Bakalářská práce-Flóra území jihovýchodně od Frýdku-Místku · 1. Úvod a cíl práce Ve...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakultaKatedra botaniky

Stuchlíková Kateřina

Flóra území jihovýchodně od Frýdku-Místku

Bakalářská práceV učitelském oboru biologie - geografie

Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Olomouc 2010

Bibliografická identifikace:

Jméno a příjmení autora: Kateřina Stuchlíková

Název práce: Flóra území JV od Frýdku-Místku

Typ práce: Bakalářská

Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Rok obhajoby: 2010

Abstrakt: V práci jsou zpracována floristická data týkající se vybraných lokalit jihovýchodně od

Frýdku-Místku. Bylo vybráno 120 botanicky zajímavých lokalit, které byly zvoleny na

základě literatury „Materiály z floristického kursu“, „Květena ČR“ „Příspěvek k

poznání květeny Frýdecka“ autorů Kilián a Krkavec. Spadají sem biologicky hodnotná

území různého stupně ochrany jako je např. NPP Skalická Morávka, PP Profil

Morávky, PP Kamenec, tak i další zajímavé lokality bez statutu chráněného území.

Studované prameny uvádějí na zpracovávaných lokalitách celkem 669 druhů vyšších

rostlin.

Klíčová slova: Flóra, NPP Skalická Morávka, PP Kamenec, PP Profil Morávky

Počet stran: 94

Počet příloh: 2

Jazyk: čeština

2

Bibliographical identification:

Autor’s first name and surname: Kateřina Stuchlíková

Title: Flora of the south-eastern vicinity of Frýdek-Místek (North Moravia, the Czech Republic)

Type of thesis (bachelor, master): bachelor

Supervisor: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

The year of presentation: 2010

Abstract: My diploma work deals about floristic data concerning chosen localities south-east

from Frýdek-Místek. I have chosen 120 botanically interesting areas on the basis of

this literature: " Materials from a floristic course", " CZ Flora", " Contribution to

getting to know the flora of Frýde-Místek area", the authors are Kilián and Krkavec.

They are both biologically valuable localities which have different levels of

conservation, for example NPP Skalická Morávka,PP Profil Morávky, PP Kamenec,

and also other interesting localities without being conservation areas.The books I have

studied say that there are 669 sorts of higher plants on the places I write about.

Keywords: Flóra, NPP Skalická Morávka, PP Kamenec, PP Profil Morávky

Number of pages: 94

Number of appendices: 2

Language: Czech

3

Tímto prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně za použití uvedené

literatury a pod odborným vedením Mgr. Martina Dančáka, Ph.D.

V Olomouci dne 13. května 2010

………………………….

4

Mé poděkování patří především Mgr. Martinu Dančákovi, Ph.D. za odborné vedení mé

práce a hodnotné připomínky k této problematice, stejně tak i za pročtení a posouzení rukopisu.

Dále Ing. Petře Foldynové za cenné informace k prostudování literatury, za neocenitelnou pomoc

při hledání starších floristických údajů vybraných lokalit, poskytnuté fotografie a také dalším

pracovníkům Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku.

5

OBSAH

1. Úvod ......................................................................................................................... 8

2. Metodika …............................................................................................................. 8

3. Nomenklatura ….................................................................................................... 8

4. Topografické vymezení …...................................................................................... 9

5. Geomorfologická charakteristika území ….......................................................... 9

5.1 Základní geomorfologická charakteristika ............................................... 9

5.2 Geomorfologická regionalizace .................................................................. 11

5.3 Vertikální členitost reliéfu ......................................................................... 11

6. Geologická charakteristika území …................................................................... 11

7. Pedologická charakteristika území ….................................................................. 13

8. Hydrologická charakteristika území …................................................................. 13

9. Klimatická charakteristika území ….................................................................. 16

10. Vegetační charakteristika území …..................................................................... 19

10.1 Podmáčené dubové bučiny …................................................................. 19

10.2 Dubrovo – habrové háje …..................................................................... 20

10.3 Květnaté bučiny ….................................................................................. 21

10.4 Luhy a olšiny …...................................................................................... 21

11. Fytogeografická a biogeografická charakteristika …....................................... 22

12. Historie floristického výzkumu ............................................................................ 23

13. Ohrožené druhy území ......................................................................................... 26

14. Charakteristika vybraných lokalit ..................................................................... 28

14.1 NNP Skalická Morávka .......................................................................... 28

14.2 PP Profil Morávky ….............................................................................. 32

14.3 PP Kamenec …........................................................................................ 33

14.4 Okolí Janovic …...................................................................................... 35

14.5 Metylovická hůrka ….............................................................................. 36

14.6 Černá zem a Strážnice u Skalice …......................................................... 37

14.6.1 Smíšený les Květnice (Strážnice) u Skalice, kóta 438 (1955-1970)

14.6.2 Smíšený les Černá zem u Skalice, kóta 433 (1955-1970)

14.7 Štěrkové náplavy řeky Ostravice …............................................................. 39

6

15. Přehled v literatuře uváděných floristických dat …....…………………............ 39

15.1 Seznam. Lokalit ….................................................................................... 39

15.2 Seznam taxonů …...................................................................................... 45

16. Závěr …..................................................................................................................... 90

17. Seznam použité literatury ….................................................................................. 91

18. Přílohy …...........................….................................................................................. 94

7

1. Úvod a cíl práce

Ve své bakalářské práci se snažím zpracovat floristická data týkající se vybraných lokalit

území jihovýchodně od Frýdku-Místku, především o přirozeném, technicky málo upraveném

toku řeky Morávky. Koryto je významným geomorfologickým prvkem, dnes již řídce se

vyskytujícím v krajině. Zájmové lokality byly zvoleny na základě informací poskytnutých

Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku a doporučení vedoucího práce s odkazem na některé botanicky

cenné lokality. Spadají sem tedy biologicky hodnotná území různého stupně ochrany jako je

např. NPP Skalická Morávka, PP Profil Morávky, PP Kamenec, tak i další zajímavé lokality bez

statutu chráněného území – např. Metylovická hůrka, Černá zem a Strážnice u Skalice.

2. Metodika

Předložená bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše, která spočívala v

podrobném prostudování dostupných floristických rukopisných materiálů týkajících se

vymezené oblasti jihovýchodně od Frýdku-Místku. V seznamu druhů jsou zařazeny všechny

druhy cévnatých rostlin, zaznamenaných v literatuře a jsou k nim přiřazeny veškeré uváděné

lokality. Na základě excerpovaných údajů byly vybrány botanicky zajímavější lokality, které

jsem pro představu o aktuálním stavu flóry a vegetace osobně navštívila. V terénu byla také

pořízena fotografická dokumentace. Současný výskyt ověřených taxonů na některých lokalitách

je zaznamenán přímo v seznamu druhů, zjištěných při literární rešerši.

3. Nomenklatura

Použité názvy jednotlivých taxonů jsou sjednoceny podle Klíče ke květeně České

republiky (Kubát 2002).

8

4. Topografické vymezení území

Území spadá do Moravskoslezského kraje – převážně slezské části, okresu Frýdek-

Místek. Území spadá do katastrů obcí Staré Město, Baška, Skalice, Janovice, Raškovice,

Pražmo, Lubno, Pržno, Hodoňovice, Frýdlant, Nová ves, Vyšní Lhoty, Metylovice, Nošovice,

Dobrá, Kunčičky u Bašky. Území zasahuje i do města Frýdek-Místek.

Severní hranici studovaného území vytváří ve Frýdku-Místku ul. 17. listopadu, ul.

Lískovecká, ul. El. Krásnohorské, ul. Bruzovská, silnice 477 až po křižovatku se silnicí E 462.

Východní hranici tvoří sjezd silnice směrem do Nošovic od sjezdu z silnice E 462 až do

Pražma.

Jižní hranice z velké části koresponduje s hranicí CHKO Beskydy, od řeky Mohelnice,

která je přítokem řeky Morávky po až do Malenovic. Dále silnice Malenovice – Nová ves. Odtud

silnicí vedoucí na jih přes řeku Ostravici až na silnici 56 – Turzovská.

Západní hranice pokračuje ze silnice 56 – Turzovská severním směrem do Metylovic.

Východně kolem Metylovické hůrky po modré značce do Hodoňovic a po silnici 56 – Turzovka

az do Místku na ulici 17. listopadu.

Jednodušší, obecnější, ale méně přesnější vymezení je trojúhelník mezi sídly Frýdek-

Místek, Frýdlant nad Ostravicí a Pražmo.

5. Geomorfologická charakteristika území

5.1 Základní geomorfologická charakteristika

Geomorfologicky se zájmová oblast nachází v provincii Západní Karpaty. Další členění

geomorfologických jednotek (Demek et al. 1987):

Provincie: Západní Karpaty

Soustava: Vnější Západní Karpaty

Podsoustava: Západní Beskydy

Oblast: Západobeskydské podhůří

9

Celek: Podbeskydská pahorkatina

Podcelek: Frenštátská brázda

Okrsek: Lysohorské podhůří

Charakteristika celku Podbeskydská pahorkatina

Podbeskydská pahorkatina s rozlohou 1508 km², střední výškou 353 m a středním

sklonem 4º 20´ se vyznačuje členitým až vrchovinovým reliéfem, na rozvodích se zbytky

kryogenních zarovnaných povrchů. Jedná se o pahorkatinu náležící k západobeskydskému

podhůří. Místy se vyskytují pedimenty a kryopedimenty, ve vrchovinových částech jsou i

kryoplanační terasy. Budují ji křídové a paleogenní flyšové horniny žďárnicko-poslezského a

slezského příkrovu s vyvřelinami tešinitů. Pásmo vrchovin, pahorkatin a brýzd se táhne v JZ

směru převážně erozně denundačním reliéfem na hluboce denundované příkrovové struktuře s

četnými příkrovovými troskami, zbytky zarovnaných povrchů, průlomovými údolími a tvary

vzniklými v důsledku kontinentálního zalednění. Ve sníženinách můžeme spatřit velké

náplavové kužele (upraveno dle Demek et al. 1987 et Demek et Mackovčin 2006).

Charakteristika podcelku Frenštátský brázda

Je vnitrozemská sníženina ležící ve střední části podbeskydské pahorkatiny. Zaujímá

plochu 157,67 km², střední výška je 454 m, střední sklon 5º30´. Nejvyšším bodem je Žár (630,4

m. n. m.) v Radhošťském podhůří. Je budována flyšovými jílovci, břidlicemi a pískovci slezské a

ždárnicko-podslezské jednotky, vyvřelinami vulkanických hornintěšínitovité asociace a

kvartérními sedimenty. Frenštátská brázda je podélná erozně denudační sníženina mezi

Štramberskou vrchovinou a Moravskoslezskými Beskydy v málo odolných horninách. V dílcích

sníženinách se vyskytují náplavové kužely prořezané mladými údolími (upraveno dle Demek et

al. 1987 et Demek et Mackovčin 2006).

Charakteristika okrsku Lysohorské podhůří

Jedná se o úpatní pahorkatinu o rozloze 73,00 km² tvořenou flyšovými jílovci, břidlicemi

a pískovci slezské a žďárnicko-podslezské jednotky. Povrch je členitý, převážně erozně

denundační v málo odolných horninách se zbytky úpatního zarovnaného povrchu (pedimentů).

Vyskytují se zde kvartérní sedimenty, náplavové kužely a dochází k častým sesuvům. Typické

10

jsou široké údolní nivy, při úpatí Moravskoslezských Beskyd úpatní haldy (upraveno dle Demek

et al. 1987 et Demek et Mackovčin 2006).

5.2. Geomorfologická regionalizace

Největší zastoupení v oblasti mají ploché pahorkatiny, které zabírají přibližně 83% jeho

plochy. Vyskytují se v převážné většině území. Členité pahorkatiny zaujímají přibližně 17%

území. Vyskytují se u jižního okraje, při hranici s CHKO Beskydy.

5.3. Vertikální členitost reliéfu

Nejvyšší bod území se nachází mezi obcí Metylovice a Pržno v nadmořské výšce 524

m.n.m. Nejnižším bodem je za soutokem řek Ostravice a Morávky (0,5 km po proudu)

nacházející se 275 m.n.m.. Krajina je z hlediska vertikální členitosti nehomogenní. Obecně platí,

že s klesající zeměpisnou šířkou a s rostoucí zeměpisnou délkou se nadmořská výška v průměru

zvětšuje. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem je 249 metrů. Nejvýznamnějšími vrcholy

jsou Hůrky, Vrchy, Velký pahorek, Bystré, Skalická strážnice, Metylovická hůrka.

6. Geologická charakteristika území

V rámci geologickéhočlenění karpatského oblouku zájmové území náleží do flyšového

pásma vnějších Karpat. Geologické podloží tvoří horniny karpatského flyše s ostrůvky drob a

slepenců, místy s vápnitými složkami. Pod pojmem flyš rozumíme mnohonásobné střídání lavic

pískovců s vrstvami břidličnatých slínovců a jílovců různého složení a odolnosti. V údolních

nivách se nacházejí říční kvartérní sedimenty.

Zájmové území se nachází na obou příkrovových jednotkách vněkarpatského systému –

slezské jednotce a podslezké.

11

Křída slezské jednotky, která je v území zastoupena se rozlišuje na godulský vývoj

(jihovýchod geosynklinál ve slezské sedimentační oblasti) a vývoj bašský (severní okraj slezské

sedimentační oblasti). V godulském vývoji jsou ve spodní části těšínské vápence střídající se s

polohami jílovců, nad nimi těšínskohradišťské vrstvy, v nichž se střídají jílovce s pískovci, místy

přecházejí v jílovité nebo písčité vápence. Typické tešínsko-hradišťské souvrství vystupuje v

Nové Dědině na soutoku Čeladenky a Ostravice. Jílovce jsou většinou nevápnité, pískovce

glaukonické, nevápnité, křemičito vápnité nebo vápnité – jejich průběh je možno velmi dobře

sledovat v zářezech a v lomech v údolí Ostravice. Bašský vývoj zaujímá na pravé straně

Ostravice pouze vápnité a křemičito-vápnité pískovce u Bašky.

Podslezská jednotka je reprezentována vápnitými jíly a jílovci s lavicemi pískovců

frýdeckých a třineckých vrstev. Tvoří okolí Frýdku (Zámecký vrch – v zářezu železnice) a

pásma v Třinecké brázdě.

Lysohorské podhůří je úpatní pahorkatina z flyšových jílovců, břidlic a pískovců

slezského a žďánicko-podslezského příkrovu, tvořena erozně-denudačním reliéfem v málo

odolných horninách. Odkryv flyšových vrstev můžeme pozorovat na jižním svahu Malého

pahorku. Na území zasahují i ložiska černého uhlí, zemního plynu a v 19. stol. těžené železné

rudy.

V neogénu se stalo téměř celé studované území souší, neboť nová sedimentační pánev se

vytvořila na obvodu pohoří jako tzv. Čelní hlubina – moře v ní však setrvalo jen do konce

miocénu a uložilo mocné tortonské usazeniny v Ostravské pánvi a na Opavsku. Na okolní souši

převládalo tropické, subtropické a později semiaridní klima, které způsobilo zarovnávání

vynořujících se vnějších Karpat během jednotlivých fází tektonického klidu a pohybů a

podmínilo charakteristickou stupňovitost jejich reliéfu.

Pleistocénní procesy zanechaly v kraji stopy v podobě četných modelačních i

akumulačních tvarů reliéfu. V periglaciálním klimatu docházelo k mohutné soliflukci, na úpatí

Beskyd se vytvořil soliflukční plášť a mocné náplavové kužele málo tříděných říčních

sedimentů. Periglaciální klima podmínilo vznik četných mrazových srubů. Sálské zalednění

zasáhlo i údolí Ostravice. Zvláště na jejím levém břehu, je výrazná hlavní terasa, jejíž akumulace

probíhala mezi oběma zaledněními. Po ústupu sálského zalednění došlo v údolích k vyklizení

glacigenních materiálů a k opětné sedimentaci fluviálních uloženin. Na mnoha místech se

vytvořily sprašové pokryvy, v pahorkatině i v obou brázdách. V holocénu se na svazích ke

zvýšené erozi a v údolích k akumulaci povodňových hlín, tvořících vyšší nivní stupeň, na němž

12

jsou sídliště. Nižší terasový stupeň tvoří pravidelně zaplavované území. Ojedinělě se v podloží

povodňových hlín vyskytují pohřbená dřevem slatinné horizonty (upraveno dle Skalický et al.

1978 a Menčík et al. 1983).

