BAKALÁŘSKÁ PRÁCEgeo.fsv.cvut.cz/proj/bp/2014/lukas-haupt-bp-2014.pdf · Fotogrammetrie,...

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PRAHA 2014 Lukáš HAUPT

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE

PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE POST PROCESSING A SPRÁVA DIGITÁLNÍCH SNÍMKŮ V

KONTEXTU POZEMNÍ FOTOGRAMMETRIE

Vedoucí práce: Ing. Jindřich HODAČ, Ph.D. Katedra geomatiky

PRAHA 2014

Lukáš HAUPT

MÍSTO PRO ORIGINÁLNÍ ZADÁNÍ

ABSTRAKT

Cílem této práce bylo nalezení vhodných postupů post processingu pořízených snímků pro po-

zemní fotogrammetrii. Součástí práce je stručný popis použité techniky pro pořízení vzorových

snímků a rovněž popis použitého software, ve kterém jsou veškeré postupy prováděny. V práci

jsou podrobně rozebrány veškeré funkce, které se podílí na kvalitě snímků pro pozemní foto-

grammetrii. U veškerých je brán ohled na jejich důležitost a časovou náročnost. Na závěr je

uveden optimální postup, který je navržen pro dosažení optimálního výstupu z pořízených

snímků.

KLÍČOVÁ SLOVA Fotogrammetrie, doostření, ISO, šum, kontrast, saturace, geometrické zkreslení, chromatická

aberace, vinětace, RAW, JPG.

ABSTRACT The aim of this work was to find suitable post-processing procedures for shots taken for use in

land photogrammetry. Part of the work is a description of the technique, which was used to

capture images of the samples as well as a description of the used software with all available

processes. There were analyzed all functions in detail, which are involved in the quality of the

images used for land photogrammetry. All of them were taken into account their importance

and time consuming. In conclusion, there was designed optimal procedure, which leads to op-

timal output from the captured images.

KEY WORDS Photogrammetry, sharpening, ISO, noise, contrast, saturation, geometric distortion, chromatic

aberration, vignette, RAW, JPG.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že bakalářskou práci s názvem "Post processing a správa digitálních snímků v kontex-tu pozemní fotogrammetrie" jsem vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu a další podkla-dové materiály uvádím v seznamu zdrojů. V Praze dne ……………………….. …………………………………………….. (podpis autora)

PODĚKOVÁNÍ

Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Jindřichovi Hodačovi,

Ph.D. za vedení práce a poskytnuté rady. Také bych chtěl poděkovat Ing. Jiřímu Vidmanovi za

prospěšné konzultace v průběhu zpracování práce. Rovněž bych chtěl poděkovat své rodině a

svým blízkým, za jejich podporu a především důvěru, kterou do mě vkládali během průběhu

celého dosavadního studia.

Obsah

Úvod .............................................................................................................................................. 10

1 Přístrojové vybavení .............................................................................................................. 11

1.1 Digitální zrcadlovky ......................................................................................................... 11

1.1.1 Canon EOS 50D ........................................................................................................ 12

1.2 Objektivy ......................................................................................................................... 12

1.2.1 Canon EF-S 17-55mm f/2.8 IS USM ......................................................................... 13

1.2.2 Canon EF 50mm f/1.8 II ........................................................................................... 14

2 Softwarové nástroje .............................................................................................................. 15

2.1 Použité programy ........................................................................................................... 15

2.1.1 Adobe Photoshop CS5 ............................................................................................. 15

2.1.2 Adobe Lightroom 5.3 ............................................................................................... 17

2.2 Alternativní programy .................................................................................................... 18

2.2.1 Zoner Photo Studio ................................................................................................. 18

2.2.2 Corel AfterShot Pro ................................................................................................. 19

2.2.3 Corel Paint Shop Pro ................................................................................................ 19

2.2.4 GIMP ........................................................................................................................ 20

3 Úvod do problematiky .......................................................................................................... 21

3.1 Optické vady objektivů ................................................................................................... 21

3.1.1 Geometrické zkreslení objektivu ............................................................................. 21

3.1.2 Vinětace ................................................................................................................... 22

3.1.3 Chromatická aberace (barevná vada čoček) ........................................................... 23

3.2 Vady digitálních snímků .................................................................................................. 24

3.2.1 Neostrost digitálních snímků ................................................................................... 24

3.2.2 Digitální šum ............................................................................................................ 25

3.2.3 RAW ......................................................................................................................... 27

3.2.4 JPEG ......................................................................................................................... 28

3.3 Porovnání obou formátů ................................................................................................ 29

4 Správa digitálních snímků ..................................................................................................... 30

4.1 Import snímků ................................................................................................................ 30

4.2 Zálohování snímků .......................................................................................................... 32

4.2.1 CD/DVD .................................................................................................................... 32

4.2.2 Externí disk .............................................................................................................. 32

4.2.3 Webové služby (tzv. cloudy) .................................................................................... 32

4.3 Organizace, třídění a výběr snímků ................................................................................ 33

4.3.1 Třídění snímků ......................................................................................................... 33

4.3.2 Výběr snímků ........................................................................................................... 35

5 Vyvolání snímků z RAWu ...................................................................................................... 37

5.1 Postup v programu Photoshop ....................................................................................... 37

5.1.1 Základní úpravy (basic) ............................................................................................ 40

5.1.2 Tonální křivka (Tone curve) ..................................................................................... 44

5.1.3 Doostření a redukce šumu (Detail) ......................................................................... 46

5.1.4 Uložení nastavení (Presets) ..................................................................................... 50

5.2 Postup v programu Lightroom ........................................................................................ 51

5.2.1 Synchronizace snímků ............................................................................................. 53

5.2.2 Kopírování nastavení úprav ..................................................................................... 54

5.2.3 Oprava vad objektivu při vyvoláni z RAWu ............................................................. 55

5.2.4 Uložení (exportování) snímků ................................................................................. 57

5.3 Srovnání prostředí použitých programů......................................................................... 58

6 Úprava snímků ve formátu JPEG .......................................................................................... 60

6.1 Základní funkce ............................................................................................................... 61

6.1.1 Úrovně (Levels) ........................................................................................................ 62

6.1.2 Jas/Kontrast (Brithness/Contrast) ........................................................................... 62

6.1.3 Expozice (Exposure)................................................................................................. 63

6.2 Korekce optických vad objektivu .................................................................................... 64

6.3 Doostření a redukce šumu.............................................................................................. 65

6.3.1 Doostření (Sharpen) ................................................................................................ 65

6.3.2 Redukce šumu (Reduce noise) ................................................................................ 67

6.4 Pokročilé funkce ............................................................................................................. 68

6.4.1 Metoda světelných masek ...................................................................................... 69

6.4.2 HDR .......................................................................................................................... 70

7 Obrazové formáty ................................................................................................................. 71

7.1 JPEG ................................................................................................................................ 71

7.2 RAW ................................................................................................................................ 71

7.3 TIFF .................................................................................................................................. 72

7.4 GIF ................................................................................................................................... 72

7.5 PNG ................................................................................................................................. 72

7.6 BMP................................................................................................................................. 72

7.7 Porovnání obrazových formátů ...................................................................................... 73

8 Metodický návod ................................................................................................................... 74

8.1 Pořízení snímku............................................................................................................... 74

8.2 Import a správa digitálních snímků ................................................................................ 75

8.3 Post processingu digitálních snímků .............................................................................. 75

8.3.1 Vyvolání z RAWu ..................................................................................................... 75

8.3.2 Úpravy snímků pořízených ve formátu JPEG .......................................................... 76

8.4 Výsledné uložení snímku ................................................................................................ 77

Závěr .............................................................................................................................................. 78

Použité zdroje ............................................................................................................................... 79

Seznam použitých zkratek ............................................................................................................ 80

Seznam obrázků ............................................................................................................................ 81

Seznam tabulek............................................................................................................................. 84

Seznam příloh ............................................................................................................................... 85

A Digitální médium (DVD) ........................................................................................................ 86

ČVUT FSv Praha Úvod

- 10 -

Úvod

Cílem této bakalářské práce je přiblížit správu a post processing digitálních snímků v rámci po-

zemní fotogrammetrie. Tímto rozumíme seznámení se se všemi kroky post processingu, při-

čemž důraz bude kladen hlavně na ty části, které se týkají technické fotogrammetrie. Výsled-

kem práce pak má být metodický návod, který by se měl dodržet pro získání co nejlepšího vý-

stupu z pořízených snímků. Tento postup bude zaznamenán i v digitální podobě na přiloženém

DVD.

Práce obsahuje 8 kapitol, ve kterých je popsána použitá fototechnika a použitý software.

Další částí je úvod do problematiky digitálních snímků a jejich vady. Hlavní částí práce je pak

kompletní proces vyvolání snímků s popisem veškerých možností a jejich následné uložení ve

vhodném formátu.

K pořízení veškerých snímků byla použita vlastní fototechnika od firmy Canon. Použitý

software je pak od společnosti Adobe. Byl vybrán na základě nejlepších hodnocení a rovněž

nejkvalitnějších obrazových výstupů. V mé práci jsou rovněž uvedeny alternativní programy z

důvodu vyšších pořizovacích cen použitých programů.

Největší část práce je pak věnována samotné práci s digitálními snímky. Důraz je kladen na

použití v technické fotografii, která se používá právě u pozemní fotogrammetrie. Veškeré funk-

ce a postupy byly demonstrovány na ukázkových snímcích. Tyto snímky jsou součástí textu ba-

kalářské práce a jsou rovněž obsaženy v plném rozlišení na přiloženém DVD.

Následně bude navržen optimální postup, který by se měl dodržet při pořizování, práci a

následném zpracování digitálních snímků. Tento postup je pak shrnut v samostatné kapitole a

rovněž je nahrán v podobě videa na přiložené DVD.

ČVUT FSv Praha 1 Přístrojové vybavení

- 11 -

1 Přístrojové vybavení

V této kapitole je popsáno vybavení, které bylo použito pro pořízení veškerých testovacích a

ukázkových snímků, které jsou součástí této bakalářské práce. Konkrétně se jedná o digitální

zrcadlovku od firmy Canon a objektivy od stejné společnosti.

1.1 Digitální zrcadlovky

Digitální zrcadlovka je obdobou klasické s tím rozdílem, že místo klasického filmu je použito

digitálního snímače. Nejčastěji se používá CCD nebo CMOS senzor. Často se můžeme setkat s

označením DSLR (Digital Single-Lens Reflex) nebo zkráceně SLR (Single-Lens Reflex). Součástí

konstrukce je pentaprizmatický hranol (u levnějších variant nahrazen soustavou malých zrcá-

tek), který odráží světlo z objektivu přímo do hledáčku – výsledkem toho je, že v hledáčku vidí-

me přesně totéž, co skutečně fotíme. Součástí DSLR je pak sklopné zrcátko, které umožňuje

použití pouze jednoho objektivu jak pro hledáček, tak pro snímač. Světlo po sklopení zrcátka

neprochází do hledáčku, ale přímo na digitální snímač, před kterým je umístěna elektronicky

ovládaná závěrka. Obrázek 1.1 znázorňuje jednotlivé prvky u DSLR.

Obr. 1.1: řez digitální jednookou zrcadlovkou (zdroj: [5])


- 12 -

1.1.1 Canon EOS 50D

Canon EOS 50D je nástupcem úspěšného modelu 40D. Jedná se o polo-profesionální jednookou

digitální zrcadlovku. Tělo je vyrobeno z hořčíkové slitiny, která zaručuje vysokou odolnost vůči

externím vlivům, včetně stékající vody. O záznam snímků se stará digitální CMOS snímač o roz-

měrech 22,3 x 14,9 mm. Jedná se tedy o APS-C čip, proto je nutné počítat s crop factorem, který

je u firmy Canon 1,6. Touto hodnotou je potřeba přenásobit použitou ohniskovou vzdálenost

objektivu k získání jejího ekvivalentu na kinofilmu. Rozlišení senzoru je 15,1 Mpx o rozlišení

4752 x 3168. Citlivost snímače jde nastavit v rozmezí (50 – 12 200). K ostření je možno použít 9

ostřících bodů. Veškeré pořízené snímky se ukládají na CF karty a to ve formátu RAW nebo

JPEG.

Obr. 1.2: Canon EOS 50D (zdroj: [2])

1.2 Objektivy

Objektiv je čočka nebo soustava čoček, vytvářející opticky změněný obraz, který se obvykle ješ-

tě dále zpracovává (záznamem, okulárem apod.). Používá se například ve fotoaparátu k sou-

středění světla na senzor nebo na film. Součástí každého objektivu je clona, která reguluje tok

světla a tím nám umožňuje pracovat s hloubkou ostrosti. V dnešní době používá většina fotoa-

parátů elektronicky ovládanou clonu. Dříve se nastavovala přímo na těle objektivu pomocí clo-

nového kroužku.


- 13 -

Objektivy lze obecně zařadit do mnoha kategorií dle jejich vlastností. Nejzákladnější dělení

je dle jejich konstrukce. Známe dva typy objektivů – objektivy s pevnou a proměnnou ohnisko-

vou vzdáleností. Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností (tzv. monofokální) jsou většinou

kvalitnější, co se týče obrazové kvality – skla jsou navržena jen pro jednu ohniskovou vzdále-

nost. Výhodou objektivů s proměnnou ohniskovou vzdáleností (tzv. zoom) je jejich flexibilní

použití – místo tří kroků vpřed jednoduše nastavíme zoomovacím prstencem delší ohniskovou

vzdálenost. Jak již bylo zmíněno – proměnné ohnisko s sebou nese nevýhody v podobě větší

konstrukce a horší zobrazovací kvality.

Dalším důležitým dělení je na základě světelnosti objektivů. Světelnost může být u objekti-

vů konstantní - nemění se s měnící ohniskovou vzdáleností nebo proměnná. Objektivy pak dě-

líme na světelné – clona < 2.8 - a ostatní – clona > 2.8.

Důležité rozdělení je na základě ohniskové vzdálenosti. Objektivy dělíme na – rybí oka (fish

eye), širokoúhlé, normální (základní), teleobjektivy.

K pořízení snímků byl použit jak zoomový objektiv kvůli většímu rozsahu ohnisek. Tak pev-

ný objektiv pro získání co nejlepších výsledků, co se obrazové kvality týče.

1.2.1 Canon EF-S 17-55mm f/2.8 IS USM

Je zástupce základních objektivů s proměnlivým ohniskem pro zrcadlovky typu APS-C (s menším

snímačem). Jedná se o velice kvalitní objektiv s konstantní světelností 2,8 v celém rozsahu zoo-

mu. Ohnisková vzdálenost je 17 až 55 mm (ekv. kinofilmu 27 až 88 mm). Zorný úhel je 48° až

15°40'. Minimální zaostřovací vzdálenost objektivu je 0,35. To umožňuje maximální zvětšení

0,17x. Objektiv disponuje 3 krokovým stabilizátorem obrazu pro udržení snímků s kratším expo-

zičním časem.

"Objektiv poskytuje vynikající kvalitu obrazu v celém rozsahu zoomu, a to díky asférickým

prvkům objektivu a nízkému rozptylu UD (ultra-low dispersion). Inovovaná optika, která zajišťu-

je maximální ostrost v celém záběru. Přední a zadní členy jsou opatřeny fluorovou vrstvou. Kru-

hová clona se 9 lamelami poskytuje krásné rozostření." [1]


- 14 -

Obr. 1.3: Canon EF-S 17-55 f/2.8 IS USM (zdroj: [4])

1.2.2 Canon EF 50mm f/1.8 II

Jak již bylo zmíněno, tento objektiv jsem záměrně použil, kvůli výborným výsledkům na ohnisku

50 mm (ekv. kinofilmu 80 mm). kterých je dosaženo díky monofokální konstrukci objektivu.

Dalším důvodem je světelnost, která je v celém rozsahu 1,8. Minimální zaostřovací vzdálenost je

0,45 m, což nám poskytuje 0,17x zvětšení.

