Britsk poln opevnn dle enijn pruky z roku 1944

Pi tvorb tto prce bylo erpno z britsk pruky Field service pocket book, Pamphlet No. 7, Field Engineering vydan roku 1944.

Priority pi budovn polnch opevnn

Pi obsazen obrann pozice je teba splnit nsledujc podmnky: a) Maskovn ped pozemnm pozorovnm. Zrove vak mus bt mono bez omezen

pouvat zbran. b) Maskovn ped leteckm przkumem. c) Ochrana ped inky neptelskch zbran.

Poad priorit je zvisl na: a) Taktick situaci. b) Na dob, po kterou m bt obrann postaven obsazeno. c) Dostupnosti stavebnho materilu a potu pracovnch sil.

Postup pi zdokonalovn spn zaujatho obrannho postaven je obvykle nsledujc: a) Budovn minovch pol. b) Steleck okopy, okopy pro stedn a lehk kulomety, palebn postaven protitankovch

kann. c) Pekky. d) Zlepen podmnek pro pozorovn a stelbu. e) Palebn postaven pro poln a stedn dla. Pozorovatelny. f) Okopy pro dal doprovodn zbran pchoty. g) Okopy pro lehk protiletadlov dla. h) Velitelsk stanovit. i) Stanovit prvn pomoci a pedsunut obvazit.

Pokud m bt pozice obsazena dlouhodob, je teba postupn provst nsledujc: a) Obkldn stn steleckch okop. b) Spojen steleckch okop a stanovi velitel prleznmi zkopy. c) Zlon palebn postaven. d) Klamn okopy, prlezn zkopy a stopy vozidel. e) kryty.

Nejdleitj je, aby bylo obrann postaven dokonale zamaskovno. Hlouben zkop by mlo bt omezeno na minimum. Tam, kde nen mono obrann postaven dostaten zamaskovat, se buduj klamn a zlon postaven.

Obr. 1: Grafick znzornn jednotlivch fz vstavby steleckho okopu (shora: pro stelbu vsed, klee, vestoje)

asov nronost pi budovn steleckho okopu je nsledujc:

Fze 1: 1 mu vyhloub 6 stop a 6 palc dlky okopu za 0,5 1 hodinu. To plat v ppad, e m k dispozici krump a lopatu. Pi pouit poln lopatky as naroste na 2 3 hodiny Fze 1 a 2: 1,5 4 hodiny pi pouit krumpe a lopaty Fze 1, 2 a 3: 3 8 hodin pi pouit krumpe a lopaty

U spn budovanch steleckch okop vtinou nen dost asu na zadrnovn nebo odklizen vykopan zeminy. Dostaten maskovn je tedy teba zajistit vhodnm umstnm okopu v ternu. Pi dostatku asu se vykopan zemina maskuje drny, nebo se odklid. Zemina se odn na skryt msta. Okop by neml mt pedprse. Vybudovna by vak mla berma, kter slou k open lokte pi stelb. as potebn k vybudovn okopu zvis na vlastnostech podlo:

Fze 1: Vykopn okopu do hloubky 4 stopy a 6 palc. Odklizen nebo zamaskovn vykopan zeminy. Fze 2: Vybudovn drenn jmky a obkldn stn.

V zvislosti na ternnch podmnkch je jeden mu schopem okop vyhloubit za 8 16 hodin V ase nen zapotno vyhlouben jmky a obloen stn. Je zapotno tak odnesen vykopan zeminy na vzdlenost 50 yard.

Vykopanou zeminu lze pout k navren 6 palc vysok a 5 stop irok pedprsn. Ve vytyenm prostoru se odstran drny, ktermi se hotov pedprse pozdji zamaskuje. Okop se v tomto ppad buduje do hloubky 4 stopy.

Obr. 2: Steleck okop pro dva mue

Obr. 3: Steleck okop pro ti mue

Vybudovn okopu pro 3 mue s pdorysem pipomnajcm psmeno V zabere dvma mum 6 12 hodin. V ase nen zapotno vyhlouben jmky a obloen stn. Je zapotno tak odnesen vykopan zeminy na vzdlenost 50 yard. Na obr. 3 svraj ramena okopu hel 45. V praxi se vak hel vol dle konfigurace ternu.

Okop ve tvaru ke, pro 3 stelce je vyobrazen na obr. 4. Z okopu lze vst palbu ze vech typ zbran p ety.

Pedprsn

Steleck okopy mohou a nemus mt vybudovanou pedprse. Pdorysy okop bez pedprsn jsou uvedeny na obr. 2, 3 a 4. Pedprsn maj vku 6 palc. Okopy se tedy buduj o 6 palc ml.

