MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO

FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ

Katedra gymnastiky a úpolů

SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA V THAJSKÉM BOXU PO PŘECHODU

DO VYŠŠÍ VÁHOVÉ KATEGORIE

Bakalářská práce

Autor práce: Tomáš Hron

Vedoucí práce: PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D.

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl

veškerou literaturu i jiné zdroje, které jsem v ní použil.

V Brně dne 20. dubna 2008 Tomáš Hron

2

Děkuji všem, kteří se mnou spolupracovali při vypracování

bakalářské práce, poskytli mi potřebné materiály a cenné rady. Zvláště pak

děkuji vedoucímu této bakalářské práce PhDr. Bc. Zdenku Regulimu Ph.D.

3

OBSAH

Úvod...........................................................................................................................6

1. Charakteristika a rozdělení ringových bojových sportů..................................7

2. Historie a vývoj thajského boxu..........................................................................11

2.1 Tradiční thajský box...................................................................................11

2.2 Thajský box a současnost...........................................................................12

2.2.1 Amatérský thajský box....................................................................13

2.2.2 Profesionální thajský box................................................................13

3. Fyziologická charakteristika thajského boxu....................................................14

3.1 Morfologická charakteristika.....................................................................14

3.2 Hlavní zatěžované skupiny........................................................................14

3.3 Energetické zásobení organismu................................................................16

4. Stručná charakteristika základních technik v thajském boxu........................17

4.1 Bojový postoj.............................................................................................17

4.2 Techniky dolních končetin.........................................................................17

4.3 Techniky horních končetin.........................................................................19

4.4 Specifické techniky....................................................................................19

4.5 Obranné techniky.......................................................................................20

5. Cíl a metodika práce............................................................................................22

5.1 Cíl práce.....................................................................................................22

5.2 Metody výzkumu.......................................................................................22

6. Sportovní příprava a trénink v thajském boxu.................................................23

6.1 Obsah sportovního tréninku.......................................................................23

6.2 Etapy sportovního tréninku........................................................................24

6.3 Kondiční příprava.......................................................................................26

6.3.1 Vytrvalostní příprava......................................................................27

4

6.3.2 Silová příprava................................................................................31

6.3.3 Technická příprava..........................................................................42

6.3.4 Taktická příprava............................................................................43

6.3.5 Psychologická příprava...................................................................44

6.4 Regenerace.................................................................................................45

7. Analýza sportovní přípravy v letech 2005 – 2007.............................................47

Závěr..........................................................................................................................54

Použitá literatura.....................................................................................................55

Přílohy.......................................................................................................................56

5

ÚVOD

Thajskému boxu se věnuji od roku 1998, kdy jsem začal trénovat pod

vedením trenéra Karla Kaisera. Tento nádherný bojový sport mě uchvátil natolik,

že jsem se mu začal věnovat závodně a po několika letech jsem vstoupil do

profesionálního ringu. Své první zápasy jsem absolvoval ve váhové kategorii

82 - 85 kg. Tato váha mi zpočátku vyhovovala, ale později udržet ji mi dělalo

stále větší problém a po dohodě s trenérem jsme se rozhodli přejít postupně do

těžké váhové kategorie + 95 kg. Thajský box, neboli muay thai, klade vysoké

nároky na fyzickou přípravu, psychickou odolnost a disciplínu. Toto bojové

umění není jen o agresivitě, jak se mnozí mylně domnívají, ale o tvrdém tréninku

a vyžaduje pevnou vůli bojovníků zvládnout tréninkové dávky a jejich vysoké

nasazení. Ve své tréninkové přípravě jsem získával zkušenosti v zemích, jako je

kolébka tohoto sportu - Thajsko, kde jsem se účastnil tréninkových kempů.

V Chorvatsku jsem měl možnost trénovat spolu s Mirko Filipovičem (K-1, UFC,

Pride) a v neposlední řadě v Holandsku, kde se pravidelně připravuji pod vedením

bývalého vynikajícího závodníka a nyní trenéra Ivana Hipollita v klubu Vos gym

Amsterdam. Trénuji tady spolu s dalšími profesionálními zápasníky (Remy

Bonjasky - dvojnásobný vítěz K-1; Gilbert Yvel - K-1; Pride). Proto jsem si zvolil

téma Sportovní příprava v thajském boxu po přechodu do vyšší váhové kategorie,

kde mohu popsat tréninkové metody, které se v tomto sportu praktikují, a zúročit

své mnohaleté zkušenosti. Vzhledem k tomu, že na světě existuje mnoho škol a

systémů jak trénovat, mohou se názory a pohled na samotný trénink značně lišit.

Každý trenér musí zvolit nejvhodnější variantu tréninku takovým způsobem, aby

vyhovovala i jeho svěřencům a efektivita tréninku byla maximální. V podstatě by

se daly odlišit dva základní styly thajského boxu, které tvoří dvě největší velmoci

v tomto sportu, a to jsou ,,thajská škola“ a „holandská škola´´.

6

1. Charakteristika a rozdělení ringových bojových sportů

Bojové sporty, které se odehrávají v ringu, si mohou být na první pohled

v některých směrech velmi podobné. Ale každý má svá specifika, která ho od

ostatních odlišují a tím ho dělají jedinečným. V následující kapitole jsem se

pokusil stručně tyto bojové sporty popsat a charakterizovat.

Thajský box

Thajský box, neboli muay thai je asi 1000 let staré bojové umění, které se

vyvíjelo ve skutečných bitvách. Postupem času se z něho však stal bojový sport.

Bývá nazýváno uměním osmi končetin, protože jako zbraně slouží ruce, lokty,

chodidla a kolena. Svoji podobu bojového umění si však díky tradičním

zvyklostem, které k němu patří, jako tancování rituálu před zápasem, nošení

tradiční čelenky (mongom) a náramků na pažích (panung), si zachovává už jen v

některých zemích, například v Thajsku nebo Finsku. Jedním z tradičních znaků je

i hudba, která hraje při zápasech v muay thai na celém světě.

(Novotný, O., 2001)

Kickbox

V kickboxu se používají techniky nohou a rukou podobně jako v thajském

boxu. Údery jsou stejné jako v klasickém boxu i jejich použití, jen někdy jsou

povoleny i údery z otočky. Kopy jsou stejné jako v muay thai, včetně použití

nízkého kopu na stehenní sval.V kickboxu se používá jako úderová plocha i nárt.

Hlavním odlišujícím znakem je, že v kickboxu se soupeř nesmí uchopit a

klinčovat. Nejsou zde povoleny ani údery loktem a kolenem. Zápasy probíhají na

dvě až dvanáct kol po dvou minutách. Bojovníci mají na sobě trenýrky,

suspenzor, chránič zubů, rukavice a v amatérském ringu ochrannou přilbu a

chránič holení. Je odlišena forma boje light kontakt a semi kontakt, kde údery

nejsou vedeny plnou silou, ale jen maximálně na 50 %.

7

Full contact

Hlavním znakem je, že kopy se mohou provádět pouze od pasu výše,

včetně kopů z otočky. Základní kopy jsou kop stranou, přímý kop a půlkruhový

kop. Zápasníci k sobě stojí bokem a ne čelně jako v muay thai. Jsou povoleny

pouze podmety pod kolenem. Nesmí se používat údery loktem, kolenem a klinč je

rovněž zakázán. Jako úderová plocha při kopání se používá nárt. Ruce jsou rovněž

převzaty z klasického boxu a doplněny o úder z otočky backfist. Zápasí se v

saténových kalhotách a povinná výstroj je chránič holení, suspenzor, chránič zubů

a v amatérském ringu i přilba.

Box

U boxu se používají pouze údery rukou od pasu výše. Direkty, háky a

zvedáky. Zakázán je i úder z otočky, stejně jako všechny kopy a klinčování.

Předepsán je suspenzor, chránič zubů a u amatérů ochranná přilba. Ostatní sporty

postupně přebraly techniky rukou a upravily je podle svých potřeb.

Savate

Je francouzský bojový styl, který vznikl na přelomu 18. století. Zápasníci

jsou oblečeni v přiléhavém dresu a lehké obuvi. Používají se zde pěstní techniky,

které jsou velmi podobné boxu. Direkt, cross, uppercut, hák a zvedák jsou

základní techniky rukou. Mezi techniky nohou patří kop do holeně soupeře,

jednoduchý kop stranou, kop stranou s krokem, švihový půlkruhový kop a kop

patou. Při savate je kladen důraz na elegantní pohyby. Hlavním odlišujícím

znakem od muay thai je zákaz chytání soupeře, házení, strhávání, údery loktem a

kolenem. Údery na krk a genitálie jsou rovněž zakázány. Zápasníci mají na sobě

přiléhavý dres, lehkou obuv a rukavice, které jsou lehčí než boxerské. Soutěže

jsou rozčleněny do několika hmotnostních kategorií a zápasy jsou vypisovány do

několika dvouminutových kol.

(Weinman, W., 1997)

8

Čínský box

Čínský box, neboli Sanda, je bojový styl, který je velmi podobný

thajskému boxu. Vyvíjelo se původně z různých stylů čínských bojových umění.

Dnešní moderní soutěžní forma si ho upravila podle svých potřeb. Kopy a údery

jsou podobné jako v muay thai, s výjimkou používání loktů. Strhy a porazy jsou

naopak povoleny ve velmi široké míře oproti thajskému boxu. Zakázány jsou

údery na krk, genitálie, záda, nesmí se páčit soupeře a útočit na něj, když je na

zemi. Strhy se nesmí provádět tak, aby soupeř letěl k zemi po hlavě. Zápasí se ve

váhových kategoriích po několika kolech po dvou (většinou až třech) minutách.

Bojovníci jsou v trenýrkách a rukavicích, rovněž je předepsán suspenzor a chránič

zubů, u amatérů i přilba, tričko, ochranná vesta a chránič holení. Boje probíhají

v ringu a amatérské na asi 1 metr vyvýšeném zápasišti.

(www.wushucentrum/sanda/cz, čteno 25. 2. 2008)

Shoot boxing

Je bojový sport, který vznikl spojením kickboxu a wrestlingu v roce 1985

v Japonsku. Povoleny jsou údery, kopy, kolena, klinče, lokty a hody. Zápasí se v

kategoriích Začátečníci (Freshman) a Profesionálové (Expert) po třech až pěti

kolech po pěti minutách v různých váhových kategoriích. Bojovníci mají na sobě

boxerské rukavice, elastické kalhoty, suspenzor, chránič zubů a holení. U nás je

tento bojový styl prakticky neznámý. Do podvědomí se dostal hlavně díky

vítězství bojovníka Shoot boxingu Andyho Sovera v K-1 max. Od Muay thai se

odlišuje především technikami hodů, které jsou podobné wrestlingu a v thajském

boxu zakázány.

(www.wikipedia.org/wiki/Shoot_boxing, čteno 25. 2. 2008)

K-1

Je asi nejmladším bojovým sportem, vznikl kolem roku 1991 v Japonsku

jako možnost porovnat různé bojové styly. Nejdříve měla soutěž pravidla podobná

jako thajský box, s výjimkou použití loktů. Dnes je to styl velmi podobný

kickboxu, s možností použití úderů kolenem. Ruce jsou totožné s klasickým

boxem, kopy jsou povoleny také ve velké míře, otočky apod. Klinč je však

9

zakázán, soupeř se smí uchopit pouze jednou rukou, provést úder kolenem a zase

pustit. Pravidla se však poměrně často mění a záleží i na zemi, ve které daný

turnaj probíhá (např. ve Francii jsou kolena úplně zakázána). Bojovníci používají

pouze trenýrky, rukavice, suspenzor a chránič zubů. Pokud ovšem bojovníkův styl

vyznává kimono nebo jiný oděv, může v něm bojovník nastoupit. Zápasy jsou

pyramidového systému s vyřazovacím způsobem. Každý zápas trvá tři kola po

třech minutách s možností nastavení dvou kol při nerozhodném výsledku. Váhové

kategorie jsou pouze dvě, bez omezení a  K-1 max. 72 kg. Dnes je to velmi

atraktivní sport, který v mnohých zemích předčí v popularitě klasický box.

10

2. Historie a vývoj thajského boxu

2.1 Tradiční thajský box a jeho vývoj

Thajský box je více než 1000 let staré bojové umění, které se vyvíjelo ve

skutečných bitvách. Thajské království dlouhá léta válčilo se sousedními kmeny

Barmánců, Khmérů a Vietnamců. Boj muže proti muži dával výhodu tomu, kdo

ho lépe zvládal. Od počátku byl thajský box určen k boji zblízka, jelikož se ukázal

jako účinná náhrada zbraní. Někdy je také nazýváno uměním osmi končetin,

protože jako zbraně se používají pěsti, lokty, holeně a kolena.

