brozura A5 Nizozemstina - OHK LNelearning.ohkln.cz/files/Nizozemstina/brozury/brozura-A5...lovství,...

NIZOZEMŠTINA HOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ

Nositel projektu

Okresní hospodářskákomora Louny

www.ohkln.czhttp://elearning.ohkln.cz

reg. číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0037

Tento projekt je spolufi nancován ESFa státním rozpočtem ČR.

zdroj: foto Peter Posthumus


3

Obsah5 Úvod – Vítejte v Nizozemském království – A co města? Jsou nad nebo podvodou? – Co bylo dřív: Nizozemská vlajka nebo trikolora? – Čas pro mladou generaci – nečekaná abdikace nizozem- ské královny – Korunovace nizozemského krále nebo královny – Změna ve vládě Nizozemské- ho království – Amsterdam, osobité hlavní město obchodní a zároveň kulturní centrum Evropy

29 Transport – Neklid na hraně Evropy – Když Holanďané dobývají svět – NS – nizozemské dráhy... jsou stejné jako ty české? – Nizozemské dálnice a silnice

44 Ekonomie, fi rma a práce – Nákupy a renomované nizozemské fi rmy – Záchranný ekonomický balíček pro Řecko –holandský patent – Pracovní možnosti a příleži- tosti v Nizozemsku – Pracovní schůzka a podnikání




4

57 Společnost, rodina a škola – Moudrý muž stavěl dům na skále, ten druhý byl Holanďan – Nizozemské školství – Svět dívky a ženy v Nizozemsku – Když se vrátíme k faktům

70 Kultura, zvyky a tradice – Nizozemské umění – Typická nizozemská jídla a stravovací návyky Holanďanů – Náboženství a Holanďané – Sinterklaas – den sv. Mikuláše – Otec Abrahám a jeho šmoulové…

88 Příroda – Nizozemsko je zemí vody a nesčetných kanálů... jak si s tím umí poradit? – Ale to je historie. Jak je to s vodou v dnešním Nizozemsku? – Nizozemsko zemí hrází – jak a proč se vlastně hráze staví – Počasí – holandské téma dne – Plážová kultura a Severní moře

103 Nizozemština – O chrochtavém jazyce – Gramatika, to je magie slov

– Stavba věty v Nizozemčině – Nizozemský minislovníček

126 Fráze do kapsy a na cesty – Užitečné fráze a výrazy

128 Etiketa při pracovním pohovoru – Pozvánka na pracovní pohovor – Pracovní pohovor – Motivační dopis – Životopis

138 Poznáváme hrou – Odlišnosti mezi českým a nizozemským... – Víte, že … zajímavá fakta o Nizozemském království a společnosti – Bratře Kubo, ještě spíš? – Het Wilhelmus, státní hymna – Kvíz – Najděte 2 stejné krále – Zoek 2 dezelfde – Křížovka – Holandští malíři

158 Zajímavosti z Nizozemska – Posílání gratulací a přáníček – Nizozemské psací písmo

164 Kde hledat informace o Nizozemsku?

165 Použitá literatura

NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ

5

1 Úvod

Koningrijk der Nederlanden– Vítejte v Nizozemském království

„Rijkdom en dubbeltje kennen elkaar“( Bohatství a mědák se vzájemně znají. Kdo šetří, má za tři.)

Nejdříve než vůbec začnete cokoli číst o Nizozemsko, měli byste znát alespoň základní data o tomto království. Ponoř-me se na chvilku do hodin zeměpisu a dě-jepisu, takové multi-edukativní hodiny.

Nizozemské království leží na úplném severozápadním okraji Evropy, tj. na po-

břeží Severního moře, a sousedí s Ně-meckou spolkouvou republikou a Belgií. Více sousedů na kontinentu nemá, mož-ná ještě přes moře Spojené království Velké Británie. Ale více jich opravdu nemá. Samozřejmě mají ještě pár koloni-álních držav, ale ty nebudu detailně uvá-dět. Budeme se bavit pouze o Nizozem-sku, které leží v Evropě a jež je jedním z nejstarších členů Evropské unie.

ttví



6

Geografi cka mapa Nizozemí

zdroj: http://mapasveta.info/evropa/images/netherlands_rel87.jpg

1 Úvod


7

Takže pozor, hodina zeměpisu začiná!

Nejdříve je nutno si zapamatovat přes-

ný název země. V žádném případě nelze

Nizozemsko nazývat Holandskem. Chy-

ba jako hrom! To je jako byste nazývali

Českou republiku Čechami nebo Spojené

království Velké Británie jenom Anglií.

Takže správně se budeme bavit o Nizo-

zemském království, nebo Nizozemsko.

Proč ne Holandsko, když to každý říká?

To jsou jen dvě současné provincie Jižní

Holandsko (Rotterdam) a Severní Ho-

landsko (Haarlem) a historicky to byla

pouze západní část dnešního území.

Takže zpátky do hodiny zeměpisu!

Rozlohou je Nizozemsko na 131. místě

na světě. Přestože je celkem malé, asi

dvě třetiny českého území, t.j. 41.526

km², žije na tomto malém kousku země,

jež ještě z 18,41% zabírá voda, více než

16.850 mil. obyvatel. Ti, kdo jsou dobří

v matematice, už vědí, že zde žije 502

obyvatel na km². To posunulo Nizozem-

sko na špičku světových statistických

žebříčků a obsadilo v disciplíně – hus-

tota obyvatel, krásné 15. místo. Pokud

bychom hledali ještě další statisticko-

-ekonomicko-zeměpisné úspěchy, tak

se musíme zmínit o hrubém domácím

produktu, jež je 0,890 HDI a jež vynesl

Nizozemsko na 7. místo na světě. Pros-

tě jsou šikovní a pracovití!

Samozřejmě na to nejsou sami. Králov-

ství je plné přistěhovalců a cizinců. S těmi

si tady vědí rady a něžně je nutí k proce-

su naturalizace, tzv. inburgering. Během

pár let musíte jako cizinec složit zkouš-

ku ze znalosti holandštiny, historie a pár

základních společensko-historických dat.

Pokud přicházíte z členské země EU (kde

jsme si všichni rovni), tento proces pod-

stupovat nemusíte. Výhoda i nevýhoda.

Jak se na to podíváme! Nic nemusíte, ale

pokud chcete v Nizozemsku pohodlně

a plnohodnotně žít, měli byste mluvit

a hlavně rozumět holandsky. Kurzy, kte-

ré jsou pro mimo-Eu cizince zdarma, jsou

pro vás za peníze. Studijní materiál také

něco stojí a samotná zkouška z jazyka

a reálií není pro nás bohužel zdarma.

Takže suma-sumarum, pokud tady jako

Eu občan chcete dlouhodobě žít, musíte

za jazykové know-how platit. To takoví

Marokánci, Turci, Indonésané či Antiliáni

nemusí. Ti zase musí během 10 let složit

inburgering-zkoušku. Co je lepší? Oprav-

du nevím.

Ale zpátky ke geografi ckým datům. Kaž-

dý žák si musí pamatovat, jaké řeky zemí

protékají, nejvyšší horu a podobně. Řek

najdeme v Nizozemsku několik, skoro

žádná tady nepramení, ale přítékají z Ně-

mecka, Francie či Švýcarska. Řekou číslo

jedna je Rýn. Ten se zde potkává s fran-

couzskou Maasou a nakonec ve spletité

deltě končí v Severním moři. Nesmíme

samozřejmě zapomenout na řeku Schel-

du, jež tvoří hranici mezi Nizozemskem

a Belgií a která spojuje belgické Antwer-

py s mořem. Pak je tu opravdu holandský

IJssel. Ten sice nemá žádný pramen, ale

je jedním z četných ramen Rýna. Řeky

tady končí svou předlouhou cestu Evro-

pou a vlévají se na několika místech do

moře. Samozřejmě je podnikaví holandští

mořeplavci využívají k lodní dopravě. Tak

můžete lodí z Hoek van Holland doplout

až do Basileje ve Švýcarsku nebo dovést


8

uhlí do oblasti Porýní-Vestfálsko v SRN,

či s malou motorovou lodí doplout až do

Středozemního moře, do Marseille. Že to

není možné? Ale ano. Poplujete několik

dní proti proudu Maasy až do Francie,

tam je kanál, který vám pomocí zdyma-

del a lodních výtahů pomůže vyjet na

kopec a pak už sjedete „dolů“ k moři po

Rhôně. Otázka pár týdnů a trochy peněz,

ale pak už vám nic nebrání se opalovat

na středozemských plážích.

Když už mluvím o těch kopcích ve Fran-

cii, v Nizozemsku jich moc nenajdeme.

V provincii Limburg (Maastricht) je naše

nejvyšší hora – Vaalserberg, celých 321

m.n.m. Navíc se musíme o její vrchol dě-

lit se svými sousedy, jedna třetina patří

Belgii, jedna je Německa a ta poslední

je Nizozemská. Ale... neplačte! Na vr-

chol vede sedačková lanovka, abyste

se nemuseli do takového kopce trmácet

po svých. Nakonec uděláte ještě krok

a jste v Belgii, kde se můžete kochat po-

hledem do kraje z místní rozhledny. Kro-

mě kousku Arden, je Nizozemí placaté.

Co chvíli váš pohled sice zacloní nějaká

hráz – tady ji říkáme dijk. Při svých tu-

ristických toulkách krajinou nejednou

narazíte na vodu, bezpočet kanálů, řek

a říčních ramen. Pak je třeba jít a jít po

břehu a věřit, že objevíte někde most.

V minulých stoletích to řešili dlouhým

bidlem. To si každý farmář nosil na rame-

ni s sebou a když musel překonat kanál,

prostě přeskočil. Dneska už nejsme ta-

koví sportovci a raději jdeme o pár kroků

dál a přijdeme pohodlně po mostě. Voda

je tady všude a je neodmyslitelnou so-

částí nizozemské kultury. Například pro

slovo kanál/stoka odvádějící vodu mají

holanďané několik slov, přesně podle její

funkce a velikosti. Ale o tom více v jiné

kapitole věnované vodě.

Nadmořská výška se zde pohybuje ko-

lem 0 metrů. Ale více než 30% území leží

pod hladinou moře, tedy matematicky.

Tulipany


Tulipany


1 Úvod


9

Prakticky jsou ta místa suchá, protože

je non-stop odčerpání vody udržuje su-

chými a trvale obyvatelnými. Nelze se

rovněž nezmínit o nejnižším bodě krá-

lovství, jež se nachází v blízkosti Rotter-

damu (míjíme jej po dálnici A20 směrem

na Goudu) a jež leží 6,74 m pod hladinou

moře.

Voda a stabilita podloží ovlivňuje i stav-

bu mostů a tunelů. Protože po řekách

plujou i velké lodě, je lepší postavit pod

řekou tunel než most přes ni. Také je

mnohdy břeh řeky, hned za hrází, o ně-

kolik metrů níže než je hladina vody v říč-

ním korytě. To je samozřejmě nevýhoda

pro fotografující turisty, kteří se těší na

krásnou fotečku řeky Rýna nebo Maasy

a místo toho, jedou tunelem a loď jim

klidně pluje nad hlavou.

A co města? Jsou nad nebo pod vodou?

Hlavní město – Amsterdam má hustou

síť odvodňovacích kanálů a tak je jen

taktak nad vodou. Domy stojí na dře-

věných nebo modernějších betonových

pilotech, sice se pomalu naklánějí na jed-

nu nebo druhou stranu, ale zatím stojí.

Turista se může kochat! Den Haag, měs-

to schované za dunami písku, poskytuje

útočiště vládním orgánům, parlamentu,

ministerstvům i královně samotné. Je

zvláštní, že vláda ani královna nesídlí

v hlavním městě, ale v Den Haagu (asi

50 km jižně od Amsterdamu). Tady se ve

vodě zrcadlí storobylý palác parlamentu

Het Binnenhof, pracovní palác královny,

reprezentativní královský palác Noor-

deinde, na předměstí je pak její soukro-

má rezidence - palác Soestdijk. Aby to

nebylo tak jednoduché, tak má královna

ještě několik dalších paláců po celé zemi.

Královskou hrobku a temnější momen-

ty holandské historie je třeba hledat ve

městě Delfty, asi 15 km jižně od Den Ha-

agu. To už je jen kousek od ekonomické-

ho srdce země - města Rotterdam. To

žije přístavem a obchodem. Vylož, nalož,

prodej a něco na tom vydělej! Tady pro-

dávají i košile s vyhrnutými rukávy, aby

člověk neztrácel zbytečně čas. Rotter-

dam je moderní město, plné mrakodra-

pů a moderního designu. Vše je nové,

funkční, i když ne moc krásné. Inu pří-

stav ... funkčnost a rychlost výstavby je

důležitější než nějaké ty ozdoby a super

design.

Dalším městem, které si motorista

zapamatuje je Utrecht. Ať jedete od-

kudkoli, na každém dálničním ukazateli

je vždy Utrecht. To že se jinde říká, že

všechny cesty vedou do Říma, tady ne-

platí. Všechny cesty vedou do Utrechtu!

Ten leží v pomyslném středu království,

a proto se tam sjíždějí všechny dálnice

a železniční tratě. Když je nějaká zem-

ská výstava, je v Utrechtu. Když se koná

konference, je tam také. Když je řeba

se sejít s přáteli ze všech koutů země,

kam jedeme? Ano, správně, do Utrechtu.

Popravdě řečeno, je to krásné staroby-

lé město s idilickými terasami na břehu

grachtu a noblesou univerzitního města.

Určitě stojí za návštěvu.


10

Nizozemské provincie

zdroj: www.reuneker.nl/blog/wp-content/uploads/2011/11/ nederlandse_hoofdsteden.jpg

1 Úvod


11

Takto bychom mohli pokračovat výčtem

dalších a dalších měst, ale to si schovám

do další kapitoly.

Po krátkém odpočinku na břehu grachtu,

se vrhněme na nizozemské provincie. Co

to je? Přeci ekvivalent našich krajů. Nizo-

zemsko je rozděleno do celkem 12 pro-

vincií, jež mají každá svého Commissaris

van de Koningin (funkce hejtmana, ale

ten tady není zvolen ve volbách, ale je

ustanovem na dobu 6 let ministry a sa-

mozřejmě skládá slib věrnosti královně).

Jedinou vyjímku tvoří provincie Limburg,

kde mají guvernéra. Kdysi byla provincie

Limburg polosamostatným knížectvím

a dodnes to nikdo politicky nesrovnal.

Provincie se od sebe vzájemně liší nejen

skladbou obyvatelstva, ale i průmyslem

a obchodem.

Každá provincie má několik měst a obcí,

v holandštině nazývaných Gemeente.

Těch po celém Nizozemí napočítáme

celkem 415 a v čele každé stojí burge-

meester (starosta). Ten spolupracuje jak

se sousedními starosty, tak i s provincií

a ministerstvy. Gemeente je nejmenší

nizozemskou správní jednotkou a kaž-

dý obyvatel, vyřizuje na radnici (geme-

enthuis) své záležitosti a radnice se

stará o pohodový život svých obyvatel.

Starosta, který je nestraník a není volen

( je vybrán na základě výběrového říze-

ní a je to jeho zaměstnání, nikoli volená

funkce), prezentuje práci svých úředníků

(amtenaar) a rádců (wethouder).

Zajímavou správní jednotkou je tzv.

Randstad, městská aglomerace kolem

Rotterdamu, Den Haagu a Amsterda-

Provincie: Správní město provincie

Groningen Groningen

Friesland Leeuwarden vlastní jazyk – fríština, provincie Fryslân

Flevoland Lelystad nejmladší provincie, od 1.1.1986

Drente Assen nejvíce senionů

Overijssel Zwolle

Noord-Holland Haarlem sem patří i hl. město Amsterdam

Zuid-Holland Rotterdam největší přístav Evropy: Europoort

Utrecht Utrecht nejmenší provincie, arcibiskupství

Gelderland Arnhem

Noord-Brabant Den Bosch pozor – Brabant je také v Belgii

Zeeland Middelburg nejvíce vodních ploch, vliv na jméno Nového Zélandu

Limburg Maastricht specifi cké postavení v rámci provincií


12

mu. Jedná se o úzkou spolupráci několi-

ka obcí, jež společně koordinují dopravu,

policii a další rozvoj v tomto souměstí.

Všichni dohromady se starají o blaho asi

7 milionů lidí.

Co bylo dřív: Nizozem-ská vlajka nebo triko-lora?Všichni jistě víte, že nizozemská vlajka

má 3 vodorovné, stejně široké pruhy.

Nahoře je jasně červený, pod ním je čistě

bílý a dole je kobaltově modrý. Tato vlaj-

ka je symbolem jednoty, samostatnosti

a sounáležitosti Nizomenského králov-

ství. Vlajka byla ofi ciálně přijata ústav-

ním zákonem z roku 1937, kde byly po-

psány její barvy a rozměr byl stanovem

pouze poměrem stran 2 : 3. Tzv. vlag-

genwet je vůbec nejkratší zákon, který

kdy nizozemský panovník podepsal. Má

jen jednu řádku.

„ De kleuren van de vlag van het Konin-

grijk der Nederlanden zijn rood, wit en

blauw.“ (královna Wilhemína, 19.2.1937)

Historie nizozemské vlajky se zača-

la psát již v roce 1572, v dobách tzv.

Osmdesátileté války. Tehdy severní

nizozemské provincie pod vedením Wi-

léma Oranžského povstaly proti špa-

nělské nadvládě. Tehdy byla ale barev-

ná kombinace trochu jiná – oranžová,

bílá a modrá. Oranžovou použil Wilém

Oranžský podle svého jména, ale záhy ji

námořníci změnili na červenou. Důvodů

uvedli hned několik – červená je na moři

lépe vidět, oranžová rychle bledne a na-

víc obarvit plátno na oranžovou barvu je

velmi drahé, červené barvivo je levnější.

Inu Holanďané. Za vším hledej peníze!

Tak se začaly používat dvě varianty vlaj-

ky – na moři s červeným pruhem a na

souši s oranžovým. Pokud se podíváte

na historická plátna ze 16. a 17. století,

uvidíte na nich lodě s různými barevný-

mi kombinacemi nizozemské vlajky. Na

konci Osmdesátileté války (1648) Nizo-

zemci mluví o své „Oranjevlag“, jež je

ale již s červeným pruhem. A tak oran-

žový pruh zůstal jen výsadou panovníků

z rodu Oranje a stal se tzv. Prinsenvlag.

V roce 1796 Generální stavy (nizozem-

ský parlament) rozhodl, že se bude po-

užívat pouze jedna jediná vlajka a to

s červeným pruhem. Žádná jiná varianta

nebyla přípustná, oranžová byla výslov-

ně zakázána.

Tímto vznikla vlajka jako symbol nezávis-

losti a demokracie, první republikánská

trikolora na světě. Jako symbol svobody

dala základ všem dalším povstaleckým

vlajkám a trikolórám. Podle ní vznikla

snad nejznámější trikolóra francouzské

revoluce. Podle nizozemské vlajky vy-

tvořil ruský car Petr Veliký ruskou vlajku

– jen červenou umístil až dolů. Podle ní

tvořili slovanští obrozenci v 19. století

svoje národní vlajky... Dnes trikolórové

Vlajka Nizo-

zemska

zdroj: http://

www.gvoz.cz/

fotoalbum/esca-

pe/nizozemi.jpg

1 Úvod


13

barvy najdeme na slovenské, slovinské,

srbské i chorvatské vlajce. A jakou ba-

revnou kombinaci má ta česká? Samo-

zřejmě, bílo-červeno-modrá.

Ale zpět do Nizozemského království

a jejich vlajce. Od roku 1937 má vlajka

kodifi kované vlastnosti a je jen jedna pro

použítí na moři, souši i pro panovníka.

Přesto k ní občas přídávají Nizozemci

oranžový praporec (wimpel). Ten se po-

užívá pouze v přímém spojení dané udá-

losti a královské rodiny ... např. královni-

ny narozeniny, narozeniny dalších členů

královské rodiny, návštěva královny/ko-

runního prince atd.

Od roku 1980 existují také pevně stano-

vená pravidla použití vlajky a instrukce

jejího rozvinutí a svinutí. Vlajky mohou

konstantně vlát nad státními budovami

jako je Rijskmuzeum, ministerstva, par-

lament atd. Nad královskými paláci vlaje

vlajka pouze v přítomnosti panovníka.

Během roku je pak několik dat, kdy by

měly vlajky zavlát po celé zemi.

Pokud nastanou další příležitosti zvlášt-

ního významu, vlajka se vyvěsí podle in-

strukcí. V tomto případě se jedná o krá-

lovské svatby, pohřby, korunovace či

státní návštěvy.

Podle protokolu, by vlajka neměla viset

přes noc venku. Správně by se měla vy-

věsit s ranním úsvitem a se soumrakem

opět svěsit. Vlajka se nesmí dotknout

země. Státní vlajka není součást stan-

dardní výzdoby, a proto by neměla být

na školních aktovkách, jako výzdoba

Datum Událost

31.1./1.2.Narozeniny královny Bea-trix, s oranžovým prapor-cem

27.4./28.4.

Narozeniny prince van Ora-nje Wiléma Alexandra (od 30.4.2013 krále), s oranžo-vým praporcem

29.4./30.4.Koninginnedag (od 2014 zrušeno), s oranžovým pra-porcem

4.5.Národní den smutku/ Uctě-ní památky padlých, 18:00 do 21:10 na půl žerdi

5.5. Den osvobození

9.5.Den Evropy, společně s vlajkou EU

17.5./18.5.narozeniny princezny Maxi-my (od 30.4.2013 královny), s oranžovým praporcem

Poslední sobota v červnu

Den nizozemských váleč-ných veteránů

15.8./16.8.formální konec Druhé světové války

3. úterý v záříotevření parlamentu – ope-ning van de Staten-Genera-al, pouze v Den Haagu

Limburgspecifi cké postavení v rámci provincií

7.12./8.12.

narozeniny princezny Ama-lie, (od 30.4.2013 korunní princezna), s oranžovým praporcem

15.12./16.12Den království – Koninkrijksdag


14

pokoje či na sportovním náčiní. Pokud

vlajka visí společně s jinými, náleží jí mís-

to napravo (stojíme-li zády k vlajkám).

Pokud jsou vlajky tři, národní visí upro-

střed.

Složit vlajku má také svá pevně stano-

vená pravidla. Inu jednou z barev je bílá

a vlajka je vždy někde uložena, takže se

nesmí bílá umazat. Dáme si malé cvičení

ve skládání vlajky Nizozemského králov-

ství.

1. Připravíme se, samozřejmě po-třebujeme pomocníka. Naše vlajka stále visí na žerdi. Pomalu ji spustí-me a hlídáme, aby se nedotkla země.

2. Na protilehlých koncích vlajku ucho-píme jednou rukou na švu bílé a červené. Druhou rukou uchopíme šev modré a bílé.

3. Vlajku složíme jako reporelo, do písmene Z. Tak je bílé pole uvnitř.

4. Červené pole umístíme nahoru, po-tom ji na 2x přeložíme, tak se modrá dosta-ne nahoru. Konec s úpony nebo zašivkou na žerď jsou nahoře celé složené vlajky.

5. Vlajku uložíme na vhodné místo.

Čas pro mladougeneraci – nečekaná abdikace nizozemské královny

V pondělí dne 28. ledna 2013 v 19:00 ho-din přerušilo vysílání nizozemské televi-ze NOS nalehávé sdělení královny Beat-rix. V den, kdy oslaví své 75. narozeniny (31.1.1938), celému království oznámila, že se ke dni 30. dubna 2013 vzdává trů-nu ve prospěch svého nejstaršího syna Willema Alexandra van Oranje-Nassou.

Ve svém projevu, který byl tak trochu

v letošním roce očekávan, zaskočila vět-

šinu obyvatel Nizozemského království,

když uvedla, že je již ve věku, kdy má ná-

rok na zasloužilý odpočinek a že její nej-

starší syn je plně připraven převzít vládu

nad zemí. Královna uvedla, že je čas na

novou generaci, která zemi bude vlád-

nout a že moc děkuje svým poddaným,

že ji umožnili tolik let být jejich králov-

nou. Tyto dvě věty získaly srdce národa

i politiků. Všichni jsme se cítili být sou-

částí jejího prohlášení a mladší generace

plně souhlasila, že je čas na novou krev

a někoho mladšího, kdo se ujme vlády.

Vlajka s oranžovým pruhem

zdroj: http://www.dorpsketting.nl/artafb/vlag%20

en%20wimpel%20bewerkt.jpg

1 Úvod


15

Pokud bychom se vrátili k historickým

faktům, tak „to samé udělala“ královna

Juliána (matka královny Beatrix), kdy

v den dceřiných narozenin zveřejnila svo-

je přání abdikovat a oznámila národu, že

slavnostní uvedení do úřadu se bude ko-

nat v den jejich narozenin, tj. 30. dubna

1980. Královna Beatrix jde ve šlépějích

své matky a dodržela dokonce i data.

Po 33 letech vlády nad Nizozemských

královstvím a dalšími zeměmi, jež pod

korunu patří, předála dobrovolně vládu

svému synovi. Pro svoji abdikaci si vy-

brala rok, kdy Nizozemsko slaví 200. vý-

ročí nezávislého království. V roce 1813

se král Vilém Frederik ujal vlády nad Ni-

zozemských královstvím a stal se histo-

ricky prvním nizozemským králem.

Pokud bychom šli zpátky do nizozem-

ské historie, objevili bychom jména jako

Willem Oranžský, který se zasloužil o ni-

zozemskou nezávislost na Španělsku,

ale tehdy nebyl prohlášen králem, ale

pouze Stadshouderem. Později bylo

Nizozemsko okupováno Napoleonem

a patřilo pod správu Napoleonova bra-

tra Ludovika. Až po roce 1813 se nizo-

zemské stavy dohodly a vyhlásily nezá-

vislé království. Tou dobou také ztácí

Nizozemsko území dnešní Belgie a poz-

ději, když nastoupila na trůn královna

(nikoli král) ztrácí dnešní Lucembursko.

Pokud mi dovolíte trochu odbočit, tak

v Lucemburské ústavě je zakotveno, že

trůn může dědit pouze muž. Když na

trůn nastoupila královna-regentka, stalo

se Lucemburské velkoknížectví na Nizo-

zemsku nezavislým. Proto se dodnes

podobají jejich národní vlajky, rozdíl je

jen v odstínu modré barvy.

Ale zpět k nizozemským králům a krá-

lovnám. Všichni z hodin dějepisu známe

něco málo ze života jednoho z Willémů

van Oranje-Nassou. Ale od roku 1890

vládne Nizozemskému království žena.

Nejdříve to byla královna-regentka

Emma, poté její dcera královna Vilemí-

na, jež byla striktní v dodržování všech

nařízení a královského protokolu. Občas

ji lidé nazývali „mužem v sukni“. Byla

prý velmi strikní a plně oddaná vládě.

Její dcera, královna Juliána, byla úpl-

ně jiná. Lidem byla nazývána „matkou

národa“ a celý život měla velmi silné

socialně-ekonomické cítění. Nikdy ne-

vyžadovala složité španělské královské

protokoly a byla prostě jednou z „nizo-

zemců“. V roce 1980 nastoupila na trůn

Královna Beatrix

zdroj: http://hethuisvanoranje.nl/07%20Vors-

tinnen%20van%20Oranje-Nassau/18%20Konin-

gin%20Beatrix/Foto‘s%20Algemeen/Koningin%20

Beatrix%20Wilhelmina%20Armgard%201938.jpg


16

její dcera Beatrix a stala se královnou-

-businessmankou. Všichni její poddaní

o ní hovoří jako o dokonalé obchodnici

a profesionálce. Svoji rodinu v jednom

ze svých projevů povýšila na fi rmu van

Oranje-Nassou, kde má každý svoji funk-

ci a své pevně dané úkoly. Vše tam musí

dokonale klapat, pak bude dokonale fun-

govat i nizozemská společnost. Není jis-

tě neznámým faktem, že sama královna

je vlastníkem několika desítek akcií fi rmy

Heiniken nebo dalších prosperujících ni-

zozemských fi rem. V devadesátých le-

tech 20. století byla agenturou Forbes

prohlášena za nejbohatší ženu Evropy

a ve světovém měřítku byla v první de-

sítce. A proč? Kde vzala tolik majetku

a peněz? Pokud odečteme hodnotu je-

jích nemovitostí a děl Rembrandta a van

Gogha, zůstává stále úctihodný kapi-

tál, který vznikl díky jejím obchodním

zájmům. Jejím stínovým poradcem byl

mimo jiné její manžel princ Claus.

Ale zpět ke změnám v Nizozemském krá-

lovství. 30. dubna 2013 byl ofi ciálně do

úřadu uveden nový král Willem-Alexan-

der. V novinách se spekulovalo o králi

Willemu IV., ale sám princ Willem-Alexan-

der Claus George Ferdinand (*27.4.1967)

prohlásil, že nechce být žádným číslem

v pořadí, a proto bude králem Willemem-

-Alexandrem. Jeho zákonitá manželka

Máxima Zorreguieta (*17.5.1971) se spo-

lu s ním stala nizozemskou královnou.

Jejich nejstarší dcera Catharine-Amelia

Beatrix Carmen Victoria (*7.12.2003) se

od 30. dubna 2013 ofi ciálně stala ko-

runní princeznou H.K.H. de Princes van

Oranje-Nassou (Její Královská Výsost

princezna Oranžsko-Nassauská), prv-

ní dědička trůnu. Samozřejmě ten den

princ Willem-Alexander ztrácí svůj sou-

časný ofi ciální titul Z.K.H. de Princ van

Oranje-Nassou a stane se Z.K.H. de Ko-

ning van het Koninkrijk der Nederlanden

(Jeho Královská Výsost, král Nizozem-

ského království ).

Ve svých 46 letech se Willem-Alexander

stane jedním z nejmladších monarchů

světa. Nizozemská politická platforma

to vítá a říká, že král a premiér Mark

Rutten jsou vrstevníci a vidí svět určitě

jinak, než generace jejich rodičů. Willem-

-Alexander je také léta členem Olympij-

ského výboru IOC, kde bude muset svou

činnost ukončit. Spolu s Máximou a dce-

rami jsou velkými fandy nizozemských

národních týmů a nevynechají jediné

mistroství světa či olympijské hry. Na

V.I.P. tribuně jsou vždy plni optimismu,

sportovního elánu a vždy v oranžovém.

Dalším z Alexandrových specifi k je jeho

aktivní zapojení do projektů spojených

s water-managementem (managemen-

tem vody) a projektů v rámci Oranje-

fond-microfi nancering (Mikro-ekonomic-

ké projekty, doména především jeho

ženy princezny Máximy).

Co se v nizozemské kultuře od 30. dub-

na 2013 změnilo? Až do roku 2012 slavili

30. dubna Koninginnedag (Den královny,

ofi ciálně narozeniny královny Juliány), od

roku 2014 slaví Koningsdag 27. dubna,

narozeniny Willema-Alexandra. První

dvě obce, kde se Den krále slaví, jsou

Amstelveen a de Rijp. Zde se měl sla-

vit Koninginnedag v roce 2013, ale ten-

to rok se žádný Den královny neslavil.

V daný den bula „pouze“ ofi ciální abdi-

1 Úvod


17

kace královny Beatrix a uvedení nového

krále Willema-Alexandra a jeho ženy do

úřadu. Obě obce jsou s tímto faktem

smířeny a těší se na historický fakt, že

budou historicky prvními v přehledu

svátků Dne krále. Pro upřesnění, každý

rok byly vybrány vždy dvě obce/měs-

ta, kam královna Beatrix s Princem van

Oranje dorazila. V jedné strávili dopole-

dne a ve druhé odpoledne. V roce 2013

se žádný svátek neslavil a obě obce/ge-

meente byly automaticky nominovány

na rok 2014.

A jak se změnilo pořadí „čekatelů na

trůn“ po 30.4.2013? Od 1. května 2013

je první v pořadí H.K.H. Princezna Catha-

rine-Amelia (*2003), princezna van Oran-

je-Nassau, poté její sestry princezna

Alexia (*2005) a Ariane (*2007). Po nich

by následoval bratr Willema-Alexandra

princ Constantijn a nakonec jeho děti.

Kdyby celá tato rodinná větev vymře-

la, přišla by na řadu sestra stávající

královny Beatrix, princezna Margariet.

Bohužel její děti se v následnictví trůnu

už neuvádí. Jen tak na okraj, princezna

Amelia je také 827. v pořadníku na ang-

lický královský trůn.

Královna Beatrix – vtip

Zdroj: http://i41.tinypic.com/dpzudx.png


18

Takže „ Long life the Queen!“ (do 30.4.2013) a „ Long life the King!“ (po 30.4.2013).

zdroj: scan časopis ORANJE BOVEN 2/2012

1 Úvod


19

Korunovace nizozem-ského krále nebo krá-lovnyS uvedením nového nizozemského krá-

le Willema Alexandra do úřadu dne

30.4.2013 musíme zmínit několik histo-

rických fakt spojených s tímto ceremo-

niálem.

V roce 2013 slavilo Nizozemské králov-

ství slavit 200 let samostatného a ne-

závislého království, pod jehož správu

dnes spadá nejen území 12 provincií

v západní Evropě, ale i ostrovy Bonai-

re, Saba a sv. Eustacha, dále historická

území v karibské oblasti jako je Curacao,

sv. Martin a Aruba. V roce 1813 byl his-

toricky prvním Nizozemských králem ko-

runován Vilém I. Nizozemský. Tento král

si u Amsterdamského obchodníka ob-

jednal i korunovační klenoty. Jelikož ob-

jednávka byla učiněna narychlo a státní

pokladna nebyla zrovna přeplněná, ne-

chal budoucí král Vilém I. královské ko-

runovační klenoty vyrobit z mědi, stříbra

a polodrahokamů. V pohledu evropské

historie monarchií jsou tyto klenoty vel-

mi mladé a ne tak „ výstavné“ jako mají

nebo měla jiná království. V roce 1840 je

nechal budoucí král Vilém II. vyrobit ze

zlata a poněkud dražších kamenů.

Přísaha Willema Alexandra a Maximy

zdroj: http://static1.volkskrant.nl/static/photo/2013/9/14/6/20130430165627/media_xl_1631691.jpg


20

Nizozemská společnost má vždy něco

extra, a tak i korunovace není v pravém

slova smyslu korunovací, ale pouhým

uvedením krále do úřadu – INHULDI-

GING. Ceremonál se 30. dubna 2013

odehrál v Amsterdamu v kostele Nieuwe

kerk, jež je ke královským ceremoniálům

ze zákona určen. Zde se odehrávají krá-

lovské svatby a korunovace/uvedení do

úřadu (Královské pohřby se ale konají ve

městě Delfty v kostele Oude Kerk, kde je

i královská hrobka). V tomto případě ab-

dikující královna Beatrix podepsala v pa-

láci De Dam svoji abdikaci a poté byl její

syn Willem-Alexander, Z.K.H. de Prince

van Orajne-Nassou slavnostně uveden

do úřadu krále. Před zraky všech členů

parlamentu (de Eeste a Tweede kamer/

senát a sněmovna lidu) slíbil lidu, že

bude spravedlivě vládnout a udělá ma-

ximum pro rozkvět království. Po slav-

nostním slibu krále, který sedí na trůně

v čele kostela Nieuwe Kerk a má přes ra-

mena královský hermelín, mu slíbí všich-

ni členové parlamentu svoji poslušnost

a on je opětovně jmenuje do úřadu.

Nizozemský král nemá nikdy na hlavě

korunu, proto se také tento ceremoniál

nejmenuje korunovace. Královská koru-na, jež byla vyrobena v roce 1815 z mědi

a stříbra v Amsterdamu, leží na králov-

ské podušce a nikdy není umístěna na

hlavu monarchy. Na stole před králem

leží také královské žezlo – symbol krá-

lovské moci nad královstvím, královské jablko – vazba krále k zemi, suvenerita

státu, královský meč – královská moc,

schopnost panovníka vládnout zemi a vý-

tisk Grondwet (ústavy), na který král pří-

sahá. Podle ústavy se jedná o článek 32.

Jelikož je Nizozemské království zemí

s demokratickým zřízením, musí monar-

cha slíbit poslušnost a povinnost tzv.

Staat-Generaal, reprezentantům správní

moci. Tento ceremoniál je pouze občan-

ským ceremoniálem, de jure, a nikoliv cír-

kevním pomazáním panovníka. Z tohoto

důvodu nemá panovník nikdy korunu na

hlavě. Zlí jazykové říkají, že je příliš těž-

ká, aby ji někdo nosil na hlavě, ale v to

se znalostmi o Svatovítské koruně ne-

věřím.

A proč byla královna Beatrix bez krále?

Její manžel byl pouhým pricem Clausem,

nikoli králem. Je pro to jednoduché vy-

světlení – král znamená de jure mnohem

více než královna. Takže když království

dědí dcera, bude královnou a její, přiže-

něný, manžel bude celý život pouhým

princem. Pokud království dědí princ, pří-

pad Willema Alexandra, jeho žena může

být na základě rozhodnutí Staat-Genera-

al královnou. A tak se z prince Willema

Alexandra stal posledního dubna 2013

král a z jeho ženy, argentincké dívky

Máximy, královna. Z jejich nejstarší dce-

ry byla poté korunní princezna Cathri-

na-Amelia van Oranje-Nassou. Toto pří-

jmení má ofi ciálně vždy jen přímý dědic

trůnu.

A co se stalo z královny Beatrix? Z ní

byla od 1. května 2013 princezna. Ode-

vzdala své paláce svému synovi a od-

stěhovala se na zámeček Draakenstein,

kousek od paláce t Loo. Vždy se o krá-

lovně říkalo, že tento zámeček má nej-

raději a že dokonce od něj má i vlastní

klíče. Od ostatních paláců nikoliv. Tam je

vždy někdo, kdo ji dveře odemkne a ote-

1 Úvod


21

vře. I Willem Alexander bue sídlí v Den

Haagu a pouze ofi ciální státní návstěvy

přijímá v Amsterdamu v paláci De Dam,

tak jak je zvykem.

A co se říkalo a šuškalo o nadcházející

korunovaci? Lid byl potěšen královni-

ným prohlášením, jež pronesla v pon-

dělí 28.1.2013 v 19:00 hodin. Kdy všem

svým poddaným poděkovala za dlouhá

léta (1980-2013), jež mohla strávit jako

jejich královna. Dále uvedla, že cítí, že je

čas uvolnit místo nové mladší generaci

a že její nejstarší syn je na tuto důležitou

funkci plně připraven. Předseda vlády

Mark Rutte o královně prohlásil, že je iko-

nou své doby – „Icoon van Nederland“,

což je v očích prostého lidu velký kompli-

ment. Královna vyzvala občany, aby po-

kojně a bez zbytečných komplikací přijali

i malou změnu v systému státních svát-

ků a od roku 2014 místo Koninginnedag

(Den královny, 30.4.) slavili o pár dní dří-

ve de Koningsdag (Den krále, narozeniny

Willema Alexandra, 27.4.). Systém oslav

zůstal pro rok 2014 nezměněn. V roce

2013 se žádný Den královny nebo krá-

le neslavil, jelikož na tento den připadá

ceremoniál uvedení krále do úřadu – tzv.

Inhuldiging.

Královna Beatrix, když informovala své poddané, že bude abdikovat.

Zdroj: http://www.ocan.nl/images/stories/koningin%20Beatrix.jpg


22

Státní portrét královského páru

zdroj: http://www.koningsdag27april.info/wp-content/uploads/2013/02/statieportret-willem-en-alexander-maxima.jpg

1 Úvod


23

Změna ve vládě Nizo-zemského královstvíDne 30. dubna 2013 došlo k historické

zněmě ve vládě Nizozemského králov-

ství. Po 33 letech vlády abdikovala ni-

zozemská královna Beatrix ve prospěch

svého nejstaršího syna prince Willema

Alexandra.

Již několik let se spekulovalo, kdy ke

změně na trůně dojde, odborníci sesta-

vili seznam několika důležitých dat a na-

konec se abdikace uskutečnila ve státní

svátek – Koninginnedag, tj. 30. dubna.

Tento den národ slaví narozeniny mat-

ky královny Beatrix, královny Juliany

(*30.4.1909 - 20.3.2004). V roce 2013

jsme tedy naposledy oslavili tento stát-

ní svátek a od roku 2014, slavíme tzv.

Koningsdag, jež je spojen s datem naro-

zení krále Wiléma Alexandra, 27.4.1967.

Státní svátek se bude tedy slavit o ně-

kolik dní dříve.

Dne 30.4.2013 v 10:07 královna Beatrix

v paláci de Dam v Amsterdamu abdiko-

vala. Celý proces abdikace byl historicky

prvně přenášen kamerami a celý národ

mohl vše sledovat v přímém přenosu.

Když královna dokument podepsala,

ozval se venku před palácem bouřlivý

potlesk. Posléze museli dokument po-

depsat Willem-Alexander a jeho žena

Maxima, zástupci parlamentu, provincie

Severního Holandska, starosta Amster-

damu a zástupci závislých území v Ka-

ribiku.

V odpoledních hodinách proběhl v kos-

tele Nieuwekerk slavnostní ceremoniál

uvedení nového krále Willema Alexan-

dra a jeho ženy Maximy do úřadu. Bo-

hužel tento proces není v protestanské

zemi církevní, ale civilní. A tak král není

korunován, ale pouze uveden do úřadu.

Královská koruna a další insignie vlády

jsou položeny na stole před králem a on

pouze přísáhá věrnost a oddanost svým

poddaným. Poté členové parlamentu

jmenovitě skládají slib novému králi.

Tímto dnem se změnilo také postavení

několika členů královské rodiny. Nejstar-

ší dcera krále Willema Alexandra Catha-

rina Amália (běžně nazývaná princezna

Amália) se stala historicky první princez-

nou Oranžskou. Do roku 2012 se titul

princ Oranžský vztahoval pouze na muž-

ské potomky rodu, až v posledním roce

došlo k parlamantem uznané změně.

Abdikující královna Beatrix se stala mo-

mentem své abdikace princeznou van

Nassou. Děti její sestry, princezny Mar-

gariet, jsou nyní vyloučeni z přímé po-

sloupnosti dědictví nizozemského trů-

nu, jelikož tato možnost přešla na bratra

Willema Alexandra, prince Constantijna

a jeho tři děti.

Od 30. dubna je králem Willem Alexander

Claus George Ferdinand van Oranje-Na-

ssou a jeho žena Maxima je královnou.

Willem Alexander se musel vzdát několi-

ka svých pracovních závazků. Několik let

byl aktivním členem olympijského výbo-

ru, byl členem výboru pro mezinárodní

vodní hospodářství při OSN a dalších

a dalších funkcí spojených především

s watermanagementem a sportem.

Jeho dcera, dnes korunní princezna Amá-


24

lie, nezměnila na svém životě příliš mno-

ho. Je jí teprve 10 let (* 7.12.2003), a tak

bude jěště několik let povinně navštěvo-

vat Základní školu Bloemcampschool ve

Wassenaaru, kde bydlí se svými rodiči

a sestrami.

Celá rodina zůstane nadále bydlet ve

Vile Eikenhorst ve Wassenaaru a ex-

-královna Beatrix se s radostí na „penzi“

přestěhuje do svého oblíbeného zámeč-

ku Draakenstein.

Skupinové foto při korunovaci

zdroj: http://latvia.nlembassy.org/binaries/fullcentrecolumnimage/content/gallery/postenweb/l/letland/netherlands-

-embassy-in-riga/groepsfoto-inhuldiging-anp-1024.jpg

1 Úvod


25

Rodokmen Oranje-Nassou

zdroj: )scan časopis ORANJE BOVEN 3/2013


26

Amsterdam, osobité hlavní městoobchodní a zároveň kulturní centrumEvropyMěsto, které nenuceně kombinuje měš-ťáckou vážnost s mladistvým radikalis-mem.

Amsterdam je dnes kompaktní pulsují-

cí město s více než miliónem obyvatel.

Jeho typicky holandská čistota a úprav-

nost jako ze škatulky je v rozporu s tím,

že je město považováno za hlavní cent-

rum evropské alternativní kultury a jež je

charakteristické uvolněnou atmosférou

a místy, kde se otevřeně prodávají měk-

ké drogy, jež jsou dlouholetým sporem.

Na jedné straně má vláda jisté příjmy

z drog a kontrolu nad jejich uživateli,

na druhé straně společnost musí čelit

chování jejich uživatelů. Paradoxem tzv.

Coff eeshopů je fakt, že nikde v Nizozem-

sku nelze ofi ciálně drogy koupit (není zde

žádný velkosklad) či pěstovat, ale Coff e-

eshopy je mohou legálně prodávat. Há-

danka zní: Jak se droga do obchodu do-

stane, aby mohla být legálně prodána?...

odpovězte si sami.

Ale zpět k historii města na řece Amstel.

Už víte, odkud pochází její jméno? Ano,

v údolí řeky Amstel byla okolo roku 1200

založena rybářská vesnice, jež byla vý-

hodně umístěna na vnitrozemském po-

břeží mořského zálivu Zuiderzee a chrá-

něna před bouřemi. Na druhé straně

byla propojena se Severním mořem,

a tak nic nebránilo rozvoji mořeplavectví

a obchodu po moři. Brzy se tak Amster-

dam stal vzkvétajícím přístavem. Oko-

lo roku 1270 postavili zdejší obyvatelé

přehradu (nizozemsky – dam), aby mohli

efektivněji chránit svá obydlí před příli-

vovými vlnami, a ta dala městu jméno

Amsterdam: Amstel ( jméno místní řeky)

+ dam (hráz) + trochu jazykové kreace.

Již roku 1300 se Amsterdam stává měs-

tem a získává i městská práva, na druhé

straně je osvobozeno od poplatků na

holandských vodních kanálech. Amster-

dam se ve 14.-16. století stává členem

hanzy ( jako např. Hamburk nebo Brémy)

a stal se tak důžetým přístavem na tra-

se do beldických Brugg. Holanďané tak

začali obchodovat skoro se vším od obilí

až po cenné látky a kovy.

Amsterdam–mapka

zdroj: http://www.mappery.com/maps/

Amsterdam-City-Tourist-Map-2.jpg

1 Úvod


27

Město rostlo a potřebovalo více a více

místa, jenže kolem byla mokrá blata

nebo moře. Tím byli obyvatelé přinuceni

stavět hráze a vysušovat území uvnitř

hrází. Tak vznikaly první poldery. Oko-

lo roku 1380 bylo město zvětšeno, byl

vykopán nový příkop a postaveny nové

hradby. Starý příkop se stal vnitřním

grachtem. Tento postup opakovali v his-

torii města Nizozemci celkem pětkrát.

V roce 1602 byla založena pověstná

Holandská východoindická společnost

a krátce na to následoval bouřlivý rozvoj

města a obchodu. V těchto letech za-

žívá Nizozemsko tzv. Zlatý věk. V roce

1621 byla založena méně úspěšná Zá-

padoindická společnost, jejíž členové

záhy zakládají na novém kontinentě

Nový Amsterdam (dnes New York). Am-

sterdam den ode dne prospíval, zatímco

belgické Antwerpy den ode dne upada-

ly. Náboženská tolerance města lákala

příslušníky všech náboženských smě-

rů, a tak město pomalu opanovali Židé

z Portugalska, kteří z Amsterdamu udě-

lali centrum obchodu s klenoty. Kromě

spousty spotřebního zboží vyžadovali

bohatí obyvatelé své portréty a obrazy

ke zkrášlení svých luxusně vybavených

domů. To sem přilákalo mnohé umělce,

např. Rembrandta van Rijn, který se do

Amsterdamu přistěhoval v roce 1631.

