9

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

Katedra rozvojových studií

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Životní strategie a problematika chudoby ve vysokohorských

oblastech na příkladu Nepálu

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D.

Olomouc 2014 Eva Stejskalová

10

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením

Mgr. Zdeňka Opršala, Ph.D.

Všechny pouţité materiály a zdroje jsou citovány s ohledem na vědeckou etiku,

autorská práva a zákony na ochranu duševního vlastnictví.

V Olomouci 2. dubna 2014 ______________________

11

Děkuji vedoucímu práce Mgr. Zdeňku Opršalovi, Ph.D. za vstřícný přístup

a cenné rady, které jsem vyuţila při vypracování práce.

12

13

14

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá problematikou chudobou ve vysokohorských

oblastech v Nepálu a jejím vztahem k ţivotnímu prostředí. Součástí je charakteristika

ţivotních strategií obyvatel nepálských hor a vysvětlení, proč i přes velký potenciál

přírodních zdrojů chudoba ve vybrané oblasti stále přetrvává. V práci jsou představeny

některé jiţ realizované programy a také řešení navrhovaná do budoucna.

Klíčová slova: ţivotní strategie, přírodní zdroje, chudoba, vysokohorská oblast

Abstrakt

The Bachelor thesis deals the poverty issues in the mountainous areas in Nepal

and their relation to the environment. The characteristic of the life strategies of the

inhabitants of Nepalese mountains and the explanation, why in spite of the big potential

of natural resources the poverty still remains in the area, is the part of the thesis. There

are also introduced some projects, which have already been realized, and possible

solutions suggested for future.

Keywords: life strategies, natural resources, poverty, mountainous area

15

Seznam zkratek

CIA Central Intelligence Agency

FAO Food and Agriculture Organization

FECOFUN Federation of Community Forest Users in Nepal

FUGs Forest user groups

GMO Geneticky modifikované organismy

HDP Hrubý domácí produkt

HMGN/MFSC His Majesty`s Government of Nepal/Ministry of Forests

and Soil Conservation

ICIMOD International Centre for Integrated Mountain Development

IFAD International Fund for Agricultural Development

NTFPs Non-timber forest products

SMFEs Small and Medium Forest Enterprises

UNEP United Nations Environment Programme

WCED World Commission on Environment and Development

WEPA Water Environment Partnership in Asia

16

Obsah

Úvod ........................................................................................................................ 9

Úvod .................................................................................................................... 9

Cíl práce .............................................................................................................. 9

Metodologie ....................................................................................................... 10

1 Charakteristika vybraného regionu ............................................................... 11

1.1 Fyzickogeografická charakteristika ...................................................... 11

1.2 Socioekonomická charakteristika .......................................................... 13

1.3 Hlavní ţivotní strategie ......................................................................... 15

2 Příčiny a následky chudoby ve vybraném regionu ....................................... 19

2.1 Fyzickogeografické (environmentální) sloţky ...................................... 19

2.2 Sociální činitelé ..................................................................................... 23

3 Moţnosti rozvoje regionu, řešení, doporučení ............................................. 29

Závěr ...................................................................................................................... 36

Zdroje .................................................................................................................... 38

9

Úvod

Úvod

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chudoby ve vysokohorských

oblastech Nepálu. Horské systémy jsou celosvětově nedoceněné oblasti, osídlené téměř

na všech kontinentech aţ do vysokých nadmořských výšek. Hory slouţily světové

populaci odjakţiva. V dnešní době je na horských systémech závislá asi polovina

obyvatelstva planety a přibliţně 12 % lidstva má v horách svůj domov. Pohoří zastávají

důleţité funkce v klimatu, jak v globálním, tak i v regionálním měřítku. Horská pásma

v sobě skrývají bohatství přírodní i kulturní povahy. Někdy jsou nazývána jako „vodní

věţe“. Poskytují vodu přibliţně polovině populace. Jsou na ní závislí nejen lidé přímo

v horách, ale také obyvatelé ţijící na jejich úpatí a v níţinách, kam se tato ţivotně

důleţitá tekutina dostává prostřednictvím vodních toků. Některé kultury povaţují hory

za posvátná místa, pro některé fungují jako zdroj inspirace, obnovy a spirituální

transformace. Bohatství hor ovšem nespočívá jen v přírodních zdrojích.

Významnou sloţkou je právě horská populace, lidé, kteří tyto jedinečné krajiny

obývají a ţijí v blízkém kontaktu s přírodou. V průběhu historie vznikaly v horách

unikátní civilizace, v odlehlých krajích a uzavřených údolích se formovaly náboţenské

a lingvistické menšiny, vytvářely se tradice a specifické způsoby ţivota. Právě tito lidé

stojí za propracovanými zemědělskými systémy, které jim umoţňují přírodní zdroje

vyuţívat a v náročných podmínkách ve vysokých nadmořských výškách přeţívat.

Zároveň fungují jako pomyslní ochránci horských ekosystémů. Horské populace bývají

nejchudšími a nejvíce znevýhodněnými obyvateli, jak politicky, tak sociálně

a ekonomicky. Jednou z nejvýše obydlených oblastí na světě je hindukúšsko-himálajská

soustava. I přesto, ţe Nepál má velký přírodní potenciál, řadí se mezi nejchudší státy na

světě. Proto jsem se rozhodla zaměřit svou bakalářskou práci na ţivot lidí ţijících

ve vysokohorských oblastech v Nepálu. Cílem bakalářské práce je odpovědět na otázku,

jaké jsou jejich ţivotní strategie? Budu se snaţit vysvětlit, jakým způsobem se adaptují

na specifické podmínky v horách a jak se vyrovnávají se svou ţivotní situací a dále také

jakou roli hrají v jejich ţivobytí přírodní zdroje.

Cíl práce

Tato práce je zaměřena na ţivot lidí v nepálské části Himaláje. Zkoumá, jak

celoţivotní pobyt v horách (nad 3000 m n. m.) ovlivňuje způsob přeţití, jak se lidé

10

adaptují na místní klimatické podmínky a jakým překáţkám musí čelit. Zvláštní

pozornost se věnuje environmentální stránce problému.

Celá práce obsahuje 3 hlavní kapitoly. Na úvod se zabývám obecnou

charakteristikou Nepálu, konkrétně z fyzicko-geografického a socioekonomického

pohledu a popisuji hlavní ţivotní strategie obyvatel horského pásma. Cílem je přiblíţit

čtenáři reliéf této jihoasijské země a dodat základní informace o jejím obyvatelstvu.

Druhá kapitola se snaţí hledat odpověď na otázku, co způsobuje chudobu v tomto

regionu a jak je horský region chudobou ovlivněn? Příčiny a dopady chudoby na horské

venkovany jsem rozdělila na environmentální (fyzicko-geografické) a sociální. Třetí

kapitola se věnuje projektům, které byly v dané oblasti zrealizovány a také uvádí

doporučení k řešení situace a moţnosti rozvoje horského regionu Nepálu. V závěru

práce je přiloţen seznam pouţitých zdrojů.

Metodologie

Závěrečná bakalářská práce je vypracována za pouţití rešeršně-kompilační

metody, která sestává z několika fází. Prvním krokem je sesbírání bibliografie.

Vzhledem k vybranému tématu jsou všechny zdroje v anglickém jazyce. Podobné

výzkumy a materiály v češtině téměř neexistují. Zdroje jsou vyhledávány především na

internetu, jedná se zejména o odborné články a studie. Rešerše nalezených informací

představuje druhý krok ke zhotovení této práce. Závěrečným krokem této metody je

zpracování dohledaných faktů do textu.

11

1 Charakteristika vybraného regionu

1.1 Fyzickogeografická charakteristika

Nepál, oficiálním názvem Federativní demokratická republika Nepál, je

vnitrozemský stát nacházející se v jiţní Asii. Svou rozlohou 147 181 km2 se řadí na

94. pozici na světě. (CIA, 2014) Na severovýchodě sdílí hranice s Čínou, respektive

s její autonomní oblastí Tibet, a podél jihozápadní hranice Nepálu se rozkládá Indie.

Hlavní město Káthmándú leţí v jiţní části země v nadmořské výšce 1350 m n. m.

Celý stát je situován na svazích nejvyššího pohoří světa, Himalájí. Z fyzicko-

geografického pohledu je Nepál velmi pestrým státem. I přes jeho relativně malou

rozlohu tam najdeme veškeré výškové stupně. Nejniţším bodem Nepálu je Kanchan

Kalan leţící v nadmořské výšce 70 metrů. Naopak nejvyšším bodem je Mount Everest,

8848 m n. m. (CIA, 2014) Nepál se dělí na tři zóny. Níţinná oblast, zvaná Terai, se

táhne podél jihozápadní hranice, tedy podél hranice s Indií, a dosahuje výšek do

600 m n. m. Pokrývá 23 % povrchu státu. Vzhledem k jeho přírodním podmínkám

a úrodným půdám se jedná o nejpříznivější část Nepálu pro zemědělství a díky tomu

i pro ţivot. Centrální pás státu je tvořen pahorkatinou sahající do nadmořské výšky aţ

3000 m n. m. Je to nejrozsáhlejší fyzicko-geografická oblast, tvoří téměř polovinu

celkové rozlohy státu. Tato část zahrnuje zalesněná úpatí himálajských vrchů, ze

kterých se k severovýchodu zvedají himálajské štíty. Součástí jsou například i hustě

osídlená údolí Káthmándú a Pokhara, dále pak Trishuli a Banepa. (HMGN/MFSC,

2002) Třetí a nejvyšší fyzicko-geografickou oblastí Nepálu je horský pás podél

severovýchodní hranice. Tvoří zbylých 35 % země. (Library of Congress, 2005) Patří

do pásma Vysoké Himaláje a nachází se tam nejvyšší vrcholy včetně Mount Everestu.

Sagarmatha, jak nazývají Mt. Everest Nepálci, je nejvyšším vrcholem Nepálu a také

celé Země.1

Nejdůleţitější faktory, které ovlivňují klimatické podmínky Nepálu, jsou

vertikální diverzifikace reliéfu a umístění státu v subtropických zeměpisných šířkách.

Geografická pozice způsobuje, ţe některá místa jsou velmi vlhká, jiná trpí nedostatkem

sráţek a v jiných lokalitách je zase déšť vysoce sezónní záleţitostí. (Körner, Ohsawa

a kol., 2005) V níţinách Terai převládá subtropické aţ tropické klima. Teploty se zde

mohou vyšplhat aţ k 37 ºC. (HMGN/MFSC, 2002) V hornaté střední části Nepálu

1 Měříme-li výšku od hladiny moře, v případě měření od středu země by byl ve svém světovém

prvenství Mount Everest překonán jihoamerickým vrcholem Chimborazo

12

dominuje teplé aţ mírné podnebí, které se s rostoucí výškou proměňuje, a proto

v oblasti nejvyšších hor na severovýchodě země přetrvávají drsné, vysokohorské

podmínky. Oblast nad 5000 m n. m. je jiţ trvale pokryta sněhem a ledem. Právě v této

oblasti vysokých vrcholů, v centru Himalájí, denní i noční teploty přetrvávají stále pod

bodem mrazu. Směrem k jihozápadu, s klesající nadmořskou výškou, teploty rostou a ve

středním pásmu země jsou příznivé. Nepál leţí v monzunové oblasti, tudíţ se zde střídá

sušší období s obdobím dešťů. Letní monzun přináší největší mnoţství sráţek v době od

června do září. Obecně vzato, východní část Nepálu je bohatší na sráţky, jak dešťové,

tak na svazích Himalájí sněhové. (Karan, 2014)

Většina nepálských řek pramení v horách na severovýchodě země. V jarním

období jsou napájeny především tajícím sněhem, v létě pak získávají vodu z mohutných

sráţek, které přichází v monzunovém období. Tři největší řeky se nazývají Kosi,

Narayani a Karnali a tvoří základní osy nepálské vodní sítě. Díky svému velkému spádu

představují významný hydro-energetický potenciál. Zemědělská níţinná oblast Terai je

protkána dalšími menšími toky, které v Himalájích zdroj vody nemají. Jsou závislé na

dešťových sráţkách, a proto je během období sucha jejich průtok značně limitován.

(WEPA, 2013)

Flóra a fauna kopírují výškovou zonálnost. Adaptují se na terén a specifické

klimatické přírodní podmínky. V rozsahu velmi krátkých vzdáleností se mohou výrazně

lišit. V rámci biogeografických regionů se Nepál řadí do skupiny paleoarktické

a indomalajské skupiny. Místní flóra zahrnuje tropické a subtropické druhy rostlin,

především v níţinných oblastech v okolí vodních toků, kde je dostatečné teplo.

(Bhawana, 2009) Rostou zde vlhké tropické opadavé lesy. Ve středním pásmu se

vyskytují chladnomilnější druhy a lesy jsou smíšené. Kombinace druhů je velmi pestrá,

od modřínů, přes borovice, duby a topoly aţ po ořechy. Na prudkých svazích, kam se

lidé stěţí dostanou, bývá les často hustý a neprostupný. Nepřístupný terén ho chrání

před lidským zásahem. Díky tomu se tam vyskytuje široká škála rostlinných druhů.

