BAKALÁŘSKÁ PRÁCE · do průměrných cen předchozího roku. Výsledná hodnota se dále...

1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2015 SIMONA ČECHOVÁ

2

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE


Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5



Abstrakt

Práce se zaměřuje na analýzu vybraných makroekonomických ukazatelů České

republiky. Hrubý domácí produkt je analyzován za období 2000 – 2013, inflace za

období 2003 – 2013. Práce se skládá z teoretické a analytické části. Teoretická část

zajišťuje popis a vysvětlení základních pojmů nezbytných pro danou problematiku.

Analytická část obsahuje rozbor datasetů obou ukazatelů. Analýza hrubého domácího

produktu, měřeného ve stálých cenách, je ukázána na srovnáních mezi jednotlivými

roky i čtvrtletími. Analýza inflace se zaměřuje na vývoj indexu spotřebitelských cen.

Jednotlivé části obsahují detailnější rozboru faktorů, jež ovlivňovaly českou ekonomiku

v daném období.

Klíčová slova: ekonomický růst, makroekonomické ukazatele, hrubý domácí produkt,

inflace, tempo růstu, výdajová metoda

JEL klasifikace:E01, E31

Abstract

The thesis focuses on analysis of selected macroeconomics indicators of Czech

republic. Gross domestic product is analyzed in period 2000 – 2013, inflation in period

2003 – 2013. The thesis consists of theoretical and analytical parts. The theoretical part

provides the description and explanation of fundamental terms which are necessary for

our analysis. The analytical part includes the analysis of dataset for both variables. The

analysis of gross domestic product, measured in constant values, is shown in a

comparison between anual and quartal periods. The analysis of inflation focuses on the

development of consumer price index. Each parts consists of more detailed analysis of

factors which determined Czech economy at that perioed.

Key words: economic growth, macroeconomic indicators, gross domestic product,

inflation, growth rate, expenditure approach

JEL classification: E01, E31





Obsah

1. Úvod ................................................................................................................. 1

2. Teoretická část ................................................................................................. 3 2.1. Hospodářský růst ................................................................................................ 3 2.2. Hrubý domácí produkt ........................................................................................ 3

Nominální a reálný HDP ...................................................................................................... 4 2.3. Výpočet hrubého domácího produktu ................................................................. 4

Výdajová metoda.................................................................................................................. 4 Produkční metoda (výrobní metoda) .................................................................................... 5 Důchodová metoda ............................................................................................................... 6

2.4. Parita kupních sil (PPP) ...................................................................................... 7 2.5. Standard kupní síly (PPS) ................................................................................... 8 2.6. Alternativní ukazatele ......................................................................................... 8 2.7. Problémy HDP a Ekonomický blahobyt ........................................................... 10 2.8. Inflace ............................................................................................................... 11

Druhy inflace ...................................................................................................................... 11 Měření inflace .................................................................................................................... 12 Důsledky inflace ................................................................................................................. 14

3. Analytická část ............................................................................................... 15 3.1. Výpočet HDP výdajovou metodou ..................................................................... 15 3.2. Analýza jednotlivých let .................................................................................... 17

Rok 2000 ............................................................................................................................ 17 Rok 2001 ............................................................................................................................ 18 Rok 2002 ............................................................................................................................ 18 Rok 2003 ............................................................................................................................ 18 Rok 2004 ............................................................................................................................ 19 Rok 2005 ............................................................................................................................ 19 Rok 2006 ............................................................................................................................ 19 Rok 2007 ............................................................................................................................ 20 Rok 2008 ............................................................................................................................ 20 Rok 2009 ............................................................................................................................ 20 Rok 2010 ............................................................................................................................ 20 Rok 2011 ............................................................................................................................ 21 Rok 2012 ............................................................................................................................ 21 Rok 2013 ............................................................................................................................ 22

3.3. Výpočet HDP výrobní metodou ......................................................................... 22 3.4. Celkový pohled na meziroční tempo růstu ......................................................... 22 3.5. Alternativní ukazatele ....................................................................................... 23

Hrubý národní důchod ........................................................................................................ 23 Reálný hrubý domácí důchod rezidentů ............................................................................. 24

3.6. Reálná konvergence – HDP na obyvatele v PPS ................................................ 25 ............................................................................................................................................ 26

3.7. Vývoj inflace v ČR ............................................................................................ 26 3.8. Vývoj indexu spotřebitelských cen .................................................................... 27



4. Závěr .............................................................................................................. 30



1

Vysoká škola ekonomie a managementu

[email protected] / www.vsem.cz

1. Úvod

Tato bakalářská práce zpracovává téma „Makroekonomické ukazatele České

republiky po vstupu do Evropské unie“. Vstup České republiky do Evropské unie byl

doprovázen velkými očekáváními nejen v oblasti hospodářské a ekonomické, proto se

tato práce zaměřuje na zjištění, jak ve skutečnosti vypadaly makroekonomické

ukazatele – konkrétně hrubý domácí produkt a inflace v období po roce 2000.

Počátky moderní ekonomiky ČR hledejme již v období vzniku samostatné

Československé republiky. České země měly postavení výrazné v průmyslové oblasti

v době Rakouska-Uherska. V 90. letech 19. století a počátkem 20. století produkovaly

více než dvě třetiny celkové průmyslové výroby v monarchii. Tento trend pokračoval i

v době tzv. „První Republiky“, kdy se ČSR zařadila mezi deset nejvyspělejších

ekonomik světa. Nadějný vývoj hospodářství byl silně poznamenán dvěma světovými

válkami a hospodářskou krizí ve 30. letech. Snahu navázat na hospodářské úspěchy

První Republiky překazil komunistický převrat v roce 1948, kdy centrální plánování a

omezení zahraničního obchodu vedlo k výraznému zpomalení hospodářského rozvoje v

porovnání se západními (demokratickými) republikami.

Od padesátých let dvacátého století se začaly na území především západní Evropy

objevovat první pokusy o integraci. Vzniklo Evropské společenství, sestavené šesti

zakladatelskými státy, což později tvořilo základ Evropské unie. Toto společenství

přispívalo k odstraňování bariér vzájemného obchodu, ke zlepšení životní úrovně

obyvatelstva, vytváření pracovních příležitostí apod. V roce 1951 vzniklo Evropské

společenství uhlí a oceli (ESUO), poté, v roce 1957, následovalo Evropské hospodářské

společenství (EHS), a také Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM).

Významným milníkem se pro Československo stal pád komunistického režimu v

roce 1989. Od tohoto roku se pro Československo začaly otevírat možnosti integrace

mnohem více, než tomu tak bylo v předchozích letech. Rok 1992 se stal klíčovým pro

celou Evropu. Byla sepsána tzv. Maastrichtská smlouva, na jejímž základě vznikla

Evropská unie, kterou tvořilo dvanáct států. Cílem Evropské unie je vytvoření

společného trhu a hospodářské a měnové unie. Unie má sloužit ke zvýšení konkurence

schopnosti evropských zemí vůči ostatním zemím a zjednodušit pohyb obyvatelstva a

zboží na jejím území. Eurozónou se oficiálně nazývá oblast Evropy, kde se používá

společná měna euro. Členy eurozóny jsou státy, které vstoupily do třetí fáze Evropské

měnové unie.

1. 1. 1993 nastal rozpad Československa a vznikly dva samostatné územní celky –

Česká republika a Slovensko. Česká republika zažádala v roce 1996 o členství

v Evropské unii a po splnění přístupových kritérií se 1. května 2004 stala jejím členem.

V současné době má Evropská unie 28 členů s tendencí dalšího rozšiřování.



2



Cílem této práce je analyzovat hrubý domácí produkt a inflaci (indexu

spotřebitelských cen) po vstupu do Evropské unie, popsat vývoj ekonomiky v letech od

roku 2003 až po rok 2013, a nalézt převládající trendy v tomto vývoji a na základě dat

pak v praktické části potvrdit, nebo naopak vyvrátit, následující hypotézu

- Se vstupem do EU se zvýšilo tempo růstu hrubého domácího produktu České

republiky díky odstranění bariér obchodu a vstupu na jednotný evropský trh.

- Finanční krize v roce 2008 ovlivnila vývoj makroekonomických veličin (HDP a

inflace) v roce 2009.

Metodická část

Práce je rozdělena do dvou částí. První část – teoretická část se věnuje popisu

hlavních makroekonomických veličin (HDP a inflace). Jejich rozdělení, způsoby měření

a také jejich kritice a případným alternativním ukazatelům ekonomického růstu.

Teoretická část byla sestavena na základě literární rešerše. Veškeré nalezené zdroje byly

následně využity i jako podklad pro zpracování praktické části. Jako vhodné se

prokázaly ověřené zdroje jako je Eurostat, Český statistický úřad a další oficiální zdroje.

Autorka také navštívila Městskou knihovnu v Praze a zde vyhledala vhodné zdroje na

zpracovávané téma. Jako vhodná literatura se prokázala i učebnice napsané lektory

VŠEM.

Praktická část se zaměřuje na analýzu vývoje jednotlivých makroekonomických

ukazatelů v průběhu času. Při sestavování praktické části se autorka zaměřila především

na zpracování dat, které byly zkoumány v teoretické části. Autorka se nejprve zaměřila

na vývoj HDP v jednotlivých letech 2000 – 2013. Následně provedla výpočet HDP

výrobní metodou, zkoumala také alternativní ukazatele (hrubý národní důchod a reálný

hrubý domácí důchod rezidentů), celkový pohled na meziroční tempo růstu, HDP na

jednoho obyvatele v PPS. I přesto, že autorka zkoumala především HDP, okrajově se

zaměřila ještě na vývoj inflace v ČR, což je také velmi důležitý ukazatel.

Úvod a závěr byl sestaven až na konci vypracování celé práce. V úvodu je uvedeno,

o čem celá práce pojednává a co bude autorka srovnávat. V závěru jsou sepsány

výsledky práce, které byly zjištěny především v praktické části.



3



2. Teoretická část

2.1. Hospodářský růst

Zásadním předpokladem pro zvyšování ekonomické úrovně země je

hospodářský růst. Ten je také v dnešní době jedním z hlavních cílů valné většiny států

světa. V současnosti rozlišujeme hospodářský růst v rámci krátkodobého,

střednědobého či dlouhodobého období. V krátkodobém horizontu jsou za motory růstu

pokládány faktory agregátní poptávky, avšak ve střednědobém a dlouhodobém

horizontu to jsou již faktory nabídky. Pokles a vzestup ekonomické aktivity v rámci

jednotlivých ekonomik se pak promítají do cyklického vývoje. Hospodářský růst

měříme hned několika ukazateli. Tato práce se bude zabývat především ukazatelem

hrubého domácího produktu. Jsou zde však zmíněny i alternativní ukazatele, jako hrubý

národní důchod anebo reálný hrubý domácí důchod rezidentů.

2.2. Hrubý domácí produkt

Prvním z ukazatelů, kterým se bude tato práce zabývat, je hrubý domácí produkt

(HDP), který je nejsledovanějším makroekonomickým ukazatelem.