V roce 1655 město čítalo již neuvěři-

telných 200 000 obyvatel a byla zde

otevřena nová velkolepě pojatá radni-

ce. Koncem 17. století končí i zlatý věk

Holandska a nastává období okupace

a úpadku. V roce 1806 bylo vytvořeno

Holandské království a Napoleonův bra-

tr Louis byl ustanoven králem. Usídlil se

na nové radnici a prohlásil ji za královský

palác. V roce 1815 bylo vytvořeno krá-

lovství nizozemské, ale obnovit obchod

a intenzivní spojení s koloniemi se již ne-

podařilo v plné míře. Navíc lodě nemohly

proplouvat přes mělký záliv Zuiderzee

a přístav se přesunul do Rotterdamu,

ležícím v ústí řek Rýna a Maasy.

Město si stále udržovalo svůj kolorit

a snažilo se držet své prvenství v obcho-

dování. Díky neutralitě během 1. světo-

vé války se Amsterdam nadále rozvíjel

a poskytoval útočistě běžencům z celé

Evropy. Za 2. světové války se město

vyhnulo katastrofálnímu bombardování,

jež postihlo Rotterdam, a tak si uchova-

lo svůj historický šarm a stalo se tak po-

zvánkou pro turisty z celého světa.

Dnes Amsterdam nabízí historické cen-

trum s mnohými „nahnutými“ domy

a grachty. Turista se může celý den tou-

lat po ulicích a nábřežích, kochat se krá-

sou holandských, tzv. amsterdamských

domů, jež nejužší má pouhých 92cm fa-

sády směřující do ulice.

Co v Amsterdamu navštívit? Určitě se

vydáte na náměstí Dam, kde se odehrá-

vají všechna důležitá shromáždění lidu

a demonstrace nespokojených (takový

nizozemský Václavák). Zde stojí i králov-

ský palác, který byl kdysi radnicí a jež

Louis Bonaparte prohlásil za svůj palác.

Dnešní královská rodina jej používá pou-

ze k velmi ofi ciálním událostem, většinu

času královna/král tráví v Den Haagu.

K malebné procházce podél vody zvou

kanál Singel, Herengracht a Prinsengra-


28

cht. Dál může každý navštívit dům Rem-

brandta van Rijn či jedno z mnohých

muzeí či galerií. Možností je nekonečné

množství a každý si musí vybrat, co jej

zajímá a co během svého krátkého po-

bytu stíhá. Dnes lze navštívit Amster-

dam letadlem tzv. „na otočku“ nebo na

víkend. Z letiště vás doveze vlak až na

hlavní nádraží, jež je v samém centru

města.

Jediný den, který je trochu jiný, je tzv.

Koninginedag (Den královniných naroze-

nin), jež se slaví každoročně 30. dubna.

Tento den se město promění v oranžo-

vý cirkus pod širým nebem a masa lidí

je kontrolována a usměrňována policií.

Mnohdy policie kontroluje nově přijíždě-

jící hned na nádraží a většině mimo-Am-

sterdamských není povolen vstup do

města. V roce 2013 proběhla 30. dubna

ofi ciální korunovace nového krále Wille-

ma-Alexandra, a tudíž se neslavil Konin-

ginedag. Od roku 2014 se slaví Den krá-

lových narozenin, 26. dubna.

Už máte letenku? A jste ready vyrazit do

města na řece Amstel?

Amsterdam – královský palác Dam

zdroj: Vlastní foto BT

Amsterdam – grachty



29

2 Transport

Neklid na hraněEvropy„Het is Chinees voor mij.“ (To je pro mne španělská vesnice)

Tento historický fakt má vliv i na cha-

rakter obyvatelstva v dané lokalitě. Po-

kud budeme mluvit o Češích, tak určitě

řekneme, že jsou to klidní a trpěliví lidé

a hlavně mají vždy času dost. O Holan-

ďanech toto neplatí. Ti jsou neklidní,

věčně s něčím nespokojení, neurotičtí.

Tady jsou potomci těch, co došli až na

kraj kontinentu a nemohli dál, i když by

rádi šli dál. Vnitřní hlas je nabádá k dal-

ším krokům, pohybu, ale okolní svět je

brzdí a nenabízí jim dostatečnou šanci

pokračovat. Jsou tady všichni pohro-

madě. Všichni, co opustili svoji „rodnou

hroudu“, protože měli jiné názory, jiný

pohled na svět, hledali lepší život. Tady

jsou ti, co museli ze své země prchnout

a skrýt se na nehostinných blatech delty

řek Maasy a Rýna. Tady je nikdo nehle-

dal. O tento blátivý kus země historicky

nikdo z velkých vladařáů moc nestál.

I velký Gaius Julius Caesar došel až

k dnešnímu Maastrichtu (ten jeho vojáci

založili), tam naznal, že dál jsou jen mo-

čály a písek, to nemá žádnou cenu dobý-

vat, otočil se a šel domů. O pár století se

pokusili zem podmanit Habsburkové. Po

místních potyčkách naznali, že jižní část

(až po řeku Maasu) jim bude stačit a zby-

tek... deltu řek nechali být. Tam nic není,

jen voda a bláto. Později přišli španělští

Habsburkové. Ti viděli, že holanďané me-

zitím postavili pár hrází, zúrodnili několik

polderů, a tak zabrali Holandsko až po

Amsterdam. Dál to nemělo cenu... vítr,

bláto a voda. Až Vilém Oranžský a jeho

potomci si vymohli svou rodnou zemi

zpět a přesvědčili zbytek Evropy, že Ni-

zozemské království má určitou cenu

a stojí za to, s ním v Evropě počítat.

Přestože je ve stínu dvou velkých bra-

trů Francie a Německa, něco znamená

a bude znamenat.

zdroj: Blanka Tomášková


30

Pokud byse hodnotilo místní obyvatel-

stvo a jeho ekonomický vývoj, tak mu-

síme říci, že Nizozemci jsou zemědělci,

co se postupně stali obchodníky. Úrod-

né zemědělské půdy v Nizozemsku příliš

není. Půda je zde buď jílovitá nebo písči-

tá, navíc neustále nasáklá vodou. Místní

zemědělci se věnují spíše chovu dobytka

– ovcí a krav. Ten se volně popásá venku

a farmář je chodí jen přikrmovat a dojit.

Tento fakt má vliv i na holandský jídel-

níček. V celé zemi nenajdete snad jedi-

ného „domorodce“, který by nejedl sýr

alespoň 2krát denně, nepil mléko a neu-

měl jezdit na kole. To je opravdu typicky

holandské – kus tvrdého sýra v lednici

a sklenice mléka k obědu.

Ale jak se z nich stali obchodníci? Jed-

noho dne objevili kouzlo mořeplavby, vy-

stavěli přístavy a začali s obchodem pro

zbytek Evropy. Došlo jim, že nemají žád-

né nerostné bohatství, takže něco vyrá-

bět bude hodně těžké. Lesy spotřebovali

na stavbu lodí, a tak už jim zbyl jen exo-

tický náklad z Orientu. Proto se pokusi-

li všechno prodat a ono to fungovalo!

Od těch dob je nizozemská ekonomika

postavena na modelu „koupím-prodám-

-vydělám“. Časem se natolik zdokonalili,

že jsou opravdu schopni super výhodně

prodat i svou matku a ještě se tvářit, že

je to „kšeft“ století. Obchodovat s Ho-

lanďanem, to není vůbec jednoduché!

Každý cent otočí alespoň třikrát, všech-

no fi nančně promyslí a cenu stanoví tak,

že vás málem omyjou a on se tváří, že je

to minimum z minima.

V Holandsku se také zrodilo rčení „se-dět na penězích“. To bylo v hlubokých

dobách středověku, kdy Holanďané začí-

nali s obchodem a banky ještě nefungo-

vali. Každý obchodník měl doma křeslo

s tajnou schránkou. Ta se otevírala zved-

nutím sedáku. Když přišel zákazník, ob-

chodník seděl na své židli a byl si jist, že

mu peníze nikdo v nestřežený okamžik

neukradne. Tato židle byla v každé ob-

chodnické domácnosti jen jedna a na ni

mohl sedávat jen pán domu. Nikdo jiný.

Byl to takový domácí trůn.

Dnes mají Nizozemci své banky a ob-

chod funguje na jiné bázi než ve stře-

dověku. Přesto se snaží udržet si svoji

prioritu nejen v Evropě. Aby se výrobky

rychleji dostali k zákozníkovi, postavi-

li Nizozemci Batavulijn, železniční trať

pro nákladní rychlovlaky z Europoortu

až k německým hranicím. Podle mezi-

národního ujednání měli Němci pokra-

čovat, aby vlaky z přístavu dojely do

Porýní-Vestfálska v minimálním čase.

Bohužel Německo tento gigantický pro-

jekt zatím odložilo, a tak vlak na hrani-

cích zpomalí a jede po obyčejné železni-

ci. Dalším dopravním prostředkem jsou

letadla a nizozemský Schiphol je jedním

z největších letišť Evropy. V jeho okolí

se usídlily mezinárodní fi rmy, pro něž je

výhodné mít svoji fi liálku na evropském

kontinentě a Nizozemsko je díky svému

daňovému systému ideální. Poslední ob-

chodní tepnou jsou dálnice. Ty vytvořily

po celém království hustou síť s „oky“

25km na 25km. To je strategie úniku

a plynulosti provozu. Pokud je jedna

dálnice uzavřena, dá se to objet po další

a není to až tak velká zajížďka. Ekono-

mické myšlení! Navíc se hlavní dálnice

kříží v pomyslném středobodu Nizozem-

2 Transport


31

ska, v Utrechtu. Tak se vám, jako turis-

tovi může zdát, že na každé křižovatce

je vždy směrovka na Utrecht. Ať jedete,

kam a kudy chcete.

Nizozemsko není jen zemí, kde se lidé

loučí, ale i kam přicházejí. Díky velké-

mu přístavu, do Rotterdamu připlouva-

jí i nezvaní hosté z Afriky a Asie. Ti se

postupně usazují v Rotterdamu a okolí.

Našetří peníze na letenku pro zbývající

rodinné příšlušníky a všechny je pozvou

do „země zaslíbené“. Tak se z Rotterda-

mu stává tzv. melting-pot, kde žije na 83

národností a původní (opravdoví ) Holan-

ďané jsou v menšině (48%). Před něko-

lika lety zde byl uveden do úřadu první

starosta království neholandského pů-

vodu. Velká změna a nekonečné diskuse.

Skupina obyvatel tomuto trendu fandí

a cítí satisfakci za všechny cizince, co se

pokouší integrovat a v Nizozemsku na-

lezli druhý domov. Druhá skupina je silně

proti. Bojuje za znovunalezení národní

identity a vyhoštění cizinců. Oba směry

mají své dobré i špatné názory. Pokud

se jejich aktivity drží v mírumilovných

hranicích, je to ku prospěchu celé spo-

lečnosti. Pokud to někdo vyhrotí, je to

problém. Asi nejextremnějším je hnutí

PVV(Partij voor vrijheid - Strana svobo-

dy) G.Wilderse.

Pro cizince tady mají jasná pravidla inte-

grace. Každý cizinec musí složit během

15 let zkoušku z holandštiny a dějin Ni-

zozemska. V každém městě je večerní

jazykový kurz. Ten je skoro bezplatný

a funguje pod ministerstvem školství.

Jen obyvatele zemí EU musí za své ja-

zykové vzdělání platit. Ti totiž nemají

onu povinnost, jelikož v rámci EU jsme

si všichni rovni. Pro získání holandského

pasu musíte složit jazykovou zkoušku

nebo jako občan EU se provdat za Nizo-

zemce a žít zde alespoň 4 roky. Ale vět-

šina z euroobyvatel netouží po holand-

ském pase, jelikož je úplně stejný jako

český nebo německý. Člověk má stejná

práva a povinnosti po celé Unii.

Příliv cizinců má samozřejmě negativní

vliv na jazyk. Podle fi lologů se holanšti-

na mění a krajový dialekt nese slyšitelné

známky vlivu jiných jazyků. V okolí Ro-

tterdamu je v holandštině slyšet čím dál

tím více arabských slov. V Den Haagu

mají zase slova z jazyků Indonesie. Kaž-

dé město nebo obec má svoje jazykové

specifi kum. O vlivu angličtiny se snad ani

nemusíme zmiňovat... poholandšťování

anglických slov a tvorba vlastních sloves

je kouzelná. Slovesa jako googelen, ese-

mesen a pingen, není třeba ani překlá-

dat. Sama čeština má svá skoro stejná

čengliš slova. Občas Holanďané jsou tak

daleko, že změní výslovnost a zamění

„G“ za „CH“ (např. hrát golf – golfen, vý-

slovnost CHOLFEN).

Od jazyka se vraťme zpátky k obcho-

du. Díky přistěhovalcům, kteří chtějí jíst

ty samé potraviny, na které byli zvyklí

doma, obchody a hlavně tržistě ve vel-

kých městech nabízí skoro všechno. Od

pravé turecké pizzy, ještě teplé z turec-

ké pekárny až po ovoce Jackie a další,

jejichž jména neznám a ani nevím, jak

bych je měla jíst. Možné je koupit skoro

všechno, ale český chléb a knedlíky(ani

ingredience na ně) nikoli. Česká menši-

na je tady miniaturní a Češi nejsou asi


32

takoví obchodníci. Tak nám nezbývá než

žádat známé o zásilky z Čech.

Přestěhovalci mají vliv i na místní kultu-

ru a náboženství. Není výjimkou, když

vedle kostela stojí mešita, když je v pá-

tek muslimský svátek, v sobotu hindu

a v neděli pak křesťanský. Vše dohroma-

dy, a přesto tak nějak samostatně. Tady

jsou křehké hranice mezi rasismem a to-

lerancí, mezi oer-holandským a allochto-

nen (cizinci), mezi křesťanstvím a dalšími

náboženskými směry. Vše se vzájemně

ovlivňuje, doplňuje i vyzývá k diskusím.

To je to známé holandské koloniální myš-

lení a obchodování v jednom.

Kontrolní otázka: znáte alespoň 5 Ho-lanďanů?

Víte, že historickým vlivem má nizozem-

ská hymna pořád slova, kde lid slibuje

poslušnost španělskému králi? Dodnes

to nějak nestihli opravit. Inu chybička se

vloudí.

Slavní Holanďané: Erasmus Rotter-

damský (fi losof ), Abel Tasman (mo-

řeplavec a objevitel), Rembrandt van

Rijn (malíř ), Vincent van Gogch (malíř ),

P.J.H. Cuypers (architekt), Willem van

Oranje - Vilém I. Oranžský zvaný Ml-

čenlivý (panovník), Anthony Fokker

(letecký konstruktér), Huge de Gro-

ot (fi losof ), Albert Heijn (obchodník),

otec Abrahám (šmoulové), Anna Frank

(deník židovské dívky).

Když Holanďanédobývají světAby Holanďané mohli pohodlně dobývat

svět, založili několik velkých obchodně-

-logistických společností. Asi tou nej-

známější novodobou je jejich letecká

společnost KLM – Koninglijke Luchtva-art Maatschappij, nebo její mnohem

známější anglické jméno: Royal Dutch

Airlines (Královská letecká společnost).

Jejich domovským letištěm je samozřej-

mě letiště na předměstí Amsterdamu –

Schiphol.

Dne 7.10.1919 byla společnost založena

a její základní kapitál čítal 1,2 miliony gu-

ldenů. Královna Vilemína viděla v letecké

dopravě budoucnost a tušila, že za pár

let bude KLM důležitou nizozemskou fi r-

mou, proto ihned přidala k jejich názvu

přívlastek Královský. První komerční let

se uskutečnil již za půl roku po vzniku

společnosti a to z Amsterdamu do Lon-

dýna dne 17.5.1920. Letadla se tehdy

vyráběla i v Nizozemsku a prvním stojem

byl samozřejmě domácí letoun Fokker.

Od května se postupně rozletěla letedla

po celé Evropě. KLM jako první letecká

společnost získávala ta nejlepší místa

a časy. Už 1. řijna 1924 se letedla s pasa-

žery na palubě vydala do nizozemských

kolonií a zamířila směrem do Asie do

Batávie, Nizozemské Indonésie, Jakarty

a dalších. Ve spolupráci s Brity zavedla

KLM po druhé světové válce lety i do

britských kolonií (Indie, dnešní Vietnam

a další ). V roce 1945 začíná spolupraco-

vat s PanAm, leteckou společností USA

a zavádí lety i na západní polokouli.

2 Transport


33

Poptávka roste a požadavky cestujících

se více a více specializují. V roce 1966

KLM uvádí novou dceřinnou společnost

NLM (Nederlandse Luchtvaart Maats-

chappij) s tzv. Cityhoppery. Krátké lety

po Evropě, nejen do hlavních měst, ale

i do menších měst. Linka byla určena pře-

devším obchodníkům, kteří ráno vyrazili

např.do Frankfurtu a večer museli být

zpátky. Tyto služby NLM nabízí dodnes.

K nim v roce 2003 přibyla další dceřinná

společnost Transavia a ve 2008 ještě

Martinair. Tyto dvě společnosti nabízí

lety do turisticky zajímavých distinací za

minimální cenu. Navíc pružně reagují na

poptávku a sezónu. V létě většina letů

míří někam k moři a v zimě se létá na

hory. V mezičase je pak možné si za pár

kaček zaletět nakoupit do Glasgow nebo

Brna.

I počet letadel roste. Dnes na letišti

najdeme nejen malé Cityhoppery, ale

i obrovská Jumba. V roce 1971 vzlétl

z Amsterdamu první Boeing 747, pak do

fl otily KLM přibyl i Concord, ale záhy jej

vystřídala celá škála Airbusů a dalších le-

tadel. Dnes bychom domácích napočítali

115, plus nákladní letedla KML-Cargo.

KLM

zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:KLM_Boeing_737-800_PH-BXL_LHR_2011-10-2.png


34

Pokud si tento článek čte nějaký senza-

cechtivý turista, musím ho zklamat. KLM

za svoji historii příliš mnoho leteckých

neštěstí nezaznamenala. Nejsmutněj-

ším rokem je r. 1977, kdy za husté mlhy

došlo ke katastrofě na ostrově Tenerife.

Tehdy se letadlo KLM chystalo vzlétnout

a lidskou chybou došlo k desinformaci.

Na stejné runway bylo i letadlo PanAm.

To ještě rolovalo a díky mlze pilot minul

sjezd 3. Během pár sekund je zachytil

podvozek právě vzlétajícího KLM stro-

je. O život přišlo 583 lidí, vracejících se

po dovolené domů. Jako bezpečnostní

prvek byl všem letištím v Evropě přede-

psán pozemní radar, systém, který se

dříve používal pouze pro lodní dopravu

a jež předcházel dnešní auto-navigaci.

KLM už od svého začátku mělo zajíma-

vé reklamy a snažilo se přesvědčit „tu-

risty“, že letecká doprava je rychlejší

a pohodlnější. Nejstarší reklamní plakát

pochází už z roku 1919, ale nejznámnější

je reklamní kampaň z roku 1947, která

uvedla do života příběh létajícího Ho-

lanďana „ De Vleigende Hollander/ e

Flying Dutchman“. Tuto přezdívku najde-

me dodnes na každém stroji – nad před-

ním kolem, pod cockpitem, v KLM modré

barvě. Společnost využila později i sbě-

ratelskou vlastnost Holanďanů a v roce

1952 zavedla sběratelkou sérii modrých

porcelánových Grachtových domů (am-

sterdamské domy kolem centrálních

grachtů). Ty lze buď hodně draze koupit

na letišti, nebo zdarma získat při cestě

KLM Business třídou.

Co říci o letišti Schiphol? Jedná se

o domovský přístav KLM a je jedním

z největších v Evropě. Ve světovém mě-

řítku je přitom až na 15. místě. Ve srov-

nání s letišti v Bankoku či v New Yorku je

to opravdový trpaslík. Přestože budovy

i runway se nachází v – 5 metrech nad-

mořšké výšky, ročně přivítá 49,75 milio-

nů pasažerů a odbaví 437.082 letadel.

Na to samozřejmě nestačí jedna runway.

Proto jich je zde několik. Pro stavební fi r-

my to byl opravdový designerský oříšek,

protože kolem letiště vedou hned 2 fre-

kventované dálnice A4 a A5, ze severu

se na polder Schiphol tlačí Amsterdam.

Řešením byl tunel a most, a tak si jede-

te po dálnici a nad vámi prosviští křídlo

letadla. Jedna runway vede souběžně

Historická reklama na KLM

zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Klm-

-poster-1919.jpg

2 Transport


35

podél dálnice. Ta se nejčastěji používá

k přistávání, a tak jedete po silnici s div-

ným pocitem, že proti Vám přístává 3

minuty letadlo. Buďte stateční, letadla

znají svoji cestu a ještě se nikdo nepoku-

sil přistát na dálnici. Některé dráhy mají

časové omezení, jelikož končí v blízkos-

ti obydlených oblastí a smí se používat

jen za dne. V noci letadla neruší klidný

spánek obyvatel ani Amsterdamu ani

Aalsmeeru.

Dnes můžeme se společností KLM ces-

tovat i z jiných nizozemských měst.

Na severu je Lelystad, pro Randstad

aglomeraci je letiště Rotterdam se ša-

lamounských názvem e Hague, pro

Braband je Eindhoeven a na samém jihu,

sdílíme letiště v Maastrichtu/Aachen

s Německou spolkovou republikou. Pár

slovy se vrátíme k letišti v Rotterdamu.

To není v provozu pro veřejnost až tak

dlouho, ale před ofi ciálním otevřením

se o něj vedly dlouhé spory. Letiště leží

v katastru obce Rotterdam, ale relativ-

ně daleko od centra směrem na Delfty

a Den Haag. Vláda, která sídlí v Haagu

si myslela, že by pro návštěvníky Nizo-

zemí bylo zajímavější letět do druhého

nejdůležijtějšího města, proto chtěli mít

letiště v Den Haagu. Ale jak to vyřešit?

Nakonec padlo šalamounské řešení. Le-

tiště je v Rotterdamu, ale jmenuje se

anglicky e Haque. V Maastrichtu leti-

ště řešili čistě ekonomicky. Dohodli se

s německou stranou, letiště postavili na

hranicích a záleží na pasažérech, který

vchod použijí – Maastricht nebo Aachen.

I cestování leteckou dopravou po tak

malé zemi, jako je Nizozemsko, je občas

náročné.

Další gigantickou fi rmou, která přesáhla

na dlouhá staletí hranice Nizozemského

království je VOC – Vereenigde Oostin-dische Compagnie. Dnes se o ní dočte-

me jen v učebnicích dějepisu, nebo si

vyslechneme vzpomínání na zlaté časy

kolonialismu. V roce 1602 Státy Zeelan-

du (dnešní provincie Nizozemska – Zee-

land) a Státy Hollandu (dnešní provincie

Severní a Jižní Holandsko) založily spo-

lečnost na dovoz koření ze zemí Orien-

tu a Afriky. Společnost by se dnes dala

nazvat akciovou společností, protože

si každý obchodník nebo fi rma mohl ve

společnosti koupit svůj podíl. VOC měla

monopol na dovážení pepře, muškátové-

ho oříšku, vanilky, opia, porcelánu, hed-

vábí a bavlny do Evropy.

VOC zažívala svůj největší rozkvět v 17.

a 18. století, kdy pokrývala veškerý ob-

chod s koloniemi v Africe, Asii a později

i v Americe. Společnost se v počátcích

soustředila na obchod s kořením a otro-

ky. Pozdějí přibyla i přeprava cestujících

a státních úředníků. V koliniích mělo Ni-

zozemsko své guvernéry a ti museli ob-

čas zpět do Evropy, nebo je jela navštívit

rodina. Města, která VOC pronajala své

přístavy, z obchodu také profi tovala. Ne

nadarmo byl Amsterdam, Rotterdam,

Middelburg, Enkhuizen, Delfty a Hoorn

jedním z nejbohatších měst a nejluxus-

nější zboží se v minulých staletích dalo

pořídit právě tady.

Samozřejmě VOC měla i své obchodní

konkurenty – Velkou Británii nebo Špa-

nělsko. Nikdy ji však nezastínily a VOC

prosperovala dál. Podle záznamů spo-

lečnost vlastnila na 1772 lodí, z nichž se


36

629 lodí nikdy nevrátilo. Námořníci a ob-

chodníci ovlivnili kulturu a jazyk několika

zemí. Bývalé nizozemské kolonie mají

stavby v holandském stylu, jejich jazyk

obsahuje slova z holandštiny a v Jihoaf-

rické republice se dodnes holandsky mlu-

ví. Tedy zvláštní jazykovou mutací z 18.

a 19. století. V Indonesii a v Bengálsku

dodnes potkáme holandské vývěsní ští-

ty a názvy administrativních institucí ve

zkomolené holandštině.

VOC nebyl jen úspěch a přepych plynoucí

z obchodu. Byla to také doba obchodu

s otroky, neomezeného rabování pod-

maněných území, rozšiřování nemocí

a násilí na domorodcích. Vše, co stojí

v dějinách za zmínku, má vždy i nega-

tivní dopady. Bez VOC bychom si tak

snadno nezvykli na kořeněná jídla, kávu,

čaj, měkké hedvábí. Nestal by se pro nás

tento luxus něčím obyčejným a relativně

dostupným.

VOC ukončila svoji činnost v 50. letech

20.století, kdy obchod zvolil jiné stra-

tegie a doprava se stala jednodušší.

Přesto je každý Holanďan hrdý na zlaté

doby Východoindické společnosti. Doby,

kdy byl holandský trh přeplněn luxusním

zbožím a kdy jedna cibulka tulipánu stála

jako celý dům na náměstí.

Abychom nemluvili pouze o fi rmách, kte-

ré expandovaly do světa a ten si pod-

robovaly, je čas se zmínit o Europoort/Poort of Rotterdam, největším přístavu

Evropy (www.portofrotterdam.com).

Přístav se nachází v deltě řeky Maasy,

mezi městy Rotterdam a Hoek van Ho-

lland. Lodě připlouvají buď z Německa

po řekách Maase a Rýnu, nebo ze Se-

verního moře přes Eurogeul (speciálně

vyhlouvený kanál pro vplutí do přístavu),

dalo by se říci – dálnice pro zaoceánské

lodě. Podvodní kanál je 24 m hluboký

a 24 m široký, přesto musí být pravidel-

ně vybagrováván a čištěn, aby mohly su-

perkontainerové lodě bezpečně vplout

do přístavu. Když se očekává nějaký

ten kontainerový otesánek, nejčastěji

z Číny, tak se čas vplutí naplánuje na mo-

ment maximálního přílivu. Eurogeul se

čerstvě vybagruje a loď může připlout.

To se bohužel poslední dobou stává čas-

těji a častěji, a tak se vláda rozhodla roz-

šířit přístav o Maasvlakte 2, kam bude

hlubší přístup a kde bude více místa na

kontainery a pod.

Přístav je zhruba 40 km dlouhý (měříme-

-li vzdušnou čarou po vodě do vnitroze-

mí ), má 57 km přístavních mol, jež jsou

každých 100 metrů očíslovaná. To je ne-

jen pro orientaci lodí, kam složit náklad,

ale i pro kamióny, kam si pro svůj kon-

tainer dojet. Nad dálnicemi A15 a A12

jsou uvedena nejen jména měst, ale

i čísla přístavních mol Europoort. Je to

stejný systém jako uliční číslování domů:

levý břeh-sudá, pravý břeh – lichá čísla.

Pokud bychom statisticky propočítali,

kolik lodí se ročně naloží a vyloží, došli

bychom k hodnotě – jedna loď se naloží

a vyloží za 14 minut. To je sice nesmysl,

jelikož jede souběžně několik stovek pří-

stavních jeřábů a dalších zařízení. Také

nelze dnes skládat uhlí a pomeranče na

jedno místo. A tak máme uhelný přístav,

přístav na kovy, přístavistě na pomeran-

čovou šťávu, ropu atd. Přístav funguje

2 Transport


37

24 hodin denně a 365 dní v roce, „dag-

-nacht“, bez přestávky. Každá překážka

(např. potopená nebo uvízlá loď ) stojí

přístav milióny ušlého zisku. Jen jednou

v roce se doprava zpomalí a na půl dne

se zavřou vrata protipovodňové hráze

Measlantkering. To se děje vždy jako

technická kontrola zajištění bezpečnos-

ti přístavu před možnými přívalovými

bouřkami ze Severního moře, jež hrozí

většinou v únoru.

Již jsme zmiňovali, že Europoort je nej-

větším evropských přístavem, který

zaměstnává 87.111 zaměstnanců a roz-

kládá se na 12.440 ha pevniny a 7.718

ha vody. Přístav ročně navštíví 29.720

(2011) zaoceánských a 95.780 (2011)

lodí říční dopravy. V přístavu ročně vy-

loží 6.099.586 TEU kontainerů a naloží

5.777.336 TEU, celkem tedy 11.876.921

TEU za rok 2011. Pro srovnání uvedu po-

čty mil. tun v jiných přístavech.

Typický kontainer



38

NS – nizozemské dráhy... jsou stejné jako ty české?NS – Nederlandse spoorweg, je rovněž

státním podnikem, který má po celé

zemi monopol na dopravu lidí a zboží po

kolejích.

Ale zpět do Nizozemska. Jako turista

bez auta, se určitě již záhy po vstupu

do země setkáte se službami NS. Po-

kud přiletíte letadlem do Amsterdamu,

můžete okamžitě sjet eskalátory na

nástupiště NS. Jízdenku si ale musíte

koupit již v příletové hale v automatu.

NS dráhy šetří na každém kroku, a tak

pokladny nahradily z 90% automaty. Na

Schipholu (letiště Amsterdam) naštěstí

automat mluví i anglicky a německy, ale

pokud jste přistáli třeba v Maastrichtu

nebo Eindhoevenu, tam je automat ryze

lokální a mluví pouze holandsky. Takže

aktivujte nejen svou kreditní kartu, ale

i své znalosti jazyků.

1. Rotterdam 434,6 mil.tun/20112. Antwerpy 187,23. Hamburg 132,24. Novosibirsk 116,25. Amsterdam 92,9

* Algeciras (E) 8. místo, 76,9 mil. tun/2011

A jak je to s Rotterdamem v rámci světových přístavů?

1. Schanghai Čína 721,6 mil. tun/20112. Ningbo/Zhoushan Čína 691,03. Singapure Singapure 531,64. Taujin Čína 451,05. Rotterdam Nizozemsko 434,611. Hong Kong Čína 272,417. Los Angeles USA 203,918. Antwerpy Belgie 187,2

* V první desítce světových přístavů je 8 čínských. Jejich objem roste a další se tlačí do top-ten světa.

** TEU kontainer- Twenty feet Equivalent Unit, 20ft dlouhý, 8ft vysoký a 8ft široký. V Lounském Legiosu se staví vagóny, kam se vejdou 2 TEU kontainery naráz.

2 Transport


39

Na druhou stranu je automat velice štěd-

rý a nabídne Vám obrovskou škálu mož-

ností. Jaký lístek a za kolik si nakonec

koupíte záleží jen a jen na Vás a Vašich

jazykových schopnostech. Doporučuje-

me „enkele reis“ ( jednosměrná jízdenka)

volwassen (dospělí ). Pokud víte, že se

během 24 hodin budete vracet, můžete

si koupit dagretour (denní zpáteční ), ale

pozor platí pouze 24 hodin. Na druhou

stranu, pokud podniknete krátký výlet

do okolí, je fi nančně mnohem výhodnější

než jednosměrná jízdenka. Jízdenka je

buď přímo označena automatem a ne-

musíte ji dále „znehodnocovat“ v turni-

ketu nebo je bez data a času a musíte

si ji označit v turniketu. Pokuty ve vlaku

jsou opravdu vysoké a nelze si u průvod-

čího koupit standardní lístek. Ten pro-

dává jen jízdenku s přirážkou (pokutou).

V dopravní špičce je sice minimální šance

jej potkat, protože i průvodčí je člověk

a nechce se „rvát“ davy, takže v klidu

počká, až špička opadne, a teprve pak

zvolna prochází vlakem.

Takže lístek už máte. No, za předpokla-

du, že máte tu správnou platební kartu.

Ne všechny karty jsou automatem vítá-

ny a na mince a bankovky zapomeňte.

Teď byste se měli rozhodnout, kterým

vlakem pojedete. V nabídce je několik

možností: stoptrein (osobní vlak), snel-

trein (rychlík), Fyra (ekvivalent českého

pendolína), alys (super rychlý vlak do

Paříže).

Stoptrein (osobní vlak) jezdí relativně

pravidelně, každých 15-20 minut a sta-

ví na každé zastávce. Občas jej nazývají

i Sprinter, příměstský vlak. Pozor, nemá

vždy toalety a pokud cestujete např.

z Haagu až do Bergen op Zoom (cca 2,5

hodiny), můžete mít problém. Pak není

od věci někde vystoupit a dojít si, kam

potřebujete, a v klidu nastoupit na další

vlak. Jízdenky jsou pouze časově ozna-

čeny (místo nástupu a čas/den), takže

máte 24 hodin na to, docestovat do

místa určení.

Sneltrein (rychlík) má stejnou cenu jako

osobní vlak, ale nestaví všude. Je tře-

ba se předem informovat, zda stanice,

kam jedete, je jeho zastávkou. Velikost

města nebo obce nehraje v tomto směru

příliš roli. I Nizozemské dráhy jsou kon-

zervativní a řídí se velikostí osad v okolí

stanic z období konce 19. století. Pokud

při cestě zjistíte, že vlak na Vaší stanici

nestaví, můžete vystoupit dřív, pak je to

v ceně jízdného nebo později, pak si ov-

šem musíte koupit jízdenku zpět.

Nádraží Barendrecht



40

Vlaky Fyra (ekvivalent českého pendo-

lína) mají jinou barvu vagonů (šedo-rů-

žové pruhy) a jsou v interiéru luxusnější.

To samozřejmě znamená, že je zde pří-

platek k jízdnému. Vlaky nestaví všude.

Pouze ve velkých městech a ostatní osa-

dy míjí po svých vlastních tratích. Ty jsou

postaveny tak, aby vlak mohl jet rychleji

a mnohem časově efektivněji. Stinnou

stránkou je jejich kvalita. Tak jako české

dráhy koupili svá pendolína od italské

fi rmy, i vlaky Fyra pochází od Italů. Při

posledním hloubkovém šetření na nich

našli odborníci 28 závažných závad.

Vlaky co chvíli zůstanou bez „ohlášení“

stát uprostřed luk a polí. Občas „jen-tak“

stojí hodinu v tunelu před Rotterdamem

nebo Amsterdamem. Nikdo není zatím

schopný odhadnout, kdy vlak sám od

sebe zastaví a proč. Pokud jej chcete vy-

užít k cestě na letiště, promyslete si dal-

ší kroky. Za extra příplatek k jízdnému,

můžete nečekaně řešit i otázku koupě

nové letenky. Pokud vše funguje, jak má,

jste z Rotterdamu na Schipolu (letiště

Amsterdam) za 23 minut. To je skvělé,

normálně tam vlakem jedete více než

hodinu a půl. Ale pokud zůstanete někde

nečekaně stát, minuty plynou a letadlo

odlétá.

Vlaky Fyra mají jezdit až do Bruselu, ale

Belgičané je odmítají v posledních měsí-

cích zařadit do jízdních řádů, protože na

ně není spolehnutí a belgické dráhy ne-

chtějí platit zpět jízdné a dohadovat se

s pasažery.

Dalším a snad nejluxusnějším druhem

vlaku je � alys (rychlovlak mezi Amster-

damem a Paříží ). Tady platí speciální

Automat na lístky


2 Transport


41

ceník a jízdenku s místenkou je třeba si

koupit pár dní předem. Vlak staví pou-

ze v Amsterdamu, Schipolu (letiště

Amsterdam), Rotterdamu, Antwerpách

(Belgie), Bruselu (Belgie), Paříži (Francie).

Vlak jezdí spolehlivě a relativně na čas.

Luxus na palubě je zajištěn.

Železniční síť je v Nizozemsku hustá

a pokud necestujete zrovna do provincie

Zeeland, máte šanci, že najdete vhodné

spojení. Vlaky jezdí v pravidelných inter-

valech 15-20 minut, v dopravních špič-

kách a ve větších aglomeracích i častěji.

Pokud cestujete směrem na jih – pro-

vincie Zeeland, tam musíte kombinovat

vlak s autobusy, jelikož je zde mnoho

ostrovů a splavných vodních toků, a tak

železniční síť je zde opravdu řídká.

Avšak pozor v období pozdního podzimu

a zimy! Pokud na trať spadne pár líst-

ků ze stromů, vlaky nabírají neskutečná

zpoždění a nebo nejedou vůbec. V zimě

stačí pár sněhových vloček na výhybce

a vlak nejede. Pak se dráhy vymlou-

vají na nepříznivé klimatické podmínky

a okamžitě se srovnávají se Švýcarskem

nebo jinými drahami Evropy, co zrovna

nejedou „na čas“ (paradoxně nikdy neu-

vedli české dráhy, asi jezdí v zimě poměr-

ně dobře podle jízdního řádu). V tomto

období se Vám může stát, že se stanete

obětí „nefunkčnosti“ NS a budete muset

nouzově přenocovat v místě odjezdu.

I tuto situaci Nizozemci šikovně využijí

k cviření CO (civilní obrany) a vyšlou do

místa „kalamity“ všechny záchranné

sbory. Dostanete čaj, zubní kartáček

a polní lůžko někde v koutě nádraží. Na

pomocné autobusy nečekejte! Ty se

tady nepoužívají. Pokud je „výluka“, tak

se na dané trati nejezdí. Ani autobus,

který relativně kopíruje trasu vlaku, není

v plánu. Výluka je uzávěrka a Vy si musí-

te najít cestu obklikou sám.

Nizozemské dálnice a silnicePokud budete do Nizozemského krá-

lovství přijíždět po silnici, lépe řečeno

po dálnici, setkáte se s nějakou tou od-

lišností od českých pravidel silničního

provozu. Tedy těch pravidel, co na silnici

platí a každodenně se používají. Nemy-

slíme tím ta pravidla, co jsou napsána

v učebnicích autoškol.

Na úvod musíme říci, že Nizozemsko

má opravdu hustou a kvalitní dálnič-

ní síť. Ze strategických důvodů má

jejich síť parametry 25 km na 25 km.

Dálnice jsou pro Nizozemce únikové

cesty v případě nebezpečí a rovněž

každodenní spojnicí s městem a prací.

Průměrný Nizozemec dojíždí do svého

zaměstnání více než do 45 km vzdále-

ného města. Není žádnou výjímkou, že

člověk z Bredy (skoro hranice s Belgií )

denně cestuje do Amsterdamu a zpět.

Denní vzdálenosti pro Nizozemce ne-

Dálnice



42

jsou žádnou překážkou, navíc jim jejich

zaměstnavatel proplácí náklady na ces-

tu do a ze zaměstnání. Každý „pracovní“

kilometr je proplacen, tak proč necesto-

vat autem do práce?

Pak nastává otázka, zda i silnice a dál-

nice mají potřebnou kapacitu. Odpověď

znáte jistě předem: nemají. Dálnic je zde

opravdu dost, místy mají 4-5 jízdních

pruhů, ale i tak to nestačí. Tak se pro

dojíždějící mění dálnice každý den ráno

a večer v jedno velké pomalu se pohy-

bujicí parkoviště. Holandsky se dopravní

zácpě říká FILE a na radiu slyšíte každé

ráno přehled těch nej. V jiných zemích

hrají po ránu topten z pop-music, ale

tady hlásí topten FILE (zácpy). Něko-

likrát ročně se stane (hlavně v období

prázdnin), že není žádná zácpa, pak si re-

porteři na FM-vlnách nevědí rady s vol-

ným časem a brblají něco jiného o dopra-

vě. Tento fakt je dokonale vykolejí a oni

v daný okamžik nevědí, co by místo 3

minut výčtu dopravní zácpy na dálnici té

a té, říkali. Je to smutné, ale je to tak.

Národní sport - stát v zácpě se stal sko-

ro národní závislostí.

I její každodenní účastníci si nevědí rady

s nastalou situací. Každý den ráno přeci

v autě snídají, dolaďují přednášku nebo

make-up, relaxují cestou domů, ale po-

kud není FILE, jsou jako nemocní, nestí-

hají a bloumají pomalu po dálnici.

Dálnice, to je v dopravní špičce jeden vel-

ký autosalon. Pokud potřebujete nové

auto, stačí pomalu popojíždět a koukat

kolem sebe. Určitě si nějaký model vy-

berete. Nejednou na radiu slyšíte po-

známky o „kijkers“ (čumilech), co způso-

bili nějakou tu drobnou nehodu, protože

koukali někam jinem, než měli.

Zpět ale k situaci, kdy dálnice fungu-

je, jak má, tedy v mezičasech dopravní

zácpy (před 8:30, mezi 9:30-16:30, po

18:30). Dálnice mají dokonalé znače-

ní a na každé křižovatce máte směr na

město Utrecht. To je pomyslný střed Ni-

zozemska, a tak každá křižovatka ukazu-

je cestu právě tam. Ostatní směry jsou

dokonale značeny, včetně přístavních

mol Europoortu. Dálnice jsou dobře udr-

žované a i za deště nemáte problémy.

Tady se používá porézní asfalt, který

propouští dešťovou vodu a za auty se

netvoří žádný aerosolový oblak. To je

prima, pokud nezačne mrznout. Potom

se dálnice změní v jedno velké kluziště,

jelikož porézní asfalt má v sobě vodu

a ta zamrzá. Nizozemci nemusí ze zá-

kona v zimě používat zimní pneuma-

tiky, mohou v klidu jezdit na svých let-

ních se super anti-aquapleing eff ektem,

jež okamžitě změní kola na brusle bez

brzd. I sebemenší kopeček je pro tato

auta nesjízdný a po dálnici se klouzají

zleva doprava. Posypové vozy nečekej-

te. V minulých letech jejich počet sice

stoupl na celých 10 kusů, ale i tak je to na

tolik kilometrů dálnic málo. Jedinou útě-

chou je snad jen fakt, že zimy jsou zde

mírné a sněží tak 3 dny v roce a hned po

obědě vše taje.

Dalším překvapením pro českého mo-

toristu jsou „kostičky“ na nájezdech na

dálnici. Tady se připojují auta z nájezdu

v plné rychlosti do průběžného pruhu.

Pokud někomu neumožníte se „zipem“

2 Transport


43

připojit a dojde na nehodu/rozbité ple-

chy, tak ten, kdo má rozbitou přední část

auta je vinen. Ten neumožnil ostatním se

plynule zapojit do dopravy. To je sice na-

psáno i v českých knihách, ale nikdo toto

pravidlo zatím moc nedodržuje. V Nizo-

zemsku je to strikní a neomluvitelné.

Musíte vzít v úvahu, že je zde na malém

kousku země mnohem více lidí a ti všich-

ni se musí někam dostat. I frekvence

dálničních nájezdů a sjezdů je mnohem

vyšší.

Silnice nižší třídy nejsou již tak frekven-

tované, ale i tak mají svá specifi ka. Sil-

nice 1. třídy, označené zde jako N (Nizo-

zemci označované jako Rijksweg) jsou

prostorné a mají často uprostřed barev-

nou dělící čáru. Ta určuje povolenou ma-

ximální rychlost a možnosti předjíždění

(ty nejsou tak časté jako v Čechách). Sil-

nice nižší třídy jsou opravdu malé a čas-

to jedete po hrázi, jež je navíc lemována

stromy a vodou. Chce to odvahu, když

potkáte nákladní auto nebo nějaký ten

zemědělský stroj.

Ale odvážnému štěstí přeje!

Kolem silnic není mnoho restaurací ani

parkovišť, kde by se člověk občerstvil,

tak jako v České republice nebo Němec-

ku. Nizozemci jsou šetřílkové a vozí si

svoji svačinu s sebou. Na čerpacích sta-

ních si můžete něco koupit, ale počítejte

s tím, že výběr není veliký a kvalita vy-

soká.

Pohonné hmoty jsou v Nizozemsku para-

doxně dražší než v sousedních státech.

Přestože fi rma Shell sídlí na předměstí

Rotterdamu, má domácí ceny mnohem

výšší než ty zahraniční.

Pokud se Vám při jízdě autem něco sta-

ne, zavolejte ANWB wegenwacht (žluté

anděly), jejichž žluté autíčko Vám přijede

na pomoc. Nizozemci jsou skoro hro-

madně pojištěni proti nějaké kolizi na

silnici, ale i jako cizinici máte velkou šan-

ci, že Vám okamžitě pomohou, i když ve

Vašem případě za poplatek.

Závěrem snad jen krátká poznámka o ni-

zozemských řidičích. Asi nejsou špatní,

jen jezdí velice blízko a okamžitě blika-

jí, když nejedete podle jejich představ.

Auto s cizí poznávací značkou má malou

výhodu, Nizozemci jsou o trochu tole-

rantnější a drží o pár centimetrů větší

odstup.

Dálnice A9



44

Správa dálnic a silnic si v Nizozemsku

libuje v cedulích, kde je napsán skoro

román, a ani průměrný Nizozemec nemá

šanci si přečíst celé sdělení, když v rych-

losti 100km/h a víc míjí jejich informační

cedule. Prostě v daném případě pozoruj-

te okolí a jeďte jako oni. Často se jedná

o objížďky a tzv. „WERKZAAMHEDEN“

(práce na silnici).

Nákupy a renomova-né nizozemské fi rmyMen ziet op geen aap, als men uit Oost--Indie komt (Ten kdo má peníze, je král).

Ať v Nizozemském království žijeme,

nebo zda přijedeme jen na krátkou ná-

vštěvu, určitě se nevyhneme potřebě

nákupu. Ale kam jít nakoupit a kdy, to je

otázkou číslo jedna. Samozřejmě i Nizo-

zemsko má řadu obchodů, jež jsou stej-

né nebo skoro stejné jako v Čechách. Je

jen otázkou, zda jsou otevřeny, protože

v každé zemi platí jiná pravidla pro ote-

vírací dobu.

Pokud pomineme tuiristická centra

a obchody se suvenýry, tak je potřeba

počítat s tím, že obchody jsou zde ote-

vřeny od pondělí odpoledne do soboty

do večera. Standardní otevírací doba je

9:00 až 17:00 hodin, většinou bez pole-

dní pauzy. Supermarkety jsou většinou

otevřeny od 8:30 do 19:30, každý den

kromě neděle. V neděli jsou obchody

z 99,9% zavřeny, a to z náboženských

důvodů. I taková nadnárodní nákupní

centra jako je Ikea, musí být v neděli

zavřeny. Vyjímkou jsou předvánoční ne-

děle a víkend kolem Velikonoc. To jsou

potom speciální „koopdag“ (nakupovací

dny) nebo jsou ve větších městech tzv.

