Bojov ní mniši bez příkras

Jedni o nich tvrdí, že jsou to cvičené opice, kterým jde hlav-ně o velký byznys. Pro mnohé jsou naopak jejich výkony

zážitkem s nádechem tajemna a exotiky. Jedno odpoledne, strávené s buddhistickými mnichy z legendárního šaolin-ského kláštera, mi pravdu o celé této „mašinérii“ odhalit

nemohlo. Nechalo mě však alespoň nahlédnout za kulisy.

KoKtejl1/2009 32 KoKtejl1/2009

M istři bojového umění kung-fu z čínského kláštera Šaolin jezdí po světě od roku 1995. Letos

v listopadu vystoupili s programem Svatý vrch také ve Zlíně a v Brně. Ko-lik jich vlastně přijelo, se dalo spočítat jen těžko, pro Evropana jsou všichni stejní. Ale je to vlastně jedno, při přes dvě hodiny trvajícím představení, jsem měl pocit, že by to klidně, nebýt hro-madných scén, mohl zvládnout i jedi-ný z nich. Jejich schopnosti jsou prostě neuvěřitelné.

JAKO MALÍ KLUCI Byl to bizarní pohled, když se sku-

pinka mužů v šafránových hábitech, černých zimních bundách a bílých te-niskách vydala na oficiality na brněnské radnici, kde nejstarší a nejmladší mnich s primátorem vyměnili šaolinský meč

za knihu o Brně. Zatímco při návštěvě měli všichni mniši kamenné obličeje, jakmile za nimi zaklapla vrata radnice, stali se z nich normální kluci. „Věkový průměr mnichů, kteří jedou tohle turné, je kolem dvaceti pěti let. Nejstaršímu ze skupiny, mistru Zhang Jishengovi, je ale šestasedmdesát. Nejmladší žák Zhai Bin má teprve devět,” prozradil mi Vla-dimír Hemerka z agentury LaROS pro-fi, která v České republice vystoupení mnichů už čtyři roky zajišťuje. To už se mniši rozeběhli mezi auta zaparkovaná před radnicí, fotili se, vtipkovali. Když se vydali k čínské restauraci, zastavova-li se nejen lidé na chodnících, ale ani řidiči aut úplně nevěděli, co se děje. Pod takzvaným Brněnským drakem – krokodýlem se mniši rozesmáli na celé kolo. V restauraci se pak někteří z nich s nadšením pustili do skládání puzzle

s vyobrazení brněnského Petrova, kte-ré dostali na radnici Přemýšlel jsem, jak je to s tím jídlem. Někde jsem četl, a pak dokonce slyšel při jejich vystou-pení, že poslední jídlo dne by mělo být před polednem. Nyní bylo kolem třetí odpoledne a mniši se s vervou pustili do oběda, který jim servíroval personál čínské restaurace, zjevně potěšený, že může pohostit tak vzácnou návštěvu a ještě si poklábosit v rodném jazyce. „Sehnat dobrou restauraci, kde by va-řili opravdové čínské jídlo, je při cesto-vání s takovou skupinou někdy velký problém. Chlapci mají rádi čínskou ku-chyni a navíc jsou na cestách i několik měsíců. A tak je opravdu někdy potřeba spravit si žaludek,“ vysvětlil mi Michael Ge, který zastupuje čínskou firmu, jež má celou show na starosti. Kterýsi z po-řadatelů mi později tlumočil stížnost

?Víte, odkud přišlo bojové umění kalaripayattu, nejstarší bojová technika na světě, z níž se odvíjela další umění jako kung-fu a karate

ČÍNAPeking

Mongolsko Korejská LDR

Korejská republika

Rusko

Indie Bangladéš

Nepál Bhútán

Myanmar LaosVietnam

Taiwan

Japonsko

PákistánŠaolin

Text a foto tomášHájek

4 KoKtejl1/2009

● mimo Čínu se tímto výrazem označují čínská bojová umění se zbraní i beze zbraně.● v Číně se názvem kung-fu označuje jakékoliv umění mi-strovské úrovně.● první záznamy o systemizo-vání kung-fu se nacházejí v knize kung-fu z roku 2698 př.n.l.● bojové umění Šaolin kung-fu je 1500 let starý styl.● šaolinské kung-fu není jen jeden z řady stylů kung-fu v Číně, je to rozhodně elitní styl.

