BIBLIOGRAFICKÉ CITACEDle normy ISO 690 a ISO 690-2 a výkladu Petra Boldiše na www.boldis.cz

CITUJEME

Dle normy ISO 690 a ISO 690-2 a výkladu Petra Boldiše na www.boldis.cz

• Při citování můžete kromě normy vycházet ze dvou metodických příruček:

• Bratková, EvaMetody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 (verze 2.0)

• Boldiš, PetrBibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2

• Stáhněte si náš „citační tahák“

Kolik citované literatury použít?

závisí na obsáhlosti tématu čím více literatury, tím bohatší

teoretická část (=větší rozhled) nesmí chybět publikace

stěžejních autorů oboru

„Průměrná disertační práce není nic

jiného, než přemisťování kostí z jednoho

hrobu do druhého“ (J. Frank Dobie)

Obrázek č. 1

Proč citovat?

Smyslem citování je poskytnout dostatek údajů k tomu, aby byl kdokoliv schopen nalézt dokument, z něhož autor čerpal.

Karel Jánoš (2, s.83) uvádí 3 důvody, proč citovat:

1. Ověření uvedených tezí (neobjevovat již objevené, návaznost na předchozí poznání)

2. Získání širšího kontextu ohledně dané tématiky (uvedení do souvislosti, poukazuje na účel a význam práce)

3. Informační etika (vychází z Autorského zákona č.121/2000 Sb.)

Informační etika

V ČR je chráněno intelektuální vlastnictví autorským zákonem. Výňatky z cizích děl umožňuje použít v těchto případech:

v odůvodněné míře citace výňatků ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle

zařazení celých drobných zveřejněných děl do svého samostatného díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu

užití zveřejněného díla v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím

VŽDY VŠAK MUSÍTE CITOVAT!

Citační etika

Význam pojmu citační etika přesně popsal Petr Boldiš (3, s.5):

„Citační etika vyžaduje, aby autor zveřejnil veškeré informační prameny, které použil pro svoji práci tak, aby je bylo možné identifikovat. Je žádoucí, aby autor zřetelně označil převzaté části od částí, které jsou jeho vlastní. Pro citace částí děl se proto doporučuje je typograficky odlišit od dalšího textu. Na konec nebo na začátek této části uvádíme identifikační údaje, které v práci odkazují na úplnou citaci.“

Nejčastější prohřešky proti citační etice

Citování díla, které autor nepoužil Necitování díla, které autor použil Citování vlastních děl, která nemají souvislost s novým

dílem (tzv. autocitace) Nepřesné citování, znemožňující identifikaci díla.

Obrázek č. 2

Obecné zásady citace

Citace musí být především jednotná a přehledná. Citace by měla být úplná. Citujeme výhradně z primárních pramenů (tj. dokumentů, které

jsme měli v ruce). Zachováváme pravopisné normy pro daný jazyk. Pokud některý údaj chybí, vynecháme ho a pokračujeme údajem

následujícím. Údaje v citaci členíme do tematických celků – tzv. „polí“ (pořadí

polí určuje norma, za každým oddělovačem pole začínáme velkým písmenem).

Zachováváme jazyk knihy (fyzický popis píšeme vždy v češtině). Je nutné dodržet jednotnou interpunkci (ne vše ošetřuje norma).

Metody citování literatury

1. Přímá citace - doslovně převzatý text- uvádíme v uvozovkách (a kurzívou)

2. Parafráze- volně přeformulované myšlenky autora zdrojové

publikace- většinou se parafráze odděluje odstavcem, nepíší se

uvozovky

Odkazy na citace v textu

Metoda poznámek Na jednotlivé dokumenty odkazujeme číslem poznámky a

citace uvádíme v poznámce pod čarou. Číslování je možné průběžně v celém dokumentu, nebo na

každé stránce nové.

