BRÁNA MUZEA OTEVŘENÁ

PdF: GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky podzim 2013 Vyučující: Mgr. Alice Stuchlíková, Ph.D.

Autorka prezentace: Bc. Veronika Marešová

Redaktor:Alexandra Brabcová Spolupracovník: Nadace Open Society Fund Praha Vydavatel: Ve spolupráci s Nadací Open Society Fund Praha vydalo Nakladatelství JUKO ISBN: 8086213285 Počet stran: 583 Cena: 199 Kč

• Publikace je svým obsahem především určena muzeím a školám všech stupňů, pedagogickým centrům a vysokoškolským studentům. •Jedná se o metodický materiál, který je vhodný při tvorbě školních vzdělávacích programů

Základní informace o publikaci Obsah publikace

Publikace je rozdělena na části: •úvodní slovo … str.14 •teoretickou část … str.21 - 132 •praktickou část … str. 143 -534 •dodatky … str. 545 – 579 •resumé … str. 580

Úvodní slovo

Brána muzea otevřená – analýza z pohledu manažerky programu Alexandry Brabcové

„ Program Brána muzea otevřena Nadace Open Society Fund Praha zkoumal v letech 1997 – 2002 možnost jak rozšířit veřejné působení součastných regionálních a městských muzeí.“ (str.14) „Programu se v jeho průběhu účastnilo 40 pracovníků muzeí a galerií České republiky, ve vzdělávacím cyklu programu bylo uspořádáno 50 seminářů a dílen, vzniklo a bylo podpořeno 250 projektů, bylo vydáno více než 80 publikací a tištěných materiálů a zpracováno 25 strategií vztahu muzeí a veřejnosti.“ (str. 14) „Hlavním cílem bylo programu bylo vytvořit model a položit systémové základy veřejné role muzea v místním společenství …“ (std.15) „Základním předpokladem byl posun chápání návštěvníka muzea nikoliv jako anonymní osoby, jež se dostává do statistiky muzea tím, že si zakoupila v pokladně vstupenku. “(str.15)

Teoretická část • Zajímá se otázkou jak rozšířit působení městských i regionálních muzeí

• Zabývá se předpoklady spolupráce muzea a školy

• Nalezení pevné pozice malých městských a regionálních muzeí

v místním společenství a vzdělávací soustavy

• Veřejné muzeum – Alexandra Brabcová

• Muzeum jako instituce kulturně historického dědictví o O smyslu památek a péče o ně – Mojmír Horyna

o Historie v muzeum. Problémy a perspektivy – Milena Bartlová

• Muzeum jako vzdělávací instituce o Vzdělávací programy mají možnost poznání aneb Brána mysli

otevřená – Stanislav Štech

o Interkulturní vzdělávání v etnografickém muzeu – Stanislav Kužel

• Muzeum jako centrum místního společenství o Zdroje a funkce identity regionálních společenství na prahu

3. tisíciletí – Irena Bukačová

o Místní společenství a komunita jako výchozí kontext aktivit muzea – Jaroslava Šťastná

o Postavení muzeí v místních a regionální kultuře – Zdeněk Jírový

Teoretická část

Teoretická část – Veřejné muzeum • „ Jsou jimi rozvíjení vzdělávací funkce muzea a vytváření vztahu muzea

a místního společenství formou dlouhodobého a účelného partnerství a s tím související působení v rámce občanské společnosti.“ (str. 26)

• „Předpokladem pro rozvoj vzdělávacích programů v muzeu je hledání vyhovujícího vztahu muzea a školy, založeného na oboustranné profesionalitě a vstřícnosti a na vytváření nových strategií vzájemné spolupráce.“ (str. 26)

• „Vzdělávání dospělých v muzeu – se zatím objevují mimo tradiční přednáškové činnosti muzeí pouze akademie nebo univerzity třetího věku jako muzejní projekty pro seniory.“ (str.30)