“koopavonden“ (nakupovací večery), kdy

obchodní centra jsou otevřena v pátek

až do 21:00. V ostatní dny je vždy třeba

pamatovat, že nakupovat nelze kdykoli

jako v Čechách.

A kam půjdeme nakoupit? Nelze neza-

čít nejznámějším holandským ochodním

řetězcem, a to supermarketem Albert

Heijn. Ten najdeme v každé obci, vždy

skoro v centru. To je také podniková

strategie, AH je určen především pro

ženy v domácnosti, které chodí den-

ně nakupovat, většinou pěšky nebo na

kole. Ráno odvedou děti do školy a pak

se cestou domů staví pro nákup. Tam sa-

mozřejmě potkají další známé a během

chvilky čekání u pokladny ví vše, co je

nového.

Ale vraťme se zpátky do historie, kde se

v Nizozemsku Albert Heijn vzal. V roce

1887 v obci Oolzaan, dnes skoro před-

městí Amsterdamu, otevřel pan Albert

Heijn obchod se smíšeným zbožím. Aby

přilákal více zákazníků rozhodl se, že

bude péci vlastní speciální KOEK (koláč)

a bude pražit kávu přímo v obchodě,

aby si zákazník mohl odnést domů vo-

ňavou kávu. Postupem času se rozhodl

otevřít další a další obchody v okolí. Ty

nabízely to samé zboží, měly i stejný

interiér. Navíc postupně nasmlouvaly

výhradní dodavatele zboží, jež nabízeli

i pevnou cenu. V roce 1952 fi rma ote-

vřela v Schiedamu první samoobsluhu,

kde kromě běžného sortimentu nabízeli

3 Ekonomie, fi rma a práce


45

i čerstvé maso a zeleninu. Od roku 1956

si může každá hospodyňka každý měsíc

počíst ve fi remním časopise AllerHande,

jež je zdarma. Pro Holanďany super láka-

vé. Zde jsou kromě speciálních nabídek

i recepty, tipy pro hospodyňky, zajíma-

vosti, nové fi liálky AH nebo nové spoři-

cí akce. Jedním slovem vše, co je třeba

vědět.

Když v roce 1987 fi rma Albert Heijn osla-

vila 100 let existence, dostala od krá-

lovny přídomek – královský dodavatel.

Tímto čestným titulem se honosí jen pár

společností a ty mají práva zásobovat

královské paláce a vládní budovy. Samo-

zřejmě se společnost vyvijí, a tak vznika-

jí nové varianty obchodu, starý klasický

supermarket už nestačí. Od roku 2001

je On-line AH, kde si nákup lze objednat

on-line a ve stanovenou dobu vám ná-

kup přivezou až domů. V roce 2002 vzni-

ká tzv. GO-winkel. Jedná se mnohem

menší samoobsluhu AH, jež nabízí malá

balení a větší výběr svačinek a potravin

k rychlému zakousnutí. Samozřejmě i je-

jich umístění je jiné. Go-winkel je v okolí

autobusového nebo vlakového nádraží,

v oblasti s vysokým výskytem kanceláří.

Všude tam, kde lidé spěchají a kde mají

během dne hlad nebo chuť. Tyto obcho-

dy jsou o trochu dražší a mají speciální

mini-sortiment.

Firma má samozřejmě i své logo - vzá-

jemně propletené AH ve speciální alber-

tovské bleděmodré barvě. V regálech

pak najdeme i vlastní sortiment, vlast-

ní obchodní značky Euroshopper, které

jsou výrazně levnější. To způsobilo v mi-

nulosti několik obchodních bitev, kdy si

renomované fi rmy jako Coca-Cola, Uni-

lerver, Grolsch stěžovaly, že výrobky

AH jsou výrazně dotovány a že se jedná

o nerovný boj o zákazníka. Ale Albert

Heijn vyšel vždy z konkurenčního boje

se vztyčenými vlajkami a jeho výrobky

zůstaly na svých místech.

Dalším obchodním trikem holdingu

A-Hold jsou zákaznické karty. Když kar-

tu používáte pravidelně, dostáváte na

určité výrobky slevu a šetříte si body.

Za každých 490 bodů dostane 52 euro

v hotovosti (490 bodů á € 0,10 je € 49,

plus € 3 věrnostní bonus). V rámci karty

si můžete také spořit body na speciální

výrobky či hračky pro děti. Tato obchod-

ní strategie funguje již od dob nizozem-

ského guldenu

Samozřejmě i v Čechách najdeme su-

permarkety Albert, a tak si můžeme

být jisti, že v obchodě nezabloudíme

a najdeme tam svých 20 000 výrobků,

na které jsme zvyklí. Tedy až na krajové

odlišnosti. Teď již zbývá navštívit jednu

z 856 holandských fi liálek. Pokud chce-

me nakupovat v neděli, tak musíme více

hledat, protože z celkového množství je

otevřeno jen 150 obchodů se speciálním

nedělním povolením.

Jeden tip pro mladé dámy, pokud chcete

vypadat, že pracujete a potkat pracují-

cího muže, musíte jít nakupovat až po


46

17:00 hodině a dobře se dívat do košíků.

Pak je úspěch zaručen.

Když už jsme v tom nakupování, tak se

podívejme i do obchodu s textilem a lo-

gem „Zeeman kleedt je voor een beetje“

(Zeeman tě oblékne za pár kaček). Ano

uhodli jste, jedná se o obchod Zeeman,

jež byl založen roku 1967 panem Janem

Zeemanem ve městě Alpen aan de Rijn.

Od té doby bylo na území království ote-

vřeno více než 1 000 obchodů s křiklavě

žluto-modrým logem námořníka (Zee-

man). Díky svým cenám je Zeeman po-

pulární i v Německu, Belgii, Francii a Lu-

xembursku.

Dnešní doba přeje více nakupovaní on-

-line. Takovým dědečkem on-line obcho-

dů je v Nizozemí Kijkshop. V roce 1973

se parta nadšenců rozhodla otevřít ob-

chod s minimálními náklady na personál

a prostor. Obchod má vitríny, kde je vy-

staveno zboží s detailní popiskou a kó-

dem. Zákazník si zboží prohlédne, napí-

še si kód a zboží si u poklady objedná

a zaplatí. Během platby je kód odeslán

do skladu, kde výrobek nachystají k od-

běru. Tak je v obchodě pouze jeden nebo

dva pokladní a ve skladu pár skladníků.

Sklad je většinou ve sklepě nebo v pa-

tře. Ve 100 fi liálkách si můžete zakou-

pit všechno možné kromě jídla. Od roku

1999 funguje Kijkshop i on-line. Pak Vám

zboží přijde poštou. Chytné, inu obchod-

níci a šetřílci v jednom!

Ale jaká obchodní značna je ta „echt“

holandská? Je jich hned několik a ty nej-

známnější se pokusím krátce představit.

Začněme vůní kávy a čaje – fi rmou

Douwe Egberts. V roce 1753 zavoněla

prvně káva v obchodě ve fríské vsi Joure

a pan a paní Egberts k ní přidali nějaký

ten koláček. Rodina doplnila do svého

obchodu se smíšeným zbožím luxusní

artikl – čaj, kávu a tabák. Vše pod vlastní

značkou. Jejich syn v roce 1780 rozšířil

obchod o další fi liálky a zaměstnal pár

obchodních cestovatelů, kteří nabízeli

jejich kávu, čaj a tabák v dalších obcho-

dech. Tak postupně rostla fi rma, jež

nese jméno zakladatele. Po 2. světové

válce fi rma překročila hranice a začala se

šířit po Evropě a později na další konti-

nenty. Dnes není na světě nikdo, kdo by

neznal kávu Douwe Egberts.

Aby si fi rma zajistila více zákazníků a od-

běratalů, zavedla systém věrnostních

karet, kdy si s každým nákupem spoříte

body a jednoho dne si můžete zakoupit

kávovou soupravu, překapávač na kávu

s logem DE nebo třeba jen jeden hrne-

ček. Existuje i designová řada výrobků

DE od předních nizozemských designe-



47

rů. Tyto výrobky jsou dnes předměty

drahocených sbírek milovníků DE.

Firma DE byla několik let součástí ame-

rického holdingu Sara Lee, ale v roce

2012 se vrátila zpět do holandských

rukou. Ta má v součastnosti 7 000 za-

městnanců po celém světě a její zisk za

rok 2011 byl € 2,6 miliard (netto zisk €

331 milionů).

Firma má několik dodavatelů kávy a čaje

v rozvojových zemích. Tady je speciální

projekt DE Foundation 2002, který za-

jišťuje podporu místních zemědělců –

producentů a bojuje proti práci dětí. Se

sociálním projektem začala fi rma již ve

40. letech 20. století, kdy v rámci ekono-

mické krize vysadila fi rma u Joure Haul-

sterbossen, tzv. sirkový les. Tehdy ještě

vyráběli a prodávali tabákové výrobky

a potřebovali dřevo na sirky. Bohužel

nebo bohudík, tabák se dnes tolik nepro-

dává a les pořád stojí. Sirky se vyrábí asi

někde jinde.

Další fi rmou, kterou každý zná je Heine-ken. Není třeba říkat, že se jedná o vý-

robce piva a nápojů. Ve 178 zemích svě-

ta mohou dnes lidé zahnat žízeň jedním

z nápojů. Všichni si hned představíme

ono zelené logo se smějícím se E a jen

znalci si přidají fi remní motto „heerlijk,

helder, Heineken“ (Freddy Heineken:

dobroučký, čirý, Heineken). Už z názvu

vyplývá, že se původně jednalo o rodin-

ný pivovar, jež byl 15.2.1864 otevřen

22-letým G.A.Heineken v Amsterdamu.

Od té doby se fi rma rozrostla o dalších

140 pivovarů a majiteli není jen rodina

Heinekenů, ale jsou jimi i akcionáři, mimo

jiné i královna. Pokud fi rmu převedu do

ekonomického aspektu, tak s každým

douškem piva platíme nejen DPH, ale

i pár centíků královně. Dnes Heineken

zaměstnává 70 000 lidí po celém svě-

tě a se svými 164,6 miliony hektolitrů

(2011) patří k největšímu výrobci piva na

světě.

Unilever je další fi rmou, která ovlivňu-

je náš každodenní život. Dnes se jedná

o nadnárodní koncern, který vyrábí po-

traviny – salámy, potravinové doplňky

– instantní polévky, drogerijní výrobky

– prášek na praní. Firma ofi ciálně vznikla

k 1.1.1930 sloučením několika fi rem, kdy

její jméno je kombinací slova Unie (Mar-

garine unie) a jména Lever (William H. Le-

ver, výrobce mýdla). Ti společně uzavřeli

smlouvu a otevřeli fi rmu, jež vyrábí vše


48

chemické. Hlavními produkty té doby byl

margarín a mýdlo z palmového oleje (olej

pocházel z plantáží v Belgickém Kongu,

dnešní Republika Kongo). Postupně se

přidávaly další a další výrobky. Dnes by-

chom napočítali 160 různých produktů

a ty se postupně objevily v obchodech

v Evropě, Severní a Střední Ameriky, Af-

riky. Jejich U je prostě skoro všude.

Kdo z vás nezná: Blue Band margarín

(od 1923), Calvé serie (1929), Omo prací

prášek (1952), Dove kosmetika (1956),

Unox salámy a buřty (1957), Iglo mraže-

né výrobky (1958), Cup-a-Soup (1972),

kosmetika Axe (1983). Další výrobky,

které najdeme i v českých obchodech

jsou Cif, Timotei, Lux, Rexona, Sunlight,

Magnum, Hellman s, Knorr, Lipton a de-

sítky dalších. Dnes fi rma zaměstnává

179 000 lidí a se svým hlavním sídlem

v Rotterdamu a druhým pro speciální

produktovou řadu v Londýně, je jedním

z největších chemických podniků v Evropě.

Koninglijk Philips Electronics, jedno-

duše Philips, je rodinná fi rma v Eindho-

venu, kterou roku 1891 založil Gerard

Philips se svým otcem pod obchodním

jménem Philips & Co. Historie a strate-

gie fi rmy by se dala přirovnat k Baťovu

Zlínu. V Eindhovenu nevznikla jenom to-

várna, ale i školy pro techniky, knihovna,

zaměstnanecké domy, centra volného

času atd. Vše s přívlastkem Philips (např.

Philips biblioteek). Jen fotbalový stadion

má trochu jiné jméno PSV, ale co zname-

ná P ve zkratce fotbalového klubu, kde

kdysi hrál i J. Chovanec? Ano, Philips.

Navíc fi rma nabízela zaměstnancům vý-

hodné penzijní připojištění a další fi nanč-

ní výhody. Za více než sto let je tento

fond jeden z největších nestátních fi n.

fondů nejen v Nizozemsku.

G. Philips začal vyrábět žárovky, později

přidal jednoduché domácí elektrické spo-

třebiče. Největším přelomem v historii

fi rmy byla nová výrobní řada – elektrické

holící strojky (od 1939), později přibyla

výroba televizorů, zdravotnických pří-

strojů, lamp, rentgenů a dalších. Jelikož

fi rma vždy dbala na vlastní design, po-

třebovala vlastního dodavatele bakelitu,

obalových materiálů, metalických sou-

částí, a tak postupně k továrně přibývají

papírny, slévárny, sklárny a další.

Dnes je Philips největším evropským

výrobcem TL trubic a 3. na světě ve vý-

robě spotřební elektroniky (až za fi rmou

Panasonic a Sony).



49

Když už máme pěkný holící strojek

a plazmovou televizi od Philipsu, tak

musíme mít i auto. I tady je holandská

fi rma – DAF, Van Doorne s Aanhangwe-

genfabriek. My v Čechách známe jen ná-

kladní auta, ale kdysi tady byla výrobní

linka i na osobní automobily. Těmi také

Hub van Doorne roku 1953 rozšířil svo-

ji nabídku výrobků. Firma od roku 1932

vyrábí nákladní auta, v období kolem vá-

lek rozšíříli výrobu o armádní vozy, jež

se vyrábí dodnes. Přelomovým rokem

v historii byl 1958, kdy do výroby uved-

li první dvouválcový čtyřtaktní motor

a variomatickou převodovku. Tehdy se

vyrábělo osobní auto podobné němec-

kému trabantu, které umělo jet stejně

rychle dopředu jako dozadu. Bohužel

roku 1975 kupuje výrobní řadu osobních

aut švédská fi rma Volvo a od té domy

mizí „Dafíci“ (bratranci trabanta) z nizo-

zemských silnic. Od 70. let fi rma vyrábí

jen nákladní auta a menší rozvážkové

modely, později zavádí výrobu autobu-

sů Bova a vylepšuje vozidla pro armádu.

Dnes je DAF na 4. místě ve výrobě ná-

kladních aut (Scania, Volvo, Man). Uvedli

hybridní nákladní auto LF Hybrid 12 t na

rozvážku zboží ve městech s elektric-

kým 44 kW motorem místo naftového

118 kW motoru.

A teď musíme do našeho auta natan-

kovat. Kde? U holandské Royal Dutch Shell, holandsko-anglické fi rmy, která

byla založena již roku 1890. V roce 1899

našli na Sumatře, v tehdejší holandské

kolonii, ropu. Dva bratři Deteringové

byli u toho, hned je napadl strategický

plán: dovážet a zpracovávat ropu v Ev-

ropě. Samozřejmě tehdy ještě nebyla

poptávka po benzínu, ale po oleji do

lamp a kamínek. Henry Detering neváhal

a začal podnikat. Jeho bratr, žijící v An-

glii, měl fi rmu na dovážení mušlí do Vel-

ké Británie, a tak Henry využil bratrova

podnikání a jako logo fi rmy vybral mušli

( jakubská mušle). Dnes má fi rma 90 000

zaměstnanců a ve 140 zemích světa má

své pobočky. Shell benzín nebo naftu

můžete natankovat kdekoli po Evropě

a Africe. Firma není již jen rodinnou fi r-

mou, ale má spousty akcionářů. Vždy se

věřilo, že nizozemská královská rodina je

většinovým podílníkem Shellu, ale poz-

ději, při zavedení pravidla nahlásit 5%

a více akcionáře fi rmě se nikdo z králov-

ské rodiny nepřihlásil. Ale i tak poddaní

královny v to pořád věří.

Firma je pravidelně vystavena útokům

organizacím chránící životní prostře-

dí a každoročně je obléhána aktivisty

Greenpeace a dalších. V mediích se to

bere jako skrytá reklama Shellu a nikdo

si z toho velkou hlavu nedělá. Navíc fi r-

ma sídlí v průmyslové zóně Europoortu

Rotterdam, kde není žádná obydlená

zóna. A co víc, fi rma Shell je fi rmou s nej-

větším ročním ziskem v Nizozemsku, tak

proč si podřezávat větev blahobytu.


50

Když už máme auto a benzín, musíme

být šik. Tak je tu čas na módní ateliér

Viktor&Rolf. Holandské návrhářské duo,

které se proslavilo svou extravagancí

a nevšedními modely. Firma vznikla roku

2005 a její fi losofi í je příběh Alenky v říši

divů. Vše je prostě naruby. I jejich obcho-

dy jsou atypické – lustr visí od podlahy,

schody nikam nevedou, vše jako v říši za

zrcadlem. Jejich modely jsou nevšední,

ale přesto si najdou své zákazníky. Mezi

ně patří i členové královské rodiny. Když

se vdávala princezna Mabel, měla sva-

tební šaty právě od nich. Tady si nemů-

žeme nechat ujít zmínit jejich webovou

stránku, opravdu stojí za vidění. Takže

jdeme googlovat www.viktor-rolf.com

a hledat něco na sebe.

Stejně si průměrný Holanďan půjde kou-

pit něco na sebe k Zeemanovi a do sebe

do Albert Heijn. Tak štastné pořízení při

nákupech!

Záchranný ekonomic-ký balíček pro Řecko – holandský patentPředstavte si klidnou řeckou vesnici.

Sobotní odpoledne. Slunce svítí, teplo-

měr ve stínu ukazuje příjemných 32°C,

na ulici nikdo není. Všude klid a pohoda.

Najednou přijede do vesnice velké auto

s nizozemskou poznávací značkou. Pro-

jíždí křivolakými uličkami až k malebné-

mu hotýlku u pláže.

Hotelová hala je prázdná, a tak pomo-

cí malého zvonečku přivolá holandský

pár majitele. Zeptají se, zda zde mají

volný pokoj a zda si jej mohou na jednu

nebo dvě noci pronajmout. Odpověď zní:

„Ano, samozřejmě, máme krásný pokoj

s vyhlídkou na moře v prvním patře.“

Stoeurovka


Rada do života, nic neschovávej

Zdroj: http://static.skynetblogs.be/me-

dia/167753/2159871352.JPG



51

Holandský turista položí na recepci sto-

eurovou bankovku a jde si se ženou pro-

hlédnout pokoj v patře. Hoteliér vezme

peníze a běží k řezníkovi, kterému už

delší čas dlužil. Zaplatí 100 euro a dluh

je smazán. Řezník vezme onu bankovku

a běží k pekaři, kterému už přes měsíc

dlužil. Zaplatí a dluh je smazán. Pekař

usmívajíc se zastrčí bankovku do kapsy

u kalhot a pospíchá do autodílny. Tam

vyhledá mechanika, kterému dluží za

poslední opravu své stařičké pekařské

dodávky. Šťasten a bez dluhu se vrací

domů.

Mechanik, místní alkoholik, popadne

peníze a vykročí směrem na náves, do

hospody. Hospodský udiveně sebere pe-

níze a dluh smaže. Mechanik si radostně

poručí jednu malou rakii a pak se zvesela

vrací do své dílny. Hned, co se za ním

zavřely dveře, hospodský popadne onu

stoeurovku a podá ji decentně prostitut-

ce, co sedí na baru a jež ještě trochu dlu-

ží za její služby. Ta, celá štastná, zastrčí

peníze do výstřihu a slíbí hospodskému,

že se může zase někdy stavit. Sama pak

seskočí z barové stoličky a běží do hote-

lu, kde dluží za pronájem pokojíku v pod-

kroví. Hoteliér zrovna není přítomen, asi

ve skladu rovná zboží, tak položí zelenou

bankovku se vzkazem na recepci vedle

telefonu a vrací se zpátky do hospody,

aby nepropásla nějakého potencionální-

ho zákazníka.

V tom schází ze schodů onen holandský

pár. Zvonkem přivolají hoteliéra a sdělí

mu, že pokoj je malý, má špatný výhled

a vesnice je bohem zapomenutá, takže

bohužel se rozhodli pokračovat dále na

jih. Vyžádají si svoji stoeurovku, kterou

prve zaplatili zálohu a s omluvou odchá-

zejí k autu.

Vesnice je stále zalita sluncem, pohodou

a teď i radostí ze splacených dluhů. Není

nad zahraniční pomoc!

I takhle nezištně pomáhá Nizozemsko

členům EU.

Řecko



52

Pracovní možnosti a příležitostiv NizozemskuV Nizozemském království můžete kdy-

koli začít pracovat, jelikož zde platí úmlu-

va rovných pracovních příležitostí v rám-

ci EU. Jedinou podmínkou je, zajistit si

na úřadě tzv. BURGERSNUMMER (po

staru tomu stále říkají SO.FI nummer).

Je to nizozemský ekvivalent českého

rodného čísla.

Pro uzavření pracovní smlouvy, budete

samozřejmě potřebovat nějakou nizo-

zemskou adresu pobytu a bankovní účet

u jedné z místních bank. Zatím nelze po-

užít bankovní účet založený u české ban-

ky. Zaměstnavatel většinou nepřistoupí

na převod peněz mimo území státu.

Po uplynutí pracovního poměru nebo na

konci daňového období, je třeba podat

daňové příznání z příjmu i u nizozemské-

ho fi nančního úřadu. Doposud nejsou

spolu úřady propojeny.

Pracovní smlouva se pravidelně uzavírá

na 1 rok. To může zaměstnavatel opako-

vat 3-krát, poté máte nárok na smlou-

vu na dobu neurčitou. Bohužel většina

fi rem se snaží tuto situaci eliminovat

a smlouvu prodlouží pouze 2-krát. Pak

Vás již nepotřebují nebo najdou něco, co

neděláte úplně dobře. Výmluvou může

být i nedokonalá znalost jazyka. Pokud

získáte smlouvu na dobu neurčitou, tak

to jste právně ochráněni mnohem lépe

než v Čechách podle českého zákoníku

práce. Pak máte vyhráno a jen tak Vás

nikdo nepropustí z práce. Pokud samo-

zřejmě fi rma nezkrachuje nebo se ne-

zruší ono pracovní místo. Pak máte sa-

mozřejmě nárok na odstupné, tak jako

v rodné zemi.

Počet odpracovaných let se v rámci EU

započítává do důchodu a pokud překro-

číte určitou hranici odpracovaných let,

máte nárok na důchodové zabezpečení

nebo jeho procentuální podíl v Nizozem-

sku. Jinak se vše sčítá a jednou bude na

Vás samotných rozhodnutí, v které zemi

budete pobírat svůj starobní důchod.

Stejné pravidlo platí i pro podporu v ne-

zaměstnanosti. Pokud jste pracovali

v Česku a poté, bez nárokování podpory

v rodném městě, odjeli do Nizozemska

a zde pracovali minimálně 90 dní, máte

nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Ta se poprvé vypočítává i s doloženými

odpracovanými měsíci či roky v ČR.

Doklady o dosaženém vzdělání je třeba

nechat přeložit do nizozemštiny. Pokud

se jedná o univerzitní vzdělání, je třeba

požádat o jeho uznání a udělení ekvi-

valentu akademické hodnosti v Nizo-

zemsku. Místní úřady nepracují zrovna

nejrychleji, a proto tuto akci doporučuji

podstoupit v předstihu několika měsíců.

Překladatelé pracují rychle, ale poněkud

draze. Např. překlad rodného listu z češ-

tiny do nizozemštiny stál v roce 2009

€ 85,-. Nizozemské úřady bohužel nepo-

užívají formuláře EU příliš často a větši-

nou chtějí mít vše přeloženo do holan-

dštiny. Pokud si necháte v ČR vystavit

např. EU rodný list (i ten je v domovině

s příplatkem), musíte mít v NL holand-



53

skou verzi. Bohužel, byrokracie je tady

veliká a úředníci nejsou kreativní a EU

formuláře jim moc neříkají.

Pokud v Nizozemském království legál-

ně pracujete a onemocníte, musíte daný

den zavolat zaměstnavateli, že jste

nemocní a v nejbližších dnech navští-

vit lékaře. Pokud jste nemocni déle než

2 týdny, pozve si vás odborná lékařská

komise na pohovor: jak moc jste nemoc-

ní a jak to vidíte do budoucna. Samozřej-

mě v průběhu nemoci může přijít kont-

rola. Ta většinou chodí až při delší nebo

častější absenci. Když se cítíte zdráv,

zavoláte den předem zaměstnavateli

a řádně nastoupíte zpět do pracovního

procesu.

Při kratší době nemoci – tři nebo čtyři

dny, není třeba navštěvovat lékaře. Zů-

stanete v klidu doma podle vlastního

uvážení. Je možné, že Vám zaměstnava-

tel některý den zavolá, aby Vám popřál

brzké uzdravení. Je zde také zvykem po-

sílat pozdrav a přání rychlého uzdravení.

Podle oblíbenosti v pracovním kolektivu

jich můžete během týdne nemoci dostat

i desítky.

Pracovní schůzka a káva



54

Pokud jste mladou dámou, která v prů-

běhu pobytu v Nizozemsku otěhotní

a budete muset zůstat doma s mimin-

kem, je zde jednoduché pravidlo. Máte

nárok na celkem 8 týdnů mateřské dovo-

lené. Můžete si vybrat pár dní nebo týd-

nů před porodem, a pak zbytek čerpáte

po porodu. Po 8 týdnech se musíte vrá-

tit do zaměstnání nebo jej ukončit – dát

vypověď. Jesle tady samozřejmě fungují

a jsou zařízeny i pro ty úplně nejmenší

(6 týdnů). Tady je důležité zvážit výši vý-

dělku a cenu jeslí (většinou se pohybuje

kolem € 1100 – 1600 měsíčně, plus jídlo,

pleny atd. musíte dodat sama). Tzv. hlí-

dací babičky tady moc nefungují. Spíše je

pravidlem, že žena zůstává doma a muž

pracuje a fi nančně zabezpečí celou rodi-

nu. Další varianta je, že oba rodiče pracu-

jí na částečný úvazek a o péči o dítě se

dělí. Pro ženy s dětmi je zcela běžné, že

pracují na tzv. „duo-baan“ (o jeden pra-

covní úvazek se dělí ještě s jednou nebo

dvěma kolegyněmi), takže pracují cca 12

hodin týdně. Ale lze pracovat i 6 hodin

týdně, záleží na každém.

Někteří zaměstnavatelé přistoupí na

možnost odpracovat si během jednoho

pracovního dne více hodin než 8. Tak je

možné odpracovat plný pracovní úva-

zek za 4 dny. Ale to nelze vždy. Jiní za-

městnavatelé nabízejí možnost, praco-

vat několik hodin týdně z domova. Tyto

možnosti zavisí na Vašem pracovním za-

řazení a důležitosti pro zaměstnavatele.

Nesmíme zapamenout i na 13. a 14.

plat. Tady mu říkají peníze na dovole-

nou (vypláceno s květnovou výplatou)

a na Vánoce (vypláceno s listopadovou

výplatou). Je to příjemné fi nanční zpes-

tření, ale je třeba mít na paměti, že si

tyto peníze celý rok spoříte. Zaměstna-

vatel Vám každý měsíc odečte poměr-

nou částku. To se stává i u sezonních

a krátkodobých smluv. Pokud se do Ni-

zozemska chystáte jen na letní brigádu,

je třeba si tyto peníze při ukončení pra-

covního poměru u zaměstnavatele vyžá-

dat dřív, než je pravidelný termín. Pokud

na to zapomenete, zaměstnavatel Vám

je pošle na účet v pravidelném termínu.

Do práce se chodí včas nebo i o 15 minut

dříve, abyste stihli vypít společnou kávu

s kolegy. Ta bývá většinou na pracoviš-

ti zdarma a v neomezeném množství.

Přestávky v práci jsou povinné, většinou

pevně stanovené fi rmou a nezapočítá-

vají se do pracovní doby.

Pracovní schůzka a podnikáníNizozemsko je vcelku jazykově homo-

genní, 90% obyvatel mluví holandsky,

přestože nejsou všichni Nizozemci. V po-

sledních desetiletích přibývá přistěho-

valců a podnikatelů z Maroka, Turecka,

Indonésie a Číny. Můžete narazit i na pol-

ské podnikatele nebo někoho ze Surina-

mu, Aruby či Ghany. Především v oblasti

Randstad (souměstí kolem Rotterdamu

a Den Haagu) potkáte mnoho „naturali-

zovaných“ přistěhovalců.

Pokud se budeme zabývat nizozemskou

obchodní kulturou, budeme vycházet

z typických pravidel tradiční nizozemské

fi rmy. Nizozemci jsou už od ranného stře-



55

dověku obchodníky. Nakoupit a obratem

ruky prodat, nejlépe s maximálním zis-

kem, to je obchodní fi losofi e Holanďanů.

Vše je podřízeno fi nanční stránce věci

a obchodu. Holanďané nesmlouvají. Sta-

noví cenu a tváří se, že tak nízkou cenu

už více snížit nemohou. Cena je, kromě

burzy, opravdu pevná.

Na pracovní schůzku je třeba dostavit

se opravdu na čas. Dochvilnost je jedním

z typických rysů obchodníků. Při vstu-

pu se obě strany většinou představí při

podání ruky a výměny vizitek. Častokrát

se stává, že při jednání používají pouze

křestní jméno a oslovují se více přátel-

sky. Skoro vůbec nepoužívají akademic-

ké tituly. V běžném obchodním jednání

se používá pouze jméno.

Pokud dostanete tištěnou pozvánku

na jednání, většinou z formy příjmení

nepoznáte, zda se máte setkat s mu-

žem či ženou. Někdy bývá před jménem

uvedena zkratka Mw.Vliet (paní Vlieto-

vá), Dhr/heer Vliet (pan Vliet). I křestní

jména mohou být zavádějící: na vizitce

je uvedeno Jacoba, ale dotyčná dáma se

Vám představí jako Coby. Nebo Rudolf

a onen muž je Ruud. Sami Holanďané se

Vás okamžitě zeptají jaké jméno je vaše

tzv. ROEPNAAM (oslovovací jméno). Pro

Čechy až na vyjímky typu Václav a Josef,

se jména většinou shodují. Těžko někdo

bude používat při obchodním jednání

jméno Kačenka nebo Josífek (tak, jak ho

volala kdysi babička k obědu). Na druhé

straně se Vám může stát, že se Vám

Holanďanka představí jako Katinka nebo

Anuška. To je většinou jejich skutečné

jméno, nikoli vzpomínka na dětství.

Při jednání jsou přímí, až bezohledně

otevření, což někdy působí urážlivě. Vše

řeknou tak, jak si myslí a nebalí nic do „lí-

bivého“ obalu. Jednání má pevně danou

strukturu a většinou se jedná striktně

a jasně. Jejich pracovní heslo je: „Kort, maar krachtig.“ (Krátce, ale úderně.)

Důležitější rozhodnutí nečiní okamžitě

a vyžádají si čas na rozmyšlenou a pro-

čtení příslušných materiálů. I v tomto

případě bude ale pevně na minutu sta-

novena příští schůzka nebo přesně sta-

novena varianta, jak sdělí protistraně

své rozhodnutí. Při jednání nejsou příliš

impulsivní a „akční“ a přehnaně impulsiv-

ní jednání odsuzují.

Při jednání se často stírají rozdíly v pra-

covním zařazení a hyerarchii. Klidně oslo-

vují ředitele velké fi rmy Jan. Mnohdy ne-

poznáte v tónu řeči a stylu jednání, kdo

je ředitel a kdo sekretářka. V učitých si-

tuacích lze použít nějaký vtip, ale pozor

na vtipy o náboženství. Ty jsou zde tabu!

Na druhou stranu Nizozemci mají smysl

pro humor a klidně se uprostřed jednání

„od srdce“ zasmějí jazykovému přebrep-

tu či proloží řeč něčím veselým.

Jazykové vybavenosti nizozemské pro-

tistrany se obávat nemusíte. Nizozemci

jsou jedni z nejlépe jazykově vybavených

obchodníků. Většinou mluví bez problé-

mů anglicky, často německy a případně

francouzsky. Tyto jazyky mají povinné

ve škole. Pokud bude třeba jiný jazyk,

nebývá většinou problém ve větší fi rmě

najít někoho, kdo daným jazykem mluví.

Tím mám na mysli především jazyky jako

arabština, čínština, polština, španělšti-

na. Slovanské jazyky nejsou zrovna roz-


56

šířené. Jsou pro Nizozemce příliš obtíž-

né a dlouhá léta je v obchodním styku

nepotřebovali. Pozor na jazykovou past:

ja, maar... (ano, ale....) nebo ja, nee... (ano,

ne....). V těchto případech je třeba zvýšit

pozornost a sledovat, zda je rozhodnu-

tí kladné nebo záporné. Ono JA nemusí

vždy znamenat přitakání, ale pouze slov-

ní vatu. Tento zlozvyk si přenáší i do pro-

mluv v angličtině.

Co se týče dress codu, tak jsou Nizo-

zemci velmi tolerantní. Již dávno nepla-

tí, že je třeba na jednání přijít v obleku

a kravatě. Jsou okamžiky, kdy potkáte

protistranu v džínách a košili. Ani ženy

si s oblečením příliš nelámou hlavu. Ne-

čekejte přehnaně škrobenou kulturu jed-

nání.

Před jakýmkoli jednáním mějte na pa-

měti: „ Co Skot zahodí, to Holanďan se-bere!“ a tím se řiďte. Pokud budete mít

štěstí a pozve Vás protistrana na oběd

nebo večeři, je pravidlo, že kdo zve platí.

Poznámka závěrem:Jestliže se před jednáním naučíte v ho-

landštině byť jen pozdravit, snadněji si

pootevřete dveře a jednající naladíte na

tu správnou vlnu.

Goede dag. Dobrý denHoe gaat het? Jak se máte?Dank je wel. Děkuji.Tot ziens. Naviděnou.Eet smakelijk. Dobrou chuť.

Zbytek jazyka zní pro české uši jako mix

angličtiny a němčiny s ještě něčím. Už

chápete, proč jim jde ta angličtina mno-

hem lépe než Čechům?

Welcome in Holland




57

Moudrý muž stavěl dům na skále, tendruhý byl HolanďanTen stavěl dům na písku nebo na blatech.

Jak jistě již víte, více než polovina nizo-

zemského území je buď vysušená delta

řeky, takže vysušená blata, nebo je to

oblast kolem velkých vodních toků, tak-

že písečné podloží. S tímto podložím je

opravdu hodně těžké něco udělat. Přes-

to se Nizozemci nevzdávají a po staletí

budují své domy na písku. Aby jim ne-

spadly hned příští zimu, zatloukají pod

ně dlouhé piloty. Pilot může být jen pár

metrů hluboko (mluvíme tady tak o 5-8

metrech), nebo se může jednat o hodně

problematickou oblast a tam se pak zat-

louká 32 metrů dlouhý pilíř v rozmezí 80

cm. To je samozřejmě důležitá fi nanční

položka ve stavbě domu. Nizozemci ne-

mají sklepy, ty by jim dělaly jen problémy,

ale mají domy na kůlech. Každý dům má

několik desítek pilotů v zemi a na nich je

pak základová deska. Ta nese celou dal-

ší stavbu domu. Proto také staví domy

jako z lega. Nic složitého, žádné tlusté

zdi, nic extra. To vše by přidalo váhu na

desku a zvýšilo by se nebezpečí, že se

dům začne naklánět nebo propadat.

Domy i kancelářské budovy se v Nizo-

zemsku staví velmi účelově. Co doslou-

ží své funkci, se prostě ihned zbourá.

4 Společnost, rodina a škola

Typický NL dům



58

Země je drahá a každý čtvereční metr

je 10 krát využit. Rekonstrukce naklá-

nějícího se domu je neuvěřitelně drahá

a pokud se nejedná o památku Unesco,

tak ji nemá cenu zachraňovat. Zbourat

a postavit nově, je mnohem ekonomič-

tější a efektivnější.

Ale jak si postavit nějaký malý holandský

domeček? Ten si jen tak sami neposta-

víte. Tady je monopol radnice a velkých

fi rem. Celý proces začíná již rozhodnu-

tím provincie, která obec se stane tzv.

vinix-oblastí, tj. obcí, kde se může sta-

vět. Potom rozhoduje radnice, který pol-

der nebo pole se zastaví novou obytnou

zónou, tzv. wijkem. Tady se netroškaří

a plánuje se několik desítek domů najed-

nou. Páni radní osloví nějakou projekční

kancelář a ta vyprojektuje několik typů

domů, velké, malé, levné i drahé, všech-

no hezky dohromady v jednom wijku,

ať se nikdo před nikým nepovyšuje, ani

neponižuje. S projektem v ruce se oslo-

ví stavební fi rmy a ty pak v neskutečně

krátkém čase domy vystaví. Častokrát

se stává, že domy na začátku ulice jsou

již hotové a lidé se pomalu do nich stě-

hují a konec ulice je jedna velká díra plná

vody. Domy se prodávají již před zaháje-

ním výstavby, v průběhu i po dokončení.

Cena se pohybuje podle zájmu zvolna

nahoru a dolů. Nejlevnější je si koupit

dům na papíře. Tam si můžete i vznést

vlastní připomínky a přání. Později je vše

už na vás samotných.

Když se dům dokončí, přijde potencio-

nální kupec a dům si koupí. Taková sa-

moobsluha ve stavebnictví. Žádné so-

boty a neděle na stavbě. Prostě chvilku

počkáte a dům stojí hotov, jen se do něj

nastěhovat. O kvalitě a životnosti nebu-

deme tady mluvit. Dům má svoji funkci:

jedna generace v něm bude bydlet maxi-

málně tak 50 let. Pak se asi zbourá.

A kolik takový dům s mini zahrádkou

stojí? Ceny se pohybují od 200.000

euro výše. Za tohle máte malý domeček,

tak pro pejska a kočičku někde daleko

od města. Realnější je cena tak kolem

450.000 euro. To už je dům se zahrá-

dečkou. Krásná cena, že? A kde na něj

vzít a nekrást? Jednoduše. Hypotéka.

V Nizozemsku je hypotéka vcelku do-

sažitelná pro každého, kdo v daný mo-

ment pracuje a má nějaké pravidelné pří-

jmy. Hypotéka se uzavírá na 30-40 let,

mnohdy i na déle. Je překvapivé, že zde

dostane hypotéku i senior v důchodu.

Banka pak jen řekne, že v případě smr-

ti je nemovitost její a hotovo. No pro-

blem, at all! Podle posledních statistik

bydlí pouze 10% Nizozemců ve vlastním

domě, který není zatížený ani půjčkou,

ani hypotékou. Šest z deseti obyvatel

Nizozemska má na svůj dům hypotéku.

Zbytek bydlí v obecních nebo najemních

bytech.

Pokud bydlíte v bytě, jedná se často

o pavlačový dům. Nikdo přeci nechce

mít společnou chodbu. Tak mají společný

balkon, na který prší a sněží. V nájmu pak

platí úklidovou fi rmu, jež uklízí schody

a okolí domu. Pokud má nájemce štěstí,

má malou sklepní kóji na kolo a možná

brašnu s nářadím. Pokud máte byt v pří-

zemí, bývá obyčejně o trochu dražší, ale

má malou zahrádku s teráskou.



59

Další možností je bydlet v domě pro se-

niory, tzv. 55+ bydlení. Tady si můžete

pronajmout byt, až když je vám více než

55 let. Domy jsou většinou uzpůsobené

snížené mobilitě nájemců a v blízkosti

bývá dům s pečovatelskou službou, kam

se člověk při větších potížích může pře-

stěhovat.

Je zarážející, že každý Holanďan dese-

tkrát obrátí každé euro, ale domy se

tady nedědí, ani se nedarují v rámci ro-

diny. Syn nebo dcera si dům buď koupí

nebo jej až po smrti rodičů dědí. To už

většinou mají nějaký svůj a dům rodičů

se prodá.

A jak se staví kancelářské a průmyslové

budovy? Úplně stejně. Provincie udělá

studii a pak se začne stavět. Do výšky

toho mnoho nemohou postavit, i když

by rádi chtěli. Písečné nebo jílovité pod-

loží jim to nedovoluje. I tak v Rotterda-

mu pomalu vzniká cityscape s mrakodra-

py. Nejvyšší zatím do provozu uvedenou

budovou v Nizozemsku je Maastoren

Rotterdam 165 m. Euromast je potom

nejvyšší nizozemská vež s restaurací

s celkovou výškou 186 m (Rotterdam,

1960). Jen pro srovnání Kingdom Tower,

Saudská Arabie, má 1000 m a postavi-

la ji paradoxně nizozemská fi rma. Tady

vidíte, že stavět se dá hodně vysoko,

ale co je pod budovou samotnou, to pro

nás kolemjdoucí neviditelně ovlivňuje její

výšku. Jen krátce odbočíme, v Rotterda-

mu je na Wileminapier starý terminál lod-

ní dopravy Rotterdam-New York, dnes

café New York. Na začátku 20. století to

byla jedna z nejvyšších budov Rotterda-

mu, dnes je velmi těžké ji mezi ostatními

mrakodrapy najít. Vše je pomíjivé, budo-

vy i parníky do New Yorku nám za těch

posledních sto let nějak moc vyrostly.

A závěrem? Co si tedy v Nizozemsku

postavíme? Asi jen hrad z písku na pláži

nebo stan v kempu. Zbytek za nás po-

staví developerská fi rma a radnice, ban-

ka dodá peníze a my musíme jen dalších

40 let pilně pracovat.

Výškové stavby v Rotterdamu



60

Nizozemské školstvíV očích každého průměrného českého

studenta se může nizozemské školství

zdát mnohem lepší a pohodovější, ale

otázkou zůstává, co se člověk za tolik

let strávených ve školní lavici naučí. Ho-

landské školství je mnohem uvolněnější

a prostupnější. Nabízí každému tisíce

šancí a bezpočet možností přestupovat

mezi jednotlivými úrovněmi i studijní-

mi zaměřeními. Když vám něco nejde,

přestoupíte na nižší úroveň, pak se tře-

ba zlepšíte a studijně rozjedete a může-

te v dalším školním roce udělat zkoušku

a přestoupit na úroveň vyšší. Studium si

můžete různě kombinovat a hledat si tu

nejoptimálnější cestu. Po několika letech

z vás bude to, co jste si přáli. Pomalu

nebo rychle získáte „diplom“, to je ho-

landské slovo pro všechny typy osvěd-

čení a vysvědčení. Vytrvalost a ono

vysokoškolské „uchodit to“, přinese na-

konec kýžený výsledek.

Navíc nesmíme zapomínat, že každý

student pro školu představuje balíček

peněz, jež si bude škola po celý školní

rok náležitě hýčkat. Možná před závě-

rečnými zkouškami se se svým balíčkem

peněz rozloučí, aby to neuškodilo její

image. Přeci jen vysoké počty úspěšně

složených zkoušek lákají více dalších stu-

dentů. A příjde tak do školního rozpočtu

více peněz.

Školy nejsou nijak malinkaté, jak jsme

zvyklí v české kotlině. Malá škola čítá

okolo 1 500 studentů a průměrná má

více než 2 000. Výjímkou nejsou školy

o 3 000 a více žácích. Tam už je každý

student jen studijní číslo a učitel není

schopen si jej nebo ji zapamatovat. Pak

už se ve sborovně neřeší ono známé:

„Jak je na tom u tebe ten Novák“ (tedy

tady spíše ten Jong)? Tady učitel vidí jen

masu studentů, ta se navíc každý kvar-

tál mění a není tudíž třeba si je pama-

tovat.

I studenti se nezatěžují si pamatovat

své vyučující celým jménem. Jelikož no-

vodobá nizozemština užívá formy vykání

velmi sporadicky, je učitel často jen Cees

nebo Tamara. Jaké mají příjmení či aka-

demický titul, to nikoho nezajímá. Takhle

zaniká respekt k vyučujícímu a žák může

skoro všechno. Když si k tomu ještě při-

dáte fakt, že každý student postupuje

samostaně, svým tempem, a učitel je

pouze konzultant a poradce, máte jasný

obrázek. Navíc každá učebnice má pře-

vážně doplňovací cvičení a vzadu klíč. Co

dělá standardní student? Pilně opisuje

z klíče. Proč by se namáhal, když cílem je

mít vyplněná cvičení. Někdy je učebnice

doplněna e-learningem. Tam se pak ne-

omezeně kliká myší, dokud cvičení není

vyplněné.

Jednu věc nizozemské školy nemají, a to

jsou přestávky mezi předměty. Ale ře-

šení existuje, protože se studenti musí

přemístit mezi učebnou A a B. Učitelé

rovněž. Takže ke konci hodiny si balí své

věci už tak 5 minut před koncem a zvol-

na odcházejí, do další hodiny dorazí s 5

a více minutovým zpožděním. Na rtech

mají standardní větu: „Jsem musel do-

dělat něco v matice, ne? A vyšlapat ty



61

patra, vy máte výtah!“ Žádná omluva

za pozdní příchod, učitel má být vlast-

ně rád, že na jeho hodinu vůbec dorazil.

Když to tak počítám, tak klasická hodina

má 50 minut, ale odečteme-li 5 minut na

konci a 5 minut na začátku, je jen 40-ti

minutová. Jen učitel přebíhá ze třídy do

třídy jako blázen, aby byl na místě včas.

Co kdyby si žáci šli stěžovat, že přišel do

hodiny pozdě.

Testy a zkoušky jsou předem napláno-

vané, a tak studenta nečeká žádné pře-

kvapení. Na začátku každého čtvrtletí

dostane každý student detailní rozpis

látky a testů. Nepřipadá v úvahu, že by

studenta potkal nečekaný testík nebo

zkoušení. Pohoda! Známkovací škála

je také širší. V Nizozemsku se používá

známkovaní od 1-10, kdy 10 je známka

nejvyšší a odpovídá znalostem na 100%.

Je zcela běžné, že z testu dostanete

5,2 nebo 7,2. V tom prvním případě jste

v testu neuspěli a máte nedostatečnou,

v druhé máte hezkou známku. Ambice

studentů nesahají příliš vysoko. Známka

5,5 dokonale stačí. To je hned nad hrani-

cí úspěšného zvládnutí látky. Na druhou

stranu známku 10 dostanete jen párkrát

za život, někdo možná nikdy.

A jak je nizozemské školství postavené?

Do školy se nastupuje v den dovršení 4.

narozenin. Takže žádný slavnostní ná-

stup do školy, jako známe my. Prostě

přijdete v průběhu školního roku. První

dva roky se více méně podobají české

mateřské škole. Děti si ve škole zvykají

na určité povinnosti a studijní navyky.