Vysokohorský region je o něco chudší na mnoţství druhů rostlin a zvířat. Nejvyšším

porostem jsou smíšené lesy zahrnující různé druhy dřevin (smrky, jalovce, břízy,

cypřiše a jedle). Místní lidé je velmi intenzivně vyuţívají a těţí jako stavební materiál.

(Karan, 2014) Nicméně díky své členitosti je útočištěm pro mnohé endemické druhy.

Ty se vyskytují na tzv. „biodiversity hotspots“2, které se vytvořily zásluhou

2 V roce 1988, britský ekolog Norman Myers definoval „biodiversity hotspots“ jako oblasti

obsahující obzvlášť vysoký počet endemických druhů, které jsou extrémně ohroţené. Aby byl region

13

mikroklimatických podmínek vzniklých mohutným horstvem. (Bhawana, 2009) Pod

hranicí sněhu se rozléhají četné travnaté louky vyuţívané k pastvě. (Karan, 2014)

Nejvyšší vrcholy Himalájí jsou trvale pokryty sněhem a ţivé organismy tam přeţívají

minimálně. Obecně lze konstatovat, ţe biodiverzita Nepálu je velmi vzácnou

a ohroţenou sloţkou jihoasijské přírody. (HMGN/MFSC, 2002)

1.2 Socioekonomická charakteristika

Poslední sčítání lidu v Nepálu proběhlo podle údajů v roce 2011. Výsledky

ukázaly, ţe Nepál byl v tomto roce domovem pro 26,3 milionu obyvatel. (CBS, 2014)

Mezi nejhustěji osídlené oblasti se řadí níţinná zóna Terai podél hranice s Indií. V této

oblasti ţije polovina obyvatel země, tedy přes 13 milionů lidí. Také ve středním regionu

se nachází hustě osídlené oblasti, zejména údolí hlavního města Káthmándú nebo

Pokhara valley. Centrální oblast Nepálu je domovem pro více neţ 11 milionů obyvatel.

(CBS, 2014) Nejméně zalidněnou částí země je vysokohorské území, kde ţije přibliţně

1,8 milionu lidí. Hustota zalidnění se velmi liší. V Káthmándú, kde je hustota nejvyšší,

statistiky ukazují hodnoty 2739 ob/km2. Naopak v himálajských regionech to můţe být

jen 5 ob/km2. (Library of Congress, 2005) Většina obyvatel Nepálu ţije na venkově,

městské obyvatelstvo tvoří asi jen jednu pětinu z celkového počtu. (CBS, 2014)

Průměrná délka ţivota je 65 let u muţů a 68 let u ţen. Přibliţně třetina

obyvatelstva je ve věku od 25 do 54 let, téměř druhá třetina obyvatelstva se pohybuje ve

věku 0 – 15 let. Míra přirozeného přírůstku je 1,82 %. (CIA, 2014) Nejvyšší přírůstek je

zaznamenán v regionu Terai, naopak nejniţší v horských oblastech. Stejně tak migrační

saldo je kladné. Také v Nepálu probíhá urbanizační proces, i kdyţ ne v takové míře jako

v jiných rozvojových zemích. (HMGN/MFSC, 2002)

Míra vzdělání a gramotnosti je nízká. Počet lidí, kteří umí číst a psát je jen o něco

méně neţ 60 % obyvatel. (CIA, 2011) Moţnost vzdělání komplikuje mnoho překáţek.

Především ve venkovských oblastech je to dáno vysokou mírou chudoby. Mnohé děti

nemají moţnost se vzdělávat, protoţe musí pracovat uţ od svých dětských let. Situace

se pomalu zlepšuje, ale to hlavně v městských regionech. (Library of Congress, 2005)

Nepál figuruje na seznamu nejméně rozvinutých zemí světa. Ekonomika je závislá

na dovozu. Mezi hlavní dovozní poloţky se řadí pohonné hmoty, stavební materiály,

hnojiva, spotřební zboţí a jiné. Vývoz zahrnuje primární komodity, zejména dřevo

definován jako „biodiversity hotspot“, musí splňovat dvě podmínky: zahrnovat alespoň 1500

endemických cévnatých rostlin a musel ztratit minimálně 70 % jeho původní oblasti výskytu.

(Conservation International, 2014)

14

a zemědělské produkty, jako například rýţi, dále také jutu a textil. (Rose, 2014) Na

základě odhadů CIA (2014), největší podíl HDP je tvořen sektorem sluţeb. I přesto, ţe

v terciárním sektoru je zaměstnáno pouze 18 % obyvatelstva, sluţby tvoří téměř

polovinu hrubého domácího produktu Nepálu. Zemědělství, které zaměstnává tři

čtvrtiny Nepálců, má 37% podíl na HDP. Nejmenší část HDP je tvořena průmyslovým

sektorem, kde je zaměstnáno jen 7 % nepálské populace. Těţba nerostných zdrojů

nepatří k nejdůleţitějším sloţkám hospodářství. Naopak význam textilního průmyslu

začal od 80. let 20. století značně narůstat. (Library of Congress, 1991a) I přesto

průmysl přispívá k HDP poměrně malým dílem, který činí 14,5 %. (CIA, 2014)

Významnou sloţkou HDP (hrubý domácí produkt) je také turismus. V roce 2012

dosáhl celkový příspěvek, tzn. přímé i nepřímé zisky, 9,4 % z HDP. (Turner, 2013)

Podle slov autora Bal Bahadura (2002), Nepál má konkurenční výhodu pro rozvoj

turismu. Nabízí širokou škálu aktivit v přírodě, například turistiku, horolezectví, rafting

aj. Hlavními lákadly pro cestovatele z celého světa jsou nejvyšší světové vrcholy nebo

jedinečná místní kultura. (ICIMOD, 2014) Od roku 2002, kdy počet mezinárodních

příjezdů byl nejniţší za posledních 20 let, se počet příchozích turistů zase zvyšuje.

V roce 2009 přicestovalo více neţ půl milionu osob a během následujících dvou let se

počet zvedl o polovinu. V roce 2011 to bylo uţ více neţ 730 000. (The World Bank,

2014) Nicméně, turismus je závislý na mnoha faktorech, které způsobují, ţe tyto příjmy

jsou nestabilní. Největší roli hraje politická situace v zemi nebo sezónní počasí. (Bal

Bahadur, 2002)

Nepálská dopravní infrastruktura je nedostatečná. Místní provoz se zvyšuje,

narůstá počet vozidel a silniční síť zůstává zastaralá. Na této nepříznivé situaci se podílí

komplikovaný terén, který znesnadňuje výstavbu i údrţbu komunikací. (Rose, 2014)

Vozový park je ve špatném technickém stavu. Lidé si nemohou dovolit pořídit si

kvalitní auta, coţ má velmi negativní vliv na ovzduší. Dopad nekvalitního technického

stavu vozidel a nedodrţování emisních kontrol se projevuje zejména v hlavním městě

Káthmándú, které leţí v údolí a stav ovzduší je především díky dopravě velmi špatný.

(SK, 2003) Nedostatečná silniční síť stále izoluje některé odlehlé oblasti od

hospodářských center. Mezinárodní letiště se nachází v Káthmándú a slouţí jako

významný dopravní uzel mezi Nepálem a okolními zeměmi.

Hlavním zdrojem energie v Nepálu jsou vodní toky. Mají obrovský potenciál,

bohuţel jsou však omezeny náročným terénem, nedostatečnými investicemi a dalšími

15

faktory. Proto se významná část energie získává z tradičních zdrojů, kterým je palivové

dříví. (Library of Congress, 2005)

1.3 Hlavní životní strategie

Cílem této části je charakterizovat způsob ţivota Nepálců a zjistit, jak se

vyrovnávají s riziky, kterým jsou kaţdodenně vystavováni. Zaměřuji se pouze na

obyvatele vysokohorského regionu v Nepálu. Jsou to lidé ţijící v nadmořských výškách

3000 m n. m. a výše. Jedná se o venkovské komunity, které patří podle Körnera et. al.

(2005) na seznam nejohroţenějších komunit na světě. Právě díky nadmořské výšce je

jejich ţivot ovlivněn náročnými klimatickými podmínkami. Od těch se odvíjí jejich

ţivotní strategie, tzn. způsob získávání obţivy, formy zemědělství, kaţdodenní činnosti,

celkový ţivotní rytmus atd. Čelí různým přírodním rizikům spojeným s ţivotem

v horách. Ve srovnání s městskou populací jsou jejich kaţdodenní činnosti mnohem

více provázány s přírodou, jsou vysoce závislí na přírodních zdrojích a umí je vyuţívat.

Můţeme říci, ţe vztah mezi přírodou a lidmi je v těchto oblastech symbiotický. Hory

jsou domovem mnoha ohroţených druhů a jsou to právě místní lidé, kteří původně hráli

primární roli v péči a zachování horské biodiverzity. Dnes je realita jiná viz následující

kapitola.

Hory vedle přírodních hodnot poskytují také kulturní přínosy a sluţby. V různých

horských regionech najdeme rozsáhlou škálu etnik a lingvistických skupin, které se

vyvíjely po mnoha staletí. Jejich pobyt v izolaci od okolních civilizací mezi nimi

vytvořil velmi silné vazby. Jsou známí pro své hodnotné znalosti a tradiční obřady.

Obyvatelé hor jsou ukázkou genotypové fyziologické adaptace na nadmořskou výšku.

(Beall, 2002)

Ţivot v horách přináší mnoho výhod. V porovnání s lidmi, kteří obydlují niţší

nadmořské výšky, horští venkované mají lepší přístup ke kvalitním vodním zdrojům.

Díky nepřítomnosti průmyslu a dopravy je horské ovzduší mnohem čistší a zdravější.

Škůdci a hmyz, přenášející různé nemoci, se ve výše umístěných lokalitách nevyskytují,

tudíţ je riziko nákazy například malárií naprosto minimální. (Körner, Ohsawa a kol.,

2005) Další lákadla, která mohla vést lidi k tomu, aby se usadili v horách, jsou

například strategické a vojenské výhody, mohli tam hledat úkryt, nebo jen utíkali před

striktními politickými nebo náboţenskými nařízeními. (Veith, 2011)

Samozřejmě, hory představují i jistá úskalí. Jednou z nich je právě jejich separace

od zbytku obyvatelstva. Sloţitý reliéf znemoţňuje, nebo značně komplikuje, výstavbu

16

infrastruktury. Lidé z horských komunit mají velmi obtíţný přístup na trh nebo do škol

a jsou nuceni si vystačit s tím, co si sami vypěstují a vybudují. S pobytem v horách je

spojeno také značné mnoţství přírodních rizik a hazardů, které jsou nepředvídatelné,

a není moţné jim zabránit. Problém představují nadměrné sněhové sráţky nebo

krupobití, které mnohdy zapříčiní zničení ţivotně důleţité úrody. Poměrně častým

jevem je také zemětřesení3. V důsledku klimatických změn se stále s větší frekvencí

opakují období sucha, nebo naopak záplavy a následné sesuvy půdy. (Tiwary, 2005)

Většina horských komunit produkuje jen pro vlastní potřebu. (Payne, Warrington,

Bennett, 2002) Z celkové rozlohy zemědělské půdy v zemi se pouze 6,9 % nachází

v oblasti nad 3000 m n. m. I přesto, ţe mnoţství zemědělské půdy je velmi malé, hlavní

činností horských komunit je agrikultura. (HMGN/MFSC, 2002) Pěstují různé druhy

plodin, z nichţ některé jsou vázány na určitou nadmořskou výšku a klima.

Nejdůleţitějším faktorem je dokonalá znalost prostředí, klimatických podmínek

a terénu, kterou obyvatelé hor disponují. Na základě zkušeností tito lidé své techniky

a způsoby farmaření stále vylepšují a přizpůsobují. (Payne, Warrington, Bennett, 2002)

Zemědělské systémy se proto od sebe velmi liší i v rámci malých vzdáleností, podle

toho, jaké mikroklima v daném údolí či svahu panuje.

Obecně vzato, ve východní části Himalájí je sklizeň mnohem výnosnější

a variabilnější, ţije tam více farmářů a podmínky pro zemědělství jsou příznivější,

hlavně kvůli dostatku vody. Místní obyvatelé jsou soběstačnější. Západ vysokohorského

regionu se vyznačuje spíše velkým mnoţstvím pasoucího se dobytka (ovce, kozy). Tím

si kompenzují nízký výnos polí způsobený nevhodnými podmínkami pro rozsáhlejší

zemědělské účely. Trpí nedostatkem jídla a jsou závislí na státní jídelní distribuci.

(Tiwary, 2005)

Jedním ze způsobů, jak místní zemědělci a pastevci řeší limitující podmínky, je

nomádství. Nestálé obydlí a přesun obyvatelstva za lepšími zemědělskými podmínkami

je charakteristický pro mnoho společností uţ od dávných dob. V himálajském pohoří je

příčinou především potřeba nových ploch pro pastevectví. (Körner, Ohsawa a kol.,

2005) Během svého putování nomádi se svými stády často urazí i dlouhé vzdálenosti.

3 Himaláje jsou aktivní tektonickou oblastí, nacházející se na rozhraní Indické a Euroasijské

litosférické desky. Indická litosférická deska se pohybuje směrem k severu a tím dochází k subdukci pod

desku Euroasijskou, která se v důsledku těchto pohybů začala vyzdvihovat a začala utvářet himálajský

horský masív.

