7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

1/55

Univerzita Karlova v Praze

Fakulta humanitnch studi

Zpracovala: Markta Pekaov

Bakalsk prce

Architektura jako vpovo vztahu lovka ke svtu esk zem vbarokn dob

Vedouc prce: Mgr. Ing. arch. Marie Ptov, Ph.D.

Praha, 2012

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

2/55

Prohlauji, e jsem prci vypracovala samostatn. Vechny pouit prameny a literatura

byly dn citovny. Prce nebyla vyuita k zskn jinho nebo stejnho titulu.

V Praze dne 27. 6. 2012 .......................................

podpis

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

3/55

Podkovn

Velmi rda bych na tomto mstpodkovala vedouc sv bakalsk prce

Mgr. Ing. arch. Marii Ptov, Ph.D. za jej cenn pipomnky a doporuen, za jej asa vstcn pstup.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

4/55

Obsah

1 vod...................................................................................................................................... 1

1.1 Architektura jako rmec dalho zkoumn................................................................... 1

2 Baroko ................................................................................................................................... 3

2.1.1 Potky Baroka v renesanci.................................................................................. 3

2.1.2 Manrismus........................................................................................................... 3

2.2 Zmny vkatolick crkvi.............................................................................................. 4

2.2.1 Nov idely........................................................................................................... 4

2.3 Barokn architektura ...................................................................................................... 5

2.3.2 Barokn vvoj........................................................................................................ 6

2.3.3 Dva proudy baroka ................................................................................................ 8

2.4 Spoleensk idel.......................................................................................................... 8

2.5 Znik Baroka................................................................................................................. 9

3 m........................................................................................................................................ 9

3.1 Rozvoj msta................................................................................................................. 9

3.1.1 Piazza Navona ..................................................................................................... 11

3.1.2 Nmst a katedrla sv. Petra.............................................................................. 12

3.1.3 Kostel Il Ges...................................................................................................... 15

3.2 Nov kostely............................................................................................................... 16

3.3 Francesco Borromini ................................................................................................... 16

3.3.1 Borrominiho vznam.......................................................................................... 19

3.4 Guarino Guarini .......................................................................................................... 20

3.5 Gian Lorenzo Bernini .................................................................................................. 21

3.6 Promna ma............................................................................................................. 22

4 esk zem vdob Baroka................................................................................................. 22

4.1.1 Bitva na Bl hoe................................................................................................ 22

4.1.2 Doba poblohorsk.............................................................................................. 23

4.1.3 Rekatolizace a nov umleck sloh.................................................................... 23

5 Praha.................................................................................................................................... 25

5.1 Pchod baroka............................................................................................................ 25

5.1.1 Jezuitsk koleje................................................................................................... 26

5.1.2 Kovnick nmst............................................................................................ 27

5.1.3 Kostel sv. Frantika............................................................................................. 28

5.1.4 Prask Loreta..................................................................................................... 29

5.1.5 Bevnovsk klter.............................................................................................. 305.2 Palce.......................................................................................................................... 30

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

5/55

5.2.1 Zmek v Troji ...................................................................................................... 31

5.2.2 Malostransk nmst.......................................................................................... 32

5.2.3 Kostel sv. Mikule............................................................................................. 32

5.3 Vztah k minulosti ........................................................................................................ 34

5.3.1 Barokn gotika..................................................................................................... 35

5.3.2 Barokn pestavby............................................................................................... 36

5.4 Konec Baroka v Praze ................................................................................................. 37

5.4.1 Barokn promna Prahy....................................................................................... 38

5.5 Spoleensk situace veskch zemch v dob baroka................................................ 39

5.5.1 Vznam umn.................................................................................................... 40

6 Selsk baroko...................................................................................................................... 40

6.1 Lidov tvorba.............................................................................................................. 406.1.1 Baroko na venkov.............................................................................................. 41

7 Shrnut eskho baroka....................................................................................................... 42

8 Zvr................................................................................................................................... 43

9 Zdroje .................................................................................................................................. 45

9.1 Seznam pouit literatury............................................................................................ 45

9.2 Seznam zdroj pouitch obrazovch ploh.............................................................. 47

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

6/55

1

1 vodBaroko je osobitm umleckm slohem, kter zskal svou specifickou podobu

nap Evropou. Ve sv prci jsem se zabvala projevem baroknho umn

v architektue a pouila ji jako zrcadlo sv doby. Toto zkoumn jsem geograficky

omezila na esk zem, kde byl tento rozvoj spojen s tzv. obdobm temna, dobou

poblohorskou arekatolizac, m baroko v eskch zemch vstoupilo do specifickch

podmnek. Projevily se tyto podmnky v barokn architektue? Ovlivnila jedinen

spoleensk, nboensk a politick situace zem Koruny esk zdej architektonickou

tvorbu? Existuj v esk barokn architektue jedinenprvky?

Odpovdi jsem hledala v architektue srovnnm nkolika staveb ve dvou

klovch mstech, v Praze a v m, kolbce baroka a centra katolickho svta.

V souvislosti s vvojem msk barokn architektury lze mapovat vvoj novch prvk

apvodn barokn zmry, zatmco v praskm prosted lze pozorovat sluovn

obecnch baroknch motiv s mstn tradic.

Ve sv prci nejprve pojednvm o architektue jako rmci dalho zkoumn

ajejm vztahu klidsk existenci. Poslze jsem povaovala za nutn pedstavit baroko,

jeho idely a kontext. Av neposledn ad potom uvdmeskou spolenost 17. stolet,

a tm podmnky lidsk zkuenosti, do kterch zde baroko vstoupilo a v nich se dlevyvjelo. V druh sti prce jsem se postupn zamilana ob msta adle nasamotn

esk baroko a architekty.

1.1Architektura jako rmec dalho zkoumn

Architektura bv asto povaovna za matku vech ostatnch umn1

a s vvojem lidsk kultury je neodmysliteln spjata. V jejm rmci se hojn rozvjela

dal umn jako sochastv nebo malstv. Jej prvotn uren dodnes zstv

pedmtem sporu teoretik djin umn. Nelze totijednoznan ci, zda architektura

vznikla pouze elov spolu s prvnm obydlm. Prvotn stavby, kter jsou djinami

architektury mapovny, pedstavuj asto spe symboly. V jedn z nejstarch

psemnost, Eposu oGilgameovi, nabv v zvru krl Gilgamepesvden, e

jedin, m me lovk pekonat svj ivot, svoji konenou existenci, je stavba,

v tomto ppad stavba hradeb kolem msta Uruku. A mnoh starobyl megalitick

1Jak poznamenv ji Vitruvius, msk architekt a autor Deseti knih o architektue, 1. stol. p. n. l.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

7/55

2

stavby skuten stav lovka do zvltn perspektivy, vdom pesahu a pomjivosti

lidsk existence. Ohromuj nejen svmi rozmry, ale asto i technickou strukturou.

Sname se najt el tchto staveb, jeliko prv na nj se sousteuje souasn

stavitelstv. Je ale dobe mon, e jejich vpovdi dnes nejsme s to zcela porozumt,

jeliko nae zkuenost a situace ve svt je naprosto odlin.

Jak poznamen Eliade, budovn svatyn v archaickch dobch pedstavuje

budovn kosmickho asu pomoc opakovn Stvoen, kter je zprostedkovno

stavitelskmi rituly. Kad stavba pedstavuje absolutn potek, to znamen, e se

sna nastolit poten okamik, plnost ptomnosti, kter nenese dnou stopu djin.2

lovk ctil potebu opakovat ve svch stavbch mtus a tm se zrove stval

souasnkem mtickho okamiku potku svta a pocioval potebu vracet se ktomuto

okamiku, aby se regeneroval. Stavitel chrmu tedy nebudovali jen chrm, ale i svt

kosmick as.

Klov pro tuto chvli zstv, e o architektue lze hovoit od chvle, kdy se

stavitelstv zaalopedvat jako emeslovyadujc technick znalosti, od chvle, kdy

architekt zaal touitpo vpovdi prostednictvm stavby. Zkoumnm tchto vpovd

a studovnm technickch dovednost uitch ve stavb meme zskat cenn poznatky

o spolenosti, pro kterou byla dan stavba vytvoena. Vak i ve svm vvoji nabyla

hodnoty innho komunikanho prostedku. Stv se vpovd o situaci lovka ve

svt a o jeho vztahu k nmu. "Kad umleck technika m svj spoleensk kontext.

Jak se mn spolenost, mn se i techniky a spolu s nimi umleck prostedky

a zpsoby zaznamenvn zkuenosti. Tak se sloh stv ukazatelem ustrojen

souasnho vdom a pevaujcho postoje vi zkuenosti soudobho svta." 3

Obdobn, jako se lidsk spolenost vyvjela v kontextu sakrlnho a profnnho,

vznikaly postupn i stavby dvojho typu - na jedn stran ty, kter mly zejmna nst

vpov a petrvat a na druh stran ty, kter mly slouit praktickm okamitmpotebm. Obdobnou logikou tyto stavby nesou svou vpov, zatmco duchovn

stavby pibliuj idely a lze v nich pozorovat uritpojednn o postaven lovka ve

svt, jeho existenciln zkuenosti, naopak svtsk stavby vypovdaj vce

o spoleenskch pomrech a kadodennosti.Ve sv prci jsem se soustedilapedevm

naprask crkevn stavby, kter tvoily ideov ohniskaa pedstavovaly vrchol eskho

umleckho vvoje. V zvru jsem se pot vnovala lidov tvorb, kter ji svm

2ELIADE, Mircea. Mtus o vnm nvratu. Praha: Oikmen, 1994, str. 54.

3SYPHER, Wilie. Od renesance k baroku. Praha: Odeon, 1971, str. 17.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

8/55

3

oznaenm spluje poadavek na zachycen zkuenosti obyejnch lid zad nich

vrstev obyvatel. Tyto dva ply barokn tvorby mi poslouilyjako vpov o jejm vlivu

na esk prosted.

2

Baroko

2.1.1

Potky Baroka v renesanci

Barokn umn si samo o sob klade za cl nst vpov a je nositelem

specifickch idel. Zaalo vznikat koncem 16. stolet vItlii, kde navzalo na

renesann mylenky, akoli bv tak povaovno za odpov na humanistickou

tradici. Ta hlsala vru v lovka a zavrhovala crkevn dogmata. Tm cel humanistick

mylen pisplo k rozvoji italskch mst a obchodu, bylo iveno mnoha novmi

vdeckmi poznatky a v neposledn ad i zmoskmi plavbami. lovk byl v tomto

prosted nositelem sv vlastn hodnoty, individualitou zbavenou thy sv bezmocnosti.

Spolu s tm ale do jeho ivota vstupoval prvek volby a odpovdnosti. 15. stolet se neslo

ve znamen zkoumn, experimentovn a tedy i objevovn. Mtkem pro ve, vetn

staveb, se stal lovk a svtsk architektura zaujmala stejn postaven jako architektura

chrmov. Hodnota stavby netkvla pouze v jejm uren, ale sv msto si zskala i jej

estetick hodnota sama o sob. Jak dochzelo k rozvoji vdeckho zkoumn, architekti

tto doby byli asto i teoretiky, po kterch nezstaly jen postaven palce a kostely, ale

tak mnoho svazk knih. Hojn se studovala antick architektura a tak bv renesance

asto povaovna za nvrat k antick tradici. Vychzela ze zkuenosti, zpedstavy

opoznatelnosti svta a z n plynouc jistoty a byla pln harmonie podpoen pedevm

skutenost, e ve ve svt msv jasn umstn a vymezen, svj stupe dokonalosti.

2.1.2 Manrismus

Koncem 16. stolet zaala do lidsk situace pronikat zcela nov nejistotaa skepse podpoenrostoucmi reformanmi vlivy a spolu s tm rozpadem jednotnho

a absolutnho nboenskho svta, Tridentskm koncilem a ticetiletou vlkou.

