+ All Categories
Home > Documents > Biologické invaze a možnosti jejich předpovědi

Biologické invaze a možnosti jejich předpovědi

Date post: 19-Oct-2015
Category:
Upload: martinoslav
View: 159 times
Download: 7 times
Share this document with a friend
Description:
Biological invasions and diff erent approaches of their prediction(Risk assessment schemes for evaluation of potentially invasive alien vascular plants)
83
A C T A P R U H O N I C I A N A 84 2006 V ý z k umn ý ústav SILVA T AROUC Y pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice BIOLOGICKÉ INVAZE A MOŽNOSTI JEJICH PŘEDPOVĚDI (Predikční modely pro stanovení invazního potenciálu vyšších rostlin) Biological invasions and dierent approaches of their prediction (Risk assessment schemes for evaluation of potentially invasive alien vascular plants) MARTIN KŘIVÁNEK Phonice 2006
Transcript
  • A C T A P R U H O N I C I A N A

    84 2006

    V z k u m n s t a v S I LVA TA RO U C Y pro krajinu a okrasn zahradnictv Prhonice

    BIOLOGICK INVAZE A MONOSTI JEJICH PEDPOVDI

    (Predikn modely pro stanoven invaznho potencilu vych rostlin)

    Biological invasions and di erent approaches of their prediction(Risk assessment schemes for evaluation of potentially invasive alien vascular plants)

    MARTIN KIVNEK

    Prhonice 2006

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    2

    Foto na tituln stran: Solidago canadensis & Impatiens glandulifera, Szava nad Pikovicemi, 2005

    Copyright Martin Kivnek, 2006

    ISBN 8085116464 VKOZ. PrhoniceISBN 80-86559-51-3 (Nov Tiskrna, s. r. o. Pelhimov)ISSN 0374-5651

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    3

    OBSAH

    1 Biologick invaze ................................................................................................................... 51.1 vod ..................................................................................................................................... 51.2 De nice termn ................................................................................................................... 51.3 Environmentln a socio-ekonomick aspekty biologickch invaz ......................................... 8

    2 Monosti predikce biologickch invaz .................................................................................. 102.1 Predikn modely Utopick vize biologickch invaz? ......................................................... 102.2 Vvoj prediknch model ..................................................................................................... 112.3 Typologie prediknch model .............................................................................................. 122.4 Omezen prediknch model ............................................................................................... 142.5 Pesnost a spolehlivost prediknch model ........................................................................... 16

    3 Predikn modely .................................................................................................................. 163.1 Pest Risk Analysis EPPO, m, 2002 ................................................................................. 173.2 Pest Risk Assessment APHIS, USA, 2004 ........................................................................... 223.3 Jihoafrick plevele v Austrlii Scott & Panetta, 1993 .......................................................... 263.4 Diskriminan analza na pkladu devin Rejmnek & Richardson, 1996 ......................... 283.5 Predikn model pro vegetaci Fynbos Tucker & Richardson, 1995 ..................................... 293.6 Binrn predikn strom pro hodnocen devin Reichard & Hamilton, 1997 ...................... 323.7 Regionaln pravy kontinentlnho modelu Reichard & Hamilton, 1997 ............................. 353.8 Australsk Weed Risk Assessment Pheloung et al., 1999 ..................................................... 383.9 Havajsk nadstavba WRA Daehler et al., 2004 ................................................................... 393.10 vcarsk predikn model Weber & Gut, 2004 ................................................................. 40

    4 Metodick pokyny pro pouit prediknch model v podmnkch R................................. 44

    4.1 Vsledky modelov studie na devinch v esk republice ..................................................... 444.2 Hodnocen invaznho potencilu pomoc upravenho WRA modelu .................................... 464.3 Modelov druh Ailanthus altissima, biologie, ekologie a historie pstovn druhu a jeho test

    v modelu WRA ..................................................................................................................... g g p j 53

    5 Summary ........................................................................................................................... 67

    6 Citovan literatura ............................................................................................................... 68

    Barevn ploha

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    4

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    5

    1 Biologick invaze

    1.1 vod

    Jedni je oznauj za jednoho z jezdc biblick apokalypsy,druz za druh nejhor faktor vedouc ke ztrtm biologickrozmanitosti a vymrn druh. Za nejhor faktor zpsobu-jc ztrty na biodiversit se povauje pm destrukcea fragmentace stanovi. A tak, i tak, stle se jedn o jedenproblm. Biologick invaze. Vnost tohoto problmu dokld nap. nann studie, z n vyplv, e pi aproximaci na celouplanetu, zpsobuje vskyt invaznch organism ron ztrty v hodnot 1,4 bilionu dolar, co, pi prmrnm hrubmdomcm produktu Zem 35 bilion, pedstavuje tm 5 %HDP na planety (Pimentel et al. 2002).

    Invazn organismy jsou tm vude a tm vude psobproblmy svmi negativnmi dopady na pvodn ru i faunu,zmny v abiotickm prosted, dopady na lidsk zdrav i hos-podstv. Tyto dopady mohou bt pm (vytlaovn jinchdruh v kompetici, jedovatost, alergie), ale i nepm (zan-en vodnch tok nsledovan zvenmi negativnmi dopa-dy povodn, celkov zmny podmnek prosted, sniovnvnosnosti zemdlskch kultur, i ztrta rekrean atraktivity zem). Co ale konkrtn znamen negativn psoben na bio-diversitu tak asto spojovan s invazemi? Zamme-li se pou-ze na invazn rostliny, zjistme irok spektrum dopad. Podpojmem negativn dopady se skrv potlaovn pvodnchdruh v kompetici (konkurenci) o zdroje (Richardson et al.1989, Melgoza et al. 1990, Hester & Hobbs 1992, Meslardet al. 1993, Huenneke & Th ompson 1994), redukce stanovi(Zavaleta 2000), zven odbr podzemn vody a jej nsledn nedostatek pro ostatn druhy i jin zmny vodnho reimu(Carmen & Brotherson 1982, Zavaleta 2000), zven sedi-mentace a nsledn zmna rytmu celho ekosystmu nap.moskho pobe (Blackburn et al. 1982, Zavaleta 2000),zven etnosti por, kter sice jsou v ad oblast piro-zenou soust kolobhu ivin, ale jejich zven etnost nar-uuje obnovovac schopnost pvodn vegetace (Brooks et al.2004), nrst frekvence a intenzity disturbanc (proces vedou-c k pokozen a zahuben rostliny, nap. por, povode, alei se i pastva; Bock & Bock 1992, DAntonio & Vitousek 1992), nadmrn obohacovn prosted (pdy, vody) ivina-mi, zejmna duskem, kter druhy asto xuj pomoc symbi-otickch bakteri i askomycetnch hub ze vzduchu (Vitousek et al. 1987, Vitousek & Walker 1989, Richardson & Higgins1998), i nezanedbateln hybridizace s pvodnmi druhy za vzniku asto agresivnch kenc na stran jedn a zrove za snen rozmnoovac schopnosti a potu potomstva pvodn-ho druhu na stran druh (Th ompson 1991).

    I pesto, e esk republika nepat mezi pt nejvcepostiench oblast Stedozem, Austrlii a Nov Zland,jihozpad Severn Ameriky, zejmna Kalifornie, zpad Ji-n Ameriky, zejmna Chile a jin Afriku pedstavuj i zdeinvazn organismy vnou hrozbu a psob adu problm.V souvislosti se skutenost, e R je signatem mluvy o bio-logick rozmanitosti a lenem Evropsk unie, vztahuj se tak na ni smrnice Rady . 92/43/EHS o ochran prodnch sta-

    novi, voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin a smr-nice Rady 79/409/EHS o ochran voln ijcch ptk, m povinnost problematiku biologickch invaz eit (viz t kap.1.3). Jednou z monost je pokat, a se nkter introduko-van druhy zanou chovat invazn a pot investovat nemalprostedky do jejich omezovn ppadn kompletn eradikace.V souasnosti je v R velmi douc systematick omezovnpiblin 31 druh invaznch vych rostlin (Kivnek et al.2004). Druhou monost je efektivn pedchzet monmuen nepvodnch druh zavedenm pedbnch opatenpro zjitn invaznho potencilu introdukovanch druh.Tato opaten se mohou tkat jak druh doposud do R nedovezench, o jejich introdukci se vak uvauje, tak druhdovezench, ale pstovanch v kontrolovanch podmnkch,u nich se uvauje o vsadbch do krajiny i vtm rozen,a ji v rmci lesnictv, zemdlstv, krajinn architektury ijako obnoviteln zdroje energie. Druh pstup lze vce nedoporuit, protoe je vdy levnj a efektivnj nemoci ped-chzet ne ji lit. Nevhodou druhho pstupu je dosavadnabsence vhodnch metodik umoujcch efektivn stanovitinvazn potencil druh, kter maj bt introdukovny, p-padn dle eny do krajiny.

    Tato studie si tak klade za cl zmapovat a pedstavit nej-vhodnj kandidty pro stanovovn monho invaznhopotencilu introdukovanch druh. V nsledujcch kapitolchjsou pedstaveny jednotliv vznamn tzv. predikn modely,jejich struktura, vsledky jejich testovn a esk transkripcepro monost jejich vyuit v podmnkch esk republiky,potamo stedn Evropy (kap. 3). Vstupem celho textu jepak metodick doporuen zahrnujc upraven nejvhodnjmodel vetn modelovho pkladu (kap. 4). Tento upraven model lze, na zklad pedchozch testovn, doporuit provyuit jak ve veejn sprv, tak v konkrtnch aplikovanchodvtvch zabvajcch se introdukc a vyuitm nepvodnchdruh.

    1.2 De nice termn

    K tomu, aby byl druh oznaen za invazn, mus splovatnsledujc kriteria: a) bt nepvodn v dan oblasti, b) musbt do oblasti introdukovn lovkem, a ji pmo i nep-mo, mysln i nemysln, c) mus pekonat nkolik geogra- ckch a ekologickch barir a d) mus se v dan oblasti bezpomoci lovka it. Spln-li druh tyto podmnky, je povao-vn za invazn v biogeogra ckm smyslu slova (Richardson etal. 2000). V oblasti ochrany prody jsou na invazn druhy kla-deny vy nroky. Jako invazn je zde oznaovn druh nep-vodn, introdukovan lovkem, kter se (potud shodns biogeogra ckou de nic) a psob vznamn negativn dopa-dy na biologickou rozmanitost spoleenstev, do nich se ,ppadn i ekonomick ztrty. S touto de nic operuj a na vjimky vechny organizace zabvajc se ochranou ivotn-ho prosted. Je pouvna svtovm svazem ochrany prody IUCN (viz nap. internetov strnky specializovan skupiny ISSG psobc v rmci IUCN; http://www.issg.org), je sou-st mluvy o biologick rozmanitosti (Convention on Bio-logical Diversity; CBD 2002) a je i soust Strategie ochrany

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    6

    biologick rozmanitosti R (Broov et al. 2005). V cizojazy-nch textech se velmi asto pro tyto druhy pouvaj termny jako weed (plevel) id pest (kdce). Jak velk me bt rozdlmezi obma de nicemi lze dobe demonstrovat nap. na nep-vodn kvten R. Pyek et al. (2002) udvaj v esk e celkem1378 nepvodnch druh, z nich 90 je invaznch z hlediska bio-geogra ck de nice. Pi aplikaci de nice ochrany prody vak lzeza invazn oznait pouze 31 druh (Kivnek et al. 2004).

    U cch se druh lze rznou mrou pesn stanovit, jak velk psob kody. V ppad druh invaznch je ale asto pro-blmem zjistit, zda je druh v dan oblasti vbec nepvodn. Propvodnost, resp. nepvodnost druh, stanovil v r. 1985 Webbnkolik kritri. Jako jednoznan ukazatel nepvodnosti dru-hu lze hodnotit pouze historick doklad o introdukci druhu.Takov data jsou velmi asto k dispozici zejmna pro deviny,i kdy ne vdy udvaj pesn rok introdukce do danho ze-m. Naopak jednoznanch dokladem o pvodnosti je fosilnnlez druhu z obdob mezi koncem poslednho zalednn (cca 10 000 let p.n.l.) a zatkem neolitick revoluce (cca 6 000p.n.l.). Pozdj nlezy toti nevyluuj innost lovka. Nao-pak ped zatkem neolitu se lovk ve svm vztahu k prodchoval jako jakkoli jin velk savec. Tato kriteria lze doplnitkriterii pomocnmi (Webb 1985):

    charakter stanovit vskytu druhu: pokud se druh vysky-tuje pouze v synantropnch spoleenstvech, me to upo-mnat na jeho introdukci lovkem a nsledn zplann dotchto spoleenstev, naopak druhy prodnch ekosystmjsou vtinou pvodn, i kdy existuje ada vjimek.

    celkov zempisn rozen druhu: spojit arely jsoumnohem astj ne roztrouen. Druh s arelem v Aus-trlii a malou arelou v okol velkch pstav v jin Angliibude v Evrop pravdpodobn nepvodn.

    naturalizace (zdomcnn nepvodnho druhu) v jinchoblastech: je-li druh prokazateln nepvodn v jinch, nej-lpe sousednch, oblastech a naturalizuje-zdomcuje zde,bude pravdpodobn nepvodn a zplaujc i v zjmovoblasti.

    zpsob rozmnoovn: druh rozmnoujc se pouze vege-tativn bude pravdpodobn nepvodn. Na druh stranjsou znmy i ppady druh pvodnch rozmnoujcch setak vlun vegetativn.

