byste odpadní vodu? - European...

Pili byste

odpadní vodu? Brožura o vodě určená mladým lidem

Životní prostředí

ENV-12-015_BrochureWaterEquality_CS.indd cov1ENV-12-015_BrochureWaterEquality_CS.indd cov1 30/11/12 09:5530/11/12 09:55

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.

Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace.

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012

ISBN 978-92-79-26318-7

doi:10.2779/95692

© Evropská unie, 2012

Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

Printed in Belgium

VYTIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE, KTERÉMU BYLA UDĚLENA EKOZNAČKA EU PRO GRAFICKÝ PAPÍR (WWW.ECOLABEL.EU)

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie.

Bezplatná telefonní linka (*) :

00 800 6 7 8 9 10 11(*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00 800 nebo mohou tyto hovory účtovat.


http://europa.eu

Pili byste odpadní vodu?

Brožura o vodě určená mladým lidem

ENV-12-015_BrochureWaterEquality_CS.indd 1ENV-12-015_BrochureWaterEquality_CS.indd 1 30/11/12 09:5530/11/12 09:55

Obsah

Voda: omezený přírodní zdroj 4

Pitná voda 6Voda z vodovodu: nezbytná pro zdraví 6

Skrytý poklad 6

Pevná půda nebo houba? 6

Jak kvalitní je voda tam, kde žijete? 8

Jak se vyrábí voda z vodovodu? 8

Kolik vody používáme? 10

Važme si vody: co můžeš udělat TY? 12

Odpadní voda 14Kam odtéká špinavá voda? 14

Ne všechny exkrementy působí znečištění 14

Chemické látky v odpadní vodě 14

Čištění vody po celé Evropě 14

Co se děje v čistírně? 16

Proces čištění podrobně 16

Problém s deštěm 17

Uzavření smyčky: recyklace vody 18

Další zastávka: řeky a moře 18

Jak je to s čištěním odpadních vod tam, kde žijete? 18


Hurá na pláž! 20Voda ke koupání je čistší 20

Co se vlastně testuje? 23

Najděte své oblíbené místo ke koupání 23

Pláže oceněné modrou vlajkou 23

Odpadky v moři 24

Co dělá EU? 26Ochrana zdrojů pitné vody 26

Dokonalejší čištění odpadních vod 26

Udržujme vodu ke koupání čistou 26

Čištění moří a oceánů 27

Odkazy 28

Další písemný materiál 28

Fotografi e 28

Illustrations 28


Pili byste odpadní vodu? | Brožura o vodě určená mladým lidem4

Voda: omezený přírodní zdroj

Představ si tuto situaci: chystáš se na večírek, ale když pustíš

sprchu, teče z ní jen hnědá voda. V takové vodě si sotva můžeš

umýt vlasy! Vyndáváš z pračky džíny a chceš je nechat usušit, ale

vypadají ještě špinavější než před praním. Co si teď vezmeš na

sebe? Zavolá kamarád, že se večírek nekoná, protože po včerejším

koupání na pláži je mu špatně. To je teda pech. Máš toho už po

krk, a tak si jdeš do kuchyně udělat kafe. Z kohoutku ukápne jen

pár kapek a konec. To je teda den!

Na vodě jsme závislí skoro při všem, co děláme. Je pro nás

samozřejmostí, že se můžeme napít čisté a bezpečné vody, umýt

se v ní a plavat v ní, kdykoli se nám zachce, a také že špinavá voda

z toalety a umyvadla je odváděna pryč, někam, kde ji neuvidíme,

neucítíme ani se v ní nebudeme koupat.

Ale to, že máme neustálý přísun čisté vody a kanalizaci, není žádná

levná záležitost. Voda, která nám teče z kohoutku, se musí získat z

četných zdrojů, musí se přefi ltrovat, vyčistit a přečerpat do domů.

Je nutné ji testovat, aby bylo zaručeno, že ji můžete bezpečně pít.

Špinavá voda se musí kanalizační sítí odvést pryč a upravit. Než

se může vrátit do řek a moří, musí se zbavit bakterií způsobujících

různá onemocnění a znečišťujících látek produkovaných lidmi.

O vodu se dnes musíme starat víc než kdykoli dříve. Vždyť žijeme

na planetě, která je sice z velké části pokryta vodou, ale sladká

voda, kterou každý den potřebujeme, tvoří pouze 2,5 % veškeré

vody na Zemi. Většinu z ní nelze využít, protože je ukryta v

ledovcích, sněhu a ve vodních párách v atmosféře. Ve skutečnosti

sladké a dostupné vody je pouze 1 %, přičemž většina je uložena

v půdě a ve skalních vrstvách v zemi. Jen nepatrné procento vody

teče na povrchu – v jezerech, řekách a potocích.

Sladká, čistá voda se k vám dostane snadno, pokud žijete někde

na samotě v horách, u potůčku, který není znečištěn dalšími lidmi,

zvířaty ani jinými zdroji znečištění. Většina z nás ale na takovém

místě nebydlí. Žijeme ve městech a všichni se tam chtějí každý

den osprchovat, všichni chtějí mít čistý domov a čisté auto a

zalévat rostliny na zahradě. Když máme volno, rádi vyrážíme

někam k jezeru a na pláž, kde odpočíváme a koupeme se. Nikdo

se nechce brouzdat ve smetí a odpadcích.

Rámeček: věda o vodě Věda o pohybu, distribuci a kvalitě vody je známá jako „hydrologie“ (z řeckého slova hudor: voda). Jedná se o starověký

vědní obor, který je praktikován už téměř 6 000 let a který velkým civilizacím v průběhu dějin umožňoval odvádět vodu pro

zavlažování a předcházet záplavám, a tak zajišťovat obživu populaci a její ochranu.

Přehrada Cap-de-Long (Francie)


Pili byste odpadní vodu? | Brožura o vodě určená mladým lidem 5

Rámeček: Pijeme tu samou vodu, jakou pili dinosauři?Voda se vypařuje z oceánů, vytváří mraky, padá v podobě deště (nebo sněhu) a v řekách se vrací zpět do oceánů. Místa,

kde zůstává nejdéle, jsou hluboko v oceánech a hluboko v podzemních vodách; zde je uložena až 10 000 let. Voda je však

také znehodnocována chemicky při fotosyntéze (rostliny přeměňují kysličník uhličitý a vodu na cukry a kyslík) a obnovována

dýcháním (v zásadě opak fotosyntézy, kdy vzniká energie a CO2). Dokážeme vypočítat, kolik vody z celkového množství

zůstává na planetě z doby dinosaurů a kolik vody každý rok vezme fotosyntéza. Na základě toho jsme schopni říci, že zničit

chemicky většinu vody by trvalo zhruba 100 milionů let. Dinosauři žili před 65 miliony let. Můžeme tedy říci, že část vody,

kterou pijeme, je stejná, ale více než polovina vody je jiná.