● Huang Wei Hua 25 let, mnich kláštera Šaolin ● Učí se kung-fu také ženy? Vedle Šaolinu je nějaká škola, kam se i ženy mohou přihlásit učit naše bojové umění. A pokud vím, existuje také klášter, kde se tohle umění učí pouze ženy. K nám do kláštera ale mají ženy vstup zakázán. ● Jak se vám líbí úroveň fil-mů s tématikou kung-fu ? Podle mne je docela dobrá. Samozřejmě však upřednostňuji čínské filmy s tématikou bojových umění před snímky natočenými v Americe. ● Stalo se někdy, že se při ná-cviku vašich představení někdo zranil? Ano, párkrát se to stalo. Nikdy to však nebylo nic vážného, šlo spíše o drobná zranění. Nikdy to ovšem nebylo tím, že by některý z nás neuměl nějaký trik správně. Spíše šlo o nešťastnou náhodu.

KUN

G-F

U

MIN

IRO

ZHO

VOR

! Kalaripayattu se zrodilo před tisíci lety v Indii a má za cíl ovládnutí těla myslí.

mnichů na špatnou kvalitu jídla na-příklad při vystoupeních na Ukrajině. Skupina z Šaolinu má trochu jiný režim než v samotném klášteře. Přísná pra-vidla, kterými je stará škola bojového umění kung-fu známa, se při cestování

bavit diváky, důležité je důkladně se na show připravit. Chceme propagovat kul-turu Šaolinu, chceme taky lidem říci, jak správně cvičit,“ vysvětloval Michael Ge. Nový program vzniká tak, že firma pana Ge řekne, jaký příběh by chtěla, a mistr z šaolinského kláštera sestaví tým, kte-rý program nacvičí. „Na cestě se Svatým vrchem jsme už od dubna. Nacvičovat jsme začali v lednu,“ říká jeden z mni-chů, pětadvacetiletý Huang Wei Hua, podle nějž však není problém připravit takový program za týden. Mladý mnich vstoupil do kláštera Šaolin v osmi letech. „Na žádné rituály si nevzpomínám. Co ale vím jistě, že není lehké se do Šaolinu dostat. Je třeba už v útlém věku poznat, zda má dítě pro kung-fu vlohy, jestli je na tohle bojové umění připraveno nejen fyzicky, ale také psychicky. Když se dí-vám zpět, tak se mi to tak těžké nezdá, ale jako osmiletému chlapci mi vstup do kláštera těžký rozhodně připadal,“ zavzpomínal Huang Wei Hua. On sám kung-fu nikdy v běžném životě použít nemusel. „Máme povoleno jej použít, ale pouze k sebeobraně,“ vysvětlil.

VŠE ODPUŠTĚNO Hala se pomalu začala plnit lidmi -

nedají tak úplně dodržovat. „Přes den většinou chlapci spí, jedí, cvičí a ráno mají meditaci. Ven chodí občas, pokud jim stačí energie. Pokud jde o medita-ci, tihle mniši jsou orientováni spíše na bojová umění než na duchovní život,

takže se ve volném čase věnují spíše cvičení,” dodal Michael Ge.

MEDITACE SE NEKONÁ Většina mnichů se po obědě vydala

udělat si ještě pár snímků města, aby se na pátou hodinu, tedy dvě hodiny před představením, nechali přivézt do spor-tovní haly ve Vodově ulici, kde již stálo velké pódium. Žádná koncentrace a me-ditace, nic takového. Dvouhodinovku před vystoupením strávili pozvolným vy-bíráním pomůcek, které při show použí-vají, občas se protáhli. Spíše ale posedá-vali na pódiu, vtipkovali s prodavačkou šaolinských triček, čajů, mikin, mečů a DVD s nahraným programem. Největ-ší aktivitu předvedl nejmladší Zhai Bin, pro kterého je v jeho devíti letech za po-hybem spíše nutkavá nutnost, než snaha připravit se. Na pódiu se párkrát prošel po rukou, udělal šňůru... „Hlavním cílem cest šaolinských mnichů po světě je po-

rodiny s dětmi, malí chlapci, tatínko-vé, všichni s podobnou jiskrou v oku. Těšili se. Pak se zhaslo a na pódiu se začaly dít věci. Rázem jsem se ocitl ve

filmu Tygr a drak. Dospělí muži léta-li vzduchem, jejich těla se ohýbala do těch nejneuvěřitelnějších pozic. Mniši si lehali na ostré nože, lámali o sebe

Některé kousky doma nezkoušejte, vyžadují léta příprav a cvičení.

Mnichy z daleké Číny čekala v Brně jediná oficialita - přijetí na radnici.

Nejstarší z mnichů Zhang Jisheng před čínskou restaurací Mandarín.