    pedpokldan zpsob introdukce: hodnotme-li druhjako nepvodn, je teba mt pedstavu o zpsobu jehointrodukce. Pokud je tato velmi nereln je na mst zvao-vat pvodnost druhu. I kdy jsou znmy i velmi kuriznppady introdukc. Nap. kaktus Opuntia monacantha byladovezen na jin Madagaskar vojky v roce 1768 pro tvor-bu barir okolo pevnosti Fort Dauphin (McNeely). [URL:http://www.iucn.org/biodiversityday/mcneelyhumun.html]Celkov lze tedy shrnout, e za pvodn je povaovn

    druh, kter se bu v dan oblasti vyskytoval jet ped zat-kem neolitu, ale ji po poslednm zalednn (v dobch mezi-ledovch rostly ve stedn Evrop i pninky, metasekvoje ijinan, avak v klimatickch podmnkch odlinch od souas-nosti), nebo druh, kter se do dan oblasti dostal bez pispnlovka z oblasti, kde je pvodn. Pro tento zpsob en sepouv termn migrace (Pyek et al. 2004). Za novou oblast

    vskytu druhu je obvykle povaovno zem vzdlen od ped-choz oblasti vskytu nejmn 100 km, i kdy existuj vjimky (Britsk ostrovy jsou vzdleny od evropsk pevniny cca 32 km a pesto jsou arely druh kontinentln kvteny nepvodnch ve Velk Britnii povaovny za novou, nepvodn, oblast vskytu; Richardson et al. 2000). Pro plnost je teba jet uvst, e pro druhy v oblasti pvodn, kter se , podobn jako druhy nepvodn invazn, je v odborn terminologiipouvno oznaen druhy expanzn (Prach & Wade 1992, Pyek et al. 2003b). I kdy se ve vsledku jedn o srovnateln dopad tohoto procesu, je teba si uvdomit, e expanzn dru-hy jsou v oblasti pvodn a maj s ostatnmi druhy spolenou evolun minulost. Je tak teba odliovat vskyt v biotopech, kde je druh pirozen, ba asto je druhem indikanm pro dan spoleenstvo, a vskyt v biotopech, do kterch se druh , zejmna vlivem komplexnch zmn podmnek prosted. Expanze je tak vce urovna abiotickmi a antropickmi vli-vy (disturbance, ruderalizace, eutro zace, zejmna nitri kace a acidi kace), ne pmo vlastnostmi danho druhu. Druh tak nen nucen pekonvat nkter z barir souvisejcch s invaznm procesem (viz dle), zejmna pekonvn zem-pisnch vzdlenost a schopnost peit a tvorby stabilnch populac v novm arelu (Kivnek 2005a).

    K tomu, aby se druh v dan oblasti stal invazn mus bt introdukovn lovkem. Introdukci lze rozdlit na myslnou a nemyslnou. myslnou introdukc byla dovezena vtina uitench druh vyuvanch pro produkci i okrasu. Ne-mysln introdukce zahrnuje irokou klu zpsob, jak me druh do danho zem proniknout: jako pms osiva i pro-dukt jakhokoli ivho (nap. pevoz dobytka, semen), zpra-covanho (rzn produkty jako nap. vlna) i neivho (dovoz rud) materilu (vce viz t Jehlk 1998). Celosvtov je za nej-hor zdroj nemyslnch introdukc povaovna balastn voda vyuvan k dosaen nutnho ponoru przdnch lod. I kdy pro stedn Evropu m tento zpsob introdukce minimln vznam. Podle studie Mooney & Hobbs (2000) je denn pe-praveno plavidly v balastov vod okolo 3 000 druh mikro-organism, rostlin a ivoich.

    Podle obdob introdukce jsou druhy rozdlovny na arche-ofyty a neofyty. Prvn skupina pedstavuje pouze druhy tzv. Starho svta, kter byly introdukovny do roku 1500. Dru-hou skupinou, neofyty, jsou pak druhy dovezen po tomto datu. Za zdnliv nesmyslnou asovou hranic se skrv ada faktor rozliujcch ob skupiny. 14. 9. 1492 byla objevena Amerika a nsledovalo velk mnostv objevnch plaveb do celho svta. Rostl tak celosvtov obchod a s nm i mnostvdruh dovench do Evropy zejmna z Ameriky, ale tak Afriky a vchodn Asie a samozejm i mnostv druh dovench do tchto oblast z Evropy. Archeofyty jsou velmi asto druhy svzan spe s klasickou zemdlskou krajinou, zatmco neofyty jsou spe druhy mstsk vegetace. Zatmco prvn skupina pedstavuje vtinou uitkov rostliny liv i potravinsk a plevele polnch kultur, druh skupina je zastou-pena zejmna druhy introdukovanmi jako okrasn a druhy a ruderlnmi. Ze souasnch invaznch druh je tak vtina druh prv neofyt. Podobn v cel nepvodn e R se v souasnosti vyskytuje jen 332 archeofyt, ale zato 1 046 neo-fyt (Pyek et al. 2002).

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    7

    Je-li druh introdukovn do dan zjmov oblasti, peko-nal prvn bariru v invaznm procesu. Za invazn proces sensulato se povauje ve od pekonn introdukn bariry (dky lovku) a po exponenciln fzi, kdy se druh intenzivn (invaze sensu stricto). Podle Richardsona et al. (2000) nsle-duje dalch 5 barir. Druh mus pekonat bariru mstnhoprosted (biotickou i abiotickou) a bariru reprodukce. Pokudse mu poda v prosted pet a nsledn se i reprodukovat,stv se tzv. pechodn zavleenm (v anglick terminologiicasual). Takovch druh m souasn nepvodn ra R 891ll(Pyek et al. 2002). Pechodn zavleen druh zplauje, zejm-na v synantropnch spoleenstvech, ale jeho existence je stlezvisl na neustlm dodvn diaspor a podpoe lovkem.Pokud se druhu poda pekonat bariru reprodukce nezvislna lovku, stv se naturalizovanch, ili zdomcnlm. Za naturalizovan je povaovno 397 druh souasn esk ry (Pyek et al. 2002). Naturalizovan druh je schopen existovatv krajin bez pispn lovka, zcela nezvisle. Stv se trvalouslokou vegetace danho zem. Ji zmiovanm 90 druhmesk ry se vak podailo nejen bt trvalou slokou vegeta-ce, ale tak se it do dalch biotop. Tyto druhy pekona-ly posledn bariry: schopnost en v lovkem zmnnmprosted a nsledn schopnost en v prosted prodnm.Piblin 31 druhm se pak da nejen intenzivn it, ale takefektivn potlaovat populace jinch druh a mnit podmnky prosted, do nho se . Jako kriterium pro en se nkdy pouvaj normovan hodnoty. Aby byl druh oznaen za invaz-n v biogeogra ckm smyslu slova, mus se it dle ne 100 mza dobu krat 50 let generativn cestou, nebo dle ne 6 m za dobu krat 3 let vegetativn. Piblin 10 % invaznch druhse stv tzv. transformers (doslova mnii, petvei), tedy dru-shy, kter od zklad mn abiotick a nsledn i biotick pod-mnky prosted, v nm invaduj (Richardson et al. 2000).Mezi jednotlivmi stadii: introdukce pechodn zavleen naturalizace a invaze me bt rzn dlouh doba oznaova-n jako lag fze. Pod pojmem lag fze se obecn rozum obdobped exponenciln fz invaze, pesnji mezi prvnm znmmzplannm a nstupem fze intenzivnho en. Nkter studie(nap. Kowarik 1995a) operuj s termnem lag fze pro obdobod prvn znm introdukce druhu do danho zem po prvnznm zplann a to bez ohledu na dal osudy zplanlho dru-hu. Vce viz t kap. 2.4.

    Terminologie pechodn zavleen (casual) naturalizo-van invazn druh, archeofyt a neofyt je dnes obecn uzn-vanou. I kdy se lze setkat i s adou jinch termn i spojenvnejcch do cel problematiky spe chaos. Pkladem budijinak vynikajcch studie V. Jehlka (1998) nesouc nzev Cizexpanzivn plevele. Z ve uvedench de nic vyplv, ejako expanzivn je oznaovn pouze druh pvodn, tedy spo-jen ciz a expanz je nesmyslem. Pyek (1995) uvd, e v 1 172sledovanch lnk zabvajcch se problematikou biologic-kch invaz pevaoval termn invazn (v originle invasive),velk zastoupen ale mly tak dal termny, nap. weed (ple-vel), introduced (introdukovan), alien (cizinec, nepvodn),exotic i adventive (adventivn, nepvodn) a to v rznchkombinacch. V nmeck literatue se asto objevuje relativnnov termn pro oznaen vech nepvodnch organism: neo-biota. Asi nepesnj, ale tak nejmn pouitelnou, klasi kaci

    nepvodnch druh zpracovali Holub a Jirsek (1967). Jejichklasi kace byla zaloena na dob introdukce, vskytu v zvis-losti na lovku, mysln i nemysln introdukci a rozen.Terminologie m zklad v etin. Druhy nepvodn oznaujautoi souborn jako antropofyty. Tyto mohou bt bu intro-dukovny mysln (tzv. hemerofyty, lenn do dalch 3 sku-pin) a nemysln (xenofyty, dl se na archeo- a neofyty a tytoyjet dle do dalch 3 skupin). Vsledn je pak nap. druhPinus strobus borovice vejmutovka oznaen jako ergasiofygo-fyt, protoe byl introdukovn mysln, pstuje se a zplauje.ttKlasi kace je velmi podrobn, ale to je spe na jej kodu nek vhod. asto toti nen mon pesn stanovit a zaaditdruh do konkrtn kategorie, ada druh byla nap. introdu-kovna jak mysln, tak zrove nechtn. Z dvod obtnzaaditelnosti mnoha druh a celkov sloitosti nebyla klasi -kace nikdy rozshleji pijata vdeckou obc, i kdy se lze stle,zejmna ve slovansk literatue, setkat s nktermi termny.

    Podobn jako v ppad terminologie, i v ppad barirexistuj i jin pstupy ne uveden a v souasnosti nejpouva-nj lenn dle Richardson et al. (2000). Alternativou mebt napklad metoda schodit Tiny Heger (Heger 2001,Heger & Trepl 2003). Invazn proces je zde popsn jako scho-dit, kdy kadm schodem je urit fze vedouc k upevovnpozic nepvodnho organismu v novm prosted. K dosaenkadho dalho schodu je teba pekonat urit bariry,k emu je velmi asto poteba disponovat vlastnostmi odli-nmi od vlastnost vyuitch v krocch pedchozch. Jak sama autorka udv, prv toto je omezujcm faktorem pi ppad-nch predikcch invaznho chovn. Vlastnosti, kter mohoupomoci druhu pekonat uritou bariru mu v dalch fzchprocesu mohou naopak ukodit. Druh zan svj invazn pro-ces v pzem a prvn barirou je mu, podobn jako v ppadmodelu Richardson et al. (2000), nutnost doshnout novhoarelu, tedy bt introdukovn. Prvnm schodem v procesu sestv ptomnost v novm arelu, kde byl druh a doposudneptomen a kde je nepvodn. Druh je pstovn, ale neunik z kultury, ppadn, byl-li introdukovn nemysln, nachzse v dormantnm stadiu. Dalm krokem je rst a reprodukcenezvisle na lovku, kter je schopen alespo jeden introdu-kovan jedinec. Vsledem tohoto kroku je dosaen dalho,v poad druhho, schodu invaznho procesu, kdy vznikajspontnn populace svoj existenc ji nezvisl na lovku. Ty musej bt schopny petrvat v novm prosted nejmn jednunsledujc generaci. Dalm krokem tohoto idelnho modeluinvaze je trval uchycen, naturalizace. Nejmn jedna popu-lace trvale pev a dosahuje tzv. minimln efektivn velikostipopulace umoujc existenci a efektivn reprodukci. Pedm-tem vzkumu pestv bt jedinec a stv se jm cel popu-lace (soubor jedinc tho druhu v danm ase a prostoru).Poslednm krokem je en do novch typ biotop, obsazo-vn novch stanovi, tedy invaze sensu stricto. Tento krok jeteoreticky ukonen ve chvli, kdy je dosaeno vech vhodnchbiotop, v nich je druh v novm prosted schopen pevat.V kadm kroku procesu je druh omezovn jinmi biotickmia abiotickmi faktory a je nucen vyuvat jinch st spektra svch schopnost. Studie Heger & Trepl (2003) uvd i nk-ter modelov faktory: krok 1) introdukce: v tto fzi je druhzvisl zejmna na lidskm faktoru, kter pevyuje ekologick

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    8

    vlastnosti druhu. Nicmn druh s vymi okrasnmi i pro-duknmi vlastnostmi m vy anci, e bude uvaovno o jehovyuit a bude introdukovn do novch oblast. 2) spontnnuchycen a nezvisl rst: druh je omezovn predtory a konku-renc jinch druh, me se setkat s nevhodnmi abiotickmipodmnkami prosted, nedostatkem ivin, ppadn absencpartner potebnch k reprodukci. Vhodou mu jsou obrannmechanismy proti predtorm a schopnost efektivn kompeti-ce o zdroje a prostor. Ve vhod jsou druhy s irokou ekologic-kou amplitudou snejc irok spektrum podmnek prosteda druhy schopn vegetativnho rozmnoovn. 3) naturalizace:vznamnm, i kdy obtn de novatelnm, faktorem je sto-chasticita, nhodnost, proces demogra ck, genetick i pro-sted. Druh se me opt dostat do nevhodnch podmnek prosted, kter sice umouj krtkodob peit, ale stvajse zrove slepou ulikou pro monost trval existence. Tentofaktor je limitujc zejmna pro rostliny, nebo ty se nemohousebrat a odejt jako v ppad ady ivoich. Vhodou prodruh je jeho vysok hodnota populanho rstu a genetick variabilita zakladatelsk populace sniujc negativn efektzakladatele a efekt hrdla lahve. Jedn se o efekty souvisejcs genetickou homogenizac, ke kter dochz pi mal velikos-ti zakldajc populace. Zejmna vlivem genetickho driftudochz ke ztrt vzcnch alel a nrstu podlu homozygo-t. Populace jako celek pak ztrc svoji genetickou prunostumoujc reakce na zmny podmnek prosted. Vhodouje i schopnost klonlnho rstu umoujc zaujmout a roz-iovat dobyt pozice. 4) vlastn invaze: omezujcmi faktory se me stt absence i nedostatek dalch vhodnch stanoviumoujcch en ppadn omezen monosti en dru-hu. Vhodou je opt irok ekologick amplituda umoujcexistenci v irokm spektru podmnek a na rznch typech sta-novi spojen s produkc velkho mnostv dobe itelnchsemen, kter nevyaduj dn speciln vektory. Ideln jenespeci ck en, nap. vtrem i vodou. Jak bylo ji eeno,v rznch fzch vyuv druh rznch pednost a vlastnost.Obecn lze ci, e vhodou je irok ekologick amplituda a schopnost produkce velkho mnostv semen ench na velk vzdlenosti (viz t nap. kap. 3.4). Obtnost predikcsouvis i se skutenost, e kad jednotliv krok v invaznmprocesu me zcela zmnit poten podmnky kroku dalho(Heger & Trepl 2003).