17

Polonomádství4 je tradiční způsob ţivota pro Nepálce, kteří se ţiví chovem jaků, nebo

obchodují se solí. Kromě pastvy se věnují také zemědělským činnostem. Tyto aktivity

si v náročném terénu usnadňují například úpravou prudkých svahů v podobě

terasovitých polí, pouţívají systém rotačního zemědělství nebo přizpůsobili

zavlaţování. (Payne, Warrington, Bennett, 2002) V dnešní době je jedním ze způsobů

zajištění diverzifikovaného příjmu migrace za prací. Část ekonomiky Nepálu je tvořena

platbami, které přichází ze zahraničí. Čím dál častěji se hlavně mladí muţi vydávají za

prací do jiných zemí. V některých oblastech Nepálu je podle statistik aţ 40 %

pracujících muţů v zahraničí. (Veith, 2011) A jaký vliv to má na venkovské obyvatele

hor? Stávají se tak závislejšími na příjmu těchto plateb, protoţe s chybějící pracovní

sílou nezvládají vyprodukovat dostatek surovin k obţivě.

Mezi tradiční zemědělské plodiny se řadí brambory, obilí, kukuřice a proso,

pěstování ovoce a zeleniny bylo zavedeno v modernější době. Typická farma se drţí

zemědělského systému, spočívajícím v monokulturním pěstování některé ze základních

plodin (pšenice a ječmen). Ty se vysazují v listopadu a sklízí na přelomu června

a července. Od července do listopadu se pěstují takzvané meziplodiny, jako jsou

luštěniny a zelenina. Na plantáţích s trţními rostlinami najdeme nejčastěji čaj,

kardamom, kávu nebo zázvor. Horští zemědělci téměř nepouţívají chemikálie nebo

GMO5. (Tiwary, 2005) Dobytek zastává naprosto nenahraditelnou roli v ţivotě

na horách. Zvířecí síla se vyuţívá k dopravě a k orbě, trus se přidává jako hnojivo do

půdy, v sušené podobě pak slouţí k zatápění. Jačí vlna je zpracovávána jako textil.

Podle autorů Payna, Warringtona a Bennetta (2002), maso je v neposlední řadě

významným energetickým doplňkem stravy.

Pro místní ekonomiky je charakteristický malý objem exportu, který je způsoben

obtíţným přístupem na trh. Špatná dostupnost vede k výraznému navýšení ceny těţby

zdrojů. Díky odlehlosti těchto oblastí zároveň roste scénická a rekreační hodnota

regionu. Je třeba ocenit především místní biodiverzitu, chráněné vodní zdroje a prostory

k rekreaci. Turismus je velmi důleţitou poloţkou v příjmech místních obyvatel.

Ekonomická produktivita je obecně vyšší u obyvatel níţin Terai neţ u lidí z hor.

4 Polonomádství je pravidelný pohyb stád mezi pevně stanovenými body za účelem sezónního

vyuţití pastvin. V Himalájích je typický vertikální směr pohybu v závislosti na mnoţství sráţek v různých

oblastech. Sezónní přesun zvířat je často spojen s výrobou některých plodin. Kočovní pastevci mají stálá

hospodářství, kde se starší členové komunit zdrţují po celý rok. Naopak nomádství je způsob ţivota,

který neobnáší pěstování plodin a pastevec je závislý pouze na výměně nebo prodeji hospodářských zvířat

a produktů k získání potravin. Pohyb nomádů je náhodný a nepravidelný, cesty se liší rok od roku

v závislosti na dostupnosti krmných zdrojů. (Blench, 2001) 5 Geneticky modifikované organismy

18

Nicméně, všude existují výjimky. Jednou z nich jsou himálajští obchodníci zabývající

se obchodem na velké vzdálenosti. Ve srovnání se zemědělci, kteří pěstují výhradně pro

vlastní spotřebu, jsou v socioekonomickém ţebříčku na vyšší úrovni. (Körner, Ohsawa

a kol., 2005) Kdyby se farmáři přidali k trţní ekonomice, výrazně by to změnilo jejich

styl hospodaření. Systém, kdy si během roku vypěstují téměř vše, co potřebují, by byl

nahrazen 1 nebo 2 plodinami, které by navíc vyţadovaly velké vstupní náklady. (Payne,

Warrington, Bennett, 2002) V současné době farmářům vypěstované zásoby vystačí do

osmi měsíců. Zbylé čtyři měsíce jsou farmáři nuceni pokrývat vedlejšími zisky, za které

mohou jídlo nakupovat, například zisky z turismu, nebo z peněz od rodinných

příslušníků pracujících ve městě nebo v zahraničí.

Strava horalů je relativně monotónní. Obyvatelé hor nejčastěji konzumují jídla

z kukuřice, prosa a pohanky, obohacená o zeleninu a luštěniny. Nízká proměnlivost

pokrmů zapříčiňuje nedostatek bílkovin, jejichţ zdrojem je zejména mléko a maso.

Mléko je poměrně pravidelnou součástí jídla, naopak maso figuruje na seznamu pokrmů

jen velmi zřídka. (Tiwary, 2002)

Dnes jsou horské a níţinné populace silně provázané mezi sebou. Aniţ si to

kolikrát uvědomují, dennodenně si pomáhají a vzájemně přispívají k lepšímu ţivotu.

Obyvatelé hor fungují jako ochránci horských ekosystémů. (Körner, Ohsawa a kol.,

2005) Běţnou charakteristikou horských komunit je spolupráce mezi jejími členy. Sdílí

společný systém a zařízení pro zavlaţování, společně vyuţívají lesní zdroje i pastvy.

(Payne, Warrington, Bennett, 2002) Jako celek jsou ale čím dál víc ovlivněni globálním

trhem. (Körner, Ohsawa a kol., 2005)

19

2 Příčiny a následky chudoby ve vybraném regionu

O lidech, kteří jsou trvalými obyvateli hor, je obecně známo, ţe jsou chudí.

Chudoba má v těchto krajích mnoho příčin. Některé z nich ale figurují také mezi

důsledky chudoby. V této kapitole rozebírám nejvýznamnější příčiny, které chudobu

v horách udrţují, a také její následky a vliv na vybraný horský region. Příčinné sloţky

jsou rozděleny do dvou skupin. První část tvoří fyzickogeografické (environmentální)

příčiny. Jedná se o přírodní vlivy, kterým lidstvo nemůţe zabránit. Druhá skupina

obsahuje sociální příčiny. I přes rozdílné typy činitelů mezi nimi najdeme mnoho

souvislostí, přičemţ vzájemně vytvořené vazby jsou mnohdy velmi úzké. Všechny

příčiny a následky se většinou navzájem ovlivňují a navazují na sebe.

2.1 Fyzickogeografické (environmentální) složky

Fyzickogeografické příčiny a důsledky chudoby v nepálské části Himalájí se

pohybují v začarovaném kruhu. V roce 1987 byla komisí WCED (World Commission

on Environment and Development) vydána publikace Our common future6, kde se

objevila hypotéza týkající se vztahu chudoby a ţivotního prostředí. Obě dvě strany jsou

v této teorii spojovány do začarovaného kruhu. Tzv. „poverty-environment hypothesis“

zní následovně: „Mnohé oblasti světa jsou uvězněny v začarovaném kruhu: chudí lidé

jsou nuceni k nadměrnému užívání přírodních zdrojů ze dne na den. Degradace

životního prostředí dále ochuzuje i obyvatelstvo, čímž se jejich přežití stává stále

náročnějším a nejistějším.“ (WCED, 1987: 27) Veškerá populace usídlená v horských

pásmech je vysoce závislá na přírodních zdrojích. Chudí obyvatelé jsou velmi často

negativně spojováni s degradací přírodních zdrojů. (Angelsen, 1998) Početné zmínky

o jejich vzájemné interakci vedly k vytvoření stereotypu a chudí jsou automaticky

posuzováni hlavními viníky v otázce nadměrného vyuţívání environmentálních zdrojů.

Toto obvinění ale není zcela oprávněné. Jodha (1992) a Prakash (1997) píší, ţe hlavní

6 Zpráva Our common future vznikla v roce 1987 na ţádost Valného shromáţdění Spojených

Národů. Cílem bylo vytvoření „globálního programu změny“. Publikace se týká následujících témat:

1) návrh dlouhodobé environmentální strategie k dosaţení udrţitelného rozvoje do roku 2000

2) doporučuje způsoby, díky kterým by se měly obavy o ţivotní prostředí převést do větší

spolupráce mezi rozvojovými zeměmi a jednotlivými státy, které se nachází v rozdílné fázi

ekonomického a sociální rozvoje. Tyto způsoby by měly vést k dosaţení společných cílů, které berou na

vědomí vzájemné vztahy mezi lidmi, zdroji, ţivotním prostředím a rozvojem

3) hodnotí způsoby a prostředky, které by mezinárodní komunitě pomohly vyrovnat se efektivněji

s environmentálními obavami

4) pomáhá definovat společné vnímání dlouhodobých environmentálních otázek a potřebného

úsilí, které je třeba vyvinout, aby se problémy týkající se ochrany a zlepšení ţivotního prostředí úspěšně

vyřešily, aby byl vytvořen dlouhodobý akční plán na následující dekády a aby si světová komunita zvolila

své cíle (WCED, 1987)

20

podíl na úbytku zdrojů mají bohaté skupiny, které se o limity přírody opravdu

nezajímají a přispívají k degradaci ekosystémů v mnohem větší míře neţ chudí. Na

jednu stranu obyvatelé hor jsou velmi dobrými znalci místních podmínek a na základě

dlouholetých zkušeností ví, jak ekosystémy fungují. I přesto, ţe se úbytek zdrojů stále

urychluje, komunity ţijící v horách pokračují v extrakci zdrojů a částečně tím přispívají

k jejich degradaci. Na druhou stranu, tito lidé ţijí v takových oblastech, kde kromě

těţby přírodních zdrojů nemají mnoho jiných moţností, a proto jsou k uţívání

marginálních zdrojů nuceni svou ţivotní situací. (Khadka, 2012) Jak je zmíněno

v předchozí části mé práce, hlavními zdroji příjmu obyvatel horských systémů je

zemědělství, těţba dřeva, pastva apod. Rostoucí populace vytváří tlak na přírodní

zdroje, coţ mimo jiné zapříčinilo rychlejší degradaci krajiny a také vedlo

k významnému urychlení eroze. (Shrestha, 1997)

Předně vyuţívaným přírodním aktivem jsou lesy. Autorka Claudia Veith (2011)

dělí jejich funkci do tří sloţek. Produktivní - poskytují dřevo jako stavební materiál

nebo palivové dříví. Významným dílem přispívají i menší sloţky lesa (zvířena, byliny,

humus, houby atd.), díky kterým lesní potenciál výrazně stoupá. (Upadhyaya, 2010)

Další funkcí, kterou splňují, je ochrana - ochrana biodiverzity, uchovávání uhlíku,

zachycují sráţky a regulují povrchovou i podpovrchovou vodu, chrání reliéfy proti

hazardům. Třetí funkce je rekreační a kulturní. (Veith, 2011) Pro obyvatele představují

prostor k odpočinku a k nalezení nových spirituálních i adrenalinových záţitků.

Zemědělství v horských systémech má specifickou podobu. Obyvatelé hor musí

respektovat podmínky vytvořené mikroklimaty, a proto přizpůsobují formy

hospodářství a vytváří širokou škálu zemědělských přístupů. Agroklima v horském

regionu je vhodné pro hortikultury a pro pěstování některých trţních plodin. Ty bohuţel

nejsou plně vyuţívány, protoţe špatná dostupnost na trh znesnadňuje prodej

zemědělských produktů na mezinárodních trzích. (Chhetry, 2001)

Nejtypičtější adaptací na horský terén jsou terasovitá políčka. Jsou pokryta lehkou

a mělkou půdou, chudou na humus. Malé mnoţství organické hmoty v půdě sniţuje

kvalitu a tím i její úrodnost. (Somanathan, 1991) Obecně převaţuje v horách malé

mnoţství zemědělské půdy. (Upadhyaya, 2010) Somanathan (1991) říká, ţe vyuţití

chemických průmyslových hnojiv je v těchto oblastech naprosto minimální, protoţe je

ekonomicky neefektivní. K hnojení slouţí především organické materiály jako trus

dobytka. Jiný způsob, jakým se zvířecí trus také často vyuţívá, je materiál k zatápění.

Díky tomu, ţe sušené exkrementy z části nahradily palivové dříví, obsah organického

21

materiálu se v půdě sníţil. V důsledku došlo i k poklesu výnosu. Obyvatelé byli nuceni

adaptovat se tímto způsobem na kácení lesa, který původně slouţil jako zdroj paliva.

(Mink, 1993) Kdyby místní disponovali lepším finančním zajištěním, mohli by místo

těţby palivového dříví v lese nebo sušeného trusu zvolit některou z alternativ a pořídit

jiný typ topiva. Zároveň by předešli nadměrné těţbě a organický materiál by mohli

pouţívat jako hnojivo v plné míře. Jenţe nedostatečné finanční moţnosti jim v koupi

brání. (Arnold et. al., 2003)

Další z příčin, které přispívají k přetrvávání chudoby v odlehlých horských

oblastech, je geomorfologie Nepálu. Konstrukce dopravních komunikací je v obtíţném

terénu velmi komplikovaná a nákladná. Nedostatečná silniční síť udrţuje horské

komunity v izolaci. Horský reliéf komplikuje dodávku materiálů a dělníci, kteří

pobývají dlouhodobě mimo domov, jsou vystaveni drsným podmínkám. (Payne,

Warrington, Bennett, 2002) Výstavba silnic v horských oblastech představuje velkou

výzvu. Vyţaduje se kvalitní projektová příprava a podrobný terénní průzkum. Nově

vybudované silnice přináší na jedné straně pozitivní zisk. Odříznuté regiony se propojí

s většími sídly a marginální skupiny obyvatel získají přístup k trhu, k informacím apod.