Ve škole si spíše hrají, ale nespí tam jako

v české školce. Také je rodiče nemohou

vzít domů „po o-“. Od 6 let, tzv. groep

3, začíná výuka jako u nás v první třídě –

čtení, psaní, počítání. Tady je jedna velká

odlišnost způsobená konstrukcí jazyka,

děti se neučí číst po písmenkách ( Máma mele – tohle všichni známe), ale po slo-

vech. De fakto se od začátku učí krátká

slova, jak vypadají a jak je správně pře-

číst. Později k nim přidávají delší a delší

slova, až nakonec jsou schopni přečíst

cokoli. Psát se učí až později, nikoli sou-

časně s písmenky. Postupně se předá-

vají i další předměty a v 10/11 letech

končí své základní vzdělání a odchází

na střední školu, do tzv. brugklas. Třída,

kde jsou pro všechny předměty stále

stejné, a student má čas si zvyknout

na určitou formu samostudia a vyššího

tempa. Na základě výsledků v brugkla-

se, se pak rozejdou do různých úrovní

studia – vwo (gymnázium, atheneum,

trvá 6 let), havo (trvá 5 let), vmbo (trvá

4 roky). Tento studijní směr se ještě dělí

na onderbouw (mladší studenti, první

2 roky včetně brugklasu) a bovenbouw

(starší studenti, další roky). Celé studi-

um je zakončeno státní zkoužkou. Ta

je pouze písemná a koná se v květnu

a v červnu se studenti dozví výsledky.

Státní zkouška je ze 7 a více předmětů

a je založena na znalostech, co se stu-

denti naučili za uplynulá léta. Pro mnohé

je to velký šok, protože tady není žád-

ný klíč k řešením, a tak minimálně 25%

zkoušku nebo její část opakuje.

Dále mohou studenti pokračovat na

mbo/vakschool – profi lová škola nabí-

zející určité povolání, obdoba čekých

odborných škol a učilišť. Absolventi vwo

mohou pokračovat na HBO (vyšší od-


62

borná škola) nebo univerzitě. Nikam se

nedělají přijímací zkoušky, pouze vstup-

ní pohovor o motivaci studenta. Na

vysokou školu přijímají studenta podle

studijních výsledků. Pokud se na určitý

studijní obor na univerzitě přihlásí pří-

liš mnoho studentů, studenti se losují.

Všichni mají stejnou šanci náhody.

Samozřejmě student může svoje štěstí

zkusit další rok znovu nebo zkusit pří-

pravný ročník a podobně. Systém vzdě-

lávání je velmi otevřený a vede přes něj

buď přímá a krátká cesta nebo cesta

klikaká a kombinovaná, ale ta je o něko-

lik let delší.

Musíme se také zmínit o studiu pro ci-

zince a přistěhovalce. V tomto směru

musím nizozemské školství pochválit.

Pro cizince mají speciální školy, kde se

vyučuje nizozemština a společenské

vědy spojené s procesem Inburgering

(naturalizace). Každý cizinec přicházející

ze země mimo EU je povinen do 10 let

složit jazykovou zkoušku z nizozemštiny

a nizozemské kultury. Občané EU tuto

zkoušku dělat nemusí. Na druhou stra-

nu jsou pro ně jazykové kurzy za peníze

(ostatní je mají buď zcela zdarma nebo

za symbolický poplatek) a musí čekat na

konci pořadníku na volné místo v kurzu.

I tady se v posledních letech šetří a kur-

sů je méně a méně. Pro děti přistěho-

valců jsou ve velkých městech otevřeny

ISK třídy. Kde více než 50% vyučovacích

hodin zabírá nizozemština- het Neder-lands. Každý rok se mohou přihlásit ke

Hrob J.A.Komenskeho v Naardenu




63

zkoužce z NT2 (Nederlands als Twede

taal, nizozemština jako druhý jazyk) a po

úspěšném složení mohou pokračovat na

standardní škole.

V těchto třídách je velmi zajímavé učit,

protože ve třídě je 15 studentů a 15

národností světa. V ISK třídách jsem

rok učila angličtinu. Představte si hodi-

nu konverzace na téma počasí. Jaký je podle vás teplý a krásný den? Odpo-

vídá studentka z Ghany: Když prší a je 40 stupňů. Student z ruské Sibiře: Když svítí sluníčko je 15 stupňů, když není sníh. Studentka z Ghany se nesměle

zeptá: A co je sníh?. Nastává složité vy-

světlování ve všech jazycích světa. No

úplný Babylon. Nakonec všichni rezignují

a Ženja to rozsvítí hláškou: Počkej do zimy a koukni se na Eurosport, tam to uvidíš. A je to!

O škole a životě studentů by se dal na-

psat nejeden román, ale v nejlepším se

má přestat. Pokud jste zvědaví, můžete

se přihlásit na letní jazykový kurz nebo si

zažádat o studijní grand do Nizozemska.

Svět dívky a ženy v Nizozemsku„ Stuivertjes wisselen“

(Výměna mědáků. Výměna názorů a zkušeností– v pozitivním slova smy-slu).

Začneme tím, co hýbe světem dívek.

Když pomineme kluky a ICT techniku,

tak zbývá už jen móda a diety. Móda je

v Nizozemsku tak volná a lze tu nosit

opravdu skoro všechno, co po tmě na-

jdete ve skříni. Přestože je zde několik

designerských škol a asi nejznámnějšími

designéry je tvůrčí duo Viktor & Rolf,

nelze o typickém holandském módním

stylu ani mluvit, ani psát. Tady se sází

na pohodlí.

Jak přemýšlí náctiletá studentka po ránu

u své přeplněné skříně? Venku fouká,

jako ostatně kadý den, takže kalhoty

– jeansy. Co k tomu? Tričko s potiskem

nebo halenku? Hmm, halenku ne, ta není

vyžehlená. Přes triko se dá dát také

pásek a nějaká mikina. Super, do větru

a deště je to OK. Do uší pár náušnic, po-

řádně blyštivých a pěkně velkých, aby je

bylo vidět, když do nich investovala celé

své týdenní kapesné. Tašku s učivem

přes ruku. Nějaký ten voděodolný make-

-up, vlasy do culíku a hurá (brr) do školy.

Tento styl ovlivňuje samozřejmě několik

dalších faktorů. Kromě počasí, je to ještě

jízda do školy na kole a tělocvik společ-

ně s klukama. Možná i výše kapesného

a roční období. Samozřejmě po období

„výprodeje - uitverkoop“, kdy je šatník

bohatší o pár kousků, se slečny oblékají

Typické parkoviště na kola (školy, nádraží )

Zdroj: http://www.janvandermeer2010.nl/wordpress/

wp-content/uploads/2009/09/fi etsstalling.jpg


64

jinak. Dočasná kreativita, oblouznění vý-

kladními skříněmi a touha předvést se

v něčem novém hraje svou roli. Po pár

týdnech tenhle stav pomíjí a slečny se

pomalu vrací ke své uniformě – jeansy

a tričko. Až do léta holčičí módu pak

ovlivňují už jen malé detaily, jako nové

náušnice nebo nová taška.

Když mladé dámy chodí do školy, mají

sny o super zaměstnání, o managerské

pozici a pracovním úspěchu. Když je jim

přes dvacet, začnou přemýšlet o krás-

ném vlastním domě nebo alespoň bytě,

který si zařídí nábytkem z IKEA a určitě

jinak než jejich „trapná a staromódní“

matka. Sní o tom, jak jednoho dne pů-

jdou nakupovat ten skvělý nábytek, co

viděly v posledním katalogu, plus (pod-

le jejich lásky) potřebné audio-soupravy

a hi-tech televize. Na tu trapně malou,

co mají doma, se už nedá dívat!

Když je jim kolem třicítky, začnou snít

o dětech a rodině. Nějaký ten šikovný

kolega, co vydělá víc než ony, by byl sko-

ro ideální. Dům nebo byt už mají, malé

autíčko přede dveřmi, takže akce – otec

mých dětí. Tady je holandské specifi kum.

Když se vdáte, můžete v klidu zůstat

doma jako žena v domácnosti nebo pra-

covat pár hodin týdně. Řekněme tak 2

a půl dne, aby zbyl čas i na ostatní věci.

Manžel vydělává peníze na chod domác-

nosti, na hypotéku, na povinné platby

a školní poplatky. Vy se staráte o děti

a domácnost. Vozíte děti do školy. To

je zodpovědná práce. Ráno v 8:15 do

školy a odpoledne je asi tak ve 14:30

vyzvednout. Mezitím musíte stihnout

další důležité věci, jako je káva u kama-

rádky nebo sousedky, nákup a návště-

va fi tness-centra. Na úklid domu máte

po čase „paní na úklid“. Přeci nebudete

uklízet sama! Žádná vaše kamarádka to

nedělá, tak vy nebudete přeci jediná. Jen

zlehka přejedete byt prachovkou a vy-

savačem, pár minut před tím, než přijde

vaše hospodyně. To aby vás nepomlu-

vila u dalších. A pak úsměv číslo jedna

a otevřít dveře své „thuishulp“.

Tady se vrátíme k módě. Občas totiž

máte podnikový večírek nebo jdete

s manželem na večeři. Co na sebe? Doba

jeansů a trička už pominula. I kdepak!

Když k naší staré módě přidáme koza-

čky, vyměníme velké náušnice za menší

a školní brašnu za kabelku, tak můžeme

směle vyrazit do ulic. Občas najdeme na

dně skříně sukni a někde i lodičky, ale

to už musí být ... třeba svatba někoho

z rodiny. Protože skoro denně musíme

vozit a vyzvedávat děti ze školy, kde na

ně venku a za každého počasí dlouho če-

káme, nelze chodit za dámu a designo-

vého oblečení je škoda. Zbytek dne trá-

Hranolky s majolkou.

zdroj: Alice Tomášková



65

víme nákupy a sportem či společenskou

konverzací. Tam se dá něco „in“ vzít na

sebe, ale nesmíme to přehánět! Jinak

nás ostatní za zády pomluví.

Když je mladé dámě kolem čtyřiceti, má

skoro všechno: manžela, děti, bydlení,

auto. Co více si přát? Je čas začít řešit

exotickou dovolenou, aby bylo u kávy

o čem vyprávět. Když se blíží padesátka,

začíná dáma přemýšlet o nějakém koníč-

ku, který by se dal možná spojit i s ně-

jakou užitečnou dobrovolnickou prací.

A tak dnes již matka teenagerů chodí

na pár hodin pomáhat do domova dů-

chodců nebo prodávat do krámku UNI-

CEF, aby měla klid a cítila se společensky

potřebná. Peníze na domácnost vydělá-

vá manžel a jí její kapesné bohatě sta-

čí. Každá z jejích kamarádek dělá něco

„užitečného“, tak nemůže být pozadu.

Domácnost ji stále uklízí její Karin, děti

už do školy jezdí sami a doma je nuda.

Pořádné zaměstnání už v tomhle věku

Nečas na lodi



66

nenajde, takže škoda sil a papíru na CV

(životopis). Byt je zařízen, jen ta kuchyň-

ská linka by chtěla pomalu už vyměnit.

Když už mladá dáma není mladá a na po-

sledním dortu bylo 50 svíček, má skoro

všechen čas pro sebe. Děti už bydlí sami

a zastaví se maximálně jednou týdně na

večeři. Dál pokračuje v práci a hledá další

hobby. Už se těší, jak manžel ve svých

65 letech půjde do důchodu a pojedou

spolu někam do ciziny nebo si koupí

„stacaravan“ (velký karavan zaparko-

vaný na trvalo v kempu, obdoba české

chatky v zahrádkářské kolonii). Na ten

tajně šetřila a teď nastal ten správný

moment. K 55. narozeninám si pořídí

společně s manželem karavan a jako

dárky posbírá fi n. poukázky do Ikea, aby

si mohla karavan zařídit podle svého.

Mezitím si stěžuje na zastarou kuchyň,

která už dávno dosloužila. A tak jednoho

dne manžel svolí k velké investici. Nová

kuchyň značky Bruynzeel, s maximálním

počtem moderních spotřebičů je na do-

hled. Velká akce, pár týdnů se vaří jako

o dovolené v kempu, ale ta kuchyň bude

super a „helemaal in“! Po 4 až 5 týdnech

je vše hotové. Kamarádky přijdou na

kávu a nestačí žasnout!

Pomalu se blíží šedesátka a čas důcho-

du. I ty dva pracovní dny dámu pomalu

zmáhají a tak nenápadně sníží svůj úva-

zek na jeden a půl dne, později na dva-

krát půl dne a pak... už je doma. Spolu se

svým mužem si užívají důchodu, plánují

cesty a sní o všem možném i nemož-

ném. Najednou telefon, jeden z jejich

potomků má miminko a kdo bude hlídat?

Jesle jsou drahé, člověk by půl měsíč-

ního platu zaplatil jen za ně. „Mami ty

máš přeci čas, budeš nám hlídat, že jo?“

V takovém momentě nelze říci NE. Nyní

se váš týden dělí na dvakrát týdně hlída-

ní, dvakrát pomoc v domově pro senio-

ry, pak káva a hobby. Už nemáte žádný

volný den, abyste se vypravili na venkov

do stylově zařízeného karavanu. Na do-

volenou? To už se přeci nebudete štvát

na letiště a pak někde v tropech trpět

vedrem a nepohodlím.

Tak to jde rok za rokem, až se vám blíží

osmdesátka. Podle statistiky jste už rok

či více vdovou a zbývají vám ještě sta-

tisticky 4 roky života. Co s tím? Dům je

veliký na úklid i topení. Důchod je teď už

jen poloviční. Kdo to má všechno platit?

Kamarádky bydlí spokojeně v domě pro

seniory. Chodíte je navštěvovat, až vás

jednoho dne společně přesvědčí, že pro

vás a vaše děti je tohle to nejlepší ře-

šení. A už se stěhujete na předposlední

adresu svého života. Sbaleno máte, do-

mov znáte, protože jste tam léta pra-

covali jako dobrovolník. Víte, co a jak.

Znáte dokonce osmdesátprocent jeho

obyvatel. Prostě je to teď k nim blíž, jen

jedno nebo dvě patra.

Děti vám k Vánocům dají zvětšené ro-

dinné foto a vy si každou středu užíváte

seniorskou jógu nebo bingo. Dál už snad

ani pokračovat nebudu.



67

Když se vrátíme k faktům:

Většina holandských žen pracuje dva

a půl dne, jedná se tzv. „duo-baan“ (duo-

-zaměstnání, 2 ženy vykonávají stejnou

funkci, každá půl týdne).

Minimální měsíční mzda je 1400 euro

(plný úvazek). Ženy mající duo-baan vy-

dělávají přibližně 800 euro měsícně.

Průměrná holandská rodina má tři děti.

Matka děti vozí do školy, a ze školy, až

do věku deseti let. Neexistuje, aby dítě

chodilo samo. Škola je většinou do kilo-

metru a půl od bydliště.

Výuka začíná obyčejně v 8:30 a končí,

kromě středy, ve 14:30.

Do školy děti začínají chodit ve věku

4 let, a to přesně. Když dítě oslaví 4. na-

rozeniny, musí začít chodit do školy tře-

ba od února. Faktem je, že první tři roky

se škola podobá více české školce, než

škole. Ale je povinná. Do školy se musí

chodit až do 17 let.

Jesle – Kinderopvang, jsou neskutečně

drahé. Kolem 1000 euro měsíčně. Navíc

rodiče musí dítěti zabalit jídlo na celý

den, plíny atd. Dítě lze do jeslí umístit

většinou od 7:00 do 18:00. Nejmladší

jsou jen pár týdnů staré. V Nizozemsku

není mateřská dovolená, pouze nárok na

6 týdnů volna v rámci těhotenství a ob-

dobí po porodu. Ženy odchází na „mateř-

skou“ týden před vypočítaným porodem

a po uplynutí 6 týdnů se musí vrátit zpět

do zaměstnání nebo dát výpověď.

Návštěvu kamarádek nebo sousedek

musíte předem naplánovat a podle diáře

dohodnout. Nelze přijít je tak nezvaně.

Je třeba alespoň pár hodin předem za-

telefonovat.

Odchod do důchodu je pro každého

stejný – ve věku 65 let. Vláda jej chce

zvýšit na 67 let. Každý dostane od stá-

tu stejné AOW (starobní důchod), jež je

přibližně 1000 euro měsíčně. Na jeho

výši nemá vliv, kolik byl váš poslední plat

či odpracované roky. Všichni mají stějně.

Většina holanďanů si jestě šetří v rámci

penzijního připojištění.

Průměrný dožitý věk je u mužů 79

a u žen 84. Věk se neustále prodlužuje.

Domovy pro seniory nebo pro 55+ jsou

velmi rozšířené a nabízí veškeré služby.

Senioři/55+ bydlí v menších bytech, kte-

ré jsou součástí obytného komplexu,

kde je i lékařská péče, možnost stravo-

vání a ostatní péče. Svůj dům nebo byt

většinou prodávají, minimálně se zde ne-

movitosti dědí. Neznají zde ani možnost

– darování v rámci rodiny. Nemovitost

buď musí svým dětem prodat (plné da-

nění ) nebo děti ji dědí až po jejich smrti.

V Nizozemsku není zvykem bydlet dlou-

ho společně s rodiči nebo o ně ve stáří

pečovat. Mladí opouští rodiče ve věku

asi 20 let. Každý má v Nizozemsku nárok

na samostatné bydlení (sociální byty,

příspěvky na bydlení, studentské byty,

chráněná bydlení ).


68

Průměrná délka života




69

Nizozemský frikandel



70

Nizozemské uměníČasto si klademe otázku, co je nizozem-

ské a co je vlámské umění. Pro odpověď

si musíme jít až do historie a nábožen-

ských rozdílů a směrů na historickém

území Nizozemska.

Ačkoliv Jan van Eyck a jeho následovníci

působili ve Flandrech (dnešní Belgie), bý-

vají většinou považováni za nizozemské

malíře. Do té doby jednotná kultura se

již ve středověku začala vyvíjet značně

odlišně a od poloviny 16. století mlu-

víme o rozdělění na jižní – katolickou

a severní – protestantskou část. Od té

doby se umění jižního Nizozemí pro odli-

šení od severního začalo označovat jako

vlámské.

Nejznámnějším představitelem vlám-

ského malířství 14.století je Jan van Eyck (1390-1441), který se narodil v Ma-

astrichtu a zemřel v Bruggách (Belgie).

O jeho životě příliš nevíme, ale je jisté, že

určité období působil v Haagu jako dvor-

ní malíř a portrétista, později odešel na

jih, do Belgie. Asi nejznámnějším plát-

nem van Eycka je Svatba Arnilfi niů (k vi-

dění v National Gallery Londýn). Obraz je

ve skutečnosti dvojportrétem mladého

páru a okamžiku jejich zásnub. I tento

moment je parodox, jelikož obraz byl

velice drahý a málokdo si mohl dovolit

nechat vymalovat svoji dceru v okamži-

ku jejích zásnub. Dalším přínosem obra-

zu je zachycení dobové módy a kultury

bydlení. Nad zrcadlem je letopočet 1434

a celá scéna zobrazuje prolínání dvorské

kultury a střízlivého městského stylu

ranně kapitalistické společnosti.

Dalším mistrem štětce a symboliky je

Hieronymus Bosch (1450-1516). Jeho

obrazy jsou plné symboliky a do dnes

vše, co obrazy zachycují a vyjadřují, plně

nechápeme. H. Bosch se narodil roku

1450 v Severním Brabandu ve městě

Den Hertogenbosch (Den Bosch) a tam

také 1516 zemřel. Několik obrazů bylo

namalováno pro katedrálu St. Jan v Den

Boschi, ale v období obrazoborectví byly

většinou zničeny. Většina pláten se týká

náboženské tématiky a je spjato s kato-

lickou církví.

H. Bosch pravděpodobně namaloval

obraz Posledního soudu, který je dnes

k vidění ve Vídni (Galerie der Akademie

der Künste). Na střední a pravé desce vi-

díme velké množství detailů a převládá

zde chaos, který přiřkl H. Bosch pouze

peklu. Na levé desce, podle přání objed-

navatele krále Filipa, je ráj a tam panuje

řád. V oblacích sedí Bůh Otec a pod ním

bojuje zlo s dobrem. Paže Ježiše Kris-

ta symbolizují váhy spravedlnosti a pak

už zbývá jen pohled na lidstvo a jejich

hříchy. Lidé jsou tím nejkrutějším způso-

Rembrandt vn Rijn

zdroj: http://www.nndb.com/peo-

ple/224/000044092/rembrandt.jpg

5 Kultura, zvyky a tradice


71

bem mučeni a masakrováni. Nikde není

úniku: lidé jsou nabodáváni a opékáni,

rozemíláni a pronásledováni ptáky se

špičatými zobáky či odsouzeni k absurd-

ním činům. Rozdíl mezi peklem a rájem

nemohl být výraznější. Ráj má strukturu

a je prostě nudný. Žádný hororový výjev.

Noční hlídka (Rijksmuseum Amsterdam,

379 x 453cm) od mistra Rembrandta van Rijn (1606-1669) představuje pře-

kročení uměleckých hranic par excel-

lence, jak formálně, tak i ikonografi cky.

Rembrandt zde zachycuje nejen skupi-

novou fotografi i (dala by se přirovnat

Noční hlídka

zdroj: http://www.rembrandthuis.nl/media/images/nachtwachtrh.jpeg


72

k dnešní školní fotografi i), ale i historii.

V dnešní době by již tolik zakázek neměl,

jelikož většinu jeho děl by nahradila pa-

sová nebo skupinová fotografi e.

Označení Rembrandtova obrazu Noční

hlídka je vlastně nepřesné, jelikož ne-

zachycuje žádný noční výjev. Na obraze

vidíme setninu setníka F.B. Cocqa a jeho

poručíka W. van Ruytenburcha. Obraz

vznikl na objednávku a každá osoba mu-

sela zaplatit určitou částku. Podle sumy,

kterou dotyčný zaplatil, je na obraze

namalován. Více peněz, větší postava

a více vpředu. Finálně je na obraze více

osob, než kolik jich za portrét zaplatilo.

Celkový dojem z obrazu je trochu cha-

otický a nerealistický. V porovnání se

skupinovými portréty té doby nevypa-

dá Noční hlídka příliš reprezentativně.

Skupina je nejednotně oblečena a každý

stojí, kde chce (podle toho, kolik zapla-

til). Prý existovaly menší kopie o velikos-

ti velké fotografi e pro každého platícího

zákazníka.

Vincent van Gogh (1853-1890) byl vyjí-

mečný malíř a blázen. Maloval neotřelé

motivy krajiny, bytové interiéry i por-

tréty. Za svého života prodal pouze je-

den jediný obraz, i když jich namaloval

více než 700. Nikdo jej neznal a nikdo

si u něj nic neobjednával. Aby na sebe

upoutal pozornost, jednoho dne si uřízl

spodní část ucha. Jediným jeho fi nanč-

ním mecenášem byl jeho bratr eo.

Obraz Ložnice v Arles (Rijksmuseum,

Amsterdam) byl změněn přes noc z op-

timisticky laděného interiéru na prostor

jednoduše a klidně, až příliš prostě, ba-

revně laděný. V dopise bratrovi napsal:

...je tady zlomená červeň podlahy, je-dovatá chrómová žluť židle a krvavě rudá pokrývka na posteli... Vincent byl

za svůj život díky svým halucinacím ně-

kolikrát hospitalizován na psychiatrii

a dlouhodobě léčen. Umělecký svět jej,

bohužel, pochopil a docenil až po jeho

smrti. Obraz s mečíky překonal v roce

1987 všechny rekordy a byl prodán za

49 milionů liber.

Rijksmuzem Amsterdam

zdroj: vlastní foto Blanka Tomášková



73

Ne všechna umělacká díla jsou k vidění

v nizozemských a světových galeriích,

některá jsou součástí soukrommých

sbírek. Ale i tak v Nizozemsku můžeme

navštívit pár instuticí, kde se Mistry mi-

nulých století můžeme pokochat. Asi nej-

lepší by bylo začít v Amsterdamu v Rijks-

museu, kde je od 14.4.2013 k vidění na

8 000 uměleckých děl ve více než 80

nově zrekonstruovaných sálech. Rijks-

museum bylo dlouhá léta uzavřeno z dů-

vodů generální rekonstrukce a světově

proslulá díla se tísnila v bočním křídle.

Koncem března 2013 se konala v ulicích

Amsterdamu neobvyklá akce, kdy se ve

speciálním „kufru“ stěhovala Rembran-

dtova Noční hlídka. Její rozměry a váha

(337 kg) nedovolily, aby byla přemístěna

vnitřními chodbami, a tak byl zhotoven

speciální vozík-kufr a obraz se stěhoval

po ulici. Všichni se obávali deště a silné-

ho větru, ale naštěstí počasí této neob-

vyklé akci přálo.

Rijksmuseum nazvalo několik sálů „ Ere-

galerij“ (čestná galerie), kde visí všichni

z top 10 nizozemského malířství Jan

van Eyck, Jan Vermeer, Rembrandt van

Rijn a další. Nejen museum žije znovuo-

tevřením, ale i celý Amsterdam se snaží

o P.R. muzea. Nejznámější nizozemský

obchodní dům Bijenkorf (obdoba anglic-

kého e Harrod s) vyzdobil své výlohy

v duchu uměleckých sbírek muzea a krá-

lovna Beatrix je slavnostně 15. dubna

2013 odhalila. Vše zve k návštěvě a na-

bízí nevšední umělecké zažitky. Rijksmu-

zeum najdeme na ulici Museumstraat 1,

1071 CJ Amdsterdam nebo se můžeme

virtulně pokochat na www.rijksmuseum.nl.

Hned přes náměstí stojí další význam-

ná galerie – Van Gogh Museum, jež je

výhradně věnováno dílům Vincenta van

Gogha (1853-1890). Tato galerie nabí-

zí nejucelenější sbírku jeho děl a vše je

vkusně a edukativně doprovázeno po-

pisem jeho soukromého života, jež měl

nezanedbatelný vliv na jeho tvorbu. Více

informací najdete na www.vangoghmu-

seum.nl.

Když už jsme se pokochali galeriemi

v Amsterdamu, můžeme vlakem vyra-

zit do Den Haagu, kde najdeme druhou

nejznámější galerii země Mauritshuis.

Ta bohužel na více než rok uzavřela své

dveře, aby uvnitř mohla nerušeně pro-

běhnout důkladná modernizace a rekon-

strukce historické budovy. Nejznámější

plátna se „přestěhovala“ do městského

muzea, t.j. jen přes ulici. Zbytek se do-

časně ubytoval ve skladech. Mauritshuis

je především domov děl Jana Vermeera

a jeho „Dívka s perlou“ se stala před lety

ofi ciálním logem galerie. Mauritshuis

se nachází v těsném sousedství parla-

mentu a Haagského hófu. Tak se může-

me pokochat nejen uměním uvnitř, ale

i architekturou budov a i trochu nasát

atmosféru vládních orgánů. Více o sbír-

kách a možnostech návstěvy najdeme

na www.mauritshuis.nl. Ještě informaci

o manželce bratra prince Maurice (čes-

ky Mořice). V té době se na Haagském

dvoře pohybovala česká princezna Mar-

kéta, o které se říkalo, že do Nizozem-

ska přinesla kulturu a dvorské mravy. Už

tehdy Češi nenápadně ovlivňovali vývoj

v Evropě.


74

Zbytek dojmů z nizozemského umění

a kultury necháme na vás, ať navštívíte

sami tuto zem a uděláte si sami obrázek

o mistrech štětce a pera. Jejich plátna

rovněž visí ve Vídni, Londýně či v New

Yorku.

Typická nizozemská jídla a stravovacínávyky HolanďanůAčkoli určitě čekáte nejdříve dlouhé vy-

právění, co a jak se v Nizozemsku jí, za-

čneme tentokráte netradičně receptem

na typické nizozemské jídlo. Teprve až

jej uvaříme a sníme, tak si popovídáme

o tom, co je zde zvykem.

Národní jídlo se jmenuje STAMPOT MET

ANDIJVIE (ve volném překladu do češti-

ny, štouchané brambory se štěrbákem).

Recept je pro dvě osoby.

Potřebujeme:750 g oloupaných brambor

250 g čerstvého štěrbáku

(čekanka listová)

10 g másla

1 dcl teplého mléka

sůl, pepř, muškátový oříšek

*100 g opečených malých kousků slaniny

*150 g malých kostiček odleželého sýra

(nejlepší Goudse kaas)

*300 g mletého masa na masové karba-

nátky (větší masové noky)

*možnost, není třeba, ani pravidlem

Oloupané brambory nakrájíme na menší

kousky a dáme vařit do osolené vody.

Uvařené brambory scedíme a rozšťou-

cháme na kaši. Přidáme máslo a omytý,

na kousky nakrájený štěrbák. Přilijeme

teplé mléko (stejný postup jako u typic-

ké bramborové kaše, akorát ji nešlaháme

do jemna, ale necháme ji jen na hrubo).

Přimícháme předem osmažené kousíčky

slaniny, přidáme sůl, pepř a muškátový

oříšek podle chuti. Do teplé směsi může-

me přimíchat malé kostičky sýra, které

se postupně rozpustí. Podáváme s ma-

sovými noky – mleté vepřové a hovězí

maso smíchané s kořením do mletého

a 10 - 15 minut smažené na pánvi.

Stampot


Dobrouchuť!!!



75

Už jste dojedli a umyli nádobí nebo ale-

spoň sklidili ze stolu? Pak tedy můžeme

pokračovat o nizozemských stravova-

cích návycích. Většina Nizozemců sní-

dá nějaký ten sýr. Nejoblíbenější je buď

starý - OUD nebo alespoň odleželý BE-

LEGEN. Mladý JONG jedí prý jen přistě-

hovalci a Nizozemci jen používají spíše

jen jako doplněk při vaření, jelikož nemá

tak silné aroma. Pozor! Nizozemci ne-

znají žádný plnohodnotný teplý pokrm

ze sýra ( jako např. smažený sýr) a jedí

jej pouze za studena nebo maximálně jej

použijí pro zapékané pokrmy.

Děti, ale nejen ty, rády posnídají chle-

ba máslem a na to HAGELSLAG (česká

varianta neexistuje, takové čokoládové

bobky). Druhou možnou sladkou varian-

tou je CHOCOPASTA. Ta se vizuálně blíží

české nutelle, ale má pouze kakaovou

chuť. Podle Holanďanů se nedá nikde jin-

de na světě koupit, proto si ji také vozí

s sebou i na dovolenou. Bez ní to není to

pravé ranní probuzení!

Hagelslag na chlebu

zdroj: Peter Posthumus


76

Po snídani si přichystají tzv. BH (boo-

terham, ve slovníku ofi ciálně výraz pro

podprsenku – pozor!), dva krajíce chleba

a mezi nimi trochu sýra a trochu salámu

a možná nějaké to máslo. Je zajímavé,

že mazací sýr tady většinou nepoužíva-

jí! K tomu si přibalí nějaké ovoce nebo

sušenky a jdou do školy nebo práce.

Pracovní den samozřejmě začíná kávou

z kantýny a sušenkou, např. speculaas.

Kolem jedné hodiny se pohodlně usadí

v kantýně a vyndají si svůj oběd – sáček

s chlebem a případně lahvičku s mlékem.

Nizozemci pijí hodně a rádi mléko, ať už

normální nebo zakyslé. Děti nebo dospě-

lí, všichni jej milují. Mléko si bez problé-

mů můžete objednat i v restauraci jako

každý jiný nápoj. V zimě pak dávají před-

nost tzv. chocomelku (obdoba českého

kakaa).

Pokud se zrovna pohybujete na jihu Ni-

zozemska, třeba v Brabantsku, tak si

jistě pochutnáte na CHOCOMELK MET

SLACHROOM (čili kakau se šlehačkou)

nebo si dáte kávu a k ní dostanete úplně

malinkou skleničku s advocaatem (vaječ-

ný koňak) a šlehačkou. Ale na sever od

řeky Maasy tuhle dobrůtku nečekejte.

Tam je jen fi ltrovaná káva.

Jinak Nizozemci pijí kávu kdykoli kamkoli

přijdou. Nejdříve si dají kávu, rozhlédnou

se po „okolí“ od svého stolečku, a tepr-

ve potom se rozhodnou, co podniknou

dál. To samé platí i o návštěvě, pracov-

ním pohovoru či poradě. Káva se nabí-

zí pouze jednou, řeknete-li „NE“, už po

zbytek návštěvy žádnou nedostanete.

Ke kávě se obyčejně nabízí sušenka ne-

boli tzv. KOEK. Ta je ukryta v dóze s víč-

kem. Víčko se otevře a nabídne se jedna!

Pak se dóza zase zavře a odnese do ku-

chyně nebo někam do poličky. Je to kvůli

vzdušné vlhkosti. Pokud necháte sušen-

ky nebo i brambůrky na misce na stole,

za hodinu jsou lehce navlhlé a nejsou

dobré. Tudíž se musí vše suché opravdu

uchovávat v suchu.

Po kávě se pomalu blížíme k večeři. Ta

je ve většině případů teplá a stoluje se

převážně doma. Je přeci do nebe volající

vyhazovat peníze za restauraci, když to

samé si můžeme udělat sami doma. Ma-

ximálně si objednáme jídlo na donášku,

tzv. AFHALEN SERVICE nebo TELECO-

OKING (objednávka telefonem s donáš-

kou do domu). To se pak nejčastěji jedná

o nějaké čínské nebo indočínské pokrmy.

Nizozemci mají svá šťouchaná jídla –

HUTSPOT, BLIKSEMPOT, STAMPOT.

To jsou nejčastěji rozvařené brambory,

nějaká ta zelenina a kousek točeného

salámu – ROOKWORST (nejlepší je prý

z obchodního domu HEMA). Občas se

rozmačkané brambory posypou ještě

sýrem a zalijou mlékem a dají se zapéct

do trouby. Tady je vidět silný vliv kalvi-

nismu – člověk má jíst, aby byl živ a ne

žít, aby jedl. Na druhou stranu je prav-

dou, že lidé v Nizozemsku jedí obrovské

množství zeleniny jako plnohodnotné

přílohy. Nikoli jen jedno kolečko rajčete

a jednu malou okurčičku, ale zeleniny je

na talíři vždy víc než dost. Ostatně oni

milují dušené fazolové lusky, čekanku,

špenát a vše trochu zelené. To nejčas-

těji podusí a pojídají jako přílohu. České

zelí zas tak moc nemusí a jedí jej pou-

ze v zimě. Dokonce se nedá v létě ani



77

v obchodě koupit. Asi největší překva-

pení je, že nejedí kedlubny. Mají všechnu

možnou i nemožnou zeleninu světa a na

trhu v Rotterdamu nevíte ani jméno ani

jak dotyčný produkt upravit, ale kedlub-

nu byste tady nenašli. Prostě tu neznají

a nemají ji rádi.

Co si naopak po jídle většina Holan-

ďanů dopřává je jablečná přesnídávka

– APPELMOES. Tu dostanete k jídlu

i v restauraci. Tím se pozitivně prosla-

vil řetězec restaurací pro „obyčejné lidi“

VAN DER VALK. Tam ke své nemalé

porci dostanete pořádnou misku appel-

moes. A to vše za rozumné peníze! Je

pravdou, že restaurace jsou zde drahé.

Průměrná cena je 25 euro za osobu bez

nápojů (r.2013), a to není nic moc extra.

Obyčejný nizozemský standard bez po-

lévky a předkrmu. Takže čtyřčlenné rodi-

ně sto euro sotva stačí.

Stravovací návyky jsou opravdu jiné.

I když příjdete k někomu na návštěvu,

pocítíte odlišnosti hned na prvním kro-

ku. Nebudeme již opakovat zvyk s ká-

vou, tou se každá návštěva začíná. Ale

čas je důležitý. Nikdy, pokud nejste vý-

slovně pozváni, nechoďte na návštěvu

v době večeře, tj. mezi 18:00 - 19:30. To

se považuje za velmi nevhodné. Pokud

jste na návštěvě odpoledne, snažte se

odejít hned po páté hodině. Zůstat ne-

pozván na večeři se tady počítá za špat-

né vychování. Ale pokud příjdeme na

návštěvu po půl osmé večer a vypijeme

si svoji kávu, určitě nám hostitelka na-

bídne něco malého k snědku. Hrdě přine-

se tác s nakrájeným sýrem nebo kousky

salámu napíchané na párátku (někdy je

párátko vedle a musíte si jej celý večer

hlídat). S tácem obejde návštěvu a na-

bídne, tzv. rondje. Poté položí tác na

stůl. To neznamená, že si můžete v prů-

běhu večera dál brát. Ne, ne, ne! ... Mu-

síte počkat, až hostitelka uzná a udělá

druhé či třetí „rondje“. Vynechání a nic-

-si-nevzetí, znamená, že nic nepojíte.

S nápoji (víno, pivo, káva) je to skoro

stejné. Hostitel nalije, nejčastěji v kuchy-

ni, víno do skleniček a přinese je do spo-

lečnosti. Pokud má někdo dopito, musí

počkat, až hostitel uzná, že už uplynula

dostatečná doba a dolije vám. Nejčastě-

ji sesbírá skleničky se slovy: „pamatujte

si, čí která byla“ a odejde do kuchyně,

aby je naplnil. Během večera se tato si-

tuace neopakuje příliš často, proto mu-

síte držet tempo s domácími a sledovat

hladinu v jejich sklenkách. Českým zvy-

kem je rovněž na návštěvu něco přinést.

V Nizozemsku se to moc nenosí a přiná-

ší se maximálně květiny ty moc nestojí.

Pokud donesete jako správný Čech lá-

hev vína, buďte si jisti, že ji majitel umístí

někam do kuchyně a vy ji neochutnáte.

Ta se schová na přístě.

Určitě si v duchu říkáte, že nikdy nechce-

te za kamaráda Holanďana. Oni nejsou

zlí, oni jsou tak vychovaní! A v posled-

ních letech se i zde hodně mění a vliv

přistěhovalců se stává pomalu patrným.

Ona příslovečná slovanská pohostin-

nost to ještě není, ale pomalu opouštějí

své kalvinistické zásady a pomalu se učí,

že lze položit vše na stůl a nechat na

každém z hostů, kolik si během večera

vezme.


78

I jídelníček se jim mění. Když pominu

všechny ty hamburgery a hranolky, je

zde spouta italských a řeckých restau-

rací. Francouzská kuchyně představuje

i Holandsku créme-della-créme, a navíc

se každá hospodyňka snáží jít s dobou.

Takže EET SMAKELIJK, PROOST, LEK-KER!... to jsou ta nejdůležitější slovíčka.

(Překlad: Dobrou chuť, Na zdraví a Je to

dobré/chutná mi to + zamáchání rukou

kolem ucha a tváře, jako byste mávali na

dítě).

Nyní trochu odbočíme, ale i tak zůsta-

neme de facto u jídla. Chci se zmínit

o faktu jménem watervoetprint (Wa-terfootprint), jež je novým trendem

v posuzování spotřeby vody ve společ-

nosti. Poslední dobou se mluví o desít-

kách „otisků“ lidské společnosti na naši

planetu. Ale více o spotřebě vody v Nizo-

zemsku. Je zajímavé, že Nizozemsko je

posuzováno jako zem, která vodou mrhá

a spotřebovává nepřiměřené množství.

Vždyť mají tolik vody, že ji musejí odčer-

pávat, ale s pitnou vodou je to jinak.

Průměrný Holanďan ročně spotřebuje

2 300 m³ pitné vody (přibližně velikost

olympijského plaveckého stadionu),

přestože světový roční průměr je víc než

poločních 1 385 m³. Jak odborníci při-

sšli k tak závratnému číslu? Je to objem

veškeré pitné vody, jež se spotřebuje

na blahobyt a životní potřeby jednoho

občana, v našem případě - Nizozemce.

Dokonce se sem započítává import po-

travin a dalších výrobků. To je v celkové

nizozemské spotřebě celých 87%. Říká-

te si, jak se dá importovat voda? Tak to

není, ale dováží se káva, kakao, bavlna,

maso. To vše potřebuje vodu.

Pro lepší představu uvedu několik pří-kladů spotřeby:1 kg hovězího masa ± 15 000 litrů pitné vody (množství, co kráva za svůj život vypije, děleno počtem kilogramů)1 šálek čaje ± 30 litrů vody (množství, jež je třeba na zavlažování čajovníku za rok)1 šálek kávy ± 140 litrů vody1 sklenice piva ± 75 litrů vody1 slenička vína ± 120 litrů vody½ litru Coca-Coly ±168 litrů vody1 bavlněné tričko 2 700 litrů vody (potřebná zálivka bavlníku za rok)

Pro srovnání jedna sprcha po ránu je

jen 50 - 60 litrů. Tedy úplné nic. Podle

otisku spotřeby vody je patrno, že velké

množství vody je třeba v zemědělství.

Pro Nizozemce je to celých 67% celkové

spotřeby pitné vody. Na druhém místě

je průmysl – v NL 31%. A necelých 12%

pitné vody se spotřebuje v domácnost-

nostech, tedy při mytí, vaření a použí-

vání toalety. Teď to zní rouhačsky, ale

sprchování se o minutu méně nemá na

celkovou spotřebu až tak velký vliv. Ale

vyhazovaná potravin a celosvětová kon-

zumace výdobytků a blahobytu, to je ob-

last, kde bychom měli začít.

Pokud vás toto téma více zaujalo a chce-

te se navíc procvičit v angličtině, dá se

najít mnohem více na:

www.waterfootprint.org.

JENEVER, typický

NL alkohol

zdroj: http://www.markify.com/images/ctm/originals/008542896.JPG



79

Náboženstvía Holanďané„Help uzelf, zo helpt u God“

(Udělej svoji práci sám. Pomož si sám, tak pomůžeš Bohu.)

Přestože je tato brožura věnována Če-

chům, nemůžeme se nezmínit o nábo-

ženství v Nizozemsku. Může se nám

zdát, že to není třeba, že si každý najde

ten svůj kostel nebo se zařídí pohodlně

jako ateista. Bohužel církev má nemalý,

byť relativně nenápadný, vliv na zdejší

každodenní život.

Nizozemsko je rozděleno zhruba v polo-

vině (řeka Maasa) na katolický jih a pro-

testantský sever. Tato pomyslná čára

má vliv i na způsob života v jednotlivých

provinciích. Jih je převážně katolický,

tedy přesně řečeno římsko-katolický.

Toto je pozůstatek ještě z dob Habsbur-

ků, kdy jih Holandska patřil pod jejich

nadvládu a ti byli, jak z hodin dějepisu

víme, katolíci. Katolická víra nabízí sys-

tém odpustků a jiných „vymazání“ nebo

zmírnění hříchů, takže jih žije. Lidé se

chodí bavit, tancují, slaví karneval. Uží-

vají si života, jak jen to jde. V neděli ráno

navštíví kostel a urovnají své případné

prohřešky.

Sever je protestantský. Tam není žádná

možnost, aby člověk smazal nebo zjem-

nil svůj hříh. Ten si každý nese s sebou

celý život. Proto i život zde je mnohem

střízlivější a v našich očích i nudnější.

Tady se nechodí tancovat, do hospo-

dy se také jen tak jít nedá a užívat si

opulentně života, to už teprve ne. Tady

lidé zasvětili život práci, rodině a církvi.

Nemrhají svými prostředky na nějakou

plytkou zábavu nebo zbytečně nevyha-

zují své těžce vydělaná eura ze večeři

v restauraci, když se o hodně levněji

mohou najíst doma. Tady není moc pří-

ležitostí se pobavit a zatančit si, na to

zapomeňte úplně!

Ačkoliv Holanďané tvrdí, že jsou nábo-

žensky tolerantní, měli byste jako jejich

hosté dodržovat pár pravidel. Když se

večer sejde rodina ke společné večeři, je

třeba věnovat 2 - 3 minuty ticha modlit-

bě. Kdo se modlit nemusí (ateisté), je po-

tichu a počká, až zbytek spoluhodovníků

vysloví buť slovo „Amen“ nebo „ Eet sma-

kelijk“ (Dobrou chuť), potom začneme spo-

lečně jíst. V některých rodinách mají ještě

krátký rituál po jídle – poděkování za jídlo.

Dalším nestandardním momentem je

nedělní ráno – Den páně. V neděli do-

Interiér kostela – Barendrecht



80

poledne je nepsanými zákony zakázáno

pracovat a dělat jakýkoli hluk. Takže jako

cizinec zapomeňte na sekání trávy, mytí

auta a podobně. To jste měli udělat v so-

botu nebo jiný den! V neděli je dopole-

dne zasvědceno návštěvě kostela nebo

sportu, v žádném případě práci nebo

nakupování. To není ve většině měst

ani možné. Většina obchodů je v neděli

zavřená. I takové nákupní giganty jako

je Ikea nebo Mark&Spencer musí mít

v Nizozemsku v neděli zavřeno. Tento

zvyk má i svou druhou positivní strán-

ku, v neděli se můžete dolibosti vyspat

a neruší vás žádné sekačky na trávu, ždí-

mající pračka sousedů nebo křičící děti

na ulici. Do 12:00 je všude klid.

Až doposud jsem nezmínila o jaké církve

se vlastně jedná. Nizozemsko se rádo

chlubí, že je tolerantní zemí a že je zde

na 300 různých náboženských organiza-

cí, uskupení a směrů. Každý, kdo má po-

třebu, založit vlastní náboženský směr,

tak může učinit. Přesto jsou v království

tři základní církve – Římsko-katolická

30%, Nederlandse Hervormde Kerk 14%

a Gereformeerde kerken 7% (poslední

dvě jsou protestantské). Poslední zmí-

něná je velmi striktní a nutí své věřící

v neděli nepoužívat dopravní prostřed-

ky (do kostela se dá dojít pěšky), nežít

si luxusně, zbytečně neutrácet za holiče

(ženy nosí vlasy sepnuté do drdolu), jsou

nevýrazné a trvale žijí ve stínu svého

manžela. V těchto rodinách není výjim-

kou ani 8 dětí. Všichni žijí velmi skromně.

Také by neměli mít televizi – tu ďáblovu

bedýnku. Někteří ji mají schovanou tajně

na půdě v TV-skříňce s neprůhlednými

dvířky.

Přes veškerou snahu církví se moder-

nizovat a otevřít dveře přistěhovalcům

či mladší generaci, návštěvníků kostela

– tzv. kerkgangers, ubývá. Ještě v roce

2001 šest z deseti chodilo pravidelně na

bohoslužby. Dnes se číslo otočilo a do

kostela pravidelně zavítají jen čtyři z de-

seti dospělých. Přesto se církve nevzdá-

vají a mají stále spoje politické strany

zastoupené ve vládě, TV a radiostanice,

noviny.

Mapa návštěvnostii kostela, tzv. Bijbelbelt

zdroj: http://antivakcina.org/wp-content/uploads/HLIC/76

0c5530a43c456280e971b1ab2ddaa7.png



81

Zde je krátký přehled:

protestanti řím. katolíciPol. strana ARP, CDA KVP -) CDA

TV/radio NCRV, VPRO KRO

Odbory CNV NKV -) FNV

Noviny Trouw Volkskrant

Friesch Dagblad

Universita Vrije Universiteit Kath. Universiteit

Amsterdam Nijmegen*

* Pokud katolík chce studovat na protestantské universitě, musí požádat církev o svo-

lení. V zemi jsou samozřejmě i státní university bez náboženské orientace. I některé

základní a střední školy jsou nábožensky orientované. V těchto školách je i po učitelích

požadováno dané náboženské vyznání a den se obyčejně zahajuje čtením z bible

a krátkým komentářem. Finta pro nás ateisty: neříkejte, že jste ateista, ale že jste

humanista. Je to skoro to samé, ale humanisté mají k náboženství blíž.