    Pro plnost lze doplnit jet jeden vznamn model popi-sujc invazn proces. Jeho autory jsou Cynthia Kolar & DavidLodge (2001). Podobn jako v pedchozch modelech je druhnejprve introdukovn do zjmov oblasti, m je pekon-na prvn, geogra ck, barira. Vtina druh vak ji v tom-to kroku ukon svj invazn proces. Nkter hynou jetbhem transportu, bez ohledu na skutenost, zda je intro-dukce mysln, i nikoli, jin nejsou schopny pet v novmprosted, nebo jsou eliminovny vstupnmi kontrolami piimportu zbo. Piblin 10 % peivch je nsledn schop-no se udret a vytvoit stabiln populace v novm prosted.Vlastnosti introdukovanho druhu a interakce s druhy ji sena jednotlivch stanovitch vyskytujcmi uruj, zda a v jakme bude dochzet k ppadn invazi. Nkter druhy jsou tak svm vskytem omezeny na okol oblasti introdukce, kde jsoujejich populace asto dosycovny opakovanmi dalmi intro-

    dukcemi, jinm se da efektivn it do podobnch, asto synantropnch, stanovi a do biotop poloprodnch i zcela prodnch. Jak udv Kolar & Lodge (2001),pesn rozlien mezi invaznmi a neinvaznmi druhy je v tomto ppad as-to velmi obtn, nebo en je do znan mry funkc asu (efekt lag fz; viz ve a kap. 2.4), kter uplynul ped natura-lizac druhu. Nevhodou tohoto schematu, je skutenost, e jednoznan nevyliuje jednotliv stadia invaznho procesu a kro-ky, ktermi je stadi dosaeno (Heger & Trepl 2003). I pesto, e existuje ada popis a klasi kac, je teba si uvdomit, e kad klasi kace je jen soustavou katulek, do n se snameprodu napasovat (Pyek & Sdlo 2004).

    V nsledujcm textu, s ohledem na skutenost, e se jedn pevn o reere studi pracujcch s biogeogra ckou de nic invaznho druhu, jsou jako invazn chpny druhy nepvodn, kter se v dan oblasti . Nkter studie, zejmna zame-n na rostlinolkaskou oblast (viz zejmna kap. 3.1 a 3.2), pouvaj i termny plevel a l kdce, kter jsou toton s de -nic invaznho druhu ve smyslu ochrany prody, tedy druhu s negativnmi dopady na ekosystmy, do nich pronik.

    1.3 Environmentln a socio-ekonomick aspekty biologickch invaz

    V vodu bylo zmnno, e invazn organismy psob celo-svtov ron ztrty v hodnot 1,4 bilionu dolar (Pimentel et al. 2002). Toto slo pedstavuje nejen investice do omezo-vn invaznch druh, ale zejmna ztrty, kter jsou zpsobe-ny jejich pouhou ptomnost a z toho plynoucch dopad na ivotn prosted, zemdlstv a jin lidsk aktivity a na lidskzdrav. To nejsou pehnan sla. Celosvtov se do omezo-vn invaz, nejen rostlin, investuje pes 180 miliard USD (Mc Neely). A navc vsledky nkterch ekonomicko-ekolo-gickch vzkum ukazuj, e i pes vysok nklady na likvi-daci, jsou investice do omezen zanedbateln ve srovnn se ztrtami, kter invazn druhy zpsobuj. Erika Zavaleta (2000) vyslila vechny negativn i pozitivn aspekty invaze nkolika druh tamaryk na stedozpad USA. V 55letm horizon-tu odhaduje hospodsk ztrty zpsoben ptomnost tch-to invaznch druh na 716 miliard USD. Jejich komplexn likvidace a revitalizace zem s nvratem k pvodn vegetaci by si vydala, ve srovnn se ztrtami, pouze 3,54,8 miliard USD. V roce 1993 zveejnila United States Congress O ce of Technology Assesment zprvu, e podle velmi serioznch odhad stly nepvodn druhy americkou ekonomiku ji96,94 miliard USD. Kontrola invaznho euroasijskho pni-nku Rhododendron ponticum v nrodnm parku Snowdonia ve Walesu stla v roce 1992 celkem 45 milion liber. V roce 1989 vynaloila Velk Britnie na kontrolu bolevnku Heracleum mantegazzianum 89 000 liber. Ron vdaje v oblasti humn-n a veterinrn medicny proti introdukovanm patogennm organismm zpsobujcm rzn choroby stoj americkou ekonomiku 41 miliard USD. Invaze vodnho mle slviky mnohotvrn Dreissena polymorpha, c se i v R, zpsobila v obdob 19892000 celkov hospodsk kody odhadovan na 0,751 miliardu USD. Vdaje na revitalizaci uniktnch biotop fynbos (viz t kap. 3.5) v jin Africe po invazi devin

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    9

    rod Pinus, Hakea a Acacia se odhaduj na 2 miliardy USDa(Mc Neely a tam uveden dal citace). Podrobnou analzu nannch aspekt v rmci USA vypracovali Pimentel et al.(1999). Z celkovho mnostv 25 000 introdukovanch druhrostlin jsou jen ztrty v zemdlstv vysleny na 24 miliardUSD. Dal 3 miliardy dolar jsou ron investovny do ome-zovn tchto nebezpench druh. Podobn napklad ztrty zpsoben enm holub (Columba spp.) dosahuj 1,1 mili-ardy. V ppad bezobratlch ivoich se jen v zemdlstvodhaduj ztrty a investice na omezovn na 35 miliard USD.Mezi invazn organismy je teba zahrnout i adu introdukova-nch pvodc nemoc. Ty psob v USA kody vyslen na 9 miliard v ppad veterinrn a dalch 6,5 miliardy v ppa-d humnn medicny. Celkov ztrty jen v USA tak dosahujneuvitelnch 138 miliard USD (Pimentel et al. 1999).

    Ztrty zpsoben invaznmi organismy v esk republicenedosahuj sice takovch hodnot, ale rozhodn nejsou zane-dbateln. V letech 19972002 bylo do likvidace invaznchdruh a nlet nepvodnch devin pouze z Programu peo krajinu z podprogramu pro zem mimo chrnn oblasti(podprogram 1) investovno pes 6,6 milionu korun (Kiv-nek 2004a, b). V rmci velkoplonch chrnnch zem stloomezovn agresivnch populac invazn vejmutovky (Pinus strobus) a regionln nepvodnho modnu (s Larix decidua)v NP esk vcarsko v letech 20002003 vce ne 4,5 milio-nu korun (Hentschel & Hentschelov 2003). Jen v roce 2003investovala sprva CHKO esk rj do omezovn 6 invaznchdruh (bolevnk velkolep, kdlatka japonsk, sachalinsk a es-k, netkavka lznat a tapatka dpat) 450 000, K (vronzprva CHKO esk rj za rok 2003, Kivnek 2005b).Bohuelv souasnosti pro R neexistuje komplexn studie shrnujc nann aspekty invaz jednotlivch druh, jakou je nap.zmiovan text zabvajc se invaz tamaryk v USA (Zava-leta 2000). Jako pionrskou studii v tto oblasti lze oznaitvzkum Martin Teka (Tek 2004). Pro celkov nedo-statek dat vak studie nepinesla oekvan vsledky. Pro ped-stavu nronosti omezovn invaznch druh lze uvst hod-noty vyslen pro likvidaci druh rodu kdlatka (Reynoutria spp.) v modelovm regionu Liberecko, kde se prmrn venklad pohybovala mezi 18, a 22, K/m, podle pstup-nosti ploch (Tek 2004). Uvdomme-li si rozsah invazekdlatek v tto oblasti a skutenost, e likvidaci je teba na konkrtn ploe opakovat nejmn 23 sezny po sob, zjist-me, e nklady rozhodn nejsou zanedbateln.

    Vznamn dopady nejen na ivotn prosted, ale i na hos-podstv, pimly adu stt ke zvenmu zjmu o fenomnbiologickch invaz. V roce 1982 byl zahjen mezinrodnvdeck program SCOPE (Scienti c Committee On Problemsof the Environment), kam byly zaazeny i biologick invaze.Na SCOPE navzal od r. 1997 program GISP (Global Inva-sive Species Programme; http://www.gisp.org/), dnes probh ji jeho druh fze (Pyek & Sdlo 2004). Jsou organizovny mezinrodn konference zabvajc se problematikou invaz-nch organism; z tradinch zmime EMAPi (Ecology andManagement of Alien Plant Invasions) jej 8. pokraovnprobhlo v roce 2005 v polskch Katovicch i evropsk kon-ference Neobiota, kde je plnovno ji 4. setkn v z 2006ve Vdni. Biologickm invazm je vnovn samostatn vdeck

    asopis Biological Invasions, ada studi vychz nap. i v aso-pise Diversity and Distributions. V Evrop, v rmci 6. rmco-vho programu rozvoje EU probhaj v souasnosti 2 vzkum-n projekty ec biologick invaze: ALARM (Assessing LArge-scale environmental Risks with tested Methods, http://www.alarmproject.net/alarm/) a projekt DAISIE (Delivering Alien Invasive Species Inventories for Europe, http://www.daisie.ceh.ac.uk/). V rmci R se vzkumem na poli rost-linnch invaz intenzivn zabv Oddlen ekologie invazBotanickho stavu Akademie vd R a Biologick fakulta Jihoesk university v eskch Budjovicch. Problematikounepvodnch organism v rmci R se v souasnosti zabv i projekt Vzkumu a vvoje Nepvodn druhy fauny a ry R een v nkolika vzkumnch institucch.

    Krom vzkumu je vnovna pozornost i managementubiologickch invaz. Velk vznam maj evropsk ppadncelosvtov mluvy tkajc se ochrany prody i jejch jed-notlivch sloek. Pro R zvaznou je zejmna Mezinrodnmluva o ochran rostlin (m 1951, doplnna 1979 a revi-dovna 1997) tkajc se zejmna rostlinolkaskch opate-n. Dle mluva o ochran evropsk ry, fauny a prodnch stanovi (Bern 1979) a na n navazujc Evropsk strategie proinvazn druhy (trasburk, 2003). V Rmci Evropsk unie jsouypro R zvazn i smrnice o ochran prodnch stanovi, voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin (smrnice o stano-vitch, . 92/43/EHS), smrnice o ochran voln ijcch ptk(. 79/409/EHS) a smrnice o odpovdnosti za ivotn prosted v souvislosti s prevenc a npravou kod na ivotnm prosted(2004/35/ES). Pravdpodobn nejvznamnj mluvou je alemluva o biologick rozmanitosti (Convention on BiologicaliDiversity, CBD, Rio de Janeiro 1992; v R vstoupila v plat-nost v r. 1994). Problematika biologickch invaz je eena v lnku 8, psm. h, kde se prav: Kad smluvn strana, pokud to bude mon a vhodn () nebude vysazovat, bude kontrolovat nebo vyhub ty ciz druhy, kter ohrouj ekosystmy, prodn sta-novit nebo druhy. Invazn problematika pak byla konkrtnrozpracovna na 6. konferenci smluvnch stran CBD v Haaguv r. 2002. Souasn stav, problematick okruhy a cle v rmciR jsou podrobn zpracovny ve Strategii ochrany biologick rozmanitosti R, kde je invazm vnovna samostatn kapi-tola (Broov et al. 2005). I pesto nejsou biologick invazeuspokojiv zakotveny v dnm souasnm prvnm pedpi-su platnm v R. Z vznamnjch, kter se invaz alespookrajov dotkaj lze jmenovat stejn dokument ochrany prody zkon . 114/1992 Sb. ve znn novely . 218/2004,O ochran prody a krajiny (zejmna 5, 16, 26, 29, 34, 35,68, 69 a 77) a jej doplujc vyhlku . 395/1992 Sb. Podle5, odst. c je zmrn rozen geogra cky nepvodnho druhurostliny i ivoicha do krajiny mon jen s povolenm orgnuochrany prody. Zkon o rostlinolkask pi . 236/2004Sb. (zejmna 2, 3, 10 a 76) prvn de nuje invazn kodlivorganismy: Invaznm kodlivm organismem se rozum kodli-v organismus v uritm zem nepvodn, kter je po zavleen a usdlen schopen v tomto zem nepzniv ovlivovat rostliny nebo ivotn prosted vetn jeho biologick rznorodosti ( 10,odst. 1). De nice je shodn s de nic invaznho organismu vesmyslu ochrany prody, tak jak je chpn napklad v CBD(CBD 2002, viz t kap. 1.2). Sttn rostlinolkask sprva

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    10

    m dle tohoto zkona povinnost monitorovat vskyt cel-kem 14 invaznch druh vych rostlin, kter jsou uvedeny v ploze 8 vyhlky 330/2004 Sb. sten lze vyut i zkon180/2005 Sb. o podpoe vyuvn obnovitelnch zdroj a dopro-vodnou vyhlku . 482/2005 Sb. Zkon sice neklade povinnostomezovat i zabrnit en invaznch organism, ale v ploze2 vyhlky je uvedeno 29 druh invaznch a expanznch vychrostlin, na ne se nevztahuj dotace souvisejc s pstovnm dru-h pro energetick ely.