První velký vzestup thajského boxu se datuje k období vlády krále

Naresuana kolem roku 1584. V tomto období byl každý voják cvičen v umění

thajského boxu, aby byl schopen samostatně bojovat, a postupně se začaly rozvíjet

nové techniky. Další rozvoj probíhal za vlády krále Prachao sua, známého pod

jménem král Tygr. Byl velkým milovníkem thajského boxu a sám ho velice dobře

ovládal. Traduje se, že inkognito zápasil a porážel šampióny tehdejší doby.

Armádu cvičil tomuto umění a udržoval ji neustále připravenou. V té době dostal

thajský box přímo raketový vzestup. Zájem o thajský box byl obrovský, cvičili ho

lidé nejrůznějšího sociálního postavení, docházeli do táborů, kde se mu vyučovali

a trávili tak svůj volný čas. Začaly se pořádat zápasy a vítězové byli ve svých

vesnicích a městech uctíváni jako šampióni. Během vlády krále Rámy V. byly

pořádány turnaje a vítězové byli bohatě odměňováni a byly jim udělovány různé

vojenské hodnosti. Zápasy neprobíhaly v ringu, ale vždy na nějakém vhodném

prostranství.

Do dnešní podoby se přiblížily až později, když v Thajsku vládl Ráma VI.

Zavedl ring ohraničený provazy a měření jednotlivých kol. Ruce se omotávaly

konopnými provazy a jako chránič slabin se používala skořápka kokosového

ořechu.

Velké změny prodělal tento sport ve 30. letech 20. století, kdy se výrazně

modifikovala pravidla a tím dostal thajský box moderní podobu. Začaly se

používat kožené rukavice a zápasy trvaly maximálně pět kol po třech minutách.

11

V Bangkoku byly postaveny dva největší stadiony tohoto sportu, které jsou

dodnes funkční. Zápasy, které se v nich odehrávají, jsou velmi sledované. Ty

nejzajímavější zápasy přenáší televize a lidé je sledují po celém Thajsku.

(Novotný, O., 1997)

2.2 Thajský box a současnost

Během posledních deseti let prodělal thajský box obrovský rozmach a stal

se velmi populárním sportem v řadě zemí západní i východní Evropy. Byla

založena celá řada různých asociací, které se snaží pořádat turnaje především na

profesionální úrovni. Ovšem jejich velké množství zavinilo, že ne všechny jsou

kvalitní a úroveň některých tzv. profesionálních turnajů není příliš dobrá.

Mnoho proměn prodělala i pravidla, některé federace nedovolují zápasit

s lokty a klinč bývá časově omezen. Je to dáno tím, že především Evropané lokty

často odmítají z důvodů vyššího počtu zranění a nedostatečné připravenosti na

tyto techniky. Především u turnajů, kdy bojovník absolvuje více zápasů, je riziko

zranění vyšší a zabránilo by mu tak v dalším postupu.

Některé organizace začaly pořádat turnaje v tzv. Orientálním boxu, což je

velmi modifikovaný thajský box bez loktů a s velmi krátkým klinčem do pěti

sekund. Velmi úspěšnou a ve světě nejprestižnější organizací je K-1. Tato

organizace určuje celosvětový trend a mnoho bojovníků upravilo svůj styl právě

pro boj v K-1. Jedná se spíše o kickbox s koleny. Zmiňuji se o ní záměrně,

protože je největší ikonou v bojových sportech a mnoho výborných bojovníků pod

ní zápasí. Je to dáno její komerční silou, je schopna dobře zaplatit bojovníky a

nabídnout smlouvy na několik let. To si ostatní organizace nemohou dovolit.

Původní plná pravidla thajského boxu jsou tedy spíše výjimkou, kromě Thajska a

několika zemí, kde se dle nich stále zápasí (Rusko, Finsko, Česko a Slovensko).

12

2.2.1 Amatérský thajský box

Amatérský thajský box nemá ve sportovním světě velkou popularitu a není

o něm mnoho slyšet. Nejvýznamnější thajská asociace IFMA (International muay

thai federation) pořádá každý rok MS a ME. Zápasy probíhají v ochranných

přilbách, vestách, chráničích holení, loktů a kolen. Před zápasem se povinně

tancuje bojový rituál a během boje hraje tradiční hudba. Úroveň soutěže je vysoká

a thajská vláda se snaží o zavedení thajského boxu na OH. Proto udělala přesný

systém bodování podobně jak je tomu u klasického boxu. Světové turnaje pořádá i

řada dalších organizací (WKA, ISKA, WAKO), ale nespecializují se pouze na

thajský box, jejich součástí je více bojových disciplín.

2.2.2 Profesionální thajský box

Profesionální thajský box je v posledních letech velmi populárním a

sledovaným sportem. Především díky přenosům Eurosportu nejrůznějších turnajů.

U profesionálních zápasů nejsou povoleny žádné chrániče s výjimkou chrániče

zubů a genitálií. Bojovník do ringu nastupuje pouze v trenýrkách a

desetiuncových rukavicích. Dnes jsou mnohé zápasy a turnaje pořádány dle

moderních pravidel a rituál i hudba téměř vymizely, stejně jako některé tradiční

techniky (dlouhý klinč, lokty). Velmi populární je K-1 která, přestože není čistý

thajský box, tak zde zápasí mnoho vynikajících bojovníků a díky této soutěži se

thajský box dostal do podvědomí široké veřejnosti. Zejména díky bojovníkům,

kteří přešli z muay thai do k-1 (Buakaw por. Pramuk, Peter Aerts, Ernesto Hoost a

další).

13

3. Fyziologická charakteristika thajského boxu

3.1 Morfologická charakteristika

V thajském boxu probíhají zápasy v různých váhových kategoriích, tak se

zde uplatní větší množství somatotypů. Samozřejmě, že nejvýhodnější je vyšší

procento svalové hmoty (podíl vláken FO + FOG a SO je individuální dle typu

bojovníka) spojené s výškou, ale záleží na stylu bojovníka a jeho efektivitě.

Teoreticky by se dalo říci, že endomezomorfní typ je nejideálnější.

Procento tuku je individuální dle daného typu bojovníka i váhové kategorie. Větší

výška umožňuje daleko lépe prosazovat jednotlivé techniky. Ovšem není to

pravidlo. I bojovníci s větším podílem tukové složky a nižším vzrůstem se dostali

do světové elity (Mark Hunt, K-1 champion 2001).

Funkčně morfologická svalová charakteristika je dána jejich specifickým

zatížením, kladoucí vysoké nároky na úroveň silových schopností dynamických

statických i vytrvalostních v aerobním i anaerobním režimu práce.

(Havlíčková, L., 1993)

Věkem není thajský box téměř omezen, mohou ho pěstovat děti od 6 let

(Thajsko), ale i muži kolem 50. roku. Závodní kariéra u nižších vah končí kolem

35. roku a u těžších i po 40. roku (Ernesto hoost ve 42 letech finalista K-1).

3.2 Hlavní zatěžované svalové skupiny

14

Při thajském boxu je zatěžováno soustavně celé tělo a téměř všechny

svalové skupiny. Největší zatížení je při boji v klinči, kdy pracuje celé tělo. Záleží

i na stylu bojovníka a technikách, které preferuje. Svaly dolních končetin (postoj, techniky nohou, obrana, pohyb po ringu)

Přední strana stehna: m. iliopsoas, m. tentor fasciace latae, m.

pectineus, m. sartorius, m. gracilis, m. adductor pontus, m. rectus

femoris, m. quadriceps femoris, m. vastus medialis, m. vastus lateralis

Zadní strana stehna: m. glutaeus maximus, m. adductor magnus, m.

biceps femoris, m. gracilit, m. semitendinosus, m. semimembronosus, m.

caput longum, m. bicipitis femoris

Svaly horních končetin (techniky paží, obrana, klinč)

Přední strana: m. biceps brachii, m. brachialis

Zadní strana: m. triceps brachii

Předloktí: m. brachioradialis, m. pronator teres, m. flexor carpi radialis,

m. flexor i extensor carpi ulnaris, m. extenzor carpi radialis pontus, m.

anconeus, m. extensor digitorum, m. ex. carpi radialis brevis, dále všechny

svaly dlaně a hřbetu ruky

Svaly pletence ramenního (techniky paží, klinč, obrana)

■ M. deltoideus – všechny tři části

Svaly trupu a krku (držení těla, obrana, rotace trupu a zpevnění při úderech)

Svaly krku: m. splenius, m. longissimus, m. stternocleidomastoideus, m.

scaleni, m. semispinalis capitis

Svaly trupu

15

Přední strana: m. pectoralis major, m. intercostales, m. serratus

anterior, m. obligus externus abdiminis, m. rectus abdominis

Zadní strana: m. trapezius, m. rhomboideus major, m. longisimus

dorsi, m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. latisimus dorsi, m. serratus

anterior, m. serratus posterior, m. spinalis

3.3 Energetické zásobení organismu

Thajský box se vyznačuje kolísavou intenzitou, většinou střední a

maximální zatížení, a tím i pracovního metabolismu. Jako zdroj energie jsou být

využívány všechny zdroje energetického krytí. ATP, CP s malou tvorbou laktátu,

při dynamických změnách (aktivita rychlostní do 15 s). ATP a CP a anaerobní

glykolýzu s vysokou tvorbou laktátu (rychlostně-vytrvalostní 15 - 50 s) například

při delších výměnách. Anaerobní a aerobní glykolýza s velmi vysokou tvorbou

laktátu (zatížení do 120 s) například při déle trvajícím vysokém tempu v kole.

Glycidy se střední tvorbou laktátu (oxidativní fosforylace) při středním zatížení

(2 - 11 min) Oxidativně glycidy a lipidy s malou tvorbou laktátu (11 - 60 min)

Při déle trvajícím zatížení nad 60 min jsou využity jako zdroj energie

převážně lipidy a glycidy bez tvorby laktátu. Například při turnajích, kdy spotřeba

energie probíhá i mezi zápasy, kdy se bojovník musí udržovat zahřátý.

(Havlíčková, L., 1997)

16

4. Stručná charakteristika základních technik v thajském boxu

4.1 Bojový postoj a pohyb

V thajském boxu je pouze jeden bojový postoj, z něhož můžeme provádět

všechny techniky. Dolní končetiny jsou přibližně na šířku ramen a levá nebo

pravá je předsunutá vpřed (záleží, zda je boxer levák nebo pravák). Špičky

směřují vpřed, nebo mírně ven, kolena jsou mírně pokrčená, pánev je podsazená a

záda mírně ohnutá (je to individuální, co komu vyhovuje). Hlava je mírně

sklopena tak, aby brada směřovala k hrudníku. Paže jsou skrčmo u hlavy a kryjí

obličejovou část hlavy, lokty jsou zhruba 10 cm před tělem.

Pohyb v thajském boxu vychází téměř vždy z toho, na kterou stranu se

chceme pohybovat, tou končetinou poté pohyb začínáme. Chceme-li se pohybovat

směrem vpřed, začneme pohyb přední nohou půlrokem vpřed a zadní nohu

přitáhneme tak, abychom si udrželi bojový postoj. Z toho vyplývá, že se

pohybujeme malými kroky. Pokud by se nám nohy překřížily, budeme hůře

reagovat na soupeře a techniky budeme provádět daleko obtížněji. Jiná situace je,

pokud si chceme do strany našlápnout záměrně a křižovat tak soupeře nebo

uplatnit některou techniku (například úder do kříže).

4.2 Techniky dolních končetin

Kopy

17

Jako úderová plocha se používá holení kost, což zaručuje tvrdost úderu a

širokou plochu zásahu. Důležité pro techniku kopu je rotace těla na stojné noze ve

směru kopu a tím přenesení energie do úderu. Kopy jsou vedeny několika

způsoby.

- přímý kop (stop kick) - můžeme jej kopat ze přední nohy, v tomto případě

slouží k zastavení soupeře, kop je mířen do oblasti břicha. Ze zadní nohy

(push kick) je používán pro útok a je veden do oblasti břicha nebo do

obličejové části hlavy.

- nízký kop (low kick) - kop je veden po oblouku s přední i zadní nohy a

útok směřuje na stehenní sval soupeře zevně nebo vnitřně

- kop na střední pásmo (round kick) - obloukový kop, který směřuje na trup

soupeře, nejlépe na poslední dvě žebra, v případě soupeřova dobrého

krytu může být záměrně veden na předloktí soupeře nebo na jeho biceps.