„Hrubý domácí produkt je hodnota finálních výrobků a služeb, které byly nově

vyprodukovány v dané zemi (tzv. rezidenty) v průběhu stanoveného časového období.“1

Celkovým HDP se zjišťuje síla ekonomiky dané země. U jednotlivých statků a

služeb je rozhodujícím faktorem, zda jsou vyrobeny na daném území, a nikoliv jestli

jsou vyrobeny residentem či nerezidentem.2 Údaj o celkovém HDP je však zavádějící

v případě, kdy porovnáváme jednotlivé země mezi sebou. Česká republika při své

rozloze a počtu obyvatel nikdy nemůže dosáhnout stejného absolutního HDP jako má

Čína nebo Spojené státy Americké (které ji v obou parametrech značně převyšují). Pro

porovnání ekonomické vyspělosti jednotlivých států (resp. pro porovnání ekonomické

úrovně) se používá ukazatel HDP na jednoho obyvatele. Pro hodnocení změn

ekonomické výkonnosti dané ekonomiky se sleduje údaj o tempu růstu HDP –

zjišťujeme, o kolik procent se HDP změnilo během sledovaného období (pokud

počítáme se čtvrtletními ukazateli, zjišťujeme, o kolik procent se změnil ukazatel ke

stejnému čtvrtletí minulého roku).

1 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s.

ISBN 80-861-3136-X 2 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4



4



Nominální a reálný HDP

Hrubý domácí produkt se vyjadřuje ve dvou podobách – reálné a nominální. Pokud

sledujeme nárůst či pokles HDP v běžných cenách jednotlivých období, nemůžeme si být

jisti, zda byla změna výsledkem fyzické změny objemu produkce jednotlivých druhů zboží

a služeb anebo svou roli sehrály změny jejich cen, případně obojí. Nazýváme jej

nominálním HDP. Pokud však chceme znát pouze reálný dopad, změnu produktu

neovlivněnou penězi (cenovou hladinou), sledujeme vývoj reálného HDP, který je měřen ve

stálých cenách. Určí se výchozí (bazický) rok, ke kterému se vztahují všechny následující

hodnoty.3 Tento typ výpočtu reálného HDP je využíván například Mezinárodním měnovým

fondem. Eurostat i OECD se přiklánějí k měření reálného HDP metodou řetězení – při

tomto výpočtu není arbitrárně zvolen bazický rok, nýbrž HDP daného roku se přepočítává

do průměrných cen předchozího roku. Výsledná hodnota se dále porovnává s HDP

předchozího roku v běžných cenách. Tento výpočet se každý rok opakuje, každý rok je tedy

rokem bazickým (ceny každého roku se využívají pro výpočet meziročního růstu HDP).4

2.3. Výpočet hrubého domácího produktu

K výpočtu hrubého domácího produktu se využívají tři metody – výdajová metoda,

výrobní (produkční) metoda anebo důchodová metoda. Přes rozdílnost výpočtů by se

měly všechny metody dopracovat ke stejnému výsledku.

Výdajová metoda

„Výdajovou metodou se HDP počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb

rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a

salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena

prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu

domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého

kapitálu se člení na tvorbu hrubého kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení

cenností.“5

V podstatě se výdajová metoda výpočtu HDP odvozuje od jednotlivých složek

poptávky po zboží a službách. Výpočet provedeme tak, že sečteme výdaje na konečnou

individuální i společenskou spotřebu statků a služeb s tvorbou hrubého kapitálu a

přičteme rozdíl mezi exportem a importem statků a služeb.

3 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s.

ISBN 80-861-3136-X 4 Vintrová, R. Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper CES VŠEM 5 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp)

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp)



5



HDP = C+I+G+NX

Tyto výdaje můžeme podrobněji rozdělit na:

- Výdaje domácností na spotřebu (C), mezi které řadíme statky krátkodobé

spotřeby, statky dlouhodobé spotřeby a služby.

- Výdaje na investice (I) členíme na investice do fixního kapitálu a investice do

zásob. Řadí se zde výdaje na investice financované podniky, příp. domácnostmi.

- Výdaje vlády na nákupy výrobků a služeb (G) se dále rozdělují na transfery

(za které vláda nedostává žádnou protihodnotu) a na vládní nákupy statků a služeb

(vláda za ně dostává protihodnotu)

- Čistý export (NX) zjistíme tak, že odečteme import od celkového exportu.

Údaj o exportu znázorňuje veškeré statky a služby vyrobené v České republice a

následně vyvezené do zahraničí. Import nám naopak značí množství statků a služeb

vyrobených v zahraničí, dovezených do České republiky. HDP domácí země je

zvyšováno exportem a snižováno importem.6

Produkční metoda (výrobní metoda)

Produkční metoda pracuje se součtem přidaných hodnot za všechna daná odvětví a

sektory národního hospodářství a čistých daní na produkty (ty nejsou rozděleny na

sektory a odvětví). „Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní

hospodářství celkem, kde se na straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití

mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou.

Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách,

je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na

výrobky“.7

HDP = Produkce - mezispotřeba + daně z produktů - dotace na produkty

Statistická šetření neposkytují všechny údaje nezbytné k výpočtu. Z tohoto důvodu je

nutné některé položky odhadovat. Do odhadovaných položek spadá imputované

nájemné, odhad naturálních mezd, individuální bytová zástavba anebo zemědělské

samozásobování, stínová ekonomika, která je velmi významná. 8 „Stínovou ekonomiku

můžeme tedy charakterizovat jako ty příjmy, resp. činnosti, jejichž nejbytostnějším

zájmem je, aby zůstaly skryty (alespoň před orgány státního represivního aparátu), dále

neformální aktivity nebo transakce, které nezahrnují platby a které jsou určeny ušetřit

6 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273

s. ISBN 978-80-86730-55-4 7 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 8 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp)





6



nákupy a konečně ty činnosti, které v konečném důsledku sice vedou k oficiálním

příjmům, ale jejichž samotný zdroj, či lépe řečeno cesta jejich nabytí je v rozporu s

platnými zákonnými pravidly, nařízeními a dohodami.“9

Důchodová metoda

HDP pomocí důchodové metody získáme jako součet několika oddělených položek

prvotních důchodů za národní hospodářství jako celek - náhrad zaměstnancům (mzdy,

různé sociální příspěvky, které zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel), daní z výroby a

z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku (úroky a příjmy, které

vyplývají z vlastnictví kapitálu) a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního

přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu).10

HDP = Náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu- dotace

plus čistý provozní přebytek + čistý smíšený důchod + spotřeba fixního

kapitálu.11

Při výpočtech důchodovou metodou bývá, v převážné většině zemí, největší

položkou odměna zaměstnancům – mzdy, platy, odměny apod.

9 FASSMANN, Martin. Stínová ekonomika I.: (úvod do studia). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2000, 93 s. Studie (Národohospodářský ústav Josefa Hlávky). ISBN 80-239-2773-6. 10 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 11[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp)





7



zdroj: Horská: Makroekonomie

2.4. Parita kupních sil (PPP)

Jelikož spousta zemí nemá jednotnou měnu ani stejnou cenovou hladinu, pro

potřebu srovnání se využívá Parita kupní sily – Purchasing Power Parity – konverzní

poměr, umělý kurz převádějící jednu měnu do druhé tak, aby si bylo možné koupit stále

stejný objem zboží a služeb. Pomocí PPP jsme schopni objektivního porovnání cen a

odstranění zkresleného názoru na ceny v jednotlivých zemích. Ve zjednodušené formě

můžeme říci, že jde o poměr ceny v národních měnách v různých zemích za stejnou

službu nebo statek.12

Princip parity kupních sil se velmi často vysvětluje na tzv. Big Mac Indexu. Tento

index byl poprvé publikován v roce 1986 časopisem The Economist.The Economist

vezme vždy ceny Big Macu od společnosti McDonald´s v jednotlivých zemích, měnu

přepočítá na dolary a porovnává jeho hodnotu vůči Spojeným státům Americkým.

Pokud je cena v dolarech nižší než ve Spojených státech, říkáme, že měna dané země je

podhodnocená. Jako příklad můžeme uvést srovnání České republiky a USA v roce

12 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175

s. ISBN 80-861-3136-X



8



2014. Cena Big Macu činila v USA 4,62$, v ČR po přepočtení nominálním směnným

kurzem 3,47$. To znamená, že česká koruna byla oproti americkému dolaru

podhodnocena o 24,9% ceny při kurzu 20,28 CZK/USD. Kurz podle parity kupní síly

by byl 15,24 CZK/USD.13

Díky paritě kupních sil také srovnáváme životní úroveň mezi jednotlivými zeměmi.

Konkrétní informace o porovnání údajů o HDP nám poskytuje Eurostat.14

Podle

výsledků jednotlivých ekonomických ukazatelů můžeme dané státy roztřídit do čtyř

skupin podle objemového indexu na jednoho obyvatele. Státy s vysokým příjmem

(HDP na obyv. v PPS je 120 a vyšší – např. Lucembursko, Nizozemsko, Irsko,

Rakousko, Švédsko, Dánsko, Německo), státy s vyšším středním příjmem (HDP/obyv.

v PPS mezi 100-119 – např. Belgie, Finsko, Spojené království, Francie, Itálie), státy

s nižším středním příjmem (HDP/obyv. v PPS mezi 50-99 – např. Španělsko, Kypr,

Malta, Slovinsko, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko,

Polsko, Litva) a státy s nízkým příjmem (HDP/obyv. v PPS méně než 50 – Rumunsko,

Bulharsko). Českou republiku řadíme v roce 2013 do skupiny „státy s nižším středním

příjmem.“ 15

2.5. Standard kupní síly (PPS)

Pro srovnání zemí EU se využívá další ukazatel nazývaný Standard kupní síly -

Purchasing Power Standards – „společná měna, která stírá rozdíly v cenových

hladinách mezi zeměmi a umožňuje tak srovnání HDP mezi jednotlivými zeměmi. Jde o

uměle vytvořenou měnovou jednotku používanou při mezinárodních srovnáních k

vyjádření objemu ekonomických agregátů. Údaj získáme z hodnoty vyjádřené v národní

měně vydělením příslušnou paritou kupní síly“.16

Jedno PPS je přepočteno jako průměr

kupní síly jednoho eura v EU 27 Tudíž HDP v PPS za EU 27 celkem se rovná hodnotě

HDP v eurech (po přepočtení směnnými kursy z národních měn) za EU27 celkem.