Obr. 4: Steleck okop pro ti mue

Prlezn zkopy

Slou ke spojen steleckch stanovi a jinch st obrannho postaven. Je teba je dkladn zamaskovat. Jejich dlka mus bt co mon nejmen.

Za 4 hodiny je jeden mu schopen:

S pouitm poln lopatky vykopat 3 yardy zkopu (nen zapotno drnovn) S pouitm krumpe a lopaty vykopat 12 yard zkopu (nen zapotno drnovn) S pouitm krumpe a lopaty vykopat 5 yard zkopu (vetn drnovn)

Aby byl pohyb v zkopu skryt ped neptelskm pozorovnm, je teba vybudovat nsyp na obou jeho stranch. Nspy se ovem tak, z dvodu lepho maskovn, nebuduj. V takovm ppad je teba zkop vybudovat hlub. Pozn.: Na obr. 5 je nsyp pouze z jedn strany.

Obr. 5: Prlezn zkop

Okop pro minomet re 3 palce

Ostr obrysy okopu mus bt opticky rozbity zamaskovnm vegetac nebo jinm vhodnm materilem. Psmeny A a B jsou oznaeny kly, kter slou k podepen maskovac st. V ppad poteby mohou bt nahoe spojeny bevnem. Pi stelb se maskovac s, v potebnm rozsahu, slo. Zadn st okopu je tedy i pi stelb maskovna.

Obr. 6: Okop pro minomet re 3 palce

Okop pro minomet re 4,2 palce

Rozmry okopu jsou uvedeny na obr. 7. Dky tomu je zajitno, e mina pi vech monch elevacch zbran bez problmu opust hlave a nenaraz do sti okopu. V okopu je t vyhrazeno msto pro obsluhu a pohotovostn dvku munice.

Okop pro 6-libern protitankov kann

Popis a schma budou doplnny pozdji (myleno v dalch vydnch manulu).

Obr. 7: Okop pro minomet re 4,2 palce

Obkldn stn

Stny okop se obkldaj nsledujccmi zpsoby:

1) Vlnitm plechem, tahokovem, proutm nebo tyovinou. Materil je ke stn pitlaovn kly nebo rmy.

2) Pytli s pskem, drny, gabiony. Tyto materily jsou ke stn pitlaovny svou vlastn vahou.

Obr. 8: Obkldn vlnitm plechem, tahokovem, proutm nebo tyovinou

Obr. 9: Pitlaen obkldacho materilu pomoc devnho rmu

Obr. 10: Obkldn stn pytli s pskem

Materil Typ okopu

Pro 2 mue Pro 3 mue V Pro 3 mue - k Kly, dlka 6 stop, prmr 3 4 (ks) 4 10 18 Kly, dlka 8 stop, prmr 4 4,5 (ks) 2 2 2 Kly, dlka 3 stopy, prmr 2 3 (ks) 4 8 14 Kly, dlka 3 stopy, prmr 2 3(ks) pro jmku 4 4 4 Trmy, dlka 2 stopy (ks) 1 1 1 Drt, 14 SWG (yardy) 100 200 350 Prout atd. (pro obloen stn)

Tab. 1: Druh a mnostv materilu pouvanho k obkldn steleckch okop Pozn.: 14 SWG = Standard wire gauge (hladk drt o prmru 2,032 mm)

Poznmky k obkldn:

1) Kly mus bt dostaten ukotveny. Je teba je zatlouct u paty stny okopu. Nahoe jsou kly pitaeny ke stn drtem (obr. 8) nebo rozepeny trmem (obr. 9).

2) Pokud se kly kotv drtem, je teba zatlouct kotevn kolky do vzdlenosti odpovdajc zhruba dvojnsobku hloubky okopu. Kotevn kolky by mly bt minimln 2 stopy a 6 palc dlouh.

3) Kotevn drt je tvoen svazkem osmi drt 14 SWG. Drty jsou smotny pomoc vrtku. 4) Kotevn drt mus bt ke kotevnm kolkm pipevnn v rovni ternu a nataen k hornm

koncm kl. Drt mus bt po cel dlce napnut rovn. 5) Kly pidrujc obloen jsou od sebe vzdleny 2 3 stopy. Vzdlenost zvis na materilu

pouitm pro obkldn. 6) Nejlpe dostupnm materilem pro obkldn stn je vtinou prout nebo vtve. List a

drobn vtviky mus bt ped pouitm odstranny. Vlnit plech by se neml pouvat k obloen horn sti zkopu. Po zsahu projektilem se toti zkrout a je tk jej vymnit. Tahokov se pouv ve form roho. Je pipevnn k obdlnkovm devnm rmm o dlce 6 stop. Stranou, na kter je pichycen tahokov, se rmy umsuj ke stn okopu. Rmy jsou pipevnny pomoc kl.