Kopeme jej z přední i zadní nohy.

- vysoký kop (high kick) - směřuje na hlavu soupeře a můžeme ho kopat

z obou dolních končetin.

Kopy kolenem

Kopy kolenem jsou velmi oblíbenou a nebezpečnou technikou, která je

možno využít k boji na krátkou, střední a dlouhou vzdálenost a pro boj v klinči.

Kop kolenem se provádí podobně jako kop nohou. Naskočená kolena jsou také

velmi oblíbenou technikou. Kopy kolenem jsou povoleny od kolen výše, tzn. na

celé tělo i na hlavu. Kolena můžeme provádět z obou dolních končetin.

- přímý kop kolenem - útok je veden na stehna, oblast břicha, hrudník a

hlavu

- obloukový kop kolenem - útok můžeme vést stehna, na žebra i hlavu, dle

toho v jaké pozici se soupeř nachází

18

- naskočené koleno - pro tuto techniku je nutné mít dostatečnou vzdálenost,

abychom se mohli odrazovou nohou co nejvíce odrazit a útok byl tak

efektivnější.

4.3 Techniky horních končetin

Boxerské údery

Techniky horních končetin jsou obdobné jako u klasického boxu, proto je

zde popíši jen velmi stručně. Všechny údery mohou být vedeny z místa nebo v

pohybu. Přímý úder (direkt) může být veden na hlavu i tělo soupeře Údery po

oblouku (háky) jsou používány na krátkou, střední i dlouhou vzdálenost v boji.

Jsou vedeny na tělo i na hlavu soupeře. Zvedáky jsou vedeny středovou osou těla

na bradu soupeře. U některých zápasů je povolen i úder z otočky (backfist). Často

je ovšem zakázán pro svoji nebezpečnost a obtížnou kontrolovatelnost.

Údery loktem

Úder loktem je jedna z typických technik muay thai. Používají se převážně

k boji na krátkou vzdálenost a jsou velmi nebezpečné.

Údery se provádějí třemi základními způsoby: úder vedený ze strany, ze

spodu a z vrchu. Je možné provádět i různé naskočené a křížové údery loktem a

údery z otočky, ty jsou ovšem spíše specialitou a záležitostí opravdu zkušených

bojovníků.

(Rebac, Z., 1993)

4.4 Specifické techniky

Klinč, strhy a hody

19

Klinč je jednou ze zvláštností, která odlišuje thajský box od ostatních

ringových sportů. Soupeře je možné uchopit za hlavu, kolem pasu nebo pod

pažemi přes hrudník a provádět s ním strhy (vychýlením soupeře do strany), které

mohou být zakončeny některou z úderových technik nebo porazy, kdy soupeř

končí na zemi. Všechny tyto techniky se mohou provádět pouze tak, že soupeře

strhneme švihem nebo přes koleno, nikoli přes bok jako v judu. Velmi důležitá je

práce nohou, musíme být neustále na přední části chodidel a okamžitě reagovat na

soupeřův pohyb. V případě útoku musíme rychle povolit od soupeře a provést

techniku (většinou koleno) a opět zkrátit vzdálenost tak, aby soupeř neměl

možnost na náš útok reagovat.

4.5 Obranné techniky

Obranné techniky rukou

Mezi základní obranné techniky patří blokování a srážení úderů (direktů)

dlaní nebo předloktím (háky a zvedáky), obdobně jako u klasického boxu. Pro

blokování kopů se běžně používá předloktí v celé jeho délce.

Velice účinné je blokovat kopy dlaní do kříže, např. když soupeř útočí

pravým round kickem, kop blokujeme pravou dlaní zhruba ve výšce loktu levé

paže. Eliminujeme tak zranění předloktí a daleko rychleji můžeme reagovat kontra

technikou.

Obranné techniky nohou

Jako základní obranné techniky používáme kryty holenní kostí. Nejvíce

jsou využívány proti nízkým kopům a někdy i proti kopům na střední pásmo.¨

Úhyby

Úhyby jsou bezkontaktní a obtížnější způsob úniku před úderem. Je třeba

velmi dobré načasování a předvídání pohybu soupeře. Úhyb je možné provádět

úhybem trupu do boku či záklonem.

20

Proti kopům je možné provádět úhyb záklonem (střední a vysoký kop)

nebo povolením ve směru kopu a jeho částečným blokováním dlaní. V případě

vysokého kopu je možné mírné ,,ponoření se“ pod kop. U nízkých kopů

provádíme úhyb mírným obloukem vzad nohou, na kterou je kop veden.

Další možné úhyby můžeme provádět na krátkou vzdálenost a v klinči

proti kolenům či úderům loktem, jedná se o složitější techniky, které zde nebudu

blíže popisovat.

Techniky, které jsem zde uvedl jsou nejběžnější a nejpoužívanější.

Existuje spousta dalších technik, které se vůbec nevyučují a dnes jsou známé

pouze z literatury. Některé specifické techniky se výjimečně používají a trénují

jen v thajských školách. Myslím, že pro Evropany nemají větší smysl, a proto je

zbytečné se jimi zabývat.

21

5. Cíl a metodika práce5.1 Cíl práce

Cílem práce je popsat sportovní přípravu v thajském boxu po přechodu do

vyšší váhové kategorie, kterou jsem absolvoval v roce 2005 - 2007. Popsat

jednotlivé tréninkové metody a jejich využití.

Mně nejvíce ovlivnily zkušenosti získané na tréninkových pobytech

v Holandsku – Vos gym Amsterdam. Tamní tréninkové metody mi zcela vyhovují

a zdají se mi nejlepší pro trénink v evropských podmínkách. Proto jsem se v této

práci zaměřil na popis tréninkových metod a poznatků získaných převážně v

Holandsku. Touto prací bych chtěl ukázat, jak trénovat a jakých metod lze využit

pro maximální efektivitu tréninku, která se osvědčila v mé přípravě. Tréninkové

dávky a zatížení musí být vždy úměrné technické vyspělosti a fyzické úrovni

cvičence. Jejich rozvrhnutí a správná volba tréninkových dávek záleží vždy na

trenérovi, který nás vede.

5.2 Metody výzkumu

1. Empirická metoda - na základě zkušeností získaných ve svém mnohaletém

působení v thajském boxu, jak po stránce tréninkového procesu, tak ze zkušeností

získaných v profesionálním ringu.

2. Intraindividuální výzkum.

22

3. Rozhovor - poznatky získané z konzultacemi s trenéry Karlem Kaiserem a

Ivanem Hyppolitem.

4. Prostudováním a četbou dostupné literatury daného problému a poznatky

získanými při studiu na Fakultě Sportovních studií v Brně.

6. Sportovní příprava a trénink v thajském boxu

6.1 Obsah sportovního tréninku

Dle Dovalila (2002) sportovní trénink chápeme jako plánovitě řízený

pedagogický proces, který má promyšlenou činností sportovců a trenérů zajistit

výkonnostní rozvoj. Systém sportovního tréninku můžeme vymezit jako účelné,

zdůvodněné uspořádání obsahu, prostředků a metod tréninku. Jeho cílem je zajistit

růst sportovní výkonnosti.

Obsah sportovního tréninku je tvořen převážně souborem pohybových

činností, které působí na organizmus sportovce a vyvolávají v něm změny, které

vedou ke zvyšování jeho sportovní výkonnosti.

(Král, P., 1985)

Obsah tréninku thajského boxu jako plně kontaktního bojového sportu

zahrnuje specifické požadavky na výkon sportovce a má vysoké nároky na

sportovní přípravu, která se skládá jak z části všeobecné, tak z části speciálně

rozvíjející a zahrnuje všechny složky sportovního tréninku (kondiční, technicko-

taktické, psychologické).

Rozvoj jednotlivých složek během tréninku můžou probíhat samostatně,

ale z velké části je trénink koncipován tak, že jsou jednotlivé složky spojovány. Je

23

to dáno specifikem tohoto sportu a rozmanitostí používaných tréninkových metod.

Velký důraz je kladen především na kondiční přípravu, která se skládá jak

z všeobecné části, tak zejména z části speciální. Z dobré kondiční připravenosti

vychází všechny další složky sportovního tréninku, které pak v samotném boji

jsou jí přímo podmíněny.

6.2 Etapy sportovního tréninku

Etapy sportovního tréninku se v thajském boxu nedají přesně rozdělit do

ročního tréninkového plánu. Počátek a délka jednotlivých etap je dána

individuální přípravou závodníka. Je to způsobeno nepravidelností turnajů a

soutěží, které jsou pořádány. Až na několik výjimek, jako např. K-1, která má na

rok sestavený harmonogram kvalifikačních turnajů na celý rok. Naplánování

tréninku je tedy zcela individuální záležitostí každého trenéra.

Z toho pak vychází i etapy a rozdělení samotného tréninku závodníka

během ročního cyklu. Obecně můžeme rozdělit tréninková období na: přípravné,

předzávodní, závodní a přechodné.

(Dovalil, 2002)

Přípravné období

Přípravné období má vytvořit základy budoucího výkonu a zajistit

předpoklady pro další růst výkonnosti. Hlavním úkolem tohoto období tedy je

zvýšení trénovanosti.

(Dovalil, 2002)

Toto období lze tedy považovat za nejdůležitější v roční přípravě.

Tréninkový plán nelze plně jindy zajistit, protože cíle a úkoly v dalším období

24

směřují jinam. Podcenění nebo zkrácení tréninku v přípravném období má

většinou za následek stagnaci výkonnosti.

(Dovalil, 2002)

Délka přípravného období v thajském boxu je různá a záleží na úrovni

závodníka. Pro většinu vrcholových závodníků je toto období v délce 8 - 12 týdnů

dostačující. Může být i delší nebo kratší, dle individuální potřeby sportovce.

Například dle speciálního zaměření přípravného období i vzhledem k jeho

aktuálnímu zdravotnímu stavu a naplánování dalšího zápasu.

Předzávodní období

Toto období zahrnuje časový úsek 2 - 4 týdnů, předchází prvním startům

v mistrovských soutěžích. V koncepci ročního tréninkového cyklu plní zásadní

úkol dosáhnutí vysoké sportovní formy. Ladění sportovní formy navazuje na

předchozí trénink v přípravném období.

(Dovalil, 2002)

Předzávodní období zahrnuje převážně trénink na lapy a sparing, který se

směrem k blížícímu se utkání zvolňuje. Závodník si tak vyzkouší nacvičené

kombinace a techniky pro nadcházející zápas. Poslední týden před utkáním se

tréninku věnujeme pouze jednofázově a hlavně tréninku na lapy. Tři dny před

utkáním je trénink spíše relaxační, kdy se věnujeme strečinku a stínovému boxu.

Nebo můžeme trénink vynechat úplně, ale vzhledem k dobré psychické i fyzické

pohodě je lehčí trénink velmi dobrý.

Závodní období

Do závodního období se soustřeďují soutěže, jeho hlavním cílem je

zhodnotit předchozí přípravu a prokázat nejvyšší výkonnost. Účasti v soutěžích se

stávají měřítkem úspěšnosti talentu i tréninku. Jsou nejen cílem tréninku, ale také

zdrojem další motivace.

(Dovalil, 2002)

25

Pro thajský box lze délku závodního období určit velmi obtížně. Záleží

vždy na aktuálním zdravotním stavu sportovce a naplánování jednotlivých zápasů.

Při optimálním stavu je možné absolvovat zápas 1x do měsíce. Pokud se nejedná

o turnaj, kdy je náročnost podstatně vyšší. Při vyšším počtu zápasů v měsíci může

dojít k přetížení sportovce a organismus se nestačí dobře zregenerovat.

Přechodné období

Po každém zápase v thajském boxu nebo turnaji je třeba krátké přechodné

období na rekonvalescenci. Vzhledem k tomu, že zápasy probíhají bez chráničů,

je třeba důkladně zregenerovat a zahojit vzniklá zranění, eliminovat

nakumulovanou únavu a co nejdůkladněji se zotavit. Délka regenerace je

individuální a odvíjí se dle náročnosti jednotlivých zápasů či turnajů. V případě,

že zápas ukončíme co nejdříve k. o., vyhneme se zranění a minimalizujeme dobu

zotavení. V průměru je to 1 - 2 týdny po zápase. V průběhu můžeme zařadit lehký

regenerační trénink (lehký běh, plavání, stínový box, lehký trénink na boxovacím

pytli). Po zápasové sezóně následuje přechodné období v délce 3 - 5 týdnů, opět je

délka dána individuálně.

