho zakotven dovolench dvod zadren (l. 8odst. 1 a 2), zruk pro zadren adatele o azyl (l. 9), podmnek zadren(l. 10) a specifick pravy zadren zranitelnch skupin a osob se zvlt-nmi potebami (l. 11) obsahuje novela recepn smrnice jednu inovaci.

lnek 8 odst. 3 novely recepn smrnice toti stanov, e lenskstty zajist, aby vnitrosttn pedpisy upravovaly alternativy k zadre-n, jako nap. pravideln hlen u pslunch orgn, sloen finannzruky i povinnost zdrovat se na urenm mst. V nsledujc stise zamm prv na jednu z alternativ k zadren, a to na povinnostzdrovat se na uritm mst. Tuto konkrtn alternativu jsem si vy-bral z toho dvodu, e je ji v zkon o azylu na rozdl od ostatnch al-ternativ zmnnch v l. 8 odst. 3 novely recepn smrnice zakotvena(by dosud nen v praxi pouvna).

3. VZA S OMEZENOU ZEMN PLATNOST

Jednu z alternativ k zadren zmnnou v nvrhu l. 8 odst. 3 in finenovely recepn smrnice pedstavuje povinnost se zdrovat na uri-tm mst. Povinnost se zdrovat na uritm mst m v souasnmznn zkona o azylu svj ekvivalent ve vzu s omezenou zemn plat-nost, kter bylo do zkona o azylu zakotveno novelou . 57/2005 Sb.,a to konkrtn do 85b zkona o azylu.

Toto ustanoven zn nsledovn: (1) Platnost vza udlenho podletohoto zkona me bt v zjmu ochrany bezpenosti sttu, udren ve-ejnho podku, ochrany veejnho zdrav nebo v zjmu plnn mezi-nrodn smlouvy omezena jen na st zem.

32


(2) Pi omezen platnosti vza podle odstavce 1 mus bt zachovnapimenost mezi dvodem pro toto omezen a jeho dsledky. Pi posu-zovn pimenosti policie pihl zejmna k dopadm tohoto omezendo soukromho a rodinnho ivota cizince. zemn omezit platnost vzalze nejdle po dobu 3 msc od zahjen zen o udlen mezinrodnochrany.

Omezen zemn platnosti vza vydvanho cizincm po uinnmprohlen o myslu podat v esk republice o azyl nebo adatelmo azyl bylo pijato primrn s clem zabrnit zneuvn azylov proce-dury pro nelegln migraci z zem esk republiky do dalch stt(zejmna do Rakouska a Nmecka). Podle dvodov zprvy k zkonu. 57/2005 Sb. toti nebylo mono po dobu platnosti tohoto vza efek-tivn tomuto nedoucmu jevu zabrnit, nebo vzum platilo k poby-tu na celm zem republiky. Pohldnme ble na podmnky stanove-n v 85b zkona o azylu.

Prvn odstavec 85b zkona o azylu stanov, e vzum s omezenouzemn platnost lze vydat pouze ze ty taxativn uvedench dvod,a to v zjmu (1) ochrany bezpenosti sttu; (2) udren veejnho po-dku; (3) ochrany veejnho zdrav; nebo (4) v zjmu plnn mezin-rodn smlouvy. Pokud jde o rozsah omezen zemn platnosti, dvodo-v zprva k zkonu . 57/2005 Sb. uvd nsledujc: Vzhledemk cizincem deklarovanmu myslu podat v R o azyl a k tomu sevztahujc povinnosti dostavit se ve stanoven lht do urenho pij-macho stediska je dvodn (a logick) omezit zemn platnost vza natu st zem, kde se nachz pijmac azylov stedisko, resp. na ze-m, kterm vede nejkrat cesta do tohoto stediska. Vzhledem k tomu,e mi nen znmo, e by v praxi bylo toto ustanoven aplikovno, nel-ze urit, jak by MV postupovalo v praxi.

Obecn lze konstatovat, e na m menm zem dan vzums omezenou zemn platnost plat, tm jde o problematitj omezensvobody cizince. V takovch ppadech by bylo nutn obezetn vitdopad takovho vza na prvo na soukrom a rodinn ivot zakotvenv l. 8 mluvy o ochran lidskch prv a svobod28 (dle jen mluva)a l. 10 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen Listina),a to s pomoc testu proporcionality (viz ne k druhmu odstavci 85b zkona o azylu).

