Brozura-vyroci20

Hurá,galerie má 20! /

Hurray,gallery is 20!

1990 – 2010

Hurá,galerie má 20! /Hurray,gallery is 20!

Dostává se vám do rukou sborník, který vznikl k 20. výročí Galerie města Blanska. Na následujících stránkách najdete texty, které se ohlíží za uplynulými léty. Některé z nich se ohlíží mnohem dál než jen do roku 1990, kdy byla Galerie města Blanska otevřena. Ve vzpomínkových statích jsou zmiňovány prostory a místa v Blansku, kde probíhaly zajímavé a odvážné výstavy od šedesátých let dvacátého století. Právě tyto výborné výstavy v závodních klubech, v předsálí, v okresním muzeu a vůbec celkové tvořivě-umělecké podhoubí v Blansku bezprostředně předcházelo a vedlo k novostavbě blanenské galerie.

V dvacetileté historii nové galerie jsou zdůrazněny poslední tři roky. K tomu vedlo několik důvodů. Prvních deset let je dobře shrnuto v katalogu 10 let Galerie města Blanska, který připravila Ivana Mašátová. V druhém desetiletí to bylo s programem v galerii složitější. Kdybyste přirovnali období existence galerie k lidskému životu, tak léta puberty nebyla zrovna reprezentativní. Zlom a návrat ke kvalitnější dramaturgii nastal opět v roce 2007. Od tohoto roku se Galerie města Blanska soustředí na současné profesionální umění. Postupně si získává jméno v odborném i laickém povědomí a mně nezbývá než jí popřát vše dobré do dalších let.

Olga Hořavová, vedoucí galerie

Slova /

Jiří Valoch / Irma Charvátová / Radek Horáček / Josef Gromeš /Jiří Štarha / Petra Herotová

Jiří Valoch / Vzpomínání na blanenské galeriekurátor Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze

Ve sborníku Zakázané umění, tuším posledním dvojčísle časopisu Výtvarné umění, vydaném

po politických změnách u nás, mají své místo samozřejmě také výstavy v Blansku.

Skutečně to bylo tak, že pro pražské milovníky moderního umění i v těch nejvlídnějších dobách

normalizačních byly alespoň jedna či dvě neoficiální výstavní prostory, kde se dalo vždycky něco

z toho, co oficiálně povoleno nebylo, vidět. Byly to „Makráč“, to jest Ústav makromolekulární chemie

ČSAV na pražských Petřinách, kde výstavy garantovala laskavá paní Knížáková (s Milanem

Knížákem náhodná shoda jmen!), Galerie H bratří Hůlů v Kostelci nad Černými lesy a postupně

také Opatov, vymyšlený a zorganizovaný Jaroslavem Krbůškem. A pro Brno bylo takovou možností

to neoficiální přece jen vystavit především právě Blansko…

Zájem o současné umění se v Blansku projevil již v těch liberálních letech šedesátých, a jakmile

bylo jasné, tedy na samém počátku let sedmdesátých, že léta umělecké (a samozřejmě i jiné)

svobody končí a že začínají léta nejtvrdší normalizace, opět prakticky vylučující prezentovat celou

škálu skutečně moderního umění, začala se nabízet a objevovat možnost právě v Blansku. Dnes

již nedovedu posoudit, zda to bylo díky moderně orientovaným výtvarnicím Irmě Charvátové a Janě

Ondrouškové, pedagožce Evě Holoušové a dalším „žákům“ Školy výtvarného myšlení Igora Zhoře,

kteří se soustřeďovali kolem výstavnických akcí OKS Blansko. To však bylo vlastně metodickým

zařízením, nemělo vlastní prostory, a tak spolupracovalo s institucemi, které je měly, tedy s okresním

muzeem a tehdejšími závodními kluby ROH. Už tehdy se podařilo vystavit např. obrazy Roberta

Hliněnského, Leonida Ochrymčuka, Miroslava Štolfy, objekty a kresby Dalibora Chatrného nebo

fotografie Viléma Reichmanna. Tyto „okresní“ aktivity a Galerii v předsálí KSMB na Starém Blansku,

která vznikla v roce 1982 a uvedla se výstavou Jiřího Hadlače, spojovala nepřehlédnutelná postava

významného „domácího“ umělce Antonína Juračky, tvůrce subtilních kreseb, který pak stál v čele

rady galerie a byl jejím hlavním dramaturgem. Její tajemnicí, později kurátorkou pak byla Ivana

Mašátová. Z dalších si připomínám Pavla Holouše, jednoho z protagonistů československého

konceptuálního umění, sběratele grafiky Ing. Josefa Gromeše, Františka Rybáře …

Galerie v předsálí prosadila celou škálu výstav soudobého umění, počínaje moderními ilustracemi

a konče soudobými trendy skutečně nejaktuálnějšími. Snad polovina z těch 72 výstav se konala

na původním působišti KSMB, ve stísněném předsálí bývalého Katolického domu (ale i tam se již

představil třeba Ivan Chatrný se svými konkretistickými překrývanými rastrovými strukturami), potom

přišlo stěhování do Galerie ve foyer na tehdejší Borisoglebské ulici, prostředí to bylo nesrovnatelně

přijatelnější, příjemné široké foyer se stálými skleněnými panely (také je musel někdo vymyslet,

aby se pod nimi mohly prezentovat všechny druhy prací, i těch méně tradičních!). A tak se po celou

dobu „normalizace“ objevovala v Blansku celá škála aktuálního, živého umění a my jsme tam rádi

jezdili – někdy jako návštěvníci, někdy jako přímí aktéři. A aby zbyla z každé výstavy také nějaká

památka, vymyslel a graficky upravoval Antonín Juračka katalogový list formátu A3 – nahoře reprodukce

vždy nějakého díla čtvercového formátu, pod ní krátký text teoretika, který výstavu zahajoval.