Tréninkové cykly

Dle Dovalila (2002) roční tréninkový cyklus jako makrocyklus formuluje

svými požadavky pro jednotlivá období dlouhodobé záměry tréninkového

procesu. Tyto úkoly jsou rozpracovány do dílčích, časově kratších úseků -

střednědobých cyklů, mezocyklů. Struktura a obsah mezocyklů je dána

zvláštnostmi obsahu tréninku v různých obdobích ročního tréninkového cyklu,

závisí na dosažených změnách trénovanosti, zotavení a dalším.

Délka mezocyklů je různá dle naplánování jednotlivých zápasů, délkou

mezi nimi a speciálního zaměření tréninku. Vnějším znakem jsou jednotlivé

mikrocykly, které se neustále opakují nebo mění obsahově svoji náplň.

6.3 Kondiční příprava

26

Dovalil (2002) říká, že kondiční příprava, je jedna ze složek sportovního

tréninku, která se zaměřuje na ovlivnění pohybových schopností. Tyto schopnosti

patří k významným faktorům většiny sportovních výkonů, ve svém celku mají

také podstatný význam jako kondiční základ sportovní výkonnosti.

Kondiční příprava v thajském boxu se skládá z části obecné, ale i speciálně

zaměřené. U zkušenějších zápasníků je speciální část hlavní náplní tréninku.

6.3.1 Vytrvalostní příprava

Vytrvalost je schopnost sportovce vykonávat určitou pohybovou činnost

nebo řešit pohybové úkoly po určitou dobu, aniž se sníží jejich účinnost.

Vytrvalost se vyskytuje určitou měrou ve všech pohybových výkonech cyklického

necyklického charakteru. Dominuje u výkonů kde překonáváme dlouhé

vzdálenosti cyklickým pohybem. Je však velmi důležitá i u výkonů

s proměnlivostí tempa jako například box.

(Král, P., 1985)

V tréninku thajského boxu se věnujeme všem druhům vytrvalostní

přípravy. Základem je dlouhodobá vytrvalost, ze které vychází ostatní druhy

vytrvalosti (střednědobá, krátkodobá, rychlostní).

Obecná příprava

Zahrnuje cvičení, která působí na pohybový rozvoj všestranně. Základem

všeobecné přípravy je atletický trénink. Zejména běh je základ rozvoje kondiční

přípravy a je součástí tréninku po celý rok. V přípravném období zařazujeme běhy

v terénu s různou členitostí od rovinatého až po kopcovitý terén. Délka tratě je

různá a pohybuje se od 5 do 8 km, podle náročnosti tréninku, který po běhu

následuje. Součástí jsou i letmé sprinty za běhu o různé délce od 20 do 100 metrů.

Je zde využívána metoda intermitentního zatížení, která simuluje nepravidelný

rytmus zápasového tempa.

27

V předsoutěžním období se délka běhů zkracuje na maximálně 5 km a jeho

součástí jsou sprinty 30, 60 a 100 metrů. Jejich počet je závislý na aktuální

připravenosti sportovce a zaměření tréninku. Směrem k blížícímu se utkání se

délka sprintů zkracuje a přidáváme člunkové běhy a starty z místa.

Dalším prostředkem využívaným v obecné kondiční přípravě jsou různé

druhy přeskoků jednonož či obounož. Jako pomůcky využíváme lavičky,

medicinbaly, pneumatiky. Využíváme metodu intervalového tréninku v poměru

1:1 zátěž a odpočinek.

Speciální příprava

Tato část tréninku je jednou z hlavních částí celého tréninkového procesu.

Je zaměřena na rozvoj specifických dovedností tohoto sportu a zahrnuje i fáze

motorického učení.

,,Jde o soubor požadavků zaměřených na všestrannou přípravu závodníka

ve směru harmonického tělesného i duševního rozvoje”.

(Metodika boxu, 1972)

Trénink na pneumatice

Jako tréninková pomůcka je využívána pneumatika od nákladního

automobilu. Cvičenec je celou dobu na špičkách a provádí poskoky, je nucen

držet paže po celou dobu u hlavy. Simuluje tak bojový postoj a organismus je po

celou dobu cvičení v napětí. Délka cvičení je různá, většinou kolem dvaceti

minut.

Přeskoky přes švihadlo

Zde se používá metoda souvislého zatížení o různé délce. Délka je

individuální dle tréninkového plánu. Například 15 - 30 minut nebo 5 x 3 minuty

s minutovou přestávkou, kdy se využívá i intervalová či intermitentní metoda

zatížení. Na zvukový signál zvýšíme tempo přeskoků na maximum po určitou

dobu a na další opět zvolníme. Délka jednotlivých intervalů je od 10 do 30 s.

28

Trénink na boxovací pytel

Box. pytel je základní pomůcka v přípravě každého thajského boxera.

Základem je souvislá práce o určité intenzitě a tvrdosti úderů a kopů po dobu 2 - 3

minut s minutovou přestávkou. Pro zvýšení náročnosti můžeme přestávku zkrátit

na 30 s. To platí pro všechny metody rozvoje vytrvalosti v thajském boxu.

Trénink na boxovacím pytli můžeme provádět různými způsoby. Může být

zaměřen pouze na údery, techniky kopů nebo kompletní škálu technik thajského

boxu.

(Hyppolite, I., Holandsko, Vos Gym, 2007)

Příklady tréninku:

- údery jednotlivě na počty, 100x levý direkt, 100x pravý direkt, 100x levý hák,

100x pravý hák, 100x levý zvedák, 100x pravý zvedák, po každé sérii 200 úderů

následuje 30 s pauza. Údery provádíme maximální silou a rychlostí. Cvičení lze

provádět ve dvojicích a cvičenci se mění po 200 úderech. Tento trénink je

zařazován na konec tréninkové jednotky.

- jednotlivé kopy na počty, 100x levý low kick, 100x pravý low kick, 100x levý

round kick, 100x pravý round kick, 100x levý push kick, 100x pravý push kick,

lze přidat i kopy kolenem na pytel nebo high kick, po sérii 200 kopů můžeme

zařadit 30 s až 1 min, pauzu. V případě provádění ve dvojicích se cvičenci vymění

po 100 kopech. Tento trénink je zařazován na konci tréninkové jednotky. Kopy

jsou prováděny maximální intenzitou a silou.

- kombinace se střídáním se s partnerem, kdy se cvičenci během tří minutového

kola mění po jednotlivých kombinacích nebo na zvukový signál po 10 – 20 s.

Mezi koly jsou 30-60s pauzy a počet kol je různý. Každá kombinace i interval je

prováděn s maximálním možným úsilím, pokud není určeno jinak.

- souvislý trénink, na zvukový signál měníme kombinaci či prováděnou techniku.

Začínáme údery, po 45 s změna, pouze levý round kick, po 45 s pravý round kick,

29

kolena, kompletní techniky. Lze různě kombinovat i jednotlivé kombinace dle

potřeby a zaměření tréninku. Mezi jednotlivými koly 30-60s pauzy.

- souvislý trénink všech technik, kdy během tří minutového kola na zvukový signál

provedeme předem určenou kombinaci.

Trénink na lapy

Tato tréninková metoda je jedním ze základních prostředků v přípravě

každého závodníka. Slouží jak k rozvoji kondice, tak ke zlepšení techniky a

koordinace, kdy vás trenér vede a opravuje a odstraňuje případné nedostatky.

Určuje tempo, které během kola může libovolně měnit a techniky. Je to jedna

z nejnáročnějších tréninkových metod, vhodná především pro pokročilejší

závodníky vzhledem k velké náročnosti po fyzické i koordinační stránce. Délka

kol je 3 minuty s 30-60s pauzou. Počet je různý dle skladby tréninkové jednotky.

Intenzita tréninku je maximální, pokud není trénink zaměřen více na techniku.

Příklad tréninku:

- souvislý trénink na lapy kompletní škály technik thajského boxu

- pouze box údery

- pouze techniky nohou

- intervalový trénink, kdy poměr zátěže a odpočinku je 1:1

Cvičení ve dvojicích

Cvičení ve dvojicích je nezbytnou částí tréninku thajského boxera. Pro

rozvoj vytrvalosti lze použít velké množství variant cvičení. Trénink probíhá

většinou v 2-3minutových kolech s 30-60s pauzou.

Příklad tréninku:

- provádíme určené kombinace na partnera, kdy jeho rukavice slouží jako

lapy, intenzita je maximální. Kombinace jsou na počet nebo se partneři

mění na zvukový signál

30

- začínáme útok na partnera domluvenou technikou, který je v krytu a snaží

se vyblokovat co nejvíce úderů a přebírá útok domluvenou technikou

libovolně nebo na zvukový signál

- útočíme na partnera libovolnou technikou, on přebere útok libovolnou

technikou

- začínáme nepřetržitý útok na partnera, který je v krytu a na zvukový

signál partner přebere útok. Výměnu provedeme vždy po 15 s.

- sparing, kdy na zvukový signál provádíme jen určité techniky: 1) box.

údery, 2) klinč, 3) kompletní thajský box. Doba, kdy měníme styl je od 30

do 60 s.

- sparing v kombinaci s lapami: 1. min sparing, 2. min lapy, 3. min sparing

- sparing - jeden cvičenec pouze box. údery, druhý pouze kopy, na pokyn

trenéra se vymění

- klinč, po dobu celého kola včetně strhů i porazů

- volný sparing.

Kruhový vytrvalostní trénink

Délka i počet jednotlivých kol může být různá, dle aktuální připravenosti

sportovce a potřeb tréninkové jednotky. Během kola, které může trvat 8 - 20 min,

střídáme po jedné min jednotlivá stanoviště. Příklad: sparing, údery na box. pytel,

kopy na box . pytel, klinč s partnerem, lapy, kombinace na box. pytel, střídavě

s partnerem, sparing, lapy. Můžeme zařadit leh-sedy, kliky nebo dřepy pro

zvýšení intenzity a obtížnosti.

Můžeme libovolně kombinovat jednotlivá stanoviště i určit konkrétní

techniky na box. pytel nebo cvičení s partnerem. Základem je nepřetržitá práce po

určitou dobu.

31

6.3.2 Silová příprava

V thajském boxu je silový trénink důležitou součástí přípravy každého

zápasníka. Trénink se zaměřuje na všechny druhy silových schopností. Vysoké

nároky jsou kladeny především na silovou vytrvalost, rychlost a výbušnost.

Trénink maximální síly je vhodnější pro zápasníky těžší váhové kategorie. U

nižších váhových kategorií je trénink koncipován spíše na rychlost a výbušnost.

Absolutní síla

V mnoha sportovních specializacích je určující její hraniční úroveň. Je

důležitá i pro další silové schopnosti, protože částečně ovlivňuje sílu výbušnou a

vytrvalostní. Její stimulace patří k cílovým požadavkům na silový rozvoj vůbec.

K tomu přispívá i několik metod posilování, které mají za úkol ovlivnit

nitrosvalovou koordinaci, zapojením co největšího počtu svalových vláken a

zvětšením svalového průřezu.

(Dovalil, 2002)

Trénink absolutní síly je vhodný především pro zápasníky těžších

váhových kategorií (+ 80 kg). Tento trénink zařazujeme do začátku přípravného

období. Délka doby, kdy se věnujeme tréninku absolutní síly jsou zhruba 4 týdny.

Ovšem může být i delší dle individuálních potřeb tréninku. Absolutní síla má

velký význam při boji v klinči a při boji z blízka.

(Ivan Hyppolite, 2. 4. 2008)

Tréninkové metody:

Pro rozvoj absolutní síly se využívá převážně posilovacích cvičení obecně

známá, používaná i v ostatních sportovních disciplínách.

Metoda těžkoatletická

32

Metoda pro rychlý rozvoj absolutní a výbušné síly, bez podstatných

přírůstků svalové hmoty. Zátěž se pohybuje 75 - 80 % do 100 % maxima. Počty

opakování jsou 1 - 6 v 3 - 5 sériích. Doba odpočinku je 2 - 4 minuty dle stavu

trénovanosti.

(Král, P., 1985)

Metoda brzdivá

Jedná se o jednu ze základních metod rozvoje absolutní síly. Velikost

zátěže je vyšší, než jakou můžeme sami překonat (120 – 150 % maxima) a

překonáme ji pouze s dopomocí. Počet opakování je 1 - 3 ve 3 - 4 sériích. Tato

metoda se do tréninku zařazuje pouze doplňkově během přípravného období. (box

skripta)

Metoda opakovaných úsilí

Nejpoužívanější metoda pro zvětšení svalové síly a svalového objemu.

