LII živa 2/2019

Hromadné sdělovací prostředky na nástéměř dennodenně chrlí alarmující zprávyo stavu životního prostředí. Přestože ob -dobná sdělení mohou být – pokud vychá-zejí z důkazů, nikoli dobře míněných po -citů – krajně znepokojivá, nejčastěji jdeo jednotlivosti. Získat ucelený a pravdivýobrázek o stavu globálního ekosystému,a zejména vývojových trendů v něm, totižnebývá jednoduché, a to přinejmenším zetří důvodů. I když to může znít jako otřepa -né klišé, Země je skutečně protkána složi-tou, chtělo by se říci přímo komplexní sítípřímých a zpětných vazeb mezi přehršlíprvků, které ji vytvářejí. Vzpomeňme v tétosouvislosti poněkud zprofanovaný efektmotýlího křídla. A aby vše nebylo vůbecjednoduché, nejenže všechny vzájemnévztahy neznáme a ani nemůžeme znát,naše planeta se překvapivě rychle mění,a to tak, že již nehovoříme o globální eko-logii, ale rovnou o ekologii globální změ-ny. Ostatně uznávaný národohospodářskýtýdeník The Economist se před časem po -drobněji věnoval otázkám životního pro-středí s celoplanetárním dopadem. Grafic-ky jednoduchá, ale o to působivější obálkas človíčkem shlížejícím do propasti při -nesla následující sdělení: Jestliže se sku-tečnost mění rychleji, než teorie tvrdí, že byměla, určitá nervozita je namístě. Objek-tivní hodnocení toho, kam biosféra zahr-nující lidskou společnost dospěla a kams určitou pravděpodobností směřuje, vyža-duje velké množství údajů, nejlépe v podo-bě číselných řad. I v tomto případě platí, žečím máme dokonalejší formální postupypro obdobná hodnocení, od matematickýchmodelů přes kvantitativní a kvalitativníscénáře až po mlhavou (fuzzy) logiku, tímméně veličin můžeme analyzovat. Důvo-dem zůstává nedostatek průkazných dat,protože buď je nedokážeme získat, nebo tosice umíme, ale příliš krátkou dobu. I když

máme v povaze zakódovanou snahu odvo-lávat se na argumenty, že něco nejde, nežobráceně, musíme si být uvedených ome-zení náležitě vědomi.

Celosvětové problémy související se ži -votním prostředím pravidelně představujeodborné i široké veřejnosti autor nadmírupovolaný. Bedřich Moldan se jimi dlouho -době zabývá jako vědec, pedagog, populari -zátor, diplomat i politik. Po zdařilé publika -ci Podmaněná planeta (Karolinum, Praha2009, 2015), která se zaslouženě dočkaladruhého vydání, sepsal nedávno učebniciCivilizace na planetě Zemi.

První část knihy, nazvaná výmluvně Lidéna planetě Zemi, dává čtenáři možnost se -známit se s pozoruhodným vývojem pla-nety od jejího vzniku přinejmenším před4,5 miliardami let až do období, v němž jenatolik dominujícím činitelem člověk, žeo něm hovoříme jako o antropocénu. Po -jem, donedávna známý jen úzkému okru-hu zasvěcenců, dokonale vystihuje, že seHomo sapiens sapiens stal v geologickypřekvapivě krátkém časovém úseku tím,co označujeme jako ekosystémový tvůrce.Nejen v přírodních, ale i společenskýcha ekonomických vědách hovoříme o Vel-kém zrychlení, jehož nejvýraznějším rysemje všudypřítomná, jedněmi vzývaná, jinýmiproklínaná globalizace. Nedávno se vědcishodli, že nová geologická epocha začalav 50. letech 20. století. V tomto oddíle ná -sledně autor nenásilně přibližuje základnítěžkosti, které (si) způsobujeme nešetrnýmvztahem k tomu, co kdysi bylo přírodoua co dnes eufemisticky nazýváme život-ním prostředím.