Metoda číselných citací Jednotlivé dokumenty jsou očíslovány tak, jak jdou v citačním

soupisu. Pokud je některý citován vícekrát, objevuje se pod stejným

číslem.Jak říká Miroslav Bureš (7), adaptivní systém získává relevantní informace o uživateli a reaguje na jeho chování, čili je schopen např. filtrovat informace nebo funkce systému, přizpůsobuje testy, reaguje na pokládané testové otázky, reaguje na opakované chyby uživatele a nabízí mu lepší rozhraní apod.

6. BRDIČKA, Bořivoj. Role internetu ve vzdělávání. 1. vydání. AISIS o.s.: Kladno, 2003. 122 s. ISBN 80-239-0106-0

7. BUREŠ, Miroslav. Adaptivní systémy v internetem podporované výuce. Fenomén e-learningu v současném vzdělávání. [online]. c2003 [cit. 2008-06-15]. Dokument formátu PDF. Dostupné z: <http://www.e-univerzita.cz/old/2003/sbornik/sbornik_e-learning_2003_sekce.pdf>.

8. Didaktické strategie e-learningu. [online]. c2006 [cit. 2008-06-14]. Dostupné z: <http://www.lf1.cuni.cz/article.asp?nArticleID=3756&nDepartmentID=665&nLanguageID=1>.

Metoda uvádění prvku citace a data V textu se vyznačuje identifikační část, pod kterou je možné dokument

najít v závěrečném soupisu literatury společně s rokem vydání dokumentu. Uvádí se většinou jméno autora a také strana, ze které bylo citováno.

V případě, že autor napsal v daném roce více prací, za rokem vydání se pro odlišení dávají písmenka abecedy (musíme použít i v soupisu).

„I přes snahu rozvoj e-learningu koordinovat, je u nás stále poněkud intuitivní a živelný.“ (KOPECKÝ, 2006, s. 87-88)

„Distanční text bývá rozdělen na hlavní a popisný sloupec, kde hlavní sloupec obsahuje samotný vzdělávací obsah a popisný orientační a řídící prvky, které umožňují snadnou a rychlou orientaci v textu i celém kurzu.“ (PRŮCHA, 2000a, s. 44-47)

Jak uvádí SHAFFHAUSER (2008a): „Existují také aktivity, které můžeme zařadit do mezinárodní soutěže. Mezi nejznámější např. patří soutěž vyhlašovaná firmou Siemens, Join Multimedia…“

Umístění a řazení citací

Citace můžeme umístit:a. pod čarou na stránce, na níž je odkazb. na konci dokumentu (označujeme jako „literatura“, „Soupis

bibliografických citací“ nebo „Použité zdroje“)c. kombinace obou způsobů

Řazení citacía. abecedně (nejprve čísla, pak písmena)b. v případě více děl jednoho autora řadíme díla podle roku vydání (od

nejmladšího)c. Podle tematických celků nebo druhů dokumentu, a pak abecedně

Struktura citace

V citaci se setkáme s povinnými a nepovinnými údaji. Povinný údaj musí být VŽDY uveden, pokud je zjistitelný. Pokud není v dokumentu uveden, v citaci se zastupuje předepsanými formulacemi, nebo se odhaduje.

Obrázek č. 3

Primární odpovědnost. Název díla: Podnázev díla. Alternativní odpovědnost; Sekundární odpovědnost. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok vydání. Rozsah díla. Edice. Poznámky. Standardní číslo.

Podtržené položky jsou povinnými údaji, stejně jako psaní kurzívou.

Primární autorská odpovědnost (povinný údaj)

Příjmení autora uvádíme velkými písmeny. Tituly se neuvádí.

BAŤA, Tomáš.

V případě, že je autorů více, oddělujeme je středníkem nebo spojníkem. Více autorů uvádíme do počtu tří nebo uvedeme hlavního autora a „et al.“ (et aliii = a jiní)

VYMAZAL, Michal – JINDŘICH, Jiří – BRDIČKA, Josef. / VYMAZAL, Michal, et al.

Pokud je autorem dokumentu korporace, uvádíme její jméno, pokud není shodné s vydavatelem.

Pokud dokument vydala menší organizační jednotka, je třeba rozepsat údaj hierarchicky.