    Konkrtnmi aspekty rozpoznvn, monitoringu a ome-zovn invaznch organism se celosvtov zabv zejmna Svtov svaz ochrany prody IUCN. V jeho rmci psob pra-covn skupina zamen pmo na tuto problematiku (ISSG,Invasive Species Specialists Group), kter spravuje i celosvto-vou databzi invaznch druh (dostupn na http://www.issg.org/database). V rmci R byl proveden podrobn przkumzamen na mru informovanosti a innosti v oblasti biolo-gickch invaz v letech 19992003. Celkem bylo dotzno234 organizac sttn sprvy (okresn ady), ochrany pro-dy (sprvy nrodnch park a chrnnch krajinnch oblas-t), sprv povod v R, muze s prodovdnou tematikoua 76 nevldnch organizac zamench na ochranu prody.Ze 133 instituc, kter odpovdly na dotazy ohledn dostup-nch informac v oblasti biologickch invaz, innosti tkajcse vzkumu, monitoringu a omezovn invaznch organisma zjmu o ppadnou spoluprci a dal informace se proble-matikou rznou mrou zabv 106 organizac, zejmna sprvy velkoplonch chrnnch zem a povod a z nevldnch orga-nizac hlavn esk svaz ochrnc prody (Kivnek 2004b).K dispozici je nkolik vdecko-popularizanch publikaclnk pibliujcch problematiku irok odborn i laickveejnosti, zejmna ern et al. (1998), Pyek & Tich (2001)a Pyek & Sdlo (2004). Metody managementu invaznchdruh podrobn popsali Kivnek et al. (2004). Podrobninformace o biologii a kontrole jednoho z nejvznamnjchinvaznch druh bolevnku velkolepho zpracovali Cvachov etal. (1998) a nov, na zklad dlouholetho vzkumu, Nielsen etal. (2005; pruka je k dispozici v rznch jazykovch muta-cch vetn etiny i na strnkch http://www.giant-alien.dk).Informace o invaznm rodu kdlatka, jeho biologii, rozpozn-n a efektivnch metodch omezovn vyly ve form letkuzpracovanho SOP (ZO SOP Armillaria 2000). Metody monitoringu invaznch a expanznch druh jsou i sous-t pipravovan publikace Metodika monitoringu evropsky vznamnch biotop v R (Hdl, R. ed.).

    2 Monosti predikce biologickch invaz

    Kapitola se zabv popisem prediknch model, jejichklasi kac, monostmi a omezenmi. Je pedstaven vvojv oblasti predikc biologickch invaz a jeho jednotliv trendy.Nsleduje klasi kace hlavnch typ prediknch model pod-le rznch kriteri. Dle jsou zde shrnuty jednotliv aspekty omezujc pesnost a spolehlivost model. Diskutovna je sto-chasticita prosted a prodnch proces, nepoznan vlastnostidruh, problematika lag fze, zmny klimatu a sociln-poli-

    tickch pomr, omezen plynouc z principu diskriminanchanalz vyuvanch hojn v prediknch modelech, problema-tika taxonomie hodnocench organism a otzka tzv. base-rate efektu. V posledn sti jsou pak popsny metody umoujcstanoven sly prediknho modelu na zklad hodnocen jehopesnosti (accuracy) a spolehlivosti (reliability).

    2.1 Predikn modely Utopick vize biologickchinvaz?

    Invazn proces je procesem do znan mry stochastickm, nhodnm. Existuje ada vlastnost, kter invaze podporu-j nebo naopak vyluuj. Tyto vlastnosti nepsob samostat-n, ale velmi asto v interakci a vznamnou roli hraje nhoda a sprvn naasovn. Spolu se zjiovnm proces a faktor podporujcch, nebo naopak vyluujcch invazn chovn dru-h se invazn biologov sna nalzt zkonitosti, je by byly pouiteln i pi pedpovdi tohoto chovn. Vedle vlastnho vdeckho zjmu o pochopen problematiky se stle astjiobjevuje i zjem politick, ekonomick a zjem ochrany pro-dy. Tyto zjmy kladou vt poadavky na monosti co nejpes-njho pedpovdn monch negativnch dopad zpsobe-nch introdukc, a ji myslnou i omylnou, konkrtnch druh do konkrtnch oblast. Za tmto elem pak vznika-j rzn tzv. predikn modely, kter na zklad dostupnch informac o danm organismu hodnot co nejpesnji jeho mon budouc dopady na biotu v oblasti, kde je nepvodn a kam byl/bude introdukovn. Nesplnitelnm idelem je uni-verzln model aplikovateln na, pokud mono, vechny sku-piny organism v celosvtovm mtku. Tento model by ml bt pesn z hlediska sprvnho stanoven, kter druhy budou invazn, ale tak, kter druhy budou bezpen. Jinmi slovy by ml se 100% pesnost sprvn urit invazn druhy, aby byla jejich introdukce vas zastavena, ppadn, pokud ji introdu-kovny byly, aby byly co nejdve a nejefektivnji omezeny ne zane exponenciln fze jejich invaze nebo ne se ji invazn druhy roz do dalch zjmovch oblast zejmna z hlediska ochrany prody. Stejn tak byl ale ml se 100% pesnost urit druhy bezpen, ty, kter invazn nebudou, aby nevznikaly p-padn ekonomick ztrty zpsoben zamezenm jejich intro-dukce a jejich nevyuitm v jakmkoli pedstavitelnm odvt-v lidsk innosti od okrasnch pes produkn a po nap. lkask ely. Tento model by navc ml bt velmi exibiln, zahrnovat v sob prvek stochasticity prosted a pedpoklda-nch i nepedpokldanch geopolitickch, socilnch, biotic-kch i klimatickch zmn. Je samozejmost, e tento model by ml bt tak jednoduch. Ml by se skldat pokud monoz nkolika, maximln pr destek, jednoduchch objektivnch otzek, na kter by byli dobe dostupn odpovdi a celkov hodnocen by bylo mono provzt od stolu bhem nkoli-ka hodin, i lpe destek minut. Jedinm problmem zstv, e takov model neexistuje a s nejvy pravdpodobnost ani existovat nikdy nebude, protoe zmnn faktory jsou natolik promnliv a nevyzpytateln, e je nelze mnohdy ani uchopit a de novat, nato zahrnout do pehlednho modelu. Nicmn ada odbornk na poli biologickch invaz, zemdlstv, les-nictv, ochrany prody a rostlinolkask pe se ji vce ne

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    11

    50 let sna takov model nalzt. Nsledujc kapitoly pedsta-vuj pehled tch model, kter se pedstav idelu piblilidosud nejvce.

    2.2 Vvoj prediknch model

    Stanovit obecn vlastnosti, kter by co nejlpe charakteri-zovaly invazn druhy a vyliovaly je od tch, kter se invaznminestaly byl jeden z prvnch kol invazn biologie. I pesto, eprvn texty ec problematiku invaz byly napsny ped vcene padesti lety (Elton 1958), tyto vlastnosti nejsou dodnesuspokojiv zhodnoceny. I kdy vlastnosti, kter by ml mtideln plevel, sepsal ji v roce 1974 Baker. Tchto vlastnos-t je celkem 12: 1) schopnost klit v rznch podmnkchprosted, 2) diskontinuitn klen v ase a dlouh klivostsemen, 3) rychl rst bhem vegetativn fze a do doby kve-ten, 4) plynul produkce semen dokud to dovol podmnky prosted (po celou vegetan seznu), 5) samospranost, alenikoli celkov autogamie i apomixie, 6) druh nem speciali-zovan opylovae nebo je opylovn vtrem, 7) vysok produk-ce semen adaptovanch na souasn podmnky, 8) produkcenkterch semen schopnch klit v irokm rozmez podm-nek, tolerantnch a plastickch, 9) druh m adaptace pro enna krtk i velk vzdlenosti, 10) je-li vytrvalm, m mohut-n vegetativn rst nebo schopnost regenerovat z fragment,11) je-li vytrvalm, je kehk, tud obtn vytaiteln ze zema 12) m schopnost mezidruhov kompetice rznmi zpsoby

    (tvorba listovch ric zaujmajcch efektivn prostor, prudk rst, alelopatie). Je sice pravdou, e takov rostlina, kter by splovala vech 12 Bakerovch kriteri neexistuje, na druhstran je vak velk mnostv druh majcch i vce z uvede-nch atribut ani by se kdy kamkoli ily.

    Protoe nebylo mono stanovit obecn model vedouck pedpovdi invaznho chovn zamili se jednotliv autoipouze na urit skupiny organism nebo urit oblasti. Obec-nost takovch pedpovd byla sice limitovna, ale jejich pes-nost stoupla (obr. 2.1). Jak bylo eeno, monosti byly v zsaddv. Bu se zamit na uritou taxonomickou skupinu a p-padn poznatky se snait rozit i na skupiny dal (nap. Rej-mnek & Richardson 1996 a jejich studie na borovicch; vizt kap. 3.4), nebo se zamit sice na vechny druhy, ale pouzev urit pesn de novan oblasti (nap. Tucker & Richardson1995 a jejich model pro hodnocen invaznho potenciluv mediternn vegetaci jin Afriky; viz kap. 3.5) nebo urithopvodu (nap. studie Scott & Panetta 1993 hodnotc plevelndruhy jihoafrickho pvodu v Austrlii; kap. 3.3).

    ada autor hled speci ck vlastnosti, kter souviss invaznm chovnm. Vedle zmiovanho Bakera (1974) je tonapklad studie Marcela Rejmnka (1995) shrnujc obecnaspekty zvyujc pravdpodobnost invaze. Tmito vlastnostijsou zejmna: a) mal semena nebo semena sice velk, ale e-n ivoichy, b) velk primrn arel druhu a c) mal genom.

    S postupem asu vedou zpesnn poznatky o vlastnostech pod-porujcch invazn chovn a vsledky z jednotlivch regionlnch

    Obrzek 2.1 Schematick znzornn vvoje prediknch model v ase. S postupem asu je zeteln stup od obecnosti model za elemco nejvy pesnosti. S rozvojem potaov techniky a zejmna statistickch analz a model dochz v poslednch letech opt k nrstuobecnosti model pi zachovn jejich pesnosti

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    12

    i taxonomicky speci ckch model v kombinaci s rostoucmimonosti zejmna statistickch analz a dostupnost ady eko-logickch, geogra ckch a historickch dat a kompendi k tvor-b pesnjch model na nejen regionln, ale i kontinentlnkle. Pkladem budi model pro hodnocen introdukovanchdevin v cel Severn Americe (Reichard & Hamilton 1997;kap. 3.6), model pro hodnocen invaznho potencilu vychrostlin v Austrlii a rozen i na Novm Zlandu (Pheloung 1995, Pheloung et al. 1999, kap. 3.8 a 4.2) i model pro hod-nocen vych rostlin ve stedn Evrop (Weber & Gut 2004,kap. 3.10). Soubn s tmito modely pro volnou krajinuse vyvjej i rostlinolkask modely zamen pedevm na rostlinn, ivoin, bakteriln i virov kdce v zemdlstv(nap. EPPO 2002, APHIS 2004; kap. 3.1 a 3.2).

    Dalm krokem v hledn obecnho modelu se pak stv testovn model ji vytvoench na druzch v jinch oblastecha ppadn doplovn a zpesovn tchto model. Me sejednat o zpesnn kontinentlnch model pro regionlnpodmnky (nap. Widrlechner et al. 2004: prava kontinen-tlnho modelu Reichard & Hamilton 1997 pro regionlnpodmnky sttu Iowa a okol; viz kap. 3.7) nebo o testovnmodel ve zcela jinch geogra ckch oblastech. Pklady buditest kontinentlnho modelu Reichard & Hamilton 1997 na Havajskm souostrov (Reichard 2001), test australskhoWeed risk assessment schmatu (Pheloung 1995, Pheloung etal. 1999), modelu pro vegetaci fynbos (Tucker & Richardson1995) a modelu Reichard & Hamilton (1997) opt na Havaji(Daehler & Carino 2000) a nsledn i na dalch tichomo-skch ostrovech (Daehler et al. 2004). Na zklad vsledk bylnavc australsk model WRA zpesnn a doplnn o druhotnouanalzu pro druhy doporuen primrnm modelem k dal-mu testovn (Daehler et al. 2004; kap. 3.9). Ve stedn Evropbyl proveden podobn test jednotlivch prediknch systmna modelov skupin introdukovanch devin v esk Repub-lice. Byly zde testovny modely WRA, Reichard & Hamiltona WRA s doplkovou analzou (Kivnek & Pyek 2006; kap.4.1). Na zklad tchto vsledk lze sten ci, e jsme jinali adepta pro globln model. Je jm australsk WRA modelautor Pheloung, Williams & Halloy z roku 1999 dopln-n dodatkovou analzou podle Daehlera et al. (2004). Tentomodel byl zatm spn testovn v Austrlii, Novm Zlan-d, Havaji a dalch tichomoskch ostrovech a nyn i v eskrepublice. Je jej vak teba i nadle testovat na dalch skupi-nch druh v dalch oblastech. Hledn idelnho predikn-ho modelu tak stle nekon.