Renesann optimismus byl vystdn obdobm neklidu, manrismem. Ten tvo

protiklad ke klidnmu, statickmu, rovnovnmu a jednotnmu renesannmu mylen

a pin temperament, hybnost, neobvykl perspektivy a hly pohledu. Dle

manrismus rozruuje renesann logiku a jednotn uzaven d, vytv napt,

dvojakosti a dvojsmysly, st sv vpovdi nechv skrytou. Zatmco renesance se

drazn obracela k symetrii a pesnm proporcm, manrismus usiloval o pesn opak,

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

9/55

4

touil rozbt statick renesann svt. Jako takov je tedy velmi rozmanit. Zan

vyjevovat rozpor mezi mysl a tlem podepen Descartovou filosofi, kter st v nov

vdom pesahu vemocnho nevypoitatelnho Boha. Setkvn protiklad zpsobuje

zcela novou dramatinost znzornnou napklad Shakespearovm Hamletem.4

V takovm prosted zasedal roku 1545 Tridentsk koncil, kter si kladl za cl zejmna

znovu upevnit kesanskou vru, odvrtit reforman hrozby a znovu sjednotit vc v

jistot a dogmatech, jejich dodrovn zaruuje lovku soulad a nalezen cesty k

Bohu. Pouh smyslov vnmn samo o sob ji v dualit manrismu nemohlo tvoit

zklad opravdovzbonosti, ta musela zashnout idui a mysl.

2.2Zmny vkatolick crkvi

Tridentsk koncil dal cel spolenosti nov mylenkov zklad, poskytnulzpsob, jak pekonat nejistotu a obavy ve svt zmtanm krizemi a vlkami. Byl

draznou odpovd na reforman snahy, kter zamtnul a vytvoil program na obnovu

kesansk vry, ktertvrd potlaoval jakkoli odchlense od jejch dogmat, o em

svd napklad uvalen klatby na anglickou krlovnu Albtu nebo uplen

Giordana Bruna coby kace. "K reformnm dekretm, je tam byly vypracovny, pat

napklad dekret o ct k obrazm. Proti zti, kterou nkte reformtoi chovali vi

obrazm, stavl dekret katolick chpn hodnoty umn a obsahoval pokyny ke"sprvn" tvorb obraz. Poadovalo se dstojn a opravdov umn osvobozen od

omyl. Idea obrazu mla bt jasn vyjden, vhodn a mla v sob mt pvab, jak

vyadovala dobov umleck teorie. Pod vlivem protireformace dolo i k zsadnm

zmnm obrazovch tmat, je maj za kol emocionln psobit na publikum a pimt

ho ke kajcnosti apokn. Na msto Matky bo s dttem nastupuj scny s muednky,

zzraky aextatickmi svatmi. Obraz se stle vce stv propagandistickm

prostedkem katolick crkve5

2.2.1 Nov idely

Barokn umn vzniklo z potebyvyjdit nov idely a rozptlit jakkoli minul

pochybnosti, sjednotit sloh v typologii a systematizaci, kterou manrismus postrdal.

V novm mylen zskala smyslovost sv msto jako prostednk due aintelektu, kdy

jedno neme bt bez druhho, m je tato pvodn dualita smena, tlo je naplnno

duchem a otevraj se brny novmu proitku tlesnosti. Baroko m za cl velkou

4SYPHER, Wilie. Od renesance k baroku. Praha: Odeon, 1971, str. 25.

5HOFFMAN, Thomas R. Umn baroka. Praha: Euromedia Group, 2006, str. 12.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

10/55

5

pesvdivost, kter dosahuje prv psobenm na smysly a emoce, a pomoc kter

me smle hlsat sv mylenky bez dalho prostoru pro pochybnosti. Vytv tak

protiklad lidskmu ivotu, jeliko proti jeho pomjivosti a nedokonalosti tu stoj

nadzemsk svt s pesahem dl, ideln a do nekonena.

Baroko tedy vzniklo, stejn jako renesance, v Itlii a navazovalo na hybnost

manrismu i mnoh renesann kompozin zkony. Sna se vak dvojak sly

manrismu spoutat, dtjim pevn d, kter poslze rozru. Pekypuje materily

i energi, pouv metafory a vytv jakousi iluzi nekonenho pesahu. Jako celek

psob barokn stavby rozhodn,pesvdiv apln.

2.3 Barokn architektura

Materil se nevytesval, ale modeloval, take barokn formy psobily tlesna kype. Stejn tak se zachzelo i s prostorem, byl modelovn, ohbn a tvoil

vznamn kompozin prvek, se kterm pracovali barokn architekti. Vznamnou

novinkou byla mylenka, e prostor neobklopuje architekturu, ale e architektura je

naopak utvoena prostorem.6

Baroko shlukuje materily do bohatch a bujnch forem, hromad sloupy

apilastry, zdvojuje kupoli, ms dy7, zakivuje linie, pro pdorysy se nejastji

pouv ovl a cel stavby tvo jednotu mezi dispozinm uspodnm a dalumleckou vzdobou, kter byla mnohdy soust samotn stavby. "Ze, stna, kterou

se kdysi gotika snaila popt, je nyn rehabilitovna v pln hmotnosti a jej tvarovn

a lenn pedstavuje dokonce zkladn zdobn prvek. Ve vrcholnm baroku je ovem

potlaena pravohlost, pravidelnost. Stavebn materil nabyl v rukou architekt

plastinosti; ze se prohbala, jako by byla uhntena z povoln masy. lovk se po

vstupu do kostela ocit ve svt mmen smysl, stny dvaj najednou tuit vulkanick

sly skryt pod povrchem hmoty a divk nepozn, na jak pdorysn koncepci byl

chrm zaloen. Teprve na pdorysnm nkresu zjistme, e se zde vzjemn prolnaj

rzn geometrick tvary, nejastji kruhy a ovly. Tak vznikaj konvexn a konkvn

plochy, jejich stdan vytv dojem neklidu a urit rozevltosti hmoty () Pokud jde

o klenby, opakuje baroko v podstat ddictv renesance, zvlt valenou klenbu, nkdy

dlenou psy. Krom toho vzniklo v 18. stolet svrzn zaklenut pomoc

tzv. eskplacky. Klenba s mkkm zakivenm se prostr nad prostorem libovolnho

6

NORBERG-SCHULZ, Christian. Baroque architecture. Miln: Electa, 1971, str. 14. 7Myleny dy klasick dov architektury.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

11/55

6

pdorysu anabz obrovskou plochu pro velkolep nstropn malby. Kolem stavby

zven i zevnit pak obhaj msy, kter opisuj pdorysnou kivku a zdrazuj tak

dojem zakivenho prostoru. Nezdka se vak i msa trh na jednotliv seky,

zakivuje se a st do volut. Tot meme pozorovat i na portlech - na pedsunutch

sloupech nachzme volutovit stoen seky ms."8

V baroknch prelch asto figuruj sochy a interiry jsou pln rozlinch

umleckch forem, kter vytvej dynamickou strukturu. Do vdeckho poznn

vstupuj nov poznatky o sle9, setrvanosti, pohybu a vze a cel toto poznn se

pen i do umleck tvorby. Barokn stavby tvo hmotu plnou energie, dky emu

stavby potom psob monumentlnm dojmem, jen lovka ohromuje a to tak na

jeho smysly. Barokojako nstrojk pesvdovn vyuvala v prvn ad crkev a vad

druhnastupujc absolutistit panovnci, kte s jeho pomoc upevovali svou moc.

2.3.1.1Urbanismus a krajina

Tyto jedinen projevy lze sledovat nap. na urbanistickm baroknm vvoji

v m a v Pai. m se plnil sakrlnmi stavbami, kter tvoily ohniska nov

vznikajcch urbanistickch struktur. Ji zdob mskho impria zde mly vznamn

postaven i svtsk stavby; baroko plnilo m novmi palci, sousomi a fontnami.

I v Paise objevuj takov ohniska pedstavujcsymboly sttn moci. Jak poukazujeNorberg-Schulz, vraznm prvkem baroknho urbanistickho rozvoje se stala nmst

s jezdeckou sochou panovnkaumstnou ve stedu tak, aby tvoila ohnisko vekerch

sil a pohyb, kter dotvela okoln struktura. To asto vedlo k poteb pizpsobovat

okoln prostor novm zkonm a uspodvat jej ve vztahu k ohnisku.

Baroko mlo tedy sml urbanistick plny a v mnoha zemch vedlo k rozshlm

pestavbm stvajcch mst a jejich rozvoji, takt vrazn promnilo rz krajiny.

Bhem obdob baroka vzniklo velk mnostv kapliek a poutnch mst.

2.3.2 Barokn vvoj

Jak ji bylo eeno, promnila se funkce zdi, kter v renesanci pedstavovala

pevn statick seven a jasn vymezen prostoru. V Baroku byla ze prohbna

a lenna, stala se hybnou masou a naopak ztratila svj separatistick charakter. Pomoc

tchto novch pojet byli barokn architekti schopni dosahovat pesvdiv iluze

8

RAVIK, Slavomr; STECKER, Martin. Praha, msto kostel. Praha: Academia, 1995, str. 15.9zkony definovan Isaacem Newtonem.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

12/55

7

nekonena. T dosahovali i z hlediska vky staveb, a jde o uvn bohat

vymalovanch kupol acelkov o umisovn tit vysoko nebo o vren rznch

struktur a kleneb nad sebe, dky emu stavby dosahovaly siln vertiklnosti. Bylo navc

douc, aby se barokn chrmy stavly na vyvench mstech, nap. naa kopcch, aby

dominovaly svmu okol a tvoily ohniska sil prochzejcch celou urbanistickou

strukturou. Baroko se postupn rozilo do cel Evropy a oproti obdob renesance

ztratili italt umlci svj prim, nestali se svrchovanmi nositeli tradice, protoe baroko

na mnoha mstech zdomcnlo avytvoilo sv specifick formy, vetn baroka eskho,

kterm se zabvm ne ve sv prci.

Spolu s tm, jak si architekti postupn osvojovali prci s objemem a obsahem

stavby a s modelovnm prostoru, vyvinulo se pozdn baroko do forem plnch energie ,

kterou umlci nkde omezovali a nkde zdrazovali v monumentlnch pohybech. Rz

baroknch budov je definovn vztahem vnitnho a vnjho, vztahem budovy k jejmu

okol a postaven v nm. Tato dynamika nen nezen, jak tomu bylo umanrismu,

barokn architekti vyuvalizkladnho principu, kdy prostor nejprve vymezili a poslze

ho zaaliporuovat a pekonvat. "Bez pedchozho vymezen prostoru nemohl barok

vytvoit svou osobitou iluzi dlek, uvolnn a vtznho pekonn hmoty."10

Barokn dynamiku dobe reprezentuje Svatopetersk katedrla v m, ped

kterou Gian Lorenzo Bernini vybudoval ohromnou kolondu a dvnmst -jedno vt

ovln, vjeho stedu stoj obelisk vyvaujc celou kompozici a za nm, ble ke

katedrle, men lichobnkov, jeho stny se rozevraj a do samotnho prel

monumentln katedrly. Tvar hlavnho nmst byl uren nkolika funknmi

poadavky, napklad plnou viditelnost prel baziliky sv. Petra a pohodlnm

pstupem k Vatiknskmu palci. Kolonda zde psob jako stna objmajc ce lou

scenrii, znzorujc rozpjat pae Matky crkve. Vytv tak energickou kompozici.

Na tuto organickou formu potom navazuje samotn katedrla, jej interir je eentakt velmi dynamicky, prostor je zde uzaven mohutnmi zdmi a klenbami, avak

postupn se nm otevr stle dal a dalprostor, jeho vnmn vede k pesn

urenmu dojmu neustle se rozpnajc prostorovosti a osvobozujc otevenosti.

Katedrla tak dotv ohnisko samotnho katolickho svta a sjednocuje sly celho

nboenskho svta. Cel m tak nabyl zcela novho vznamu,a coby ideov ohnisko

poslou ke zkoumn nejpvodnjch projev a zmr barokn architektury.