Teoretická část – Muzeum jako instituce kulturně historického dědictví

O smyslu památek a péče o ně – Mojmír Horyna „Chtěná památka byla vytvořena jako záměrná připomínka někoho či něčeho.“ „Nechtěná památka jsou naopak díla a věci, jež vznikaly pro účel doby svého vzniku, a to v krátkodobém, tak relativně dlouhodobém smyslu.“ (str. 42) „Cena stáří totiž není vztažena k době vzniku památky, ale k naší současnosti.“ (str.44) „Silný prožitek včleněnosti naší současnosti do dějin…nás uvádí do souvislosti širších časových horizontů a vede k jinému pohledu na současnost.“ „Člověk pobývající ve světě v tomto smyslu je ke světu vztažen skrze domov v trojím smyslu: je ve světě, je ten, kdo mu vládne – a tedy za něj i odpovídá, a proto o něj i pečuje.“ (str.46) „Při rozvoji lokálního patriotismu musí podstatnou roli hrát i další kulturní instituce – především muzea…“ (str.48)

Teoretická část – Muzeum jako instituce kulturně historického dědictví

Historie v muzeum: Problémy a perspektivy – Milena Bartlová „Kritéria tvorby sbírky jsou z tohoto pohledu dána jednak příběhem, který chcete předvést, a jednak metodami, jimiž tento příběh chceme sdělit.“ (str.54) „Jestliže dnes namísto „velkého příběhu“ politických a mocenských dějin či dějin idejí nabývá na zajímavosti dějiny skutečného života, potřebujeme jinak sestavit sbírky.“ (str. 56) „Památka je věc,která stojí za to, aby nebyla zapomenuta, nýbrž byla zapamatována, a o níž jsme tudíž přesvědčeni, že má být uchráněna osudu zániku všech věcí. “ (str.56) „Fotografický i filmový obraz tak definitivně a úplně pozbyly důkazní hodnotu. Úměrně tomu zároveň vzrostla hodnota skutečných předmětů – právě těch,které tvoří muzejní sbírky.“ (str.61)

Teoretická část – Muzeum jako vzdělávací instituce

Vzdělávací programy mají možnost poznání aneb Brána mysli otevřená – Stanislav Štech „Prvním problémem tzv. transmisivního modelu vyučování ( kdy učitel je spíše expert na poznatky samotné než na způsoby předávání těchto poznatků) je skutečnost, že předávání poznatků se omezuje na předání hotového poznatku (pojem,definice,teorie).“ (str. 68) „V této souvislosti se objevují aplikace o nezbytnosti důkladné didaktické analýzy učiva a o důraz na vytváření přiměřených vyučovacích situací, tj. konkrétního uspořádání prvků učiva,úkolů pro žáky, nástrojů a povahy interakcí mezi nimi a učitelem.“ (str.75) „Dítě ja tak v trojúhelníku dospělý (vzory činnosti a interpretace) – artefakt- dítě (instrumentalizace artefaktu) socializováného a učinně se naučí dané věci.“ (str. 82)

Teoretická část – Muzeum jako vzdělávací instituce Interkulturní vzdělávání v etnografickém muzeu – Stanislav Kužel

„ Interkulturní výchova nespočívá ve výběru informací o konkrétních kulturách či menšinách, ale v nácviku kritických způsobů práce s vlastními zkušenostmi a s přístupnými informacemi o různých kulturách a společenských skupinách.“ (str. 88) „Problémy jsou zpříčiněny naprosto neinteraktivní metodou výstavnictví a všude přítomnou exotizací. To jsou zároveň i příčiny, proč o muzeích nebývá vůbec uvažováno v souvislosti s interkulturním vzděláváním. “ (str.90)