7) Pytle s pskem se pln maximln do t tvrtin. 8) Rozmry naplnnch a uloench pytl jsou 20 x 10 x 5 palc. 9) Sklon stny je maximln 4/1. 10) Spoje mezi pytli mus bt kolm k obkldan stn. 11) Pytle se kladou jako cihly (obr. 10). 12) Pracnost: Pytle pln 3 mui. 2 mui pytel dr a svazuj, 1 jej pomoc lopaty pln. Za 1

hodinu lze naplnit 60 pytl. Pi stavb obloen je za 1 hodinu mono uloit 90 pytl (2 mui).

kryty chrnc ped vlivy povtrnosti

Na obr. 11 je schma krytu budovanho na konci steleckho okopu. Postup prac pi budovn krytu je nsledujc:

1) Odstrann drn 2) Vkopov prce a zamaskovn erstv zeminy 3) Obloen stn pomoc kl a prout 4) Seznut hornch konc sloupk do jedn vkov rovn a poloen nosnk. Konce

nosnk a sloupk se uprav tak, jak je uvedeno na obr. 11 (vpravo dole). Kly se s nosnky spoj pomoc drt (hebky mohou devo roztpnout)

5) Vybudovn stropu (przdn pytle poloen na prout, vlnit plech). Ve se pokryje dvma vrstvami drn.

6) Potebn materil a jeho mnostv jsou uvedeny v tabulce . 2

Kly o prmru 3 4 palce a dlce 6 stop 9 ks Kly o prmru 4 4,5 palce a dlce 8 stop 2 ks Kly o prmru 2 3 palce a dlce 3 stopy 10 ks Kly o prmru 2 3 palce a dlce 3 stopy 4 ks (pro jmku) Kly o prmru 4 6 palc a dlce 10 stop 3 ks Drt SWG 14 300 yard Prout Vlnit plech, pytle atd.

Tab. 2: Strun rozpis materilu pro vybudovn krytu a obloen steleckho okopu

Obr. 11: kryt proti povtrnostnm vlivm

Pprava budov k obran

1) Ppravy zahrnuj - Budovn steleckch postaven a itn palebnch sektor - Podepen strop a vybudovn barikd pro zven ochrany obrnc - Budovn pekek a nstrah - Opaten pro usnadnn pohybu uvnit budovy a mezi jednotlivmi mstnostmi

2) Steleck postaven - Je nutno zvit, zda budou steleck postaven budovna i v patrech. Pokud ano, je nezbytn nutn podept stropy ve spodnch podlach. - Zbran se umsuj uvnit mstnosti, aby nebyly pi pohledu zven zeteln - Je vhodn otlouct omtku ze strop a stn. Obrnci pak nebudou zasypvn prachem pi neptelsk palb. - Okenn tabulky je teba vytlouct. - Okraje okennch otvor je teba udrovat vlhk, aby uvolnn prach neodhalil steleck postaven. - Horn polovina okennho otvoru ze zakryje zvsem nebo pytli. - Pro poteby pozorovn nebo vybudovn stanovit ostelova se ze stechy odstran st krytiny. Pokud je stecha pro zven odolnosti zeslena, je teba ji dodaten podept. - V podlahch se proeou pozorovac otvory. Mus bt tak velk, aby se jimi dali vrhat run granty. - Poet stlen a jejich velikost mus bt co mon nejmen, aby se zdi zbyten neoslabovaly. - V okol budovy se vybuduj steleck okopy. - Pro zlepen vstelu se strhnou stavby, kter nebudou vyuvny pro obranu.

3) Opaten ke zven ochrany obrnc - Cihlov zdi, kter jsou slab ne 18 palc neodolvaj stelb pchotnch zbran. - Steleck postaven je nejlep chrnit pytli s pskem nebo nbytkem a bednami naplnnmi trkem a kamenm. - Okna, kter nebudou vyuvna jako steleck postaven je teba zaslepit z obou stran zdi plechem nebo prkny. Prostor mezi prkny (plechem) o minimln hloubce 18 palc se vypln sut nebo kamenm. - Okna v pzem a v prvnm podla je teba zabezpeit proti vhazovn runch grant pletivem. - Dvee se zabarikduj tak, aby ly otevt pouze o nkolik palc. Dvee se peinstaluj tak, aby se neotevraly dovnit mstnosti. - V jednom rohu mstnosti se vybuduje barikda, kter bude slouit jako ochrana ped runmi granty. - Pokud se vyuvaj i patra budovy, je teba jejich podlahu pokrt pytli naplnnmi sut. Ty budou chrnit posdku ped palbou skrz ni, ze spodnch pater. - uvnit budovy se rozmst kyblky s vodou a pskem, kter slou k haen por. Vodou se napln tak vechny vany a umyvadla.