Pohyb se provádí plynule a tempo je střední.

(Král, P., 1985)

Počet opakování je 8 - 15 dle zvolené zátěže ve 3 - 4 sériích.

Úpolová cvičení

V thajském boxu se využívá především cvičení formou přetlaku

s partnerem. Po dobu 15 sekund se snažíme partnera odtlačit tak, abychom získali

prostor a mohli provést některou techniku (kop na hlavu). Po patnácti sekundách

se vyměníme s partnerem. Cvičení se provádí během tréninku vždy po 3minutová

kola s 30 - 60 s přestávkou tak, abychom byli nuceni vyvinout max. sílu i během

vytrvalostní práce.

Po skončení posilovací tréninkové jednotky vždy zařazujeme trénink na

box. pytli. To nám umožní uvolnit a protáhnout svaly, které se následkem

posilování zkracují, a pomáhá ke zlepšení rychlosti úderů. Intenzita a tvrdost

úderů je individuální dle stavu trénovanosti. Počet kol je 3 - 5 po 2 - 3 minutách

33

s 30-60s přestávkou mezi koly. V přípravném období trénink absolutní síly

zařazujeme 2 - 3x v týdnu dle náročnosti ostatních tréninkových jednotek.

Rychlá a výbušná síla

Ovlivňování rychlé a výbušné síly patří k nejobtížnějším úkolům. Problém

spočívá v požadované rychlosti provedení pohybu, v dosažení co nejvyšší svalové

tenze v nejkratším čase. Výbušnou sílu lze ovlivnit tréninkem absolutní síly

(metoda izometrická a opakovaných úsilí). Musí být však navozeny podmínky pro

svalovou činnost, především rychlost pohybu. Jejich společným znakem je

nejvyšší úsilí a maximální rychlost pohybu. Jedná se v zásadě o metodu

rychlostní, kontrastní a plyometrickou. (Dovalil, 2002)

Rychlá a výbušná síla je zaměřena k podpoře dalších schopností a daného

sportovního výkonu. Proto je ve svých projevech velmi různorodá a závislá na

charakteru sportovního výkonu. Cílem je tedy umožnit překonat odpor a

provedení daného pohybu maximální rychlostí.

(Král, P., 1985)

Při tréninku v thajském boxu se pro rozvoj rychlé a výbušné síly využívají

metody obecně známé a především metody speciálního tréninku.

Tréninkové metody

Obecné:

Rychlostní metoda (rychlostně silová m., m. dynamických úsilí)

- charakteristická rychlostí pohybu, která je vysoká až maximální

- velikost odporu je 30 – 60 % maxima

- délka cvičení je 2 - 15 s, tomu odpovídá i počet opakování

- délku odpočinku vymezují požadavky na obnovu energetických rezerv a

udržení nervosvalové vzrušivosti

- celkový objem není přesně vymezen a záleží na trénovanosti sportovce a

tréninkovém období

(Dovalil, 2002)

34

Z mých zkušeností se počet opakování pohybuje od 20 - 30 ve 4 sériích,

opět záleží na velikosti zátěže a aktuálním stavu trénovanosti.

Plyometrická metoda (m. reaktivní, m. rázová)

- předcházející excentrické protažení svalu umožňuje dosáhnout vysoké

tenze a také silového projevu v následné koncentrické činnosti

- zvýšenou tenzi před aktivním pohybem nám navozuje také předcházející

statická činnost svalu

- výška pádu a hmotnost určuje efekt (břemeno nebo vlastní hmotnost těla)

- důležitý je rychlý přechod k aktivnímu pohybu, koncentrace na provedení

ve vysoké rychlosti

- počty opakování se pohybují v rozmezí 5 - 10, dle trénovanosti a potřeb

tréninkové jednotky

Metoda imitovaných pohybů

- navozuje obdobný pohyb jako u závodní disciplíny

- velikost zátěže 20 – 40 %, počty opakování 14 - 20 bez poklesu rychlosti

pohybu

- opět záleží na stavu trénovanosti a druhu tréninkového období

(Král, P., 1985)

Po každém silovém tréninku následuje trénink na box. pytli nebo na lapy

3 - 5 kol po 2 - 3 minutách s přestávkou 30 - 60 s. Rychlost a frekvence úderů by

měla být maximální, intenzita dle individuální trénovanosti. Tento trénink je

zároveň pro rozvoj fyzické kondice.

Speciální tréninkové metody

Pro rozvoj rychlé a výbušné síly se používá velké množství metod, které

jsou především součástí speciální přípravy. Ve většině případů jsou ovlivňovány

zároveň tak, aby se co nejvíce přiblížily realitě sportovní disciplíny. Protože

pohyby v thajském boxu jsou vykonávány rychle a dynamicky, je tak koncipován

i samotný trénink. Jsou velice náročné i po stránce kondiční, proto jejich využití

35

závisí vždy na individuálním stavu trénovanosti. Je vždy na trenérovi a jeho úvaze

aplikovat tyto metody do tréninku stejně jako objem zatížení.

Trénink na boxovací pytel

Box s činkami o velikosti 1 - 3 kg (dle váhy sportovce)

- snaha o maximální intenzitu, rychlost i tvrdost provedení jednotlivých úderů

- délka cvičení je 1 min se zátěží, poté činky odložíme a pokračujeme bez zátěže,

kdy se snažíme o maximální rychlost a dynamiku pohybu

- počet kol je individuální (optimum je 5 kol) délka přestávek mezi koly je

15 – 30 s

- pro trénovanější sportovce délku kola prodloužíme na 1,5 min se zátěží a

1,5 min bez zátěže, optimální počet kol je 5. Délka přestávek mezi koly je 15 s

- můžeme dát i 10s přestávky vždy po 1,5 minutě

- tento trénink aplikujeme 1 – 2x týdně na začátku hlavní části tréninkové

jednotky, také podle dalšího tréninkového zatížení. Většinou následuje sparing

5 - 8 kol po 3 min.

- zařazujeme ho tak, aby se nekřížil s tréninkem v posilovně

- je vhodný jak v přípravném, tak předzápasovém období (nezařazujeme 2 týdny

před soutěží)

Box s činkami na určený počet opakování

- vždy trénujeme určený počet úderů (direkty, háky, zvedáky) se zátěží a stejný

počet bez zátěže

- například 50x levý direkt se zátěží, 50x bez zátěže, pravý direkt a následuje

minutová přestávka a pokračujeme háky a zvedáky

- můžeme aplikovat i variantu se zvyšováním počtu úderů, 30x direkt se zátěží,

30x bez zátěže, 30 s přestávka a pokračujeme 40 a 50 opakování, následuje 3 min

přestávka, pokračujeme háky a potom zvedáky

- tyto formy tréninků zařazujeme na konci tréninkové jednotky z důvodu větší

náročnosti

- velikost zátěže je od 1 - 3 kg dle individuální trénovanosti

36

Kombinace na zvukový signál nebo na počet

- na zvukový signál provedeme danou nebo libovolnou kombinaci (dle pokynů

trenéra) maximální rychlostí i silou

- tento trénink rozvíjí současně i reakční schopnosti

- trénink zařazujeme opět na konci tréninkové jednotky

Dřepy nebo výskoky a kopy

- provedeme určený počet dřepů nebo výskoků (10 - 20) a následují round kicky

(20 - 50), nejdříve levá končetina, potom to stejné provede partner a celé cvičení

se zopakuje na pravou končetinu

Intervalový trénink

- vždy po dobu intervalu se snažíme o maximální frekvenci i razanci

- délka intervalů je 5 - 20 s, doba odpočinku je 1:1 v poměru k zátěži

Trénink s partnerem

Kliky a údery na počet

- jako zátěž slouží pouze 16uncové rukavice, které jsou větší a těžší než rukavice

zápasové

- provádíme údery na partnera, jeho rukavice nám slouží jako tlumič úderů

- vždy provedeme určený počet kliků a na pokyn trenéra provedeme určený počet

úderů (3, 5, 7, 10, 12, 15). Direkty, háky, zvedáky.

- trénink zařazujeme na konci tréninkové jednotky

Kombinace na partnera na počet

- provádíme určené kombinace na partnera na rukavice kopy i údery

- provedeme určený počet jako u předchozího cviku na pokyn trenéra

- rychlost i dynamika úderů je maximální

Trénink na lapy

Box, údery se zátěží

- trénink je podobný jako na box. pytli s tím rozdílem, že intenzitu určuje trenér

- po dobu 1 min provádíme kompletní box. údery, poté 1 min bez zátěže

37

- počet kol 3 – 5, 30 s přestávka

- velikost zátěže je opět dle individuální trénovanosti a váhy sportovce (1 – 3 kg)

Kompletní trénink technik se zátěží

- stejný postup jako u předchozího cviku s tím rozdílem, že používáme i kopy

Údery na počet se zátěží

- můžeme kombinovat údery na počet se zátěží podobně jako na box. pytel

Údery na počet bez zátěže

- pouze jednotlivé údery například (100x levý i pravý direkt, 100x hák, 100x

zvedák), celkem tedy provedeme 600 úderů

- vždy po 200 úderech je pauza v délce 1 - 2 min

- snažíme se o maximální razanci a frekvenci úderů

- trénink zařazujeme na závěr tréninkové jednotky

Kopy na počet v kombinaci s dřepy

- provedeme určený počet dřepů nebo výskoků (10 - 20) a určený počet kopů na

levou i pravou končetinu (20 - 30)

- opět je snaha o maximální frekvenci i razanci kopů (dle stavu trénovanosti)

Určené kombinace na počet

- provádíme určené kombinace na lapy, podle pokynů trenéra na počet nebo po

určitou dobu

- mezi jednotlivými kombinacemi je krátká pauza (5 s)

Intervalový trénink

- vždy po dobu intervalu se snažíme o maximální frekvenci i razanci

- délka intervalů je 5 - 20 s, doba odpočinku je 1:1 v poměru k zátěži

38

Speciální část tréninku je co nejvíce přizpůsobená tak, aby se přiblížila

reálným pohybům při thajském boxu. Trénink je velmi často koncipován, aby

rozvoj rychlostních a dynamických schopností probíhal současně, při současném

zlepšování fyzické kondice. Trénink by měl být co nejnáročnější po stránce

fyzické i psychické.

(Hyppolite, I., Holandsko 2007)

Vytrvalostní síla

Vytrvalostní síla je déle trvající svalovou činností (koncentrickou,

excentrickou i statickou), kdy velikost zátěže nemůže být vysoká. Velikou roli

trénink absolutní síly, kdy její význam vzrůstá s velikostí překonávaného odporu.

(Dovalil, 2002)

Vhodná metoda rozvoje je metoda silově vytrvalostní a doplňkově metoda

opakovaných úsilí. Velikost odporu přizpůsobujeme tak, aby umožnila delší dobu

cvičení (asi 50 % maxima), počet opakování se pohybuje od 20 do 50 i více. Dle

velikosti odporu se následně aktivují různé typy svalových vláken, a tím se

částečně mění i adaptační efekt. Rychlost pohybu se velmi často odvíjí od

soutěžní struktury pohybů.

(Dovalil, 2002)

Kromě lokální a specifické stimulace svalů je cílem i ovlivnění systémů

pro vytrvalostní schopnosti (dýchacího a srdečně-cévního). Určující není pouze

odpor, ale i doba cvičení.

(Dovalil, 2002)

Metody rozvoje

39

Obecné:

Kruhový trénink - velikost zátěže je do 50 %, střídáme jednotlivé cviky po určitém

počtu opakování nebo po uplynutí stanovené doby cvičení. Celý tréninkový okruh

je absolvován 1 – 3x. Počet stanovišť je 8 - 10, na každém opakujeme jedno

cvičení. Cviky volíme nenáročné po technické stránce nebo již zvládnuté.