Na druhou stranu, výstavba komunikací umoţnila vstup externích aktérů, kteří

v Himalájích těţí přírodní zdroje. Zásah podniků z vnějšku chudým horalům ublíţil.

(Jodha, 2003) Místní vţdy profitovali z produktů, které jim nabízel les. Upadhyaya

(2010) říká, ţe zpřístupněním zdrojů těţařským společnostem byly narušeny zisky

horských obyvatel. Po spojení některých vesnic s městy v niţších oblastech se přesun

obyvatelstva zvýšil a samozřejmě urychlil. Vyvstaly tak nové výzvy pro horské

komunity, zároveň se dostaly pod tlak. (Payne, Warrington, Bennett, 2002)

Jak uţ jsem zmínila v úvodu této kapitoly, některé faktory, přispívající ke zvýšení

míry chudoby v nepálských horách, jsou dány přírodními procesy a vzájemně

intenzivně provázány. Lidstvo je nemůţe příliš ovlivnit. Jedná se o přírodní hazardy

a katastrofy. Většina je zapříčiněna klimatickými podmínkami. Mezi nejčastější přírodní

pohromy v Nepálu autorka Veith (2011) řadí sesuvy půdy a erozi, dále také

zemětřesení, záplavy, silné deště, krupobití nebo vysokou sněhovou pokrývku.

V oblasti, na kterou jsem se v této práci zaměřila, převládá drsné a pro ţivot

relativně nepříznivé klima. I přesto tam lidé odedávna ţijí a jsou závislí na tom, co si

sami vypěstují. Přírodní katastrofy pro ně znamenají například ztrátu sklizně a tím

obţivu na následující měsíce. Stále větší význam ve změnách v horských systémech

22

mají klimatické změny. Ty se řadí mezi tzv. přímé hnací mechanismy7. (Körner,

Ohsawa a kol., 2005) Na počátku všech proměn stojí nedostatek vody tekoucí z hor.

V současné situaci hory ještě sehrají velmi důleţitou roli v ekosystémech. Chybějící

voda ovlivní zemědělskou produkci nejen v horách, ale také v níţinách. Menší mnoţství

vody ve vodních tocích můţe způsobit i zhoršení její kvality, coţ přináší onemocnění.

(Veith, 2011) S rostoucí průměrnou teplotou se do horských oblastí dostávají také

rostlinné a ţivočišné druhy z niţších zeměpisných šířek, šíří se patogeny, parazité,

plevele atd. (Sharma, 2012) Příchod nových druhů můţe ohroţovat původní faunu

a flóru, na druhou stranu však lidé získávají moţnost pěstovat širší škálu plodin. Se

zvětšujícími se výkyvy počasí se stále častěji objevují delší období sucha následované

náhlými a prudkými záplavami. Sucho i záplavy jsou pro horské obyvatelstvo problém.

Doby extrémního sucha sniţují zemědělské výnosy a jsou příčinou nedostatku vody pro

osobní potřebu a pro zavlaţování. Naopak záplavy způsobují erozi zemědělské půdy,

odnáší z ní ţiviny a poškozují úrodu. Silně podmáčená zem na prudkých svazích je

náchylná k sesuvům, coţ můţe mít na svědomí nejen ztrátu zemědělské půdy nebo

zničení stezek a silnic, ale také přináší ztráty na lidských ţivotech. Shresta (1997) uvádí,

ţe ztráty půdy je v horských oblastech klíčový problém. Díky terénu je půda mnohem

náchylnější a zranitelnější. Výskyt sesuvů půdy v oblasti nepálských Himalájí je do jisté

míry vázán na monzunové období od května do září. (Petley a kol., 2007) V rozdílných

případech jsou sesuvy půdy výsledkem výstavby silnic v nestabilním terénu.

Z přírodních katastrof a hazardů dochází ve vysokohorských oblastech Nepálu

k zemětřesení. I přesto, ţe se vyskytuje velmi zřídka, jejich význam vzhledem

k ţivobytí v horských oblastech nelze pominout. V případě Himalájí je příčinou

rozhraní dvou litosférických desek, Indické a Euroasijské, které se neustále podsouvají

jedna pod druhou. Následné půdní otřesy způsobují například pády lavin nebo kamení

nebo vylití ledovcových jezer.

Jako příklad přírodní katastrofy, která měla na vysokohorské obyvatelstvo

rozsáhlé následky, bych uvedla vylití ledovcového jezera Dig Tsho (cca 4000 m n. m.),

které se nachází v regionu Khumbu ve východním Nepálu nad údolím Langmoche.

Jedná se o turisticky významnou oblast, kudy vede stezka do základního tábora pod

Mt. Everestem a také cesta pro přechod do Tibetu. Lidé z okolních vesnic se do údolí

7 Naopak tzv. nepřímý hnací mechanismus změn v horách je např. narůstající populace, která

vytváří v níţinách vyšší tlak a nutí chudší obyvatele stěhovat se do vyšších poloh, kde obdělávají

marginální půdu k obţivě.

23

Langmoche v létě stahují se svými stády na pastvu. Ledovcové jezero Dig Tsho vzniklo

přehrazením morénou na ledovci Langmoche. Po dlouhém období teplého a jasného

počasí došlo začátkem srpna k odlomení velké masy ledu, která visela na ţulových

zdech nad ledovcem. Následný pád do jezera vyvolal přílivovou vlnu, která protrhla

hráz, a jezero se vylilo. Po dobu 4 hodin vytékalo v průměru 500 m3 vody za vteřinu.

Voda se valila údolím v délce přibliţně 80 kilometrů a brala vše, co jí přišlo do cesty.

Stromy, balvany, mosty, domy atd. Dno údolí bylo zaneseno několikametrovou vrstvou

bahna, břehy řeky byly výrazně zerodovány, bylo zničeno 14 mostů a došlo k rozsáhlým

škodám na vlastnictví obyvatel, na zemědělské půdě a vegetaci. Pohroma měla i další

důsledky, které způsobila zejména eroze říčních břehů. Následovaly početné sesuvy

půdy, několik domů bylo strţeno, včetně malé vodní elektrárny a dlouhé úseky stezek

a silnic byly buď zcela zničeny, nebo zasypány bahnem. Bylo zabito mnoho kusů

dobytka. Naopak počet lidských obětí byl pozoruhodně nízký, bylo evidováno 4 nebo

5 úmrtí. Je to připisováno konajícímu se třídennímu svátku, kvůli kterému se pastevci

vrátili do svých vesnic. (Vuichard, Zimmermann, 1986) Vylití jezera Dig Tsho je

jednou z katastrof, na jejíchţ následcích můţeme pozorovat negativní dlouhodobý

dopad na obyvatelstvo. Zejména velké ztráty zemědělské půdy jsou v těchto oblastech

velkým problémem.

Environmentální degradace ovlivňuje vedle zdraví horalů i jejich příleţitost

získávat příjem. V současnosti musí horalé vydat více síly za stejný příjem jako dříve.

Klesá produktivita a navíc je jejich pracovní činnost časově náročnější. Jako příklad

uveďme sběr palivového dříví – i přes dobrý zdravotní stav musí aktivitě věnovat delší

čas, aby získali totéţ mnoţství jako za normálního vyrovnaného stavu, kdy byla těţba

udrţitelná. (Mink, 1993) Lesů v horách ubývá, tudíţ jsou nuceni překonávat se

získaným materiálem delší vzdálenosti.

2.2 Sociální činitelé

Horské komunity obývají těţce přístupné oblasti. Nedostupnost těchto krajů

způsobuje, ţe jsou politickým systémem a mainstreamovými ekonomikami přehlíţeni.

Nedostane se k nim lékařská pomoc, zboţí, informace, sluţby atd. Díky tomu jsou

horalé značně marginalizováni, a to především z politického hlediska. Mnoho lidí je

povaţuje za zaostalé a konzervativní a fakt, ţe se neocitají v centru politického dění,

omezuje jejich politický vliv. Hory často bývají domovem menšin a původních

obyvatel, kteří utíkají z měst před vládní diskriminací. (Payne, Warrington, Bennett,

24

2002) Na druhou stranu je těţký přístup k horským komunitám pozitivním přínosem

v otázce kulturního bohatství. Obyvatelé si zachovávají své původní tradice a nejsou

narušováni vymoţenostmi dnešního světa.

Vzdělání je v dnešní době pro velkou část populace běţnou součástí ţivota.

V rozvinutých zemích je schopnost číst a psát neodmyslitelnou sloţkou pro kaţdodenní

činnosti. Při hodnocení vyspělosti zemí je to také jeden z ukazatelů stupně rozvoje

země. Čím vyšší úroveň vzdělání, tím niţší je míra chudoby. (Upadhyaya, 2010)

V Nepálu je chudoba a vzdělání začarovaný kruh. Školy jsou většinou velmi vzdálené

od domovů a proto je problematické se do školy kaţdodenně dopravovat. Navíc

v mnoha chudých domácnostech je školní docházka nahrazena výdělečnou činností.

Rodiny si totiţ nemohou dovolit přijít o jakoukoliv pracovní sílu, i přesto, ţe je to na

úkor vzdělání. Nízká úroveň vzdělání a špatná dostupnost do škol výrazně přidávají

k vyšší míře chudoby. (Khan, 2013)

Amartya Sen zastává názor, ţe nevzdělanost a negramotnost zabraňuje lidem

vyuţít ekonomických reforem. Protoţe se do odlehlých oblastí informace většinou

nedostanou, lidé nevědí, jak přesně s financemi zacházet a jaké moţnosti se jim

naskytují. Jsou tímto omezeni na základní finanční transakce. (Sen, 1996) Údaje z roku

2011 však překvapivě ukazují, ţe poměr gramotných a negramotných lidí ţijících

v nepálských horách a v níţině, se téměř neliší. (CBS, 2012)

Ale zjištěné hodnoty můţeme pouţít k potvrzení dalšího ukazatele, kterým je

otázka pohlaví. V některých domorodých skupinách byly původně ţeny respektovány,

účastnily se rozhodování, mohly se dát rozvést a znovu se vdát, pokud byly vdovy.

Nicméně asimilační proces narušil tento status ţen ve společnosti a začal podporovat

tradiční vztah mezi muţem a ţenou podle společnosti Hindu. (Leduc, Shrestha,

Bhattarai, 2009) Rozdílný přístup k jednomu či druhému pohlaví je v dnešní době znát

na lékařské péči, na výţivě, zaměstnání, vzdělání i na rozhodovací funkci. Ţena musí

čelit větší diskriminaci neţ muţ. (Khan, 2013) V himálajské části Nepálu ţije více ţen

neţ muţů, psát a číst ale umí jen polovina ţen. Zatímco muţů je méně a negramotných

je přibliţně jen jedna třetina z nich. (CBS, 2012)

Stejně jako vzdělání, také lékařská zařízení jsou pro obyvatele hor velmi těţce

přístupná. Horské komunity ţijí většinou několik hodin chůze od nejbliţší nemocnice,

kliniky nebo jiného zdravotnického zařízení. Lokální zdravotnická střediska mají velmi

nízkou kvalitu. Zabývají se pouze dlouhodobými onemocněními a váţnými případy,

většinou jsou neadekvátně vybavená a léčbu provádí nevyškolený personál. Nemocnice

25

s modernějšími prostředky se nachází jen ve městech. Vláda nemá zájem investovat do

marginálních horských oblastí. Nicméně horalé si v důsledku chudoby a dalších

okolností nemohou dovolit lékařskou péči ve městech. Proto se členové horských

komunit často obrací na alternativní metody léčby, jako je tradiční ayurvédská

medicína. (Library of Congress, 1991b)

Nepál se řadí mezi země s nejvyššími hodnotami podvýţivy na světě. Problém je

rozšířen zejména ve středním a vysokohorském pásmu Nepálu, kde aţ 60 % dětí pod pět

let nemá vůči svému věku odpovídající výšku nebo trpí podváhou. (WFP, 2014)

Obyvatelé horských oblastí mají velmi omezené moţnosti, proto jejich pokrmy bývají

velmi monotónní. Typ stravy je dán také sezónou. Právě sezónní charakter jídel je

příčinou nízké porodní váhy a následně ovlivňuje i růst dítěte. Jednostranná strava

způsobuje nedostatek některých vitamínů, důleţitých pro zdravý organismus. Mezi ty

nejdůleţitější patří ţelezo a vitamín A, dále jód a bílkoviny. (FAO, 2010) Absence

některých prvků v těle s sebou nese další problémy. Například, chybí-li tělu vitamín

A, člověku se začne zhoršovat zrak a můţe to vést aţ k úplnému oslepnutí. Mnoha

onemocněním se můţe předcházet díky dostatku pitné vody a také díky dostatečným

finančním zdrojům. Chudoba lidí ţijících v horách způsobuje, ţe v mnoha případech

členové komunit umírají na banální choroby, které by s přístupem k lékařské péči byly

snadno léčitelné. (Sharma, 2012) Podle Světové banky podvýţiva zpomaluje

ekonomický růst a zachovává v oblasti chudobu. Díky špatnému fyzickému stavu

obyvatel trpících podvýţivou dochází jak k přímým ztrátám v produktivitě, tak

k nepřímým ztrátám způsobeným zhoršenými kognitivními funkcemi a zvýšenými

zdravotními náklady. (WFP, 2014)

Společenský systém v Nepálu je také jednou z příčin, která přispívá vysoké míře

chudoby. Jiţ odedávna funguje v Nepálu kastovní systém. Lidé náleţející k té

nejspodnější kastě jsou přehlíţení a mají omezené moţnosti vlivu. Toto společenské

řazení je od roku 1962 ilegální, ale na venkově a v horách přetrvává dodnes. (Khan,

2013) Proto ţeny, které patří do nejniţší kasty, se nachází na úplném okraji společnosti.