A měli ti Blanenští tehdy hodně odvahy – poprvé u nich uváděl několik výstav Igor Zhoř, kvůli

svým brněnským i celostátním aktivitám v šedesátých letech postižený totálním zákazem cokoliv

publikovat, já jsem měl činnost trochu krytou svým zaměstnavatelem – Domem umění města Brna,

ovšem po „legendární“ přehlídce Současná česká kresba na jaře 1980, kde jsme vystavili poprvé

v Brně celou škálu tehdejšího, samozřejmě většinou neoficiálního umění „od Boštíka po Zippeho“,

jsem obdržel zákaz také, ale to v Blansku tiše přehlíželi. A navíc se tam podařilo něco, co bylo

zakázáno v celém Československu – vystavit slovenského umělce bez schválení speciální komise,

zřízené výhradně pro tento jediný úkol. Tak poprvé po dlouhé době „oficiálně“ vystavovali třeba

Jozef Jankovič nebo Miloš Urbásek. Samozřejmě se všichni snažili, aby dramaturgie byla co

nejvyrovnanější, celá škála živého umění, aby se objevily skutečně všechny tendence …

Postupem času bylo evidentní, že se politické požadavky stávají přece jen liberálnější, zatímco

celá léta sedmdesátá byla skutečně „tvrdá“, nekompromisní, přísná … Tuto postupnou liberalizaci

se podařilo v Blansku optimálně využít – svou vlastní výstavu jsem jim ale opravdu vymlouval,

protože naše publikum nebylo na jazykové konceptuální umění vůbec zvyklé … Nakonec prošel i její

katalogový list – a výstava proběhla s negativními verbálními komentáři kolemjdoucích funkcionářů,

ale proběhla. Tak jsem potom navrhl, rok před jeho brněnskou výstavou, zřejmě tedy v roce 1987,

Milana Knížáka. Moc se na ni těšil, připravil na každý panel jedno ze svých témat, nejprve jsme museli

nahradit textovou reprodukci s jeho charakteristickým ozvláštňujícím paradoxem ZAB SE A LEŤ,

rozepsaným v celé ploše, druhý návrh, knížákovsky ozvláštněná móda, již byl schválen bez potíží …

Výstavu jsme s velkým nadšením zahájili, ale potom byla přece jen zakázána. Byla to možná poslední

zakázaná výstava v celém normalizačním Československu, ovšem již stále více se liberalizujícím

… Nemám bohužel k dispozici seznam všech výstav, věřím, že bude také součástí této publikace,

protože mi víc utkvěli v paměti autoři mně umělecky nejbližší, třeba Dalibor Chatrný, Pavel Rudolf

či Vladimíra Sedláková, ale při skutečně velké šíři názorové to vše bylo kvalitní, živé, aktuální umění.

Postupující liberalizace a především iniciativa domácích přátel vedly stále více k úvahám,

že by tak kvalitní výstavy zasloužily také odpovídající nové prostory – a tehdejší vedení města

to akceptovalo. Postupně vznikala nová budova, určená výstavám současného výtvarného umění,

prostě blanenská Kunsthalle. Po nezbytném čase, podmíněném projekčními a stavebními pracemi

se také skutečně objevila – Galerie města Blanska. Ovšem bohužel většinu z nás v ní časem

čekalo nepříjemné a skutečně neočekávané překvapení: mezitím se totiž změnily politické poměry

u nás – a první výstavy Galerie města Blanska logicky připravovala „v tvrdých podmínkách ostřílená“

kurátorka, tedy opět Ivana Mašátová. Jaký to byl pak šok pro všechny dosavadní příznivce galerie,

když se dovídali, že se její dramaturgie nelíbí!!! A nikoliv proto, že by měla být ještě odvážnější,

ale právě naopak, lokální a konzervativní, někdy mimo jakékoliv hranice vkusu! To byla arogance

moci, jakou jsme v minulém režimu nikdy nezažili (poznámky tehdejších stranických funkcionářů,

že za pár slov na papíře chci jistě ještě nějaký honorář, brali již dávno všichni s humorem).

Postupně se ukázalo, v čem tato kurátorka nevyhovuje současným podmínkám – město by mělo

přece na galerii vydělávat!!! Že tomu tak není u žádné ze státních či městských galerií v jediném

z kapitalistických států v celé Evropě, to již nikoho nezajímalo. Ivana Mašátová dělala kompromisy,

vedoucí k postupnému snižování kvality – ale stejně se nezavděčila …

Postupně se podařilo tento buranský přístup změnit, noví lidé s novými kontakty se snaží činnost

Galerie města Blanska opět uvést na takovou úroveň, že se v ní objevují výstavy nejvýznamnějších

českých umělců mladší a střední generace – trochu symbolicky začínali výstavou Petra Kvíčaly,

kterého jsem shodou okolností poprvé v Blansku uváděl ještě „v předsálí“, podařilo se tedy

evidentně sestavit dramaturgii, akcentující to nejlepší z nejmladší i střední generace, občas citlivě

kontrapunktovanou někým z „žijících klasiků“, třeba novými malbami Miroslava Štolfy …

Právě teď se těším na velice závažnou výstavu fotografického dua Lukáš Jasanský –

Martin Polák, sám jsem již slíbil zahájit výstavu Jana Šerýcha, dnes již mezinárodně uznávaného

tvůrce, tematizujícího fungování nových médií i jejich reflexi v médiích tradičních. Zdá se tedy,

že inovovanému týmu, usilujícímu o kvalitní dramaturgii, v němž měl jistě důležité slovo především

MUDr. Jiří Štarha, se opět podařilo vrátit do Blanska skutečně kvalitní umění – když se nutnost

prostorů pro ni podařilo „vysvětlit“ minulým funkcionářům, snad to budou vnímat i ti současní – včetně

toho, že je všechno samozřejmě dražší, než tehdy – ale že navrácená dobrá pověst výstav v Galerii

města Blanska bude skutečnou hrdostí celého města.

Protože znovu, podruhé, se již taková šance bude asi těžko opakovat! Upřímně se těším na nové

vynikající, někdy třeba i někoho provokující výstavy, které potěší mnohé domácí, protože již mají

za sebou tuto jedinečnou zkušenost – a za kterými budou opět rádi jezdit návštěvníci nejen z blízkého

Brna, ale i z některých dalších míst, kde výtvarnou kulturu třeba také zrovna zanedbávají!

Irma Charvátová / Pár slov k blanenským výstavám výtvarnice a pedagožka ZUŠ Blansko

Předchůdcem současné Galerie města Blanska byla Galerie v předsálí KSMB (7/1/1982 –18/1/1991),

celkem 72 výstav. Původně sídlila v předsálí KSMB na Starém Blansku (nynější Katolický dům), bylo

to vlastně 13 panelů na stěnách, příp. vitríny na prostorové věci. Po přestěhování KSMB do budovy

naproti hřbitovu přesídlila i tato galerie. Tam byla až do vzniku Galerie města Blanska. Dramaturgii

výstav určovala rada galerie v čele s Antonínem Juračkou, tajemnicí byla Ivana Mašátová.