7. Pedologická charakteristika území

V podhůří jsou dosti rozsáhlé pokryvy sprašových hlín, místy vystupující fluviglaciální

štěrkopísky, v údolních podél vodních toků jsou různě široká písčitá, štěrkovitá a jílovco-písčitá

aluvia. Ve vyšších polohách je nestejně mocný plášť flyšových zvětralin, místy vystupuje skelet,

na svazích a úpatích suťové a náplavové kužele málo tříděného materiálu. V nižších polohách

jsou půdy převážně hlinité, místy jílovopísčité, převážně mírně kyselé, vesměs dosti hluboké.

V půdním pokryvu okolí řeky Morávky převažují fluvizemě, pseudogleje a illimerizované půdy,

na flyšovém podkladu jsou vyvinuty hnědé kyselé půdy. Půdní pokryv nivy řeky Ostravice je

tvořen glejovou fluvizemí, v menší míře glejem typickým. Všechny půdy jsou výrazně

podzolované (Skalický et al. 1978).

8. Hydrologická charakteristika území

Studované území náleží do povodí Odry, které od pramene až po ústí má délku 861 km a

plochu povodí 1186000 km2 a je odvodňováno do Baltského moře. Na území se nachází jedna

řeka II. řádu – Ostravice.

Řeka Ostravice vzniká soutokem Bílé a Černé Ostravice u Starých Hamrů ve výšce 521

m n.m, ústí zprava do Odry v Ostravě-Hrušově ve výšce 204 m n.m., plocha povodí 826,8 km2,

délka toku 65,1 km, prům. průtok ústí 14,23 m3s-1. Pramení a v horní části toku protéká

hornatinou Mor. Beskyd, v dolním úseku teče napříč Frenštátskou a Třineckou brázdou a v dolní

části před ústím Ostravskou pánví. Hydrologická stanice: Staré Hamry (1920), Ostravice (vč.

1905-1958), Frýdek-Místek (vč.1905-1970), Frýdek-Místek náhon z nemocnice (lg.1958),

Sviadnov (lg.1956-), Paskov (vč.1952-1954), Ostrava (vč.1905-;lg.1910-). Vodohospodářsky

významný tok, pstruhová voda v horní části toku až po Frýdek-Místek, mimopstruhová voda od

Frýdku-Místku po ústí. Vodácky využívaný úsek od vodní nádrže (Vlček 1984).

13

Mezi další vodní toky se řadí Morávka, Baščica, Bystrý potok, Skaličník, Bahno, Říčka,

Mohelnice, Žižkův potok, Čeladenka.

Řeka Morávka pramení na Súlové ve výšce 880 m n.m. Ústí zprava do Ostravice u

Frýdku-Místku v 293 m n.m. Plocha povodí je 149,3 km2, délka toku je 30,9 km. Průměrný

průtok u ústí je 3,73m3s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém toku. Vodní

nádrž Morávka. Čistota vody I-II. tř. od dolní po ústí III. tř. Horní část toku je ve

vodohospodářsky důležité oblasti Beskyd (Vlček 1984).

Baščica pramení na severních svazích Kyčery ve výšce 570 m n.m. Plocha povodí 19,9

km2, prům. průtok u ústí 0,50 m3s-1, hydrologická stanice Baška (1959-1963). Vodohospodářsky

významný tok, pstruhová voda na horním toku po most silnice Skalice – Baška, mimopstruhová

voda od mostu silnice Skalice – Baška po přehradní hráz vodní nádrže Baška (Vlček 1984).

Jedinou významnou vodní plochou je Baška - nádrž na Baštici pět km jihovýchodně od

Frýdku-Místku. Zemní hráz 8,5 m vysoká, délka v koruně 962 m. Vodní plocha měří 33,5 ha,

maximální hloubka je 8,5 m. Stálý objem 0,006 mil.m3, délka vzdutí 0,8 km, max.hladina 321,26

m n.m. , nádrž slouží pro dodávku vody pro průmysl, rekreační využití, pro koupání a veslování,

sportovní rybářství. Plocha povodí 12,5 km2, průměrný roční průtok 0,32 m3s-1, stavba díla

ukončena 1963 (Vlček 1984).

Tab. 1. Základní údaje vodoměrné stanice Frýdek-Místek Sviadnov (www.chmu.cz; 25.11.2006)

Číslo hydrologického pořadí 2-03-01-053Zeměpisné souřadnice: 182024 v.d. 494112

s.š.Název stanice a toku Frýdek-Místek-

Sviadnov, tok-Ostravice

Plocha povodí [km2] 482,05 Nadmořská výška nuly vodočtu vodoměrné stanice [m n.m.] 276,47

Výškový systém APUV 1991DBC 2889

Pobočka OSPozorované hydrologické veličiny Q T

14

Tab. 2. Průměrné a extrémní průtoky - Frýdek-Místek městský most (m3/s) (www.chmu.cz; 25.11.2006)

rok průměrný roční průtok maximální roční průtok minimální denní průtok1941 14,6 172 1,51942 9,34 141 0,91943 8,61 364 11944 12,8 264 0,711945 12,7 78 1,251946 8,21 86,8 1,541947 6,88 73,2 0,851948 11 147 1,341949 13,8 440 1,51950 6,53 134 0,571951 9,06 316 0,4

Extrémní průtoky- Frýdek-Místek městský most (m3/s) (www.chmu.cz; 25.11.2006 )

Maximální 29.6.1958 - 540 m3/s

Minimální 14-16.11.1959 – 0,36 m3/s

Výskyt ledových jevů - Frýdek-Místek - městský most (pozorováno od roku 1906;

www.chmu.cz; 25.11.2006 )

Prvního: nejdříve 27.11.1941

nejpozději 16.2.1944

Posledního: nejdříve 21.1.1957

nejpozději 23.3.1926

Hustota říční sítě na tomto území je nerovnoměrná. Největší hustota říční sítě je v

centrální části území díky výskytu vodní nádrže Baška. Dále vyšší hustota v podstatě kopíruje

koryto řeky Morávky a Ostravice. Ostatní oblasti jsou o menší hustotě a oblastí víceméně

suchých je velmi málo.15

9. Klimatická charakteristika území

Podle mapy klimatických oblastí ČR (Quitt 1977) lze zpracovávané území zařadit do

následujících klimatických oblastí:

Mírně teplá klimatická oblast MT9

- severní část mapy; dlouhé, teplé, suché až mírně suché léto, přechodné období je krátké

s mírným až s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná a suchá,

s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Mírně teplá klimatická oblast MT10

- střední část mapy; dlouhé, teplé a mírně suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým

jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním

sněhové pokrývky.

Tab. 3: Charakteristiky klimatických oblastí podle Quitta

MT9 MT10Počet letních dnů 40-50 40-50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 140-160 140-160Počet mrazových dnů 110-130 110-130

Počet ledových dnů 30-40 30-40Průměrná teplota v lednu -3-(-4) -2-(-3)

Průměrná teplota v červenci 17-18 17-18Průměrná teplota v dubnu 6.7.2010 7.8.2010

Průměrná teplota v říjnu 7.8.2010 7.8.2010Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110-120 100-120

Srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450 400-450Srážkový úhrn v zimním období 250-300 200-250

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 50-60Počet dnů zamračených 120-150 120-150

Počet dnů jasných 40-50 40-50

16

Na území mapového listu se nenachází žádná meteorologická stanice. Nejbližší stanice

byla ve Frýdku-Místku (300 m n. m.; φ = 49°40´16,5´´, λ = 18°21´14,253´´), která ale měřila

pouze srážky a teplotu. Pro ostatní charakteristiky jsem musela využít stanici v Ostravě a na

Lysé hoře.

Tab. 4: Roční chod teploty vzduchu (°C) v meteorologické stanici Frýdek-Místek a období

1901- 1950 (Veselecký 1960)

měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ROK IV- IX

teplota -2,4 -1,3 3,1 8 13,4 16,3 18,3 17,3 13,7 8,6 3,5 -0,2 8,2 14,5

Z tabulky lze vyčíst, jak se plynule měnila průměrná měsíční teplota vzduchu od

nejnižších hodnot v měsíci lednu až po maximální průměrnou teplotu vzduch v měsíci červenci.

Průměrnou červencovou teplotou 18,3°C se území řadí spíše do teplé oblasti, pro kterou je

charakteristická průměrná červencová teplota 18 – 19 °C. Průměrná lednová teplota -2,4 °C

odpovídá jak oblasti teplé, tak i mírně teplé s průměrnou lednovou teplotou -2 až -3 °C.

Graf. 1: Roční chod teploty vzduchu (°C) na stanici Frýdek-Místek období 1901 – 1950 (Veselecký 1960)

roční chod teploty vzduchu na stanici Frýdek-Místek za období 1901 - 1950

-5

0

5

10

15

20

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

t [°C

]

17

Tab. 5: Průměrný úhrn srážek (mm) na stanici Frýdek-Místek a Ostrava za 1901 – 1950 (Veselecký 1960)

Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XIISrážky [mm] Frýdek-Místek

43 36 51 67 97 113 128 123 78 71 56 45

Srážky [mm] Ostrava 36 29 35 49 68 85 102 85 62 58 47 39

Podle tabulky spadne ve Frýdku-Místku v průměru více srážek než v Ostravě. Nejvíce i

nejméně srážek spadlo na obou stanicích ve stejných měsících, a to v červenci (nejvíce) a v

únoru (nejméně).

Graf. 2: Roční chod srážek (mm) na stanici Frýdek-Místek období 1901 – 1950 (Veselecký

1960)

Roční chod srážek na stanici Frýdek-Místek v období 1901- 1950

0

20

40

60

80

100

120

140

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

měsíc

R [m

m]

Frýdek-Místek

Tab. 6: Denní extrémy ve stanici Lysá hora v období 1954-2001 (www.chmu.cz; 25.11.2006 )

Maximální teplota 29,4°C 5.7.1057Minimální teplota -30,9°C 9.2.1956Srážky 233,8 mm 6.7.1997Maximální náraz větru Ze směru 180° -44,0 m.s-1 6.5.1968

18

Celé zkoumané území charakterizuje vysoké množství srážek. Podhůří a okraje brázd

jsou mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinný okrsek mírně teplé oblasti s ročními průměry 6 °C a

1000-1200 mm srážek. Pahorkatina náleží k mírně teplému, velmi vlhkému, pahorkatinnému

okrsku mírně teplé oblasti s ročními průměry 6-7 °C a 900-1000 mm srážek. Relativně vysoké

množství srážek v kombinaci s nevhodnou skladbou lesních porostů na flyšovém podkladě

způsobují známé nevyvážené povodňové stavy na všech Beskydských tocích a tvorbu četných

strží.

10. Vegetační charakteristika území

Podle rekonstrukční geobotanické mapy (Mikyška et al. 1968) se v území vyskytují

následující vegetační jednotky

1. Podmáčené dubové bučiny

Převládají v oblasti kolem Dobré

2. Dubo-habrové háje

Vyskytují se od Frýdku směrem na Český Těšín

3. Květnaté bučiny

Zaujímají oblasti s vyšší nadmořskou výšku v jižní části území

4. Luhy a olšiny

Vyskytují se podél vodních toků (Ostravice, Morávka, atd.)

10.1 Podmáčené dubové bučiny

Společenstvo, vyskytující se ve zbytcích na rovinách východního Slezska, v

nadmořských výškách 190 – 300 m n.m. V oblasti relativně teplého, ale humidního klimatu

(srážky 700 – 900 ročně) – stupeň suprakolinní. Společentsvo je vyvinuté na těžkých půdách –

jílech, diluviálních hlínách a spraších. Na daném území se vyskytují jen poslední zbytky

přirozených porostů, většinou je území odlesněno a přeměněno na hospodářské kultury. Ve

stromovém patře má konstantní zastoupení Quercus robur, který ve vlhčích variantách ustupuje

Alnus glutinosa, v sušších Fagus sylvatica. Křovinné patro tvoří vlhkomilné a nitrofilní druhy –

Rubus hirtus s. l., Rubus caesius, Sambucus nigra, Sambucus racemosa, Frangula alnus. 19

Stromové patro doplňuje Carpinus betulus, Tilia cordata, Betula pubescens. Bylinné patro tvoří

druhy charakteristické pro vlhkomilné varianty dubových habřin: Festuca gigantea, Carex

remota, C. brizoides, Circaea lutetiana, dále vlhkomilné druhy: Lysimachia vulgaris,

Deschampsia caespitosa, Athyrium filix-femina, Angelica sylvestris, Lycopus europaeus,

nitrofilní druhy lužních lesů (Urtica dioica, Glechoma hederacea s. s., Galium aparine, Alliaria

petiolata), vlhkomilné druhy třídy Querco-Fagetea (Dryopteris filix-mas, Epilobium montanum,

Impatiens noli-tangere, Carex sylvatica) a druhy acidofilní (Dryopteris carthusiana, Oreopteris

limbosperma, Vaccinium myrtillus, Holcus mollis). Odlesněná půda těchto společenstev je

většinou využívána zemědělsky. Velká část území je poddolována a na povrchu devastována

(Skalický et al. 1978).

10.2 Dubo-habrové háje

Jedná se převážně o listnatý smíšený les, rozšířený ve stupni kopcoviny (suprakolinním)

do výšky 450 – 500 m n.m. V těchto oblastech byly nejvíce soustředěny kulturní zásahy a

struktura dubo-habrových hájů byla silně pozměněna.

Ve stromovém patře převládají duby, častěji Quercus petraea, řidčeji Quercus robur a

Carpinus betulus. Přimíšeny bývají Tilia cordata a Tilia platyphyllos, Acer pseudoplatanus, A.

platanoides, A. campestre, Fraxinus excelsior, Ulmus glabra, z jehličnanů Abies alba. Z druhů

bylinného podrostu charakterizuje smíšené dubo-habrové háje tato druhová kombinace: Carex

pilosa, Stellaria holostea, Isopyrum thalictroides, Galium schultesii, Campanula trachelium,

Poa nemoralis, Carex sylvatica, Asarum europaeum, Anemone nemorosa, Primula elatior,

Galeobdolon luteum, Scrophularia nodosa, Mercurialis perennis, Lathyrus vernus, Galium

odoratum, Symphytum tuberosum aj.

Dubo-habrové háje ve slezkém předhůří mají vlhkomilný charakter. Ve stromovém patře

převládá Quercus robur, častěji bývají přimíšeny Fagus sylvatica, Abies alba, Ulmus glabra.

Bylinné patro charakterizuje skupina vlhkomilných druhl: Impatiens noli-tangere, Carex

sylvatica, Festuca gigantea, Carex brizoides, Circaea lutetiana, Equisetum sylvaticum, Galium

schultesii, Sanicula europaea a Salvia glutinosa.

Vlivem člověka byly dubo-habrové háje značně zredukované, zbytky pak využívány

rozmanitým způsobem, změněny výměnou dřevin a v celém rozsahu přeměněny v pařeziny.

20

Dnešní charakter krajiny, v níž kdysi rostly dubové habřiny, určují převážně polní kultury

(Skalický et al. 1978).

10.3 Květnaté bučiny

V oblasti Moravských Karpat jsou květnaté bučiny druhově nejbohatší. Spodní hranice

výskytu je v rozmezí nad 400 – 500 m n.m., horní hranice se pohybuje od 700 do 1000 m n.m.

Tvoří samostatný vegetační stupeň submontánní. Květnaté bučiny jsou vázány na oblasti s

výraznějším reliéfem s mělčí a kamenitější půdou, převládají zde lesní plochy nad

zemědělskými. Na složení stromového patra se účastní jako převládající druh Fagus sylvatica,

doprovází jej Abies alba, Acer pseudoplatanus, řidčeji Ulmus glabra. V bučinách nižších poloh

tvoří další příměs Tilia cordata a Carpinus betulus. Ve vyšších polohách na hranici s mapovací

jednotkou 6 se objevuje jako příměs Picea abies. V keřovém patru se kromě zmlazujících stromů

vyskytuje Lonicera nigra a Daphne mezerum. Bylinné patro květnatých bučin je bohatě vyvinuto

a téměř zcela zapojeno. Jeho základem jsou stínomilné druhy s vyššími požadavky na obsah

přístupných živin, na kvalitu humusu a příznivou půdní vlhkost. Náleží k nim Galium odoratum,

Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, D. glandulosa, Phegopteris connectilis, Prenanthes

purpurea, Mercurialis perennis, Paris quadrifolia, Actaea spicata, Sanicula europaea, Oxalis

acetosella, Circaea lutetiana, C. x intermedia, výjimečně i Polygonatum verticilatum – lokálně

typické některé „karpatské“ druhy, např. Isopyrum thalictroides, Hacquetia epipactis, Euphorbia

amygdaloides, Salvia glutinosa a Carex pilosa.