"Díky Gaussově optice je zajištěno ostré vykreslení od minimální distance až po nekonečno.

Standardní objektiv vyznačující se skvělou kvalitou a přenosností. Dva prvky čočky s vysokým

indexem lomu a nová Gaussova optika eliminují astigmatismus. Kvalitní a ostré zobrazení získá-

te i při krátkých časech závěrky a odcloněném objektivu." [1]

Obr. 1.4: Canon EF 50 f/1.8 II (zdroj: [3])

ČVUT FSv Praha 2 Softwarové nástroje

- 15 -

2 Softwarové nástroje

Softwarové nástroje jsou nedílnou součástí post processingu a správy digitálních snímků. Svým

způsobem nám nahrazují temné komory z éry filmové fotografie, která je v dnešní době nahra-

zena fotografií digitální. Kapitola je rozdělena na dvě části – jednak programy, které byly zvole-

ny jako nejvhodnější pro úpravu a správu snímků. V druhé části jsou stručně uvedeny ostatní

softwarové alternativy, včetně uvedení výhod a nevýhod.

2.1 Použité programy

Tento software jsem volil na základě zkušeností s prací v digitální fotografii. Jedná se o progra-

my, které nám dovolují dostat maximum z pořízených snímků. Zároveň nám velice usnadňují

práci při třídění a zálohování snímků. Během testování aplikací od jiných výrobců se rovněž uká-

zala menší náročnost na výkon počítače. Mezi jejich hlavní nevýhody pak patří vyšší pořizovací

náklady.

2.1.1 Adobe Photoshop CS5

Tento program patří mezi špičku, co se týče editace digitálních snímků. Nabízí nepřeberné

množství nástrojů. Mezi hlavní výhody z fotogrammetrického hlediska určitě patří rozsáhlá da-

tabáze kalibračních dat pro objektivy od většiny výrobců. Photoshop umí na základě těchto dat

velice přesně odstranit distorzi objektivu. Odpadá tím nutnost výpočtu vlastních kalibračních

dat.

Dalším důvodem, který mě o tomto programu přesvědčil, byla skutečnost, že společnost

Adobe vlastní jako jediná algoritmy pro převod fotek z RAWu (více v následující kapitole) přímo

od výrobců fotoaparátů. Ostatní software používá své vlastní algoritmy, které mohou v mno-

hých případech vést ke ztrátě výsledné kvality, což je v případě technické fotografie naprosto

nežádoucí.

"Kvalitní a profesionální bitmapový grafický editor vhodný pro laiky i odborníky. Photoshop

se postupem času stal světovým standardem pro editaci grafiky v nejvyšší kvalitě. Adobe Pho-

toshop CS5 je ideálním nástrojem pro tvorbu fotografií." [6]


- 16 -

Obr. 2.1: Pracovní prostředí programu Adobe Photoshop CS5 (zdroj: autor)

Hlavní výhody programu:

Plná podpora 16-bitových obrazů

Oprava snímků na základě dostupných kalibračních dat

Dobře optimalizovaná práce ve vrstvách

Podpora a průběžná aktualizace RAW formát všech výrobců digitálních fotoaparátů

Nabídka ukládání v nejrůznějších formátech (JPEG, TIFF, PNG, …)

Menší softwarová náročnost

Tvorba akcí – výrazné urychlení pracovních postupů

Jak již bylo řečeno, hlavní nevýhodou tohoto programu jsou vyšší pořizovací náklady, které

v současné době činní 18 500,- Kč. Další možností je si software půjčovat – společnost Adobe

nabízí měsíční licenci za 400,- Kč včetně licence na Adobe Lightroom.


- 17 -

2.1.2 Adobe Lightroom 5.3

Dalším použitým programem je Adobe Lightroom ve verzi 5.3. Oba programy jsou spolu velice

dobře provázány. Obecně platí, že Photoshop je výborný program pro složitější úpravu jednotli-

vých snímků, kdežto Lightroom slouží jako digitální knihovna snímků umožňující rychle a snadné

zálohování, třídění, vybírání, označování a především operace s větším množstvím pořízených

snímků, které lze naráz upravovat. Oba nástroje pak slouží jako RAW konvertory.

"Profesionální nástroj nejen pro profesionály, určený pro zpracování, publikování a správu

fotografií. Adobe Photoshop Lightroom může posloužit i pro organizaci vašich fotografií a nabízí

nepřeberné množství výtečných vlastností na špičkové úrovni." [6]

Obr. 2.2: Pracovní prostředí programu Adobe Lightroom 5.3 (zdroj: autor)

Hlavní výhody programu:

Výborně zvládnutý import snímků včetně tvorby galerie

Masové operace se snímky – možnost synchronizace úprav u více snímků

Možnost nastavení rychlých akcí a tzv. pressetů

Podpora a průběžná aktualizace RAW formát všech výrobců digitálních fotoaparátů

Oprava snímků na základě dostupných kalibračních dat

Podpora metadat pro rychlejší vyhledávání

Finanční dostupnost programu (licence stojí aktuálně 3 300,- Kč)


- 18 -

2.2 Alternativní programy

Jak již bylo zmíněno, na trhu je mnoho programů, které nabízí podobnou alternativu vybranému

softwaru. Každý program má své určité výhody a nevýhody a nedá se jednoznačně vybrat nej-

lepší z nich. Každý uživatel si nalezne to, co mu nejlépe vyhovuje. Mezi největší výhodu všech

uvedených programů je nižší pořizovací cena.

2.2.1 Zoner Photo Studio

Jedná se o obdobu programu Adobe Lightroom – slouží tedy převážně ke správě digitálních

snímků. Hlavní výhodou je cena, která je v současné době 1 499,- Kč. Mezi další výhody patří

určitě přítomnost editoru pro ztrátové formáty i RAW nebo GPU akcelerace, rychlé vyhledávání

dle EXIF informací, hromadné úpravy a jiné. Jedinou nevýhodou z mého pohledu bylo horší

ovládání a větší softwarová náročnost.

Obr. 2.3: Pracovní prostředí Zoner Photo Studio 15 (zdroj: [7])


- 19 -

2.2.2 Corel AfterShot Pro

Další alternativní programu pro správu snímků je Corel AfterShot Pro. Je to nástroj primárně na

zpracování RAWů i komprimovaných formátů, ovšem nabízí také pohodlnou správu, dávkové

operace, mnoho různých pluginů, sdílení snímků s širokou uživatelskou komunitou a další. Pro

mnohé uživatele může být tak výhodou, že pracuje s adresáři. Prostředí programu je velice po-

dobné programu Lightroom. Cena softwaru je 1 499,- Kč.

Obr. 2.4: Pracovní prostředí Corel AfterShot Pro (zdroj: [7])

2.2.3 Corel Paint Shop Pro

Alternativou k nejrozšířenějšímu Photoshopu je právě Corel Paint Shop pro. Jedná se o profesi-

onální program s výbornými výsledky a přesto s intuitivním ovládáním. Velkou nevýhodou toho-

to programu jsou vyšší hardwarové nároky na PC. Rovněž bohužel používá horší algoritmy pro

konverzi snímků z RAW formátu a nemožnost opravit optické vady objektivu na základě databá-

ze kalibračních údajů. Pořizovací cena je v současné době 1 266,- Kč.


- 20 -

Obr. 2.5: Pracovní prostředí Corel Paint Shop Pro (zdroj: [7])

2.2.4 GIMP

Jedná se o freewarový program, který rozhodně nalezne své uplatnění. Bohužel je zde nevýho-

dou absence práce s RAW soubory a z toho vyplívající nemožnost opravy vad objektivu. I přesto,

s ním ale zvládnete řadu detailních úprav, které jsou často dostupné až v placených aplikacích, a

to napříč platformami.

Obr. 2.6: Pracovní prostředí programu GIMP (zdroj: autor)

ČVUT FSv Praha 3 Úvod do problematiky

- 21 -

3 Úvod do problematiky

Tato kapitola je zaměřena na seznámení s vadami objektivů, mezi které patří distorze objektivu,

jeho vinětace nebo barevná aberace. V další části budou probrány vady samotných digitálních

snímků – neostrost a digitální šum. Hlavní část kapitoly se pak věnuje samotnému pořizování

snímků a rozdíl mezi formáty RAW a JPEG.

3.1 Optické vady objektivů

Každý objektiv má své optické vady, způsobené jeho konstrukcí. V této práci se budeme zabývat

pouze třemi – z mého pohledu nejdůležitějšími pro technické účely fotogrammetrie. Jsou to, jak

již bylo řečeno, geometrické zkreslení (distorze) objektivu, vinětace a barevná aberace. Veškeré

tyto vady se dají softwarově eliminovat.

3.1.1 Geometrické zkreslení objektivu

"Geometrické zkreslení obrazu se projevuje buď zakřivením obrazu do koule (soudek, barrel),

nebo prohnutím obrazu (poduška, pincushion). Zkreslení obrazu je typické pro širokoúhlé objek-

tivy, pro zoom objektivy nebo pro objektivy delších ohnisek. Vada je dobře viditelná tam, kde

jsou na snímku vidět výrazné a rovné čáry blízko okraje (rám, okna, horizont atd.)" [6]

Obr. 3.1: Schéma zkreslení obrazu (zdroj: [6])


- 22 -

U snímků pro digitální fotogrammetrii se s největší pravděpodobností setkáme právě se

soudkovitým zkreslením a to z důvodu použití právě kratších ohnisek (širokoúhlých objektivů).

Touto vadou rovněž trpí více zoomové objektivy než pevná ohniska – u nich se tuto vadu snaží

výrobci objektivů více korigovat. Na obrázku 3.2 je vidět patrné soudkové zkreslení – použité

ohnisko 17 mm (27 mm ekv. kinofilmu). Ze snímku je patrné, že míra zkreslení roste ke krajům

snímku.

Obr. 3.2: Znázornění soudkového zkreslení (Zdroj: autor)

Tomuto jevu se dá tedy předejít především použitím pevných skel v rozsahu ohnisek okolo

50 mm, kde hodnoty dosahují nejmenších hodnot. Další možné řešení je toto zkreslení odstranit

během post processingu na základě kalibračních údajů daného objektivu. Tyto údaje se dají zjis-

tit buď z databáze výrobců objektivů, nebo určením pomocí laboratorní kalibrace. Podrobný

postup odstranění bude uveden v kapitole 6.

3.1.2 Vinětace

"Vinětace je vada optických soustav, projevující se nižším jasem na okrajích zobrazovaného ob-

razu. Nejčastěji je tato vada zmiňována v souvislosti s objektivy optických přístrojů." [8]

Vinětace se v jisté míře vyskytuje u každého objektivu a mizí s rostoucí clonou. Největší mí-

ra vinětace je tedy vždy při otevřené cloně (minimální hodnota clonového čísla).


- 23 -

Příčin tohoto jevu je více:

pohltivost materiálu čoček – "paprsky na okraji snímku musejí projít větší tloušťkou optické-

ho materiálu, proto dojde k pohlcení většího množství světla." [8]

clonící konstrukce – "paprsky, dopadající pod větším úhlem mohou být zastíněny neprů-

hlednými částmi konstrukce. Příkladem může být protisluneční clona nebo vysoký okraj fil-

tru u širokoúhlých fotografických objektivů. Paprsky pod velkými úhly jsou pak okrajem ob-

jektivu zastíněny, což se projeví vinětací." [8]

Vinětace se rovněž dá odstranit ve většině dostupných aplikací. A to buď manuálně pomocí

jezdců, nebo stejně jako geometrické zkreslení na základě kalibračních dat daného objektivu.

Na obrázku 3.3 je patrný jev vinětace v krajích snímků. Jev je vyznačen šipkami.

Obr. 3.3: Schéma vinětace objektivu (zdroj: autor)

3.1.3 Chromatická aberace (barevná vada čoček)

" Chromatická aberace (též chromatická vada) je barevná vada čočky, i složitější optické sousta-

vy čoček (např. objektivu), způsobená závislostí ohniskové vzdálenosti čoček na vlnové délce

světla. Fyzikální podstatou tohoto jevu je závislosti indexu lomu u všech průhledných látek na

vlnové délce. Čočky pak lámou světlo každé barvy jinak (záření dlouhovlnné, tedy červené, nej-

méně, krátkovlnné, tedy fialové, nejvíce), což se na snímku projeví jako barevné lemování os-

trých přechodů mezi světlem a stínem." [9]


- 24 -

Jak je patrné z obrázku 3.4, chromatická aberace se projevuje především na kontrastních

hranách na přechodech mezi tmavými a světlými částmi snímku. V dnešní době není problém

aberaci odstranit pomocí nejrůznějšího softwaru. Většina z nich nabízí i spolehlivé automatické

odstranění.

Obr. 3.4: Ukázka chromatické aberace (zdroj: autor)

3.2 Vady digitálních snímků

Stejně tak jako snímky z analogových fotoaparátů, trpí i ty digitální různými vadami. Mezi hlavní

vady snímků patří celková neostrost snímků a digitální šum. Obě tyto vady výrazně ovlivňují

kvalitu výstupu fotogrammetrických snímků. Každou z těchto vad lze opravit, ale vždy na úkor

té druhé. Např. pokud doostříme snímek, roste nám na snímku šum a naopak, když budeme

šum redukovat, přicházíme o velkou část ostrosti. Proto je důležité při post processingu hlídat

nežádoucí vlivy a najít rovnovážnou hodnotu.

3.2.1 Neostrost digitálních snímků

Neostrost snímků může vzniknout vinou horší optické kvality objektivu, který není schopen vy-

kreslit rozlišení čipu, pohybem snímače (fotoaparátu) během expozice snímku, špatným zao-

střením daného objektu nebo malou hloubkou ostrosti – v případě, že je focený objekt více čle-

nitý a některé části jsou již mimo rovinu zaostření. Na ostrost má vliv i nastavené ISO během

snímání.


- 25 -

Neostrým snímkům je tedy potřeba předcházet již během jejich pořizování – používat časy,

které se dají udržet během expozice, správně ostřit, používat větší clonová čísla (cca 8 - 11) a

vyvarovat se nastavování příliš vysoké hodnoty ISO. Nutno říci, že většina pořízených snímků

bude potřeba lehce doostřit – pokud se o to již nepostaral samotný fotoaparát (při focení ve

formátu JPEG).

Neostrost nemusí být na první pohled patrná – zjistíme jí až při větším přiblížení. Dobře je

to vidět na obrázku 3.5. To je také důvod, proč je v každém programu u nastavování doostření

k dispozici 100% náhled, na kterém jsou již vidět nedostatky, které by mohly vést ke snížení

přesnosti výsledných prací ve fotogrammetrii.

Obr. 3.5: Ukázka neostrosti digitálního snímku (zdroj: autor)

3.2.2 Digitální šum

" Obecně se jako šum označují náhodné, nepředvídatelné a nežádoucí signály nebo změny sig-

nálů, které zakrývají požadované informace. V konkrétním případě digitální fotografie se jedná

o nežádoucí změny snímaného obrazu. Zašuměná fotografie pak vypadá jako zrnitá, tečkovaná

nebo pokrytá nevzhlednými barevnými body." [10]


- 26 -

Při použití snímků pro účely fotogrammetrie je digitální šum velice nežádoucí. Například při

tvorbě mračna bodů metodou optické korelace vytváří šum velice špatné výsledky. Šumu se u

digitálních snímků nedá zbavit. Můžeme jej ale minimalizovat správnou expozicí snímků a na-

stavováním hodnoty citlivosti (ISO) na co nejmenší hodnotu. V žádném případě nepořizovat

snímky s automatickým nastavováním této hodnoty. Na obrázku 3.6 vidíme rostoucí množství

digitální šumu právě v závislosti na nastavené citlivosti.