4) Podeprn strop - Stropy spodnch mstnost se mus, v ppad, e horn patra budou vyuvna jako steleck postaven, dodaten zeslit. - Podeprat se zan od nejniho podla (sklepa). Podpry mus stt na pevnm podkladu, nejlpe na betonov nebo dldn podlaze. - Trmy a nosnky mohou bt zskny z okolnch dom nebo nevyuvanch mstnost.

5) Pekky

- Vnj pekky se umsuj do vzdlenosti vt ne je vzdlenost, na kterou lze vrhat run granty. - Kolem paty zd se rozmst concerina. Nepteli to zabrn v tom, aby ke se ke zdm pimknul. Pekku je teba ukotvit do zem. - Na spodn st okennch otvor v pzem se pipevn desky skrz kter jsou zatlueny hebky (hroty hebk nahoru). Nepteli to znan zt proniknut do budovy skrz okna.

- Ze schodi se odstran zbradl. Na schody se pipevn desky se zatluenmi hebky (del stranou rovnobn s osou schodit). Jedna z desek se mus dt odstranit, aby nebrnila v pohybu tak obrncm. - Z vnjch zd je nutn, a do ve prvnho patra, odstranit popnav rostliny a okapov svody. - Do neobsazench budov se rozmst nstrahy.

6) Komunikace uvnit budovy - Ze sklepa je teba vybudovat alternativn vchody - V pate se pror zdi tak, aby se dalo projt do vedlej mstnosti nebo do vedlejho domu. Prchod lze zamaskovat napklad kredencem.

Dal poznmky

a) Vyjma vyloen doasnch obrannch postaven mus bt dle vybudovna velitelstv, latrny, sklady potravin a munice, kuchyn atd. Se steleckmi postavenmi jsou propojeny prleznm zkopem. Ty mus bt dokonale zamaskovny. Pokud se k tomuto elu pouvaj zkopy, je teba aby byly co nejvce podobn vem ostatnm.

b) Latrny Mohou mt podobu steleckch okop. K jejich vybaven pat kyblk a sedtko. V dobe propustnm podlo se na konci okopu vyhloub jma. Sed se bu na sedtku nebo na kld.

c) kryt z obr. 11 lze vyut jako stanovit velitele roty, ety a tak jako skladit potravin nebo munice.

d) Jako ochrana ped leteckm bombardovnm a kulometnou palbou se buduj zk zkopy (okopy) zhruba 2 stopy irok a 4 stopy hlubok. Buduj se vdy, kdy jednotka zastav postup a kdy je neptelsk letectvo aktivn. Zkopy jsou bu zakiven nebo lomen. Maximln dlka rovnho seku zkopu je 10 stop. Ke stejnmu elu vborn poslou okop pro dva mue.

Pln dokonen obrann postaven

Obrann postaven, kter jsou zdokonalovna po dobu nkolika tdn mohou mt nsledujc podobu (obr. 12, 13).

Obr. 12: Postaven drustva

Obr. 13: Postaven ety

Poznmky:

1) Zkopy nemaj steleck stupn, pedprsn ani zadn nsypy a jejich stny nejsou obloeny. Zkopy jsou nahoe irok 2 stopy a 6 palc, dole 1 stopu a 6 palc. Hloubka je 4 stopy a 6 palc.

2) Do pedn stny zkopu mohou bt vyhloubeny pimknut okopy o maximln dlce 6 stop a s minimlnm rozestupem 7 stop.

3) Zkopy mohou bt, za elem maskovn, opateny lehkm nakrytm.

Pekky

1) Standardn pekky z ostnatho drtu

a) Trojit pekka z concertiny Fze 1 Rozmst se kolky na stran, kter je ble k nepteli. Vzdlenost mezi kolky je 5 krok. Spirly polo k tetmu, sedmmu a jedenctmu kolku. Rozthnou se na 50 stop a ukotv. Fze 2 Na stran bli k obrnci se, ve vzdlenosti 3 kroky od pedn ady, ukotv kolky. Mezi kolky se rozthne concertina. Fze 3 Ke kolkm na stran obrnce se pipevn horn ada concertiny.