Jako náhradní kultury se pěstují v polohách květnatých bučin většinou smrkové lesy,

které dosahují dobré bonity (Skalický et al. 1978).

10.4 Luhy a olšiny

Na náplavy řek a potoků jsou na zkoumaném území vázány fytocenózy údolních luhů.

Půdy jsou glejové. Nejčastějšími dřevinami jsou Fraxinus excelsior, Alnus glutinosa, A. incana.

Pro bylinné patro jsou typické Carex remota, Astrantia major, Chaerophyllum hirsutum, Crepis

paludosa, Chrysosplenium alternifolium, Caltha palustris s. l., Equisetum sylvaticum,

Ranunculus lanuginosus, Geum rivale, Primula elatior a Rubus idaeus.

21

Porosty mají vodohospodářský a krajinně-estetický význam. U řady regulovaných řek

však již tyto porosty zmizely (Skalický et al. 1978).

11. Fytogeografická a biogeografická charakteristika území

Zájmové území se nachází ve fytogeografické oblasti Mezofytikum a ve

fytogeografickém obvodě Karpatské mezofytikum. Nachází se ve fytochorionu 84.

Podbeskydská pahorkatina, 84a. Beskydské podhůří. Vegetační stupeň je suprakolinní, vzácně

submontánní. Mezi florogenetické vlivy patří vliv oreofytika Moravskoslezských Beskyd.

Krajina Beskydského podhůří je poměrně plochou pahorkatinou s prudšími svahy jedině

v údolích větších vodních toků nebo v místech tvrdších hornin (některé horniny křídové a jurské

vůči okolním paleogenním). Cizorodým ostrovem je pouze Ondřejník budovaný křídovými

vrstvami godulského vývoje podobně jako Moravskoslezské Beskydy, převážná část Ondřejníku

svou vegetací a květenou odpovídá mezofytiku, i když tu najdeme i některé prvky oreofytika.

Jako bazičtější horniny se zde uplatňují těšínské vápence jurského stáří, vyvřeliny těšínitové

formace a vápnitější horniny bašských vrstev křídového stáří, ovšem jen tehdy, jsou-li půdy

mělké (u hlubších půd jsou živiny vyplaveny do spodnějších horizontů). Klimaticky se

Podbeskydská pahorkatina vyznačuje relativně velým množstvím srážek takže má suboceánský

charakter (Skalický et al. 1978).

V rekonstrukčním stavu vegetace převažovaly v nižších polohách habrové doubravy

(Carpinion betuli), ve vyšších polohách květnaté bučiny (Eu-Fagion), podružně byly zde

mapovány též acidofilní doubravy (Genisto-Quercion) a podmáčené dubové bučiny (Carici-

Quercetum) v prostoru mezi Jablunkovem a Třincem (Skalický et al. 1978).

Dnešní krajinu tohoto fytochorionu lze podle Muranského (Muranský in Skalický et al.

1978) klasifikovat jako harmonickou. Převažuje krajina zemědělská s větším podílem luk nad

letními komplexy i menšími lesíky, menší rybníky tu jsou spíše výjimečně, Na vodních tocích je

několik přehrad dosud s nevyhraněnými fytocenózami. Říční štěrky od Beskyd směřujících toků

mají několik fytogeograficky diferenčních druhů: Calamagrostis pseudophragmites, Myricaria

germanica, Epilobium dodonaei, Salix elaeagnos aj. (Skalický et al. 1978).

Osídlení území je pozdní. Malý ostrůvek u Chotěbuzi u Českého Těšína je znám z mladší

doby bronzové nebo v době halštatské, ale pak není doloženo osídlení až v 9. století, kdy tu stálo

22

knížecí hradiště Podobora u Chotěbuzi. Ke kolonizaci větší části území dochází až v období

gotickém (13.-polovina 15. století; Skalický et al. 1978).

Synantropní vegetace je tu na postupu zejména v blízkosti nově zakládaných uhelných

dolů (např. okolí Staříče) a výsypek, v průmyslových a sídelních aglomeracích (Frýdek-Místek,

Český Těšín, Třinec) a podél železnice Bohumín-Jablunkov. Je sem zavlékaná i řada druhů ze

zahraničí (např. na rudištích u Třince-Konské rostliny od Krivoj rogu; Skalický et al. 1978).

Podbeskydské pahorkatině se nejvíce podobá vegetačně i floristicky Moravská brána, v

níž však chybí montánní druhy Moravskoslezských Beskyd a naopak je tu širší spektrum

xerotermofytů. Navíc jsou tam zastoupeny fytocenózy vápencových skal, které Podbeskydské

pahorkatině zcela chybí. Osídlené západní části Moravské brány je od neolitu téměř kontinuitní

až do dnešní doby (Skalický et al. 1978).

Podle biogeografického členění (Culek 1996) se území řadí do provincie

středoevropských listnatých lesů, Západokarpatské pod provincie a Podbeskydského bioregionu.

Podbeskydský bioregiom je tvořen vlhkou pahorkatinou na mělkých sedimentech, z níž

vystupují ostře kopce pískovcového flyše. Převažuje 4. bukový vegetační stupeň. Biotický

kontrast vůči okolnímu bioregionu tvoří subxerofilní vegetace vázaná na bazické vyvřeliny a

vápence, provázena četnými méně náročnými teplomilnými druhy.

12. Historie floristického výzkumu

Je všeobecně známo, že oblast Moravskoslezských Beskyd a jejich podhůří není po

floristické stránce příliš bohatá a zvláště zajímavá. Tato skutečnost poznamenala výzkum této

oblasti. Zvláště je třeba zdůraznit, že některé části zůstaly celkem neprozkoumány, resp., že je

botanik navštívil jen jednou, a to ještě v předminulém století (Skalický et al. 1978).

Kolem roku 1850 se objevují snahy vydat květenu Moravy a Slezska. V roce 1861 byl

založen spolek Naturforschender Verein, díky skupině botaniků kolem W. Tkanyho. Herbář

spolku se stal velmi významnou základnou pro výzkum na Moravě a čítal necelých 12 000

položek k roku 1880. Spolek vydával také časopis, do kterého přispívali různí autoři, např: farář

na Uherskohradišťsku a Frýdecko-Místecku F. Gogela (1854-1922), A.Tomashek a další (Bureš

2001).

23

Publikačním vyvrcholením období působení německého přírodovědného spolku v Brně

byla nesporně první kritická flóra Moravy a rakouského Slezska, Flora von Mähren und österr.

Schlesien (vyšla v časopise Verhandlungen v letech 1883-1886), jejímž autorem byl profesor

reálky ve Znojmě a v Lipníku nad Bečvou Adolf Oborny (1840-1924). Oborny vynikl mezi

moravskými botaniky také taxonomickými studiemi kritických a polymorfních rodů Rosa,

Thymus, Mentha, Hieracium a Potentilla, často ve spolupráci se zahraničními odborníky. Ačkoli

byl Naturforschender Verein činný ještě za první republiky a téměř po celou dobu okupace

(spolek byl říšským protektorem zrušen v únoru 1943) a vydával i svůj časopis, doba jeho

největšího rozkvětu byla v druhé polovině 19. století (Bureš 2001).

V letech 1887-1897 vyšla první česky psaná Květena Moravy a rakouského Slezska od

brněnského gymnaziálního profesora E. Formánka (1845-1900)

Zkoumanou oblast jihovýchodně od Frýdku-Místku poměrně dobře prozkoumal na

přelomu století G. Weeber (Bureš 2001).

Podrobný botanický výzkum provedl v Podbeskydské pahorkatině F. Gogela.

Botanikové Z. Kilián a F. Krkavec se také zabývali Květenou Frýdecka a Místecka.

Ostravský botanik Zdeněk Kilián se narodil v roce 1897. Vystudoval dvouletou obchodní

školu v Ostravě - Mariánských Horách a od roku 1947 pracoval v pojišťovně. Při svém

zaměstnání se již na počátku 50. let začal intenzivně věnovat studiu a sběru rostlin a tento zájem

se přerodil v jeho celoživotní koníček. Po celou dobu spolupracoval s odbornými institucemi,

mezi jinými s Vlastivědným ústavem ve Frýdku-Místku, s Východočeským muzeem v

Pardubicích a se Slezským muzeem v Opavě. Floristicky probádal některé oblasti na Těšínsku, v

Moravskoslezských Beskydech, na Novojičínsku, Hlučínsku a Ostravsku. Četné herbářové

položky z těchto lokalit jsou uloženy ve Slezském zemském muzeu v Opavě, Moravském

zemském muzeu v Brně, Vlastivědném muzeu v Olomouci, Východočeském muzeu v

Pardubicích, Muzeu Beskyd ve Frýdku Místku a Ostravském muzeu (Prymusová 2001).

Floristické studii předhůří Beskyd se Z. Kilián věnoval v letech 1954-1960 za podpory

Slezského ústavu ČSAV v Opavě a do poloviny 80. let tuto oblast opakovaně navštěvoval.

Poznatky z terénu uveřejnil v Přírodovědeckém časopise Slezském (Kilián & Krkavec 1962), ve

Zprávách geografického ústavu ČSAV v Opavě a v Metodickém zpravodaji Vlastivědného

ústavu ve Frýdku-Místku (Prymusová 2001).

Na Frýdecku-Místecku se Z. Kilián soustředil na průzkum těchto lokalit: Černá zem a

vrch Strážnice u Skalice, Metylovická hůrka u Pržna, okolí Janovic, okolí zámku ve Frýdku a

24

Frýdecký les, Černá zem u Sedlišť, les mezi obcemi Panské Nové Dvory a Pazdernou, vrch

Kamenná, vrch Okrouhlá a vrch Strážnice u Staříče (Prymusová 2001).

Ve zkoumané oblasti se mu podařilo ověřit některé vzácné údaje z počátku 20. století.

Jedná se například o výskyt hořce křížatého (Gentiana cruciata) a trličníku brvitého

(Gentianopsis ciliata) na vrchu Strážnice u Skalice a v Černé zemi u Skalice a rovněž hořce

křížatého (Gentiana cruciata) v Černé zemi u Sedliště (Weeber 1901 in Prymusová 2001).

Během druhé světové války dochází k útlumu botanického výzkumu, mezi první

publikace se řadí „Příspěvek k poznání květeny Moravskoslezských Beskyd“ z roku 1954 od p.

Vodičky a disertační práce J. Dudy.

Kolem poloviny 19. stol. dochází k ověřování lokalit a zajímavých druhů, které byly

známy z literatury předminulého století a do té doby nabyly ověřeny. Několik takových

„pochybných“ lokalit ověřila R. Míčková např. Arnica montana, uváděná K. Kolbenheyerem

(Skalický et al. 1978). Obdobně byl ověřen výskyt Linum flavum u Místku J. Vicherkem

(Skalický et al. 1978)

V poválečné době provádí a organizuje v Severomoravském kraji botanický výzkum

Slezské Muzeum v Opavě, které publikuje Časopis Slezského muzea. Tento časopis vychází od

roku 1950. Botanická sekce od roku 1964 pořádá floristické kursy.

V roce 1975 byl ve Frýdku-Místku pořádán floristický kurs, v pořadí čtrnáctý (Skalický

et al. 1978). Úkolem byl floristický výzkum východní části Moravskoslezských Beskyd,

Podbeskydské pahorkatiny a Ostravské pánve. Materiály kursu doplnily neúplné a nedostatečné

znalosti o květeně tohoto dosud málo prozkoumaného území. Výsledky jsou podány jako seznam

zjištěných taxonů.

Po roce 1970 hrají významnou úlohu botanické pracoviště a muzea. Ve studovaném

území působí botanikové Muzea Beskyd Frýdek-Místek. Mezi nynější práci muzejního botanika

je práce na vyhlašování nových chráněných území, správa dokumentační činnosti muzea -

dokumentace flory a vegetace regionu, včetně sběru rostlin a tvorby herbáře. Dalšími činnostmi

jsou pak např. správa a evidence sbírkových fondů, prezentační a publikační činnost aj.

Významní botanikové regionu jsou RNDr. Alena Hájková, Ing. Petra Foldynová (botanik

Muzea Beskyd). Sběru se věnovali Z. Kilián a E. Burša. Florou regionu se zabývá také Z.

Vrubel, D. Hlisnikovský, P. Chytil (botanik Správy CHKO Beskydy), M. Skarka (z Muzea

Těšínska).

25

13. Ohrožené druhy území

Ve studovaných literárních pramenech je uváděno poměrně mnoho ohrožených

druhů. V této kapitole je proto shrnuji a zároveň uvádím zařazení do jednotlivých kategorií

ohrožení dle Vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., Červeného seznamu

rostlin Moravskoslezského kraje a Červeného a černého seznamu rostlin České republiky.:

Tab. 7: Ohrožené druhy studovaného území

Taxon Vyhláška 395 ČS MS kraje ČS ČRAbies Alba - C4 C4aAntennaria dioica - C2 C2Anthemis cotula - C3 C3Arctium nemorosum - C3 C4aArum maculatum C3 - -Aruncus vulgaris - C4 C4aBetula obscura - C1 C2Botrychium matricariifolium

C1 C1 C1

Bromus ramosus - C2 C3Calamagrostis pseudophragmites

C2 C1 C1

Camelina sativa subsp. sativa

- A2 A2

Cardamine hirsuta - C4 C4aCarex flava - C4 C4aCarex otrubae - C3 C4aCarex pendula - C3 C4aCentaurea cyanus - C4 C4aCentaurea jacea subsp. oxylepis

- C4 C4a

Centaurea pseudophrygia

- C4 C4a

Cephalanthera damasonium

C3 C2 C3

Cerastium lucorum - C3 C3

26

Cerastium semidecandrum

- A2 C3

Chenopodium botrys - C3 C2Conringia orientalis - A2 C1Dactylorhiza maculata C1 A2 C1Dactylorhiza majalis C3 C3 C3Daphne mezereum - C4 C4aDrosera rotundifolia C2 C2 C3Epilobium dodonaei - C4 C4aEpilobium palustre - C3 C4a

Equisetum pratense - C2 C3Equisetum telmateia - C4 C4aEquisetum variegatum C1 C1 C1Euphorbia amygdaloides

- C4 C4a

Gentiana asclepiadea - C4 C4aGentiana cruciata - C1 C2Gladiolus imbricatus C2 C2 C2Glyceria nemoralis - C1 C3Gymnadenia conopsea C3 - -Hypericum humifusum - C3 C3Isolepis setacea - C3 C3Jasione montana - C4 C4aLilium martagon C3 C4 C4aLimosella aquatica - C2 C3Listera ovata - C4 C4aLycopsis arvensis - C3 C4aMoneses uniflora C2 C1 C1

Monotropa hypopitys - C2 C3Myricaria germanica C1 C1 C1Neottia nidus-avis - C3 C4aNymphaea alba C2 A3 C1Ononis arvensis - C2 C2Orchis mascula C2 - -Orchis morio C2 A2 C2

27

Orobanche flava - C2 C2Papaver dubium - C3 C4aPopulus nigra - C3 C2Salix daphnoides - C2 C3Salix elaeagnos - C2 C2Sanguisorba minor subsp. polygama

- A2 C4b

Scleranthus polycarpos

- A2 C3

Senecio erucifolius C2 - -Silene nemoralis - A2 C2Stachys alpina - C3 C3Ulmus minor - C4 C4aValeriana

simplicifolia

- C2 C2

Valeriana tripteris - C2 C2Veronica agrestis - C1 C2Vicia dumetorum - C4 C4aVicia pannonica - A2 C2Viola canina - A2 C3Viscum album - C4 C4aXanthium strumarium - A2 C1

14. Charakteristika zajímavých lokalit

14.1 NPP Skalická Morávka

NPP Skalická Morávka se nachází nedaleko Frýdku-Místku. Chráněné území prochází

katastrálními územími obcí Vyšní Lhoty, Nižní Lhoty, Nošovic, Raškovic, Skalice. Chráněné

území má výměru 107 ha, jedná se o úsek neupraveného toku Morávky v říčních km 5,470 – 10,

600 představující typickou divočící a větvící se štěrkonosnou řeku v oblasti západokarpatského

flyše s navazujícími, tokem vytvářenými doprovodnými poříčními ekosystémy.

28

Jde o přirozený, technicky málo upravený tok řeky Morávky. Jeho koryto je významným

geomorfologickým prvkem, dnes již řídce se vyskytujícím v krajině (reliktní říční typ, v

kategorii řek jediné svého druhu v ČR). Tok má charakter bystré podhorské říčky na rozsáhlých

štěrkových náplavech. Nebyl doposud významněji regulován a stabilizován a v obdobích

zvýšených průtoků se stěhuje v prostoru širokého řečiště a rozlévá do četných ramen. Na tok

navazuje po obou stranách břehů komplex přírodně blízkých až kulturních lužních porostů.