33

28 mluva o ochran lidskch prv a svobod (publ. pod . 209/1992 Sb.).


Dle je nutn zdraznit, e udlovat vza s omezenou zemn platnost sice explicitn umouje l. 7 odst. 1 a 3 recepn smrnice,nicmn l. 7 odst. 5 te smrnice (resp. l. 7 odst. 4 novely recepnsmrnice) zrove stanov, e lensk stt ES mus poskytnout ada-teli doasn povolen k oputn vymezenho zem (nap. kvli re-spektovn prva na soukrom a rodinn ivot), co 85b zkonao azylu neumouje. Z dvodu absence transpozice l. 7 odst. 5 re-cepn smrnice tak bude nutn postupovat v souladu s doktrnou p-mho inku ve prospch jednotlivce.29

Jak bylo zmnno ji ve, toto ustanoven nebylo dosud v esk re-publice aplikovno. V blzk budoucnosti tomu me bt jinak, a to vzhle-dem k povinnosti plynouc z l. 8 odst. 3 novely recepn smrnice.30 Z to-hoto dvodu odkazuji na potenciln problmy s vzem s omezenouzemn platnosti v Nmecku, kde je tento prostedek (tzv. Residenzpflicht)dlouhodob vyuvn (pro detailnj rozbor tohoto prostedku nenv tomto pspvku msto).31 Stoj za zmnku, e systm tzv. Residenzpflichtproel testem stavnosti ped nmeckm Spolkovm stavnm soudem32

a nedvno byl shledn Evropskm soudem pro lidsk prva rovn v sou-ladu s l. 2 Protokolu . 4 k mluv (svoboda pohybu).33

34

29 Srov. rozsudky Soudnho dvora ES ve vcech C-41/74 Van Duyn [1974] ECR1337; C-148/78 Ratti [1979] ECR 1629; C-8/81 Becker [1982] ECR 53, bod 25;a C-152/84 Marshall [1986] ECR 723 bod 47. Pro detailnj rozbor srov.PRECHAL, S. Directives in EC Law. 2. vyd. Oxford : Oxford University Press,2005, str. 216270.

30 Zde lze namtnout, e pravdivost tohoto tvrzen zle na tom, zda bude schv-len verze novely recepn smrnice obsahovat povinnost zakotvit alternativyk zadren. Pravdpodobnost schvlen tto povinnosti ze strany lenskch st-t ES je ale pomrn velk, nebo obdobnou povinnost obsahuje i tzv. nvrato-v smrnice. Srov. l. 15 odst. 1 smrnice Evropskho parlamentu a Rady2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o spolench normch a postupechv lenskch sttech pi navracen neoprvnn pobvajcch sttnch pslun-k tetch zem, kter vyaduje existenci alternativ (mrnj donucovac opat-en) k zajitn cizinc za elem vyhotn.

31 Srov. ble MARX, R. Kommentar zum Asylverfahrensgesetz. 7. vyd. Luchter-hand, 2008, str. 11281130; MCDONOUGH, P. Revisiting Germanys Resi-denzpflicht in Light of Modern E. U. Asylum Law. Michigan Journal of Internati-onal Law, Vol. 30, No 2 (2009), str. 515546; i obecn HATHAWAY, J. C. TheRights of Refugees Under International Law. Cambridge : Cambridge UniversityPress, 2005, str. 695719 (k tzv. Residenzpflicht zejmna str. 701).

32 Srov. nlezy nmeckho Spolkovho stavnho soudu BVerfGE 88, 187 (6. 6. 1989) a BVerfGE 96, 10 (10. 4. 1997).

33 Omwenyeke proti Nmecku, rozhodnut ESLP o pijatelnosti ze dne 20. 11. 2007,stnost . 44294/04.


Druh odstavec 85b zkona o azylu stanov (1) maximln dlku,po kterou lze zemn omezit platnost vza; a (2) povinnost dodrovatprincip pimenosti pi vydvn vza s omezenou zemn platnost.Maximln doba, po kterou lze omezit zemn platnost vza, je 3 msceod zahjen zen o udlen mezinrodn ochrany, tj. od podn dos-ti o udlen mezinrodn ochrany ve smyslu 10 zkona o azylu. Po-kud jde o princip pimenosti, MV je povinno pi omezen platnosti v-za zachovat pimenost mezi dvodem pro toto omezen a jehodsledky a pihlet zejmna k dopadm tohoto omezen do soukro-mho a rodinnho ivota cizince.