Příslušenství k určité kastě ve venkovských a horských krajích Nepálu ještě stále

znamená i finanční (ne)schopnost.

Migrace je dalším faktorem, který je propojen s chudobou. V této spojitosti se

objevuje jako příčina chudoby, její následek i řešení a vytváří tak nekonečný kruh.

Vylidňování horských oblastí je bohuţel obecnou realitou. (Payne, Warrington, Bennett,

2002) Nízký příjem, nedostatek pracovních příleţitostí, špatná dostupnost díky

26

nekvalitní infrastruktuře a další. To vše vede horaly k rozmýšlení o jiných moţnostech

přivýdělku. Většinou z rodin odchází mladí muţi, buď do níţin Terai, kde je

ekonomický rozvoj rychlejší neţ v horách, nebo do okolních států, kde stále panuje

poptávka po levné pracovní síle. (Kollmair, 2011) V sousedních zemích muţi bývají

většinou zaměstnáni v podnicích s nezemědělským zaměřením. (Khan, 2013) Na jednu

stranu, členové rodiny odchází pracovat do jiných oblastí, aby zabezpečili početnou

rodinu. Na druhou stranu, migrace za prací má i své negativní aspekty. Rodina přichází

o pomocnou sílu v zemědělství a není schopna udrţet stejně velké pole i za muţské

nepřítomnosti. Stává se tak závislejší na dovezených a zakoupených potravinách,

protoţe vypěstovaných zásob získává méně. Další stinnou stránkou odchodu za prací je

například fyzicky náročné pracovní prostředí nebo dlouhodobé odloučení muţů od

rodiny. Mezi migrujícími pracovníky je zaznamenána vysoká míra předčasného úmrtí.

I přesto je přesun lidí za prací momentálně základní ţivotní strategií lidí z hor. Podle

autora Michaela Kollmaira (2011) tento fenomén není ţádnou novinkou, pouze

představuje jednu z adaptací horalů na měnící se podmínky. David Seddon (2011) ve

své publikaci uvedl, ţe v době 60. let 20. století, většina výzkumníků povaţovala

migraci za prací jen jako doplněk místní ekonomiky, ale jádrem venkovského ţivota

bylo zemědělství. V 70. letech se situace začala proměňovat a lidé se začali více

usazovat a budovat si stabilní domovy. 90. léta pak přinesla výrazný populační růst

a zvýšený tlak na zemědělskou půdu. (Seddon, 2011)

Populace se stále rozrůstá. Rodiny bývají velmi početné, ţijí v malých

domácnostech a rozloha pole je v poměru s počtem členů rodiny neadekvátně malá.

Zvlášť u obyvatel příslušejících do niţších vrstev. (Khan, 2013) Přírodní zdroje se

dostávají stále pod větší tlak, dochází k jejich degradaci a neposkytují stejné mnoţství

environmentálních sluţeb jako dříve. Nízká produktivita zemědělství v horských

pásmech ještě více poklesla, a proto zemědělství začalo s měnící se dobou pomalu

ustupovat. Horalé přizpůsobili svůj ţivotní styl na nové podmínky a remitence, které

členové rodin posílají ze zahraničí, začaly tvořit důleţitý podíl rodinného příjmu.

V letech 1995 aţ 2003 zaznamenal statistický úřad v Nepálu výrazný nárůst počtu rodin

podporovaných příchozími platbami ze zahraničí. (CBS, 2004) Ferrari a kol. (2007) ve

svém článku píše, ţe velká část těchto plateb je věnována na vzdělání.

V rámci ochrany přírody, která s rozvíjejícím se turismem začala čím dál víc trpět,

se začaly vymezovat národní parky. Stejně tak jako například výstavba elektrárny, je to

27

také jeden z důvodu přesídlování obyvatelstva. (Upadhyaya, 2010) V porovnání

s ostatními motivy migrace jsou však tyto dva zanedbatelné.

V druhé polovině 20. století v Nepálu proběhla změna v lesním managementu.

Byl to velmi významný impuls, který ve vysokohorském pásmu Nepálu podpořil

zvyšující se míru chudoby. (Upadhyaya, 2010) Původní, tradiční správa byla zaloţena

na třech pilířích, kterými byly podíl celé komunity na udrţování a péči o přírodní

zdroje, kontrola a řízení místními lidmi a vyuţívání těchto zdrojů stanovené

kolektivním rozhodováním komunity. Celý tento systém fungoval na základě

vynikajících znalostí přírody ze strany původního obyvatelstva a na vzájemné podpoře.

Nepsaná pravidla dohodnutá kolektivem bylo třeba dodrţovat, v opačném případě došla

řada na sankce. (Jodha, 2003) Prostřednictvím trestů za nesplněné úkony se horalé

vzájemně motivovali. Lidé se tak udrţovali v kontaktu, perfektně se doplňovali

v činnostech a jednotlivci byli závislí na kolektivu, protoţe jeden by bez druhého

nepřeţil. Vlastní správa místních zdrojů tak působila velmi pozitivně na aktivní účast,

spolupráci a posílení vztahů v celé komunitě. Byl to efektivní a výnosný systém,

zároveň šetrný k přírodě. (Mishra, 2002) Horalé jsou výborní znalci místních podmínek,

protoţe celý ţivot strávili v naprosté blízkosti a v nepřetrţitém kontaktu s přírodními

zdroji. Odbornost místních lidí šla ale stranou, kdyţ se zvýšil zájem o lokální zdroje.

Státní agentury nebo mezinárodní skupiny, kterým šlo jen o zisk, se o problémy regionu

příliš nezajímaly. Jejich zásahy absolutně narušily do té doby udrţitelné vyuţívání

přírodních zdrojů. (Jodha, 2003)

Změny v lesní správě byly v roce 1957 velkým zásahem. Nepálská vláda

znárodnila lesy v celé zemi. Původně dobře zamýšlený plán se zvrhl a nebezpečí, ţe

převáţí produkce dřeva nad jeho ochrannou funkcí, se stalo realitou. (Payne,

Warrington, Bennett, 2002) Projevil se fenomén zvaný „tragedy of commons“

(Upadhyaya, 2010) a nepsaná pravidla horalů o udrţitelnosti vymizela. Nebyl nikdo,

kdo by těţbu reguloval. Proto i místní obyvatelé začali lesy vyuţívat intenzivněji neţ

doposud. Lesy uţ nespadaly pod jejich správu a všichni aktéři z vnějšku nebrali moţné

dopady přehnané deforestace na vědomí. Ani horští obyvatelé tak neměli důvod se

omezovat. (Somanathan, 1991) Vstup externích hráčů do těchto těţko dostupných

okrajových oblastí měl za cíl podpořit integraci horských regionů do mainstreamových

systémů, coţ by sníţilo jejich závislost na přírodních zdrojích. Ukázalo to kladné

stránky – například nové moţnosti produkce, vyšší zisk z obchodu, výstavbu nových

silnic do některých vesnic a tím lepší dostupnost sluţeb. Nicméně, projevila se mnohá

28

negativa, která místním ublíţila natolik, ţe nové zisky nemohly vykompenzovat tuto

ztrátu. Tradiční komunitní uspořádání bylo zcela ignorováno a jeho síla chránit přírodní

zdroje degradovala. (Jodha, 2003) Těţba se začala řídit poptávkou a ignorovat limity.

(Jodha, 1998) Pravidelná setkání a diskuze o správě přírodních aktiv nahradily rozkazy

cizích aktérů. Společenská zodpovědnost se stala neznámým pojmem, kaţdý začal

jednat sám za sebe a podíl komunity na přírodních zdrojích podlehl desintegraci.

(Jodha, 2003) Navrácení lesů do správy komunit proběhlo po dlouhých 36 letech,

konkrétně v roce 1993. (Payne, Warrington, Bennett, 2002) Během 90. let se vytvořily

tzv. forest user groups (FUGs), tedy skupiny uţivatelů lesa, jimţ byly lesy původně

odebrány a nyní zpět navráceny. Dostali na starost pozemek s lesem, který se nacházel

v blízkosti jejich sídel a byl součástí jejich tradičního systému. (Upadhyaya, 2010)

O tomto novém managementu se ale budu více rozepisovat v kapitole 3 jako o moţnosti

řešení.

29

3 Možnosti rozvoje regionu, řešení, doporučení

Závěrečná kapitola této bakalářské práce je věnována otázkám řešení chudoby ve

vysokohorském pásmu Nepálu. Zabývám se různými variantami přístupů, které uţ byly

v dané oblasti aplikovány a které podle různých autorů by mohly komplikovanou situaci

zlepšit a vyvést ze začarovaného kruhu.

Jak jsem vysvětlila ve druhé kapitole, úvodním impulsem, který zahájil

nadměrnou těţbu přírodních zdrojů a jejich neudrţitelné vyuţívání, bylo převzetí lesů

do národní správy. Do oblasti získali přístup komerční společnosti. Jejich jednání se

řídilo vidinou okamţitého zisku na úkor udrţitelného vyuţití zdrojů. Jodha (2003) cituje

chudé nepálské obyvatelstvo, které říká, ţe chamtivost bohatých vyhrála nad potřebami

chudých a stala se hnací sílou nadměrné těţby. Od roku 1957, kdy zestátnění lesů

proběhlo, se deforestace a extrakce přírodních zdrojů velmi zrychlila. Obyvatelé

horských oblastí přestali klást důraz na udrţitelnost, protoţe ztratili právo rozhodovat

o přírodních zdrojích. Tento stav trval aţ do roku 1993, kdy byly lesy alespoň částečně

navráceny do původního vlastnictví. (Somanathan, 1991)

Vhodným řešením pro lesní správu se v devadesátých letech ukázalo tzv.

komunitní lesnictví (community forestry). Jedná se o způsob, který spočívá v částečném

předání správy lesního managementu uţivatelským skupinám. To znamená, ţe tyto

skupiny mají na starost rozvoj, ochranu i vyuţívání zdrojů pro kolektivní zájmy.

Základem je rozhodování prováděné na úrovni skupin lesních uţivatelů (UGF - user

group forestry8). UGF zahrnuje všechny jednotlivce komunity, spojené na základě

společných zájmů a postojů. Tito uţivatelé vykonávají v lesích aktivity při dodrţování

společně stanovených pravidel. (Yadav, 2004)

Nový přístup k lesní správě nakonec přinesl jak pozitivní, tak negativní výsledky.

Zafungoval především v oblasti prevence ochrany lesů. Během dvaceti let existence

systému, více neţ 5000 skupin mělo pod kontrolou přes 600 000 hektarů lesa. (Jodha,

2003) Za pomoci organizace ICIMOD byla vytvořena federace skupin pod názvem

FECOFUN (Federation of Community Forest Users in Nepal), jejímţ cílem je

prosazování zájmů a ochrana práv skupin lesních uţivatelů. (FECOFUN, 2013)

Program UGF dosáhl zvýšení důvěry mezi komunitou a oficiálními úředníky, poskytl

členům komunity vyšší příjem a sníţil míru degradace lesa. Nicméně, Jodha (2003)

8 Přesná definice dle Lawsona et. al. (1998) zní následovně: UGF je skupina jednotlivců sestávající

ze dvou a více osob, vzájemně závislých a navzájem se ovlivňujících, které samy sebe vnímají jako osoby

s jedinečnými vztahy s ostatními členy, coţ vychází z jejich spolupráce s nimi

30

tvrdí, ţe komunity nebyly vţdy plně zahrnuty do procesu a jako základní problém vidí

fakt, ţe tvůrci programu nerozlišují obyvatele podle socioekonomického statusu. Toto

způsobilo negativní dopad na ţeny a znevýhodněné obyvatele. Z programu profitovali

pouze bohatší vrstvy obyvatel, ale pro komunitu jako celek nebyl přínos veliký.

Program podle Jodhy (2003) nezahrnul případné zdroje vyuţívané chudšími obyvateli,

jako například vedlejší lesní produkty9 (med, podestýlka pro dobytek apod.). Špatný

dopad měl tento management také na nomádské pastevce. Oblasti vyhrazené v rámci

UGF značně sníţili přístup nomádů ke společným zdrojům. Mnoho z nich tato situace

donutila zmenšit stáda nebo se vzdát příleţitostného prodeje přírodních produktů.

