BETON 6/04...vyuÏívá dobr˘ch vlastností betonu vãetnû pohledov˘ch. Mrzí mû, Ïe pod pojmem...

P R Ò M Y S L O V É S T A V B YA P O D L A H Y

P F 2 0 0 5

6 / 2 0 0 4

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR

K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5

tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798

e-mail: [email protected]

www.svcement.cz

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

tel./fax: 261 215 769


www.svb.cz

SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH

KONSTRUKCÍ

Sirotkova 54a, 616 00 Brno

tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180

mobil: 602 737 657


www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz

âESKÁ BETONÁ¤SKÁ

SPOLEâNOST âSSI

Samcova 1, 110 00 Praha 1

tel.: 222 316 173

fax: 222 311 261


www.cbz.cz

S P O L E â N O S T I A S V A Z Y P O D P O R U J Í C Í â A S O P I S

C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E

/ 2 2N O V Á D I M E N Z E V O B L A S T IB E T O N O V ¯ C H P O D L A H

/ 1 4Î E L E Z O B E T O N O V ÁK A Z E T O V Á S T R O P N ÍK O N S T R U K C E

S B E D N I C Í M I V L O Î K A M I

Z R E C Y K L O V A N É H O

P L A S T U P ¤ I P ¤ E S T A V B ù

Î E L E Z O B E T O N O V É

V ¯ R O B N Í H A L Y

3 2 / P O Î A D A V K Y N A P O D L A H YP R O V N A - V O Z Í K Y

2 8 / P R O V Á D ù N Í P R Ò M Y S L O V ¯ C H B E T O N O V ¯ C HP O D L A H V â E T N ù P O V R C H O V ¯ C H Ú P R A V

1 0 / R E C O C , S . R . O .

1 7 / B E T O N O V É P R Ò M Y S L O V ÉP O D L A H Y

B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 6 / 2 0 0 4 1

Roãník: ãtvrt˘âíslo: 6/2004 (vy‰lo dne 17. 12. 2004)Vychází dvoumûsíãnû

Vydává BETON TKS, s. r. o., pro:Svaz v˘robcÛ cementu âRSvaz v˘robcÛ betonu âR âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSISdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí

Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc.·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová

Redakãní rada:Doc. Ing. Vladimír Benko, PhD., LudûkBogdan, Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. JanGemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfied-seda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo-pfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. ZdenûkJefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. JanKupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing.Milada Mazurová, Ing. Martin Moravãík,Ph.D., Ing. Hana Némethová, Ing. MilenaPafiíková, Petr ·koda, Ing. Ervin Severa, Ing.Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr·tûpánek, CSc., Ing. Michal ·tevula, PhD, Ing.Vladimír Vesel˘, Prof. Ing. Jan L. Vítek

Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér,Hefimanova 25, 170 00 Praha 7

Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic

Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 150 00 Praha 5

Tisk: Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5

Adresa vydavatelství a redakce:Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, 110 00 Praha 1www.betontks.czVedení vydavatelství:tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261e-mail: [email protected], objednávky pfiedplatnéhoa inzerce:tel./fax: 224 812 906e-mail: [email protected]

[email protected]

Roãní pfiedplatné: 540 Kã (+ po‰tovnéa balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157ISSN 1213-3116Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy,Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000

Za pÛvodnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.

Foto na titulní stranû:Nová skladová hala spoleãnosti Mountfield.Foto Michal Linhart

Beton TKS je pfiím˘m nástupcem ãasopisÛBeton a zdivo a Sanace.

O B S A HÚ V O D N Í KZdenûk Gärtner / 2

T É M A

I N F O R M Aâ N Í P R O C E D U R A EU A P OV I N N O ST IN OV ¯C H â L E N S K¯C H STÁT Ò P O 1. 5 . 2004Marie Báãová / 3

P R O F I L Y

ZAPA B E TO N A . S . / 7

RECOC, S . R . O . / 1 2

O B R A Z O V Á P ¤ Í L O H A

RECOC, S . R . O . / 1 0

S T A V E B N Í K O N S T R U K C E

ÎE L E ZO B E TO N OVÁ K A Z E TOVÁ ST R O P N ÍKO N ST R U KC E S B E D N I C Í M I V LOÎ K A M I

Z R E C Y K LOVA N É H O P L AST U P ¤ I P ¤ E STAV B ù

Î E L E ZO B E TO N OV É V ¯ R O B N Í H A LY

Petr Hájek, Vratislav N˘vlt / 1 4

M A T E R I Á L Y A T E C H N O L O G I E

B E TO N OV É P R Ò MY S LOV É P O D L A H YJaroslav Vácha / 1 7

OC H R A N A B E TO N OV ¯C H P O D L A HP R Ò MY S LOV ¯C H STAV E B

Radomír ·otola / 1 9

NOVÁ D I M E N Z E V O B L AST I B E TO N OV ¯C HP O D L A H

Ivan Hála / 2 2

PR OVÁ D ù N Í P R Ò MY S LOV ¯C H B E TO N OV ¯C HP O D L A H V â E T N ù P OV R C H OV ¯C H Ú P R AV

Jan Pfiibyl / 2 8

P OÎ A DAV KY N A P O D L A H Y P R O VNA-V OZ Í KYAle‰ Hu‰ek / 3 2

SLOÎ E N Í A V ¯ R O B A P O H L E D OV É H O B E TO N UPavel Rieger, Alain ·tûrba / 3 8

F I R E M N Í P R E Z E N T A C E

HO LC I M , A . S . / 2 6

S A N A C E

ZK U · E N O ST I S P O LY U R E TA N OV ¯M P O J I V E MCPD U-200 P R O RYC H L E Z AT I Î I T E L N É O P R AV YP R Ò MY S LOV ¯C H P O D L A H

Vítûzslav Vacek / 4 3

S O F T W A R E

MOÎ N O ST I P R O G R A M U N E X I S P R O ¤ E · E N ÍP ¤ E D PJ AT ¯C H P LO · N ¯C H KO N ST R U KC Í

Jaroslav Navrátil / 4 7

V ù D A A V ¯ Z K U M

VL Á K N O B E TO N – P ¤ I B L I Î N Á M E TO DA I N V E R Z N ÍA N A L¯ Z Y

Luká‰ Vráblík, Vladimír Kfiístek / 5 0

N O R M Y • J A K O S T •C E R T I F I K A C E

Z AVÁ D ù N Í EN 19 92: „N AV R H OVÁ N Í B E TO N OV ¯C HKO N ST R U KC Í“ D O P R A X E – P O R U C H OV ÉO B L AST I

Alena Kohoutková, Jitka Va‰ková / 5 5

E K O L O G I E

I N T E G R OVA N ¯ R E G I ST R Z N E â I ·ËOVÁ N Í S E B U D ET ¯ K AT I V ¯ R O B C Ò C E M E N T U

Jan Mar‰ák, Zuzanna Hokkyová / 5 9

A K T U A L I T Y

11. B E TO N Á ¤ S K É D N Y 2004Vlastimil ·rÛma / 6 0

B E TO N OV É V OZOV KY 2004 / 6 2

T¤ I N ÁC T É K LU B OV É S E T K Á N Í â L E N Ò SSBK / 6 2

P O KY N Y P R O AU TO RY / 6 3

SE M I N Á ¤ E , KO N F E R E N C E A SYM P OZ I A / 6 4

B E T O NT E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E

C O N C R E T ET E C H N O L O G Y • S T R U C T U R E S • R E H A B I L I T A T I O N

SERIÁL

EN 1992

dostalo se mi té cti, Ïe jako pfiedseda Svazu v˘-robcÛ betonu âR mám pfiíleÏitost oslovit Vásv tomto ãísle ãasopisu Beton TKS.

KdyÏ se na mû redakce obrátila s otázkou, zdabych nechtûl napsat úvodník do chystaného vy-dání, mûl jsem radost. Souãasnû jsem s pocitemodpovûdnosti zaãal pfiem˘‰let, o jaké my‰lenkyse s Vámi chci podûlit. S potû‰ením bych se na

tomto místû rozepsal o tom, jak je beton ekologick˘, trvanliv˘, vo-dotûsn˘, nehofilav˘, jaké má estetické pfiednosti, Ïe mÛÏe b˘t velmitûÏk˘ nebo naopak plavat na vodû, mÛÏe b˘t samozhutniteln˘a samonivelaãní, má vysokou pevnost v tlaku (jiÏ není problémvyrobit beton s pevností nad 100 MPa) a v kombinaci se Ïelezemmá i vysokou pevnost v tahu, mÛÏe mít barvu, na jakou si vzpo-menete, a tak bych mohl pokraãovat dále ve v˘ãtu pfiíkladÛ, jak˘ jebeton úÏasn˘ stavební materiál.

Domnívám se, Ïe vût‰ina ãtenáfiÛ to pravdûpodobnû ví a pokudse chtûjí dozvûdût dal‰í odborné informace, budou je spí‰e hledatuvnitfi ãasopisu v pfiíspûvcích kvalifikovan˘ch odborníkÛ, neÏv úvodníku. Zde chci zmínit jiné vûci, které mi leÏí na srdci, a jsoumoÏná neménû známé, ale otevfiená diskuse o nich zatím pfiíli‰neprobíhá.

PfiestoÏe (nebo moÏná právû proto) beton má v âeské republi-ce velmi dlouhou tradici a je hojnû pouÏíván, má obecnû ‰patnoupovûst. VÏdy mû velmi mrzí, kdyÏ se ve sdûlovacích prostfiedcíchsetkám se slovními spojeními jako „betonová monstra“, „betono-vá dÏungle“, „betonové králíkárny“, „betonová lobby“ atd.

Mrzí mû, Ïe kdyÏ se fiekne betonová dálnice, vût‰ina motoristÛ siokamÏitû vzpomene na „drncavé a hluãné“ komunikace budova-né pfied dvaceti a více lety, které doposud nebyly vymûnûny, jakonapfi. nûkteré ãásti dálnice D1 Praha-Brno, dálnice D2 Brno-Bfieclavad. Jen mizivé procento vefiejnosti ví, Ïe ty svûtlé, hladké, tiché,rovné, zkrátka perfektní úseky dálnic a rychlostních komunikací bezvyjet˘ch kolejí, napfi. úsek dálnice D5 PlzeÀ–Rozvadov, rychlostníkomunikace Velk˘ Újezd–Lipník nad Beãvou, obchvat Olomoucea Lipníku nad Beãvou a mnohé dal‰í, na kter˘ch se s uzavírkouz dÛvodu opravy v podstatû nesetkáte, jsou z betonu.

Mrzí mû také, Ïe slovo „panel“ dnes zní pejorativnû, pfiestoÏe uÏí-vání plo‰né prefabrikace (jak nyní fiíkáme panelÛm, snad abychomse vyhnuli tomu slovu) je moderní stavební technologie, se kterouse setkáváme v‰ichni, aniÏ si to nûkdy vÛbec uvûdomujeme – byd-líme v panelov˘ch domech, ob˘váme rodinné domy se stropemz betonov˘ch prefabrikátÛ, Ïijeme bez nepfiíjemného hluku v tûsnéblízkosti dálnic za betonovou protihlukovou stûnou nebo nav‰tû-vujeme velká nákupní centra, jejichÏ vnûj‰í obvodov˘ plá‰È ãastovyuÏívá dobr˘ch vlastností betonu vãetnû pohledov˘ch.

Mrzí mû, Ïe pod pojmem „betonárna“ si skoro kaÏd˘ pfiedstaví‰pinav˘ shluk rzi obklopen˘ blátem, kde se v oblacích prachu po-hybují koufiící rachotiny pfieváÏející beton a chlapíci ve ‰pinav˘chmontérkách. Pfiitom 90 % dne‰ních betonáren je vybaveno vyso-ce úãinn˘mi prachov˘mi filtry, 80 % z nich má recyklaãní zafiízeníumoÏÀující opûtovné vyuÏití betonu nezpracovaného na stavbû.V˘roba betonu se tak fiadí mezi bezodpadové v˘robní procesy.Málokdo také ví, Ïe v˘roba betonu se dnes neobejde bez ‰piãko-vé v˘poãetní techniky a práce na velínu betonárny se více podobápráci v kanceláfii neÏ práci ve ‰pinavém provozu.

My‰lenky, o které se s Vámi dnes chci podûlit, v‰ak nejsou jennegativní. Je mnoho vûcí, které mi dûlají radost.

Mám dobr˘ pocit z toho, Ïe v˘robci cementu, betonu, betonov˘chv˘robkÛ, stavební firmy, firmy zab˘vající se sanací betonÛ a mnozídal‰í se neustále snaÏí pfiispívat ke zv˘‰ení prestiÏe betonu.

Dokladem toho je nejen existence tohoto ãasopisu a jeho zvy‰u-jící se kvalita, ale i ãinnost âBS, jednotliv˘ch odborn˘ch svazÛ a ze-jména vzrÛstající spolupráce v‰ech, ktefií s betonem pracují.