Teoretická část – Muzeum jako centrum místního společenství

Zdroje a funkce identity regionálních společenství na prahu 3. tisíciletí – Irena Bukačová „Jako „správci“ paměti vstupují do kontaktu s mikroregiony muzea, galerie, archivy a památkové ústavy. Fondy těchto institucí charakterizuje společné poslání – poskytovat služby, vzcházející ze spravovaných nositelů informací.“ (str.116) „Nejčastějším důvodem zájmu veřejnosti o historii je předvádění tradičních řemesel, výstav fotografií z historie obce a z výročí spolků a organizací ve spojení s vydáváním publikací a výstavami a společenskými akcemi, jako setkání rodáků.“ (str.117)

Teoretická část – Muzeum jako centrum místního společenství

Místní společenství a komunita jako výchozí kontext aktivit muzea – Jaroslava Šťastná „ Pro potřeby místních institucí,tedy i muzea, je však také nutné porozumět tomu, jak vzniká sebeuvědomění vlastní komunity, její sebevědomí, jak se komunita vztahuje ke své budoucnosti, která témata vcházejí do důležitých „komunitních příběhů.“ (str.124) „Muzea, divadla,galerie, knihovny jsou seci určeny pro rozvoj místního společenství,avšak jejich status obvykle klade důraz spíše na oborovou specializaci než na „komunitnost“. (str. 125)

Teoretická část – Muzeum jako centrum místního společenství

Teoretická část – Muzeum jako centrum místního společenství

Postavení muzeí v místních a regionální kultuře – Zdeněk Jírový „Muzeem lze označovat v podstatě poměrně nesourodé a v mnoha ohledech nesrovnatelné subjekty.“ (str.132) „Přínosem bylo, že vznikala některá další specializovaná muzea, skanzeny. Bylo nově založeno již světově proslulé Muzeum loutkařských kultur v Chrudimi nebo Muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě.“ (str. 135) „Podle dostupných informací je nyní v Centrální evidenci sbírek evidováno tři sta sbírek zahrnující šedesát milionů sbírkových předmětů.“ (str. 137)

Praktická část

Obsahuje údaje o druhu a cílech projektu, popis projektu, cílové skupině, průběhu projektu a jeho zhodnocení po realizaci. Každý projekt nese název autora a domovské instituce.

Smyslem těchto projektů je ukázat příklady a možnosti spolupráce muzea a školy a jejich výsledky.

Dohromady obsahuje 150 modelových projektů, které jsou rozděleny do čtyř oblastí, které jsou dále tematicky členěny.

Praktická část

• Výchova uměním

• Oživená historie

• Objektové učení

• Komunitní projekty

Vzdělávací aspekt: spolupráce MUZEA A ŠKOLY

Hledání formy: zapojení MÍSTNÍHO SPOLEČENSTVÍ

Praktická část – Výchova uměním

Výchova uměním

dovoluje velký rozvoj kreativity, která ve vzájemné interakci zohledňuje individualitu dítěte,učitele nebo umělce. Usiluje se o aktivitu komunikaci návštěvníka s výtvarným dílem.

• Doprovodné programy ke stálé expozici a výstavám

• Pracovní listy

• Publikace

• Kufříky s uměním

• Dotykové výstavy

• Výtvarné dílny

• Spolupráce s VŠ - animace

Praktická část – Výchova uměním, příklad

• Povídala koza koze – Druh projektu: doprovodný materiál

– Četnost: pracovní listy, které jsou dlouhodobě dostupné a mají vést k opakované návštěvě muzea

– Cílová skupina: rodiče s dětmi ve věku 6-13let, nejširší veřejnost

– Místo konání: Moravská galerie v Brně – prostory stálých expozic

– Cíle: pomocí poutavého materiálu poukázat na dětské programy a vzbudit zájem o návštěvu muzea

– Zvolený úhel pohledu: představit galerii jako prostor pro volný čas

– Popis projektu: zobrazení kozy v různých obdobích vývoje výtvarného umění od různých autorů. Forma tiskoviny s textem a fotografiemi.

