ba_3_2015_web

20153od 2014 od 2014od 2014 RECENZOVAN A

SOPIS

Prvnick asopis R

dritel prestinho ocenn

2011, 2012 a 2014

Bulletinadvokacie

V Y D V E S K A D V O K T N K O M O R A

esk advoktn komora jednala se zstupci vldy Ochrana dat advokt v elektronickch loitch Legalizace vnos z trestn innosti a zdann zisk z neidentifikovatelnch zdroj Testy insolvence: Pro koho a pro? Dn v regionech: Advokti v Praze Vtzn prce kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2014

Jak ochrnit advoktn datav elektronickch loitch?lnek prof. Smejkala tete na str. 15-22.

XXIII. KARLOVARSK PRVNICK DNY Ve na str. 9-10.

BA_03_2015_obalka_tisk.indd 1 11.3.2015 15:52:56

obalka_tisks_1-2_2014.indd 2 2/3/2014 6:18:51 PMBez nzvu-1 1 5/19/2014 5:11:02 PM

BA_03_2015_obalka_tisk.indd 2 11.3.2015 15:53:17

Rozhodli jsme se zroit nae mnohalet zkuenosti a partnerstv s pednmi prvnmi odbornky v oblasti vzdlvn pro prvn praxi.Pesvdte se o kvalit semin Akademie C. H. Beck osobn a pihlaste se jet dnes. Tme se na Vs!

Pihlaste se na www.beck.cz e-mail: [email protected]

SPRVA CIZHO MAJETKU 9. dubna 2015 pedn JUDr. Jaroslav Svejkovsk a Mgr. Radan Marek, LL.M.

SPOLEN JMN MANEL14. dubna 2015 pedn Mgr. Michal Krlk, Ph.D.

NEKAL SOUT V PRVN PRAV, JUDIKATUE A PRAXI16. dubna 2015 pedn JUDr. Dana Ondrejov, Ph.D.

VLASTNICTV BYT21. dubna 2015 pedn JUDr. Marek Novotn

NHRADA KODY NA ZDRAV20. kvtna 2015 pedn JUDr. Jaroslav Svejkovsk

SMLUVN PRVO V OBANSKM ZKONKU V PRAKTICKM POJET21. kvtna 2015 pedn JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.

SPOLENOST S RUENM OMEZENM26. kvtna 2015 pedn JUDr. Josef Holejovsk

PESTUPKY V DOPRAV2. ervna 2015 pedn JUDr. Bc. Pavel Vetenk

BEZDVODN OBOHACEN9. ervna 2015 pedn Mgr. et Mgr. Jan Petrov, LL.M.

PODLOV SPOLUVLASTNICTV16. ervna 2015 pedn Mgr. Michal Krlk, Ph.D.

>

>

>

>

>

>

>

>

>

>

A4 Semine+DATA.indd 1 02.03.15 11:10

1WWW.CAK.CZ 11WWWWW.CA.CA.CAK.CCCZ

z prvn teorie a praxe

obsahBULLETIN ADVOKACIE 3/2015

BulletinadvokacieBulletin advokacie vydv esk advoktn komora v Praze (I 66 000 777)v agentue , spol. s r. o.www.impax.cz

asopis zapsan do Seznamu recenzovanch neimpaktovanch periodik R.Vychz 10x ron, z toho 2 dvojsla (1-2, 7-8). Petisk povolen jen se souhlasem redakce.

Adresa redakce:esk advoktn komoraNrodn tda 16, 110 00 Praha 1telefon: 221 729 011, fax: 224 932 989e-mail: [email protected], www.cak.czI: 66000777DI: CZ 66000777

Redakce:Pedseda redakn rady: JUDr. Petr Tomanfredaktor: JUDr. Pavel BlanickVkonn redaktorky: PhDr. Ivana Cihlov, JUDr. Hana RdlovTajemnice redakce: Eva Dvokov

Redakn rada:JUDr. PhDr. Stanislav Balk,prof. JUDr. Alexander Blohlvek, Dr.h.c., prof. JUDr. Jan Ddi, prof. JUDr. Jan Dvok, CSc., prof. JUDr. Ale Gerloch, CSc., JUDr. Vojen Gttler, JUDr. Vladimr Jirousek, JUDr. Ladislav Krym, prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc., doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D., prof. JUDr. Karel Marek, CSc., doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.,JUDr. Michal Mazanec, Mgr. Robert Nmec, LL.M.,prof. JUDr. Nadda Rozehnalov, CSc., prof. JUDr. Pavel mal, Ph.D., JUDr. Michal ilavsk

Objednvky pedplatnho zaslejte na adresu:AK, Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1,e-mail: [email protected] vtisku vetn dvojsel je 90 K, zvhodnn ron pedplatn 850 Kkrom potovnho, balnho a DPH. Advoktm a advoktnm koncipientm se rozesl zdarma. S reklamacemi pi problmech s distribuc se obracejte na p Dvokovou, e-mail [email protected], tel. 221 729 045.

Inzertn sluby zajiuje agenturaIMPAX, spol. s. r. o. Objednvky inzerce zaslejte na adresu [email protected], ppadn volejte na tel. 244 404 555 nebo na 606 404 953. Media kit a dal informace naleznete na internetovch strnkch www.impax.cz.

Cel znn kadho sla vychz t na internetu (www.cak.cz). Pednm rukopisu redakci vyjaduje autor souhlas se zveejnnm tak na strnkch www.bulletin-advokacie.cza v prvnch informanch systmech spolupracujcch s AK.

Toto slo vylo 18. 3. 2015 v nkladu16 250 vtisk.

Oblka: Shutterstock.comIlustran fota: Shutterstock.com a Jakub Stadler

Tisk: Impax, spol. s r. o.MK R E 6469ISSN 1210-6348

vodnkJi Veteka: O nezvislosti advokacie .....................................................3

AktualityDomovn prohldky advokt Michal ilavsk ...........................................4AK zaregistrovna v evropskm Rejstku transparentnosti Eva Indruchov ........................................................................................5AK jednala se zstupci vldy o zapojen do legislativnho procesu a dal spoluprci Hana Rdlov ...............................................................6Pedseda AK osobn poblahopl v Bruselu eurokomisace Jourov ......8Pozvnka na XXIII. Karlovarsk prvnick dny .........................................9Pozvnka na kongres Prvn prostor 2015 ............................................ 11Pozvnka na konferenci IBA v Praze ......................................................12Oznmen o ztrt advoktnho raztka .................................................12Pozvnka na konferenci Fungovn trustu ...........................................13 Aktuln v prvu Hana Rdlov ..............................................................14

lnkyOchrana dat advokt v elektronickch loitch Vladimr Smejkal ....................................................................................15Legalizace vnos z trestn innosti a zdann zisk z neidentifikovatelnch zdroj Ji Herczeg .............................................23Testy insolvence: Pro koho a pro? Michal ilavsk ................................29K form pln moci pi zaloen obchodn korporace aneb jakou zprvu nm pin usnesen NS sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 Petr ek ...............................................33Prvn jednn podle o. z. dsledky pro pracovnprvn vztahy Ladislav Jouza .......................................................................................34Nkolik poznmek k nhrad nklad zen v rozhodovac praxi Nejvyho soudu Petr Coufalk ..............................................................39Stdav pe veleben i proklnan Daniela Kovov .............................44

Z judikaturyForma pln moci k zaloen spolenosti s ruenm omezenm ...............49Komunikace mezi rodii jako faktor pi rozhodovn o stdav pi ........51

Z odborn literaturyDavid Kosa, Marek Anto, Zdenk Khn, Ladislav Vyhnnek: stavn prvo. Casebook (Jan Kysela) ....................................................54Ale Gerloch, Karel Beran a kol.: Funkce a msto prvn odpovdnosti v recentnm prvnm du (Jan Tryzna) ....................................................55Zdenk Kuera, Ji Gao: Zkon o mezinrodnm prvu soukromm. Komentovan vydn s dvodovou zprvou a souvisejcmi pedpisy (Kvtoslav Rika) ................................................................................56Renta nov, Ondej md a kol.: Manelstv (Radka Demjanov) ................................................................................57Peetli jsme za vs Jan Mates ..............................................................58Bulletin slovenskej advokcie pin... .................................................59

BA_3_2015.indd 1 11.3.2015 11:41:13

2 WWW.CAK.CZ22 WWWWWW CA.CA.CAK.CKK Z

BULLETIN ADVOKACIE 3/2015obsah

Sloupek Karla ermkaPrognostici, gnostici, agnostici a demiurgov ........................................61

Z esk advokacieDn v regionech: Advokti v Praze Petr Meduna .....................................62Z krn praxe Jan Syka .........................................................................64Z jednn pedstavenstev AK icha .......................................................65Pojitn profesn odpovdnosti z innosti svenskch sprvc Jana Lunerov .......................................................................................66Prbh a vsledky advoktnch zkouek, uznvacch zkouek a zkouek zpsobilosti, konanch v II. pololet roku 2014 .......................68

Mli byste vdtVtzn prce kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2014 Katarna Maisnerov ml. ..........................................................................69Pozvnka na VIII. ronk achovho turnaje v Bratislav .........................78Pednky a semine pro advokty a advoktn koncipienty ve vzdlvacch a kolicch stediscch AK ..........................................79

NakonecPrvnkovy zpisky Petr Hajn .................................................................80Kresba Lubomra Lichho ....................................................................81Vte, e Stanislav Balk .........................................................................81

Inhaltsverzeichnis ...............................................................................82Zusammenfassung/Summary ..............................................................83Table of Contents ................................................................................84

informace a zajmavosti

Ven autoi asopisuBulletin advokacie,

dme vs, abyste sv pspvky redakci poslali pokud mono ve formtu programu Microsoft Word (RTF nebo DOC), a to nejlpe elektronickou potou na adresu [email protected].

Texty:Formt zaslanch pspvk by ml odpovdat dkovn 1, psmo Times New Roman, velikost 12. V dnm ppad nepouvejte funkci Automatick slovn, Automatick odrky ani dal speciln formtovn textu. Odstavce oddlujte jenom enterem. Vyznaovn v textu provdjte pouze tun nebo kurzvou, v dnm ppad nepite proloen, nepouvejte podtrhvn text ani verzlky! Poznmky a vysvtlivky k textu tvote vhradn pomoc funkcionality programu MS Word Poznmky pod arou.

Tabulky:Tabulkov daje formtujte pomoc tabultor.

Fotografie a obrzky: Pokud k lnku chcete pipojit obrazov podklady, zalete je zvl ve formtu JPG, TIF nebo eps. Barevn fotografie by mly mt rozlien nejmn 300 dpi pi velikosti, v jak se budou reprodukovat, zaslan portrtn fotografie by mly mt nejmn 400 x 500 pixel. Obrzky v dnm ppad nevkldejte pmo do dokument!

Redakce uvt zejmna lnky kratho a stednho rozsahu. K pspvku pipojte vdy strun shrnut v rozsahu nejve deseti dk. Citace a odkazy provdjte dle platnch bibliografickch norem. Ppadn vydan autorsk korektury se provd elektronicky, e-mailem.

Ke kadmu pspvku dle pipojte estn prohlen, e lnek nebyl dosud

publikovn svoji barevnou portrtn fotografii telefonick spojen korespondenn adresu rodn slo bankovn spojen pro vyplacen honore informaci o svm profesnm psoben,

ppadn akademick, pedagogick i vdeck tituly

sdlen, zda jste pltcem DPH

Redakce si vyhrazuje prvo stylistickch, jazykovch a technickch prav text.

Instrukce autorm

z advokacie

BA_3_2015.indd 2 11.3.2015 11:41:41

BULLETIN ADVOKACIE 3/2015


vodnk

Nedvno uplynulo ptadvacet let od projevu tehdejho prezidenta SSR, pana Vclava Havla, pro ob snmov-ny Kongresu USA dne 21. nora 1990. Jeho obsah, kte-r vyvolal souhlasn potlesk poslucha, pro nj musel bt nkolikrt peruen, zstv i dnes aktuln. Nejas-tji citovanou st tohoto projevu jsou tato slova: as-to slym otzku, jak nm Spojen stty mohou dnes po-moci. M odpov je paradoxn, jako ostatn cel mj ivot: nejvc nm pomete, kdy pomete Sovtskmu svazu na jeho sice nezvratn, ale pesto nesmrn kom-plikovan cest k demokracii. Ve slovech Vclava Hav-la lze dnes vak nalzt i paralelu ve vztahu k advoktn-mu stavu.

Prezident esk republiky, Milo Zeman, k 1. bez-nu tohoto roku pijal demisi ministryn spravedlnosti prof. JUDr. Heleny Vlkov, CSc., a na jej msto v nejbli-ch dnech jmenuje JUDr. Roberta Pelikna, Ph.D., kter se tak stane v poad ji patnctm ministrem spravedlnos-ti v rmci samostatn esk republiky. Jednm ze zmr budoucho ministra m bt reforma advokacie spojen s re-formou justice, a to prostednictvm prodlouen dosavad-n tlet koncipientsk praxe o povinnou praxi, kterou by mli budouc advokti absolvovat na soudech. Prosazovan systm st m fungovat i opan. Absolventi prvnickch fakult, rozhodnut pro povoln soudce, by povinn proch-zeli prax v advoktn kanceli.

