C E L N Í S P R Á V A Č RGenerální ředitelství cel

Služební předpis č. : 46 / 2011 Výhradně pro informativní účely a pracovní použitíVěc: Režim volný oběh, režimy s hospodářským účinkem a konečné

užití

Změny a doplňky: SP xx/2012

Aktualizované znění ke dni: 01/01/2013

ČÁST PRVNÍOBECNÁ USTANOVENÍ

Čl. 1Účel a předmět úpravy

Tento služební předpis (dále jen „SP“) upravuje jednotný postup orgánů Celní správy České republiky (dále jen „celní orgány“) při propouštění zboží do celního režimu volný oběh včetně konečného užití a do režimů s hospodářským účinkem (dále jen „RHÚ“).

Čl. 2Právní úprava a vymezení pojmů

(1) Právní úprava pro účely tohoto SP je obsažena zejména v těchto právních předpisech

a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „celní kodex“),

b) nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění (dále jen „celní sazebník“),

c) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „prováděcí nařízení“),

d) zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“),

e) zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (dále jen „daňový řád“),

f) zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“),

g) zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky (dále jen „zákon o CS“).

(2) Pro účely tohoto SP se rozumí

a) aplikací ASEO elektronická evidence povolení RHÚ a povolení zjednodušených postupů (dále jen „ZJP“),

b) dovozními celními režimy režim volný oběh (včetně konečného užití), uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk, dočasné použití a přepracování pod celním dohledem,

c) aplikací ZJP elektronická evidence povolení ZJP, povolení k elektronickému podávání celních prohlášení do dovozních celních režimů (dále jen „komunikační povolení“) a dalších povolení,

d) celními předpisy zákony a nařízení uvedené zejména v odstavci 1 písm. a), b), c), d) a g),

e) centralizovaným celním řízením (dále jen „CCŘ“) postup v rámci celního řízení umožňující v souladu s čl. 201 prováděcího nařízení podání celního prohlášení na jiném celním úřadu (dále jen „CÚ“), než kterému je předloženo zboží ke kontrole, nebo podání celního prohlášení dříve než může být zboží předloženo nebo zpřístupněno ke kontrole,

f) celním prohlášením (dále jen „CP“) ve smyslu čl. 4 odst. 17 celního kodexu úkon, jímž osoba projevuje předepsanou formou a způsobem vůli, aby bylo zboží propuštěno do celního režimu, a to elektronické CP (dále jen „e-CP“) učiněné za použití elektronického zpracování dat nebo písemné CP učiněné formou tiskopisu jednotný správní doklad dle přílohy 31 až 34 prováděcího nařízení, nebo CP učiněné ústně nebo jiným úkonem,

g) dotčeným CÚ takový CÚ, který je v navrženém nebo uděleném povolení uvedeném v příloze 67 prováděcího nařízení uveden v kolonce 11a, 11b nebo 11c, který je povinen činit úkony předepsané CÚ propuštění do režimu, CÚ vyřízení režimu nebo CÚ vykonávajícímu dohled nebo CÚ uvedenému v povolení, jelikož v jeho místní příslušnosti se nachází zpracovatel uvedený v jednotném povolení,

h) držitelem povolení osoba ve smyslu čl. 4 odst. 22 celního kodexu, jíž bylo uděleno povolení,

i) držitelem režimu osoba ve smyslu čl. 4 odst. 21 celního kodexu, jejímž jménem bylo CP učiněno, nebo osoba, na niž byla převedena práva a povinnosti uvedené osoby vyplývající z celního režimu,

j) jednotným povolením povolení, kdy celním orgánem propouštějícím do režimu, kontrolujícím režim nebo ukončujícím režim je celní orgán ve více, než jednom členském státu pro postupy definované čl. 1 odst. 13 prováděcího nařízení,

k) jistotou zajištění celního dluhu poskytnutím souborné jistoty, jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu, celní jistoty nebo zřízením zástavního práva,

l) konečným užitím režim volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu zvláštního použití ve smyslu čl. 291 a násl. prováděcího nařízení,

m) potřebnými zárukami zejména odborná způsobilost žadatele, jeho bezúhonnost a schopnost plnit podmínky vyplývající z propuštění zboží do režimu,

n) rizikovou analýzou analýza národních rizik spojených s propouštěním zboží do celních režimů a s ukončováním celních režimů a analýza společných bezpečnostních rizik prováděná celními orgány v dovozu dle čl. 184d prováděcího nařízení,

o) systémem ERIAN systém zabezpečující rizikovou analýzu upravený samostatným vnitřním aktem řízení3).

p) výborem Výbor pro celní kodex zřízený v souladu s ustanovením čl. 247a a 248a celního kodexu,

31)Vnitřní pokyn č. 52/2008 - Elektronická riziková analýza.

2

r) výtěžností množství nebo procentní podíl zušlechtěných výrobků získaných zušlechtěním určitého množství dovozového zboží,

s) zbožím Společenství zboží ve smyslu čl. 4 odst. 7 celního kodexu,

t) zbožím, které není zbožím Společenství zboží ve smyslu čl. 4 odst. 8 celního kodexu,

u) zpracovatelskými operacemi operace v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku a přepracování pod celním dohledem,

v) zušlechťovacími operacemi operace ve smyslu čl. 114 odst. 2 písm. c) celního kodexu,

w) zušlechtěnými výrobky výrobky ve smyslu čl. 114 odst. 2 písm. d) celního kodexu a čl. 496 písm. k) a l) prováděcího nařízení,

x) žadatelem osoba, která podala žádost o udělení povolení.