(Upadhyaya, 1999)

Souběţně s komunitním lesnictvím vznikl v Nepálu také program zvaný

„leasehold forestry“. Byl vytvořen za účelem integrace i těch nejchudších obyvatel, coţ

UGF nedokázaly. Projekt je situován v niţších oblastech horského regionu. Prozatímní

výsledky ukázaly velká zlepšení, co se týče biodiverzity, rozšíření vegetační pokrývky,

početnosti stád, které rodiny vlastní apod. (Ohler, 2003) Program spočívá v rozdělení

degradované země mezi chudé domácnosti, se kterými sepíší smlouvy o pronájmu na

dobu 40 let. Rodiny mohou tuto půdu vyuţívat a zároveň ji regenerují. Program je

podporován organizacemi FAO (Food and Agriculture Organization) a IFAD

(International Fund for Agricultural Development), dále pak nizozemskou a nepálskou

vládou. (Jodha, 2003)

Z obecného pohledu na udrţitelný rozvoj hor je třeba zmínit, ţe změny, které se

dějí v horských pásmech, neovlivňují jen obyvatele hor, ale také populaci ţijící

v níţinách. Například proto, ţe slouţí jako zdrojnice vody, uchovávají v sobě bohatou

biodiverzitu, fungují jako ukazatelé klimatických změn a jsou zdrojem inspirací

v podobě cenných znalostí domorodců a místních ekosystémů. Mnoho lidí si můţe klást

otázku.

Proč investovat do udrţitelného rozvoje hor? Podle slov Claudie Veith (2011),

důvodů k investicím do horských oblastí je mnoho. Investované prostředky přispějí

k sníţení chudoby a zlepšují ţivobytí obyvatel hor, pozitivně přispívají k zachování

a ochraně přírodních zdrojů, ochraňují také kulturní dědictví a domorodé znalosti, nebo

9 V angličtině non-timber forest products (NTFPs), organizace FAO definuje následovně: produkty

biologického původu z jiného materiálu neţ ze dřeva získané v lesích a jiných zalesněných plochách nebo

ze stromů nacházejících se mimo zalesněné plochy. Mohou být sesbírány z divoké přírody nebo

vypěstované na plantáţích, v rámci agrolesnických projektů. NTFPs zahrnují produkty a sluţby lesních

rostlin a hub. (FAO, 2014)

31

také pomáhají udrţovat a zvýšit význam hor jako rekreačních destinací pro turisty. Díky

vyšším investicím do horských oblastí by se sníţila migrace a urbanizace a navíc by se

vytvářela odolnost a schopnost adaptace na klimatické změny. Udrţitelný rozvoj

horských oblastí je podle zmíněné autorky klíčový pro vyřešení globálního problému

nedostatku pitné vody. Pro horské regiony je velkou výzvou vynalézt způsob, jak tento

cenný zdroj vyuţívat efektivněji. Kadekodi (2011), ujišťuje, ţe jakékoli řešení bude

poţadovat investice do technických inovací. Claudia Veith (2011) i Upadhyaya (2010)

zastávají názor, ţe horské oblasti ještě stále nejsou plně pochopeny. Oba autoři tvrdí, ţe

je potřeba zrealizovat nové výzkumy a získat aktuální údaje, na základě kterých se

budou řešit klimatické změny a přírodní hazardy. Jako vhodné řešení povaţuje

dlouhodobou vizi a holistický přístup, v němţ budou propojeny jak politicko-

ekonomické aspekty, tak i environmentální aspekty a bude posílena spolupráce mezi

aktéry. Tvrzení o dlouhodobé vizi potvrzuje také autor Khadka (2012) kdyţ říká, ţe

většina aplikovaných programů se zaměřuje na krátkodobé výsledky a ne na

dlouhodobě udrţitelné řešení, na němţ se zakládal původní tradiční systém.

V letech 2005 aţ 2009 byl v regionu Khangchendzonga implementován projekt

s názvem „Medicinal and Aromatic Plants Project“. Cílem programu bylo zachování

biodiverzity a zlepšení kvality ţivota místní populace. Projekt spočívá ve sběru léčivých

a aromatických rostlin, které jsou zpracovávány a následně prodávány na trhu. V rámci

projektu se místní lidé vzdělávají v oblasti produkce, managementu, zpracování bylin

a obchodování s nimi. Získávají nové znalosti o šlechtění a správném pěstování rostlin

a o jejich sklizni. K roku 2009 bylo vyškoleno více neţ 5000 farmářů. (The Mountain

Institute, 2010) Podle Rasula a kol. (2012) postupně narůstá počet autorů, kteří zmíněné

řešení hodnotí pozitivně. Jak uţ jsem dříve v této práci zmínila, Nepál je velmi bohatý

v biologické diverzitě. Topografie a klimatické podmínky vedly k výskytu mnoha

vzácných druhů. V hornatém a vysokohorském pásmu Nepálu bylo identifikováno přes

10 000 rostlinných druhů, z nichţ více neţ 700 má léčivou hodnotu. Jen v nepálských

Himalájích je 5 % všech rostlinných druhů endemických. Tyto rostliny mají vysokou

hodnotu pro vyuţití v tradičním ayurvédském zdravotním systému, který se na léčivých

rostlinách zakládá. (Acharya, 2005) Především v odlehlých venkovských oblastech,

kam se nedostane lékařská péče, má tradiční medicína velký význam.

Tento způsob sníţení chudoby v horách povaţuji za velmi vhodné řešení. Kladnou

stránkou je podpora degradující biodiverzity a jeho zaměření na typické zdroje

vybraného regionu. V dnešní době se mnoho lidí obrací od moderních lékařských metod

32

zpátky k tradičním přírodním způsobům léčby, u níţ jsou léčivé rostliny základem. Lidé

jsou schopni vyléčit váţná onemocnění prostřednictvím vhodně zvolené kombinace

bylin, aniţ by pouţívali jakékoli chemické příměsi. Projekt na sběr léčivých rostlin je

výbornou kombinací pro zlepšení ţivobytí chudého vysokohorského obyvatelstva,

podpory přírodních zdrojů a zároveň vyuţití jejich léčivého potenciálu.

Obecně zájem o vedlejší lesní produkty začal narůstat od konce 80. let, kdy se

centrem pozornosti stal globální problém odlesňování a chudoba ve venkovských

oblastech. Vyuţití vedlejších lesních produktů jako prostředku pro sníţení míry

chudoby v horách autoři Belcher, Ruiz-Pérez a Achdiawan (2005) komentují kladně.

Další způsob managementu, zaměřeného na veškeré lesní produkty, popisuje Donovan

a kol. (2006) Tento systém funguje na základě slučování horských obyvatel do závodů

SMFEs (small and medium forest enterprises), které podle počtu členů, odbytu

a investovaného kapitálu spadají do kategorie malých nebo středních podniků. Dle

legálního statutu se jedná o druţstva, asociace výrobců nebo o tradiční firmy. Obvykle

jsou umístěny v blízkosti zdrojů. Jejich činnost představuje příleţitost pro zachování

přírodních zdrojů prostřednictvím udrţitelného lesního managementu a také pro

zlepšení ţivobytí horských obyvatel prostřednictvím generování zaměstnanosti

a příjmu, distribuce podílu všem zúčastněným stranám, rozvoje komunity a vyšší účasti

na politickém dialogu. Malé a střední závody získávají vedlejší lesní produkty a/nebo

dřevo, zpracovávají je a obchodují s nimi. V případě, ţe se objeví vhodné trţní

podmínky, SMFEs se aktivně zapojují i do vedlejších aktivit, jako například do

ekoturismu. Mnoho autorů klade důraz na zapojení místních lidí do rozhodování

o přírodních zdrojích. Malé a střední podniky jsou jedny z mála, které se nechají silně

ovlivnit lokálními pravidly a zvyky. Myslím si, ţe se jejich řízení můţe v tomto ohledu

hodnotit kladně. Velký význam vedlejších lesních produktů zdůrazňují také autoři

Körner a Ohsawa (2005). Tvrdí, ţe s globalizací se díky produkci vedlejších lesních

sloţek obyvatelům horských pásem otevřely nové ekonomické příleţitosti.

Claudia Veith (2011) povaţuje horská pásma za základní stavební kameny pro

„green economy“10

. Nepál má pro „zelenou ekonomiku“ velký potenciál a je to jedna

z moţností, která můţe pomoci sníţit chudobu a zlepšit udrţitelnost ţivotního prostředí.

(Kadekodi, 2011) Nepál je země oplývající biodiverzitou a přírodními zdroji. Hlavní

10

Podle pracovní definice UNEP (United Nations Environment Programme), tzv. „green

economy“ neboli „zelená ekonomika“ má za cíl zlepšit blahobyt člověka a sociálního kapitálu, a zároveň

značně sníţit environmentální rizika a ekologické nedostatky. Tento koncept počítá s nízkým obsahem

uhlíku, s účinným vyuţíváním přírodních zdrojů a se sociálním zapojením (UNEP, 2003)

33

podíl ekonomiky a blahobytu obyvatel je silně závislý na vyuţívání těchto zdrojů

a celkové udrţitelnosti. Vezmeme-li v úvahu, ţe nepálské biozdroje, vyskytující se na

mezinárodním trhu, jsou většinou přírodně vypěstované bez přidaných chemických

látek, nabízí se Nepálu konkurenční výhoda v rychle rostoucích trzích s bezpečnými,

zdravými a přírodními produkty. S přístupem na tyto trhy by však bylo třeba posílit

ještě boční kapitál, který by zajistil udrţitelnost zdrojů. (UNEP, 2011) Jestliţe by se

investice zaměřily na zelený sektor, znamenalo by to vytvoření nových zájmů a zároveň

by to přineslo příleţitosti v zelených investicích a přemístění zelených technologií. Pro

horské regiony by podle Kadekodiho (2011) zelené investice mohly znamenat vyšší

produkci a zpracování ekosystémových statků a sluţeb, odpovídající cenové

ohodnocení, sníţení zranitelnosti horských pásem, sníţení dopadu hazardů a katastrof

a také vytvoření nových pracovních příleţitostí. Pro šetření ovzduší, lesů a pro niţší

dopad na lidské zdraví by alternativní energetické technologie byly velkým přínosem.

Nahradily by palivové dříví a fosilní paliva. Jako příklad úspěšné investice uvádí

Kadekodi (2011) zavedení bioplynových systémů v některých vesnicích v Nepálu.

Zařízení pro výrobu bioplynu z organických zbytků bylo zakoupeno za členské poplatky

a pokuty vybírané ve skupinách lesních uţivatelů a za finance získané prodejem

vedlejších lesních produktů. Zařízení se pouţívá nejčastěji k vaření. Díky tomuto

vyuţití je třeba méně palivového dříví. To přispívá k ochraně lesů a zároveň sniţuje

frekvenci vystavení ţen a dětí vnitřnímu znečištění kouřem a následným respiračním

problémům. Nový způsob zatápění také šetří čas a úsilí ţen, které se věnují sběru

palivového dříví. Čas mohou vyuţít prodejem vedlejších lesních produktů a zvýšit své

příjmy. (WWF, 2013) V otázce investic do environmentálně šetrných technologií se

Upadhyaya (2010) shoduje s Kadekodim, řešení nachází také v investicích do výstavby

silnic a zavlaţování.

Jedním ze způsobů, jak se horalé vyrovnávají s chudobou, je migrace.

(Upadhyaya, 2010) Obyvatelé hor se stěhují do niţších poloh, ať uţ dlouhodobě, nebo

dočasně, a míra urbanizace stále narůstá. Ovšem horským oblastem to zdaleka

nepomáhá, naopak přitěţuje. Příchod lidí do měst za prací způsobuje, ţe chudí městští

obyvatelé jsou vytlačováni výš do hor, kde si zakládají políčka na nejméně kvalitních

půdách a obtíţně přístupných svazích. Tato činnost environmentální degradaci jen

podporuje. Proto migrace není vhodným řešením chudoby v horách. Problém se jen

přesouvá z hor do jiné oblasti.

34

Hodnota ţivotního prostředí jako prostředku pro vymýcení chudoby je velmi

vysoká. Aby byl tento potenciál naplněn, Jodha (2003) zastává názor, ţe vţdy je třeba

brát v úvahu podmínky dané lokality a především respektovat místní obyvatelstvo.

Znalosti a dovednosti horalů jsou často opomíjeny i v mezinárodních iniciativách

a smlouvách. Účast horské populace na realizovaných projektech a citlivý přístup

k rozhodování místních je klíčem k posunu ze začarovaného kruhu. Věří, ţe kdyby se

do současného vyuţívání zdrojů začlenily tři tradiční elementy (komunitní podíl, lokální

kontrola nad zdroji a praktické znalosti obyvatel hor), přírodní zdroje by se mohly

zachovat a rehabilitovat pro vyuţití dalších generací. Khan (2013) píše, ţe k tomu, aby

se dosáhlo zachování přírodních zdrojů i do budoucna, je nutné zahrnout do spolupráce

soukromý sektor, národní a mezinárodní neziskové organizace, komunitní organizace

aj.

Všechna navrhovaná doporučení, jak se dostat ze začarovaného kruhu mezi

chudobou a environmentálním prostředím, se v názoru na komplexní přístup shodují.