Pokud bychom hledali dál, čím je nábo-

ženství pro holandskou společnost pří-

nosné, musíme se zmínit o hluboce za-

kořeněném pocitu viny. Nizozemsko je

celosvětově známo svými fondy a dob-

ročinnými akcemi na podporu čehokoli.

Od fondu na ochranu ohrožených zvířat

až po organizaci na pomoc utečencům

na konci světa. V ústavě je zaneseno,

že každý týden může jedna organizace

vybírat „dům-od-domu“ peníze. Takhle

se ročně vybere 5,2 miliard euro. Stin-

nou stránkou věci je, že vám skoro každý

týden někdo zazvoní u dveří s kasičkou.

I kdybyste každému dal jen jedno euro,

je to 52 euro ročně. Plus akce v církevní

obci a v rámci vašeho sportovního klu-

bu, zaměstnání, školy. Ony se ty peníze

v našich kapsách najdou!

V dnešním Nizozemsku najdeme i silnou

komunitu muslimů (především v Rotter-

damu), židovskou obec (Amsterdam)

a Hindu náboženské směry (Dordrecht).

Ptáte se, zda i královna má povinnost

být členem nějaké církve? Samozřej-

mě. Všichni členové královské rodiny

musí být členy protestantské církve.

Pokud někdo z nich chce přestoupit na

katolickou či jinou víru, není již členem

královské rodiny (např. bývalá princez-

na Christina, sestra královny Beatrix,

která se vdala za španělského prince

a přestoupila na římsko-katolickou víru).

I obrácený postup je znám – princezna

Maxima byla původně katolička a před

sňatkem s princem Willemem Alexande-

rem přestoupila na protestantskou víru.

Pokud si někdo z vás ve volných chvílích

čte v turistických průvodcích, najde zde

výraz BIBLE-BELT (pás bible). Jedná se

o pomyslné rozdělení Nizozemska na

dvě různá náboženství. Pás se táhne od


82

provincie Zeeland až po provincii Overij-

ssel. Severně jsou protestanti (gerefor-

meerden kerken, tzv. zwartekauzen kerk

– církev černých punčoch) a jižně katolí-

ci. Tato pomyslná hranice vznikla kolem

roku 1867, kdy se vyhrotila politická

situace v zemi a naplno propuklo hnutí

za politickou a církevní identitu. Města

Biblebeltu mají největší církevní komuni-

ty a nejstriktněji dodržují daná církevní

pravidla. Jedním z nich je i Barendrecht

(partnerské město Loun).

Ale hlavu vzůru, nikdo vás v Nizozemsku

do ničeho nutit nebude a záleží jen a jen

na vás, jak se přizpůsobíte místním pra-

vidlům.

Sinterklaas – densv. Mikuláše5. prosince se slaví holandský Mikuláš.

Tento večer skoro každý dostane něja-

ký ten dárek a čokoládu, vrcholí tradice

obdarovávání svých přátel a rodinných

příslušníků.

Podle statistik v Sinterklaase věří 65%

obyvatel a každý obchod nebo organiza-

ce tento svátek samozřejmě podporuje.

Sinterklaas se velice podobá českému

Mikuláši a americkému Santa Clauso-

vi. Historicky je samozřejmě spojován

s Mikulášem z Myry, tak jako u nás v Če-

chách. Nizozemsko pravidelně navště-

vuje od roku 1850. Sinterklaas není na

všechnu práci sám, to by samozřejmě

nezvládl. Na pomoc má alespoň jednoho

Zwarte Pieta (Černého Petra).

A jak se tento pakjesdag (Den dárků)

v Nizozemsku slaví? V polovině listopa-

du připlouvá Sinterklaas s partou svých

pomocníků na parníku ze Španělska, kde

bydlí přes rok. V každém městě a vesnici

zakotví, sedne na svého bělouše a jede

se přivítat se starostou města a jeho

obyvateli. Ten den, kdy Sinterklaas do

města důstojně vstoupí se všechny děti

začínají chovat o 100% lépe, plní své

úkoly, pomáhají rodičům, uklízí si své

hračky.

Od tohoto dne může každý napsat svůj

seznam přání a dát jej do boty přede

dveře. Pozor, musí ke svému seznamu

přidat ještě mrkev! V noci pak Sinterkla-

as objíždí město na svém koni (proto

ta mrkev), a sbírá seznamy. Jednotlivá

přání pak zapisuje do své knihy, kde má

každý svoji stránku. Tam se také dopisu-

je, co člověk udělal dobrého a co špat-

ného. V mezičase pošle své pomocníky,

aby okny nahlíželi do domácností a kon-

trolovali chovaní dětí i dospělých. Své

informace předávají samozřejmě ihned

Sinterklaasovi a ten je dopisuje do kni-

hy. Zwarte Piet je ale také pěkné kvít-

ko. Nic nenechá na pokoji a vyvádí vám

tajně všelijaké lumpárny. Nejčastějším

jeho vtipem jsou ráno svázané tkaničky

od bot. Ale může vám klidně potiskat

celý pokoj svými obrázky, sníst nějakou

dobrůtku nebo schovat tašku do školy.

Prostě Zwarte Piet může dělat, co si za-

mane. Když už je to příliš, Sinterklaas ho

usměrní a napomene. V ten moment se

Piet tváří zkroušeně a slibuje nápravu.

Ale už za minutku divoce tancuje s dět-

mi. Je prostě nepolepšitelný!



83

Večer 5. prosince se ale přeci jen trochu

polepší a kráčí vedle Sinterklaase a jeho

bělouše. Nese těžký pytel plný dárků

a pomáhá Sinterklaasovi hledat v jeho

knize. Když Sintaklaas přijde na návště-

vu, většinou se důstojně usadí do křesla,

pozdraví všechny přítomné a začně lis-

tovat ve své knize. Pak postupně volá

všechny děti, později i dospělé, a ptá se,

co za uplynulý rok udělaly a čeho případ-

ně litují. Tyto informace kontroluje ve

své knize a ptá se na nápravu. Nakonec,

po dohodě se Zwarte Pietem rozhod-

ne, kolik dárků a jaké dostanete. Pokud

někho hoooooodně moc zlobil, vezmou

ho s sebou, aby se polepšil. To ho potom

musí Zwarte Piet strčit do pytle a od-

nést na loď.

Následující den Sinterklaas slavnostně

odplouvá zpátky do Španělska a všichni

ho vyprovázejí písničkou. Už teď se těší

na jeho návštěvu zase za rok. Zpívání

písniček je vůbec v tomto období důleži-

té, protože jednotlivými písničkami přilá-

káte pozornost buď Zwarte Pieta nebo

samotného Sinterklaase.

Kromě tradičních dárků se dávají velká

čokoládová písmena, každému podle

jeho jména. Nejtěžší je sehnat písme-

Sinterklaas připlouvá

zdroj: http://www.krantvoormeppel.nl/fi les/2012/11/

Intocht-Sinterklaas-in-Meppel-2012.-Foto-Daan-Prest-2-

-522x391.jpg


84

no A a M (nejčastější holandská jména).

Zwarte Piet zase rozhazuje tzv. Stro-

oigoed (malé Kruidennoten – perníč-

ky a jiné bonbóny), na stole je v každé

domácnosti napečený Speculaas různé

velkosti a tvaru (varianta perníku, ale

o hodně tvrdšího).

Aby i k vám přišel Sinterklaas, tak tady jsou slova jedné z písniček: „Koukni, támhle připlouvá parník“

Zie ginds komt de stoomboot,

Koukni, támhle připlouvá parník,

Uit Spanje weer aan.

až z dalekého Španělska.

Hij brengt ons Sint Nicolaas,

Přiváží nám sv. Mikuláše,

ik zie hem al staan.

už ho vídím, jak tam stojí.

Hoe huppelt zijn paardje

Jak se po palubě pohupuje

het dek op en neer.

sem a tam jeho kůň.

Hoe waaien de wimpels,

Jak vlajou sem a tam

al heen en al weer.

vlajky.

Zijn knecht staat te lachen

Jeho pomocník stojí a směje se,

en roept ons reeds toe:

pořád na nás volá:

‘‘Wie zoet is krijgt lekkers,

“Kdo je hodný, dostane něco dobrého,

wie stout is de roe!’’

kdo zlobil, dostane rákoskou.”

Oh, lieve Sint Nicolaas,

Oh, milý Sv.Mikuláši

kom ook eens bij mij.

přijď také k nám

En rijd toch niet stilletjes ons huisje voor-

bij!

a neprojeď tajně kolem našeho domu.

A písničku, kterou vyprovázíme Sinter-kaase na jeho cestě do rodného Španěl-ska:

Dag Sinterklaasje,

Ahoj Sinterklaasi,

dáág, dáág, dáág, dáág Zwarte Piet.

Ahoooj,ahoooj Zwarte Piet,

Dag Sinterklaasje,

Ahoj Sinterklaasi,

dáág, dáág, luister naar ons afscheid-

slied.

ahoooj, ahooj poslechni si naši píseň na

rozloučenou.

(opakuje se alespoň 4x, dokud loď ne-

zmizí za obzorem)

Tyto dva týdny plné napětí a očekávání

máme v televizi speciální program o Sin-

terklaasovi a jeho pomocnících. Co dělají,

co kde provedli a jak střádají dárky a in-



85

formace do své knihy. Děti je každý den

napjatě sledují a věří, že opravdu exis-

tují. Nádhera! Když na ulici slyšíte, co

všechno Zwarte Piet ve škole provedl.

A co teprve doma!

*Zwarte Piet, je původně Maur/černoch

v tradičním španělském oděvu ze 17.

století. Obdoba českého čerta. Anděla

bohužel s sebou nemají. V loňském roce

bohužel zachvátila Nizozemsko disku-

se na téma rasismus – zda Zwarte Piet

není rasistická postava a znevažování

černochů. Naštěstí nápad s xenofobním

řešením neprošel.

**Pokud si chcete poslechnout Sinterk-

laasovské písničky, najdete je na www.

sinterklaasliedjes.nl i s textem.

Otec Abrahám a jeho šmoulovéAbychom neustále nepsali o seriozních

a „dospěláckých“ tématech, tak tady je

malá změna. Šmoulové a jejich šmou-

lí historie. Asi je nemusíme zdlouhavě

představovat, všichni je z televize a ča-

sopisů známe. Jsou to malí modří mu-

žíčkové, jen 2 palce vysocí, nosí bílé kal-

hoty, z nichž jim kouká jejich bílý ocásek.

Na hlavě mají bílou, šmouláckou čepič-

ku. Jen Taťka Šmoula má všechno čer-

vené, inu šéf se musí trochu odlišovat.

Pokud se ptáte, kde bydlí, tak odpověď

je jednoduchá – ve šmoulí vesnici, kdesi

v lese, kde je normální člověk bez jejich

pomoci není schopen najít. Jakýsi odbor-

ník tvrdí, že bydlí v Irsku. Jedním z jejich

otců je Otec Abraham – Vader Abraham

(civilním jménem Pier Kartner), který

strávil celý svůj život v holandském Bra-

bandu ve městě Breda. Proč by tedy své

šmouly stěhoval někam za moře. Jen jim

pohádkově přidal to, čeho je v Nizozem-

sku málo – hluboké lesy a kopce.

Šmoulové si v klidu bydlí ve své vesnici

a celé dny šmoulují. Staví šmoulí domeč-

ky, chodí na šmoulí výpravy a vymýšlí

šmoulí vynálezy. Prostě všechno je se

slovem šmoulí nebo jeho jazykovou vari-

antou. V holandštině je to pak dlouhý se-

znam slov, jež všechny začínají na slovo

Smurf. To se pak už jedná o celý šmou-

lí jazyk – smurfentaal, který obsahuje

speciální přídavná a podstatná jména

a smurfí slovesa. Asi největším literár-

ním počinem je ve šmoulím světě jejich

Smurfenlied (šmoulí písnička). Dalo by se

říci skoro šmoulí hymna. Tu složil Otec

Abraham v roce 1977 a okamžitě se sta-

la, i přes krytý boj Gargamela a Azraela,

hitem číslo jedna. Jen v Nizozemsku se

držely celých 17 týdnů na předních mís-

tech národní hitparády a v daném roce

se prodalo na 450.000 SP desek. Záhy

byla přeložena do desítek světových ja-

zyků, a tak si Němci mohou broukat svoji

Lied der Schlümpfe a Angličané zase e

Smurf song. Samozřejmě došlo i menši-

nové či exotické jazyky, jako je čeština,

švědština, islandština nebo čínština.

Prostě a jednoduše, brabandské šmou-

ly zná celý svět a jejich písnička se nedá

zapomenout.

My Češi je známe od roku 1988, kdy se

prvně objevili na české televizi, tehdy

v dětském pořadu Magion. Kdo by je ka-

ždé úterý nehltal a neznal celý detailní


86

životopis Taťka Šmouly (holandsky Gro-

te Smurf ), Šmoulinky (Smurfi n), Mrzouta

(Moppersmurf ) Nešiky (Klungelsmurf )

a nebo dalších 97 Šmoulů. Tak jako čes-

ké děti musely na srandovně-hrdinské

příběhy pár let čekat, čekaly i holandské

děti. Nizozemská media shledala serii

Smurfen nevhodnou, a tak Otec Abra-

ham prodal své příběhy do Belgie a do

Francie a až s odstupem let, přišli modří

mužíčkové konečně i do Nizozemska.

Od té doby už uplynulo hodně vody, ale

Smurfen - Šmoulové na své popularitě

nezrácejí. Občas se v televizi nebo na

koncertě objeví Otec Abraham a společ-

ně s celým sálem si zazpívá Smurfenlied.

A kdo je ten Otec Abraham? Jedná se

zpěváka, skladatele a vydavatele popu-

lárních písniček, které slouží k pobavení

obecenstva a vypráví nějaký ten příběh.

Dal by se možná přirovnat k českému

skladatelskému duu Uhlíř - Svěrák. Otec

Abraham, správně Pier Kartner se naro-

dil v Bredě, Severní Braband, 11. dubna

1935 a od padesátých let je znám po ce-

lém nizozemském království díky svému

image – buřinka a plnovous, a písničkám.

Svět jej možná jménem nezná, ale děti

si zpívají jeho Smurfenlied a dospěláci si

pobrukují lokální jazykovou variantu pís-

ně „Het kleine café aan de haven“, v Če-

chách známou jako „Hospůdko má...“

Vader Abraham: Het kleine café aan de haven (Hospůdka v přístavu)De avondzon valt over straten en plei-

nen,

de gouden zon zakt in de stad.

En mensen die moe in hun huizen

verdwijnen,

ze hebben de dag weer gehad.

De neonreclame die knipoogt langs ra-

men,

het motregent zachtjes op straat.

De stad lijkt gestorven, toch klinkt er

muziek uit een deur die nog wijd open

staat.

Refrein:

Daar in dat kleine cafe aan de haven,

daar zijn de mensen gelijk en tevree.


daar telt je geld of wie je bent niet meer

mee.

De toog is van koper toch ligt er geen

loper,

de voetbalclub hangt aan de muur.

De trekkast die maakt meer lawaai dan

Otec Abraham

zdroj: scan obal CD, nakladatelství DINO, NL

Otec Abrahamzdroj: http://www.sterren.nl/

uploads/tx_pip_header/hea-

der-vader-abraham.png



87

de jukebox,

een pilsje dat is der niet duur.

Een mens is daar mens, rijk of arm, ‚t is

daar warm,

geen monsieur of madam, maar W.C.

Maar ‚t glas is gespoeld in het helderste

water,

ja, ‚t is daar een heel goed cafe

Refrein:




daar telt je geld of wie je bent niet meer

mee.

De wereldproblemen die zijn tussen

twee glazen bier opgelost voor altijd.

Op de rand van een bierviltje staat daar

je rekening, of je staat in het krijt.

Maar het enige wat je aan eten kunt krij-

gen dat is daar een hardgekookt ei.

De mensen die zijn daar gelukig gewoon,

ja de mensen die zijn daar nog blij!

Refrein (2x):

Daar in het kleine cafe aan de haven,



daar telt je geld of wie je bent niet meer mee.

Hospůdko známá – český textKdyž po střechách večer se na město

snáší

a okna jdou potichu spát,

zas dívám se do ulic, do cizích tváří

a hledám, co viděl bych rád.

Už bez zájmu míjím skla výkladních skří-

ní, tak podobná v desítkách měst

a v duchu zas vracím se,

tak jako nyní,

k nám domů tou nejhezčí z cest.

Hospůdko známá na návsi za můstkem,

kam chodil táta na trumpetu hrát.

S harmonikou šel bych hned zazpívat si,

písničky, které já měl tolik rád.

Pak na prvním bále, když tančil jsem

s mámou

a viděl tě u dveří stát.

Jak spustila hudba tu písničku známou,

já všechno chtěl o tobě znát.

Tak přešlo pár pěkných let

a z tebe je dáma

a věř mi, že není to zvyk,

i když jsi tak daleko a doufám, že sama,

té hospůdce posílám dík.




písničky, které já měl tolik rád.

Teď do noci ochotně kamelot hlásí,

kam za ten den pokročil svět,

kdo se kde narodil

a co kdo přál si, i z fotbalu výsledků pět.

A na rohu ulice neony vábí,

jen pojďte dál mate-li čas.

Kdo žil v cizím městě,

ví jak často rád by se domů hned rozběhl

zas.




písničky, které já měl tolik rád..

Kleine kafézdroj: http://www.fotogramas.es/var/ezfl ow_site/

storage/images/blogs/imagenes-blogs/kleine-cafe/

4005068-1-esl-ES/Kleine-Cafe.jpg


88

Nizozemsko je zemí vody a nesčetných kanálů... jak si s tím umí poradit?Obecně se říká, že kdyby Nizozemci ne-

pumpovali vodu po tři dny, tak by větši-

na jejich území zmizela pod vodou. Nizo-

zemci sami o sobě říkají, že Bůh stvořil

Zemi a oni si postavili Holandsko.

Je pravda, že v holandštině existuje ne-

přeberné množství slov na pojmenování

jednotlivých vodních toků a jejich hrází.

Při překladu do češtiny se tato slova

„zdrcnou“ na malou skupinku a mnohdy

je český výraz nepřesný, ale nic lepšího

naše květnatá čestina neskýtá. Asi se

stejným problémem by se potýkal pře-

kladatel z laponštiny při textu o sněhu.

Tak se pokusíme o maximálně přesné

vyjádření a překlad.

Území Nizozemského království z více

než 18% pokrývá voda, to je způsobeno

tím, že se Nizozemsko rozkládá v deltě

hned dvou velkých evropských řek –

Rýna a Maasy. Celá delta byla kdysi jed-

nou velkou bažinou s mnohými říčními

rameny, všude čvachtala voda a nebylo

zde moc místa na stavbu měst. Už G.J.

Caesar se u Maastrichtu rozhodl, že dál

na sever nemá cenu jít, jelikož tam jsou

jen bažiny, vlhko, voda, a tak se otočil

směrem na Anglii.

Nizozemci záhy přišli na efektivní meto-

du výstavby ochranných hrází a vysušo-

vání půdy za nimi. Pomalu vysušili blata,

zúrodnili půdu a postavili první osady.

I tak neustále měli problémy se spodní

vodou. Tak přišli na systém odčerpávání

vody pomocí větrných mlýnů. Oni sami

neříkají odčerpávání nebo pumpování,

ale mletí vody. Každý větrný mlýn do-

kázal „zvednout vodu“ maximálně o 50

centimetrů, takže jich občas potřebovali

několik v řadě, aby bylo dosaženo hladi-

ny řeky, která byla někdy i o několik me-

trů výše. A tak vznikl typický holandský

venkovský kolorit – desítky větrných

mlýnů. Tehdy nejvyšší stavby v krajině

byly dobrými orientačními body a nikdo

je nepokládal za „znečišťovatele obzoru“

jako my dnes. Ze skupiny 10 větrných

mlýnů, 8 pumpovalo vodu a pouze dva

byly určeny k mletí mouky. Dnes staré

mlýny nahradily moderní pumpy, které

je postupně vytlačily z krajiny. Pokud

jako turista přijíždíte do Nizozemska od

Arnhemu, musíte ujet 57 km po dálnici

A15, abyste si mohli vyfotit první větrný

mlýn. To by se v 18. století určitě nesta-

lo.

Větrné mlýny


6 Příroda


89

Ale to je historie. Jak je to s vodou v dneš-ním Nizozemsku?Dnes je vše v rukou dvou státních or-

ganizací, a to Unie van Waterschap-pen a Rijkswaterstaat (dnes součást

Ministerstva infrastruktury a životní-

ho prostředí ). Tyto dvě organizace se

dnem i nocí starají, aby voda, jež do

země přiteče nebo naprší, byla v přimě-

řeném množství odčerpána. Aby voda

neohrozila obyvatelstvo a kdyby náho-

dou k nějaké katastrofě přeci jen došlo,

aby dokázali včas zajistit únikové cesty

a odvést obyvatele do bezpečí. Samo-

zřejmě také minimalizovat škody a zni-

čení země. V případě nebezpečí je každý

občan dle ústavy povinen uposlechnout

jejich příkazy a podle svých možností jim

pomáhat.

Waterschap, česky Vodohospodářská

správa, funguje lokálně a je vždy vázána

na určitý počet polderů. Hranice působ-

nosti se úplně neshodují s hranicemi obcí

ani provincií. Jsou dány sítí odvodných

kanálů, vodních cest a dijků. Vždy se jed-

ná o jednu ucelenou jednotku. Jinak by to

asi nešlo. Představte si, že by se dělili se

sousedy o hráz, ta by se protrhla skoro

na hranici, jak by se asi dohadovali, kdo

za to může a kdo co musí udělat. Během

jejich dohad by voda v polderu stoupa-

la a zaplavovala majetky obyvatel. Tak

je to uděláno jednodušeji, celý polder je

jedna jednotka.

V čele každého waterschapu stojí dij-

skgraaf (dijkový hrabě) nebo watergra-

af (vodní hrabě), ale to jen v případě, že

v regionu nejsou žádné důžité dijky. Ten

spolupracuje s přestavenstvem - Ho-

ogheemraden. Členové představenstva

mají ze zákona funkce a pravomoci jako

radní na městském úřadě a jsou do své-

ho úřadu voleni. Volby probíhají každé

4 roky a obyvatelé daného polderu volí

jednotlivé zástupce. Zde nehraje žádnou

roli politika, ale osobní image jednotli-

vých kandidátů. Dnes i dijksgraaf je vo-

len na dobu 6 let. Od roku 2008 volby do

waterschapu probíhají digitálně a každý,

kdo se chce zúčastnit může tak učinit

z domova. Nejsou tu žádné volební ko-

mise a volební místnosti.

Dnes je v Nizozemsku 25 vodohospo-

dářských správ, jež jsou různě velké. Ty

jsou pak dohromady sdruženy do Unie

van Waterschappen a samozřejmě spo-

lupracují i s Rijkswaterstaat. Tyto jednot-

ky jsou základními prvky tzv. poldermo-

delu. To znamená, že obyvatelé jednoho

polderu musí společně zajistit efektivní

správu hladiny vody, zajistit non-stop

odčerpání přebytečné vody do sběrného

kanálu, řeky nebo moře. Pod jejich sprá-

vu spadá i každodenní čištění odpadních

vod a zajištění potřebného množství

pitné vody (rezervoáry s pitnou vodou).

Dále musí pečovat o dijky (hráze), podle

pořeby je opravovat, dostavovat či zvy-

šovat. Samozřejmě každoročně čistí

všechny vodní kanály, stoky a grachty.

Dříve museli ještě pečovat o větrné mlý-

ny, jež čerpaly vodu, ale ty jsou dnes už


90

jen památkami a patří pod ministerstvo

kultury. Všechny tyto úkoly je třeba ko-

ordinovat a seznámit s nimi obyvatele

polderu, případně jim přidělit úkoly (např.

noční hlídky na hrázi při povodňovém ne-

bezpečí ). Samozřejmě se musí neustále

starat i o přístupové cesty a cyklostez-

ky, které nejsou ve vlastnictví obce nebo

jiné organizace. Silnice musí být sjízdné

a kdykoli použitelné v případě nouze.

Obyvatelé je standardně využívají ke

své každodenní přepravě do zaměstnání

či do školy.

Než stát založil vodohospodářskou

správu a podložil její pravomoci zákony

a ustanoveními, fungoval skoro stejný

model na bázi dobrovolné spolupráce

farmářů, nižších šlechticů a místních

obyvatel v polderu. Nejstarší Water-

schap uskupení je Hoogheemraadschap

van Rijnland, které v roce 1255 založil

hrabě Willem II. van Holland. Tady je vi-

dět, kolik staletí je již boj s vodou v Nizo-

zemsku organizován a regulován.

Každá aktivita a stavba něco stojí. Kde

waterschap bere peníze na svoje činnos-

ti? V Nizozemsku je povinná daň z vody,

která se dělí na několik podskupin. Každý

obyvatel je povinen platit daň z odpad-

ních vod a daň z odčerpávání vody z pol-

deru. Každá vodohospodářská správa

má svůj ceník, který se každoročně mění,

podle fi nančního plánu a počtu obyvatel.

Čím více lídí na km², tím nižší cena. Čím

nižší nadmořská výška, tím vyšší cena

(musí se intenzivněji čerpat, postavit

vyšší hráze a je v dané lokalitě větší výš-

kový rozdíl mezi polderem a řekou). Tuto

daň platí všichni obyvatelé, jež v daném

místě bydlí a majitelé nemovitostí jako

jsou pole, louky, průmyslové zóny, fi rem-

ní pozemky. O odpuštění daně je možno

požádat v případě, že Vaše příjmy jsou

trvale pod hranicí životního minima.

V Nizozemsku je minimum území, kde

se tato daň neplatí. Jsou to především

oblasti u německých hranic, kde je nad-

mořská výška už v plusových hodnotách

a pod nohami máte pevnou zem.

Logo Rijkswa-

terstaa a Water-

schap

tzdroj: http://www.

kirkmancompany.

com/wp-content/

uploads/2013/06/rijks-

waterstaat-logo.jpg

waterschap Hol.Delta

zdroj: http://www.

wshd.nl/contents/

pages/220993/wshd_

headernwsbrf_625px_

v2_080710.jpg

6 Příroda


91

Jako příklad uvedu čísla z Waterschap

Hollandse Delta ( jižně od Rotterdamu

– např. Barendrecht, Oud Beijeland,

Dordrecht, Ijsselmonde) za rok 2013.

Tato správa získala na daních 137,5 mili-

onů euro, to znamená, že každá domác-

nost v průměru zaplatila 248 euro za

rok. Tj. € 0,68 denně nás stojí bezpečný

a suchý život v okolí řeky Maasy. V této

lokalitě spotřebuje jeden obyvatel zhru-

ba 130 litrů vody denně.

Pokud jsou příjmy, musíme zmínit i výda-

je organizace. Nejsou to jen platy a ná-

jmy budov, ale i další investice:

1. Výstavba a údržba dijků.

2. Stavba a údržba nábřeží, jezů,

splavů, přehrad.

3. Péče o vodní cesty, t.j. kanály,

stoky, grachty.

4. Péče o vodní pumpy a čerpací

stanice.

5. Péče o přírodní břehy a nejbližší

okolí vodních ploch (pravidelné se-

kání trávy, čištění, prořez stromů,

nutné úpravy).

6. Hlavní péče o stav hladiny vody –

tzv. péče „o suché nohy“ obyvatel.

7. Péče o čistotu vody. Zajištění pitné

vody, vyčištění odpadních vod, pro-

voz čistících stranic, rozvod a svod

vody v potrubí.

8. Péče o silnice a cyklostezky ve svém

vlastnictví. Údržba přístupových

cest a zajištění únikových cest v pří

padě nebezpečí.

Toto je jen v krátkosti o funkci a pozici

vodohospodářské služby v nizozemské

společnosti. Více lze najít na webových

stránkách organizace. Další národní or-

ganizací je Rijkswaterstaat, který je

součástí ministerstva infrastruktury

a životního prostředí (až do roku 2010

se ministerstvo jmenovalo – minister-

stvo dopravy a vody), jež bylo založeno

v roce 1798 pod názvam Bureau voor

der Waterstaat. Tato organizace není ni-

jak malá, zaměstnává na 9 000 zaměst-

nanců a má 10 regionálních, plus několik

dalších profi lově specifi kovaných stře-

disek. Hranice působnosti jednotlivých

regionálních center se neshoduje sto-

procentně s hranicemi provincií a je sta-

novena podobně jako hranice vodohos-

podářských správ. I tady se začíná šetřit

a některé provincie mají jedno středisko

dohromady. Tak například středisko No-

ord-Nederland Rijkswaterstaat spravuje

dokonce 3 provincie najednou – Gronin-

gen, Friesland a Drente. Hlavní sídlo je

samozřejmě v Den Haagu.

Rijkswaterstaat má na starosti vodní

i pozemní cesty. Vodní znamená hlavní

vodní toky (řeky, kanály, moře, přístavy),

kde se stará o údržbu a hlavně bagro-

vání naplaveného písku, opravuje hráze

a zabezpečuje sběr dat pro bezpečnou

plavbu. Samozřejmě neustále sleduje

hladinu vody a včas hlásí případná po-

vodňová či ekologická nebezpečí. Koor-

dinuje lodní a silniční dopravu – časové

harmonogramy otevírání mostů, výstav-

by nových tunelů či dalších aktivit zasa-

hujících do plynulého provozu.

V silniční dopravě má na starosti výstav-

bu a údržbu dálnic A, silnic 1. třídy – tzv.

Rijkswegen N, výstavby mostů, tunelů,

akvaduktů atd. I zde zajisťuje plynulost


92

Povodeň únor 1953zdroj: http://uchulive.org/wp-content/uploads/2012/01/

d0bdd0b0d0b2d0bed0b4d0bdd0b5d0bdd0b8d

0b5-1953-2.jpg

Dijky Zeelandzdroj: Alice Tomášková

dopravy, sbírá data o hustotě silniční-

ho provozu a posléze reguluje dopravní

zácpy.

Tato organizace také neustále pracuje

na vylepšení a zefektivnění obecných

životních podmínek, působení dopravy

na obyvatelstvo a plynulosti všech dru-

hů dopravy. Vypracovává strategické

plány úniku v případě katastrof. Kotro-

luje a shromažduje data o všech dijcích,

kanálech a vodních tocích. V případě

katastrofy vyhlašuje stav ohrožení a or-

ganizuje záchranné akce na celostátní

úrovni. V tento moment má Rijkswater-

staat neomezené pravomoci a všichni

jsou povinni je uposlechnout.

Jen pro ilustraci, jaké katastrofy mohou

Nizozemsko potkat: protržení hráze,

nadměrný přítok vody z tajícího sněhu

v Alpách a místní čerpací stanice ji ne-

stačí odčerpávat do moře, extrémní

vzedmutí mořské hladiny/mořská bou-

ře a vzedmutí hladiny řek proti proudu,

požár nějaké z továren (např. Shell),

požár vrtu na zemní plyn atd. Možná

Vás napadnou další, ale lepší na to ani

nemyslet. Je jen jediná celosvětově dis-

kutovaná živelná katastrofa, které se Ni-

zozemci nebojí... a to je zvyšování hladin

světových moří. Prý jen zvýší dijky a je

to vyřešené!

Na závěr shrnutí pro zjednodušení pole

působnosti Rijkswaterstaatu do třech

základních oblastí:

1. Správa a výstavba silniční sítě (dnes

je hustota dálnic zhruba čtverec 20 x

20 km, jsou vzájemně propojené)

2. Správa sítě splavných toků pro vodní

dopravu

3. Správa sítě páteřních odvodňovacích

kanálů

Slovníček pojmů užitých v textu:Polder – území obehnané hrází a vysu-

šené, dnes obydlené nebo se zeměděl-

ským využitím.

Dijk – hráz oddělující nejčastěji vodní tok

a polder. Vyskytují se i dijky oddělující

dva poldery od sebe, tzv. spící hráze.

Dijksgraaf – správce jedné waterschap,

dříve se jednalo o nižšího šlechtice. Pře-

klad hrabě na dijku.

Watergraaf – správce jedné water-

schap, stejné jako dijksgraaf, jen tato

oblast nemá žádný důležitý dijk, jedná

se třeba o oblast kolem řek nebo za du-

6 Příroda


93

nami moře. Překlad hrabě na vodě.

Waterschap – vodohospodářská správa.

Gracht – vodní kanál, sloužící k odvod-

nění polderu, nejčastěji se tento název

používá ve městech.

Sloot, stoka – odvodňovací kanál, nebý-

vá hluboký.

Kanál – uměle vytvořený kanál buď na

odvádění vody nebo na propojení dvou

řek.

Rijkswaterstaat – ministerstvo vody,

nejvyšší státní organizace na správu

a koordinaci dopravy a vody.

Nizozemsko zemí hrází – jak a proč se vlastně hráze stavíO Nizozemsku je známo, že je zemí vody

a hrází. 18,41% z celkové rozlohy po-

krývá voda, tj. delty velkých řek jako je

Rýn, Maasa a Šelda, odvodňovací kanály

a nepřeberné množství grachtů a stok.

Když k tomu připočítáme fakt, že více

než polovina území se nachází geogra-

fi cky pod hladinou moře (průměrná nad-

mořská výška je pak pouhých -1,2 m), je

to určitě pozoruhodné, jak si Nizozemci

vydobyli pro sebe kus země. Aby mohli

trvale obývat většinu svého území, je

země chráněna důmyslným systémem

hrází – tzv. dijky. Navíc je k tomu všemu

třeba neustále přitékající a podzemní

vodu odčerpávat. Toto čerpání probíhá

navíc „do kopce“.

Na území Nizozemského království na-

jdeme dva základní typy hrází, a to vodní

a silniční. Vodní dijky oddělují břeh řeky

nebo moře od suché země. Není vyjím-

kou, že řeka teče o několik metrů výše,

než jsou pole či katastr obce. Pak se čes-

kému návstěvníkovi může stát, že jede

autem po silnici, která vede po vnitřní

straně hráze a loď pluje „nad ním“. Tento

jev lze celkem často zažít v okolí Schi-

polu, dálnice A4. Z tohoto hlediska je

pro Rijkswaterstaat jednodušší stavět

aquadukty a tunely pro motoristy, než

mosty přes vodní toky.

Jiný typ ochranné hráze najdeme v oby-

dlených oblastech. Tam je vystavěno

nábřeží, tzv. kade na vnější straně dij-

ku. V mnohých městech se tato nábřeží

využívají k parkování. Je paradoxem, že

nizozemská společnost neřeší možnost

spadnutí auta nebo občana do vody.

Většina nábřeží nemá zábradlí nebo jiné

bezpečnostní opatření. Kade je jen zpev-

něná zeď nad vodou a končí vozovkou

nebo chodníkem. Je to takový otevřený

prostor „volně ve vzduchu“, alespoň pro

českého motoristu. A když parkujete, zá-

leží na Vaší řidičské schopnosti, zda své

auto utopíte nebo jej elegantně odložíte

na parkovišti. Pokud Vám auto spadne

do vody, zavoláte ANWB a oni Vám auto

za poplatek vyloví. Pak se to bere jako

dopravní přestupek, takže je to ještě

plus malá pokuta. Horší je to v případě,

že máte v autě další spolujezce. Pokud

se jedná o dospělé osoby, jsou mokří, ale

dostanou se nějak z auta ven. Problém

je s malými dětmi, pevně zapnutými do

bezpečnostní sedačky, která se jim stá-

vá na 99% osudnou. To je pak opravdu

tragedie. Pokud si nevěříte, tak raději

parkujte na jiné ulici, kde není voda a par-

kování je tak evropsky jednodušší.


94

Dalším z nizozemských dijků je tzv. spící

dijk „slaperdijk“. Jedná se o záložní hráz

v oblasti hustě obydlených lokalit. Ten-

to dijk se staví pro případ, že se hlavní

hráz z nějakého důvodu protrhne nebo

poškodí. Pak by měla tato záložní hráz

vodu zadržet. Navíc je o několik metrů

nižší a dělí ji od hlavní hráze minimálně

jedno pole-polder, kam by se voda moh-

la v případě nebezpečí rozlít. V prostoru

mezi hlavní hrází a spící hrází se nachází

minimum obytných domů. Častokrát se

zde setkáváme s krásným prostředím

a každý v duchu zatouží zde bydlet,

ale riziko zatopení je opravdu velké. Asi

nejpatrnější spící hráze můžete vidět

v oblastech Biesbosch a Hollandch Diep

(okolí města Dordrecht). Tyto hráze se

začaly stavět již v 15. století, kdy se ně-

kolikrát stalo, že se hlavní hráz protrhla

a celá oblast byla zaplavena. Holanďani

dobře vědí, že vodu je opravdu těžké za-

stavit a natož pak nějak usměrnit.

Stavby hrází se mohou stát i sociálním

projektem. Ve 20. a 30. letech 20. stole-

tí, tj. v období celosvětové krize, se nizo-

zemská vláda rozhodla, že vystaví hráz

na severu Severního Holandska – dnes

Afsluitdijk, která oddělila vody dnešního

jezera IJsselmeer a Severního moře. Dne

28. května 1932 byla slavnostně otevře-

na 32 kilometrů dlouhá hráz, která spo-

jila města Den Oever a Harlingen a dala

později možnost vzniku celé provincii

Flevoland, jež se nachází ve vysušených

polderech jezera IJsselmeer. V té době

se po Evropě stavěly dálnice, obranné

zdi a razily tunely, aby se zaměstnali lidé

a Nizozemská vláda přišla s nápadem

výstavby hráze, jež spojí dvě provincie

a nadále nebude třeba celou zátoku slo-

žitě objíždět.

Koncem padesátých let se pak přikroči-

lo k výstavbě dalších hrází a vysušová-

ní jednotlivých polderů, až vznikla celá

nová provincie Flevoland se správním

střediskem Lelystad (město založené

v roce 1967 a nazvané po hlavním pro-

jektantu Afl uitdijk Cornelisu Lelym). Ale

to už je jiné vyprávění.

Afl uitdijk je vyprojektována tak, že by po

ní měla vést nejen silnice, ale i železnice.

Zatím se NS dráhy o svůj záměr nepři-

hlásily a neprojevily potřebu výstavby.

Na hrázi je dost místa pro dvě tratě,

ale železniční síť Nizozemska s nimi

v nejblišších letech nepočítá. Podle od-

borníků není třeba budovat nákladné

železniční spojení mezi dvěmi odlehlými

provinciálními městy. Autobusová do-

prava a osobní auto veškerý servis plně

zajistí. Navíc by byla železnice vystave-

na nepřízni počasí a mořským bouřím, je-

likož je vyprojektována na vnější straně

hráze. Místo tu je, ale zatím z něho mají

prospěch jen rackové a rybáři. I tady se

občas postaví něco ne zcela ekonomicky

rentabilního.

Dijkyzdroj: Blanka Tomášková

6 Příroda


95

Ale zpátky k hrázím. Stále je jich spousta

a jejich funkce je neodmyslitelná pro kaž-

dého Holanďana. Po katastrofálních po-

vodních v únoru 1953 se vláda rozhodla,

že vystaví obranné hráze kolem celého

pobřeží Zeelandu (samozřejmě toho

nizozemského). Tehdy se při extrémní

bouři protrhly ochranné dijky a chladná

voda v noci zatopila několik vesnic. Pří-

mé oběti na životech nebyly vysoké, ale

i tak to bylo varování matky přírody, co

všechno je schopna lidstvu udělat. Vláda

okamžitě rozhodla o výstavbě tzv. Del-

tawerk, systému uzavíratelných hrází na

deltě řeky Scheldy. Tak postupně vznikl

systém hrází, jež uzavřely zátoky moře

a proměnily je v tzv. vliet nebo jezero.

Pokud si teď vezmete k ruce mapu Ni-

zozemska, najdete na ní Veersegatdam,

Oosterscheldekering, Brouwersdam

a Haringvlietdam – ochranné hráze, na

nichž vedou samozřejmě silnice a spo-

jují tak jednotlivé ostrovy Zeelandu. Již

není třeba čekat na přívoz a postupně

se nechávat převážet z ostrova na os-

trov, nebo celou oblast složitě objíždět

přes „pevnou zem“, tj. přes Bergen op

Zoom, Roosendaal, Bredu a Dordrecht.

Dnes se cesta autem po hrázích o více

jak polovinu zkrátila. Každá hráz má na-

víc zdymadla, takže se provoz lodí neo-

mezil a rybáři stále mohou vyplouvat na

širé moře. Je pravdou, že spousta spo-

lečností si postavila přístav před hrází,

a tak si zkracuje čas potřebný k vyložení

lodě. Pro jejich úlovky je to stejně jed-

no, jestli je ze dna lodi vyloví a pošlou je

rovnou do mrazících boxů před nebo za

hrází. Jen pro posádky lodí je celý proces

rychlejší, nemusí čekat, až se zdymadlo

otevře.

Tyto hráze také nečekaně vytvořily

ekologický problém. Do zátok, vlietů,

přestala přirozeně proudit voda a zača-

ly houfně hynout ryby. V ohrožení byly

především druhy, které žijí na rozhraní

slané a sladké vody. Voda za hrází se

stávala pomalu více a více slanější a jed-

noho dne to bylo pro ryby příliš. Navíc

to maximálně svědčilo planktonu a ten

vytvořil neprodyšnou hustou zelenou

kaši. V ten okamžik se musela otevřít

záložní stavidla a celá oblast se muse-

la propláchnout. Poté se do zdymadel

přidala speciální zařízení na třídění slané

a sladké vody. Tady Nizozemci aplikovali

fyziku v praxi. Slaná voda je těžší a klesá

ke dnu, tak ji tam odsud pumpují pryč do

moře, na povrchu teče lehčí sladká voda,

ta moři nevadí, a tak ji nechávají volně

vytékat do moře. Pro ekology a ryby je

to vyřešeno, pro námořníky se protáhl

pobyt ve zdymedlech cestou do vnitro-

zemí o několik desítek minut. Ale co jsou

minuty proti zatopeným oblastem a ne-

čekaným hmotným škodám!

Když se vrátím k řece Šeldě, tak ta dělá

Nizozemcům i další starost. Ona se

postupně zanáší pískem, to by pro Ni-

zozemce nebyla až tak velká tragedie,

Vrata chránící Europoort před bouří z mořezdroj: ://www.voorne-putten.nl/wp-content/

uploads/2009/09/02_maeslantkering.jpg


96

mají svůj přístav ve Vlissingenu, kam

lodě bez problému zajedou a zakotví.

Ale dál proti proudu je Belgie a Šelda

je jediná přístupová cesta do přístavu

v Antwerpách. Ano, přesně! Proč by měli

Nizozemci bagrovat řeku, když to nepo-

třebují a Antwerpy odčerpavájí business

z Rotterdamu. Tak to také dlouhá léta

bylo. Lodě plující do Antwerp musely mít

menší a menší ponor, na palubu si museli

ve Vlissingenu najmout speciálního pilo-

ta, zaplatit a doufat. Až ale to Belgičany

jednoho dne přestalo bavit. Dali stíž-

nost k Evropskému soudu a ten Nizo-

zemsku nařídil, že v rámci EU spolupráce

musí řeku Šeldu dostatečně vybagrovat.

Nizozemci z tohoto rozhodnutí nadšeni

nebyli, ale vymlouvali se na nedostatek

bagrovacích lodí, zkušeného personálu

a peněz. Inu k čemu všemu se hodí eko-

nomická krize. Samozřejmě jednoho dne

to budou muset udělat, ale kdy, to zů-

stává otázkou a lodě s větším ponorem

musí tak zatím kotvit v Rotterdamu.

Ale jak se taková hráz staví? Je několik

způsobů, jak na to, ale uvedu jeden zá-

kladní, historicky ověřený. Pokud staví-

me hráz, která je zatím na suchu, je to

jednodušší. Nejdříve navršíme val z jílu,

potom na něj dáme síť z vrbových vět-

ví a zpevníme kameny. Talud (spád) na

straně k vodě je pozvolnější a tato stra-

na je zpevněna kameny nebo betonem,

aby se nevymílala. Vnitřní strana je po-

kryta jen hlínou a trávou. Občas se do

hráze vysazují vrby, aby odčerpávaly

podzemní vodu.

Pokud stavíme hráz na břehu vodního

toku, je to o mnoho složitější a většinou

se jako základ používají betonové bloky

(představte si kostky pro malé děti, ale

s několikanásobnými rozměry a vahou),

které jeřáb pečlivě klade jednu vedle

druhé. Kolem nich se později usadí písek

a vytvoří hráz, která vypadá relativně

přirozeně.

Jinou technologii používají Nizozemci při

výstavbě přístavů nebo umělých osto-

vů. To pak ke slovu přijdou sací lodě,

jež sají dále od břehu písek ze dna a ten

pak pod tlakem stříkají na dané místo.

Maasvlakte 2zdroj: Peter Posthumus

Maasvlakte 2zdroj: upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/

Toekomstbeeld_Maasvlakte_2_2_G_tcm81-32520.jpg

6 Příroda


97

To opakují tak dlouho, až se z vody vy-

noří ostrov. Ten následně zpevní molem

a ochrání vrstvou betonových bloků.

Tak se postupně vynořuje z vody např.

Maasvlakte 2, rozšíření Europoortu Ro-

tterdam o několik hektarů pevné půdy.

Tady bych doporučila buď fi lm na www.

youtube.com nebo se přímo jet na Ma-

asvlakte 2 podívat, centrum Futureland

stojí 100% za návštěvu. Stejnou techno-

logii uplatnili Holanďani řed lety v Dubaji,

když tam Arabům stavěli poloostrovy ve

tvaru zeměkoule nebo palmy. Sami Nizo-

zemci o tomto projektu mluví jako o cvič-

ném úkolu pro vlastní přístav.

Poslední technikou, jak vytvořit a využít

hráze, je vysušení polderu. Již dříve jsme

se zmínili o jezeru IJsselmeer, kde část

byla ohražena dijkem a následně vysuše-

na. Pumpy odčerpaly přebytečnou vodu,

na pole se nasela řepka, aby snížila ob-

sah soli v půdě a po 5 letech se moh-

lo začít se stavbou města. V případě

Lelystadu se postupovalo podle tehdy

nejnovějších urbanistických a sociologic-

kých studií. I noví obyvatelé města byli

vybíráni podle předem daných pravidel

vzdělání, věk, zájmy. Tak vznikl unikátní

vzorek populace, který byl dlouhá léta

pozorován, jak se bude vyvíjet a co se

s nimi stane. Výsledky nejsou příliš po-

zitivní a uměle uspořádaný život lidem

příliš nesvědčí. Před několika lety vláda

dobrovolně přistoupila na „volný pohyb

obyvatel Lelystadu“, aby se z něj nestal

postrach v nizozemské populaci.