ČÁST DRUHÁREŽIM VOLNÝ OBĚH

Čl. 3Propuštění do režimu volného oběhu

(1) Zboží může být do režimu volného oběhu propuštěno

a) v běžném postupu, kterým se rozumí řízení zahájené podáním CP, při kterém je zboží předkládáno CÚ v celním prostoru nebo na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány, nebo

b) na základě celního řízení za použití ZJP, pokud je CÚ povoleno (čl. 76 odst. 1 písm. a) až c) celního kodexu a čl. 253 a následující prováděcího nařízení).

(2) O propuštění nebo nepropuštění zboží do navrženého celního režimu v běžném postupu rozhoduje CÚ zpravidla ve svých úředních hodinách.

(3) Pro propuštění zboží do režimu volného oběhu a zaznamenání dalších souvisejících skutečností jsou pracovníci CÚ povinni využívat informační systém celních orgánů (dále jen „systém e-Dovoz“). Přístupová práva do systému e-Dovoz jsou přidělována Generálním ředitelstvím cel (dále jen „GŘC“) a to konkrétně odborem 12 GŘC po předchozím souhlasu odboru 21 GŘC.

(4) Způsob evidence CP, jejich ověřování, havarijní postupy a další skutečnosti podstatné pro praktické použití systému e-Dovoz stanovuje odbor 21 GŘC metodickou příručkou k systému e-Dovoz (dále jen „metodická příručka“), která je zveřejněna na jeho intranetové stránce.

(5) Nedílnou součástí metodické příručky jsou též informace k systému e-Dovoz vydávané odborem 21 GŘC.

(6) Odbor 21 GŘC je oprávněn v metodické příručce stanovit vzory povolení, rozhodnutí a dalších dokladů.

3

Čl. 4Elektronické zpracování dat

(1) CÚ stanovuje v komunikačním povolení postup při zpracování e-CP a při propouštění zboží.

(2) E-CP se považuje za podané v okamžiku, kdy celní orgány obdržely příslušnou datovou zprávu.

(3) Registrace podání e-CP se deklarantovi nebo jeho zástupci sděluje datovou zprávou obsahující také registrační číslo CP (dále jen „MRN“).

Čl. 5Nesplnění podmínek pro přijetí CP

(1) V případě zjištění nedostatků podaného CP vyhotoví CÚ písemnou výzvu k odstranění nedostatků podání v souladu s ustanovením § 74 daňového řádu, kterou doručí deklarantovi nebo jeho zástupci v souladu s ustanovením daňového řádu.

(2) Vzor písemné výzvy uvedené v odstavci 1 je součástí metodické příručky a systému e-Dovoz.

Čl. 6Osoba oprávněná podat CP

Osoby, které mohou podat CP, jsou uvedeny v čl. 64 celního kodexu. Při prokazování vlastnického práva nebo práva nakládat se zbožím vychází CÚ z prohlášení osoby, která podává CP. V případě pochybností může CÚ požadovat předložení kupní smlouvy, smlouvy o pronájmu, smlouvy o skladování, přepravní smlouvy, darovací smlouvy nebo jiných podpůrných dokladů, především účetních (zejména faktur).

Čl. 7

Ověřování přijatého CP

(1) O provedení celní kontroly může být rozhodnuto na základě

a) vyhodnocení rizik oprávněným pracovníkem CÚ, nebo

b) vyhodnocení rizik informačním systémem celních orgánů založeným na rizikové analýze prováděné systémem ERIAN.

(2) Způsob a rozsah kontroly ověřování správnosti přijatého CP určuje v souladu s vnitřním aktem řízení2)2) oprávněný pracovník CÚ. Podle uvedeného vnitřního aktu řízení se současně řídí i postup pověřených pracovníků CÚ při provádění kontroly včetně pořizování fotodokumentace.

(3) V případě, že CÚ požaduje předložení dalších dokladů nebo údajů, které považuje za nutné pro účely ověření přijatého CP, vyhotovuje písemnou výzvu v souladu s ustanovením čl. 250 prováděcího nařízení, kterou doručí deklarantovi nebo jeho zástupci v souladu s ustanovením daňového řádu.

(4) Vzor písemné výzvy uvedené v odstavci 3 je součástí metodické příručky a systému e-Dovoz.

2)2) Vnitřní pokyn č. 41/2011 - Zásady provádění celního řízení při implementaci technologie EVZ.

4

(5) V případě, že výsledek provedené kontroly svědčí o tom, že údaje uvedené v CP jsou v rozporu se skutečností, CÚ vždy ve věci nařídí ústní jednání. Pokud osoba, se kterou má být vedeno ústní jednání, není přítomna, může CÚ na základě ustanovení § 100 odst. 1 daňového řádu tuto osobu předvolat. CÚ v souladu s ustanovením § 102 odst. 7 celního zákona sepíše protokol o ústním jednání, přičemž postupuje podle ustanovení § 60 až 62 daňového řádu. Sepsáním protokolu je naplněno též ustanovení § 90 odst. 1 daňového řádu.

(6) V průběhu ústního jednání CÚ seznámí deklaranta s dalším možným  postupem, který musí být v souladu s čl. 248 odst. 1 prováděcího nařízení. Obsahem protokolu o ústním jednání je též i částka cla a daní, která by mohla být podle CÚ skutečně stanovena, respektive výše rozdílu částky cla a daní, kterou CÚ požaduje zajistit.