Obr. 3.6: Znázornění digitálního šumu v závislosti na citlivosti (zdroj: autor)

Samozřejmě také záleží na použitém fotoaparátu – novější a větší digitální snímače (senzo-

ry) mají úroveň šumu znatelně vyšší. Je například veliký rozdíl mezi APS-C a FULL FRAME sníma-

čem. Digitální šum se dá do jisté míry ze snímků odstranit. Celý postup je podrobně probrán v

kapitolách 5 a 6. Bohužel, jak již bylo řečeno, redukce šumu způsobuje ztrátu ostrosti snímku.

Výběr formátu pro pořízení snímků

Každý dnešní lepší fotoaparát – ať již digitální zrcadlovka, digitální kompakt nebo mobilní

telefon nabízí pro uložení pořízených snímků dva hlavní formáty – RAW a JPEG. RAW je surový

formát, digitální podoba analogového filmu a jedná se o bezztrátový formát, kdežto JPEG pod-

léhá kompresi a při dalších úpravách při post processingu se ztrácí kvalita snímku. Tato část bu-

de tedy věnována porovnání obou formátů.


- 27 -

3.2.3 RAW

"Obecně řečeno obrazový RAW formát obsahuje (rozuměj je uloženo na kartě) jen minimálně

zpracovaná data ze senzoru. Název byl vytvořen z anglického slova raw (vyslovováno ró) zna-

menající surový, neupravený, hrubý. Je však dnes v Čechách zcela běžné vyslovovat toto slovo

klasicky „raw“. RAW je často nazýván digitálním negativem, i když s negativním typem obrazu

nemá nic společného. Název vznikl jen z podobnosti, že RAW formát je třeba ze surových dat v

počítači také „vyvolat“, podobně jako se musí chemicky vyvolat klasický filmový negativ. Proto

se také často hovoří o vyvolání RAWu, což ale znamená výpočet obrazu v PC. RAW formát není

jen doménou fotoaparátů, ale nabízí ho i některé scannery, které jsou schopné také poskytnout

surová data a nechat jejich zpracování až na uživateli u PC." [11]

Výhodou tohoto formátu je jeho rozmanitost během jeho úprav v PC. Fotoaparát zazna-

menává pouze hrubá digitální data, která viděl v tu danou chvíli snímač. Nejsou zde přidány

žádné hodnoty oproti formátu JPEG – jako jsou vyvážení bílé, není zde definován bílý bod, při-

dán kontrast, snímek není doostřený. Veškeré tyto akce se poté mohou udělat s rozvahou doma

bez ztráty kvality digitálního snímku. Není tedy během focení potřeba nastavovat vyvážení bílé,

nebo mít správnou expozici.

Hlavní výhody formátu RAW:

Možnost následných úprav bez ztráty kvality snímku.

Máme plnou kontrolu nad úpravami – doostření, kontrast, saturace – vše jinak dělá auto-

maticky fotoaparát.

Můžeme se ke snímku kdykoliv vrátit – veškeré úpravy se ukládají do zvláštního souboru a

originál zůstává nepozměněn.

Špatnou expozici lze následně opravit v rozmezí ± 3 EV.

Není potřeba během focení řešit vyvážení bílé, které se může během pořizování většího

množství snímku téhož objektu měnit.

Hlavní nevýhodou tohoto formátu je veliká rozmanitost jeho typů na základě výrobců foto-

aparátů. Téměř každý výrobce používá svůj formát včetně jiných algoritmů pro převod. Tyto

formáty jsou přehledně uvedeny v tabulce 3.1. Určitě také stojí za zmínku, že firma Adobe vyvi-

nula univerzální RAW formát – DNG – bohužel většina výrobců ho zatím odmítá.


- 28 -

Další výraznou nevýhodou je větší objem uchovávaných dat, kde je rozdíl mezi RAW a JPEG

mnohdy víc než dvojnásobný v neprospěch RAW.

Tab. 3.1: Přehled používaných formátů dle výrobců

3.2.4 JPEG

"Formát je optimalizovaný pro maximální zmenšení velikosti souborů. Jeho základní vlastností

je ztráta informace při ukládání. Zjednodušeně to funguje tak, že obraz je rozložen do dlaždic o

velikosti 8×8 obrazových bodů. Místo uložení všech bodů pak stačí uložit vzorovou dlaždici a na

kterých místech obrazu se nachází. Míra komprese určuje, jak moc se mohou dlaždice lišit, aby

se daly prohlásit za stejné." [12]

Jak již bylo zmíněno, JPEG patří mezi ztrátové formy ukládání digitální snímku. Díky tomu

není moc vhodný pro technickou fotografii – účely fotogrammetrie. Zde potřebujeme dosáh-

nout za každých okolností co nejlepších možných výsledků. Jeho hlavní výhodou je rychlost po-

řízení snímků – základní úpravy (doostření, vyvážení bílé, kontrast, saturaci) za nás udělá fotoa-

parát a tak není třeba snímek dál upravovat. Do jisté míry se tyto úpravy dají nastavit. Na ob-

rázku 3.7 je například nastavení úprav ve formátu JPEG na 1.1.1.

Obr. 3.7: Nastavení úprav JPEG Canon EOS 50D (zdroj: autor)

Fuji Canon Kodak Minolta Nikon Olympus

.raf .crw .cr2 .tif; .kdc; .dcr .mrw .nef .orf

Pentax Sony Sigma Adobe Mamiya Panasonic

.ptx; .pef .arw; .srf; .sr2 .x3f .dng .mef; .mos .raw


- 29 -

3.3 Porovnání obou formátů

Je tedy vidět, že pro účely fotogrammetrie je nejlepší používat formát RAW, který nám dává

daleko více možností a kvalitu kterou potřebujeme. V dnešní době podporuje tento formát

opravdu většina kvalitnějších fotoaparátů. Formát RAW používají dokonce již některé lepší fo-

tomobily – například smartphone Nokia 1020. Oba formáty jsou na závěr porovnány přehledně

v tabulce 3.2.

RAW JPEG

Následné úpravy bez ztráty kvality + -

Rychlost získání výsledných snímků - +

Zpětná úprava nesprávné expozice + -

Zpětná úprava vyvážení bílé + -

Datová náročnost - +

Potřeba specializovaného software - +

Kontrola a eliminace přepalů a podpalů + -

Plná kontrola nad výsledným snímkem + -

Možnost kdykoliv znovu použít originální snímek + -

Tab. 3.2: Porovnání výhod a nevýhod obou formátů

ČVUT FSv Praha 4 Správa digitálních snímků

- 30 -

4 Správa digitálních snímků

Správa digitálních snímků je nedílná součást přípravných prací ve fotogrammetrii, stejně tak

jako při práci s fotografiemi. Mezi nejdůležitější části po pořízení snímku patří, import snímku

do počítače, záloha snímků na úložiště, třídění snímků, výběr finálních snímků a následný post

processing a jejich uložení. Tato kapitola se bude především zabývat prvními čtyřmi částmi.

Veškeré tyto operace budou prováděny v programu Lightroom, jak již bylo zmíněno v úvodu.

Veškeré postupy jsou velice obdobné i v uvedených alternativních programech.

4.1 Import snímků

První co je se s pořízenými snímky potřeba udělat je, přenést je z fotoaparátu do počítače.

Možnosti jsou dvě a to, připojit fotoaparát pomocí kabelu, nebo použít čtečku paměťových ka-

ret. Následně je potřeba zapnout program Lightroom a v hlavní záložce Knihovna (Library) klik-

nout na tlačítko import. Poté se spustí nové okno s kompletním nastavením importu dat. Pro-

gram si pamatuje i snímky, které již byly importovány – tyto jsou zobrazeny šedě, jak je vidět na

Obr. 4.1.

Kompletní popis prostředí importu snímků do knihovny:

(čísla popisků korespondují s obrázkem 4.1)

1. Výběr zdroje, odkud se budou snímky importovat – v tomto případě byl jako zdroj použit

fotoaparát připojený k počítači pomocí datového kabelu. V případě, že by snímky byly na

paměťové kartě a vloženy do čtečky, našli bychom zde mezi zařízeními toto úložiště a foto-

grafie by byly importovány z tohoto místa.

2. V okně se snímky jsou šedé fotografie ty, které byly již dříve importovány.

3. V této části lze vybírat snímky, které budou předmětem importu. V levém horním rohu kaž-

dé fotografie je možnost vyškrtnutí ze seznamu.

4. Klasický stromový adresář kde vybíráme místo uložení. Pokud místo neměníme, zůstává

nastaveno stejně, jako během předchozího importu.

5. Zde volíme třídění snímků do podsložek – na výběr máme buď jednu podsložku, nebo sním-

ky třídit na základě dat, přičemž je k dispozici několik tvarů.

6. Horní lišta nabízí uložení ve formátu DNG (Adobe RAW formát), kopírování, přesunutí nebo

pouze přidání do knihovny.


- 31 -

Obr. 4.1: Okno import v programu Lightroom (zdroj: autor)

Po stisknutí klávesy import, se okno zavře a snímky se začnou kopírovat na zvolené místo a

přidávat do knihovny. V levém horním rohu je zobrazen stav kopírování a v hlavním okně se

zobrazují náhledy fotografií, které jsou již hotovy. Průběh je vidět na obrázku 4.2.

Obr. 4.2: Průběh importu snímků v programu Adobe Lightroom (zdroj: autor)


- 32 -

4.2 Zálohování snímků

Součástí uchování snímků (dat) je jejich nedílnou součástí i záloha. Je hned několik způsobů, jak

lze o data přijít – může jít o technické selhání počítače nebo pevného disku, jejich odcizení, ne-

bo prosté smazání snímků chybou autora. Další zásadou je mít více záloh – obecně platí, že čím

jsou dané snímky důležitější, tím víckrát by měli být zálohovány. Ne zřídka kdy se stává, že i zá-

loha může selhat. Možností zálohování v dnešní době je několik. Veškeré možnosti jsou zde

proto uvedeny.

4.2.1 CD/DVD

Jedná se asi o nejdostupnější možností pro uchování dat. Bohužel v dnešní době se již tolik ne-

používají a to hned z několika důvodů. Mezi hlavní patří nízká trvanlivost těchto médií (rychle

podléhají zkáze) a malá kapacita uložených dat, která je 700 Mb v případě CD a 4,7 Gb u DVD.

Tyto hodnoty jsou v dnešní době již nedostačující – snímky z digitálních zrcadlovek ve formátu

RAW mají mnohdy velikost i okolo 40 Mb.

4.2.2 Externí disk

Externí disk je nejrozšířenější variantou. Jsou cenově dostupné a mají pro kapacitu 100 Gb dat.

Další výhodou je, že jsou relativně levné a snadno přenositelné. Nespornou výhodou je pak

možnost nastavení automatického zálohování, které například u DVD nepřichází v úvahu. Pro

představu na disk o kapacitě 500 GB lze nahrát přibližně 20 000 snímků ve formátu RAW (v po-

taz brána přibližná velikost jednoho snímku 25 Mb.

4.2.3 Webové služby (tzv. cloudy)

Poslední dobou se rozvíjí online zálohovací služby. Veškerá data jsou uložena na vzdálených

serverech a pomocí speciálních aplikací máte přístup ke svým datům z jakéhokoliv místa, kde

máte přístup k internetu. Tyto služby podporují i jiné zařízení. Kromě počítače to můžou být

mobilní telefony nebo tablety. Mezi nejznámější patří například Dropbox. Mezi další patří napří-

klad Google Cloud Storage. Hlavní nevýhodou je bezpečnost uložených dat, jelikož jsou přístup-

né na internetu a mohou se stát terčem útoku pirátů. Další nevýhodou je rychlost zálohování

dat, která závisí na rychlosti internetového připojení.

http://www.dropbox.com/

https://cloud.google.com/products/cloud-storage/?gclid=CLyk97TXnr4CFagEwwodwZcAKw


- 33 -

4.3 Organizace, třídění a výběr snímků

Důležitou součástí práce se snímky je jejich třídění do určitých skupin. Třídění slouží především

k pozdějšímu vyhledávání snímků starších dat. Důvodem je velké množství fotografií, které by

bez roztřídění nebylo přehledné. V další části bude popsán systém výběru snímků, které jsou

vhodné pro následující zpracování.

4.3.1 Třídění snímků

V programu Lightroom máme k dispozici hned několik nástrojů, které nám umožňují přehledné

rozdělení do skupin. Fotografie lze třídit na základě klíčových slov (keywords), metadat nebo

atributů. Jeden snímek může mít samozřejmě více značek – například označíme si focení z urči-

tého dne a z tohoto výběru vybereme finální snímky k úpravě.

První možností třídění je na základě text – klíčových slov, které jsou typické pro snímek. Ja-

ko text se dá použít cokoliv – např.: fotogrammetrie, osobní foto, bakalářská práce, a jiné. Podle

tohoto textu se dají fotografie následně snadno vyhledat. Na obrázku 4.3 je znázorněno okno se

seznamem klíčových slov (1), lišta sloužící k vyhledávání na základě textu (2) a okno pro jejich

editaci (3).

Obr. 4.3: Znázornění třídění dle klíčových slov v programu Lightroom (zdroj: autor)


- 34 -

Další možností jak roztřídit snímky je na základě jejich atributů. Každý snímek lze označit

barvou (červená, žlutá, zelená, modrá a fialová), počtem hvězdiček (rating) a vlaječkou (flag).

Každý snímek může mít více atributů různého druhu. Na obrázku 4.4 je vidět celé okno třídění

dle atributů – vyhledávací lišta (1), hodnocení počtem hvězdiček (2), označení vlaječkou (3) a

třídění na základě barev (4). Jistě není nutnosti používat všechny 3 typy, ale každý uživatel si

jistě vybere ten, který mu bude více vyhovovat.

Obr. 4.4: Znázornění třídění dle atributů snímků v programu Lightroom (zdroj: autor)

Poslední typ třídění je na základě metadat snímků. Metadata jsou strukturovaná data o da-

tech. U digitálních snímků jsou nazývány EXIF informace a každý digitální fotoaparát je ukládá

automaticky ke každému snímku. Obsahují informace o typu fotoaparátu, hodnotě ISO, času

pořízení a další. Na obrázku 4.5 je vidět ukázka vyhledávání dle metadat.

Obr. 4.5: Ukázka vyhledávání dle metadat (zdroj: autor)


- 35 -

4.3.2 Výběr snímků

Poslední část této kapitoly je věnována samotnému výběru snímků, které budeme nadále upra-

vovat, protože nemá smysl pracovat s každou pořízenou fotografii, ale jen s těmi dobrými. Pro-

to první, co je nutné udělat, je snímky v knihovně programu Lightroom prohlédnout a zkontro-

lovat. To znamená zkontrolovat kompozici – jestli je celý objekt našeho zájmu na snímku, expo-

zici – jestli je snímek dobře exponován, ostrost – zdali je snímek dobře zaostřený a celý objekt je

v rovině hloubky ostrosti, digitální šum – zkontrolovat míru použitelnosti snímku z hlediska

úrovně šumu.

K výběru snímků můžeme v programu Lightroom a jemu podobným použít více nástrojů –

většina z nich byla uvedena v předchozí části této kapitoly. Dalším nástrojem je tvorba tzv. ko-

lekcí. Jedná se o virtuální složky v knihovně, kam můžeme přidávat snímky dle námi zvolených

kritérií. Nová kolekce se vytváří v záložce Knihovna (library, 1) pod nabídkou Nová kolekce (New

Collection, 2) nebo klávesovou zkratkou Ctrl + N. Následně se nám objeví dialogové okno (3),

kde vybíráme název této kolekce a po kliknutí se na tlačítko Vytvořit (Create) se nám vytvoří a

umístí v levé liště (4). Do této složky pak lze přidávat označením požadovaných snímků a ná-

sledným kliknutím pravým tlačítkem myši na vytvořenou kolekci a zvolením nabídky Přidat vy-

brané fotografie do této kolekce (Add selected photos to this collection, 5). Vše je znázorněno

na obrázku 4.6, kterému odpovídají čísla v závorkách.