Jako dobr˘ pfiíklad mÛÏe poslouÏit nedávná architektonická sou-tûÏ Betonov˘ dÛm pofiádaná âeskou komorou architektÛ, Svazemv˘robcÛ cementu âR a V˘zkumn˘m ústavem maltovin Praha. Akcebyla provázena velk˘m zájmem architektÛ a projekty, které postou-pily do finále soutûÏe, jsou velmi zajímavé a inspirující. Doporuãujiv‰em nav‰tívit jednu z v˘stav, na kter˘ch jsou v‰echny zúãastnûnéprojekty soutûÏe prezentovány. V˘stava je putovní, po Praze a Brnûji mÛÏete shlédnout v Ústí nad Labem, Ostravû a Pardubicích.

MoÏnosti betonu mÛÏeme obdivovat nejen v projektech na papí-fie. Vût‰í stavba se bez betonu neobejde. Jsou v‰ak stavby, kteréjsou jedineãné tím, Ïe naplno vyuÏívají specifick˘ch vlastností beto-nu a bez betonu by ani nemohly vzniknout. PfiíkladÛ je mnoho a jennamátkou uvádím: Tanãící dÛm v Praze, Mûstské divadlo v Brnûs nádhern˘m vyuÏitím pohledového betonu, nespoãet krásn˘chmostÛ, v podstatû v‰echny tunely a mnoho dal‰ích staveb, které jstemimo jiné mohli vidût v pfiedcházejících ãíslech ãasopisu.

Vûfiím, Ïe beton má pfied sebou velkou budoucnost. Je v‰ak ne-zbytnû nutné, abychom my v‰ichni, ktefií jsme pfiesvûdãeni o jehokvalitách, spojili své síly a pfiesvûdãovali i ostatní o tom, Ïe beton jeperspektivní materiál.

Roky 2001 aÏ 2004 jsou obdobím, kdy se ekonomice âeské re-publiky dafií. âeské stavebnictví zaznamenává rÛst stavební v˘robya pozitivní v˘voj se odráÏí i v dobr˘ch v˘sledcích na‰eho odvûtví. NevÏdy to v‰ak je pravidlem. Ti z Vás, ktefií sly‰eli presentaci panaI. Coxe „Concrete promotion: the UK case“ na konferenci ERMCOv Helsinkách v letû t.r., ví, Ïe ve Velké Británii nebyl nárÛst stavebnív˘roby doprovázen nárÛstem spotfieby betonu. Angliãtí kolegovébyli nuceni zakládat „betonová centra“ a vynakládat obrovské finan-ãní prostfiedky na znovuzískání ztracené prestiÏe betonu.

V souãasné dobû rostoucí v˘roby betonu na ãeském trhu se námpodobné úvahy mohou zdát neopodstatnûné. Vidím v‰ak nûkolikfaktorÛ, které mohou tuto situaci v budoucnu zmûnit. Patfií mezi nûpfiipravovaná zmûna DPH v oblasti bytové v˘stavby, pfiedpokláda-n˘ pokles zahraniãních investic a rostoucí konkurence mezi sta-vebními materiály. Poslednû jmenovan˘ faktor mÛÏeme samiovlivnit. Hledejme spoleãnû cestu, jak a kde investovat do projek-tÛ prezentujících beton jako materiál nejen s bohatou minulostí,ale pfiedev‰ím jako materiál budoucnosti.

VáÏení ãtenáfii drÏíte v rukou ãíslo v leto‰ním roce jiÏ poslední.VyuÏívám pfiíleÏitosti k vyslovení sv˘ch pfiání ke konci roku a pfiánído roku nového. Pfieji nám v‰em, aby se nám dafiilo pfiesvûdãovatinvestory, architekty, projektanty, stavební firmy, odbornou i laickouvefiejnost, Ïe beton je moderní materiál, kter˘ si zaslouÏí, aby se nasouãasné konjunktufie stavebnictví podílel vût‰í mûrou.

Pfieji v‰em ‰Èastné, klidné a veselé Vánoce a mnoho ‰tûstí, zdra-ví a betonu do nového roku i do let dal‰ích.

Ing. Zdenûk Gärtner,

pfiedseda Svazu v˘robcÛ betonu âR

2 B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 6 / 2 0 0 4

Ú V O DE D I T O R I A L

V Á Î E N Í â T E N Á ¤ I ,


T É M AT O P I C

M A R I E B Á â O V Á

S B L I Î O V Á N Í P R ÁV N Í C H P ¤ E D P I S Ò ES A â ROd 1. kvûtna 2004, data na‰eho pfiistoupení k Evropské unii,platí v âeské republice v plném rozsahu právo Evropsk˘ch spo-leãenství (ES). JiÏ pfied tímto datem âeská republika transpono-vala do svého právního fiádu smûrnice ES na základû asociaãnídohody, zakládající pfiidruÏení âeské republiky k Unii (pfiijatév roce 1995), v zájmu dosaÏení plné sluãitelnosti právního systé-mu âR s evropsk˘m právem.

SbliÏování právních pfiedpisÛ Evropsk˘ch spoleãenství a práv-ních pfiedpisÛ âeské republiky bylo jedním ze základních pfied-pokladÛ na‰eho ãlenství v Evropské unii. Cílem tohoto procesubylo odstranûní právních a technick˘ch pfiekáÏek volného pohy-bu zboÏí, osob, sluÏeb a kapitálu mezi na‰ím trhem a jednotn˘mevropsk˘m trhem. Jednalo se o znaãn˘ poãet právních norem –k 1. lednu 2000 mûla Evropská unie celkem 1 508 platn˘chsmûrnic.

Na rozdíl od dal‰ích právních aktÛ Evropského spoleãenství,jako jsou nafiízení nebo rozhodnutí, se smûrnice neaplikují pfiímo,pro ãlenské státy jsou závazné pouze co do v˘sledku. âlenskéstáty mají povinnost do urãité doby obsah smûrnice transpono-vat do svého národního právního fiádu. Transpoziãní opatfieníãlenského státu musí mít vÏdy podobu obecnû závazného práv-ního pfiedpisu. Smûrnice jsou pfiijímány a publikovány ve v‰echnárodních jazycích ãlensk˘ch zemí Evropské unie, kaÏdá z tûch-to verzí je stejnû autentická.

Obsah transpoziãního opatfiení musí b˘t formulován pfies-nû a srozumitelnû. Právním pojmÛm pouÏit˘m ve smûrni-cích je tfieba pfiisuzovat v˘znam, kter˘ mají v evropskémkomunitárním právu, a nikoliv v˘znam kter˘ mají ve vnitro-státním právu jednotliv˘ch zemí.

Transpozice evropsk˘ch smûrnic do ãeského právního fiádu pfii-ná‰í fiadu problémÛ, vyvolan˘ch odli‰n˘mi charakteristikami práv-ního fiádu âR a práva Evropsk˘ch spoleãenství. Smûrnice jsouaplikovány na odli‰né právní systémy a praxi jednotliv˘ch ãlen-sk˘ch státÛ. Tomu odpovídá jejich velmi obecná terminologiea vymezení pojmÛ. Interpretace pojmÛ v koneãné instanci nále-Ïí Evropskému soudnímu dvoru. Do ãeského právního fiádu jsoutak pfiebírány systémy a prvky vycházející z odli‰n˘ch právníchzákladÛ, pouÏívající terminologii, která neodpovídá ãesk˘m práv-ním zvyklostem. To ztûÏuje pfiekládání a srozumitelnost textÛpfiedpisÛ EU. Na druhé stranû v evropsk˘ch smûrnicích je vûno-ván znaãn˘ prostor definicím v˘klad pojmÛ; pouÏívání termínÛ jepro v‰echny smûrnice konsenzuální.

V˘sledkem je, Ïe i zdánlivû banální drobná nepfiesnost v pfie-kladech termínÛ a slovních spojení pouÏit˘ch ve smûrnicíchmÛÏe mít za následek kolizi právních pfiedpisÛ evropsk˘cha národních a mÛÏe pfiinést v˘znamné dÛsledky v praktickémÏivotû.

T E C H N I C K Á H A R M O N I Z A C EPoÏadavek harmonizace právních pfiedpisÛ se nevztahuje nakomplexní právní systémy, ale zahrnuje pouze úpravu vybran˘choblastí. K nim patfií mj. zadávání vefiejn˘ch zakázek a technickáharmonizace. Pod pojem technická harmonizace zahrnujemeprocesy a postupy pfiispívající k odstranûní technick˘ch pfiekáÏekobchodu v oblasti volného pohybu v˘robkÛ mezi ãlensk˘mi státyEvropské unie a dále zabraÀující jejich pfiípadnému vzniku.Technická harmonizace tedy spoãívá ve sbliÏování relevantníchnormativních dokumentÛ, tj. právních pfiedpisÛ s technick˘mobsahem, technick˘ch norem a pfiípadnû dal‰ích normativnícha informativních dokumentÛ. Zahrnuje také spoleãné postupypro posuzování shody vlastností v˘robkÛ s poÏadavky uveden˘-mi v pfiedpisech ES. Oblast technické harmonizace je upravenaãl. 75 Evropské dohody. Smûrnice jsou pfiijímány ve v‰echnárodních jazycích ãlensk˘ch zemí EU (od 1. 5. 2004 tedyi v ãe‰tinû), kaÏdá z tûchto verzí je stejnû autentická.

Obecná právní úprava technické harmonizace v Evropské uniiv souãasné dobû spoãívá na dvou základních smûrnicích. Prvníje Smûrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ESze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpeãnosti v˘robkÛ.Druh˘m základním pfiedpisem je Smûrnice Rady 98/34/ESze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informacív oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ prosluÏby informaãní spoleãnosti. Z této obecné úpravy technic-ké harmonizace vypl˘vá základní poÏadavek, kter˘ stanoví, ÏekaÏd˘ v˘robek uvádûn˘ na trh v nûkteré z ãlensk˘ch zemíEvropské unie musí b˘t bezpeãn˘. Jednotlivé sektorové smûr-nice ES pak upravují – tj. regulují – zpÛsob uvádûní v˘robkÛ natrh v tûch sektorech, kde se jedná o oblasti zv˘‰eného zájmuo bezpeãnost v˘robkÛ (vefiejn˘ zájem, resp. oprávnûn˘ zájem).Tam, kde jsou pro vybrané druhy v˘robkÛ stanoveny technicképoÏadavky, které musí b˘t splnûny pfii jejich uvádûní na trh,hovofiíme o regulované oblasti. V rámci Evropské unie je jed-notnû upravena povinnost poskytování informací v oblasti tech-nické normalizace a rovnûÏ informaãní povinnost pfii vydávánínárodních technick˘ch pfiedpisÛ, jejichÏ návrhy musí b˘t pfie-dány Evropské komisi, která je zafiazuje do tzv. „informaãní pro-cedury“.

Ú P R AV A T E C H N I C K É H A R M O N I Z A C E V â E S K É MP R ÁV U

V ãeském právním fiádu je základním obecn˘m právním pfiedpi-sem technické harmonizace zákon ã. 22/1997 Sb., o technic-k˘ch poÏadavcích na v˘robky a o zmûnû a doplnûní nûkter˘chzákonÛ ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

((PPoozznnáámmkkaa:: Zákon ã. 22/1997 Sb., byl novelizován právnímipfiedpisy ã. 71/2000 Sb., 102/2001 Sb., 205/2002 Sb.,226/2003 Sb., a 277/2003 Sb.)

I N F O R M A â N Í P R O C E D U R A E U A P O V I N N O S T I N O V ¯ C Hâ L E N S K ¯ C H S T Á T Ò P O 1 . 5 . 2 0 0 4E U I N F O R M A T I O N P R O C E D U R E A N DR E S P O N S I B I L I T I E S O F N E W M E M B E R S T A T E SA F T E R M A Y 1 , 2 0 0 4

Zákon upravuje tfii samostatné okruhy problémÛ:• ãeské technické normy• posuzování shody v˘robkÛ v regulované oblasti• informaãní povinnosti státu (orgánÛ státní správy a urãen˘ch

institucí, napfi. âSNI) pfii vydávání technick˘ch pfiedpisÛ a tech-nick˘ch norem.Provádûcími pfiedpisy k zákonu ã. 22/1997 Sb., jsou nafiízení

vlády, která pfiejímají jednotlivé sektorové smûrnice ES pro vybra-né skupiny v˘robkÛ (celkem 27 NV podle stavu ke 4. 8. 2004),fie‰í grafickou podobu ãeské a evropské znaãky shody (2 NV)

a upravují informaãní procedury v oblast technické harmonizace(2 NV). Stavebních v˘robkÛ se t˘kají dvû nafiízení vlády,ã. 163/2002 Sb. a 190/2002 Sb. Jiná nafiízení vlády se zab˘va-jí v˘robky zabudovávan˘mi do staveb (napfi. v˘tahy, tlaková zafií-zení), nebo pfii v˘stavbû pouÏívan˘ch (stavební stroje).