Předtím (pamatuji si to od roku 1970, ale asi to bylo i o něco dříve) se pořádaly výstavy

v prostorách Okresního muzea Blansko, Závodního klubu ROH ČKD Blansko, Závodního klubu

ROH Metra Blansko. Nejaktivnější byla Síň umění ZK ROH ČKD (horní průchozí podlaží Dělnického

domu). Vystavovaly se zejména kresby, grafika, plakáty a fotografie na prosklených panelech.

Část výstav se konala i na „baletním“ na pravém horním balkóně (prostorové věci, objekty)

v tzv. audiovizuální síni.

Okresní kulturní středisko Blansko spolupracovalo s těmito institucemi a zajišťovalo značnou

část jejich výstav. Tento stav trval do roku 1990, kdy byl ZK ROH ČKD zrušen. Poslední výstavou byla

trojdílná výstava Sdružení Q, která se konala v ZK ČKD, v Okresním muzeu Blansko a už i v Galerii

města Blanska (na přelomu roku 1990 a ledna 1991).

Tak takhle nějak v kostce.

Radek Horáček / Na motorce do Blanska? – Kvůli výstavám kdykoliv!profesor na katedře výtvarné výchovy PdF MU v Brně

Drobnou úvahu o roli a přínosu blanenských výstavních aktivit si dovolím zahájit malou osobní

vzpomínkou – píše se pradávný rok 1978 a já se z Vysočiny od Vírské přehrady řítím na motocyklu

zatáčkami směrem do Blanska, kde pak s helmou v podpaží naslouchám výkladu Jiřího Valocha

a sleduji vystoupení Jaroslava Šťastného a Radima Koláře, kteří k vernisážové hudbě využívají

kovové objekty Dalibora Chatrného. Uchvacující akce i samotná výstava! Pro tehdy devatenáctiletého

mládence to byl významný zážitek.

V několika periodách přinášely v posledních čtyřech desetiletích výstavy v Blansku

nenahraditelné zážitky a mimořádné hodnoty. V muzeu, v Galerii v předsálí a v období současném

v Galerii města Blanska. Jen namátkou připomenu někdejší výstavy věnované umění papíru

s J. H. Kocmanem či tehdy mladičkým Janem Činčerou, nebo výstavu prací využívajících ohně

se Svatoplukem Klimešem nebo Daliborem Chatrným a dalšími. Například teoretikové Igor Zhoř

a Jiří Valoch byli za organizační dopomoci Irmy Charvátové a dalších v předlistopadové době

úžasnými zdroji jinak nedostupných informací a v příležitostných přednáškách či textech

zprostředkovávali – a nejen v Blansku – návštěvníkům výstav skutečně aktuální umění. I v minulosti,

ale kupodivu stejně výrazně také dnes potvrzuje nadšená práce ve prospěch současného umění,

že vedle samozřejmé pozice velkých center je tu nenahraditelná kvalita v místech menších,

ba okrajových. Ale při významu a přínosu konkrétních akcí se vždy ukazuje, že místo konání není

tím nejpodstatnějším kritériem. Proto jezdíme na Nový zlínský salón do Zlína, proto navštěvujeme

Galerii Ad Astra v Kuřimi nebo sledujeme výstavy světových osobností v Domě umění

v Českých Budějovicích.

Zatímco před listopadem 1989 bylo v Blansku možné díky aktivní práci zdejších organizátorů

a přece jen asi i díky nenápadnější pozici vůči ideologickému dohledu uskutečnit výstavy umělců,

kteří ve velkých centrech měli s vystavováním problémy, dnes už tato ideologická bariéra pominula.

A přesto – i v posledních třech letech se tu setkáváme s výstavami mimořádných osobností,

které dnes v epoše svobody nemají s termíny v předních pražských či brněnských galeriích

problém. Blansko si tak i nadále zachovává svoje osobité kouzlo a je jasným důkazem potřebnosti

kvalitní práce v malých centrech. Nezbytné je, že i v mladší generaci se našli obětavci, kteří v této

práci pokračují.

A na závěr jen drobný povzdech – ve chvíli, kdy dopisuji tyto řádky, dostávám šokující pozvánku

na výstavu do jedné z galerií z jiného menšího města – v té galerii před patnácti lety vystavovaly

klíčové osobnosti českého výtvarného umění. Pozvánka je na výstavu podepsaných reprodukcí

obrazů Karla Gotta! Kéž podobná hrůza nikdy nepadne na Blansko! Kéž znovu a znovu bude

důvod sednout na motocykl nebo na vlak a vydat se údolím Svitavy nikoli do přírody, ale do galerie.

Za skvělým a kvalitním současným uměním!

Josef Gromeš / sběratel grafiky

První desetiletí Galerie města Blanska souhrnně dokumentuje Katalog 1990 – 2000, 10 let

Galerie města Blanska, vydaný galerií v roce 2000. Přehled uskutečněných výstav v tomto katalogu

nezahrnuje výstavy druhé poloviny roku 2000. Z tohoto období určitě stojí za vzpomenutí výstava

Milana Knížáka, tehdy široce veřejností diskutovaná a téměř rekordně navštívená. V závěru mého

příspěvku v katalogu jsem přál galerii do dalších let mnoho spokojených návštěvníků a také to,

aby nebyla pouze „výstavní síní“, ale postupným vytvářením vlastních uměleckých fondů a sbírek

začala plnit širší poslání městské galerijní instituce. Myslím, že mohu konstatovat, že první mé přání

bylo v zásadě splněno a v dalších letech nachází do blanenské galerie cestu řada významných

vystavujících umělců a hlavně jejich příznivců a obdivovatelů. … Mé druhé přání galerii bylo zřejmě

příliš neskromné a nerealizovatelné. V každém případě má blanenská kulturní veřejnost již dvě

desetiletí v Galerii města Blanska výstavní síň, kterou příznivě hodnotí nejen vystavující umělci,

ale i zájemci o výtvarné umění z blízkého, či vzdálenějšího okolí.

První čtyři roky druhého desetiletí Galerie města Blanska probíhaly v podstatě v souladu

s dlouhodobějším programovým záměrem. Z širokého spektra výstav připomenu alespoň Salon

Sdružení Q v roce 2002, na kterém představili svoji tvorbu m. j. Zdena Höhmová, Jozef Jankovič,

Antonín Juračka, Arna Juračková, Ludvík Kundera, Zdeněk Macháček, Jan Rajlich, Jan Rajlich ml.,

Josef Ruzselák, Jaroslav Škarohlíd, Jindřich Štreit a Karel Veleba. Jan Rajlich ve svém zahajovacím

vystoupení uvedl, že Sdružení Q se cítí v Blansku jako doma a s nadsázkou lze nazvat Blansko

„předměstím“ Brna. (V Galerii města Blanska vystavovalo „Q“ v roce 1991 a 1997.)