A právě to je důvod, proč si vody musíme vážit. Kvalita vody je

žhavým tématem, protože světová populace roste, stále více

lidí žije ve městech, mění se charakter počasí v důsledku změny

klimatu, jsou omezené zásoby pitné vody a stoupají náklady na

úpravu vody před tím, než ji použijeme, i po jejím použití. Vědci

zkoumají, jak tváří v tvář těmto problémům zařídit, aby voda z

kohoutků tekla a moře byla čistá, ale k péči o vodu můžeme svým

dílem přispívat všichni.

Čti dál, abys poznal, jakou cestou se ubírá voda, když ji každý den

používáme – od chvíle, kdy se dostane k nám do kohoutku, až po

okamžik, kdy projde kanalizací a čistírnami do řek a moří, kde si ji

znovu můžeme užívat.

Podzemní rezervoár pitné vody



Pitná voda

Voda z vodovodu: nezbytná pro zdravíPředstavte si, že byste museli chodit několik hodin ke studni

nebo stát frontu u hydrantu, abyste získali vodu, kterou vaše

rodina potřebuje k pití, vaření a mytí. Možná byste díky tomu byli

v kondici, ale už by vám nezbylo moc času a energie na něco

jiného. Nebo byste všechnu vodu museli nejdřív převařit, aby bylo

bezpečné ji používat. Taková je realita přibližně 1 miliardy lidí na

celém světě, kteří nemají přístup k upravené pitné vodě nebo ke

kanalizaci. Podle Světové zdravotnické organizace je používání

špinavé vody ke koupání, mytí, pití nebo vaření příčinou 10 %

globálních onemocnění. Ohroženy jsou zejména děti: průjmová

onemocnění šířená vodou způsobují podle odhadů každým rokem

1,8 milionu úmrtí.

V porovnání s tím máme v Evropě ohromné štěstí. Zavedení

kanalizace, tedy bezpečného odstraňování lidských výkalů

a použité vody a zajištění čisté vody pro domácnosti, sehrálo

hlavní roli v oblasti zlepšování zdraví obyvatel, úplného potlačení

nemocí šířených vodou, jako je cholera, břišní tyfus a úplavice, a

prodloužení délky života.

Skrytý poklad V případě tří čtvrtin Evropanů pochází voda z vodovodu z

podzemní vody – vody uložené pod povrchem, v půdě a skále,

a také obrovských prostorách naplněných vodou, kterým se říká

zvodeň. Podzemní voda je také zdrojem většiny povrchové vody.

Na povrch se dostává v podobě pramenů nebo mokřadů a po

celý rok zajišťuje více než 50 % vody řekám.

Tento skrytý poklad je však v ohrožení. V mnoha zemích

používáme vodu rychleji, než se stačí doplnit její zásoby, a tak

překračujeme přirozenou rychlost, kterou je voda „dodávána“.

Nejenže si zaděláváme na spoustu problémů v budoucnosti,

ale způsobujeme si je už dnes: polovina evropských mokřadů,

které působí jako ochranná bariéra proti povodním a které čistí

vodu, je ohrožena kvůli nadměrnému využívání podzemních vod.

Na druhé straně zvýšené nároky způsobené rychlým rozvojem

turistického ruchu v některých regionech jsou příčinou přeměny

půdy v poušť a pronikání slané vody: mořská voda proudí do

pobřežních sladkovodních zón. Téměř polovina obyvatel Evropy

žije v zemích čelících vodnímu stresu a nedostatkem vody je

postiženo 33 povodí v EU(1).

Pevná půda nebo houba?Nadměrné využívání zásob vody je však jen jedna stránka

problému. Tou další je ohrožení kvality podzemní vody

lidskými zdroji znečištění, například zemědělstvím, průmyslem,

netěsnostmi v kanalizaci nebo septicích. Tento problém si dnes

uvědomujeme mnohem více než dříve, a proto kvalitu vody

chráníme lépe než v minulosti. Nicméně všichni můžeme dělat víc

pro to, abychom zabránili znečištění dřív, než k němu dojde. Půda

pod nohama, po níž chodíme, se nám možná zdá docela pevná,

ale jako houba nasává všechno, co na ni odhodíme – od těžkých

kovů ve vybitých bateriích až po všechny druhy nepříznivých

látek obsažených v plastech, hnojivech a čisticích prostředcích.

Půdou se tak dostává znečištění do zásob vody, na kterých jsme

Běžné látky, které znečišťující vodu Patogeny: bakterie, viry a jiné zárodky, které způsobují onemocnění, obsažené v neupravené odpadní vodě nebo v odpadu

vznikajícím při chovu hospodářských zvířat.

Chemické látky: organické – čisticí prostředky, tuky, maziva, rozpouštědla, herbicidy, výrobky z ropy, chemikálie používané

ve výrobcích osobní hygieny a kosmetice, a anorganické – průmyslový odpad a vedlejší produkty, hnojiva obsahující

dusičnany a fosfáty, těžké kovy a naplavené částice.

Velké předměty: odpadky a suť viditelné ve vodě.


Vodárenská věž: čistá

voda se ukládá do

uzavřené nádrže.

Provzdušňování: přivádí se

vzduch a prostupuje vodou,

čímž se uvolňují plyny a

odstraňují nepříjemné pachy a

chutě.Dezinfekce: Přidává se

chlór, který zahubí

zbývající zárodky.

Druhá filtrace: voda proniká různými vrstvami písku, stěrku a aktivního uhlí, přičemž se

odstraňují malé částice, například řasy, bakterie a některé chemické látky.

Pitná voda proudí

vodovodním potrubím do

domácností a podniků.

Sedimentace: bahno, bakterie

a další částice se navážou ke

sloučeninám a klesnou ke dnu;

voda proudí k filtraci.

Koagulace: Přidávají se

speciální sloučeniny k

odstranění nečistot a

jiných částic.

První filtrace: síta

odstraní ryby, listy a

smetí.

Přečerpávací

stanice.

Jezero či přehrada.1

2

3

4

5

6

8

9

10

7

A



závislí. Voda se pod povrchem Země pohybuje velmi pomalu, a

proto může trvat celá desetiletí, než se kontaminace dostane do

podzemních zvodní.

Jak kvalitní je voda tam, kde žijete?Evropská agentura pro životní prostředí vydává interaktivní

mapy jakosti vody v každé zemi EU. Zachycují výsledky testů

podzemní vody, řek, jezer a pobřežních vod a uvádějí podrobné

údaje ohledně hladin běžných kontaminantů, například dusitanů,

dusičnanů a čpavku, pro každou zemi a testovací stanici.

Viz: http://www.eea.europa.eu/themes/water/interactive

Jak se vyrábí voda z vodovodu?Voda z vodovodu obvykle nemá chuť, barvu ani vůni. Přemýšleli

jste někdy o tom, jak se taková voda získá? Může se to zdát

jednoduché, ale dosáhnout tak skvělého výsledku dá hodně

práce. Za tím vším je složitý systém v podobě jímání vody, jejího

skladování, úpravy a distribuce (viz ilustrace A).