Čl. 8Nesrovnalosti v rámci ověřování přijatého CP

(1) Mezi důvody opravňující CÚ předpokládat, že skutečně stanovená částka cla a daní bude vyšší, než částka stanovená na základě údajů uvedených v CP, patří zejména

a) pochybnosti o celní hodnotě (správnost údajů a dokladů, na základě kterých byla deklarantem navržena celní hodnota a případné následné stanovení celní hodnoty CÚ),

b) pochybnosti o sazebním nebo daňovém zařazení (správnost údajů a dokladů týkajících se deklarantem navrhovaného sazebního zařazení a navrhované daňové sazby zboží zpravidla spojené s odběrem vzorku),

c) pochybnosti o původu zboží (správnost údajů a dokladů týkajících se navrhovaného původu zboží),

d) pochybnosti o množství zboží (správnost údajů a dokladů týkajících se navrhovaného množství ve vazbě na použitou specifickou nebo kombinovanou sazbu celního sazebníku).

(2) V případě, že existují skutečnosti uvedené v odstavci 1, CÚ správnost údajů uvedených v CP zpochybní. Postup při zpochybnění v systému e-Dovoz je stanoven v metodické příručce.

(3) V případě, kdy existují pochybnosti, zda mají být uplatněny zákazy nebo omezení, a celní orgány mohou tuto otázku zodpovědět teprve po obdržení výsledku kontrol, které provedly, nemůže být dotyčné zboží propuštěno. CÚ v tomto případě nařídí ve věci ústní jednání v souladu s ustanovením § 102 odst. 7 celního zákona a ustanoveními § 60 až 62 daňového řádu. Tento protokol je součástí spisu týkajícího se propouštění zboží do celního režimu.

Čl. 9Poskytnutí dostatečné jistoty

(1) V případech, kdy CÚ na základě provedených kontrol zjistí nesrovnalosti, které nebrání propuštění zboží (například výše celní hodnoty, původ zboží, sazební zařazení zboží), nebo kdy se na zboží vztahují opatření daná celními předpisy Společenství, jež vyžadují zajištění celního dluhu v částce vyšší než je částka cla a daní stanovená na základě údajů uvedených v CP, CÚ v souladu s čl. 248 odst. 1 prováděcího nařízení požaduje poskytnutí dostatečné jistoty, popř. na základě žádosti deklaranta zaúčtuje vyšší částku cla a daní. Postup při poskytnutí dostatečné jistoty nebo při zaúčtování vyšší částky cla a daní je stanoven v metodické příručce.

(2) Mezi opatření uvedená v odstavci 1 patří zejména

a) prozatímní antidumping,

5

b) přídavné clo,

c) dodatečné zajištění paušální ceny,

d) dodatečné zajištění k prokázání kvality dováženého obilí,

e) vyrovnávací clo.

(3) Při postupu podle čl. 248 prováděcího nařízení nařídí CÚ ve věci ústní jednání v souladu s ustanovením § 102 odst. 7 celního zákona a ustanoveními § 60 až 62 daňového řádu. Z protokolu o ústním jednání musí být zřejmé, na jakém postupu se CÚ s deklarantem dohodl. Tento protokol je součástí spisu týkajícího se propouštění zboží do celního režimu.

(4) Má-li být na základě výsledku prověření nesrovnalostí nebo opatření uvedených v odstavci 1 vyměřena částka cla a daní vyšší, než která byla vyměřena původně, doměří CÚ rozdíl dodatečným platebním výměrem. Ve věci doměření rozdílu částky cla a daní dodatečným platebním výměrem se CÚ řídí ustanovením § 143 daňového řádu s tím, že dodatečně doměřená částka cla a daní podle čl. 248 prováděcího nařízení je splatná v souladu s čl. 222 celního kodexu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(5) V případě, kdy výsledky ověřování potvrdí správnost údajů uvedených deklarantem, učiní CÚ neprodleně tyto kroky k ukončení platnosti dodatečného zajištění celního dluhu. Zašle deklarantovi sdělení o skutečnosti, že jím navržené dodatečné zajištění celního dluhu zaniká, a byla-li složena celní jistota, provede její vrácení osobě, která zajištění poskytla.

(6) Pokud byla na základě žádosti deklaranta namísto provedeného zajištění celního dluhu vyměřena částka cla a daní ve výši stanovené CÚ a tato výše se ukázala nesprávně vyšší, CÚ vrátí nebo promine na základě ustanovení čl. 236 celního kodexu částku cla a daní, které není dlužná v souladu s celními předpisy.

(7) Nezajistí-li deklarant celní dluh ve výši rozdílu mezi výší částky cla a daní stanovené podle údajů v CP a výší částky celního dluhu, který by mohl skutečně vzniknout nebo nepožádá, aby namísto zajištění celního dluhu byla vyměřena částka cla a daní ve výši stanovené CÚ, CÚ zboží do navrženého režimu nepropustí s tím, že zboží má nadále postavení dočasně uskladněného a pokračuje v řízení o přidělení celně schváleného určení.

Čl. 10Oprava přijatého CP na žádost

(1) Žádost o opravu přijatého CP může být podána pouze v souladu s ustanoveními § 70 až 73 daňového řádu.

(2) O skutečnosti, že žádosti o opravu přijatého CP bylo vyhověno a oprava byla provedena, je deklarant informován písemným rozhodnutím, které je mu CÚ doručeno v souladu s ustanovením daňového řádu.