V Nizozemsku nemáte horizont ohrani-

čený kopci, ani horami, tady vidíte jen

hráze a zase hráze. Mnohdy není vidět

příliš daleko do kraje, protože vám ve

výhledu brání nějaký ten dijk. Ani mořem

se na většině míst nemůžete jako turis-

ta pokochat, jelikož jsou pláž a mořské

vlny schovány za ochranným dijkem a vy

musíte nejdříve vystoupit z auta, vyšpl-

hat se nahoru a pak se teprve kochat.

Na vrcholu hráze zažívá každý průměrný

Holanďan stejný pocit, jako my Češi na

horách.

Věřte, že se celá společnost maximál-

ně snaží, aby prožila svůj život v suchu

a bezpečí a nohy si namočila pouze

v létě na pláži v Hoek van Holland.

Počasí – holandské téma dne„Ergens de wind onder hebben“ (Mít vítr pod sebou. Být šéfem situace)

Ptáte se proč holandské dámy a slečny

chodí tak málo k holiči? Proč všechny

nosí dlouhé vlasy – v mládí volně vlají-

cí ve větru, ve stáří pak pevně stažené

do drdolu? To není jen jejich pověstná

šetrnost, ale také nemalý vliv počasí.

Představte si, že jdete od holiče, krásně

naondulované vlasy, trochu nalakované,

aby účer držel. Při odchodu zaplatíte

svých 40 euro (i víc) a vykročíte správ-

ně hrdá na sebe samu ze dveří. Tam

fouká vítr, rychlosti 5 - 6 (29 - 49 km/h,

to pro muže techniky), lehce mrholí. Po

pár krocích začne pršet. Co se stane

s vaším účesem? Než dojedete na kole,

jako správná holanďanka, domů, máte


98

na hlavě už je pevně nalakovanou helmu

a o krásném modelu, jež stál celé vaše

týdenní kapesné, můžete jen snít. Večer

příjde Váš manžel a děti a ti se ptají: Kdy

jdeš k tomu holiči? S tímhle bys měla váž-

ně něco dělat! Už je na čase! To už ani

nedutáte a ani se neodvážíte říci, kolik

jste za tuhle „krásu“ zaplatila.

Za pouhých 10 euro si necháte zastříh-

nout konečky a vlasy nejprve sformovat

do mikáda, později do culíku a nakonec

vám dorostou do potřebné délky na dr-

dol. Koupíte pár gumiček a vlásenek za

pár eurocentů a hotovo. Krása, co stojí

pár kaček a vydrží i vítr 8 (pro muže 62

- 74 km/h).

To je to pověstné holandské počasí,

jež má nemalý vliv na celou společnost

a její návyky. Každé ráno každý správný

holanďan poslouchá, ani nedutá, přepo-

věď počasí. Tady nestačí se jen podívat

z okna, tady musíte vědět přesně, co při-

jde za hodinu nebo odpoledne. Nezna-

lost se neomlouvá! Kamkoli během dne

přijdete, vždy se hovor po úvodní větě

stočí na počasí a jako správný domoro-

dec si musíte neustále stěžovat. Buď je

moc teplo (teplota se vyšplhala ke 20

°C), moc zima (teplota klesla pod 18°C),

moc fouká, nefouká atd. Tohle všechno

je pro nás cizince otázka těžkého a dlou-

hotrvajícího tréninku.

Takže pro náš „inburgering“ (naturalizač-

ní ) trénink: Počasí v Nizozemsku určuje

vždy KNMI (Het Koninklijk Nederlands

Meteorologisch Instituut – Královský

nizozemský meteorologický institut),

jež od 31.1.1854 sídlí v Utrechtu. Ti mají

vždycky pravdu, ať se děje za okny, co

chce. Vítr, který fouká většinou od moře,

tj. od západu, se tady měří v Beaufor-

tově stupnici (ta má 12 stupňů a kaž-

dý se dá určitým klíčem přepočítat na

m/s nebo km/h) a má nejčastěji hodnoty

3 - 5. Pro nás laiky mírný vítr až čers-

tvý vítr. Ten fouká prakticky každý den.

Jen asi 6 dní v roce se můžeme těšit

Nečas a silný vítr na plážizdroj: Alice Tomášková

6 Příroda


99

z bezvětří, zbytek roku nám vlasy po-

čechrá holandský svěží větřík. Pak je tu

samozřejmě otázka, co na sebe. Tep-

lota se v lednu pohybuje kolem +1,9°C

a v červenci se vyšplhá až na průměr-

ných 16,9°C, aby už v listopadu dosáhla

jen na 5,7°C. K tomu si ještě připočtěte

variantu deště, kdy každý měsíc naprší

asi 70 ml a za rok je to pak 750 - 850

ml srážek. Takže nezapomeňte na něco

nepromokavého. Deštník tady vydrží jen

pár minut, pak ho vítr zničí.

No a pro milovníky pobytu u moře,

Holandsko má přeci moře, informace

o slunečním svitu. Toho tu také moc

není. Statistiky říkají, že v lednu máme

pouhých 22 hodin za měsíc a v červenci

máme snad nejvíce a to celých 42 hodin.

V listopadu už je počasí ošklivější a nebe

je skoro pořád pokryté mraky a sluníč-

ko vykoukne jen asi na 23 hodin za celý

měsíc. Když už mluvíme o mracích, ty

tu jsou skoro každý den. Ale jsou úpl-

ně jiné, než ty české. Ty holandské jsou

mladé, právě uhnětené nad mořem a tak

po nebi rozpustile běhají sem a tam, jak

vítr fouká a jsou celé rozevláté. Ty těžké

české mraky se stříbrným okrajem tady

nepotkáte. Ty prý jsou staré a klidné.

Přece jen už urazily pořádný kus cesty

od moře přes celé Německo až do Čech,

a tak měly čas si vytvořit nějakou image.

Ale vraťme se zpátky do Nizozemsku

k předpovědi počasí. Pro nás cizince pře-

ložím dvě verze přepovědi, které slýchá-

me každý den.

„Dnes bude zataženo, místy šance, že

vysvitne na chvíli slunce. Bude foukat zá-

padní vítr.“

nebo

„Dnes bude slunečno, místy možné pře-

háňky či vytrvalý déšť. Očekáváme zá-

padní vítr.“

Takže, jak bude? A proč tolik rozruchu,

když je zdejší počasí skoro pořád stejné

a ode všeho vždy trochu?

Předpověd počasí – bouřka a silny vitrzdroj: http://lex-illustrator.nl/oldwater/wp-content/

uploads/2008/11/storm.jpg


100

stupeňrychlost větru tlak větru v kg/m²

odp. měření v 10 mslovní označení znaky na souši znaky na moři

m/s km/h

0 0–0,2 0–1 0 bezvětří kouř stoupá svisle vzhůru moře je zrcadlově hladké

1 0,3–1,5 1–5 0–0,1 vánekkouř už nestoupá úplně

svisle, korouhev nereaguje

malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových

vrcholků

2 1,6–3,3 6–11 0,2–0,6 slabý vítrvítr je cítit ve tváři, listí še-

lestí, korouhev se pohybuje

malé vlny, ještě krátké, ale výraznější,se

sklovitými hřebeny, které se nelámou

3 3,4–5,4 12–19 0,7–1,8 mírný vítrlisty a větvičky v pohybu,

vítr napíná prapory

hřebeny vln se začínají lámat, pěna

převážně skelná, ojedinělý výskyt malých

pěnových vrcholků

4 5,5–7,9 20–28 1,9–3,9dosti čerstvý

vítr

vítr zvedá prach a papíry,

pohybuje větvičkami a slab-

šími větvemi

vlny ještě malé, ale prodlužují se, hojný

výskyt pěnových vrcholků

5 8,0–10,7 29–38 4,0–7,2 čerstvý vítrhýbe listnatými keři, malé

stromky se ohýbají

dosti velké a výrazně prodloužené vlny,

všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt

vodní tříště

610,8–

13,839–49 7,3–11,9 silný vítr

pohybuje silnějšimí větvemi,

telegrafní dráty sviští, ne-

snadné je používat deštník

velké vlny hřebeny se lámou a zanechávají

větší plochy bílé pěny, trochu vodní tříště

713,9–

17,150–61 12,0–18,3 prudký vítr

pohybuje celými stromy,

chůze proti větru obtížná

moře se bouří, bílá pěna vzniklá lámáním

hřebenů vytváří pruhy po větru

817,2–

20,762–74 18,4–26,8 bouřlivý vítr

láme větve, vzpřímená

chůze proti větru je již

nemožná

dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné

délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat

vodní tříšť, pásy pěny po větru

920,8–

24,475–88 26,9–37,3 vichřice menší škody na stavbách

vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po

větru, moře se začíná valit, vodní tříšť

snižuje dohlednost

1024,5–

28,489–102 37,4–50,5 silná vichřice

na pevnině se vyskytuje

zřídka, vyvrací stromy a ničí

domy

velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími

a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny,

těžké nárazovité valení moře, viditelnost

znatelně omezena vodní tříští

1128,5–

32,6103–117 50,6–66,5 )

mohutná

vichřicerozsáhlé zpustošení plochy

mimořádně vysoké pěnové hory, dohled-

nost znehodnocena vodní tříští

12 32,7–?? 118–133 66,6–?? ) orkánničivé účinky odnáší domy,

pohybuje těžkými hmotami

vzduch plný pěny a vodní tříště, moře zcela

bílé, dohlednost velmi snížena, není výhled

6 Příroda


101

Plážová kulturaa Severní moře„Meeuwen op het land, onweer aan het strand“ (Racci ve vnitrozemí, mořská bouře se blíží)

Holanďané mají moře! Ale to je totálně

jiné, než my, Češi, známe z našich krás-

ných dovolených v Itálii nebo Chorvat-

sku. Tady je Severní moře. Už název na-

značuje jeho teplotu. Je hrozně studené.

Přesto se Holanďané nevzdávají své plá-

žové kultury a snaží se ji během svého

krátkého léta, které trvá od poloviny

června do začátku září maximálně vy-

užít. Milují pobyty na pláži a nad jejich

„dagje naar het strand“ (den na pláži) ne-

dají dopustit. To se pak vyzbrojí dekou

a piknikovým košem a hurá směr Sche-

veningen nebo Hoek van Holland. Plavat

v moři se nemusí, to přeci není důležité,

ale pobyt na pláži a drink nebo alespoň

káva v „pavilonu“, to je IN! To je základ-

ním kamenem nizozemské plážové kul-

tury.

Když Holanďan navrhne den na pláži,

plavky úporně hledat nemusíte. Tady

je to více o krásné procházce po pláži,

kde šplouchají vlny, kde křičí racci a kde

se můžete kochat pohledem na zaoce-

ánské kontainerové lodě (Hoek van Ho-

lland, Vlissingen). Potřebujete jen dobré

boty. Buď ty, co se lehce zouvají a ne-

vadí jim písek, nebo vysoké turistické,

které si nechate na nohou. Na každý pád

v rámci vycházky musíte počítat s pís-

kem. Ten je tady všude. Jemný a krásně

hebký píseček, co zaleze do každé kapsy

a záhybu vašeho oděvu. Tak jemný, že

ho doma budete z těla sprchovat ještě

dva dny. Tak tvárný, že malé děti (a nejen

ty) z něho budou stavit, protože hrady

na holandské pláži jdou tak jednoduše

stavět a písek je ideální. Žádný kámen,

žádné mušle.

To je ta horší zpráva pro turisty. Na ho-

landských plážích najdete jen pár mušlí,

nic moc sběratelsky úchvatného. Jsou

tu trochu tvarované ulity tzv. Scheers-

chelp - mušle-břitvy, jež jsou dlouhé, ale

ne nijak zajímavě tvarované. Pak jsou tu

bratranci naší obyčejné slávky.

Co tedy říci o nizozemských plážích?

Ty jsou plné písku, lehce se svažující

do moře, které není vůbec hluboké, ale

zato studené. Uprostřed parného léta

můžeme naměřit maximálně 18°C. Ona

ani teplota vzduchu nějak intenzivně

neláká k vodním radovánkám, průměr-

ná teplota na holandské pláži je v srpnu

15 - 17°C. Dá se tam dívat na pomalý

příliv nebo odliv, který tvrdošíjně dodr-

žuje interval 12 hodin a 25 minut a jež

má v průměru cca 3 metry. Ani ten, kdo

se bojí hlubokých vod, tady nemusí mít

na holandských plážích strach, moře je

Pláž v červnu 2013, Ouddorpzdroj: Blanka Tomášková


102

tady velice mělké. Průměrná hloubka

Severního moře je 96 metrů, tedy jako

12-poschoďový dům, a pláže se velice

pozvolna svažují do moře. Je to jako

u maďarského Balatonu, jdete a jdete

a pořád žádná hloubka.

Jsou zde i nákladní zaoceánské lodě, jež

míří do jednoho z 34 přístavů Severního

moře nebo jež opustily jeden z 12 nizo-

zemských přístavů. Asi nejlepší místo

je molo v Hoek van Holland nebo nově

vybudované Maasvlakte 2, případně

město Vlissingen na Zeelandu, skoro až

u Belgických hranic, kde lodě vplouvají

na řece Scheldě do Antwerp (Belgie).

Pak jsou tady samozřejmě slečny v bi-

kinách. Ty jsou objektem nehynoucího

zájmu mladíků a díky web-kamerám se

dnes kluci mohou předem rozhodnout,

kam vyrazí. Je zcela běžné, že teenage-

ři nejdříve otevřou webcams servery,

a pak vyráží směr ten a ten pavilon nebo

pláž (inspirace www.scheveningenLive.

nl, beachcam).

Pro milovníky dobrodružství je zde ob-

časný výjezd KNRM záchranářského

týmu nebo helikoptéry s pilotem, jež na-

vádí lodě do přístavu. Jen zcela vyjímeč-

ně můžeme zahlédnout plující daně – tj.

královské námořnictvo. Ty jsou nejčastě-

ji k viděni v přistavu Den Helder, severně

od Amsterdamu.

Ještě je snad třeba zmínit pár informací

pro milovníky obchodu a businessu. Se-

verní moře je velmi frekventované a Eu-

ropoort Rotterdam je největším přísta-

vem Evropy (na světě je až na 4. místě,

ale před ním jsou jen Asiaté), pak tady

najdeme i německý Hamburg či belgické

Antwerpy, ale ti jsou proti Europoortu

víc než poloviční. Samozřejmě, kdo dával

ve škole pozor ví, že v Severním moři se

těží ropa. Ani Holanďané nejsou pozadu

a od roku 1969 těží společnost Philips

Petroleum Company ropu na Ekofi sko-

lieveldu a spousty menších fi rem na dal-

ších menších vrtech. Všichni společně

věří, že i po roce 2050 bude co těžit a že

dno nabídne i další, zatím neobjevená,

ložiska. Tak jim držme palce! Když ne-

bude vlastní ropa, bude benzín na „šel-

kách“ zase o něco dražší!

Tak, jak to vidíte vy? Jdete nejdřív hledat

dobré boty do písku nebo notebook?

Pláž v Hoek van Hollandzdroj: Blanka Tomášková

6 Příroda


103

O chrochtavém jazyceV Nizozemském království se hovoří

ofi ciálně dvěma jazyky – nizozemsky

a frísky. Zatímco nizozemština je roz-

šířena po celém království i v jeho sou-

častných i bývalých koloniích, frísky se

mluví pouze v provincii na severu králov-

ství, ve Frísku.

Nizozemština patří do germánských

jazyků, přesněji řečeno do tzv. západo-

germánských. Tímto jazykem mluví asi

24 milionů lidí na celém světě. Někdo se

okamžitě zeptá, kde a kdo by chtěl tím-

to chrochtavým jazykem mluvit, vždyť

Nizozemců je jen 16 milionů. Odpověď

znají všichni milovníci historie. Nizozem-

sky se mluví i v Surinamu, Arubě, Bor-

neire, Curacao, Sv. Eustachu, sv. Martinu

a v Indonésii. Trochu archaickou formou

nizozemštiny s příměsí angličtiny se

mluví v Jihoafrické republice, která bý-

vala Nizozemskou kolonií. Dalším jazy-

kem, který je velmi podobný a spousty

lidí tvrdí, že se jedná pouze o dialekt,

je vlámština, kterou mluví asi polovina

obyvatel Belgie. Samozřejmě, když se

potká Nizozemec, Vlám a Jihoafričan

vzájemně si rozumí, jen se smějí nad ur-

čitými výrazy toho druhého a „srandov-

ním“ přízvukem. Kdo mluví tím nejlepším

chrochtavým jazykem? Asi Nizozemci

z Nizozemského království, ti chrochtají

určitě nejlépe. Ti ostatní, Vlámové a Ji-

hoafričani, chrochtaní nezvládají s tako-

vou grácií a nonšalantností.

Jiný národ, který umí chrochtat na svě-

tové úrovni, jsou Arabové. Ale to jasně

poznáte, že to nezní moc evropsky. I ne-

znalec pozná, když mluví Nizozemec.

Trochu se zaposloucháte a slyšíte slovíč-

ko z němčiny, další je z angličtiny a pak

něco nesrozumitelného. Pro zjednodu-

šení bychom mohli říct, že při tvorbě

jazyka vzal historický jazykový kuchař

velký kotlík, do něj dal základ němčiny

s její komplikovanou gramatikou, přidal

angličtinu, vše zamíchal a okořenil fran-

couzštinou. Pořád to nebylo ono, jazyk

zněl pořád hodně podobně němčině, tak

se rozhodl změnit všechna G na Ch. Teď

už to znělo jako úplně jiný jazyk. Kuchař

byl spokojen a celou jazykovou směsku

nabídl národu žijícímu v bažinách delty

řek Rýna a Maasy.

Od té doby se v Nizozemsku mluví

chrochtavě, ale jinak než v sousedním

Německu nebo v ostrovní Anglii.

A nyní k opravdové historii jazyka. Spi-

sovná nizozemština existuje od 12. sto-

letí, kdy byla kodifi kována a stanovena

pro ni jednotná forma. Základem spisov-

né nizozemštiny se stalo hornofranské

nářečí (tzv. dolní němčina), proto má

v lexikologii a morfologii stále hodně

společných znaků s němčinou, ale na

druhou stranu se od ní velmi liší pravopi-

sem a výslovností.

Pokud půjdeme ještě více do historie,

můžeme říci, že nizozemština začala

vznikat kolem roku 700 z různých dialek-

tů, které existovaly tou dobou na území

Nizozemska a byly převážně dolnofran-

ského původu. Standardizační proces

začal ve středověku pod vlivem bur-

gundského vévodského dvora v Dijonu.

7 Nizozemština


104

Nejstarší známý text v nizozemštině je

věta: „Hebban olla vogala nestas hagun-

nan, hinase ic enda tu, wat unbidan we

nu.“ (Všichni ptáci si již dělají hnízda, kro-

mě mne a tebe, na co čekáme?), kterou

napsal vlámský mnich v klášteře v an-

glickém Rochesteru. Pokud se na větu

podíváte očima jazykozpytů, nejdeme

ve větě znaky angličtiny, němčiny i lati-

ny. V průběhu staletí jazyk ovlivňovala

nářečí Flander a Brabantu (dnešní se-

verní Belgie a jižní Nizozemsko). V roce

1618 vzniká první překlad Bible v jazyce

podobném nizozemštině. Stále ještě ja-

zyk 17. století obsahoval slova a znaky

mnoha nářečí, ale jádro tvořily dialekty

z Holandska.

Po osamostatnění Belgie, po napoleon-

ských válkách, vznikají dva samostat-

né jazyky – nizozemština a vlámština.

Oba dva mají svá pravidla a od začátku

19.století se každý vyvíjí svou cestou.

Vlámštinu ovlivňuje svou lexikou i gra-

matikou francouzština, kdežto nizozem-

štinu ovlivňuje němčina.

Základní rozdíl pro ucho cizince je – měk-

kost a tvrdost ve výslovnosti. Vlámština

se vyslovuje jemněji, měkčeji a nizozem-

ština, zvláště ze severu, zní Vlámům

tvrdě až arogantně. Vlámština má také

větší tendenci k používání starší slovní

zásoby a Nizozemci se jim proto smějí.

V současné době má na slovní zásobu

vliv angličtina, která vytlačuje tradiční

nizozemská slova nebo upravuje anglic-

ká slovíčka podle nizozemské gramatiky.

Např. to e-mail (angličtina) -> te emai-

len (nizozemština) – poslat něco mailem

(emailovat); to play golf (angličtina) - > te

golfen (nizozemština) – hrát golf. Někte-

rá slova se v nizozemštině běžně použí-

vají, ale zatím nejsou brána jako správné

výrazy, pak vzniká tzv. Dinglish (Dut-

ch+English) např. to check -> te checken

(kontrolovat). I přes nezanedbatelný fi -

lologický vliv angličtiny, stále ve slovní

zásobě převládá vliv němčiny a jsou běž-

ná i francouzská slova buď s tradičním

francouzským pravopisem, nebo mo-

derním holandským pravopisem. Někdy

existují obě formy vedle sebe a záleží

na každém, kterou použije. Např. cadeau

(francouzský pravopis) nebo cado (nizo-

zemský nový pravopis) – dárek.

Pro jasnější příklad jsme zvolili ukázku ze Všeobecné deklarace lidských práv.Text je uveden jak v nizozemštině, tak

v němčině a pro překlad i v češtině:

nizozemsky

Alle mensen zijn vrij en gelijk in waar-

digheid en rechten geboren. Zij zijn met

verstand en geweten begiftigd, en zullen

elkander in een geest van broederschap

te bejegenen.

německy

Alle Menschen sind frei und gleich an

Würde und Rechten geboren. Sie sind

mit Vernunft und Gewissen begabt und

sollen einander im Geist der Brüderlich-

keit begegnen.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní

co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni ro-

zumem a svědomím a mají spolu jednat

v duchu bratrství.

Na první pohled je vidět jasná shoda

s němčinou. Samozřejmě Nizozemci by

se ohradili, že to je úplně něco jiného, ale

7 Nizozemština


105

pro nás ostatní je to skoro stejné. Pokud

se tedy rozhodnete naučit nizozemsky

a umíte anglicky a německy, je to otázka

dobré kombinační schopnosti a dobrého

vyslovování glotálního CH. Zbytek, těch

pár odlišností, už přijde samo. Pro ty ja-

zyka chtivé, jsme připravili na konci pár

šikovných frází tzv.“do kapsy“.

Nizozemština není ani jazykem nějakého

velkého literáta, ani hudebníka. Nizo-

zemsky se velice obtížně zpívá, protože

je tam spousta souhlásek a Ch. Pokud

nevěříte, nejděte si na pár písniček na

youtube.com

Doporučujeme: http://www.youtube.

com/watch?v=VC2_Ppv1Its Vader Abra-

ham Bedankt lieve ouders, zpívá vader

Abraham (autor šmoulů a písně Hospůd-

ko má…). Na nahrávce jasně slyšíte ten

boj s chrostavým jazykem, když někdo

chce nizozemsky zpívat.

Asi nejzajímavější je poslechnout si tu

nejdůležitější osobu Nizozemského krá-

lovství – krále Willema Alexandra. Na

youtube.com najdeme např. Kersttoe-

spraak Koning Willem Alexander 25-12-

2013 http://www.youtube.com/wat-

ch?v=9lc2bPMJ7pk. Zde máte dostatek

času zaposlouchat se do melodie jazyka

a vžít se na pár chvil do nizozemského

chrochtání a poslouchat vánoční projev

krále ke svým poddaným.

Pro nadšence doporučujeme on-line

kurz nizozemštiny: http://www.neder-

lands-leren.net/online-gratis.php.

Gramatika, to je magie slov

Je jen pár souhlásek, které se liší od češ-

tiny. Jedná se především o výslovnost

souhlásky C, jež se vyslovuje buď jako

[S] nebo mnohem častěji jako [K]. Zde

se jedná o vliv ostatních germánských

jazyků jako je angličtiny nebo němčina,

samozřejmě u některých slov hraje svoji

roli francouzština.

Typický aspekt výslovnosti v nizozem-

štině je ono známé G jež každý Nizoze-

mec vysloví jako [CH]. Takže tady neznají

žádného van Gogha, ale [fan Chocha].

Také jejich oblíbený sýr se nejmenuje

gouda, ale [Chouda]. Další písmeno, kte-

ré se vyslovuje úplně jinak je V [f ]. Pokud

potřebuje vyslovit opravdu [v], pak je

třeba použít W. Např. van [fan] z, weg

[vech] cesta.

V textech se občas setkáme s kombi-

nací souhlásek –NG [ŋ] tong [toŋ] jazyk

v ústech, nosovka jako v angličtině. Dal-

ší kombinací je –NJ [ňj] oranje [oraňje]

oranžový. Vliv němčiny se projevuje na –SCH [s/š] vyslovuje se ne úplně zřetelné

š. Např. technisch [technis], někdy se ale

vysloví podle angličtiny [sch] např. scho-

ol[ scho:l] škola.

magie ssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooov

zdroj: scan z knihy Jip en Janneke


106

Je až překvapivé, že se v nizozemštině

nepotkáme s –X, to Nizozemci nahrazu-

jí –KS a QU- jež je psáno KW-. V těch-

to případech se většinou jedná o slova

přebraná z jiných jazyků a jsou pak pře-

psaná foneticky.

Nizozemština má mnohem složitější pra-

vidla pro výslovnost samohlásek, a to

především dvojhlásek a trojhlásek.

Pokud potkáme ve slově samotnou sa-

mohlásku, vyslovuje se krátce. Pokud je

zdvojená, vyslovíme ji dlouze, tak jako

by nad ní byla v češtině čárka. Příklad:

man [man](muž), ale maan [mán] (měsíc

na obloze).

Pokud se ve slově vyskytují dvě různé

samohlásky vedle sebe, vyslovují se ná-

sledujícím způsobem:

Výslovnost dvojhlásekIE [ í ] diep [díp] hluboký

EU [Ø] leuk [lØk] hezký, milý nebo

dlouze [Ø: deur [ dØ:r]

dveře

OE [u] boek [buk] kniha nebo

dlouze v cizích slovech

před hláskou –r [ u:]

boer[bu:r] farmář

EI [ej] mei [mej] květen

IJ [ej] wij [wej] my

UI [öü] huis [höüs] dům. Rty při

pravíme na vyslovení [O],

ale vyslovíme [E], přechází-

me do rtů připravených na

[U], ale vyslovíme [I]

AU/OU [au] kauwen [kauven] žvýkat,

oud [aud] starý

Výslovnost trojhlásek, slabika je vždy dlouhá.AAI [a:j] haai [ha:j] žralok

OOI [o:j] mooi [mo:j] hezký

OEI [uj] roeien [rujen] veslovat

EEU [e:u] leeuw [le:u] lev, eeuw [e:u]

století

IEU [i:u] nieuw [ni:u] nový

Občas se vyskytují –eee vedle sebe, po-

tom se používá tréma, aby se rozlišily

dvě slabiky např. zeeën [zé-jen] moře,pl.

geëmancipeerd [che-emancipérd] eman-

cipovaný. Pro zdůraznění přízvuku se

občas používá čárka nad samohláskami

např. één [én] jeden, zéér [zér] příliš.

Výslovnost koncovky –en je často redu-

kována na minimum a v běžném hovoru

není slyšet. Např. lezen [lézз], boeken

[bukз].

Gramatikazdroj: vlastní scan – kniha Jip en Janneke

7 Nizozemština


107

Na pravopis samohlásek má také nema-

lý vliv tvorba slov a slabiky (otevřené

a zavřené). Pokud se jedná o otevřenou

slabiku, samohláska se automaticky čte

dlouze. Např. talen [tá-lз] jazyky. Pokud

se jedná o slabiku zavřenou, samohláska

se čte krátce. Je-li třeba ji číst dlouze,

musí se zdvojit. Např. taal [tál] jazyk.

Na výslovnost jednotlivých slov má

vliv nejen jejich tvoření a gramatika, ale

i místní použití a dialekty. Určitě jinak

mluví někdo z provincie Limburg a jinak

z Utrechtu. Nizozemštinou se také mluví

v severní části Belgie, ve Flandrech, kde

nepoužívají G [CH] a některá slova mají

blíž k francouzštině.

Pár cvičných vět:

Ping en Pong speelden pingpong. Ping

pingpongde de pingpongbal naar Pong

en Pong pingpongde de pingpongbal

naar Ping. (Ping a Pong hráli ping-pong.

Ping přihrál míček Pongovi a Pong při-

hrál míček Pingovi).

Zachtstschrijdent – 9 souhlásek vedle

sebe ( jemně psaný).

Angstschreeuw – 8 souhlásek vedle

sebe ( jekot strachu).

Gezondheidesherstellingsmiddelenteza-

Slabika otevřená zavřenáDlouhá KV ta-len ( jazyky) KVVK taal ( jazyk)

V a-len (úhoři) VVK oog (oko)

Krátká KV ge-val (případ) KVK pot (hrnec, květník)

V a-jour (ažura, krajka) VK op (na)

menmengingskundige – nejdelší název

profese (specialista-statistik na aplikaci

reinvalidačních prostředků při vizuálním

poškození kůže).

Vliegtuigenbandenventieldopjesfab-

riekdirecteurassistentetakenschema

– nejdelší název pracovního úkolu

(pracovní schéma asistenta ředitele fi r-

my na výrobu kloboučků na ventilky pne-

umatik letadel).

Stavba větyv NizozemštiněNizozemština jako většina germánských

jazyků má pevnou větnou stavbu. Ta je

třeba, jelikož v nizozemštině nenajdeme

skloňování podstatných a přídavných

jmen a jen malé variace v časování slo-

ves. Proto musí mít každá věta vždy

uvedený podmět (výjimkou jsou věty

rozkazovací a zvolací ).

Samozřejmě se musí podmět a přísudek

gramaticky shodovat.

Struktura věty jednoduché:

Po Př* PU Pt P t

Sloveso plnovýznamové


108

Dick napsal dnes ráno dopis svému bra-

trovi.

• Na druhém místě ve větě musí být

vždy sloveso, buď plnovýznamové (po-

kud není třeba použít pomocné sloveso)

nebo sloveso pomocné, případně mo-

dální. Při použití pomocného/modálního

slovesa stojí plnovýznamové sloveso na

konci věty. Pokud je potřeba použít více

sloves (pomocné + modální + infi nitiv)

stojí všechna, kromě prvního, na konci

věty.

• Každá věta musí mít podmět. Pokud

se jedná o podmět nevyjádřený, používá

se varianta HET (to, ono), HIJ (on) nebo

ZIJ (oni, množné číslo slovesa).

• Nizozemština má zvláštní druh vět

se slovíčkem ER. Tyto věty jsou větši-

nou v konstrukci „tam je“.

• Věty s neosobním podmětem typu:

Tam se mluví holandsky. Začínají obvyk-

le tvarem JE (ty, v obecném pojetí, jako

člověk).

• Věta může začít i příslovečným urče-

ním, potom je sloveso na druhém místě

a podmět věty až na třetím.

• Problémem mohou být slovesa s od-

lučitelnou předponou. (Více v kategoii

slovesa)

Příklady jednoduchých vět:Dick schreef vanmorgen een brief aan

zijn broer.

Dick dnes ráno napsal dopis svému bra-

trovi.

Ik zit te werken.

Pracuji. (doslovně: sedím a pracuji, pom.

sloveso)

Ik heb je al gezien.

Už jsem tě viděla. (pomocné sloveso)

Het regent.

Prší. (věta s neurčitým podmětem)

Zij spreken Engels.

Mluví anglicky.

Er zijn veel mensen in deze stad.

V tomto městě je hodně lidí.

Dat doe je toch niet.

To se přeci nedělá. (obecně myšleno)

Gisteren ben ik naar Delft geweest.

Včera jsem byla v Delftách. (věta s PU na

začátku)

Jij gaat toch mee.

Jdeš s námi. (sloveso meegaan, odluči-

telné)

Vedlejší věta:Stavba vedlejší věty závisí vždy na typu

věty vedlejší. Velice často v tomto pří-

padě dochází k tzv. inverzi, stavu, kdy

je sloveso pouze na konci věty. V jiných

případech se počítá věta hlavní jako je-

den člen věty a tudíž vedlejší věta začíná

slovesem (které podle výše uvedeného

pravidla musí stát na druhém místě).

I v nizozemštině se používají spojky

nebo zájmena, jež přejímají funkcí spoj-

ky. V nizozemštině se obvykle nepíší

čárky mezi jednotlivými větami. V tomto

případě doporučujeme si je podle češ-

tiny doplnit, a pak teprve hledat smysl Gramatikazdroj: scan z knihy Jip en Janneke

7 Nizozemština


109

souvětí. Občas je vedlejší věta nahraze-

na konstrukcí s infi nitem (podobně jako

v angličtině).

Příklady vedlejších vět:Ik wist niet dat Piet al vertrokken was.

Nevěděl jsem, že Petr už odešel. (sloveso

na konci věty)

Ik blijf thuis want het regent hard.

Zůstanu doma, protože prší. (standardní

pozice)

Ik kwam om jou te helpen.

Příšel jsem, abych ti pomohl. (VV účelo-

vá)

Hij rekent erop dat je op zijn feest komt.

Počítám, že na ten večírek přijdeš. (VV

předmětná)

Bungee jumpen is iets wat ik echt nooit

zou durfen doen.

Skočit bungee bych se nikdy neodvážil.

Er bestaat een museum in Amsterdam

dat vroeger het woonhuis was van een

schrijver.

V Amsterdamu je muzeum, které bylo

kdysi domem malíře.

Pokud se setkáme s větou, kde je použi-

to sloveso s pevnou předložkou, je třeba

onu předložku hledat na konci věty nebo

v kombinaci se slovíčky er-, daar-, hier-,

waar- .

Ik denk het over. Sloveso denken over.

Promyslím si to.

Ik wacht je op.

Počkám na tebe.

Ik bel je op. Morgen bel ik je op.

Zavolám ti. Zítra ti zavolám.

Tvorba otázky v nizozemštině:Běžně se používají dvě varianty otázky.

Jedna je otázkou bez tázacího slova –

zde dochází k otočení pozic podmětu

a přísudku. Zbytek věty se v pohledu

syntaxe nemění, na konci věty je samo-

zřejmě otazník.

Př. Weet je, hoe heet zij?

Víš, jak se jmenuje?

(otázka, potom VV kde sloveso musí být

na 2. místě)

Komen jullie ook?

Příjdete také?

Kunt u mij helpen?

Můžete mi pomoci?

Druhou možností je užití tázacího slova

(hoe - jak, welk/welke - jaký, waar – kde,

wanneer – kdy, waarom - proč(důvod),

waarvoor – proč (účel), wie - kdo, wat

- co a další varianty). Pozor na spojená

slova s předložkami nebo odlučitelnými

předponami (např. waarvoor, waarmee

atd.).

Př. Wie ben jij?

Kdo jsi?

Waar kom je vandaan?

Odkud pocházíš?

(kombinace s předložkami)

Hoe schrijft men het?

Jak se to píše?

(použití slova men v obecném pojetí)

Wanneer gaat de volgende trein?

Kdy jede příští vlak?

Op welke dag vaart de boot naar Lon-

don?

Kdy/který den pluje loď do Londýna?

Použití záporu v nizozemské větě:V nizozemštině existuje několik možnos-

tí, jak vyjádřit zápor. Zde se musíme dr-

žet jednoho striktního pravidla, že každá

věta má pouze jeden zápor (stejně jako

v angličtině nebo němčině).


110

Nejběžnějším způsobem vyjádření zápo-

ru je použití slova GEEN (žádný). Toto

slovíčko se používá před podstatným

jménem, nahrazuje člen a uvádí celou

větu do záporu.

Př. Ik heb geen geld.

Nemám peníze. Doslovně: Mám žádné

peníze.

Další variantou je možnost použití zá-

porky NIET u slovesa. Tato záporka se

používá ve spojení s prvním slovesem

ve větě. Píše se samostatně, ale vždy

před plnovýznanovým slovesem, pokud

nestojí na druhém místě ve větě.

Př. Ik ga niet mee.

Nejdu (s vámi).

Ik kan het niet vertalen.

Neumím to přeložit.

Lze použít i záporná slova jako NIE-

MAND - nikdo, NIETS - nic, NERGENS -

nikde, NOOIT - nikdy. Tady se může ob-

jevit problém s obecným jazykem, kdy

Nizozemci vytvoří tvar dvojitého nebo

komperativního záporu. Např. Nooit

geen (nikdy žádný), Niets geen (nic),

Nooit geen ... huis ( ještě žádný... dům)

Hier ken ik niemand.

Tady neznám (znám) nikoho.

Ik heb nieks.

Nemám (mám) nic.

Ik heb nooit geen geld aan jou gegeven.

Nikdy jsem ti žádné peníze nedal. (hovo-

rová varianta)

Některé věty mohou být ovlivněny pev-

nou konstrukcí se zvratným slovesem

nebo sloves s odlučitelými předponami.

I v nizozemštině existuje varinta souvě-

tí: ani..., ani ... (niet..., noch...) a dalších

gramatických variant. Ale to už je otáz-

kou dalšího studia jazyka.

Člen v nizozemštině:Nizozemština používá větné členy jako

ostatní germánské jazyky. Aktivní pou-

žití členu se stává pro Čecha opravdo-

vým překladatelským oříškem, jelikož

my, Slované, na něj nejsme zvyklí. Ni-

zozemština rozlišuje člen pro rod muž-

ský a ženský (stejný) a rod střední. Pro

množné číslo má poté stejnou variantu

pro všechny rody.

Většina podstatných jmen je v nizozem-

štině rodu mužského. Sem patří názvy

zvířat, rostlin, obyvatel, strojů, věcí

apod. Názvy abstraktních postatných

jmen a postatných jmen slovesných jsou

s největší pravděpodobností také rodu

mužského. Rodu ženského je pouze pár

podstatných jmen označující organiza-

ce/spolky a názvy měst. Tato odlišnost

Člen neurčitý určitýHij/zij een de

slova rodu mužského, ženského

Het een het

slova rodu středního

Pl. de de

slova v množném čísle, žádný

rozdíl mezi rody

Např. een man de man 2/de mannen

een boek het boek 2/de boeken

7 Nizozemština


111

není až tak závažná při aktivním použití

jazyka. Jediný problém nastává v mo-

mentě použití přivlastňovacího zájmena

nebo použití formy osobního zájmena

ve větě.

Steek hem in! Zápíchněte ho tam. (Jde

např. o růži nebo konvalinku)

Rodu středního jsou názvy všech mlá-

ďat, zdrobněliny a slova s předponou

be-, ge-, ont-, ver- jako např. begrijp (po-

hopení ), ontslag (propuštění ), verbruik

(spotřeba).

Slova zakončená příponou –eel, -ment, -um, -aal, -isme, -aat jsou rovněž rodu

středního. Příklad: toneel (scéna na di-

vadle), muzeum, apparaat, colonialisme

(kolonialismus). Podstatná jména zakon-

čená příponou –schap a –dom, jež ozna-

čují abstraktní slova nebo celé skupiny

lidí. Např. gezelschap (společnost), ou-

derdom (stáří ).

Některá podstatná jména kolísají mezi

rodem mužským a středním. Občas mají

stejný význam, občas se význam mění.

Het nebo de deksel (víko, víčko), de bos

(kytice) x het bos (les), de postzegel

(známka na dopis) x het zegel (pečeť).

V případě složených slov je rozhodující

gramatický rod hlavního slova složeniny.

Např. het tennis + de vereniging = de tennisvereniging (tenisový klub)

het boek + de drukker = de boekdrukker

(knihtiskař)

Pokud je ve větě použité přivlastňovací

zájmeno, číslovka nebo slovo GEEN, člen

se nepoužívá. U vlastních jmen a názvů

měst, států a oblastí se člen nikdy ne-

používá.

Číslovky základní a řadové1 één eerste

2 twee tweede

3 drie derde

4 vier vierde

5 vijf vijfde

6 zes zesde

7 zeven zevende

8 acht achtste

9 negen negende

10 tien tiende

11 elf elfde

12 twaalf twaalfde

13 dertien dertiende

14 veertien veertiende

15 vijftien vijftiende

16 zestien zestiende

17 zeventien zeventiende

18 achttien achttiende

19 negentien negentiende

20 twintig twintigste

21 één en twintig

30 dertig dertigste

40 veertig veertigste

50 vijftig vijftigste

Gramatikazdroj: scan z knihy Jip en Janneke


112

60 zestig zestigste

70 zeventig zeventigste

80 tachtig tachtigste

90 negentig negentigste

100 honderd honderdste

103 honderd en drie

134 honderd vier en dertig

1.000 duizend duizendste

1.100 elf honderd

1.123 elf honderd drie en twintig

Nizozemci začínají týden nedělí a pokud

si domlouvají nějakou schůzku, používají

čísla týdnů. Minimálně se setkáte s výra-

zem v týdnu od 1.4. - 7.4., ale ve 14. týd-

nu. Názvy dnů v týdnu jsou často spojo-

vány s částí dne a vzniká tak nové slovo,

např. zondagavond. Názvy dní a měsíců

se píší s malým písmenem.

Maandag pondělí op maandag v pondělí

Diensdag úterý dag den vandaag dneska

Woensdag středa avond večer vanavond dnes večer

Donderdag čtvrtek middag odpoledne vanmiddag dnes odpoledne

Vrijdag pátek ochtend ráno vanochtend dnes ráno

Zaterdag sobota nacht noc vannacht dnes v noci

Zondag neděle zondagavond nedělní večer

Januari leden op 1 januari in januari

Februari únor in 2012 in twee duizend twaalf

Maart březen in 1980 in negentien honderd tachtig

April duben in 19e eeuw in negentiende eeuw v 19.století

Mei květen

Juni červen voorjaar/lente jaro

Juli červenec zomer léto

Augustus srpen najaar/herfst podzim in herfst na podzim

September září winter zima s winters v zimě

Oktober říjen

November listopad

December prosinec

Datum a dny v týdnu

Pokud je uváděno přesné datum,

používá se číslovka základní: 1.1.

één januari ( jeden leden).

Za číslovkou řadovou se v nizo-

zemštině nepíše tečka, často se

uvádí –e, např. derde (třetí ).

7 Nizozemština


113

Množné číslo podstatných jmenNizozemština má dva způsoby tvoření množného čísla. Jeden se podobá němčině

a ten druhý angličtině. Pouze několik málo slov má specifi ckou formu množného

čísla.

Tvoření pomocí přípony –EN:

Při běžné výslovnosti se koncovka –N vynechává. Proto je pro cizince občas obtížné

rozlišit, zda se jedná o jednotné nebo množné číslo. To lze jednoduše odvodit z for-

my slovesa nebo přivlastňovacího zájmena.

Tvoření pomocí přípony ´S:

Tato varianta množného čísla se používá pro podstatná jména zakončená na –a, -i,

-o, -u

1 boek 2 boeken kniha

1 vrouw 2 vrouwen žena

Změna v pravopisu při tvorbě množného čísla:

1 wijf 2 wijven manželka, žena V =) F

1 huis 2 huizen dům S =) Z

1 bel 2 bellen zvonek L =) LL *zdvojená souhlásky, uzavřená slabika

1 boot 2 boten loď OO =) O * zdvojená samohláska, otevřená slabika

1 pyjama 2 pyjama s pyžamo

1 taxi 2 taxi s taxi

Podstatná jména zakončená na –je, -e

1 handje 2 handje s ručička

1 etalage 2 etalage s výkladní skříň

Pro množná čísla osob a zvířat, zde se občas ztrácí apostrof

1 oom 2 ooms strýc

1 tante 2 tantes teta, tetička

Někdy dochází k přechylování obou forem množného čísla a někdy se trochu liší ve svém

významu


114

Podstatná i přídavná jména nemají žád-

né pády a mají stále stejný tvar. Tvar

přídavného jména se s množným číslem

nemění. Jediná změna nastává při použi-

tí členu – v množném čísle je pouze člen

DE.

Slova opačná – nejběžnější přídavná jména• Přídavné jméno má v nizozemštině pro všechny gramatické rody stále stejný

tvar a neskloňuje se.

• Po použití členu DE se přidává sufi x –e. Např. oud – > oude

• Pod vlivem sufi xu –e dochází občas ke změně pravopisu. Např. breed – > brede,

stil – > stille

• Člen se píše vždy před přídavné jméno. Např. Het oud huis

1 vader 2 vaders (otcové) 2 vaderen (předkové, praotcové)

Množné číslo u slov přejatých z jiných jazyků je nepravidelné a mnohdy se tvoří

podle pravidel jazyka původu

1 muzicus 2 muzici hudebník (z řečtiny)

Nepravidelné množné číslo

1 led 2 leden člen

1 waarheid 2 waarheden pravda

1 engels 2 engelsen Angličan

Některá podstatná jména existují pouze v množném čísle, jiná nemají množné číslo

Inkomsten příjmy, důchod x lood (olovo), hulp (pomoc), geld (peníze)


7 Nizozemština


115

Starý/nový oud/nieuw [aut/ni:uw]

Dobrý/špatný goed/slecht [chut/slecht]

Lepší/horší beter/slechter [be:tđr/slechtđr]

Laciný/drahý goedkoop/duur [chutko:p/dy:r]

Velký/malý groot/klein [chro:t/klejn]

Úzké/šitoké nauw/breed [nau/bre:t]

Horký/studený heet/koud [he:t/kaut]

Volný/obsazený vrij/bezet [vrij/bзzet]

Jednoduchý/složitý eenvoudig/moeilijk [e:nvaudзch/ mujlзk]

Otevřený/zavřený open/dicht [o:pзn/dycht]

Správný/špatný juist/onjuist [jöüst/onjöüst]

Rychlý/pomalý snel/langzaam [snel/laŋza:m]

Těžký/lehký zwaar/licht [zva:r/licht]

Plný/prázdný vul/leeg [vol/le:jh]

Čístý/špinavý schoon/vuil [scho:n/vöül]

Hlasitý/tichý luid/stil [löüt/stil]

Mladý/starý jong/oud [joŋ/aut]

Hezký/ošklivý mooi/lelijk [mo:j/lejlзk]

• Stupňování přídavných jmen je velmi podobné angličtině nebo němčině.

• 2. stupeň (komperativ) se tvoří přídáním sufi xu –er, případně –der (ve slovech

končícich na –r nebo –d).

Např. jong – > jonger dapper – > dapperder (statečný)

• Vliv členu DE na koncovku: i ve 2. stupni se přidává –e Např. de jongere man x het jonger meisje

• Pokud je 2. stupeň přídavného jména využit u přísudku jmenného se sponou, pak

nikdy nepřibírá –e.

Např. Het meisje is jonger dan de man. De man is jonger dan het meisje.

• Stejné pravidlo platí i pro velmi dlouhá přídavná jména. Např. gemakkelijk – >

gemakkelijker

• Pro srovnání se používá slovo DAN (než).

• 3.stupeň (superlativ) se tvoří pomocí sufi xu –st, případně pouhé –t (u slov končí-

cích na –s)

Např. oud – > oudst vers – > verst (čerstvý)

• Ve 3. stupni se musí použít pouze člen určitý. Ten má samozřejmě vliv na použití

koncovky –e.

Např. de oudste man x het oudst schip

• Pokud se použije superlativ jako součást přísudku jmenného se sponou, pak nne

příbírá koncovku –e.