Rozsáhle plochy lesa jsou dočasně odstaveným řečištěm, mnohé porosty byly před lety uměle

vysazeny na štěrkové pole jako součást směrových úprav vodního toku. Jedná se především o

jilmový luh štěrkovitý, místy jsou vyvinuty téměř čisté porosty olše šedé samovolně osídlující

štěrkové náplavy po povodních koncem sedmdesátých let. Na náplavech vzniklých po povodních

1997 je náletový porost topolu a vrb. V okolních porostech jsou četná boční ramena toku, zcela

nebo částečně průtočná, některá mají charakter infiltračních tůní (Anonymus 2003).

Celé území je ovlivněno výstavbou hráze údolní nádrže Morávka (1964) a jezu ve

Vyšních Lhotách (přivaděč vody k vodnímu dílu Žermanice), a plošnou úpravou horské části

povodí. Tato opatření vedla k podstatnému omezení vzniku, pohybu a ukládání štěrkových

splavenin, jejichž působením se utvářel ráz řečiště, a které podmiňovaly jeho další vývoj

(Anonymus 2003).

Řečiště Morávky poskytuje díky svému charakteru štěrkonosné řeky prostor pro bohaté

spektrum rostlinných druhů. Můžeme zde nalézt jak druhy s širokou ekologickou amplitudou,

tak druhy se specifickými nároky na jejich existenci. Jedná se o běžné zástupce břehových

porostů (Phalaris arundinacea, Mentha longifolia, Persicaria mitis, Persicaria lapathifolia,

Scrophularia nodosa, Lycopus europaeus, Petasites hybridus). Významný je výskyt druhu

Patesites kablikianus, který má své těžiště v podhorských a horských oblastech. Z druhů lužních

lesů jsou přítomny: Galium aparine, Urtica dioica, Dále nacházíme druhy s těžištěm výskytu na

vlhkých loukách i v mezofilních krátkostébelných travinných porostech. Arrhenantherum

elatius, Holcus lanatus, Phleum pratense. Z dvouděložných méně častý Hypocheris radicata. Je

zde určité procento nitrofytů: Urtica dioica, Artemisia vulgaris, Rumex obtusifolius, dále druhů

splavovaných (Cytisus scoparius) a nepůvodních – více či méně invazních (Impatiens

glandulifera, Impatiens parviflora, Bidens frondosa, Reynoutria japonica). Poslední zmiňovaný

druh, který se chová značně expanzivně, představuje pro říční fenomén řeky Morávky v

současné době jeden z největších problémů. Štěrkové náplavy jsou silně výhřevné a vysýchavé.

Představují proto vhodný biotop pro zástupce termofytů vázaných na neutrální až zásaditý

29

podklad (Festuca pallens, Trifolium arvense, Astragalus glycyphyllos, Echium vulgare). Stávají

se také vhodným biotopem pro s-stratégy. Navíc se jedná o dříve běžné, dnes mizející druhy naší

flóry (Herniaria glabra). V řečišti nalezneme především typické zástupce obnažených štěrků a

zraňovaných půd (Epilobium dodonaei, Microrrhinum minus, Eragrostis sp., Myricaria

germanica, Agrostis stolonifera, Poa compressa) a také ruderály, které jako pionýrské rostliny

osídlují obnažená stanoviště (Crepis biennis, Tanacetum vulgare, Cirsium arvense, Sonchus

asper, Lactuca serriola, Melilotus albus; Cimalová 1999).

Ekosystém divočící řeky je současně významným centrem výstkytů ohrožený a vzácných

druhů fauny a flóry. Mezi kriticky ohrožené druhy patří cídivka peřestá (Equisetum variegatum),

židovník německý (Myricaria germanica). Mezi silně ohrožené druhy v NPP patří cídivka

přezimující (Equisetum hyemale), třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) a ohrožený

druh cídivka větevnatá (Equisetum ramosissimum; Anonymus 2003).

Břehy a prosvětlené příbřežní lesní porosty silně zarůstá křídlatka hrotolistá (Reynoutria

japonica), méně netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), které potlačují, až likvidují

původní rostlinné druhy a některé typy stanovišť. Zazemnění štěrkových náplavů a šíření

křídlatky jsou jednou z příčin ústupu židovníku německého (Myricaria germanica). Území je

pod značným antropickým tlakem neřízené rekreace, lokální ukládaní odpadu a těžby štěrků.

Ohrožení současného charakteru vodního toku spočívá ve vodohospodářských úpravách. V jejich

důsledku došlo k omezení až zastavení přísunu štěrkových splavenin do území řečiště a tím k

nastartování hloubkové eroze. Vlivem vodního díla Morávka a jezu ve Vyšních Lhotách je

snižován průtok v korytě řeky v chráněném území. Obecně lze říci, že řeka Morávka poskytuje

biotop druhům vázaným na živné humózní půdy, mírně zásadité až slabě kyselé (Anonymus

2003).

NPP Skalická Morávka patří spolu s PP Profil Morávky a nivou přirozeného divočícího

toku řeky Morávky mezi obcemi Raškovice a Starého Města u Frýdku-Místku a jejich

charakteristická společenstva na štěrkových náplavech a doprovodné lesní porosty, které stoupají

od řečiště až na Skalickou Strážnici a Vrchy patří mezi evropsky významné lokality. Jedná se o

území o rozloze 367,3621 ha. Předmětem ochrany jsou zde horské řeky a jejich dřevinná

vegetace s židovníkem německým (Myricaria germanica), dubohabřiny asociace Galio-

Carpinetum a Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (převzato z

http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz)

30

Obr. 1: NPP Skalická Morávka, PP Profil Morávky (převzato z http://iszp.kr-

moravskoslezsky.cz)

Obr. 2: Myricaria germanica (Foto P. Foldynová)

31

14.2 PP Profil Morávky

PP Profil Morávky se nachází jihovýchodně od Frýdku-Místku. Chráněné území má

výměru 49,64 ha, předmětem ochrany je tok řeky Morávky v km 1,1 – 3,45 a související lesní

porosty. Po geologické stránce je území zajímavé tím, že odkrývá souvrství svrchně křídového

stáří patřící k vrstvám frýdeckým a třineckým podslezské tektonicko-litofaciální jednotky. Řeka

má v území nevyrovnaný spád. Nepravidelný profil neupraveného štěrkonosného toku Morávky

místy meandruje a vytváří často rozsáhlá štěrková pole, mění tok v rámci řečiště. Jsou zde

podmínky pro další vývoj rozsáhlých komplexů břehotvorných porostů jak uvnitř koryta tak i na

terasách. V korytě jsou utvořeny skalní prahy, peřeje a kaňony (říční km 1,1 a km 2,4 – 2,5)

(Chytil, sine dato).

V bezprostřední blízkosti toku jsou vyvinuty nivní půdy, na něž dále navazují hnědé půdy

na štěrkopíscích. V obou případech se jedná o půdy lesní, ovlivňované periodickými záplavami s

vysokým průtočným potenciálem (Chytil, sine dato).

Na území PP Profil Morávky můžeme rozlišit tři základní typy ekosystémů – ekosystémy

lesa, náplavů a pasek (Chytil, sine dato).

Obr. 3: PP Profil Morávky (převzato z http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz)

32

Obr. 4: PP Profil Morávky (Foto P. Foldynová)

14.3 PP Kamenec

PP Kamenec se nachází mezi Frýdkem-Místek a Dobrou. Chráněné území má výměru

9,82 ha a představuje zbytky přírodě blízkých porostů azonálních podmáčených stanovišť a

přírodě vzdálených porostů na oglejených stanovištích v oblasti Podbeskydského bioregionu.

Mokřadní biotop v nivě řeky Morávky 2 km východně od města Frýdek-Místek. Jižní hranici

tvoří silnice Frýdek – Dobrá, severní hranici železniční trať Frýdek-Místek – Český Těšín.

Nachází se na katastrálním území Dobrá u Frýdku-Místku v nadmořské výšce 319-321 m.

Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1992. Jedná se o mokřad napájený bezejmenným

přítokem Černého potoka se sítí tůněk a slatinným jezírkem, na něž na severovýchodní straně

navazuje živé rašeliniště. Dochovaly se tu bahenní a rašelinné ekosystémy (upraveno dle Holuša

2005).

Přírodní památka se nachází ve vyšším nivním stupni nivy řeky Morávky. Na povrchu

akumulace fluviálních štěrků leží slabý plošně redukovaný pokryv slatinných zemin. Akumulace

byly naplaveny v době viselského glaciálu v pleistocénu a tvoří je štěrkopísky zanesené hlinitou

jemnozemí. Mezi půdami byly původně nejrozšířenější fluvizemě (typická a glejová). Po

33

opuštění a zanesení jemnozemí vznikly arenické kambizemě, v místech trvalého zamokření

organozemní gleje a glejové organozemě (upraveno dle Holuša 2005).

V centrální části území převládá podmáčený lesní porost s olší lepkavou (Alnus

glutinosa), olší šedou (Alnus iniciana) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Nejpestřejší

složení mají společenstva v jezírku a jeho bezprostředním okolí – např. Porost šípatky vodní

(Sagittaria sagittifolia) s přimíšeným zevarem vzpřímeným (Sparganium erectum) a zevarem

jednoduchým (Sparganium emersum), na hladině s rdestem vyzývavým (Potamogeton natans).

V mělčinách nalezneme bahničku mokřadní (Eleocharis palustris), přesličku poříční (Equisetum

fluviatile), sítinu klubkatou (Juncus conglomeratus) a sítinu rozkladitou (J. effusus). Na březích

převládají ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice prodloužená

(Carex elongata) a ostřice šedavá (Carex canescens). Na některých místech roste bezkolenec

modrý (Molinia coerulea) s příměsí skřípiny vodní (Scirpus sylvaticus). V hustších plochách

ostřic se objevuje suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a prosvětlené břehy jsou

pokryty rašeliníky Sphagnum cuspidatum, Sphagnum girgensohnii, Sphagnum palustre místy s

rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia; převzato a upraveno z http://iszp.kr-

moravskoslezsky.cz).

Obr. 5: PP Kamenec (převzato z http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz)

34

Obr. 6: PP Kamenec (Foto K. Stuchlíková)

14.4 Okolí Janovic

Územím protéká potok Baštice pramenící na severním úbočí vrchu Kyčera. Na dolním

toku je postavena vodní nádrž Baška. Dále zde protéká Bystrý potok, pramenící na SZ úbočí

Kyčery, který se vlévá do Ostravice v Bašce. Obec Janovice leží ve výšce 367 m n. m. s

výraznými kótami Malý pahorek (451 m), Velký pahorek (468 m). Na mapě potencionální

přirozené vegetace (Neuhäuslová 1998) jsou Janovice charakterizovány dvěma mapovacími

jednotkami (dále jen MJ): ostřicová dubohabřina (Carici pilosae-Carpinetum) a podmáčená

dubová bučina s ostřicí třeslicovitou (Carici brizoidis-Quercetum; Kilián in Prymusová 2001).

Z prvků MJ ostřicové dubohabřiny uvádí Z. Kilián (Prymusová 2001) pryšec mandloňovitý

(Euphorbia amygdaloides), jahodník obecný (Fragaria vesca) a vzácné a ohrožené taxony této

asociace: jarmanku obecnou (Astrantia major), pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea) a

lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Podmáčenou dubovou bučinu charakterizují Kiliánem

doložené druhy: kostřava obrovská (Festuca gigantea), prvosenka vyšší (Primula elatior),

netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) a bikové bučiny, např. bika hajní (Luzula

35

luzuloides). Prvkem květnatých bučin (Eu-Fagenion) je samorostlík klasnatý (Actea spicata;

Kilián in Prymusová 2001).

Z regionálně ohrožených rostlin severovýchodní Moravy a Slezska (kategorie druhy ohrožené;

Sedláčková & Sobotíková 1994 in Prymusová 2001) se vyskytoval pryšec tuhý (Euphorbia

stricta). Dále byl zajímavý nález dnes již ojediněle se vyskytujícího koukolu polního

(Agrostemma githago). Zdeněk Kilián udává na lokalitě z počátku 70. let neofyty - křídlatku

japonskou (Reynoutria japonica) a netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera; Kilián in

Prymusová 2001).

14.5 Metylovická hůrka

Metylovická hůrka též zvaná Čupek, je malý vrchol v podhůří Beskyd. Nachází v

jihozápadní části studovaného území, severně od Frýdlantu nad Ostravicí. Jedná se o vrchol s

nadmořskou výškou 523 m. n. m. Nachází se v pomyslném trojúhelníku tvořeném obcemi

Metylovice, Hodoňovice a Pržno.

Na Metylovické hůrce se projevují vlivy MJ střemchová jasenina, ostřicová dubohabřina,

podmáčená dubová bučina a květnatých bučin. Ze subatlantských druhů byl zaznamenán

pérnatec horský (Lastrea limbosperma) a hořepník tolitový (Gentiana asclepiadea; Kilián in

Prymusová 2001).

Z prvků MJ ostřicová dubohabřina Z. Kilián zjistil: kostival hlíznatý (Symphytum

tuberosum), jahodník obecný (Fragaria vesca), svízel vonný (Galium odoratum), lipnici hajní

(Poa nemoralis) a rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys). Jako vzácné a ohrožené taxony

této asociace pak jarmanku obecnou (Astrantia major), okrotici bílou (Cephalantera

damasonium), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a pětiprstku žežulník (Gymnadenia

conopsea; Kilián in Prymusová 2001).

Z druhů květnatých bučin se vyskytovaly: samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kapraď samec

(Dryopteris filix-mas), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mléčka zední (Mycelis muralis),

šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček vejčitý (Senecio ovatus), violka lesní (Viola

reichenbachiana), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa),

kakost smrdutý (Geranium robertianum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere),

žindava evropská (Sanicula europaea) a svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium; Kilián in

Prymusová 2001).

36

V kategorii druhů rostlin ohrožených (Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.) byl Z. Kiliánem

zaznamenán prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).

Podle seznamu regionálně ohrožených rostlin severovýchodní Moravy a Slezska (Sedláčková &

Sobotíková 1994 in Prymusová 2001) byl v rámci kategorie druhů ohrožených nalezen pryšec

tuhý (Euphorbia stricta), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), ostřice převislá (Carex

pendula) a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris; Kilián in Prymusová 2001).

Z dalších méně četných druhů na Frýdecko-Místecku to byly ovsíček obecný (Aira

caryophyllea) plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), bradáček vejčitý (Listera ovata),

hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), šáchor

hnědý (Cyperus fuscus), diferenční druh Podbeskydské pahorkatiny kozlíček zubatý

(Valerianella dentata) a velmi vzácný druh vápencových polí úporek hrálovitý (Kickxia elatine;

Kilián in Prymusová 2001).

14.6 Černá zem a Strážnice u Skalice

Obě lokality leží na levém břehu řeky Morávky. Niva Morávky je charakterizována MJ

střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum; Neuhäuslová 1998), avšak tato MJ neodpovídá

skutečnému stavu, neboť se jedná o MJ lipovou dubohabřinu (Tilio-Carpinetum) nebo o MJ

ostřicovou dubohabřinu (Kilián in Prymusová 2001).

14.6.1 Smíšený les Květnice (Strážnice) u Skalice, kóta 438 (1955-1970)

Z druhů MJ střemchové jaseniny Z. Kilián zapsal bradáček vejčitý (Listera ovata), čistec

lesní (Stachys sylvatica), ze vzácných a ohrožených druhů této asociace pak jarmanku obecnou

(Astrantia major) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum; Kilián in Prymusová 2001).

Z prvků MJ květnaté bučiny (Eu-Fagenion) to byly samorostlík klasnatý (Actea spicata),

svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), starček vejčitý

(Senecio ovatus), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) a žindava evropská (Sanicula europaea). Z

méně četných druhů Frýdecko-Místecka to byl hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a hnilák

chlupatý (Monotropa hypopytis; Kilián in Prymusová 2001).

Z kategorie rostlin silně ohrožených (Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.) zaznamenal

vstavač mužský (Orchis mascula), z kategorie ohrožených druhů hořec křížatý (Gentiana

37

cruciata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).

Podle seznamu regionálně ohrožených rostlin severovýchodní Moravy a Slezska (kategorie

druhy silně ohrožené; Sedláčková & Sobotíková 1994) byl zjištěn hořec brvitý (Gentianopsis

ciliata) a z kategorie druhů ohrožených kruštík širokolistý (Epipactis helleborine) a orlíček

obecný (Aquilegia vulgaris; Kilián in Prymusová 2001).