Z mnoha dalších vystavujících výtvarných umělců v létech 2001 až 2004 bych chtěl jmenovat alespoň

Antonína Juračku, Valéra Kováče, Arnu Juračkovou, Jiřího Koláře, Vladimíra Kokoliu a Jiřího Poláška.

Zhruba v polovině druhého desetiletí činnosti Galerie města Blanska došlo vzhledem

k organizačním změnám v jejím vedení k výrazné ztrátě původního cílevědomého zaměření.

Ve svém důsledku to vedlo k postupnému odklonu především stálých mimoblanenských návštěvníků.

Změna tohoto stavu nastává až v roce 2007. Díky iniciativě blanenského lékaře Jiřího Štarhy, ctitele

současného moderního výtvarného umění, začíná svítat na lepší časy. Jeho zaujetí neskončilo

pouze u iniciativy, ale ve svém důsledku vedlo k pozitivním změnám ve vedení galerie a v návaznosti

i v kvalitní výstavní dramaturgii. Hodnocení dosažených výsledků galerie ponechám povolanějším.

Osobně jsem od roku 2007 pravidelně navštěvoval Galerii města Blanska a na většině výstav jsem

nacházel výtvarná díla, která buď zaujmou na první pohled, nebo nutí k zamyšlení a pochopení,

případně jsou i jinak výtvarně zajímavá. Věřím, že i další kroky galerie povedou k rozvoji kulturního

a uměleckého povědomí návštěvníků. A návštěvníkům přeji, aby zde nacházeli nejen své oblíbené

umělce, ale měli možnost poznávat i jim dosud neznámá výtvarná díla a jejich tvůrce.

(Redakčně kráceno)

Jiří Štarha / sběratel vizuálního umění, lékař

Galerie města Blanska, pod vedením Ivany Mašátové, byla prestižní výstavní síní. Vystavoval zde

například Jozef Jankovič, Stanislav Kolíbal, Vladimír Kokolia a další. Po jejím odchodu v roce 2002

se galerie zaměřovala především na regionální umělce a jejich tvorbu. Počátkem roku 2007 jsem

se osobně setkal s tehdejším místostarostou Ivo Polákem (garant pro kulturu a školství) a ředitelem

Kulturního střediska města Blanska Jaroslavem Jeřábkem, snad jsem nabídl kvalitnější dramaturgii

a svým způsobem tak navázal na dřívější prestiž, kterou galerie postupně ztrácela.

Usiloval jsem o jasné profilování instituce zaměřující se na prezentaci současného českého,

popřípadě slovenského umění již etablovaných, tak i „mladých“ nebo dosud méně známých umělců.

Městu Blansku jsem přál, aby dramaturgie byla vyvážená – malba, sochy, objekty, fotografie,

instalace, videoart. Žádnou specifickou funkci vzhledem ke galerii jsem neměl, šlo spíše o roli

kurátora. Prostory se socialistickým interiérem vyžadovaly změn, aby vyhovovaly současným

požadavkům. Oslovoval jsem privátní sféru, zejména soukromé lékaře, děkuji.

Náhoda? Osud? Petra Herotová.

Petra Herotová / umělkyně a bývalá vedoucí galerie

Necítím se kompetentní vyjadřovat se k celé historii Galerie města Blanska, neboť mi chybí přímá

zkušenost předchozích sedmnácti let, faktem však je, že jsem se do této historie chtě nechtě zapsala

svým téměř tříletým působením (10/2007 – 7/2010). Ačkoli jsou mé informace o zmíněném období

kusé, mé pozornosti neunikla osobnost paní Ivany Mašátové, která galerii vedla od roku 1990

do roku 2002. Na tomto místě bych chtěla vyjádřit své uznání a díky za vše, co pro galerii, a potažmo

pro kulturu města Blanska svojí činností vytvořila.

Vzpomínám na mnoho kulturních i všednodenních, společenských i osobních zážitků spjatých

s mým vedením galerie. Kromě organizace samotných výstav mě nesmírně těšila spolupráce s dětmi

v rámci workshopů a dílen. Blanenským dětem patří velký dík za to, jak skvěle a kreativně dokázaly

reagovat na podněty a spolupracovat.

Chci také velmi poděkovat Jiřímu Štarhovi za jeho neúnavnou aktivitu pro galerii. Na tom, jakou

má dnes galerie image, má velký podíl, stejně jako Radek Skoták, skvělý spolupracovník, kolega

a milovník kultury.

Výstavy /

20092008

2007

2010

2010 /

Jan Šerých / Nejlepší ze všech špatných řešení13. 11. – 5. 12. úvodní slovo Jiří Valoch

Alice Nikitinová host: Jan Turner / 11. 12. – 14.1. 2012

kurátor a úvodní slovo Jiří Ptáček

Lukáš Jasanský a Martin Polák / Barevná fotografie4. 9. – 3. 10.úvodní slovo Petra Herotová

Jiří Černický / Minimálně intenzívnější

9. 10. – 3. 11.úvodní slovo Vladimír Beskid

2010 /

Robert Šalanda / Kraul B12. 6. – 11. 7. úvodní slovo Petra Herotová

Jiří Kovanda /24. 4. – 26. 5. úvodní slovo Jiří Valoch

Miroslav Štolfa /13. 2. – 10. 3. úvodní slovo Radek Horáček

Jiří Kovanda /24. 4. – 26. 5. úvodní slovo Jiří Valoch

Patricie Fexová / Metafyzička 20. 3. – 14. 4.

úvodní slovo Petra Herotová

Tuhnoucí forma s měkkými okraji / Sbírka Marek12. 12. 2009 – 3. 2. 2010 kurátor a úvodní slovo Jan Zálešák

Barbora Šlapetová – Lukáš Rittstein / Nepřistupuj blíž31. 10. – 2. 12. úvodní slovo Petra Herotová

2009 /

František Matoušek / Modrá, bílá, zelená, žlutá,

hnědá, červená13. 6. – 19. 7.