Proti tto vizi se oprvnn vymezili nkte zstupci advoktnho stavu, upozorujc, mimo jin, na nedou-c vznik personlnho propojen mezi soudy a advokaci v kontrastu se skutenost, e zkladnm atributem advo-kacie m bt nezvislost. Nezvislost, kter umouje ad-voktovi pln a peliv se vnovat ochran prv a zjm svho klienta, a to proti jinm subjektm, vetn sttu. Ne-zvislost, poadovan ust. 3 zkona . 85/1996 Sb., o ad-vokacii. esk advoktn komora je potom samostatnm veejnoprvnm subjektem sloucm k ochran tto nez-vislosti, a potamo tedy klient advokta.

Advokacii meme, spolu s dalmi prvnickmi profe-semi, zaadit do takzvan ir justice. Ty spolen psob k naplnn idel spravedlnosti pi vzjemn nezvislosti, obdobn jako esk republika v ranch 90. letech poma-lu smovala k politick pluralit, respektu k prvm n-rod na svbytnost a k trn ekonomice. Stejn jako esk republika byla v tto dob ovlivovna vztahy mezi evrop-

skmi stty, tak i na advokacii m vliv korelace mezi slo-kami ir justice.

Proto, chceme-li se ubrat k ve zmnnm idelm, musme pomoci veejn sprv nezvislost advokacie za-chovat.

JUDr. JI VETEKA,

len pedstavenstva AK

O nezvislosti advokacie

BA_3_2015.indd 3 11.3.2015 11:41:43

BULLETIN ADVOKACIE 3/2015BULLLLLETINNN ADVOKAKKK CIE 3/3/3/3//2012 5aktuality BULLETIN ADVOKACIE 3/2015

VE DNECH 9. A 10. NORA 2015 SE KONALA 15. SCHZE PEDSTAVENSTVA AK. KROM DALCH BOD SE PEDSTAVENSTVO OPTOVN ZABVALO TAK PROBLEMATIKOU DOMOVNCH PROHLDEK ADVOKT.

LEN PEDSTAVENSTVA JUDr. MICHAL ILAVSK K TOMU UVD:

Pedstavenstvo se po nko-lika mscch znovu zabva-lo domovnmi prohldkami advokt. V tto souvislosti pipomnm dvj zprvu z 6. schze pedstavenstva AK a rozshl rozbor pro-blematiky domovnch pro-hldek advoktnch kancel- z pohledu evropsk judika-tury (oboj naleznete v Bulle-tinu advokacie slo 4/2014). Pedstavenstvo se vnuje to-

muto tmatu trvale proto, e nezkonn prohldky naruu-j povinnou mlenlivost advokta, kter je zkladnm ped-pokladem pro poskytovn nezvisl prvn pomoci.

Pedstavenstvo nyn projednalo na sv norov sch-zi nvrh stanoviska trestnho kolegia Nejvyho soudu k otzce vkladu pojmu jin prostory, v nich advokt vyko-nv advokacii. Ztotonilo se s nzorem pracovn skupiny sekce AK, e stanovisko jde sprvnm smrem, kdy spo-juje ochranu listin, k nim se ve povinnost mlenlivosti advokta, s ochranou prv tetch osob, pro kter advokt vykonv svou profesn innost. Potvrzuje tezi, e advok-ti maj profesn mlenlivost uloenou v zjmu svch klient a pro jejich ochranu, nikoliv ve vlastnm zjmu.

Stanovisko pracuje s ustlenou judikaturou Evropsk-ho soudu pro lidsk prva, kter pojem obydl vykld extenzivn tak, e se vztahuje i na kancel doten oso-by, sdlo prvnick osoby, poboky a jin obchodn pro-story. Vykld pojem jin prostory, v nich advokt vyko-nv advokacii jako jakkoli prostor, kter souvis s v-konem advokacie a v nm se proto pravideln vyskytu-je vt mnostv informac o klientech a ji v psemn, elektronick i jin podob. Vedle sdla advokta tak jde napklad o poboku advoktn kancele, kancel ad-vokta v sdle obchodn spolenosti, j poskytuje prv-n sluby, vozidlo advokta nebo msta uren k archivaci i ukldn advoktnch spis. Potujc je, e psn pra-vidla pro provdn domovnch prohldek advokt vzta-huje i na specializovan servery uren k uloen, zpraco-vn a vyuvn dat na vzdlench potach pes inter-net (tzv. cloudy).

Nejvy soud navrhl AK, aby se zastnila projed-nn nvrhu stanoviska na zasedn trestnho kolegia dne 24. 2. 2015. Pedstavenstvo povilo ast na tomto zase-dn JUDr. Vladimra Papee s tm, aby dle zajistil ast JUDr. Tome Sokola a informoval na beznovm zased-n pedstavenstva o vsledcch jednn.

V souvislosti s tmatem domovnch prohldek advokt pedstavenstvo jet uloilo JUDr. Michalu ilavskmu a Mgr. Robertu Nmcovi pipravit nvrh reakce na nedv-n vysln esk televize, kter v diskusnm poadu Otz-ky Vclava Moravce pozvala k debat o tto problematice jen vrchn sttn zstupkyni v Praze JUDr. Lenku Brad-ovou. Jednostrannou a zavdjc interpretaci problema-tiky domovnch prohldek advokt a absenci dalch n-zor na toto tma (zejmna ze strany zstupc advokt-n profese) ve veejnoprvn televizi vnm pedstavenstvo AK jako poruen zkladnch zsad veejn sluby v ob-lasti televiznho vysln. Mezi ty pat poskytovn vy-vench a vestrannch informac a vytvoen prostoru k vyjden hlavnch nzorovch proud.

Domovn prohldky advokt

4 WWW.CAK.CZ44 CZ

Bulletin advokacie onlineVe ze svta advokacie naleznete na www.bulletin-advokacie.cz.

WWWWWWW C.C.CACAAAKK.CK

BA_3_2015.indd 4 11.3.2015 11:41:48

KB_profi_uver Pravnici 210x145 BulletinAdvokacie.indd 1 02.03.15 16:11

AK zaregistrovna v evropskm Rejstku transparentnosti

esk advoktn komora se registrovala v Rejstku transparentnosti, neboli rejstku zstupc zjmo-vch skupin, kter funguje na zklad interinsti-tucionln dohody mezi Evropskm parlamentem a Evropskou komis. AK se tak pipojila k a-

d advoktnch komor a dalch subjekt, kter se dobrovoln zavzaly k transparentnosti a mj. i k dodrovn kodexu cho-vn, kter stanov zkladn pravidla pro jednn s orgny EU.

Aktuln je v Rejstku zaregistrovno pes 7 000 subjekt, a to fyzickch i prvnickch osob. Pat mezi n mj. i advok-ti, advoktn kancele, advoktn komory i mezinrodn or-ganizace, jako je nap. Rada evropskch advoktnch komor.

Rejstk transparentnosti je zaloen na bzi dobrovolnosti, proel vak v nedvn dob zsadnmi zmnami. Pedevm je poteba upozornit na nov pravidla, kter stanov, e a na vjimky je nutn registrace v Rejstku pro organizace i oso-by samostatn vdlen inn, kte jsou zapojeni do innost spadajc do Rejstku, pokud se chtj astnit setkn s ko-misai, leny kabinetu i vedoucmi pracovnky generlnch editelstv. Nov Evropsk parlament tak vyaduje, aby byli re-gistrovni i ti, kdo chtj vystoupit na veejnch slyench parlamentu.

JUDr. EVA INDRUCHOV, vedouc odboru mezinrodnch vztah AK

BULLETIN ADVOKACIE 3/2015 aktuality

inzerce

BA_3_2015.indd 5 11.3.2015 11:41:56



PEDSEDA VLDY BOHUSLAV SOBOTKA SPOLEN S MINISTREM PRO LIDSK PRVA, ROVN PLEITOSTI A LEGISLATIVU A PEDSEDOU LEGISLATIVN RADY VLDY JIM DIENSTBIEREM DNE 3. BEZNA 2015 VE STRAKOV AKADEMII V PRAZE DISKUTOVAL SE ZSTUPCI DVANCTI PROFESNCH KOMOR O JEJICH ZALENN DO PROCESU TVORBY PRVNCH PEDPIS. ZA ESKOU ADVOKTN KOMORU SE JEDNN ZASTNIL JEJ PEDSEDA JUDr. MARTIN VYCHOPE A TAJEMNK AK JUDr. LADISLAV KRYM.

Clem historicky prvnho setkn tohoto druhu bylo oznait konkrtn tmata a zpsob spo-luprce v oblastech, kter jednotliv profesn komory gesn zajiuj, a shromdit pod-nty pro dal pravideln jednn zstupc vldy a profesnch komor.

Setkn pedchzela iniciativa prezident profesnch ko-mor vytvoit lep prvn prosted pro fungovn profesnch samosprv a jejich zapojen do legislativnho procesu, for-mulovan v Prohlen prezident profesnch komor. N-sledovala zmna Legislativnch pravidel vldy a Jednacho du Legislativn rady vldy, na jejm zklad se profesn komory, zzen zkonem, staly od 1. 1. 2015 pipomnko-vm mstem v rmci meziresortnho pipomnkovho ze-n, a to v ppad, e se nvrh prvnho pedpisu tk prvn regulace nebo oblasti jejich psobnosti. Vznamnou zmnou v rmci zmny Jednacho du LRV je tak monost komor astnit se jednn Legislativn rady vldy pi projednv-n tchto nvrh.

Je nutn na tomto mst pipomenout, e AK se podle-la na legislativnm procesu adu let prostednictvm svch zstupc v LRV, kter je v polovin loskho roku odvolala. Pokud v LRV jet advokti psob, pak jde vesms o ty ko-legy, kte psob pevn jako pedagogov i souasn v ji-nch oborech a jejich propojen na AK je prakticky nulov. Proto AK vyjdila opakovan siln znepokojen a rozaro-vn a apelovala na pslun msta, aby vedle zstupc prv-n teorie byli zastoupeni i praktit prvnci se zkuenostmi v legislativ a aby AK byla pipomnkovm mstem pi pro-jednvn zkon a jinch prvnch pedpis.

Konferenci zahjil pedseda AK Martin Vychope.

AK jednala se zstupci vldy o zapojen do legislativnho procesu a dal spoluprci

Z tiskov konference po jednn. Na snmku zprava pedseda AK Martin Vychope, prezident esk lkask komory Milan Kubek, pedseda vldy Bohuslav Sobotka a ministr Ji Dientsbier.

aktuality

BA_3_2015.indd 6 11.3.2015 11:42:00



Zstupci komor bhem prvn sti setkn postupn infor-movali premira Bohuslava Sobotku a ministra Jiho Dienst-biera o tom, co je ve vztahu k vld a sttu nejvce trp. Jed-nm z nejastji vyjdench problm byla rove spoluprce komor s jejich oborovmi ministerstvy. Pedseda vldy Bohu-slav Sobotka zdraznil oboustrannou potebu nov navzan spoluprce a slbil, e bude vce apelovat na sv kolegy minis-try, aby spoluprci s profesnmi samosprvami nepodceova-li a vyuvali ji k zefektivnn sv prce.

To uvtal JUDr. Martin Vychope, pedseda AK, nebo prv spoluprce s Ministerstvem spravedlnosti vykazuje ne-mal nedostatky a mezery a je zde prostor pro jej zlepen a zefektivnn. Jako aktuln problm, kter AK zaznamen-v, oznail zejmna problematiku splnn nkterch zkonem stanovench pedpoklad pro zpis adatele do seznamu ad-vokt vedenm Komorou a aktivity prvnickch i fyzickch osob, kter psob na trhu prvnch slueb, akoli k tomu ne-maj dn oprvnn.

Dal vc, na kter se astnci spolenho jednn shodli, je pnos komor ve vztahu k legislativnm nvrhm a naze-nm pichzejcm z EU. Profesn komory mohou bt v tom-to pro stt velmi uiten. Jednak maj na danou problemati-ku odbornky a zpracovanou expertizu, a t jsou asto dky svm pmm kontaktm a jednnm ve stechovch profesnch sdruench v Bruselu u konkrtnch nvrh smrnic nebo nazen EU mnohem dve, ne je m oficiln stt.

Druhou st setkn pak byla pracovn schzka zstupc profesnch komor u jen s ministrem Jim Dienstbierem. Jed-nali spolen o konkrtnch klovch problmech, napklad o obchzen povinnho lenstv v komorch ze strany rznch pseudoodbornk nebo o vlastnch principech innost ko-mor. Ministr Dienstbier pislbil dal dv setkn v prvn po-lovin tohoto roku, jejich tmaty by mly bt otzky oprv-nn a povinnost profesnch samosprv a dle poskytovn prvn pomoci v R.

JUDr. HANA RDLOV Foto: AD VLDY R

Pedseda AK Martin Vychope se zdrav s premirem Bohuslavem Sobotkou, s smvem pihl prezident esk lkask komory Milan Kubek.

BA_3_2015.indd 7 11.3.2015 11:42:04

BULLETIN ADVOKACIE 3/2015BULLLLLETINNN ADVOKAKKK CIE 3/3/3/3//2012 5aktuality


PEDSTAVITEL ESK ADVOKTN KOMORY SE JAKO JEDNI Z PRVNCH ZSTUPC ADVOKTNCH KOMOR SETKALI DNE 20. LEDNA 2015 S EUROKOMISAKOU PRO SPRAVEDLNOST, OCHRANU SPOTEBITELE A ROVNOST POHLAV. SCHZKA S Mgr. et Mgr. VROU JOUROVOU PROBHLA PMO V SDLE EVROPSK KOMISE V BRUSELU.