Za to, že pitná voda je skutečně bezpečná, jsou odpovědné

společnosti, které zajišťují zásobování vodou. Poskytují aktuální

informace o kvalitě vody. Tyto informace jsou zpravidla uváděny

na vyúčtování za vodu a na internetových stránkách vodárenských

společností. Ty si také účtují poplatky na pokrytí nákladů spojených

s dodávkami znamenitého produktu. Peníze stojí i plýtvání vodou.

Mohli byste vodou víc šetřit? Kde byste mohli udělat změny v tom,

jak vodu používáte?

Pitná voda se skladuje ve vodárenské věži.


http://www.eea.europa.eu/themes/water/interactive


Balená voda versus voda z vodovodu Evropané kupují balenou vodu ve větším množství než kdykoli dříve,

a to i přes přísné kontroly, které zaručují, že naprostá většina vody

z vodovodu je pro pití bezpečná. Naproti tomu regulace a testování

balené vody jsou mnohem méně přísné než u vody z vodovodu, a

nejsou ani žádné důkazy pro to, že balená voda je zdravější. Některé

přírodní minerální vody obsahují minerály ve vyšších hladinách, než

jaké jsou doporučovány pro určité skupiny lidí, například pro kojence

a velmi malé děti. Panují také obavy ohledně rizik spojených s

chemickými látkami, které se používají v plastech, z nichž se lahve

vyrábějí.

Balená voda má také značný dopad na životní prostředí. Na výrobu

a likvidaci obalů, z nichž 80 % tvoří nádoby na jedno použití, které

nelze znovu naplnit, je zapotřebí velké množství surovin a energie(2).

Plastové lahve, které se nedostanou do recyklačních zařízení, končí

jako plastový odpad, jehož rozklad může trvat celé generace. A pak

je tu dopad v souvislosti s přepravou balené vody od pramene do

obchodů a do domácností, a sem patří hluk, dopravní zácpy, emise

CO2 a dalších výfukových plynů.

Přesto si v roce 2009 průměrný Evropan koupil 105 litrů balené vody.

Lidé v jižní Evropě si balené vody kupují ještě víc. Italové jí vypijí

zhruba 200 litrů na osobu za rok, ale lidé ve Finsku jí vypijí nejméně:

16 litrů na osobu za rok.

Pijete u vás doma balenou vodu? Zkuste si s kamarády otestovat,

jaký je mezi nimi rozdíl – uspořádejte si party s testem naslepo. Cítíte

ten rozdíl?

Proč tedy místo balené vody nepít vodu z vodovodu? Voda z vodovodu

se monitoruje a reguluje jako žádná jiná pitná voda a dodává se

přímo k vám domů.

Pokud jsi na cestách, nos s sebou jako alternativu ke kupovaným

plastovým lahvím s vodou ocelovou láhev na vodu, kterou můžeš

umýt a pak znovu naplnit vodou z kohoutku.



Kolik vody používáme?Evropané spotřebují průměrně 100–320 litrů vody denně na

domácnost, přičemž toto číslo se v jednotlivých zemích může

lišit(³). (Spotřeba vody v domácnostech představuje asi 15 %

celkové spotřeby vody v Evropě, což je necelá polovina objemu

používaného v zemědělství, jehož podíl je zhruba jedna třetina.)

K pití se používá průměrně pouze 3 % vody z vodovodu. Velká

většina vody slouží ke splachování, mytí a zalévání zahrad. Kolik

vody spotřebuješ ty?

Jedno sprchování: 35–75 litrů

Jedna koupel: 80 litrů

Spláchnutí záchodu (jednou): 8 litrů

Pračka: 65 litrů

Myčka: 25 litrů

Mytí auta hadicí: 400–480 litrů

Mytí auta s kbelíkem (4 kbelíky): 32 litrů

Obecným trendem(⁵) je, že v domácnostech používáme méně

vody, než tomu bylo před několika lety. Dílem je to dáno tím, že

ve většině zemí je stanovena cena za vodu (což znamená, že

musíme zaplatit to, co spotřebujeme), a dílem větším povědomím

veřejnosti a energeticky účinnějšími zařízeními v domácnosti,

jako jsou pračky a myčky. Spotřeba je vyšší než evropský průměr

například v zemích, kde je voda zdarma, nebo v zemích, kde je

vodovodní síť zatížena velkými ztrátami (kvůli netěsnostem).

Předpisy, které platí pro vodovodní systémy v domácnostech,

mají chránit zdraví obyvatel a prosazovat rozumné a efektivní

používání vody. Pitnou vodu je nutné chránit zejména před

kontaktem s odpadní vodou či jinou kontaminací (viz ilustrace B).

Země Spotřeba Průměrné

ztráty kvůli

netěsnostem

litr / os. / den %

Polsko 102 15

Portugalsko 107 40

Litva 116 25

Slovensko 128 32

Malta 130 15

Bulharsko 139 54

Maďarsko 152 18

Česká republika 152 20

Belgie (Brusel a Flandry) 153 6

Belgie (Valonsko) 153 23

Německo 155 9

Nizozemsko 184 5

Dánsko 191 7

Rumunsko 194 32

Francie 196 23

Rakousko 214 11

Lucembursko 221 30

Finsko 231 17

Řecko 239 35

Anglie a Wales 241 23

Skotsko 241 32

Itálie 267 29

Španělsko 283 9

Švédsko 302 18

Kypr 310 18

Irsko 317 27

Celkem/průměr 202 21

Zdroj: ENDWARE a EUREAU, Přehled o vodě a odpadní vodě v Evropě 2008(⁴)



pitná voda

odpadní voda

B



Važme si vody: co můžeš udělat TY? Tipy k používání vody

� Vyměň koupel za sprchu. Napuštěním průměrné vany se

spotřebuje mnohem víc vody než krátkým osprchováním.

� Sprchuješ se déle, než trvá tvoje oblíbená píseň? Krátkým

sprchováním se voda šetří.

� Když necháš puštěný kohoutek, voda vyteče do

kanalizace. Při čištění zubů tedy kohoutek zavři. A

chlapi, totéž platí i při holení!

� Je vaše toaleta inteligentnější, než si myslíš?

Mechanismus rychlého spláchnutí u systému se

dvěma objemy vody (dual fl ush) použije o 70 %

méně vody než standardní systém splachování.

� Toaleta není žádný „mokrý odpadkový koš“: léky patří

zpět k lékárníkovi a hygienické ručníky, ubrousky a

vatové tyčinky do koše!

� Chemikálie z domácnosti, které už nechcete, nikdy

nevylévejte do umyvadla ani na zem. Odneste je do

sběrného střediska odpadu.

� Máte vodu tak horkou, že do ní nemůžeš dát ruce?

Musíš do ní pokaždé přidávat studenou? Pak teplotu

snižte a ušetříte i energii.

� Kupuj si šampón, který je přátelský k životnímu

prostředí (biologicky odbouratelný) a pokud je to

možné, používej „zelené“ výrobky do domácnosti.

�

�

� C

n

s

�

�



� Nacpi do jedné várky ještě víc! Pračku i myčku vždy

nalož do plna a vyper a umyj všechno najednou (ne na

dvakrát).