Prvo na soukrom a rodinn ivot je zakotveno v l. 8 mluvy a l. 10 odst. 2 Listiny a judikaturu k tmto lnkm lze analogickypout i pi vkladu 85b odst. 2 zkona o azylu. Jak bylo uvedeno jive v souvislosti s 85b odst. 1 zkona o azylu, cizinec mus mt na-vc v odvodnnch ppadech monost opustit vymezen zem (nap.z dvodu mrt rodinnho pslunka apod.).

Lze tedy shrnout, e vzum s omezenou zemn platnost je do-stupnou alternativou k zajitn adatel o mezinrodn ochranu v za-zen pro zajitn cizinc. Nicmn k souasnmu znn 85b zko-na o azylu lze mt dv vhrady. Za prv, do zkona o azylu bude nutntransponovat l. 7 odst. 5 recepn smrnice (resp. l. 7 odst. 4 nove-ly recepn smrnice), jen stanov povinnost orgn esk republikyposkytnout v odvodnnch ppadech adateli doasn povolenk oputn vymezenho zem. Za druh, bude nutn specifikovat ve-likost zem, na nm se bude muset adatel s vzem s omezenouzemn platnost pohybovat. Pokud by toti toto zem bylo definov-no velmi zce (nap. urit vesnice), hrozilo by poruen prva na svo-bodu pohybu a/nebo prva na soukrom a rodinn ivot.34

4. ZVR

V tomto lnku jsem rozebral nejprve aplikovatelnost pvodn recepnsmrnice na zajitn adatele o azyl. Odpov na tuto otzku je

35

34 ist teoreticky by bylo mon omezit i osobn svobodu (viz l. 5 mluvy a l. 8Listiny), nicmn v praxi si lze tko pedstavit vzum s omezenou zemn plat-nost, kter by umoovalo pohyb na tak malm zem, e by bylo mon vnuvaovat o poruen prva na osobn svobodu.


nejednoznan a definitivn ji vye a novela recepn smrnice. Pos-lze jsem identifikoval nkolik dvod, kter vedly k odporu ady len-skch stt ES pi pijmn novely recepn smrnice. Konen tet stse zamila na jednu z alternativ k zajitn adatel o mezinrodnochranu v zazen pro zajitn cizinc, a to na vzum s omezenou zem-n platnost. Zde jsem dospl k zvru, e vzum s omezenou zemnplatnost je dostupnou alternativou k zajitn adatel o mezinrodnochranu v zazen pro zajitn cizinc, nicmn s dvma vhradami.

Na zvr bych rd zmnil jeden potenciln negativn dopad zakot-ven preciznch pravidel tkajcch se zajitn adatel o azyl do re-cepn smrnice. Jak bylo zmnno ji v druh sti tohoto pspvku,ve vztahu zadren-vyhotn plat nevyhnuteln rovnice m kompli-kovanj kritria plat pro zadren adatel (a m vt prva ada-tel), tm komplikovanj je jejich vyhotn. Pokud tuto rovnici po-suneme o krok dle, plat, e m komplikovanj bude vyhotnzamtnutch adatel o azyl (a m vce bude prv brncch jejich vy-hotn), tm vce budou lensk stty ES brnit vstupu adatel na svzem (tj. obecn na zem EU).35

Zvyujc se standardy v oblasti pijmn adatel o azyl tak (bo-huel) paradoxn pispvaj k fenomnu, jen je oznaovn jako pev-nost Evropa. To samozejm automaticky neznamen, e je nutn v-ce zajiovat a vce vyhoovat, nicmn je vhodn vidt i druhoustranu mince. Tko lze toti vit tomu, e vrazn pokles adatelo azyl v EU v poslednch letech36 je dn (primrn) poklesem potuuprchlk obecn, a nikoliv (primrn) zpsnnm podmnek pro vstupuprchlk na zem EU.