Pedseda AK JUDr. Martin Vychope komi-sace osobn poblahopl jmnem esk advo-ktn komory k tto vznamn funkci a zdraz-nil dleitost jejho portfolia, kter m dopad i na advokacii v Evrop. AK dlouhodob, sys-

tematicky a dsledn monitoruje evropskou legislativu, a to ji v ranch fzch pprav, co bylo i jednm z tmat rozho-voru s eurokomisakou Jourovou.

Jednn se dle zastnili JUDr. Antonn Mokr, msto-pedseda AK a tet viceprezident Rady evropskch advo-ktnch komor (CCBE), JUDr. et PhDr. Stanislav Balk, no-v vedouc esk delegace v CCBE, a JUDr. Eva Indruchov, Ph.D., LL.M., zstupkyn AK v Bruselu.

Odbor mezinrodnch vztah AK Fota: Copyright European Commision

Pedseda AK osobn poblahopl v Bruselu eurokomisace Jourov

Pedseda AK Martin Vychope gratuluje nov eurokomisace Ve Jourov, pihl zstupkyn AK v Bruselu Eva Indruchov.

Spolen foto. Zleva: Stanislav Balk, Antonn Mokr, Vra Jourov, Martin Vychope, Eva Indruchov.

Z jednn. Za AK zleva: Antonn Mokr, Martin Vychope, Eva Indruchov, Stanislav Balk.


BA_3_2015.indd 8 11.3.2015 12:02:39



aktuality

astnick poplatek: cena bez DPH 8 500 K, vetn DPH 10 385 KDal informace a registran formul naleznete na www.kjt.cz.

XXIII. konference Karlovarsk prvnick dny 3. 4. ervna 2015, Hotel Thermal, Karlovy Vary

STEDA 3. 6. 2015

Zahjen XXIII. konference JUDr. Vladimr Zoufal, advokt, Praha, viceprezident KJT

Smluvn pokuta v nov prav soukromho prva JUDr. Ing. Pavel Hork, Ph.D., pedseda sentu NS

Zajitn spolenho jmn manelJUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., Institut prva a ekonomie, PF UP Olomouc

K pojet dispozitivnho prva v o. z.prof. JUDr. Karel Eli, Dr., stav sttu a prva AV R

Nkter zsadn souvislosti nov pravy soukromho prva s postihem hospodsk a majetkov kriminality JUDr. Frantiek Pry, pedseda sentu NS

Aplikace zkladnch zsad zkona o veejnch zakzkch a zadvac smrnice v soudn praxi JUDr. David Raus, Ph.D., pedseda sentu KS v Brn

Trestn iny souvisejc se zadvnm a realizac veejnch zakzekprof. JUDr. Pavel mal, Ph.D., pedseda NS

ikanzn postup pi zadvn a realizaci veejnch zakzekJUDr. Ji Hes, senior prvnk EZ, a. s.

Problematika souten advokt o veejn zakzkyJUDr. Antonn Mokr, advokt, Praha, mstopedseda esk advoktn komory, viceprezident CCBE

Existuje skutkov limitace odpovdnosti sttu za nezkonn rozhodnut?prof. Dr. F. Westphalen, advokt, Koln nad Rnem, prezident KJT

Reorganizovat nebo restrukturalizovat?JUDr. Michal ilavsk, advokt, Praha

Promtnut principu a pari pasu v insolvennch zenchJUDr. Zdenk Krm, pedseda sentu NS

19:00 23:00 Slavnostn recepce

Vyhlen a pedvn cen spolenosti Karlovarsk prvnick dny.

TVRTEK 4. 6. 2015

Monistick systm akciov spolenosti R prof. JUDr. Jan Ddi, advokt, Praha

Ukonen asti ve spolenosti s ruenm omezenmJUDr. Petr uk, pedseda sentu NS

Ukonen vkonu funkce lena orgnu obchodn korporacedoc. JUDr. Ivana tenglov, PF UK, Praha, emeritn soudkyn NS

K problematice korporacprof. JUDr. Mria Patakyov, CSc., PF Univerzity Komenskho, Bratislava

Poadavky dle rakouskho prva na obchodn smlouvy (sluby apod.) poskytovan mateskou zahranin spolenost dcein spolenosti, ani by lo o zkonem pedvdanou smlouvu o pevodu zisku Dr. Michael Pucher, LL.M., Wirtschaftsuniversitt Wien

Monosti a limity vcnho dokazovn ped soudyprof. Dr. Reinhard Greger, Institut fr Konflikt und Verhandlungsforschung, Ebermannstadt

Nhrada kody v soutnm prvu podle nov Smrnice o soukromch alobch 2014/104/EUDr. Thomas Thiede, advokt, Wien

Problematika dodavatelskch vztah k obchodnm etzcmdoc. JUDr. Kristin Csach, PhD., PF Univerzita PJ, Koice

Ochrana slab strany (i z hlediska veejnch zakzek)prof. JUDr. Josef Bejek, CSc., PF MU, Brno

Bezbeh ochrana spotebiteledoc. JUDr. Jozef Vozr, CSc., stav sttu a prva, BratislavaJUDr. Ing. Andrea Borguov, editelka odboru prvnch slueb Slovensk pojiovny, a. s., Bratislava

Zvren ppitek + voln diskuse

V prbhu konference, dle asovch monost, vystoup ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikn, Ph.D. Dle je pedjmno vystoupen zstupce Vrchnho sttnho zastupitelstv.

PROGRAM KONFERENCE

BA_3_2015.indd 9 11.3.2015 11:42:26

lnky

ASOPIS

1 Acta Iuridica Olomoucensia2 Ad notam3 ANTITRUST 4 Ars notaria5 Bulletin advokacie6 Bulletin slovenskej advokcie7 asopis pro prvn vdu a praxi8 International and Comparative Law Review

Mezinrodn a srovnvac prvn revue9 Jurisprudence10 Justin revue11 Kriminalistika12 Notitiae ex Academia Bratislavensi

Iurisprudentiae13 Obchodn prvo14 Obchodnprvn revue15 Prvnhistorick studie16 Prvn rdce17 Prvn rozhledy18 Prvnk19 Prvny obzor20 Prvo a rodina21 Rekodifikace & Praxe22 Revue crkevnho prva23 Revue pro prvo a technologie24 Soudce25 Soudn rozhledy26 Sprvn prvo27 Sttn zastupitelstv28 Stavebn prvo Bulletin29 Trestnprvn revue30 Trestn prvo31 Veejn zakzky32 Zo sdnej praxe

VYDAVATEL

Univerzita Palackho OlomoucNotsk komora RSdruen KAIROSNotsk komora SResk advoktn komoraSlovensk advoktsk komoraMasarykova univerzita BrnoUniverzita Palackho Olomouc

Wolters Kluwer, a. s.Ministerstvo spravodlivosti SRMV R, odbor tisku a public relationEUROKODX

JUDr. Michal PospilC. H. Beck PrahaUniverzita Karlova v PrazeHospodsk noviny - EconomiaC. H. Beck Prahastav sttu a prva AV Rstav ttu a prva AV SRWolters Kluwer, a. s.Wolters Kluwer, a. s.Spolenost pro crkevn prvoMasarykova univerzita BrnoSoudcovsk unie RC. H. Beck PrahaMinisterstvo vnitra RWolters Kluwer, a. s.Spolenost pro stavebn prvoC. H. Beck PrahaWolters Kluwer, a. s.VIZEA, s. r. o.lura Edition

HODNOCEN (110)

RRRSRRSRRR

RSRRSR

RRRRRRSRRRRRRRRRRRRRSR

Hodnot se celkov rove zejmna z hlediska odborn rovn publikovanch pspvk, jejich aktulnost a informan pnos.Rozmez 1 - 10 (10 nejvce, 1 nejmn), hodnocen pouze jednoho asopisu je neplatn.

POCTA ZA NEJLEP JUDIKT za obdob 2014/2015

V oblasti judikatury aplikovateln v R za obdob 2014 2015 doporuuji pro vznamn pnos prvn praxi a teorii k ocenn:

JUDIKT: soud: _______________________ sp. zn.:_______________ ze dne ________publikovan v: ____________



Jmno, pjmen, titul: profese:

*Adresa: tel./e-mail:

* Prosme uvst pesn kontakt (e-mail, telefon, adresa), jinak Vs nebude mono vyrozumt o ppadn vhe.

Anketn lstek vyplte do 3. 6. 2015 do 15.00 hod. on-line na www.kjt.cz nebo zalete do 15. 5. 2015 na adresu Karlovarsk prvnick dny, 110 00 Praha 1, Nrodn 10. Anketn lstky dol do 15. 5. 2015 budou slosovny o vcn ceny (jejich doplovan seznam je uveden na www.kjt.cz). Statut Prestin ceny, Pocty judiktu i anketn lstek jsou k dispozici na www.kjt.cz. Prestin ceny budou udleny spolu s Autorskou cenou na slavnostn recepci konan dne 3. 6. 2015 v rmci konference v Karlovch Varech.

Anketn lstekPRESTIN CENA

pro nejlep prvnick asopis v esk a Slovensk republice v obdob 2014/2015

KARLOVARSK PRVNICK DNYSpolenost nmeckch, eskch, slovenskch a rakouskch prvnk

BA_3_2015.indd 10 11.3.2015 11:42:33



2015

BA_3_2015.indd 11 11.3.2015 11:42:34


BULLETIN ADVOKACIE 3/2015aktuality

Prask advokt JUDr. Zdenk Reme upozoruje, e pravdpodobn od 5. 1. 2015 postrd hranat obdlnkov advoktn raztko irok 4,2 cm, vka tisku 1,6 cm (viz nhled).

Raztko pozbv platnosti od 1. ledna 2015. Pokud se setkte s tmto raztkem na listinch, nen vyloueno, e bylo zneuito!

E-mail: [email protected], tel./fax: 224 930 982

Oznmen o ztrt advoktnho raztkaJUDr. Zdenk Reme

a d v o k tKemencova 8, 110 00 Praha 1

Tel./fax 224 930 982IO: 161 26025

Pozvnka na konferenci IBA v PrazeInternational Bar Association (IBA), kter sdruuje advokty a advoktn komory z celho svta a j je AK tak lenem, pod ve spoluprci s eskou advoktn komorou

ve dnech 20. 21. 5. 2015 v Praze

vron Bar Leaders' Conference.Konference s nzvem Controversy, credibility and a crisis: All in a days work for a bar association? je urena pro pedstavitele advoktnch komor i samotn advokty, se zjmem o aktuln problmy, kter se dotkaj advoktn profese.

Konference se bude konat v praskm hotelu Intercontinental, soust bude i spoleensk veer konan v Prask konzervatoi.

Upozorujeme, e konference bude probhat v anglickm jazyce a nebude tlumoena!

Veker informace jsou k dispozici na www.ibanet.org pod odkazem Conferences.

CITRON Operativn leasing pro soukrom osobyVhody operativnho leasingu, nejen pro advokty Vy jezdte, my se starme Vbr vozu je jen na vs Jezdte stle v novm Nulov akontace, platte pouze msn spltky Pojitn je v cen

CITRON C4 CACTUSC4 Cactus FEEL 1.2 PureTech 825399 K/msc

AUTA MOTOL s.r.o.Za Opravnou 1, Praha 5 Motol

PoP: 8.0018.00So: 9.0015.00

TEL.: 234 096 630WWW.CITROEN-PRAHA.CZ

Informujte se u ns o novm produktu RELAX

inzerce

BA_3_2015.indd 12 11.3.2015 11:42:35



Pozvnka na konferenci Fungovn trustu

NOVINKY C. H. BECKSvejkovsk/Marek a kol.

Sprva cizho majetku v novm obanskm zkonkuKoment 14001474 Koment uvd konkrtn ppady mon

aplikace komentovanch ustanoven, ob-sahu i smluv zakldajcch sprvu cizhomajetku.

Mimodn pozornost je vnovna sv-enskm fondm.

Autoi komentuj ustanoven eskho ped-pisu i srovnn s quebeckou pravou, ne-chyb historick exkurz.

2015, vzan v pltn, 568 strancena 990 K, obj. slo BK28

Objednvejte v eShopu na www.beck.czNakladatelstv C. H. Beck, s. r. o., Jungmannova 34, 110 00 Praha

tel.: 273 139 219, fax: 273 139 245, e-mail: [email protected]

Havel/tenglov/Ddi/Jindich a kol.

Zkon o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osobKoment

Koment vysvtluje novou prvn regu-laci na pozad novho hmotnho a pro-cesnho prva, piem pihl k otzkmzapojen not do rejstkovho procesu.

Pozornost je vnovna nejen obchodnmurejstku, ale tak tm ostatnm (nadanrejstk, spolkov rejstk apod.)

Dl jednotlivosti jsou propojovny s hmot-nm obanskm prvem, ale i s podzkon-nmi pedpisy.

2015, vzan, 416 strancena 990 K, obj. slo EKZ159

Svoboda/Tlkov/Vlil/Lev/Hromada

Zkon o zvltnch zench soudnchKoment'

Koment poskytuje vklad norem upra-vujcch konkrtn zvltn zen v kon-textu nov hmotnprvn pravy, kterje s procesnmi ustanovenmi spjata daleko intenzivnji, ne tomu bylo do31. 12. 2013.

Nkter zvltn zen od 1. 1. 2014 doznala zsadnch zmn, nkter jsouzcela nov (nap. zen o prohlen zanezvstnho).

Kolektiv autor tvo erudovan soudci,noti, advokti i akademici zabvajc secivilnm prvem procesnm.

2015, vzan, 1 056 strancena 1 490 K, obj. slo EKZ165

Pihlaste se na semin Akademie C. H. Beck na dan tma!Vce informac na www.beck.cz.