Např. údaj 17,169 PPS za ČR v roce 2007 znamenal, že v průměru si kupující v České

republice mohl koupit za 17,169 Kč stejné množství zboží a služeb jako by si koupil za

1 Euro v Evropské unii. PPS se tedy získá z hodnoty vyjádřené v národní měně

vydělením příslušnou PPP.17

2.6. Alternativní ukazatele

Na rozdíl od HDP, které vyjadřuje přidanou hodnotu veškerých statků a služeb

vytvořených v dané ekonomice za určité období bez ohledu na to, kdo je vlastníkem

13 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.economist.com/content/big-mac-index 14 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ 15 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program 16 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné

z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/en/mi/mi_cishod.jsp?kodcis=2340&kodzaz=5100&kodjaz=8260& 17 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program

http://www.economist.com/content/big-mac-index

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program

http://vdb.czso.cz/vdbvo/en/mi/mi_cishod.jsp?kodcis=2340&kodzaz=5100&kodjaz=8260&

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program



9



statku nebo služby, ať rezident či nerezident dané země, hrubý národní důchod

(HND)18

zahrnuje přidanou hodnotu pouze u statků a služeb, které jsou vyprodukované

výrobními faktory v držení rezidentů dané země. Tím je lépe zachyceno přerozdělení

zdrojů v ekonomice. K hrubému domácímu produktu se připočítají prvotní důchody

plynoucí od nerezidentů (zisky, mzdy, renty) a odečtou prvotní důchody vyplácené

nerezidentům. Kladný rozdíl mezi položkami HDP a HND pak značí, že do ekonomiky

přichází více důchodu od nerezidentů, než se nerezidentům vyplácí (z pohledu národní

ekonomiky je čistý důchod nerezidentů záporný). 19

V případě malých otevřených ekonomik, k nimž se řadí i Česká republika, čistý

odliv prvotních důchodů významně ovlivňuje důchod, který je přerozdělován v dané

ekonomice. V roce 2012 dosahoval dle předběžných údajů čistý odliv prvotních

důchodů (zejména ve formě mezd a reinvestovaných zisků a úroků) 7,41 % HDP.20

Dalším z alternativních ukazatelů je Reálný hrubý domácí důchod rezidentů

(RHDD). Samotné HDP měří objem vytvořeného produkce ve stálých cenách. RHDD je

ovlivněn i poměrem cen, za který se obchoduje při vývozu a dovozu ve vztahu k

nerezidentům – takzvanými směnnými relacemi.21

Směnné relace rostou, pokud ekonomika při obchodovaní se zahraničím

zhodnocuje své produkty a služby (ceny exportovaných výrobků a služeb rostou rychleji

než ceny importovaných).

RHDD = HDP + T kde T = (X – M) / P – (X / Px – M / Pm)

Zde T označuje vliv směnných relací, X je export zboží a služeb s cenou exportu Px

a M import zboží a služeb s cenou importu Pm, P pak zastupuje průměrný cenový

deflátor salda exportu a importu.

18 Pro hrubý národní důchod se dříve používal název hrubý národní produkt. Nyní se dle metodiky národních účtů (ESA 95)

používá pojem hrubý národní důchod. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4 19 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s.

ISBN 80-861-3136-X 20 Při HDP 3845926 a HND 3560995 činí HND 92,59% v HDP. Údaje o HDP a HND za rok 2012 jsou převzaté ze stránek českého

statistického úřadu, [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_duchod 21 VINTROVÁ, Růžena; SPĚVÁČEK, Vojtěch. Růst, stabilita a konvergence české ekonomiky v letech 2001-2008. Politická ekonomie. 2010, č. 1

http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_duchod



10



2.7. Problémy HDP a Ekonomický blahobyt

Samotný výpočet HDP již dlouho vyvolává kritiku. Nezahrnuje velké množství

položek, často statisticky nezachytitelných, které mohou být nezanedbatelnými faktory

při zjišťování ekonomické situace dané země. Jednou z nejdůležitějších položek je tzv.

produkce neprocházející trhem. Například si sami vymalujeme byt, místo abychom si

pozvali malířskou firmu, anebo požádáme schopného souseda, kterému za jeho práci

dáme pětistovku do kapsy. Daňový ani statistický úřad tuto činnost není schopný nijak

zachytit. Dalšími položkami jsou hodnota ušetřeného času, změna kvality výrobků a

služeb (díky technologickému pokroku jsme dnes schopni koupit počítač za stejnou

cenu jako před pěti lety, avšak v podstatně větší kvalitě), second-hand prodeje

(prodávání obnošeného oblečení, ojetých aut, starého nábytku) a další.22

Další kritika směřuje k časté záměně HDP a blahobytu. Ne vždy je prosperující,

když HDP roste. Jako příklad můžeme uvést povodně. Pokud ČR zasáhnou povodně,

bude následně potřeba odstranit škody, které byly způsobeny, a tím roste HDP. Jenže

určitě by každá země měla radši nižší HDP a nemusela odstraňovat následky způsobené

touto přírodní katastrofou. Hrubý domácí produkt je jen vyjádřením ekonomických

výsledků jednotlivých zemí. Jako indikátor blahobytu může být proto nepřesný. Čím dál

tím častěji kritici oponují, že vyspělost země a blahobyt mohou být ovlivňovány i

jinými faktory než pouze množstvím produkce zboží a služeb. Proto je snaha nalézt

komplexnější ukazatel, který by lépe zachycoval kvalitu života v dané zemi. Do

blahobytu se krom ekonomických ukazatelů (např. hmotná životní úroveň) zahrnuji i

položky jako vzdělání, zdraví, osobní aktivity včetně pracovních, společenské styky a

vztahy, účast na politice a vládnutí, životní prostředí a ekonomická nejistota. 23

HDP také nezobrazuje pestrost nabídky. Jako příklad můžeme uvést výrobu

miliónu kalhot. HDP tuto položku zachycuje jako výrobu miliónu kalhot, ale

nezohledňuje, kolik druhů je vyrobeno.

Výsledkem snahy o zachycení blahobytu v rámci jednoho indexu je Index

ekonomického blahobytu, jehož zastánci jsou přesvědčeni, že je pro formulaci a

analýzu politik zaměřených na udržitelnost, životní úroveň i ekonomickou situaci

mnohem vhodnějším nástrojem než hrubý domácí produkt. Index se skládá ze čtyř

dimenzí - 1) současná prosperita odvozená ze spotřeby (na jednoho obyvatele) 2) čistá

společenská akumulace zásob výrobních zdrojů 3) sociální nerovnost (rozdělení příjmů,

resp. důchodů) 4) ochrana před sociálními riziky24

. Schéma s podrobnějším rozčleněním

je zařazeno do přílohy.25

22 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.economist.com/ 23 Acta oeconomica Pragensia: Vědecký sborník Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha: Vysoká škola ekonomická. ISBN 0572-

3043 24 Acta oeconomica Pragensia: Vědecký sborník Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha: Vysoká škola ekonomická. ISBN 0572-

3043 25 Acta oeconomica Pragensia: Vědecký sborník Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha: Vysoká škola ekonomická. ISBN 0572-3043

http://www.economist.com/



11



2.8. Inflace

Dalším z hlavních ekonomických ukazatelů, kterým se tato práce zaobírá je inflace.

Pod termínem inflace si představujeme nárůst spotřebních cen, které se v čase

opakuje.26

Je brána jako jev, který odráží vnější nebo vnitřní nerovnováhu v ekonomice.

Zvyšuje se množství peněz v oběhu při relativně stejné nabídce zboží a služeb. A

oslabuje se reálná kupní síla dané měny v důsledku růstu cenové hladiny („průměrných

cen zboží v ekonomice“). Lidé vidí inflaci jako negativní jev, jelikož si obecně při vyšší

inflaci mohou koupit méně zboží i služeb. Peněžní jednotka ztrácí svou sílu. Má vliv i

na zahraniční obchod – domácí zboží se díky vyšším cenám stává méně konkurence

schopnější, snižuje se vývoz a naopak se zvyšuje dovoz, jelikož dovážené zboží se stává

relativně levnější, než bývalo.

Prvotní příčinou růstu inflace bývá zvýšení peněz v oběhu. Již David Hume

zastával názor o neutralitě peněz – v dlouhém období nemají peníze vliv na reálné

veličiny pouze na nominální, tzn. cenovou hladinu. V takovém případě, pokud centrální

banka ztrojnásobí množství peněz v oběhu, ztrojnásobí se i ceny, ale lidé si stále mohou

reálně koupit stejné množství zboží – tento názor později sdílejí i klasici nebo

monetaristé27

.

Druhy inflace

Neexistuje pouze jeden druh inflace. Můžeme rozlišit několik druhů, které se od

sebe liší například tempem, jakým se mění cenová hladina (rychlostí, dobou trvání)

anebo její příčinou. Mírná (plíživá) inflace znamená, že cenová hladina roste nejvýše o

10% za jeden rok. Pádivá (cválající) inflace už roste tempem 10% až 100% ročně.

V takovém případě bývají často indexovány mzdy i smlouvy ve snaze vyhnout se

negativním dopadům inflace. V nejhorším případě může nastat hyperinflace, což je

obrovský nárůst cenové hladiny, kdy cenová hladina stoupá již 100% a více za jeden

rok. V takovém případě se mohou ceny měnit z hodiny na hodinu.28

Podle příčin inflaci rozdělujeme na poptávkovou, nabídkovou anebo setrvačnou.

Poptávková inflace jak již název naznačuje, je hnána samotnou poptávkou – především

vysokými spotřebními a investičními výdaji či snížením daní. Prvním impulzem bývá

zvýšení některé ze složek agregátních výdajů a vzniká tak inflační mezera – rozdíl

skutečného produktu od potencionálního. Pokud centrální banka na tento impulz reaguje

a zvýší peněžní zásobu, roste inflace.29

Nabídková inflace vzniká změnami nákladů výroby, mezd, materiálu anebo

služeb. Samotné zvýšení nákladů vede ke snížení produkce a nezaměstnanosti. Pokud se

26[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace a [online].

[cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 27 HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9 28 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 29 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace



12



centrální banka opět rozhodně zasáhnout, šok akomodovat zvýšením peněžní zásoby,

pak opět inflace roste. 30

Setrvačná inflace je míra inflace, kterou lidé a podniky očekávají a rovnou ji

promítají do smluv. Pokud byla míra inflace v minulém roce 3% a lidé i podniky věří,

že se nic výrazně nezměnilo, budou očekávat i letos velmi podobné tempo růstu cenové

hladiny. Jakmile se s touto inflací jednou počítá, má tendenci přetrvávat dokud

nenastanou v ekonomice nové šoky, které změní očekávání.31

Měření inflace

Inflace se měří pomocí mnoha cenových indexů. Obecně nejpoužívanější jsou

deflátor HDP, Index spotřebitelských cen (CPI) a Index cen výrobců (PPI).32

U

samotného měření, čím delší je sledované období, tím vyšší míry nepřesnosti naměřené

hodnoty dosahují. Pro výpočet inflace se používá i řada dalších indexů, např. indexy cen

zemědělských výrobců, indexy cen průmyslových výrobců, indexy cen stavebních prací

a stavebních objektů, indexy cen tržních služeb v produkční sféře, indexy cen a mnoho

dalších. Žádný ze zmíněných indexů není úplně ideální, každý má své výhody i

nevýhody.