36

35 By zde jistou roli hraj i jin faktory, jako nap. boj proti terorismu apod.36 Poet adatel o azyl v EU se od roku 2003 (do roku 2007) snil tm na po-

lovinu, a to z 337 235 dost o azyl podanch v 27 lenskch sttech EU v ro-ce 2003 na 186 890 dost v roce 2007. Viz Commission Staff Working Docu-ment accompanying the Proposal for a Directive of the European Parliament andof the Council laying down minimum standards for the reception of asylumseekers: Impact Assessment, Brussels, 3. 12. 2008, SEC (2008) 2944, str. 6.


Povolen vstupu adatele na zem a povinnost setrvatv pijmacm stedisku, srovnninstitut a jejich (ne)soulad se smrnic . 2005/85/ES

HANA LUPAOV*

Omezovn osobn svobody adatel o azyl nen v Evrop vjimen,pesto se li dlka doby, po kterou mohou bt adatel zadreni a ta-k dvody pro zajitn. V esk republice jsou momentln v zkon . 325/1999 Sb., o azylu a o zmn zkona . 283/1991 Sb., o Policiive znn pozdjch pedpis (v textu zkon o azylu), upraveny tidruhy zadren adatel, jeden v rmci tzv. letitnho zen ( 73 z-kona o azylu), druh v pijmacm stedisku na zem v souasn do-b ve Vynch Lhotch ( 46a zkona o azylu), tet po dobu tzv. dub-linskho zen ( 46 odst. 3). Ve svm pspvku se nebudu zabvatposledn uvedenm zadrenm adatel, ani zadrovnm cizinc pod-le 124, 124b a 129 zkona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na ze-m esk republiky (v textu zkon o pobytu cizinc).

Mj pspvek se zamuje na to, jak zruky mus mt adatelo mezinrodn ochranu v zen o mezinrodn ochran, pokud jsouumstni na letiti a nen jim povolen vstup na zem nebo v pijma-cm stedisku na zem a maj povinnost setrvat v nm. Z dvodustrunosti nebudu zkoumat soulad tzv. pijmacch podmnek v uve-dench azylovch zazench se smrnic . 2003/9/ES, kterou se sta-nov minimln normy pro pijmn adatel o azyl.1

Pokusm se strun srovnat zajitn adatel na letiti ( 73)a v pijmacm stedisku na zem ( 46a). Dle prozkoumm, zdav obou ppadech zajitn upravuje minimln zruky pro zen

37

V.

* Nejvy sprvn soud, Brno. Bratislavsk vysok kola prva, Fakulta prva,extern doktorandka.

1 V tomto ohledu odkazuji na zprvu Davida Kosae pro s Odysseus ohledn sou-ladu s pijmac smrnic. Tato zprva je dostupn na strnkch http://ec.eu-ropa.eu/justice_home/doc_centre/asylum/studies/docs/czech_republic_2007_en.pdf (pstup dne 4. 10. 2009).


o mezinrodn ochran smrnice . 2005/85 o minimlnch normchpro zen v lenskch sttech o piznvn a odnmn postavenuprchlka (v textu dle jen procedurln smrnice). Pot, co dospjik zvru, e smrnice stanov odchyln postup ne v bnm zenpouze pro zen o mezinrodn ochran na letiti, posoudm, zda mi-nimln zruky pro adatele na letiti podle l. 35 procedurln smr-nice jsou zajitny podle zkona o azylu.

1. ROZDLY MEZI POVOLOVNM VSTUPU A ROZHODOVNMO POVINNOSTI SETRVAT V PIJMACM STEDISKU

Na rozdl od zajitn adatel na letiti podle 73 zkona o azylu, za-jitn v pijmacm stedisku na zem bylo v zkon o azylu zavede-no a novelou . 379/2007 Sb. Akoliv jsou si na prvn pohled insti-tuty podobn, v nkolika ohledech se li.