� Vadilo by tvému oblečení, kdyby sis ho vzal ještě jednou?

Bundy a kalhoty můžeš bez problémů vzít dvakrát a taky ti déle

vydrží, když se budou míň prát.

� U praček a myček zvol vždy ekonomický cyklus a množství pracího a

mycího prostředku udržuj na minimu.

� Máš rád vodu tak, jako svůj ručník? Pak ho používej víc než jen jednou,

protože když se utíráš po sprše, jsi přeci čistý!

� Maximálně využívejte deštivé dny: dešťovou vodu jímejte do kbelíků nebo do

sudů a pak s ní zalévejte rostliny nebo umývejte auto. Pro tyto účely můžete

využívat také šedou vodu.

� Volte raději biopotraviny. Biopotraviny jsou pro kvalitu vody

lepší, protože nejsou ošetřeny herbicidy ani pesticidy.

� Pěstováním vlastních rostlin můžete umořit planetu:

recyklujte rostlinný odpad a vyživujte rostliny domácím

kompostem. Už nikdy nebudete potřebovat chemická hnojiva.

� Staň se advokátem vody. Zapoj se do místních aktivit zaměřených na čištění pláže a poskytuj druhým informace o tom, jak mohou

oni chránit vodu.

Zjisti si víc informací a zapoj se do Generation Awake, kde se seznámíš s vodním nadšencem Vojtou (http://www.

generationawake.eu/cs) nebo navštiv naši stránku na Facebooku: http://www.facebook.com/GenerationAwake

Tvoje rozhodnutí může změnit svět.


čku vždy

dnou (ne na

ještě jednou?

dvakrát a taky ti déle

klus a množství pracího a

používej víc než jen jednou,

tý!

u vodu jímejte do kbelíků nebo do

ývejte auto. Pro tyto účely můžete

pro kvalitu vody

pesticidy.

t planetu:

ny domácím

chemická hnojiva.

ních aktivit zaměřených na čištění pláže a poskytuj druhým informace o tom jak mohou


http://www.generationawake.eu/cs

http://www.generationawake.eu/cs

http://www.facebook.com/GenerationAwake


Odpadní voda

Kam odtéká špinavá voda?Všechna ta špinavá voda, kterou spláchneme do záchodu,

umyvadla nebo odtoku – a některá zase až tak špinavá není –

musí přeci někam odtéci. Doufejme, že neteče přímo do nejbližšího

vodního toku, do řeky, na pláž nebo tak!

Vítejte ve světě odpadních vod, fascinující, ale málo známé říši,

která začíná v odtokových trubkách a kanálech a pokračuje až na

mírně zapáchající místo na kraji města: do čistírny. Toto tajemné

místo čilého ruchu je v provozu non-stop a provádí celou řadu

chytrých procesů s cílem odstranit škodlivé složky. Jakmile se

voda vyčistí, je možné ji vypustit do životního prostředí, aniž by

hrozilo riziko rozšíření nějakých nemocí nebo zahubení rostlin či

živočichů.

Ne všechny exkrementy působí znečištěníŘeky a moře mají přirozenou schopnost vyčistit omezené množství

organického odpadu – fekálie a zbytky potravin –, protože tento

odpad je biologicky odbouratelný a dokáží ho zpracovat bakterie a

mikroorganismy. Problémy začínají ve chvíli, kdy je víc organického

odpadu, než kolik ho může být zpracováno, aniž by to ohrozilo

zdraví obyvatel. A právě to je případ moderní společnosti: mnozí

z nás žijí v hustě osídlených oblastech, kde je přístup ke zdrojům

pitné vody omezen. Proto je tak důležitá úprava vody.

Chemické látky v odpadní voděNaložení s organickým odpadem je docela jednoduché;

potřebujeme jen získat přátelské bakterie, které ho rozloží.

Mnohé odpadní vody však obsahují kontaminanty, které jsou

běžné v moderní společnosti a které se do kanalizace vypouštějí

v průmyslu a domácnostech. Ve vzorcích pitné vody se běžně

objevují stopy léčiv, například antibiotik a ibuprofenu, což vyvolává

stále větší obavy, pokud jde o jejich dlouhodobý dopad na zdraví

lidí a zvířat; a to ani nemluvíme o hrozbě „superbakterií“, které si

na antibiotika vytvořily rezistenci.

Na druhé straně těžké kovy nejsou biologicky odbouratelné a

usazují se v říčních sedimentech, rostlinách, hmyzu a rybách.

Mohou být toxické pro zvířata i lidi. V ideálním případě bychom

měli zabránit tomu, aby se průmyslové škodliviny dostávaly do

kanalizace. Doma bychom zase měli zodpovědně používat léky

a různé prostředky pro domácnost a zahradu, abychom omezili

množství chemických látek spláchnutých do kanalizace a půdy.

Existuje alternativní řešení, kterým je úprava „na konci potrubí“

s cílem odstranit tyto látky z odpadní vody, ale je mnohem

nákladnější a ne vždycky úspěšné.

Čištění vody po celé EvropěTam, kde je to technicky a ekonomicky možné, jsou domácnosti

v Evropě připojeny ke kanalizační síti a k čistírnám odpadních

vod (viz ilustrace C). V oblastech, kde nejsou obecní kanalizace a

čistírny odpadních vod, se odpadní voda jímá buď do odpadních Vypouštění odpadní vody.



Vyčištěná voda

Odpadní voda

C



jímek, odkud se odváží do čistírny, nebo odtéká do samostatného

systému, který zpracovává odpad přímo na místě, a teprve potom

se upravená voda vypouští do řek nebo půdou do podzemních

vod. Zbylé kaly pak specializované společnosti shromažďují k

bezpečné likvidaci.

Co se děje v čistírně?Čistírna odpadních vod je pracoviště pro přeměnu špinavé vody.

Řadou čisticích procesů se odděluje pevný odpad od tekutého

odpadu a odstraňují se škodlivé kontaminanty, takže to, co zbyde,

je natolik čisté, že to může být vypuštěno do přírody.

Nakonec zůstanou dva produkty: tekutá odpadní voda (upravený

tekutý odpad) a pevný odpad (upravený kal); oba tyto produkty je

možné bezpečně vrátit do prostředí. V Evropě se upravený tekutý

odpad většinou vypouští do řek či do moře. Upravený kal je možné

zlikvidovat (často spálením) nebo znovu použít, například jako

zemědělské hnojivo.

Proces čištění podrobněPředúprava. V první fázi dvoufázového přípravného kroku se

všechno, co se sem dostane kanalizací (viz ilustrace D, areál 1),

přečerpá a přefi ltruje (2) s cílem odstranit pevný odpad, například

větve, plasty, staré hadry, kameny a rozbité sklo, který by mohl

poškodit nebo ucpat čerpadla a skimery. Zachycené předměty se

zlikvidují na skládkách nebo se spálí. Ve druhé fázi (3) se štěrk

a písek nechají usadit v kanálech a potom se promyjí a znovu

použijí, například ke stavbě silnic.