ZVEME VS NA MEZINRODN KONFERENCI FUNGOVN TRUSTU, KTER SE BUDE KONAT VE DNECH 15. A 16. KVTNA 2015 NA PRVNICK FAKULT UNIVERZITY KARLOVY, MSTNOST . 117, 1. PATRO, 15. 5. OD 9 DO 18 HODIN A 16. 5. OD 9 DO 14.30 HODIN.

Konference se bude zabvat tymi zkladnmi okruhy problm: majetkem, povinnostmi sprvce, dohledem nad jeho innost a problematikou mezinrodnho prva soukromho. Referenty jsou pedn experti na problematiku trustu, respektive obdobnch prvnch institut. Nejvznamnjm je profesor Lionel Smith, guru qubeckho trustu (fiducie), jeho koncepce byla pevzata do naeho obanskho zkonku.

Jednacm jazykem konference je vhradn anglitina. Tlumoen nen zajitno.

ast je zdarma. Pihlsit se mete na e-mailov adrese: [email protected].

Program naleznete na webovch strnkch AK www.cak.cz/Vzdlvn advokt/Akce jinch subjekt.

BA_3_2015.indd 13 11.3.2015 11:42:40

14 WWW.CAK.CZ1414 CZ

BULLETIN ADVOKACIE 3/2015aktuality

Z legislativy

Energetick ttek jen pro nkter domyVlastnci bytovch dom, administrativnch budov, stavebnci a spoleenstv vlastnk budou muset nechat zpracovat tzv. ener-getick ttek pouze v ppad prodeje nebo pronjmu. Plonou povinnost nechat tyto ttky zpracovat poslanci vypustili ze zko-na, kdy schvlili novelu zkona o hospodaen energi. Platit m od 1. ervence 2015.

Nov tovn tepla v bytech Snmovna schvlila novelu zkona, kter upravuje nov pravidla pro roztovn nklad na teplo a teplou vodu v bytech a sniuje vi pokut za zpodn s plnnm povinnost. Novelu nyn projedn Sent a inn by mla bt od 1. ledna 2016.

ir monosti oderpn majetku pachatelm Snmovna schvlila vldn novelu, kter roz monosti oderpn majetku lidem, proti kterm se vede trestn zen. Z pedlohy ale vypustila monost zajitn majetkovch nrok pokozenho ma-jetkem podezelho jet ped zahjenm sthn.

Finann stava Vlda schvlila nvrh stavnho zkona o rozpotov zodpovd-nosti, tzv. finann stavu. Zkon napklad pot se zzenm nrodn rozpotov rady a s dluhovou brzdou ve vi 55 procent HDP. Finann stava m zavst hlavn omezen pro zadluovn sttu, kter vyaduje i EU, ovem zkon omezuje i vi zadluen obc a kraj.

Novela o innosti pojioven Vlda schvlila nvrh novely zkona o pojiovnictv. Clem zmn je sjednotit normu s pravidly v EU, spolu s tm rozit pravomoci NB a zmnit zen rizik.

Ochrana nezadluenho z manel pi exekuci Majetek nezadluenho z manel mon bude pi exekuci vce chrnn. Vldn pedloha, kterou podpoil 25. nora 2015 stav-nprvn vbor snmovny napklad vyjme z exekuce polovinu pe-nz na bankovnm tu nezadluenho z manel, nejmn dvoj-nsobek ivotnho minima.

Trestnost ppravy pran pinavch penz Snmovna asi schvl vldn novelu, podle n by u pran pinavch penz a u podlnictv byla trestn i pprava tchto trestnch in. Novela trestnho zkonku, kterou podpoil stavnprvn vbor, rovn vslovn zakazuje podporu teroristickch skupin a roz-

iuje trestn in nepmho platkstv, zvyuje tresty za toky na informan systmy a zpsuje skutkov podstaty nkterch trestnch in z oblasti ivotnho prosted.

Seznam vc, kter exekutor nesm zabavit Snmovna mon roz a zpesn seznam vc, kter by exekutor nemohl dlunkovi doma zabavit. Omez pravdpodobn tak hra-du dluh nucenm prodejem nemovitost. pravy podpoil s nkte-rmi zmnami stavnprvn vbor.

Z judikatury

stavn soud dvakrt k povinnmu okovnstavn soud rozhodl 23. nora 2015, e Ministerstvo zdravotnictv me dle naizovat okovn dt a za vyhbn se tto povinnosti hroz nadle jejich zkonnm zstupcm pokuta a 10 000 korun. O zruen povinnosti dali rodie, kte vedli spor, nebo nezajistili okovn svho potomka takzvanou hexavakcnou. V dalm pt let starm ppadu, kdy dv matesk koly odmtly pijmout chlapce, kter nebyl kompletn okovn, pak dne 2. bezna 2015 stavn soud konstatoval, e dn okovn dtte zstv jednou z pod-mnek pro jeho pijet do matesk koly.

NSS povolil ministerstvu ruit star povolen hazarduMinisterstvo financ me ruit dve vydan povolen k provozovn hazardnch her, pokud se ocitnou v rozporu s novmi vyhlka-mi obc. Kompetenci ministerstva vbec poprv potvrdil Nejvy sprvn soud, kdy zamtl kasan stnost spolenosti Synot Tip.

Ze svta prva

Nov ministr spravedlnosti Prezident Milo Zeman jmenoval dne 12. bezna 2015 Roberta Pelikna ministrem spravedlnosti. Ve funkci nahradil Helenu Vlkovou, kter rezignovala k 1. beznu 2015.

Plzesk prvnick fakulta m akreditaci doktorskho programu Plzesk prvnick fakulta, kterou v roce 2009 otsl skandl s takzvanmi rychlostudenty, zskala po tm tyech letech akreditaci doktorskho studijnho programu. Akreditan komise na svm poslednm zasedn obnovila akreditaci doktorskho pro-gramu obansk prvo.

JUDr. HANA RDLOV

Aktuln v prvu

Bulletin advokacie onlineMnohem vce z legislativy, judikatury a celho svta prva pro vs denn pinme na www.bulletin-advokacie.cz.

WWWWWWW C.C.CACAAAKK.CK

BA_3_2015.indd 14 11.3.2015 11:42:47

lnkyBULLETIN ADVOKACIE 3/2015


prof. Ing. VLADIMR SMEJKAL, CSc., LL.M.

Policie se stle vce sna dostat k informacm advokt

Po cel rok 2014 byla jednm z dle-itch tmat esk advokacie otzka prohldek provdnch Polici R u advokt.

Jak bylo konstatovno ji v beznu, V posledn dob prudce narst jejich poet. V roce 2013 probhlo ptkrt vce prohldek ne v roce 2012 a dosavadn vvoj v roce 2014 naznauje dal nrst. Existuj ppady, kdy orgny inn v trestnm zen vyrbj z advokt spolupachatele jen proto, e dsledn hj zjmy obvinnch klient. Nen mon, aby orgny inn v trestnm zen nahrazovaly legitimn postu-py tm, e budou primrn ptrat po dkaznch prostedcch v komunikaci klienta s jeho advoktem. V pkazech k prove-den domovnch prohldek advokt se objevuj stle astji mlhav dvody jejich nazen typu ,Nalzt listiny, kter souvi-sej s trestnou innost klienta. To vede k obav, e policejn orgny mohou pracovat napklad na politickou objednvku, mohou si vybrat osobu nebo skupinu osob, kter chtj trestn sthat (ani zatm v pro), a teprve nsledn hledat nco, co by sthn odvodnilo v dvrn komunikaci tchto osob s je-jich advokty. By jen podezen, e k nemu takovmu me dochzet, je alarmujc. Clem prohldek advokt me bt tak snaha policejnch orgn o zastraovn obhajoby anebo prost jen znesnadnn vkonu advokacie znemonnm p-stupu k potam.1

e tomu tak me bt, konstatoval mj. i stavn soud, po-dle kterho Prolomen nezvislosti advokta bez zkonnch dvod znamen zsah jak do prv klient, tak do synallag-maticky danch povinnost a prv advoktovch souvisejcch s vkonem jeho povoln. Zadrovnm vpoetn techniky, ale tak informac a dokument v nich uloench, kter je advo-kt ze zkona povinen v rmci poskytovn prvnch slueb pimen evidovat ( 25 odst. 1 zkona o advokacii), a kter

k dnmu vkonu advokacie potebuje, v rozporu s procesnm stavem vci, je pak doteno advoktovo stavn zaruen pr-vo vlastnit majetek dle l. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, a ve svm konenm dsledku pedstavuje i zsah do prva podnikat a provozovat jinou hospodskou innost podle l. 26 Listiny zkladnch prv a svobod. Toto prvo toti zahrnuje i povinnost orgn innch v trestnm zen respek-tovat advoktovu povinnost mlenlivosti slouc jako ochrana klient advokta, a tedy advoktovu mlenlivost jako podmn-ku pro vkon advokacie, kter je advoktovou podnikatelskou innost.2

Dal prbh roku 2014 nasvduje stabiln zven tou-ze orgn innch v trestnm zen (OVT) dostat se k informacm nachzejcch se u advokt:

V roce 2013 probhlo 27 prohldek za ptomnosti zstupce AK, v roce 2014 pak 25 prohldek. V roce 2013 se chtl policej-n orgn seznmit s obsahem listin, kter podlhaj mlenlivosti, a nebyl mu udlen souhlas zstupce AK v 17 ppadech, v roce 2014 ale ji v 21 ppadech. Nsledn se orgny inn v trestnm zen v roce 2013 v sedmi ppadech a v roce 2014 ji dokonce v deseti ppadech neobrtily na soud. V roce 2013 tak rozhodo-valy soudy v deseti ppadech, z toho 4x byly listiny vydny zpt advoktm, 6x pak byly soudem zcela i sten vydny poli-cejnmu orgnu. V roce 2014 se ped soud dostalo jedenct vc, v esti dosud nebylo rozhodnuto, v jednom ppad byly listiny vrceny advoktovi, 4x byly zcela i sten vydny policejnmu orgnu.3

Princip ochrany advoktnho tajemstv je jednm z pil svobodn advokacie a prvnho sttu. Je symptomatick, e stle vce se sttn orgny sna k informacm o klientech i o advoktech samch dostat za kadou cenu.

Nosie informac

Hjemstv papru stle vce ustupuje zznamm v elektro-nick podob, a to z ady dvod:

BULLETIN ADVOKACIE 6/2014BULLETIN ADVOKACIE 3/2015

z prvn teorie a praxe

Ochrana dat advokt v elektronickch loitch

1 ilavsk, M.: Domovn prohldky advokt. Bulletin advokacie, 2014, . 4, str. 4.

2 Nlez stavnho soudu ze dne 28. 8. 2009, spis. zn. II. S 2894/08-2.3 Statistick daje esk advoktn komory.

BA_3_2015.indd 15 11.3.2015 11:42:51


BULLETIN ADVOKACIE 3/2015lnky

1. elektronick dokument je levnj jak z hlediska po-zen, tak pedevm z hlediska zpracovn a archi-vace,

2. elektronick dokument je bezpenj meme mt nad nm vt kontrolu (zen pstup), nezasko ns ztrta nebo odcizen (mme pece zlohy) a me bt nezfalovateln (pouijeme-li nstroje, jako jsou elek-tronick podpis, elektronick znaka, asov raztko a komunikujeme-li prostednictvm datovch schr-nek4).

To vidme prbn od roku 2000 v eskm prvnm du, kdy ponaje pijetm zkona o elektronickm podpisu byl zahjen pomal, le neodvolateln proces zrovnoprvnn paprovch dokument listin a dokument elektronickch (nazvanch tak datov zprvy5 nebo dokumenty v digi-tln podob6). Advokti velice rychle pochopili, e tvorba a pravy prvnch dokument a korespondence je pomoc pota daleko efektivnj. Nsledovalo zahjen zprvu pozvolnho, v souasnosti ale ji masovho uvn e-mai-l jako nejrozenjho nstroje pro komunikaci v rmci advokacie i s klienty, a to pesto, e pouvn zejmna tzv. freemailovch adres (typicky na Seznamu) hrani s nedo-statenou ochranou advoktnho tajemstv.7

adu let trvajc tlak na justici, na kterm se autor lnku vrazn podlel,8 nakonec pinesl i monost elektronickho podvn se zaruenm elektronickm podpisem a konen zsadn posun ke skuten bezpen zaruen komunikaci s orgny sttu prostednictvm datovch schrnek.9 Zrca-dlov s tm probhala i pestavba sttn sprvy a justice sm-rem k e-governmentu a objemy elektronickch informac a komunikace trvale narstaj. (K lednu 2015 bylo zzeno 630 131 datovch schrnek a proteklo jimi 242 milion zprv.)

Meme tedy ci, e dnes se tit informac pesunulo do elektronick podoby a listiny jsou stle vce nahrazovny elektronickmi dokumenty. Toto m sv vhody, ale jak se v souvislosti s domovnmi prohldkami nebo prohldkami jinch prostor, v nich advokt vykonv advokacii, ukazu-je, me to mt sv nevhody. Ale tak meme ci opan kdo je pipraven, nen pekvapen.