1. Deflátor HDP

Nejkomplexnějším cenovým indexem je deflátor HDP. Jsou v něm obsaženy ceny

všech statků, ze kterých je složen hrubý domácí produkt. Vypočítáme jej vydělením

nominálního HDP reálným HDP. Reálný HDP vyjadřuje změnu fyzického objemu

produkce a je zachycen ve stálých cenách. Oproti tomu nominální HDP zjišťujeme

v cenách běžného období. Můžeme se setkat s růstem nebo poklesem hodnot reálného a

nominálního HDP, ale ve výchozí rok bude vždy reálný a nominální HDP stejný. Se

změnami cen nastává rozdíl mezi nimi. Deflátor používáme také pro výpočet

jednotlivých výdajových položek HDP. Můžeme se setkat s deflátorem spotřeby vlády,

soukromé spotřeby, investic, vývozu a dovozu.33

Nevýhodou deflátoru je, že pokud chceme znát dopad změny cenové hladiny na

obyčejného spotřebitele, není pro nás důležité vědět, jak se změnily ceny továrních

strojů anebo o kolik je dražší (levnější) vybudovat ve fakultní nemocnici novou

magnetickou rezonanci. Spotřebitele zajímá pouze spotřební zboží, se kterým se běžné

dostává do styku. Další nevýhodou je, že deflátor zahrnuje pouze zboží a služby

vyprodukované v dané ekonomice, nevztahuje se na dovoz. Další nevýhodou je také to,

že nemusí zachycovat pouze změny cen. Například pokud se mění z roku na rok metoda

výpočtu, údaje budou nesrovnané. Proto je vždy potřeba vědět, jaký bude výsledek dle

staré metodiky a jaký bude výsledek metodiky nové a poté je od sebe odečíst. Rozdíl

mezi starou a novou metodikou přepočítáme pomocí deflátoru, protože prioritou je co

30 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 31 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 32 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.horska.com/vyuka/makro/ 33 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.horska.com/vyuka/makro/

http://www.horska.com/vyuka/makro/




13



nejkvalitnější údaj o reálném růstu. To znamená, že deflátor není pouze čistě cenový

indikátor, ale také může zahrnovat i metodické změny.

2. Index spotřebitelských cen - CPI (Consumer Price Indices)

CPI je ukazatel míry inflace a je zveřejňován každý měsíc ve formě meziměsíčních

indexů a meziročních změn. Poměřuje úrovně cen vybraného reprezentativního koše

výrobků a služeb dvou srovnávaných období. Váha přisouzená jednotlivým cenovým

reprezentantům ve spotřebním koši odpovídá podílu daného druhu spotřeby na celkové

spotřebě domácností. Stálé váhy v současnosti odpovídají podílu výdajů na danou

skupinu statků na celkových výdajích v roce 2010. Ve spotřebním koši nalezneme

potravinářské zboží (nápoje, potraviny, tabák), nepotravinářské zboží (oblečení, potřeby

pro domácnost, nábytek, drogistické a drobné zboží, zboží pro osobní péči, zboží pro

dopravu a volný čas aj.) a služby (zdravotnictví, vzdělávání, opravárenské, sociální

péče, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, dopravy, volného času, osobní péče a

finanční služby, stravování a ubytování). Míra inflace se vypočítá jako procentuální

přírůstek indexů spotřebitelských cen.34

Bývá vyjádřená přírůstkem průměrného ročního

indexu spotřebitelských cen, přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci

předchozího roku, přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci anebo

přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005=100)35

.

Podmínkou pro správné měření je uvedení jednoznačného období, za které se míra

inflace uvádí a základ, s nímž se období porovnává. Tabulka s váhami jednotlivých

skupin je zařazená v příloze.

3. Index cen výrobců (PPI)

Sleduje cenovou hladinu různých odvětví a oborů např.:36

Index cen průmyslových výrobců - Index cen průmyslových výrobců „měří

průměrný cenový vývoj všech průmyslových výrobků vyrobených a prodaných na

domácím, českém trhu.“37

Jako bazický rok pro výpočet byl po poslední revizi

cenových indexů stanoven rok 2010. Váhy jednotlivých skupin jsou stanoveny na

základě struktury tuzemských tržeb za rok 201038

. Tento index se spolu s indexy cen

zemědělské výroby, stavebních prací a tržních služeb, zveřejňuje jednou za měsíc.

Index cen zemědělských výrobců - Index cen zemědělských výrobců se určuje

pouze pro místní trh. Zjišťovány jsou realizační ceny a smluvní ceny rostlinné a

živočišné výroby (ty jsou bez vlastní spotřeby). Stálé váhy jsou stanoveny k průměru z

roku 2010.

34 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné

z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012/$File/revize_2012.pdf 35 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace 36 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/610035C31E/$File/70051312m.pdf 37 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.horska.com/vyuka/makro/ 38 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BD0023BED9/$File/0110441403m.pdf

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012/$File/revize_2012.pdf

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/610035C31E/$File/70051312m.pdf


http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BD0023BED9/$File/0110441403m.pdf



14



Důsledky inflace

Mezi ekonomy panuje názor, že mírná inflace působí prorůstově.39

Avšak ve

společnosti bývá inflace brána jako negativní jev, jelikož spotřebitelé pozorují

především nárůst cen zboží a služeb.

Díky inflaci se mění rozložení důchodů a bohatství ve společnosti. Dopady inflace

postihují zejména příjemce fixních důchodů. Pokud je inflace neočekávaná, má vliv na

přerozdělení bohatství od věřitelů, zaměstnanců, jednotlivců k dlužníkům,

zaměstnavatelům a státu. Toto přerozdělení může mít vliv na ochotu věřitelů půjčovat

své prostředky, jelikož se jim zvyšují rizika. Pokud se inflace projeví i na snížení reálné

mzdy zaměstnanců (jejich nominální mzda se nezvýší společně se zvýšením cen

ostatního zboží a služeb), může ovlivnit potenciální produkt. Demotivovaní zaměstnanci

odvádějí horší práci.40

Dalšími náklady inflace jsou náklady přeceňování (menu cost) - náklady výroby

nových cenovek jednotlivého zboží, jídelních lístků, uzavírání smluv apod. Při cenové

stabilitě by tyto náklady neexistovaly. Ekonomické subjekty se navíc snaží

minimalizovat náklady držení peněz (peníze, které drží v hotovosti, jsou neúročené),

proto při vyšší inflaci dochází k takzvaným „nákladům ošoupaných

podrážek,“ opakované docházení do banky za účelem výběru peněz.

39 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 40 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2



15



3. Analytická část V této části se práce již zaměřujeme na samostatnou analýzu dat.

3.1. Výpočet HDP výdajovou metodou

Pomocí výdajové metody sledujeme poptávkovou stranu ekonomiky, což je

důležité především z krátkodobého hlediska růstu.

Tabulky č. 1 a č. 2 uvádějí přehled HDP České republiky od roku 2000 do roku

2013. V tabulce č. 1 jsou uvedeny absolutní hodnoty, v tabulce č. 2 pak objem růstu

v porovnání s rokem 2005. Data jsou získaná z databáze Českého statistického úřadu.

Pro analýzu se využívá výdajová metoda výpočtu HDP. Získaná data jsou uváděna ve

stálých cenách roku 2005. Vyjádření HDP ve stálých cenách vylučuje vlivy změny

cenové hladiny a z tohoto důvodu je pro analýzu považováno za vhodnější a přesnější.

Tabulka č. 1: HDP České republiky výdajovou metodou v cenách roku 2005

Zdroj: Český statistický úřad



16



Tabulka č. 2: HDP výdajovou metodou (objemové indexy, r.2005=100)


Z tabulky 1 vyplývá, že nejrozsáhlejší položku zaujímají výdaje na konečnou

spotřebu. Od roku 2000 jejich hodnota neklesla pod 65% celkového HDP. Hrubý

domácí produkt (nachází na posledním řádku tabulky) je od roku 2000 víceméně

rostoucí. Největší propad HDP nalezneme v roce 2009, který byl s největší

pravděpodobností zapříčiněn světovou finanční krizí.

Graf č. 1 zachycuje strukturu výdajů domácnosti na konečnou spotřebu v roce

2012, což jsou poslední zachycené údaje Českým statistickým úřadem. Z grafu je

patrné, za jaké statky a služby vynakládají své finanční prostředky české domácnosti.

Největší podíl, až čtvrtinu, domácnosti vynakládají za bydlení, vodu, energii a paliva.

Druhý výrazně vyšší podíl zaujímají potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak

nejmenší podíl zaujímá vzdělávání.

v % Název 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

2013e

Výdaje na konečnou

spotřebu 84,5 87,3 91,2 96,2 97,4 100 102,9 106,1 108,5 109,9 110,8 110,3 108

108,

6

Domácnosti 84 86,8 89,5 94,2 97,2 100 104,3 108,6 111,9 112,1 113,1 113,7 111,3

111,

3

Vládní instituce 85,5 88,9 95,9 101,7 98,4 100 99,4 99,8 101 105,1 105,3 102,5 100,5 102,

1

NISD 80,4 72,1 73,9 77,1 85,5 100 110 122,7 113,4 115 114,2 114 114,3

118,

6

Tvorba hrubého kapitálu 85,1 89,3 90,6 89,8 95,9 100 110,2 127,3 129,7 103,5 109,1 110 104,5 99,9

Tvorba hrubého fixního

kapitálu 83,9 87,7 91 91,6 94,3 100 105,8 119,8 124,7 110,9 112,1 112,5 107,4

103,

6

Změna zásob : : : : : : : : : : : : : :

Čisté pořízení cenností 99,2 76,2

126,

9 178

106,

8 100 102,3 123,6 130,8 136,4 125,9 131,8 168,6

167,

8

Hrubé domácí konečné

výdaje 84,6 87,9 91 94,4 97 100 104,9 111,8 114,3 108,5 110,6 110,4 107,3

106,

6

Vývoz zboží a služeb 1)

64 71,4 73,1 78,7 89,4 100 114 126,9 131,9 117,5 135,8 148,7 155,2 :

Dovoz zboží a služeb 2)

67,6 76,1 79,6 85,6 94,2 100 111 125,3 128,6 113,2 130,7 139,8 142,9 :

Saldo vývozu a dovozu : : : : : : : : : : : : : :

Hrubý domácí produkt 81,8 84,4 86,2 89,4 93,7 100 107 113,2 116,7 111,4 114,2 116,2 115 114



17



Graf č. 1: Struktura výdajů domácností na konečnou spotřebu (podíly v %)

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování a výpočty

3.2. Analýza jednotlivých let

V následující části se práce věnuje podrobnější analýze vývoje hrubého

domácího produktu České republiky za roky 2000 až 2013. Analýza je prováděná

v jednotlivých letech a zaměřuje se i na faktory, jež vývoj HDP ovlivnily.

Rok 2000

Rok 2000 je první rok, který bude v této práci analyzován, a proto je vhodné se

zmínit již o roku předchozím. V letech 1997-99 se česká ekonomika nacházela v recesi.

Byl zde patrný silný negativní vliv povodní, jež zasáhly Českou republiku v roce 1997.

V roce 1999 již však ekonomika začala nabírat nový dech. Položka změny zásob se

nacházela v záporných číslech. Export zboží a služeb byl nižší než import a proto tato

čísla byla také záporná. Výdaje na konečnou spotřebu se na tvorbě HDP podílely (jako

největší položka) 73% celkového HDP a tvorba hrubého kapitálu činila 27,5%.