    2.3 Typologie prediknch model

    Jako predikn systmy i modely v invazn biologii jsouobecn oznaovny modely umoujc pedpovdt ppadnbudouc chovn invaznho druhu a jeho prbh. Tyto pre-dikn modely lze obecn rozdlit podle ty kriteri do nko-lika skupin. Tato kriteria jsou:1. asov rozliuje modely pre a postintrodukn.2. Metodick rozliuje modely empirick, geogra cko-kli-

    matick, historick a populan ekologick.

    3. Technologick dvma zkladnmi technologiemi zpra-covn model je statistick diskriminan analza a geo-gra ck informan systmy (GIS).

    4. Uren toto kriterium obecn vymezuje dva typy mode-l: modely uren pro volnou krajinu a modely vyuvan v zemdlsk a rostlinolkask praxi.

    Tyto skupiny se asto pekrvaj, ale za zkladn dva typy lze povaovat modely umoujc stanovit invazn potenci-l druhu v dan zjmov oblasti jet ped tm, ne do tto oblasti bude introdukovn a modely kter pracuj s pedpovd budoucho chovn druhu ji do zjmov oblasti introdukova-nho a asto se zde i cho.

    asov kriterium

    V zsad rozliujeme dva typy model, podle toho, jak m studovan druh status v zjmov oblasti. V prvnm ppad druh dosud nen ptomen a je poteba testovat mon dopady jeho introdukce. Zajm ns, s jak velkou pravdpodobnost se poda druhu uniknout z kultury, naturalizovat se v zem-dlsk i voln krajin a negativn psobit na spoleenstva, do nich pronikne. Zde jsou vyuvny tzv. pre-introdukn modely. Tyto modely jsou asto zaloeny na statistick diskri-minan analze (viz dle). Druh je pot hodnocen na zklad svho chovn a ekologickch poadavk v primrnm arelu, ppadn v arelech sekundrnch, jeho ppadnch invaznch projev jinde ve svt a na zklad klimatick, geogra ck a bio-tick podobnosti oblast jeho souasnho vskytu se zjmovou oblast, kam m bt introdukovn. Klasickmi pklady toho-to typu systm jsou studie Scott & Panetta (1993; viz kap. 3.3), Pheloung (1995), Tucker & Richardson (1995; viz 3.5), Rejmnek & Richardson (1996, viz 3.4), Reichard & Hami-lton (1997; viz 3.6), Pheloung et al. (1999; viz 3.8), Daehler & Carino (2000), Reichard (2001), EPPO (2002; viz 3.1),APHIS (2004; viz 3.2), Daehler et al. (2004; viz 3.9), Weber & Gut (2004; viz 3.10). Zejmna tmto typem model se takzabvaj nsledujc kapitoly.

    Druhm typem jsou tzv. post-introdukn modely. V tomto ppad ji ji druh introdukovn, ppadn i rozen v zjmo-v oblasti a ns zajm, jak bude dal prbh jeho chovn, potamo jeho invaze. Clem tchto model je stanovit opt mon potencil en druhu, rychlost tohoto en a ppad-n dopady na prodn i kulturn spoleenstva, do nich druh pronik i v budoucnu pronikne. Tento typ model vtinou pracuje s geogra ckmi informanmi systmy. Vstupnmi daty do analzy jsou pak hlavn poznatky o dosavadnm cho-vn druhu v zjmov oblasti, daje o pedpokldanm vvoji klimatu a o vhodnosti, ptomnosti a rozen jednotlivch biotop, do nich pronik nebo by mohl pronikat. Typick-mi studiemi zabvajcmi se tmto typem predikce jsou: Hi-ggins & Richardson (1996, 1999), Higgins et al. (1999, 2000, 2001), Sax (2001), Widrlechner (2001a, b), Widrlechner & Iles (2002), Rouget & Richardson (2003), Dark (2004), Marais et al. (2004), Rouget et al. (2004), Widrlechner et al. (2004; viz 3.7). V R pak zajmav studie modelujc en javoru jasnolistho, Acer negundo (Hrzsk 2005).

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    13

    Metodick kriterium

    Podle metody, jakou je docleno vsledk modelu lzerozliit systmy empirick zaloen na zkuenosti hodnotiteles danm druhem i jeho pbuznmi, geogra cko-klimatick,kter vychzej zejmna z daj o rozen a nrocch studova-nho druhu, historick vyuvajc poznatky o lag fzi a chov-n druhu v minulosti a modely populan ekologick operujcs demogra ckmi, reproduknmi a kompetinmi vlastnost-mi je podporuj invazn chovn.

    Empirick modely se sna pedpovdt budouc chovnydruhu na zklad zkuenost odbornk s tmto druhem idruhy pbuznmi v primrnm i sekundrnm arelu. Pkla-dem klasickho empirickho modelu na zem bval SSR je studie Slavomra Hejnho a kolektivu z roku 1973 (Hejn et al. 1973) pedpovdajc budouc chovn karantnnch ple-vel. Studie byla po 23 letech zhodnocena (Jehlk 1998), coumonilo srovnn pesnosti takto zaloench model. I kdybyly studovan druhy hodnoceny odbornky na toto tma,ukzalo se, e celch 60,7 % pedpovd bylo mylnch, jak v ppad pedpovdi budoucch negativnch dopad a endruh, tak v pedpovdi bezpenosti a neen druh (Pyek 2001a). Tento typ model se proto pro svoj nepesnost u-v velmi zdka. Jednou z monost je doplkov hodnocenodbornk pi testovn urit skupiny druh statistickmimodely. Nzory znalc jsou pak konfrontovny s vsledky sta-tistickho modelu (viz nap. Pheloung et al. 1999, Daehleret al. 2004; kap. 3.8 a 3.9). Jinm dvodem jejich vyuit jenutnost rychlho rozhodnut o budoucnosti druhu a to i v p-pad, e nen aktuln k dispozici dostaten mnostv infor-mac pro statistick testovn. S takovmi ppady se setkv-me napklad pi rozhodovn o rostlinolkaskch opatenchpi importu zbo do zjmov oblasti. V ad ppad nejen,e nen dostaten mnostv informac o biologii a ekologiidruhu, ale asto chyb i pesn taxonomick uren organismunebo jeho importovanch propagul. Pkladem budi mode-ly pro hodnocen rizikovosti organism importovanch sezbom vyuvan jak v Evrop (EPPO 2002; viz t kapitolu3.1), tak v Severn Americe (APHIS 2004; viz 3.2).

    Geogra cko-klimatick modely asto zce souvis s modely ypost-introduknmi. in pedpovdi monho en druhuna zklad jeho klimatickch nrok a rozen v primrnma dosavadnch sekundrnch arelech. V R viz nap. zmio-vanou studii pedpokldanho en javoru jasnolistho Acer negundo (Hrzsk 2005). Tyto studie jsou vak vyuvny nejen k vlastn predikci en do rznch typ vegetace, aleasto naopak jet ped introdukc druhu pro ely stanove-n vhodnosti novho zem, kde by mohl bt druh pstovn.Ze studi vyuvajcch tento pstup pi hodnocen pravd-podobnosti naturalizace lze jmenovat nap. vzkumy Marka Widrlechnera z US Departement of Agriculture (Widrlechner2001a, b, Widrlechner & Iles 2002, Widrlechner et al. 2004;viz kap. 3.7).

    Historick modely nejsou klasickmi prediknmi modely.yLze sem zaadit systmy a studie slouc k hodnocen tzv. resi-dence time (doby, po kterou se dan druh vyskytuje v zjmo-v oblasti; nap. Briggs et al. 1989, sten Scott & Panet-ta 1993, Pyek et al. 2001, Pyek & Jarok 2005) i studie

    zamen na vznam lag fze (Kowarik 1995a). Tyto systmy modeluj mon budouc chovn druhu na zklad poznatko jeho chovn v kultue ppadn bhem procesu zplann a natu-ralizace.

    Populan ekologick modely in predikce mon nebez-ypenosti druhu na zklad hodnocen jeho ekologickch nro-k a populanch vlastnost (rst, generativn a vegetativnreprodukce, klivost, schopnost pevn mladch rostlinv rznch podmnkch atp.). Funguj na principu srovnnvlastnost druh prokazateln invaznch s druhy neinvaznmi.Tyto postupy jsou typicky vyuvny pi tvorb podklad propre-introdukn analzy (nap. Scott & Panetta 1993, Tucker& Richardson 1995, Rejmnek & Richardson 1996, Reichard& Hamilton 1997, Pheloung et al. 1999, Reichard 2001,Daehler et al. 2004, Weber & Gut 2004).

    Technologick kriterium

    Na zklad technologie zpracovn podklad pro tvorbumodel a na zklad metod jejich pmho pouit lze rozli-it dva hlavn typy prediknch systm. V prvnm ppadje vyuvno zejmna statistick diskriminan analzy, regresn analzy a tzv. klasi kanch a regresnch strom (CARTs). Dis-kriminan analza umouje najt vlastnosti, je signi kantnodliuj dv skupiny druh: druhy invazn a druhy nezpla-ujc, neinvazn. Postupem je vtinou srovnvn soubordat o druzch v dan oblasti invaznch a druzch neinvaznch.Zskan signi kantn znaky pak slou k tvorb vlastnho pre-diknho modelu. Ten je strukturovn bu jako tzv. rating system, kdy je kad odpovdi na danou otzku pitena urit seln hodnota a vsledn doporuen je odvozeno odcelkovho skre je druh bhem analzy zsk (typicky nap.WRA model Pheloung et al. 1999 a Weber & Gut 2004; vizt kapitoly 3.8 a 3.10), nebo jako binrn rozhodovac strom,kdy je k vsledn odpovdi postupovno prostednictvm sch-matu a odpovd ano/ne. Tento typ lze tak jednodue pevstna formu klasickho urovacho kle (typicky viz Reichard& Hamilton 1997, Daehler et al. 2004 i Widrlechner et al.2004; t kap. 3.6, 3.7 a 3.9).

    Druhm typem technologi vyuvanch pi tvorb pre-diknch model jsou geogra ck informan systmy (GIS). GISjsou vyuvny hlavn v post-introduknch modelech pro ped-povdi en druhu v rznch podmnkch prosted na zkladdosavadnch poznatk o typech krajiny a biotopech, do nichdruh pronik a na zklad ekogicko-klimatickch poadavkdruhu (nap. Higgins et al. 1996, 1999, 2000, 2001, Higgins& Richardson 1996, 1999, Rouget & Richardson 2003, Dark 2004, Hrzsk 2005).

    Kriterium uren modelu

    Toto kriterium v zsad vymezuje skupiny model ure-n pro hodnocen potenciln nebezpenosti druh ve volnkrajin (tzv. environmental weeds), dopady jejich en na pi-rozenou vegetaci a ivotn prosted. Typickm pkladem jemodel hodnotc mon en a negativn dopady introdukce

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    14

    druhu na hodnotnou vegetaci stedomoskho typu, fynbos,v jin Africe (Tucker & Richardson 1995; viz t kap. 3.5).Druhm typem jsou modely slouc pedevm pro rostlino-lkaskou pi a stanoven ppadnch karantnnch opaten.Tyto modely jsou zameny na agrocenosy a testovn monchkdc zemdlskch plodin, a ji se jedn o kdce/plevelerostlinn, ivoin i bakteriln a virov (agricultural weeds/pests). Klasickmi pklady tohoto typu model jsou systmy EPPO (2002; kap. 3.1) a APHIS (2004; kap. 3.2).

    2.4 Omezen prediknch model

    Obecn faktory omezujc efektivitu prediknchmodel

    Predikn modely nejsou dokonal. Svd o tom ji jejichsla, tedy schopnost sprvn stanovit invazn druh jako invazna neinvazn jako neinvazn (viz kap. 2.5). Pokud se tato celko-v pesnost pohybuje okolo 80 %, lze hovoit o velmi sp-nm modelu. asto vak nedosahuje ani 70 %, nebo je modelspn v oblasti, pro n byl vytvoen, ale v oblastech jinchjeho predikn sla prudce kles (tab. 4.1). Pro nejsou ani ty nejvypracovanj modely pesnj? Dvod je nkolik:

    Je teba si uvdomit, e pracujeme s prodou, kter je vel-mi promnliv. I kdy se lidstvo stle sna vytvoit a zdoko-nalit systematiku azen a katulkovn prodnch proces,ve skutenosti je to jen nae snaha porozumt tomu, co se djeokolo ns, kter mnohdy pli neodr promnlivost reali-ty. Prodn procesy jsou stochastick, nhodn, a velmi tkopedpovditeln. V ppad invaz to plat dvojnsob. astoje diskutovna otzka tzv. naasovn, tedy druh mus bt vesprvn okamik na sprvnm mst. Klasickm pkladembudi nap. invaze fkovnk na Florid. Jsou zde pvodn dva druhy a dalch 60 nepvodnch je pstovno. Tyto druhy seneily a do chvle, kdy byla omylem introdukovna vosi-ka fkovnice, kter opyluje Ficus microcarpa. Tento druh m navc stejn velk plody jako druhy domc a je en zdejmptactvem (Pyek 2001b). Podobnm pkladem je vznik ady kenc, jejich invazn sla je mnohem vt ne rodiovskchdruh. V zpadn Evrop psob vznamn ekonomick ko-dy trva Spartina anglica vznikl prokenm evropskhoa severoamerickho druhu. Kenm evropsk S. maritima a americk S. foliosa vznikl i dal hybrid: S. towsendi, ten jevak steriln a nikam se ne (Pyek 2001b). Pro? Ve stednEvrop lze podobn agresivn hybridy nalzt napklad v rodkdlatka (Reynoutria bohemica vznikl kenm vchodoasij-skch druh R. japonica a R. sachalinensis) nebo topols Populus canadensis vzniknuv prokenm u ns domcho P. nig-ra a severoamerickho P. deltoides. V prvnm ppad jsouvechny 3 druhy invazn, ale kenec je zejm neagresivnj.V ppad druhm vznikl ze dvou neinvaznch rodi invazndruh. asto souvis invaze s vlastnostmi i interakcemi jednot-livch vlastnost, o nich nevme a domnvme se nsledn,e lo o nhodu. Na druhou stranu pravdpodobn stejn as-to opravdu o nhodu jde. Pi troe skepse lze tedy konstatovat,e: Kad introdukce s sebou pin nekvanti kovatelnou

    mru nebezpe; jedinou pedpovditelnou promnnou intro-dukce druh je jejich nepedvdatelnost (Lever 2004).