(3) V případě, kdy nebylo možno žádosti v souladu s celními předpisy vyhovět, je o této skutečnosti deklarant informován písemným rozhodnutím, kterou je mu CÚ doručeno v souladu s ustanovením daňového řádu.

Čl. 11Zrušení přijatého CP na žádost

(1) Žádost o zrušení přijatého CP může být podána pouze v souladu s ustanoveními § 70 až 73 daňového řádu.

6

(2) O skutečnosti, že žádosti o zrušení přijatého CP bylo vyhověno nebo že nebylo možno žádosti v souladu s celními předpisy vyhovět, je deklarant informován písemným rozhodnutím, které je mu CÚ doručeno v souladu s ustanovením daňového řádu.

Čl. 12Propuštění a nepropuštění zboží do režimu

(1) V případě, že CÚ shledá, že podmínky pro propuštění zboží do celního režimu jsou splněny, zboží propustí způsobem stanoveným v metodické příručce.

(2) V případě, že CÚ shledá, že podmínky pro propuštění zboží do celního režimu nejsou splněny, zboží způsobem stanoveným v metodické příručce nepropustí. O tomto nepropuštění CÚ vydá písemné rozhodnutí, jehož vzor je uveden v metodické příručce.

(3) Písemné rozhodnutí o nepropuštění zboží se deklarantovi doručuje v souladu s ustanovením daňového řádu.

ČÁST TŘETÍREŽIMY S HOSPODÁŘSKÝM ÚČINKEM A KONEČNÉ UŽITÍ

Čl. 13Obecná ustanovení

(1) Ve smyslu ustanovení čl. 84 celního kodexu se RHÚ rozumějí

a) uskladňování v celním skladu,

b) aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému (dále jen „AZS/P“),

c) aktivní zušlechťovací styk v systému navracení (dále jen „AZS/N“),

d) přepracování pod celním dohledem,

e) dočasné použití s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla,

f) pasivní zušlechťovací styk (dále jen „PZS“).

(2) Při uplatnění RHÚ je třeba kromě ustanovení vztahujících se k režimu volného oběhu vždy vycházet také ze souvisejících vnitřních aktů řízení, které upravují zejména oblasti

a) celní hodnoty3)3),

b) e-Vývozu4)4),

c) tranzitu5)5),

d) karnetu ATA6)6) a karnetu CPD7)7),e) zajištění celního dluhu8)8).

3)3) Služební předpis č. 11/2004 - Celní hodnocení.4)4) Vnitřní pokyn č. 35/2009 - Celní režim vývoz na základě elektronicky podaného celního prohlášení, včetně použití některé z forem zjednodušených postupů, a za použití systému e-Vývoz.5)5) Služební předpis č. 28/2009 - Tranzitní režim Společenství a společný tranzitní režim.6)6) Služební předpis č. 17/2006 - Režim dočasného použití na podkladě karnetu ATA.7)7) Vnitřní pokyn č. 11/2008 - Režim dočasného použití na podkladě karnetu CPD China Taiwan.8)8) Služební předpis č. 32/2011 - Zajištění celního dluhu.

7

Čl. 14Celní řízení při provádění RHÚ

(1) Pro činnosti při celním řízení se přiměřeně použijí ustanovení části druhé.

(2) Při celním řízení, v rámci kterého se použijí ZJP upravené v části čtvrté, může být CP podáváno

a) bez zastoupení, kdy je držitel povolení RHÚ držitelem povolení ZJP a současně držitelem komunikačního povolení,

b) v přímém zastoupení, kdy je zastoupená osoba držitelem povolení RHÚ a zároveň držitelem povolení ZJP, přičemž přímý zástupce je držitelem komunikačního povolení (v CP se uvádí odkaz na povolení RHÚ, jehož držitelem je zastoupená osoba),

c) v nepřímém zastoupení, kdy je nepřímý zástupce držitelem povolení ZJP a současně držitelem komunikačního povolení (v CP se uvádí odkaz na povolení RHÚ, jehož držitelem je zastoupená osoba).

Čl. 15Uskladňování v celním skladu

(1) Skutečnost, že režim uskladňování v celním skladu umožňuje skladovat zboží, aniž by podléhalo obchodně-politickým opatřením, žádným způsobem neovlivňuje možnost uplatnit zákazy a omezení uvedené v čl. 58 odst. 2 celního kodexu (například vojenský materiál, chemické látky, zboží podléhající CITES).

(2) Opatření obvykle uplatňované při vývozu zboží se na zboží Společenství vztahuje pouze v případě, že je tak stanoveno zvláštním právním předpisem. Jedná se zejména o opatření přijatá v rámci Společné zemědělské politiky, konkrétně o režim uskladňování vykostěného hovězího masa v celním skladu9)9).

(3) Povolením RHÚ je v případě režimu uskladňování v celním skladu povolení k provozování celního skladu ve smyslu čl. 100 odst. 1 celního kodexu. Pokud je celní sklad provozován celními orgány, není povolení k jeho provozování třeba.

(4) V případech uvedených v čl. 106 odst. 1 celního kodexu se zboží nenachází v režimu uskladňování v celním skladu. To znamená, že režimy AZS/P, AZS/N nebo přepracování pod celním dohledem lze použít pouze na základě pro ně příslušných samostatných povolení.

(5) V případě celního skladu typu D musí podle čl. 278 odst. 3 písm. c) prováděcího nařízení povolení pro tento sklad automaticky zahrnovat použití ZJP místní celní řízení (dále jen „MŘ“) při propuštění uskladněného zboží do volného oběhu (čl. 76 odst. 1 písm. c) celního kodexu). Povolení ZJP MŘ není součástí povolení celního skladu typu D, je však vydáváno současně s tímto povolením.