Mookherjee (2010) ještě dodává, ţe sníţení chudoby a ochrana ţivotního prostředí jsou

globální výzvou. Zdůrazňuje, ţe otázkou nesmí být, jestli vůbec spojit tyto dvě výzvy,

ale především jak je spojit. Podle Mookherjeeho (2010) podstata řešení spočívá

v ekonomickém růstu a v propojení těchto problémů.

Díky tomu, ţe (eko)turismus, tvoří významnou část nepálské ekonomiky, jeho

význam v rozvoji země je neopomenutelný. Nepál má velký turistický potenciál, ale na

druhou stranu je to země s vysokou mírou chudoby. Příjmy z turismu tvoří část HDP,

vznikají nová pracovní místa, ale dle organizace ICIMOD (2014) přispěl ke sníţení

chudoby v horách jen málo. Je to dáno selháním politiky, nedostatečným rozvojem

lidských zdrojů nebo neschopností propojit cestovní ruch s místním výrobním trhem

apod. I přesto, ICIMOD identifikuje turismus jako slibnou adaptující se strategii, která

poskytuje horalům alternativní moţnosti. Mnohá horská specifika, která se běţně jeví

jako překáţky (například špatná dostupnost, nedostatečná dopravní infrastruktura, nízké

zapojení do mezinárodního trhu apod.), se v turismu mohou proměnit v ekonomické

příleţitosti.

Vymezování národních parků je často prostředkem, jak zvýšit zájem turistů

o danou oblast. Na jednu stranu, oblast se statutem národního parku přiláká více

cestovatelů a tím podpoří místní ekonomiku. Na druhou stranu, statut národního parku

můţe slouţit také k regulování počtu příchozích za účelem ochrany ekosystémů.

V Nepálu je vymezování národních parků kontroverzní záleţitostí. Místní komunity

35

jsou v oblastech vysokého stupně ochrany omezovány ve svých tradičních činnostech,

například v lovu, ve sběru palivového dříví, v pastvě dobytka atd. Jedním z příkladů je

vymezení Langtang National Park ve východní části Nepálu. Rostoucí počet turistů

a jejich negativní dopad na ekosystémy donutil přistoupit na model ekoturismu. Plán byl

přijat v roce 1994. Zaměřil se zejména na sníţení počtu turistů v parku ale zároveň na

navýšení počtu dní pobytu. Zavedení ekoturistického programu v parku znamenalo pro

horské obyvatelstvo značné limity v činnostech, ale zároveň jim poskytlo zaměstnání

a zlepšilo finanční situaci. Díky tomu místní obyvatelstvo zaujalo vůči národnímu parku

relativně kladný postoj. Nicméně, stále se nepodařilo plně zabránit všem negativním

dopadům turismu. V parku přetrvává problém například s nedostatečným

managementem na lokální úrovni, park je stále velmi závislý na hlavním městě

Káthmándú, dále také problém s nedostatkem palivového dříví a alternativních zdrojů,

lidské aktivity v parku jsou nedostatečně monitorovány, neexistují systematické studie

týkající se dopadu různých aktivit na ţivotní prostředí, přetrvává slabá prevence před

přírodními hazardy, dochází ke konfliktům mezi vedením parku nebo jednotlivé zóny

v parku nejsou dostatečně vymezeny. (Shrestha, 2011)

Případ národního parku Langtang nám potvrzuje, ţe místní lidé získali zaměstnání

a byli zapojeni do projektu. Také se ale potvrzuje problém nedostatečného propojení

místního výrobního trhu s cestovním ruchem, jak zmiňuje organizace ICIMOD (2014).

Langtang National Park je stále závislý na dovozu jídla z Káthmándú nebo z okolních

distriktů, i přesto, ţe v dané lokalitě je dostatečný prostor pro místní výrobu. (Shrestha,

2011) Ekoturismus je nepochybně nadějným řešením chudoby, ale musí ještě

podniknout další kroky k efektivnější aplikaci modelu.

36

Závěr

Tématem této bakalářské práce byla chudoba a její vztah s ţivotním prostředím ve

vysokohorské oblasti v Nepálu. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké jsou ţivotní strategie

lidí ţijících v Himalájích, jakým způsobem se adaptují na specifické přírodní podmínky

a jak se vyrovnávají se svou ţivotní situací. Způsob ţivota lidí v horách se s časem

změnil. Dříve se horské komunity věnovaly především zemědělství, mnohé rodiny ţily

nomádským způsobem ţivota. Ale s rostoucí populací a zvyšujícím se tlakem na

zemědělskou půdu, se horalé usadili a zemědělství začalo být čím dál více doplňováno

jinými činnostmi. V dnešní době je významným fenoménem migrace za prací do niţších

oblastí nebo do sousedních států, odkud mladí muţi finančně své rodiny podporují.

Členové rodin, kteří zůstávají v horách, se nadále věnují zemědělským činnostem, těţbě

přírodních zdrojů a sběru vedlejších lesních produktů, pastvě dobytka apod.

Velkou roli sehrávají také klimatické změny, díky kterým je výskyt přírodních

katastrof častější. Nárůst teploty přináší změny v pravidelnosti sráţek, nebo způsobuje

rozšíření nových rostlinných i ţivočišných druhů, včetně parazitů a bakterií do hor, kde

vytlačují původní rostlinstvo. Na druhou stranu se tak obyvatelstvu hor otevírají nové

moţnosti pro zemědělství.

Další cíl se zabýval otázkou, jakou roli hrají přírodní zdroje v ţivotě

vysokohorských obyvatel. Environmentální zdroje mají nenahraditelný význam v ţivotě

horských komunit. Poskytují obyvatelům materiál k zatápění, stavební materiál a různé

přírodní produkty. Jsou vyuţívány také pro pastvu dobytka, nebo jako podestýlka. Proto

znárodnění lesů a zásah externích těţařských společností do těchto oblastí způsobil

místním komunitám velké problémy. Tradiční pravidla udrţování zdrojů ztratila svůj

význam a udrţitelné vyuţívání krajiny bylo opomíjeno. Po návratu lesní správy do

rukou komunit bylo jiţ aplikováno několik programů, díky kterým se ekosystémy

postupně regenerují.

V průběhu práce jsem došla k závěru, ţe chudoba ve vysokohorských oblastech se

pohybuje v pomyslném začarovaném kruhu. Lidé jsou vysoce závislí na přírodních

zdrojích a jejich úbytek představuje pro obyvatele hor velký problém. K degradaci

přírodních zdrojů ve velké míře přispívají zejména externí společnosti, které

nerespektují udrţitelnost ekosystémů, ale také horské komunity, které environmentální

zdroje intenzivně vyuţívají. To je způsobeno jejich ţivotní situací. Ve vysokohorských

oblastech se obyvatelům nenaskytuje mnoho jiných moţností, a proto jsou nuceni

37

pokračovat v těţbě přírodních zdrojů i přes jejich degradaci. Na základě dosud

aplikovaných programů, které byly více či méně úspěšné, se odborníci shodují, ţe je

třeba respektovat horské komunity a integrovat je do rozvojových projektů. Znalosti

horských komunit, získané na základě dlouholetého pozorování přírody, jsou velmi

cenné, a při jejich aplikaci do projektů mohou pozitivně přispět k rozvoji horských

oblastí.

38

Zdroje

ACHARYA, Surya Prasad, 2005. Developing Medicinal and Aromatic Plant based

Livelihood Options for Traditional Gathering Communities [online]. Government of

Nepal: Ministry of Local Development, [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:

http://www.wupap.gov.np/gallery/53f7bMAPs%20Report.pdf

ANGELSEN, Arild, 1998. Poverty and the Environment: Introduction: The Poverty of

the Environment and the Environment of Poverty [online]. Bergen: CROP, [cit. 2014-

03-16]. ISBN 82-91844-03-8. Dostupné z: http://www.crop.org/viewfile.aspx?id=3

ARNOLD, Michael et. al., 2003. Fuelwood Revisited: What Has Changed in the Last

Decade? [online]. Jakarta: CIFOR Occasional Paper No. 39, [cit. 2014-03-29].

Dostupné z: http://www.cifor.org/publications/pdf_files/OccPapers/OP-39.pdf

BAL BAHADUR, K. C., 2002. Ecotourism in Nepal: A National Overview [online].

Kathmandu: HMGN, cit. 2014-03-23. Dostupné z:

http://www.unep.fr/shared/publications/cdrom/WEBx0139xPA/statmnts/pdfs/kcnepe.P

DF

BEALL, C. M., 2002. Human dimensions of global mountain biodiversity. Mountain

Biodiversity. A global assesment. London, New York: Parthenon Publishing Group, str.

199 - 210, [cit. 2014-04-01].

BELCHER, Brian, RUIZ-PÉREZ, Manuel, ACHDIAWAN, Ramadhani, 2005. Global

patterns and trends in the use and management of commercial NTFPs: Implications for

livelihoods and conservation [online]. In: World Development, Vol. 33, No. 9, Great

Britain: CIFOR, cit. 2014-03-27. Dostupné z: http://ac.els-

cdn.com/S0305750X05000951/1-s2.0-S0305750X05000951-main.pdf?_tid=06c4d9c8-

b5e3-11e3-abb2-

00000aab0f26&acdnat=1395947426_58a5fd33ec210b4db853f12aba8752a4

BHAWANA, K. C., 2009. Mountain Biodiversity: Reason Behind its High Diversity

and its Change with Time online. In: Nepal Journals Online, Káthmándú, cit. 2014-

02-05. DOI: 10.3126/init.v3i0.2501, Dostupné z:

http://www.nepjol.info/index.php/INIT/article/view/2501

BLENCH, Roger, 2001. ‘You can’t go home again’, Pastoralism in the new millenium

online. London: Overseas Development Institute, cit. 2014-03-28. Dostupné z:

39

http://www.odi.org.uk/sites/odi.org.uk/files/odi-assets/publications-opinion-

files/6329.pdf

BUTT, Nathalie, PRICE, Martin F., 2000. Mountain People, Forests, and Trees:

Strategies for Balancing Local Management and Outside Interests online. Synthesis of

an Electronic Conference of the Mountain Forum, 1999, Kathmandu: Mountain Forum,

ICIMOD, [cit. 2014-02-13]. Dostupné z:

http://www.mtnforum.org/sites/default/files/publication/files/mountainpeopleforestsandt

rees.pdf

CBS, 2005. Poverty Trends in Nepal (1995-96 and 2003-04) online. His Majesty`s

Government of Nepal, Kathmandu, cit. 2014-03-15. Dostupné z: http://cbs.gov.np/wp-

content/uploads/2012/Others/Poverty%20Assessment.pdf

CBS, 2012. National Population and Housing Census 2011 (National Report) online.

Kathmandu: National Planning Commission Secretariat, [cit. 2014-02-14]. Dostupné z:

http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/National%20Report.pdf

CBS, 2014. National Population and Housing Census 2011 (National Report) online.

Kathmandu: National Planning Commission Secretariat, [cit. 2014-03-25]. Dostupné z:

http://cbs.gov.np/wp-

content/uploads/2014/01/NPHC2011%20(Tables%20from%20Form-II).pdf

CIA, 2011. The World Factbook: Nepal: People and Society online. [cit. 2014-04-01].

Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/np.html

CIA, 2013. The World Factbook: Nepal: People and Society online. [cit. 2014-03-25].

Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/np.html

CIA, 2014. The World Factbook: Nepal: Geography online. [cit. 2014-03-25].

Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/np.html

CONSERVATION INTERNATIONAL, 2014. The biodiversity hotspots online.

Arlington: Conservation International,cit. 2014-02-07. Dostupné z:

http://www.conservation.org/where/priority_areas/hotspots/Pages/hotspots_main.aspx

DONOVAN, Jason a kol., 2006. The business side of sustainable forest management:

Small and Medium forest enterprise development for poverty reduction online.

40

London: Overseas Development Institute, [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:

http://www.odi.org.uk/sites/odi.org.uk/files/odi-assets/publications-opinion-files/48.pdf

FAO, 2010. Nutrition and Consumer Protection, Nutrition country profiles: Nepal

online. Dostupné z: http://www.fao.org/ag/agn/nutrition/nep_en.stm

FAO, 2014. FAO forestry: Towards a harmonized definition of non-wood forest

products online. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z:

http://www.fao.org/docrep/x2450e/x2450e0d.htm

FECOFUN, 2013. Federation of Community Forestry Users, Nepal: Mission online.

Bhaktapur, [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://fecofun.org.np/mission.php

FERRARI, Aurora, JAFFRIN, Guillemette, SHRESTHA, Sabin Raj, 2007. Access to

financial services in Nepal online. Kathmandu: The World Bank, South Asia Region

[cit. 2014-02-14]. Dostupné z:

http://siteresources.worldbank.org/NEPALEXTN/Resources/publications/415830-

1174327112210/complete.pdf

HMGN/MFSC, 2002. Nepal Biodiversity Strategy online. Nepal: His Majesty’s

Government of Nepal, cit. 2014-02-05. Dostupné z:

https://www.cbd.int/doc/world/np/np-nbsap-01-en.pdf

CHHETRY, Devendra, 2001. Understanding Rural Poverty in Nepal, Asia and Pacific

Forum on Poverty: Reforming Policies and Institutions for Poverty Reduction online.