V roce 2000 se reálný produkt zvýšil o 4,18 %. Tento růst byl zapříčiněn

především změnou zásob, která oproti roku 1999 vzrostla ze záporné hodnoty –5466

mil. Kč na hodnotu 24080 mil. Kč. Další větší nárůst zaznamenala položka tvorby

0 5 10 15 20 25 30

POTRAVINY, NEALKOHOLICKÉ…

ALKOHOLICKÉ NÁPOJE,TABÁK

ODÍVÁNÍ A OBUV

BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA

BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ…

ZDRAVÍ

DOPRAVA

POŠTY A TELEKOMUNIKACE

REKREACE, KULTURA A SPORT

VZDĚLÁVÁNÍ

STRAVOVACÍ, UBYTOVACÍ SLUŽBY

OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUžBY

15,5

9,5

2,9

26,3

5,4

2,6

9,4

2,8

9,2

0,6

7,7

8,1



18



hrubého fixního kapitálu, který v daný rok vzrostl o 6,48 %. Výdaje na konečnou

spotřebu vzrostly pouze o 0,65%.41

Rok 2001

Od roku 2001 následoval soustavný růst HDP. V prvních dvou letech nebyl tento

nárůst ještě markantní, ale následně v dalších třech letech se růst HDP zrychlil.

„Prioritou tohoto období bylo zvyšování výkonnosti ekonomiky a na její

nabídkové straně odstraňování překážek bránících rychlejší modernizaci výroby a

podpoře ekonomických inovací“.42

HDP v roce 2001 vzrostlo o 3%. V tomto roce převýšil dovoz statků a služeb

nad vývozem. Čistý export byl tudíž v záporných číslech. Konkrétně se jednalo o saldo

čistého exportu ve výši -30 351 mil. Kč. Výdaje na konečnou spotřebu činili 73,2%

celkového HDP v České republice a vzrostly z hodnoty 1 862 520 mil. Kč na 1 925 044

mil. Kč (což je o 3,3%). Tvorba hrubého kapitálu meziročně vzrostla o 4,9%.43

Rok 2002

V roce 2002 vzrostl HDP méně než rok předchozí a to o 2,1%. Tabulka 3.1

ukazuje zpomalení růstu HDP, a to z výše 2 629 135 mil. KČ na 2 685 643 mil. Kč. Je

velice pravděpodobné, že na tento jev měly vliv povodně ve třetím čtvrtletí roku 2002.

Import v roce 2002 stále převažoval nad exportem a to ještě větším rozdílem než v roce

2001. Čistý export činil --4 536 mil. Kč. Změna zásob klesla z 29 182 mil. Kč na částku

12 520 mil. Kč. Výdaje na konečnou spotřebu tvořily 74,8% celkového HDP a jejich

hodnota vzrostla přibližně o 4,5% oproti roku předchozímu, právě tyto výdaje byly

hlavním tahounem růstu hrubého domácího produktu v tomto roce. Tvorba hrubého

kapitálu vzrostla o 1,5%.44

Rok 2003

Počínaje rokem 2003 začal reálný HDP každoročně zrychlovat tempo růstu.

Tento trend byl pozitivně ovlivněn růstem dopravy, obchodní činností, opravy vozidel,

odvětvím dopravy, skladováním a spoji a v neposlední řadě zpracovatelským

průmyslem. Naopak pokles produktivity byl registrován především v zemědělství. HDP

vzrostlo o 3,7%, a největší vliv na tento nárůst měly výdaje na konečnou spotřebu.

Tvořily až 76% celkového HDP, což byl nejvyšší podíl během analyzovaného období

2000 – 2013. Zaznamenaly nárůst z 2 011 051 mil. Kč na 2 121 348 mil. Kč, což je

přibližně o 5,5%. Dovoz statků a služeb stále převažoval nad vývozem a to největším

možným rozdílem za námi sledované období. Export České republiky dosahoval výše

1 594 027 mil. Kč a import 1 660 899 mil. Kč (rozdíl 66 872 mil. Kč). Změna zásob

vytvářela hodnotu 1 105 mil. Kč. Tvorba hrubého kapitálu klesla zhruba o 0,9% oproti

41 Součet čtvrtletních odhadů. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: <http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas> 42 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/64003C3EDF/$File/11240501.pdf 43 Součet čtvrtletních odhadů. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: <http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas> 44 Součet čtvrtletních odhadů. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: <http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas>

http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/64003C3EDF/$File/11240501.pdf





19



předchozímu roku. Na následujících grafech je možno vidět čtvrtletní vývoj HDP (jak

v absolutních číslech, tak i tempo růstu HDP).45

Rok 2004

Rok 2004 byl velmi významný pro Českou republiku. 1. května vstoupila Česká

republika do Evropské unie, což znamenalo otevření evropského trhu. Hrubý domácí

produkt v roce 2004 vzrostl přibližně o 4,7% (z 2 786 789 mil. Kč na 2 918 955 mil.

Kč). Na straně nabídky k tomu přispěl především strojírenský průmysl a na straně

poptávky čistá vnější poptávka. I přes to, že vstup do EU přinášel určitá negativa,

pozitiva stále převažovala. Hospodářské výsledky ovlivnil o 13,6% vyšší vývoz statků a

služeb i o 10% vyšší dovoz. Oproti roku 2003 zaznamenal mnohem nižší rozdíl mezi

importem a exportem (import převažoval pouze o 17 183 mil. Kč). Nárůst výdajů na

konečnou spotřebu nebyl v tomto roce tak vysoký, jako v letech předešlých. Největší

položkou výdajů na konečnou spotřebu, jsou stejně jako každý rok, výdaje domácností

s hodnotou 1 472 666 mil. Kč. Výdaje na vládní instituce lehce poklesly oproti

předchozímu roku na částku 656 695 mil. Kč. Tvorba hrubého kapitálu zaznamenala

nárůst o 6,7% (791 909 mil. Kč). To zapříčinila především zvýšená investiční aktivita

domácností a podniků. Změna zásob vzrostla o 31 508 mil. Kč. 46

Rok 2005

V roce 2005 se na pozitivním růstu HDP významně podílel čistý export. Vývoz

statků a služeb poprvé od roku 2000 převýšil dovoz a díky tomu se zlepšila obchodní

bilance a Česká republika se tak stala čistým exportérem. V roce 2005 vzrostl export

z 1 811 639 mil. Kč na 2 025 872 mil. Kč a i přesto, že vzrostl i import (z 1 818 822

mil. Kč na 1 940 739 mil. Kč), Výsledek platební bilance činil 85 133 mil. HDP

vzrostlo o více než 6,7%, což lze připsat otevření evropského trhu. Výdaje na konečnou

spotřebu činily 2 205 067 mil. Kč (meziroční růst 2,7% oproti loňskému roku). Tvorba

hrubého kapitálu zaznamenala nárůst o 4,3%. Změna zásob meziročně klesla na 18 371

mil. Kč. 47

Rok 2006

HDP v roce 2006 zaznamenal největší progres a to o 7%. Jeho hodnota činila

3 334 815 mil. Kč. V předcházejícím roce rostl HDP podobně, ale jednotlivé složky se

na zvýšení podílely odlišně. V roce 2005 to byl především navýšení platební bilance a

v roce 2006 sehrála významnou roli tvorba hrubého kapitálu, která vzrostla o 10,2% a

výdaje na konečnou spotřebu. Výdaje na konečnou spotřebu dosáhly 2 268 808 mil. Kč,

což je zhruba o 3% více než v roce předcházejícím. Z těchto výdajů byl nejvyšší nárůst

u domácností na spotřebu, jejichž hodnota dosahovala 1 581 021 mil. Kč. V tvorbě

hrubého fixního kapitálu nejvíce ovlivnili růst 10,2% investice do dopravy. Export

přesahoval import o 156 180 mil. Kč, což znamenalo nárůst salda exportu o 83,5%

oproti roku 2005. Změny zásob dosahovaly výše 65 362 mil. Kč.48

45 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031004.doc 46 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031005.doc 47 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030906.doc 48 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030907.doc

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031004.doc






20



Rok 2007

HDP dosahovalo stále vysokého tempa růstu. Z tabulky č… je patrné, že nárůst

HDP činil 5,7% a jeho hodnota byla odhadnuta na 3 526 071 mil. Kč. Na straně nabídky

ovlivnil růst HDP především rozvoj průmyslu, obchodu a stavebnictví. Tvorba hrubého

kapitálu přispěla k růstu HDP svou nejvyšší měrou za srovnávané období a to 15,5%

(1 051 037 mil. Kč). Výdaje na konečnou spotřebu dosahovaly 2 338 780 mil. Kč.

V sektoru vládních institucí byl hlavní stimul výdaje zdravotních pojišťoven, který

vyvolal zvýšení zájmu občanů o zdravotnictví (v roce 2008 byly zavedeny poplatky ve

zdravotnictví). Hlavní položkou se staly výdaje domácností na konečnou spotřebu, které

činily 1 645 963 mil. Kč, což činí nárůst o 4,1%. Tento jev zastínil přínos zahraničního

obchodu, který dosahoval 139 178 mil. Kč. Změna zásob opět zaznamenala růst na

98 487 mil. Kč. 49

Rok 2008

V roce 2008 došlo k zpomalení růstu české ekonomiky. Světová finanční krize

se projevila především ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008. V malé otevřené ekonomice se

v důsledku ekonomického poklesu obchodních partnerů (zejména Německa) snižoval

objem zakázek ze zahraničí a došlo k poklesu odbytu. HDP v roce 2008 nezaznamenal

pokles, ale naopak nepatrný růst o 3%, protože krize se naplno projevila až v roce 2009.

Tvorba hrubého kapitálu vzrostla o 1,9%, což bylo oproti rekordnímu nárůstů roku 2007

patrné. Výdaje na konečnou spotřebu dosahovaly výše 2 393 558 mil. Kč. 50

Rok 2009

Z tabulky 1. je patrné, že v roce 2009 měla krize největší dopad na českou

ekonomiku. Jedná se o největší pokles HDP ve srovnávaném období 2000 – 2013.

V roce 2008 činila hodnota HDP 3 635 344 mil. Kč a v roce 2009 to bylo pouze

3 471 494 mil. Kč, což je snížení o 4,5%. Výdaje na konečnou spotřebu byly jediná

položka, která mírně vzrostla a to o 1,2%. Oproti tomu tvorba hrubého kapitálu

zaznamenala největší pokles v analyzovaném období. Z hodnoty 1 071 387 mil. Kč.

klesl až o 20,2 % na částku 854 565 mil. Kč, čímž se vrátil na úroveň roku 2006. Změna

zásob měla zápornou hodnotu -33 529 mil. Kč. Krize ovlivnila i země, se kterými Česká

republika nejčastěji obchoduje. Poklesla poptávka po českém zboží. Hodnota exportu

se propadla o necelých 11% a import o 12%, ale saldo exportu zůstalo stále v kladných

číslech (konkrétně 184 980 mil. Kč). Ve třetím čtvrtletí se začíná propad snižovat a

zakončení roku bylo pro českou ekonomiku nejpříznivější.51

Rok 2010

Česká ekonomika se v roce 2010 vzpamatovávala z krize a hrubý domácí

produkt vykázal meziroční přírůstek. Tempo růstu HDP se z propadu -4,5% vyšplhalo

na 2,5% tj. 3 557 216 mil. Kč. Na nabídkové straně ekonomiky se příznivě projevilo

49 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030708.doc 50 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031109.xls 51 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031110.doc


http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031109.xls




21



zvýšení reálné hrubé přidané hodnoty, o což se zasloužil především zpracovatelský

průmysl. Index průmyslové produkce se zvýšil oproti předešlému roku o 10% (viz

tabulka). Tvorba hrubého fixního kapitálu zaznamenala nárůst pouze 1%. Silný rozvoj

solární energetiky ani možnost rychlého odepisování dopravních prostředků oproti

očekávání neměly významný vliv na tvorbu hrubého fixního kapitálu. Tuto položku

nejvíce ovlivnil pokles investičních aktivit. Pozitivní vývoj zahraničního obchodu měl

příznivý účinek především na odvětví orientované na export (služby, obchody, průmysl

dopravy, strojírenství, elektrotechniky), který v roce 2010 činil 2 751 106 mil. Kč, což

je nárůst o 15,5%. Naopak pokles zaznamenalo odvětví zemědělství a stavebnictví.