Obr. 4.6: Tvorba a práce s kolekcemi v programu Lightroom (zdroj: autor)


- 36 -

Dalším možným postupem je tvoření tzv. Rychlé kolekce (Quick Collection+). Veškeré takto

označené snímky se nám ukládají do dočasného katalogu, odkud s nimi můžeme nadále praco-

vat. Pro přesunutí do této knihovny stačí na snímek kliknout pravým tlačítkem myši a kliknout

na položku Přidat do rychlé kolekce (Add to Quick Collection) nebo kliknout na tlačítko v pravém

horním rohu každého snímku, jak je vidět na obrázku 4.7.

Obr. 4.7: Přídání snímku do Quick Collection (zdroj: autor)

Veškeré takto označené snímky nalezneme v záložce Rychlá kolekce (Quick Collection+, 1).

Po rozkliknutí se nám objeví pouze vybrané snímky (2), se kterými můžeme nadále pracovat.

Vše je podrobně znázorněno na obrázku 4.8. Po upravení těchto snímků, lze tento katalog vy-

mazat a opětovně používat.

Obr. 4.8: Výsledné vybrané snímky (zdroj: autor)

ČVUT FSv Praha 5 Vyvolání snímků z RAWu

- 37 -

5 Vyvolání snímků z RAWu

Jak již bylo řečeno, z důvodu požadavku na co nejlepší kvalitu pořízených snímků, je téměř vždy

nutné pro účely fotogrammetrie pořizovat snímky ve formátu RAW. Vyvolání z RAWu je v dneš-

ní době bráno jako nedílná součást post processingu. V této kapitole proto bude podrobně

popsán postup vyvolání snímků a to dvěma způsoby. První část bude ukázána v programu Pho-

toshop - zaměřena bude spíše na samotné funkce a úpravy jednotlivých snímků. Druhá část se

bude věnovat postupu vyvolání v programu Lightroom, kde bude brán důraz především na ope-

race s větším množstvím pořízených snímků a cílem bude zjednodušit a hlavně zrychlit tento

postup. V závěru kapitoly pak bude srovnáno uživatelské prostředí obou programů.

Za předpokladu, že máme snímky z fotoaparátu ve formátu RAW, musíme je následně "vy-

volat", abychom s nimi mohli nadále pracovat. Formát RAW se dá označit za obdobu fotografic-

kého filmu v digitální době a softwarové nástroje pak za temnou komoru, na které záleží, jak

bude výsledný snímek vypadat a jaká bude jeho koncová kvalita. Bez tohoto procesu si nemů-

žeme pořízené snímky ani prohlédnout. Je zde nutnost použití specializovaného software, ja-

kým jsou konvertory nebo komplexnější programy pro práci s digitálními snímky.

Samozřejmě je nutné ještě na začátku zmínit, že pro konverzi snímků z formátu RAW jsou

nutné algoritmy přímo od výrobce fotografické techniky, které nevedou ke ztrátě kvality. V sou-

časné době vlastní tyto algoritmy již zmínění výrobci fototechniky a rovněž právě firma Adobe,

která je používá v obou použitých programech – Lightroom a Photoshop. Konvertory se tedy

dělí na 2 základní skupiny – konvertory samotného výrobce (Canon Digital Photo Professional,

Nikon Capture, a další), které jsou většinou součástí balení fotoaparátu na CD nebo DVD a kon-

vertory obecné (Adobe Camera Raw (součástí programu Photoshop), Adobe Lightroom, Zoner

Photo Studio, a jiné), které jsou součástí programů pro práci s fotografiemi.

5.1 Postup v programu Photoshop

Jak již bylo řečeno, postup konverze bude uveden ve dvou částech a to v ohledu na množství

upravovaných snímků. První část bude tedy provedena v programu Adobe Camera Raw, což je

aplikace, která je součástí právě programu Photoshop. Tento postup je použitelný převážně

tehdy, když chceme upravit menší množství snímků, se kterými chceme nadále pracovat v pro-

středí Photoshopu. Nebereme v potaz tedy časovou náročnost a dbáme především na co

nejkvalitnější obrazový výstup.


- 38 -

Snímky otevřeme z prostředí programu Photoshop přes nabídku Open. Můžeme otevírat

snímky po jednom, nebo pracovat s větším množstvím, které není teoreticky nijak omezeno.

Prakticky se ale setkáme s tím, že je potřeba dostatečně velké volné místo na disku C:/ vašeho

počítače. Z tohoto důvodu je lepší, v případě většího množství snímků použít program Lightro-

om, který je k tomu lépe přizpůsoben. Po otevření snímku / snímků se otevře nové okno s ná-

stroji konvertoru. Tyto nástroje jsou popsány na obrázku.

Kompletní popis prostředí aplikace Adobe Camera Raw:


1. Okno s otevřenými snímky. Zde můžeme vybírat snímky, se kterými aktuálně pracujeme.

Můžeme označit samozřejmě i víc snímků a provádět veškeré úpravy naráz. Rovněž zde na-

jdeme tlačítko Synchronizovat (Synchronize), které slouží k synchronizaci vybraných snímků

na základě již upraveného.

2. Panel nástrojů – lupa, nástroj vyvážení bílé, bodové kapátko, nástroj pro lokální úpravy,

ořez, rovnání horizontu, nástroje pro odstraňování bodových nečistot a redukce červených

očí, štětec pro lokální úpravy, přechodový filtr, nastavení aplikace a otočení snímku vlevo a

vpravo. Nutno říci, že v technické fotografii využijeme pouze nástroj pro vyvážení bílé a lu-

pu. Ostatní nástroje jsou vhodné spíše pro kreativní fotografii.

3. Hlavní okno aplikace, kde je zobrazen aktuální snímek.

4. Histogram aktuálního snímku – v levém rohu můžeme zapnout označení podpalů (podexpo-

novaných částí snímku) a v pravém rohu označení přepalů (přeexponované části snímku).

5. Jednotlivé záložky nástrojů. Nástroje, které jsou důležité pro použití ve fotogrammetrii, bu-

dou detailně popsány v následujících podkapitolách. Nejdůležitější záložky jsou – Basic (prá-

ce se základními vlastnostmi snímku), Tone curve (práce s kontrastem), Detail (doostřední a

redukce digitálního šumu) a Presets (slouží k výběru uložených nastavení a jejich opětovné-

mu použití jedním kliknutím)

6. Ve spodní liště pak můžeme snímek otevřít v hlavním okně programu Photoshop tlačítkem

Open Image nebo pouze uložit nastavení do *.xmp textového souboru tlačítkem Done.


- 39 -

Obr. 5.1: Pracovní prostředí aplikace Adobe Camera Raw (zdroj: autor)

Jak již bylo zmíněno výše, Adobe Camera Raw nám dává možnost synchronizovat provede-

né úpravy na snímcích. Možnosti jsou dvě – během úprav mám označené větší množství foto-

grafií a úpravy se provádí na všech najednou nebo pomocí tlačítka synchronize. To v praxi fun-

guje tak, že upravíme pouze jeden snímek a po dokončení úprav označíme fotografie, které

chceme upravit se stejným nastavení a klikneme na tlačítko synchronize. Následně se objeví

dialogové okno nastavení pro hodnoty, které chceme použit na další snímky. Dialogové okno je

zobrazeno na obrázku 5.2.

Obr. 5.2: Dialogové okno nastavení synchronizace (zdroj: autor)


- 40 -

5.1.1 Základní úpravy (basic)

Tento panel je nejdůležitější součástí při konverzi snímků z formátu RAW. Obsahuje veškeré

základní funkce, které jsou potřeba pro úpravu snímku. Mezi nejdůležitější funkce z hlediska

technické fotografie jsou – vyvážení bílé (white balance), expozice (exposure), oživení světlých

tónů (recovery) a kontrast (contrast) a Naopak hodnota černé (blacks), jas (brightness), digitální

blesk (fill light), jasnost (clarity), živost (vibrance) a nasycení (saturation) své opodstatnění ve

fotogrammetrii spíše nemají. Proto budou pouze zmíněny až na konci této části.

5.1.1.1 Vyvážení bílé (White balance)

Vyvážení bílé je pojem, který se zavedl spolu s digitální fotografií. Jedná se o úkon, který má za

úkol vyvážit barvy tak, aby byly co nejpodobnější obrazu, který vnímá lidské oko. Každý světelný

zdroj má totiž svou hodnotu teploty světla. Zatímco lidské oko se dokáže změnám osvětlení

relativně přizpůsobit, snímací čip fotoaparátu již nikoliv. V tabulce 5.1 vidíme hodnoty různých

světelných podmínek v kelvinech.

Žárovka Zářivka Slunečno Pod mrakem Blesk Stín

3200 4000 5200 6000 6000 7000

Tab. 5.1: Tabulka přibližných hodnot barevné teploty světla

Vyvážení můžeme nastavit již během focení přímo ve fotoaparátu (obrázek 5.3) nebo právě

během vyvolání z RAWu, což je s ohledem na přesnost výsledku samozřejmě lepší. Je důležité

rovněž zmínit, že vyvážení bílé nemá vliv na přesnost fotogrammetrických prací, u kterých nám

jde především o geometrii snímku (průseková metoda, stereofotogrammetrie), ale má vliv tam,

kde jde i o obrazovou kvalitu snímku – např. jednosnímková metoda, tvorba ortofota nebo ob-

razová korelace.

Obr. 5.3: Ukázka nastavení vyvážení bílé na Canonu EOS 50D (zdroj: autor)


- 41 -

V aplikaci Adobe Camera Raw máme tři možnosti, jak nastavit vyvážení bílé. První je pomo-

cí přednastavených tepelných hodnot (obrázek 5.4 vlevo). Druhá možnost je nastavení vyvážení

bílé pomocí jezdců teplota (temperature) – určuje tepelnou hodnotu v kelvinech a nádech (tint)

– určuje barevný nádech, jak je vidět na obrázku 5.4 vpravo.

Obr. 5.4: Ukázka nastavení vyvážení bílé v aplikaci Adobe Camera Raw (zdroj: autor)

Poslední možností je použití nástroje vyvážení bílé ( ). Tento nástroj funguje automa-

ticky – po kliknutí na homogenní šedou plochu – stačí na zkušebním snímku vyfotit tzv. šedou

desku, u níž jsou známy hodnoty v RGB – např. R = 180, G = 180 a B = 180. Tato deska bude mít

na snímku hodnoty jiné – nebudou odpovídat šedé barvě, ale bude mít jistý nádech. Po použití

se nástroje se tyto hodnoty srovnají a snímek je vyvážený. Na obrázku 5.5 vidíme příklad snímku

s referenční šedou deskou (kartou) a různé druhy vyvážení bílé.

Obr. 5.5: Ukázka různých teplot vyvážení bílé(zdroj: autor)


- 42 -

5.1.1.2 Expozice (Exposure)

Expozicí rozumíme vystavení senzoru fotoaparátu světlu z fotografované scény. Množství světla

na snímku, se udává v jednotkách EV. Expoziční stupeň, se mění s délkou expozice a relativní

velikostí otvoru (clony) objektivu, kterým světlo prochází. Pro snímek je důležité, aby byl správ-

ně exponovaný – nesmí být podexponovaný nebo přeexponovaný. S expozicí snímku rovněž

souvisí i jeho histogram. Závislost histogramu na expozici snímku je dobře vidět na obrázku 5.6.

Cílem úprav expozice je dostat výsledný, dobře exponovaný snímek, který neobsahuje přepaly

nebo podpaly, které by nám mohly přinést komplikace ve fotogrammetrickém zpracování.

Obr. 5.6: Závislost histogramu na expozici snímku (zdroj: autor)

RAW konvertory nám v dnešní době umožňují zpětné nastavení expozice bez ztráty kvality

(bez přidání digitální šumu) a to v rozmezí – 3 EV až 3 EV. Samozřejmě je nejlepší mít správnou

expozici již na pořízeném snímku – ušetříme si tím čas strávený úpravami. V aplikaci Adobe Ca-

mera Raw sem nastavuje expozice pomocí táhla s nadpisem Expozice (Exposure) nebo vepsáním

číselné hodnoty. Samozřejmostí je současná změna histogramu.

5.1.1.3 Oživení jasných tónů (Recovery)

Funkce oživení jasných tónů je nástroj pro odstranění přepalů ze snímků – míst, kde není žádná

viditelná kresba. Nastavuje se pomocí posuvníku s názvem Recovery nebo pomocí číselného

zadávání v rozmezí 0 – 100. Na obrázku 5.7 je vidět efekt této funkce. Pro dosažení viditelnější-

ho efektu je zapnuté zobrazení přepalů – na obrázku červenou barvou.


- 43 -

Obr. 5.7: Názorná ukázka funkce obnova jasných tónů (zdroj: autor)

Tato funkce může být dobře použitelná pro odstranění přeexponovaných míst na snímku,

jakými můžou být více osvětlené části fasády, které by jinak neobsahovaly na snímku žádnou

kresbu, vodní plochy nebo všeobecně plochy s větší odrazivostí světla – např. odrazné štítky pro

vlícovací body a jiné.

5.1.1.4 Kontrast (Contrast)

Další dostupnou funkcí je úprava kontrastu snímku. U digitálních snímků existují dva spolu sou-

visející protipóly – dynamický rozsah snímku a právě jeho kontrast. Obecně platí, že čím menší

kontrast, tím získáme větší dynamický rozsah a naopak. U vyšších hodnot kontrastu pak přichá-

zíme o detaily v tmavších odstínech, které se nám slévají. Bohužel oboje na snímku 100% mít

nejde. Řešením je alespoň z menší části právě RAW formát, kde lze danou scénu upravit na zá-

kladě účelu použití. Kontrast se v Adobe Camera Raw upravuje opět posuvníkem nebo číselnou

hodnotou v rozmezí -50 – 100. Na obrázku 5.8 je opět znázorněn efekt kontrastu na snímek s

krokem 50. Úprava kontrastu záleží spíše na subjektivním názoru každého. Z mého pohledu je

ideální mez v rozsahu hodnot 15 – 35.

Obr. 5.8: Ukázka přidání kontrastu do snímku (zdroj: autor)


- 44 -

5.1.1.5 Ostatní nástroje

Na závěr zde budou zmíněny krátce ostatní funkce, které nemají své opodstatnění v technické

fotografii – tedy pro použití v kontextu pozemní digitální fotogrammetrie. Jejich uplatnění na-

jdeme především ve všední / umělecké fotografii, kde nám pomůžou dosáhnout subjektivně

lepších výsledků.

Černý bod (Blacks) obecně říká, kde má histogram vlevo začít. To znamená, že pokud na-

stavíme bod třeba na hodnotu 5, všechny pixely s jasem 1 – 5 se přenastaví na hodnotu nula a

promění se v černou. Výsledkem je vyšší kontrast snímku a slití tmavé plochy.

Jas (Brightness) je velice podobný úpravě expozice s tím rozdílem, že expozice posouvá celý

histogram ve směru působení a úprava jasu mění jeho tvar.

Digitální blesk (Fill light) funguje podobně jako obnova jasných tónů (recovery) s tím rozdí-

lem, že obnovuje kresbu ve tmavých částech snímku.

Jasnost (Clarity) zvyšuje lokální kontrast snímků podobně jako funkce kontrast s tím rozdí-

lem, že lépe zachovává svetlé a tmavé tóny.

Živost (vibrance) a nasycení (saturation) jsou sobě velmi podobné funkce. Živost zvyšuje in-

tenzitu všech barev ve snímku, oproti tomu nasycení vybírá pouze barvy, které jsou mdlé.

5.1.2 Tonální křivka (Tone curve)

Pomocí křivek můžeme zvýšit kontrast nevýrazných snímků nebo zesvětlit tmavé partie, aniž

bychom ztratili kresbu. To samé naopak platí pro světlé partie. Svým způsobem nám křivky na-

hrazují funkce obnova světlých tónů (recovery) a digitální blesk (fill light). Při práci s křivkami lze

měnit rozložení jasů ve fotografii beze ztráty kresby či detailů. Je tedy čistě na nás, jestli použi-

jeme přímo předdefinované funkce nebo použijeme k totožným úpravám právě tonální křivku.