Čl. 16Fikce režimu uskladňování v celním skladu

(1) Podle čl. 867a odst. 1 prováděcího nařízení se zboží, které není zbožím Společenství, přenechané ve prospěch státu, zajištěné nebo zabavené, považuje za propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu (dále jen „fikce uskladňování“).

9)9) Nařízení Komise (ES) č. 1741/2006, kterým se stanoví podmínky pro poskytování zvláštní vývozní náhrady pro vykostěné maso z dospělého skotu samčího pohlaví propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu před vývozem.

8

(2) Prostřednictvím fikce uskladňování se do režimu uskladňování v celním skladu automaticky dostává zboží, které je ve smyslu čl. 182 celního kodexu přenecháno ve prospěch státu.

(3) Vedle situace, kdy je zboží přenecháno ve prospěch státu, s ohledem na ustanovení čl. 233 celního kodexu ve spojení s čl. 867a prováděcího nařízení, se fikce uskladňování automaticky uplatní také u zboží, které je zabaveno, přičemž tomuto zabavení může předcházet i zajištění zboží. Zabavení zboží je nutné chápat jako druh sankce propadnutí zboží ve smyslu § 294 odst. 3 a § 295 celního zákona, nebo jako zabrání zboží ve smyslu § 296 celního zákona. Zabavením zboží se rozumí také případy uvedené v čl. 75 celního kodexu.

(4) Vzhledem k tomu, že se v případě fikce uskladňování nejedná o sklad žádného z typů uvedených v čl. 525 prováděcího nařízení, není potřeba povolení ani splnění formalit, které jsou obvyklé při propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu.

(5) Pokud na zabavené zboží bylo před jeho zajištěním podáno celní prohlášení do režimu s povinností zaplatit clo a celní řízení zahájené na jeho základě nebylo v důsledku zajištění nebo zabrání zboží dokončeno, zaniká podle čl. 233 písm. c) celního kodexu celní dluh, který vznikl přijetím tohoto celního prohlášení, a zboží fikcí uskladňování přechází do režimu uskladňování v celním skladu, kde je na něj pohlíženo jako na zboží podmíněně osvobozené od dovozního cla.

(6) Obdobně do fikce uskladňování přechází i zboží, které bylo zajištěno při protiprávním vstupu a současně nebo následně zabaveno, a u něhož celní dluh vzniklý podle čl. 202 celního kodexu zaniká podle ustanovení čl. 233 odst. d) celního kodexu. V podmínkách České republiky však lze tento postup uplatnit pouze u zboží dováženého přes CÚ vstupu na mezinárodních letištích. Čl. 202 a 233 prvního pododstavce písm. d) celního kodexu musejí být vykládány tak, že k tomu, aby zajištění zboží, které neoprávněně vstoupilo na území Společenství, způsobilo zánik celního dluhu, musí k němu dojít ještě před předložením zboží k celnímu řízení CÚ vstupu (než uvedené zboží překoná první CÚ nacházející se na celním území Společenství).

(7) Pokud je zajištěno zboží, které je evidováno v systému e-Dovoz, zůstává v této evidenci a zároveň je evidováno jako zajištěné zboží v rámci zvláštního vnitřního aktu řízení10)10). V případě, že zboží není v systému e-Dovoz evidováno (například protiprávní vstup zboží na území Společenství), je nutné ho zaevidovat jako zajištěné zboží.

(8) Zboží ve fikci uskladňování se nachází v režimu podmíněného osvobození od cla, proto dále celní orgány postupují podle čl. 867a odst. 2 prováděcího nařízení, kdy zboží mohou prodat (v dražbě) pouze za podmínky, že kupující okamžitě splní formality k přidělení jiného celně schváleného určení. V praxi bude nejčastější situace, že bezprostředně po ukončení dražby kupující navrhne zboží propustit do volného oběhu nebo do některého celního režimu s podmíněným osvobozením od dovozního cla (například režimu vnějšího tranzitu).

(9) Při prodeji je důležité, aby zboží bylo prodáváno jako zboží v podmíněném osvobození od cla (bez zaplaceného cla). Pokud by zboží bylo prodáváno za cenu zahrnující dovozní clo, považoval by se tento prodej za rovnocenný propuštění zboží do volného oběhu, avšak v takovém případě celní orgány musí samy vypočítat a zaúčtovat příslušné clo z prodávaného zboží, což informační systémy používané celními orgány v současné době neumožňují.

(10) Pokud se celní orgány rozhodnou naložit se zbožím nacházejícím se ve fikci uskladňování v celním skladu jiným způsobem než jej prodat, jsou ve smyslu čl. 867a odst. 3 prováděcího nařízení povinny samy okamžitě splnit formality, aby takovému zboží přidělily některé celně schválené určení uvedené v čl. 4 odst. 15. písm. a), b), c) a d) celního kodexu. 10)10) Služební předpis č. 52/2006 – Správa zajištěného zboží a hospodaření s majetkem státu nabytým propadnutím, zabráním nebo přenecháním ve prospěch státu v Celní správě České republiky.

9

Z uvedeného vyplývá, že pokud si celní orgány budou chtít ponechat pro své využití některé ze zabaveného zboží, musí takovému zboží přidělit příslušné celně schválené určení, například propustit jej do volného oběhu a zaplatit dlužné clo.