úvodní slovo Petra Herotová

Barbora Šlapetová – Lukáš Rittstein / Nepřistupuj blíž31. 10. – 2. 12. úvodní slovo Petra Herotová

Satyrykon 1979 – 2009 /9. 9. – 25. 10. úvodní slovo Petra Herotová

2009 /

Sdružení Q / Figura Q 4. 4. – 6. 5. úvodní slovo Zdeněk Macháček a Petr Spielmann

David a Tomáš Medkovi / Impressio et corpuscule

16. 5. – 10. 6. úvodní slovo Petr Hovat

Skupina Punkwa / Smečka netopýrů10. 1. – 11. 2.úvodní slovo Punkwa

Jakub Špaňhel / Société Générale 21. 2. – 25. 3. kurátor a úvodní slovo Jan Zálešák

2008 /

Už stovky let to nebolí / Jesper Alvaer, Josef Bolf, Martin Fišr, Ladislava Gažiová, Jaroslav Koléšek, Markéta Korečková, KW, Jan Nálevka, Vladimír Skrepl, Evžen Šimera, Luděk Rathouský, Tereza Velíková, Lenka Vítková

22. 11. – 28. 12. kurátor Martin Horák

Marek Meduna / Řeka 11. 10. – 16. 11. úvodní slovo Petra Herotová s Markem Medunou

Josef Bolf / Vypadáš jako já 6. 9. – 1. 10. úvodní slovo Jiří Ptáček

Erik Šille / Obrazom je

lepšie ako nám 28. 6. – 20. 7.

úvodní slovo Diana Majdáková

2008 /

Martin Mainer / Pokračování II24. 5. – 22. 6. úvodní slovo Jiří Ptáček

Petr Nikl / Samovolné výhonky19. 4. – 18. 5.úvodní performance Petr Nikl

Veronika Drahotová / Memplex Rip 5. 1. – 3. 2. úvodní slovo Marika Příhodová

Petr Nikl / Samovolné výhonky19. 4. – 18. 5.úvodní performance Petr Nikl

Tomáš Císařovský / Mezi námi muži15. 3. – 13. 4. úvodní slovo Martin Dostál

Tomáš Smetana / Bota po mamince, svatební

skleničky a popelníček tatínka z doby, kdy kouřil

9. 2. – 9. 3.úvodní slovo Jan Merta

2007 /

Laďa Gažiová – Anežka Hošková /Korneli, jsi to ty? 24. 11. – 30. 12. úvodní slovo Petra Herotová

Michal Gabriel / Sousoší 6. 10. – 18. 11. úvodní slovo Jiří Olič

Petr Pastrňák / Obrazy 1996 – 2006 21. 7. – 19. 8. kurátor Richard Adam úvodní slovo Martin Dostál

Michal Gabriel / Sousoší 6. 10. – 18. 11. úvodní slovo Jiří Olič

Margita Titlová-Ylovsky / Na hranici stínu

25. 8. – 30. 9. úvodní slovo Vlasta Čiháková-Noshiro

2007 /

Peter Rónai / Infoman 16. 6. – 15. 7. úvodní slovo Vlasta Čiháková-Noshiro

Petr Kvíčala / Malby 17. 3. – 22. 4. úvodní slovo Kaliopi Chamonikola

Jiří David / Obrazy 1987 – 2007

28. 4. – 10. 6. úvodní slovo Martin Dostál

2007-2006-2005-2004-2003-2002-2001-2000-1999-1998-1997-1996-1995-1994-1993-1992-1991-1990

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

3. – 15. 12.

I. VANŽUROVÁ / paličkované krajky, malba

na hedvábí

L. LIŠKA / fotografie

M. ZAMAZAL / keramika

12. 11. – 30. 11.

úvodní slovo Roman Matal

J. HEJLOVÁ, L. MŰLLEROVÁ / obrazy

J. TRANTÍRKOVÁ / keramika

15. 10. – 5. 11.

L. LOUČKOVÁ , J. STIBORIK / obrazy

K. PETRŮ / restaurovaný nábytek

17. 9. – 8. 10. 2006

SETKÁNÍ

JITKA SKOČKOVÁ / obrazy

MICHAL GLOSER / keramika

14. 1. – 18. 2.

JK ART BRNO / prodejní výstava

27. 2. – 4. 3.

2006 /2007 /

PETR BERNARD, KAREL VĚSTÍNSKÝ /

obrazy

PETR ŠTEFFAN / dřevořezby

20. 8. – 10. 9.

MLADÍ VÝTVARNÍCI

28. 5. – 25. 6.

Práce výtvarných oborů ZUŠ Blansko,

Boskovice a SZUŠ Blansko

VÍTĚZSLAV RUBER: „X ray“

23. 4. – 21. 5.

úvodní slovo Nina Dvořáková

VELIKONOČNÍ VÝSTAVA

3. 4. – 14. 4.

ČTYŘI Z VYSOČINY / obrazy a fotografie

Jaroslav Horák, Ivana Pavlišová,

Josef Bednář, Petr Špaček

5. 3. — 26. 3.

NĚKTERÉ ODTAJNĚNÉ LISTY Z DENÍKU

PONORKY VICTORIA

RUDI LORENZ / obrazy, sochy, reliefy

JAROMÍR ŠIMEK / fotokoláže

5. 2. – 24. 2.

úvodní slovo Rudi Lorenz

POHLAZENÍ PO DUŠI: MANDALY

J. Pushpa Čulíková, K. Šerejchová,

J. Prem Pavlíčková,

J. Mäčková, L. Nidhi Blažková, M. Kněžínek

8. 1. – 29. 1.

úvodní slovo Hana Dvořáková

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

14. 12. – 21. 12.

KLÁRA SMÍLKOVÁ:

PŘÍRODA NEJEN V DETAILECH / fotografie

RADKA FLEKOVÁ:

KREATIV / decoupage, krakelování, pasty

na plátně, pletení z pedigu, ruční výroby

předmětů se zaměřením pro děti

6. 11. – 4. 12.

VÝSTAVA VITRÁŽÍ

21. 8. – 18. 9.

SALON BLANENSKÝCH VÝTVARNÍKŮ

29. 5. – 3. 7.

úvodní slovo Jaroslava Králová

2005 /

ERBENKA VČERA, DNES A ZÍTRA

aneb Škola očima svých bývalých

i současných žáků

13. 4. – 13. 5.


17. 3. – 24. 3.

PETRA SKOUPILOVÁ / fotografie aktů

27. 2. – 3. 4.

JK ART BRNO

Prodejní výstava obrazů, grafik a tapisérií

15. 2. – 20. 2.