Celkové výdaje na konečnou spotřebu dosáhly i díky omezení vládního rozpočtu, nárůst

pouze o 0,7%.52

Rok 2011

Z tabulky č. 1 je patrné, že HDP ve stálých cenách roku 2005 vzrostl v roce

2011 o 1,8%. Hrubá přidaná hodnota vzrostla díky zpracovatelskému průmyslu

meziročně o 9,8%. Díky vysokému vzrůstu v tomto odvětví byl eliminován pokles

v odvětví stavebnictví, komunikačních a informačních aktivitách, vědeckých,

technických a administrativních činnostech. Výdaje na konečnou spotřebu se meziročně

snížily o -0,4%. Největší položka, která zajistila ekonomický růst, byla platební bilance.

Dovoz statků a služeb vzrostl o necelých 7%, ale export se zvyšoval rychleji (o 9,5%) a

proto saldo exportu bylo pro Českou republiku kladné. Tvorba hrubého kapitálu

vzrostla na hodnotu 900 962 mil. Kč, což je nárůst o 0,8%.53

Rok 2012

Česká ekonomika se v roce 2012 nacházela v recesi, což se projevilo na poklesu

HDP o -1%. Na zmenšení HDP se podílely především výdaje na konečnou spotřebu,

které zaznamenaly nejvyšší pokles ve sledovaném období 2000 – 2013. Domácnosti

ztratily zájem především o předměty dlouhodobé spotřeby, začaly šetřit i na

potravinách, prostředcích na údržbu domácností a dalším zboží krátkodobé spotřeby.

Export značně převyšující import a z toho vyplývající kladné saldo čistého exportu

tvořilo jedinou růstovou položku HDP v roce 2012. Saldo exportu činilo 4,2% i přesto,

že směnné relace byly v důsledku poklesu zahraniční poptávky v záporných hodnotách.

Ceny z importu vzrostly meziročně o 0,7% než ceny exportu. Největším tvůrcem

přidané hodnoty byl opět sektor zpracovatelského průmyslu. Naopak větší pokles

zaznamenalo odvětví stavebnictví, které se muselo vyrovnat s omezením soukromých i

veřejných zakázek. Rok 2012 byl plný klimatických změn a právě z tohoto důvodu se

nedařilo zemědělství. Tvorba hrubého fixního kapitálu meziročně klesla o 4,5%

z důvodu negativního vývoje snížení investic do dopravy a budov (i přesto, že se ceny

těchto statků snížily oproti předchozímu roku).54

52 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031111.xls 53 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030912.doc 54 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031113.doc

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031111.xls





22



Rok 2013

Hrubý domácí růst se nacházel i v roce 2013 v recesi. Meziročním tempo růstu

kleslo o 0,9% na hodnotu 3 551 436 mil. Kč. Tento trend zapříčinilo především

nerovnoměrné inkaso spotřební daně z tabákových výrobků. Spotřebitelé se

předzásobovali tabákovými výrobky. Proto bude vhodnější použít jako ukazatele

hrubou přidanou hodnotu, která je očištěná od povinnosti platit spotřební daně. Výdaje

na konečnou spotřebu vzrostly přibližně o 0,6%. Domácnosti sice utratily ještě méně,

než v předcházejícím roce, ale výdaje vlády vzrostly o 1,9%. Export opět převýšil

import o 370 462 mil. Kč. Tentokrát ceny vývozu i dovozu dosáhly přibližně stejné

hodnoty. Ceny dovozu klesly o 0,3% a vývozu naopak vzrostly o 1,3%. Tvorba hrubého

kapitálu se snížila i 4,4% z důvodu poklesu investic do dopravy, strojního odvětví a

odvětví stavebního charakteru. 55

3.3. Výpočet HDP výrobní metodou

HDP lze vypočítat také výrobní metodou, která se skládá z produkce, očištěna o

mezispotřebu, po odečtení daní na výrobky a dotací na výrobky, udává hrubou přidanou

hodnotu. Tabulka č. 3 ukazuje, jak se vyvíjely jednotlivé položky v cenách roku 2005

v procentech.

Tabulka č. 3: Výpočet HDP výrobní metodou

Název 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013e

Produkce 77,2 82,6 85,6 90 95,3 100 110,2 119 121,4 111,4 117,4 121,2 119,2 118,6

Mezispotřeba 74,7 81,7 85 90,4 96,3 100 111,6 122,1 123,2 110,9 118,5 123,3 120,8 120,5

Hrubá přidaná

hodnota 81,6 84,2 86,5 89,2 93,5 100 107,7 113,6 118,2 112,1 115,6 117,7 116,6 115,5

Daně na výrobky 83,7 86,7 84,3 92,5 95,7 100 101,3 109,3 103,4 105,6 102,8 104 102 100,6

Dotace na

výrobky (-) 79,3 89,6 96,7 100,5 96,1 100 106 112 110,8 118,9 123,8 119,1 112,5 111,6

HDP 81,8 84,4 86,2 89,4 93,7 100 107 113,2 116,7 111,4 114,2 116,2 115 114


3.4. Celkový pohled na meziroční tempo růstu

V letech 2000 – 2013 měl HDP rostoucí tendenci. Meziroční tempo růstu je však

různorodé. Z grafu je patrné, že první pokles nastal v roce 2002, který byl ovlivněn

silnými povodněmi v České republice. Od tohoto roku meziroční růst HDP stále

stoupal. Nejlepších výsledků dosáhla Česká republika v letech 2005-2007, kdy

55 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp040114.docx

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp040114.docx



23



především v roce 2006 byl zaznamenán rekordní nárůst 7%. Rok 2008 postihla světová

hospodářská krize, která měla negativní dopady na HDP i v České republice. Nejvíce

zasáhla naši ekonomiku v roce 2009, kdy mělo poprvé za sledované období HDP

záporné číslo meziročního tempa růstu -4,5%. Nepříznivé statistiky mají v roce 2009 i

ostatní státy Evropské unie. V roce 2010 se česká ekonomika začala vzpamatovávat

z krize a HDP dosáhlo kladných výsledků. Avšak v roce 2011 začalo české

hospodářství upadat do recese, která se ještě v roce 2012 prohloubila. Především

domácnosti začaly šetřit ve výdajích na krátkodobou i dlouhodobou spotřebu. V roce

2003 tento trend stále pokračoval.

Graf č. 2: Meziroční tempo růstu HDP v letech 2000 – 2013


3.5. Alternativní ukazatele

Hrubý národní důchod

Hrubému národnímu důchodu je přikládán význam především u malých otevřených

ekonomik. HND vystihuje veškeré statky a služby v držení rezidentů dané země a

nezáleží na tom, zda jsou statky a služby vyrobeny na území dané země, nebo

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

Meziroční tempo růstu

Meziroční tempo růstu



24



v zahraničí. HDP a HND se od sebe v mnoha zemích mohou rapidně lišit. V České

republice je od vstupu do Evropské unie hodnota HDP zhruba o 5-7% vyšší než HND.

Dle grafu č. 3 nejmenší odliv důchodů nastal v roce 2005, kdy se jeho hodnota

vyšplhala až na 95,8% a naopak největší v roce 2010. Co se týče srovnání České

republiky s Evropskou unií, ČR je jedna ze zemí s největším odlivem důchodů.

„Růst HND ve stálých cenách byl v zemích se značným a rostoucím odlivem

prvotních důchodů podstatně nižší než růst HDP. Pomalejší růst HND se negativně

projevil v růstu národního disponibilního důchodu, který podmiňuje růst konečné

spotřeby a vytváření úspor, z nichž se hradí investice.“56

HND se nejčastěji vyjadřuje procentním podílem HDP.

Graf č. 3: Hrubý národní důchod (v %)


Reálný hrubý domácí důchod rezidentů

RHDD je dalším z alternativních indikátorů, který „byl použit pro hodnocení

významu odlivu primárních důchodů a změn směnných relací ve sledovaných zemích. Z

tohoto pohledu stále přetrvávají výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.“ 57

RHDD

vypočítáme tak, že k HDP přičteme saldo obchodní bilance (rozdíl mezi exportem a

importem). Pokud tyto hodnoty budou vyšší než samostatné HDP, můžeme hovořit o

pozitivním dopadu RHDD.

56 VINTROVÁ, Růžena a Vojtěch SPĚVÁČEK. Růst, stabilita a konvergence české ekonomiky v letech 2001-2008. [online]. [cit.

2014-08-08]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/718 57 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Proces konvergence v nových členských zemích střední Evropy. In: KOSEK, Jiří. HTML: tvorba dokonalých WWW stránek : podrobný průvodce [online]. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998 [cit. 2014-08-11].

90

91

92

93

94

95

96

97

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

HND

HND

http://www.vse.cz/polek/718



25



Z tabulky č. 4 je patrné, že od roku 2000 byl v České republice zaznamenán

negativní dopad pouze v roce 2009 (z důvodu světové finanční krize) a 2012.

V ostatních letech RHDD převyšoval HDP a nejvýznamnější hodnoty byly naměřeny

v roce 2007, kde RHDD dosahovala hodnota směnných relací až o 6,3% více než HDP.

Tabulka č. 4:

HDP v průměrných cenách předchozího

roku

Obchodní zisk(+), ztráta(-) ze směnných

relací *)

Reálný hrubý domácí důchod

rok / čtvrtletí

v mil. Kč SOPR = 100 v

%

2002 2 501 184 41 656 2 542 840 103,9

2003 2 664 227 -2 741 2 661 486 103,7

2004 2 815 593 4 125 2 819 718 104,9

2005 3 126 963 -46 988 3 079 975 105,1

2006 3 334 815 -54 599 3 280 216 105,3

2007 3 544 875 20 245 3 565 120 106,3

2008 3 776 076 -36 271 3 739 805 102,1

2009 3 674 958 42 938 3 717 896 96,6

2010 3 851 800 -48 250 3 803 550 101,2

2011 3 859 821 -44 251 3 815 570 100,7

2012 3 784 360 -14 681 3 769 679 98,6

2013 3 810 001 40 878 3 850 879 100,1


3.6. Reálná konvergence – HDP na obyvatele v PPS

Ukazatel HDP na obyvatele v PPS má vliv na vývoj reálné konvergence v dané

zemi. Evropskou unii tvoří momentálně 28 států a hodnota HDP na obyvatele PPS je

vždy roven 100.