Z ÁV A Z N ¯ V ¯ K L A D S M ù R N I C ESPodle ãlánku 220 Smlouvy ES jedinou autoritou, která mÛÏepodat závazn˘ v˘klad smûrnice ãi jejího ustanovení, je Evropsk˘soudní dvÛr (ESD). âiní tak zejména v rámci fiízení o pfiedbûÏné


T É M AT O P I C

Tab. 1 Srovnání ãásti tzv. revidovaného pfiekladu Smûrnice Rady 98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne 20.ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti,ãeská a slovenská verze s anglick˘m originálem

Tab. 1 Revised translation of the Directive of the Council 98/34/ES as of June 22, 1998, as amended by Directive No 98/48/ES as of July 20,1998, on the procedure of providing information about standards and technical regulations and regulations for services in theinformation society; comparison of the Czech and Slovak versions with the English original

ãeskyPro úãely této smûrnice se rozumí …11. „technick˘m pfiedpisem“ technické specifikace a jinépoÏadavky nebo pfiedpisy pro sluÏby vãetnû pfiíslu‰n˘chsprávních pfiedpisÛ, jejichÏ dodrÏování je pfii uvedení natrh, pfii poskytování sluÏby, pfii usazování poskytovatelesluÏeb nebo pfii pouÏívání v ãlenském státû nebo najeho vût‰í ãásti závazné de iure nebo de facto, jakoÏ iprávní a správní pfiedpisy ãlensk˘ch státÛ zakazujícív˘robu, dovoz, prodej nebo pouÏívání urãitého v˘robkunebo zakazující poskytování nebo vyuÏívání urãité sluÏbynebo usazování poskytovatele sluÏeb s v˘jimkoupfiedpisÛ stanoven˘ch v ãlánku 10.Technické pfiedpisy de facto zahrnují• právní nebo správní pfiedpisy ãlenského státu,které odkazují na technické specifikace nebo jinépoÏadavky nebo profesní pravidla nebo pravidla správnépraxe, které samy obsahují odkaz na technické specifika-ce nebo na jiné poÏadavky nebo na pfiedpisy pro sluÏby,pfiiãemÏ soulad s nimi pfiedpokládá shodu s povin-nostmi uloÏen˘mi uveden˘mi právními nebo správnímipfiedpisy, dobrovolné dohody, v nichÏ je smluvní stranouorgán vefiejné moci a které ve vefiejném zájmu stanovíshodu s technick˘mi specifikacemi nebo s jin˘mi poÏa-davky nebo s pfiedpisy pro sluÏby s v˘jimkou specifikacípro nabídková fiízení pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek,• technické specifikace nebo jiné poÏadavky nebo pfied-pisy pro sluÏby, které souvisejí s daÀov˘mi nebo finan-ãními opatfieními ovlivÀujícími spotfiebu v˘robkÛ nebosluÏeb tím, Ïe vyz˘vají ke shodû s tûmito technick˘mispecifikacemi nebo jin˘mi poÏadavky nebo pfiedpisy prosluÏby; to v‰ak neplatí pro technické specifikace nebojiné poÏadavky nebo pfiedpisy pro sluÏby, které se t˘kajínárodních systémÛ sociálního zabezpeãení.

slovenskyNa úãely tejto smernice platia nasledujúce vyzeniapojmov: …11. „technick˘ predpis“ sú technické ‰pecifikácie a ìal‰iepoÏiadavky alebo pravidlá o sluÏbách vrátane príslu‰-n˘ch správnych opatrení, dodrÏiavanie ktor˘ch je v prí-pade predaja, poskytovania sluÏieb, zriadenia poskyto-vateºa alebo pouÏívania sluÏby v ãlenskom ‰táte alebona väã‰ej ãasti jeho územia de facto alebo de jurepovinné, ako aj zákony, predpisy alebo administratívneopatrenia, okrem t˘ch, ktoré sú uvedené v ãlánku 10,ktoré zakazujú v˘robu, dovoz, predaj alebo pouÏívaniev˘robku alebo zakazujúce poskytovanie alebo po-uÏívanie sluÏby, alebo usadenie sa subjektu v ãlenskom‰táte ako poskytovateºa sluÏby.Medzi de facto technické predpisy patria:• zákony, predpisy alebo administratívne opatreniaãlenskému ‰tátu, ktoré sa vzÈahujú buì na technické‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky, alebo predpisy o sluÏ-bách, alebo na profesijné pravidlá alebo pravidlá správ-nej praxe, ktoré obratom odkazujú na technické‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky, alebo pravidlá o sluÏ-bách, a zosúladenie s nimi tvorí predpoklad súladu s po-vinnosÈami vypl˘vajúcimi z t˘chto zákonov, predpisovalebo správnych opatrení,• nezáväzné dohody, kde je jednou zo zmluvn˘ch stránverejn˘ orgán, a ktoré vo v‰eobecnom záujme zabez-peãujú súlad s technick˘mi ‰pecifikáciami a in˘mi po-Ïiadavkami alebo pravidlami o sluÏbách, s v˘nimkou‰pecifikácií vzÈahujúcich sa na ponukové konania ve-rejného obstarávania,• technické ‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky a pred-pisy o sluÏbách, súvisiace s fi‰kálnymi alebo finan-ãn˘mi opatreniami, ktoré ovplyvÀujú spotrebuv˘robkov alebo sluÏieb podporovaním súladus technick˘mi ‰pecifikáciami alebo in˘mi poÏiadavkamialebo predpismi o sluÏbách; nepatria sem technické‰pecifikácie ani iné poÏiadavky alebo pravidláo sluÏbách, ktoré súvisia s vnútro‰tátnymi systémamisociálneho zabezpeãenia.

anglickyFor the purposes of this Directive, the followingmeanings shall apply: …11. „technical regulation“, technical specifications andother requirements or rules on services, including therelevant administrative provisions, the observance ofwhich is compulsory, de jure or de facto, in the case ofmarketing, provision of a service, establishment ofa service operator or use in a Member State or a majorpart thereof, as well as laws, regulations or administrativeprovisions of Member States, except those provided forin Artikle 10, prohibiting the manufacture, importation,marketing or use of a product or prohibiting theprovision or use of a service, or establishment asa service provider.De facto technical regulations include:• laws, regulations or administrative provisions ofa Member State which refer either to technicalspecifications or to other requirements or to rules onservices, or to professional codes or codes of practicewhich in turn refer to technical specifications or to otherrequirements or to rules on services, compliance withwhich confers a presumption of conformity with theobligations imposed by the aforementioned laws,regulations or administrative provisions,• voluntary agreements to which a public authority isa contracting party and which provide, in the generalinterest, for compliance with technical specifications orother requirements or rules on services, excluding publicprocurement tender specifications,• technical specifications or other requirements or ruleson services which are linked to fiscal of financialmeasures affecting the consumption of products orservices by encouraging compliance with such technicalspecifications or other requirements or rules on services;technical specifications or other requirements or ruleson services linked to national social security systéms arenot included.

otázce podle ãlánku 234 Smlouvy ES, popfi. v fiízení o poru‰eníSmlouvy ES. Pfii v˘kladu smûrnic ES pouÏívá ESD metody jazy-kového, systematického, teleologického a historického v˘kladu.Obdobnû je ESD jedin˘m orgánem oprávnûn˘m posuzovat, zdatranspoziãní opatfiení ãlenského státu správnû promítá obsahsmûrnice. AÏ do data vstupu âeské republiky do EU neexistova-la moÏnost závazného posouzení náleÏité transpozice a imple-mentace smûrnic ES do právního fiádu âR. Jurisdikce ESD senet˘ká neãlensk˘ch, kandidátsk˘ch zemí. Tato situace se zmûni-la 1. kvûtnem 2004.

â E S K É P ¤ E K L A DY S M ù R N I C ESV procesu transpozice (dosaÏení v˘sledku, kter˘ smûrnice poÏa-duje, v rovinû formálnû právní) a implementace evropsk˘chsmûrnic (rovna praktické aplikace smûrnice, tj. zaji‰tûní dodrÏo-vání a vymahatelnosti práv a povinností zaloÏen˘ch právnímpfiedpisem, jímÏ byla smûrnice transponována do národníhoprávního fiádu) pofiizovala státní správa âR tzv. revidované pfie-klady evropsk˘ch smûrnic. Tyto ãeské pfieklady byly revidoványv Koordinaãním a revizním centru pro pfieklady pfiedpisÛ ES;centrum je organizaãní souãástí odboru kompatibility s právemES Úfiadu vlády âR. Pfieklady pfiedpisÛ s technick˘m obsahembyly expertnû projednány Centrem pro technické pfieklady pfiiministerstvu prÛmyslu a obchodu – ÚNMZ. Na internetov˘chstránkách Úfiadu vlády se uvádí, Ïe v‰echny pfieklady jsou doãas-né neúfiední revidované ãeské znûní pfiedpisÛ ES, urãené propotfieby pfiípravy âR na vstup do EU. Toto znûní bude nahrazenodefinitivním znûním po autentifikaci orgány EU. Pfieklady majípouze informaãní úãel. Za autentickou verzi se povaÏují pouzepfiedpisy ES, uvefiejnûné v Úfiedním vûstníku EU.

Srovnejme nyní ãást tzv. revidovaného pfiekladu Smûrnice Rady98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ESze dne 20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informacív oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏbyinformaãní spoleãnosti, a to ãeskou a slovenskou verzi s anglic-k˘m originálem (tab. 1). âlánek 1 smûrnice 98/34/ES ve znûnísmûrnice 98/48/ES definuje pojmy pouÏité ve smûrnici;v odstavci 9 uvádí vysvûtlení pojmu „technick˘ pfiedpis“:

I ãeská právnická terminologie rozli‰uje mezi „pfiedpisem“obecnû a „právním pfiedpisem“; ne kaÏd˘ pfiedpis je právní pfied-pis, známe napfi. vnitfiní pfiedpisy organizace, statutární pfiedpisy.Pouze právní pfiedpisy jsou pramenem práva.

Jak uvidíme dále, je meritum problému ukryto v obsahu defi-nice pojmÛ technick˘ pfiedpis. (podle zákona ã. 22/1997 Sb.,je technick˘m pfiedpisem pouze právní pfiedpis, tj. pfiedpis vyda-n˘ ve Sbírce zákonÛ) a v ustanovení, Ïe do informaãní procedu-ry bude zafiazen pouze technick˘ dokument vydan˘ na základûzvlá‰tního právního pfiedpisu. Jak je zfiejmé z citace a porovnánípfiekladÛ, Smûrnice Rady 98/48/ES o postupu pfii poskytováníinformací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ prosluÏby informaãní spoleãnosti definuje technick˘ pfiedpis mno-hem obsáhleji a ‰ífieji a zahrnuje pod tento pojem i dal‰í doku-menty, nejen právní pfiedpisy. Podobnû je tomu u definice tech-nického pfiedpisu v terminologické technické normû âSN EN45020 (01 0101) Normalizace a souvisící ãinnosti – V‰eobecn˘slovník: Technick˘ pfiedpis je „pfiedpis, kter˘ obsahuje technicképoÏadavky buì pfiímo, nebo formou odkazÛ na normu, technic-kou specifikaci nebo na pravidla pro praxi, pfiípadnû zaãlenûnímobsahu tûchto dokumentÛ“.

I N F O R M A â N Í P R O C E D U R A E V R O P S K É U N I E

Národní úroveÀZákon ã. 22/1997 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ definujev § 3 technick˘ pfiedpis a technick˘ dokument. Technick˘m pfied-pisem se pro úãely tohoto zákona rozumí první pfiedpis (tj. pfied-pis publikovan˘ ve Sbírce zákonÛ) obsahující technické poÏadav-ky na v˘robky, nebo pravidla pro sluÏby. Technick˘m dokumen-tem se rozumí dokument obsahující technické specifikace v˘rob-ku, kter˘ není technick˘m pfiedpisem ani technickou normou, alekter˘ by mohl vytvofiit technickou pfiekáÏku obchodu.

Paragraf 7 zákona ã. 22/1997 Sb., obsahuje ustanovení t˘kají-cí se informaãních povinností a ukládá ministerstvÛm a jin˘mústfiedním správním úfiadÛm povinnost pfiedávat Úfiadu protechnickou normalizaci, metrologii a státní zku‰ebnictví(ÚNMZ) informace o návrzích technick˘ch pfiedpisÛ nebo jin˘chtechnick˘ch dokumentÛ, jejich zmûnách nebo doplnûní, na kterése vztahuje informaãní povinnosti vÛãi ãlensk˘m státÛmEvropské unie a orgánÛm Evropského spoleãenství, nebo infor-maãní povinnosti vypl˘vající z mezinárodních smluv. Informaãnípovinnosti v oblasti ãesk˘ch technick˘ch norem zaji‰Èuje povûfie-ná právnická osoba, kterou je âesk˘ normalizaãní institut. ÚNMZinformuje o návrzích ãi zmûnách uveden˘ch dokumentÛ KomisiEvropského spoleãenství. Dokumenty mohou b˘t schválenya vydány aÏ po uplynutí tzv. období pozastavení prací – standstillperiod. Období je zpravidla tfiímûsíãní a slouÏí k tomu, aby nanávrh pfiíslu‰ného dokumentu mohla reagovat Komise neboãlenské státy sv˘mi pfiipomínkami. Podle § 7 odst. 1 zákona seinformaãní povinnost t˘ká pouze takov˘ch technick˘chdokumentÛ, které jsou vydávány na základû zvlá‰tního práv-ního pfiedpisu.