Primární úprava: sedimentace. Sedimentační nádrž (4)

umožňuje oddělit tekuté a pevné látky. Kal se usazuje a maziva a

tuky stoupají k hladině. Kal se odstraní k dalšímu zpracování a tuky

a maziva se stírají. Zbývající kapalina jde k sekundární úpravě.

Sekundární úprava: biologická. V této fázi (5) vodní

mikroorganismy – bakterie a prvoci – odstraňují organické látky z

lidského odpadu, potravinového odpadu, mýdel a čisticích prostředků.

Tito miniaturní tvorové konzumují částice odpadu, a tak vodu čistí.

Terciární úprava: tato závěrečná fáze čištění ještě více zlepšuje

kvalitu tekutého odpadu. Podle toho, jaké kontaminanty je nutné

odstranit (například dusík nebo fosfor jako živiny), je možné použít

různé metody. Může k nim patřit také dezinfekce chemickou nebo

fyzikální cestou (prostřednictvím lagun (6) nebo mikrofi ltrací).

Kanál pro dešťovou vodu: při přívalových deštích je možné

odvést část odpadních vod do samostatných kanálů nebo nádrží

na dešťovou vodu (7) a počkat s jejich úpravou do chvíle, kdy je

čistírna schopná zvládnout tento objem navíc. Při extrémních

srážkách mohou tyto kanály přetéci a tak se neupravené nebo jen

mechanicky upravené odpadní vody dostanou přímo do vodních

toků.

Vypouštění: vyčištěná voda se vypouští odtokovým kanálem (8)

do některého vodního toku či vodní plochy (řeky, jezera nebo moře).

Úprava kalů: kaly se musí vyčistit, aby se odstranily organické

látky a mikroorganismy způsobující nemoci. Jedním ze způsobů

jejich čištění je systém anaerobní digesce (10), což je uzavřený

systém, v němž se kal míchá s cílem vyloučit bioplyn (metan

a kyslík) (12), který se pak zapálí (jako zemní plyn), aby se

zařízení digesce zahřálo na správnou teplotu, a tak bylo možné

pokračovat v procesu rozkladu. Kal se před digescí někdy zahustí

(13) a následně se zbaví vody (11), aby se co nejvíc snížil obsah

tekutiny, a tudíž i náklady na likvidaci nebo opětné použití. Nádrže pro anaerobní digesci, čistírna odpadních vod „Emschermündung“ (Německo).



Na začátku procesu čištění je možné přidat chemické látky (14),

které způsobí vysrážení fosforu, nebo jeho klesání ke dnu v podobě

kalu.

Na konci tohoto procesu se vyčištěný kal může opět použít jako

hnojivo nebo kompost na rostliny, protože obsahuje důležité živiny

(dusík a fosfor) a také organický uhlík, který zlepšuje strukturu půdy.

V některých oblastech je kal kontaminován těžkými kovy nebo

jinými znečišťujícími látkami kvůli tomu, že se do kanalizační sítě

dostává průmyslový odpad. Proto řada zemí preferuje spalování

kalu, aby se snížilo riziko šíření znečišťujících látek do zemědělské

půdy nebo do zahrad.

Problém s deštěm Mnohé starší kanalizační sítě se potýkají se srážkami, které

jsou vydatnější než průměr. Odtokové trubky jsou zaplaveny

obrovskými objemy vody a přetékají, a tak neupravená odpadní

voda uniká do ulic a domovů.

V mnoha oblastech je to naléhavý problém. Na jedné straně je

pravděpodobné, že změna klimatu vyvolává více nepředvídatelných

výkyvů počasí. Na druhé straně je v novodobých městech velký

podíl „těsně uzavřených“ povrchů: chodníky, silnice a budovy brání

pronikání dešťové vody do trávníků a půdy, což ještě zvyšuje

zátěž, které jsou vystaveny odtokové trubky a kanalizace.

Opětné využití dešťové a šedé vody „Šedá voda“ je výraz pro vodu, která se používá v umyvadlech, vanách, sprchách a pračkách a která není kontaminována

splašky (černá voda). Domy je možné vybavit systémy na úpravu této šedé vody, které umožňují znovu ji použít na splachování

toalet. Jímaná dešťová voda se může používat pro zavlažování zahrad. Dešťová voda se tímto způsobem jímá a používá už

dlouho a v některých zemích se domy běžně vybavují nádržemi na jímání dešťové vody.

Čistírna odpadních vod.



Novější systémy jsou navrženy tak, aby se s přívalovou vodou

vypořádaly. Odvádějí ji do speciálně zkonstruovaných odtokových

trubek nebo do vodních toků, které dokáží pojmout náhlé velké

objemy dešťové a přetékající vody.

Na ilustraci D je vyobrazena typická čistírna.

Uzavření smyčky: recyklace vodyV suchých oblastech s nízkými srážkami nebo v hustě osídlených

územích má smysl recyklovat odpadní vodu ihned po jejím

vyčištění, místo aby byla vypouštěna do řek či moře. V mnoha

případech se recyklovaná voda používá pouze jako užitková voda,

například k zavlažování parků nebo ke splachování toalet.

Aby bylo možné vypořádat se s budoucími problémy spojenými s

nedostatkem vody a klimatickými změnami, je zapotřebí zaměřit

hlubší výzkum na recyklaci vody v uzavřené smyčce, například

na zlepšení jejího testování a čištění. Současné systémy nejsou

schopny účinně odstranit některé zárodky, chemické látky a

rezidua léčiv. Je to ale nezbytné, pokud se má voda znovu

používat k pití.

Další zastávka: řeky a mořeEvropa dosáhla v uplynulých 20 letech ohromného pokroku v

oblasti úpravy odpadní vody, ale pořád je co zlepšovat. V prvé

řadě musíme ještě lépe bránit pronikání škodlivých produktů do

odpadních vod, vyvíjet vyspělejší metody čištění a náklady držet

na co nejnižší úrovni.

Odpadní voda se nakonec, až proteče řekami a vodními toky,

dostane do moře, kde všechny kontaminanty, které nebyly

odstraněny během čištění, ještě zvýší znečištění mořského

prostředí. K těmto kontaminantům patří pesticidy a hnojiva, která

jsou spláchnuta ze země, a také produkty průmyslových odpadů,

zejména pak plastů. Vzhledem k tomu, že mnohé z těchto látek

se rozkládají roky (například odbourání plastové láhve trvá několik

set let), představují skutečnou hrozbu pro dlouhodobé blaho

oceánů a v konečném důsledku pro zdroje veškeré naší vody.

Vodu sice získáváme ze sladkovodních zdrojů, ale ta se nakonec

vrací do oceánů, kde pokračuje koloběh vody, který udržuje život.

Většina zásob vody na Zemi (97,2 %) se nachází v oceánech, a i

když je možné vodu z oceánů odsolit, je to nákladné a vyžaduje to

obrovské množství energie.