    Vedle nhodnosti proces hraje velkou roli i princip, na nm jsou zejmna diskriminan analzy zaloeny. Tyto modely hledaj vlastnosti, kter by co nejpesnji odliily sku-pinu druh invaznch od skupiny druh neinvaznch. Z cel-ho souboru druh a jejich vlastnost tak jsou vybrny prv ty promnn, kter co nejpesnji odliuj invazn druhy od zbyt-ku. S tm souvis skutenost, e ada model je relativn pesn ve stanoven, kter druhy budou invazn. Na druh stran, kamenem razu se stv uren, kter druhy invazn nebudou. Tyto bezpen druhy toti pedstavuj onen zbytek souboru po vbru druh nebezpench; zbytek se irokm spektrem projev jednotlivch promnnch. Velmi asto se proto st-v, e modely ohodnot adu bezpench druh jako druhy potenciln nebezpen. Dostvme se tak ped problm, e krom nebezpench druh zamtme i adu druh bezpe-nch a asto i se slibnm ekonomickm potencilem. Je jen na ns, jak velk riziko jsme ochotni pijmout a zda preferujeme zamtnut vce druh, z nich vtina bude pravdpodobn nebezpench pro krajinu i mn druh s vdomm, e nk-ter z povolench by se mohl stt velmi agresivnm invaznm druhem. Jak ukazuj jednotliv studie, nae neochota zamt-nout nkter druhy pramen velmi asto z konservatismu. Napklad borovice vejmutovka Pinus strobus je prokazateln snebezpen invazn druh psobc velk kody zejmna v uni-ktnch biotopech skalnch mst na severu R. Tento druh nem z lesnickho hlediska valnou perspektivu a v pevn vtin ppad je na jeho stanovit vhodnj vsadba sicenepvodnch, ale bezpench druh jako je douglaska (Pseu-dotsuga menziesii) i jedle obrovsk (Abies grandis(( ). I pesto je sstento druh stle v lesch R szen (Kivnek & Pyek 2006).

    Dalm faktorem omezujcm pesnost prediknch mode-l jsou podmnky prosted. Zejmna pre-introdukn modely pracuj se stlmi podmnkami prosted (Je druh vhodn pro nae klima? M v souasnosti v zjmov oblasti njak piroze-n neptele? K se s nm?). Je vak teba potat s tm, e prosted se neustle mn. Druhy, kter byly za souasnch podmnek oznaeny jakou bezpen se tak za 2030 let mohou stt, vlivem zmny prosted, velmi agresivnmi. Pkladem budi ji zmnn invaze fkovnk. S tm souvis i otzka lag fze. Zajmavou studi v tomto smru je rekonstrukce zpla-ovn devin v Braniborsku. Prmrn doba od prvn intro-dukce po prvn zplann se pohybovala okolo 147 let. Z toho vyplv, e ptch 150 let meme oekvat zplaovn dalch druh, i kdyby byly s okamitou platnost zastaveny vechny dal introdukce (Kowarik 1995a; viz t kap. 2.3). Z toho tak vyplv, e init zvry na zklad desetilet zkue-nosti s pstovnm nepvodnho druhu v zjmov oblasti nen nikterak objektivn.

    Zmn prosted se zejmna dotk pedpokldan zmna klimatu. ada druh, kter se v souasnosti vyskytuj a jiv kultue, nebo pechodn i v krajin v R a ve stedn Evrop pochz z klimaticky teplejch oblast Stedozem a Blzkho vchodu. Jejich rozen je velmi asto limitovno teplotou a dlkou vegetan sezny asto jen na oblasti velmi tepl, ppadn do vtch sdel psobcch jako tzv. teplen ostro-vy. Proces globlnho oteplovn, tak jak je nastnn klima-

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    15

    tology, me v budoucnu hrt vznamnou roli pi rozentchto druh, kter jsou limitovny nzkou teplotou (Pyek etal. 2003a). Pro stedn Evropu se pedpokld do roku 2030nrst prmrn ron teploty o 12 C a posun izoterm na sever o 67 km/rok (Csaba 1997). Je ovem tak mon, ev ad ppad zjistme, e se druh, o nm jsme se domn-vali, e je limitovn teplotou, ne ani pi celkovm oteplenklimatu a je limitovn jinmi, doposud skrytmi faktory. Na druh stran zejmna post-introdukn modely prv faktorzmn prosted asto zahrnuj a generuj adu monch scn- vvoje invaznho procesu druhu v rznch klimatickch isociln-politickch podmnkch.

    V ppad rostlinolkaskch model (viz kap. 3.1 a 3.2)me bt tak dosti limitujcm faktorem sprvn taxonomickuren organismu v souvislosti s nutnost okamitho rozhod-nut. Na rozdl od krajinnch model, kde maj hodnotiteldostatek asu na shromdn potebnch dat a vtinou vdpesn, jak druh, i ni taxonomick jednotka, je pedm-tem uvaovan mysln introdukce, operuj rostlinolkai vel-mi asto s nemyslnmi introdukcemi organism jako pm-s rznho importovanho zbo. Zde je teba i za cenu nipesnosti a urit mry subjektivity rychle stanovit potencilnnebezpenost organismu a nsledn i ppadn karantnnopaten. Z toho dvodu bv v ad ppad pesnost modelusnena a je teba hodnocen opakovat a ppadn i pehodno-tit dosavadn rozhodnut pi zskn dalch potebnch dajvedoucch ke zpesnn vstup modelu.

    Problematika base-rate efektu

    Speci ckm problmem biologickch invaz je etnostppad s jakou k nim dochz. Pouze mal procento intro-dukovanch druh se naturalizuje a jet men se stv invaznm (di Castri 1989, Williamson 1996). Pomrn dob-e toto procento popisuje tzv. Williamsonovo pravidlo deseti(Williamson 1996, Williamson & Fitter 1996, Williamson1999): z 10 introdukovanch druh se stane piblin jeden(prmrn slo je 10 %, ale hodnoty se reln pohybuj mezi520 %) druh pechodn zavleenm, z 10 pechodn zavlee-nch se jeden stv naturalizovanm a z 10 naturalizovanch sejeden druh stv nebezpenm, kodlivm. Podobn Di Castri(1989) udv, e ze sta introdukovanch druh se v konenfzi zanou it dva a ti a Kowarik (1995a) uvd, e pouze1 % introdukovanch druh se zane nakonec it do piroze-n vegetace. Tato skutenost m vhodu pro biologickou roz-manitost, i kdy pouze relativn, protoe nen ani tak dleitkolik, ale kter druhy a kam se , a relativn nevhodu propredikn systmy, nebo tak mal procento ppad se stano-vuje velmi obtn.

    Pravdpodobnost, s jakou k dan udlosti, v tomto ppadinvazi, dojde oznaili Smith et al. (1999) jako tzv. base-rate e ect. Dobe lze tuto problematiku ilustrovat na pedpovdipoas (Matthews 1996, 1997a, b sec. Smith et al. 1999).Pedpokldejme, e pedpov poas pedpov sprvn dna 90 %, co zn velmi slibn. Ale reln pravdpodobnost,e bude pret (base-rate probability) je 1 %, tj. pouze v jed-nom dni ze sta bude skuten detivo. Pi sprvn pedpov-

    di 90 % je tak mnohem vy pravdpodobnost, e oznameslunen den jako detiv (pr pouze v 1 % dn, tedy 10 %ppad z 99 % slunnch dn bude patn pedpovzeno), nepravdpodobnost, e sprvn urme den detiv (z 1 % dnurme sprvn 0,9 %). Pokud bychom tuto situaci pepoetlina desetilet, tedy 3 650 dn (pro zjednoduen nejsou zapo-tvny pechodn roky), pak bude skuten pret 36 a pl dne(1 %). Zbylch 3 614 dn bude sluneno. Avak nae pedpov sprvn ur jen 3 253 dn (90 %) a o zbylch 361 dnech budemyln tvrdit, e bude pret. Vlivem nzk pravdpodobnosti,e nastane d, tak budeme celkem tm cel jeden rok ped-pokldat d, i kdy bude sluneno. Na druh stran ped-pov sprvn ur 90 % detivch dn, tedy zhruba 32 dna 4 dny, kdy bude skuten pret budou pedpovzeny jakoslunen. Celkem tedy m pret 393 dn (sprvn pedpov det a myln pedpovdi), ale reln bude pret jen 36 dn.V takovm ppad je tedy rozhodn lep pedpov ignoro-vat, pokud d nen ivotu nebezpen.

    Pokud bychom provedli stejn vpoty nap. na souboru4360 pedpokldanch introdukovanch druh devin doR (viz kap. 4.1), pak bychom zjistili, e pouze 0,4 % tchtodruh se stv invaznm (tj. jeden druh z 257 introduko-vanch) a jen 0,25 % (jeden z 396) psob vznamn ko-dy v biotopech, do nich pronik, projevuje se jako plevele(Kivnek & Pyek 2006). Pi souasnm potu pouhch17 invaznch druh devin v R (Pyek et al. 2002) tak zbv celch 4 343 druh neinvaznch (za souasnch podmnek).Pi celkov pesnosti testovanch prediknch model (kap.4.1) tak dochzme k neradostnmu zvru, e by i nejsp-nj model (australsk WRA systm s doplkovou analzou;Pheloung et al. 1999, Daehler et al. 2004, kap. 3.8, 3.9 a 4.13)zamtl 608 druh, kter pravdpodobn nikdy invazn nebu-dou (Kivnek & Pyek 2006).

    Smith et al. (1999) na zklad nzk base-rate probability invaz proto doporuuj, aby byl predikn model ignorovn,pokud ekonomick ztrty zpsoben introdukc druhu nejm-n osmkrt nepev ztrty zpsoben jeho ppadnm zamt-nutm a nevyuitm. Toto doporuen vak s sebou pin dva vznamn problmy. Za prv lze jen velmi tko urit ppadnekonomick ztrty, je by nastaly, kdyby byl dosud neptom-n druh introdukovn. Nehled na skutenost, e tyto ztrty se stanovuj velmi obtn i u ji introdukovanch a invaznchdruh (srovnej Zavaleta 2000 a Tek 2004). Podobn,pokud ji introdukovn byl a skuten zpsob mnohem vyztrty ne je pro t z jeho vyuvn, je ji pozd na tvrzen, emodel ml tenkrt pravdu a introdukce se mla zamtnout.Druhm faktorem je skutenost, e nelze jednodue srovnvatekonomick vnos se ztrtami, kter invazn druhy psob. Na rozdl od ekonomickch ztrt jsou kody a ztrty na biologickrozmanitosti a celkov dopady na biotopy a ivotn proste-d v pevn vtin ppad nevratn. Ve vtin ppad senavc uke, e je mnohem efektivnj vyut pro stejn ely druh domc nebo jin, bezpen introdukovan druh, kde jepravdpodobnost, e dojde k jakmkoli ekologickm a nsled-n i ekonomickm ztrtm miziv (Kivnek & Pyek 2006).

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    16

    2.5 Pesnost a spolehlivost model

    Zmnn autoi Smith et al. (1999) se ovem neomezili jenna kritiku prediknch model z hlediska base-rate efektu (vizkap. 2.4), ale pedloili tak nkolik monost, jak stanovit slujednotlivch prediknch systm. Mezi nejvznamnj uka-zatele lze zaadit pesnost (accuracy) a spolehlivost (reliability)prediknho modelu.

    Pesnost modelu

    Pesnost (accuracy) modelu uruje, s jak velkou pesnos-t je model schopen sprvn urit invazn a neinvazn druhy.Vsledkem tchto dvou promnnch je potom celkov pes-nost prediknho systmu. Pravdpodobnost, s jakou sprvnurme, e pedpovdn invazn druh bude skuten invaznlze urit podle vzorce:

    AiA = ( Ir / It ) * 100, tKde AiA pedstavuje prv pravdpodobnost sprvnho

    uren invaznho druhu, Ir je poet invaznch druh, kterrmodel zamtl a It vyjaduje poet vech testovanch invaznchtdruh.

    Podobn pravdpodobnost, e povolen druh nebudeinvazn, lze stanovit podle vzorce:

    An = ( Na / Nt ) *100,tKde An udv podl sprvn urench neinvaznch druh,

    Na je poet povolench neinvaznch druh a a Nt je poet vechttestovanch neinvaznch druh.

    Z tchto promnnch lze pak stanovit celkovou pesnostprediknho modelu (overall accuracy):

    Ao = ( Na + Ir ) / ( Nr t + It ) * 100t

    U kvalitnch model se tato Ao pohybuje vtinou nadhodnotou 80 % (tab. 2.1).

    Spolehlivost modelu

    Spolehlivost (reliability) modelu stanovuje pravdpodob-nost s jakou bude povolen druh invazn (PaiP ) a zamtnut druh invazn (Pri). Pravdpodobnost invaze druhu modelem

    povolenho lze stanovit podle vzorce:PaiP = Ia / ( Na a + Ia ),a

    Podobn pravdpodobnost invaze druhu zamtnutho modelem udv vzorec:

    Pri = Ir / ( Nr r + Ir ),rKde I udv poet invaznch druh: Ia povolench a a Ir

    zamtnutch modelem, N pak poet druh neinvaznch: Napovolench a Nr zamtnutch modelem.r

    Na zklad tchto dvou ukazatel lze pak stanovit celko-vou slu modelu a nsledn doporuit nebo naopak zamtnoutjeho dal pouit. Je teba si tak uvdomit, e je mnohdy lep pout mn spn model, i za cenu zamtnut ady bezpe-nch druh, ne se spolhat pouze na zkuenosti hodnotcchodbornk a zkuenosti s uvaovanm druhem z jinch oblas-t, kde je pvodn, i kam byl introdukovn. Pesnost studi zaloench pouze na empirii hodnotitel se toti pohybuje vel-mi asto pod 50% hranic (Pyek 2001a) a jej spolehlivost je tedy shodn s rozhodovnm nap. na zklad hzen mince.