Abychom mohli dle pracovat souhrnn se vemi nosi-i informac, zrekapitulujme si, e jde ve vech ppadech o psemnosti nebo tak dokumenty, a to bez ohledu na pou-it nosi. Dokument meme vymezit jako kad pramen informac na njakm nosii, kter je uchovateln v ase.10 Co se tk psemnosti, pak je na ase, aby stle nkde petr-vvajc prvn a veobecn obyej povaovat pouze psem-nosti na papru za jedin mon psemnosti, byl nahrazen vnmnm technologicky neutrlnm. Pro psemnost je cha-rakteristick, e:

1. jde o hmotn nosi (substrt), obsahujc uritou informaci;

2. tato informace je na onen hmotn substrt nkm zapsna a souvis s nm,

3. je zapsna tak, aby mohla bt nsledn informace petena libovolnou, resp. k tomu urenou osobou.

Pro nkter psemnosti pak bude mon i s odstupem asu zjistit, kdo tuto informaci na nosi zaznamenal i ji podepsal, ppadn mus bt zjistiteln, e jako autor (vy-davatel, signat apod.) tto informace nen nikdo uveden (anonymn psemnost). Jak je vidt, tato definice nic ne-k o technologick realizaci zpisu, o fyzikln podstat hmotnho substrtu, o zpsobu, jakm se me libovoln osoba ujistit o obsahu psemnosti. Jinmi slovy, nepote-bujeme vbec mt materii ani zpsob zznamu na ni defi-novnu, protoe vdy se bude jednat o psemnost, pokud bude mt zznam trval charakter a informace me bt opakovan tena (to je zvisl pouze na fyzikln ivotnos-ti nosie).11

V souvislosti s prohldkami ust. 85b odst. 12 trestnho du hovo sice myln ve vztahu k ve uvedenm defini-cm, kdy k, e Listinou v odstavcch 1 a 11 se rozum jak psemnost, poppad jej st, tak i jin nosi informac., nicmn nelze pochybovat o tom, e v rmci prohldek u ad-vokt podle 85b se ochrana informac, na n se vzta-huje povinnost mlenlivosti advokta, vztahuje na jakkoliv nosie informac bez ohledu na jejich fyzikln podstatu. Pojem nosi informac byl zaveden do eskho prv-nho du v rmci ustanoven 257a, je bylo do zkona . 140/1961 Sb., pedchozho trestnho zkona, zaazeno zkonem . 557/1991 Sb. s innost od 1. ledna 1992 jako jeden z prvnch potaovch delikt.

Obecn vzato je nosi informac jakkoliv nosi, na kterm je informace zapsna. Dokonce nemus bt za-psna ani trvale napklad v operan pamti potae. To, e od samho potku, kdy zkonodrce zalenil ten-to pojem do eskho prvnho du, se uvaovalo o no-sich pouze a jen v souvislosti s vpoetn technikou, bylo dno vkladov. Ji v komenti k pedchoz prvn prav se uvd k nosii dat: Je to materil, do kterho nebo na kter lze zaznamenat data a z kterho lze data opt zskat. Na nosii mohou bt informace uloeny zpra-vidla prostednictvm magnetickho, optickho nebo elek-tronickho zznamu. Me mt konkrtn podobu pevnho disku, diskety, optickho disku, magnetick psky, operan pamti, ipu atd. Nosiem informace v tomto smyslu nen pouh zznam zvuku, zznam kinematografick ani video zznam, i kdy jsou na magnetick psce. Na druh stran

4 Podrobn viz Mates, V., Smejkal, V.: E-government v esk republice. Prvn a technologick aspekty, 2. vydn, Leges, Praha 2012.

5 Viz zkon . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu, ve znn pozdjch pedpis.

6 Viz zkon . 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov slub, ve znn pozdjch pedpis.

7 Smejkal, V.: Povinnost mlenlivosti advokta a elektronick komunikace, Bulletin advokacie, 2007, . 10, str. 17-22.

8 Viz nap. Smejkal, V.: Doruovn v eskm prvnm du, Justin praxe, L.,2002, . 10, str. 572-603 nebo Smejkal, V.: Jednotn zkon o podvn a doruovn? Prvn rdce, 2007, . 10, str. 4-9.

9 Viz Smejkal, V.: Zkon o elektronickch konech a autorizovan konverzi dokument, Bulletin advokacie, 2009, . 6, str. 28-34, Smejkal, V.: Dal informace k datovm schrnkm a konverzi dokument, Bulletin advokacie, 2009, . 7-8, str. 22-24, Smejkal, V.: Datov schrnky po roce, Prvn rdce, XVIII., 2010, . 7, str. 4-13, Mates, P., Smejkal, V.: Zzen datov schrnky jako subjektivn prvo, Prvn rozhledy, XXII., 2014, . 1, str. 30-32.

10 Mates, P., Smejkal, V.: Dokumenty budoucnosti, Data Security Management, II., 1998, . 5, str. 34 a nsl.

11 Mates, V., Smejkal, V.: E-government v esk republice. Prvn a technologick aspekty, 2. vydn, Leges, Praha 2012, str. 246 a nsl.

BA_3_2015.indd 16 11.3.2015 11:42:55



lze za nosi informac povaovat prostedek, kter nen p-sluenstvm potae (nap. elektronick di obsahujc da-tabanku s daji).12

Je tedy zejm, e od samho potku se neuvaoval nosi informac v nejobecnjm slova smyslu, tj. jako jakkoliv nosi obsahujc informace zapsan analogovm zpso-bem na papr, vytesan do kamene, na njakm plaktu, dopravn znace apod., ale vlun jako nosi digitlnch informac.

V dnes aktulnm komenti dolo pouze k tomu vvo-ji, e autoi zapomnli na osobn die, dnes ji prakticky nepouvan, a krom potae jako takovho (operan pa-m a pevn disk) a nosi typu CD/DVD/USB pipoutj jet mobiln telefon.13

Samozejm, e takov vet je pkladm a mohl by bt daleko ir o vechny dal mon nosie obsahujc digi-tln data: magnetick psky (typicky pouvan pro zlo-hovn diskovch pol), pamov karty (pouvan obec-n v elektronice v digitlnch fotoapartech, penosnch potach, mobilnch telefonech, pehrvach apod.). Dle nzoru autora bychom ale za nosie informac mli oznait vechna zazen, zpsobil k tomu, aby uchovvala pede-vm, ale nejen digitln informace; tedy i mobiln telefony, tablety, teky elektronickch knih a zejm bychom mohli sem zaadit i GPS navigace, digitln zznamnky zvuku a obrazu (iPod, diktafony) apod.

Toto vchodisko je velmi dleit pro dal obsah a el tohoto pspvku, nebo jak meme zjistit i z existujc judikatury, pedmtem zjmu policie dnes nejsou jen doku-menty, ale veker zznamy informac nachzejc se na li-bovolnch nosich nap. v mobilnch telefonech.14

Msto vkonu advokacie

Po vydn rozhodnut Mstskho soudu v Praze, kter pi-stoupil pomrn neortodoxn k definovn toho, co je v dob informan spolenosti msto vkonu advokacie, je teba vce ne kdykoliv jindy vnovat pozornost zpsobu, jakm advokt ukld sv data na nosie informac. A to i pesto, e prakticky ve stejnou dobu se stejnou problematikou zabval soud vyho stupn Vrchn soud v Olomouci a dospl k odlinm zvrm.

Technicky me mt advokt data, tkajc se innosti sv kancele a tedy i svch klient, kter je povinen chrnit po-dle ust. 21 zkona o advokacii,15 kdekoliv. Tedy na nosii dat on-line, co me bt osobn pota nebo server v jeho kanceli, ale tak sever nebo datov loit (mdn dnes nazvan cloud viz dle) nachzejc se jinde. Ono jinde me bt v jinch prostorch jeho advoktn firmy, a u m jakoukoliv prvn formu, i doma, me bt u jinho ad-vokta (nap. pi prci ve sdruen), ale me bt u subjektu, jeho pedmtem innosti je poskytovn slueb v oblasti informanch systm (provoz datovho centra obsahujc-ho nkolik, ale i mnoho set server a diskovch pol). Sem

12 mal, P., Pry, F., Rizman, S.: Trestn zkon. Koment, 5. vydn, C. H. Beck, Praha 2003, str. 1456.

13 mal, P. a kol., op. cit.14 Viz nlez stavnho soudu ze dne 25. 11. 2010, spis. zn. II. S 889/10-1,

k prohldce v kanceli advokta, povinnosti mlenlivosti a nahrazen souhlasu zstupce esk advoktn komory v trestnm zen, tkajc se mj. zjitn dat na zajitnch mobilnch telefonech.

15 Lze se domnvat, e poadavek podle 21 odst. 1 je jasn a zahrnuje ve, co se tk jeho innosti v rmci advokacie: Advokt je povinen zachovvat mlenlivost o vech skutenostech, o nich se dozvdl v souvislosti s poskytovnm prvnch slueb.

Ilustran foto

BA_3_2015.indd 17 11.3.2015 11:42:57



bychom mohli zahrnout i data nachzejc se u osob posky-tujcch sluby elektronickch komunikac (poskytovatele e-mailovch, webovch a dalch slueb) a v informanch systmem vedench tetmi osobami, stt nevyjmaje (typic-ky informan systm datovch schrnek). A aby byla vc jet sloitj, advokt dokonce nemus mt ani programy, s nimi zpracovv sv data, protoe existuj sluby posky-tujc i programov vybaven typicky tzv. cloud computing.

Ust. 85b tr. du hovo o provdn domovn prohldky nebo prohldky jinch prostor, v nich advokt vykonv ad-vokacii. Ji na prvn pohled tedy nejde o sdlo ve smyslu 13 zkona o advokacii. Analogii bychom nali u podni-katel, kte maj urenou adresu zapsanou ve veejnm rejstku, piem nezapisuje-li se fyzick osoba jako pod-nikatel do veejnho rejstku, je jeho sdlem msto, kde m hlavn obchodn zvod ( 502 o. z.), poppad kde m bydlit ( 429 o. z.). Podnikat ale me tak v poboce i odtpnm zvodu ( 503 o. z.), ale vlastn kdekoliv, ani by musel k tomu uinit njak dal formln prohlen.

Tto interpretaci nasvduje i usnesen Vrchnho sou-du v Olomouci ze dne 30. 4. 2014, . j. 6 To 24/2014 a 6 To 25/2014, podle kterho Vkonem advokacie ve smyslu ust. 85b odst. 1 tr. . je mnna veker innost advokta, nikoli jenom innost v mst a sdle advokta, registrovanm u esk advoktn komory. Soud mj. konstatoval, e Co je vkonem advokacie, vyplv z 1 zk. . 85/1996 Sb., o advokacii, a to, e tmto je poskytovn prvnch slueb. V ustanoven 1 odst. 2 cit. zk. je pak uvedeno, co se rozum poskytovnm prvnch slueb, kdy se jedn o zastupovn v zen ped soudy a jinmi orgny, obhajobu v trestnch vcech, udlovn prvnch porad, sepisovn listin, zpracovvn prvnch rozbor a dal formy prvn pomoci, jsou-li vykonvny soustavn a za platu. adu tchto innost me advokt vykonvat ve svm registrovanm sdle, ale jak vyplv z uvedenho, ne vechny. Sem pat nap. zen ped soudy i jinmi orgny, prvn pomoc v sdlech prv-nickch osob apod., kdy tyto innosti ji nejsou logicky vz-ny na registrovan sdlo advokta tak, jak z tto skutenosti vychz sttn zstupce v napadenm usnesen. Z citovanho zkonnho ustanoven ani nen patrno, e by vkon advokacie byl vzn na registrovan sdlo konkrtnho advokta. Je tedy mono konstatovat, e advokt me a tak vykonv advo-kacii na rznch mstech, odlinch od svho registrovanho sdla u esk advoktn komory. Z uvedenho je pak mono jednoznan dovodit, e advokt, jakoto osoba s volnou pra-covn dobou, me a tak vykonv advokacii v rzn form i v mst svho bydlit. Ochranu zde nepov ten konkrtn advokt, nbr listiny a nosie, na kter se vztahuje povinnost mlenlivosti, odvjejc se od smlouvy uzaven mezi klientem a advoktem v rmci poskytovn prvn pomoci.

Zdlo by se, e je ve jasn: mstem vkonu advokacie je kad msto, kde advokt vykonv advokacii, tedy posky-tuje prvn sluby ve smyslu 1 zkona o advokacii, a kde se nachzej i mohou nachzet listiny a nosie informac, na kter se vztahuje povinnost mlenlivosti.

Zcela opan ale pistoupil k definovn msta vkonu advokacie Mstsk soud v Praze, kter, akoliv jak sm uvedl si je pi tto vaze vdom vyvjejc se judikatury i rozhodnut Vrchnho soudu v Olomouci ze dne 30. dubna 2014, sp. zn. 6 To 24/2014, a vzal v potaz, e advokt me tak vykonvat advokacii na mstech odlinch od svho re-gistrovanho sdla u esk advoktn komory, pesto vak dospl k zvru, e v tomto konkrtnm ppad se o takov msto nejedn a nebyla splnna podmnka dle 85b odst. 1 tr. du. Soud uvedl, e Advokt me vykonvat advokacii na mstech odlinch od svho registrovanho sdla u esk advoktn komory. Za msto vkonu advokacie vak nelze po-vaovat prostory slouc k schov datovch server, na nich m advokt uloena sv data, a tud nen teba ptomnosti a souhlasu zstupce Komory k seznmen orgnu provdjc-ho kon s daty na serverech, kter mohou obsahovat informa-ce, na n se vztahuje povinnost mlenlivosti advokta.16

m se liil tento ppad od ppadu posuzovanho Vrch-nm soudem? Jak se uvd v usnesen, ve vci podezen ze spchn zvl zvanch zloin byly zajitny pi pro-hldce jinch prostor na zklad pkazu k prohldce jinch prostor, vydanch soudcem Obvodnho soudu, tzv. otisky disk ze server nachzejcch se v tzv. hostingovm centru Nagano, tedy datovm centru provozovanm jednm z nej-vtch poskytovatel ICT slueb, spolenost O2 Czech Republic, a. s., v objektu vlastnka Prospec Nagano, a. s. Podle usnesen soudu se zde nachzely tak datov servery spravovan spolenost PROCUSYS, a. s., na nich se podle tvrzen advoktn kancele mly nachzet daje klient ad-voktn kancele. Pitom PROCUSYS, a. s., se mla podle policie podlet na veden etnictv spolenost, kter mly erpat nadmrn odpoty dan z pidan hodnoty. Soud tedy k vci pistoupil tak, e:

1. ze spisovho materilu dnm zpsobem nevyplv, e se mlo jednat o prohldku jinch prostor, v nich advokt vykonv advokacii,

2. jedn se o loit server extern etn spolenosti, tedy msto, kter ze sv povahy nen mstem, kde advo-kt vykonv advokacii.