10SYPHER, Wilie. Od renesance k baroku. Praha: Odeon, 1971, str. 167.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

13/55

8

2.3.3 Dva proudy baroka

Barokn umn se rozvinulo do dvou hlavnch proud do baroka dynamickho

a do baroka klasicizujcho. Architekti dynamickho baroka byli mnohdy velmi dobe

technicky znal a pineli nov mylenky a inovace, se ktermi li asto a za hranice

monost prostoru, kter se v jejich podn u nejevil ani trochu pevn a staticky, ale

naopak jej spe naznaovali a nechali prostupovat dalmi formami. Vychzeli

z klasick dov architektury, ale dvali j zcela nov pojet a uvali d v rozporu

s renesannmi pravidly. Vytveli tak stavby s velmi draznm pohybem a dynamikou

a spolu s tm vytveli prostor pln mystinosti, hledali stle nov een a postupy

a asto se vkontextu sv doby stali vstednmi. Nejznmjmi mskmi architekty

dynamickho baroka jsou Francesco Borromini a Guarino Guarini. U kostel je asto

kombinovn podln pdorys s pdorysem centrlnm a sakrln prostor je asto

zakonen kupol. Klenby i stny jsou pokryty bohatm tukem a freskovou vzdobou,

asto se pouvaj voluty, interir je bohat vyplnn dalmi umleckmi dly, malbami,

sochami a malmiarchitektonickmi prvky.

Vedle toho se rozvjela klasick, mn radikln odno baroka, kter navazuje na

msk centrln stavby a je ve svm projevu mnohem umrnnj a vce civiln. Ta se

uchytila zejmna u francouzskho dvora a tento proud tak pozdji vedl krozvoji

rokoka a klasicismu. Nejznmjm pedstavitelem mskho klasicizujcho baroka je

Gian Lorenzo Bernini.

2.4Spoleensk idel

Baroko touilo po jednotnm totalitnm charakteru upevujcm svrchovan d,

v jeho struktue bude znateln hierarchie a vzjemn vztahy jednotlivch dominantnch

ohnisek k jejich okol. Klovm prvkem pro celkov inek se potom stv i podlen

se vech na tomto systmu. "Pesvdovn si klade za cl spoluast. Ve skutenosti

me bt barokn svt charakterizovn jako velk divadlo, kde je kadmu pidlena

konkrtn role. Takov spoluast vak pedpokld pedstavivost, dovednost, kter je

cviena prostednictvm umn. Proto mlo umn stedn vznam v dob Baroka. Jeho

obrazy byly pmjmi komunikanmi prostedky ne logick dokazovn a navc

pstupn nevzdlanm. Barokn umn se tedy zamuje na iv obrazy situac,

relnch a fantasknch, spe ne na "historii" a absolutn podobu. () Hlavnm clem

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

14/55

9

bylo podntit zpsob ivota v souladu se systmem."11

O baroku lze tedy ci, e sv poselstv pmo hls, a e umn je siln

orientovno na sdlovn situace spolenosti a na sdlovn autoritativnch prohlen,

m poskytuje barvit a ucelen obraz o postaven lovka v baroknm svt.

2.5Znik Baroka

Zatmco dynamick baroko vedli jeho hlavn pedstavitel stle vce do krajnost

a stle vce zdrazovali protiklady a protijdouc sly, pedstavitel klasicizujcho

baroka spli stle vce k rozpadu celistvosti baroknch struktur a k jejich lenn na

jednotliv formy. Barokn stavby tak obojm ztrcej svou organinost a stvaj se

tkopdnmi, m ztrcej mnoho ze svho silnho psoben a pesvdivosti. Rokoko

u poslze soustedilo svj zjem zejmna na hojn detaily a snailo se psobit naemoce mnohem jemnji, hravji a elegantnji. Rokokov stavby jsou jednoduch, lehk,

bez okzalosti nebo monumentality baroka. Filosofie a poznn se opt zanajobracet

k lovku, k jeho nitru a v tomto kontextu se dle rozvj cel racionalistick hnut,

s nmpichz do architektury klasicismus, a kter ji nehled cestu k mylen skrze

smysly. Barokn tlesnost tedy ztrc svou draznost a pozornost se opt obrac

k nemu ne zcela smysly poznatelnmu, k intelektu.

3 m

3.1 Rozvoj msta

Pape Sixtus V. bhem svho pontifiktu12 vrazn promnil m v ohnisko

celho baroknho svta, v hlavn msto katolick vry. Tato pestavba byla soust

rozshlejho programu, kterm chtl pape demonstrovat znovusjednocen crkve

a svou moc. Prostednkem pi pestavb mu byl architekt Domenico Fontana, kter

vytvoil souvislou mstskou strukturu. Jej zklad tvo s irokch ulic spojujc sedmmskch svatyn. V systmu jsou vytveny "uzly" pomoc obelisk a starobylch

sloup, ktermi byly oznaeny nkter ulice a nkter nmst a kter pipomnaly

minul triumfln vtzstv. Msto tak muselo eit svj problm se zsobovnm

vodou, Sixtus V. nechal vybudovat akvadukt a msto se zaalo plnit kanami. Nemn

dleit byla tak dostavba katedrly sv. Petra, k n dostal v roce 1605, tedy sto let po

zahjen pestavby, pokyn architekt Carlo Maderno.

11NORBERG-SCHULZ, Christian. Baroque architecture. Miln: Electa, 1971, str.10 (vlastn peklad).

12Ten vykonval vletech 15851590.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

15/55

10

Kapitolsk nmst sjezdeckou sochou Marca Aurelia uprosted

Za prototyp baroknho nmst novho typu bv povaovno nmst na

mskm kopci Kapitolu. Toto nmst navrhl Michelangelo, kter zde vytvoil

uzaven ovln podlahovprostor,jeho pravy pozdji provedl Giacomo della Porta,

kter celou vslednou kompozici zaloil na podln ose a spojil ji tak s mstem dole.

Dal dleit uzel tvo Piazza del Popolo, nmst, kter v mnohm napluje

barokn idel ohniska, v nm se sbhaj okoln sly. Piazza del Popolo navazuje na

vstupn brnu do Svatho msta a paprsit z nj vybhaj dleit ulice vetn t hlavn,

nesouc nzev Corso, kter

jej spojuje s Kapitolem.

Vstup na Corso je z obou

stran oznaen tm

identickmi kostely, kter

vytvoil Carlo Rainaldi.

Rozdl mezi kostely je v

jejich pdorysu, jeliko

rozmry obou stavebnch

ploch jsou jin. Jeden

z kostel je ovln

a Rainaldi jeho prmr

zatlail dozadu.

Piazza del Popolo, (Norberg-Schulze, 21, malba G. B. Piranesi)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

16/55

11

Sloupy tchto kostel jsou spojeny s prelmi dom za nimi, m pi pohledu

od mstsk brny vytvej dojem, e stoj v ele cel mstsk scenrie za sebou.

V 19. stolet bylo nmst opt pestavno a jeho barokn inek se tm oslabil. Dnes

nmst psob pli pehnan a nevyven, v dob baroknho ma vak

zdrazovalo koncentraci sil znzornnch zejmna trojic hlavnch ulic tvocch jaksi

trojzubec.

Jeden z kostel na Piazza del Popolo

3.1.1 Piazza Navona

Na nmst Piazza Navona narme na zcela odlinou situaci. Jeho tvar bylvymezen prostorem, kter zde zstal po stadionu csae Dometiana a ze kterho nechal

Sixtus V. udlat trit. Pape Innocent X. jej vak nechal pemnit v jedno

z nejpsobivjch mskch nmst.

Nmst Piazza Navona

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

17/55

12

Nmst je dlouh a pomrn zk, me tedy

psobit jako ir ulice. Zrove je jeho prostor

uzaven, emu pispv zejmna souvisl okoln

zstavba, kde maj budovy pomrn jednotn rz

apsob tak jako souvisl povrchy a dle tomu

pispv skutenost, e k nmst vedou zk

nepravideln uspodan ulice, kter svm prostorem

tuto uzavenost nenaruuj. Nmst vvod prel

kostela sv. Aneky. Ti fontny len prostor do ty

st na podln ose. V centru stoj obelisk

a Fontnaty ek, kterou vypracoval

Gian Lorenzo Bernini a kter se zde stv skutenm ohniskem a kter pedstavuje

touhu po splynut dvou protikladnch sil, prody a lidsk tvorby.13Cel nmstpotom

tvo jedinenou souhru hmoty a prostoru.Prostor se zd bt v neustl interakci se svou

hranic, kdyjedna budova pesahuje do druh.

3.1.2 Nmst a katedrla sv. Petra

Klovm nmstm msk barokn st se stv Svatopetersk nmst, kter

takt vybudoval Bernini. Nmst je sloeno ze dvou propojench prostor, jednoho

vtho ovlnho a druhho menho lichobnkovho, piem ob jsou ohraniena

obrovskou ovlnou kolondou, kterou korunuj sochy 140 svatch. Sted cel

kompozice tvo obelisk, po jeho stranch jsou symetricky umstn fontny.

13NORBERG-SCHULZ, Christian. Baroque architecture. Miln: Electa, 1971, str. 22.

Nkres katedrly sv. Petra, dvou nmsta kolondy (Stakov &kol., 144)

Detail Fontny ty ek

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

18/55

13

Lichobnkov nmst tvo pechod mezi vtm ovlnm nmstm a samotnm

prelm baziliky, do nho se jeho stny rozbhaj, a kter Madernovybudoval znan

pehnan dlouh a nzk, m sten snil inek obrovsk kupole. Berniniho een

kompozici vyvauje a ponkud naruuje pli mohutnou fasdu. Jak ji bylo eeno,

obrovsk kolonda obhajc ovln prostor tvo symbolick ruce Matky crkve, kter

do sv nrue pijm cel katolick svt.

Toto nmst spolu

s katedrlou pedstavuje

ohnisko katolickho svta,

obelisk pomh zavst

podlnou osu, kter vede

nmstm do katedrly

apomoc dalch dlch

zpracovn v jejm

interiru tvo pohyb, kter

kon a v samotn kupoli.

Historie budovn katedrlysv. Petraje velmi dlouh a spletit.14Na jej stavb

se podlel Michelangelo, kter vrazn zeslil zdi a dopracoval se a k tamburu. Kupoli

potom zhotovili jeho nsledovnci, Giacomodella Porta a Domenico Fontana. Stavbu na

pdorysu podlnho eckho ke ml dokonit Maderno, kter se snail doshnout

jednotnho rzu cel stavby a mimo jin zachoval Michelangelem vypracovan een

prel, jebylo, stejn jako kupole, plnovno pro centrln stavbu. Zvren een

ale dokonil a Bernini, kter sice navzal na Maderna, avak vrazn pispl

14Hrob sv. Petra byl vyhledvanm poutnm modlitebnm mstem za hradbami ma. Prvn bazilika byla

vystavna v letech 324-329, v 9. stolet ji vak postihnul por a obzvl interir musel bt cel

obnoven. Ve 13. stolet vtiskla svou podobu bazilice gotika.Po nvratu z Avignonu budovali papeov

kolem baziliky sv sdlo, protoe skvle zdrazovala starobylost crkve a vyzdvihovala lohu pape. Na

potku 16. stolet prola bazilika pozdn renesann a pot barokn pestavbou, kter trvala vce ne

stolet. Kostel ml mt pvodn pdorys eckho ke a dominantn kupoli. V dob, kdy v m zaal

vzkvtat manrismus, vedl stavbu Michelangelo, kter pln pepracoval a pokraoval ve stavb a k

tamburu kupole. Nadchzejc architekti vak asto Michelangelv pln nedodrovali. C. Maderno zmnil

pln na latinsk k, kter zrove vce vyhovoval novm liturgickm nrokm. Prothnutm stedn lodi

tak z sti skryl kupoli, za co bv asto kritizovn, stejn jako za obrovsk nevyven prel, z nj

vychzel Bernini, kter stavbu dokonil, pi zpracovn nmst s obrovskmi kolondami. Hlavn

architekti: Donato Bramante, Raffael Santi, Michelangelo, Giacomo della Porta, Domenico Fontana,Carlo Maderno, G. Lorenzo Bernini.

Kolonda na Svatopeterskm nmst

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

19/55

14

baroknmu rzu, kdy nad Petrovm hrobem nejprve navrhnul a poslze

vypracoval bronzov baldachn umstn uprosted chrmovho prostoru pod

kupol, dle vyzdobil interir, piem pouval nap. pozdji asto opakovan

stoen sloupy. Na bazilice sv. Petra je dobe vidt, e stavbanetvo organick

prvek sama o sob, nbr a v interakci se svm okolnm prostedm, tedy

pomoc Berniniho nmst, okolnho uspodn, prsvitn kolondy a irok

pstupov cest k Vatiknu. Vznam kad barokn budovy vyvstv v jejm

vztahu k jejmu okol a v jejch jedinench okolnostech.