Manilla: Asian Development Bank. Dostupné z:

http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.197.7039&rep=rep1&type=p

df

ICIMOD, 2014. Mountain Tourism online. cit. 2014-03-23. Dostupné z:

http://www.icimod.org/?q=1252

JODHA, Narpat S., 1992. Rural Common Property Resources: A Missing Dimension of

Development Strategies. World Bank Discussion Paper No. 169. Washington, D. C.:

The World Bank, cit. 2014-02-07. ISBN: 0-8213-2146-3

JODHA, Narpat S., 1998. ‘Reviving the Social System-Ecosystem Links in the

Himalayas.’ In: Linking Social and Ecological Systems: Management Practices and

41

Social Mechanisms for Building Resilience, Cambridge, UK: Cambridge University

Press, cit. 2014-02-07.

JODHA, Narpat S., 2003. Natural Resource Management and Poverty Alleviation in

Mountain Areas: Approaches and Efforts online. ICIMOD. Kathmandu. cit. 2014-03-

25. Dostupné z: http://lib.icimod.org/record/16847/files/JO148.pdf

KADEKODI, Gopal, 2011. Green Economy For Sustainable Mountain Development. A

concept paper for Rio+20 and blond online. Kathmandu, [cit. 2014-03-22]. Dostupné

z: http://www.fao.org/fileadmin/user_upload/suistainability/pdf/icimod-

green_economy_for_sustainable_mountain_development_.pdf

KARAN, Pradyumna. P., 2014. Encyclopædia Britannica: Nepal. The land online.

[cit. 2014-03-25]. Dostupné z:

http://www.britannica.com/EBchecked/topic/409152/Nepal

KHADKA, Sarba Raj, 2012. Unsustainability: Causes and consequences online. In:

Social watch: poverty eradication and gender justice, Montevideo, [cit. 2014-03-16].

Dostupné z: http://www.socialwatch.org/sites/default/files/nepal2012_eng.pdf

KHAN, I., 2013. Enabling poor rural people to overcome poverty in Nepal: Rural

poverty in Nepal online. Rome: IFAD, [cit. 2014-02-14]. Dostupné z:

http://www.ifad.org/operations/projects/regions/pi/factsheets/nepal.pdf

KOLLMAIR, Michael, 2011. Labour Migration: Opportunities and challenges for

mountain livelihoods: Labour Migration in the Himalayas online. In: Sustainable

Mountain Development, No. 59, Kathmandu: ICIMOD, [cit. 2014-03-15]. Dostupné z:

http://lib.icimod.org/record/26969

KÖRNER, Christian, OHSAWA, Masahiko a kol., 2005. Chapter 24: Mountain

Systems [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z:

http://www.maweb.org/documents/document.293.aspx.pdf

LAWSON, B. R. et al., 1998. Organisational Psychology Foundation and Applications,

Oxford and New York: Oxford University Press, [cit. 2014-03-22].

LEDUC, Brigitte, SHRESTHA, Arun, BHATTARAI, Barundhara, 2009. Case Study:

Gender and Climate Change in the Hindu Kush Himalayas of Nepal online. New

42

York: Women`s Environment Development Organization, [cit. 2014-03-29].

Dostupné z: http://www.wedo.org/wp-content/uploads/nepalcasestudy.pdf

LIBRARY OF CONGRESS, 1991a. Nepal: A Country Study: Industry online.

Washington: GPO for the Library of Congress, cit. 2014-03-28. Dostupné z:

http://countrystudies.us/nepal/44.htm

LIBRARY OF CONGRESS, 1991b. A Country Study: Nepal, Health-Care Facilities

online. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://lcweb2.loc.gov/cgi-

bin/query/r?frd/cstdy:@field(DOCID+np0062)

LIBRARY OF CONGRESS, 2005. Country profile: Nepal online. [cit. 2014-03-25].

Dostupné z: http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Nepal.pdf

MINK, Stephen D., 1993. Poverty, Population and the Environment, World Bank

Discussion Papers [online]. Washington D. C.: The World Bank, [cit. 2014-02-13].

Dostupné z: http://www-

wds.worldbank.org/servlet/WDSContentServer/WDSP/IB/1993/02/01/000009265_3970

311122044/Rendered/PDF/multi0page.pdf

MISHRA, Purna Nath, 2002. Conservation of the nature and natural resources in

Nepal: Traditional versus modern approaches and management issues in protected

areas [online]. MAB National Committee, Nepal. Dostupné z:

http://www.sljol.info/index.php/JNSFSL/article/view/3028

MOHP, NEW ERA, and ICF INTERNATIONAL Inc., 2012. Nepal Demographic and

Health Survey 2011 [online]. Kathmandu, Nepal: Ministry of Health and Population,

New ERA, and ICF International, Calverton, Maryland, cit. 2014-03-21. Dostupné z:

http://dhsprogram.com/pubs/pdf/FR257/FR257[13April2012].pdf

MOOKHERJEE, Dilip a kol., 2010. The Environmental Impact of Poverty: Evidence

from Firewood Collection in Rural Nepal [online]. In: Economic Development and

Cultural Change, Vol. 59, No. 1, The University of Chicago Press, [cit. 2014-03-16].

Dostupné z: http://people.bu.edu/dilipm/publications/nepaledccsept083.pdf

OHLER, Frits M. J., 2003. The Impact of Leasehold Forestry on Livelihoods in Nepal

[online]. Québec City: XII World Forestry Congress, [cit. 2014-03-22]. Dostupné z:

http://www.fao.org/docrep/ARTICLE/WFC/XII/0214-C1.HTM

43

PAYNE, Katrina, WARRINGTON, Siobhan, BENNETT, Olivia, 2002. High Stakes:

The future for mountain societies [online]. Report No. 44, London: PANOS, cit. 2014-

02-11. ISBN: 18-7067-057-4.

PETLEY, David N. a kol., 2007. Trends in landslide occurrence in Nepal [online]. In:

Natural Hazards, Vol. 43, Durham: Springer ScienceBusiness Media B. V. 2007, [cit.

2014-03-15].

PRAKASH, S., 1997. Poverty and Envinronment Linkages in Mountains and Uplands:

Reflections on the Poverty Thesis [online]. CREED Working Paper Series No. 12.

London: International Institute of Environment and Development

RAI, S. K. a kol., 2002. Infectious Diseases and Mailnutrition Status in Nepal: An

Overview [online]. In: Malaysian Journal of Nutrition, 8(2), str. 191-200, cit. 2014-03-

21. Dostupné z: http://nutriweb.org.my/publications/mjn008_2/mjn8n2_art6.pdf

RASUL, Golam a kol., 2012. Poverty and Livelihood Impacts of a Medicinal and

Aromatic Plants Project in India and Nepal: An Assessment [online]. In: Mountain

Research and Development, Vol. 32, No. 2, 137 – 148, [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:

http://www.bioone.org/doi/full/10.1659/MRD-JOURNAL-D-11-00112.1

ROSE, Leo E., 2014. Encyclopædia Britannica: Nepal. The economy [online]. [cit.

2014-03-25]. Dostupné z:

http://www.britannica.com/EBchecked/topic/409152/Nepal/23646/Industry-and-trade

SEDDON, David, 2011. Labour Migration: Opportunities and challenges for mountain

livelihoods: Agrarian change and the long-term transformation of the rural livelihoods

in Nepal [online]. In: Sustainable Mountain Development, No. 59, Kathmandu:

ICIMOD, [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://lib.icimod.org/record/26969

SEN, Amartya, 1996. Radical Needs and Moderate Reforms. In: Indian Development:

Selected Regional Perspectives, New Delhi: Oxford University Press, [cit. 2014-02-14].

DOI: 10.1093/acprof:oso/9780198292043.003.0001

SHARMA, Rita, 2012. Impacts on Human Health of Climate and Land Use Change in

the Hindu-Kush-Himalaya Region [online]. In: Mountain Research and Development,

Kathmandu: The Mountain Institute, cit. 2014-03-21. Dostupné z:

http://www.bioone.org/doi/full/10.1659/MRD-JOURNAL-D-12-00068.1

44

SHRESTA, Dhruba Pikha, 1997. Assessment of soil erosion in the nepalese Himalaya,

a case study in Likhu Khola Valley, Middle Mountain Region [online]. In: Land

Husbundry, Vol. 2, No. 1, Enschede: OxfordIBH Publishing Co. Pvt. Ltd., cit. 2014-

03-16. Dostupné z: http://www.itc.nl/personal/shrestha/erosion.pdf

SHRESTHA, Uttam Sagar, 2011. Bio-Diversity Conservation and Eco-Tourism: A

Case study from Langtang National Park [online]. In: The Himalayan Review, Vol. 32,

41 – 54, [cit. 2014-03-30]. Dostupné z:

http://www.nepjol.info/index.php/HR/article/view/4853

SK, Joshi, 2003. Air Pollution in Nepal [online]. In: Kathmandu University Medical

Journal, Vol. 1, No. 4, Issue 4, str. 231-233, Kathmandu, cit. 2014-03-28. Dostupné z:

http://www.kumj.com.np/issue/4/231-232.pdf

SOMANATHAN, E., 1991. Deforestation, Property Rights and Incentives in Central

Himalaya [online]. In: Economic and Political Weekly, Vol. 26, No. 4, 37 - 46 [cit.

2014-02-12]. Dostupné z:

http://www.jstor.org/discover/10.2307/4397242?uid=3737856&uid=2129&uid=2&uid=

70&uid=4&sid=21103493205683

THE MOUNTAIN INSITUTE, 2010. Medicinal & Aromatic Plants (MAPs) Project

(Nepal and India) [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:

http://www.mountain.org/map/medicinal-aromatic-plants

THE WORLD BANK, 2014. International tourism, number of arrivals [online]. cit.

2014-03-23. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.ARVL

TIWARY, Manish., 2005. Marginal farmers, agricultural practices, and rural poverty in

Nepal [online]. Jahrbuch der Österreichischen Gesellschaft für Agrarökonomie, Vol.

12, 123 - 147 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z:

http://oega.boku.ac.at/fileadmin/user_upload/Tagung/2002/02_Tiwary.pdf

TURNER, Rochelle, 2013. TravelTourism: Economic Impact 2013 [online]. Nepal,

London: World TravelTourism Council (WTTC), cit. 2014-03-23. Dostupné z:

http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/nepal2013_2.pdf

UNDP, 2013. Human Development Report 2013: The Rise of the South, Human

Progress in a Diverse World [online]. New York: United Nations Development

Programme, cit. 2014-03-23. Dostupné z:

45

http://www.undp.org/content/dam/undp/library/corporate/HDR/2013GlobalHDR/Englis

h/HDR2013%20Report%20English.pdf

UNEP, 2003. Green Economy: About GEI [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z:

http://www.unep.org/greeneconomy/AboutGEI/WhatisGEI/tabid/29784/Default.aspx

UNEP, 2011. Green Economy: Nepal`s Pathway to a Green Economy [online]. [cit.

2014-03-22]. Dostupné z:

http://www.unep.org/greeneconomy/AdvisoryServices/Nepal/tabid/56332/Default.aspx

UPADHYAYA, Shyam K, 1999. Greening Hills: Seeing the Forest and the Trees, In:

Tough Terrain: Media Reports on Mountain Issues, Kathmandu: Asia Pacific Mountain

Network and PANOS Institute South Asia, [cit. 2014-03-22].

UPADHYAYA, Shyam K, 2010. Upland Poverty in Nepal: the Role of Environment

[online]. Kathmandu: Institute for Integrated Development Studies (IIDS), [cit. 2014-

03-23]. Dostupné z: http://www.iids.org.np/Upland%20Poverty.pdf

VEITH, Claudia, 2011. Why invest in sustainable mountain development? [online].

Rome: FAO, [cit. 2014-03-31]. ISBN: 978-92-5-107012-3. Dostupné z:

http://www.fao.org/docrep/015/i2370e/i2370e.pdf

VUICHARD, Daniel, ZIMMERMANN, Marcus, 1986. The Langmoche Flash-Flood,

Khumbu Himal, Nepal [online]. In: Mountain Research and Development, Vol. 6, No.

1, str. 90 – 94, International Mountain Society, [cit. 2014-03-29]. Dostupné z:

http://www.jstor.org/stable/3673345?seq=1

WCED, 1987. Report of the World Commission on Environment and Development:

Our Common Future [online]. Oxford: Oxford University Press, [cit. 2014-03-16].

ISBN 019282080X. Dostupné z: http://conspect.nl/pdf/Our_Common_Future-

Brundtland_Report_1987.pdf

WEPA, 2013. Nepal: State of Water Resources [online]. Japan: Water Environment

Partnership in Asia, cit. 2014-03-29. Dostupné z: http://www.wepa-

db.net/policies/state/nepal/state.htm

WFP, 2014. Nepal: Overview [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z:

http://www.wfp.org/countries/nepal/overview

WWF, 2013. Music For Relief and WWF Launch Campaign to Bring Biogas-Powered

Cookstoves to Nepal [online]. Washington, DC: World Wildlife Fund, [cit. 2014-03-29].

46

Dostupné z: http://worldwildlife.org/press-releases/music-for-relief-and-wwf-launch-

campaign-to-bring-biogas-powered-cookstoves-to-nepal

YADAV, Nagendra Prasad, 2004. Forest User Groups in Nepal: Impacts on

Community Forest Management and Community Development [online]. Leeds:

University of Leeds, [cit. 2014-03-22]. Dostupné z:

http://www.forestrynepal.org/images/thesis/PhD_NPYadav.pdf