Prvnm rozdlem je tzv. fikce nevstoupen na zem, zakotven v 73 odst. 11 zkona o azylu, vztahujc se na adatele na letiti. Na-opak, na adatele pobvajc v pijmacm stedisku na zem se tatofikce nevztahuje, adateli je tak udleno vzum za elem zen o ud-len mezinrodn ochrany podle 72 odst. 1. Praktick dopad tto fik-ce je sporn, zejmna s ohledem na judikaturu, e pesto, e se tatofikce uvd i v zkon, adatel spadaj pod jurisdikci eskho sttu.2

Druhm rozdlem je dopad dlky zen ve vci mezinrodn ochranyna zadren. Podle 73 odst. 4 zkona o azylu Ministerstvo o dostio udlen mezinrodn ochrany vyd rozhodnut nejpozdji do 4 tdnode dne uinn prohlen o mezinrodn ochran cizincem. V ppa-d, e Ministerstvo vnitra do tto doby nerozhodne, mus adateliumonit vstup na zem, tedy ukonit jeho zajitn. Ustanoven 46a dn obdobn ustanoven neobsahuje, co je zejm i dsledektoho, e na tento typ zajitn se nevztahuje l. 35 odst. 4 procedurl-n smrnice (viz dle st 2).

Domnvm se, e tento rozdl nem rozumn opodstatnn. elemasovho omezen zadrovn bez rozhodnut adatel na letiti je roz-lien mezi adateli, jejich dost by mohla bt odvodnn, a tmi,

38

2 Srov. nap. rozsudky NSS ze dne 15. 11. 2007, j. 9 Aps 5/2007-63, a ze dne22. 2. 2007, j. 2 Azs 156/2006-38 dostupn na www.nssoud.cz.


jejich dost je zjevn nedvodn.3 Prodlouen zadrovn po dobu a120 dn, jak to ob ustanoven umouj (srov. 46a odst. 1 a 73 odst. 9zkona o azylu), m vznam pouze tehdy, pokud v rmci 120 dn pro-bhne cel zen o mezinrodn ochran a zadren usnadn zen o vy-hotn nespnho adatele. Nen tedy jasn, pro by v pijmacmstedisku na zem na rozdl od pijmacho stediska na letiti mlibt zadrovni i adatel, jejich zen v prvnm stupni me pesh-nout tyi tdny, kdy se zjevn jedn o sloitj ppady a kde del za-drovn nebude slouit k usnadnn vyhotn.

Tetm rozdlem jsou dvody pro zajitn adatel (srov. 46aodst. 1 a 73 odst. 4 zkona o azylu). Ti z tchto dvod jsou v oboupijmacch stediscch toton: (1) nebyla spolehliv zjitna totonost,(2) adatel se prokazuje padlanmi nebo pozmnnmi doklady toto-nosti, nebo (3) se lze dvodn domnvat, e by adatel mohl pedsta-vovat nebezpe pro bezpenost sttu. Dal dva dvody mohou bt d-vodem pro zajitn pouze na letiti: (4) nebezpe pro veejn zdrav i(5) veejn podek.

Tyto dvody (krom dvodu 4) zjevn vychzej ze zvr EXCOM. 44 (XXXVII) 1986 o detenci adatel o azyl:4 [S] ohledem na trapyspojen s detenc, by se j stty normln mly zdret. Pokud je to nut-n, lze se k detenci uchlit jen na zklad zkona za elem oven to-tonosti; za elem zjitn skutenost, na nich se zakld dosto status uprchlka nebo o azyl; v ppadech, kdy uprchlci nebo adate-l o azyl zniili sv cestovn doklady nebo doklady totonosti nebo pou-ili padlan doklady, aby uvedli v omyl orgny sttu, kde hodlaj po-dat o azyl; nebo je-li to nutn k ochran veejn bezpenosti neboveejnho podku.5 Zvr dle pipomn l. 31 odst. 2 mluvyo prvnm postaven uprchlk.6

39

3 Srov. dvodovou zprvu k zkonu . 2/2002 Sb., kter pvodn zavedl letitnzen: Zvltn prava zen na letiti s uitm specifickch zkrcench lhtumouje prvotn, rychl a efektivn odlien osob, jejich dost je zjevn ne-dvodn, a zamez tak za splnn zkonem stanovench podmnek jejich vstu-pu na zem (nebude se jednat o cizince, kte jsou oprvnn k pobytu na ze-m podle zkona o pobytu cizinc). (draz doplnn).