Pohled na Svatopetersk nmst z kupole

Katedrla sv. Petra interira st baldachnu

Sloup v chrmu

sv. Petra (Stakov

&kol.,143)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

20/55

15

3.1.3 Kostel Il Ges

Za vznamn prototyp baroknch

kostel bv povaovn msk kostel

Il Ges, kter byl postaven

Giacomem Vignolou pro jezuity, a to

koncem 16. stolet. Hlavn dontor

z rodu Farnese prosadil, aby byla nad

kenm kostela vztyena kupole.

Interir byl bohat vyzdoben a hlavn

lo byla pokryta valenou klenbou. Po

Vignolov smrti dokonil prel jeho

k Giacomo della Porta. Totoprel

se stalo pedlohou pro cel barokn

svt. "V ppad kostela Il Ges bylo

na eln frontu katolickho kostela

peneseno prel mskho chrmu.

Pt pol stny vpzem a ti pole stny v pate tvo vdy jednotn celek a definuj

zkladn schma vstavby prel. Kad pole stny je rmovno dvojitmi pilastry

a sdruenmi sloupy, co prel dodv stabilitu a harmonii. Navc oba pry pilastr po

prav a lev stran pzem vyznauj polohu bonch kapl uvnit kostela. ku hlavn

lod sovho typu lze na prel vyst tak, e se od e pzem odete msto, kter

vypluj voluty vpate. Struktura prel a vnitn prostor tak tvo harmonicky sladnou

jednotu, jak doposud u sakrlnch staveb nikdy neexistovala, a nyn se stv hlavn

kolem baroknch architekt." 15

Fasda tak pedstavuje velkou brnu, kterje soust vnitnho prostoru. Vznik

tak nov typ kostela, kter tvo prostor umoujc zat pocit sounleitosti a jednoty

velkmu mnostvvcch s posvtnm prostorem. Umouje tneruen vhled na

hlavn olt, m velk poet kapl a stoj na pdorysu latinskho ke, kter dobe

vyhovuje novm liturgickm poadavkm. Zrove se v nm objevuje touha po

integraci vnitnho a vnjho, podlnch a centralizovanch schmat a po vzniku

vtho celku, v nmjsou jednotliv sti ve vzjemnm vztahu a interakci.

15HOFFMAN, Thomas R. Umn baroka. Praha: Euromedia Group, 2006, str. 16.

Kostel Il Ges- prel (Schulz, 13)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

21/55

16

3.2 Nov kostely

Tento nov typ kostela klade draz na pohyb do hloubky a na vertikln osu

kupole. Ob sloky jsou v ranch formch vzjemn uspodvny, ale nejsou sloueny

za elem vytvoen nov syntetick formy. Fasdy jsou vrn tradinmu

dvoupodlanmu schmatu, ale jednotliv sti ztrc svou nezvislost ve prospch

zdraznn centrln osy, zejmna vstupu. Z tchto dvod se stalo bn pibvn

plastinosti smrem ke stedu. Koncem 16. a potkem 17. stolet bylo vybudovno

znan mnostv mench centralizovanch konstrukc aobjevil se nov charakteristick

druh pdorysu: longitudinln ovl.

Ovl pedstavuje nejzetelnj syntzu longitudinality a centralizace a tud

uspokojuje zkladn zmry dan doby, praktick, stejn jako symbolick. Nen

nicmn pli vhodn pro velk budovy, a zrove i kvli technickmu problmu

s konstrukc kupole pes rozshl ovln prostor. Vsedmnctm stolet se tedy ovl

asto uval jako vchoz bod pro mnohem komplexnj organismus, povimnou si

toho meme zejmna vBorrominiho stavbch. Longitudinln ovl je jednou ze

zkladnch baroknch forem, vzhledem k jeho sjednocen pohybu a koncentrace,

linearity a radiace. Jeho ist, ale iracionln charakter byl vhodn pro slubu

vmluvnmu zmru msk crkve.

3.3 Francesco Borromini

V Borrominiho dlech se

setkvme se zcela novm pstupem

kproblematice architektonickho

prostoru. Do t doby byl prostor chpn

coby abstraktn vztah mezi plastickmi

prvky, kter byly skutenmipodstatnmi prvky architektonick

formy, akoli jejich umstn bylo ureno

smysluplnmi vzory rozloen prostoru.

Poteba nov expresivn intenzitybhem

etapy ranho baroka byla uspokojena

pedevm bohat instrumentac:

zdvojenm sloup, kombinac pilastru

a sloupu, vysokm dem, vraznmiKostel San Carlo alle Quatro Fontaneprel(Stakov&kol.,145)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

22/55

17

Kostel San Carlo alle Quatro Fontanezadn st

(Norberg-Schulze, 100)

a opakovanmi zlomy klad a ttu atd., ppadn pomoc expresivnch iluzivnch

dekorac. Borromini se s touto tradic rozlouil a nastolil prostor coby zkladn prvek

architektury. Borrominim vytvoen prostory jsou celistv anedliteln. Vemi

monmi prostedky se pot tento znak

pokou zdraznit, pedevm pomoc

souvislosti a nvaznosti ohraniujcch

ploch.

Se slavnm Borrominiho kostelem

San Carlo alle Quattro Fontane (1641) se

v m pln rozvj dynamick baroko

a se dle do Evropy. Tvo jej neustle

se opakujc prvky a een, m prostor

nabv komplexnosti a vytv jednotku,

kter neme bt lenna na jednotliv

sti. Zvlnn prel se opakuje ve zvlnn

kivce interiru, je prostor pouze

naznauje. Jednotliv formy zde splvaj a vzjemn se prostupuj, osm stran lucerny je

zde konkvn zahnuto, jako kdyby je vnj prostor tlail dovnit. Borromini tak

pedstavil zcela novou prci s prostorem a ve sv tvorb doshl zdatnosti ve vytven

dramatickch een, kter nabvala vraznho psychologickho vznamu. Nov

uchopil vznam zdi: uinil z n aktivn pole, msto stetu vnitnch a vnjch sil.

Klter San Carlo je ohranien souvislm systmem rytmicky umstnch

sloup. Uvnit nenajdeme rohy vpravm slova smyslu, namsto nich se setkme jen

s vypouklmi ohyby tam, kde by rohy mly bt. Jednoduchm eenm tak Borromini

vytvoil jednotn prostorov prvek. Vkltee najdeme dal zpracovn takovch

zmr, jako napklad star refekt, na nm vede konkvn zakiven msa pesnormln roh. Namsto pechod mezi dvma prvky umisuje cherubny sroztaenmi

kdly, motiv, kter uv ve svm dle keen dan situace asto. Norberg-Schulz

poukazuje, e vkostele jsou stle opakovna tato zkladn tmata, aby vytvela stle

bohat variace, ktermi chce Borromini udlit patinou psychologickou povahu kad

jednotliv sti.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

23/55

18

Prostor je zamlen

jako jednotka, kter me

bt lenn, ale nikoli

rozloen do nezvislch

prvk. Vchozm bodem

celku byl tradin

longitudinln ovl a schma

prothlho eckho ke.

Tyto prvky spolu spe

splvaj, ne e by byly

sdruen a ve vsledku tak

spolen vytvej dvouos

organismus. Ve obklopuje zvlnn rozhran uren rytmicky uspodanou

"kolondou", kter pokrauje kolem celho prostoru a neperuenm kladm. Sloupy

zde nesou prstenec, na kterm spov kupole. Pile na diagonlch jsoukonstruknho

charakteru a jejich sloupy maj odlin hlavice tvoen volutami. Vznik zde komplexn

prostor, kde se prvky prolnaj a zrove jsou odlieny svm vznamem, vnitn lenn

potom poskytuje jedinen prhledy, jak dokld Juan de S. Bonaventura, kter

popisuje, jak nvtvnci v kostele hled neustle vzhru i kolem sebe, protoe

uspodn je nut klouzat pohledem od jedn vci k druh, jeliko ve na sebe navazuje

a vede k nemu dalmu. 16

V roce 1642 Borromini zahjil

v m stavbu kostela San Ivo. Okolnosti

zde vyadovaly centralizovan een, avak

Borromini nebyl spokojen s dnm

z tradinch schmat, jakoje osmihelnknebo eck k. Msto toho vynalezl jeden

z nejoriginlnjch organism vcel

historii architektury. Pln San Ivo je

rozvjen kolem estihelnku a zobrazuje

stdn apsid a prohlubn svypouklmi

16NORBERG-SCHULZ, Christian. Baroque architecture. Electa, Miln, 1971, str. 97.

Kostel San Carlo alle Quatro Fontaneinterir(Norberg-Schulz, 104)

Kostel San Ivo - kupole (Norberg-Schulz, 118)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

24/55

19

prvky. Vsledn celistv rz je dle sjednocovn souvislm lennm zdi a kladm. est

roh estihelnku oznauj dvojit pilastry, zatmco apsidy a prohlubn je maj

jednoduch. A pes tyto rohy se vertikln zved ebrov, aby neslo prstenec lucerny,

zatmco ostatn ebrov jenom vytv obrovsk rmy kolem oken kupole. Tak se znovu

setkvme sprincipem odlien a slouen uvnit celku. Zkladn inovac v San Ivo je

mylenka dosahovn vertikln kontinuity zavedenm plnu, v nm prvky rostou bez

peruen a dokupole. Kupole tmtedy ztrc tradin povahu statickho uzaven. Zd

se spe jako by podstupovala nepetrit proces rozpnn a smrovn. Konkvn

strany lucerny k n tvo dal kontrast a vertikln promny pedstaven v kostele

San Carlo se staly soust souvisl formy. Exterir zde nabvcelkov

komplementarity k vnitnmu prostoru. Jist i toto dlo muselo inspirovat Borrominiho

souasnkyk tomu, aby jej povaovali za gotickho architekta. Obrovsk soustava pilastr je

spojena se st diagonln uspodanho klenebnho ebrov, kter vytv kompletn

gotick systm. Jde o pevn centralizovan organismus, ale tm, e je zaloen spe

na trojhelnku aestihelnku ne na tverci nebo kruhu, m vcemn dynamick

charakter, kter nikdy nenajdeme v tradin centralizovanch konstrukcch, kde jedna

strana odpovd protj.

3.3.1

Borrominiho vznamZ pohledu Norberga-Schulze nespov Borrominiho pispn ve vvoji novch

forem. Koncept fixnch model nemohl uspokojit barokn touhu po bezprostednos ti

a souinnosti vjednotlivch souvislostech, toti touhu po vytvoen rozenho,

ivoucho organismu. Vynalezl spe metodu zachzen sprostorem. Tmto zpsobem

byl schopn eit nejrznj zadn, vytvet budovy, kter jsou jedinen a veobecn

zrove.

V zsad je jeho metoda zaloena na principech kontinuity, nezvislosti

a variace. Jeho prostory proto maj rz dynamickho poleurenho interakc vnitnch

a vnjch sil a ze je kritickou znou, kde se tyto sly stetvaj. Je dleit zdrazni t,

e sly maj psychologick vznamy. Borrominiho promnliv vztahy vnitku a vnjku

ve skutenosti pedstavuj psychick procesy. Bernini toto poctil, kdy nazvaljeho dla

chimrickmi. Borromini tmtodledoshnulvytvoen novho nru. Jeho touha po

jednotnosti se netkala jen prostorovch, ale tak asovch rozmr. Pedevm pak

uinil prostor hmotnm ustanovujcm prvkem architektonickho nvrhu. Zatmco

Berniniho prostor je jevitm pro dramatick udlosti vyjden prostednictvm

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

25/55

20

vtvarnchprvk, Borromini vytv prostor, kter se sm stv ivouc udlost,

vyjadujc postaven lovka ve svt.17

3.4 Guarino Guarini

Na jeho prci s prostorem a dalm rozvjenm vzjemnho pronikn prostor

a forem navzal Guarini. V touze doshnout stle pokroilej integrace svou metodu

postupn vyvinul do uskupovn vzjemn nezvislch prvk. Dovedl tak vytvet

velmi psobiv een zaloen nap. na vytvoen "skeletu" pomoc sloitch ebrovch

st a kleneb, take cel stavba psob prsvitn. Na druhou stranu toto "rozkldn"

postupn vede k rozpadu jednoty ran baroknch forem.