Jak je to s čištěním odpadních vod tam, kde žijete?Interaktivní mapy Evropské agentury pro životní prostředí obsahují

údaje o čištění odpadních vod v celé Evropě. Zjistěte si úroveň

čištění ve vaší zemi a městě, a to na adrese:

http://www.eea.europa.eu/highlights/themes/water/

interactive/soe-wfd/uwwtd

Rámeček: pití recyklované moči ve vesmíru Astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice mohou pít recyklovanou moč, a to díky vyspělému systému čištění, který

byl do vesmírné lodi nainstalován v roce 2009. To umožňuje, aby vesmírná stanice byla delší dobu soběstačná, a snižuje se

zatížení zásobovacích lodí.


http://www.eea.europa.eu/highlights/themes/water

Přívodní kanál

Zachycovací budova

Pískový filtr

Sedimentační nádrž

Biologická úprava

Laguny pro sedimentaci

Nádrže na dešťovou vodu

Odtokový kanál

Provozní středisko

Nádrže pro digesci kalů

Budova, v níž se kal zbavuje vody

Nádrže na plyn

Zahušťovače kalu

Srážení fosfátů

21

3

5

4

6

12

13

14

11

10

89

7

2

1

3

5

4

6

12

13

14

11

10

8

9

7

D

Čistírna odpadních vod Duisburg-Kaßlerfeld (Německo).



Hurá na pláž!

Koupání v moři, řekách a jezerech je jedním z nejoblíbenějších

koníčků. Miliony Evropanů každým rokem proudí na pláže, aby

se mohly vykoupat a odpočinout si s rodinou a přáteli. Jak ale

můžeme sladit obrázky v brožurách prázdninových destinací, kde

jsou vyobrazeny čisté pláže a usměvavé rodiny dovádějící v moři,

s tím, co víme o znečištění moří? Průmysl, zemědělství, rybaření,

turistický ruch a volnočasové aktivity (například vyjížďky na lodích)

a také rozsáhlé pobřežní zalidněné oblasti jsou zdrojem odpadu

v mořích, což může vážně ohrozit mořské prostředí a nakonec

i plavce. Koupání ve špinavé vodě může způsobit podráždění

žaludku, infekce dýchacích cest a kožní problémy.

Odpadky jsou dalším – a stále větším – problémem. Na plážích

pořád narážíte na nedopalky cigaret, igelitové tašky a víčka z lahví.

Někteří lidé si také myslí, že záchod je takový mokrý odpadkový

koš, kam házejí vatové tyčinky, nedopalky cigaret, hygienické

ručníky, dětské vlhčené utěrky, a dokonce pleny. Nejenže tím riskují

ucpání potrubí, ale zaneřáďují životní prostředí odpadky, protože

tyto věci mohou nakonec skončit i někde na pláži. Spláchnout

smetí do záchodu v podstatě není o nic lepší, než je pohodit na

ulici.

Čistírny odpadních vod by samozřejmě měly být schopny

odfi ltrovat většinu znečišťujících látek a odpadků (i když by se

mohly obejít bez toho, že by se ucpávaly fi ltry). Přesto některé

odpadky odtékají přímo do potoků a řek, když přetečou kanály na

dešťovou vodu a odpadky se tak čistírně úplně vyhnou.

Kromě toaletního papíru pamatujte na tuto zásadu: pokud to

neprojde vámi, neházejte to do mísy.

Voda ke koupání je čistší Všechny zprávy ale nejsou jenom špatné. Pokud se rádi potápíte

v moři, hlavu vzhůru: vody v Evropě určené ke koupání jsou od 70.

let minulého století, kdy se začaly provádět kontroly kvality a

testy, stále čistší. K významnému zlepšení došlo po roce 1990, do

značné míry díky dokonalejší úpravě odpadních vod. Do té doby se

velké množství neupravené nebo jen částečně upravené odpadní

vody běžně vypouštělo do evropských vod.

Kuřáci, zapište si za uši: pláž není obří popelník Nedopalky cigaret jsou nejběžnějším odpadem – po celém světě se jich každoročně odhodí 4,5 bilionu – a může trvat až

25 let, než se rozloží. Filtry, kromě toho, že jsou vyrobeny z určitého typu plastu, obsahují toxická rezidua všech chemických

látek obsažených v cigaretách – včetně arzenu, olova, benzenu a formaldehydu. Tyto chemické látky se dostávají do vodních

toků a do moře, kde se jimi živí ptáci a mořští savci, kteří je mylně považují za potravu. Pokud kouříte, noste s sebou kapesní

popelník a nedopalky vhazujte do odpadkového koše nebo je likvidujte doma.

Lidé netouží mít na pláži nedopalky cigaret!



Vyčištěná voda/pitná voda

Odpadní voda

E



Další kroky ke zlepšení kvality vody ke koupání podnikají země EU

od roku 2006 s cílem chránit zdraví a životní prostředí. Předpisy

se vztahují na všechny vody, kde je koupání povoleno, nebo kde ho

provozuje velký počet lidí, a patří k nim jezera, řeky, pláže, nádrže

a rybníky. Nevztahují se však na vody využívané pro jiné rekreační

účely, než je koupání, například pro surfování nebo plavby na

plachetnicích, ani na plavecké bazény.

V současné době se v celé EU testuje 21 000 vodních ploch

určených ke koupání, přičemž dvě třetiny z nich jsou pobřežní vody

a zbytek tvoří řeky a jezera. Většina z nich má kvalitní vodu: přes

devět z 10 testovaných vodních ploch splnilo minimální standardy

kvality v nejnověji evidovaných testech. Tyto požadavky nesplnilo

pouze 1,2 % pobřežních koupališť a 2,8 % vnitrozemských

koupališť.

Nevidíš je sice, ale to neznamená, že tam nejsou



Co se vlastně testuje?Většina koupališť se musí testovat alespoň čtyřikrát za letní

sezónu a začíná se před jejím zahájením. U vzorků vody se testují

hladiny dvou bakterií: E. coli a střevního enterokoku. Obě tyto

bakterie jsou přítomny ve střevech lidí i zvířat a tvoří běžnou

zdravou střevní fl óru. Jejich přítomnost ve vodě je však známkou

toho, že voda je znečištěna odpadními vodami nebo výkaly

hospodářských zvířat.

Plavání ve znečištěné vodě představuje zdravotní riziko, zejména

když lidé polykají fekálie. Ne všechny kmeny E. coli jsou škodlivé,

ale některé mohou způsobit závažné podráždění žaludku. Ve

vzácných případech může kontaminace E. coli vyvolat život

ohrožující onemocnění. Proto je tak důležité čistit odpadní vody

(viz ilustrace E) a vyvarovat se plavání v místech, která jsou

znečištěna odpadem. A proto si také myjeme ruce po použití

toalety a před tím, než se pustíme do přípravy jídla.

Vody využívané ke koupání se profi lují také s cílem posoudit

rizika jiných zdrojů znečištění, jež může mít dopad na zdraví lidí,

kteří se v nich koupou. Jedná se například o modrozelené řasy

(cyanobakterie), které mohou být zdravotně závadné při požití

a mohou způsobit vyrážku, nebo hnědé řasy anebo mořský

fytoplankton. Kontrolují se také viditelné známky znečištění a

odpadu.