Čl. 17Rozdělení evidence AZS/N

(1) AZS/N lze rozdělit na systém evidence podle položek celního prohlášení a na systém evidence podle interních kódů jednotlivých součástek zboží, tzv. materiálových položek (dále jen „Part Number“),

(2) Evidenci režimu AZS/N na straně CÚ je možné vést dvojím způsobem

a) klasickým systémem (typ „K“), kdy

1. CÚ vede evidenci na základě CP pouze podle položek CP, zbožových kódů a množství v předepsaných měrných jednotkách,

2. se částka k vrácení vypočte mimo systém e-Dovoz a doplňuje se ručně;

b) systémem evidence prostřednictvím Part Number (typ „P“), kdy

1. evidence je vedena plně elektronicky a zboží je do položek CP rozdělováno podle Part Number.

2. je částka k vrácení systémem e-Dovoz vypočítána automaticky,

3. pracovník CÚ při podání žádosti o vrácení cla pouze ověřuje, zda byla splněna podmínka výstupu zboží mimo území Společenství a zda má žádost předepsané náležitosti,

4. systém e-Dovoz kontroluje dodržení lhůty na podání žádosti o vrácení cla.

(3) Uplatnění AZS/N typu „P“ předpokládá, že vyřízení režimu bude vždy ve vztahu ke konkrétnímu CP. Metodu „ FIFO (first in – first out)“ nelze uplatnit. Pokud žadatel o povolení režimu AZS/N požaduje použití tohoto typu AZS/N, je třeba zajistit žádost ve smyslu čl. 520 odst. 1 poslední pododstavec prováděcího nařízení.

(4) Systém evidence AZS/N typu „P“ se využívá zejména pro složité systémy, kdy evidence prostřednictvím Part Number usnadňuje CÚ výpočet částky k vrácení, kterou je díky této evidenci možné spočítat na základě průměrné výše cla na jednu jednotku zboží dané položky CP.

Čl. 18Použití rovnocenného zboží v AZS

(1) Pro ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 115 celního kodexu a čl. 541 prováděcího nařízení, je nutné, aby celní orgány

a) při propouštění dovozového zboží do režimu AZS odebraly vzorek v souvislosti s propuštěním zboží do režimu v souladu s čl. 68 písm. b) celního kodexu a čl. 242 prováděcího nařízení a současně

b) provedly kontrolu za účelem ověření plnění podmínek stanovených pro rovnocenné zboží, které jsou uvedeny v povolení RHÚ – kolonka 18 (rovnocenné zboží). Pro tuto kolonku lze využít metody ztotožnění z kolonky 12 povolení RHÚ s tím, že podrobnější údaje se uvedou do kolonky 18 povolení.

(2) Pro získání zušlechtěných výrobků lze dovozové zboží nahradit rovnocenným zbožím částečně, nebo v plném rozsahu.

10

(3) Rovnocenné zboží lze použít jak v AZS/P, tak v AZS/N. Použití předčasného vývozu v souladu s čl. 126 celního kodexu a čl. 536 písm. a) prováděcího nařízení je umožněno pouze pro AZS/P.

(4) CÚ může v povolení RHÚ stanovit, že použití rovnocenného zboží je vyloučeno ze ZJP, například z důvodu nutnosti provádění kontrol ve smyslu odstavce 1.

(5) Ze ZJP je obecně vyloučeno použití rovnocenného zboží s povolením předčasného vývozu v rámci trojúhelníkového obchodu, definovaného čl. 496 písm. h) prováděcího nařízení.

Čl. 19Dočasné použití

(1) Jestliže, nelze zajistit ztotožnění zboží ve smyslu čl. 139 celního kodexu, CÚ odmítne návrh na propuštění do režimu dočasného použití způsobem uvedeným v čl. 12 odst. 2 a 3.

(2) Zbožím s nezanedbatelnou hodnotou ve smyslu čl. 553 odst. 1 prováděcího nařízení mohou být například kuřata, ale nemohou jím být mláďata dostihových koní.

(3) Z ustanovení čl. 554 prováděcího nařízení vyplývá, že spotřební zboží může být propuštěno do režimu dočasného použití výhradně s úplným osvobozením od dovozního cla (například potraviny jsou dovezeny jako výstavní exponáty na potravinářský veletrh, kde budou vystaveny; čl. 576 prováděcího nařízení). V případě, že spotřebitelné zboží nesplní podmínky pro úplné osvobození od dovozního cla, nelze pro něj režim dočasného použití využít. V takovém případě, má-li být spotřebitelné zboží použito na celním území Společenství, je nutno jej propustit do režimu volného oběhu. V tomto případě je na deklarantovi, aby zvážil případné uplatnění osvobození od dovozního cla, jsou-li pro to splněny podmínky11)11).

(4) Vedle ustanovení celního kodexu a prováděcího nařízení je režim dočasného použití dále upraven příslušnými mezinárodními smlouvami, přičemž mezi základní patří Úmluva o dočasném použití12)12) a Úmluva o karnetu ATA13)13). Oblast karnetu ATA je upravena samostatným vnitřním aktem řízení6).

Čl. 20PZS

(1) Režim PZS je vedle režimu vývozu dalším celním režimem, v rámci kterého lze zboží Společenství vyvážet z celního území Společenství. Je pouze na úvaze vývozce, zda u zboží, které je dočasně vyváženo za účelem podrobení zpracovatelským operacím, namísto režimu vývozu (10 00) a následného volného oběhu (40 00), bude chtít využít výhod v rámci režimu PZS (21 00, resp. 22 00 + 61 xx), pokud pro jeho povolení splní stanovené podmínky. PZS je tedy alternativou k režimu vývozu.