V podrobnostech pak fie‰í informaãní povinnosti v oblasti tech-nick˘ch pfiedpisÛ, technick˘ch dokumentÛ a technick˘ch noremnafiízení vády ã. 339/2002 Sb., ve znûní NV 178/2004 Sb.,o postupech pfii poskytování informací v oblasti technick˘chpfiedpisÛ, technick˘ch dokumentÛ a technick˘ch norem.

Evropská úroveÀ – Úfiední vûstník Evropské unieKomise Evropského spoleãenství publikuje oznámení o navrho-van˘ch národních technick˘ch pfiedpisech, které obdrÏela,v Úfiedním vûstníku Evropské unie. Od 1. kvûtna 2004 vycházíÚfiední vûstník Evropské unie (ÚV EU) pûtkrát, resp.‰estkrát t˘dnû, ve dvaceti jazycích (národní jazyky ãlensk˘ch státÛEU), vãetnû ãe‰tiny. Úfiední vûstník EU má tfii ãásti, tzv. série:

Série L – Legislation (Právní pfiedpisy); obsahuje v plném znûnípfiijaté evropské právní pfiedpisy: (I.) akty, jejichÏ zvefiejnûní jepovinné – napfi. smûrnice a nafiízení Rady ES a Komise ES; (II.)akty, jejichÏ zvefiejnûní není povinné – napfi. rozhodnutí Rady,rozhodnutí Komise a dal‰í.

Série C – Information and Notices (Informace a oznámení);obsahuje informace o pfiipravovan˘ch pfiedpisech, o fie‰ení sporÛpfied Evropsk˘m soudním dvorem, pfiedbûÏná oznámení o spo-jení podnikÛ, sdûlení Komise, dal‰ích evropsk˘ch orgánÛ a insti-tucí ad.

Série S – Supplement to the Official Journal – Public procure-ment notices; pfiiná‰í informace o tendrech, smlouvách na vefiej-né práce, obstarávání a sluÏby ze v‰ech ãlensk˘ch státÛ Unie.

V ãásti C Úfiedního vûstníku EU je také zafiazována rubrika„Information procedure — Technical rules“. V ãeské verzi ÚV


T É M AT O P I C

je název rubriky pfiekládán jako „Informaãní procedura – technic-ké pfiedpisy“, naproti tomu slovenská jazyková mutace obsahujetermín „Informaãn˘ postup – Technické pravidlá“. Jsou tu uvefiej-Àovány – s odkazem na Smûrnici Evropského parlamentua Rady 98/34/ES o postupu pfii poskytování informací v oblastinorem a technick˘ch pfiedpisÛ a pravidel pro sluÏby informaãníspoleãnosti – tzv. „Oznámení o návrzích technick˘ch pfiedpisÛ,které obdrÏela Komise“ (ãeská mutace Úfiedního vûstníku, v ang-lické verzi „Notifications of draft national technical rules receivedby the Commission“, ve slovenské verzi „Oznámenia o navrho-van˘ch národn˘ch technick˘ch pravidlách, ktoré obdrÏalaKomisia“).

V této souvislosti nutno podotknout, Ïe v ãeské verzi právníchdokumentÛ ES jsou ãasto pfiekládány anglické termíny „regulati-on“ i „rule“ jako „právní pfiedpis“, aãkoliv i ãe‰tina rozli‰uje meipfiedpisem obecnû a právním pfiedpisem speciálnû, a termín„rule“ spí‰e odpovídá ãeskému v˘razu „pravidlo“. V anglick˘chtextech, napfi. v anglické verzi Úfiedního vûstníku EU, se setkává-me také se zamûÀováním termínÛ regulation a rule. K pfiekládá-ní právních dokumentÛ ES uvádí Úfiad vlády âR, odbor kompati-bility s právem ES, ve vydan˘ch Pokynech pro pfieklad právníchpfiedpisÛ ES následující doporuãení:

„Pfiekladatelé z angliãtiny by si mûli uvûdomit, Ïe anglick˘ práv-ní systém i anglická terminologie v jin˘ch oblastech jsou ãastoodli‰né od kontinentální terminologie. Anglická terminologie másklon k vût‰í nejednotnosti, neÏ jaká je bûÏná v jin˘ch jazycícha jaká je pfiípustná pro ãeské pfieklady; vyskytují se i v˘razy poodborné stránce nesprávné nebo zavádûjící. V tûchto pfiípadechje nezbytné pfiihlíÏet k francouzské, popfi. nûmecké verzi. “

V Úfiedním vûstníku EU, v rubrice vûnované informaãní proce-dufie najdeme vedle oznámení o návrzích zákonÛ, nafiízenía vyhlá‰ek (tj. právních pfiedpisÛ) jednotliv˘ch státÛ EU takéoznámení o návrzích technick˘ch smluvních podmínek, nafiízenízemsk˘ch vlád, návrhy technick˘ch pokynÛ, technick˘ch pravidelãi smûrnic. Tedy nejen návrhy obecnû závazn˘ch právních pfied-pisÛ jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ Evropské unie, ale návrhy fiadydal‰ích dokumentÛ, které lze oznaãit za doporuãené a nezávaz-né, typu kontraktaãních pomÛcek, profesních pravidel nebo pra-videl správné praxe. U kaÏdého dokumentu je uvedeno datum,urãující konec tfiímûsíãního období pozastavení prací (Standstillperiod).

V rubrice Informaãní procedura je vÏdy publikován odkaz narozsudek Evropského soudního dvora vydan˘ 30. dubna1996 ve vûci „CIA Security“, v nûmÏ Soudní dvÛr rozhodlo závazné interpretaci ãlánkÛ 8 a 9 Smûrnice 98/34/ES o postu-pu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfied-pisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti tak, Ïe se nanû mohou (fyzické a právnické) osoby spoléhat pfied národnímisoudy, které se musí zdrÏet aplikace technického pfiedpisu/pra-vidla, kter˘ nebyl oznámen v souladu s touto smûrnicí. Z tohovypl˘vá, Ïe poru‰ení oznamovací povinnosti zpÛsobujeneplatnost dotyãn˘ch technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel a tudíÏi jejich nevynutitelnost ve vztahu k jednotliv˘m osobám.

Na závûr rubriky o informaãní procedufie je pfiipojen soupisnárodních institucí, zodpovûdn˘ch za správu Smûrnice98/34/ES. Za âeskou republiku vykonává funkci národní povû-fiené instituce Úfiad pro technickou normalizaci, metrologii a stát-ní zku‰ebnictví.

Podívejme se nyní na nûkterá publikovaná oznámení o ná-

vrzích národních technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel v Úfiednímvûstníku EU v mûsíci srpnu 2004 (tab. 2 uvedena na www.betontks.cz), (názvy dokumentÛ jsou uvedeny podle oficiálníãeské verze ÚV EU; v nûkter˘ch pfiípadech nejsou pfieklady zcelapfiesné).

Vybrané pfiíklady zfietelnû dokumentují, Ïe státy Evropské uniea Komise ES chápou pojem technick˘ pfiedpis/pravidlo mnohem‰ífieji, nikoliv pouze jako právní pfiedpis.

V Úfiedním vûstníku EU z 28. 8. 2004 byl publikován pfiehledo poãtu návrhÛ technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel oznámen˘chv roce 2004 v rámci informaãní procedury. Tehdej‰ích 15státÛ EU podalo celkem 486 oznámení návrhÛ technick˘chpfiedpisÛ; nejvíce Francie (61), následované Nizozemím (53),dále Rakouskem (51) a Velkou Británií (49). Neménû návrhÛpodalo Lucembursko (5), Portugalsko (8) a Irsko (9). NejvícenávrhÛ se t˘kalo potravin a zemûdûlsk˘ch produktÛ (108), do-pravy (60), stavebnictví (59) a telekomunikací (52).

Z ÁV ù RCo z uvedené anal˘zy vypl˘vá? Od 1. kvûtna 2004 jsou naúzemí âeské republiky platné a obecnû závazné právní pfiedpisyEvropského spoleãenství a rovnûÏ rozsudky Evropského soudní-ho dvora. Evropské právo má pfiednost pfied národním právem.Jakékoliv novû vydávané národní dokumenty technickéhoobsahu, tj. technické pfiedpisy tak, jak je chápe a definujeevropské právo, podléhají evropské informaãní procedufie,jinak jsou neplatné a soudnû nevynutitelné. To se t˘ká napfi.technick˘ch pravidel v oblasti plynov˘ch rozvodÛ a zafiízení, vydá-van˘ch spoleãnosti GAS ãi technick˘ch podmínek, smûrnic,základních pravidel a jin˘ch doporuãen˘ch technick˘ch standar-dÛ vydávan˘ch nevládními organizacemi ve v˘stavbû v âR. Jeproto tfieba iniciovat zmûnu pfiíslu‰n˘ch ustanovení zákonaã. 22/1997 Sb., které nejsou v souladu s evropsk˘m právem,a nafiízení vlády ã. 178/2004 Sb., o postupech pfii poskytováníinformací v oblasti technick˘ch pfiedpisÛ, technick˘ch dokumen-tÛ a technick˘ch norem a dosáhnout toho, aby se právní úpravaa praxe v âR shodovala s právem a praxí ostatních ãlensk˘chstátÛ Evropské unie.

âeské vydání Úfiedního vûstníku EU je k dispozici (bezplat-nû), poãínaje mûsícem záfií 2004, k prezenãnímu studiu vestudovnû Informaãního centra âKAIT v Praze, Sokolská 15.Pfiehled vybran˘ch dokumentÛ, publikovan˘ch v ÚV EUa t˘kajících se v˘stavby bude uvefiejÀován na internetovéadrese Informaãního centra âKAIT www.ice-ckait.cz a v pfií-loze Z+I âKAIT Právní informace. Projekt zpfiístupnûníÚfiedního vûstníku Evropské unie stavební vefiejnosti je pod-porován Ministerstvem prÛmyslu a obchodu âR, odboremstavebnictví.

Marie Báãová

Informaãní centrum âKAIT

Sokolská 15, 120 00 Praha 2

tel.: 227 090 211

e-mail: [email protected], www. ice-ckait.cz

Plné znûní ãlánku vãetnû tab. 2 uvádûjící nûkterá publikovanáoznámení o návrzích národních technick˘ch pfiedpisÛv Úfiedním vûstníku EU je uvedeno na webov˘ch stránkáchãasopisu na adrese www.betontks.cz


T É M AT O P I C


P R O F I L YP R O F I L E S

Z A P A B E T O N A . S .Spoleãnost ZAPA beton na na‰em trhu pÛsobí od roku 1991 a zadobu své existence pro‰la dynamick˘m v˘vojem. Zaãínala v Prazea v prÛbûhu tfiinácti let se etablovala do v‰ech hlavních regionál-ních trhÛ âeské republiky. V roce 2001 spoleãnost roz‰ífiila svépodnikatelské aktivity i na Slovensko.

Po celou dobu své existence máme zájem poskytovat sluÏby navysoké úrovni a z tohoto dÛvodu vkládáme nemalé investice dov˘zkumu i do obnovy strojního parku a technologick˘ch zafiízení.Vût‰ina stavebních firem nás zná ze vzájemné spolupráce. Ná‰kvalitní beton dodáváme na stavby rodinn˘ch domÛ, obchodníchcenter, prÛmyslov˘ch objektÛ a zón, dálnic a tunelÛ. Nûkteré z rea-lizovan˘ch staveb Vám pfiedstavujeme podrobnûji.

D Á L N I C E D1 Vy‰kov -Mofi i ceÚsek Vy‰kov-Mofiice je první realizovanou ãástí dálnice D1, kterábude pokraãovat dal‰ími úseky pfies Kojetín, KromûfiíÏ, ¤íkovice,Pfierov aÏ k Lipníku, kde dojde k napojení na dal‰í budované úsekydálnice D47 Lipník nad Beãvou–Ostrava–Bohumín, ãímÏ bude do-konãena severojiÏní dopravní tepna pfies celou Moravu.

Úsek Vy‰kov-Mofiice mûfií 18,2 km a zahrnuje v˘stavbu 21 most-ních objektÛ, tfií mimoúrovÀov˘ch kfiíÏení a ‰esti protihlukov˘chstûn. Stavba byla zahájena v prosinci 2001 a bude ukonãenav fiíjnu 2005 (obr. 1).

O LY M P I A O LO M O U CDne 25. 8. 2004 bylo v Olomouci otevfieno obchodní a spole-ãenské centrum Olympia Vsisko (obr. 2). V komplexu se nacházívelkoprodejna Hypernova a fiada dal‰ích obchodÛ, v provozu jerestaurace a rychlé obãerstvení a v blízké budoucnosti se poãítás otevfiením a provozem multikina. Na vybudování objektÛ sepodílela fiada stavebních firem, zejména GEMO jako generálnídodavatel, dále TECHFLOOR, HT FLOOR, InÏen˘rské stavby Brnoa dal‰í subdodavatelé. Pro v‰echny z nich, dodávala betonovésmûsi spoleãnost ZAPA beton, provozovna Holice. Na stavbu bylododáno bezmála 10 000 m3 betonov˘ch smûsí, od základov˘ch,konstrukãních aÏ po betonové smûsi pro prÛmyslové podlahy.