Varianty kruhového tréninku:

- rozvoj obecné vytrvalost (mnohonásobná opakování se zátěží o různé hmotnosti)

- rozvoj silové vytrvalosti (intervalová metoda s pevnými intervaly odpočinku)

Tato metoda se v thajském boxu velmi často využívá, kdy poměr zátěž-odpočinek

je 1:1

- rozvoj silových a rychlostních schopností ve spojení s jinými komponentami

(intervalová metoda s krátkými intervaly odpočinku)

(Král, P., 1985)

Speciální

Cvičení ve dvojicích

Kliky, přenesení partnera a údery na počet

- po provedení kliků chytneme partnera kolem pasu a přeneseme jej po tělocvičně

tam a zpět (asi 20 - 30 m) a následně provádíme určený počet úderů opět vždy

direkt, háky, zvedáky (optimálně 50 - 100 úderů v každé sérii)

- cvik zařazujeme na závěr tréninku a je velmi náročný i na psychickou odolnost

Kliky a údery na počet

- jako zátěž slouží pouze 16uncové rukavice, které jsou větší a těžší než rukavice

zápasové

- provádíme údery na partnera, kdy nám jeho rukavice slouží jako tlumič úderů

- vždy provedeme určený počet kliků (10 - 20) a určený počet úderů (30 - 100)

- například 10x klik, 100x direkt střídavě levá, pravá; potom partner to stejné,

následují háky a zvedáky

- trénink opět zařazujeme na konci tréninkové jednotky

40

Dřepy a kopy na počet

- provedeme určený počet dřepů (10 - 20) a pokračujeme kopy na partnera (round

kick) 30 - 50 levou i pravou končetinou

Leh-sed v kombinaci s údery na počet

- partner nám zasedne chodidla a provádíme leh-sedy a současně direkty, háky

nebo zvedáky na partnerovi rukavice vždy určený počet nebo na časový limit

Cvičení na boxovací pytel

Kliky a údery na časový limit

- po určitý časový úsek provádíme kliky (15 - 30 s), následují údery (direkty,

háky, zvedáky) po dobu 30 - 60 s

- mezi jednotlivými koly je vždy 30 - 60 s přestávky

Dřepy a kopy na časový limit

- cvik je podobný jako předchozí, během časového úseku 15 - 30 s provádíme

dřepy a následují kopy (round kick) 30 - 60 s

Údery s cvičební gumou

- cvičební gumu připevníme a druhý konec uchopíme do ruky tak, abychom mohli

provádět údery jednotlivě nebo obě paže současně

- dle toho jakou zátěž požadujeme, volíme sílu cvičební gumy

- cvičení vždy na časový limit optimálně 3 min s 30-60s přestávkou.

- pokud cvičíme každou paži zvlášť, je délka cvičení 1- 1,5 minuty

- cvičení je možno provádět na box. pytel nebo do vzduchu

- počet kol je individuální, většinou 3 - 5

Kopy s cvičební gumou

41

- cvik je podobný jako předchozí, cvičební gumu upevníme ke kotníku tak,

abychom mohli provádět kopy

- kopy opět můžeme provádět na box. pytel nebo do vzduchu

- počet kol je individuální dle potřeb tréninku 3 - 5

Box s činkami o velikosti 1 - 3 kg (dle váhy sportovce)

- cvik je prakticky totožný jako u rozvoje rychlé a výbušné síly, protože

požadavky na silovou vytrvalost jsou vzhledem k délce cvičení velké

(Hyppolite, I., 2007)

Kopy na boxovací pytel po předchozím běhu

- po absolvování běžeckého tréninku následuje trénink kopů (low kick, round

kick, push kick), 100x na levou i pravou končetinu (celkem 600 kopů)

- tento trénink vzhledem ke své náročnosti zařazujeme do tréninku na konci týdne

Trénink na lapy

Trénink na lapy provádíme obdobně jako trénink na box. pytel. Je možno

kombinovat kliky-údery, kopy-dřepy, atd., záleží na kreativitě trenéra a potřebách

tréninkové jednotky, jakou variantu cvičení zvolíme.

6.3.3 Technická příprava

Thajský box, podobně jako box, jsou sportovní odvětví, která jsou

charakteristická vzájemným působením sportovců při měnících se podmínkách

pohybové činnosti. Pro zvýšení efektivity, ekonomie, síly, rychlosti a dalších

pohybových schopností je kvalitní sportovní technika velmi důležitá. Získání

dobré sportovní techniky je velmi složitá úloha, hlavně tam kde se jedná o

přesnost ve stále měnících se podmínkách. (Král, P., 1985)

U technického tréninku procházíme všemi částmi technické přípravy:

hrubá koordinace, jemná koordinace, stabilizace a variabilita (Dovalil, 2002).

42

Učení začíná nácvikem nejjednodušších technik a přechází postupně

ke složitějším dle technické vyspělosti cvičence. Přestože si každý zápasník

postupně vytvoří vlastí bojový styl, je nutné se od počátku naučit všechny

techniky dobře provádět po technické stránce.

Metody rozvoje

Nácvik ve dvojicích

Cvičení ve dvojicích je základní metodou technického rozvoje bojovníka.

Nácvik začíná u nejjednodušších technik a kombinací a bojových akcí, postupně

směřuje k pohybově i koordinačně náročnějším. Stejně tak rychlost pohybu je

postupně zvyšována, dokud nedojde k automatizaci požadované techniky.

Trénink na boxovací pytel

Nacvičujeme jednotlivé techniky a kombinace dle požadavků tréninkové

jednotky. Rychlost, tvrdost úderů a intenzita provedení jednotlivých kombinací je

závislá na úrovni technické vyspělosti.

Trénink na lapy

Tato tréninková metoda je velmi vhodná z důvodů neustálé kontroly

trenéra nad cvičencem a okamžitým opravováním chyb, které je nutno odstraňovat

hned od počátku. Chybně naučená technika se později velmi obtížně odstraňuje.

Stínový box

Nácvik jednotlivých technik do vzduchu, kde si představujeme

imaginárního soupeře. Velmi vhodné je provádět stínový box před zrcadlem, kde

se vidíme a uvědomujeme si případné technické chyby.

6.3.4 Taktická příprava

,,Taktickou přípravu chápeme jako proces osvojování a zdokonalování

vědomostí, dovedností, schopností postupů, které umožní sportovci vybírat v každé

43

sportovní situaci optimální řešení a toto řešení úspěšně prakticky realizovat”.

(Dovalil 2002)

Při boji v thajském boxu hraje taktika významnou roli hlavně

v profesionálním ringu, kde se soupeři znají a mají k dispozici množství materiálu

se záznamy soupeřových zápasů. Proto dobře zvolená taktika může mít

rozhodující vliv na výsledek utkání. Od toho se pak odvíjí i příprava na utkání,

vhodný výběr sparing partnera s podobným stylem, technikou, výškou popřípadě

bojovým střehem (levý, pravý) jako má soupeř. Nácvik jednotlivých bojových

akcí s partnerem na lapy a box. pytlel. Veškerý trénink a nácvik je koncipován

tak, abychom byli komplexně připraveni na soupeřův styl (pokud jej známe a

máme možnost nastudovat). V případě, že soupeře předem neznáme, je nutné

přečíst jeho styl v úvodním kole utkání a spolu s trenérem zvolit vhodnou strategii

a taktiku boje. Výběr optimálního řešení situace se také odvíjí od celkové

připravenosti bojovníka po stránce vytrvalostní, silové i technické.

6.3.5 Psychologická příprava

,,Psychologická příprava znamená cílevědomé využití psychologických

poznatků k prohloubení efektivity tréninkového procesu. Cílem psychologické

přípravy sportovce je na základě psychologických poznatků zvýšit účinnost

ostatních složek sportovního tréninku a v soutěži stabilizovat výkonnost na úrovni

dosaženého stavu trénovanosti”.

(Dovalil, 2002)

Psychologická příprava hraje velmi významnou roli v tréninkovém

procesu každého bojovníka. Od dobré psychické přípravy se odvíjí celý finální

výkon sportovce, aby byl schopen uplatnit to co natrénoval. K tomu, aby byl

bojovník dobře psychicky připraven, přispívá více faktorů, například

temperament sportovce, který velmi ovlivňuje chování v psychicky náročných

situacích. Proto i přístup k přípravě musí být individuální a trenér musí zvolit

vhodné prostředky pro motivaci a navození dobrého psychického stavu sportovce.

44

Metody psychické přípravy

Modelový trénink

Snaha navodit v tréninku podobné podmínky i situace jako při soutěži. Zde

se uplatní kreativní schopnosti trenéra o navození obtížnějšího stavu během

tréninku.

- sparing se zkušenějšími zápasníky

- střídání sparing partnerů během kola

- výměna sparing partnerů z jiných klubů

- sparing v cizím prostředí (v jiném klubu)

- omezení při sparingu jen na některou techniku (soupeř může vše)

- vkládání fyzicky náročných cvičení během sparingu (kliky, dřepy, atd.)

- sparing v cizím prostředí se zkušenějšími zápasníky

- vkládání fyzicky náročných cvičení na konci tréninku, kdy je sportovec

vyčerpán (podobně jako v závěru utkání)

- střídání sparing partnerů během kola nebo každé kolo, kdy jsme nuceni při

značné akumulaci únavy pracovat s plně zotaveným soupeřem

Zdokonalování psychické odolnosti sportovce probíhá i v dalších formách

tréninku. Například běh do dlouhého kopce nás nutí pracovat a pokračovat i přes

velké vyčerpání. Zrychlení v závěru a udržení vysokého tempa při běhu stanovené

tratě není jen otázkou tréninku fyzické kondice, je to i součást psychického

tréninku. Podobně je tomu i při tréninku na box. pytli nebo na lapy v závěru

tréninkové jednotky, kdy nás trenér povzbuzuje a tím motivuje i přes

nakumulovanou únavu k maximálnímu výkonu.

(nadhraniční trénink, Dovalil 2002).

6.4 Regenerace

Regenerace je velmi důležitou součástí tréninkového procesu. Od její

kvality se pak odvíjí i samotný výkonnostní růst. V thajském boxu se metody

regenerace neliší od metod používaných v jiných sportovních disciplínách.

45

Aktivní regenerace jsou všechny vnější záměrné, cílené zásahy k urychlení

zotavení po předešlém fyzickém výkonu.

- uvolnění po tréninku lehkým výklusem

- lehký stínový box

- strečink

- klasické masáže se zaměřením na nejvíce namáhané svalové partie

- masáže pomocí měkkých technik na odstranění a uvolnění napětí

v namáhaných svalových partiích a odstranění kloubních blokád

- hydroterapie

- magnetoterapie

Pasivní regenerace je činnost organismu, kdy se hodnota všech energetických

zdrojů vrátí do původních hodnot nebo je převýší (superkompenzace).

- kvalitní spánek (7 - 8 hodin)

- odpočinek (vyloučení fyzické aktivity)

Součástí regenerace je i výběr vhodného stravovacího režimu. Zvolení

jídelníčku tak, abychom stravou přijali dostatečné množství všech látek, které nám

pomohou zvládnout následný fyzický výkon (sacharidy, tuky, bílkoviny,

minerální látky, apod.). Protože nejsme schopni přijmout dostatek těchto látek při

velkém energetickém výdeji, je nezbytně nutné jejich příjem doplnit formou

potravinových doplňků.

46

7. Analýza sportovní přípravy v letech 2005 - 2007

Sportovní příprava a trénink v roce 2005 - 2007 byla zaměřena především

k postupnému nabírání svalové hmoty spojené s přechodem do vyšší váhové

kategorie do 90 kg a dále pak + 95 kg. Současně s přibíráním svalové hmoty byl i

rozvoj fyzické připravenosti po stránce vytrvalostní i silové. Změna váhové

kategorie byla již nevyhnutelná z několika důvodů. Největší problém pro mě

spočíval v udržení stabilní hmotnosti na 85 kg a náročné upravování hmotnosti

před soutěží, protože moje normální hmotnost se pohybovala kolem 88 - 90 kg.

Dalším významným faktorem byla neustále větší popularita turnajů v těžké

váhové kategorii + 95 kg a nedostatek zápasových příležitostí ve váze do 85 kg.

Tyto okolnosti zapříčinily, že jsme se s trenérem rozhodli pro změnu váhové

kategorie. Trénink byl upraven a přizpůsoben tak, aby se moje příprava

zaměřovala na přibírání kvalitní svalové hmoty a rozvoj fyzické připravenosti po

stránce vytrvalostní i silové.

2005

V tomto roce byl trénink zaměřen jen k pomalému přírůstku svalové

hmoty a zlepšení kondiční připravenosti. Po půl roční přípravě bylo naplánováno

několik zápasů ve váhové kategorii do 90 kg. Můj týdenní tréninkový plán se

47

skládal z 9 – 10 tréninkových jednotek. Pondělí až pátek jsem absolvoval dvě

tréninkové jednotky každý den a následovaly dva dny volna. Hlavním cílem

v tomto období bylo naučit se pracovat se stabilní hmotností kolem 90 - 93 kg jak

po stránce fyzické, tak koordinační.