Guarini hodn cestoval a jeho dla lze najt po cel Evrop. Vjeho kostele

Padri Somaschi v Messin (1660-62) se setkvme svznamnm aspektem jehoarchitektonick vynalzavosti: vertikln rozvinut centralizovan organismus.

estihelnkov pln je tvoen seskupovnm nezvislch bunk a vrazn skeletln

efekt sloup a oblouk sniuje ze na pouh obal oddlen od primrn struktury.

K horizontlnmu rozen prostoru tvo vrazn kontrast siln zvraznn vertikln

osa. Tu vytv pekrvn kupolovitch

konstrukc, zklad tvo systm provzanho

ebrov. To se zjevn vztahuje ke gotickarchitektue. Nov typ kupole se stv hlavnm

motivem v Guariniho architektue. Lze v n

najt zcela nov pojet, touhu nahradit starou

kupoli, symbol konen nebesk bn, kupol

jakoby prsvitnou, zobrazujc urit mystick

nznak nekonena. Guariniho kupole

nepedpokldaj plastickou souvislost

apospolitost, kterou nachzme u Borrominiho,

pedstavuj spe dal vvoj principu vertikln transformace. Po svm prvnm pokusu

v Lisabonu, kde jednotky utvejc hlavn apnou lo srstaj a vytvej souvisl

pohyb a je nemon ci, kde jedna jednotka kon a dal zan, Guarini nakonec

potlail plastickou spojitost, protoe jeho konstrukce se sp jev jako skeletln

aprsvitn.

17NORBERG-SCHULZ, Christian. Baroque architecture. Miln: Electa, 1971, str. 122.

Kostel Padri Somaschi (Norberg-Schulz, 129)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

26/55

21

3.5 Gian Lorenzo Bernini

Oproti tomu dal velmi vznamn msk architekt Bernini nepinesl vvoj

novch prvk, jak tomu bylo u Borrominiho a Guariniho, nbr vynalzal a rozvjel

stle nov prostorov een postaven na klasicistickm zpracovn. Vymezil jeden

dominantn znak a kolem nj rozvjel celou kompozici. Bylmistrem zdobnosti a jeho

interiry byly velmi plastick, pln soch a vtvarnch prvk. k se o nm, e je

tvrcem baroknho theatrum sacrum.18

Berniniho velk Fontna

ty ek (1648-51) na Piazza

Navona vypovd o jeho pojet

ohniska nmst. Obelisky

vyznauj svisl osy, kter

ohraniuj a centralizuj

horizontln pohyb v prostoru,

a alegorick obrazy souasn

pedstavuj nov rozmr obsahu,

symbolizujc moc crkve, kter se

do vech tyst svta, zde pedstavovanch ekami Dunaj, Ro de la Plata, Ganga

a Nil.19

Co se te duchovnch staveb, nejvznamnjm Berniniho kostelem je

San Andrea al Quirinale (1658-70). Jeho pln je velmi originln: pn ovl protnut

longitudinln osou vymezenou siln vyznaenm vchodem a presbytem. Namsto

vyuit dlouh osy ovlu kdosaen longitudinalityzavd takto Bernini vrazn napt

mezi hlavnmi smry, alespo zdnliv. Bli pohled na pln ukazuje, e prostorov

vznam pn osy byl neutralizovn tm, e nar do pevnch pilastr a ne do kapl.

Pohyb je tak uzaven amy vnmme nikoli rozpor ve smru, ale dv vyzaujchvzdy, kter doprovzej hlavn pohyb od vstupu kolti. Je zde zejm analogie ke

Svatopeterskmu nmst. Vznam hlavn osy je zdraznn sloupovou edikulou ped

oltnm vklenkem. Vztah mezi vnitnm a vnjm je een takt velmi originln

zpsobem. Ped kostelem je dvma kvadratickmi zdmi utvoeno mal nmst, kter

m stejn prmr jako kruhy urujc vnitn prostor. Tyto zdi jsou pipojeny ke kostelu

v mst, kde je pipojena velk ploch edikula fasdy. Edikula se tak jev jako brna

18Tzv. posvtn divadlo, kterho se lovk astn pi bohoslubch vkostele.

19NORBERG-SCHULZ, Christian. Baroque architecture. Miln: Electa, 1971, str. 122.

Fontna ty ek v noci

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

27/55

22

mezi dvma prostory,avak pedstavuje spe prostorov een, ne pspvek k rozvoji

nov typologie.

Berniniho kostely vypovdaj ojeho preferenci ist vyjdench zkladnch

forem a tvar jeho kostely jsou zaloeny na vech zkladnch pdorysech.

3.6 Promna ma

m se pod vlivem baroka zsadn promnil, byl zde vytvoen systm, jemu se

podizuje kad jednotliv budova. Vytv souvislou strukturu, ve kter je patrn touha

po systematizaci a jednot. Systm ohnisek je podpoen uspodnm a kou ulic

i okoln zstavbou. Ve je potpodzeno samotn kupoli baziliky sv. Petra, srdci

katolick crkve. m tak nabv jedinenho vznamu mezi vemi ostatnmi msty.

4 esk zem vdob BarokaBhem 16. stolet poctila Evropa adu snah o reformaci crkve a mnoh zem se

odklonily od poslunosti papei. Tridentsk koncil pedstavoval reakcikatolick crkve

na tyto snahy - dolo k obnov inkvizice, zaloen jezuitskho du mystikem

Igncemz Loyoly, u kzn se zaalo vce dbt na teatrlnost, kter mla vc hluboce

zashnout aposkytnout jim pocit jednoty a sounleitosti. Obrazy mly takt psobit

na smysly a umn se mlo stt stednm prostednkem en novch idel, nov

nadje aodhodln katolick crkve.

4.1.1 Bitva na Bl hoe

Ferdinand I.20 znan omezoval moc mst, lechty a tak nekatolky. Obnovil

prask arcibiskupstv a pozval do zem jezuity. V zemch Koruny esk pevldala

nekatolick nboenstv, avak spolen byla nejednotn a nedokzala tak obstojn elit

katolickmu vlivu, obzvl kdy ten ml i podporu monarchie. Csa Rudolf II. bhem

sv vldy21pesdlil do Prahy a esk zem tak zskaly vsadn postaven v monarchiia Praha se stala jejm kulturnm a spoleenskm centrem. Csa uvedl v platnost

Rudolfv Majestt22, kter povoloval svobodu vyznn. Pesto vak katolick lechta

nadle tvrd rekatolizovala sv panstv a po nstupu Rudolfovabratra Matye na esk

trn23jejich pozice posiluj. Spory mezi panovnkem a jeho pvrenci a protestantskou

20Vldl v letech 1527-64.

21Vldl vletech 1576-1611.

22Roku 1609.

23Roku 1611.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

28/55

23

opozic vyvrcholily vostr boj katolicismu a protestanstv, ktertak nabyl ipolitickho

charakteru a projevil se v rovin boje stav o moc smonarchi, kter by naopak rda

nastolila absolutismus. Konflikt postupn vedl a ke stavovskmu povstn a na

blohorsk bojit, kde byli roku 1620 protestanti poraeni, csa stvrdil svou nadvldu

a v zemi zaalaoteven rekatolizace.

4.1.2

Doba poblohorsk

Udlosti z Bl hory postupn st v ticetiletou vlku, kdy musej Habsburkov

nap Evropou stvrzovat sv pozice a katolick crkev vede boj s nekatolickmi

nboenstvmi. Rekatolizan vlna zashla nejprve obyejn lid. Nekatolci se nesmli

shromaovat, zakazovali se jim satky, pot byla pomoc csaskch patent

rekatolizovna i lechta. Zem byla postiena dsledky ticetilet vlky, na mnohamstech dochzelo k selskm povstnm, kter byla tvrd potlaovna, poet obyvatel

klesl zhruba o tetinu,mnoz nekatolci byli postien vyhotnm nebo konfiskacemi.

"Za ticetilet vlky, v dob neustlch vojenskch taen, bytku obyvatelstva, poklesu

hospodstv, astch epidemi, hladovch let a duchovnho tlaku se pro vtinu

obyvatel ztil tradin systm jistot. ivot se vc ne kdy ped tm zdl zviset na

nhod, na rozmaru osudu. Tento pocit vedl tehdejho lovka k hledn novch jistot

ve ve, v nboenstv, v Bohu. Tam nachzeli "hlubinu bezpenosti" jak katolci, takprotestant. Toto obdob je tedy i dobou zzrak, nadpirozench jev, vidn

aproroctv, nebo toto ve vyhovovalo mentalit lid v nejistch a rozbouench asech.

() Katolick crkev se ovem snaila vyut zven religiozity v rozjiten dob ve

svj prospch. Pevn systm hodnot a jistot svho nboenstv nabzela vcm spolu

spompou a teatrlnost katolickch obad a slavnost.Ty jim poskytovaly podvanou

i monost aktivn asti v nboenskm ivot a postupem doby se staly nezbytnou

soust katolick barokn zbonosti."24

4.1.3

Rekatolizace a nov umleck sloh

Po ticetilet vlce pechz pe o katolizaci pevn do rukou duchovenstva,

crkev m vychovat nov vc. Nadle se trestaly projevy nekatolick vry

a likvidovaly se protestantsk knihy. Situace samozejm nebyla vude stejn, vdy

zviselo na vrchnosti danho panstv. Crkev se pestvala soustedit pouze na pi

o vc, misie mly clen vyhledvat kace a konvertovat je k nov ve. st

24MIKULEC, Ji. Poblohorsk rekatolizace v eskch zemch. Praha: Sttn pedagogick nakladatelstv,

1992, str. 30.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

29/55

24

obyvatelstva formln pela na katolick vyznn a v druhpolovin 17. stolet se

situace uklidnila. Vedle toho vak slil feudalismus a absolutismus habsburskch zem,

kter pomalu sply k absolutismu, obyvatelstvo bylo zateno robotn povinnost.

Zpadn st habsbursk monarchie tvoila spolu s Itli hlavnkatolickou osu. Rozvoji

vzdlanosti mezi lidem hodn pispval jezuitsk d, kter celkov nabyl znanho

kulturnho a nboenskho vlivu.

Ji v dob pedblohorsk zan do eskch zem pronikat nov umleck sloh .

Baroko bv asto oznaovno za dobu protiklad. Proti jmavmu baroknmu umn

stoj spoleensk nepokoje a konflikty, crkev tak zskv nstroj, jak hromadn

oslovovat vc a sjednocovat je v novch spolench mylenkch. "Na rozdl od

reformovanch vyznn neponechval katolicismus jedinci tolik prostoru pro osobn

mravn odpovdnost a samostatnou morln volbu. Tm draznji vak vcm nutil sv

dogmatick pojet vry a snail se je pln ovldnout, oslnit ndherou obad a okzalost

chrmovch prostor." 25 Umn se v 17. stolet stalo klovm komunikanm

prostedkem a lovk tto doby se sna svou zbonost piblit Bohu, najt ve svt

jistotu a vru. Bhem ticetilet vlky byla na zem zem Koruny esk drancovna

mnoh msta a zpustoenymnohchrmy, roku 1689 Prahu zashl niiv por. Byly

tedy oteveny brny baroknmu urbanistickmu vlivu, kter, jak ukazuje ppad ma,

m znan ambice. Koncem 17. a potkem 18. stolet doshly zem Koruny esk

nejvtho rozkvtu barokn zbonosti a umleck tvorby, zrove se zakldaly prvn

manufaktury, a kter pispvalyk rozvoji mst. Crkev se snailaobracet ke sv slavn

minulosti a poukazovat na tradici. Z toho dvodu byla prosazena kanonizace

JanaNepomuckho26, crkev tak zskv muednka, jeho kult vyhovuje patriotismu

i potebm upevovn vyznn, zrove byla jeho smrt opedena zzraky, co

vyhovovalo duchovn poteb doby. Vrazn byl tak pklon k Pann Marii.27

Postupn se zaala vrazn prosazovat mylenka absolutistick monarchie.Rekatolizan vlivy pomalu slbly a do zem Koruny esk postupn zaalo pronikat

osvcenstvze zpadnch zem.

25RAVIK, Slavomr; STECKER, Martin. Praha, msto kostel. Praha: Academia, 1995, str. 13.

26Roku 1729.