116

• Pokud se použije superlativ použije jako podstatné jméno, pak velmi často přibí-

rá i koncovku –e a člen HET. Např. Dit boek is het beste. Die handtas is het mooiste.

• Pro 3. stupeň se používá slovíčko VAN (z, ze).

Nepravidelné tvary stupňováníGoed beter best dobrý

Veel meer meest hodně

Weinig minder minst málo

• Další možností srovnání je použití vazby ZO....ALS. V tomto případě se použije

základní forma přídavného jména. Např. De man is zo oud als de vrouw.

• Pokud chceme vyjádřit, že je to příliš. používá se slovíčko TE před přídavným

jmeném. Např. Het is te donker. (Je to příliš tmavé.)

• Stejná pravidla platí pro stupňování příslovcí.

Brzo/pozdě vroeg/laat [vrug/la:t]

Blízko/daleko dichtbij/ver [dichtbij/fer]

Tvoření slovNizozemci jsou mistři v tvoření nových slov. Vše, co lze slepit do jednoho slova, oka-

mžitě udělají. Lexikálnímu spojení s přívlastkem neshodným příliš neholdují a vždy se

snaží jej nahradit jedním slovem. Jejich nová slova jsou občas neuvěřitelně dlouhá

a ve slovníku je třeba je hledat po kouskách. I tato slova mají člen, jež se řídí klíčovým

slovem.

Existují dva způsoby, jak nejrychleji a nejefektivněji vytvořit nové slovo. Jedním způ-

sobem je odvozování slov pomocí předpon a přípon. Druhým je skládání a „slepová-

ní“ slov dohromady.

Tvoření pomocí ustálených předpon, přípon, sufi xů:

-aar/-er/-ist zaměstnání

kunstenaar (umělec), zanger (zpěvák), telefonist (telefonista)

-maker výrobce, původce

brillenmaker (optik)

-es/-trice zaměstnání, přechýlení do ženského rodu,

zangeres (zpěvačka), directrice (ředitelka)

7 Nizozemština


117

Tvoření podstatných jmen příslušníků národů, skupin, odvozených od místního názvu:

Londenaar, Japanner, Fransman

-erij řemesla, pracovní a obchodní činnosti bouwerij (stavitelství)

-schap vztah, stav vrindschap (přátelství)

-heid vlastnost, české „–ost“ vrijheid (svoboda)

-dom oznaření velké skupiny lidí chrisdom (křesťanstvo),

mensdom (lidstvo)

-je/-tje zdrobnělina, vždy rodu středního

Pietje (Petříček), autotje (autíčko)

Tvoření pomocí předpon a přípon s předem daným smyslem:

On- ondiep ne-hluboké

-loos kinderloos bez-dětný

Her- herinneren opakovat, vzpomínat,

her- něco znovu zopakovat, pro slovesa

Ont- ontvoeren unést, ne-

Aan- aanspreken oslovit, začátek děje slovesa

Af- afnemen odebrat, konec děje slovesa

Mee-/mede- meegaan spolu/ jít s sebou ....

slovesa se smyslem s sebou.

Samen- samenwerken spolupracovat, spolu dohromady.

Tegen- tegenhouden zadržet, překážka výkonu

slovesa, proti

Terug- terugvinden opět najít, zpět/opět probíhá děj

slovesa

Weg- weglopen utéci, odstranění, pryč + děj

slovesa

• Samozřejmě v nizozemštině existuje mnohem více předpon a přípon,

ale to je otázkou dalšího detailnějšího studia jazyka.

Tvoření slov pomocí skládání dvou a více slov dohromady:Všechny části složeniny jsou k sobě buď prostě připojeny samy o sobě, nebo pomocí

morfémů –e-, -en-, -er-, -s-. Jde o pozůstatky starého skloňování, které mají pouze

funkci spojovací a žádný delší smysl nebo vliv na nově vzniklé slovo nemají.

horlogEveer (péro hodinek), blindEman (slepec, slepý muž), brievENbus (poštovní

schránky, dosl. dóza na dopisy), hoendERhok (kurník, přístřešek pro slepice), visser-

Sdorp (rybářská vesnice)


118

Tvoření pomocí ústálených předpon, přípon, sufi xů:

A další kombinace s číslovkami, předložkou, ustálených historicky pozměněných slov,

jež dnes připomínají spíše sufi x. Např. tachtigjarige oorlog (osmdesátiletá válka), te-

genover (naproti), tegenpartij (protistrana), kooplustig (chtivý nakupování ). Příklady

skládání slov, některé jsou až na hraně vyslovitelnosti a pochopení:

A teď zkuste odvodit smysl tohoto slova (ve slovníku, ani v tom nejtlustším není ), jež

bylo použito v novinách:

Kindercarnavalsoptochtvoorbereidingswerkzaamhedencomitéleden

Pomůcka – rozdělení původního slova na jednotlivé části:

Kinder-carnaval-optocht-voorbereidings-werkzaamheden-comité-leden

Česky? Členové komise přípravných prací průvodu dětského karnevalu.

Spojovat se dají Sloveso – podstatné jméno

naaimachine šící (V) – stroj (S) šicí stroj

Podstatné jméno – podst. jméno

dieselmotor nafta (S) – motor (S) naftový motor

Přídavné jméno – podst. jméno

hoogleraar vysoký (A) – učitel (S) profesor

Studie-lust zábava ve studiu

Lijn-vlieg-tuig linkové letadlo (linkový létací přístroj)

Weg-gooi-fl es nezálohovaná láhev (láhev na vyhození )

Handel-aard-rijks-kunde hospodářský zeměpis

(obchodování země popis věda)

Handel-ing-maat-schapp- ij obchodní společnost

Bus-halt-matrix-board digitální informační tabule

na zastávce autobusu

Hotten-totten-tent-en-tentoonstell-ing výstava stanů Hotentótů

7 Nizozemština


119

Slovesa, jejich časování a gramatické časy• Sloveso v nizozemštině má různé formy, v závislosti na osobě. Osoba je vždy

uvedena, nelze použít sloves jen samo o sobě. Jedinou výjimkou je rozkazovací

způsob.

• I v nizozemštině se vyskytují nepravidelná slovesa, jejichž tvary je třeba se na-

učit zpaměti (stejné jako v angličtině či němčině).

• Při tvorbě perfekta se slovesa dělí na dvě skupiny. Jedna se pojí se slovesem

HEBBEN (těch je 80%) a druhá skupina se pojí se slovesem ZIJN.

• Zápor se vytváří pomocí záporky NIET, a musí být ve větě pouze jeden. Nejčastěji

se však setkáváme s vyjádřením záporu u podstatných jmen pomocí slovíčka

GEEN (žádný).

• Nizozemština používá přítomný, minulý čas a perfektum. Nemá žádnou ofi ciální

formu pro čas budoucí.

• Samozřejmě se v jazyce potkáme i s trpným rodem, jež se tvoří pomocí slovesa

WORDT/WORDEN + příčestí trpné. Původce děje stojí před příčestím, jež je na

posledním místě ve větě, a používá se nejčastěji předložka DOOR. Např. Hij

wordt door haar vader gezien. Zij worden door ons geholpen.

• Pokud se dobře podíváte, tak množné číslo má stále stejný tvar jako infi nitiv,

pouze bez předložky TE zingen.

• Otázka se vytvoří pomocí inverze slovesa a podmětu. Pozor, ve 2. sg. se ztrácí

–T. Např. Zingt hij? Zing je? Ben je? V případě vykání se –T neztrácí. Např. Bent u?

Zingt u?

• Pokud má sloveso kmen zakončený otevřenou slabikou, je třeba v singuláru

samohlásku zdvojit. Např. te maken – ik maak, hij maakt.

• Pokud má sloveso kmen zakončený zavřenou slabikou, tj. zdvojená souhláska,

v singuláru se potom píše pouze jedna. Např. te zitten – ik zit, jij zit.

• Pokud má sloveso kmen zakončený na –z nebo –v, v singuláru se pak používají

hlásky –s a –f. Např. te reizen – ik reis, jij reist, te beven (třást se) – ik beef, jij

beeft.

Přítomný čas pro sloveso ZIJN (být), HEBBEN (mít), DOEN (dělat), ZINGEN

(zpívat, ostatní slovesa)

Já ik ben heb doe zing

Ty jij bent hebt doet zingt

Vy u bent hebt doet zingt *vykání

On/ona Hij/zij is heeft doet zingt

My wij zijn hebben doen zingen

Vy jullie zijn hebben doen zingen

Oni/ony zij zijn hebben doen zingen


120

• Slovesa mající v kmeni slova –D, vypouštějí toto –d v 1. sg, ale ve 2. sg a 3. sg se

píše –dt. Např. te snijden (řezat) – ik snij, hij snijdt.

• Slovesa mající v kmeni slova –T, vypouštějí toto –t ve 2. sg a 3. sg. Např. te laten

– jij laat, hij laat.

Minulý čas – používá se mnohem méně než perfectum, jde o vyjádření děje, který

je již hotový a neměnný. Především ve větách typu: Tehdy ..., Když jsem byl malý, ...,

V létě roku 2012 ...

• Tvoří se dvěma způsoby, přidáním koncovky –DE/-DEN nebo speciální formou

nepravidelného slovesa.

• U sloves kmenen zakončeným na –p,t,k,f,s,ch se přidává koncovka –TE/TEN.

• Rozlišují se dvě varianty, jedna pro singulár a druhá pro plurál.

• Otázka se tvoří inverzí slovosledu. Např. Ging jij daar? (Byls tam?)

Perfectum (předpřítomný čas) se používá i pro vyjádření minulosti, častější použití

než čas minulý.

• Tvoří se pomocí pomocného slovesa HEBBEN nebo ZIJN + příčestí trpného.

• Pomocné sloveso mění svoji formu v závislosti na podmětu. Např. Ik heb

hemgezien. Wij hebben hem gezien.

• Příčestí trpné je na posledním místě ve větě.

• Pomocné sloveso ZIJN se používá u sloves vyjadřujících pohyb. Vždy uvedeno ve

slovníku u plnovýznamového slovesa. Např. Ik ben daar geweest. (Byl jsem tam).

• Příčestí trpné se vytvoří od 1. sg. přítomného času, přidá se předpona GE-

a přípona –D/–T (viz. pravidla minulého času, pozor vycházíme ze souhlásky infi ni-

tivu). Nepravidelná slovesa mají svoje tvary. Např. horen – ik hoor- gehoord

(slyšet), leven – ik leef – geleefd (žít), dopen – ik doop – gedoopt (křtít).

• Zápor se tvoří pomocí záporky NIET, jež stojí před plnovýznamovým slovesem.

Např. Ik heb je niet gehoord.

• Otázku vytvoříme pomocí inverze pomocného slovesa a podmětu. Např. Ben

je daar al geweest?

Ik,jij, u, hij, zij reisde praatte (mluvit) dronk *vychází se z formy 1. sg.

Wij,jullie, zij reisden praatten (mluvit) dronken

Ik heb gehoord ben geweest

Jij hebt gehoord bent geweest

Hij/zij heeft gehoord is geweest

Wij hebben gehoord zijn geweest

Jullie hebben gehoord zijn geweest

Zij hebben gehoord zijn geweest

7 Nizozemština


121

V nizozemštině se vyskytuje i předminulý čas, jež se používá pouze v souslednosti

časové a ve speciálních případech vyprávění.

Modální a pomocná slovesa: ZULLEN, KUNNEN, MOETEN, WILLEN, MOGEN

• Pomocná a modální slovesa se pojí přímo s podmětem a plnovýznamové

sloveso stojí až na konci věty, plnovýznamové sloveso je použito ve formě

infi nitivu bez částice TE. Např. Ik moet al gaan.

• Tvar modálních sloves se liší podle osoby.

• Zápor se tvoří pomocí částice NIET, jež stojí před plnovýznamovým slovesem.

Např. Ik kan mijn hoet niet vinden. (Nemohu najít svůj klobouk).

• Otázka se tvoří inverzí pomocného slovesa a podmětu. Např. Moet je vaak

Nederlands spreken?

• Všechna modální slovesa mají samozřejmě formu i ostatních gramatických časů.

• Modální sloveso mění modalitu věty: zullen – mělo by se, kunnen – smět, umět,

moeten – muset, willen – chtělo by to, mogen – smět, mít dovoleno.

Věta se 7 slovesy: Ik zou je wel eens hebben willen zien durven blijven staan kijken!

(Rád bych tě viděl, jak máš odvahu postát a zůstat se dívat.)

CitoslovceCitoslovce, malá slůvka, jež vyjadřují různé citové stavy. Ve větě nejsou syntakticky

vázána a mohou stát před větou nebo bezprostředně za ní. Případně mohou tvořit

samostatnou větu.

Můžeme je rozčlenit do několika citově zabarvených kategorií:

a/ emocionální hoera (hurá), he (co?, údiv, nepochopení ),

helaas (škoda, pozdě, smůla), barst (sakra)

tsjenge-tjonge (člověče, no teda!),

(god)verdomme (hergot, negativní pocit).

b/ kontakt dag (ahoj, brýden), hallo, goede morge

(brýjitro), welkom (vítej), tot ziens

(naviděnou/nashledanou),

Ik zal kan moet wil mag

Jij/u zal/zult kan/kunt moet wil/wilt mag

Hij/zij zal kan moet wil mag

Wij zullen kunnen moeten willen mogen

Jullie zullen kunnen moeten willen mogen

Zij zullen kunnen moeten willen mogen


122

tot kijk (naviděnou, uvidíme se), sorry,

alsjeblieft a.u.b. (prosím – podání věci, žádost),

mooi,he? (pěkné, že?)

c/ vybídnutí hé (hele), hé dáár (ty, tam), ho! (prrr!),

halpt (stop, stůj), komaan (no tak, pojď/te),

kom, zeg (hele, poslechni), kijk!

(hele!podívej/dávej pozor!)

d/ postoj ja/nee (ano/ne), neemaar (ale ne, to ne),

kom, kom (ale jdi/no,no), dat mag je niet

doen, hóór! (hele, to se nesmí!), ja, hóór!

( jasně, jasnačka)

e/ zvukomalebná zvířata v nizozemštině dělají úplně jinak

a také se na ně jinak volá, např. kukeleku

(kykyryký). Také citoslovce vyjadřující

zvuky jsou jiná, např. plof (bum, žuch),

klets (švih, prásk, lup).

Malá, ale potřebná slovíčka

Příslovce GRAAG (rád, s radostí )

Ik kijk graag naar de TV. (Rád/ráda se dívám na televizi.)

Nemá žádné další formy

Wil je een kopje koffi e? Ja, graag. (Dáš si kávu?Ano, rád.)

Kan je mij helpen? Graag. (Můžeš mi pomoci. S radostí.)

Příslovce LIEVER (raději)

Zij gaat liever dancen. (Raději tančí.)

Ik zou liever thuis blijven. (Radši budu doma.)


Pokud se nechystáte do Nizozem-

ského království jako au-pair nebo

jako farmář, není třeba se tato slo-

víčka učit. Z kontextu věty smysl

pochopíte.

7 Nizozemština


123

Příslovce GEZELLIG (dobré, přijemné, vše pozitivní )

Het is gezellig hier. (Je tu příjemně.)

Gezellig, toch? (situace na návštěvě – je to tu prima!)

Má i formu přídavného jména.

De buurman is een gezellige man. (Soused je dobrý člověk.)

In de kamer van Erna liggen een paar gezellige kussen op de bank. (V pokoji Erny je

na gauči pár hezkých polštářků.)

Vazba s + množné číslo data

s morgens ráno, po ránu

I na začátku věty se píše s malým písmenem

s Zondags v neděli/ o nedělích

Slovíčko ER (to), se vyskytuje v tolika

případech, že je velmi těžké pro cizince

se naučit bezchybné používání. Nejjed-

nodušší případ je ve vazbě „to, je“ nebo

„tam, je“ Er is een auto. Ik woon er niet

meer. (Tam už nebydlím.)

Používá se i jako náhrada ze podstatné

jméno a často je přímo spojeno s před-

ložkou. Např. Hij spelt graar ermee. (Rád

si s tím hraje.)

Slovíčko ER se používá i jako spojka/re-

fl exní slovo pro vedlejší věty předmětné.

Např. Het hangt ervan af of mijn vrind

ook mee wil. (Záleží na tom, zda i můj pří-

tel bude chtít jít s tebou.)

Slovíčko ER se používá i pro vyjádření

množství. Např. Ik heb er vijf. (Mám jich

pět.) Ik heb er geen. (Nemám nic/žádný...)

Slovíčko ER se používá jako nevyjádře-

ný podmět v trném rodě. Např. Er werd

de hele nacht gezongen. (Tam se tančilo

celou noc.)

Příklonka TOCH? Se pužívá pro zdůraz-

nění předchozího faktu. Podobá se mo-

ravskému „že“. Např. Er is gezellig hier,

toch? (Je to tu prima, že?)

Použití ekvivalentu českého slovesa být není v nizozemštině až tak jednoduché.

Oni rádi používají jiná slovesa jako LIG-GEN, STAAN, ZITTEN (ležet, stát, se-

dět), aby vyjádřili, že někde něco je. Jed-

ná se o statické vyjádření.

Např.

Ik zit op een snelweg. (Jsem na dálnici.

Doslova: Sedím na dálnici).

Mijn sleutels liggen in een tas. (Moje klí-

če jsou/leží v tašce).

Bloemen staan op een tafel (Květiny

jsou/stojí na stole.)

Er zit zuiker in mijn koffi e. (Mám v kávě

cukr. Doslovně: V kávě mi sedí cukr.)

Hij zit onder de drollen. (Šlápl do hovín-

ka. Doslovně: Sedí pod hovínky.)

Inu kouzlo jazyka!


124

afslag dicht uzavřený sjezd

bank lavička, lavice

belasting daně

bezem koště

bioscoop kino

blik, t lopatka

boormachine vrtačka

boter máslo

brood, t chléb

brug most

bus/tramhalte zastávka

dag den

deur dveře

diepvries mrazící box, mrazák

doek, doekje, t hadr, hadřík

dorp, t vesnice

driehoek trojúhelník

emmer kbelík, vědro

fi ets kolo

fi le dopravní zácpa

fruiten, fruit, t ovoce

geld, t peníze

geldautomaat bankomat

gemeentehuis, t radnice

giftige stof jedy, jedovaté látky

groente zelenina

herfst, najaar podzim

hond pes

horloge, t hodinky

huis, t dům

ijs, t zmrzlina

ingang vchod

insect, t hmyz

jonge chlapec

kaartjesautomaat automat na prodej

lístků

kaartjesautomaat mapa, plán města

kaas sýr

kamer pokoj, místnost

kantoor, t kancelář

kast skříň

kat kočka

kerk kostel

kind dítě

kip kuře, kuřecí maso

koek koláč, buchta

koekje sušenka

koelruimte chladící box

kwast štětec

land, t země

lente, voorjaar jaro

lijm lepidlo

man muž

map desky, soubor

markt trh, tržnice

matrixboard digitální inf. tabule

meisje, t dívka

mist mlha

motor motorka

muis myš

nacht noc

nietapparaat, t sešívačka na papír

niettang rozešívačka

noord sever

oost východ

paard kůň

paddenstoel houba

papierclips sponky na papír

pen propisovací tužka

pompstation benzínová pumpa

postkantoor, t pošta, poštovní

úřad

potlood, t tužka

punaises napínáčky

raam okna

regen déšť

regio oblast

rechthoek obdélník

rekening účet, účtenka

rijbewijs řidičský průkaz

Nizozemský minislovníček

7 Nizozemština


125

rijksweg silnice 1. třídy

rijstrook jizdní pruh

roltap pojízdné schody,

eskalátor

salaris, t plat

sap, t džus

schaar nůžky, kleště

snelweg dálnice

soep polévka

spiegel zrcadlo

spijker hřebík

spoor (NS) dráha, kolej (Nl

- dráhy)

stad město

station nádraží

stift fi xa

stoel židle

stoplicht semafor

storm bouřka

taart dort

tafel stůl

tang kleště

tijd čas

trap schodiště

tuin zahrada

uitgang východ

uur hodina

verboden zakázáno

verzekering pojištění

vierkant, t čtverec

vlees maso

vliegtuig, t letadlo

vogel pták

vrachtauto nákladní automobil

vrouw žena

vuilnisbak odpadkový koš

warenhuis, t obchodní dům

weg cesta

werkgever zaměstnavatel

werknemer zaměstnanec

west západ

wijk obytná čtvrť

winkel obchod

winter zima

wolk mrak

worst salám

zaag pila

zaak úkol

zomer léto

zuid jih


Nizozemštinazdroj: http://belned.fi les.wordpress.com/2010/08/bel-

gisch_nederlands1.jpg


126

Užitečné fráze a výrazy

Hoe heet je? Jak se jmenuješ?

Ik ben Jan. Jsem Jan.

Wie ben je? Kdo jsi?

Ik ben een student uit Tsjechie. Jsem student z Čech.

Waar woon je? Kde bydlíš?

Ik woon in Louny/Praag. Bydlím v Lounech/Praze.

Waar kom je vandaan? Odkud pocházíš?

Ik kom uit Tsjechie. Jsem z Čech.

Hoe oud ben je? Kolit ti je let?

Ik ben 17. Je mi 17 let.

Spreek je Nederlands? Mluvíš holandsky.

Nee, ik spreek geen Nederlands.

Nee, ik spreek Engels.

Ne, nemluvím holandsky.

Ne, mluvím anglicky.

Kunt u mij helpen? Můžete mi pomoci?

Ja, natuurlijk.

Nee, ik heb geen tijd.

Nee, ik kan het niet.

Nee, ik ken(weet) het niet.

Sorry, ik ben een buitenlander.

Ano, samozřejmě.

Ne, nemám čas.

Ne, neumím to.

Ne, nevím to.

Bohužel, jsem cizinec.

Waar werk je? Kde pracuješ?

Ik werk in de haven/winkel/ bedrijf IBN.

Ik werk niet, ik zit nog op school.

Ik studeer op universiteit in Leiden.

Pracuji v přístavu/obchodě/fi rmě IBN.

Nepracuji, jsem ještě ve škole.

Studuji na universitě v Leidenu.

Hoeveel kost het? Kolit to stojí?

Het is voor 10 euro.

Oh, het is duur.

Prima, het is goedkoop.

Er is een korting.

Het is gratis.

Het is niet te betalen.

To je za 10 euro.

Oh, to je drahé.

Skvělé, to je levné.

Je to se slevou.

Je to zdarma.

To je k nezaplacení. (velmi drahé)

Mag ik met een card betalen? Ja/Nee Mohu platit kartou? Ano/Ne

Waar is een station? Kde je nádraží?

Om een hoek. In het centrum. Za rohem. V centru.

Welke bus gaat naar Den Haag? Jaký autobus jede do Haagu?

Bus no.1 gaat tot Rotterdam. Autobus č. 1 jede až do Rotterdamu.

Hoe laat is het? Kolik je hodin?

8 Fráze do kapsy a na cesty


127

Waneer is de volgende vergadeting/

workshop?Kdy je příští schůze/workshop?

Op maandag om 5 uur. V pondělí v 5 hodin.

Waar is het plein? Kde je náměstí?

Ga rechtdoor tot een stoplicht en daarna

rechts af/links af.

Neem een taksi/trein.

Jdi rovně až na semafor a pak zahni vpra-

vo/vlevo.

Vezmi si taxi/jeď vlakem.

Waar is een automaat? Kde je automat?

Daar, aan de linker/rechter kant. Támhle, vlevo/vpravo.

Hoeveel kost een kaartje? Kolik stojí lístek?

Deze is voor € 5,-

Dat is voor € 7,-

Tento je za € 5,- .

Tamten je za € 7,- .

Wie mag ik helpen?Komu mohu pomoci, kdo je další na řadě?

(v obchodě, úřadě)

Wat wil je?/Wat wilt u? Co chceš?/Co chcete? (vykání )

Ik wil een brood. Chci chleba.

Lust je thee?

Nee, ik vind koff ee lekkerer.

Chceš/dáš si čaj?

Ne, kávu mám raději.

Het is gezallig hier. Je zde příjemně. (o návštěvě a atmosféře)

Eet smakkelijk. Nog een koekje?

Nee, bedankts ik heb genoeg.

Dobrou chuť. Ještě sušenku?

Ne, děkuji, mám dost.

Heb je alles?

Ja, bedankt en tot kijk.

Máš všechno?

Ano, děkuji a na shledanou.

Heft u alles?

Ja, bedankt en tot ziens.

Máte všechno?

Ano, děkuji a na shledanou.

Nog een vraag, waarom werk je hier? Ještě otázka, proč tady pracuješ?

Omdat ik van deze werk hou.

Omdat ik een stage loop hier.

Ik weet het niet. Waarom vraag je?

Protože mám rád tuhle práci.

Protože mám tady praxi.

Nevím, proč se ptáš?

His is dom. Je hloupý./Je to hlupák.

Zij is slim. Je chytrá.

Schiet op! Pospěš si!

Let op! Pas op! Kijk uit! Pozor! Dávej pozor!

Ga weg! Jdi pryč! Uhni!

Blijf hier! Wacht op (mij)! Zůstaň tady. Počkej (na mě)!


128

Pozvánka na pracovní pohovor

Geachte heer Janssen,Met interesse hebben wij kennis genomen van uw brief van 27 juli jl. en wij willen

graag nader kennis met u maken. Wij nodigen u uit op 10 augustus om 10:00 uur.

U heeft dan een gesprek met Edward Kersten, hoofd facilitaire dienst en Sabine

Davids, afdeling personeel.

Indien de datum of het tijdstip u niet schikt kunt u contact opnemen met onderge-

tekende, telefoonnummer 012-3456789. Wij zien uw bezoek met interesse tege-

moet.

Met vriendelijke groet,

Double X BV

Vážený pane Janssene,Se zájmem jsme si přečetli Váš dopis ze dne 27. července tohoto roku a rádi

bychom Vás osobně poznali při pohovoru. Dovolte, abychom Vás tímto pozvali na

pohovor 10. srpna v 10:00 hodin. Pohovor bude s panem Edwardem Kerstenem,

vedoucím PR oddělení a paní Sabinou Davidsovou, pracovnicí osobního oddělení.

Pokud Vám výše uvedené datum nevyhovuje, kontaktujte, prosím níže uvedenou

osobu, na telefonním čísle 012-3456789. Těšíme se na setkání s Vámi.

S pozdravem

Double X, Bv.

9 Etiketa při pracovním pohovoru


129

Pracovní pohovor V Nizozemském království je písemná

žádost o pracovní místo jedním ze zá-

kladních kroků. Všechny fi rmy, které vy-

pisují výběrová řízení na určitý pracovní

post, žádají všechny zájemce o písem-

nou formu strukturovaného životopisu

a motivační dopis. Mnohdy je třeba ži-

votopis napsat v angličtině a nizozem-

štině. Tyto písemnosti dělají na poten-

cionálního zaměstnavatele první dojem

a ovlivňují Váš další postup v procesu

výběru vhodného kandidáta.

Často se uchazeči o zaměstnání stane,

že mu zaměstnanec osobního odděle-

ní zavolá a oznámí mu termín schůzky.

V písemném oznámení bývá uvedeno

jméno osoby, s níž se má kandidát se-

tkat. Jelikož nizozemština nerozlišuje

formu příjmení pro muže a pro ženy, je

Navíc je třeba ke všem svým dovednos-

tem doložit certifi kát. V tomto směru

jsou Nizozemci opravdoví sběratelé

certifi kátů jakéhokoli druhu a všechny

možné pracovní pozice a dovednosti.

Na druhou stranu zaměstnavatelé cer-

tifi káty vyžadují a jen tak se nespokojí

se všeobecným vzděláním a školním

vysvědčením. Proto také má vysvědče-

ní ze středních škol vypsáné všechny

předměty a projekty, které byly v daném

školním pololetí organizovány a z nichž

student dostal nějaké hodnocení.

v dopise často uvedeno: ….J.D.K. van

der Vliet nebo B. Stroosnijder. Z tohoto

označení se nedá poznat, zda se jedná

o muže či ženu. To poznáte až na místě.

Dalším překvapením může být nadměr-

né používání křestních jmen a jejich ro-

dinných (osobních) variant.

Pro první setkání je třeba se naučit základní výrazy:

Dobrý den/dobré ráno! Goedemorgen!

Dobrý den/dobré odpoledne! Goedemiddag!

Na shledanou! Tot ziens!

Hledám pana Vlieta! Ik zoek meneer van der Vliet!

Moment! Ogenblik, a.u.b.!

Mám schůzku v 5 hodin. Ik heb een afspraak om vijf uur.

Mám schůzku s panem Vlietem! Ik heb een afspraak met menee

van der Vliet.

Mám schůzku s někým

z osobního oddělení. Ik heb een afspraak met iemand uit

de PR afdeling.

Mám schůzku s paní Vlietovou! Ik heb een afspraak met mevrouw

van der Vliet.


130

Při setkání zazní na 99% i následující věty:

Jak se máte? Hoe gaat het met u?

Mám se dobře. Het gaat goed met mij./ Heel goed.

A Vy? En met u?

A ty? En met jou?

Děkuji, velmi dobře. Heel goed, dank u wel.

Dobře, díky. Goed, bedankt.

Při setkání je třeba se vzájemně představit a optat se, odkud dotyčný pochází, co dělá, kde

žije…:

Jak se jmenujete? Hoe heet u?

Jmenuji se Johan. Ik heet Johan.

Jsem Johan. Ik ben Johan.

To je pan Bloemberg. Dit is meneer Bloemberg.

To je pan Bloemberg, ředitel fi rmy Philips. Dit is meneer Bloemberg, de director

van Philips bv.(Bedrijf )

Odkud jste? Waar komt u vandaan?

Jsem z Nizozemska /Čech. Ik kom uit Nederland/Tsjechië.

Jsem z Amsterdamu. Ik kom uit Amsterdam.

Přestože na pozvánce je uvedeno J.

van der Schee, můžete se setkat s paní

van der Schee (to se nestane tak čas-

to, spíše výjimečně. Možná v případech

velkých fi rem a vyššího postu uvedené

osoby). Častěji se setkáte s výrazem,

že máte schůzku s Coby. Ofi ciálním jmé-

nem zmíněné osoby je Jacoba, ale doma

Výměna zdvořilostních vět, které jsou

výše uvedeny, jsou pevnou součástí za-

čátku každé konverzace v holandštině.

Nizozemci začínají touto otázkou poka-

ždé, když se spolu setkají. Nerozlišují

mezi soukromým hovorem nebo pracov-

ním. Vždy se slušně optají, jak se máte.

a běžně užívaná varianta je Coby. V ten-

to okamžik je cizinec velmi často zma-

ten, s kým má tedy domluvenou schůz-

ku. Pro jasnější rozlišení se před jménem

a příjmením používá zkratka mw. (mev-

rouw) – paní a dhr. (meneer) – pán a je-

jich příjmení.

V podstatě je nezajímá pravý stav věcí,

je to jen věta zahajující konverzaci. Nikdy

se neodpovídá negativně nebo si nestě-

žujeme na naši životní situaci. Je sluš-

ností odpovědět vždy pozitivně – Mám

se dobře, skvěle, výborně nebo super.



131

Pozor, Nizozemci velmi rádi zkoumají

odkud kdo je a pak obšírně vzpomínají

na dovolenou v daných lokalitách. V Ni-

zozemsku jsou velké rozdíly mezi jed-

notlivými provinciemi. Určitě se od sebe

velmi liší obyvatel provincie Severní Bra-

bantsko, které je katolické a každoročně

žije karnevalem a dalšími katolickými

svátky a pohodou, od člověka pocháze-

jícího z provincie Drente, který je silně

Při pracovním pohovoru se budoucí zaměstnavatel velmi často zeptá na Vaši víru,

rodinný stav atd., přestože je to ryze soukromá záležitost a podle zákonů Nizozem-

ska by tyto skutečnosti neměli ovlivnit Vaše přijetí do zaměstnání. Přesto k těmto

dotazům pravidelně dochází.

nábožensky založený (protestant) a za-

stává tradiční hodnoty. Zde stále najde-

me obce, kde lidé žijí podle tradičních,

církevně laděných, pravidel. Jednotlivé

části Nizozemského království mají i jiný

společensko-církevní zázemí. Pro zjed-

nodušení lze celou zem rozdělit řekami

Maasa a Rýn, které dělí zemi na protes-

tantský sever a katolický jih.

Jsem tady služebně. Ik ben hier beroepshalve.

Jsem tady na dovolené. Ik ben hier met vakantie.

Hledám tady práci. Ik zoek een werk hier.

Chtěl bych tady pracovat. Ik zou graag hier prken.

Chtěl bych pracovat pro fi rmu IBM. Ik zou graag voor IBM werken.

Jsem tady se svou ženou. Ik ben hier met mijn vrouw.

Jsem tady se svým mužem. Ik ben hier met mijn man.

Jsem tady se svým přítelem. Ik ben hier met mijn vriend.

Jsem tady se svojí přítelkyní. Ik ben hier met mijn vriendin.

Jsem tady se svou rodinou. Ik ben hier met mijn familie.

Jsem tady sám, bez rodiny. Ik ben hier alleen, zonder mijn familie.

Jsem svobodný/svobodná. Ik ben ongetrouwd.

Jsem ženatý/vdaná. Ik ben getrouwd.

Jsem rozvedený/rozvedená. Ik ben geschieden.

Jsem vdovec/vdova. Ik ben weduwnaar/weduwe.

Jsem katolík/protestant. Ik ben katoliek/reformed.

Jsem ateista (nepoužívá se) Ik ben ateist/*humanistic.

*Lepší varianta odpovědi, že jste humanistou.


132

Při telefonickém hovoru si často domlouváme i pracovní schůzky. V tomto případě

je třeba znát názvy měsíců a dnů v týdnu.

Další výrazy, které se Vám při pohovoru velmi hodí:

Ano/ne Ja/nee

Prosím. Graag gedaan. *jako reakce na poděkování za nějakou

práci, službu…

Prosím. Austublief. *prosím při žádosti o něco/akci.

Děkuji. Bedankt. Dankt u wel.

Promiňte, omlouvám se. Neem me niet kwalijk, sorry.

Nechci. Ik wil niet. *odmítnutí věci/akce.

Nemohu/Neumím. Ik kan niet. *odmítnutí z důvodů vlastních schopností.

Pozor! Pas op! Let op!

Těší mne. Aangenaam.

Děkuji Vám za pozornost. Bedankt voor uw aandacht.

Kdy se sejdeme? Wanneer ontmoeten we elkaar?

V pondělí…. Op maandag….

V pět hodin. Om vijf uur.

V 5:15 hodin. Om kwart over vijf.

V 5:30 hodin. Om half zes.

V 5:45 hodin. Om kwart voor zes.

*Tak jako v angličtině, čas se první půlka počítá s předložkou po – OVER a předchozí

hodinu. Druhá polovina je s předložkou do – VOOR a používá se následující hodina.

Pokud budeme hovořit o detailnějším čase, pár minut po nebo před, je zde stejný

systém jako v češtině.

Je 6:05 hodin. Het is vijf over zes.

Je 6:20 hodin. Het is vijf over kwart (over zes).

Kolik je hodin? Hoe laat is het?

Potkáme se za 10 minut. Wij ontmoeten over 10 minuten.

Za 15 minut. Over een kwartier.

Za 30 minut. Over een half uur/half uurtje.

Večer. s avonds.

Později. Later./ Stuk later.

Nyní, teď. Nu.

Je pozdě. Het is te laat.

Přišel jsi pozdě. Je komt te laat.

Přišel jsi brzy. Je ben hier te vloeg./ Je komt te vloeg.



133

Motivační dopisGeachte (jméno kontaktní osoby ve fi rmě*),Op Intermediair.nl las ik dat u op zoek bent naar nieuwe stagiairs op het gebied van Finance. Werken bij <jméno fi rmy> is een kans die iedere student zou moeten grijpen, en daarom meld ik me graag aan.

De afgelopen vijf jaar heb ik tijdens mijn studie bedrijfskunde een passie on-twikkeld voor alles dat met markten en economie te maken heeft. Het analyseren van risico’s en bedenken van nieuwe constructies zijn dingen waar ik niet alleen in uitblink, maar ook erg veel plezier aan beleef. Het heeft me geleerd gestructureerd te denken en de lange termijn in het oog te houden. Verder ben ik me aan het verdiepen in verantwoord ondernemen. Het is mijn ambitie om ooit leiding te geven binnen een grote organisatie.

Een stage bij <jméno fi rmy> zou daarvoor een ideale eerste stap zijn. De bedrijfscul-tuur past perfect bij mij. De kennis die ik kan opdoen bij een bedrijf dat internationa-al opereert, is onmisbaar voor een toekomstige carrière en het verbreden van kennis en inzicht. Het is daarbij fantastisch om samen te mogen werken met ervaren professionals die passie hebben in hun vak.Ik ben gedisciplineerd, gedreven en ga altijd recht op de gestelde doelen af. Naast mijn opleiding ben ik actief geweest binnen tal van verenigingen en commissies. Als organisator pak ik de dingen enthousiast op en laat ze niet meer los totdat alles helemaal naar wens verloopt.

Bij dezen hoop ik dat ik u heb overtuigd van mijn gedrevenheid om een stage bij uw bedrijf niet alleen af te ronden met goede resultaten, maar ook om een waardevolle contributie te leveren aan uw team. Graag verwijs ik naar mijn cv, en ik zie ernaar uit om mijn motivatie en capaciteiten tijdens een gesprek verder toe te lichten.Met vriendelijke groet,<jméno žadatele o práci><kontakt – telefon, e-mail>Bijlage: curriculum vitae

Dobrý den pane Vlies/paní Vlliesová,Na webu Intermediair.nl jsem četla, že Vaše fi rma hledá praktikanta v oblasti fi nancí. Pracovat pro fi rmu… je příležitost, které se musí každý student chopit, a proto Vás obratem kontaktuji.

V minulých pěti letech jsem během mého studia s nadšením prostudovala maximum informací v oblastech obchod a ekonomie v oboru komerce. Analyzovat rizika a navr-hovat nové pracovní varianty jsou záležitosti, které mne baví, ale které mne motivují k dalším a lepším výkonům. Studium mne naučilo strukturovaně myslet a dlouhodo-bě plánovat a sledovat vývoj celého projektu. Samozřejmě se k zadané práci stavím zod-povědně. To je mojí devizou, abych mohla v budoucnu zastávat vedoucí funkci ve fi rmě.


134

Praxe u Vaší fi rmy je ideálním prvním krokem v mém pracovním životě. Firemní strategie mi absolutně vyhovuje. Studijní poznání a praxe, kterou u mezinárodní fi rmy získám, je velkým přínosem pro moji další pracovní karieru a rozšířím si tím své pracovní dovednosti a know-how. Je proto skvělé moci pracovat s takovými zkušený-mi odborníky, kteří mají radost ze své práce a oboru.

Mám dobrou pracovní kázeň, dodržuji termíny, maximálně se věnuji svěřeným úko-lům a zadaným cílům. Mimo své studium jsem aktivní v celé škále organizací a klubů. Jako organizátor se vždy aktivně ujímám zadaných úkolů a snažím se je vyřešit.Závěrem bych si dovolila vyjádřit naději, že jsem Vás přesvědčila o mém zájmu o praxi u Vaší fi rmy. Mým zájmem není jen splnit si praxi, ale efektivně a cílevědomě se něčemu přiučit, být přínosným členem vašeho týmu. Prosím, přečtěte si můj živo-topis, který doplní můj motivační dopis o přehled mých kvalit a zkušeností. Samo-zřejmě vše při osobním pohovu doplním.

S přátelským pozdravem<jméno><tel.číslo>Příloha: životopis*Pokud neznáme jméno kontaktní osoby, lze použít pouze neutrální oslovení GEACHTE

*V Nizozemí se píše jméno ulice nebo

náměstí dohromady, takže někdy do-

stanete adresu s neuvěřitelně dlouhým

názvem ulice. Pokud se jedná o jméno

a příjmení, velmi často se také píše do-

hromady: např.Beatrixstraat, WillemAle-

xandrerplantsoen, Erasmusplain. Čísla

domů jsou mnohdy doplněna písmeny.

Pokud se jedná o velké obytné domy,

tak má každý byt svoje číslo popisné.

Neexistuje, že by bylo jedno číslo popis-

né pro celý bytový komplex.

Poštovní směrovací číslo je vždy kombi-

nací 4 číslic, hlavní směrovací kód měs-

ta nebo obce, plus 2 písmena. Ta určují

část ulice. Mnohdy má dlouhá ulice ně-

kolik písmenných kombinací, podle toho

lze také odhadnout, kde se dům nachází.

Každá ulice má svoje čísla a velmi často

je levá a pravá strana rozdělena na lichá

a sudá. Další ulice začíná novými čísly.

** V Nizozemsku je několik typů stře-

doškolského vzdělání. Je rozděleno do

4 základních skupin. VWO – trvá 6 let

a jedná se o variantu českého víceletého

gymnázia a lycea. Zde student má i kla-

sické jazyky jako je latina a řečtina.

Studijní linie HAVO – trvá 5 let a jedná se

o variantu české střední odborné školy.

V Nizozemsku jsou zaměřeny převážně

všeobecně, jako je české gymnázium.

Pracovní a studijní specifi kaci studují

následně po ukončení HAVO, takže si

studijní léta nepřímo prodlouží. O stu-

peň nižší je MAVO, které trvá 4 roky a je



135

ekvivalentem českého učebního oboru.

Během studia mají studenti odborné

praxe a studijní nároky nejsou tak vyso-

ké. Úplně nejnižším studijním oborem je

LWO, které odpovídá českému 2-letému

učebnímu oboru. Studenti mají studium

orientováno velmi prakticky a je zde

minimum teoretických předmětů. Tyto

obory jsou převážně pro mládež se sní-

ženým intelektem. Po tzv. střední škole

studenti pokračují na vyšší odbornou

nebo vysokou školu. Nizozemské škol-

ství je velmi volné a prostupné. Pokud se

student snaží, během pár let vystuduje

i VWO, jen si zvolí poněkud delší cestu.

Veškerá středoškolská studia jsou za-

končena státní maturitní zkouškou.

***Do životopisu Nizozemci, hlavně mla-

dí, rádi uvádí i organizace, u nichž měli

studijní praxi. Navíc skoro každý student

má nějaké „bij-baantje“, malou brigádu

po škole nebo o víkendu. Často pracu-

jí v obchodech, ve stáncích fast-foodu

nebo restauraci.

ŽivotopisVzor strukturovaného životopisu:

Curriculum vitaeOsobní údaje

Příjmení: Wennemars

Jméno: Johan

Adresa: Oldenzaalsestraat 58, 3567 AD Zaltbommel

Telefon: 053-8789652

Datum narození: 19 november 1979 te Almelo

Stav: Ongehuwd

Vzdělání:Střední škola: VWO (gymnázium), maturitní vysvědčení z roku 2004

Studijní zaměření: kultura a společnost

Řidičský průkaz: B/E

Pracovní zkušenost: administrativní pracovník u obchodního domu HEMA

Volnočasové aktivity:Člen výboru klubu ZVP , 2012 – současnost

Reference – pan Molenaar, ředitel školy Cambium

paní Mendel, ředitelka lokální fi liálky HEMA

Nezaměstnanostzdroj: scan De Schakel 43/2012


136

Curriculum vitaePersoonlijke gegevens

Naam: Wennemars

Voornaam: Johan

Adres: Oldenzaalsestraat 58, 3567 AD Zaltbommel

Telefoon: 053-8789652

Geboren: 19 november 1979 te Almelo

Burgerlijke staat: Ongehuwd

Opleiding: Middelbare school

1998 - 2004: VWO

Scholengroep Cambium Zaltbommel (diploma behaald in 2004)

Profi el: Cultuur en maatschappij

Rijbewijs: B/E

Werkervaring:

2009 – 2011 Administratief werk bij de HEMA

Vrije tijd: 2008 – heden Bestuurslid jeugdcommissie ZTV

Referenties: – de heer Molenaar, locatiedirecteur Scholengroep Cambium, tel:034- 5654574

– Mevrouw Mendel, fi liaalhoudster HEMA Zaltbommel, tel: 0418- 6678693

V tomto bodě je vždy dobře uvést ně-

jaké pracovní specifi kum, které by pro

potencionálního zaměstnavatele bylo

přínosné. Je pravdou, že Češi se v tom-

to bodě mají tendenci podhodnocovat

a své kvality a dovednosti snižovat.

Potencionální zaměstnavatel Váš živo-

topis čte již s vědomím, že své kvality

a dovednosti nadhodnocujete. Pokud

pak čte CV napsané klasickým Čechem,

nezůstává z jeho dovedností skoro nic.

Pozor na to! Ohodnoťte se pořádně!

**** V tomto bodě se uvádí veškeré akti-

vity, které děláte na bázi dobrovolnosti

a členství ve všech organizacích a klu-

bech. V Nizozemsku se často setkáme

i s aktivitami spojenými s církví a volno-

-časovými centry a centry pro seniory

nebo občany s handicapem.



137

V Nizozemsku se příliš často nepoužívají akademické tituly tak jako v České republi-

ce. V oslovení nepoužíváme ani titul pracovního zařazení. Pokud nevíme, s kým bu-

deme jednat, je lepší použít v oslovení pouze výraz GEACHTE. Oslovení dobrý den

pane/paní – Geachte meneer/mevrouw se nepoužívá.

Jméno naamJméno fi rmy bedrijfsnaamHledat zoeken, ik zoek (hledám)Nahlásit, přihlásit se aanmelden, ik meld aan (hlásím se)S radostí, ráda graagPracovat werken, ik werk bij (pracuji pro…)Obor, oblast het gebied (van)Minulých 5 let afgelopen vijf jaarObor komerce bedrijfskundeVymyslet bedenken, ik bedenkVěc, záležitost dingDlouhodobě lange termijnMít na zřeteli in het oog te houden Vedení leidingZodpovědnost verantwoordPřijmout zodpovědnost verantwoord ondernemenPraxe stagePrvní krok eerste stapZnalosti kennisBudoucnost toekomstBudoucí kariera toemkomstige carriéreZkušený ervarenRadost passieObor vak, vakken (obory)Disciplinovaný gedisciplineerdJít přímo k věci, maximálně se věnovat recht op gaan, ik ga recht opCíl, záměr doel, doelen (pl.)Organizace verenigingZabývat se (úkolem) oppakken, ik pak …. OpNeopomíjet, nenechat nedokončené loslaten, ik laat ….. losNe víc niet meerAbsolutně, celkem helekalVšechno allesDoufat hopen, ik hoopPřesvědčit overtuigen, ik overtuig Cenný, hodnotný waardevolOdkazovat (na) verwijzen naar, ik verwijs (naar)Pohovor het gesprekDoplnit, osvětlit (něco) toelichten, ik licht ….toe


138

Odlišnosti mezičeským a nizozem-ským...Nejdříve bje třeba se zmínit o zvyklos-

tech, které jsou velmi odlišné a mohou

nejednoho člověka-návštěvníka uvést

v omyl nebo mu tzv. vyrazit dech. Na

jednu stranu si říkáme, že Nizozemci

jsou skoro stejní jako my, jsou také sou-

sedy Němců a ti je, tak jako nás, nemálo

ovlivňují. Historicky jsou zemědělci pře-

vychovaní na obchodníky, my Češi jsme

zase zemědělci změnění na průmyslní-

ky. Oba dva národy jsou relativně malé

a politicky nevýznamné, a proto se musí

skoro vždy podřizovat nějakému velké-

mu bratrovi. My, Češi podléhali po sta-

letí rakouským Habsburkům a Nizozem-

ci podléhali dlouhá staletí španělským

Habsburkům a poté Francouzům. Ale to

je historie!