Najděte své oblíbené místo ke koupání Platforma Eye on Earth(⁶) poskytuje údaje o kvalitě vod ke

koupání shromažďované v reálném čase prostřednictvím svých

stránek WaterWatch. Interaktivní mapa zobrazuje kvalitu vody

vodních ploch v 28 zemích Evropy. Zvětšete si náhled a zjistěte –

a okomentujte – kvalitu vody ve vašem okolí.

Interaktivní mapy poskytují podrobnější informace o jednotlivých

koupalištích:

http://www.eea.europa.eu/themes/water/wise-viewer

Pláže oceněné modrou vlajkou Modrá vlajka je známá „visačka“, kterou uděluje nevládní

organizace Foundation for Environmental Education (FEE,

Nadace pro environmentální vzdělávání) čistým plážím a malým

přístavům. Chtějí-li se pláže kvalifi kovat, musí splňovat přísné

normy na kvalitu a čistotu vody. Musí také mít odpovídající

sanitární zařízení, pravidla pro kempování a kontrolu pohybu

psů, bezpečný přístup, vybavení pro poskytnutí první pomoci a

musí uživatelům poskytovat informace a vzdělávací materiály o

životním prostředí.

Program Modrá vlajka vznikl ve Francii v roce 1985. Dnes je do něj zapojeno 41 zemí. V roce 2010 bylo Modrou vlajkou oceněno 3 450 pláží. Viz http://www.bluefl ag.org/


http://www.eea.europa.eu/themes/water/wise-viewer

http://www.bluefl


Odpadky v mořiKaždým rokem skončí v oceánech miliony tun odpadků a také tam

zůstanou. Odpad v podobě plastů, dřeva, kovů, skla, gumy, tkanin

a papíru většinou vzniká lidskou činností a představuje jediný

typ odpadu, který příroda nedokáže vstřebat (viz ilustrace F).

Pochází však z pevniny a je přenášen větrem nebo vodami řek ze

špatně spravovaných skládek, kanálů na dešťovou vodu a odpadu

z ulic (například obalů v zařízeních rychlého občerstvení nebo

nápojových plechovek). Pochází ale také z moře: jedná se o odpad

vyhozený z lodí a vznikající lidskými činnostmi, které mají dopad

na mořské prostředí a k nimž patří námořní těžební průmysl a

rybaření (například odhozené rybářské náčiní).

Odpadky v mořích představují zdravotní rizika: léčiva či odpad z

kanalizace kontaminují vodu a ostré či rozbité předměty mohou

způsobit zranění osobám, které se procházejí po pláži. To má

samozřejmě i hospodářský dopad: čištění pláží a přístavů je drahé a

může dojít k poškození lodí a rybářského náčiní. Navíc ohrožuje život

v mořích: tuleni, velryby a mořské želvy byly nalezeni zamotáni do

popruhů z balónů, plastových kroužků na spojení lahví a vyhozených

rybářských sítí, což způsobilo jejich udušení anebo utonutí. Savci, ptáci

a ryby si také mohou splést plastový odpad s potravou, což jim může

způsobit vnitřní zranění nebo zablokovat trávicí soustavu. Plasty jsou

hrozbou zejména proto, že se biologicky neodbourávají, ale rozbíjejí

se na stále menší kousky, z nichž se nakonec stane mikroskopický

„plastový prach“. Do některých výrobků (například krémů typu scrub)

se přidávají mikroplasty. Nejdříve projdou kanalizačním systémem a

nakonec skončí v mořském prostředí. Mimoto olejový základ v těchto

fragmentech k sobě přitahuje další chemické látky, které se vznáší v

oceánu, například perzistentní organické polutanty (POP) a PCB. Ty

se ve fragmentech koncentrují v úrovních až milionkrát přesahujících

množství přítomné v okolní mořské vodě, a tak se z fragmentů

plastů stávají nepatrné pilulky jedu. Chemické látky absorbované ze

vstřebaných plastů se mohou snadno dostat do potravního řetězce,

a tak možná skončit na našem talíři.

V některých světových oceánech cirkulující proudy způsobují vznik

obrovských plujících ostrovů odpadků. Nejznámějším z nich je Velká

tichomořská odpadková skvrna, která je široká stovky kilometrů

a je tvořena velkými předměty i vysokou koncentrací nepatrných

plastových úlomků. Tím, jaké dopady může mít tato „plastová polévka“,

se zabývalo několik studií, nicméně stále rostou obavy v souvislosti

s tím, jaké toxické účinky mohou kvůli kontaminaci oceánů mít na

potravní řetězec chemické látky používané k výrobě plastů, o nichž je

známo, že jsou pro lidi škodlivé. Nedávná studie zaměřená na jeden

druh ptáka, buřňáka ledního, v severním Atlantiku zjistila, že téměř

každý sebraný uhynulý pták měl v žaludku značné množství plastů.

Pomozte omezit odpad v moři opětným používáním igelitových tašek

neodhazujte odpadky na ulici, do toalet ani do vodních toků a aktivně

se zapojte do akcí na čištění pláží: http://www.signuptocleanup.org.

Vždycky můžeme zlepšit hospodaření s odpadky na souši, abychom

zabránili tomu, že se dostanou do oceánů, ale v širším měřítku si

musíme všichni uvědomovat, jaké následky může mít naše

jednání.

Odhozené rybářské sítě mohou zabít želvy.

Kdybyste spolkli tolik odpadků jako některý z mořských ptáků, bylo by to přibližně takové množství, jako jeden hamburger.


http://www.signuptocleanup.org

Pili byste odpadní vodu? | Brožura o vodě určená mladým lidem 25F



Co dělá EU?

Vzhledem k tomu, že voda protéká přes hranice zcela volně,

dohodly se země EU, že budou spravovat vodní zdroje s využitím

jednotlivých povodí společně bez ohledu na státní hranice. Určili

110 oblastí povodí(⁷) včetně přítoků, ústí a podzemních vod.

Země spolupracují a společně nesou za povodí odpovědnost

a s ostatními zeměmi, s nimiž povodí sdílejí, domlouvají plán

managementu. Každá země pak tento plán musí na svém území

realizovat. Cílem, který stanovuje rámcová směrnice EU o vodě,

je uvést do roku 2015 (ve zvláštních případech s prodloužením

tohoto termínu) všechny řeky v EU do dobrého stavu.

Ochrana zdrojů pitné vodyVoda z vodovodu se v EU reguluje už od roku 1998. Směrnice o

pitné vodě stanovuje minimální normy jakosti závazné pro členské

státy s cílem zajistit, aby voda distribuovaná do domácností byla

bezpečná a čistá. Tyto normy se každých pět let revidují, protože

je zapotřebí vzít v úvahu aktuální poznatky a veškeré změny ve

směrnicích Světové zdravotnické organizace.

U veškerých dodávek pro více než 50 osob je nutné pravidelně

testovat 48 vlastností, počínaje barvou, zápachem a chutí až

po přítomnost kovů, například hliníku, kadmia, železa a olova,

chemických látek a potenciálně škodlivých bakterií. Pitná voda

distribuovaná v Evropě tyto normy z velké většiny splňuje,

nicméně je zde stále prostor pro zlepšování kvality pitné vody

dodávané malým obcím (do 5 000 obyvatel).