27Tzv. marinsk kult.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

30/55

25

5 PrahaPotkem 17. stolet lze vprask architektue pozorovat manristick vlivy

a nkter pedbarokn architektonick detaily, napklad tty a portly. Tvorbu zde

charakterizuje ast pouvn cihel a malty. Obvykle je silnou vrstvou malty omtnomasivn zdivo z cihel nebo kamene i zdivo smen. Omtky jsou bohat zdoben

architektonickmi lnky, modelovny uvnit i vn stavby ze stejnho materilu.

Vznamnm prostorovm initelem se stv klenba, kter zskv nov pojeta zrove

se stv konstrukn sloitj.

5.1 Pchod baroka

Mezi prvn barokn stavby u ns pat napklad ovln Vlask kaple

v Klementinu, kter byla vybudovan v letech 1590 1600, a kter pat

k nejvznamnjm stavbm sv doby. ad se spe k rozvinutmu manrismu

apedstavuje revolun zvrat v podob rozvracen kruhu, pedstavujcho otsajc se

paradigma heliocentrismu.28 Je povaovna za jeden znejvraznjch otisk msk

architektury v Praze, akoli jej autorstv nen doloen.

Vrazn otisk msk stopy pedstavuje tak

pvodn luternsk kostel Nejsvtj Trojice na MalStran. Jako inspirace nvrhu uspodn prel

poskytla fasda mskho kostela Nejsvtj Trojice.

"Interir tohoto jednolod svklenkovmi kaplemi

mezi vtaenmi pili hlavn konstrukce m v Praze

zcela nebval rz. Zkladn rozmry lodi s

akcentovanou kou, tk, kompaktn valen klenba,

lenn jen zkmi zezy vse, to ve navazuje namsk konstrukn zvyklosti a m adu obdob v tamn

tvorb sklonku 16. stolet."29

Dal novtorsk pspvek pedstavuje Matyova brna Praskho hradu

datovan k roku 1614, kter je zrove prvn barokn svtskou stavbou u ns. V druh

polovin 17. stolet se msk vliv v Praze vytratil a jeho otisky lze zaznamenat a

28PREISS, Pavel.Italt umlci v Praze. Praha: Panorama, 1986, str. 90.

29HORYNA, Mojmr. msk vliv v prask sakrln architektue 17. stolet. Uspodali V. Herold, &

J. Pnek.Baroko v Itlii - baroko v echch(strnky 533-558). Praha: Filosofia, 2003, str. 536.

Vlask kaple

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

31/55

26

spchodem Jeana BaptistyMatheye, k jeho tvorb se dostanu pozdji.

Stedovk hradby se za ticetilet vlky neosvdily, proto nechal panovnk

vybudovat nov systm obrany. S vstavbou se zaalo roku 1654 a barokn hradby

obklopily msto jako jeden pevn celek. Vyehrad byl tmto baroknm zsahem vrazn

pemnn. Pi jeho pestavb byly zboeny starobyl hradbya Vyehradse promnil na

citadelu. Soust opevnn je Leopoldova brna od architekta Carla Luraga, kter

reprezentuje ran barokn klasicismus a je inspirovna prv Matyovou brnou.30

5.1.1

Jezuitsk koleje

Pojednala-li jsem o vlivu jezuit pi prosazovn katolickch idel a svtsk

moci, je dleit zmnit dal vznamnou praskou stavbu, kteroujezuitpispli

k nezamnitelnmu charakteru barokn Prahy, a to Klementinum.Tato budova je jednou

zprvnch jezuitskch kolej

na naem zem a zrove je

u ns nejvt jezuitskou

stavbou. Vznikla na mst

stedovkho kostela

sv. Klementa a prolozsadn barokn pestavbou,

bhem n zskalo svj

pevnostn charakter. Prostor

hlavn lodi pat k naim

nejcennjm baroknm

interirm. Cel komplex se

rozvj kolem pti ndvo

a jeho stavba zapoala roku 1653 pod vedenm architekta Carla Luraga a po prci

dalch architekt ji dokonil v letech 1711-1715 Frantiek MaxmilianKaka. Jeho

vznamnou soust je kostelNejsvtjho Salvtora, hlavn jezuitsk kostel. Soust

komplexubyly jak crkevn stavby, tak ale i stavby svtsk, napkladkola, knihovna,

hvzdrna atd. Toto sdlo vak brzy jezuitm nepostaovalo. Na Malostranskm nmst

tak vzniklo druh jezuitsk centrum, jemu dominuje chrm sv. Mikule. Jezuitsvou

30STAKOV Jaroslava; VODRA, Svatopluk. Praha gotick a barokn. Praha: Academia, 2001, str. 93.

Klementinum (Stakov, 98)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

32/55

27

stavbou vrazn promnili rz Mal Strany. Tet sdlo ml d na Dobytm trhu, dnes

Karlov nmst,pi chrmu sv. Ignce, jeho een bylo inspirovno mskm Il Ges.

Ve slubch praskch jezuit asto pracoval nap. Carlo Lurago, Francesco Caratti,

Frantiek Maxmilian Kaka nebo PavelBayer. A do svho zruen roku 1773tento d

vrazn pispval eskmu kulturnmu prosted a podlel se na vtin crkevn

vstavby tto doby.

5.1.2 Kovnick nmst

V nvaznosti na zmnn

msk nmst je v souvislosti

s Prahou teba zmnit

Kovnick nmst. Jedn seopomrn mal prostor, kter

byl baroknmi pravami

dotvoen. Vjedinenm souladu

zde kontrastuje baroko s gotikou

a cel seven komplex dle

kontrastuje s otevenm

vhledem na panorama Hradan.Nmst tvo prel

jezuitskho kostela Nejsvtjho

Salvtora, podln trojlodn stavby s polygonln kopul. Prel se vyjevuje klidnou a

vyrovnanou monumentalitou a je soust Klementina. Rozhodujc podl na utven

jeho podoby ml CarloLurago, ale ve stavb jsou zachovny i star renesann prvky

a v obvodovm zdivu chru i zbytky presbyte z pvodnho gotickho kostela. Prel

dotv tt nad terasou portiku, ktermu vvod sochy evangelist. Proti kostelu

Nejsvtjho Salvtora nmst vvod Staromstsk mosteck v. Dle kostel

sv. Frantika, kter byl postaven jako centrln stavba na pn ose podle plnu

Jeana Baptisty Matheye. Karlv most za Staromstskou mosteckou v tak proel

barokn pemnou a byl doplnn galeri typickch soch.

Kovnick nmst (Stakov, 106)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

33/55

28

Kostel sv. Frantika - kupole

Kostel sv. Frantika a kostel Nejsvtjho Salvtora na Kovnickm nmst

5.1.3

Kostel sv. Frantika

Vnitn prostor je zaloen na

dvouramennm eckm ki s eliptickm

stedem, nad kterm se na tamburu zdvih

ovln kupole slucernou, m Mathey

pedstavil nov konstrukn i prostorov

een, zejmna velkou kupoli. Vyzdobil ji

Vclav Vavinec Reiner, a to freskou

Poslednhosoudu. Na kostel navazuje

gotick kltern budova, kter byla v roce

1660 pestavna do ran barokn podoby

Carlem Luragou a v jejm podzem je

ukryt pvodn oblouk Juditina mostu, jeho

v pojal kltern blok. Mathey si tedy

tmto zpracovnm poradil s pomrn

stsnnm prostorem, kter mu byl pvodn

zstavbou vymezen.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

34/55

29

5.1.4 Prask Loreta

Dal vznamnou komplexn stavbou je nejznmj esk loreta, prask

Loreta, jej zklad tvo Svat che, stavba napodobujc domek, v nm ila

Panna Marie, kter se podle povsti zzran dostala do italskho msta Loreta. Svat

che se tak stala symbolem a vzorem hojn pouvanm po cel Evrop. Pi stavb

Lorety byla Che zbudovna jako prvn, a to Giovannim Orsim. Stny jsou pokryty

tukovmi relify s vjevy zivota Panny Marie i Jee Krista. Po stranch che stoj

dv kany se sousomi a za n je vstup do kostela Narozen Pn. Kolem Che

postupn rostl jednopatrov ambit skaplemi. Stedn kaple vchodnho kdla byla

nahrazena zmnnm kostelem Narozen Pn, obdlnkovm prostorems plkruhovm

titm, kter projektoval Kilin IgncDientzenhofer, kter navrhnul i hlavn prel

a dal patro ambita tak stavbu dokonil. Tento poutn komplex byl budovn po cel

jedno stolet a na jeho stavb se podlelo vt mnostv architekt, cose podepsalo na

jeho jedinenm charakteru.

Svat che (Stakov, 103)

Spolu s ernnskm palcem

a kapucnskm klterem se Loretnsk

nmst vyjevuje jako dramatick celek.

Architekti se museli vypodats problmem

spovajcm v tom, e prel Lorety stoj

v doln sti svaujcho se nmst a navc

proti obrovsk budovernnskho palce, kter stoj na prostoru vym ne zklady

Svatovtsk katedrly. Vraznprel rytmizuje ada vysokch polosloup a Loreta

psob monumentlnm dojmem.

Prask Loreta

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

35/55

30

5.1.5 Bevnovsk klter

Dalm vznamnm komplexem, kter proel zsadn barokn pravou, je

Bevnovsk klter, prvn musk klter u ns. Otec a syn, Krytof a Kilin Ignc

Dientzenhoferov, tu vybudovali jednu z nejzajmavjch staveb eskho baroka, kostel

sv. Markty, kter pedstavuje vvoj mskch iluzivnch zpracovn a bohat interir.

Bon prel zrove pedstavuje hlavn prel celho komplexu, a proto je

zpracovno mnohem nronjine prelhlavn. Cel tento komplex nabv vrazn

urbanistick hodnoty.

5.2 Palce

Na Starm mst tak vznikalo mnoho vznamnch palc, nkter okrajov

zmnm, protoe vznamn utvely rz celho panoramatu. Podrobn o nichpojednvaj Stakov a Vodra.31 K ran barokn palcov tvorb pat napklad

Valdtejnsk nebo Michnv palc. Ty byly zbudovny v dob ticetilet vlky, jet ne

hlavn slovo nad vstavbou zskalo duchovenstvo a svtsk stavby tak pedstavovaly

hlavn proud tvorby.

Valdtejnsk palc,

v nm lze najt pozstatky

pozdn renesann tvorby,vznikl na obrovsk zskan

parcele.32 Celek se rozvj

kolem pti dvor atvo jej

ibudova jzdrny, stje,

kasrny a zahrada proslul

tzv. zahradnm slem. Hlavn,

60 metr dlouh, prel tvo

celou jednu stranu pilehlho nmst a je rytmizovno monotnn adou oken ve tech

horizontlnch linkch.

Dal meznk ve vvoji palcov tvorby pedstavoval ji zmnn ernnsk

palc, o nm se soud, e jej v roce 1666 nartl sm Bernini. Charakteristick je pro nj

zejmna zahradn prel a dva zahradn sly. Palc byl nicmn na konci 19. stolet

31STAKOV Jaroslava; VODRA, Svatopluk. Praha gotick a barokn. Praha: Academia, 2001,

str. 131-158.32

Jak ji bylo eeno, v tto dob se Praha znan vylidnila.

Valdtejnsk palc

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

36/55

31

pestavn na vojensk kasrna a celkov rz stavby tm byl rozruen.

Vznamnm palcem byla prask Invalidovna, inspirovan Invalidovnou

paskou. Pobl Prahy ji vybudoval Kilin Ignc Dientzenhofer a stroh klasicistn

pravidelnost patrn ve fasdch napovd ast vdeskho architekta Josefa

E. Fischera. Cel komplex ml slouit tiscm invalid a jejich rodinm, ml tak

vytvet jaksi tbor, kter ml bt pstupn osmi branami. Nakonec byla vak

zbudovna jen devtina pvodnho plnu a v dnen podob tvo Invalidovnu tykdl

dvoupatrov budova. Pomoc mlkch rizalit zavrench tty s atikami dosahuje

vyvench proporc a rytmizace vnjch stn, zatmco stnyvnitn jsou rytmizovny

arkdami dvora.