    3 Predikn modely

    Kapitola detailn rozebr jednotliv predikn modely se zamenm na tzv. pre-introdukn systmy zabvajc se hod-nocenm druh doposud do zjmov oblasti neintrodukova-nch. V pehledu jsou zastoupeny jednak modely zabvajc se introdukc a hodnocenm nebezpenosti v zemdlskch eko-systmech (EPPO 2002, APHIS 2004; kap. 3.1 a 3.2) a jed-nak modely zabvajc se hodnocenm potenciln nebezpe-nosti ve voln krajin (kap. 3.33.10). Z hlediska technologiehodnocen pevauj modely zaloen na principu binrnchrozhodovacch strom (Reichard & Hamilton 1997, Daehler et al. 2004, Widrlechner et al. 2004; kap. 3.6, 3.7, 3.9) a tzv. rating systems vychzejc ze skrovn jednotlivch odpovd (Pheloung et al. 1999, Weber & Gut 2004; kap. 3.8 a 3.10). Zastoupeny jsou i dal pstupy jako nap. diskriminan ana-lza (Rejmnek & Richardson 1996; 3.4), hodnocen pomocmnohonsobn logistick regrese (Scott & Panetta 1993; 3.3) a etzov analza (Tucker & Richardson 1995; 3.5). U kad-ho modelu jsou popsny vsledky jeho dosavadnho testovn, nvod k jeho pouit a zvren zhodnocen.

    Predikn model Autor modeluCelkov pesnost v oblasti vznikumodelu (%)

    Oblast vzniku modelu

    Celkov pesnost pi testovn na introdukova-nch devinch v R (%)

    Australsk WRA Pheloung et al. 1999 85 Austrlie 68

    WRA s doplkovouanalzou Daehler et al. 2004 Nehodnoceno

    Havaj, paci ck ostrovy 86

    Binrn strom prodeviny

    Reichard & Hamil-ton 1997 76 Severn Amerika 62

    vcarsk prediknmodel Weber & Gut 2004 65 Evropa, vcarsko Nehodnoceno

    Tabulka 2.1 Pehled celkov pesnosti vybranch prediknch model. Pevzato z prac Smith et al. 1999 a Weber & Gut 2004 (pesnost model v pvodn oblasti, kde byly vytvoeny) a Kivnek & Pyek 2006 (pesnost tchto model ve stedn Evrop). Pro popis jednotlivch model viz kap. 3.6, 3.810 a 4.1. Hodnoty jsou zaokrouhleny na cel procenta

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    17

    3.1 Pest Risk Analysis EPPO, m, 2002

    Zkladn charakteristika

    Citace schmatu: EPPO (2002): EPPO Standards, Pestrisk analysis- Analyse du risque phytosanitaire PM 5/2 (revi-sed). Bulletin OEPP/EPPO Bulletin 32: 231239.

    [URL:http://www.EPPO.org/QUARANTINE/QUARAN-TINE.htm].

    Pest Risk Analysis hodnocen rizikovosti kdc/pleve-l (dle jen PRA) Evropsk a Stedomosk RostlinolkaskOrganizace (EPPO) pedstavuje zkladn nstroj pro hodnoce-n karantnnch kdc/plevel v oblasti rostlinolkask pe(tedy invaznch druh ve smyslu de nice ochrany prody; vizt kap. 1.2). Standardy hodnocen byly odsouhlaseny konci-lem EPPO jako regionln standardy pro vechny leny EPPO(lnek II. Mezinrodn mluvy o ochran rostlin, IPPC).Metodika EPPO je urena pro pouit nrodnmi rostlinol-kaskmi organizacemi (v ppad R se jedn o Sttn Rost-linolkaskou Sprvu), jako subjekty odpovdnmi za aplikacirostlinolkaskch opaten vyadovanch Mezinrodn mlu-vou o ochran rostlin (ISPM . 1: Plant quarantine principlesas related to international trade a ISPM . 11: Guidelines onpest risk analysis for quarantine pests).

    De nice termn:

    PRA je procesem sloucm k ohodnocen biologickcha jinch vdeckch a ekonomickch faktor vedoucchku zjitn, zda by ml bt kdce regulovn a jak velk rostlinolkask opaten je teba proti kdci uinit.

    Regulovan nekarantnn kdci jsou nekarantnn kdci,jejich ptomnost na rostlin a vyuit tto rostliny zp-sobuje ekonomicky nepijateln dopad. Tito kdci jsouproto regulovni v rmci zem dovejc zem.

    Regulovan kdci jsou karantnn kdci nebo regulovannekarantnn kdci. EPPO Standardy slouc k hodnocen rizikovosti kdc

    jsou navreny jako detailn metodika pro analzu rizika indi-vidulnho kdce v zjmov oblasti. Metodika je zaloena na mnoholet zkuenosti expert EPPO na hodnocen rizikovostikdc a rostlinolkask opaten, kte tak analyzovali statuskdc zahrnutch v karantnnch seznamech EPPO A1 a A2(viz dle).

    Uveden PRA je zjednoduenou verz schmatu pronrodn rostlinolkask sprvy pi hodnocen neznmhokdce nalezenho v importovanm zbo. Umouje rostli-nolkask sprv uinit rozhodnut o osudu zbo (likvidace,rostlinolkask opaten, vrcen do exportn zem, proput-n do obhu) v relativn krtk dob. Ve vtin ppad zji-tn neznmho organismu ve zbo jsou dostupn pouze malinformace potebn pro PRA. Z toho dvodu je nutno initrozhodnut na zklad zkuenost expert spojench s hodno-cenm monch scn vvoje. Procedura nezastupuje celko-v PRA hodnocen slouc k rozhodnut, zda m bt kdce

    zahrnut mezi karantnn kdce. Nicmn komplexn PRA procedura me nsledovat tomuto pedbnmu hodnocen,pokud budou k dispozici dostaten informace o identi kaci,biologii, geogra i a negativnch dopadech organismu.

    Organismy, kter nejsou pmo kdci, ale mohou slouitjako vektory pro penos kdc, mohou bt tak pi modi ka-ci nkterch otzek (zejmna v sti monch ekonomickchdopad) hodnoceny tmto schmatem.

    Vechny kroky PRA je teba pln dokumentovat vetnpopisu podmnek zjitn organismu a doplnit celkovm shr-nutm vsledk. Pokud vsledky zjednoduenho PRA pove-dou k nutnm rostlinolkaskm opatenm a ptomnostorganismu bude hodnocena jako neakceptovateln riziko, p-padn bude organismus zjitn opakovan, je doporuovnoprovzt celokovovou PRA analzu kdce.

    Vlastn analzy a instrukce k jednotlivm krokm hodnocen rizikovosti druhu

    Cel procedura je formou urovacho kle s odkazy na jed-notliv dal body v dsledku kladn i zporn odpovdi na jednotliv otzky:

    A. Identi kace kdce (Identify pest).tt V tto sti jeidenti kovn kdce i pleveln druh. Identi kace neznm-ho druhu je obvykle obtn z dvodu krtkho asu, kter je k dispozici k rozhodnut o budoucnosti zsilky obsahuj-c mon karantnn druhy. Tato procedura proto umoujezhodnocen i v ppad, kdy precizn identi kace nen mon:1. Me bt organismus jasn a pesn identi kovn? Obec-

    n by ml bt organismus identi kovn na rovni druhu,ale v nkterch ppadech je nutn identi kace i na nichtaxonomickch rovnch (nap. poddruhy, variety, klony,bakteriln kmeny atp.), zejmna pokud jsou rozdly mezitmito jednotlivmi rovnmi vznamn z hlediska rostli-nolkask pe. ANO ~ 5; NE ~ 2.

    2. Zaate organismus do nejbli vy taxonomick kate-gorie ne je druh. Zahrnuje tato kategorie rostlinnhokdce? ANO ~ 3; NE ~ 28.

    3. Je organismus blzce pbuzn znmmu rostlinnmukdci (nap. nle ke stejnmu rodu)? ANO ~ 4; NE~ 26.

    4. Nsledujc otzky zodpovzte pro pbuzn kodliv druh. Jdte na ~ 5.

    B. Zjmov oblast hodnocen (Th e PRA area). Zjmov oblast me bt cel zem, nkolik zem nebo st i nkolik st jedn i nkolika zem.5. Jednoznan de nujte zjmovou oblast. Oblast by mla

    bt vymezena co nejeji, obecn aby pokryla nejmncel stt. Jdte na ~ 6.

    6. Je organismus, kter je hodnocen, ji karantnnm kd-cem/plevelem v zjmov oblasti? ANO ~ uite odpov-dajc opaten tkajc se karantnnch druh; NE ~ 7.

    7. Organismus, kter je hodnocen nebyl pesn uren, ale jeblzce pbuzn karantnnmu druhu v zjmov oblasti?Organismus, kter nebyl pesn uren, ale je jednoznan

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    18

    pbuzn znmmu karantnnmu organismu by ml bthodnocen jako podobn rizikov jako ji znm karantn-n kdce/plevel. ANO ~ uite shodn opaten jako pikontrole pbuznho karantnnho organismu; NE ~ 8.

    C. Pedchoz analzy (Earlier analysis). Pokud byl orga-ssnismus nebo jeho blzce pbuzn organismy ji v minulostihodnoceny v PRA, me to sten i zcela vylouit poada-vek novho (tohoto) hodnocen.8. Je dostupn pedchoz relevantn hodnocen PRA? ANO

    ~ 9; NE ~ 12.9. Je pedchoz PRA hodnocen stle platn nebo jen ste-

    n platn (neaktuln, pouito pi odlinch souvislostech,pro podobn, ale taxonomicky vzdlen druh, nekomplet-n)? Je-li celkov platn ~ 10; Je-li sten platn ~11; Je-li neplatn ~ 12.

    10. Dosplo pedchoz PRA k zvru, e by mla bt uinna rostlinolkask opaten? ANO ~ 27; NE ~ 28.

    11. Pokraujte v hodnocen, ale srovnejte co mon nejvcesouasn vsledky s pedchozm PRA. Jdte na 12.

    D. Geogra ck kriterium (Geographical criteria). Tatost hodnot ptomnost i neptomnost organismu v zjmo-v oblasti. 12. Vyskytuje se ji organismus v zjmov oblasti? ANO ~ 28;

    NE ~ 13.

    E. Monosti introdukce (Potential for introduction). Aby se organismus uchytil a vytvoil stabiln populace, mus se nej-prve dostat ze zbo, s nm byl dovezen na hostitelskou rost-linu v zjmov oblasti. Pokud tato cesta vyaduje dal vektor(vektor ve smyslu jakhokoli penaee propagul- st orga-nismu schopnch vytvoit novho jedince), tento mus bt p-tomen nebo introdukovn. Organismus mus tak nalzt pod-mnky prosted umoujc jeho peit, rozmnoen a en,jak v krajin, tak v kultue.13. Je organismus schopen dostat se ze zdroje (dovezenho

    zbo) ke svmu hostiteli? Srovnejte vechny monostien vetn poadavk monch vektor penejcchorganismus. Nap. jak je zdroj organismu blzko oblasti,kde me organismus nalzt sv hostitele. Srovnejte, zda nsledn vyuit a pravy dovezenho zbo, jeho je orga-nismus soust, me organismus zahubit. ANO ~ 14;NE ~ 28.

    14. Roste alespo jedna hostitelsk rostlina v dosaiteln vzd-lenosti v zjmov oblasti, jak ve voln krajin, tak v kultu-e, poppad v obojm? ANO ~ 15; NE ~ 28.

    15. Vyaduje organismus pechodnho hostitele pro uskute-nn sti svho ivotnho cyklu. Jinho hostitele, ne jeclov plodina? ANO ~ 16; NE ~ 17.

    16. Vyskytuje se pechodn hostitel tak ve stejn sti zjmo-v oblasti jako clov hostitelsk rostlina? ANO ~ 17; NE~ 28.

    17. Vyaduje organismus vektor, tj. je penos vektorem jedi-nou monost en organismu? ANO ~ 18; NE ~ 19.

    18. Je vektor, nebo podobn druh, u nho lze pedpokldat,e by vektorem mohl bt, ptomen v zjmov oblasti neboje pravdpodobnost, e bude introdukovn? Pokud nen

    dostupn jednoznan odpov mlo by bt vypracovno samostatn hodnocen pravdpodobnosti introdukce p-padnho nutnho vektoru. ANO ~ 19; NE ~ 28.

    19. Zahrnuje znm rozen organismu tak oblasti eko-kli-maticky srovnateln se zjmovou oblast? ANO ~ 23; NE ~ 20.

    20. Je i pesto pravdpodobn, e organismus me pet a prospvat v ir eko-klimatick oblasti ne je jeho sou-asn rozen, zahrnujc i zjmovou oblast? I kdy dlou-hodob peit nemus bt mon, potejte i s monost,e se v zjmov oblasti mohou vyskytovat jen pechodn populace. ANO ~ 23; NE ~ 21.