Masarykova univerzita v Brně. Ekonomicko-správní fakulta. Katedra veřejné ekonomie. Pokud dokument neobsahuje jméno autora nebo korporace, autorskou odpovědnost

vynecháváme (např. u zákonů).

Zákon č. 256/1992 Sb. ze dne 30. dubna 1992 o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

Údaje o názvu (povinný údaj)

Název zapisujeme v takové podobě, v jaké je na titulním listě (obálka je většinou graficky upravena).

Zde na obalu chybí podtitul knihy

Kniha může mít název a podnázev. Řídíme se pořadím na titulním listě, které oddělíme „:“.

Internet: První kroky českého uživatele.

Pokud je dokument součástí většího celku (část studie, příloha), snažíme se zjistit hierarchii celku a v jakém vztahu jsou tyto dokumenty. Většinou bývá nadřazený celek graficky umístěn nejvýše, ale neplatí to vždy.

BSA response to Piracy Green Paper. Appendix II. 1997 Global Software Piracy Report.

V případě vícejazyčných názvů, zapisujeme názvy v pořadí, v jakém jsou na titulním listě a mezi nimi uvedeme rovnítko.

Stará Šumava = Der Alte Böhmerwald.Obrázek č. 4

Typ média (povinný údaj)

Tento údaj je povinný u pouze elektronických dokumentů (u tištěných se neuvádí).

Údaj lze libovolně doplnit o další informace o dokumentu [databáze online], [online], [CD-ROM].

U klasické webové stránky se uvádí [online]

SÝKORA, Petr. To social network or not to social network [online].

Sekundární odpovědnost

Může nastat situace, kdy v dokumentu není uveden autor, ale editor apod. V takovém případě jej vepíšeme na místo sekundární odpovědnosti. Patří zde také ilustrátoři nebo překladatelé.

Jednotlivé sekundární odpovědnosti oddeělujeme středníkem.

Materiály z konferencie Slovenské knižnice. Usporiadala a do tlače pripravila Daniela Gondová.

Přeložila Milena Blažková; Ilustroval Vladimír Jiránek.

Údaje o vydání (povinný údaj)

Vydání je nesmírně důležité pro přesnou identifikaci dokumentu. Pokud je místo vydání např. v USA, uveďte také stát. Může dojít k záměně

např. s Velkou Británií. Cambridge (Massachussets) V případě více míst vydání, zapisujeme ve stejném pořadí, jako je

uvedeno v dokumentu, nebo pouze to, které je uvedeno první. Pokud není místo vydání uvedeno, můžete místo vydání odhadnout.

Pravděpodobné místo vydání dejte pak do hranatých závorek, popř. s otazníkem. [Praha], [Praha?]

Pokud není místo vydání uvedeno, nelze zjistit, ani odhadnout, uvedeme zkratku [s.l.] (sine loco = bez místa).

V tomto poli nezapomeňte, že je nutné zachovat jazyk dokumentu (1.vydání / 1st edition / 1. Auflage / London / Paris)

Nakladatelské údaje Zapisujeme v co nejkratší srozumitelné podobě. Vynecháváme zkratky obchodních organizací (s.r.o., Inc.). Jediným doplňkem, který vždy zůstává je „Press“.

John Willey & Sons Willey

Wordsworth Edition Limited Wordsworth

Cambridge University Press Cambridge University Press Pokud chybí jméno nakladatele a není možné jej odhadnout, uvedeme zkratku [s.n.] (sine nomine

= beze jména).

Praha: [s.n.]

[Praha: s.n., 1991]. 163 s. V případě, že odhadujeme více údajů, sloučíme je do 1 závorky. Pokud publikaci vydává více nakladatelů, uvádíme nejvýše tři a oddělujeme středníkem.

Amsterodam: Elsevier; Oxford: Pergamon Press Pokud je autorem a vydavatelem korporace s obecným jménem nebo jménem, které může vést k

záměně s jinou korporací, je nutné rozepsat údaje o korporaci, nebo podat vysvětlení do závorky.

Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra filozofie.