Nutno říci, že v aplikaci Adobe Camera Raw jsou na výběr dva způsoby úpravy tonální křiv-

ky – pomocí parametrů (kdy nastavujeme hodnoty do tabulek nebo pomocí posuvníků a křivka

se podle nich tvaruje) nebo pomocí bodové křivky (sám osobně používám tuto variantu – křivka

se tvoří pomocí bodů přímo na ní).

S tonální křivkou známe dva druhy práce. První z nich se nazývá úprava typu gamma a spo-

čívá v přidání jednoho bodu a prohnutím směrem nahoru nebo dolů od původní křivky. Výsled-

kem je úprava jasu snímku – zesvětlení nebo ztmavení, jak je vidět na obrázku 5.9. Nutno ještě

říci, že tyto úpravy se většinou provádějí volbou Jas uvedenou v předchozí části.


- 45 -

Obr. 5.9: Úprava jasu pomocí tonální křivky (zdroj: autor)

Druhý typ využití tonální křivky je regulace kontrastu. Obecně platí, že prohnutí křivky v

dolní části dolů a v horní části nahoru (tvar "S") zvýší kontrast snímku. Toho je docíleno tím, že

se tmavá místa ztmaví a světla zesvětlí – tím je dosaženo vyššího kontrastu. V případě opačného

prohnutí se kontrast zmenší. Vše je patrné na obrázku 5.10.

Obr. 5.10: Tonální křivka a kontrast I (zdroj: autor)


- 46 -

Rovněž je zde možnost pouze zesvětlit tmavá místa a nahradit tak efekt digitálního blesku

(fill light) nebo ztmavit světlá místa a nahradit tak funkci obnova světlých tónů (recovery). Vše je

opět znázorněno na obrázku 5.11.

Obr. 5.11: Tonální křivka a kontrast II (zdroj: autor)

Veškeré předešlé demonstrace jsou samozřejmě trochu přehnané – z důvodu aby byl efekt

více vidět a byla jasná představa, jak tonální křivka vlastně funguje. Stejně jako u nastavení kon-

trastu nelze pevně říci, které nastavení je nejlepší. Dobré je, vyzkoušet si co nejvíce variant a

vybrat tu, která se vám zdá nejlepší nebo místo křivek použít funkce, které ji do jisté míry na-

hrazují a z mého pohledu jsou i lehčí na používání.

5.1.3 Doostření a redukce šumu (Detail)

Na tomto panelu najdeme dvě velice zajímavé funkce a těm jsou Doostření (Sharpening) a Re-

dukce digitálního šumu (Noise reduction). Obě funkce jsou vesměs velice složité matematické

funkce, které je potřeba provádět až jako konečnou úpravu snímku. Proto je nutné si na začátku

úprav říci, zdali budeme s vyvolaným snímkem dále pracovat nebo ho bude brát již jako finální.

Pokud je brán jako již finální, je dobré použít tyto dvě funkce již v konvertoru. Pokud s ním bu-

deme nadále pracovat, měly by se obě úpravy uplatnit až po všech dalších krocích post proces-

singu (například úprava geometrického zkreslení, odstranění aberace, vinětace a jiné). Proto je

doporučeno tyto funkce ponechat na nulových hodnotách.


- 47 -

5.1.3.1 Doostření (Sharpening)

"Každý snímek produkovaný digitálním senzorem musí být doostřen. Doostření je nutný mate-

matický proces vedoucí k subjektivně pěkným fotografiím, jeho příliš silné či nevhodné nasta-

vení může však obraz výrazně degradovat." [11]

Rovněž je nutné říci, jaký je rozdíl mezi doostřením a optickým zaostřením objektivu. Op-

tickým zaostřením rozumíme takovou polohu čoček použité objektivu, že se na senzoru vykreslí

ostře hrany hlavního předmětu snímku. Doostření je naopak následné softwarové nalezení

těchto hran a zvýšení kontrastu na těchto hranách. Následné doostření nám rovněž neopraví

špatné zaostření – proto musí být kladena veliká důležitost na ostření již během focení.

Samotné nastavení doostření je pak v aplikaci Adobe Camera Raw relativně jednodušší, než

u složitějších softwarů jako jsou Photoshop, Gimp a jiné, které slouží primárně pro úpravu

snímků. Na obrázku 5.12 vidíme panel s nastavením doostření – Množství (1, Amount), Poloměr

(2, Radius), Detail (3, Detail) a Maskování (4, Masking).

Obr. 5.12: Panel nastavení doostření (zdroj: autor)

Jezdcem Množství (Amount) nastavíme množství doostření snímku v procentech v rozsahu

0 – 150 %. Míra nastavení může být u každého snímku jiná – u dobře zaostřeného snímku poří-

zeného kvalitním objektivem lze nastavit hodnoty v rozmezí 15 – 35 %. Vyšší hodnoty pak mů-

žou snímek spíše poškodit – nárůst digitálního šumu a poškození kresby. Na obrázku 5.13 mů-

žeme vidět efekt doostření s krokem 50 %. Na obrázku jsou vidět 100 % výřezy snímku. Nasta-

vení rovněž záleží na jezdci Detail (Detail), který nám doostřuje navíc ještě detaily snímku. V

tomto případě byla použita hodnota 25 % a v praxi doporučuji používat hodnoty v rozmezí prá-

vě 0 – 25 % - při vyšších hodnotách je již ve větší míře postižena kresba snímku. Dalším nastave-

ním je Poloměr (Radius), který nám určuje poloměr doostření na kontrastních hranách které se

doostřují. Ideální hodnota se může měnit na základě snímku. Doporučuji nastavovat v rozmezí 1

– 1,5 pixelu (v ukázkovém případu byla použita hodnota 1 pixel). Posledním nastavením je Mas-


- 48 -

kování (Masking), které své opodstatnění najde spíše v kreativní fotografii, kde je potřeba

doostřovat pouze hlavní body zájmu – pro použití ve fotogrammetrii by tedy toto nastavení

mělo být na hodnotě 0 %.

Obr. 5.13: Názorná ukázka množství doostření na snímku (zdroj: autor)

5.1.3.2 Redukce digitálního šumu (Noise reduction)

"Šum jsou pixely v obraze, které mají zcela náhodnou barvu a jas. Jejich barva a jas tedy nijak

nesouvisí s obsahem scény a proto obsah snímku znehodnocují. Jsou tedy nežádoucí - zvyšují

sice obsah obrazové informace, ale neužitečným a nežádoucím způsobem. Důkazem o tom ne-

chť je fakt, že JPEG soubor obsahující šum je větší, než tentýž JPEG snímek bez šumu." [11]

V digitální fotografii známe dva druhy – jasový (luminační) a barevný (chromatický) šum.

Každý se odstraňuje při vyvolání jiným způsobem a každý má své nástroje. Na obrázku 5.14 jsou

vidět nástroje pro odstranění digitálního šumu. V panelu je obsažena základní funkce Svítivost

(1, Luminance), která odstraňuje právě jasový šum. Součástí jsou i podnabídky Detaily svítivosti

(2, Luminance Detail) a Kontrast svítivosti (3, Luminance Contrast), které se aktivují při nenulové

hodnotě svítivosti. Další funkcí je pak Barva (4, Color) pro odstranění barevného šumu. Má rov-

něž podnabídku Detail barvy (5, Color Detail).

Obr. 5.14: Panel nastavení redukce šumu (zdroj: autor)


- 49 -

Barevný (chromatický) šum vzniká jako následek použití větší citlivosti ISO během pořizo-

vání snímku, při zesvětlování tmavých partií snímku během post processingu nebo vinou men-

šího snímače použitého fotoaparátu. V každém případě na snímcích působí rušivým dojmem a

může také ve velké míře ovlivnit výsledek fotogrammetrický prací – například u obrazové Kore-

lace. To platí rovněž i pro šum jasový.

Jak již bylo řečeno, tento druh digitálního šumu se odstraňuje pomocí jezdce Barva (Color)

v rozmezí 0 – 100. Během práce je dobré pracovat se 100 % přiblížením snímku – efekt redukce

šumu je pak více vidět je více vidět a lze tak snáze dosáhnout lepšího výsledku. Jezdcem Detail

barvy (Color detail) nastavujeme míru redukce v detailech. Tuto hodnotu doporučuji implicitně

nechat na hodnotě 50. U redukce šumu se nedá bohužel stanovit ideální míra nastavení – efekt

je potřeba vyzkoušet u každého snímku – z důvodu různého množství barevného šumu na kaž-

dém snímku. Ideální je tedy vyzkoušet různá nastavení a sám posoudit, které je pro daný sní-

mek (soubor snímků) nejvhodnější. Na obrázku 5.15 je vidět efekt redukce chromatického šumu

s krokem 50. Můžeme si rovnou všimnout, že rozdíl mezi krokem 50 a 100 je již minimální – je

zde pouze patrný pokles nasycení všech barev.

Obr. 5.15: Redukce barevného (chromatického) šumu (zdroj: autor)

Druhým druhem digitálního šumu je tedy šum jasový (luminační). Na snímcích se projevuje

zrnitostí, někdy až kropenatostí obrazu. Redukce šumu probíhá matematicky - Gaussovým rozo-

střením pixelů snímku, čím že zrno odstraňuje. Nutno zopakovat, že tato redukce vede ke znač-

né ztrátě ostrosti snímku. Přemíra této redukce může vést k tzv. "přežehlení" - digitální snímek

bude spíše připomínat olejomalbu.


- 50 -

Pro odstranění v aplikaci Adobe Camera Raw slouží jezdec Světlost (Luminance) v rozmezí

hodnot 0 – 100. Jak již bylo řečeno, příliš vysoké hodnoty mohou vést k významné ztrátě ostros-

ti – pro toto zachování detailů slouží jezdce Detaily svítivosti (Luminance Detail) a Kontrast svíti-

vosti (Luminance Contrast). Tyto funkce vetknou snímku výraznější stínování a vrátí tak ztracené

detaily. Při nastavení větších hodnot se ale může opět objevit zrnitost, proto je potřeba výsled-

né nastavení zkoušet a najít tak co nejlepší výsledek – co nejmenší zrnitost při největším množ-

ství zachovaných detailů. Na obrázku 5.16 je vidět efekt redukce jasového šumu s krokem na-

stavení 50. Aby na ukázkových snímcích nepůsobil i barevný (chromatický) šum, byl potlačen

hodnotou 30. U všech snímků byla nastavena hodnota zachování detailů na 50.

Obr. 5.16: Redukce jasového (luminačního) šumu (zdroj: autor)

5.1.4 Uložení nastavení (Presets)

Výbornou vlastností Adobe Camera Raw je možnost uložení nastavení. To znamená, že když

upravíme nastavení pro vyvolání nějakého snímku a máme další jemu podobné, tak si můžeme

uložit toto nastavení a jedním kliknutím provést veškeré úpravy na dalších snímcích. Platí to

hlavně za předpokladu, že oba snímky jsou si sobě podobné.

Ukládat se samozřejmě nemusí veškeré nastavení – v dialogovém okně vytvoření nového

nastavení jsou zaškrtávací políčka, kde se vybírá, která nastavení se mají uložit a která ne. Na

obrázku 5.11 je vidět prostředí nastavených postupů. 1 – vytvoření nového nastavení, 2 - sma-

zání nastavení, 3 – okno s uloženými nastaveními (kliknutím se aktivují na daný snímek) a 4 -

dialogové okno s výběrem konkrétních nastavení.


- 51 -

Obr. 5.17: Nastavení presetů v Adobe Camer Raw (zdroj: autor)

5.2 Postup v programu Lightroom

Tato část kapitoly bude tedy věnována vyvolání snímků z formátu RAW. Důraz je kladen přede-

vším na operace s větším množství snímků. Hned na začátku je potřeba říct, že aplikace Adobe

kamera Raw a právě Lightroom mají stejné jádro a veškeré výsledky úprav provedené v obou

programech budou tedy naprosto totožné. Proto v této části kapitoly již nebudou podrobně

probrány jednotlivé funkce, ale pouze prostředí programu a doporučený postup při zpracování

snímků. Prostředí obou programů pak bude shrnuto v podkapitole 5.3.

Velkou výhodou Lightroomu oproti Adobe Camera Raw je práce přímo s knihovnou snímků.

Veškeré fotografie vidíme ve velkých náhledech, můžeme si vybrat pouze ty dobré a následně je

upravit v téže programu – postup je uveden v kapitole 4. Lightroom má rovněž lépe vyřešenou

práci s několika snímky najednou, synchronizaci úprav a uložení daných nastavení. Další ne-

spornou výhodou je odstranění geometrického zkreslení, vinětace a chromatické aberace přímo

během vyvolání snímků. Upravené fotografie pak lze otevřít přímo v programu Photoshop – v

případě nutnosti dalších úprav, nebo je rovnou exportovat do libovolného formátu.


- 52 -

Samotné vyvolání z RAWu probíhá v záložce Vyvinout (Develop). Předtím je samozřejmě

potřeba vybrat z knihovny snímky, které hodláme upravovat. K tomu můžeme použít jeden z

postupů uvedených v kapitole 4.3. Poté co jsou snímky vybrány, pracujeme jen v záložce deve-

lop. Kompletní prostředí této záložky je na obrázku 5.18. Popis k jednotlivým částem je uveden

níže.

Kompletní popis prostředí programu Adobe Lightroom:

(čísla popisků korespondují s obrázkem 5.18, funkce vyznačené tučně budou podrobně probrány

v následujích částech této kapitoly)

1. Přepínání náhledu snímku – přizpůsobení oknu, 100 % přiblížení, …

2. Okno s upravovaným snímkem.

3. Histogram a základní expoziční údaje snímku. V horních rozích poté tlačítka pro zapnutí zob-

razení přepalů a podpalů na snímku.

4. Panel nástrojů – ořez, bodové odstranění, přechodový filtr a další. Pro fotogrammetrické

účely tyto nástroje nemají význam.

5. Panel nástrojů obsahující záložky – Základní úpravy (Basic), Tonální křivka (Tone curve), De-

tail (Detail) a Oprava vad objektivu (Lens correction). Jak je uvedeno výše veškeré tyto

funkce fungují totožně jako v aplikaci Adobe Camera Raw.

6. Nastavení synchronizace úprav snímků.

7. Třídění snímků – například pouze vybraných snímků.

8. Okno s upravovanými snímky.

9. Přepínání pro více monitorů – je zde například možnost mít na jednom monitoru původní

snímek a na druhém původní, nebo mít na jednom monitoru 100 % výřez snímku a další

možnosti.

10. Okno uložených nastavení – lze si je ukládat sám nebo použít nastavení výrobce (například

převod do stupňů šedi a jiné). Tato možnost je rovněž totožná s aplikací Adobe Camera Raw

(viz. kapitola 5.1.4).

11. Okno pro náhled daných nastavení aplikovaných na upravovaný snímek.

12. Kopírování nastavení a jeho použití na jiný snímek.


- 53 -

Obr. 5.18: Uživatelské prostředí záložky develop v programu Adobe Lightroom (zdroj: autor)

5.2.1 Synchronizace snímků

Výbornou vlastností programu Adobe Lightroom je právě synchronizace úprav snímků v reál-

ném čase úprav. Synchronizace je vhodná především pro snímky s podobnými expozičními úda-

ji. Toho můžeme využít například u obrazové korelace, kde je kladen důraz na totožnou úpravu

všech snímků, které jsou vstupními daty pro další práce.

V Lightroomu máme na výběr dvě možnosti synchronizace. Automatickou v reálném čas,

kdy máme označené větší množství snímků (ve spodním okně – obrázek 5.18, položka 8) a

úpravy provedené na jednom snímku se automaticky aplikují i na ostatní. Automatická synchro-

nizace se zapíná tlačítkem (obrázek 5.19 vlevo) nebo klávesovou zkratkou Ctrl + Shift + Alt + A.