(2) Na rozdíl od režimu vývozu umožňuje režim PZS získat při následném dovozu zušlechtěných výrobků finanční výhodu ve smyslu úplného nebo částečného osvobození od dovozního cla.

11)11) Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla.12)12) Rozhodnutí Rady č. 93/329/EHS, o uzavření Úmluvy o dočasném použití a o přijetí jejích příloh.13)13) Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 89/1963 Sb., o Celní úmluvě o karnetech ECS a o Celní úmluvě o karnetu ATA.

11

(3) Obdobně jako u režimu vývozu se i na zboží vyvážené v rámci režimu PZS vztahují obchodně politická opatření a další formality spojené s výstupem zboží Společenství z celního území Společenství (čl. 145 odst. 2 celního kodexu).

(4) S ohledem na ustanovení čl. 146 odst. 1 celního kodexu nemůže být do režimu PZS propuštěno zboží, které bylo předtím propuštěno

a) do volného oběhu v rámci režimu AZS/N, nebo

b) do volného oběhu s konečným užitím.

Čl. 21Povolení PZS udělené ve smyslu čl. 147 odst. 2 celního kodexu

Pro udělení povolení PZS ve smyslu čl. 147 odst. 2 celního kodexu musí být kumulativně splněny podmínky, že

a) ten, kdo žádá o udělení povolení k PZS, není osobou, která nechává provádět zušlechťovací operace, tj. není osobou, která zpracování sjednává,

b) spojením zboží Společenství se zbožím, které není zbožím Společenství, je pouze taková operace, během které se zapracuje nebo připojí zboží Společenství do zboží z třetí země; nemůže jí tedy být zpracování zboží propuštěného do PZS, aniž by se v rámci zpracovatelských operací použilo i zboží z třetí země,

c) režim PZS napomáhá uplatnit zboží Společenství alespoň tak, že je využito při výrobě produktů ve třetích zemích,

d) nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců obdobných nebo stejných výrobků ve Společenství tím, že se podpoří zájmy výrobců zboží, ze kterého mají být zušlechtěné výrobky mimo Společenství vyrobeny.

Čl. 22Konečné užití

(1) Konečné užití je institut, který ve smyslu čl. 21 celního kodexu ve spojení s čl. 291 prováděcího nařízení umožňuje, aby určité zboží bylo sazebně zvýhodněno v důsledku způsobu, jakým s ním bude po propuštění do volného oběhu naloženo. Sazební zvýhodnění spočívá ve snížení dovozního cla.

(2) Za zvýhodněné sazební zacházení je třeba považovat dovozní clo ve smyslu čl. 4 odst. 10 celního kodexu vztahující se na některé zemědělské produkty. V tomto případě se nejedná o snížení cla, ale o speciální výpočet jeho výše14). Uplatněním snížené nebo nulové celní sazby je myšleno clo se subvencí.

(3) Zvýhodněné sazební zacházení nebo uplatnění snížené nebo nulové celní sazby je vždy založeno právním předpisem Společenství.

(4) CÚ nemůže v povolení stanovit jiné možnosti zpracování dovezeného zboží, než které jsou uvedeny v právním předpisu Společenství.

(5) Pokud celní orgány z hospodářských důvodů povolí použití zboží k jinému účelu, než který je stanoven v povolení, vzniká tímto použitím, s výjimkou vývozu nebo zničení, celní dluh; čl. 208 celního kodexu se použije přiměřeně (čl. 299 prováděcího nařízení). Vzniklý celní dluh se vyměří dodatečným platebním výměrem.

14)14) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), v platném znění.

12

(6) Pokud celní orgány chtějí uplatnit celní dohled ve smyslu čl. 300 odst. 1 druhý pododstavec prováděcího nařízení, musí to stanovit v povolení, včetně délky trvání tohoto dohledu.

Čl. 23Žádost o povolení RHÚ a konečného užití

(1) Žádost o povolení RHÚ a konečného užití se podává místně příslušnému CÚ. Podle druhu RHU je pro řízení o žádosti a udělení povolení místně příslušný CÚ, v jehož územním obvodu se nachází místo, které je navrhováno jako prostor celního skladu, nebo v kterém budou prováděny zpracovatelské operace nebo se nachází místo, kde má být zboží použito, nebo místo, kde se nachází zboží, které má být dočasně vyvezeno.

(2) Mají-li být tyto činnosti prováděny v územním obvodu více CÚ nebo dohlížející, propouštějící nebo ukončující CÚ jsou rozdílné, podává se žádost o povolení RHÚ CÚ, v jehož územním obvodu má žadatel hlavní účetnictví, na jehož základě je možné provést příslušné kontroly a v jehož územní působnosti se zcela nebo částečně uskutečňují zpracovatelské operace. Pokud se ani část těchto činností neprovádí u CÚ, v jehož územní působnosti má žadatel hlavní účetnictví, podává se žádost o povolení RHU CÚ, u kterého bude provedena první operace.

(3) Není-li CÚ, kterému byla žádost o povolení RHÚ podána, místně příslušný k rozhodnutí o žádosti, bezodkladně tuto žádost spolu se spisovým materiálem postoupí místně příslušnému CÚ. O postoupení žádosti o povolení RHÚ CÚ uvědomí účastníka řízení (§12 správního řádu).