14.6.2 Smíšený les Černá zem u Skalice, kóta 433 (1955-1970)

Z druhů MJ střemchová jasenina byly Z. Kiliánem zjištěny taxony: chmel obecný

(Humulus lupulus), ocún jesenní (Colchicum autumnale), krabilice zápašná (Chaerophyllum

aromaticum) a ze vzácných a ohrožených druhů této asociace pak bradáček vejčitý (Listera

ovata) a prvosenka vyšší (Primula elatior). Z druhů MJ ostřicová dubohabřina: pryšec

mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), jahodník

obecný (Fragaria vesca), svízel vonný (Galium odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus),

rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) a violka lesní (Viola reichenbachiana; Kilián in

Prymusová 2001).

Jako vzácné a ohrožené druhy této MJ (Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.) zaznamenal:

jarmanku obecnou (Astrantia major), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), lýkovec

jedovatý (Daphne mezereum), pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea) a zapalici

žluťuchovitou (Isophyrum thalictroides). Druhy květnatých bučin byly zastoupeny šalvěji

lepkavou (Salvia glutinosa) a žindavou evropskou (Sanicula europaea). V oblasti se rozšířila v

60. letech křídlatka japonská (Reynoutria japonica). Zajímavý byl výskyt méně četného druhu na

Frýdecko-Místecku hniláku chlupatého (Monotropa hypopitys; Kilián in Prymusová 2001).

Z kategorie druhů rostlin silně ohrožených (Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.) byl

Kiliánem zjištěn vstavač mužský (Orchis mascula), z kategorie ohrožených druhů hořec křížatý

(Gentiana cruciata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera

bifolia). Podle seznamu regionálně ohrožených rostlin severovýchodní Moravy a Slezska

(kategorie druhů silně ohrožených; Sedláčková & Sobotíková 1994) byl zjištěn hořec brvitý

(Gentianopsis ciliata) a v kategorii druhů ohrožených kruštík širokolistý (Epipactis helleborine)

a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris; Kilián in Prymusová 2001).

38

14.7 Štěrkové náplavy řeky Ostravice

Lokalita je vymezena dosud neregulovaným říčním korytem řeky Ostravice v km 28 400

- 30 660 a přilehlými břehovými porosty. Území leží v katastru obcí Baška, Kunčičky u Bašky a

Hodoňovice (mapa 1:10000,25-22-06,25-22-11). Nadmořská výška je 318 m n, m. Území je

zřetelně antropicky ovlivněné, leží v mírně teplé klimatické oblastí MT 10 (Quitt 1977). Dle

Geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška et al. 1968, Neuhaus1. et al. 1972) zde zachycuje"

vegetační jednotku dubohabrových hájů a jednotku luhy a olšiny (Hájková 1992).

Území osídluje společenstvo lužních lesů, které je charakterizováno ve stromovém patře

druhy Fraxinus excelsior, Alnus incana a Quercus robur. V keřovém patře pak druhy Prunus

padus, Sambucus nigra, Cornus sanguinea, Rubus idaeus a Rubus caesius (Hájková 1992).

Na lokalitě Štěrkové náplavy Ostravice (především porosty na levém břehu řeky) je to

asociace střemchových jasenin Pruno - Fraxinetum. Složení stromového patra tvoří dominantní

Fraxinus excelsior a Alnus glutinosa, Quercus robur. Velmi výrazně je vyvinuto keřové patro, v

němž převládá Prudus padus, Sambucus nigra a Cornus sanguinea. V bylinném patře jsou

zastoupeny druhy - Angelica sylvestris, Brachypodium sylvaticum, Chaerophyllum aromaticum,

Primula elatior, Astrantia major, Lysimachia vulgaris, Aegopodium padagraria, Impatiens noli

- tangere, Polygonatum multiflorum, Stachys sylvatica, aj. Na zájmové ploše bylo nalezeno 180

taxonů vyšších rostlin (Hájková 1992).

15. Přehled v literatuře uváděných floristických dat

15.1 Seznam lokalit

Názvy lokalit jsou uvedeny v doslovném znění, tak je charakterizovali jejich autoři. Do

seznamu jsou zahrnuty i s široce označenou geografickou polohou např. Frýdek-Místek. Pokud

je v takovýchto případech více autorů stejného názvu, jsou lokality označeny stejným číslem a

odlišeny citací.

39

Frýdek-Místek

2. Frýdek-Místek

3. Frýdek-Místek: mezi Frýdkem a Dobrou

4. Frýdek-Místek: levý břeh Ostravice na J okraji města, při soutoku s Morávkou, 300 m

n.m.

5. Frýdek-Místek: Z lesnaté svahy 0,2 km J silniční kóty 303, 0,2 km SV od mostu přes

Ostravici, 295

6. Frýdek-Místek: trávníky před hotelovým domem dolu Paskov na Tř. Pionýrů, 290 m n.m.

7. Frýdek-Místek: okraj silnice (Tř. Pionýrů) od hotelového domu dolu Paskov k mostu přes

Ostravici, 285 m n.m.

8. Frýdek-Místek,měst.část Místek, Koloredov: u silničního mostu přes Ostravici, 280 m

n.m.

9. Frýdek-Místek: okraj silnice od mostu přes Ostravici k ulici Příkrá, 300 m n.m.

10. Frýdek-Místek: zámecký park ve Frýdku, 300 m n.m., u trati pod parkem, 290 m n.m.

11. Frýdek-Místek: SVV část města, ulice Příkrá nedaleko zámku, 315 m n.m.

12. Frýdek-Místek: SSV část města, ulice Jana Škarabely, 315 m n.m.

13. Frýdek-Místek: SSV část města, ulice Bruzovská, 310 m n.m.

14. Frýdek-Místek: u železničního přejezdu SZ nádraží, poblíž mostu přes Ostravici, 290 m

n.m.

15. Frýdek-Místek: měst.čtvrt Frýdek, S předměstí Nová Kolonie, rybník na Panském potoce

na JV okraji N.Kolonie, 325 m n.m., okraj lesíka na J břehu rybníka, 320 m n.m.,

N.Kolonie: okraj pole u domků JZ rybníka, 320 m n.m.

16. Frýdek-Místek: parčík u nádraží, 290 m n.m.

17. Frýdek-Místek: měst.čtvrť Frýdek: u rybníčku 1,6 km SV zámku, 330 m n.m.

18. Frýdek-Místek: podél silnice do obce Sedliště , konec ulice Bruzovské, 340 m n.m.

19. Frýdek-Místek: měst. čtvrť Frýdek: Mánesova ulice S žel. Tratě do Dobré , 1 km SV

nádraží Frýdek-Místek, 305 m n.m.

20. Frýdek-Místek: měst. čtvrť Frýdek: SV předměstí Nové Dvory: 0,3 km od Frýdeckého

lesa, 355 m n.m.

21. Frýdek-Místek: měst. čtvrť Frýdek: vlhká louka u potůčku 1,6 km SV nádraží, 315 m

n.m., křoviny u potůčku 1,6 km SV nádraží, 315 m n.m.

22. Frýdek

40

23. Frýdek a okolí

24. Zámecký vrch ve Frýdku

25. Zámecký park u železniční trati (H)

Staré Město

26. Staré Město

27. PP profil Morávky (H)

28. mezi Starým Městem a Skalicí (H)

Kunčičky u Bašky

29. Kunčičny u Bašky: levý břeh Ostravice 0,5 km JV kóty 301 SSZ nádraží, 300 m n.m.

Baška

30. Baška

31. Baška: podél potoka říčka 1,5 km J obce, 330 m n.m.

32. Baška: okraj pole 0,5 km obce, 320 m n.m.

33. Baška: luční cesta mezi Ostravicí a odbočkou silnice do Janovic, 320 m n.m.

34. Baška: štěrkové náplavy Ostravice pod žel.mostem na S okraji obce, 295 m n.m.

35. Baška-žel.stan.: v kolejišti a násep poblíž budovy nádraží, 305 m n.m.

36. Baška-žel.stan.: chodník od nádraží k vodní nádrži Baška, 310 m n.m.

37. Baška-žel.stan.: západní násep údolní nádrže Baška 0,4 km V žel. stan., 315 m n.m.

38. Baška-žel.stan.: vodní hladina údolní nádrže Baška, 315 m n.m.

39. Baška: řeka Ostravice (v blízkosti zahrádkářská osada, elektrovod)

40. Baška, Pržno: podél trati mezi obcemi (H)

Dobrá

41. Dobrá

42. Dobrá u Frýdku, žel.stan.: v kolejišti na nádraží, 335 m n.m.

43. Dobrá: v obci 0,4 km Z žel.přejezdu, 320 m n.m.

44. Dobrá: v obci 0,5 km V žel. přejezdu, 325 m n.m.

45. Dobrá: v obci u žel.přejezdu silnice do Nošovic, 330 m n.m.

46. Dobrá: u žel.vlečky k Nošovickému pivovaru na JV okraji obce, 340 m n.m.

47. Dobrá: u cesty ZJZ elektrické rozvodny 0,4 km JJV okraje obce, 345 m n.m.

48. Pravý břeh řeky Morávky

49. „rybníček“ mezi tratí ČSD a cestou E7

50. Pravý břeh řeky Morávky za hřištěm TJ

41

Skalice

51. Skalice

52. Skalice: polokulturní louky a křoviny kulminační části kopce Černá zem S obce, 400 m

n.m.

53. Skalice: Querco-Carpinetum se silnou invazí květnatých bučin a lesní okraje V svahů

kopce černá zem S obce, 420 m n.m.

54. Skalice: Querco-Carpinetum se silnou invazí květnatých bučin V silnice Skalice-Záhoří,

0,8 km JV kostela, 380 m n.m.

55. Skalice: JV Frýdku-Místku, plochy u lesní cesty SV kostela, orná půda s kulturou pšenice

cca 50 m S kostela, 370 m n.m.

56. Skalice: louky a mokřady V silnice Skalice-Záhoří cca 100 m JV kostela, 370 m n.m.

57. Vrchy – kóta 432,7. Jde o smíšený les sv. od Skalice u Frýdku, nad levým břehem řeky

Morávky

58. Strážnice – kóta 437,8, smíšený les jv. od Skalice, nad silnicí Skalice – Raškovice

59. Podél Morávky a Ostravice

Nošovice

60. Nošovice: v obci podél státní silnice, 345 m n.m.

61. Nošovice: příční štěrky na levém břehu Morávky Z obce 340 m n.m.

62. Podél Ostravice, podél Morávky mezi Nošovicemi a Dobrou

Metylovice

63. Metylovice

64. Metylovice: pastviny na JZ svahy Metylovické hůrky (kóta 524) 0,6 km JJZ kóty 524,

480 m n.m.

65. Metylovice: polní cesta na JV svahu Metylovické hůrky (kóta 524) 0,4 km JV

vrchol.kóty 524, 450 m n.m.

66. Metylovice: dolní část JV svahů Metylovické hůrky (kóta 524) 0,8 km JV vrch.kóty 524,

400 m n.m.

67. Metylovice: lesní louka na V svahu Metylovické hůrky (kóta 524), 470 m n.m.

68. Metylovice: mokré louky podél silnice směr Frýdlant n. O.,1,2 km JV kóty 524, 340 m

n.m.

69. Metylovice: podél silnice Frýdlant n. O. - Pržno 0,3 km S lokality 159, 350 m n.m.

70. Metylovice: lesní cesta na Metyloviskou hůrku 0,7 km VSV vrch. Kóty 524, 430 m n.m.

42

71. Metylovická hůrka – kóta 523,5, záp. od Pržna

72. Metylovická hůrka, kóta 523,4 m SZ svah (H)

73. Metylovická hůrka, v údolí (H)

74. Metylovická hůrka (H)

75. SV úpatí Metylovické hůrky (H)

76. Metylovická hůrka (523,4 m), V svahy (H)

77. Metylovické hůrky (H)

Pržno

78. Pržno: Z obce, modrá značka od silnice k žel.přechodu, 340 m n.m.

79. Pržno: u potoka 0,5 km Z žel.stanice, 330 m n.m.

80. Pržno: okolí mostu přes Ostravici J obce, 340 m n.m.

81. Pržno: louky v údolí Ostravice 0,5 km SZ žel.stanice Pržno, 330 m n.m.

82. Pržno: trávníky podél polní cesty 0,4 km S od žel.stan.,330 m n.m.

83. Pržno: žel.zastávka, podél trati, 335 m n.m.

84. Pržno: J část obce , 340 m n.m.

85. Pržno: V okraj obce u potoka, 345 m n.m.

86. Pržno: V okraj obce u polní cesty, 355 m n.m.

87. Pržno: polní cesta mezi obcí a potokem 0,5 km V obce 365 m n.m.

88. Pržno: u potoka 1km V obce, 365 m n.m.

89. Pržno: lesík 1,5 km VJV obce, 380 m n.m.

90. Pržno: údolí Bystrého potoka 1,7 km V obce,370 m n.m., suchá mez nad údolím

Bystrého potoka 1,7 km V obce , 375 m n.m.

91. Hlíny (H)

92. Nádraží (H)

Hodoňovice

93. Hodoňovice: levý břeh Ostravice JV osady Kamenec, 330 m n.m.

94. Hodoňovice: u lávky přes Ostravici V osady Kamenec, 330 m n.m.

95. Hodoňovice: travnatý okraj lesa na SV úpatí Metylovické hůrky (kóta 524) nad osadou

Kamenec, 370 m n.m.

96. Hodoňovice: v osadě Kamenec, 340 m n.m.

97. Hodoňovice: na levém břehu řeky Ostravice (H)

98. Hodoňovice, Kunčičky u Bašky, přirozený tok řeky Ostravice 28,4 - 30,6 km (H)

43

99. Hodoňovice -Kamenec; SV úpatí Metylovické hůrky, pravý břeh bezejmenného potůčku

ústícího do Hodoňovického náhonu (H)

Janovice

100.Janovice: jehličnatý les na vrchou Velkého pahorku (kóta 468), paseka ve vrcholové části

Velkého pahorku (kóta 468)

101.Janovice: smíšený les na JZ úpatí Malého pahorku (kóta 452), 1,2 km JZ obce, 370 m

n.m.

102.Janovice: paseka na JZ úpatí Malého pahorku (kóta 452), 1,2 km JZ obce, 365 m n.m.

103.Janovice: J svahy Velkého pahorku (kóta 468), 1,5 JZ obce, 430 m n.m.

104.Janovice: vlhká louka mezi V. A M. Pahorkem (kóty 468 a 452), 1,2 km JZ obce 360 m

n.m.

105.Janovice: křoviny v údolí potoka mezi V. a M. Pahorkem 360 m n.m.

106.Janovice: SV úpatí Velkého pahorku (kóta 468), 1 km JZ obce, 400 m n.m.

107.Janovice: pravostranný přítok Bystrého potoka, místní část Chrastiny, 2 km V obce, 380

m n.m.

108.Janovice: S úpatí M. Pahorku (kóta 452), 380 m n.m.

109.Janovice: jehličnatý les na vrcholu M.pahorku (kóta 452)

110.Janovice: olšina 1 km Z obce, 350 m n.m.

111.Janovice: v obci, 340 m n.m.

Vyšní Lhoty

112.Vyšní Lhoty: v obci, 375 m n.m.

113.Vyšní Lhoty: údolí potoka Hlisník podél zelené turistické značené cesty na Prašivou, 1

km JV okraje obce, 400 m n.m., okraj listnatého lesa v údolí potoka Hlisník, 1,5 km SV

kóta 409 v Raškovicích, 470 m n.m

Pražmo

114.Pražmo: místní část Vlčanka: SV okraj místní části, ústí Červeného potoka do Morávky,

400 m n.m

115.Pražmo: řečíště Morávky S obce, 100 m od lávky, 400 m n.m

116.Pražmo: místní část Vlčanka: rumiště V od ústí Červeného potoka 400 m n.m

Nová ves

117.Nová ves: podél silnice k mostku přes Čeladenku poblíž žel.stanice Nová Dědina, 380 m

n.m

44

118.Nová ves: pobřežní bylinné a křovinné porosty pravého břehu říčky Čeladenky poblíž

mostku 0,1 km JJV žel.stanice Nová Dědina, 380 m n.m

119.Nová ves: travnaté okraje cesty, pobřežní bylinné a křovinné porosty podél levého břehu

Ostravice 1 km JJV žel.stanice Nová Dědina, 386 m n.m

Frýdlant

120.Frýdlant

121.Frýdlant, břehy Ostravice

15.2 Seznam taxonů

V seznamu je ke každému druhu uveden výčet lokalit, na kterých se druh vyskytoval

podle literárních údajů nebo herbářových dokladů.