4 Zvr EXCOM je dostupn na strnkch http://www.unhcr.org/refworld/do-cid/3ae68c43c0.html (pstup dne 5. 10. 2009).

5 K vkladu jednotlivch pojm doporuuji nahldnout do tzv. Revidovanch smrnicUNHCR o platnch kritrich a normch pro zajitn adatel o azyl, nor 1999.

6 Smluvn stty se zavazuj, e nebudou sthat pro nezkonn vstup nebo p-tomnost takov uprchlky, kte pichzejce pmo z zem, kde jejich ivot


V praxi jsou adatel mn asto zajitni v pijmacm stedisku nazem mimo jin i proto, e 46a neobsahuje jako dvod omezen svo-body veejn podek. Podle mch informac se nejastji v rozhod-nut o nepovolen vstupu odkazuje krom nezjitn totonosti (dvod 1)prv na dvod nebezpe pro veejn podek (dvod 5).7 Nejvysprvn soud v rozsudku j. 2 As 14/2009-50 ze dne 4. 5. 20098 uve-dl, e pokud adatel o mezinrodn ochranu picestoval do esk re-publiky na zklad vza do tet zem a toto vzum zneuil k podn -dosti o mezinrodn ochranu, lze toto jednn pokldat za nebezpenpro veejn podek. Tmto rozsudkem zruil rozsudek Mstskho sou-du v Praze, kter se naopak domnval, e takov vklad pojmu veejnpodek je pli irok, nebo podle nj by vichni adatel bez vzamohli bt na letiti zajitni.

Dvod veejnho podku je tedy v esk republice vykldn ex-tenzivnji, ne pedpokldaj zejmna Revidovan smrnice UNHCRo platnch kritrich a normch pro zajitn adatel o azyl z nora1999, kter podvaj vklad k l. 31 mluvy o prvnm postavenuprchlk a upesuj i vklad pojm v zvru EXCOM . 44.9 Podletchto smrnic by toti detence nemla bt opatenm trestajcm za

40

nebo svoboda byly ohroeny ve smyslu lnku 1, vstoup nebo jsou ptomni najejich zem bez povolen, za pedpokladu, e se sami pihls bez prodlen a-dm a prok dobr dvod pro svj nezkonn vstup nebo ptomnost.

7 K tomuto pojmu odkazuji na pspvek Mgr. Vry Honuskov v kapitole XV. sbor-nku.

8 Nejvy sprvn soud se i pes vyznn dvodov zprvy pikln k nzoru, eneexistence prvnho titulu, na zklad nho je cizinec oprvnn ke vstupu nazem R (platn povolen k pobytu i vzum), me bt dvodem k rozhodnuto nepovolen vstupu na zem R. Vzhledem k taxativnmu vtu dvod v usta-noven 73, pro kter ministerstvo cizinci vstup na zem nepovol, je jedinmvhodnm dvodem, pod nho lze podadit neexistenci prvnho titulu ke vstu-pu na zem, prv veejn podek, by se nejedn o podazen zcela pesn[srov. body 20 a 21]. Pokud stovatel dospl k zvru, e v ppad alobce exi-stuje monost, e by po rozhodnut, kterm by mu byl povolen vstup na zemesk republiky, postupoval do dalch zem schengenskho prostoru, jedn seo rozhodnut v mezch sprvnho uven ve smyslu ustanoven 73 odst. 4psm. c) zkona o azylu. Lze tedy shrnout, e rozhodnut stovatele bylo vyd-no v mezch sprvnho uven, nebo skutenost, e cizinec nedisponuje prv-nm titulem, kter by ho opravoval ke vstupu na zem esk republiky, m-e bt dvodem pro vydn rozhodnut o nepovolen vstupu na zkladustanoven 73 odst. 4 psm. c) zkona o azylu.

9 Dostupn na strnkch http://www.unhcr.org/refworld/docid/3c2b3f844.html(pstup dne 5. 10. 2009).


nelegln pobyt nebo vstup do zem nebo trestajcm za nesplnn ps-nch pravidel pobytu v jinch azylovch zazench. Tyto smrnice nemaj zvaznou povahu. Nicmn, s ohledem na to, e esk repub-lika kopruje dvody pro detenci uveden v zvru EXCOM . 44, by-lo by t vhodn se pidret vkladu jednotlivch pojm samotnmUNHCR. Opan pstup me v nkterch ppadech podle mho n-zoru bt i v rozporu s l. 31 mluvy o prvnm postaven uprchlk.