VELKÁ VÁNOČNÍ GASTROREVUE

13. 12. – 22. 12.

OSM VÝTVARNÍKŮ KUNŠTÁTSKA

7. 11. – 5. 12.

JIŘÍ PEŘINA / obrazy

RADEK FICAL / umělecké

a ručně foukané sklo

10. 10. – 31. 10.

POŠTOVNÍ ZNÁMKY S OLYMPIJSKOU

TEMATIKOU

27. 6. – 15. 8.

úvodní slovo Jaroslav Jeřábek

PETR ZWINGER / obrazy

23. 5. – 20. 6.

úvodní slovo Petr Štěpánek

ZŘETELNÉ PŘIBLIŽOVÁNÍ

Jan Dočekal, Antonín Kanta, Bořivoj Pejchal,

Miroslav Štěpánek, Jaroslav Vyskočil

18. 4. – 16. 5.


1. – 9. 4.

CENA ZA KULTURU /

DESIGN CENTRUM BRNO

29. 2. – 28. 3.

JK ART BRNO /

prodejní výstava obrazů, grafik a tapiserií

17. 2. – 22. 2.

2004 /

CENA ZA KULTURU 2003

Výstava výtvarných prací žáků blanenských

uměleckých škol

9. 3. – 30. 3.

JK ART BRNO / Prodejní výstava

25. 2. – 2. 3.

CENA ZA KULTURU

15. 3. so v 17 h / Galerie města Blanska

JIŘÍ TRNKA / plastika, kresba, dřevořezba

12. 1. – 23. 2.

úvodní slovo. Bedřich Holub

ANTONÍN JURAČKA / obrazy, kresba

VALÉR KOVÁČ / sklo

11. 1. – 15. 2.

úvodní slovo Ludvík Kundera

VÁNOČNÍ VÝSTAVA + GASTROREVUE

14. 12. – 21. 12.

KRAJINY DUŠE JIŘÍHO POLÁŠKA / krajina

divadla, grafiky, obrazu

12. 10. – 2. 11.

SERGEJ KULINA / OBRAZY, SOCHY

7. 9. – 5. 10.

JIŘÍ BELDA / Secesní šperk a kopie šperků

Alfonse Muchy

22. 6. – 31. 8.

ANTONÍN KANTA / fotografie

18. 5. – 15. 6.


8. 4. – 16. 4.

ZDENA KRISTOVÁ, HANA KRISTOVÁ /

vosková batika

6. 4. – 11. 5.

úvodní slovo Alice Dostálová

2003 /

3. SALÓN SDRUŽENÍ Q

13. 1. – 24. 2. 2002

úvodní slovo Jan Rajlich


25. 2. – 3. 3.


20. 3.– 28. 3.

VLADIMÍR KOKOLIA /

obrazy, kresby, akvarely

7. 4. – 5. 5.

JAN VYČÍTAL / kresby

JAN ADRI DIEPERSLOOT / objekty

12. 5. – 9. 6.

úvodní slovo Dr. Jiří Valoch

VLADIMÍR VAŠÍČEK / obrazy, kresby, kvaše

16. 6. – 14. 7.

úvodní slovo Ivana Mašátová

BARVA A GEOMETRIE / obrazy a kresby

Eva Manfedová, Kateřina Štenclová,

Anna Matoušková

4. 8. – 8. 9.

ALENA SYNKOVÁ:

ŠVÝCARSKO / obrazy, plastika

15. 9. – 20. 10.

úvodní slovo Alice Dostálová

KRESLENÝ HUMOR:

TUCET LET KAPITALISMU

Kobza – Kučera, Barták, Plotěna,

Švejdová, Slíva, Fr. R. Čech a další...

27. 10. – 1. 12.

úvodní slovo Jaroslav Jeřábek

JANA BAYEROVÁ / obrazy

VLADIMÍR M. BLÁHA / fotografie

LUDMILA KOCMANOVÁ / keramika

MARIANA SÁŇKOVÁ / keramika

8. 12. – 22. 12.

úvodní slovo Irma Charvátová

2002 /

BREŽNĚVOVA NEOSTALINISTICKÁ

DOKTRÍNA

OMEZENÍ SUVERENITY REALIZOVANÁ

V ČSSR

Spolupráce MKSB se svazem bojovníků

za svobodu

19. 4. – 30. 4.


4. – 12. 4.

ANTONÍN ČALKOVSKÝ / obrazy, kresby

4. 3. – 15. 4.



20. 2. – 25. 2.

HRAVÁ GEOMETRIE

Jindřich Boška, Zdeněk Halla,

Petr Nejedlý, Pavel Rudolf

7. 1. – 18. 2.

úvodní slovo Jiří Valoch

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

4. 12. – 23. 12.

HENRI TOULOUSE-LAUTREC /

barevné litografie

z pařížské dílny Fernanda Mourlota

4. 11. – 2. 12.

ARNA JURAČKOVÁ /

obrazy, pastely, ex libris

23. 9. – 28. 10.

úvodní slovo Alena Krkošková

ZDENĚK MILER / ilustrace

29. 7. – 16. 9.


JIŘÍ KOLÁŘ / koláže

3. 6. – 22. 7.


KAREL VYSUŠIL / obrazy, grafika, koláže

JITKA FOREJTOVÁ / skleněné plastiky

22. 4. – 27. 5.

úvodní slovo Jan Kanyza

2001 /

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

8. 12. – 26. 12.

JOSEF RUSZELÁK /

obrazy, kresby, grafika, pyromachie

22. 10. – 26. 11.


PAVEL SKALNÍK /obrazy

ALICE DOSTÁLOVÁ /skleněné figurky

17. 9. – 15. 10.

úvodní slovo Zuzana Ledererová

JOSEF KÁBRT /

obrazy, grafika, kresby, animovaný film

30. 7. – 3. 9.

MILAN KNÍŽÁK: INTIMNÍ POHLEDY /

obrazy, objekty

25. 6. – 23. 7.


JIŘÍ ŠINDLER / kaligrafie, knižní grafika

BLANKA A EDUARD CHVÁTALOVI:

POD POSVÁTNÝM BAOBABEM / fotografie

14. 5. – 18. 6.

úvodní slovo Tomáš Mazáč

TIBET / fotografie

18. 4. – 22. 5.


12. 4. – 20. 4.

VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ fotoreportérů

deníku„Den“

5. 4. – 18. 4.

ADOLF BORN / obrazy, grafika

26. 3. – 7. 5.