Abies alba – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 66

(Mladý in Skalický et al. 1978), 99 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 108 (Koblížek in Skalický

et al. 1978)

Acer campestre – 4 (Skalický in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Acer platanoides – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Acer pseudo-platanus – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 34 (Mladý, Skalický in Skalický et al.

1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek

in Skalický et al. 1978), 88 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 109 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Achillea millefolium – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec

1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 81 (Mladý in Skalický et al.

1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Acinos arvensis – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Actaea spicata – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56

(Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 69 (Mladý

in Skalický et al. 1978)

45

Aegopodium podagraria – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 34 (Mladý, Skalický in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický

et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec

1962), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in

Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Aesculus hippocastanum – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Aethusa cynapioides – 1 (Štěpánek 2003)

Aethusa cynapium – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 54 (Vicherek

in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Agrimonia eupatoria – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56

(Kilián et Krkavec 1962), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Agrostis gigantea – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 18

(Skalický in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Agrostis stolonifera subsp. stolonifera – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 33 (Koblížek in

Skalický et al. 1978)

Agrostis tenuis – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Ajuga genevensis – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Ajuga reptans – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in

Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962) 80 (Mladý in Skalický et al. 1978), 88 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 101

(Koblížek in Skalický et al. 1978)

Alchemila vulgaris – 13 (Skalický in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 59 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Alchemilla crinita – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Alchemilla xanthochlora – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián

et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Alisma plantago-aquatica – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 92

(Mladý in Skalický et al. 1978)

46

Alliaria petiolata – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et

Krkavec 1962), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53


1962), 79 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 117 (Houfek in


Allium ursinum – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Allium ursinum subsp. ursinum – 4 (Skalický in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al.

1978), 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Allium vineale – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Alnus glutinosa – 65 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 109


Alnus incana – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 106


Alopecurus aequalis – 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Alopecurus geniculatus – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Alopecurus pratensis – 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Amorpha fruticosa – 8 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Ambrosia artemisiifolia – 1 (Slavík 2003)

Anagallis arvensis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 31 (Koblížek

in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 63

(Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 113 (Mikoláš in Skalický et al.

1978)

Anemone nemorosa – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962),

116 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Angelica sylvestris – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52



Krkavec 1962), 80 (Mladý in Skalický et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 87


Antennaria dioica – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Anthemis arvensis – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

47

Anthemis cotula – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Anthoxanthum odoratum – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et

al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 66 (Mladý in

Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 100


Anthriscus cerefolium subsp. cerefolium – 1 (Slavík 2003)

Anthriscus nitida – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Anthriscus sylvestris – 3 (Král in Skalický et al. 1978)

Anthyllis vulneraria – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Apera spica-venti – 31 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 45 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Aquilegia vulgaris – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Arabis hirsuta – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Arctium lappa – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 18 (Skalický in Skalický et al. 1978), 113

(Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Arctium tomentosum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 43

(Mladý in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 77 (Mladý in Skalický et

al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978), 117 (Houfek


Arctium nemorosum – 62 (Štěpánek 2003), 68 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Arenaria serpyllifolia – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 33

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in


Armoracia rusticana – 8 (Houfek in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56

(Kilián et Krkavec 1962), 59 (Mladý in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978),

32 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Arrhenatherum elatius – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al.

1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 85 (Koblížek

in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Artemisia absinthium – 14 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Artemisia annua – 1 (Grulich 2003)

48

Artemisia vulgaris – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 32 (Mladý in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


Artemisia tournefortiana – 1 (Grulich 2003)

Arum alpinum – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Arum maculatum – 1 (Hájková 1968 FMM), 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Aruncus vulgaris – 70 (Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Asarum europaeum – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 52

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 69 (Mladý in Skalický

et al. 1978), 80 (Mladý in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián

et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 89 (Koblížek in


Asparagus officinalis – 83 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Asperula odorata – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Asplenium trichomanes – 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Asplenium ruta-muraria – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Astragalus glycyphyllos – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 30

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec

1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 113 (Mikoláš in Skalický et al.

1978)

Astrantia major – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 33

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec


1978)

Athyrium filix-femina – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 101 (Koblížek


Atriplex patula – 64 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Atropa bella-donna – 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 100


Avenella flexuosa – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

49

Ballota nigra – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec

1962)

Barbarea vulgaris – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 67 (Mladý in

Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 113


Bellis perennis – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek

in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al.


1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 110 (Koblížek in


Betonica officinalis – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70

(Kilián et Krkavec 1962)

Betula obscura – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Betula pendula – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

103 (Koblížek in Skalický et al. 1978),

Bidens frondosa – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 6 (Houfek in Skalický et al. 1978), 7 (Houfek

in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978)

Bidens tripartita – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et

Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Bilderdykia convolvulus – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Botrychium matricariifolium – 22 (Chrtková 2003)

Brachypodium pinnatum – 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Brachypodium sylvaticum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 12

(Houfek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický

et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 88

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 101 (Koblížek in


Brassica elongata – 1 (Veselý 2003)

50

Briza media – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56

(Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70

(Kilián et Krkavec 1962), 106 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Bromus benekenii – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Bromus hordeaceus subsp. hordeaceus – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Bromus inermis – 13 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Bromus sterilis – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Bromus tectorum – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Bromus ramosus – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Calamagrostis epigejos – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 6 (Houfek in Skalický et al. 1978), 34

(Šremer in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 99 (Koblížek in Skalický

et al. 1978), 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Calamagrostis pseudophragmites – 25 (Šigutová 2008 FMM), 28 (Král in Skalický et al. 1978),

33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Calluna vulgaris – 70 (Kilián et Krkavec 1962), 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Caltha palustris – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 87

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 106 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Caltha palustris subsp. palustris – 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Caltha palustris – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et

Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Caltha palustris subsp. laeta – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Calystegia sepium – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Camelina sativa subsp. sativa – 1 (Smejkal 2003)

Campanula patula – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 103 (Koblížek in Skalický et al.

1978)

Campanula persicifolia – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián

et Krkavec 1962), 72 (Kilián 1972 FMM)

Campanula rapunculoides – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 15

(Mladý in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 30 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 44 (Mladý in skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in

Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57

51

(Kilián et Krkavec 1962), 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 81


Campanula trachelium – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 20

(Skalický in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický

et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 60 (Vicherek in


(Mladý in Skalický et al. 1978), 106 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Capsella bursa-pastoris – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28

(Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec

1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 110 (Koblížek in Skalický et

al. 1978)

Cardamine hirsuta – 1 (Hrouda 2003), 50 (Hrouda 2003)

Cardamine pratensis – 63 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Cardaminopsis arenosa subsp. arenosa – 21 (Měsíček 2003)

Carduus acanthoides – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 13 (Skalický in Skalický et al. 1978), 34

(Šremer in Skalický et al. 1978)

Carduus crispus – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Carduus personata – 1 (Štěpánková 2003), 3 (Král in Skalický et al. 1978)

Carex caryophyllea – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Carex digitata – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 100


Carex echinata – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Carex flacca – 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 66 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Carex flava – 70 (Kilián et Krkavec 1962), 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Carex hirta – 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 86 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in

Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 107 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Carex leporina – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 100 (Koblížek in Skalický et

al. 1978), 107 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Carex otrubae – 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Carex pairae – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

52

Carex pallescens – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 67 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec

1962), 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 105 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 107


Carex panicea – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 65


1978)

Carex pendula – 29 (Kilián 1972 FMM), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Carex pilulifera – 69 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Carex remota – 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 101 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Carex spicata – 46 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Carex sylvatica – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54


(Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Carex vesicaria – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 46 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Carex vulpina – 46 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Carlina acaulis – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Carlina acaulis subsp. acaulis – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 64 (Mladý in Skalický et


Carlina vulgaris – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián

et Krkavec 1962), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Carpinus betulus – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 14 (Skalický in Skalický et al. 1978), 52


Skalický et al. 1978), 66 (Mladý in Skalický et al. 1978), 88 (Koblížek in Skalický et al. 1978),

103 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Carum carvi – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 70


Castanea sativa – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Centaurea cyanus – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 31 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 32

(Mladý in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

53

Centaurea jacea subsp. jacea – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70


Centaurea jacea subsp. oxylepis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 5 (Houfek in Skalický et al.

1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in


Centaurea pseudophrygia – 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962),

57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Centaurea scabiosa – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 66 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Centaurea solstitialis – 25 (Štěpánek 2003)

Centaurium erythraea – 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Centaurium erythraea – 67 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Cephalanthera damasonium – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Cerastium arvense – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et

Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962),

Cerastium holosteoides – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 80 (Mladý in


Cerastium lucorum – 1 (Smejkal 2003)

Cerastium pumilum – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Cerastium semidecandrum – 1 (Smejkal 2003), 50 (Smejkal 2003)

Cerasus avium – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53



Chaerophyllum hirsutum

Chaerophyllum aromaticum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 5 (Houfek in Skalický et al.

1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický

et al. 1978), 33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 77 (Mladý in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et

al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 116

(Houfek in Skalický et al. 1978)

54

Chaerophyllum hirsutum – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 95 (Mladý in


Chaerophyllum temulum – 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Chamerion angustifolium – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 108 (Koblížek in Skalický et al.

1978)

Chelidonium majus – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Chenopodium album – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


Chenopodium bonus-henricus – 83 (Mladý in Skalický et al. 1978), 95 (Mladý in Skalický et al.

1978)

Chenopodium botrys – 1 (Dostálek 2003)

Chenopodium capitatum – 1 (Dostálek 2003)

Chenopodium polyspermum – 28 (Král in Skalický et al. 1978)

Chrysanthemum leucanthemum – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57

(Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Chrysanthemum parthenium – 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Cichorium intybus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 7 (Houfek in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 32 (Mladý in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al.

1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec

1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 79 (Mladý in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et

al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 93 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Circaea lutetiana – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70


Cirsium arvense – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 6 (Houfek in Skalický et al. 1978), 28 (Král

in Skalický et al. 1978), 43 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al.


1962), 80 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 85 (Koblížek in


Cirsium canum – 1 (Bureš 2003),

55

Cirsium oleraceum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 6 (Houfek in Skalický et al. 1978), 17

(Houfek in Skalický et al. 1978), 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec

1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et

Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 87 (Koblížek in

Skalický et al. 1978), 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al.

1978), 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Cirsium oleraceum x palustre – 1 (Bureš 2003), 40 (Bureš 2003)

Cirsium palustre – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70

(Kilián et Krkavec 1962), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 103 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Cirsium rivulare – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 42 (Mladý in Skalický et al. 1978), 46

(Skalický in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 68 (Mladý in Skalický


Cirsium vulgare – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al.


Clematis vitalba – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 60 (Vicherek in


Clinopodium vulgare – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51



1978), 106 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Colchicum autumnale – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 67

(Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Conium maculatum – 1 (Křísa 2003), (23 (Kilián et Krkavec 1962)

Conringia orientalis – 1 (Smejkal 2003)

Convallaria majalis – 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Convolvulus arvensis – 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al.

1978)

Conzya canadensis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978),

56

56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 83


Cornus x hungaria – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Cornus sanguinea – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 4 (Skalický in Skalický et al. 1978), 20

(Skalický in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et

al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 88 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický

et al. 1978)

Cornus sanguisea subsp. australis – 1 (Holub 2003)

Cornus sanguisea subsp. hungarica – 1 (Holub 2003)

Corylus avellana – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 43 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51



113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Corydalis cava – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Crataegus curvisepala – 16 (Skalický in Skalický et al. 1978), 33 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 66 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Crataegus laevigata – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Crataegus macrocarpa – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Crataegus monogyna – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Crepis biennis – 5 (Houfek in Skalický et al. 1978), 8 (Houfek in Skalický et al. 1978), 9 (Král

in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 20 (Skalický in Skalický et al. 1978),

28 (Král in Skalický et al. 1978), 43 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et



Crepis capillaris – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 28

(Král in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Crepis molis subsp. hieracioides – 21 (Kaplan 2003), 40 (Kaplan 2003)

Cruciata laevipes – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87


Cucubalus baccifer – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978)

57

Cuscuta epithymum – 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Cyanus scabiosa – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Cyanus segetum – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Cynosurus cristatus – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 80 (Mladý in Skalický et

al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Cytisus scoparius – 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Dactylis glomerata subsp. glomerata – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et

al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in


(Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Dactylis polygama – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53

(Vicherek in Skalický et al. 1978)

Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii – 109 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Dactylorhiza maculata – 76 (Hájková 1970 FMM)

Dactylorhiza majalis – 1 (Hájková 1970 FMM), 40 (Hájková 1970 FMM), 57 (Kilián et

Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 76 (Hájková 1970 FMM)

Danthonia decumbens – 63 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Daphne mezereum – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Daucus carota subsp. carota – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al.

1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in

Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 59 (Mladý in Skalický et al. 1978),

82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Daucus carota subsp. sylvestris – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57


Dentaria glandulosa – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Deschampsia cespitosa – 32 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 103

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

58

Deschampsia cespitosa subsp. parviflora – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek


Dianthus armeria – 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70

(Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Dianthus barbatus – 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Dianthus deltoides – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962), 79 (Mladý in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Digitalis grandiflora – 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Digitalis purpurera – 19 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Digitaria sanguinalis subsp. sanguinalis – 34 (Šremer in Skalický et al. 1978)

Diplotaxis muralis – 1 (Smejkal 2003)

Dipsacus sylvestris – 14 (Skalický in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 30

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Drosera rotundifolia – 48 (Hájková 1991 FMM)

Dryopteris carthusiana – 69 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Dryopteris dilatata – 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Dryopteris filix-mas – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53


(Kilián et Krkavec 1962), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 108 (Koblížek in Skalický et al.

1978)

Dryopteris travel – 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Echium vulgare – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Eleocharis palustris – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Elymus caninus – 10 (Houfek in Skalický et al. 1978), 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 79


Elytrigia repens – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53


et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

59

Epilobium adenocaulon – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 18 (Skalický in Skalický et al. 1978),

28 (Král in Skalický et al. 1978), 46 (Skalický in Skalický et al. 1978), 78 (Mladý in Skalický et

al. 1978)

Epilobium adnatum – 46 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Epilobium angustifolium – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Epilobium dodonaei – 49 (Hájková 1986 FMM)

Epilobium hirsutum – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 46 (Skalický in Skalický et al. 1978), 87

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 95 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Epilobium montanum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 12 (Houfek in Skalický et al. 1978), 52


et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Epilobium roseum – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Epilobium palustre – 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Epilobium parviflorum – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978),


Epilobium roseum – 10 (Houfek in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978)

Epipactis helleborine – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962),

57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 73 (Kilián, Batoušek 1972 FMM)

Equisetum arvense – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al.


1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 83 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Equisetum fluviatile – 67 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Equisetum hyemale – 1 (Hrouda 2003)

Equisetum pratense – 2 (Hrouda 2003)

Equisetum ramosissimum – 1 (Hrouda 2003)

Equisetum sylvaticum – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et

Krkavec 1962), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962),


60

Equisetum telmateia – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 65 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70

(Kilián et Krkavec 1962), 76 (Kilián 1973 FMM)

Equisetum variegatum – 1 (Hrouda 2003), 49 (Hájková 1989 FMM)

Erigeron acris – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 56


Erigeron strigosus – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Erigeron annuus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý

in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 43 (Mladý in Skalický et al. 1978), 92


Erigeron muralis – 21 (Šída 2003), 29 (Šída 2003)

Eriophorum angustifolium – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Erodium cicutarium – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Erysimum cheiranthoides – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28

(Král in Skalický et al. 1978), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al.