– Zhodnocení projektu po realizaci: celý náklad publikace byl během 3 měsíců rozebrán a zájem dětí do Dětského ateliéru vzrostl o polovinu. Prezentace byla velice úspěšná.

– Autorka projektu: Ludmila Horáková, MG v Brně

Oživená historie

muzeum zprostředkovává historické souvislosti, zejména pomocí sbírkových předmětů. Proto je muzeum místo, které vypovídá o lidské historii.

• Mapování regionální historie – spolupráce muzea a školy

• Řetězová provádění

• Živá historie

• Experimentální archeologie

• Stará řemesla

• Orální historie

Praktická část – Oživená historie

Praktická část – Oživená historie , příklad

• Dokumentace nemovitého kulturního dědictví Boskovic – Druh projektu: dokumentace města formou projektového vyučování

– Četnost: dlouhodobá dokumentace

– Cílová skupina: studenti gymnázia, občané města, turisté

– Místo konání: Boskovice

– Cíle: dokumentace památek města

– Zvolený úhel pohledu: zvýšit zájem mladých lidí o osud okolí

– Popis projektu: prozkoumání historie vybraných budov, sledovat změny ve vzhledu objektu a popsat jeho aktuální stav a provedli fotodokumentaci. Následně všechny informace zpracovat do přehledné publikace.

– Zhodnocení projektu po realizaci: objevení neznámých informací, zájem o dokumentaci dalších budov a historických památek

– Autorka projektu: Přemysl Reibl, Muzeum Boskovicka, Boskovice

Praktická část – Objektové učení

Objektové učení

se zaměřuje pouze na předměty uchovávané ve sbírkách muzeí a galerií. Projekty připravuje pouze muzeem na základě spolupráce mezi vzdělávacím specialistou a příslušným kurátorem.Program má návštěvníky vést k otázkám : Jaký má předmět význam pro můj život?...

• Interkulturní učení

• Objektové učení v muzeu

Praktická část – Objektové učení , příklad

• Co všechno je Betlém – Druh projektu: pracovní listy pro žáka a metodické listy pro učitele

– Cílová skupina: děti 4-6 let, děti 6-10let,

– Místo konání: Třebechovické muzeum betlémů

– Popis projektu: vyplnění pracovních listů přímo v muzeu nebo po návštěvě muzea. Pedagogové dostanou metodický materiál, který jim usnadní výuku. Univerzální metodický materiál byl připraven ve spolupráci s Pedagogickou fakultou v Hradci Králové.

– Zhodnocení projektu po realizaci: o materiály je trvale velký zájem

– Autorka projektu: Zita Zemanová, Třebechovické muzeum betlémů

Praktická část – Komunitní projekty

• Komunitní projekty

průběh projektů je stejně důležitý jako výsledek. Muzeum má jak společenskou tak informační roli a jeho úkolem je podílet se na vytváření společenství. Důraz je kladen i na aktivitu mladých lidí.

• Výchova k aktivnímu občanství

• Projekty muzeí pro menšiny a sociální skupiny

• Komunitní muzea

• Osobnosti významných rodáků

• Slavnosti

• Dílny pro veřejnost

Praktická část – Komunitní projekty

• Brána muzea otevřená publikace pro mládež – Druh projektu: zámek Jánský vrch – publikace pro mládež

– Četnost: publikace pro dětského návštěvníka, každoroční vyhodnocení soutěže

– Cílová skupina: děti 8-16let,

– Místo konání: zámek Jánský Vrch v Javorníku

– Popis projektu: publikace seznamuje s historií zámku, následovali 4 pověsti. Publikaci uzavírali soutěžní i nesoutěžní kvízy jejichž otázky navazovaly na průvodcovský výklad. Dětem ve výpravách se publikace nabízí pro práci domu u ostatních záleží zda si publikaci koupí.

– Zhodnocení projektu po realizaci: mládež nejeví velký zájem o soutěž

– Autorka projektu: Hana Šnoblová, Společnost přátel zámku