T U N E LY K R A S Í K O VTraÈov˘ úsek Zábfieh-âeská Tfiebová prochází podhÛfiím Orlick˘chhor. PÛvodní traÈ bylo nutné v mnoha pfiípadech vzhledem ke sklo-

nov˘m a pfiedev‰ím smûrov˘m pomûrÛm opustit a vytvofiit zcelanovou osu tratû. V˘sledkem je i v˘stavba tunelÛ Krasíkov (obr. 3).

Tunel Krasíkov I je celkovou délkou 1 098,3 m nejdel‰ím dvou-kolejn˘m Ïelezniãním tunelem v âeské republice. Hloubená ãástãiní 68,3 m a raÏená 1 030 m. Maximální mocnost nadloÏí je52 m. Tunel Krasíkov II má délku 140,65 m, z toho hloubená ãástãiní 55,65 m a raÏená 85 m. Maximální mocnost nadloÏí je 18 m.

Pfii raÏbû tunelÛ byla pouÏita Nová rakouská tunelovaní metoda(NRTM). Plocha v˘rubu se pohybuje od 108,8 do 137 m2. Pri-mární ostûní je tvofieno stfiíkan˘m betonem o promûnné tlou‰Èce150 aÏ 350 mm. Stfiíkání betonu bylo provádûno tzv. mokrou ces-tou mobilním stfiíkacím zafiízením. Stavba probûhla v období odzáfií 2002 do ãervna 2004.

O B C H O D N Í A S P O L E â E N S K É C E N T R U M IGYV létû roku 2003 byla zahájena v˘stavba spoleãenského centra IGYv âesk˘ch Budûjovicích (obr. 4) a slavnostní otevfiení probûhlozaãátkem listopadu tohoto roku. Generálním dodavatelem stavbybyla spoleãnost Strabag, a. s., a jeho subdodavatelem betonov˘chsmûsí na‰e spoleãnost ZAPA beton a. s.

PÛvodní objekt v dezolátním stavu byl zcela pfiemûnûn a citlivûroz‰ífien o nové ãásti. Komplex je navrÏen jako osmipodlaÏní; ob-chody, restaurace, sluÏby a supermarket budou v pfiízemí a patfie.

Dodávky betonu byly zahájeny v fiíjnu roku 2003 a nejprve bylyrealizovány z na‰í pÛvodní betonárny s v˘konem 20 m3/hod. V prv-ních t˘dnech realizace stavby jsme postavili novou betonárnu typuStetter M2, která nám umoÏnila plynule a kvalitnû dodat na stavbucca 17 000 m3 betonov˘ch smûsí. Zajímavostí jsou dodávky

Obr. 3 Tunely KrasíkovFig. 3 Tunnels in Krasíkov

Obr. 1 Stavba úseku dálnice D1 Vy‰kov-MofiiceFig. 1 Construction of the motorway section D1 Vy‰kov-Mofiice

Obr. 2 Obchodní a zábavní centrum Olympia v OlomouciFig. 2 Commercial and Entertainment Centre Olympia in Olomouc



„pohledov˘ch“ betonÛ, jejichÏ v˘roba je velmi citlivá na správnouvolbu vstupních surovin a tvorbu receptury. Pro „pohledové“ stûnya sloupy bylo dodáno cca 3 500 m3 betonu B35 s drobn˘m kame-nivem se zv˘‰en˘m podílem jemn˘ch ãástic a superplastifikaãní pfií-sadou s urychlujícím úãinkem od firmy WOERMANN Bohemia.Nemalou souãást dodávek tvofiily i samozhutnitelné betony.

BY T O V É D O M Y „Z A H R A D N Í M ù S T O “ V B R A N D¯ S EN A D L A B E MV lednu leto‰ního roku jsme zahájili dodávky betonu pro jednuz nejvût‰ích souãasn˘ch staveb v Brand˘se nad Labem, díky kteréjsme mohli plnû vyuÏít kapacitu novû zrekonstruované technologiebetonárny. Stavbu pod názvem „BD Zahradní Mûsto“ (v˘stavba166 bytov˘ch jednotek) realizuje jako generální dodavatel spoleã-nost Metrostav, a. s., divize 6.

Na stavbû se podílíme dodávkou betonu o celkovém mnoÏství7 000 m3 (obr. 5). Z celkového mnoÏství bylo dodáno cca 5 000m3 betonu pevnostní tfiídy B20. Na stavbû byla vyuÏita ãerpadlapfieváÏnû s dosahem 38 m Putzmeister nebo Schwing na pod-vozcích Man a Mercedes.

Z I M N Í S TA D I O N V L I B E R C IV záfií roku 2003 zahájila liberecká spoleãnost SYNER rekonstrukcia dostavbu mûstského stadionu – Svijanské arény leÏící na okrajiLiberce. Mimo hlavní hokejové haly jsou zde budovány bowlingo-vá a bobová dráha, tenisové kurty a prostory pro obãerstvení.

ZAPA beton a. s. se stala pro spoleãnost SYNER a její subdoda-vatele témûfi v˘hradním dodavatelem betonu. Kapacitnû nároãnédodávky byly zvládnutelné i díky velkému vozovému parku, kter˘má ZAPA k dispozici.

Na stavbu bylo dodáno cca 14 000 m3 ãerstvého betonu, pfii-ãemÏ byla na jednotlivé betonáÏe vyuÏívána i dvû ãerpala soubûÏ-nû, a to ve vût‰inû pfiípadÛ ãerpadlo o dosahu 42 m Schwing napodovozku Man a ãerpadla s dosahem 34 a 38 m Putzmeistera Schwing na podvozcích Mercedes a Tatra. Pro nároãnûj‰í beto-náÏe byly vyuÏívány mixy o objemu 9 m3 znaãky Stetter na pod-vozku Scania. Nejvût‰í podíl dodaného betonu tvofiily betony pev-nostní tfiídy B30 a B40 v konzistencích S2 a S3. Na stavbu bylydodány i lehãené – prostyren betony s objemovou hmotností700 kg/m3, ukládané do vy‰‰ích pater pfies ãerpadlo.

S B E T O N E M A Î N A F OT B A L – P R O J E K T „S TA D I O N Y2003“Od roku 2003 se podílíme dodávkami betonu z na‰í betonárnyKladno – Energetika na naplÀování projektu s názvem „STADIONY2003“. Jsou to stanovy a podmínky vydané âeskomoravsk˘m fot-balov˘ch svazem a organizací UEFA pro v‰echny fotbalové oddíly1. a 2. fotbalové ligy.

Projektu se úãastníme díky generálnímu dodavateli rekonstrukcedruholigového stadionu SK Kladno – Stadion Franti‰ka Kloze, spo-leãnosti EKOLS PRAHA, která je na‰ím odbûratelem betonov˘chsmûsí. Dodávky byly realizovány zejména pro rekonstrukci a v˘-stavbu ‰aten, regeneraãních prostor a V.I.P. prostorÛ (obr. 6). MimobetonÛ pevnostních tfiíd B5, B15 a B25 stojí za zmínku dodávkyãerstv˘ch zdících malt MC 2,5 s pouÏitím provzdu‰Àovacích a zpo-malovacích pfiísad – v˘robce WOERMANN Bohemia. Zdící maltyse na kladenské betonárnû vyrábí od roku 2001 a získaly si velkouoblibu u na‰ich zákazníkÛ.

T OY OTA P E U G E OT C I T R O Ë N A U T O M O B I L E C Z E C H( TP CA) K O L Í NSlavnostní první v˘kop byl uskuteãnûn 10. dubna 2002 a jiÏ v pfií‰-

Obr. 4 Stavba Obchodního a spoleãenského centra IGY v âesk˘chBudûjovicích

Fig. 4 Construction of the Commercial and Social Centre IGY inâeské Budûjovice

Obr. 5 BetonáÏ rodinn˘ch domÛ v Zahradním Mûstû v Brand˘se nadLabem

Fig. 5 Concreting of private houses in Zahradní Mûsto in Brand˘sUpon the Elbe

Obr. 6 BetonáÏ bûhem rekonstrukce Fotbalového stadionu Franti‰kaKlotze SK Kladno

Fig. 6 Concreting during reconstruction of the Franti‰ek Klotz SKKladno football stadium



tím roce bude TPCA na celkové plo‰e 120 ha vyrábût. V prosinciroku 2002 byla zahájena v˘stavba továrních hal, bûhem roku2004 má b˘t dokonãena stavba továrního komplexu.

Spoleãnost ZAPA beton a. s. se na v˘stavbû TPCA zaãala podíletdodávkami betonu v roce 2003. Pro spoleãnost Metrostav, a. s.,divize 6, firmu Limistav, s. r. o., a Techfloor, s. r. o., dodala na‰e ko-línská betonárna zhruba 26 000 m3 transportbetonu.

V kvûtnu leto‰ního roku byly zahájeny dodávky betonu prov˘stavbu haly MI-KING na prÛmyslové zónû Kolín-·Èáralka, kdegenerálním dodavatelem je spoleãnost TAKENAKA EUROPEGMBH a má slouÏit jako subdodavatelsk˘ závod koncernu TPCAKolín-Ovãáry (obr. 7).

Velkou pozornost si zaslouÏí dodávky betonu tfiídy B30 V4s devadesátidenním nárÛstem pevnosti pro betonáÏ siln˘ch beto-nov˘ch desek, u nichÏ byl kladen velk˘ dÛraz na zpomalen˘ nárÛstpevnosti kvÛli zabránûní vzniku trhlin. Z kapacitního hlediska bylonejnároãnûj‰í období soubûÏn˘ch dodávek pro spoleãnostMetrostav a spoleãnost Techfloor – realizátora prÛmyslov˘ch pod-lah. V tom ãase byl reáln˘ v˘kon betonárny 80 m3/hod. a mini-mální denní odbûr 400 m3. Na trasu bylo v nûkter˘ch pfiípadechvypraveno aÏ patnáct autodomíchávaãÛ rÛzn˘ch objemÛ znaãekStetter a Karrena na podvozcích Scania (obr. 8) a je‰tû autodomí-chávaã o objemu 9 m3 znaãky Liebherr na podvozku Volvo.V takov˘ch pfiípadech bylo nutné ãerpat i tfiemi ãerpadly najednou.

Z APA B E T O N A N E K O M E R â N Í B E T O NSpoleãnost ZAPA beton a. s. není jen v˘robcem betonu pro velko-

lepé, gigantické stavby, ale rádi se podílíme i na stavbách men‰íhov˘znamu, ãi objemu. Rádi udûláme radost kvalitním betonemi soukromníkÛm nebo charitám, ãi nízkorozpoãtov˘m organizacím,které potfiebují vylep‰it své zázemí, pfiípadnû pomoci po Ïivelnépohromû. Za zmínku stojí patronát, kter˘ jsme si vzali nad matefi-skou ‰kolkou ve ·tûchovicích, kde byly povodní zniãeny ve‰kerévnitfiní interiéry a technická zafiízení. ·kolce jsme vûnovali nemalouãástku na nábytek a okolo areálu ‰kolky jsme nechali postavit plot,na jehoÏ základy byl dodán beton z betonárny Kaãerov (obr. 9).Díky zamûstnanecké sbírce jsme mohli do zahrady ‰kolky, kterábyla z velké ãásti povodní zniãena, nakoupit stromky a jinou zeleÀ.

Po povodních jsme, v rámci rozhlasové soutûÏe, vypomohli star-‰ím manÏelÛm z Liberecka dodávkou betonu pevnostní tfiídy B15na zpevnûní základÛ jejich rodinného domu.

Betony tfiídy B15 a B20 jsme v prÛbûhu dvou let dodávali i promládeÏnick˘ „bohemáck˘“ fotbal, pro charitativní spoleãnosti Na-dûje a Domov svatého Karla Boromejského v Praze 6 a beton B20V4 pro liberecké dûtské koupali‰tû.

ZAPA beton a. s.

www.zapa.cz

Obr. 9 Nová podezdívka plotu matefiské ‰kolky ve ·tûchovicíchFig. 9 New fender wall of the fence of the nursery in ·tûchovice

Obr. 10 Betonárna Holubice u Brna v nociFig. 10 Concrete mixing plant in Holubice near by Brno, night

operation

Obr. 7 V˘stavba haly MI-KING v prÛmyslové zónû Kolín-·ÈáralkaFig. 7 Construction of the MI-KING hall in the industrial zone Kolín-

·Èáralka

Obr. 8 Autodomíchávaã Stetter na podvozku ScaniaFig. 8 Agitating lorry Stetter on the Scania chassis

R E C O C , S . R . O .