ČR se od roku 2002 pohybovala mezi hodnotami 74 – 83, což ji řadí mezi

ekonomicky středně vyspělé státy. Z grafu č. 4 je patrný počáteční růst křivky a

následně od roku 2007 nepatrný pokles. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2004,

kdy ČR vstoupila do EU. Nejvyšší hodnota byla naměřena v roce 2007, kdy HDP na



26



obyvatele v PPS dosahovala až 83% průměru EU. Nejvyspělejší stát, dle statistik

Českého statistického úřadu, byl v roce 2013 Lucembursko s hodnotou 264. 58

Jedním z faktorů ovlivňující reálnou konvergenci je produktivita práce. Čím je nižší

nezaměstnanost, tím se zvyšuje ekonomická úroveň dané země)

Graf č. 4: HDP na obyvatele v PPS (v %)


3.7. Vývoj inflace v ČR

Tabulka č. 5: vývoj inflace v ČR v letech 2000 - 2013

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

1,4 4,6 2,6 0,9 4,0 -0,3 0,5 3,3 1,9 2,3 -1,6 -0,9 1,6 1,9


Tabulka zobrazuje meziroční míru inflace měřenou deflátorem HDP. Ačkoli trend

vývoje se víceméně neliší od vývoje meziročního indexu spotřebitelských cen, samotná

58 [online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00114

68

70

72

74

76

78

80

82

84

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

PPS

PPS

http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00114



27



výše hodnot se v obou případech odlišuje (z důvodů popsaných v teoretické části práce).

Na rozdíl od CPI, deflátor zaznamenává vývoj cen celkového hrubého produktu (ne jen

vybraného spotřebního koše), z tohoto důvodu jsou i jeho výsledky variabilnější než

CPI. Deflátor HDP zaznamenal největší celkový nárůst cenové hladiny v roce 2001 a

2004, tedy ještě před vstupem a v roce vstupu ČR do EU, z pohledu spotřebitele byl

však mnohem významnější nárůst v roce 2008, zachycený indexem CPI.


ROK

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1 1,5 1,9 3,3 1,4


Tabulka zobrazuje míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního

indexu spotřebitelských cen. Údaje se zjišťují za jednotlivé měsíce a přírůstek je

potom procentní změna průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců oproti

průměru 12-ti předchozích měsíců. Tento výpočet se využívá zejména při propočtech

reálných mezd, důchodů apod.59

Míra inflace v ČR je stabilně nízká. Jediný výkyv byl zaznamenán roce 2008, kdy

míra inflace narostla na 6.3%. Tento nárůst byl zapříčiněný změnou daňových sazeb na

území České republiky. V následujícím roce však míra inflace opět poklesla - vlivem

recese zapříčiněné celosvětovou hospodářskou krizí.

3.8. Vývoj indexu spotřebitelských cen

Index spotřebitelských cen (CPI) byl v letech 2003 až 2012 stabilně rostoucí.

Průměrné meziroční tempo bylo ve výši 2,4 %. Pro zkoumání dynamiky tempa růstu se

toto období rozděluje na dvě části. V prvním období se postupně tempo růstu

navyšovalo - od roku 2003 do roku 2008. Vliv na to měla zejména vysoká ekonomická

výkonnost po vstupu do Evropské unie (pokles míry nezaměstnanosti, růst nominálních

mezd, zvýšení poptávky spotřebitelů po zboží a službách) silná poptávka navyšovala

ceny. Dalším faktorem ovlivňujícím inflaci v roce 2008 bylo zvýšení DPH, růst

spotřební daně a cen energií. A také zavedení zdravotních regulačních poplatků.

Do roku 2008 zaznamenaly největší nárůst ceny v oddílech alkoholické nápoje a

tabák (za což mohlo zvýšení spotřební daně), voda, energie, paliva, bydlení (na tyto

položky měla velký vliv postupná deregulace cen) zdraví, pošty a telekomunikace (vliv

daňových změn)

59

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace



28



Tabulka č. 7: Indexy spotřebitelských cen 2001 – 2008

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2008/2000

Úhrn 100,1 102,8 101,9 102,5 102,8 106,3 125,2

potraviny a nealk.nápoje 97,8 103,4 99,7 100,8 104,7 108,1 118,5

alk. nápoje a tabák 100,9 102,9 101,4 101,2 110,2 109,9 135,6

odívání a obuv 95 96 94,7 94 99,2 98,9 76,3

bydlení, voda, energie 102 103,5 104,1 106,3 103,4 110,3 155,3

bytové vybavení 98,4 98,1 98 98,7 99,9 100,5 93,8

Zdraví 104 103,1 107,6 104,7 103,6 131,4 177,8

doprava 100,1 102,2 101,4 101,6 100,4 102,3 106,5

pošty a telekomunikace 98 112,9 107,6 106,8 100 97,3 134,2

rekreace, kultura, sport 99,7 101 101,8 101,4 100 100,8 112,3

vzdělání 103 102,6 102,3 103,5 102,4 102,7 125,4

stravování a ubytovací sl. 101,8 105,9 104,6 102,6 102,8 107 135,4

ostatní zboží a služby 102,9 104,2 101 101,9 102,1 104,7 128,4


Druhé období – od roku 2009 do 2012 mělo odlišný vývoj. V roce 2009 přišlo

zvýšení míry nezaměstnanosti v důsledku krize, nastal ekonomický útlum a poptávka po

zboží a službách klesala. Z tohoto důvodu se meziroční změna CPI pohyboval jen

kolem 1%. Dalším faktorem bylo i snížení cen importu, které se promítlo do cen zboží.

V letech 2010-2012 se trend změnil a tempo růstu spotřebitelských cen opět rostlo

(ekonomiky se pomalu začaly vzpamatovávat z krize a postupně se zvyšovaly importní

ceny)

V roce 2012 bylo tempo růstu velmi vysoké 3,3% (oproti předchozímu roku se

téměř zdvojnásobilo). K takto vysokému růstu pravděpodobně přispělo změna spodní

sazby DPH z 10% na 14%, která vyšla v platnost začátkem ledna 2012 – dopad byl

okamžitý. ICP v lednu 2012 poskočil oproti prosinci 2011 o 1,8 %. Svou roli hrály i jiné

faktory např. sezónnost.

Pokud bychom se podívali na jednotlivé skupiny ve spotřebním koši. Nejrychlejší

nárůst v roce 2012 zaznamenaly položky zahrnuté v oddíle zdraví, a to o 9,4 %,. Vliv na

to měl fakt, že se mnoho léků vyjmulo ze seznamu hrazených pojišťovnami. Potraviny a

nealkoholický nápoje rostly tempem 7,0 %. Ceny statků zahrnuté v rámci bydlení jako

například voda, energie, paliva rostly nepřetržitě. V jejich cenách se dále přibližujeme

běžným cenám Evropské unie.

Dlouhodobý pokles zaznamenává oddíl odívání a obuvi. V tomto odvětví existuje

značná konkurence v podobě dovozu levných substitutů z Asie, kde jsou náklady práce

podstatně nižší. I ceny pošty a telekomunikace klesaly pravděpodobně z důvodu



29



dlouhodobé konkurence mezi mobilními operátory a jejich akčních nabídek. Od roku

2008 rovněž klesaly ceny v odvětví rekreace a kultury. Hlavně u „techniky, která se

využívá při rekreaci“ (fotoaparáty, kamery aj.).

Graf č. 5: CPI v ČR (2003=100, levá osa; růst y/y v %, pravá osa)




30



4. Závěr

Bakalářská práce si kladla za cíl analyzovat vývoj makroekonomických veličin

České republiky za léta 2000 až 2013. Zaměřovala se konkrétně na hrubý domácí

produkt a inflaci. Problematika obou těchto makroekonomických veličin je velice

komplexní a rozsáhlá. Existují různé metody výpočtu, různé oceňování výkonu

ekonomiky. Přesto, že je ukazatel HDP častým terčem kritiky pro svou neschopnost

zachycovat mnohé z dalších možných faktorů ovlivňující vývoj blahobytu, i nadále

zůstává jedním z nejdostupnějších indikátorů, který ekonomové v dnešní době mohou

využívat k měření hospodářského růstu.

Teoretická část bakalářské práce se věnovala vysvětlení pojmů vztahujících se

k základní problematice těchto makroekonomických veličin. Definovala hrubý domácí

produkt, popsala metody měření i nedostatky ukazatele a alternativními přístupy

k měření hospodářského růstu a blahobytu společnosti. Dále se zabývala inflací,

rozdělením jednotlivých cenových indexů a jejich výhodami či nedostatky při výpočtu

míry inflace.

Analytická část bakalářské práce podrobněji zkoumala vývoj jednotlivých

veličin na datech Českého statistického úřadu. Analýza ukázala, že trend vývoje

hrubého domácího produktu České republiky za sledované období byl převážně

rostoucí, se značným nárůstem tempa růstu po roce 2004. Lze se tedy domnívat, že

vstup České republiky do Evropské unie a především připojení se ke společnému

evropskému trhu se díky snížení bariér a transakčních nákladů pozitivně podepsalo na

hospodářském růstu České republiky. Nelze s určitostí tvrdit, že toto byl jediný důvod

pozitivního vývoje. Avšak podrobnější ekonomická analýza trendu vývoje překračuje

rámec této práce. Vliv provázaností ekonomik se prokázal i v letech 2008 a 2009, kdy

se naopak díky těsnému spojení ekonomik přelévala světová krize z okolních zemí i na

českou ekonomiku.

Domácnosti vynakládají výdaje na konečnou spotřebu především za bydlení,

vodu, energii a paliva a za potraviny a nealkoholické nápoje. Toto jsou nejdůležitější

položky, za které jsou domácnosti ochotny vynaložit největší množství výdajů.

Nejméně naopak utrácejí za vzdělání.

U HDP zjišťujeme také alternativní ukazatele jako je například HND nebo

RHDD. Od vstupu do EU se pohybovala hodnota HND zhruba o 5-7% vyšší než HND,

což značí, že ČR patří k zemím s větším odlivem důchodů. RHDD převyšoval HDP ve

všech srovnávaných letech, kromě roku 2009 a 2012.

HDP na obyvatele v PPS se v České republice pohyboval od roku 2002

v hodnotách od 74% - 83% průměru EU. Se vstupem do EU nastal růst a od roku 2007

nepatrnou stagnaci nebo pokles.

Inflace byla analyzována v období 2003 až 2013. Česká republika dosahovala

v celém analyzovaném období mírné inflace, jež je dle ekonomické teorie prorůstový



31



faktor. Pravdivost tohoto tvrzení podporují výsledky tempa růstu hrubého domácího

produktu za stejné období. Analýza se zaměřovala na index spotřebitelských cen. Na

jeho vývoji je patrný vliv světové krize, která se do české ekonomiky výrazně promítla

v roce 2009. Snížení domácí i zahraniční poptávky po zboží i službách zapříčinilo

viditelné snížení tempa růstu spotřebitelských cen.

Z výsledků analýzy lze usoudit, že jak vstup České republiky do Evropské unie,

tak i světová krize, výrazně ovlivnily makroekonomické ukazatele české ekonomiky

v posledním desetiletí.



32



Literatura

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst,

konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s. ISBN 80-861-3136-X

PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká

škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4

Vintrová, R. Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper CES

VŠEM

VINTROVÁ, Růžena; SPĚVÁČEK, Vojtěch. Růst, stabilita a konvergence české

ekonomiky v letech 2001-2008. Politická ekonomie. 2010, č. 1

HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005,

xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9

HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck,

2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2

FASSMANN, Martin. Stínová ekonomika I.: (úvod do studia). Praha:

Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2000, 93 s. Studie (Národohospodářský ústav

Josefa Hlávky). ISBN 80-239-2773-6.