Z dikce ust. 1 odst. 2 zkona o advokacii tedy dovodil, e mstem vkonu advokacie rozhodn nejsou prostory slou-c k schov datovch server.

Dsledky argumentace soudu mohou bt fatln, a to i kdy abstrahujeme od nkterch dalch, pomrn speci-fickch okolnost ve popsan vci, z nich lze dovozovat, e se vechny zastnn strany snaily na sebe njak vy-zrt. Ale co se tk meritu vci, jak uvd koment k tomu-to rozhodnut, Postup podle 85b trestnho du je tedy po-dle nzoru soudu aplikovateln jen v pomrn zce vymezen skupin ppad v kanceli (registrovanm sdle) advokta, v jeho obydl a ppadn v dalch prostorch, kde se mohou pravideln ve vtm mnostv nachzet listiny se skutenost-mi, je jsou chrnn povinnost mlenlivosti, a kde zrove advokt poskytuje prvn sluby. Opan pi tomto vkladu jsou z postupu podle 85b trestnho du vyloueny jakkoliv jin prostory nap. restaurace, kavrny, rekrean objekty, hotely atd., datov loit nevyjmaje. Znamen to, e pokud nap. bude advokt pracovat na dovolen, v hotelovm pokoji

16 Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 9. 7. 2014, spis. zn. Nt 615/2014 (viz BA . 11/2014, str. 51-53 pozn. red.).

BA_3_2015.indd 18 11.3.2015 11:43:02



i na chalup, me policejn orgn domovn prohldku provst, ani by postupoval podle 85b trestnho du. Je bn, e v dnen dob advokti uchovvaj zsadn st dokumentace ve virtuln podob, mimo prostory jejich kancele; dky pe-nosnm potam a chytrm telefonm pracuj na cestch, na dovolench anebo jen rdi pi prci mn pracovn prosted. Zsadnm faktorem pro uren, zda urit psemnosti maj i nemaj spadat pod postup podle 85b trestnho du, by ml bt dn povahou dokument, a nikoliv mstem, kde se doku-menty nalzaj. Nezle na tom, zda je informace chrnn mlenlivost umstna na paprovm nosii, na disku potae v sdle advokta nebo na externm loiti zcela mimo tyto prostory. Reim zachzen s chrnnmi informacemi by ml bt ve vech ppadech stejn. Pokud tomu tak nen, jde o ne-pimen rozen moci represvn sloky sttu na kor prv a svobod lid.17

Autor lnku se pln ztotouje s nzorem cit. autor, e Vkon advokacie v 21. stolet nen omezen na jednu konkrtn lokalitu kancel advokta, ale probh do velk mry virtul-n. Otzkou ale je, co tm virtulnm vkonem advokacie myslme (asi bychom nechtli bt zastupovni advoktem zdnlivm i simulovanm, co je pvodn smysl tohoto slova). Nemysl si ale, e by ml vvoj legislativy okamit reagovat na kadou zmnu technologi. Tm by se stle vce z prvnch norem stvaly normy technick i spe meto-dick postupy.18 Prv rozhodovac praxe soud, a to pede-vm Nejvyho soudu a stavnho soudu, by mla zarea-govat na rozpor mezi rigidnm (chceme-li, pak jazykovm) a teleologickm vkladem ust. 85b tr. du v podmnkch modernch informanch technologi.

Zejm se ale shodneme na tom, e klov je informa-ce a jej vlastnk (sprvce), kterm je advokt, nikoliv to, kde se nachz (za pedpokladu, e souvis s poskytov-nm prvnch slueb, jak jsou popsny v ust. 1 odst. 2 zkona o advokacii).19 Analogii meme nalzt v jinch pedpisech. Nap. zkon o ochran osobnch daj k, e Sprvcem je kad subjekt, kter uruje el a prosted-ky zpracovn osobnch daj, provd zpracovn a odpovd za nj. Zpracovnm osobnch daj me sprvce zmocnit nebo povit zpracovatele, pokud zvltn zkon nestanov jinak. Dle pak, e Sprvce a zpracovatel jsou povinni pi-jmout takov opaten, aby nemohlo dojt k neoprvnnmu nebo nahodilmu pstupu k osobnm dajm, k jejich zmn, znien i ztrt, neoprvnnm penosm, k jejich jinmu ne-oprvnnmu zpracovn, jako i k jinmu zneuit osobnch daj. Tato povinnost plat i po ukonen zpracovn osobnch daj.

Podobn zkon . 365/2000 Sb., o informanch syst-mech veejn sprvy, definuje sprvce informanho syst-mu veejn sprvy jako subjekt, kter podle zkona uruje el a prostedky zpracovn informac a za informan sys-tm odpovd, zatmco provozovatelem informanho syst-mu veejn sprvy je subjekt, kter provd alespo nkter informan innosti souvisejc s informanm systmem. Pokud tedy bude na nosii informac jakkoliv informan systm, databze tedy elektronick data, kter spravuje advokt, pak bez ohledu na jejich umstn zcela jist slou k vkonu advokacie.

V takovm ppad by mlo bt podstatn pouze to, e se jedn o data, je reprezentuj informace, kter advokt zs-kal i vytvoil v souvislosti s poskytovnm prvnch slueb, a to bez ohledu na msto, kde se nachzej. Nebudou to tedy data jejich spolupracujcch firem i dodavatel. Z citova-nho rozsudku by se mon dalo dovodit, e se ochrana nevztahuje ani na data, kter advokt poskytne tet oso-b k dalmu zpracovn. To je ale chybn vklad, protoe pokud se jedn o data, kter jsou pedmtem advoktnho tajemstv, pak nepochybn jimi jsou i u on tet osoby zpracovatele. Podle nzoru autora je teba rozliit, kdy advo-kt pouije slubu uloen nebo zpracovn dat u tet osoby (pak je stle vlastnkem), a kdy se jedn o data, jejich vlast-nkem (sprvcem) je nkdo jin. Faktem je, e na ppad, kdy advokt d tet osob advoktn data ke zpracovn (nap. proveden analzy njakm speciln napsanm programem), zkon nemysl vbec.

Na druhou stranu prv msto a ppadn osoba posky-tovatele slueb mohou bt klovmi faktory jak z hlediska ochrany ped aktivitou OVT, tak z hlediska bezpenosti dat advokta. S tm souvis i to, e nesmme tak zapome-nout na off-line nosie dat, jak jsou uvedeny v pedchoz sti. Tk se to nosi, kter se budou nachzet podobn jako on-line nosie v prostorch advokta, spolupracujcch osob ve smyslu 21 odst. 9 zkona o advokacii, ale tak mohou bt u tetch osob naprosto soukromch (osoby blzk a jeho znm) i poskytujcch sluby (ubytovatel, opravi IT technologi nebo veejn i tzv. samoobslun sklad).

Zkladn modely zpracovn elektronickch dat

Varianta prvn spov v tom, e vechno m advokt na stroji (strojch) a dalch nosich informac, kter jsou v jeho vlastnictv, v jeho prostorch i prostorch spolupracu-jcch osob dle zkona o advokacii, u nj doma. Lze se tedy domnvat, e prvn bude chrnn i tm nejrigidnjm v-kladem ust. 85b tr. du. Ale bude chrnn fakticky ped nikem informac (prostednictvm osoby nachzejc se v jeho kanceli trvale i jen na okamik), tokem policie, prnikem zven atd.? Bez technicko-organizanch opat-en nikoliv.

Varianta druh, kdy bude pouvat njak datacentrum, cloud nebo i jen prostou slubu vzdlenho internetovho lo-it (Google Drive, Microsoft OneDrive, Dropbox apod.) je velice zvisl na konkrtn form sluby a jejm posky-tovateli. Ten, kdo m kontrolu nad infrastrukturou a nad daty advokta, ovlivuje zsadnm zpsobem bezpe jehodat.

17 Karmek, J., Suchnkov, L.: Domovn prohldka v cloudovm loiti otzka rozsahu situac, v nich maj orgny inn v trestnm zen povinnost pout postup podle 85b trestnho du, Bulletin advokacie, 2014, . 11, str. 39-41.

18 Mates, P., Smejkal, V.: Prvn nebo technick normy? Bulletin advokacie, . 8, 2002, str. 61-63.

19 Poskytovnm prvnch slueb se rozum zastupovn v zen ped soudy a jinmi orgny, obhajoba v trestnch vcech, udlovn prvnch porad, sepisovn listin, zpracovvn prvnch rozbor a dal formy prvn pomoci, jsou-li vykonvny soustavn a za platu.

BA_3_2015.indd 19 11.3.2015 11:43:05



Pokud se bude jednat o pouh uvn serveru nachzej-cho se u tet osoby v psobnosti eskho prvnho du, mon i EU tko posoudit, pak je dostupnost pro sttn orgny vysok, poslen navc skutenost, e poskytovatel slueb nen advoktem, nepodlh povinnosti mlenlivosti a upmn eeno me bt na nj vykonvn snadnj ntlak ne na zkuenho advokta.

Budeme-li hovoit o pouit vzdlenho datacentra (cloudu) mimo zem R/EU, pak plat:

Data jsou fyzicky uloena u poskytovatel slueb, dky emu nejsou pod pmou kontrolou zkaznk cloudu advokt. Advokt mus vit, e tam data jsou, jsou chrnna, zlohovna a vdy dostupn.

Data mohou bt fyzicky uloena v jin zemi u velkch poskytovatel jsou obvykle vyuvna technologick centra po celm svt. Nkdy ani uivatel nen scho-pen zjistit, kde se prv data fyzicky nachzej. Tato skutenost me pedstavovat urit prvn problmy, napklad v oblasti zpracovn osobnch nebo citlivch daj, autorskch prv, jako i z hlediska rozdlnch prvnch prav z hlediska odpovdnosti za kodu a jej nhradu, limitace kody nebo vymahatelnosti prva vbec. Poskytovatel se me nachzet v obtn defi-novateln i uchopiteln jurisdikci se zcela odlinm prvnm dem.

Souasn ale to me bt vhodou z hlediska fyzick nedostupnosti dat pro OVT, jako i z hlediska ob-tnho opatovn tzv. prvn pomoci a prosazovn tuzemskch pkaz sttnch orgn vi subjektu na-chzejcm se na druhm konci svta.

Pouit externho cloudu je proto otzkou komplex-nho prvnho a manaerskho posouzen (nklady vs. rizika).20

Bezpenost a ochrana dat advokta

Advokt je odpovdn za bezpenost svch dat stejn, jako orgn veejn moci nebo podnikatel. Proto i pi zabez-peen by ml postupovat stejn, piem nastaven (poa-dovan) rove zabezpeen mus bt vy, neli prmrn bv. Bezpenost nevybudujeme tm, e to svme firm, je nm as od asu sprav pota nebo nathne njak kabel. Ani tak, e si zakoupme antivir a zvedneme dlku hesel na 11 znak. Jde o proces, kter mus bt zen, sys-tematick a trvalho charakteru.

Prvn zsadou pro vybudovn informan kultury advokt-n kancele je uvdomit si dleitost informac jako vznam-nho aktiva, jejich hodnotu a cenu. To si vtina advokt uvdomuje, ale mus si to uvdomovat tak vichni zamst-nanci a externist.

Koncepce ochrany dvrnch informac (advoktnho tajemstv) vychz ze zsady pouvn informac pouze

tam, kde je jich zapoteb (need to know). Chrnn in-formace smj pouvat pouze ty osoby, kter je potebuj znt.

Dal zsadou je, e je chrnna informace v jakkoliv for-m a podob, na jakmkoliv nosii, vyjden libovolnm zp-sobem. Ochrana informac je dnes mnohdy myln chpna jako ochrana automatizovanch informanch systm; jed-n se o nebezpen omyl, nebo musme chrnit informace bez ohledu na nosi, na kterm se nachzej.

Nemn dleitou je i otzka zabezpeen neautomatizo-vanho zpracovn informac, tedy psemn dokumenty, ru-kou psan poznmky, telefonick hovory, zznamy jednn s klienty, faxov zprvy, potovn zsilky, vnitropodnikov pota apod.

Chrnny jsou jakkoliv nosie daj a informac viz ve, a vechny formy penos daj a informac, tedy pe-nosy potovn, kurrn, osobn, telefonick, faxov, datov apod.

Zkladnm konem v rmci budovn informan bez-penosti organizace je proveden klasifikace informac tak, aby byla definovna jejich potebnost, dleitost a stupe ochrany.

S informacemi bude nsledn nakldno zpsobem, kte-r je adekvtn jejich klasifikaci. Informace mohou mt rz-n stupe citlivosti nebo mohou bt rzn kritick.