V neposledn ad uvdm Clam-Gallasv palc, kter vybudoval potkem

18. stolet Jan B.Fischer a kter je vznamnou ukzkou vdeskho baroka. Tvo jej

nkolik kdel kolem dvou dom. Monumentln prel je lenno temi rizality

a zakonenoatikou, po stranch potna mohutnch portlech stoj dvojice obrovskch

soch. Interir je velmi bohat dekorovn a nachz se v nm architektonicky nron

een schodit sbohat vytukovanou schoditn halou. S tvorbou tohoto architekta

k nm pln pronik dynamick baroko.

5.2.1

Zmek v TrojiSoust baroknho urbanistickho rozvoje

byly i vznikajc letohrdky, mal

zmeky, kter vrazn promovaly

okoln krajinu. Jeden z nejznmjch je

ternbersk zmek v Troji navren

Jeanem Baptistou Matheyem. Ten na

budov zmku pedstavuje sv nov

pstupy zaloen na mskm

i francouzskm vlivu a jeho zpracovn se

odliuje od dosavadn blokov a kompaktn

zmeck architektury. Matheyv

architektonick postoj byl ovlivnn

mskm pklonem ke klasicismu, kter se

objevil jako reakce na tamn Borrominiho

dynamickou tvorbu. Zajmavm plastickm doplkem stavby se zde stalo vnj ovln

Zmek v Troji (Stakov, obr.5)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

37/55

32

schodit doplnn sochami vyjevujcmi vtzstv olympskch boh nad titny. Ve

stejnm rzu byla zbudovna i zahrada francouzskho typu, kter je geometricky

lenna tak, aby vytvela prhledy k optickm clm, mezi nimi hraje stedn roli

sm zmek. Mathey tak pedstavuje vzor pro stavbu trojkdlch zmeckch budov

spevenou stedn st, v n se nalz prostorn hlavn sl.33

5.2.2

Malostransk nmst

Malostransk nmst takt prolo barokn promnou. Prostor obklopujc

kostel sv. Mikule byl tvoen gotickmi i renesannmi stavbami. Uprosted nmst

byl Giovannim Orsim vybudovn mohutn blok jezuitsk koleje, kter nmst rozdlil

na dv sti. Vznikla zde nov radnice, Matyem Hummelemzde byl vystavn nov

Lichtentejnsk palc, kter je vraznou praskou klasicistn stavbou a mnohojednotlivch dom bylo barokn pebudovno. Lichtentejnovpostupn ovldli celou

zpadn stranu nmst a nechali ji jednotn pebudovat. Uprosted nmst byl vytyen

morov sloup Nejsvtj Trojice, kter se stal titm cel kompozice. Doln sti

nmst potposlouila kana. Vsledn koncept tak vytv spe urbanisticky celistv

komplex, ne by byl tvoen samostatnmi stavbami.

5.2.3

Kostel sv. Mikule

Kostel sv. Mikule vznikal tm

padest let u jezuitsk koleje na

mst pvodnho farnho kostela.

Jeho vstavba se dlouho nedaila,

kolej samotnou budoval a do sv

smrti Giovanni Orsi, postupn u n

vznikl farn kostel sv. Vclava,

preln stna a zpadn kdlo, kter

vybudoval Francesco Lurago.

Samotn chrm byl vybudovn a

Krytofem a Kilinem Igncem

Dientzenhoferovmi. Carlo Lurago

jet v druh polovin 18. stolet

33ODEHNALOV, Alena. Vybran kapitoly zdjin umn. Brno: CERM, 1997, str. 164.

Kostel sv. Mikule (Ravik, 86)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

38/55

33

postavil zvonici. Dlo se stalo pkladem rozvinutho dynamickho baroka. Prostor zde

utv dynamick konvexn a konkvn prohban prel, mohutn slov prostor

sbonmi kaplemi a sloit klenba rostouc

nad proniky t pdorysnch ovl.

Hlavnmu klenebnmu tvaru kostela

odpovdaj konkvn kivky bonch kapl

a mohutn, nakoso postaven pilastry. V

prostoru se ve vln a prohb. Stavbu potom

zavruje dvouplov kupole s lucernou,

korunujc prostor ve vce zhruba 80 metr,

spovajc na vysokm tamburu s osmi

velkmi okny, kter byla v praskm prosted

nm zcela novm a kter neodmysliteln

dotvoila zdej panorama.34 Vnitek velk

kupole vypluje psobiv freska

Frantika Xavera Palka Oslaven sv. Mikule

na ploe 75 metr tverench. Tato iluzivn

pojat malba jet umocuje vku cel kupole. Na n navazuje dal vnitn vzdoba,

kter vvod stropn fresky od Jana LukeKrackera.

Kostel sv. Mikule - kupole

34STAKOV Jaroslava; VODRA, Svatopluk. Praha gotick a barokn. Praha: Academia, 2001, str. 127.

Kostel sv. Mikule - interir

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

39/55

34

5.2.3.1Vznamkostela sv. Mikule

Cel stavba potom pedstavuje barokn dualismus, kdeklidn vnj fasda stoj

proti dynamickmu interiru. Jej proveden doplujecelek tvoen okolnmi budovami.

Vznik tak celistv urbanistick prvek zasahujc do uspodn celho msta. Takto lze

v kostele sv. Mikule nalzt splynut pstup pedstavench v m o stolet dve

architekty vhlasnch jmen, jako byli Bernini, Borromini i Guarini. Architektonick

vzdoba a jej pomoc vytven dynaminost (Bernini) a jedinen barokn pojet

prostoru jako formovateln hmoty (Borromini, Guarini) zde jako dva odlin pstupy

dosahuj splynut. Tm stolet po jejich smrti tak dochz ke konen syntze barokn

tvorby, vodnch zmn apstup, kter tito architekti zobrazovali ve svm dle v m

a na mnoha dalch mstech Evropy. Tmto ve stedn Evrop vrchol dynamick baroko

a Itlie ztrc svj prim v udvn vvoje slohu.

Kostel sv. Mikule

5.3

Vztah k minulosti

Baroko bylo typick svm vztahem k minulosti. Ve vech projevech tohoto

slohu se objevuje historismus, kterm v eskm prosted sv specifick zdroje, funkci

i vznam. "Po blohorsk krizi, kdy dolo k radiklnm zmnm ve vech oblastech

ivota, si urit st vldnouc politick a ideologick reprezentace uvdomila, e je

poteba zakotvit svj kurs tak historicky a hledat pro nj historick argumenty. ()

V roce 1625 podal arcibiskup kardinl Harrach papee Urbana VIII., aby et patroni

sv. Vclav a sv. Vojtch byli zaazeni do mskho kalende, aby se tak stali svtci

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

40/55

35

celho kesanskho svta. lo o dkaz, e katolictv v echch m star tradice a m

dostatek mu zaslouilch o crkev."35

5.3.1

Barokn gotika

Crkev ve svm pstupu szelana pozvolnou nensilnou katolizaci, kter mla

umonit, aby se nov vra stala naprostm zkladem ivota lid, aby jejich pestup nebyl

jen formln. Nov typ bohoslueb, kterch se astnilo velk mnostv lid, kladl nov

poadavky na stvajc kostely, mnoho jich bylo za vlky plenno a dochzelo proto

kjejich vznamn barokn pestavb, kosteln budovyzskvaly nov fasdy i interiry.

Tyto pestavby obvykle respektovaly historick formy, do nich se baroko vleovalo

a dolo tak k jedinenmu splynut mstn tradice s barokem,kter se obvykle nazv

barokn gotika. Jej rozvoj podpoila zejmna siln gotick tradice na naem zema zamen na modelaci klenby, rozvjen pedevm Guarinim, tedy zstupcem

dynamickho baroka, jeho projevy k nm pln pronikalyv tto posledn fzi vvoje

baroka praskho: v Praze jsme pi recepci mskch vliv na sklonku 17. a potku

18. stolet svdky zajmavho jevu jaksi vvojov inverze, nebo v mskm centru

chronologicky star vrstva borrominiovskho radikalismu je u ns akceptovnapozdji

ne Matheyem zprostedkovan vrstva akademick syntetizujc reakce. Na

Borrominiho podnty vPraze navazovala a tvorba prvn tvrtiny 18. stolet a hlavnexponentem tchto vliv byl Borrominiho nepochybn kongeniln nsledovnk

Giovanni Santini Aichel." 36

Tento umlec je nejznmjm pedstavitelem gotickho baroka; pochzel

z italsk rodiny zdomcnl v Praze. Vnoval se rekonstrukcm chrm, na jejich

klenbch rozvjel pekrsn ornamenty ze tukovch eber. Zejmna tyto dekorativn

formy na klenbch daly pznanou podobu esk barokn gotice. I pi projektovn

novch staveb spojoval gotizujc formy s principy dynamickho baroka.

Nejvznamnj takovou novostavbou je poutn kostel sv. Jana Nepomuckho na Zelen

Hoe ve ru nad Szavou. M velmi originln een, hvzdicov pdorys a hvzdy

jsou zde vlenn do vnitn vzdoby. Motiv pti hvzd je pznanou symbolikou

nlec osob sv. Jana Nepomuckho.

35HANZAL, Josef. Od baroka k romantismu. Praha: Academia, 1987, str. 60.

36HORYNA, Mojmr. msk vliv v prask sakrln architektue 17. stolet. Uspodali V. Herold, & J.

Pnek.Baroko v Itlii - baroko v echch(strnky 533-558). Praha: Filosofia, 2003, str. 556.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

41/55

36

5.3.2 Barokn pestavby

Vznamnou barokn pemnu gotickho kostela

pedstavuje kostel sv. Tome. Chrm je tsn vklnn do

okoln zstavby a pi pohledu zvenpozorovatele zaujme

zejmna vstupn prel, kter pat k nejpokrokovjm

projevm tvorby Kilina Ignce Dientzenhofera. Jeho

vysok stna je rozlenna masivnmi msami, sloupy

a pilastry, co vytv dramatick schma. Interir byl

pemnn hojnou vtvarnou vzdobou, kter vvod

nstropn freska, na n sv. Augustin rozprostr svj

pl ped nevcmi. Velkou vzvu pro Dientzenhofera

pedstavovala skutenost, e pvodn klenby hlavn lodi

byly ze statickch dvod streny. Kostel si udrel

gotick pdorys i po velmi zdlouhavch baroknch

pravch, kdy architekt promnil rz celho dla typicky

dynamickm zpsobem.Pesto doshl vrazn vyven

vertiklnosti, kterou umocuje vysok thl v.

Kostel sv. Tome

Kostel sv. Tome (Stakov, 146)

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

42/55

37

Terezinsk pestavba hradu (Stakov, 168)

Ojedinlou dispozici pedstavoval kostel zasvcen Karlu Velikmu, kter

pochzel z dob zaloen Novho Msta praskho a ml pipomnat Karlvosmibok

pohebn kostel v Cchch. Vznam tohoto kostela spov v jeho pdorysnm een,

kter bylo tehdy vjimen. Centrln lo je symetrick a tto symetrii se podizuje

i ambit kltera. Jednu z nejvznamnjch baroknch pemn pedstavuje nahrazen

vysok stanov stechy kupol. Uvnit najdeme typick velmi bohat vyzdoben

interir, kter ponkud naruuje stzlivost gotick stavby. Potkem 18. stolet se stal

dky sv dominantn poloze vyhledvanm poutnm mstem a byla vybudovna dal

pstavba, v n lze najt bohat iluzivn nstnn tuky.37

Jak ukazuje pklad chrmu Nanebevzet Panny Marie, kter je soust

premonstrtskho kltera na Strahov, dochzelo k barokn pestavb i starch

slohovch celk. Zde byla pvodn trojlodn romnsk bazilika, jej ve vvod

celmu komplexu, barokn pestavna Anselmem Luragem a vyzdobena pednmi

eskmi umlci. Bohat je zde freskov vzdoba barokn klenby, pokryt tukovmi

kartuemi.

5.4 Konec Baroka v Praze

Barokn vvoj v Praze

definitivn skonil spolus terezinskou pestavbou

Praskho hradu,kter zavrila

pemnu msta vnovm

celistvm slohu. Hrad byl

znan pokozen bhem vlek

o habsbursk ddictv a pi

pruskm oblhn. Pestavba

byla svena vdeskmu

dvornmu architektovi NiccoluPacassimu, kter dal hradanskmu panoramatu novou

klasicizujc kulisu, kter skryla tm vechny star objekty Hradu. Tm byl seten jeho

stedovk rz a podle jednotnho plnu bylo vybudovno novodob klasicistn

krlovsk sdlo. Starpkop oddlujc Hrad od Hradanbyl zasypn a bylo vytvoeno

vstupn ndvo, m dolo koptickmu spojenHradu s Hradany.