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: www.czso.cz

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: www.economist.com

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné

z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.horska.com/vyuka/makro/

Acta oeconomica Pragensia: Vědecký sborník Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha:

Vysoká škola ekonomická. ISBN 0572-3043

VINTROVÁ, Růžena a Vojtěch SPĚVÁČEK. Růst, stabilita a konvergence české

ekonomiky v letech 2001-2008. [online]. [cit. 2014-08-08]. Dostupné

z: http://www.vse.cz/polek/718

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Proces konvergence v nových členských zemích střední

Evropy. In: KOSEK, Jiří. HTML: tvorba dokonalých WWW stránek : podrobný

průvodce [online]. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998 [cit. 2014-08-11].

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/


http://www.vse.cz/polek/718



33



Použité obrázky a tabulky

Tabulka č. 1: HDP České republiky výdajovou metodou v cenách roku 2005

Tabulka č. 2: HDP výdajovou metodou (objemové indexy, r.2005=100)

Graf č. 1: Struktura výdajů domácností na konečnou spotřebu (podíly v %)

Tabulka č. 3: Výpočet HDP výrobní metodou

Graf č. 2: Meziroční tempo růstu HDP v letech 2000 – 2013

Graf č. 3: Hrubý národní důchod (v %)

Tabulka č. 4:

Graf č. 4: HDP na obyvatele v PPS (v %)



Tabulka č. 7: Indexy spotřebitelských cen 2001 – 2008

Graf č. 5: CPI v ČR (2003=100, levá osa; růst y/y v %, pravá osa)



34



Přílohy

Schéma: Struktura Indexu ekonomického blahobytu

Zdroj: Osberg, Sharpe, 2002, s. 296.



35



Tabulka: počet cenových reprezentantů ve spotřebním koši pro výpočet indexů

spotřebitelských cen (životních nákladů)

Zdroj:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012/$File/r

evize_2012.pdf

Tabulka: Index průmyslové produkce: meziroční indexy

Oddíly COICOP leden 2007 leden 2012 leden 2014

Potraviny a nealkoholické nápoje 164 161 161

Alkoholické nápoje, tabák

20 21 23

Odívání a obuv 71 65 65

Bydlení, voda, energie, paliva 41 45 45

Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 82 79 80

Zdraví 47 18 21

Doprava 83 80 82

Pošty a telekomunikace 3 4 4

Rekreace a kultura 113 110 108

Vzdělávání 12 12 12

Stravování a ubytování 43 42 43

Ostatní zboží a služby 50 55 56

Úhrn 729 692 700





36



CZ-NACE 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Průmysl celkem (B+C+D)

Industry, total (B+C+D)

107,4 102,1 103,6 110,4 103,9 108,3 110,6 98,2 86,4 108,6 105,9 99,2 100,5

B Těžba a dobývání

Mining and quarrying

98,5 97,6 99,4 98,0 96,8 100,0 98,9 97,0 99,0 99,3 101,1 95,7 88,4

05 Těžba a úprava černého a

hnědého uhlí Mining of coal and lignite

101,7 95,7 97,7 97,1 100,0 100,8 98,1 97,5 93,6 98,2 100,4 95,7 85,8

06 Těžba ropy a zemního plynu

Extraction of crude petroleum and natural gas

. . . . . . . . . . . . .

07 Těžba a úprava rud

Mining of metal ores

. . . . . . . . . . . . .

08 Ostatní těžba a dobývání

Other mining and quarrying

110,7 99,3 117,8 103,8 105,2 109,3 93,8 102,6 84,9 118,5 97,7 85,4 97,8

09 Podpůrné činnosti při těžbě Mining support service

activities

104,4 82,7 97,8 107,3 55,7 79,5 110,0 75,5 98,3 84,1 126,5 120,8 85,2

C Zpracovatelský průmysl

Manufacturing

109,1 102,4 103,3 112,8 105,2 109,5 112,4 98,5 84,7 110,0 107,5 99,3 101,4

10 Výroba potravinářských

výrobků Manufacture of food

products

107,6 100,5 98,8 104,5 97,8 100,3 103,7 88,2 102,4 100,3 96,7 98,9 99,9

11 Výroba nápojů Manufacture of beverages

106,7 91,6 100,5 100,8 94,4 109,3 105,9 100,0 79,4 89,9 102,7 95,8 102,8

12 Výroba tabákových výrobků

Manufacture of tobacco products

. . . . . . . . . . . . .

13 Výroba textilií

Manufacture of textiles

105,8 92,1 95,9 105,1 98,0 105,8 108,1 85,5 87,1 103,2 103,2 98,4 100,8

14 Výroba oděvů

Manufacture of wearing

apparel

103,5 82,6 84,3 83,4 109,9 81,9 92,7 95,0 87,8 94,7 96,7 94,0 103,3

15 Výroba usní a souvisejících

výrobků

Manufacture of leather and related products

96,7 74,0 79,0 105,2 96,2 103,4 105,6 89,6 74,1 109,4 109,7 93,2 96,5

16 Zpracování dřeva, výroba

dřevěných, korkových, proutěných a slaměných

výrobků, kromě nábytku Manufacture of wood and of

products of wood and cork,

except furniture; manufacture of articles of

straw and plaiting materials

114,5 98,6 104,9 112,6 105,0 108,1 108,2 97,4 96,6 101,1 97,5 91,8 106,7

17 Výroba papíru a výrobků z papíru

Manufacture of paper and

paper products

112,9 111,5 87,1 116,9 104,3 101,7 107,5 95,0 92,5 105,0 101,1 99,0 102,0

18 Tisk a rozmnožování

nahraných nosičů

Printing and reproduction of recorded media

117,0 92,8 110,6 110,7 106,1 91,4 128,6 103,0 82,9 101,5 106,0 96,8 92,5

19 Výroba koksu a

rafinovaných ropných produktůManufacture of

coke and refined petroleum

products

113,1 107,7 108,0 125,9 113,3 102,3 95,7 114,8 89,7 105,0 92,8 101,4 93,4

20 Výroba chemických látek a

chemických přípravků

Manufacture of chemicals

and chemical products

99,5 96,8 103,4 119,1 104,4 99,0 98,6 105,3 87,2 106,0 95,4 104,8 97,8

21 Výroba základních

farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

Manufacture of basic

pharmaceutical products and pharmaceutical

preparations

111,0 105,9 103,5 112,6 119,1 107,7 104,5 100,7 89,6 113,7 99,3 94,7 107,6



37



22 Výroba pryžových a plastových výrobků

Manufacture of rubber and

plastic products

123,9 106,4 119,2 116,7 111,4 114,6 118,8 97,6 89,0 105,3 106,9 97,8 102,1

23 Výroba ostatních

nekovových minerálních

výrobků Manufacture of other non-

metallic mineral products

101,2 97,5 103,2 108,4 102,2 98,0 117,8 97,5 78,9 98,3 102,0 95,6 100,1

24 Výroba základních kovů, hutní zpracování;

slévárenství

Manufacture of basic metals

106,8 93,4 112,6 111,2 89,2 108,0 90,1 104,5 72,5 121,8 105,8 91,9 97,1

25 Výroba kovových konstrukcí

a kovodělných výrobků,

kromě strojů a zařízení Manufacture of fabricated

metal products, except

machinery and equipment

102,9 111,8 95,5 111,2 101,7 107,0 122,7 89,4 75,4 116,5 105,6 99,3 105,3

26 Výroba počítačů,

elektronických a optických

přístrojů a zařízení Manufacture of computer,

electronic and optical

products

147,1 156,3 110,8 129,0 106,2 122,9 118,4 107,6 83,3 129,2 97,3 81,1 91,3

27 Výroba elektrických zařízení

Manufacture of electrical

equipment

111,2 107,9 108,8 117,6 105,8 117,0 113,7 101,2 84,0 118,4 110,7 110,1 101,5

28 Výroba strojů a zařízení, j.n.

Manufacture of machinery

and equipment n.e.c.

108,9 99,4 106,6 123,0 111,0 120,0 115,7 106,5 71,7 115,0 110,8 101,9 102,7

29 Výroba motorových vozidel

(kromě motocyklů), přívěsů

a návěsů Manufacture of motor

vehicles, trailers and semi-

trailers

118,5 108,2 107,5 116,0 123,1 118,2 116,7 99,1 89,1 122,7 121,2 101,1 102,5

30 Výroba ostatních dopravních

prostředků a zařízení

Manufacture of other transport equipment

126,4 88,1 115,1 89,9 98,7 123,3 145,7 102,3 97,6 110,9 121,6 99,3 109,1

31 Výroba nábytku

Manufacture of furniture

110,7 95,0 91,0 108,9 101,6 108,3 111,2 95,7 85,5 93,1 101,7 96,3 99,0

32 Ostatní zpracovatelský

průmysl

Other manufacturing

109,3 96,2 100,6 121,2 101,3 108,4 104,3 102,5 80,6 105,0 104,2 101,6 106,1

33 Opravy a instalace strojů a

zařízení Repair and installation of

machinery and equipment

106,0 126,5 95,0 119,8 94,0 108,0 103,2 102,7 113,6 96,2 108,9 94,4 91,6

D Výroba a rozvod elektřiny,

plynu tepla a

klimatizovaného vzduchu

Electricity, gas, steam and

air conditioning supply

101,8 102,6 108,3 101,0 98,0 103,1 101,6 95,4 96,1 104,6 98,5 99,5 98,5

35 Výroba a rozvod elektřiny,

plynu tepla a klimatizovaného vzduchu

Electricity, gas, steam and

air conditioning supply

101,8 102,6 108,3 101,0 98,0 103,1 101,6 95,4 96,1 104,6 98,5 99,5 98,5

HPS pro investice - MIG_CAGMIG - Capital goods -

MIG_CAG

113,4 109,3 103,8 116,8 112,7 117,0 114,9 101,5 85,4 114,9 114,3 99,8 101,2

HPS pro dlouhodobou spotřebu - MIG_DCOG

MIG - Durable consumer goods -

MIG_DCOG

113,3 93,6 94,8 114,5 107,7 116,6 124,6 103,3 77,0 98,0 100,3 100,3 101,3



38



Tabulka: HDP výdajovou metodou (objemové indexy, r. 2005=100)

Zdroj www.czso.cz

HPS pro mezispořebu - MIG_ING

MIG - Intermediate Goods -

MIG_ING

106,5 101,7 105,8 112,2 100,9 106,7 111,8 96,8 83,4 110,9 105,1 99,2 101,9

HPS pro krátkodobou spotřebu -

MIG_NDCOG

MIG - Non-durable consumer goods - MIG_NDCOG

106,7 95,5 97,5 106,0 100,9 100,3 105,9 94,4 91,6 99,0 98,7 97,7 100,4

HPS výroby energií - MIG_NRG

MIG - Energy - MIG_NRG

102,0 101,2 105,8 100,8 99,0 102,2 100,3 96,7 95,1 103,1 98,8 98,8 96,1

Date post:	01-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE · do průměrných cen předchozího roku. Výsledná hodnota se dále...

Documents