Jako malí kluci blbli mniši na pódiu před začátkem představení.

Jako podle pravítka. Nohu nad hlavu si nejmladší z mnichů Zhai Bin zvedl s naprostou samozřejmostí.foto

: ww

w.y

oung

fore

stspi

rit.c

om

KoKtejl1/2009 7

Ing. Kamil Souček*1979, cestovatel, fotograf, sportovec. Vystudoval České vysoké učení technické a Vy-sokou školu ekonomickou. Za-

jímá se o země s největší odlišností od evropské kulturní tradice, jako jsou Maroko, Kuba, Írán, Čína a podobně. Zajímá se o sport v jakékoliv podobě a čte současnou moderní literaturu.

Bc. Tomáš Hájek*1978, fotograf, novinář a cestovatel. Od práce redaktora se dostal k foto-grafování. Spolupracoval

s nejrůznějšími periodiky, například s MF DNES, Hospodářskými novinami, Nedělním světem. Nyní pracuje jako fotoreportér Lidových novin. Vystudoval žurnalistiku na FF UP v Olomouci.

● „Šao“ v názvu Šaolin předsta-vuje horu Shaoshi, „Lin“ znamená les. Ve volném překladu je tak Šaolin „Chrám v lesích hory Shaoshi“. ● Mimo vlastní areál kláštera zůstal zachován hřbitov ozna-čovaný jako les pagod. Do kamenných a cihlových pagod byli pochováváni významní představi-telé kláštera. Zachovalo se kolem 240 pagod. K vidění je i malý po-

čet kamenných desek, které sem byly s úctou dodány zahraničními

školami bojového umění.● Bodhidharma (470-543) byl jihoindický princ, který se tak jako Buddha vzdal světského života. Sehrál významnou roli při formování filozofie zenbuddhismu a hlavně při tvorbě meditačních a zdravotních cvičení, která se poz-ději stala základem nebo součástí většiny čínských bojových umění. Do Číny ho pozval kázat v roce 527 n. l. císař Wu.

KLÁŠTER ŠAOLIN

V čínské historii existovalo více klášterů jménem Šaolin. Dokonce i jiné asijské státy měly nebo mají klášter podobného názvu. Ten pravý Šaolin se však podle sou-časných čínských autorit na bojové umění nachází na úpatí hory Shaoshi v provincii Che-nan, přibližně osm set kilometrů jiho-západně od hlavního města Pekingu.Podle dochovaných dokumentů byl původní chrám Šaolin postaven v ro-ce 495 n. l. na objednávku císaře Xiaowena z dynastie Wei. Chrám byl vybudován pro indického buddhistic-kého kněze Batua pro účely kázaní a bohoslužeb. Batuo byl prý prvním buddhistickým mnichem v čínských dě-jinách, který přišel do Číny jako kaza-tel, přezdívaný „Šťastný Buddha“. Jiná verze však říká, že klášter vznikl již za dynastie Západní Chan (206 před n. l.- 24 n. l.) a za dynastie Wei byl pou-ze opraven a rozšířen.

Současná sláva kláštera začala příchodem indického buddhistického mnicha Bodhi-dharmy, který mnichům ze Šaolinu předal tělesná cvičení, ze kterých se vyvinulo kung-fu. Nejstarší důkaz účasti šaolinů v boji ne-se deska z roku 728, která dokládá dvě události: obranu kláštera před bandity z ro-ku 610 a účast v bitvě Hulao z roku 621. Během vlády dynastie Čching se mnoho buddhistických mnichů angažovalo v politi-ce a v boji za svržení dynastie samotné. Za odvetu byl hlavní šaolinský klášter napaden a vypálen čchingskými vojáky.Největší katastrofou však bylo jeho vy-pálení v období lokálních válek v roce 1928. Požáru padla za oběť většina historických záznamů a klasické litera-tury. Ani Maova kulturní revoluce v roce 1966 šaolinský chrám nevynechala. Mniši, kteří byli v klášteře, když ho čer-vená armáda napadla, byli bičováni a hnáni průvodem hanby.