Katedra filozofie (Filozofická fakulta univerzity Karlovy, Praha).

Datum vydání (povinný údaj) Reprint = přetisk publikace v nezměněné podobě Reset = dotisk publikace v jiné sazbě

V knize: V citaci:

3rd edition 1990, reprint 1995 1990

3rd edition 1990, reset 1993 1993

Datum tisku (je-li uvedeno) se zapisuje pouze pokud se odlišuje od data vydání. 1985 (1990 tisk)

U elektronických dokumentů se datum zapisuje dle normy ISO 8601 – tj. rok-měsíc-den Seriálové publikace samozřejmě nevychází jednorázově, ale pravidelně. Pokud seriál stále

vychází, zapisujeme 1990- . (pomlčka a mezera zde značí probíhající vydávání seriálu). U seriálů, které už přestaly vycházet, píšeme místo mezery samozřejmě rok posledního vydání.

Pokud chybí datum vydání: Zapíšeme datum copyrightu c 1990 Zapíšeme datum tisku 1990 tisk Odhadneme (rok nebo desetiletí)

[1985] / [1985?] vyšlo v roce 1985 / pravděpodobně vyšlo v roce 1985

[198-] / [198-?] vyšlo v 80. letech / pravděpodobně vyšlo v 80. letech

Údaje o fyzickém popisu

Počet dílů publikace, počet stran, ilustrace apod. NEZACHOVÁVÁME jazyk dokumentu, uvádíme v jazyce

citace (čeština). Více svazků: počet svazků (stránky v 1. svazku, v 2. svazku …)

3 sv. (256, 320, 162 s.) Přiložený materiál (suplement)

230 s., CD-ROM.

Obrázek č. 5

Další údaje

Edice: Název edice; číslování v rámci edice Malá řada; sv. 12.

Název edice. Název subedice; číslování v rámci edice Filozofické eseje. Malá řada; sv. 12.

Poznámky: Do poznámky lze napsat libovolný text, o němž se

domníváme, že je důležitý. Standardní číslo (povinný údaj):

Čísla ISBN (monografie) a ISSN (seriály) uvádíme vždy na konci dokumentu, pokud jsou uvedeny (starší publikace standardní čísla nemají).

MODELY A PŘÍKLADY CITACÍDle normy ISO 690 a ISO 690-2 a výkladu Petra Boldiše na www.boldis.cz

Tradiční tištěné dokumenty

Monografie:KLOSEK, Jiří. Html – tvorba dokonalých stránek: podrobný průvodce. Ilustroval Ondřej Tůma.

1. vyd. Praha: Grada, 1998. 291 s. ISBN 80-7169-608-0.

HAUGELAND, John. Artifical intelligence: the very idea. 3rd printing, 1987. Cambridge (Massachusetts): MIT Press; London: Bradford Book, c1985. ISBN 0-262-08153-9

Diplomové, rigorózní a habilitační práce:

KNOTEK, P. Kultura jako péče o duši. Praha, 1999. 89 s. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře andragogiky. Vedoucí diplomové práce Zdeněk Kratochvíl. (označení diplomové práce formou poznámky, rukopis)

HANÁKOVÁ, J. Edice Petlice: příspěvek k dějinám českého samizdatu. Praha: Univerzita Karlova. Filosofická fakulta. Ústav informačních studií a knihovnictví, 1998. 123 s., 42 s. příloh. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc. (univerzita jako nakladatel, v případě, že univerzita práci vydá knižně)

Firemní literatura (katalogy apod.):

Součástky pro elektrotechniku. Praha: GM electronic, 1998. 264 s.

Části a stati v monografiích Kurzívou píšeme název zdrojového dokumentu (kniha nebo sborník, kde se příspěvek

nachází).