    21. Jsou eko-klimatick nroky druhu splnny v chrnnch podmnkch v kultue v zjmov oblasti? ANO ~ 22; NE ~ 28.

    22. Roste hostitelsk rostlina v chrnnch podmnkch (v kultu-e, sklencch atp.) zjmov oblasti? ANO ~ 23; NE ~ 28.

    F. Mon ekonomick vznam (Potential economic importace). Ekonomick vliv organismu me zahrnovat p-emou likvidaci rostlin, ale tak dal souvislosti v oblasti socil-n a ivotnho prosted. Vliv pi dalm en organismu pi exportu zbo ze zjmov oblasti je teba tak brt na zetel. Pi rozhodovn, zda je likvidace i ztrta rostlin ekonomicky vznamn je tak teba rozhodnout, zda klimatick i kulturnpodmnky zjmov oblasti podporuj negativn projevy orga-nismu. To ovem nemus bt podstatn, pokud organismusi hostitel vyaduj k peit stejn podmnky. Pokud je orga-nismus en uritm vektorem, zhodnote zrove ppadn kody, kter me psobit vlastn vektor. 23. Psob organismus v arelu svho souasnho rozen jas-

    n kody s ohledem na hostitelsk rostliny vyskytujc se v zjmov oblasti? ANO ~ 27; NE ~ 24.

    24. Me pesto organismus psobit vznamn ztrty nebopokozen v zjmov oblasti v souvislosti s eko-klimatic-kmi a dalmi faktory podporujcmi negativn projevy organismu? ANO ~ 27; NE ~ 25.

    25. Mohla by ptomnost organismu psobit jin negativnprojevy (sociln, na ivotn prosted, ztrta exportnch trh)? ANO ~ 27; NE ~ 28.

    G. Doporuen opaten (Management options).s26. Organismus pedstavuje jist nebezpe a mlo by bt

    doporueno pikroit k rostlinolkaskm opatenm. Organismus neuren do druhu, ale nleejc do vy taxonomick kategorie obsahujc karantnn druhy by ml bt hodnocen jako rizikov v ppad, e nen mo-no zodpovdt dnou z dalch otzek tohoto schmatu. Hodnocen rizika by mlo bt dle zpesnno informace-mi o pvodu zbo s nm je druh dovezen a o hostitelsk rostlin. Dal pokusy o identi kaci a hodnocen organis-mu by mly bt provdny, zejmna, pokud bude orga-nismus optovn zjitn. Kontakt s exportn zem me poskytnout dal uiten informace pro identi kaci a nsled-n hodnocen rizikovosti organismu. Jdte na ~ 29.

    27. Organismus pedstavuje riziko pro importujc zemi a mla by bt uinna opaten tkajc se zbo, s nmbyl organismus dovezen. Pokud bude organismus znovu

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    19

    zaznamenn, mla by bt provedena komplexnj analza rizika (vizte EPPO Standards PM 5/3 Pest Risk Analysisa PM 5/4 Decision-Making Schneme; URL: http://www.EPPO.org/QUARANTINE/QUARANTINE.htm).Pokud je hodnocen organismu zaloeno na pbuznmkdci, nebo nebylo mono provst pesnou identi kaciorganismu, mly by bt inny dal pokusy o jeho identi- kaci, bude-li optovn zjitn. Jdte na ~ 29.

    28. Organismus nepedstavuje riziko pro importujc zemia nen teba init dn rostlinolkask opaten. Pokud jehodnocen zaloeno na pbuznm druhu kdce, protoepesn identi kace hodnocenho organismu nebyla mo-n, mly by bt inny dal pokusy o pesnou identi kaciv ppad, e bude organismus optovn zjitn.

    29. Bnmi rostlinolkaskmi opatenmi v ppad, e jev dovezenm zbo zjitn organismus pedstavujc neak-ceptovateln riziko, jsou: itn, odmtnut nebo likvidacezbo. itn je doporueno v ppad, e je znm efek-tivn metoda snen monosti uchycen kdce. V ostat-nch ppadech by mlo bt zbo odmtnuto a navrceno dozem pvodu nebo do jin zem, kde je jeho pijet povole-no, nebo by mlo bt znieno. Tato opaten by mla btuinna tak rychle, aby se zabrnilo ppadnmu nikukdce ze zbo. Rozhodnut a vbr vhodnho opatenje na majiteli zbo. Jdte na ~ 30.

    30. Nrodn rostlinolkask sprva exportujc zem a EPPOby mly bt informovny o zadren kontaminovanhozbo, rozhodnut o jeho dalm osudu a o ppadnchuinnch rostlinolkaskch opatench.

    Pehled karantnnch druh EPPO

    Citace: EPPO Standards; EPPO A1 and A2 Lists of pestsrecommended for regulation as quarantine pests; PM 1/ 2 (13).EPPO, z 2004. [URL: http://www.EPPO.org/QUARAN-TINE/QUARANTINE.htm].

    De nice termn: A1 kdci jsou karantnn druhy dosud neptomn

    v zjmov oblasti. A2 kdci jsou karantnn druhy ji ptomn v zjmov

    oblasti, ale doposud rozen pouze lokln a jsou o cil-n kontrolovny.

    Karantnn kdce je kdce zpsobujc mon ekono-mick kody v zjmov oblasti, kter zde ovem doposudnen ptomen nebo je ptomen, ale pouze s loklnm roz-enm; organismus podlhajc kontrole.Pehledy karantnnch kdc zahrnuj kdce doporuo-

    van EPPO k omezovn jako kdce karantnn. Celkem jev seznamu karantnnch organism pro obdob 20042009zahrnuto 289 taxon, 179 nle do kategorie A1, 110 do kate-gorie A2. Pehled obsahuje prokaryotick organismy (v sezna-mech A1: 11 taxon, A2: 23 taxon), houby (A1: 38, A2: 20),parazitick rostliny (A1: 11, A2: 0), viry (A1: 23, A2: 19),ervi Nematoda (A1: 6, A2: 9) a hmyz (A1: 90, A2: 39)

    Seznam karantnnch organism dosud neptomnch v zjmov oblasti (A1(( ):

    ProkaryotaElm phloem necrosis phytoplasmaLiberobacter africanum & L. asiaticumPalm lethal yellowing phytoplasmaPeach rosette phytoplasmaPeach X-disease phytoplasmaPeach yellows phytoplasmaPotato purple-top wilt phytoplasmaXanthomonas axonopodis pv. CitriXanthomonas oryzae pv. OryzaeXanthomonas oryzae pv. OryzicolaXylella fastidiosa

    HoubyAlternaria maliAnisogramma anomalaApiosporina morbosaAtropellis pinicolaAtropellis piniphilaCeratocystis fagacearum a jeho vektoryPseudopityophthorus minutissimusPseudopityophthorus pruinosusChrysomyxa arctostaphyliCronartium coleosporioidesCronartium comandraeCronartium comptoniaeCronartium fusiformeCronartium himalayenseCronartium quercuumDiaporthe vacciniiEndocronartium harknessiiGibberella circinataGuignardia citricarpaGymnosporangium clavipesGymnosporangium globosumGymnosporangium juniperi-virginianaeGymnosporangium yamadaeMelampsora farlowiiMycosphaerella gibsoniiMycosphaerella laricis-leptolepidisMycosphaerella populorumOphiostoma wageneriPhaeoramularia angolensisPhellinus weiriiPhoma andigenaPhyllosticta solitariaPhymatotrichopsis omnivoraPuccinia pittierianaSeptoria lycopersici var. malagutiiStegophora ulmeaTh ecaphora solaniTilletia indica

    Parazitick rostlinyArceuthobium spp. (neevropskho pvodu)

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    20

    Arceuthobium abietinumArceuthobium americanumArceuthobium campylopodumArceuthobium douglasiiArceuthobium laricisArceuthobium minutissimumArceuthobium occidentaleArceuthobium pusillumArceuthobium tsugenseArceuthobium vaginatum

    ViryBean golden mosaic begomovirusCherry rasp leaf nepovirus Chrysanthemum stem necrosis tospovirusCitrus blight diseaseCitrus tatter leaf capillovirusCitrus leprosis virusCitrus mosaic badnavirusCoconut cadang-cadang cocadviroidLettuce infectious yellows crinivirusPeach American mosaic virusPeach rosette mosaic nepovirusPlum American line pattern ilarvirusPotato Andean latent tymovirusPotato Andean mottle comovirusPotato black ringspot nepovirusPotato T trichovirusPotato yellow dwarf nucleorhabdovirusPotato yellow vein virusPotato yellowing virusRaspberry leaf curl virusStrawberry latent C virusTomato mottle begomovirus (a ostatn americk Geminiviridae na rajatech a paprice)Watermelon silver mottle tospovirus

    ervi (Nematoda)aBursaphelenchus xylophilus a jeho vektory z rodu MonochamusNacobbus aberransRadopholus citrophilusXiphinema americanum sensu strictoXiphinema bricolenseXiphinema californicum

    HmyzAcleris gloveranaAcleris varianaAculops fuchsiaeAgrilus planipennisAleurocanthus spiniferusAleurocanthus woglumiAmauromyza maculosaAnastrepha fraterculusAnastrepha ludensAnastrepha obliquaAnastrepha suspensaAnoplophora chinensis

    Anoplophora glabripennisAnoplophora malasiacaAnthonomus bisigniferAnthonomus eugeniiAnthonomus grandisAnthonomus signatusBactrocera cucumisBactrocera cucurbitaeBactrocera dorsalisBactrocera minaxBactrocera tryoniBactrocera tsuneonisBactrocera zonataBlitopertha orientalisCeratitis rosaChoristoneura con ictanaChoristoneura fumiferanaChoristoneura occidentalisChoristoneura rosaceanaConotrachelus nenupharCydia packardiCydia prunivoraDendroctonus adjunctusDendroctonus brevicomisDendroctonus frontalisDendroctonus ponderosaeDendroctonus pseudotsugaeDendroctonus ru pennisDiabrotica barberiDiabrotica speciosaDiabrotica undecimpunctataDiaphorina citriDryocoetes confususEpitrix cucumerisEpitrix tuberis Gnathotrichus sulcatusGonipterus gibberusHelicoverpa zeaHeteronychus aratorIps calligraphusIps confusus Ips grandicollisIps leconteiIps piniIps plastographusLimonius californicusListronotus bonariensisMaconellicoccus hirsutusMalacosoma americanumMalacosoma disstriaMargarodes prieskaensisMargarodes vitisMargarodes vredendalensisMelanotus communisNaupactus leucolomaOligonychus perditusOrgyia pseudotsugataPissodes nemorensis

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    21

    Pissodes strobiPissodes terminalisPremnotrypes latithorax, P. suturicallus & P. voraxRhagoletis cingulataRhagoletis faustaRhagoletis indi erensRhagoletis mendaxRhagoletis pomonellaRhizoecus hibisciScirtothrips aurantiiScirtothrips citriSpodoptera eridaniaSpodoptera frugiperdaSpodoptera lituraSternochetus mangiferaeTh rips palmiToxoptera citricidaTrioza erytreaeTuta absolutaUnaspis citri

    Seznam karantnnch organism ptomnch v zjmov oblasti, ale jen s loklnm rozenm (A2(( ):

    ProkaryotaApple proliferation phytoplasmaBurkholderia caryophylliiClavibacter michiganensis subsp. InsidiosusClavibacter michiganensis subsp. MichiganensisClavibacter michiganensis subsp. SepedonicusCurtobacterium accumfaciens pv. accumfaciensErwinia amylovoraErwinia chrysanthemiGrapevine avescence dore phytoplasmaPantoea stewartii pv. Stewartii

    Pear decline phytoplasmaPseudomonas syringae pv. PersicaeRalstonia solanacearumStolbur phytoplasmaXanthomonas arboricola pv. CorylinaXanthomonas arboricola pv. PruniXanthomonas axonopodis pv. Die enbachiaeXanthomonas axonopodis pv. phaseoli Xanthomonas fragariaeXanthomonas translucens pv. TranslucensXanthomonas axonopodis pv. VesicatoriaXanthomonas vesicatoriaXylophilus ampelinus

    HoubyBotryosphaeria laricinaCeratocystis mbriata f.sp. PlataniCiborinia camelliaeCronartium kamtschaticumCryphonectria parasitica

    Deuterophoma tracheiphilaDidymella ligulicolaFusarium oxysporum f.sp. AlbedinisGlomerella gossypiiGymnosporangium asiaticumMelampsora medusaeMonilinia fructicolaMycosphaerella dearnessiiPhialophora cinerescensPhytophthora fragariaePuccinia horianaStenocarpella macrosporaStenocarpella maydisSynchytrium endobioticumVerticillium albo-atrum & V. dahliae

    ViryBeet leaf curl virusBeet necrotic yellow vein benyvirusBlueberry leaf mottle nepovirus Chrysanthemum stunt pospiviroidCitrus tristeza closterovirusCucumber vein yellowing ipomovirusCucurbit yellow stunting disorder virusImpatiens necrotic spot tospovirusPlum pox potyvirusPotato spindle tuber pospiviroidRaspberry ringspot nepovirusSatsuma dwarf nepovirusSquash leaf curl begomovirusStrawberry veinbanding caulimovirusTobacco ringspot nepovirusTomato chlorosis crinivirusTomato ringspot nepovirusTomato spotted wilt tospovirusTomato yellow leaf curl begomovirus a pbuzn viry

    ervi (Nematoda)Aphelenchoides besseyiDitylenchus dipsaciGlobodera pallidaGlobodera rostochiensisHeterodera glycinesMeloidogyne chitwoodiiMeloidogyne fallaxRadopholus similis Xiphinema rivesi

    HmyzAeolesthes sartaBemisia tabaciCacoecimorpha pronubanaCacyreus marshalliCarposina sasakiiCeratitis capitataCydia inopinata Dacus ciliatusDendrolimus sibiricus

  • Acta Pruhoniciana 84, 2006

    22

    Diabrotica virgiferaDryocosmus kuriphilusErschoviella musculanaEutetranychus orientalisFrankliniella occidentalisGonipterus scutellatusHelicoverpa armigeraIps hauseriIps sube


Recommended