1978)

Euonymus europaea – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 52


al. 1978), 79 (Mladý in Skalický et al. 1978), 109 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Eupatorium cannabinum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 7 (Houfek in Skalický et al. 1978),

28 (Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et

al. 1978), 45 (Skalický in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et

Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in


Euphorbia amygdaloides – 26 (Chytil 1992 FMM), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53



1978)

Euphorbia cyparissias – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král



1962), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 77 (Mladý in Skalický et

al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

61

Euphorbia dulcis – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53



Euphorbia esula – 33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Euphorbia exigua – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Euphorbia helioscopia – 17 (Houfek in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56



Euphorbia peplus – 7 (Houfek in Skalický et al. 1978), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70


Euphorbia platyphyllos – 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Euphorbia stricta – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 7 (Houfek in Skalický et al. 1978), 28 (Král

in Skalický et al. 1978), 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Euphrasia rostkoviana – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 63 (Mladý

in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Euphrasia rostkoviana subsp. rostkoviana – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek


Euphrasia stricta – 45 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Fagopyrum esculentum – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Fagus sylvatica – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53



Fallopia convolvulus – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 31 (Koblížek in Skalický et al. 1978

Festuca filiformis – 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Festuca gigantea – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 17 (Houfek

in Skalický et al. 1978), 18 (Skalický in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978),

30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in


(Mladý in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Festuca pratensis – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

99 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in


62

Festuca rubra – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51



Festuca trichophylla – 46 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Ficaria verna – 57 (Kilián et Krkavec 1962), 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Filipendula ulmaria subsp. ulmaria – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in

Skalický et al. 1978), 67 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec et al. 1962)

Fragaria moschata – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Fragaria vesca – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52



Frangula alnus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 77 (Mladý in Skalický et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický

et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 99 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 100


Fraxinus excelsior – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53


al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Fumaria officinalis subsp. officinalis – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Gagea lutea – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Galega officinalis – 1 (Chrtková 2003)

Galeobdolon argentatum – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián

et Krkavec 1962)

Galeobdolon montanum – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Galeopsis angustifolia – 40 (Slavíková 2003)

Galeopsis bifida – 16 (Skalický in Skalický et al. 1978), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Galeopsis pubescens – 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Galeopsis speciosa – 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Galeopsis tetrahit – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 84 (Koblížek


63

Galinsoga parviflora – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec et al. 1962), 28

(Král in Skalický et al. 1978)

Galium album – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Galium album subsp. album – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický

et al. 1978)

Galium aparine – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et

Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 89 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Galium mollugo – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 32 (Mladý in


Krkavec 1962), 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Galium odoratum – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


Galium palustre – 106 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 110 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Galium rotundifolium – 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 100 (Koblížek in Skalický et al.


Galium scabrum – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Galium schultesii – 16 (Skalický in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický

et al. 1978), 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 101 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Galium sylvaticum – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Galium uliginosum – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978),

70 (Kilián et Krkavec 1962), 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Galium verum – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián

et Krkavec 1962)

Genista tinctoria – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Gentiana asclepiadea – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Gentiana cruciata – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

64

Gentianella ciliata – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Geranium columbinum – 66 (Mladý in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978),


Geranium dissectum – 10 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Geranium palustre – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978),

51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et

Krkavec 1962)

Geranium phaeum – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 52 (Vicherek

in Skalický et al. 1978), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Geranium pusillum – 79 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Geranium pratense – 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Geranium robertianum – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král



1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 95 (Mladý in Skalický

et al. 1978)

Geranium sylvaticum – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Geum urbanum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et

Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56

(Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 84


Gladiolus imbricatus – 48 (Hájková 1991 FMM)

Glechoma hederacea – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et

Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 84 (Koblížek in


Gnaphalium sylvaticum – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián

et Krkavec 1962)

Glyceria declinata – 67 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Glyceria fluitans – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 84


65

Glyceria nemoralis – 73 (Kilián 1972)

Grossularia uva- crispa – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Gymnadenia conopsea – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 73 (Hájková

1970)

Gymnocarpium dryopteris – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et


Gypsophila muralis – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Hedera helix – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et

Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et


Heracleum sphondylium – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 43

(Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický

et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 87 (Koblížek in Skalický

et al. 1978)

Herniaria glabra – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 45

(Skalický in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Hieracium bauhinii – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Hieracium cymosum – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Hieracium pilosella – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Hieracium sylvaticum – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.


1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 99 (Koblížek in Skalický

et al. 1978)

Hieracium umbellatum – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián


Holcus lanatus – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55


H. mollis – 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 66


Hordeum murinum – 18 (Skalický in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56

(Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962),

66

Humulus lupulus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý


Hypericum hirsutum – 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Hypericum humifusum – 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Hypericum maculatum – 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978),

82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 106 (Koblížek in


Hypericum perforatum – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 32

(Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 19eratum 78), 52 (Vicherek in


(Kilián et Krkavec 1962), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Hypericum tetrapterum – 16 (Skalický in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al.

1978)

Hypochoeris radicata – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al.


Impatiens glandulifera – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Impatiens noli-tangere – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 52


1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec

1962), 78 (Mladý in Skalický et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 108 (Koblížek

in Skalický et al. 1978), 109 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al.

1978)

Impatiens parviflora – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 28

(Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et

al. 1978), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 78 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Inula britanica – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Isolepis setacea – 62 (Kilián 1974 FMM), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 67 (Mladý in

Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Jasione montana – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Juncus articulatus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 92

(Mladý in Skalický et al. 1978), 107 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in


67

Juncus bufonius – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70

(Kilián et Krkavec 1962), 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al.

1978)

Juncus compressus – 16 (Skalický in Skalický et al. 1978), 45 (Skalický in Skalický et al.

1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Juncus conglomeratus – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et


Juncus effusus – 70 (Kilián et Krkavec 1962), 78 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek

in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Juncus inflexus – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 64

(Mladý in Skalický et al. 1978), 68 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Juncus tenuis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 45

(Skalický in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec




Kickxia elatine – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Knautia arvensis – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978),



Kochia scoparia – 21 (Tomšovič 2003)

Lamium album – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Lamium maculatum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král

in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 77 (Mladý in Skalický et al.

1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Lamium purpureum – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 31 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 56



Lapsana communis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57



68

Larix decidua – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 99


Lastrea limbosperma – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Lathyrus pratensis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 42

(Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický

et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 78 (Mladý in Skalický et

al. 1978), 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 111


Lathyrus sylvestris – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián

et Krkavec 1962)

Lathyrus vernus – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53



Leontodon autumnalis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Leontodon glabratus – 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Leontodon hispidus – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al.


Lepidium campestre – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 60

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 93 (Mladý in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický

et al. 1978)

Lepidium densiflorum – 1 (Dvořáková 2003)

Lepidium virginicum – 1 (Dvořáková 2003), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978)

Leucanthemum ircutianum – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 66 (Mladý in Skalický et al. 1978), 78 (Mladý in


Levistricum officinale – 11 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Lilium martagon – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Limosella aquatica – 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Linaria vulgaris – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián

et Krkavec 1962), 66 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 81 (Mladý in


69

Linum catharticum – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al.


1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 94 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Linum usitatissimum – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Listera ovata – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec

1962), 65 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 109 (Koblížek in


Lolium multiflorum – 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Lolium perenne – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián

et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in


Lonicera nigra – 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Lonicera xylosteum – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Lotus corniculatus – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55


(Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978),


Lotus uliginosus – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 46 (Skalický in Skalický et al. 1978),


Luzula campestris – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Luzula luzuloides – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián

et Krkavec 1962)

Luzula pilosa – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Lychnis flos-cuculi – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57

(Kilián et Krkavec 1962), 66 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 87


Lycopodium clavatum – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Lycopsis arvensis – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Lycopus europaeus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 60


70

et al. 1978), 78 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 106


Lysimachia nemorum – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.


1962), 101 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 105 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Lysimachia nummularia – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51




Lysimachia vulgaris – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 55


1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 105 (Koblížek in


Lythrum salicaria – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 55

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 68 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec



Maianthemum bifolium – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 108 (Koblížek in Skalický et

al. 1978)

Malva alcea – 56 (Kilián et Krkavec 1962)

Malva neglecta – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Malva sylvestris – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et

Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Malva verticillata – 1 (Kobylížek 2003)

Matricaria discoidea – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et


Matricaria recutita – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 92

(Mladý in Skalický et al. 1978), 83 (Mladý in Skalický et al. 1978), 85 (Koblížek in Skalický et


71

Medicago lupulina – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 28

(Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et al.

1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Medicago sativa – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et

Krkavec 1962)

Melampyrum nemorosum – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et

al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et

Krkavec 1962)

Melica nutans – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56



Melica uniflora – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Melilotus albus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 5 (Houfek in Skalický et al. 1978), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 32 (Mladý in Skalický et al. 1978),


(Kilián et Krkavec 1962), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Melilotus officinalis – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Mentha arvensis – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Mentha longifolia – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 19 (Skalický in Skalický et al. 1978), 20

(Skalický in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et


Skalický et al. 1978), 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 107 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978), 116 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Mercurialis perennis – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57


Microrrhinum minus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 33

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Moehringia trinervia – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 99 (Koblížek in


Moneses uniflora – 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Monotropa hypopitys – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

72

Mycelis muralis – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978),



Myosotis arvensis – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián

et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Myosotis laxiflora – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 67 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Myosotis nemorosa – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 60 (Vicherek in Skalický et al.

1978)

Myosotis palustris – 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Myosotis sylvatica – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Myosoton aquaticum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 30


Myricaria germanica – 25 (Hájková 1988 FMM), 58 (Skalický 2003), 60 (Vicherek in Skalický

et al. 1978)

Myriophyllum spicatum – 1 (Husák 2003)

Neottia nidus-avis – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Nepeta cataria – 1 (Štěpánek 2003)

Nymphaea alba – 16 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Odontites vernus – 45 (Skalický in Skalický et al. 1978), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Oenothera biennis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 34 (Šremer in

Skalický et al. 1978), 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Oenothera depressa – 1 (Jehlík 2003)

Onobrychis viciifolia – 45 (Skalický in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57


Ononis arvensis – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián


Ononis spinosa – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56



73

Orchis mascula – 39 (Hájková 1971 FMM), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec

1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 73 (Kilián 1972 FMM)

Orchis morio – 27 (Kilián 1956 FMM)

Origanum vulgare subsp. vulgare – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al.

1978), 33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek

in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 94 (Mladý in Skalický et al. 1978), 100


Orobanche flava – 95 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Oxalis acetosella – 45 (Skalický in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 85

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978),

Oxalis fontana – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 45 (Skalický in Skalický et al. 1978), 85


Oxalis fontana – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et


Papaver dubium – 28 (Král in Skalický et al. 1978)

Papaver rhoeas – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 77


Papaver somniferum – 28 (Král in Skalický et al. 1978)

Paris quadrifolia – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


Parthenocissus quinquefolia – 3 (Král in Skalický et al. 1978)

Pastinaca sativa subsp. sativa – 46 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Peplis portula – 3 (Král in Skalický et al. 1978)

Persicaria hydropiper – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Persicaria lapathifolia subsp. brittingeri – 28 (Král in Skalický et al. 1978)

Persicaria lapathifolia subsp. pallida – 45 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Persicaria maculosa – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al.

1978)

Persicaria mitis – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

74

Petasites albus – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 92

(Mladý in Skalický et al. 1978), 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Petasites hybridus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 28

(Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 60 (Vicherek in Skalický et

al. 1978), 94 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek


Philadelphus coronarius – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Phleum bertolonii – 3 (Král in Skalický et al. 1978)

Phleum pratense – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 78

(Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický

et al. 1978)

Phragmites australis – 46 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Physocarpus opulifolius – 3 (Král in Skalický et al. 1978)

Phyteuma spicatum – 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Picea abies – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 99


Picea pungens – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Picris hieracioides – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 94 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Pimpinella major – 17 (Houfek in Skalický et al. 1978), 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 51


et al. 1978), 94 (Mladý in Skalický et al. 1978), 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 109


Pimpinella saxifraga – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 79 (Mladý in Skalický et al. 1978),


Pinus strobus – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Pinus sylvestris – 99 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 108 (Koblížek in Skalický et al. 1978),


Plantago lanceolata – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 5 (Houfek in Skalický et al. 1978), 15

(Mladý in Skalický et al. 1978), 44 (Mladý in skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et

al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý



75

Plantago major subsp. major – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 5 (Houfek in Skalický et al.

1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in

Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978),

85 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Plantago media – 17 (Houfek in Skalický et al. 1978), 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Poa annua – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 64


et al. 1978)

Poa compressa – 13 (Skalický in Skalický et al. 1978), 45 (Skalický in Skalický et al. 1978), 81

(Mladý in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický

et al. 1978)

Poa nemoralis – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54


Poa palustris – 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Poa palustris subsp. xerotica – 7 (Houfek in Skalický et al. 1978), 45 (Skalický in Skalický et

al. 1978)

Poa pratensis – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 87


Poa trivialis – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54



Polygala vulgaris – 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 94


Polygonatum multiflorum – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 66 (Mladý in


Populus nigra – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in


Populus tremula – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978),


Potamogeton berchtoldii – 14 (Skalický in Skalický et al. 1978)

76

Potamogeton crispus – 37 (Mladý, Skalický in Skalický et al. 1978)

Potentilla anserina – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 12 (Houfek in Skalický et al. 1978), 51



Potentilla erecta – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


Potentilla reptans – 10 (Houfek in Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 51


Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 85


Prenanthes purpurea – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.


Primula elatior – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52


al. 1978)

Prunella vulgaris – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 28 (Král


1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 86 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 103


Prunus padus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 20 (Skalický in

Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 78 (Mladý in Skalický et al. 1978),

87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 109 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Prunus spinosa – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 105 (Koblížek in Skalický et al. 1978),


Pteridium aquilinum – 88 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 99 (Koblížek in Skalický et al.

1978)

Pulmonaria obscura – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978)

Puerous petraea – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Puerous robur – 66 (Mladý in Skalický et al. 1978), 88 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 99


Pyrethrum parthenium – 83 (Mladý in Skalický et al. 1978)

77

Ranunculus acris subsp. acris – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický

et al. 1978), 93 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Ranunculus flammula – 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 103 (Koblížek in Skalický et al.

1978)

Ranunculus lanuginosus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


Ranunculus polyanthemos – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 94 (Mladý in Skalický et al.

1978)

Ranunculus repens – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51




Raphanus raphanistrum – 44 (Mladý in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al.


Reseda luteola – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 33 (Koblížek


Reynoutria japonica – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 33

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 46 (Skalický in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický

et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Rhinanthus minor – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978),


Rhinanthus major – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Ribes alpinum – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Robinia pseudoacacia – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Rorippa austriaca – 41 (Mladý in Skalický et al. 1978), 45 (Skalický in Skalický et al. 1978), 77

(Mladý in Skalický et al. 1978), 80 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al.

1978)

Rorippa palustris – 28 (Král in Skalický et al. 1978)

Rorippa sylvestris – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


78

Rosa canina – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 99


Rosa dumalis subsp. subcanina – 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Rosa rugosa – 95 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Rubus caesius – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 92


Rubus fruticosus – 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Rubus idaeus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53



Rudbeckia laciniata – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 92

(Mladý in Skalický et al. 1978), 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Rumex acetosa – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Rumex acetosella – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56


Rumex conglomeratus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 65 (Mladý in Skalický et al. 1978), 106 (Koblížek in Skalický

et al. 1978)

Rumex crispus – 5 (Houfek in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Rumex obtusifolius – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 7 (Houfek in Skalický et al. 1978), 28

(Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et

al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý

in Skalický et al. 1978), 106 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al.

1978)

Sagina procumbens – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 60


1978)

Salix alba – 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Salix aurita – 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 109 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

79

Salix caprea – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek


Salix caprea x viminalis – 20 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Salix cinerea – 16 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Salix daphnoides – 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Salix elaeagnos – 58 (Chmelař 2003)

Salix fragilis – 33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Salix purpurea – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 33

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický

et al. 1978)

Salix viminalis – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 33

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Salix triandra subsp. trianta – 1 (Chmelař 2003)

Salvia glutinosa – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 4 (Skalický in Skalický et al. 1978), 9 (Král

in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 52



1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Salvia pratensis – 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Salvia verticillata – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53



Sambucus ebulus – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 66

(Mladý in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Sambucus nigra – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 66

(Mladý in Skalický et al. 1978), 77 (Mladý in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et

al. 1978)

Sambucus racemosa – 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978),


Sanguisorba minor – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

80

Sanguisorba minor subsp. minor – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický

et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Sanguisorba minor subsp. polygama – 1 (Skalický 2003)

Sanguisorba officinalis – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 63 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70


Sanicula europaea – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Saponaria officinalis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Scirpus sylvaticus – 17 (Houfek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


Scleranthus annuus – 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Scleranthus perennis – 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Scleranthus polycarpos – 25 (Smejkal 2003)

Scrophularia nodosa – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962),

81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 99 (Koblížek in


Securigera varia – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et


Sedum acre – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Sedum album – 11 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Sedum sexangulare – 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Sedum spurium – 45 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Selinum carvifolia – 14 (Skalický in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 57 (Kilián et

Krkavec 1962), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 100 (Koblížek


1978)

Senecio erucifolius – 73 (Kilián 1972)

81

Senecio hercynicus – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Senecio jacobaea – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57


Senecio ovatus – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 81


et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Senecio viscosus – 25 (Chytil 1992 FMM), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 45 (Skalický in

Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Senecio vulgaris – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 17 (Houfek in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57



Setaria viridis – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Silene dioica – 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 92


Silene latifolia subsp. alba – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978),



Silene nemoralis – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Silene nutans – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et


Silene vulgaris – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 28 (Král in



et al. 1978), 79 (Mladý in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in

Skalický et al. 1978), 118 (Houfek in Skalický et al. 1978)

Silene vulgaris subsp. vulgaris – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70


Sinapis arvensis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 31

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

82

Sisymbrium officinale – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 8 (Houfek in Skalický et al. 1978), 15

(Mladý in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978),

44 (Mladý in skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec

1962), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 81 (Mladý in Skalický et


Soligado canadensis – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 32


Soligado gigantea – 79 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Soligado virgaurea subsp. virgaurea – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in

Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 69 (Mladý in



Sonchus arvensis – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70


Sonchus asper – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek

in Skalický et al. 1978), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 77 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Sonchus oleraceus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al.