Zkladn lenn chrnnch informac by tedy mohlo spovat v rozdlen informac napklad do kategori:

citliv informace advoktn tajemstv, informace pro vnitn potebu, ppadn vyhrazen

informace pouze pro nkter osoby, veejn (zveejniteln) informace.

Bezpenost informac je charakterizovna jako zachovn:

1. dvrnosti zajitn toho, aby informace byla dostupn pouze osobm oprvnnm pro pstup;

2. integrity zabezpeen sprvnosti a kompletnosti informac a metod zpracovn;

3. dostupnosti zajitn toho, aby informace a s nimi spjat aktiva byly pstupn autorizovanm uivatelm podle jejich poteby a ve stanoven dob.

Zkladn bezpenostn cle jsou splnny tehdy, kdy:

je informace dostupn a pouiteln v ppad poteby a systmy, kter ji zpracovvaj, jsou schopny podle poteby obnovit svoji innost (dostupnost informac);

informace jsou dostupn pouze tm, kte je potebuj (dvrnost informac);

informace jsou chrnn proti neoprvnnm zmnm (integrita informac);

vmna informac uvnit organizace a s externmi subjekty je dvryhodn (autentizace a nepopiratelnost pvodu informac).21

20 K tomu viz zejm. Smejkal, V., Rais, K.: zen rizik ve firmch a jinch organizacch, 4., aktualizovan a rozen vydn, GRADA, Praha 2013.

21 Podle Doucek, P., Svat, V., Novk, L.: zen bezpenosti informac, Professional Publishing, Praha 2008, str. 46 a nsl.

BA_3_2015.indd 20 11.3.2015 11:43:07



Budovn informan bezpenosti advoktn kancele by mlo probhat v tomto (nepetritm) procesu:

Budovn bezpenho informanho systmu advokta tedy nespov v tom, e potae nech roztavit ve vysok peci a vechno si zane pst do notsku. Ale ani v tom, e si pod trezorovou serverovnu a chrn ji vbunm syst-mem. Je teba postupovat ve uvedenm zpsobem, kter v podmnkch bn advoktn kancele me bt jedno-du, ne se ze schmatu zd.

Minimln opaten pro zabezpeen kancele

Mal i vt advoktn kancele by mly provst analzu rizik co se me stt (hrozby), jak to bude mt dsledek pro advoktn praxi, resp. pro jednotliv advokty a zamst-nance, pro klienty (dopady).

Na zklad toho si vypracujte pln, jakm zpsobem chcete bezpenost zajistit, nebo si jej nechte zpracovat od odbornk. Pokud mono takovch, kte vm nechtj nic prodat ani hardware, ani software. Soust plnu by mla bt rozvaha asov i finann. Tu porovnejte se kodami, je vm hroz, a pokud nejsou v naprostm rozporu, postupujte podle nj.

Rozhodnout se muste mezi dvma zkladnmi variantami:1. budu chrnit vechno, co se jednou ocitne na elektro-

nickm nosii informac pak se nemusme pli zdr-ovat s klasifikac, ale chrnit vechno znamen chr-nit, tj. ifrovat absolutn vechny nosie dat, kter se v AK pouvaj; plat to samozejm i pro notebooky, tablety, USB a jin extern mdia apod.,

2. budu chrnit vbrov pouze citliv daje; pak kad, kdo njak data ukld, mus umt rozliit mezi ve-ejnmi a chrnnmi daty, piem pro chrnn data mohou existovat krom ifrovn i dal, jet so-fistikovanj postupy.

Pravidla mus bt popsna formou tzv. bezpenostn poli-tiky kancele. Vechny osoby zde psobc ji mus znt, zavzat se ji dodrovat a jej dodrovn mus bt neustle kontrolovno. Bez splnn poslednho bodu si budete na bez-penost jen hrt. IS me bt lenn podle advokt, klien-t, kauz v podstat jakkoliv a kad st me mt na-stavenu jinou rove ochrany a jin pstupov oprvnn, tedy jinou politiku. Nap. nen nutn zvolit stejn stupe utajen pro nkter obanskoprvn zen jako pro zva-n kriminln ppady. Zlohujte data kad den podle pravidla 3-2-1:

ti zlohy, z toho pouze 2 na stejn typy nosi (na stejnch technologich) a 1 kopii na geograficky jinm mst. Zlohy budou samozejm rovn ifrovny. Prakticky si lze tento postup pedstavit tak, e mte data na jednom disku (diskovm poli), tento je 100% zrcadlen na druh disk ve stejnm serveru (obvykle metodou nazvanou RAID, kter je sice primrn urena pouze pro zajitn dostupnosti disk pi vpadku jednoho z nich, ale lze ji povaovat i za zlohu svho druhu). Tet loit me bt v jin budov pipojen po vnitn sti nebo v njakm zahraninm datacentru.

Vytvote si pohotovostn pln, kter bude popisovat postupy pro ppady poru, povodn, vpdu policie, selhn zamstnance, havrie severu apod.

Do vnitn st pipojujte pouze schvlen a bezpenostn proven zazen.

Systmov software pravideln aktualizujte. Vechna opaten zadokumentujte. Kad len kancele mus bt pravideln kolen

v otzkch bezpenosti. Zavete vcefaktorovou autentizaci: do st se budou

uivatel pihlaovat pomoc jmna, hesla a neho tetho tokenu (nap. pvku na kle s USB, otisku prstu, ipov karty apod.).

Uivatelsk software vytvoen pro vs na kl provte, zda neme jeho dodavatel (sprvce) vstupovat na dlku k vaim datm.

Analza rizik spojenchs nikem informac,

ppadn klasifikace informac

Testovn bezpenostnho systmu a reakce

na bezpenostn incidentyv organizaci

Uskutenn bezpenostnchopaten formou

bezpenostnch projekt

Vytvoen pslunch organizanch struktur

(bezpenostn management)a internch prvnch norem

(bezpenostn pedpisy)

Bezpenostn politikainformanho systmu

organizace, ppadn subpolitiky jednotlivch st IS

BA_3_2015.indd 21 11.3.2015 11:43:09



Pro dlkov pstup na firemn server pouvejte pouze zabezpeen pipojen.

Berte jako prost fakt, e telefonn hovory prostednic-tvm eskch opertor mohou bt odposlouchvny. Pro citlivj komunikaci pouvejte nstroje jako WhatsApp, Viber, Skype nebo speciln ifrovac telefony. Mra bez-penosti komunikace je zde ovem rzn a je dna ani ne tak vlastnm eenm, ale pedevm tm, e probh pes servery umstn daleko v zahrani. Absolutn bezpenost poskytuje komunikace se ifrovnm typu end-to-end, tedy mezi dvma ifrujcmi stanicemi. Toto tma je ale ji vyso-ce speciln a nad rmec tohoto pspvku.

Prostednictvm e-mailu si nesdlujte dn dvrn in-formace. Pokud muste takto poslat elektronick dokument, zaifrujte jej a heslo sdlte protistran jinm komunikanm kanlem. Je teba upozornit, e rzn formty (DOC i PDF apod.), resp. programy, kter s nimi pracuj (MS Word nebo Adobe Acrobat) poskytuj rznou slu ochrany a jejich prolo-men me bt nkdy otzkou minut, nkdy lidskho ivota. Informujte se u odbornk!

Minimalizujte paprov dokumenty. Co vznikne v elek-tronick podob, netisknte. Co pilo na papru, oskenuj-te, ulote na nosi informac a dokument skartujte. Papr ne-uhldte.

Zavete kontrolu pstupu do kancele, do vech nebo vybranch mstnost, v kadm ppad do serverovny.

Ale hlavn mjte na pamti, e absolutn vtina kompro-mitac vznikne pomoc zamstnanc, spolenk, externis-t, ppadn i nhodnch nvtvnk, oprav apod. Po-tejte se zradou zevnit! Ne, vae asn sekretka, kter u vs pracuje od zaloen kancele, to asi nebude. Ale ne-spokojen zamstnanec i praktikantka na brigd za ty bych ruce do ohn nedal. Mohou mt sv motivy, mohou bt zneuiteln, vydrateln. Take se opt vracme k vodnmu principu need to know.

A co hesla?

Otzkou hodnou dalho zkoumn je, zda me advok-ta, ale i jinou osobu (zamstnance, klienta) nutit policie, aby prozradil pstupov daje nap. k pihlen do systmu, k odifrovn obsahu disku apod. Podle Listiny zkladnch prv a svobod, l. 37 odst. 1 Kad m prvo odept vpo-v, jestlie by j zpsobil nebezpe trestnho sthn sob nebo osob blzk. Podle l. 40 odst. 4 Obvinn m prvo odept vpov; tohoto prva nesm bt dnm zpsobem zbaven. Uveden ustanoven znme tak jako zkaz sebeobviov-n, resp. jako zkaz donucovn k poskytnut dkaz proti sob sammu a podle informac autora je to zejm jedna z mlo oblast, kde si jsou esk OVT vdomy tohoto stavnho limitu. Je ovem otzkou, jak dlouho toto vydr.

Podle veejn dostupnch informac pstupy v jednot-livch zemch, alespo ty, kter byly publikovny a kter

nemus bt jedinm monm postupem (mohou existovat i utajen i vysloven protiprvn postupy), se souasn pra-xe dosti odliuje. Mezi civilizovan stty, kde je oficiln takov postup zakotven velmi rozlinm zpsobem v prv-nch pedpisech a vztahuje se na podezel i obvinn (ni-koliv tet osoby) se znanou mrou variability co do situace, povinnost, vztahu k zkazu sebeobviovn atd., pat mj. Austrlie, Belgie, Francie, Holandsko a sten Spojen stty americk, nicmn tam je vzhledem k precedennmu prvu a odlinm jurisdikcm v jednotlivch sttech a juris-dikci federln situace ponkud nepehledn. Varovnm by mohl bt stav ve Spojenm krlovstv Velk Britnie a Irska, kde pedpis RIPA22 zakld zejm nejvt pravomoci sttu k pstupu do chrnnch dat a komunikace. Podle toho-to zkona je mon vynutit vydn kryptografickch kl za danch podmnek. Ten, kdo odmtne pedat hesla, me bt potrestn a pti lety vzen, pokud je vyetovn v sou-vislosti s terorismem i ohroenm nrodn bezpenosti. A dva roky me dostat ten, kdo je vyetovn v ostatnch p-padech. Nezbv, ne doufat, e se tato inspirace neroz na star dobr kontinent. Dal informace o kybernetick bezpenosti a ochran dat lze nalzt v prv vydvan knize autora lnku Kybernetick kriminalita.23

Zvren doporuen

1. Nespolhejte na prvn ochranu, nemus se vbec uplatnit.

2. Nemyslete si, e nikdo netou po vaich datech a obsahu komunikace.

3. Bezpenost se ned koupit jako produkt. Je to trval proces.

4. Zante dv, ne bude pozd.

Autor psob na Fakult podnikatelsk Vysokho

uen technickho v Brn, Prvnick fakult Masarykovy

univerzity v Brn, UNICORN COLLEGE v Praze

a ve sv kanceli soudnho znalce v Praze.

V letech 2004-2014 byl lenem Legislativn rady vldy R.

22 Regulation of Investigatory Powers Act 2000 RIPA, Part III, Section 49 aktivovan ministerskm pkazem v jnu 2007.

23 Smejkal, V.: Kybernetick kriminalita, Nakladatelstv Ale enk, Plze 2015, 628 str., ISBN 978-80-7380-501-2.

Ochrana informac pro advoktn kancele Analza rizik, bezpenostn koncepce, nvrh bezpenostnch opaten.

Znaleck posudky zkuench soudnch znalc z obor kybernetika a kriminalistika, odvtv vpoetn technika a informan systmy, specializace kryptologie, bezpenost informanch systm, ochrana dat a kriminalistick potaov expertiza.

www.kompetence.cz e-mail: [email protected]

KOMPETENCE, s.r.o.

Obvte se prozrazen i odejmut vaich citlivch dat? Oekvte prohldku va kancele?Selhalo vae technick nebo programov vybaven?

Znme poteby advokt a umme vm pomoci!

inze

rce

BA_3_2015.indd 22 11.3.2015 11:43:11



doc. JUDr. JI HERCZEG, Ph.D.

vod

Ministerstvo financ pedstavilo 30. 10. 2014 koncept zkona o proka-zovn pvodu majetku, kter by ml

po standardnm legislativnm procesu nabt innosti dne 1. ledna 2016. Zkon je tvoen novelami daovch a trestn-prvnch pedpis zamenmi na postihovn nezdannch pjm prostednictvm institutu sprvy dan. Clem tohoto zkona je identifikovat majetek, kter ve vznamn me ne-odpovd deklarovanm pjmm poplatnka. Nslednm kro-kem bude dodann pjm, kter poplatnk sprvci dan za-tajil a ze kterch dan majetek financoval. Rozhodujc ne-bude fakt, zda se jedn o pjmy zskan legln i nelegl-n cestou.