Business Center,Katefiinská ul., Praha 2

KAC Metrostav,Thámova ul., Praha 8

Nová budova Interního oddûlení FN v Hradci KrálovéThe new building of the Faculty Hospital inHradec Králové

Pankrac House, Praha 4

fotografie: archiv spoleãnosti Recoc, s. r. o.

Rozhledna s vysílaãem na Sokolím vrchuThe look-out-tower with a transmitter on Sokolí hill

Budova SMP v OstravûSMP building in Ostrava

Nile House, River City, Praha 8

Office Center, Balbínova ul., Praha 2

City Center, Petrské nám., Praha 1

Statická kanceláfi RECOC, s. r. o., patfií jiÏ bezmála tfiináct let meziv˘znamné statické kanceláfie v âeské republice. Nejvût‰í podílãinnosti je v oboru pozemních staveb, ménû pak inÏen˘rsk˘cha mostních staveb. Nezanedbateln˘ je i v˘voj software, zamûfie-ného na v˘poãty MKP a kreslení betonáfisk˘ch v˘kresÛ v grafic-kém prostfiedí AutoCAD. V souãasné dobû kanceláfi disponujedevatenácti inÏen˘ry-statiky a konstruktéry ve dvou kanceláfiích,Praze a Ostravû, a tfiemi v˘vojáfii softwaru.

Firma RECOC vznikla jiÏ v záfií 1989 v právní formû fyzická oso-ba. Pozdûji pfie‰la do konsorcia fyzick˘ch osob a 26. 02. 1992byla zapsána do obchodního rejstfiíku v Praze jako RECOC, s. r. o.V roce 1999 získala certifikát ISO 9001.

PfieváÏná ãást ãinnosti firmy je v oboru projektování pozemníchstaveb se zamûfiením na betonové konstrukce. V˘raznû men‰ípodíl mají konstrukce ocelové, sklenûné a dfievûné. U betono-v˘ch konstrukcí se jedná jak o monolitické, tak prefabrikovanéstavby, stavby z pfiedpjatého betonu nebo kombinované, pfií-padnû spfiaÏené. Dal‰í podstatnou sloÏkou jsou sanace a zesilo-vání konstrukcí, napfi. CFK lamelami vãetnû jejich pfiedpínání.Z ocelov˘ch konstrukcí se jedná o men‰í díla se zamûfiením naspolupráci s architektem.

Po celou dobu existence firmy byl hlavní dÛraz kladen na kva-litu projektové dokumentace a na progresivní a neobvyklá fie‰e-ní. Firma RECOC byla jedna z prvních, která pouÏila pfiedpínanékonstrukce v pozemním stavitelství (stavba City Center Praha naPetrském námûstí), jedna z prvních zaãala pouÏívat CFK lamelypro sanace a zesilování betonov˘ch staveb (Reiffeisen Banka naOhradû a betonov˘ strop z roku 1924 na Národní tfiídû v Praze)a ve spolupráci s v˘vojem SSÎ i jejich pfiedpínání (sanace tribu-nov˘ch nosníkÛ a pfiedpínan˘ch TT panelÛ). Zvlá‰tním pfiípadembyla i novostavba budovy âeského rozhlasu v Praze, jejíÏ studio-vá ãást je nesena ocelov˘mi pruÏinov˘mi loÏisky. Firma se podí-lela na projektové dokumentaci celé fiady staveb, které získalyrÛzná prestiÏní ocenûní, napfi. Stavbu roku, nebo na nûj bylynominovány (Reiffeisen Banka na Ohradû, Administrativní budo-

va v Thámovû ulici, Vinohrady Center na Vinohradech, rekon-strukce správní budovy SMP v Ostravû…) nebo na Mezinárod-ním veletrhu nemovitostí MIPIN v Cannes (Danube House v are-álu River City v Praze 8). Podafiilo se i nûkolik zajímav˘ch prÛmys-lov˘ch staveb (Trolejbusová vozovna Brno-Komín, sklad hoto-v˘ch v˘robkÛ KORADO âeská Tfiebová, logistické areály …). ¤adaprojektÛ smûfiovala do zahraniãí (prÛmyslové objekty v Indii,Brasilii, továrna na CD u Mnichova, lanovka v Turecku, skladyv Moskvû…). Z mostního stavitelství lze zmínit napfi. most pfiesrychlostní komunikaci Ostrava–Fr˘dek-Místek, silniãní tunel Ko-houtova Brno, pfiedpjaté prvky VST, z oblasti telekomunikací fiaduvysílacích stoÏárÛ a rozhleden. Znaãná pozornost je vûnovánarekonstrukcím historick˘ch budov (napfi. Hotel KriváÀ v Praze 2,Hotel Central v Praze 1 apod.).

Vedle statické a projekãní ãinnosti je znaãná pozornost vûnová-na v˘voji software. Jako základ je pouÏito grafické prostfiedíAutoCAD, programy jsou koncipovány jako nadstavby nad tímtoproduktem. Cel˘ systém je zamûfien na komplexní fie‰ení pro-jektu. Základem je prostorov˘ model monolitické, montovanénebo smí‰ené konstrukce, ze které lze pfiímo generovat jak v˘-kresy tvaru a skladby, tak fiezy nebo pohledy na dílãí konstrukce,které mohou slouÏit i jako podklad pro dal‰í vyztuÏování. Z toho-to základního modulu je moÏno generovat geometrii FEM mo-delu. Tento program pro anal˘zu konstrukcí metodou koneãn˘chprvkÛ je vyvíjen v úzké souãinnosti s FEM Consulting Brno. Jád-rem je stabilní a robustní solver, doplnûn˘ znaãn˘m teoretick˘mpotenciálem pro fie‰ení statick˘ch a dynamick˘ch v˘poãtÛ, vãet-nû interakcí s podloÏím a geometrick˘mi a fyzikálními nelineari-tami. Jedná se o stejn˘ modul, kter˘ pouÏívají programy NEXIS,ESA nebo Dlubal Software, implantovan˘ do prostfiedí Auto-CADu. To umoÏÀuje v˘raznû vy‰‰í produktivitu práce, vût‰í obje-my zpracovávan˘ch dat a mocn˘ nástroj pro editace. Velká po-zornost je vûnována „kreslícím“ modulÛm. Ty umoÏÀují „kreslit“v˘kresy vázané nebo pfiedpínací v˘ztuÏe, svafiovan˘ch sítí, Tri-gonÛ, ale i prefabrikované armatury jako jsou prvky STABOX, Co-max apod. Na tyto základní „kresliãky“ navazují programy na au-tomatizované kreslení v˘ztuÏe cel˘ch subkonstrukcí, stûn, strop-ních desek, trámÛ atd. Pfiedností systému je jeho otevfienost.Jednotlivé programy jsou provázány, je moÏno mezi nimi pfiedá-vat data a informace, ale mÛÏe b˘t kaÏd˘ pouÏíván víceménûsamostatnû, i kdyÏ to znaãnû sniÏuje úãinnost celého systému.Napfi. program pro kreslení pfiedpínací v˘ztuÏe mÛÏe nakreslitkabely a lana vãetnû jejich v˘kazÛ, ale umoÏÀuje i v˘poãet ztráta export sil pfiímo do v˘poãtu. PfiestoÏe firma nefunguje jako„softwarehouse“, má dnes jiÏ pfies 200 instalací v âR a SR. Pro-gramy jsou jiÏ bûhem v˘voje a ladûní pouÏívány k práci na reál-n˘ch zakázkách a tím dÛkladnû testovány. Opakující se nebo zá-sadní podnûty od uÏivatelÛ jsou do systému prÛbûÏnû doplÀo-vány.

Ing. Miloslav Smutek

RECOC, s. r. o. – statická kanceláfi

Seydlerova 2146, 158 00 Praha 5

tel.: 251 624 661, fax: 251 624 609

e-mail: [email protected], www.recoc.cz

1 2 B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 6 / 2 0 0 4


R E C O C , S . R . O .

Mott MacDonald Ltd.je jedna z největších světových multi-disciplinárních projektově inženýrských konzultačních společnostíMott MacDonald Praha, s.r.o. je česká pobočka mezinárodní společnosti Mott MacDonald Ltd. Naše organizace poskytuje služby v mnoha oblastech inženýrského poradenství a projektového managementu. Jedná se o poradenské služby, zpracování studií ekonomického hodnocení, zpracování a posuzování všech stupňů projektové dokumentace, řízení a supervize projektů.Tyto činnosti zajišťujeme v těchto oblastech:

Silnice a dálniceŽelezniceMosty a inženýrské konstrukceTunely a podzemní stavbyVodní hospodářstvíŽivotní prostředíGeodetické práceGrafické aplikaceInženýring a konzultační činnost

Firma Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. pracuje v systému jakosti dle ČSN EN ISO 9001.

Kontakt:Mott MacDonald Praha, spol. s r.o.Ing. Jiří PetrákNárodní 15, 110 00 Praha 1tel.: +420 221 412 800, fax: +420 221 412 810GSM: +420 724 022 870www.mottmac.cz, e-mail: [email protected]

kvalita zku

šeno

st

P E T R H Á J E K , V R AT I S L AV N ¯ V LT

MoÏnost vyuÏití skofiepinov˘ch vloÏekz recyklovaného smûsného plastu provylehãení Ïelezobetonové stropní desko-vé konstrukce jiÏ byla v ãasopise prezen-tována na pfiíkladu pouÏití skofiepinov˘chvloÏek pro vylehãení prefa-monolitickéstropní konstrukce typu filigran pfii v˘-stavbû Senior Centra v Moravanechu Pardubic [1]. Dal‰ím pfiíkladem aplika-ce bednicích vloÏek z recyklovanéhoplastu, tentokrát pro obousmûrné Ïele-zobetonové deskové stropy je pfiestavbadvoupodlaÏní Ïelezobetonové v˘robníhaly. Technické, environmentální i eko-nomické parametry uvedeného fie‰eníjsou dále diskutovány a zhodnoceny.

The possibility of the use of shell fillersfrom recycled non-sorted plastic for ligh-tening of RC floor slabs has already beenpresented on the use of shell fillers forlightening of RC composite „filigran“ floorslabs in the construction of Senior-centrein Moravany (near by Pardubice) [1]. Thenext example of application of shell fillersfrom recycled plastic – this time in two-way RC waffle slab – is reconstruction ofthe two storey RC factory hall. Technical,environmental as well as economicalparameters of this solution are furtherdiscussed and evaluated.

Statické v˘hody vylehãení pln˘ch Ïelezo-betonov˘ch desek kazetami jsou známéjiÏ od poãátkÛ pouÏívání Ïelezobetonu.

S kazetov˘m tvarem je spojena i zfiejmáúspora materiálu a s tím souvisejících do-pravních nákladÛ. Vytvofiením kazetovéhotvaru desky pomocí bednicích vloÏek per-manentnû zabudovan˘ch v konstrukci(„ztracené“ bednûní) lze podstatn˘mzpÛsobem zjednodu‰it vlastní realizacikazetové desky in situ. Na druhé stranû jeobecnû deklarovanou nev˘hodou kazeto-v˘ch desek sloÏitost bednûní kazeta ãasto poÏadavek rovného podhleduvedoucí na realizaci podvû‰ené podhle-dové konstrukce. V pfiípadû rekonstrukceÏelezobetonové v˘robní haly byl primárnípoÏadavek ponechat stávající Ïelezobeto-novou konstrukci a na ní vytvofiit kon-strukci novou vyhovující pro zmûnûnépoÏadavky provozu. PouÏití vylehãujícíchv˘plní z recyklovaného plastu se ukázalojako v˘hodné fie‰ení.

K A Z E T O V É V LO Î K YZ R E C Y K LO V A N É H O P L A S T U

Kazetové vloÏky jsou vyrobeny z odpado-vého smûsného plastu z tfiídûného ko-munálního odpadu. Jejich tvar byl navrÏena experimentálnû ovûfien v rámci v˘zkum-ného projektu fie‰eného na Fakultû sta-vební âVUT v Praze v letech 1998 aÏ2000 (obr. 1). Tvar a osová vzdálenost Ïe-


S T A V E B N Í K O N S T R U K C ES T R U C T U R E S

Î E L E Z O B E T O N O V Á K A Z E T O V Á S T R O P N Í K O N S T R U K C ES B E D N I C Í M I V L O Î K A M I Z R E C Y K L O V A N É H O P L A S T U P ¤ IP ¤ E S T A V B ù Î E L E Z O B E T O N O V É V ¯ R O B N Í H A L YR C W A F F L E S L A B W I T H F I L L E R S F R O M R E C Y C L E DP L A S T I C I N R E C O N S T R U C T I O N O F R C F A C T O R Y H A L L

Obr. 1 Kazetové bednicí vloÏky z recyklovaného plastuFig. 1 Waffle fillers from recycled plastics

Obr. 2 Kazetové vloÏky na paletách pfiipravené k distribuci, na jednépaletû jsou vloÏky pro 11 m2 kazetového stropu

Fig. 2 Waffle fillers prepared for distribution, one pallet containsfillers for 11 m2 of waffle floor slab

Obr. 3 Experimentální ovûfiení kazetové desky 3,25 x 3,25 m vezku‰ebních laboratofiích FSv âVUT v roce 2000

Fig. 3 Experimental verification of waffle slab in testing laboratoriesat Fac. of CE CTU in Prague (size of specimen 3,25 x 3,25 m,tested in the year 2000)

lezobetonov˘ch Ïeber byly navrÏeny tak,aby v˘sledná kazetová konstrukce splÀo-vala kritéria âSN ENV 1992-1-1 t˘kající semoÏnosti vy‰etfiovat kazetové desky jakodesky plné s vyuÏitím v˘hod jednodu‰‰íhozpÛsobu vyztuÏování deskov˘ch konstruk-cí oproti konstrukcím trámov˘m (moÏnostvyztuÏování pouze jedním prutem v kaÏ-dém Ïebru bez kategorické nutnosti kon-strukãního vyztuÏování na smyk – pokudto není na základû statického posouzenínutné). Ve spodní ãásti Ïeber jsou distanã-ní Ïebírka pro zaji‰tûní krycí vrstvy betonuv tlou‰Èce minimálnû 20 mm. ·ikm˘ boãnítvar Ïebírek zaji‰Èuje minimální krytí v˘ztu-Ïe i pro profily vût‰í neÏ 20 mm. Na hor-ních plochách kazet jsou diagonálnû ori-entované v˘stupky v˘‰ky 25 mm, urãenépro uloÏení v˘ztuÏné sítû horní desky.