Jméno autora: Název zdrojového dokumentu. Označení vydání. Číslo části (u vícesvazkového díla). Sekundární odpovědnost, odpovědnost k vydání, editor. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok vydání. Rozsah díla. Edice. Poznámky. Standardní číslo. Lokace ve zdrojovém dokumentu. (podtržené údaje jsou povinné)

Kapitoly v knize – jeden autor:

KOSEK, J. Html – tvorba dokonalých stránek: podrobný průvodce. Ilustroval Ondřej Tůma. 1. vyd. Praha: Grada, 1998. 291 s. ISBN 80-7169-608-0. Kapitola 12, Kaskádové styly dokumentů, s. 177-199

Kapitoly v knize – různí autoři: Publikace, ve které např. každou kapitolu napsal jiný autor (jedná se o knihu s charakterem sborníku). Citaci několika kapitol v jednom záznamu norma nepřipouští. Je nutné citovat v samostatném

záznamu. Všimněte si rozdílu mezi citací kapitoly jednoho a více autorů.

TOMAN, M. – KREJČÍ, J. Imunita proti infekci. In Veterinární imunologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. Kapitola 4, s. 153-229

Příspěvek ve sborníku

Dejte pozor zejména na název konference, datum a místo, kde konference proběhla.

Odpovědnost za příspěvek. Název příspěvku. In Název zdrojového dokumentu. Primární odpovědnost za zdrojový dokument. Vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok. Lokace ve zdrojovém dokumentu. (všechny údaje jsou povinné)

URBAN, Rudolf. Možné přístupy k objektivizaci výdajů v resortu obrany. In Objektivizace výdajů z veřejných rozpočtů. Sborník referátů z teoretického semináře pořádaného katedrou veřejné ekonomie EDF MU v Brně ve spolupráci s asociací veřejné ekonomie. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Ekonomicko-správní fakulta. Katedra veřejné ekonomie, 1997. část 4. Obrana a životní prostředí. s. 265-271.

Seriálová publikace

Dílo, které vychází (ne)pravidelně v určitých intervalech s úmyslem dalšího pokračování (časopisy, ročenky apod.) Citujeme seriál jako celkem (pokud necitujeme pouze jedno číslo) Pokud seriál stále vychází, necháváme v údaji rok vydání mezeru za rokem publikování.

1990- . Pokud již nevychází, uvedeme rok posledního vydání. V poli „Odpovědnost“ zapisujeme pouze významné editory nebo organizace. Pokud zde

nikoho nenapíšeme, musíme uvést nakladatele.

Název: Podnázev. Odpovědnost. Vydání. Údaje o vydání/číslování- . Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok- . Edice. Poznámky. Standardní číslo. (podtržené údaje jsou povinné)

CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 1990- .Vychází měsíčně. ISSN 1210-0684. (Autorská odpovědnost i nakladatel jsou v tomto případě stejná organizace, můžeme ji tedy v údajích o autorské odpovědnosti vynechat.)

Citace jednoho čísla:

CHIP: magazín informačních technologií. č. 12 (prosinec 1999). Praha: Vogel, 1999. Vychází měsíčně. ISSN 1210-0684.

Citace článku:Odpovědnost za příspěvek. Název příspěvku. Sekundární odpovědnost. Název zdrojového dokumentu, rok, ročník, číslo svazku, lokace části. Standardní číslo. (podtržené údaje jsou povinné)

VAN DER VET, P. E. – MARS, NJ. I. Condocet query engine: an engine for coordinated index terms. Journal of the American society for information science, May 1999, vol. 42, no. 6, s. 485-492.

SMEJKAL, V. Proč nový zákon?. CHIP: magazín informačních technologií, listopad 1999, roč. 9, č. 11, s. 54-55.

Elektronické zdroje

Druh média [online], [CD-ROM], [počítačový program]

Přístup ke zdroji URL <http://www.willey.com>

Dostupné z: <http://www.willey.com>

Verze / Poslední revizeVer 1.0

last revision 20th of January 1998 / poslední úpravy 20.9.1999

Datum citace[cit. 1999-12-10], uvádí se za datem aktualizace ve tvaru rok-měsíc-den

DatabázeAdministrativní registr ekonomických subjektů (Ares) [databáze online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, 1999. [cit. 2001-10-24]. Dostupné z: <http:// www.info.mfcr.cz/>. Databáze ekonomických subjektů v České republice.