Následně se nám místo tlačítka Sync objeví Auto sync (obrázek 5.19 vpravo) a veškeré úpravy se

provádí na všech snímcích.

Obr. 5.19: Tlačítka pro automatickou synchronizaci (zdroj: autor)


- 54 -

Druhá synchronizace je obdobná jako v aplikaci Adobe Camera Raw. Jedná se o dodateč-

nou manuální synchronizaci, kdy upravíme jeden snímek, následně označíme v okně fotografie,

na které chceme úpravy použít a klikneme na tlačítko Sync (tlačítko je vidět pouze tehdy, když

není zapnutá automatická synchronizace). Následně se objeví dialogové okno se zaškrtávacími

políčky nastavení, která chceme použít. Tlačítkem Synchronize v dialogovém okně pak provede

úpravy na vybraných snímcích. Dialogové okno a tlačítko Sync můžeme vidět na obrázku 5.20.

Obr. 5.20: Manuální synchronizace - dialogové okno (zdroj: autor)

5.2.2 Kopírování nastavení úprav

Kopírování nastavení daných úprav je velice podobná funkce jako manuální synchronizace, pou-

ze s tím rozdílem, že zde můžeme kopírovat nastavení i z dříve upravených snímků, které jsou

uloženy v knihovně. Otevřeme si tedy snímek, ze kterého chceme nastavení přenést a klikneme

na tlačítko Copy a opět se otevře dialogové zaškrtávací okno, kde vybereme všechny nastavení,

které chceme kopírovat. Následně se vrátíme k upravovanému snímku, klikneme na tlačítko

Paste a úpravy se na vybrané fotografii následně provedou. Tlačítka Copy a Paste a dialogové

okno jsou vidět obrázku 5.21.


- 55 -

Obr. 5.21: Kopírování nastavení úprav - dialogové okno a tlačítka (zdroj: autor)

5.2.3 Oprava vad objektivu při vyvoláni z RAWu

Velice důležitým nástrojem z hlediska fotogrammetrie je zajisté Opravy vad objektivu (Lens

Corrections), který nám umožňuje již během vyvolání z RAWu odstranit nedostatky digitálních

snímků způsobené konstrukcí použitého objektivu. Patří mezi ně geometrické zkreslení, viněta-

ce a chromatická aberace. Přičemž nejdůležitější z hlediska použití pro technickou fotografii je

právě oprava geometrického zkreslení. Veškeré tyto opravy budou podrobněji popsány v části

kapitoly. Na obrázku 5.22 můžeme vidět panely nástrojů pro odstranění vad objektivu. Z foto-

grammetrického hlediska nás zajímá pouze druhý a třetí panel – Profil (Profile) a Barva

(Colour). Ostatní funkce naleznou použití pouze v kreativní fotografii.

Obr. 5.22: Panely pro opravu vad objektivu - Adobe Lightroom (zdroj: autor)


- 56 -

Na začátku je dobré zmínit, že veškeré tyto opravy probíhají automaticky a to na základě

kalibračních údajů poskytnutých přímo výrobci fototechniky. Jedná se o tzv. "profily" pro jed-

notlivé fotoaparáty a objektivy (u zoomových objektivů jsou profily i pro více ohniskových vzdá-

leností). Lightroom tyto profily vyhledá pro každý snímek na základě expozičních údajů – použi-

tý přístroj, objektiv, použitá ohnisková vzdálenost a aplikuje následně korekce vad. Celá databá-

ze profilů se samozřejmě neustále aktualizuje. Jedinou nevýhodou je nepodpora některý pří-

strojů – například fotomobily, levnější kompaktní fotoaparáty a další.

Jak již bylo řečeno, nejdůležitější korekce je odstranění geometrického zkreslení. Pro větši-

nu fotogrammetrických prací poté tedy odpadá nutnost následné laboratorní kalibrace. Pokud

bychom ale chtěli ještě přesnější výsledky, je vhodné snímky kalibračního pole nejprve opravit o

distorzi právě v Lightroomu a následně opravené snímky použít jako vstup pro výpočet prvků

vnitřní orientace. Tato metoda nám poté zaručí co možná nejpřesnější výsledky. Na obrázku

5.23 můžeme vidět výsledek odstranění.

Obr. 5.23: Aplikování profilu na snímek (zdroj: autor)

Rovněž si můžeme všimnout, že na ukázkovém snímku se zesvětlily rohy snímku, kde byla

patrná právě vinětace - jev je blíže popsán v kapitole 3.1.2. Efekt odstranění se dám samozřej-

mě i manuálně potlačit nebo zesílit posuvníkem Vinětace (Vigneting) na druhém panelu Profile

(obrázek 5.22, druhý panel).

Odstraňování chromatické aberace lze stejně jako předchozí vady nechat odstranit plně au-

tomaticky nebo manuálně (pomocí posuvníků – obrázek 5.22, třetí panel) – tuto volbu bych

nedoporučoval – v automatickém režimu funguje odstranění chromatické vady naprosto spo-

lehlivě. Na obrázku 5.24 pak můžeme vidět ukázku automatického odstranění této vady.


- 57 -

Obr. 5.24: Ukázka odstranění chromatické vady (zdroj: autor)

5.2.4 Uložení (exportování) snímků

Posledním krokem vyvolání z RAWu v programu Lightroom je výsledné uložení snímku. V přípa-

dě, že snímek budeme chtít dále editovat v programu Photoshop, označíme požadovaný sní-

mek/snímky a pravým tlačítkem na ně klikneme a zvolíme nabídku Edit in… a následně zvolíme

možnost Edit in Adobe Photoshop CS5 (samozřejmě záleží, jestli máme tento program nainsta-

lovaný). Fotografie se nám poté otevře v programu Photoshop a můžeme s ní nadále pracovat –

důležité

Pokud snímek/snímky již považujeme za finální, můžeme ho/je exportovat (uložit do poža-

dovaného formátu. Opět označíme všechny snímky, jenž chceme uložit a klikneme na ně pra-

vým tlačítkem. Z roletky vybereme možnost Export a následně opět nabídku Export… Následně

se nám otevře dialogové okno s nastavením exportu – viz. obrázek 5.25.

Dialogové okno exportu snímku:


1. Výběr kam se budou dané snímky ukládat – Hard disk, Email, CD/DVD, …

2. Výběr cílové složky, kam se snímky uloží.

3. Volba při konfliktu názvů – například pokud bychom exportovali jeden snímek dvakrát.

4. Volba výsledného formátu snímku – JPEG, PSD, TIFF, …

5. Nastavení komprese – zde například komprese formátu JPEG.


- 58 -

Obr. 5.25: Dialogové oknu exportu snímku (zdroj: autor)

5.3 Srovnání prostředí použitých programů

Prostředí obou programů se na první pohled může zdát rozdílné. Opak je ale pravdou. Oba pro-

gramy mají veškeré panely nástrojů podobné, v některých případech dokonce úplně stejné. Jak

můžeme vidět na obrázku 5.26, rozdíly jsou zde v několika málo jezdcích – toto je způsobeno

tím, že byla použita starší verze aplikace Adobe Camera Raw (verze 6.0). V Nové verzi (7.0) jsou

již oba panely identické.

Obr. 5.26: Srovnání programu Lightroom a aplikace ACR (zdroj: autor)


- 59 -

Rozdílné jezdce jsou tedy Světlá místa (Hightlights), Stíny (Shadows) a Bílá (Whites), které

ale fungují obdobně jako funkce Oživení jasných tónů (Recovery), Digitální blesk (Fill Light) a Jas

(Brightness). Panel tonální křivky je v obou programech totožný, jak je vidět na obrázku 5.27.

Stejně tak i panel detailů (doostření a redukce šumu) je identický. Jen s tím rozdílem, že v pro-

gramu Lightroom je zde ještě zobrazen 100 % výřez snímku – odpadá tedy potřeba pracovat s

přiblíženým snímkem. Srovnaní panelů detailů je na obrázku 5.28.

Obr. 5.27: Srovnání panelů tonální křivky

(zdroj: autor)

Obr. 5.28: Srovnání panelů doostření a re-

dukce šumu (zdroj: autor)

Jak je vidět na srovnání, můžeme pro vyvolání z RAWu použít oba dva programy. Každý si

určitě vybere jeden, který mu bude vyhovovat osobně více. Sám používám oba dva – Adobe

Camera Raw tehdy, když chci se snímkem pracovat dále a Adobe Lightroom, když potřebuju

zpracovat větší množství pořízených snímků, které již nechci dále upravovat.

ČVUT FSv Praha 6 Úprava snímků ve formátu JPEG

- 60 -

6 Úprava snímků ve formátu JPEG

Tato kapitola bude zaměřena především na práci s jednotlivými snímky, které jsou již ve formá-

tu JPEG – například přímo z fotoaparátu nebo formátu TIFF – chceme doopravit již hotovou fo-

tografii. Veškeré úpravy budou probíhat v programu Adobe Photoshop a budou popsány spíše z

hlediska jejich ovládání a fungování. Efekt většiny z nich je podobný nebo stejný, jako při vyvo-

lání z RAWu, kde jsou jednotlivé funkce blíže popsány. V závěru této kapitoly, bude i stručný

popis pokročilejších funkcí, které naleznou své opodstatnění právě ve fotogrammetrii.

Jak již bylo zmíněno, při úpravách ve formátu JPEG přicházíme na snímku částečně o kvalitu

– každá úprava se může v menší nebo větší míře projevit negativně. Nelze například opravit

přesně vyvážení bílé a expozici. Je také dobré zmínit, že pokud bychom jeden snímek ve formá-

tu JPEG uložili, otevřeli a uložili vícekrát, tak stále přicházíme značně o kvalitu vinou komprese –

proto je dobré udělat veškeré plánované úpravy u tohoto formátu najednou.

Photoshop je relativně multifunkční nástroj se širokým spektrem použití. Pro naše účely

bude tedy stačit pouze pár nástrojů, které budou v následujících částech popsány. Na obrázku

6.1 je prostředí se zvýrazněnými funkcemi, které jsou důležité pro naše potřeby.

Prostředí programu Adobe Photoshop:


1. V záložce Editace (Edit) nalezneme funkci Transformace (Transform), kterou můžeme otočit

snímek o - 90°, 180° a + 90°.

2. V záložce Obrázek (Image) nalezneme funkce Úrovně (Levels), Curves (Křivky), Jas/Kontrast

(Brithness/Contrast) a Expozice (Exposure).

3. Další důležitou záložkou jsou Vrstvy (Layers). Zde můžeme vytvářet nové vrstvy, masky,

apod.

4. Jedna z nejdůležitějších záložek je Filtry (Filter). Obsahuje funkce Opravy vad objektivu (Lens

Correction), Doostření (Shrapen) a Šum (Noise).

5. Přiblížení pracovního okna – udávané v procentech.

6. Hlavní pracovní okno se snímkem.

7. Panel pro správu vrstev – můžeme je zamykat, měnit pořadí, přejmenovávat, editovat, ma-

zat, apod.

8. Záložka Soubor (File), nám umožňuje otevírat, ukládat, zavírat a tisknout snímky.


- 61 -

Obr. 6.1: Pracovní prostřední programu Photoshop (zdroj: autor)

Na začátku každé práce se snímkem v programu Photoshop, je dobré, jako první věc vytvo-

řit kopii vrstvy se snímkem. To ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, můžeme se k němu kdykoliv

vrátit a za druhé můžeme stále vizuálně kontrolovat a porovnávat provedené úpravy oproti

původnímu (originálnímu) snímku. Kopie vrstvy se vytvoří v nabídce Vrstvy (Layers) možností

Duplikovat vrstvu (Duplicate Layer) nebo klávesovou zkratkou Ctrl + J.

6.1 Základní funkce

Základními funkcemi rozumíme ty funkce, které jsou na Obrázek (Image). Jsou to Úrovně (Le-

vels), Curves (Křivky), Jas/Kontrast (Brithness/Contrast), Expozice (Exposure), Živost (Vibrance) a

Nasycení (Saturation). Většina těchto funkcí funguje a má totožný efekt jako při vyvolání z RA-

Wu, proto budou popsány pouze stručně.


- 62 -

6.1.1 Úrovně (Levels)

Tato funkce nám upravuje histogram daného snímku. Můžeme tedy například posunout černý

nebo bílý bod a zvýšit tím kontrast daného snímku. Po spuštění funkce, se nám otevře dialogové

okno – obrázek 6.2, ve kterém je zobrazen histogram a okénka sloužící k zapsání hodnoty čer-

ného / šedého / bílého bodu.

Obr. 6.2: Dialogové okno funkce Úrovně (Levels) (zdroj: autor)

Pokud změníme hodnotu černého bodu, začne vlevo histogram – to znamená, že všechny

barvy pod zadanou hranicí se změní na černou. Bílý bod funguje opačně – určuje nám hodnotu,

kde má histogram končit – přidává nám tedy do snímku bílou barvu. Šedý bod se pak nastavuje

v rozmezí 0,01 – 9,99 a upravuje nám jas snímku – implicitní hodnota je 1. S rostoucí hodnotou

jas přidáváme a s klesající ubíráme.

6.1.2 Jas/Kontrast (Brithness/Contrast)

Funkce Jas/Kontrast (Brithness/Contrast) nám umožňuje zvětšovat jas a kontrast daného sním-

ku. Jas má podobný efekt jako expozice s tím rozdílem, že mění tvar histogramu – expozice jej

posouvá vždy jedním směrem beze změny tvaru. Kontrast nám umožňuje snížit hodnotu kon-

trastu a tak získat vyšší dynamický rozsah nebo zvýšit a dostat tak subjektivně lepší výsledky. Na

obrázku 6.3 vidíme dialogové okno s posuvníky pro změnu hodnoty jasu a kontrastu. Jas lze

nastavovat mezi hodnotami -150 a 150. Kontrast opět v hodnotách -50 a 100. Výsledky jsou

opět totožné jako při vyvolání z RAWu.


- 63 -

Obr. 6.3: Dialogové okno funkce Jas / Kontrast (Brightness / Contrast) (zdroj: autor)

6.1.3 Expozice (Exposure)

Důležitou funkcí je bezesporu právě Expozice (Exposure). Touto funkcí můžeme opravit doda-

tečně expozici daného snímku. Funkce se nám otevře opět v dialogovém okně, jak můžeme

vidět na obrázku 6.4.

Obr. 6.4: Dialogové okno funkce Expozice (Exposure) (zdroj: autor)

Expozici lze nastavit v rozmezí hodnot – 20 (černý snímek) a 20 (bílý snímek). Na obrázku

6.5 můžeme vidět efekt funkce Expozice v jednotlivých krocích (uvedeny pod konkrétním sním-

kem). Opět i zde platí, že správnou expozici bychom měli pořídit již během snímaní a během

post processingu ji pouze opravit, ne změnit.

Obr. 6.5: Ukázka efektu funkce Expozice (Exposure) (zdroj: autor)


- 64 -

6.2 Korekce optických vad objektivu

Stejně tak jako Adobe Lightroom, i Photoshop nám umožňuje korekce optických vad objektivů

na základě jejich kalibračních dat poskytnutých výrobcem. Pro fotogrammetrické účely se vše

musí nechat nastavené automaticky právě na základě kalibračních dat. Opravy se provádějí v

samostatném dialogovém okně – obrázek 6.6. To se spouští ze záložky záložky Filtr (Filter) z na-

bídky Opravy vad objektivů (Lens Corrections) nebo klávesovou zkratkou Ctrl + Shift + R.

Dialogové okno Opravy vad objektivů (Lens Corrections):


1. Okno s upravovaným snímkem.

2. Zaškrtávací okénka pro jednotlivé korekce – Geometrické zkreslení (Geometric Distortion),

Barevná vada (Chromatic Aberration) a Vinětace (Vignette).