Zku‰ební v˘roba stropních vloÏek pro-bûhla na jafie roku 1999 v podnikuTRANSFORM, a. s., Láznû Bohdaneã. Tva-rovky byly vyrobeny technologií odlévání

do ocelov˘ch forem. Experimentální v˘ro-ba prokázala technologickou reálnost v˘ro-by navrÏeného tvaru bednicích vloÏeka provûfiila i vhodnost tvaru z hlediska skla-dovatelnosti a manipulovatelnosti, vãetnûpaletizace na europaletách (obr. 2).

V prÛbûhu let 1999 a 2000 byly v rámciexperimentální ãásti v˘zkumu provedenyzatûÏovací zkou‰ky ãtyfi charakteristick˘chv˘sekÛ kazetové desky rozmûrÛ 0,6x 1,2 m a dvou kazetov˘ch desek rozmû-rÛ 3,25 x 3,25 m (obr. 3). Experimentálníovûfiení prokázalo reálnost pouÏití kazeto-v˘ch vloÏek uvedeného tvaru pro vyleh-ãení Ïelezobetonov˘ch stropních desek.Podrobnûj‰í informace o v˘sledcích v˘-zkumu jsou publikovány v [2] a [3].

Jedinou omezující podmínkou limitující‰ir‰í vyuÏití uvedeného typu vloÏek ve sta-vební praxi se ukázala nutnost ochranyspodní ãásti podhledu z recyklovanéhoplastu z dÛvodÛ zaji‰tûní poÏadované po-Ïární bezpeãnosti u vût‰iny provozÛ. Totolze zajistit prostfiednictvím napfi. podhle-dové Ïelezobetonové desky zakotvenédo Ïelezobetonového kazetového stropunebo jin˘m typem protipoÏárního pod-hledu, vytváfiejícím zároveÀ rovn˘ pod-hled stropní konstrukce.

R E A L I Z A C E S T R O P N Í K O N S T R U K C EP ¤ I P ¤ E S TAV B ù Î E L E Z O B E T O N O V É

V ¯ R O B N Í H A LY

V rámci pfiestavby dvoupodlaÏní Ïelezo-betonové v˘robní haly na skladové pro-story byl poÏadavek zv˘‰it únosnost mezi-lehlé stropní konstrukce tak, aby novákonstrukce stropu umoÏÀovala provozskladu s uÏitn˘m zatíÏením 5 kN/m2. Stá-vající monolitická Ïelezobetonová deskatlou‰Èky 120 mm nevyhovovala pro totozatíÏení a zároveÀ obsahovala mnoÏstvíotvorÛ, které nebyly pro nov˘ provozÏádoucí. Vybourání nevyhovujícího Ïele-zobetonového stropu bylo s ohledem naãas, technologickou nároãnost a celkovénáklady nev˘hodné a v podstatû by tatoalternativa vedla k demolici celé stávajícíkonstrukce. Jako vhodnûj‰í fie‰ení se jed-noznaãnû ukázalo provedení nové samo-nosné konstrukce stropu dimenzovanéna poÏadované zatíÏení a pfieklenujícíotvory v pÛvodní konstrukci stropu.

S ohledem na limitovanou únosnost

B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 6 / 2 0 0 4 1 5


Obr. 5 Skladba pole vloÏek pfieduloÏením v˘ztuÏe

Fig. 5 Assemblance of plasticfillers

Obr. 4 ¤ez skladbou stropní konstrukce pfiipfiestavbû v˘robní haly

Fig. 4 Section through reconstructed floorstructure of factory hall

Obr. 6 Pohled na uloÏenou spodní v˘ztuÏna distanãní Ïebírka v Ïebrechkazetov˘ch vloÏek

Fig. 6 View of main reinforcement placedon distance ribs

Obr. 7 Deska po uloÏení ve‰keré v˘ztuÏepfied betonáÏí

Fig. 7 Floor slab prepared for placing ofconcrete

stávající Ïelezobetonové nosné konstruk-ce bylo hledáno fie‰ení umoÏÀující vyleh-ãit stropní desku oproti plné Ïelezobeto-nové desce tak, aby nebylo nutné prová-dût dal‰í úpravy zaji‰Èující vy‰‰í únosnostzákladÛ a svisl˘ch nosn˘ch konstrukcí tvo-fien˘ch Ïelezobetonov˘mi sloupy. Pro vy-lehãení byly proto zvoleny skofiepinovékazetové vloÏky z recyklovaného plastu.

Nová Ïelezobetonová kazetová deskabyla realizována pfiímo na stávající stropníkonstrukci. Plastové vloÏky byly uloÏenyna podlahu a pÛvodní Ïelezobetonovástropní konstrukce tak tvofií dostateãnouprotipoÏární ochranu (obr. 4 a obr. 5).Pouze v pÛvodních otvorech byla doplnû-na ochranná podhledová Ïelezobetonovádeska tlou‰Èky 80 mm, vyztuÏená svafio-vanou sítí KARI. Podhledová deska je kot-vena k horní v˘ztuÏi nové desky (ocelovékotvy procházejí pfies plastové bednicíprvky).

Nosná Ïelezobetonová kazetová deskatlou‰Èky 250 mm je vybetonována z beto-nu B30 a vyztuÏena ocelí 10 425, s kry-tím 20 mm. Hlavní nosná v˘ztuÏ kazeto-v˘ch desek je uloÏena do Ïeber plasto-v˘ch vloÏek na distanãní Ïebírka (obr. 6).Horní krycí deska je vyztuÏena pfieváÏnûsvafiovan˘mi sítûmi uloÏen˘mi na distanã-ních v˘stupcích plastov˘ch vloÏek(obr. 7).

Celková délka desky je 63 m bez dila-taãní spáry. Pro omezení vlivu smr‰tûní

byla betonáÏ desky rozdûlena na tfii etapys vloÏen˘mi smr‰Èovacími pruhy ‰ífiky 1a 1,3 m betonovan˘mi s ãasov˘m odstu-pem (obr. 8).

Plastové bednicí vloÏky byly na zakázkuvyrobeny v TRANSFORM Láznû Bohda-neã v období fiíjen aÏ listopad 2003 v cel-kovém mnoÏství 650 m2 vloÏek. Reali-zace stropu probûhla v prosinci 2003a lednu 2004 plynule bez technologic-k˘ch problémÛ.

V Y H O D N O C E N Í A Z ÁV ù RCelková plo‰ná hmotnost realizovanékazetové stropní konstrukce je v porovná-ní s plnou deskou v prÛmûruo 1,9 kN/m2 men‰í – sníÏení o cca 30 %.Spotfieba betonu je men‰í o 69 m3, tj.o 37 %. S tím souvisí i niÏ‰í dopravnía manipulaãní náklady. Men‰í plo‰náhmotnost se podstatnû projevuje v niÏ‰ímzatíÏení podporujících sloupÛ a základo-v˘ch patek.

Celkové náklady na realizaci vlastníkazetové stropní desky byly pfiibliÏnû stej-

né jako v pfiípadû alternativy plné Ïelezo-betonové desky. Oproti niÏ‰ím nákladÛmna beton a jeho dopravu bylo tfieba zapo-ãítat cenu vloÏek z recyklovaného plastu.Dal‰í úspory v‰ak souvisejí se skuteãností,Ïe nebylo nutné zvy‰ovat únosnost svis-l˘ch nosn˘ch konstrukcí a základÛ. V ne-poslední fiadû je tfieba uváÏit i environ-mentální v˘hody dané• vyuÏitím recyklovaného materiálu z ko-

munálních odpadÛ,• sníÏením spotfieby primárních surovin,• sníÏením zátûÏe Ïivotního prostfiedí

omezením skládkování nebo termickélikvidace plastového odpadu. Pro ilustraci: pfii realizaci uvedené strop-

ní konstrukce bylo pouÏito takové mnoÏ-ství plastového komunálního odpadu,které vyprodukuje za rok mûsto se sedmitisíci obyvatel.

Uvedené environmentální v˘hodynejsou dosud v praxi dostateãnû vnímánya ohodnoceny. Lze pfiedpokládat, Ïe v pfií-padû podpory environmentálnû ‰etrn˘chfie‰ení, napfi. formou daÀového zv˘hod-nûní nebo naopak zv˘‰ením danû zapouÏívání primárních nebo neobnovitel-n˘ch surovin, budou alternativy fie‰enívyuÏívající recyklované materiály v˘raznûcenovû v˘hodnûj‰í. Pfiesto se i za souãas-n˘ch podmínek ukázalo pouÏití kazeto-v˘ch vloÏek z recyklovaného plastu v pfií-padû pfiestavby v˘robní haly jako v˘hodnéz technického i ekonomického hlediska.

Pfiíspûvek vznikl za podpory v˘zkumnéhoprojektu GAâR 103/02/1161 s vyuÏitímv˘sledkÛ projektu GAâR 103/98/0091.

Návrh vloÏek: Doc. Ing. Petr Hájek, CSc.,FSv âVUT v rámci projektuGAâR 103/98/0091Statické fie‰ení stropní desky:Ing. Vratislav N˘vltV˘roba vloÏek z recyklovaného plastu:TRANSFORM, a. s., Láznû Bohdaneã

Doc. Ing. Petr Hájek, CSc.

FSv âVUT v Praze

Thákurova 7, 166 29 Praha 6

tel.: 224 354 459, fax: 233 339 987


Ing. Vratislav N˘vlt ml.

PROKONSULT, s. r. o.

¤ehákova 1162, 549 41 âerven˘ Kostelec

tel./fax: 491 462 248, 604 680 372


Literatura:[1] Hájek P.: Prefa-monolitická stropní

konstrukce s vloÏkami z recyklované-ho plastu, Beton TKS 4/2002

[2] Hájek P. a kol.: Stropní konstrukces vloÏkami z recyklovan˘ch materiálÛ,kniha 86 stran, âVUT, Praha 2000,ISBN 80-01-02274-9

[3] Hájek P., Wasserbauer R.:Sustainability through OptimisedStructures Using Recycled Waste,sborník konference SustainableBuilding 2002, Oslo 2002



Obr. 8 V˘kres skladby plastov˘ch tvaroveks oznaãením etap betonáÏea smr‰Èovacích pruhÛ

Fig. 8 Drawing of assemblance of plasticfillers with expansion strips


M A T E R I Á L Y A T E C H N O L O G I EM A T E R I A L S A N D T E C H N O L O G I E S

J A R O S L AV VÁ C H A

Souãasné prÛmyslové a logistické halyjsou vybaveny betonov˘mi podlahami,které mají splÀovat nároãné podmínkyprovozu. Musí vyhovovat poÏadavkÛmpro umístûní plovoucích v˘robních linek,odolávat extrémním hodnotám zatíÏení(napfi. lisovna), odolávat dynamick˘múãinkÛm strojÛ a splÀovat podmínkyrovinnatosti systémov˘ch skladov˘ch hal.The current industrial and logistic hallshave concrete floors which are expectedto meet demanding operating conditi-ons. They should fulfil requirements forthe placement of floating productionlines, resist extreme loads (eg pressshops), resist dynamic effects from ma-chines, and comply with the conditionsof planeness of system storage halls.

P O D M Í N K Y N ÁV R H UZatíÏení, definované v intenzitû kN/m2,není pro správn˘ návrh podlahy vypovída-jící. Pro správn˘ návrh podlahy je tfiebaznát intenzitu charakteristického zatíÏení,tj. rozmûr a tíhu stroje, pyramidy palet, tí-hu regálového pole, nebo vlastní frekven-ci stroje a hmotnost kmitající ãásti. Pfiinávrhu se vy‰etfiují pfiedev‰ím úãinkydlouhodob˘ch zatíÏení, krátkodobá zatíÏe-ní, vyvolaná mechanizaãními prostfiedky,nejsou ve vût‰inû pfiípadÛ rozhodující.