Dokonalejší čištění odpadních vod S cílem zabránit ohrožení našeho zdraví a životního prostředí

vystavením nevyčištěné odpadní vodě – splaškům a použité vodě

z domácností a odpadní vodě z průmyslové činnosti – stanovuje

směrnice EU o čištění městských odpadních vod z roku

1991 opatření na omezení znečišťujících látek vypouštěných do

životního prostředí.

Místní orgány musí jímat a čistit vodu z vesnic a měst s

minimálně 2 000 obyvateli. Čistírny musí splňovat minimální

normy. Přísnější normy platí v případě, že by voda mohla poškodit

citlivé systémy životního prostředí nebo zdraví lidí. Většina zemí

EU už má zavedeny systémy odpadních vod pro splnění pravidel

této směrnice; novější členské státy je mají zavést do roku 2018.

Země, které tyto požadavky nesplní, mohou být pokutovány.

Udržujme vodu ke koupání čistou Evropská komise uveřejňuje každý rok podrobné informace o

tom, jaká je kvalita vody ke koupání v Evropě. V roce 2011 se ve

Značky pro ochranná pásma vodních zdrojů v Evropě.



zprávě o vodách ke koupání objevily výsledky z 21 000 míst. Tato

zpráva vycházela z informací poskytnutých členskými státy na

základě směrnice EU o vodách ke koupání. Vlády jednotlivých

států jsou také povinny včas informovat veřejnost o kvalitě vod ke

koupání v dané sezóně, zejména pak v oblastech, kde se koupání

nedoporučuje nebo je zakázáno.

Čištění moří a oceánůProblémem odpadků v mořích se zabývá rámcová směrnice

EU o strategii pro mořské prostředí z roku 2008. Členské

státy jsou povinny zajistit, aby do roku 2020 dosáhla jejich

moře „dobrého ekologického stavu“, a stanovit strategii pro

monitorování a dosažení daných cílů.

Vynikající

Vynikající

dobrá

dostačující

špatná

jakost vody ke koupání

Předpisy EU pomáhají zajistit čisté vody ke koupání.



Odkazy1 Brožura Water is for life: How the Water Framework Directive helps safeguard Europe’s resources (Voda je pro život: Jak rámcová

směrnice o vodě pomáhá chránit evropské zdroje), listopad 2010, strana 8

http://ec.europa.eu/environment/water/pdf/WFD_brochure_en.pdf2 Internetové stránky asociace European Federation of Bottled Waters: http://www.efbw.eu/sustainability.php?classement=033 Household consumption and the environment (Spotřeba domácností a životní prostředí), zpráva Evropské agentury pro životní

prostředí 11/2005, strana 32 http://www.eea.europa.eu/publications/eea_report_2005_114 Závěrečná zpráva Evropské komise Financing of investment needed to reach compliance with the DWD and to rehabilitate water

distribution networks in the EU (Financování investic potřebných k dosažení shody se směrnicí o pitné vodě a k renovaci vodovodních

distribučních sítí v EU), Generální ředitelství pro životní prostředí ENV.G.1/FRA/2006/0073, září 20115 Zpráva Evropské komise Financing of investment needed to reach compliance with the DWD and to rehabilitate water distribution

networks in the EU6 Internetové stránky Eye on Earth: http://www.eyeonearth.eu7 http://ec.europa.eu/environment/water/participation/index_en.htm

Další písemný materiál� Evropská komise, Generální ředitelství pro životní prostředí – co dělá EU na ochranu jakosti vody:

http://ec.europa.eu/environment/water/index_en.htm

� Evropská komise, Generální ředitelství pro životní prostředí – Naše oceány, moře a pobřeží:

http://ec.europa.eu/environment/marine/index_en.htm

� Marine Litter (Odpadky v mořích), leták, 2010 a Marine Litter in the Mediterranean (Odpadky ve Středozemním moři), leták, únor 2012

http://ec.europa.eu/environment/marine/publications/index_en.htm

� Water Scarcity and Droughts (Nedostatek vody a sucho), leták, srpen 2010 http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/pdf/brochure.pdf

� Evropská agentura pro životní prostředí – zprávy a statistické údaje o stavu vody v Evropě: http://www.eea.europa.eu/themes/water

� WISE – Informační systém Water Information System for Europe: http://water.europa.eu/

� Světová zdravotnická organizace – voda, zdraví a kanalizace na celosvětové úrovni: http://www.who.int/topics/water/en/

� Urban wastewater (Městské odpadní vody), leták, 2010 http://ec.europa.eu/environment/water/water-urbanwaste/info/pdf/waste_water_cs.pdf

Fotografi ep. 4, 8, 9, 14, 27 - © Shutterstock

p. 17 - © iStockphoto

p. 5 - © iStockphoto, Thinkstock

p. 16 - © Daniel Ullrich

p. 19 - © Fotoarchiv Ruhrverband

p. 20 - © Marine Conservation Society/eyeforanimage

p. 22 - © Ferdi Rizkiyanto

p. 23 - © Christof Mainz

p. 24 - © National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA), © JA van Franeker IMARES

p. 26 - © Waterbedrijf Groningen, © Dr. Eugen Lehle

Illustrationsod European Service Network (ESN), © European Union


http://ec.europa.eu/environment/water/pdf/WFD_brochure_en.pdf

http://www.efbw.eu/sustainability.php?classement=03

http://www.eea.europa.eu/publications/eea_report_2005_11

http://www.eyeonearth.eu

http://ec.europa.eu/environment/water/participation/index_en.htm

http://ec.europa.eu/environment/water/index_en.htm

http://ec.europa.eu/environment/marine/index_en.htm

http://ec.europa.eu/environment/marine/publications/index_en.htm

http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/pdf/brochure.pdf

http://www.eea.europa.eu/themes/water

http://water.europa.eu

http://www.who.int/topics/water/en

http://ec.europa.eu/environment/water/water-urbanwaste/info/pdf/waste_water_cs.pdf

Evropská komise

Pili byste odpadní vodu? — Brožura o vodě určená mladým lidem

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie

2012 – 28 s. – 21 x 21 cm

ISBN 978-92-79-26318-7

doi:10.2779/95692

Pro objednání knihy, která je dostupná zdarma až do rozdání zásob:

Pro jednu kopii: prostřednictvím portálu EU Bookshop, který představuje on-line

přístup k publikacím Evropské unie:

http:// bookshop.europa.eu

Pro větší množství kopií: prostřednictvím informační sítě Europe Direct:

http://europa.eu/europedirect/meet_us/index_cs.htm


http://bookshop.europa.eu

http://europa.eu/europedirect/meet_us/index_cs.htm

KH

-30

-11

-36

8-C

S-C


Date post:	07-Dec-2018
Category:	Documents
Upload:	buimien
View:	221 times
Download:	0 times

byste odpadní vodu? - European...

Documents