37STAKOV Jaroslava; VODRA, Svatopluk. Praha gotick a barokn. Praha: Academia, 2001, str. 147.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

43/55

38

5.4.1 Barokn promnaPrahy

Skonila tak dv stolet trvajc pemna stedovkho msta. Novm

kompozinm principem, kter barok od potku vnel do msta, bylo zvten

absolutnho mtka, piem vak ulin s zstala zachovna, i kdy byly provedeny

tak nkter zmny komunikac, jako je napkladprava hradn rampy, radninch i

zmeckch schod. Barokn pestavba spovala pedevm v drobnch zmnch pi

pravch stavebn ry, sluovn parcel i ruen domovnch loub a zvtenm mtka

nstavbou nebo slouenm objekt a jejich nslednou pestavbou.Zcela nov vytvoen

prostory byly v Praze, ipi znan stavebn aktivit v 17. a 18. stolet, vjimkou. Nov

monosti architektonick kompozice se otevely dotvoenm prostoru Kovnickho

nmst, kde se spojovaly tyivznamn dominanty.

K prel kostela

Nejsvtjho Salvtora byl

pipojen trojdln portikus

otevrajc se do nmst,

kter nesl balkon

sbalustrdou agaleri soch

svtc. Touto pravou dolo

ke znanmu zmohutnn

mtka, kplastickmu

dotvoen prostoru a tak k

podntu kvybudovn znm

sochask vzdoby gotickho

Karlova mostu, jeho v le naprotikostelu Nejsvtjho Salvtora.38

Vedle toho Jean Baptista Mathey pinesl svmzpracovnm kostela sv. Frantika

zcela jedinen een inspirovan Rainaldiho dvojaty39na nmst Piazza del Popolo.

"Kovnick kostel je skvlm architektonickm dlem v nkolika ohledech.

Z urbanistickho hlediska Mathey vynalzav pointoval bezprostedn situaci stavby.

Kostel se pvodn nachzel v severnm ele nevelkho plcku, lehce se zuujcho

smrem k jihu, kde stil do kolmo veden komunikace od Jezuitsk (dnes Karlovy)

ulice na Karlv most. Vchodn stranu tohoto plcku (kolmou k fasd kovnickho

kostela) tvo hlavn prel jezuitskho kostela sv. Salvtora. Toto prel vybaven

38STAKOV Jaroslava; VODRA, Svatopluk. Praha gotick a barokn. Praha: Academia, 2001, str. 163.

39Ji zmnn kostely na Piazza del Popolo vm.

Kostel Nejsvtjho Salvtora - prel

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

44/55

39

monumentln portikem, citujcm kompozin typ "triumflnho oblouku", bylo hlavn

dominantou prostranstv, komponovanou na prhledy od Karlova mostu. Matheyova

stavba tuto situaci zsadn zmnila, kdy vnesla do drobnho prostranstv nov, daleko

vt mtko, vraznou plasticitu modelace tla stavby a silnou vertikln tendenci jej

kompozice. Konkvn skrojen nro hlavn ete kovnickho kostela navodi lo

dojem jakhosi aktivnho, dynamickho vystupovn jejho objemu do prostoru jak vi

sousednmu kdlu generaltu, tak vi soutsce Kovnick uliky. () Iluzionismus

a strukturln dramatismu kompozice prel kovnickho kostela je perfektn

koncipovan a o to pozoruhodnj, e neuv bnch postup hlubok modelace

relifu prel, ale pracuje s daleko subtilnjmi prostedky. V dob kolem roku 1680 je

ve stedoevropskm prosted prv tato fasda velkolep novtorskm vkonem

zprostedkujcm ji vrcholn barokn pojet architektury, toti primrn celistv,

modelan uchopen tla stavby, kter je sekundrn artikulovno bohat odstupnnm

a gradovanm rastem lenn.40

Baroko promnilo architektonick rz nejen v tchto nejirch souvislostech, ale

i v nejmench architektonickch detailech. Jednm z takovch detail je typick portl,

kter se objevuje v ad svtskch staveb. Portly se stvaj i pedmtem jednotlivch

inovativnch tvrch pstup architekt, kteje upravuj a kombinuj jejich jednotliv

prvky podle sv vle. Lze v nich najt nov zesilujc podl figurln plastiky pod vlivem

vdesk architektury. A klasicizujc tradice pichzejc v 18. stolet vrtila tomuto

architektonickmu prvku jeho stzlivost.41

5.5Spoleensk situace veskch zemch v dob baroka

Nov sloh se v zemch Koruny esk zrodil v dob pln kriz a rozpor, kdy se

nrod ocitnul v tk situaci. Probhaly rozshl konfiskace a dochzelo k velkm

pevodm majetku, ke slovu se dostvala ciz lechta zbohatl ticetiletou vlkou.

Obnovenm zzenm zemskm byla upevnna habsbursk absolutistick moc. Ve vech

spoleenskch vrstvch dochzelo krznm formm pronsledovn katolk, kter

bylo v nkterch chvlch velmi drazn. Mon prv proto zde baroko doshlo tak

vrazn expresivnosti a pedstavovalo ir vtzstv smysl nad rozumem. Vytvelo

lidem sv doby toit v podob zakouen svta mimo ten bn, svta, kde je lovk

40HORYNA, Mojmr. msk vliv v prask sakrln architektue 17. stolet. Uspodali V. Herold, & J.

Pnek. Baroko v Itlii - baroko v echch(strnky 533-558). Praha: Filosofia, 2003, str. 546.41

STAKOV, Jaroslava; VODRA, Svatopluk. Praha gotick a barokn. Praha: Academia, 2001, str. 183.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

45/55

40

bl k Bohu a kde jsou si vichni rovni.

Obdob baroka bylo pro nrod dlouhou dobu nahleno velmi negativn, stejn

jako s nm spojen psoben crkve a d, zejmna jezuit. Snad kadmu je znm

osoba ptera Konie, kter plil protestantsk knihy. Vedle toho ale jezuit eskou

kulturu a vzdlanostnesmrn obohatili- pijali Komenskho pedagogick a didaktick

metody, vnovali se charitativn prci a misijn innosti. Po pekonn ekonomick

krize, kter nsledovala po ticetilet vlce, dolo koncem 17. stolet k ekonomickmu

rstu, kter byl doprovzen i rstem demografickm. Finann zdroje zskan

z ekonomickho rozmachu mimo jin umonily barokn pestavbu zem.

5.5.1 Vznam umn

Vzdor tomu, e obdobbarokabv povaovno za "temnou" st naich djin,umn se tehdy hojn rozvjelo. lovk se v tto neklidn dob mnohem nalhavji

obracel k Bohu, proto je pro tuto epochu tak charakteristick mysticismus, ke ktermu

nabdali i nkte protestantt pedstavitel. Obrcenm se do svho nitra, k Bohu, me

lovk nabt jistotu, kterou v bnm ivot tolik postrd. Proto architekti dbali na co

nejvt pesvdivost svch dl, na pesvdivost, kter dosahovali vytvenm

komplexnch celk, je vtahovaly do jinho svta. Proto vnovali tolik pozornosti

lenn a vzdob interiru, kde ve muselo vytvet pesvdivou souhru. Pro baroko jepznan, e se nesna lovka pesvdit o it v dobrm svt - naopak kontrast mezi

boskm iluzivnm svtem a bnm, nespravedlivm a krutm, svtem zesiluje astav

tak tyto dv roviny do protikladu.

6 Selsk barokoZmnila jsem, e baroko esk zem definitivn opustilo s terezinskou

pestavbou Praskho hradu42a e jej nahradil klasicismus ve slubch nadchzejcho

osvcenstv. Uvadajc baroko vak dlo vzniknout zcela novmu slohu, kter na jeho

tradici navzal a podreljej tak na naem zem a do konce 19. stolet. Ten bv

oznaovn jako selsk baroko a pedstavuje jedinen splynut baroka smstn tradic

a uniktn novou formu.

6.1 Lidov tvorba

Vvoj lidov architektury byl ponkud odlin od hlavnch kulturnch proud

42STAKOV, Jaroslava; VODRA, Svatopluk. Praha gotick a barokn. Praha: Academia, 2001, str. 168.

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

46/55

41

sv doby. Do lidov tradice pronikaly zmny a nov principy mnohem zdlouhavji

a obtnji ne do velkch mst, kde byla vstavba obvykle v rukch reprezentace

hlavnch programovch idej doby. Lidov tvorba se projevujea jako reakce na mstn

crkevna panskou architekturu. Lidov kultura se projevovala vraznou nemnnost a

tradinost, kter pomhala lidu pekonat tk krize. Tradice byla upevovna

pedevm pomoc vznamnch obad a slavnost, kter byly vrukou crkve a vrazn

utvely ivot venkovskho lovka. Baroko pisplo kvelmi hojnmu rozvoji kultury

v eskch zemch na vech rovnch, vetn t lidov. Vedle toho, e se stle vce

rozvjela emesla, dochzelo i k vraznmu oiven lidov slovesnosti a psn,

podpoen vlasteneckmi vlivy osvcenstv a snm spojench obrozeneckch snah.

Bhem vldy Josefa II. dolo kpijet reforem, kter se vrazn dotkaly i venkovskho

lidu, dolo kvydn patentu o zruen nevolnictv, stejn jako tolerannho patentu

pipoutjcho nekatolick nboenstv a zrove ke zruen jezuitskho du. esk

romantismus poslze rozvjelprv lidovou sloku kultury, vysok hodnocen lidu,

jeho duchovn podstaty a tvorby blzk nrodnmu charakteru a historickm potebm

nroda to jsou zkladn pile tohoto programu.43Lidov kultura je tak oceovna a

vzkvt.

6.1.1

Baroko na venkovOznaen selsk baroko shrnuje soubor

stavitelskch pstup orientovan

vrazovmi formami baroka, zejmna

ozdobnmi prvky. emesln nron

barokn umn je zde napodobovno

a zjednoduovno a vznik tak zcela

jedinen a zrove typick projev eskho

venkova, obzvl pak vjihoeskchvesnicch, kde nachzme prel velkch statk,

jejich sted vytv brna vjezdu do dvora se ttem a dvma bonmi brankami.44

Typick je konturovn ttu, zhotovovn tukov vyzdobench prel, stavby jsou

asto dle vtvarn dekorovny, jsou barevn a uplatuje se zde barokn formln

symetrie.

K selskmu baroku lze nicmn piadit i barokn promovn cel krajiny,

43HANZAL, Josef. Od baroka k romantismu. Praha: Academia, 1987, str. 197.

44ODEHNALOV, Alena. Vybran kapitoly zdjin umn.Brno: CERM, 1997, str. 165.

Barokn tty - Holaovice (Stakov, 248

7/26/2019 BPTX_2009_2__0_248786_0_71339

47/55

42

kter se vtto dob zaplovala kaplikami, sochami, ki a bomi muky. Vraznm

prvkem venkovskho ivota byly poutia ve, co snimi souviselo, lid se na n cel rok

til. Jejich vnjm projevem jsou poutn kostely, kaple, kov cesty, skupiny plastik

a posvtn obrazy. Citov a duevn ivot venkovskho lovka byl vyplnn pevn

psobenm crkve a ta poskytovala vcm prostor mimo bn svt, slavnostn

a krsn, teatrln a barevn. esk krajina je tak poseta poutnmi msty. Pouti mly

samozejm vznam nejen nboensk, ale isociln, hospodsk a kulturn. Provzely

je velk jarmarky a etn lidov vesel.

asto je oceovna umleck rove a krsa eskho baroka. Tou ns vznikalo

v dob hlubok krize, pln rozporu, kdy byl lovk vystaven silnmu tlaku ve sfe

sociln, nboensk i ekonomick. Sloit duchovn svt 17. stolet, kdy se mnily

nzory a pedstavy o kosmu a tak se otevral zempisn obzor, toil na mylen

tehdejho lovka. Veskch zemch konila doba nboensk tolerance a barokn

ideologie tak pichzela do mst, kde nachzela vechna tato specifika, na n