Elektronický seriál

Název [Druh média]. Místo vydání: Vydavatel, Datum vydání- . [Datum citace]. Údaje o edici. Poznámky. Přístup ke zdroji. Standardní číslo. (podtržené údaje jsou povinné)

JEP: the journal of electronic publishing [seriál online]. Ann Arbor (Michigan, USA): University of Michigan Press, 1995- . [cit. 1999-12-31]. Dostupné z: <http://www.press.umich.edu/jep/>. ISSN 1080-2711.

Článek v elektronickém seriálu (článek z elektronické databáze = ucelená sbírka článků)

Primární odpovědnost. Název článku. Název seriálu [Druh média]. Údaje o vydání, Označení čísla. Datum aktualizace. Poznámky. [Datum citace]. Lokace v rámci zdrojového dokumentu. Rozsah díla. Poznámky. Přístup ke zdroji. Standardní číslo. (podtržené údaje jsou povinné)

BENNETT, Scott. Authors rights. Journal of electronic publishing (JEP) [online]. Dec. 1999, vol. 5, iss. 2. [cit. 1999-12-31]. Dostupné z: <http://www.press.umich.edu/jep/>. ISSN 1080-2711.

WWW stránka a email

WWW stránka, elektronická monografie U www stránek bývá problematické zjišťování údajů. Použijte

vlastnosti dokumentu a pečlivě stránku prohlédněte.Jméno autora stránky. Název stránky [online]. Datum publikování, Datum poslední revize [Datum citace]. Dostupnost.

SHEMIRAMI, Barmak. Ready to print organizer [online]. c1997, poslední revize 20.1.1998 [cit. 1999-12-05]. Dostupné z: <http://www.ilap.com/nsn/>.

Email Otázkou je, zda je vůbec dobré citovat email, když se jedná o soukromou komunikaci,

která není ověřitelná. Doporučuju tedy citovat email spíše v textu, a pokud to lze, přiložit originál jako přílohu. (uveďte vždy autora emailu a datum, kdy byl email doručen)

Jak píše PhDr. Ralf Jacob ve svém emailu z 20.1.1999: „Je jen otázkou času, kdy překonáme magickou hranici…“

Generátor citací: http://www.citace.com/moduly.php

Použité zdroje

1. Akademická příručka. Martin : Osveta, 2006. Tabulka 4, Základní etapy přípravy písemné práce, s. 141-144.

2. Obrázek č. 1: ASYA. Literature [online]. c2006-2008 Mobile Network All Rights Reserved [cit. 2009-11-24]. Dostupné z: <http://www.wayfaring.info/search/Dublin>.

3. JÁNOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 1993.380 s.

4. BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSB ISO 690-2 : Část 1 – Citace: metodika a obecná pravidla [online]. Verze 3.3. c1999-2004, poslední aktualizace 11.11.2004 [cit. 2009/11/24]. Dostupné z: < http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf>.

5. Obrázek č. 2: CHAM, Jorge. Piled Higher and Deeper [online]. c2009 [cit. 2009-11-24]. Dostupné z: < http://www.phdcomics.com/comics/archive.php?comicid=1159>.

6. Obrázek č. 3: CHAM, Jorge. The origin of the theses [online]. c2009 [cit. 2009-11-27]. Dostupné z: < http://www.phdcomics.com/comics/archive/phd022509s.gif>.

7. Obrázek č. 4: BEN OH. Some books [online]. Some rights reserved [cit. 2009-11-30]. Dostupné z: <http://www.flickr.com/photos/benobryan/3386185638/>.

8. Obrázek č. 5: TRICIA. Book blogs [online]. c2009 [cit. 2009-12-01]. Dostupné z: < http://bookblogs.ning.com/>.

9. GREGAROVÁ, Magda. Jak psát seminární, ročníkové, bakalářské a diplomové práce [online]. 2002 [cit. 2009-12-04]. Dokument Word. Dostupné z: <web.fmk.utb.cz/cs/docs/skolni_prace.rtf>.

Děkuji za pozornost