3. Výběr použitého přístroje.

4. Automaticky nalezený profil na základě EXIF informací.

5. Vyhledávání profilů v online databázi firmy Adobe.

6. Expoziční údaje snímku.

Obr. 6.6: Dialogové okno Opravy vad objektivů (Lens Corrections) (zdroj: autor)


- 65 -

6.3 Doostření a redukce šumu

Jak již bylo zmíněno, doostření a redukce šumu jsou v digitální fotografii velice důležité funkce.

Měly by se zásadně provádět až jako poslední krok před uložením daného snímku, a to z důvo-

du, že některé funkce – například práce se světly (expozice, obnovení tmavých míst) apod., mů-

žou výrazně ovlivňovat množství šumu na snímku a stejně tak dobře i výslednou ostrost. V pro-

gramu Photoshop mají tyto funkce více možností oproti RAW konvertorům.

6.3.1 Doostření (Sharpen)

V programu Photoshop máme k doostření k dispozici více typů doostření oproti RAW konverto-

rům. Konkrétně to jsou funkce Doostřit (Sharpen), Doostřit více (Sharpen more), Doostřit rohy

(Sharpen Edges) a Chytré doostření (Smart Sharpen). Všechny z nich kromě Chytrého doostření

fungují tlačítkově bez žádného dialogového okna. To znamená, e na ně klikneme a doostření

proběhne. Všechny funkce se spouští ze záložky Filtr (Filter) z nabídky Doostřit (Sharpen). Viz.

obrázek 6.7.

Obr. 6.7: Nabídka funkcí doostření (zdroj: autor)

Chytré doostření (Smart Sharpen). Funguje velice obdobně jako v programu Adobe Lightro-

om (má totožné výsledky). Po otevření se zobrazí dialogové okno (obrázek 6.8), kde můžeme

zvolit poloměr doostření a jeho množství na snímku.

Dialogové okno Chytrého doostření (Smart Sharpen):


1. Okno s náhledem doostřovaného snímku.

2. Jezdec pro nastavení množství doostření v procentech v rozmezí 1 – 500 %.

3. Jezdec pro nastavení poloměru doostřovaných hran v rozmezí 0,1 – 64,0 px.

4. Zapínaní přesnějšího doostření – větší náročnost na počítač.


- 66 -

Obr. 6.8: Dialogové okno Chytrého doostření (Smart Sharpen) (zdroj: autor)

Doostřit (Sharpen) je základní funkce, kde se provede samotné doostření celého snímku.

Doostřit více (Sharpen more) je silnější verzí klasického doostření. Na obrázku 6.9 vidíte srovná-

ní jejich efektu. Funkce Doostřit rohy (Sharpen Edges) pak doostřuje pouze rohy snímku. Z dů-

vodu, že většina objektivů má v rozích měkčí (méně ostrou) kresbu, než ve středu snímku.

Obr. 6.9: Ukázku různých typů doostření v programu Photoshop (zdroj: autor)

Z mého pohledu je nejlepší používat právě chytré doostření, jelikož máme možnost ovlivnit

výsledek. Dobré je vyzkoušet si všechny typy těchto funkcí, provést je například na jednom

snímku a následně vybrat nejvhodnější z nich. Cest ke správnému výsledku může být v tomto

případě více.


- 67 -

6.3.2 Redukce šumu (Reduce noise)

O redukci šumu bylo podrobně psáno již v kapitole 5.1.3.2. V programu Photoshop se šum re-

dukuje trochu jinak, než v RAW konvertorech (konkrétně Adobe Lightroom). Redukce šumu má

zde podobné nastavení, ale výsledky jsou lehce jiné. Funkce Redukce šumu (Reduce noise) se

spouští ze záložky Filtr (Filter) z nabídky Šum (Noise). Po spuštění se opět zobrazí dialogové ok-

no (obrázek 6.10).

Dialogové okno Redukce šumu (Reduce noise):


1. Okno s výřezem upravovaného snímku – pod ním lze volit přiblížení. Doporučené je 100 %.

2. Jezdec pro nastavené hodnoty redukce jasového šumu – v mezích 1 až 10.

3. Jezdec pro zachování detailů na snímku – v mezích 0 – 100 %.

4. Nastavení hodnoty redukce barevného šumu – v mezích 0 – 100 %.

5. Jezdec pro doostření detailů – meze 0 – 100 %.

Obr. 6.10: Dialogové okno redukce šumu (zdroj: autor)


- 68 -

Na obrázku 6.11 je ukázka redukce chromatického (barevného) šumu. Všechny ostatní re-

dukcí (redukce jasového šumu, zachování a doostření detailů) hodnoty redukcí byly nastaveny

na hodnotu 0.

Obr. 6.11: Ukázka odstranění chromatického šumu (zdroj: autor)

Na obrázku 6.12 je pak ukázka redukce jasového šumu. Pro lepší představu o funkci byl ba-

revný šum odstraněn hodnotou 100 % a všechny ostatní hodnoty redukcí (zachování a doostře-

ní detailů) byly nastaveny na hodnotu 0.

Obr. 6.12: Ukázka odstranění jasového šumu (zdroj: autor)

6.4 Pokročilé funkce

Veškeré postupy a funkce uvedené v této práci, jsou koncipovány především pro začínající a

mírně pokročilé uživatele. Existuje samozřejmě celá řada funkcí, které naleznou své opodstat-

nění v technické fotografii – konkrétně funkce a postupy, které nám dokáží například navýšit

dynamický rozsah fotografované scény. Toto je důležité, například u obrazové korelace, kde

nám příliš světlá místa (přepaly) nebo příliš tmavá místa (podpaly) mohou způsobit nepřesnosti

ve výsledcích bodového mračna. V dnešní době existují v podstatě pouze dvě možnosti jak na-


- 69 -

výšit dynamický rozsah. První relativně hodně známá – metoda HDR nebo druhá méně známější

metoda světelných masek.

6.4.1 Metoda světelných masek

Metoda světlených masek je relativně podobná právě metodě HDR. S tím rozdílem, že se

provádí téměř manuálně a dává nám reálnější výsledky - výstupem HDR může být někdy i ne-

vzhledný obrázek, který fotografii připomíná minimálně, což je nevhodné pro použití ve foto-

grammetrii. Stejně jako u HDR je potřeba pořídit různě exponované fotografie a poté je manu-

álně složit přes vrstvy a jejich masky v programu Photoshop. Více informací nalezneme napří-

klad na anglickém webu [14] nebo například v tomto českém článku zaměřeném na tuto téma-

tiku. Na obrázku 6.13 můžeme vidět ukázku složení tří snímku v jeden a výrazné navýšení dy-

namického rozsahu dané scény.

Obr. 6.13: Ukázka složení snímků na základě světelných masek (zdroj: autor)


- 70 -

6.4.2 HDR

"HDR neboli High Dynamic Range (high dynamic range imaging, HDRI) je technologie, která

umožňuje větší dynamický rozsah expozice (mezi nejsvětlejším a nejtmavším bodem) scény než

je u normální snímací techniky. Používá se ve fotografii, počítačové grafice a zpracování obra-

zu." [8]

HDR je relativně složitý postup, u kterého je nutné začít již během snímkování – kdy je po-

třeba nafotit snímky s různou expozicí a ty poté následně složit ve specializovaném softwaru

nebo i právě v programu Photoshop. Více informací nalezneme například na anglickém webu

[13]. Na tomto webu můžeme rovněž najít přehledné demonstrační obrázky této funkce.

ČVUT FSv Praha 7 Obrazové formáty

- 71 -

7 Obrazové formáty

Výsledné upravené snímky v dnešní době lze ukládat v nejrůznějších obrazových formátech.

Mezi nejčastěji používaný formát pro fotografie patří určitě JPEG. Samozřejmě variant pro ulo-

žení snímku je daleko víc. Patří mezi ně formáty TIFF, BMP, PNG a GIF. Samotný obrazový for-

mát je rovněž i RAW. V této kapitole budou všechny formáty podrobně popsány a v závěru kapi-

toly bude jejich porovnání.

7.1 JPEG

Formát JPEG patří mezi nejrozšířenější formáty a to nejen pro fotografie, ale rovněž pro veškerá

rastrová data. Mezi jeho hlavní výhody patří, nízká datová náročnost (závislá na míře zvolené

komprese) a rovněž fakt, že ho zobrazí každý prohlížeč. Snímky se v tomto formátu ukládají ve

24 bitovém barevném prostoru – tzn. 16,7 mil. barev. Na obrázku 7.1 je vidět například nasta-

vení komprese v programu Adobe Photoshop.

Obr. 7.1: Nastavení míry komprese při ukládání snímku (zdroj: autor)

7.2 RAW

Formát RAW byl již několikrát zmíněn v předchozích částech této práce. Jedná se o nejkvalitněj-

ší formát pro ukládání digitálních fotografií – je bezeztrátový a nekomprimovaný. To se samo-

zřejmě projeví i na jeho velikosti. V této části je zmíněn především z důvodu, že program Pho-

toshop umí výsledný snímek uložit i do tohoto formátu – použitá koncovka *.raw. Je spíše

vhodný pouze tehdy, pokud bychom se ke snímku chtěli vrátit a nadále s ním pracovat.


- 72 -

7.3 TIFF

Nejčastěji se formát TIFF používá pro digitální snímky určené k tisku. Je to bezeztrátový formát,

který ukládá obrázky v barevné hloubce 24 bitů, což odpovídá přibližně 16,7 milionům barev.

Nevýhodou je jeho velký datový objem a také to, že se nezobrazí v internetovém prohlížeči.

Často se tento formát používá jako výstupní při vyvolávání z RAWu, následně se pak ještě pře-

vádí do JPEGu pro potřeby prezentace na webu.

7.4 GIF

GIF patří mezi druhý nejpoužívanější formát pro ukládání obrázků. Obrázky jsou rovněž ukládá-

ny bezeztrátově. Velkou nevýhodou tohoto formátu je počet barev – 256. Z toho plyne nemož-

nost použití pro fotografie. Mezi výhody patří například tvorba animací – může obsahovat i více

obrázků v sobě. Používá se především pro animace, loga a různé ikony.

7.5 PNG

Jedná se o vylepšený formát GIF. Oproti tomuto formátu již používá 24 bitovou barevnou

hloubku – 16,7 mil. barev. Stejně jako GIF je nevhodný pro použití u fotografií. Své uplatnění

nalezne například pro loga, počítačovou grafiku nebo mapy. Při větších barevných plochách je

vhodnější použít formát JPEG – obrázek ve formátu PNG bude datově několikrát větší.

7.6 BMP

Patří mezi nejstarší formáty pro ukládání rastrových dat. Jedná se opět o bezeztrátovou kom-

presi, při barevné hloubce 24 bitů. Lze tedy použít opět 16,7 mil. barev. Jeho obrovskou nevý-

hodou je veliká datová náročnost. Výhodou je pak vysoká kompatibilita mezi aplikacemi v ope-

račním systému Windows. V současné době se víceméně již nepoužívá.


- 73 -

7.7 Porovnání obrazových formátů

Nejvhodnějším formátem pro technickou fotografii je určitě formát TIFF z důvodu nejlepšího

možného zachování kvality. Jak je uvedeno výše, jediné dvě nevýhody tohoto formátu jsou veli-

ká datová náročnost a nemožnost otevřít ve všech prohlížečích. Pokud bychom tedy brali v po-

taz datovou náročnost, můžeme pro účely fotogrammetrie použít rovněž formát JPEG při nasta-

vení optimální míře komprese. Srovnání všech formátů je přehledně uvedeno v tabulce 7.1

(formát RAW není v tabulce uveden z důvodu nemožnosti použití pro účely fotogrammetrie,

jakožto výstupní formát post processingu).

JPEG TIFF GIF PNG BMP

Počet barev 16,7 mil. 16,7 mil. 256 16,7 mil. 16,7 mil.

Objem dat* 117 - 746 Kb 7 897 Kb 1 245 Kb 3 942 Kb 7 841 Kb

Míra komprese nastavitelná v procentech

bez kompre-se

bezeztrátová komprese

bezeztrátová komprese

bez kompre-se

* objem dat pro vzorový snímek - velikost dat závisí na rozlišení, tonalitě, barevnosti

Tab. 7.1: Porovnání obrazových formátů

ČVUT FSv Praha 8 Metodický návod

- 74 -

8 Metodický návod

Tato kapitola je zaměřena na shrnutí postupu uvedeného v této práci. Nejedná se samozřejmě

o pěvně daný postup, který se musí dodržet při práci s každým digitálním snímkem – cest, jak

dojít ke kvalitnímu výstupu existuje samozřejmě mnoho a každý si tento postup obměňuje ča-

sem, s přibývajícími zkušenostmi. Cílem tohoto postupu, je nastínit celý proces práce s digitál-

ním snímkem od jeho pořízení po jeho výsledné uložení.

8.1 Pořízení snímku

Pro co nejkvalitnější snímek není potřeba mít vždy ten nejkvalitnější fotoaparát a používat nej-

lepší dostupné objektivy za desítky tisíc. Hlavní je ovládat funkce fotoaparátu a využít maximum

jeho potenciálu.

Nejdůležitější kroky během snímkování jsou:

Použít ke snímkování vhodnou ohniskovou vzdálenost – je důležité, aby byl celý objekt na

snímku nebo aby nebyl příliš malý.

Vybrat vhodný formát pro pořízení – pokud to fotoaparát dovoluje, volit určitě formát RAW

z důvodu větší dosažitelné kvality během post processingu.

Dbát na přesné ostření snímku – používat vyšší clonová čísla, aby byl objekt zájmu v rovině

hloubky ostrosti. Rovněž přesně zaostřit cílový objekt – toto jsou chyby, které nelze během

následných úprav opravit.

Pořizovat snímky se správnou expozicí – v digitální době není problém pořídit více snímků s

různou expozicí a následně pak vybrat nejlepší z nich. Správnou expozicí se ušetří čas strá-

vený během post processingu.

Pokud chceme věrné podání barev, je vhodné pořídit i snímek s referenční šedou deskou,

kvůli přesnému vyvážení bílého bodu. V případě focení do formátu JPEG nastavit přesně vy-

vážení bílé již během snímkování.

Vyvarovat se vysokým hodnotám ISO, které způsobují na snímcích rušivý šum. Pokud nám

vycházejí dlouhé expoziční časy, je vhodné během focení použít stativ.


- 75 -

8.2 Import a správa digitálních snímků

Po pořízení snímků následuje jejich import do počítače, zálohování a jejich třídění. Někteří lidé

snímky uloží pouze na disk a následně upraví. Dle mého názoru, by se měla vést určitá knihov-

na, aby byl ve snímcích pořádek. Například kvůli pozdějšímu vyhledávání.

Postup správy snímků:

Import snímků do počítače lze provést pomocí kabelu nebo čtečky paměťových karet. Vý-

razně doporučuji nějaký program právě pro správu snímků – například Adobe Lightroom

nebo nějaký z alternativních programů uvedených rovněž v práci. Usnadňují nám organizaci

fotografií v našem počítači.

Následně je dobré snímky si zálohovat pro případ nechtěného smazání, odcizení počítače

apod.

Doporučuji rovněž v použitém programu roztřídit snímky do jednotlivých kategorií, přiřadit

jim klíčová slova – z důvodu snazšího vyhledávání.

Mezi koncové práce správy snímku poté patří prohlednutí snímků a jejich následná selekce.

Nemá cenu upravovat veškeré pořízené snímky, ale jen ty, které mají vhodné předpoklady.

8.3 Post processingu digitálních snímků

Pokud máme vybrané snímky, můžeme je začít upravovat. Každá fotografie, která je pořízena

digitálním fotoaparátem potřebuje upravit. To platí i pro dobré fotografie. Mezi základní úpravy

patří korekce expozice, vyvážení bílé, tonální úpravy, doostření a redukce šumu. Tato část je

rozdělena na dvě části na základě použitého formátu během snímkování. První je vyvolání

snímku z formátu RAW a druhá část jsou úpravy fotografií pořízených ve formátu JPEG.