úvodní slovo Miloš Macourek

3. SALÓN BLANENSKÝCH VÝTVARNÍKŮ

27. 2. – 19. 3.

úvodní slovo Věra Vachová

SATYRYKON / obrazy, grafika, plakáty, objekty

Polská a světová satirická tvorba

13. 2. – 22. 2.

úvodní slovo Věra Vachová

ANTONÍN JURAČKA / obrazy, kresby, koláže

9. 1. – 6. 2.

úvodní slovo Bronislava Gabrielová

2000 /


24. – 1. 4.

PETR JEDLIČKA / obrazy sochy

7. 3. – 11. 4.

úvodní slovo Jiřina Hockeová

JK ART BRNO / Jaroslav Kochánek

Prodejní výstava obrazů, grafik a tapisérií

23. 2. – 28. 2.

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA,

POČÍTAČOVÉ OBRAZY

Radomír Leszczynski, Vera Molnar,

Jan Sekal, Vladimíra Sedláková

10. 1. – 21. 2.


VÁNOČNÍ VÝSTAVA

10. – 26. 12.

JOSEF BEDNÁŘ / fotografie

24. 10 – 28. 11.


JITKA JAKUBCOVÁ / malba, grafika, tapiserie

12. 9. – 17. 10.

úvodní slovo Alena Nádvorníková

VLADIMÍR TESAŘ / grafika, kresba, malba

25. 7. – 5. 9.


JAROSLAV KLÁPŠTĚ / obrazy, grafika

30. 5. – 18. 7.


Umělecká knižní vazba Jindřicha Svobody

A 20 let bibliofilského nakladatelství EDICE33

18. 4. – 23. 5.

úvodní slovo Tomáš Mazáč

1999 /

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

11. – 27. 12.

ZDENĚK FUKSA / grafika a malba

25. 10. – 18. 10.

úvodní slovo Nina Dvořáková

JAN PAUL /

obrazy – výběr z tvorby 1976 – 1998

13. 9. – 18. 10.

úvodní slovo Jan Paul

RAKOUSKÁ STÁTNÍ CENA 1998 v umělecké

fotografii

2. 8. – 6. 9.

úvodní slovo Radoslav Klepáč

VLADIMÍR KOMÁREK / obrazy, grafika

21. 6. – 26. 7.

úvodní slovo Kateřina Svobodová

JOSEF LIESLER / obrazy, grafika

26. 4. – 7. 6.



1. – 12. 4.

MIROSLAV ŠTOLFA / Horizonty

8. 3. – 19. 4.

úvodní slovo Ivan Neumann


24. 2. – 1. 3.

TT KLUB / Nestandardní / (FORMÁTY!)

20 členů TT klubu

11. 1. – 22. 2.

úvodní slovo Radek Horáček

1998 /

KAREL HANÁK / akvarely

20. 4. – 25. 5.

úvodní slovo Igor Zhoř


18. – 30. 3.

JOSEF JÍRA / obrazy, grafika

9. 3. – 11. 4.

úvodní slovo František Dvořák


25. 2. – 2. 3.

SDRUŽENÍ Q BRNO / 31 vystavujících

12. 1. – 23. 2.


VÁNOČNÍ VÝSTAVA

14. – 28. 12.

DANIEL BALABÁN / obrazy

7. 9. – 12. 10.

úvodní slovo Ludo Petránsky ml.

BLANSKO BUDOUCNOSTI /

architektonická soutěž

1. – 31. 8.

RAKOUSKÁ STÁTNÍ CENA 1997

v umělecké fotografii

13. 7. – 31. 8.

úvodní slovo Franz Matzner

JIŘINA ADAMCOVÁ / malba, grafika, grafické

koláže „žalmy a evangelium“

1. 6. – 6. 7.

úvodní slovo Miroslav Klivar

1997 /

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

12. – 29. 12.

RŮŽENA MAGNIOVÁ / obrazy

ROSTISLAV MAGNI / sochy

6. 10. – 1. 12.

úvodní slovo Josef Chalupa

ANNEGRET HEINL / koláže

3. 8. – 28. 9.

úvodní slovo Marie Schafer

JINDŘICH ZEZULA / obrazy

16. 6. – 28. 7.

úvodní slovo Josef Chalupa

OTMAR MATTHES / Sinaj – fotografie

Rakouští účastníci fotosoutěže

„Jedinečná příroda“

5. 5. – 9. 6.

úvodní slovo Milan Sedláček


26. 3. – 5. 4.

MIROSLAV MATOUŠEK /

Vyznání Vysočině – fotografie

10. 3. – 28. 4.


JK ART BRNO

Prodejní výstava tapisérií, obrazů a grafik

27. 2. – 3. 3.

MARIE PLOTĚNÁ / obrazy 1990 – 95

JAROMÍR ŠIMKŮJ / plastiky

14. 1. – 25. 2.

úvodní slovo Jiřina Hockeová

1996 /

VÝSTAVA MYSLIVECKÝCH TROFEJÍ

5. – 7. 5.

PARTNERSKÉ MĚSTO GRAVENZANDE

(Holandsko) SE PŘEDSTAVUJE

16. – 30. 4.


8. – 13. 4.

ALEŠ FIALA, ZDENĚK FRÁNEK /

architektonické práce

12. 3. – 13. 4.

úvodní slovo Zdeněk Fránek

JK ART BRNO

Prodejní výstava artprotisů, obrazů a grafik

28. 2. – 5. 3.

2. SALÓN BLANENSKÝCH VÝTVARNÍKŮ

8. 1. – 26. 2.

úvodní slovo Bohuslav Fic

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

10. – 20. 12.

BLANENSKO V KRESBĚ A V DROBNÉ GRAFICE

Regionální kresby Zdeňka Táborského,

Historické kresby a grafiky z okolí Blanenska

zapůjčené Moravskou galerií v Brně

a Drobná grafika sběratelů z Blanska

29. 10. – 3. 12.

GALERIE V PŘEDSÁLÍ / 36 autorů

Vzpomínková výstava na 72 výstav Galerie

v předsálí KSMB

10. 9. – 22. 10.

úvodní slovo Igor Zhoř

PŘEHLÍDKA BLANENSKÝCH FOOGRAFŮ /

13 autorů

23. 7. – 27. 8.

úvodní slovo Petr Budínský

JURAČKOVI / obrazy, kresby, a grafika

Milady, Antonína a Arny Juračkových

14. 5. – 25. 6.