Rovn nelze nadit povinnost setrvat v pijmacm stedisku z dvo-du veejnho zdrav, co ale v souasn dob ji ani na letiti nen obvy-kl dvod pro nepovolen vstupu. Obecn se tedy 46a zkona o azyluvzthne zejmna na adatele, u nich nelze spolehliv zjistit totonost ne-bo kte se prokazuj pozmnnmi nebo padlanmi doklady totonosti.

tvrt rozdl se tk odlinho dopadu skutenosti, e kasan st-nost v tchto ppadech nem odkladn inek. Ani na jedno z zen senevztahuje 32 odst. 5 zkona o azylu, jen stanov vjimku a pizn-v odkladn inek kasanm stnostem ve vci mezinrodn ochranyex lege (srov. 46a odst. 8 a 73 odst. 8 zkona o azylu). Pokud je a-datel zajitn na letiti v dob prvn moci zamtavho rozhodnut kraj-skho soudu ve vci jeho mezinrodn ochrany, kasan stnost ve v-ci mezinrodn ochrany nem odkladn inek a cizinec je povinenvycestovat do 30 dn. adatel zajitn v pijmacm stedisku na ze-m, jejich aloba byla tak rozhodnuta v dob jejich pobytu na zem,jsou mrn zvhodnni v tom, e mus opustit zem do 30 dn ode dnerozhodnut o dosti o odkladn inek ( 46a odst. 8).

Na prvn pohled nepatrn rozdl znamen, e adatel na letiti bu-dou astji nuceni opustit zem ped rozhodnutm o jejich kasanstnosti, nebo podn dosti o odkladn inek nem na bh lhtyvliv. Samozejm, e i v tchto ppadech rozhodnut o piznn od-kladnho inku bude vst k odkladu vyhotn, nicmn v praxi m-e dochzet k tomu, e o odkladnm inku nebude rozhodnuto do ti-ceti dn od nabyt prvn moci rozhodnut krajskho soudu,a nespn adatel bude vyhotn ped rozhodnutm o dosti. To seme stt napklad v ppadech, kdy Nejvymu sprvnmu soudunen doruen spis stovatele v uveden ticetidenn lht, a tedy ne-m ani monost odkladn inek do tto doby piznat, pokud by st-ovatel splnil podmnky pro jeho udlen.

Ptm rozdlem je vslovn zakotven povinnosti ministerstva pe-zkoumvat po dobu platnosti rozhodnut, zda dvody setrvn

41


adatele v pijmacm stedisku trvaj v 46 odst. 4 vt prvn zkonao azylu. Tento pezkum se mus dt bez ohledu na to, zda byla podnaaloba proti rozhodnut nebo dost o optovn posouzen dvod propovinnost setrvat v stedisku. V ppad zadrovn na letiti je bezpo-chyby nutno, vyjdou-li najevo skutenosti zpochybujc zkonnost za-drovn, povolit adateli vstup na zem.10

2. PRAVA ZAJITN ADATEL V HRANINM ZENV PROCEDURLN SMRNICI

Podle l. 35 procedurln smrnice mohou lensk stty stanovit -zen, ktermi se na hranicch nebo v tranzitnch prostorch lenskhosttu rozhoduje o dostech podanch na tchto mstech. Smyslem to-hoto ustanoven je monost zachovat ni standardy zen pro ada-tele v tchto prostorch, piem ustanoven dle upesuje, kter z-ruky mus bt minimln zajitny. Tato zen se vztahuj zejmna naadatele, kte nespluj podmnky vstupu na zem lenskch stt(srov. bod 16 odvodnn smrnice).

Z uvedenho vyplv, e l. 35 se vzthne pouze na adatele na le-titi, nebo pijmac stedisko podle 46a nen ani na hranici aniv tranzitnm prostoru; navc adatel v nm pobvajc ji na zemjsou. To potvrzuje i dvodov zprva k zkonu . 379/2007 Sb., kdeodkaz na l. 35 smrnice obsahuje pouze 73 zkona o azylu.