Další pasáže hodnocené příručky sesoustřeďují na některé významné prvkyglobálního ekosystému, jmenovitě na atmo-sféru a klima, vodní prostředí, zemský po -kryv a půdu, chemické prostředí a v nepo-slední řadě i na živou přírodu. Následuje

obsáhlý soubor kapitol snažících se postih-nout, jak lidská civilizace reaguje, či spíšenereaguje na současný stav, změny a vývo-jové trendy Země jako celku. Zaměřuje seproto na koncepci udržitelného rozvoje,právo životního prostředí, zelenou ekono-miku i na etické aspekty vztahů člověkak prostředí. Publikace ale nekončí jen eru-dovaným rozborem minulosti a přítom-nosti naší planety, B. Moldan na samý zá -věr shrnuje klíčové problémy životníhoprostředí, kterým budeme v blízké i vzdá-lenější budoucnosti čelit. Že nejde o zále-žitost, nad kterou bychom mohli bez obavmávnout rukou, vyjadřuje nejlépe skuteč-nost, že jich autor vypočítává celkem 29.Protože se v environmentalistice objevilařada nových pojmů, nezřídka převzatýchz angličtiny a někdy překládaných neboi chápaných rozdílně, přijde uživateli vhodfundovaný výkladový slovník. Čtenáři jistěuvítají také stručné, ale výstižné meziti-tulky, které tentokrát nejsou v textu, ale naokraji stránek a umožňují snazší orientaci.

Pokud bych měl něco vyzdvihnout nej-výše, pak je to skutečnost, že se knihanestala jen neradostným popisem stavuplanety, široké škály změn, kterými stálerychleji prochází, a směřování spojujícíchminulost s budoucností. Autor se viditel-ně snaží zachytit příčiny dosud známýchglobálních zákonitostí – a daří se mu tov míře málokdy vídané. K tomu připočtě-me, že názorně předvádí, jak celoplanetár -ní problémy se společným jmenovatelemživotní prostředí spolu naneštěstí úzcesouvisejí, a proč je nelze řešit odděleněnebo jen v určitých částech světa. Uvede-ný, v nejlepším slova smyslu holistickýpřístup ještě umocňují vzájemné odkazyv jednotlivých kapitolách. Oceňuji také,že se Moldan pouští i do vysvětlení ože-havých termínů, které se objevily teprvenedávno a jsou přijímány různě, jako jegeoinženýrství, vliv nanomateriálů na ži -votní prostředí a lidské zdraví nebo defau-nace. Vlastní text je psán – ostatně jak jeautorovým zvykem – svižně a vhodně hodoplňují jak četné rámečky (boxy), takgrafy, mapy, schémata a tabulky.

Následující připomínky k textu se týkajípodrobností a uvádím je spíše pro přípra-vu dalšího vydání učebnice, než aby bylypovažovány za nepřesnosti, opomenutí,nebo dokonce chyby. Názory na to, zdajsou největší ekonomikou světa USA, neboČína, se liší podle metody stanovující hru-bý domácí produkt (HDP). V případě vý -počtu s použitím parity kupní síly se svě-tovou jedničkou stává bývalá Říše středu(str. 30). V případě ztrát potravin by bylovhodné zmínit, že v hospodářsky vyspě-lých státech padá oněch 30 % na vrub nad -spotřeby, resp. plýtvání, kdežto v zemíchJihu je má na svědomí nedokonalá infra-struktura včetně skladovacích prostor a pře-prava. Zelená revoluce vstupuje díky po -užívání dronů, pesticidů další generace,robotiky např. v podobě mechanickýchopylovačů, umělé inteligence a genetickymodifikovaných organismů a dalších su -perplodin do druhé fáze, již mocně finan-cuje jeden z nejbohatších mužů světa,zakladatel počítačové firmy Microsoft BillGates. Na druhou stranu některé studietvrdí, že zemědělská výroba dokáže uždnes uživit lidstvo i bez použití pesticidů.

Jan Plesník RECENZE

Bedřich Moldan: Civilizace na planetě ZemiGlobální ekosystém – kamínky mozaiky zapadají do správného rámu

1

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2019. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

živa 2/2019 LIII

U grafu na str. 36 postrádám vysvětlenízkratky BRIICS, případně společnou cha-rakteristiku těchto zemí. O vlivu tankerů naživotní prostředí by se dalo zmínit, že šíře-ní invazních nepůvodních druhů se dějev nádržích na vodní balast, kterým se za -těžují přepravní lodě plovoucí zpátky povyložení nákladu do mateřského přístavu,neboť potřebují pro udržení ponoru dosáh-nout určité hmotnosti (str. 48). Z globál-ního vzorce spotřeby vody vypadává Evro-pa a USA, kde skoro polovinu užité vodyvyžadují tepelné a jaderné elektrárny pronezbytné ochlazování (str. 84).