Nerovnost betonové prÛmyslové podla-hy je zapfiíãinûna technologií pfii zhotovo-vání, zatíÏením a podloÏím, na kterém jepodlaha uloÏena. Velikosti pfiípustn˘chdeformací pfii v˘stavbû jsou uvádûny buì

v DIN 18202 pro rÛzné v˘‰ky zakládání,v DIN 15185 pro systémové zakládánía v TR No 34. Velikost nerovností urãujetaké v˘robní, nebo skladovací technolo-gie, pro kterou je podlaha urãena. Ob-vyklá deformace, vyjádfiená stoãením, sepohybuje v rozmezí 0,001 aÏ 0,0025.Deformaãní podmínka b˘vá nahrazenadoporuãen˘m modulem odporu k =0,003 N/mm3 pro lehk˘ provoz a k ≥0,007 N/mm3 pro tûÏk˘ provoz, nebodeformaãním modulem na druhé vûtvizatûÏovací zkou‰ky deskou. Pro nosnouvrstvu to je E2def v intervalu 80 aÏ 180 MPaa pro podloÏí je interval E2def od 30 do100 MPa pro n < 2,2. Uvedené hodnotyjsou doporuãené vlastnosti povrchovéhomodelu, na jehoÏ deformaci se vÏdypodílí aktivní zóna podloÏí a v Ïádnémpfiípadû se nelze spokojit s hodnotaminamûfien˘mi na poslední vrstvû podloÏí.Pro pouÏívané prÛmûry kruhov˘ch desek,

je aktivní zóna 0,7 aÏ 1,2 m a v˘sledky za-tûÏovací zkou‰ky vypovídají o kvalitû zhut-nûní zkou‰ené vrstvy. Pfii nesplnûní dopo-ruãen˘ch deformaãních podmínek, jenutné uskuteãnit sanaci podloÏí.

M AT E R I Á LYBetonové podlahy jsou zhotovoványz betonÛ B20, B25 a B30. Pro návrhbetonové smûsi se volí váha cementu do350 kg/m3, konzistence betonové smûsiokolo 120 mm sednutí kuÏele a kame-nivo má b˘t ve ãtyfiech frakcích. MnoÏstvíjednotliv˘ch frakcí je voleno tak, aby bylyco nejvíce zmírnûny úãinky smr‰Èování.Betonová smûs je podle potfieby upravo-vána plastifikárory a superplastfikátory.

Pro vyztuÏení jsou pouÏívány• pruty a svafiované sítû• rozpt˘lená v˘ztuÏ• polypropylenová vlákna

Pfii vyztuÏení (pro eliminaci vynucen˘chpfietvofiení) prutovou v˘ztuÏí, se pouÏívásymetrické vyztuÏení. Horní v˘ztuÏ je vole-na z profilu 10 mm, v˘jimeãnû 8 mm(velmi hustû podpírána distanãníky),neboÈ pfii provádûní musí unést lokálnû,bez trval˘ch deformací, zatíÏení dvûmaosobami a litinovou koncovkou ãerpadlabetonu. Z dÛvodÛ uvedeného montáÏní-ho zatíÏení, má mít i spodní vrstva v˘ztu-

B E T O N O V É P R Ò M Y S L O V É P O D L A H YI N D U S T R I A L C O N C R E T E F L O O R S

Obr. 1 Podlaha nesená zeminovou deskous vyztuÏením geosyntetikem

Fig. 1 Floor carried by the earth slabreinforced by geosynthetics

Obr. 2 Podlaha vyztuÏená sítûmiFig. 2 Floor reinforced by meshes



Ïe husté podepfiení, zvlá‰tû je-li betono-vána na urovnanou zeminovou desku.

Pfii vyztuÏování betonového prÛfiezu roz-pt˘lenou v˘ztuÏí, je vyuÏíváno zv˘‰enétahové a ohybové pevnosti betonu. V lite-ratufie a normativních doporuãeních jeuvedena celá fiada metod vy‰etfiování zv˘-‰ené tahové pevnosti betonu. Která z me-tod je pouÏita, je na zpracovateli návrhua podmínkách smluvních vztahÛ.

Pfii pouÏití rozpt˘len˘ch kovov˘ch vlákense ohybová únosnost zv˘‰í, podle typua gramáÏe v˘ztuÏe aÏ o 60 %, zatím cou nûkter˘ch polypropylenov˘ch vláken seúnosnost mÛÏe nav˘‰it asi o 10 %. Zku-‰enosti ukazují, Ïe polypropylenová vlák-na sniÏují úãinky objemov˘ch zmûn beto-nu a zvy‰ují poÏární odolnost konstrukce.

K O N S T R U K T I V N Í Z Á S A DYMá-li prÛmyslová podlaha slouÏit svémuúãelu, je vhodné respektovat následujícíkonstruktivní zásady.• Betonová deska podlahy je uloÏena

pruÏnû na hutnûném podloÏí, mezispodním lícem podlahy a základovoukonstrukcí je min. 100mm pruÏná vloÏ-ka zeminy, pfii men‰í mezefie je pouÏí-vána vloÏka ze styrenÛ a miralonÛ; ne-pouÏívá se podkladní beton.

• ·achty, nakládací rampy apod. jsou ob-vykle navrÏeny tak, Ïe deska podlahypfiechází pfies tyto konstrukce a je pfiiztu-Ïena.

• PfiiztuÏení podlahov˘ch desek je navrho-váno pomocí sítí 100/100/8, které jsou

umístûny 30 mm pod horním povr-chem, kter˘ sledují, min. 1000 mm zavnûj‰í hranu ‰achty a pak volnû klesajíke spodnímu líci desky. V pfiípadû rohÛ‰achet, které vyvolávají vrubová napûtí,je na spodní líc sítí umístûna diagonálnûv˘ztuÏ min. 3 R16.

• Podlahové desky ve dvefiních (vrato-v˘ch) otvorech vÏdy konãí na vnûj‰ímlíci haly. Samostatnû betonované prahymají velmi krátkou Ïivotnost a jsou zdro-jem poruch podlahy.

• U v˘robních hal a skladÛ obvykle nejsoupouÏívány obvodové základové nosníky.

• Radonová izolace, pfiípadnû hydroizola-ce je umisÈována pod zeminovou deskuz dÛvodÛ svafiování a vlnûní izolací pfiibetonáÏi podlahové desky. V pfiípadû, Ïetakové umístûní izolace není moÏné,jsou pod desku podlahy pouÏívány izo-lace z mûkãeného PVC.

• Pracovní spáry jsou navrhovány po do-hodû se zhotovitelem. B˘vají obvykle

kované v kombinaci s kovov˘mi hmoÏ-dinami. Vzdálenosti pracovních sparjsou urãovány z denního v˘konu, jejichvzdálenost je do 30 m.

• ¤ezané dilataãní spáry jsou rovnomûrnûrozmisÈovány v jednotliv˘ch polích,omezen˘ch pracovními sparami. Tytojsou profiezávány bûÏn˘mi mechanizaã-ními prostfiedky pod vodním v˘pla-chem. Jsou fiezány v dobû, kdy betonmá pevnost vhodnou pro fiez – nedo-chází k vylupování kameniva.

• Velmi vhodná je metoda Soff-cut, pfiikteré se pfiistupuje k fiezání bezprostfied-nû po le‰tûní, nepouÏívá se v˘plach,fiezn˘ kotouã má opaãn˘ chod.

• Vzdálenost dilataãních spar je kolem6 m, pomûr stran nemá pfiestoupit1 : 1,25.

• Zvlá‰tní skupinou jsou podlahy beze-sparé, které mají pracovní spáry opatfie-ny dilataãními pfiechody a dilataãní fieza-né spáry jsou vynechány. Pracovní úse-ky jsou aÏ 50 m. U tûchto podlah jsoupfiipu‰tûny „divoké, nefiízené trhliny“,které pfiekonávají dopravní prostfiedkykoly nápravy postupnû, coÏ je v˘hodnûj-‰í pro urãité druhy provozu.

• V oblasti nakládacích ramp, které b˘vápfiiztuÏeno, vyluãujeme min. do vzdále-nosti 6 m spáry kolmé na smûr pojezdudopravních prostfiedkÛ. âasto tuto oblastpfiiztuÏujeme symetricky pfii obou povr-‰ích.

Obr. 3 Stropní konstrukce upravená jakopodlaha

Fig. 3 Ceiling structure arranged likea floor

Obr. 4 Podlaha upravená potûrem mokr˘do mokrého

Fig. 4 Floor modified by wet-to-wet screed

Dokonãení ãlánku na str. 21



O C H R A N A B E T O N O V ¯ C H P O D L A H P R Ò M Y S L O V ¯ C H S T A V E BP R O T E C T I O N O F C O N C R E T E F L O O R S O F I N D U S T R I A LS T R U C T U R E S

R A D O M Í R · OT O L A

Pfiíspûvek seznamuje s typy, zpÛsoby,moÏnostmi a pfiíklady pouÏití syntetic-k˘ch pryskyfiic pro vylep‰ení vlastnostíbetonov˘ch podlah prÛmyslov˘ch a ob-ãansk˘ch staveb.This paper presents types, methods,options and examples of the applicationof synthetic resins for the improvementof properties of concrete floors in indu-strial structures and civic buildings.

Betonové podlahy vût‰inou splÀují poÏa-davky na nû kladené. Existuje v‰ak mno-ho dal‰ích oblastí v prÛmyslov˘ch i v ob-ãansk˘ch stavbách, kde jsou na podlahykladeny dal‰í poÏadavky, které betonovépovrchy bez náleÏité ochrany nesplní.

P O Î A D AV K Y N A P O V R C HP O D L A H Y

Kromû základního poÏadavku na dosta-teãnou únosnost podlahy nastupují dal‰ív˘znamné poÏadavky:• celistvost povrchu, beze spár a trhlin

v povrchu• vysoká odolnost vÛãi otûru • houÏevnatost vÛãi nárazÛm• bezpra‰nost• nenasákavost pro tekutiny a oleje• snadná ãistitelnost a moÏnost dezinfek-

ce povrchu• odolnost vÛãi ‰irokému spektru chemi-

kálií• odolnost roztokÛm rozmrazovacích solí• definovaná vodivost povrchu• barevnost povrchu• barevné ãlenûní jednotliv˘ch ploch

podle úãelu pouÏití• architektonická pfiijatelnost povrchu • protiskluznost a komfort pfii chÛzi

B E T O N O V É P O D L A H Y C H R Á N ù N ÉS Y N T E T I C K ¯ M I P R Y S K Y ¤ I C E M I

Ochrana betonov˘ch povrchÛ pro‰la v mi-nulosti boufiliv˘m v˘vojem. Nejnovûj‰í ge-nerace syntetick˘ch pryskyfiic na podlahysv˘mi vlastnostmi velmi snadno pokr˘vajínejrÛznûj‰í poÏadavky kladené na povrchpodlah. Vlastnosti dvousloÏkov˘ch epoxi-dov˘ch, pfiíp. polyuretanov˘ch pryskyfiic ses úspûchem vyuÏívají na podlahy v nej-

rÛznûj‰ích odvûtvích prÛmyslu i v obãan-ské v˘stavbû:• chemick˘ prÛmysl – vyuÏívá se vysoká

odolnost pryskyfiic vÛãi nejrÛznûj‰ímchemikáliím, zvlá‰tû vÛãi kyselináma celistvost podlahy beze spár

• potravináfisk˘ prÛmysl – cenûna je zvlá‰-tû snadná ãistitelnost a splnûní hygienic-k˘ch poÏadavkÛ na podlahy

• elektrotechnick˘ prÛmysl – bezpra‰nostpovrchu a pfiesnû definovaná vodivostpovrchu pro tzv. „antistatické podlahy“

• automobilov˘ prÛmysl – montáÏní halya lakovny

• parkovací garáÏe – odolnost proti roz-mrazovacím solím a olejÛm

• skladovací a nákupní plochy

• izolaãní vrstvy pojíÏdûn˘ch zastfie‰ení,teras a balkonÛ

• chodby, schodi‰tû, sociální spoleãensképrostory interiérÛ obãanské v˘stavby

Obr. 1 PÛvodní podlaha v pekárnû Delta veStrakonicích

Fig. 1 The original floor in the bakeryDelta in Strakonice

Obr. 2 Nová podlaha v pekárnû Delta veStrakonicích (materiál MCBauchemie, realizace Rebal, s. r. o.,Praha)

Fig. 2 The new floor in the bakery Delta inStrakonice (material from MCBauchemie, realization Rebal,Praha)



Z Á K L A D N Í T Y P Y O C H R A N N ¯ C HV R S T E V P O D L A H

Typ ochranného souvrství betonové pod-lahy se navrhne podle specifick˘ch poÏa-davkÛ kladen˘ch na vlastnosti povrch

Date post:	25-Jan-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

BETON 6/04...vyuÏívá dobr˘ch vlastností betonu vãetnû pohledov˘ch. Mrzí mû, Ïe pod pojmem...

Documents