Skutenost, e zajitn podle 46a zkona o azylu nen upravenoprocedurln smrnic, m za dsledek, e na adatele pobvajc a za-dren v pijmacm stedisku na zem se vztahuj vechny zrukynormlnho zen stanoven v procedurln smrnici, ne pouze mini-mum zruk, kter mus bt zajitny pro zen hranin podle l. 35procedurln smrnice. Na adatele zajitn v pijmacm stedisku sebude rovn vztahovat l. 18 procedurln smrnice, podle nho (1) lensk stty nezajist osobu pouze z toho dvodu, e se jedn o a-datele o azyl. (2) Je-li adatel o azyl zajitn, lensk stty zajist mo-nost rychlho soudnho pezkumu. I na adatele zajitn podle

42

10 Zadrovn pot, co odpadly dvody pro zajitn (napklad, kdy adatel ped-loil pas, kdy se zjistila jeho totonost, nebo kdy se zjistilo, e jde o osobu zra-nitelnou ve smyslu 73 odst. 7 zkona o azylu), by podle mho nzoru nespl-ovalo podmnku zkonnosti ve smyslu l. 5 odst. 1 psm. f) ELP.


46a zkona o azylu se ovem mohou vztahovat jin odchylky ze z-kladnch zsad a zruk, pokud budou spadat pod tzv. zvltn zenve smyslu l. 24 procedurln smrnice11, a pokud esk republika tuto monost odchlit se vyuila.

3. DVOJKOLEJNOST STANDARD PRO ADATELE V HRANINM ZEN V PROCEDURLN SMRNICI

Procedurln smrnice umouje stanovit dva rzn standardy pro a-datele umstn na hranicch podle toho, zda lensk stty v dob pi-jet smrnice obdobn zen ji mly zavedeno, i nikoli. Odlien senachz v odstavci prvnm a druhm l. 35 procedurln smrnice.

Podle l. 35 odst. 1 []lensk stty mohou v souladu se zkladnmizsadami a zrukami uvedenmi v kapitole II stanovit zen, ktermise na hranicch nebo v tranzitnch prostorch lenskho sttu rozhodu-je o dostech podanch na tomto mst. Podle l. 35 odst. 2 [n]eexi-stuj-li vak zen podle odstavce 1, mohou lensk stty s vhradouustanoven tohoto lnku a v souladu s prvnmi a sprvnmi pedpisyplatnmi k 1. prosinci 2005 zachovat zen, kter se odchyluj od z-kladnch zsad a zruk uvedench v kapitole II a ktermi se na hrani-cch nebo v tranzitnch prostorch rozhoduje o povolen vstupu na jejichzem adatelm o azyl, kte na tato msta picestovali a podali zde -dost o azyl.

Na prvn pohled se zd, e snen standard v l. 35 odst. 2 se vzta-huje pouze na rozhodnut o povolen vstupu, piem na zen o mezi-nrodn ochran se nadle vztahuj minimln zruky a zsady v ka-pitole II smrnice. Po prostudovn normativnho obsahu lnku 35odst. 3 je zejm, e snen standard se vztahuje na cel zen o me-zinrodn ochran. Procedurln smrnice toti pedpokld, e nepo-volen vstupu bude zrove rozhodnutm o neudlen mezinrodnochrany (srov. znn l. 35 odst. 4, posledn vta).12

43

11 Jde zejmna o pedbn posouzen opakovanch dost (oddl IV smrnice);nebo o zen, kde adatel pochz z evropskch bezpench tetch zem (oddlVI smrnice).

12 V ppad, e pslun orgn odmtne povolit vstup, uvede vcn a prvn d-vody, pro se dost o azyl povauje za nedvodnou nebo neppustnou (l. 35odst. 3 in fine). Srov. t BATTJES, H. European Asylum Law and InternationalLaw. Martinus Nijhoff Publishers, 2006, str. 302.


Z uvedench ustanoven smrnice vyplv, e lensk stty mohouzavst zen, v rmci nich budou rozhodovat o dostech podanchna hranicch nebo v tranzitnch prostorech. V ppad, e tato zenzavedou stty nov, mus tato zen splovat podmnky stanovenv kapitole II smrnice. Pokud zen po

Date post:	07-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	tourvel
View:	53 times
Download:	0 times

Azylový Systém 2010

Documents