Dnes je Nizozemské království více než

dvoustým samostatným a suverenním

státem, takže se rozhodují sami za sebe

a jejich ekonomika stojí především na ob-

chodě. Model koupím a se ziskem prodám

je v jejich genech dostatečně zakotven

a skoro každý Holanďan přepočítává své

štěstí a radost z žítí na peníze. Jednou

jsem slyšela, že my Češi jsme velmi ši-

kovní a podnikaví, ale štěstí pro „západ“,

že jsme marniví. Takže nikdy nebudeme

bohatí, protože všechny své výdobytky

„rozfofrujeme“. Prostě se držíme hesla

„Parte diem“, což Nizozemci neumí. Kdy

a kde se zrodil tento rozdíl nevíme, ale

lze to částečně přičítat náboženství.

Nizozemci jsou převážně protestanti

a ti žijí velmi střídmý život. Protestant

si nemůže odčinit svoje hříchy odpustky

nebo zpovědí, ten si je nese celý život

a budou nakonec na nebesích hodnoce-

ny a zvažovány. Tak si průměrný Nizoze-

mec nese od raného dětství nějaký ten

hřích a doufá, že mu to nakonec nějak

projde. Když už je zmínka o náboženství,

musíme zmínit jeden významný rozdíl –

chování společnosti v neděli. Jako Češi

jsme zvyklí, že není problém jít v neděli

nakupovat. Tady v Holandsku to nepla-

tí. Neděle je věnována návštěvě kostela

a rodině, a proto jsou obchody (super-

markety i hypermarkety) zavřeny. To

platí i pro velké nadnárodní obchodní

řetezce jako je např. Ikea V tomto přípa-

dě zvítězila víra nad obchodem. Mnoho-

krát zde proběhla diskuse, zda by nebylo

vhodné otevřít obchody třeba v neděli

odpoledne, ale zatím to neprošlo. Nedě-

le je prostě od slova „nedělat“.

Jsou zde i příslušníci striktního církev-

ního směru – Nederlandse Gereformeer-

de kerk, a ti nesmí v neděli dokonce ani

cestovat žádným dopravním prostřed-

kem. Mohou jít pouze pěšky do kostela

a zpět. Ale to je obšírněji zmíněno v ka-

pitole Náboženství a Holanďané této

brožury.

K dalším odlišnostem patří stravovací

návyky. Detailněji o národních jídlech

v jiné kapitole, ale pro zjednodušení

a vyvarování se nepříjemných překvape-

ní, musíme zmínit jednu odlišnost. Nizo-

zemci k obědu jedí pouze chléb s něčím

a zapíjí to nejčastěji mlékem. Do práce

nebo školy si svůj „boterham – BH“ nosí

10 Poznáváme hrou


139

ve speciálních krabičkách. V poledne i ře-

ditel velké fi rmy sáhne do tašky a vyndá

si na stůl svůj obložený chléb a jablko

nebo banán. Další odlišností je pití kávy.

Pokud přijdete k někomu na návštěvu,

zeptá se vás, zda si dáte kávu a sušen-

ku. Pokud podle českých pravidel popr-

vé odmítnete, zbytek návštěvy již nic

nedostanete. Navíc sušenky jsou v dóze

s víčkem. Ta se otvírá pouze jednou!

Nechcete, nebude! Musíte si vzít ihned

nebo později budete litovat, že jste tak

neučinili.

Ale teď k něčemu slavnostnějšímu. Dárky

v prosinci nenosí ani Jéžíšek, ani Santa

nebo Kerstman, ale Sinterklaas. Ten při-

plouvá do království již koncem listopadu

z dalekého Španělska, aby měl dostatek

času nakouknout do každé domácnosti

a posbírat dopisy s přáními. Pozor, dopis

musíte dát koncem listopadu večer do

boty, přidat mrkev pro Sintaklaasova bě-

louše a věřit, že v danou noc pojede oko-

lo. Dárky, jež jste si přáli, pak dostanete

na den sv. Mikuláše, tj. 5. prosince večer.

Poslední velkou odlišností je vztah Nizo-

zemců ke svým domácím mazlíčkům. Tady

je pejsek nebo kočička tím nejváženějším

členem rodiny. To, že jim kupují jejich pá-

níčkové všelijaké dobrůtky, to není nic tak

zvláštního, ale že můžete zvířeti uzavřít

speciální zdravotní pojištění, to už jiné

je! Svému pejskovi nebo kočičce můžete

u většiny pojišťoven uzavřít nejen zdra-

votní pojištění, ale i cestovní a spoření

na pohřeb. Ano, čtete dobře. Pohřeb do-

mácího mazlíčka není levná záležitost –

představte si pronájem rozlučkové síně,

profesionální řečník, květinová výzdoba,

rakev, hrob. To něco stojí. Jako majitel se

můžete samozřejmě rozhodnout, zde pre-

ferujete pohřeb do hrobu nebo kremaci.

Vše je možné a záleží jen a jen na vás. Bo-

hužel ne každý hřbitov nabízí prostor pro

hroby mazlíčků, takže ještě musíte léta

na hrob svého Rexíka dojíždět 50 a více

kilometrů. Ale, co byste pro lásku k němé

tváři neudělali!

A jaké nás mohou potkat úskalí v jazy-

ce? Slov je spousta a některá zní skoro

stejně, ale významem se často velmi liší.

To, že se skupina Holanďanů bude celý

večer bavit o spoustě věcí a mezi větami

zaslechneme slovo pinda, nás nemusí vy-

kolejit. V první moment, když vám pindu

nabídnou, pod vlivem češtiny zaváháte,

přeci jen sedíte ve slušné společnosti, ale

později vám dojde, že toto slovo zname-

ná burský oříšek. Ten je jednou z nejpopu-

lárnějších dobrůtek na party. Pak už vám

zbývá jen se nad těmito false-friends za-

smát.

Určitě bychom společně našli další a dal-

ší rozdíly, ale ty už necháme na vás. Po-

kud vyrazíte do Nizozemska, buďte při-

praveni na milá i nemilá překvapení. Tady

určitě platí: „Jiný kraj, jiný mrav.“

Jaké další jazykově záludné dvojice můžete v Nizozemsku a Vlandrech potkat?

Čeština nizozemština překlad do češtiny

Bít/být bit morda, tlama

Blázen blazen foukat

Bod bod nabídka

Bol bol koule, kulička

Den den smrk

Rám raam okno

Drát draat nit

Stůl stoel židle

Pád pad cesta, cestička

Bio- bio kino


140

Víte, že .... zajímavá fakta o Nizozemském království a společ-nosti1. Nizozemsko je známo svými cyklisty.

Nizozemí je také jedinou zemí na světě,

kde je více kol než obytel. V zemi žije

přibližně 17 milionů lidí, jež vlastní více

než 18 milionů kol. Víte kolik kol je roč-

ně v Nizozemsku ukradeno? Zhruba 800

000 kol, tj. každých 39 sekund je jedno

kolo ukradeno.

2. Současná vlajka Nizozemska je použí-

vána od 19. února 1937. Ten den králov-

na Wilhemina podepsala nejkratší krá-

lovský výnos v historii. Byla to jen jenda

řádka: „Barvy vlajky Nizozemského krá-

lovství jsou červená, bílá a modrá.“

3. Která provincie je nejmenší? 3 nej-

menší provincie jsou Groningen, Utrecht,

Zeeland. (Utrecht)

4. Ročně se v Nizozemsku spotřebuje

1,1 miliard kil rajčat. Tzn. že každý Nizo-

zemec sní ročně 66 kilo rajčat.

5. 1. ledna 2002 se přestala v Nizo-

zemsku používat tradiční měna GUL-

DEN. Historie guldenu sahá až do roku

1252, kdy byl první gulden, tehdy ještě

nazýván fl orin, zaveden. To mělo také

vliv na značku guldenu ƒ nebo zkratka fl .

Poslední gulden byl vyroben s grafi kou

Tima van Melise – lev s vlajkou v tlapách

a uveden do oběhu v roce 2001. Tim teh-

dy vyhrál soutěž žáků základních škol

v grafi cké podobě posledního guldenu.

6. Pokud v zimě dostatečně mrzne, je

možné začít organizovat závod ELFSTE-

DENTOCHT, bruslení na zamrzlých gra-

chtech kolem 11 nizozemských měst.

V roce 1963 byla taková zima, že 12.

ročník dokončilo pouhých 57 lidí, ačkoli

na startu jich bylo 9294. Nakonec bylo

rozděleno 69 památečních medailí. Na

základě těchto klimaticky krutých pod-

mínek vznikl fi lm „De Hel van 63“ (Peklo

roku 63).

7. Nizozemsko je zemí typických zimních

jídel – především stampot met rook-

worst (šťouchané brambory s točeným

salámem). Rookworst je zde vyráběn

více než 500 let. Nejznámějším a nej-

chutnějším je HEMA rookworst (salám

z obchodního domu HEMA) Víte kolik

salámu sní jeden Nizozemec ročně? 6

rookworstů za rok.

8. Frikandel (podlouhlý masový výrobek

z mletého masa, jež se frituje) byl popr-

vé vyroben v roce 1954 panem Gerri-

tem de Vries v Dordrechtu. Ten vyráběl

masové kuličky pro restaurace a jedno-

ho dne mu došlo potřebné koření, tak

výrobek změnil. Německý obchodník dal

novému výrobku své jméno. Víte kolik

frikandelů se v Nizozemsku ročně sní?

500 milionů kusů

9. 6. ledna je den Tří králů, kdy se v Se-

verním Holandsku podává Driekonin-

genbrood (Chléb tří králů). V některých

obcích jej nazývají fazolový chléb. Ten,

kdo najde ve svém dílů fazoli, se stává

10 Poznáváme hrou


141

králem domu. Symbolicky dostává klíč

od domu a může rozhodnout, co se ten

den bude dělat a jíst.

10. Francouzi mají svůj koňak, Sko-ti svoji whisky a Nizozemci mají svojí mladou nebo starou Jenever. Tradiční nizozemský alkoholický nápoj (chutově podobný české Staré myslivecké). Roz-lišení stará a mladá jenever, není závis-lé na stáří nápoje (tak jako je to např. u whisky), ale na druhu receptury. Stará jenever se vyrábí podle receptury ze 16. století ze sladu, destilátu zkvašeniny ze žita, kukuřice a pšenice. Mladá jenever se vyrábí pouze z čistého alkoholu. Měs-to spojené s Jenever, tzv. Ketel 1 (kotel

č.1.) je Schiedam.

Krásné nizozemské přísloví: „Al draagt aap een gouden ring, het is een lelijk ding.“ (Pokud má opice na prstě zlatý prsten, je to ošklivá věc. Smysl – ani hez-

ké oblečení a klenoty neudělají z ošklivky

krásku.)

Světově proslulí HolanďanéHieronymus Bosch (1450-1516) – ma-

líř. Zajímavá plátna plná malých postav.

Nejznámější „Zahrada pozemských po-

těšení“, Prado Madrid.

Jan van Eyck (1390-1441) – malíř, por-

trétista a předchůdce Rembrandta. Por-

tréty stylově umístěné v komnatách.

Nejznámější plátno „Svatba Arnolfi ni-

ových“, Národní galerie Londýn.

Vincent van Gogh (1853-1890) – malíř.

Nejznámější jsou jeho „Slunečníce“, Mni-

chov. Namaloval více než 700 obrazů

a za svého života prodal jen jeden. Byl

psychicky nemocný a jednoho dne si

sám uřízl ucho.

Rembrandt van Rijn (1606-1669) – ma-

líř. Autor obrovského plátna „ Noční hlíd-

ka“, Rijskmuseum Amsterdam.

Jan Vermeer (1632-1675) – malíř, por-

tréty a obrazy dívek. Nejznamější plátno

„Dívka s perlou“, Mauritshuis Den Haag.

Erasmus Rotterdamský (1466-1536) –

teolog, fi losof, humanista, spisovatel,

představitel renesance a humanismu.

Baruch Spinoza (1632 – 1677) – fi losof,

kritický pokračovatel Descartovy nauky

o substancích, metafyzika.

Abel Janszoon Tasman (1603-1659) –

dobrodruh a mořeplavec, pracoval pro VOC,

objevil ostrovy Tasmanie, Nový Zealand

a Tongatapu. Hledal a mapoval svět kolem

tvz. Nieuw-Holland (dnešní Austrálie). Podí-

lel se na obchodu s orientem a exotickými

zeměmi.

Gerrit Rietveld (1888-1964) – architekt

a designér. Zakladatel hnutí „Stijl“. Nejzná-

mějím jeho výrobkem je židle.

Zacharias Janssen (1632-1723) – kon-

struktér 1. varianty mikroskopu – tzv. drob-

nohledu (1590).

Anton van Leeuwenhoek – tzv. Otec mi-

krobiologie, 1. vědecká mikroskopická pozo-

rování organismů.

Hugo Rietveld (*1932) – konstruktér tzv.

krystalografu.


142

Pieter Zeeman (1865-1943) – držitel

Nobelovy ceny za fyziku, rozdvojení

spektrálních čar v magnetickém poli –

tzv. Zeemanův jev.

Otázka: Který z následujících možností je

malířem, jež se narodil v Antverpách, celý

život žil a pracoval v Haarlemu a má tam

dokonce dnes vlastní muzeum? Proslavil

se portréty střelců, trhovců a šlechticů.

Většina portřétů má pouze tmavé poza-

dí.

a) Jan Steen

b) Jan Vermeer

c) Frans Hals

Odpověď: C

Píseň národního patriotismu: „Ik hou van Holland“ (Mám rád Holadnsko), au-

tor hudby i textu W. Schootmeyer

Ik hou van Holland

Mám rád Holandsko

Landje aan de Zuiderzee

zemičku na břehu Jižního moře,

Dat stukje Holland

ten kousíček Holandska

Draag ik in m n hart steeds mee

nosím pořád ve svém srdci,

Daar waar die molen draaien

ten kousek, kde se točí větrné mlýny

In hun forse kracht

se svou obrovskou silou,

En waar de bollen bloeien

tam, kde kvetou cibuloviny (tulipány)

In hun schoonste pracht

ve své plné nádheře.

Ik hou van Holland

Miluji Holandsko

Met je bossen en je hei

s jeho lesy a loukami,

Jouw blonde duine in een bonte rij

bílé duny v několika řadách.

Ben ik van huis en haard

I když jsem mimo domov a rodinný krb,

Op heel deez grote aard´

užívám si ve velkém světě,

Is t kleine Holland mij t meeste waard.

to malé Holondska je přesto to nejdraž-

ší, co mám.

10 Poznáváme hrou


143

Bratře Kubo, bratře Kubo, ještě spíš, ještě spíš?Určitě tuhle písničku, která se ve škole

zpívala ve formě čtyřhlasého kánonu,

znají i Nizozemci. Jednou z teorií vzniku

textu je zavraždění bratrů De Witt 20.

srpna 1672 v Den Haagu. Tehdy byl Jan/

Johan de Witt Velký penzionář a jeden

z nejvlivnějších představitelů Generál-

ních stavů v období tzv. Republiky Sed-

mi spojených provincií. Jeho bratr byl

pak správce v Dordrechtu. Oba bratři

měli neomezenou moc a stáli na straně

bohatých. Ti pod jejich taktovkou den

ode dne bohatli a chudí byli den ode

dne pod větší a větší tyranií. Všechno

má svůj čas a hranice, a tak se Jacob de

Witt jednoho dne ocitl ve vězení a byl

obviněn mimo jiné z přípravy atentátu

na místodržitele (stadshouder) Viléma

III. V den soudního přelíčení do síně vtrh-

ly rozzuřené davy a oba bratry zastřelili.

Potom jejich mrtvá těla pověsili na po-

uliční svítilnu, hlavou dolů a rozpárali je.

Jednotlivé části jejich těl pak prodávali.

Dav jásal, že je konec s tyranií a vzniklo

několik bujarých písní.

...“Broeder Jacob, broeder Jacob, slaap je nog? Slaap je nog? Alle klokken lui-den! Alle klokken luiden! Bim bam bom, bim bam bom.“

Jiná teorie se opírá o shodu s francouz-

skou lidovou písní o lenivém mnichovi

Jacobovi. Kde je pravda nevíme, ale pí-

snička je to hezká. Kdo ji nezná (asi tak

jeden z tisíce), si ji může najít na www.

youtube.com i s textem.

• Stadhouder, česky: místodržitel byl ofi -

ciálním představitelem státu v období

tzv. Republiky Sedmi spojených provin-

cií. Jeho pravomoce byly jako by byl král,

ale de jure byl kontrolován Generálními

stavy. Titul král se v Nizozemsku pou-

žívá jen v posledních stoletích (od roku

1815). Nizozemci si vždy zakládali na

speciální formě demokracie.

Zavraždění bratrů De Wittzdroj: https://nl.wikipedia.org/wiki/

Cornelis_de_Witt#mediaviewer/File:Jan_

de_Baen-_De_lijken_van_de_gebroeders_

de_Witt.jpg


144

Stará verze Současná verze Český překlad

První sloka

Wilhelmus van NassouweBen ick van Duytschen bloet,Den Vaderlant getrouweBlyf ick tot in den doot:Een Prince van OraengienBen ick vrij onverveert,Den Coninck van His-paengienHeb ick altijt gheeert.

Wilhelmus van Nassouweben ik, van Duitsen bloed,den vaderland getrouweblijf ik tot in den dood.Een Prinse van Oranjeben ik, vrij, onverveerd,den Koning van Hispanjeheb ik altijd geëerd.

Jsem Vilém Nassavskýrodu německého,věrný vlastinadosmrti zůstanu.Jsem princ oranžský,volný a nebojácný.Španělskému králivždy jsem vzdával čest.

Druhá sloka

In Godes vrees te levenHeb ick altyt betracht,Daerom ben ick verdrevenOm Landt om Luyd ghe-bracht:Maer God sal mij regerenAls een goet Instrument,Dat ick zal wederkeerenIn mijnen Regiment.

In Godes vrees te levenheb ik altijd betracht,daarom ben ik verdreven,om land, om luid ge-bracht.Maar God zal mij regerenals een goed instrument,dat ik zal wederkerenin mijnen regiment.

Třetí sloka

Lydt u myn OndersatenDie oprecht zyn van aert,Godt sal u niet verlatenAl zijt ghy nu beswaert:Die vroom begheert te levenBidt Godt nacht ende dach,Dat hy my cracht wil ghevenDat ick u helpen mach.

Lijdt u, mijn onderzatendie oprecht zijt van aard,God zal u niet verlaten,al zijt gij nu bezwaard.Die vroom begeert te leven,bidt God nacht ende dag,dat Hij mij kracht zal geven,dat ik u helpen mag.

Het Wilhelmus, státní hymna

10 Poznáváme hrou


145

Čtvrtá sloka

Lyf en goet al te samenHeb ick u niet verschoont,Mijn broeders hooch van NamenHebbent u oock vertoont:Graef Adolff is gheblevenIn Vriesland in den slaech,Syn Siel int ewich LevenVerwacht den Jongsten dach.

Lijf en goed al te samenheb ik u niet verschoond,mijn broeders hoog van namenhebben ‘t u ook vertoond:Graaf Adolf is geblevenin Friesland in den slag,zijn ziel in ‘t eeuwig levenverwacht den jongsten dag.

Pátá sloka

Edel en Hooch gheborenVan Keyserlicken Stam:Een Vorst des Rijcks ver-corenAls een vroom Christen man,Voor Godes Woort ghepre-esenHeb ick vrij onversaecht,Als een Helt sonder vreesenMijn edel bloet ghewaecht.

Edel en hooggeboren,van keizerlijken stam,een vorst des rijks ver-koren,als een vroom christen-man,voor Godes woord ge-prezen,heb ik, vrij onversaagd,als een held zonder vredenmijn edel bloed gewaagd.

Šestá sloka

Mijn Schilt ende betrou-wenSijt ghy, o Godt mijn Heer,Op u soo wil ick bouwenVerlaet mij nimmermeer:Dat ick doch vroom mach blijvenV dienaer taller stondt,Die Tyranny verdrijven,Die my mijn hert door-wondt.

Mijn schild ende betrou-wenzijt Gij, o God mijn Heer,op U zo wil ik bouwen,Verlaat mij nimmermeer.Dat ik doch vroom mag blijven,uw dienaar t’aller stond,de tirannie verdrijvendie mij mijn hart door-wondt.

Ty, můj Bože a Panejsi mým štítem,na Tebe se spoléhám.Na Tobě budu stavět,nikdy mne neopouštěj,abych mohl být zbožný,být vždy tvým sluhoua zahánět tyranii zraňu-jící mé srdce.


146

Sedmá sloka

Van al die my beswaren,End mijn Vervolghers zijn,Mijn Godt wilt doch be-warenDen trouwen dienaer dijn:Dat sy my niet verrass-chenIn haren boosen moet,Haer handen niet en was-schenIn mijn onschuldich bloet.

Van al die mij bezwarenen mijn vervolgers zijn,mijn God, wil doch be-warenden trouwen dienaar dijn,dat zij mij niet verrassenin hunnen bozen moed,hun handen niet en was-senin mijn onschuldig bloed.

Osmá sloka

Als David moeste vluchtenVoor Saul den Tyran:Soo heb ick moeten suchtenMet menich Edelman:Maer Godt heeft hem verhevenVerlost uit alder noot,Een Coninckrijk gheghevenIn Israel seer groot.

Als David moeste vluchtenvoor Sauel den tiran,zo heb ik moeten zuchtenals menig edelman.Maar God heeft hem verheven,verlost uit alder nood,een koninkrijk gegevenin Israël zeer groot.

Devátá sloka

Na tsuer sal ick ontfang-henVan Godt mijn Heer dat soet,Daer na so doet verlang-henMijn Vorstelick ghemoet:Dat is dat ick mach ster-venMet eeren in dat Velt,Een eewich Rijck verwer-venAls een ghetrouwe Helt.

Na ‘t zuur zal ik ontvan-genvan God mijn Heer dat zoet,daarnaar zo doet verlan-genmijn vorstelijk gemoed:dat is, dat ik mag stervenmet eren in dat veld,een eeuwig rijk verwer-venals een getrouwen held.

10 Poznáváme hrou


147

Desátá sloka

Niet doet my meer erbar-menIn mijnen wederspoet,Dan dat men siet verar-menDes Conincks Landen goet,Dat van de Spaengiaerts crenckenO Edel Neerlandt soet,Als ick daer aen ghedenckeMijn Edel hert dat bloet.

Niet doet mij meer erbar-menin mijnen wederspoeddan dat men ziet verar-mendes Konings landen goed.Dat u de Spanjaards krenken,o edel Neerland zoet,als ik daaraan gedenke,mijn edel hart dat bloedt.

Jedenáctá sloka

Als een Prins op ghesetenMet mijner Heyres cracht,Van den Tyran vermetenHeb ick den Slach ver-wacht,Die by Maestricht be-gravenBevreesden mijn ghewelt,Mijn ruyters sach men draven.Seer moedich door dat Velt.

Als een prins opgezetenmet mijner heireskracht,van den tiran vermetenheb ik den slag verwacht,die, bij Maastricht be-graven,bevreesden mijn geweld;mijn ruiters zag men dravenzeer moedig door dat veld.

Dvanáctá sloka

Soo het den wille des HeerenOp die tyt had gheweest,Had ick gheern willen keerenVan v dit swear tempeest:Maer de Heer van hier bovenDie alle dinck regeert.Diemen altijd moet lovenEn heeftet niet begheert.

Zo het den wil des Herenop dien tijd had geweest,had ik geern willen kerenvan u dit zwaar tem-peest.Maar de Heer van hier-boven,die alle ding regeert,die men altijd moet loven,en heeft het niet be-geerd.


148

Třináctá sloka

Seer Prinslick was ghe-drevenMijn Princelick ghemoet,Stantvastich is gheblevenMijn hert in teghenspoet,Den Heer heb ick ghebe-denVan mijnes herten gront,Dat hy mijn saeck wil reden,Mijn onschult doen bekant.

Zeer christlijk was ge-drevenmijn prinselijk gemoed,standvastig is geblevenmijn hart in tegenspoed.Den Heer heb ik gebedenuit mijnes harten grond,dat Hij mijn zaak wil red-den,mijn onschuld maken kond.

Čtrnáctá sloka

Oorlof mijn arme SchapenDie zijt in grooten noot,V Herder sal niet slapenAl zijt ghy nu verstroyt:Tot Godt wilt v begheven,Syn heylsaem Woort neemt aen,Als vrome Christen leven,Tsal hier haest zijn ghe-daen.

Oorlof, mijn arme schapendie zijt in groten nood,uw herder zal niet slapen,al zijt gij nu verstrooid.Tot God wilt u begeven,zijn heilzaam woord neemt aan,als vrome christen leven,-‘t zal hier haast zijn gedaan.

Patnáctá sloka

Voor Godt wil ick belijdenEnd zijner grooter Macht,Dat ick tot gheenen tijdenDen Coninck heb veracht:Dan dat ick Godt den HeereDer hoochster Maiesteyt,Heb moeten obedieren,Inder gherechticheyt.

Voor God wil ik belijdenen zijner groten macht,dat ik tot genen tijdenden Koning heb veracht,dan dat ik God den Heere,der hoogsten Majesteit,heb moeten obediërenin der gerechtigheid.

10 Poznáváme hrou


149

Kvíz *Vždy je jen jedna odpověď správná

1. Ofi ciální název je:a) Nizozemské království

b) Republika Sedmi provincií

c) Holandsko a Flandry

d) Republika Nizozemsko

2. Ve kterém městě sídlí vláda a parlament?a) Amsterdam

b) Den Haag

c) Rotterdam

d) Utrecht

3. Je limburština…a) dialekt

b) samostatný jazyk v NL

c) jazyk, jímž se mluví v Belgii

d) neexistuje

4. Co je Maasvlakte?a) čtvrť v Rotterdamu

b) největší pláž v Nizozemsku

c) nový přístav v Rotterdamu

d) hlavní náměstí v Den Haagu

5. Kterou zemí neprotéká řeka Maasa:a) Italie

b) Švýcarsko

c) Nizozemsko

d) Belgie

6. Jakým způsobem se zvětšuje území Nizozemska?a) dobyvačnými válkami

b) výstavbou nových polderů

c) koloniemi

d) nově vzniklé atolové ostrovy v Karibiku

7. Která území nebyla historickými holandskými koloniemi?a) Jáva/ tzv. Indočína

b) Suriname

c) Uganda a Keňa

d) dnešní Jihoafrická republika

8. Co je “waterkering”?a) systém pump na čerpání vody v ob-

lasti Rotterdamu

b) ochranná vrata pro Rotterdam a pří-

stav Europoort (proti bouři)

c) nejširší bod v přístavu Europoort, kde

se lodě mohou otočit a vyplout zpět

na moře

d) místo, kde jsou speciální vodní prou-

dy, protože se tam míchá voda z řeky

Maasy a Severního moře

9. Co uděláte, když navigace v autě řekne: “Neem de tweede afslag rechts.”a) na druhém sjezdu vpravo

b) na druhé křižovatce vpravo

c) na kruháku vpravo

d) na druhém semaforu vpravo

10. Které slovo v holandštině znamená “burský oříšek”:a) snoep

b) witlof

c) wiskunde

d) pinda

11. Co není holandská průmyslová značka?a) DAF

b) IKEA

c) FOKKER

d) SHELL


150

12. Kdo není soused Nizozemska?a) Francie

b) Belgie

c) Německo

d) Velká Británie

13. Co znamená Waddenzee?a) moře vedle Severního moře

b) uměle vytvořené jezero v Severním

Holandsku

c) největší rybník v Nizozemsku

d) záliv Severního moře u pobřeží

Frieslandu

14. Co je státním znakem Nizozemska?

a)

b)

c)

d)

15. Která dopravní značka neexistuje?

a)

b)

c)

d)

Počet správných odpovědí:

.................................................................

10 Poznáváme hrou


151

Najděte 2 stejné krále – Zoek 2 dezelfde


152

Procvičte si svoji znalost nizozemštiny (8 písmen)

1. dobře2. zítra3. pozor4. mluvit5. na viděnou6. on7. nový8. dům

Křížovka

10 Poznáváme hrou


153

Procvičte si svoji znalost nizozemštiny (18 písmen)

1. dnes2. čtvrtek3. hezký4. horký5. čaj6. ty

7. rychlý8. podzim9. hlasitý10. dívka11. platit12. hodina

13. pozdě14. třicet15. jaro16. vzduch17. osm18. na zdraví

Křížovka


154

Kdo je holandský malíř a jaký obraz je jeho dílem?

1. Hieronymus Bosch

2. Jan van Eyck

3. Vincent van Gogh

4. Hans Holbein

5. Gustav Klimt

6. Edward Monet

7. Rembrandt van Rijn

8. Paul Rubens

9. Jan Vermeer

10. Andy Warhol

Holandští malíři

zdroj: scan z knihy 1000 nejkrásnějších obrazů

historie, W. Beckett

10 Poznáváme hrou


155

Řešení úkolů:

1. Kdo je holandský malíř: NL-malíři jsou: Hieronymus Bosch, Vincent van Gogh, Jan

van Eyck, Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer.

Co je jejich dílem:

Rembrandt van Rijn – Noční hlídka, Rijksmuseum Amsterdam

Hieronymus Bosch – Zahrada pozemských potěšení, Prado Madrid

Vincentr van Gogh – Pokoj v Arlés, Museum V. Van Gogh, Amsterdam

Jan van Eyck – Svatba Arnolfi niových, Národní galerie Londýn

*Andy Warhoul (NENí NL malíř ) – Tomato-poster

Jan Vermeer – Dívka s perlou, Mauritshuis den Haag, ofi ciálni logo galerie v den Haagu

2. Zoek 2 dezelfde – Hledej 2 stejné krále: 4.+7.

3. Křížovka 8 řádek – Groetjes (Pozdravy/zdravím)

4. Křížovka 18 řádek – Groetjes uit Utrecht (Pozdravy z Utrechtu/ zdravím z Utrechtu)

5. Kvíz – „Holandsko nebo Nizezemsko...“: 1. a, 2.b, 3.a, 4.c, 5.a, 6.b, 7.c, 8.b, 9.a,

10.d, 11.b, 12.a, 13.d, 14.c, 15.b

zdroj: scan z knihy 1000 nejkrásnějších obrazů historie, W. Beckett


156

Obraz od Jana van Eyckazdroj: https://yourpainting.blob.core.windows.net/

contentimages/_Die-Arnolfi niHo.jpg_4223a907-

df9f-4f01-9739-3288a0581b64_real.jpeg

Hráze uprostřed řeky Maasyzdroj: Alice Tomášková

Sinterklaas (Mikulášv Nizozemsku)


H. Boschzdroj: http://www.follydiddledah.com/images/hieronymus_

bosch.jpg

10 Poznáváme hrou


157

Premiér a Santazdroj: http://c2.plzcdn.com/ZillaIMG/3d5646c79c3595c424b2a5d0154a0f86.jpg

Typický HEMA buřt a další nabídkyzdroj: Scan Hema tijdschrift

Dijky Rotterdamzdroj: Alice Tomášková

Guldenzdroj: Alice Tomášková


158

11 Zajímavosti z Nizozemska

Posílání gratulacía přáníček Jednou z markantních odlišností od české

kultury a fungování společnosti je posílá-

ní gratulací. Nizozemci jsou zvyklí posílat

gratulaci k mnoha příležitostem a posíla-

jí ji nejen blízkým rodinným příslušníkům,

ale i přátelům a kolegům z práce.

Pokud začnu od posílání „přáníček“ mezi

kolegy, potom musím zmínit situaci,

kdy je jeden ze zaměstnanců nemocen.

V případě, že je nemocen déle než týden,

kolegové se začínají shánět na osobním

oddělení po adrese a kupují nebo sami

tvoří přání k rychlému uzdravení. V tom-

to momentě je až zarážející, že kolegové,

kteří mnohdy spolu neprohodí v pracov-

ní době ani slovo, nejednou mají potřebu

poslat přáníčko k rychlému uzdravení

a vyjádřit „duševní podporu“ kolegovi,

který zrovna stoná.

3D gratulacezdroj: Anke v.d. Boogard


159

Někdy, např. ve škole nebo v obchodě, se

kolegové domluví a posílají jedno přání

za celý kolektiv. V tomto případě se vždy

najde jedna kolegyně, jejíž hobby je výro-

ba přání nebo má kamarádku, která je ve

svém volném čase vyrábí, a zajistí „na

míru šité“ (vyrobené) přání.

Další situací je moment, kdy se kolega

nebo známý přestěhuje do nového bytu.

I v tento moment na Vás všichni pama-

tují a posílají tematicky laděnou gratula-

ci. Naopak, vy jako majitel nové nemo-

vitosti, byste měli zorganizovat večírek

v novém bytě a všechny pozvat. V tako-

vý okamžik posíláte nebo osobně pře-

dáváte svým známým a kolegům písem-

nou pozvánku na večírek v novém bytě/

domě. Po večírku, kdy dostanete několik

vhodných dárků posíláte poděkování za

dárky všem „darujícím“ a přání, že i v bu-

doucnu Vás navštíví.

Pokud docílíte nějakého životního ju-

bilea nebo složíte důležitou zkoušku,

dostáváte od svých známých a kolegů

gratulaci. Je zvláštní, že v těchto chvílích

nečekají, že je pozvete na nějakou osla-

vu. Pouze s Vámi sdílí radost z dovršení

dané věci a úspěchu.

Pokud bychom mluvili o osobních zá-

ležitostech, určitě dostanete spousty

gratulací k narozeninám (pokud vaši

kolegové v práci vědí, kdy je slavíte). Na

pracovišti se narozeniny moc neslaví.

Maximum je malý zákusek nebo bonbon.

Určitě v Nizozemsku nečekejte bouřlivé

oslavy narozenin na pracovišti. Alko-

hol v pracovní době není opravdu vítán

a hrozí velké postihy. Kolegové a známí

Vám pošlou nebo osobně předají gratu-

laci. Občas je v ní šek nebo dárková po-

ukázka. Nizozemci neradi dávají peníze

nebo velké dary, proto dostanete obál-

ku a v ní poukázku na „cosi“. Společnost

a obchody na tento zvyk reagují a exi-

stuje několik univerzálních dárkových

poukázek, které lze uplatnit jak v obcho-

dech, tak v muzeích, galeriích i kinech.

Nejčastějším z nich je VVV-bon. Ten platí

skoro všude. Touto fi nanční poukázkou

řeší mnohdy zaměstnavatel speciální

ocenění nebo fi nanční vyrovnání za bri-

gádu. Poukázka se nemusí danit a je

kdekoli k použití. (Dalo by se to přirovnat

k českým stravenkám Ticket restaurant,

ale ty mají použití jen v potravinářském

průmyslu. Ale také se nedaní a mají růz-

nou hodnotu).

3D gratulacezdroj: Anke v.d. Boogard


160

Gratulace k narozeninám dostanete sa-

mozřejmě od svých přátel a rodinných

příslušníků. Ty jsou vždy tematicky la-

děné a mnohdy i vtipné. Pokud máte ve

svém okolí někoho, kdo má výrobu 3-D

gratulací jako hobby, dostanete jich ně-

kolik desítek a každou jinou.

Osobitým momentem je situace, kdy ně-

kdo z Vaší rodiny zemře. Potom dosta-

nete nepřeberné množství kondolencí.

Kondolence jsou opět tematicky laděné

a již na první pohled vyjadřují vztah ode-

sílatele k zesnulé osobě. Vaší nepsanou

povinností je odeslat každému podě-

kování za vyjádření soustrasti. Pokud

se budeme bavit o pohřbu, potom je

v „aule“ – smuteční síni vždy umístěna

vzpomínková kniha, kde se všichni pří-

tomní zapíší a napíší svoji adresu. Po

pohřbu byste jim všem měli poslat po-

děkování za jejich osobní účast.

Oznámení a gratulace se posílají i k tako-

vým událostem, jako je očekávání naro-

zení potomka, vyhlášení zásnub, křtiny

a další. Každý důležitý moment v životě

Nizozemce lze oznámit světu a svět –

vaši známí a kolegové, na něj zareagují.

Hobby výroby 3-D gratulace je v Ni-

zozemsku velmi rozšířené. Na výrobu

potřebujete nejen ozdobný karton, ale

i tematicky laděný obrázek, doplňují-

cí polepky a obálku. Věřte nebo ne, ale

v každém nizozemském městě najdete

obchod, kde můžete koupit všechny po-

třeby pro výrobu těchto přání. Některé

dámy výrobu 3-D přání dotáhly k doko-

nalosti a mají několik krabic s potřebným

materiálem, 3-D obrázky (to je vždy arch

motivů, kterým vrstvením na sebe, do-

cílíte 3-D efektu), polepky jako jsou pís-

mena nebo číslice, tematické grafémy

a další. Na gratulaci se dá přidat krajka,

korálková výšivka, 3-D prostříhání nebo

opravdová výšivka.

Na výrobu 3-D gratulací dámy pořádají

různé workshopy a burzy. Finanční ka-

pitál, jež je ukryt ve výrobě, nelze snad

ani ofi ciálně vyjádřit. Navíc mnohé dámy

mají výrobu gratulací jako hobby a veš-

kerý výdělek věnují na dobročinné účely

nebo projekty, které jsou organizová-

ny církví nebo nějakou organizací. Inu

hobby je hobby.

Pokud byste si chtěli zakoupit ony ori-

ginál hand-made nizozemské gratulace,

musíte navštívit stánek Barendrechtu

o Lounském letním vábení. Jiná varian-

ta je, pokud pojedete do Nizozemska, si

pár hotových gratulací koupit (stojí od

1,50 euro) nebo si ve specifi kovaných

obchodech nakoupit vše potřebné k vý-

robě. V obchodech Action, Zeeman nebo

Vibra koupíte celý blok motivů za zhruba

5 euro. K tomu si budete muset přikou-

pit oboustrannou lepicí pásku a karton.

Pak už necháte pracovat svoji fantazii

a manuální zručnost. Přejeme hodně

úspěchů a Vámi obdarovaní jistě ocení

vaši originalitu a elán.

Pokud byste chtěli být šetřiví a nejeli do

Nizozemska, stačí koupit obrázkový ba-

licí papír a vystřihnout daný motiv. S ka-

ždou další vrstvou, musíte něco z moti-

vu ustřihnout, aby to na další „vrstvě“

chybělo. Pokud nalepíte na sebe 4-5

vrstev, docílíte plastičnosti a máte zá-



161

kladní motiv hotov…. Doplňte nějakou

stužkou, dekorou písmeny a je hotovo.

Pamatujte na rozměry obálek. Je vel-

mi nešikovné, pokud vyrobíte nějakou

gratulaci, která nikam nepasuje. Dalším

problémem jsou čtečky na poštách, kte-

ré celé přání poněkud „zplacatí“, ale to

už se nedá nic dělat. Pokud jej chcete

předat v celé jeho 3-D prostorové kráse,

musíte jít osobně.

Přejeme hodně úspěchů a kreativity.

3D gratulacezdroj: Blanka Tomášková


162

Nizozemské psacípísmoV Nizozemském království je používá

tzv. latinka. Pokud bychom o nizozem-

ském jazyce hovořili velmi obecně, dalo

by se říci, že je to „dialekt“ němčiny. To

znamená, že ještě v 19. století používali

ostré S, které postupem času z jazyka

mizí a místo něho je zavedeno jednodu-

ché S. Psací forma nizozemštiny je hod-

ně „kulatá a buclatá“. Kdysi ve škole učili

psát na čtverečkovém papíře a každý

čtvereček byl „prostor“ pro jedno písme-

no. Písmo se k sobě vzájemně pojilo, tak

jako tomu bylo kdysi v češtině.

V 80. letech nizozemská školská komise

připustila možnost psaní „polotiskace“

a později, ve 21. století, se žáci základ-

ních škol učí psát „zjednodušeně“ tiska-

ce. Jednotlivá písmena nejsou vzájemně

spojena a jednotlivé grafémy jsou zjed-

nodušené formy tiskacích písmen. Jsou

zde i lidé, kteří píší velkými tiskacími pís-

meny. Musím říci, že nizozemská společ-

nost je velmi tolerantní k písmu, ale na

druhou stranu přibývá čím dál tím více

lidí, co klasické „psací“ písmo (varianta,

jež je v Čechách stále rozšířená) nejsou

schopni přečíst.

162

Pohlednicezdroj: Alice Tomášková



163

Pro inspiraci se podívejte na přiložené

gratulace a pozdravy, které jsou na-

psány v nizozemštině a od různých vě-

kových kategorií. To krásně „kudrnaté“

písmo jsou lidé 60+, čím mladší, tím je

písmo více strukturované a podobá se

zjednodušené verzi písma tiskacího.

Gratulacezdroj: Alice Tomášková

Pohlednicezdroj: Alice Tomášková


164

Slovníky:

Česko-nizozemský slovník, Emmy Máčelová-van den Broeke, nakl. Leda, 2005, ISBN: 8073350572 (*více než 53 000 slov a výrazů, krátký gramatický přehled jazy-ka, odborné i obecné výrazy)

Nizozemsko-český slovník, František Čermák, Zdenka Hrnčířová, nakl. Leda, 2005, ISBN: 8085927128(*více než 53 000 slov a výrazů, krátký gramatický přehled jazyka, odborné i obecné výrazy)online translatur/překladač, např. na www.translate.google.cz

Všeobecně o Nizozemsku v češtině nebo jiných jazycích:Dějiny Nizozemska, Han van der Horst, nakl. Lidové novivy, 2005, ISBN: 8071064874www.wikipedia.org www.holland.com (informace o turismu v Nizozemsku)www.weeronline.nl (informace o počasí v Nizozemsku)www.cbs.nl (státní statistický úřad Nizozemska)www.hetoranjehuis.nl (informace o královské rodině)www.nationaalkompas.nl (informace o životě a živ. standardech v Nizozemsku)www.markplaats.nl (shodné s portálem www.aukro.cz, vše co lze prodat a koupit, nabídky zaměstnání i bydlení )www.werk.nl (portál nabízející volná pracovní místa v Nizozemsku)

Série turistických průvodců Eyewitness guide books: Nizozemsko, Dorling Kindersley, DK publ., 2011, ISBN: 9781405369435Amsterdam, Dorling Kindersley, DK publ., 2014, ISBN: 9781409326953

Jazykové učebnice nizozemštiny:www.inburgeren.nl (vícejazyčný portál o naturalizaci v Nizozemsku)

česká učebnice nizozemštiny: Talk now! , nakl. Infoa, ISBN: 1843520028, 2012(* série má několik dílů cena jedné knihy cca 650,- Kč)

Holandština, cestovní konverzace+ audio CD, nakl. Infoa, 2004, ISBN: 8072403281Code 1 – takenboek + CD-Rom, T.Boers, nakl. iememenlenhoff bv., 2008, ISBN 900681122X

Code 1 – oefenschrift, T. Boers, nakl. iememenlenhoff bv., 2008, ISBN 900681106 (* série má několik dílů a dosáhne až jazykové úrovně C1, cena jedné knihy s CD-ro-mem cca 90,- euro, cvičebnice cca 25,- euro)

De Finale, Maud Beersmans, Boom publ., 2013, ISBN: 9461055714 (* série má něko-lik dílů a dosáhne až jazykové úrovně B2, cena jedné knihy cca 90,- euro)

Help 1, E. Ham, NCB publ., 2012, ISBN: 905517131X (* série má několik dílů a dosáh-ne až jazykové úrovně C1, cena jedné knihy cca 45,- euro)

12 Kde hledat informace o Nizozemsku


165

Seznam použité literatury:

Nizozemsko-český slovník, Čermák Fr., nakl. Leda, 2005Essential Dutch Grammar, Stern H.R., Dover publ., 1980Gramaticale termen, Vrisekoop M.C.,Coutinho publ., 2001Reisen door de Bewnelux, Hoek v.d. K.A., Lekturama publ., 1984Rembrandt, Leven en werk van A-Z, Rohde S., oth publ., 2006Časopis Oranje boven, ročníky 2012-2013De Oranjes, net gewone mensen?, Vorst v.d. P., TIY publ., 2006Taboe, Maassen M., Balans publ., 2006Tsjechisch – spreken en begrijpen, Globus taalgids, 1998Internetové stránky GBS (statistický úřad Nizozemska)Undutchables, White C., White*Boucke publ., 2010Het Grote kookboek, Kellerman M., Terra-Lannos publ, 2004Novinové články De Telegraaf, 2012-2013Novinové články De Schakel Barendrecht, 2012-2013Spotřebitelský časopis Bas van de Heide (supermarket), 2012-2013Informační leták obchodů a info center v rámci Nizozemského královstvíNederlands spreekwoordenboek, Walters N., R en B publ., 1991www. wikipedie.cz a www.wikipaedia.nl časopis Oranje Boven, december 2012, NR.3, strana 50-51, fotografi e Edwin Smulters, RVD

13 Použitá literatura


166

Tato brožura byla vytvořena v rámci projektu Brána jazyků otevřená, reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.34/02.0037.

Hlavním cílem je vzdělávání v oblasti netradičních jazyků, a to japonštiny, španělštiny a nizozemštiny jako prostředku pro volbu povolání a lepší orientaci na trhu práce v návaznosti na zahraniční investory v tzv. průmyslových zónách. Netradiční for-mou jsou zde představeny tradice, zvyky, sociální normy daných zemí, základní slova a fráze. Důraz je zde kladen také na etiketu při pracovním pohovoru.

Přínos spočívá především v netradičním propojení vzdělávání v neobvyklých cizích jazycích se současným nahlédnutím do sociálně-ekonomické situace státu, ve kte-rém se daným jazykem hovoří. Toto v minimální míře napomáhá pochopit mentalitu příslušníků daného státu a tím i získat kompetence pro potenciální budoucí rychlou adaptaci ve fi rmě zahraničního investora.

Doufám, že zde naleznete inspiraci pro Vaše další osobní vzdělávání a profesní růst, to bude naší největší odměnou.

Děkuji tímto členům realizačního týmu projektu za spolupráci a jmenovitě pak Mgr. Elišce Vondrové ( japonština), Mgr. Blance Tomáškové (nizozemština) a Mgr. Ireně Bednářové (španělština) za profesionální přístup a odbornost, kterou prokázali při tvorbě jazykových brožur a E-learningu. E-learnig naleznete na http://elearning.ohkln.cz

Za realizační tým projektu

Ing. Linda Příhodovámanažerka projektu

Brožura je součástí projektu Brána jazyků otevřená, který je spolufi nancovánEvropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

zdroj: Peter Posthumus

Date post:	14-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

brozura A5 Nizozemstina - OHK LNelearning.ohkln.cz/files/Nizozemstina/brozury/brozura-A5...lovství,...

Documents