Jak v kapitole o světovém oceánu, takv kapitole o právu životního prostředí bynebylo od věci zmínit, že podle rozhod-nutí Valného shromáždění OSN by mělabýt do poloviny r. 2020 po desetiletích ne -důstojného přešlapování na místě konečněsjednána v rámci Úmluvy OSN o mořském

právu (UNCLOS) dohoda o ochraně moř-ských organismů v mezinárodních vodách,která by měla mimo jiné regulovat nadměr-ný, příliš intenzivní rybolov a další využí-vání zdrojů mimo jurisdikci jednotlivých

přímořských států. Vůbec první celosvěto -vé jednání svého druhu se oficiálně jmeno -valo Světová konference OSN o životnímprostředí člověka (Stockholm, červen 1972).Pokud jde o velikost chráněných území vesvětě, polovina z nich je menší než 10 km2.V Evropě, kde se nachází asi 70 % všechchráněných území, kolísá rozloha 65 %ploch územní ochrany pouze mezi jednímaž 100 hektary (str. 23). V textu opakovaněpoužitý termín biologický druh může po -kročilejšího čtenáře poněkud zmást v tom,že odkazuje na jedno z nejrozšířenějšícha jednu dobu nejuznávanějších koncep -čních pojetí zmiňované jednotky organi-zace živé hmoty – vhodnější by bylo hovo-řit v tomto smyslu o druhu organismů. Vevýčtu nejvýznamnějších mezinárodníchorganizací postrádám ambiciózní Mezi-vládní platformu pro biodiverzitu a eko-systémové služby (IPBES), přestože jejíčinnost teprve začíná nabírat obrátky (Živa2016, 1: XIII–XIV; 2017, 3: LXXVII–LXXIX).V případě korálových útesů se přímo na -bízí glosovat jejich pokračující blednutí(str. 117). Upozornění, že Program OSNpro životní prostředí (UNEP) v dlouholetémúsilí posílit své postavení v rámci mezi-národního společenství stále častěji sahápo alternativním názvu Životní prostředíOSN (UNE) a že oficiální pojmenování stá-tu s vyspělým zemědělstvím je Nizozem-sko, může zavánět hnidopišstvím.

Přestože orientaci ve vysoce informa-tivní publikaci usnadňují mezititulky naokrajích stránek, nejeden její uživatel byuvítal rejstřík. Ačkoli chápu, že od ode-vzdání rukopisu do okamžiku, kdy se knihaocitne na pultech (dnes spíše v interne-tové nabídce), uplyne určitá doba, přijdemi, že některé běžně dostupné údaje (hru-bý domácí produkt na obyvatele, zprávao stavu životního prostředí České repub-liky) mohly být přece jen aktuálnější.

Byla by určitě škoda, kdyby tato zdařiláučebnice sloužila jen gymnaziálním stu-dentům. Přijde více než vhod k získánírealistického přehledu o problémech ži -votního prostředí, které plným právemoznačujeme jako globální a které v různémíře sužují bez nadsázky každého z nás.

Karolinum, nakladatelství UniverzityKarlovy, Praha 2018, 180 str. Doporučená cena 280 Kč

1 Zatímco před nástupem průmyslovérevoluce žila ve městech desetina všech obyvatel, v současnosti jde poprvé v historii lidstva v globálním měřítku již o více než polovinu populace. Pohled na centrum kanadského Montrealu 2 Početnost mrchožravých ptáků, jako je sup hnědý (Aegypius monachus), se v mnoha částech Starého světa hlavněv důsledku otrav výrazně snižuje.3 V Africe se nachází 33 ze 47 hospo-dářsky nejméně rozvinutých zemí světa.Chudobu umocňuje i prudký nárůst počtuobyvatelstva. Venkov ve střední Etiopii4 Nedoceněný význam pro lidské zdraví mívají zelené plochy na okrajiměsta, jako je přírodní park Prokopskéa Dalejské údolí na jihozápadním před-městí Prahy. Právě o ně často přicházímeneregulovanou šířící se zástavbou super-markety, sklady a satelitními městečkyoznačovanou jako sídelní kaše.5 Nejohroženějším typem ekosystémůna Zemi zůstávají mokřady. Obnovené rašeliniště v Pont de Martelve švýcarském kantonu Neuchâtel6 Posvátný vrchol Seongsan Ilčubong(Hora svítání), ležící na jihokorejskémostrově Čedžu, se v r. 2007 stal součástísvětového dědictví UNESCO. Lávovýkužel se zvedá do výšky 180 m a vznikl výbuchem podmořské sopky. Snímky J. Plesníka

65

2

3

4

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2019. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.