Zkon nepinese poplatnkm dn nov povinnosti, pokud ho sprvce dan nevyzve, a to pouze na zklad v-znamnho rozdlu (tj. alespo 10 000 000 K) mezi jm-nm poplatnka a pjmy vykzanmi v daovch pizn-nch. Poplatnk bude nsledn vyzvn k vysvtlen rozd-lu, tzn. jeho zdroj a obdob nabyt. V ppad, e poplatnk neproke pvod svch pjm a odhadovan ve stano-ven dan bude vy ne 2 000 000 K, sprvce dan od-hadne vi pjm poplatnka na zklad porovnn s n-rstem jeho majetku. Zrove dojde tak k pedepsn pe-nle ve vi a 100 %. Sprvce dan v daovm zen bude vychzet z prohlen o majetku, kter je ji dnes vyuvno v exekunm zen. Dky tomuto prohlen si sprvce dan zafixuje stav majetku poplatnka, u nho vzniklo podezen na vraznou stku nezdannch p-jm. Poplatnk tak nebude mt monost tvrdit, e nov zskan majetek vlastnil ji dve. Nepravdiv prohlen o majetku ped sprvcem dan bude povaovno za trest-n in.1

V nkterch ppadech se nepoda prokzat, e majetek pedstavuje vnosy z trestn innosti, ale majitel zjevn nedo-ke jeho nabyt vrohodn vysvtlit. Monost takovto ma-jetky postihovat, vetn podmnek a zpsob jeho postihov-n, budou pedmtem tohoto lnku. Zam se proto na mo-nosti nepmho postihu pochybnho majetku zejmna for-mou zdann.

Majetkov piznn

Nejedn se o npad nov ani pvodn. Snahy zavst v es-km prvnm du majetkov piznn se opakuj ji od po-tku 90. let minulho stolet. Ji v roce 1992 byla s in-nost od 1. ledna 1993 zavedena povinnost podat piznn k majetku ( 42 zkona . 337/1992 Sb., o sprv dan a po-platk). Podle tohoto ustanoven mly povinnost podat pi-znn k majetku fyzick i prvnick osoby, jejich majetek v souhrnn hodnot inil vce ne jeden milion K. Pi-znn mlo bt podvno sprvci dan mstn pslunmu ke sprv dan z pjmu. Na zklad novely zkona o spr-v dan a poplatk z roku 1993 se prvn piznn k majet-ku mlo podvat do 31. 5. 1995 s uvedenm majetku po-dle stavu k 1. lednu tohoto kalendnho roku, dle v roce 1997 a pak vdy ve tletch intervalech. Piznn mlo bt podno na tiskopise vydanm Ministerstvem financ a po-vinnost k jeho podn ml kad, komu by tato povinnost vznikla ze zkona nebo koho by k tomu finann ad vy-zval. Tato prava byla zruena, ani by byla realizovna, z-konem . 255/1994 Sb.

V roce 1999 byl pedloen vldn nvrh zkona o piznn k majetku a o zmn zkona . 586/1992 Sb., o danch z p-jm (tisk . 428). Tato pedloha vak byla usnesenm Posla-neck snmovny . 661 z 8. 12. 1999 zamtnuta. V ervnu 2001 pak byl Poslaneck snmovn pedloen vldn nvrh zkona o piznn k majetku a jeho prstku a o zmn z-kona . 140/1961 Sb., trestn zkon (tisk . 956). I tento n-vrh vak byl zamtnut.

Na pelomu roku 2002 a 2003 byl pipravovn nov vld-n nvrh zkona o piznn k majetku, kter vychzel z od-linch princip, ne ze kterch vychzely nvrhy ped-choz. Zsadnm rozdlem bylo, e dvj nvrhy zakl-daly povinnost podat majetkov piznn, jakmile majetek povinn osoby pevil hodnotu 10 milion K a daov dopad se zjioval a v ppad prstku majetku po dvou, resp. tech letech, pokud povinn osoba tento prstek neprokzala. V novm nvrhu se vychzelo z toho, e hod-nota majetku nen rozhodn a povinn osoba mla pod-vat piznn k majetku pouze na vzvu sprvce dan, kte-rou by bylo mono vydat jen v ppadech, vzniknou-li d-vodn pochybnosti o nabyt majetku ze zdannch pro-stedk povinn osoby. Projednvn tohoto nvrhu zko-

1 Ustanoven o trestnm inu dle 227 tr. zkonku bude doplnno o druh odstavec, postihujc nepravdiv prohlen o majetku ped sprvcem dan.

Legalizace vnos z trestn innosti a zdann zisk z neidentifikovatelnch zdroj

BA_3_2015.indd 23 11.3.2015 11:43:13



na o piznn k majetku vak bylo v prbhu pipomnko-vho zen zastaveno.

Nvrh zkona o piznn k registrovanmu majetku

Skupina poslanc v ele s Bohuslavem Sobotkou pedloila snmovn dne 8. 9. 2010 nvrh zkona o piznn k registro-vanmu majetku.2 I kdy byl nvrh zkona zamtnut v prv-nm ten, stoj za to, zmnit jeho zkladn principy.

Navrhovan zkon zakldal povinnost fyzickm osobm podat oznmen k majetku za elem zjitn, zda nebyl po-vinnou osobou pozen z nezdannch prostedk. Dle dvo-dov zprvy se pedpokld, e hlavnm inkem oznme-n o registrovanm majetku, kter budou podvna bez v-zvy sprvce dan, bude zejmna prevence ped monmi da-ovmi niky.

Povinnost se vak mla tkat pouze vyjmenovanho regis-trovanho majetku. U finannch instrument se oznmen mlo podvat dle za pedpokladu, e jeho poizovac cena v jednom kalendnm roce peshne stanoven limit, a to v hrnu stku pevyujc 625nsobek zkladn sazby mini-mln mzdy, tj. stku 5 milion K. U jinho registrovanho majetku (u nemovitost, byt a nebytovch prostor) pak dle za pedpokladu, e jeho poizovac cena v jednom kalend-nm roce peshne v hrnu stku odpovdajc 2500nsob-ku zkladn sazby minimln mzdy, tj. stku 20 milion K.3

Od oznamovac povinnosti zkon odlioval institut pod-n piznn. Toto piznn nemly povinn osoby podvat automaticky samy, ale jen na ppadnou vzvu sprvce dan. Vzvu uin sprvce dan vi fyzick osob, zjist-li z je-jho oznmen nebo z evidence majetku (nap. z katastru nemovitost), e tato osoba nabyla v prbhu jednoho zda-ovacho obdob registrovan majetek, u nho existuje d-vodn podezen, e jej nabyla z nezdannch prostedk. Druhm dvodem k tomu, aby sprvce dan vyzval fyzickou osobu k podn piznn, bude podnt sttnho zstupce, kter jej pod sprvci dan v souvislosti s trestnm zenm proti tto osob, dojde-li vi n k podn obaloby. Pokud nebude dvodem k vzv podnt sttnho zstupce, bude ji moci sprvce dan uinit pouze v ppad, kdy jm shrom-dn informace nasvduj tomu, e registrovan majetek povinn osoby byl nabyt z nezdannch prostedk.

V ppad, e povinn osoba neproke nebo proke jen sten nabyt registrovanho majetku ze zdannch pro-stedk, povauje se stka, za kterou byl pozen registro-van majetek nebo jej st, u kter nedolo k prokzn na-byt ze zdannch prostedk, za zdaniteln pjem povinn osoby ve zdaovacm obdob, ve kterm dolo k nabyt vlast-nictv k registrovanmu majetku. Vychz se pitom z ped-pokladu, e povinn osoba tyto pjmy mla, ale nezdanila je. stky, u kterch povinn osoba neproke jejich naby-t ze zdannch prostedk a stky, za kter byl registrova-

n majetek pozen v ppadech, kdy povinn osoba nepo-d piznn ani na vzvu sprvce dan, budou povaovny za samostatn zklad dan z pjm fyzickch osob a zdao-vny sazbou dan ve vi 76 %. Tato sankn sazba dan m jednak (i) preventivn inek, tzn. je innou hrozbou v p-padech, kdy povinn osoba nabyla majetek z nezdannch prostedk nebo bezdvodn nepodala oznmen k majet-ku, a jednak (ii) vede k oderpn majetku, kter byl nabyt z nezdannch prostedk.

Slovensk prvn prava prokazovn pvodu majetku

Krtce ped volbami v roce 2010 prosadil Robert Fico z-kon o prokazovn pvodu majetku. Zkon se ukazuje jako absolutn bezzub a zbyten, pouh marketingov tah pro volie. Za prvnho dva a pl roku jeho innosti nepodala prokuratura ani jeden jedin nvrh na zabrn nelegln zs-kanho majetku.

elem zkona . 101/2010 Zb., o prokazovn pvodu ma-jetku, je upravit postup pi zabrn movitho a nemovitho majetku, byt a nebytovch prostor, penitch prostedk, vklad v bankch a nkterch dalch majetkovch hodnot fyzickm a prvnickm osobm, o nich soud vyslovil, e majetek nabyly z neleglnch pjm. Ani by byl rozsah z-kona dkazem jeho kvalit, slovensk pedpis t pouhch 11 ustanoven a nese se ve zejmm duchu politick snahy o ma-ximln zjednoduen odnmn majetku vybranm osobm.

Zkon o prokazovn majetku pedpokldal postup, kdy finann policie jako poven orgn mla provdt na zkla-d vlastnch poznatk, jako i podnt jinch veejnoprvnch orgn a dokonce i soukromch osob provrku pjm, ma-jetku a zpsobu jeho nabyt. Finann policie byla vybavena monost poadovat poskytnut nezbytn souinnosti od or-gn veejn moci, prvnickch i fyzickch osob.

V ppad, e finann policie zjist, e hodnota majetku provovan osoby a ve jejho pjmu se li nejmn o tis-ciptisetnsobek minimln mzdy (v souasn dob in mi-nimln mzda 338 EUR, tedy cca 500 000 EUR), mus po-dat pslunmu prokurtorovi podnt na podn nvrhu na zahjen zen o vysloven toho, e majetek byl nabyt z ne-leglnch pjm. Podnt m obsahovat mimo nkter for-mln nleitosti tak zejmna vsledek pezkumu pjm a hodnoty majetku, jako i uveden skutenost a oznaen dkaz, e hodnota majetku pesahuje nejmn o tiscipti-setnsobek minimln mzdy prokazateln pjmy. Prokur-tor se podntem nsledn mus zabvat a osobu v nm ozna-enou vyzvat, aby mu poskytla vysvtlen a dkazy ohledn nabyt jejho majetku. K tomuto byla dna pomrn krtk zkonn lhta 30 dn. Pokud provovan osoba dostate-n vysvtlen nepodala, i nepedloila dkazy o nezvad-nosti zpsobu, jakm majetek nabyla, pod prokurtor n-vrh na zahjen zen ped soudem, kde m bt vysloveno, e majetek byl nabyt z neleglnch pjm. zen pak m bt vedeno dle prvnch pedpis upravujcch civiln soudn -zen (obansk soudn d).

Prokurtor m v tomto zen postaven alobce. Mus tedy prokzat rozdl ve vi nejmn tisciptinsobku mi-nimln mzdy mezi pjmy, kter mohl odprce prokazatel-

2 Nvrh poslance Bohuslava Sobotky, Jeronma Tejce a dalch na vydn zkona o piznn k registrovanmu majetku a o zmn zkona . 586/1992 Sb.,o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis, . tisku 79.

3 Konstrukce ve limitu prostednictvm nsobk minimln mzdy byla pevzata ze slovenskho zkona . 101/2010 Z. z., o prokazovn pvodu majetku, kter na Slovensku vstoupil v innost k 1. lednu 2011.

BA_3_2015.indd 24 11.3.2015 11:43:16



n nabt, a jeho skutenm majetkem. Nemus vak proka-zovat, e majetek byl nabyt nelegln. Zkon vychz z vy-vratiteln domnnky, e tento rozdl mezi skutenm a pi-znanm majetkem byl nabyt z neleglnch zdroj. V takovm ppad soud rozhodnutm vyslov, e tento majetkov rozdl odprce nebyl z neleglnch pjm a propad ve prospch sttu. Jestlie odprce proke opak, soud nvrh na zabrn majetku zamtne. Zde se tedy dkazn bemeno obrac a je na odprci, aby prokzal pvod spornho majetku.

Zkon tak vychz z principu, e pouh prokzn tiscip-tisetnsobku rozdlu mezi majetkem odprce (procesn ozna-en provovan osoby) a jeho prokazatelnmi pjmy bez dalho vysuje v procesn domnnku, e majetek byl nabyt nelegln, opak by musel bt prokzn odprcem. V ppad, e se odprci podailo poskytnout dkaz o leglnosti jm na-bytho majetku, ml bt nvrh prokurtora zamtnut, v opa-nm ppad majetek propadal sttu. Jednodue eeno, po-kud m nkdo majetek o pl milionu EUR vt ne jsou jeho legln pjmy, soud mu majetek nad touto hranici za-bere. Napklad pokud nkdo vydlv deset let padest ti-sc EUR ron, ale m majetek dva miliony, a neproke, e ho nabyl legln, soud by mu ml zabrat minimln jeden milion EUR ve prospch sttu.

Podobn zkon byl pijat ji v roce 2005. Tehdej zkon o prokazovn pvodu majetku (prakticky stejnho znn) byl shledn nlezem stavnho soudu Slovensk republiky z 3. z 2008 protistavnm pro svj rozpor s l. 1 odst. 1 prvn vty ve spojen s l. 20 odst. 1 a 4 stavy Slovensk re-publiky,4 kdy ji v roce 2005 byla jeho innost pozastavena. Podle slovenskho stavnho soudu zkouman prvn nor-ma poruovala stavn princip prvn jistoty, byla retroaktiv-n ve vztahu k nabytm prvm a nadmrn pipoutla za-sahovn

Date post:	08-Sep-2015
Category:	Documents
Upload:	martin-levy
View:	298 times
Download:	0 times

ba_3_2015_web

Documents