1. zápas

První zápas ve váhové kategorii do 90 kg podle pravidel K-1 na tři kola po

třech minutách byl naplánován na konec června 2005. Můj soupeř byl Daniel

Waciakovski , zápasník především v kick boxu a K-1. Soupeře jsem znal z mnoha

předchozích turnajů, byl to zlatý medailista z MS (WKA) a několikanásobný

MČR. V tomto zápase jsem se cítil velmi dobře po stránce psychické i fyzické a

bez problému jsem jednoznačně zvítězil na body. V této váhové kategorii bylo

nutné absolvovat ještě několik zápasů a vyzkoušet více soupeřů.

2. zápas

Druhý zápas byl domluvený na září 2005 do marocké Marakeshe. Jednalo

se o pyramidový turnaj. Můj soupeř do prvního zápasu byl holandský bojovník

marockého původu, o němž jsem neměl žádné informace. Tento zápas se

odehrával ve velmi rychlém tempu, opět jsem se cítil velmi dobře po fyzické

stránce a zápas jsem vyhrál i přes počáteční nervozitu v úvodu zápasu (značná

podpora publika domácího bojovníka) a postoupil do druhého boje. Bohužel jsem

si během zápasu způsobil zlomeninu karpální kůstky na pravé paži, tak jsem

musel z turnaje odstoupit.

3. zápas

Tento zápas byl domluven již deset dní po druhém zápase. Jednalo se o

start na prestižním turnaji Superleague ve Vídni. Velmi populární turnaj, který byl

vysílán přímým přenosem na stanici Eurosport. Prestiž tohoto turnaje byla pro mě

natolik motivující, že jsem do turnaje nastoupil i se zlomenou karpální kůstkou.

Soupeř byl rakouský zápasník David Keclik, kterého jsem v minulosti porazil Ko

na MS v Itálii. V tomto zápase jsem byl velmi nervózní a nedařilo se mi

dominovat. Bylo to způsobeno premiérou na takto velkém turnaji i pocitem, že

48

nejsem zdravotně zcela v pořádku. Zápas jsem prohrál na body. Po tomto utkání

následovala rekonvalescence a důkladné zhojení zlomeniny a tím i absence zápasů

na několik měsíců.

2006

V tomto roce se moje váha pohybovala kolem 98 kg. Prvotním cílem bylo

naučit se s touto hmotností pracovat po fyzické i koordinační stránce. Počátky

byly opravdu velmi těžké a bylo pro mě velmi náročné si na novou váhu

přivyknout vzhledem k vysoké fyzické náročnosti. Během několika měsíců se

začal cítit dobře a zvykl jsem si pracovat s přibranou hmotností a díky výše

popsaným tréninkovým metodám se moje fyzická zdatnost zvýšila a zároveň jsem

zvýšil svoji technickou úroveň. Po osmi měsících tréninkové přípravy byl

naplánován další zápas, tentokrát ve váhové kategorii do 100 kg.

1. zápas

První zápas, byl naplánován na konec dubna ve Vídni na turnaji

Superleague. Můj soupeř byl Lazar Tomic z Rakouska a neměl jsem o něm příliš

informaci. Z předchozího turnaje jsme věděli, že je spíše preferuje techniky rukou.

Od toho se odvíjela i naše strategie. Držet soupeře na distanc a zpracovávat ho

nízkými kopy, při zkrácení vzdálenosti kontrovat kopy kolenem. Před tímto

zápasem jsem trénoval novou techniku - kop na hlavu ze zadní nohy na krátkou

vzdálenost s odstoupením přední nohy a přenesením těžiště na ni. Samotný zápas

se vyvíjel jak jsem předpokládal. Soupeř nastoupil tvrdými box. kombinacemi.

Zkrátil jsem vzdálenost a kontroval ho koleny a nízkými kopy. Asi v půlce 1. kola

jsem vyzkoušel natrénovanou kombinaci, která pěkně vyšla. Zápas jsem ukončil

k. o. Po psychické stránce jsem se cítil dobře a na novou váhovou kategorii jsem

si začal dobře zvykat. Bylo nutné dále zvyšovat kondiční připravenost, proto se

další zápas plánoval až po letní přípravě

2. zápas

Další zápas podle pravidel K-1 jsem měl domluvený v Rusku v září 2005.

Můj soupeř byl dobře známý ruský zápasník, kterého jsem měl možnost vidět na

49

několika turnajích. Nebyl nijak dobře technicky vybaven, ale jeho parametry 130

kg a 205 cm výšky mluvily za vše. Měl několik zkušeností ze startů na

kvalifikacích K-1 a MS.

Strategie na zápas byla, být neustále v pohybu a útočit na soupeře z větší

vzdálenosti tak, aby měl problém mě zasáhnout. Techniky, které jsem trénoval,

byly křížové údery. Nášlapem levé nebo pravé nohy a úder hákem do kříže. Vývoj

zápasu tentokrát bohužel neprobíhal zrovna ideálně. Soupeř mě neustále tlačil a

zkracoval vzdálenost. Sice jsem ho úspěšně kontroval nízkým kopem na stehno,

ale bohužel to nestačilo. Na mém špatném pohybu se podepsala velmi kluzká

podlaha ringu, která mi nedovolovala se zapřít a lépe kontrovat. Neustále mi

podkluzovala. Přesto, že mě soupeř téměř čistě nezasáhl, tak měl optickou

převahu a prohrál jsem na body po pěti tříminutových kolech.

Můj závěr k tomuto zápasu je, že příprava i taktika byla dobrá i psychicky

jsem se cítil během celého zápasu velmi dobře i přes to, že se mi nedařilo 100%

prosazovat svoji taktiku. Bohužel mě tentokrát zradilo technické vybavení ringu.

3. zápas

Třetí zápas jsem měl již 12 dní po druhém zápase. Byl to pyramidový

turnaj v Německu. Měla to být moje první zkušenost na pyramidovém turnaji

v těžké váze v K-1. Zápasy probíhaly vyřazovacím způsobem a v turnaji bylo osm

zápasníků. Příprava nebyla již nijak specifická, jednak to bylo dáno krátkou

dobou mezi zápasy a také i tím, že jsem soupeře neznal. Do prvního zápasu jsem

si vylosoval, německého soupeře, který byl asi o půl hlavy menší. Jelikož losování

probíhalo těsně před turnajem, tak nebylo tolik času plánovat nějakou taktiku a

bohužel bylo i málo času na rozcvičení, protože jsem nastopoval do prvního

zápas. To se malinko projevilo v úvodu zápasu, protože jsem byl málo rozehřátý.

Průběh byl ale celkem jednostranný, držel jsem soupeře na distanc a zpracovával

ho kopy a údery, při zkrácení vzdálenosti jsem ho zastavil kopem kolenem.

Několikrát jsem ho během tří kol, na které byl zápas vypsán, poslal do počítání a

zápas jsem jednoznačně vyhrál na body. Bohužel dále turnaj nepokračoval, byl

z technických důvodů v půlce zrušen.

50

4. zápas

Pyramidový turnaj v Německu podle pravidel K-1. Protože mě to bylo

nabídnuto pouze 7 dní před turnajem, tak jsem šel z plného tréninku bez speciální

přípravy. Do 1. zápasu mi nenastoupil soupeř, nevím z jakého důvodu, tak jsem

postoupil rovnou do druhého bez boje, což mě velmi mrzelo. Druhý soupeř, byl ze

Slovenska, výškově i váhově velmi podobný mně. Zápas trval jen několik vteřin,

po tvrdém kopu na nohu soupeř zápas vzdal. Do třetího duelu, mě čekal Bělorus,

který byl velmi dobrý boxer, dva předešlé soupeře „knockoutoval“ v prvním kole

během několika sekund. Nahrávala mně malá výšková převaha, kterou jsem

využil a soupeře neustále okopával z přední i ze zadní nohy a nedovolil mu rozjet

jeho box. kombinace. Ve druhém kole jsem si více věřil a několikrát jsem ho

zasáhl rukou a dostal ho do počítání. Třetí kolo probíhalo podobně, soupeře jsem

tlačil a zasáhl ho kopem z otočky na hlavu, po kterém byl počítán a zápas byl

ukončen. Přestože jsem šel do tohoto turnaje z tréninku bez speciální přípravy, tak

jsem se cítil velice dobře po stránce psychické i fyzické po celou dobu turnaje.

Mohu říci, že tento turnaj byla výborná zkušenost pro moje další působení v těžké

váze.

5. zápas

V tomto roce nebyl naplánovaný už žádný zápas. Začátkem prosince jsem

dostal nabídku na zápas o Interkontinentální titul WKN. Jelikož jsem nebyl zraněn

z předchozích turnajů, tak jsme s trenérem nabídku přijali. Také jsem měl chuť

zápasit v ČR a bylo to pro mě velmi motivující. Soupeřem měl být pro mě

neznámý švýcarský bojovník, o kterém jsem neměl žádné informace. Nervozita

z domácího prostředí, způsobila pomalejší rozjezd v úvodu utkání z mojí strany.

V prvních sekundách jsem inkasoval kop kolem do hlavy. Kop jsem ustál, ale

způsobil mi velkou tržnou ránu. Nekrvácel jsem, ale tušil, že pokud zápas

neukončím, tak mě rozhodčí a lékař do dalšího kola nepustí. Několikrát se mi

povedlo soupeře zasáhnout box. kombinacemi. Následující kombinací zakončenou

kolenem na hlavu jsem zápas ukončil k. o. Toto utkání bylo velmi krátké na to,

abych si prověřil svoji fyzickou připravenost. Určitě se mi velmi trénink síly, kdy

51

jsem značně zvedl razanci a tvrdost úderů, která je v těžké váhové kategorii

nezbytná.

2007

Od počátku tohoto roku jsem začal spolupracovat s holandským klubem

Vos gym Amsterdam a trenér Ivan Hyppolite se začal podílet na mé přípravě. Do

mého tréninku zavedl nové tréninkové metody, především různé varianty úderů a

kopů na počty a údery se zátěží. Dále nové kombinace a sparing se zápasníky ze

světové špičky (Remy Bonjasky, Gilbert Yvel). Přestože trénink v předchozích

dvou letech byl velice dobrý a já se adaptoval na zápasy v těžké váhové kategorii,

spolupráce s holandským trenérem mě posunula velmi dopředu. Tréninková

jednotka v Holandsku trvá ,,pouze” 60 minut ovšem intenzita tréninku je velmi

vysoká a její kvalitní zvládnutí předpokládá dobrý fyzický fond. Kratší a

intenzivnější trénink je přizpůsoben zápasům pro K-1, kdy zápasy probíhají na tři

kola po třech minutách a jejich intenzita je opravdu vysoká. Tréninkové pobyty

v Holandsku se staly součástí mojí přípravy a tamní trénink mi velmi vyhovoval.

1. zápas

Na duben 2007 jsem měl naplánován pyramidový turnaj K-1 v italském

Miláně. Jednalo se o velmi populární turnaj, kde v minulých letech startovali

bojovníci ze světové špičky.

Do prvního zápasu mi vylosovali ruského zápasníka Džamala Kasumova

(195 cm, 110kg), kterého jsem měl možnost již dříve sledovat na videozáznamu.

Měl několik zkušeností ze startů v K-1 a byl velmi dobře technicky vybaven a

jeho styl byl velmi agresivní. Od počátku utkání jsem se soustředil na dobrou

obranu a přebírání soupeřových útoků. Byl jsem velmi opatrný, protože jsem si

byl vědom nebezpečnosti svého soupeře. Zápas jsem po taktické stránce zvládal a

vyhrál jsem ho na body.

Dále mě čekal holanďan Pirce Guidon (původem z Francie). Soupeř byl

vyšší než já a měl výhodu, že první zápas ukončil k. o. v prvním kole. Od začátku

se prosazoval především kopy a já si opatrně hledal slabiny v jeho obraně. Od

52

druhého kola jsem se začal v utkání prosazovat především box. kombinacemi

zakončenými kopem. Utkání jsem měl pod kontrolou a vyhrál jsem opět na body.

Ve třetím zápase mě čekal velmi dobrý soupeř Sergej Gur z Běloruska.

Toho to soupeře jsem znal velmi dobře, byl to vynikající bojovník, medailista

z MS, vítěz kvalifikačního turnaje K-1 v Miláně a v Las Vegas. Byl známý

především díky agresivnímu stylu a velmi tvrdými hákovými údery a nízkými

kopy. Strategie, kterou jsme s trenérem měli, byla zkracovat vzdálenost a

v dobrém krytu kontrovat soupeře především koleny. Od počátku se tato taktika

dařila a soupeř byl několikrát počítán. Vzhledem k mé dobré fyzické připravenosti

jsem určoval tempo zápasu a dovedl ho do konečného vítězství na body.