Pokud se pouij kolky ze deva nebo z ocelovch L profil, provd se fze 2 a 3 zrove.

b) Dvojit pekka na kolcch Fze 1 Del kolky se zatluou v rozestupech 3 kroky. Fze 2 Na obou stranch, ve vzdlenosti 2 kroky, se zatluou krtk kolky. Krtk kolky se nachz v jedn polovin vzdlenosti mezi delmi kolky.

Fze 3 Provede se vypleten pekky ostnatm drtem.

c) Vysok drtn pekka Je tvoena dvma samostatnmi pekkami na klech. Prostor mezi nimi vypluj 4 ady concertiny. Kolky jsou vyrobeny z ocelovch profil nebo z devn kulatiny. Drt mus bt napnut. Fze 1 Zatluen kolk v pedn ad. Vzdlenost mezi kolky je 3 kroky. Vzdlenost mezi adami 2 kroky. Fze 2 Napnut ostnatho drtu Fze 3 Roztaen spodnch dvou ad concertiny proti pedn stn z ostnatho drtu. Concertina je roztaena na dlku 37 stop a 6 palc. Fze 4 Zatluen kolk na stran ble k obrnci. Zatluen dvou kotevnch kolk. Fze 5 Postupn vypltn pekky ostnatm drtem a poloen dvou hornch ad concertiny. Fze 6 Vypleten zadn strany pekky.

Obr. 14: Schma pipevnn ostnatho drtu k pekkovm kolkm

Obr. 15: Schma pipevnn ostnatho drtu k pekkovm kolkm (jin zpsob)

Obr. 16: Schma pipevnn ostnatho drtu k devnm pekkovm klm

d) panlsk jezdec Jedn se o penosnou pekku, kter se vborn hod k uzaven cest ve mstech, vesnicch nebo k zablokovn pstup k mostm, kter jsou pipravovny k demolici.

Obr. 17: panlsk jezdec

2) Silnin ztaras z concertiny Concertina se rozthne do tvaru psmene U, obma konci k pedpokldanmu smru pchodu neptele. Concertiny jsou navzjem spojeny vzacm drtem. Krajn concertiny jsou pipevnny ke kov, kolkm nebo jsou zateny zpola naplnnm pytlem. Pobl ztarasu se uskladn nhradn concertiny, kter se pouij k jeho opravm. Dv ady dok zastavit motocykly a automobily. K zastaven obrnnch vozidel nebo lehkch tank je nutno pout minimln 8 ad. Pekka je nejinnj, pokud jsou od sebe konce vlc vzdleny 2 stopy. To vak, a u z dvodu nedostatku materilu nebo kvli rychlmu zprjezdnn pekky, nen vdy mon. Konce vlc by vak od sebe nemly bt vzdleny vce ne 6 stop.

Obr. 18: Silnin ztaras z concertiny

3) Protitankov pekky

Pirozen pekky - svahy ideln svah m sklon 60. Tern je mokr, zarostl kovm, stromy nebo poset velkmi balvany. Svahy se sklonem 45 mus mt minimln dlku 40 stop. To plat v ppad, kdy je ped svahem rovn tern, po kterm se tank me rozjet. - pkopy a potoky Minimln ka 14 stop a kolm nebo tm kolm stny. Minimln hloubka 3 stopy. - voda pi dobrm pstupu a rovnm dnu mus bt nejmn 30 stop irok a 3 stopy hlubok. - ternn stupn 5 stop vysok a vertikln nebo tm vertikln. - moly, mokiny dn bli specifikace. Baina do kter se lovk zabo do hloubky 2 stop a 6 palc obvykle tvo dobrou pekku. - stromy samostatn stromy mus mt prmr kmene minimln 24 palc. U skupin strom (nejmn 3 ady) postauje prmr kmene 2 2 stopy a 6 palc. Rozestupy 5 7 stop.

Pirozen pekky lze zeslit zpsoby uvedenmi na obr. 19. Kmeny se k zemi pipevuj pomoc kolk. Kotevn kolky od sebe nesm bt vzdleny vce ne 5 stop. Protitankov pekky stav vechny druhy vojska. Jejich vstavbu vak d enijn jednotky.

Obr. 19: Zeslen pirozench protitankovch pekek

Autor: Ing. Vladimr Polek Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Pouit prameny a literatura: Field service pocket book, part I, pamphlet No. 7, 1944, Field engineering Elektronick kopie dostupn na: www.vickersmachinegun.org.uk