8.3.1 Vyvolání z RAWu

Jak již bylo řečeno, vyvolání z RAWu je obdobou vyvolání filmu v temné komoře v dobách ana-

logové fotografie. Obecně platí, že snímek ve formátu RAW bez úprav bude vypadat hůře, než

snímek ve formátu JPEG, na kterém již fotoaparát provedl základní úpravy. S tím rozdílem, že s

formátem RAW jde nadále pracovat bez ztráty kvality snímku.


- 76 -

Postup vyvolání z RAWu:

Prvním krokem by mělo být vyvážení bílé – z toho důvodu, že nám ovlivňuje expozici a tedy i

histogram snímku.

Následně by měla být provedena korekce expozice.

Poté by měli přijít na řadu tonální úpravy – jas, kontrast. Buď pomocí jezdců, nebo pomocí

tonální křivky.

Dalším krokem je odstranění optických vad použitého objektivu – geometrické zkreslení,

vinětace a barevná (chromatická) aberace. Samozřejmě v případě, kdy existují pro náš pří-

stroj dostupná kalibrační data.

Po všech těchto úpravách by mělo následovat doostření snímku v závislosti na redukci šu-

mu. Tyto hodnoty je důležité přesně vybalancovat a najít takovou mez, kdy je snímek dosta-

tečně ostrý a zároveň obsahuje co nejméně rušivého digitálního šumu.

V případě, že upravujeme víc snímků se stejnými expozičními hodnotami, můžeme použít

různá uložená přednastavení a synchronizaci. Tyto postupy jsou uvedeny v kapitolách 5.2.2 a

5.2.1.

8.3.2 Úpravy snímků pořízených ve formátu JPEG

Samozřejmě stále ne každý digitální fotoaparát v dnešní době neumí pořizovat snímky do for-

mátu RAW. Nevýhodou tohoto formátu pro snímání, že fotoaparát provede některé úpravy již

během zpracování snímku. Nejlepší volbou, pokud to systém fotoaparátu dovoluje, tyto úpravy

zcela vypnout nebo potlačit. Následně pak tyto úpravy udělat v počítači s možností vizuální kon-

troly nad výsledky.

Jednotlivé kroky úprav snímku ve formátu JPEG:

Úprava tonality snímku – jasu a kontrastu.

Korekce optických vad objektivu – geometrické zkreslení, barevná vada a vinětace.

Následné doostření snímku a redukce šumu – krok totožný jako při vyvolání z RAWu.


- 77 -

8.4 Výsledné uložení snímku

Důležitým krokem při práci se snímkem je volba výsledného obrazového formátu, do kterého

snímek uložíme. Z mého pohledu vychází nejlépe pro fotogrammetrické práce právě formát

TIFF. Pokud bychom dbali na co nejmenší využití místa na disku, můžeme použít i formát JPEG,

při vhodném nastavení míry komprese (ideálně v rozmezí 80 – 100 % ).

ČVUT FSv Praha Závěr

- 78 -

Závěr

V bakalářské práci jsem se snažil popsat kompletní práci s digitálními snímky, která následuje po

pořízení snímku až po jeho finální uložení. Velký důraz byl brán především na důležitost úprav v

kontextu pozemní fotogrammetrie. Ostatní funkce byly zmíněny jen okrajově.

Práce je koncipována tak, aby byl čtenář na začátku seznámen s problematikou digitálních

snímků. Rovněž byly zmíněny důvody pro volbu použitého software, stejně tak jako jeho alter-

nativy. V následujících kapitolách pak byly probrány jednotlivé kroky práce s digitálními snímky

– od jejich importu do počítače až po jejich výsledné uložení. Na závěr je pak celý postup ještě

přehledně shrnut.

Pro názorné ukázky byly pořízeny snímky, které byly vhodné k následnému demonstrování

veškerých úprav a práce s nimi. Na snímcích byly vždy provedeny úpravy v jednotlivých krocích,

aby si každý mohl udělat představu o tom, jak daná funkce funguje a jaký je její efekt.

Důležitým výsledkem této práce pak bylo sestavení určitého metodického postupu, který

by měl čtenářovi přiblížit problematiku správy a post processingu digitálních fotografií. K návo-

du bylo přistupováno tak, aby byl co nejlépe pochopitelný i pro začínajícího uživatele. Celý po-

stup byl ještě zaznamenán ve formě videa, které bylo přiloženo na DVD, jenž je součástí této

práce.

Téma post processingu je obecně velice široké. Jak již bylo zmíněno, některé funkce jsou

zahrnuty pouze okrajově a to ze dvou důvodů – první jejich nevyužitelnost v kontextu pozemní

fotogrammetrie a druhá je, že dané postupy jsou relativně dost složité a celá práce by mohla

být napsána pouze o nich. Proto by bylo určitě zajímavé se jim v dalších pracích věnovat a otes-

tovat jejich použití právě ve fotogrammetrii.

Výsledná práce obsahuje prolnutí několika oborů – fyzika, fotogrammetrie a fotografie. Vý-

sledky práce jako takové by mohli být určeny především začínajícím a mírně pokročilým uživate-

lům

ČVUT FSv Praha Použité zdroje

- 79 -

Použité zdroje

[1] Fotoškoda. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.fotoskoda.cz/

[2] IMAGING RESOURCE. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.imaging-resource.com/

[3] Garigo blog. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://garigorisokuhou.blog.fc2.com/blog-entry-239.html

[4] Photozone. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.photozone.de

[5] Foto Roman. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.foroman.cz

[6] Slunečnice. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.slunecnice.cz/sw/

[7] Živě.cz. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky

[8] Wikipedia. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vinětace

[9] Megapixel s.r.o. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.megapixel.cz/

[10] Fotoaparát - rádce fotografa. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.fotoaparat.cz/article/7193/1

[11] Digimanie.cz: Vše o formátu RAW. [online]. [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.digimanie.cz/

[12] Digiarena.cz: RAW vs. JPG. [online]. [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://digiarena.e15.cz/

[13] HDRSoft [online]. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.hdrsoft.com/

[14] Lumiosity masks: Tony Kuyper [online]. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://goodlight.us/writing/luminositymasks/luminositymasks-1.html

[15] Fotorádce.cz: světelné masky [online]. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.fotoradce.cz/snimek-pod-lupou-clanekid1305

http://www.fotoskoda.cz/

http://www.imaging-resource.com/

http://garigorisokuhou.blog.fc2.com/blog-entry-239.html

http://garigorisokuhou.blog.fc2.com/blog-entry-239.html

http://www.photozone.de/

http://www.foroman.cz/

http://www.slunecnice.cz/sw/

http://www.zive.cz/clanky

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vinětace

http://www.megapixel.cz/

http://www.fotoaparat.cz/article/7193/1

http://www.digimanie.cz/

http://digiarena.e15.cz/

http://www.hdrsoft.com/

ČVUT FSv Praha Seznam použitých zkratek

- 80 -

Seznam použitých zkratek

ČVUT České Vysoké Učení Technické

Fsv Fakulta Stavební

EXIF Exchangeable image file format

RAW surový, nezpracovaný

JPEG Joint Photographic Experts Group

TIFF Tagged Image File Format

BMP Windows Bitmap

PNG Portable Network Graphics

GIF Graphics Interchange Format

DVD Digital Versatile Disc

EV Exposure Value

ACR Adobe Camera Raw

HDR High Dynamic Range

ČVUT FSv Praha Seznam obrázků

- 81 -

Seznam obrázků

Obr. 1.1: řez digitální jednookou zrcadlovkou (zdroj: [5]) ............................................................ 11

Obr. 1.2: Canon EOS 50D (zdroj: [2]) ............................................................................................. 12

Obr. 1.3: Canon EF-S 17-55 f/2.8 IS USM (zdroj: [4]) .................................................................... 14

Obr. 1.4: Canon EF 50 f/1.8 II (zdroj: [3]) ...................................................................................... 14

Obr. 2.1: Pracovní prostředí programu Adobe Photoshop CS5 (zdroj: autor) .............................. 16

Obr. 2.2: Pracovní prostředí programu Adobe Lightroom 5.3 (zdroj: autor)................................ 17

Obr. 2.3: Pracovní prostředí Zoner Photo Studio 15 (zdroj: [7]) ................................................... 18

Obr. 2.4: Pracovní prostředí Corel AfterShot Pro (zdroj: [7]) ........................................................ 19

Obr. 2.5: Pracovní prostředí Corel Paint Shop Pro (zdroj: [7]) ...................................................... 20

Obr. 2.6: Pracovní prostředí programu GIMP (zdroj: autor) ......................................................... 20

Obr. 3.1: Schéma zkreslení obrazu (zdroj: [6]) .............................................................................. 21

Obr. 3.2: Znázornění soudkového zkreslení (Zdroj: autor) ........................................................... 22

Obr. 3.3: Schéma vinětace objektivu (zdroj: autor) ...................................................................... 23

Obr. 3.4: Ukázka chromatické aberace (zdroj: autor) ................................................................... 24

Obr. 3.5: Ukázka neostrosti digitálního snímku (zdroj: autor) ...................................................... 25

Obr. 3.6: Znázornění digitálního šumu v závislosti na citlivosti (zdroj: autor) .............................. 26

Obr. 3.7: Nastavení úprav JPEG Canon EOS 50D (zdroj: autor) .................................................... 28

Obr. 4.1: Okno import v programu Lightroom (zdroj: autor) ....................................................... 31

Obr. 4.2: Průběh importu snímků v programu Adobe Lightroom (zdroj: autor) .......................... 31

Obr. 4.3: Znázornění třídění dle klíčových slov v programu Lightroom (zdroj: autor) ................. 33

Obr. 4.4: Znázornění třídění dle atributů snímků v programu Lightroom (zdroj: autor) .............. 34

Obr. 4.5: Ukázka vyhledávání dle metadat (zdroj: autor) ............................................................. 34

Obr. 4.6: Tvorba a práce s kolekcemi v programu Lightroom (zdroj: autor) ................................ 35

Obr. 4.7: Přídání snímku do Quick Collection (zdroj: autor) ........................................................ 36

Obr. 4.8: Výsledné vybrané snímky (zdroj: autor) ....................................................................... 36

Obr. 5.1: Pracovní prostředí aplikace Adobe Camera Raw (zdroj: autor) ..................................... 39

Obr. 5.2: Dialogové okno nastavení synchronizace (zdroj: autor) ................................................ 39

Obr. 5.3: Ukázka nastavení vyvážení bílé na Canonu EOS 50D (zdroj: autor) ............................... 40

Obr. 5.4: Ukázka nastavení vyvážení bílé v aplikaci Adobe Camera Raw (zdroj: autor) ............... 41

Obr. 5.5: Ukázka různých teplot vyvážení bílé(zdroj: autor) ......................................................... 41


- 82 -

Obr. 5.6: Závislost histogramu na expozici snímku (zdroj: autor) ................................................. 42

Obr. 5.7: Názorná ukázka funkce obnova jasných tónů (zdroj: autor) ......................................... 43

Obr. 5.8: Ukázka přidání kontrastu do snímku (zdroj: autor) ....................................................... 43

Obr. 5.9: Úprava jasu pomocí tonální křivky (zdroj: autor)........................................................... 45

Obr. 5.10: Tonální křivka a kontrast I (zdroj: autor) ...................................................................... 45

Obr. 5.11: Tonální křivka a kontrast II (zdroj: autor) ..................................................................... 46

Obr. 5.12: Panel nastavení doostření (zdroj: autor) ..................................................................... 47

Obr. 5.13: Názorná ukázka množství doostření na snímku (zdroj: autor) .................................... 48

Obr. 5.14: Panel nastavení redukce šumu (zdroj: autor) .............................................................. 48

Obr. 5.15: Redukce barevného (chromatického) šumu (zdroj: autor) .......................................... 49

Obr. 5.16: Redukce jasového (luminačního) šumu (zdroj: autor) ................................................. 50

Obr. 5.17: Nastavení presetů v Adobe Camer Raw (zdroj: autor) ................................................ 51

Obr. 5.18: Uživatelské prostředí záložky develop v programu Adobe Lightroom (zdroj: autor) .. 53

Obr. 5.19: Tlačítka pro automatickou synchronizaci (zdroj: autor) .............................................. 53

Obr. 5.20: Manuální synchronizace - dialogové okno (zdroj: autor) ............................................ 54

Obr. 5.21: Kopírování nastavení úprav - dialogové okno a tlačítka (zdroj: autor) ........................ 55

Obr. 5.22: Panely pro opravu vad objektivu - Adobe Lightroom (zdroj: autor) ............................ 55

Obr. 5.23: Aplikování profilu na snímek (zdroj: autor) ................................................................. 56

Obr. 5.24: Ukázka odstranění chromatické vady (zdroj: autor) .................................................... 57

Obr. 5.25: Dialogové oknu exportu snímku (zdroj: autor) ............................................................ 58

Obr. 5.26: Srovnání programu Lightroom a aplikace ACR (zdroj: autor) ...................................... 58

Obr. 5.27: Srovnání panelů tonální křivky (zdroj: autor) .............................................................. 59

Obr. 5.28: Srovnání panelů doostření a redukce šumu (zdroj: autor) .......................................... 59

Obr. 6.1: Pracovní prostřední programu Photoshop (zdroj: autor) .............................................. 61

Obr. 6.2: Dialogové okno funkce Úrovně (Levels) (zdroj: autor) ................................................... 62

Obr. 6.3: Dialogové okno funkce Jas / Kontrast (Brightness / Contrast) (zdroj: autor) ................ 63

Obr. 6.4: Dialogové okno funkce Expozice (Exposure) (zdroj: autor) ............................................ 63

Obr. 6.5: Ukázka efektu funkce Expozice (Exposure) (zdroj: autor) .............................................. 63

Obr. 6.6: Dialogové okno Opravy vad objektivů (Lens Corrections) (zdroj: autor) ....................... 64

Obr. 6.7: Nabídka funkcí doostření (zdroj: autor) ......................................................................... 65

Obr. 6.8: Dialogové okno Chytrého doostření (Smart Sharpen) (zdroj: autor) ............................. 66

Obr. 6.9: Ukázku různých typů doostření v programu Photoshop (zdroj: autor) ......................... 66


- 83 -

Obr. 6.10: Dialogové okno redukce šumu (zdroj: autor) .............................................................. 67

Obr. 6.11: Ukázka odstranění chromatického šumu (zdroj: autor) .............................................. 68

Obr. 6.12: Ukázka odstranění jasového šumu (zdroj: autor) ........................................................ 68

Obr. 6.13: Ukázka složení snímků na základě světelných masek (zdroj: autor) ........................... 69

Obr. 7.1: Nastavení míry komprese při ukládání snímku (zdroj: autor) ....................................... 71

Obr. A.1: Zobrazení stromové struktury složek DVD (zdroj: autor) .............................................. 86

ČVUT FSv Praha Seznam tabulek

- 84 -

Seznam tabulek

Tab. 3.1: Přehled používaných formátů dle výrobců ................................................................... 28

Tab. 3.2: Porovnání výhod a nevýhod obou formátů .................................................................. 29

Tab. 5.1: Tabulka přibližných hodnot barevné teploty světla ...................................................... 40

Tab. 7.1: Porovnání obrazových formátů ..................................................................................... 73

ČVUT FSv Praha Seznam příloh

- 85 -

Seznam příloh

A Digitální médium (DVD)………………………………………………………………………………………………..83

ČVUT FSv Praha A Digitální médium (DVD)

- 86 -

A Digitální médium (DVD)

Zobrazení stromové struktury složek:

Obr. A.1: Zobrazení stromové struktury složek DVD (zdroj: autor)

Date post:	02-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

BAKALÁŘSKÁ PRÁCEgeo.fsv.cvut.cz/proj/bp/2014/lukas-haupt-bp-2014.pdf · Fotogrammetrie,...

Documents