1978), 83 (Mladý in Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Sonchus palustris – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Sorbus aucuparia subsp. aucuparia – 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 89 (Koblížek in


Spergula arvensis – 42 (Mladý in Skalický et al. 1978), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 63 (Mladý

in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 103 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Spergularia rubra – 92 (Mladý in Skalický et al. 1978), 100 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Stachys alpina – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et

Krkavec 1962), 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in

Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Stachys arvensis – 1 (Chrtek 2003)

Stachys palustris – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57


83

Stachys sylvatica – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in

Skalický et al. 1978), 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al.


1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Stellaria alsine – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978)

Stellaria graminea – 12 (Houfek in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

56 (Kilián et Krkavec 1962), 64 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 81


Stellaria media – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián

et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 77 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Stellaria nemorum – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Succisa pratensis – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et

Krkavec 1962)

Symphoricarpos albus – 9 (Král in Skalický et al. 1978)

Symphytum officinale – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 6 (Houfek in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 31 (Koblížek in Skalický et al.

1978), 42 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in

Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 59 (Mladý in Skalický et al. 1978), 67



Symphytum tuberosum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962),


Syringa vulgaris – 88 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Tanacetum vulgare – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král in


(Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 86 (Koblížek in Skalický et al. 1978),


Taraxacum officinale – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51



84

Krkavec 1962), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978), 83 (Mladý in Skalický et al. 1978), 113


Thalictrum aquilegiifolium – 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Thlaspi arvense – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et

Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 77 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Thymus pulegioides – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56



Tilia cordata – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 92


et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Tilia platyphyllos – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Torilis japonica – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 17 (Houfek in Skalický et al. 1978), 28 (Král

in Skalický et al. 1978), 94 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Tragopogon orientalis – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Tragopogon pratensis – 34 (Šremer in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57


Trifolium arvense – 33 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70


Trifolium campestre – 70 (Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Trifolium dubium – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55


al. 1978)

Trifolium hybridum – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54


al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický at al. 1978)

Trifolium medium – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 14 (Skalický in Skalický et al. 1978), 33

(Koblížek in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in


(Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 94 (Mladý in Skalický et al. 1978),


Trifolium montanum – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

85

Trifolium ochroleucon – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63 (Mladý in Skalický et al.

1978)

Trifolium pratense – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 55


(Kilián et Krkavec 1962), 110 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al.

1978)

Trifolium pratense subsp. sativum – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Trifolium repens – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 28 (Král

in Skalický et al. 1978), 44 (Mladý in skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 81 (Mladý in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický

et al. 1978), 85 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in Skalický et al. 1978)

Trifolium resupinatum – 14 (Skalický in Skalický et al. 1978), 119 (Kubát 2003)

Tripleurospermum inodorum – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et

al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Trisetum flavescens – 15 (Mladý in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978),

84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in


Tussilago farfara – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 9 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián

et Krkavec 1962), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56


in Skalický et al. 1978), 82 (Mladý in Skalický et al. 1978)

Typha latifolia – 19 (Skalický in Skalický et al. 1978), 46 (Skalický in Skalický et al. 1978), 67


Ulmus glabra – 9 (Král in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 66


Ulmus minor – 1 (Hrouda 2003)

Urtica dioica – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 43 (Mladý in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in


(Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978),


Urtica urens – 23 (Kilián et Krkavec 1962)

86

Vaccinium myrtillus – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57

(Kilián et Krkavec 1962), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 89


Valeriana officinalis – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Valeriana simplicifolia – 48 (Hájková 1991 FMM)

Valeriana tripteris – 119 (Holub 2003)

Valerianella locusta – 57 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Verbascum densiflorum – 11 (Houfek in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962)

Verbascum nigrum – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 8 (Houfek in Skalický et al. 1978), 23

(Kilián et Krkavec 1962), 41 (Mladý in Skalický et al. 1978), 42 (Mladý in Skalický et al. 1978),

59 (Mladý in Skalický et al. 1978), 60 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 113 (Mikoláš in


Verbascum phlomoides – 30 (Koblížek in Skalický et al. 1978)

Verbascum thapsus – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 33


Veronica agrestis – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Veronica anagallis-aquatica – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 60 (Vicherek in Skalický et al.


Veronica arvensis – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 63


Veronica beccabunga – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 23 (Kilián et Krkavec 1962), 28 (Král

in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 70 (Kilián et Krkavec 1962), 92 (Mladý in

Skalický et al. 1978), 84 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 106 (Koblížek in Skalický et al.


Veronica chamaedrys – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54


(Kilián et Krkavec 1962)87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 94 (Mladý in Skalický et al.

1978)

Veronica officinalis – 56 (Kilián et Krkavec 1962), 66 (Mladý in Skalický et al. 1978), 70


Veronica persica – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 64


87

Veronica serpyllifolia – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Viburnum opulus – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978),


Vicia angustifolia – 95 (Mladý in Skalický et al. 1978), 31 (Koblížek in Skalický et al. 1978),


Vicia cracca – 3 (Král in Skalický et al. 1978), 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in



1978)

Vicia dasycarpa – 45 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Vicia dumetorum – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53

(Vicherek in Skalický et al. 1978)

Vicia hirsuta – 54 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Vicia lathyroides – 58 (Chrtková 2003)

Vicia pannonica – 70 (Kilián et Krkavec 1962)

Vicia sepium – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 57


(Mladý in Skalický et al. 1978), 87 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 116 (Houfek in Skalický

et al. 1978)

Vicia tetrasperma – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 31 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 54


al. 1978)

Vinca minor – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 54

(Vicherek in Skalický et al. 1978), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et Krkavec 1962)

Viola arvensis – 28 (Král in Skalický et al. 1978), 31 (Koblížek in Skalický et al. 1978), 57


Viola canina – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Viola hirta – 51 (Vicherek in Skalický et al. 1978)

Viola reichenbachiana – 52 (Vicherek in Skalický et al. 1978), 53 (Vicherek in Skalický et al.

1978), 69 (Mladý in Skalický et al. 1978), 101 (Koblížek in Skalický et al. 1978),

Viola sylvatica – 23 (Kilián et Krkavec 1962), 56 (Kilián et Krkavec 1962), 57 (Kilián et


88

Viola tricolor subsp. tricolor – 45 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Viscum album – 13 (Skalický in Skalický et al. 1978)

Xanthium strumarium – 1 (Havlíček 2003), 25 (Havlíček 2003)

Zannichellia palustris – 14 (Skalický in Skalický et al. 1978)

89

16. Závěr

Bakalářská práce obsahuje shromážděné floristické data týkající se území jihovýchodně

od Frýdku-Místku. Metodika práce spočívala v podrobné literární rešerši dostupných zdrojů

týkajících se této problematiky. Nejvíce údajů bylo získáno z floristického kursu České

botanické společnosti konající se v roce 1975 ve Frýdku-Místku a okolí. Vedoucími exkurzních

tras byli Mladý, Skalický, Houfek, Dostál, Vicherek, Koblížek, Král, Mikoláš a další. V přehledu

rostlinných druhů je uvedeno celkem 669 taxonů.

K relativně hojným druhům patří Cirsium oleraceum (14 lokalit), Campanula

rapunculoides (13 lokalit), Chaerophyllum aromaticum (13 lokalit), Cichorium intybus (13

lokalit), Crepis biennis (13 lokalit), Euphorbia cyparissias (13 lokalit), Impatiens noli-tangere

(13 lokalit), Ajuga reptans (12 lokalit), Angelica sylvestris (13 lokalit), Brachypodium

sylvaticum (12 lokalit), Campanula trachelium (12 lokalit), Eupatorium cannabinum (12 lokalit),

Mentha longifolia (12 lokalit), Silene vulgaris (12 lokalit), Geranium robertianum (11 lokalit),

Juncus tenuis (11 lokalit), Lathyrus pratensis (11 lokalit), Origanum vulgare (11 lokalit),

Plantago lanceolata (11 lokalit), Plantago major subsp. major (11 lokalit), Trifolium medium

subsp. medium (11 lokalit), Achillea millefolium (10 lokalit), Tanacetum vulgare (10 lokalit),

Trifolium repens subsp. repens (10 lokalit), Tussilago farfara (10 lokalit).

Na území se vyskytuje 72 druhů ohrožených rostlin různého stupně ochrany. Dle

Vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. se v kategorii C1 na území

nacházejí Botrychium matricariifolium, Dactylorhiza maculata, Equisetum variegatum,

Myricaria germanica. Dle Červeného seznamu rostlin Moravskoslezského kraje se v kategorii

C1 na území nacházejí Betula obscura, Botrychium matricariifolium, Calamagrostis

pseudophragmites, Equisetum variegatum, Gentiana cruciata, Glyceria nemoralis, Moneses

uniflora, Myricaria germanica, Veronica agrestis. Dle Červeného a černého seznamu rostlin

České republiky se v kategorii C1 na území nacházejí Botrychium matricariifolium,

Calamagrostis pseudophragmites, Conringia orientalis, Dactylorhiza maculata, Equisetum

variegatum, Moneses uniflora, Myricaria germanica, Nymphaea alba, Xanthium strumarium.

I přes vysokou míru antropogenní transformace krajiny se v území nacházejí zajímavé

lokality. K botanicky nejcennějším patří NPP Skalická Morávka, PP Profil Morávky, PP

Kamenec. Velký význam mají tyto lokality pro výskyt zajímavých, vzácných či chráněných

taxonů např. židovníku německého (Myricaria germanica).

90

17. Seznam použité literatury

Anonymus : Frýdek-Místek (mapa 1: 25 000).

Anonymus (2003): Národní přírodní památka Skalická Morávka. – Ms., [depon. in AOPKČR

středisko Ostrava].

Bureš P. (2001): Botanika na Moravě před založením Masarykovy univerzity. – [cit. 12. 4. 2010]

Dostupné z www.sci.muni.cz/botany/historie/?lang=cz.

Cimalová Š. (1999): Skalická Morávka. – Ms., 2 pp.[depon. in Muzeum Beskyd Frýdek-Místek]

Culek M. (1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha.

Demek J. et al. (1965): Geomorfologie Českých zemí. – Nakl. ČSAV, Praha.

Demek J. et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. – Academia, Praha.

Demek J. et Mackovčin P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny. – Agentura ochrany

přirody a krajiny České republiky, Brno.

Duda J. (1991): Navrhovaný CHPV Skalická Morávka. – Ms., 13 pp.[depon. in Muzeum Beskyd

Frýdek-Místek]

Duda J. (1993): Poznámky k cévnatým rostlinám přírodní památky Kamenec u Frýdku-Místku. –

Ms., 3 pp.[depon. in Muzeum Beskyd Frýdek-Místek]

Formánek E. (1887-1987): Květena Moravy a rakouského Slezska. Vol. 1-2. - Brno et Praha.

Hájková A. (1993): Botanický průzkum navrhovaného chráněného území „ Štěrkové náplavy

řeky Ostravice“. – Práce a Stud. Muz. Beskyd 8: 108-116.

Hejný S. et Slavík B. [eds] (1988): Květena ČR, díl 1. – Academia, Praha, 557 str.



Holuša O. (2005): Charakteristiky lesních biocenóz Přírodní památky Kamenec v Podbeskydské

Pahorkatině. – Práce a Stud. Muz. Beskyd 15: 1-15.

Chytil P. (sine dato): Profil Morávky – Charakter vegetace, floristický průzkum (Dílčí závěry). –

Ms., 21 pp.[depon. In: FMM]

Kilián Z. et Krkavec F. (1962): Příspěvek k poznání květeny Frýdecka. – Přírod. Čas. Slez.,

Opava, 23:325-240.

Klášterský I., Hrabětová-Uhrová A. et Duda J. (1982): Dějiny floristického výzkumu v Čechách,

na Moravě a ve Slezsku I. – Severočeskou Přírodou, Litoměřice 1982, append. 1/(1, 2): 1-242.

Kubát K. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.

91

Menčík E. Et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. –

Academia, Praha.

Mikyška R. At al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. – In: Vegetace ČSSR, ser.

A2: 1-204, Praha.

Neuhäslová R. At al. (1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1: 200 000, list Ostrava, Strahovice. –

Academia et Kartografie, Praha.

Neuhäslová Z., Moravec J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, 1: 500

000. – Academia, Praha.

Neuhäslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky – textová část

– Academia, Praha.

Novák P. et al. (1991): Syntetická půdní mapa České republiky 1: 200 000, list C6 Žilina. – Ed.

Ministerstvo životního prostředí, Praha.

Prymusová Z. (2001): Okolí Frýdku z pohledu floristy Zdeňka Kiliána. – Práce a Stud. Muz.

Beskyd. 11: 181-187.

Quitt E. (1975): Klimatické oblasti ČSR (mapa 1: 500 000). – Ed. Kart. Nakl. Pro Geograf.

Ústav ČSAV, Brno.

Roth Z. (1964): Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1: 200 000, list M-34-

XIX Ostrava. – Ed, Ústřední ústav geologický, Praha.

Skalický V. et al. (1978): Materiály ke květeně Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydské

pahorkatiny a okrajové části Ostravské pánve. – Pr. a Stud., Okr. Vlastiv. Muz. Frýdek-

Místek, č.3: 1-244.

Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. et Slavík B., Květena

České socialistické republiky Vol. 1: 103-121, Academia, Praha.

Slavík B. [ed.] (1995): Květena ČR, díl 4. – Academia, Praha, 529 str.



Slavík B. et Štěpánková J. [eds] (2004): Květena ČR, díl 7. – Academia, Praha, 767 str.

Šigutová L. (2007): Zhodnocení stavu břehových porostů toku řeky Morávky (Moravskoslezský

kraj). – Práce a Stud. Muz. Beskyd. 19: 201-221.

Tomášek M. (1995): Atlas půd České republiky. – Praha.

Veselecký A. (1960): Podnebí ČSSR. Tabulky. – Praha.

Vlček V. et al. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. – Academia Praha.

92

Weeber G. (1901): Flora von Friedek und Umgebung, Teil 1. – Jbr. oeffentl. communal

Obergymn. Friedek 6: 1-31.

Weeber G. (1903): Flora von Friedek und Umgebung, Teil 2. – Jbr oeffentl. communal

Obergymn. Friedek 8: 1-15.

Weeber G. (1936): Flora von Friedek und Umgebung, Teil 3. – Verh. naturforsch. Ver. Brünn

63: 1-15.

93

PŘÍLOHY

94

Vod

ní to

k

Vodní plo

cha

Síd

lo

ZK

OU

MA

NÁ

OB

LA

ST

JIH

OV

ÝC

HO

DN

ĚO

D F

RÝ

DK

U-M

ÍST

KU

V r

oce

2010

Kate

řina S

TU

CH

LÍK

OV

ÁF

rýdek

- M

íste

k 2010

Zko

um

ané ú

zem

í

1: 2 0

00 0

00

Hra

nic

e

Vod

ní to

k

Lesn

í plo

cha

Vodní plo

cha

Louka

, pole

Síd

lo

Žele

znic

e

Siln

ice

ZK

OU

MA

NÁ

OB

LA

ST

JIH

OV

ÝC

HO

DN

ĚO

D F

RÝ

DK

U-M

ÍST

KU

V r

oce

2010

Ka

teřin

a S

TU

CH

LÍK

OV

ÁF

rýd

ek

- M

íste

k 2

01

0

Hra

nic

e ú

zem

í

02 k

m

1:

58

00

0

Date post:	17-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	8 times
Download:	0 times

Bakalářská práce-Flóra území jihovýchodně od Frýdku-Místku · 1. Úvod a cíl práce Ve...

Documents