1995 /

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

11. – 18. 12.

VLADIMÍR PRECLÍK / sochy

30. 10. – 4. 12.


BOHUMÍR MATAL / kresby, obrazy

4. 9. – 23. 10.


KAREL NEPRAŠ a JAN STEKLÍK /

Křižovická škola čistého humoru bez vtipu

6. 7. – 28. 8.

úvodní slovo Jarmila Novotná

PRODEJNÍ VÝSTAVA

Teplovzdušných dvouplášťových krbů

fy STEKO Blansko, zahradního nábytku

fy APOS Blansko, damaškového povlečení

fy ZATEX Bořitov a bytových doplňků

14. – 24. 6.

VÝSTAVA KE DNI DĚTÍ

Spojená s výstavou ke 45. Výročí založení

ZUŠ v Blansku

20. – 31. 5.

BRATŘI HŮLOVÉ / galerie H

15. 5. – 26. 6.

úvodní slovo Jiří Hůla


25. 3. – 1. 4.

TONI DUSEK / fotografie 1980 – 1994

13. 3. – 8. 5.

úvodní slovo Petr Prokop

JK ART BRNO

Prodejní výstava obrazů, grafiky a tapisérií

1. – 6. 3.

MIROSLAV ŠIMORDA / obrazy

9. 1. – 27. 2.


1994 /

VÝSTAVA KE DNI DĚTÍ

9. – 30. 5.

MÜRZZUSCHLAG (Rakousko)

15. 5. – 27. 6.

úvodní slovo Franz Steinhuber

a Miroslav Vykydal


3. – 10.4.

JIŘÍ POLÁŠEK /

obrazy, scénografie, grafika, design

14. 3. – 9. 5.

úvodní slovo Irena Vrtělová a členové divadla

BOHUMIL SLÁMA / obrazy, pastely

10. 1. – 7. 3.

úvodní slovo Josef Suchý

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

11. – 19. 12.

JAN ZRZAVÝ /

Ze sbírky moderní kresby Národní galerie

7. 11. – 5. 12.

úvodní slovo Jana A. Brabcová

VÝSTAVA ČLENU SČUG HOLLAR

5. 9. – 24. 10.

úvodní slovo Jaroslav Kaiser

VÁCLAV PLECHATÝ / dřevěné plastiky

4. 7. – 29. 8.

úvodní slovo Jindřich Honzík

VÝSTAVA NÁBYTKU,

ZÁCLON A BYTOVÝCH DOPLŇKŮ

8. – 18. 6.

1993 /

VÁNOČNÍ VÝSTAVA

13. – 20. 12.

ČESKÁ MODERNÍ ILUSTRACE

ze sbírek Galerie Havlíčkův Brod

18. 10. – 6. 12.

úvodní slovo Rudolf Korber

3 x 2 6 BRNĚNSKÝCH VÝTVARNÍKU

Tamara Divišková, Daniel Strach /

kamenina, grafika

Alice a Tomáš Estefányi / artprotis, interier

Eliška a Karel Fuksovi / keramika, sklo

2. 8. – 11. 10.

úvodní slovo Tamara Divišková

KAREL VELEBA / obrazy

31. 5. – 26. 7.


VÝSTAVA KE DNI DĚTÍ / hračky, modely

Dům dětí a mládeže v Blansku

12. 5. – 24. 5.


s ukázkami lidové tvorby

5. – 19. 4.

JOSEF VÁCHAL, ANNA MACKOVÁ / grafika

22. 3. – 24. 5.


KAREL OBERTHOR / obrazy, grafika, kresby

Výstavu uvedl Karel Žižkovský

FRANTIŠEK TICHÝ / kresby


12. 1. – 15. 3.

1992 /

PRODEJNÍ VÝSTAVA VÝROBKŮ

ateliéru Silva

11. – 13. 6.

JIŘÍ NETÍK / sochy

RICHARD PEŠEK / obrazy

3. 4. – 31. 5.

úvodní slovo Petr Kroupa

HANÁCKÉ KRASLICE Anny Dražilové

19. – 22. 3.

Prodejní výstava DÍLA

6. – 10. 3.

SDRUŽENÍ Q BRNO

3. 1. – 28. 2.


VÁNOČNÍ VÝSTAVA

15. – 22. 12.

MILAN ZEZULA / obrazy

OLDŘIŠKA KEITHOVÁ / lité sklo

OLUŠA VÍTKOVÁ / tapiserie

20. 10. – 8. 12.

úvodní slovo Antonín Přidal

SALÓN BLANENSKÝCH VÝTVARNÍKŮ

850. výročí vzniku města Blanska

11. 9. – 13. 10.

úvodní slovo Miroslav Vykydal

STANISLAV KOLÍBAL / volná tvorba, ilustrace

23. 6. – 17. 8.

úvodní slovo Hana Rousová

1991 /

MODELOVÉ PLETENÍ

z ateliéru Silvy Novákové

KOŽENÉ ŠPERKY Aleny Kojdlové

LUXUSNÍ OŠACENÍ z botique

RITA Dagmar Čípkové

5. – 14. 12.


KAREL DEMEL / grafika

Výstavu uvedl Lubomír Netušil

ŠKRDLOVICKÉ SKLO


15. 9. – 30. 11.

VLASTIMIL ZÁBRANSKÝ / obrazy

12. 6. – 24. 8.

úvodní slovo Antonín Přidal

ČESKÉ MODERNÍ UMĚNÍ ZE SBÍREK

MG V BRNĚ

Výstavu uvedla PhDr. Marie Dohnalová

SOUČASNÉ ITALSKÉ UMĚNÍ


1. 4. – 25. 5.

1990 /

Hurá,galerie má 20! /Hurray,gallery is 20!

Galerii provozuje Kulturní středisko města Blanska

Připravila / Olga Hořavová

Texty / Jiří Valoch, Irma Charvátová, Radek Horáček, Josef Gromeš, Jiří Štarha, Petra Herotová

Fotografie / Michaela Dvořáková, Petra Herotová, Stanislav Mrázek, Martin Polák, Marcel Rozhoň, Kamil Saliba, Radek Skoták, Jiří Šrámek, Jan Trna

Grafická úprava a tisk / KREATURA CZ

Vydala / Galerie města Blanska za finanční podpory Ministerstva kultury ČR

Náklad / 500 ks

Rok 2010

Date post:	02-Jan-2017
Category:	Documents
Upload:	hoangthu
View:	216 times
Download:	0 times

Brozura-vyroci20

Documents