Text a foto KamilSouček

ChrámukrytývlesíchShaoshi

dřevěné tyče bez jediného hlesnutí, předváděli skvělé bojové scény bez jedi-ného zaváhání, ale také šrámu. Většinu diváků show nadchla, nejvíce však tu část, která měla jít druhý den do školy. Už o přestávce se mnozí kluci snažili vznést do vzduchu odrazem od scho-diště. „Mami, já chci taky umět dát si nohu za hlavu nebo chodit po rukou,“ líčil s upřímným nadšením mladé ma-mince její sotva pětiletý syn svá přání, která v něm jeho noví hrdinové pro-budili. Pořád jsem nevěděl, co si mám o celém projektu šaolinských mnichů, cestujících po světě s velkolepou show, vlastně myslet. Mohl bych je asi lehce odsoudit. Vždyť za těch pár hodin, co jsem s nimi byl, se hned několikrát za-chovali jinak, než bych od nich očeká-val. Jejich vystoupení ale bylo plné ne-uvěřitelných kousků. Zjevně to musela být obrovská síla vůle, která jednomu z mnichů dovolila nechat se nabodnout na několik oštěpů s ostrými hroty. Ji-nému zase stejná síla umožnila bez zaváhání zlomit o hlavu kus kovové pásoviny. Peníze to určitě nebyly, spíš těžká dřina, hodiny cvičení a léta tré-ninku, která umožnila šestasedmdesá-tiletému Zhang Jishengovi zakousnout se do vlastních prstů na noze a nechat přitom propnuté koleno. U nejmladší-ho Zhai Bina zase touha dokázat to, co ostatní, umožnila projít se po několika železných břitech nebo si dát nohu za hlavu. Ať už tedy jde v téhle show hlav-ně o peníze, o zábavu, nebo o cokoliv, vystoupení mnichů šaolinského klášte-ra je především přehlídkou těžké dřiny, roků odříkání, pevné vůle a také dětské hravosti. A možná právě proto jsem jim odpustil i jejich zálibu v hamburgrech od McDonalda, kam se prý po vystou-pení nechali odvézt.

K rozkvětu došlo až po roce 1979, kdy začala Čína uplatňovat reformní politiku a začala se otevírat světu. Začala se tak i obnova kláštera Šaolin. Vláda ustanovila speciální výzkumný tým, který se zabýval studiem různých forem šaolinského kung-fu a dalších čínských bojových stylů. Předmě-tem výzkumu bylo i léčitelství pomocí aku-punktury a znalost léčivých rostlin.Šaolinský revival se začal psát na po-čátku 80. let 20. století. Na úspěch filmů

s Bruce Leem navázal film z hongkong-ské produkce Šaolinský chrám. Film líčí třináct set let starou legendu o třinácti mniších, kteří se díky Bodhidharmově fi-losofii zachrání před vládou prince z dy-nastie Tang. Svými heroickými bojovými scénami i přes zjevně nízkorozpočtový statut si došel pro pasování na kultovní i na Západě. Od té doby se do Šaoli-nu začaly hrnout miliony turistů a tisíce východních i západních aspirantů na hvězdy kung-fu. V minulosti mnoho lidí zkusilo vydělat na Šaolinu postavením svých vlastních škol na hoře Song. Nicméně tento způsob výděl-ku čínská vláda nepřipustila, proto mnoho škol skončilo v okolních městech.Zatímco před třiceti lety byl samot-ný klášter v údolí Songshan jedinou známkou civilizace, dnes jej obklopuje

zůstávat v první škole, na kterou narazíte. A zapomeňte také na to, že budete studo-vat kung-fu v historickém objektu Šaolinu. Lákat nečínské, především západní studenty do Šaolinu ale pořád není tak důležité, jako lukrativní výjezdy šaolinských mnichů na Zá-pad. Šaolinská exhibiční turné dokážou vy-dělat tolik, že samotná vláda miliardové Číny nemohla stát stranou. Za posledních deset let zbrázdil putovní šaolinský spektákl celý svět křížem krážem a plní pokladnu jak svou, tak státní. Mniši dnes udivují veřejnost až cirkuso-vým vystoupením na několika místech zároveň a mysticky znějící jméno Šaolin tak proměnili na obchodní značku a zboží.

Šaolinský chrám ze svahů Songshan.

Areál exhibičních vystoupení.

komplex pro exhi-biční vystoupení, parkoviště a mraky „turistických“ stánků. Chrám je doslova obklíčen městečkem hemžícím se „mobilní-mi“ stánkaři s jídlem, dodavateli všemož-ných propriet bojové-ho umění a obchodníky, kteří mají nad krámky anglické nápisy typu Enlighte-ned Monk Clothing Co. (Oděvnictví u osvíceného mnicha).Před branami kláštera stojí nepočítané množství škol bojového umění, které se ucházejí o peníze několika tisíc studentů, včetně cizinců disponujících dolary. Cena za měsíční pobyt, trénink a stravu začíná na 200 USD. Rozhodně se nedoporučuje

8 KoKtejl1/2009 KoKtejl1/2009 9