Tento turnaj byl pro mě velmi významným po stránce ověření kvalitativní

stránky tréninku s kvalitními soupeři. I po stránce psychické byl velkým přínosem

(10 000 diváků a byl velmi sledován ve světě). Toto vítězství mi přineslo spoustu

dalších zápasových možností.

Tento rok byl pro mě velmi významný jak po stránce zápasové, tak po

stránce tréninku. Spolupráce s holandským týmem mě velmi posunula a pozvedla

moji výkonnost ve všech směrech sportovní přípravy značně kupředu.

Celé období 2005 - 2007 bylo pro mě velmi zlomové a přestup do těžké

váhové kategorie mi nepřinesl žádné větší potíže. Přestup se ukázal jako dobré

rozhodnutí a krok správným směrem v mojí zápasové kariéře. Velmi důležité je

vhodné sladění jednotlivých tréninkových metod a jejich zavedení do

tréninkového procesu. To je ovšem úloha trenéra a jeho pečlivého uvážení

vzhledem k individualitě každého sportovce.

53

ZÁVĚR

Cílem této bakalářské práce bylo popsat sportovní přípravu a tréninkové

metody používané v thajském boxu, které jsem absolvoval v letech 2005 – 2007, a

ve kterých stále pokračuji. Všechny tréninkové metody, které jsem popsal

vycházejí z mých empirických zkušeností. Vhodné sladění jednotlivých

tréninkových prvků se mi osvědčilo ve všech směrech sportovní přípravy.

Tréninkové metody používané zejména ve speciální části tréninku jsou hodně

náročné po stránce vytrvalostní, silové i psychické. Účinnost tréninkového

procesu a prokázání růstu sportovní výkonnosti se mi potvrdilo především

v samotných zápasech a dosažených výsledcích na soutěži světového úrovně

(interkontinentální titul WKN, vítězství na turnaji K-1 Miláno).

54

POUŽITÁ LITERATURA:

DOVALIL, J., CHOUTKA, M., SVOBODA, B., HOŠEK, B., PERIČ, T.,

POTMĚŠIL, J., VRÁNOVÁ, J., BUNC, V.: Výkon a trénink ve sportu. Olympia,

Praha 2002. ISBN 80-7033-760-5.

HAVLÍČKOVÁ, L., A KOLEKTIV: Fyziologie tělesné zátěže I. - obecná část.

Karolinum, Praha 2004. ISBN 80-7184-875-1.

KRÁL, Petr, KRÁL, Pavel a kolektiv: Box. Učební texty pro školení trenérů III. a

II. třídy. Olympia, Praha 1985. ISBN 27-054-85.

ZAMRAZIL, K., HORÁK, Z., NETUKA, H.: Metodika boxu. Učební texty pro

trenéry všech tříd. Olympia, Praha 1972. ISBN 27-103-72.

NOVOTNÝ, O.: Historie a současnost Thajského boxu se zaměřením na ČR.

Diplomová práce (vedoucí p. Janzara), UK, Praha 2003.

REBAC, Z.: Thajský box. Naše vojsko, Praha 1994. ISBN 80-206-0444-8.

55

WEIMANN, W.: Lexikon bojových sportů. Naše vojsko, Praha 1997. ISBN 28-

018-97.

KRAITUS, P., KRAITUS, P.: Muay Thai. The most distinguished Art of fighting.

Thailand, Phuket, 1988. ISBN 974-86841-9-9.

www.wikipedia.org./wiki/Shoot_boxing.. čteno 2007-2-25.

www.wushucentrum.cz./sanda/ . 25.2 2008-04-13.

HIPOLLITE, I., osobní rozhovor, Amsterdam, 2008-3-17.

KAISER, K., osobní rozhovor, Brno, 2008-2-15.

PŘÍLOHY:

Příloha č.1: Příklad jednotlivých tréninkových jednotek a kombinace

tréninkových metod v   týdenním tréninkovém cyklu

pondělí:

1. Tréninková jednotka - běh 5 – 7 km, intenzita střední, trať byla rovinatá.

Někdy jsem zařadil i běh do kopce. Po běhu následoval trénink kopů a

úderu na pytel, 5 kol po třech minutách s minutovou přestávkou, intenzita

byla submaximální až maximální, se snahou stupňovat tempo. Po té

následovalo 500 leh-sedů a strečink.

2. Tréninková jednotka - 15 min švihadlo (na rozehřátí), 30 minut trénink

technik a 8 kol sparing střední až sumbmax. intenzity. Razance úderů byla

min 80 %.

úterý

1. Tréninková jednotka - posilovna , prsa, záda. Zátěž byla použita

70 – 80% maxima tak, aby bylo možno provést čtyři série po deseti

56

opakováních. Na každou partii jsem cvičil tři různé cviky, které jsem

každý týden obměňoval. Poté následovalo 5 kol po třech minutách na box.

pytel, pouze ruce. Intenzita byla střední až submaximální.

2. Tréninková jednotka - 15 minut švihadlo, trénink na lapy, 5 kol po 3

minutách s minutovou přestávkou. Intenzita submaximální až maximální,

100 kopů na L i P nohu lowkick (nízký kop na stehno), 500 leh-sedů a

strečink.

středa

1. Tréninková jednotka - běh 5 - 7 km (viz pondělí), Trénink na pytel (viz

pondělí), 500 leh-sedů a strečink.

2. Tréninková jednotka - 15 minut švihadlo, po té následoval trénink na

pytel, pouze ruce V každé ruce jsem měl 5kg činku a 1,5 minuty box

s činkou a 1,5 minuty bez činky, pokud možno s vysokou frekvencí

úderů. Počet kol byl 5 s 15s přestávkami. Následovalo 8 kol sparing (viz

pondělí) .

čtvrtek

1. Tréninková jednotka- posilovna, ramena a paže (viz úterý), ale pouze dva

cviky na partii. Pokud jsem cítil přetížená ramena, tak jsem je vynechával,

jelikož byly namáhány během ostatního tréninku. Dále box na pytel (viz

úterý).

2. Tréninková jednotka - 15 min švihadlo, trénink na lapy 6 kol po třech

minutách (viz úterý), dále 200 direktů, 200 háků, 200 zvedáků na lapy,

intenzita maximální, po 200 úderech vždy 1 min pauza, dále 500 leh-sedů a

strečink.

pátek

1. Tréninková jednotka - běh 5 km, 200x low kick L i P noha, 200x

roundkick L i P noha (kop stranou na střed těla), 200x push kick L i P

noha (přímý kop na tělo), 500 leh-sedů a strečink.

2. Tréninková jednotka - 15 min švihadlo, 8 x 3 min sparing s minutovou

přestávkou, intenzita submaximální až maximální.

57

sobota

Volno- regenerace

neděle

1 tréninková jednotka - 15 min švihadlo, posilovna dolní končetiny, cvičil

jsem vždy 3 cviky na partii stehenních svalů, 4 série 10 - 15 opakování

předkopávání, zakopávání. U dřepů jsem cvičil 1. zahřívací sérii 15 - 20

opakování a 4 x 10 opakování pracovní. Na partii lýtkových svalů jsem

cvičil 1- 2 cviky, 15 – 20 opakování ve 4 sériích.

Kombinace jednotlivých tréninkových metod se ukázaly velmi vhodné.

Především zařazení tréninku na box. pytel nebo trénink na lapy po předchozím

silovém tréninku. Toto zkombinování umožní dokonalé protažení svalů a jejich

uvolnění. A má pozitivní přínos na rychlost i dynamiku úderů. Trénink

s nahromaděným laktátem velmi dobře simuluje únavu v samotném zápase a tím

přispívá k adaptaci organismu. Velmi důležité jsou pocity při tréninku a stupeň

únavy sportovce. V případě, že některá z metod nevyhovuje nebo je organismus

přetížen musíme neprodleně provést změnu používané metody, nebo prodloužit

dobu regenerace. V mém případě jsem se na tento tréninkový systém adaptoval

během dvou týdnů a velmi jsem si ho oblíbil a stal se součástí mojí přípravy i

v následujícím roce.

58

Příloha č. 2: Doplňky

Aminokyseliny

Whey amino - hlavním zástupcem bílkovin je forma Laktalbuminu-

Hydrolysát, vyvážený obsah esenciálních a neesenciálních aminokyselin, který je

z hlediska regenerace svalstva a optimálního růstu nutností. Zaručuje stav

pozitivní dusíkové bilance a vylučuje tak během celého dne odbourávání

tělesných bílkovin.

Amino Pro - jsou vysoce koncentrované, tekuté aminokyseliny v litrovém

balení. Díky rychlé vstřebatelnosti a vyváženému obsahu aminokyselin včetně

BCAA má Amino Pro vysoce regenerační účinky. Díky anabolickým účinkům

podporuje budování svalové hmoty a zároveň také působí antikatabolicky. Díky

obsaženému tyrosinu dochází k okamžitému zvýšení výkonnosti.

Amino Tropin – tabletová forma aminokyselin s rychlým nástupem

působení. Již od 3,2 minuty dochází k rozkladu a postupnému využití. Jedná se o

59

100% volnou formu aminokyselin s 8406 mg aminokyselin v jedné dávce. Jedna

porce před tréninkem a jedna těsně po tréninku zabraňuje svalovému katabolismu

a zásobuje tělo důležitými látkami nutnými pro nárůst svalové hmoty, zlepšení

hustoty svalstva a maximální ochrana svalů.

Proteinové doplňky

ISO-TECH 94 - bílkovinový koncentrát obsahující izolát z nejčistšího

zdroje syrovátkového proteinu. Tento izolát syrovátkového proteinu má velmi

vysoký obsah složek, jako je alfa laktalbumin, beta laktoglobulin,

glykomakropeptidy a imunoglobuliny. Obsahuje 90 % nejkvalitnějšího proteinu s

méně než 1 g tuku a méně než 1 g uhlohydrátů. Vhodný k nabírání aktivní svalové

hmoty a se současným snižováním tělesného tuku.

Hy-Pro 85 - vysoce hodnotný 85% protein, zdrojem k zajištění

dostatečného příjmu kvalitních bílkovin potřebných k optimálnímu růstu svalové

hmoty a regeneraci organismu po fyzickém výkonu. HY-PRO 85 poskytuje 4

rozdílné hodnotné bílkovinné složky bez rostlinných nebo jiných méně kvalitních

bílkovin (kasein, mléčný protein, syrovátka, vaječný albumin).

Tri-Plex XT – obsahuje látky proteinů (whey hydrolizát, whey izolát,

whey koncentrát) dodávají dostatečné množství dusíku pro syntézu ve svalových

buňkách. Plní tak velmi významnou výstavbovou funkci. Obsažený inzulgen a

nitrogen vedou prokazatelně až k o 95% vyššímu přenosu aminokyselin do

svalových buněk. Postupné zásobování energií má za úkol skladba tří rozlišných

uhlohydrátů. Maltobiosa, D-glukosa-monohydrát a kukuřičný škrob. Tyto

komponenty také velmi přispívají k maximálnímu využití mikronizovaného

kreatinu monohydrát, který je v Tri-plexu XT zastoupen společně

s mikronizovaným L-glutaminem.

Sacharidy

GAIN-PLEX – obsahuje Whey protein izolát 20% Nejvyšší forma všech

syrovátkových proteinů: mikroultra filtrovaný whey protein izolát. Sacharidy 67%

Kombinace D-Glukózy-monohydrát a maltodextrinu napomáhá dlouhé hodiny

60

trvajícímu a konstantnímu zásobování energií a dodává organismu nepřetržitý

přísun výživných látek.

Kreatinové doplňky

Zell Tech GS – urychluje transportním systému kreatinu a syntézu

glykogenu, ideální v nabírací fázi. Obsahuje kreatin,Ultra Carb, stimuluje

produkci inzulínu v bioplazmě a uskladňuje glykogen ve svalech. Dávkování před

i po tréninku.

Kreatin kapseln - 100% kapslový kreatin dodává svalům energii, urychluje

regeneraci po tréninku, podporuje nárůst svalové síly, zlepšuje hospodaření s

vodou ve svalových buňkách a tím vytváří ideální předpoklady k následnému

svalovému růstu.

Vitamínové doplňky

Vitamin C – zlepšuje obranyschopnost organismu a imunitní systém

Multivitaminové preparáty

Minerální látky

Mineral-Plex - hospodaření s tekutinami ve svalových buňkách, zabraňuje

vzniku svalových křečí při těžkém nebo déle trvajícím aerobním tréninku.

Běžné potravinové doplňky kloubní výživy

61