(4) Bude-li místně příslušný k povolení RHÚ celní orgán v jiném členském státě Společenství, bude CÚ postupovat v souladu s postupy pro jednotná povolení.

(5) Údaje uvedené žadatelem v žádosti o povolení RHÚ musí prokázat, že povolení RHÚ je v souladu s čl. 502 prováděcího nařízení hospodářsky odůvodněné. Žadatel je tedy povinen doložit CÚ takové podklady, aby CÚ mohl rozhodnout, že hospodářské podmínky pro daný RHÚ jsou splněny.

(6) Pokud se v případě režimu uskladňování v celním skladu předpokládá provádění běžných manipulací s uskladněným zbožím ve smyslu přílohy 72 prováděcího nařízení, může být žádost o povolení konkrétních běžných manipulací součástí žádosti o povolení celního skladu. V případě zamýšleného dočasného vyjmutí skladovaného zboží z celního skladu, je možné, aby žádost o povolení vyjmutí konkrétního skladovaného zboží byla rovněž součástí povolení.

Čl. 24  Osoby, kterým je možné povolení RHÚ a konečného užití udělit

(1) Povolení konečného užití může být uděleno pouze dovozci, který podle čl. 293 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení

a) sám zcela přidělí zboží předepsané konečné užití,

b) částečně přidělí zboží předepsané konečné užití a částečně zpracované zboží přesune jinému držiteli povolení konečného užití nebo jiné osobě oprávněné provádět operace v rámci konečného užití, nebo

c) sám neprovádí žádné operace v rámci konečného užití, ale pouze zboží distribuuje k jiným držitelům povolení, kteří poté zboží přidělí předepsané konečné užití.

13

(2) Povolení RHÚ udělené ve smyslu čl. 505 písm. a) prováděcího nařízení (dle přílohy 67 prováděcího nařízení) může být uděleno pouze osobě, která má přiděleno řádné číslo EORI.

(3) Ad hoc číslo dle hlavy II přílohy 37 (vysvětlivky k jednotnému správnímu dokladu) může být použito pouze v případě povolení uděleného ve smyslu čl. 505 písm. b) prováděcího nařízení (přijetím celního prohlášení).

Čl. 25  Obecné podmínky pro udělení povolení RHÚ a konečného užití, ověření potřebných záruk

(1) CÚ je povinen ověřit, zda žadatel splňuje obecné podmínky k poskytnutí potřebných záruk, kterými jsou zejména

a) zkušenosti žadatele s druhem prováděné operace,

b) zajištění výrobních prostředků,

c) odpovídající personální obsazení,

d) vyhovující prostory pro prováděnou činnost,

e) umožnění celním orgánům provádět efektivně celní dohled nad zbožím propuštěným do RHÚ.

(2) V rámci povolovacího řízení CÚ zkoumá,  zda se nejedná o osobu, u níž je zcela zřejmé, že z různých důvodů by nebyla schopna plnit podmínky stanovené v povolení. V případě, že žadatel tyto operace pouze zajišťuje, ověří CÚ výše uvedené skutečnosti dle potřeby také u osob, které tyto operace budou provádět.

(3) Při vlastním projednávání žádosti je CÚ povinen posuzovat potřebné doklady, skutečnosti a informace, které slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí o povolení RHÚ. Jedná se o informace získané přímo ze žádosti o povolení režimu, například doklady prokazující dispoziční právo žadatele k prostoru, ve kterém chce zboží skladovat, respektive zpracovávat, nebo informace o zboží.

(4) K informacím uvedeným v odstavci 3 je nutno přidat další, které CÚ získá buď svou činností nebo na základě dožádání od jiných subjektů či zveřejněním těchto informací těmito subjekty. Jedná se zejména o informace, zda a jakým způsobem žadatel porušuje celní nebo daňové předpisy, zda  plní své závazky, zda není žadatel v likvidaci, konkurzu či insolvenci, zda není s žadatelem zahájeno řízení o výmazu z obchodního rejstříku nebo o odebrání živnostenského oprávnění, zda zušlechťovací operace nepoškozují hospodářské zájmy Společenství, zda zboží podléhá obchodně-politickým opatřením, zda organizace podniku odpovídá příslušnému typu skladu, zda byl již v minulosti držitelem povolení RHÚ nebo konečného užití, které mu bylo v důsledku neplnění stanovených podmínek zrušeno, odvoláno nebo odňato z důvodů uvedených například v čl. 8 a 9 celního kodexu. Pro tyto účely je možné si vyžádat také informace dalších státních orgánů a institucí, například na základě § 51a celního zákona, § 58 zákona o CS, popřípadě na základě ustanovení jiných právních předpisů týkajících se působnosti orgánů celní správy.

(5) Při posuzování toho, zda celní orgány mohou kontrolovat a dohlížet na provádění celního režimu, aniž by musely uplatňovat administrativní opatření (čl. 86 celního kodexu), která jsou v poměru k dotčeným hospodářským potřebám nepřiměřená, bere CÚ v úvahu postupy používané hospodářským subjektem (typ skladu u režimu uskladňování v celním skladu, nebo postupy podle čl. 527 odst. 3 prováděcího nařízení). Pokud se neúměrná administrativní náročnost týká pouze některých situací, lze povolení udělit v omezeném rozsahu.

14

(6) Při rozhodování o povolení RHÚ musí CÚ zjišťovat, zda jsou dodržena nejen ustanovení celních předpisů, ale také i  ostatních právních předpisů, které mohou mít vliv na vydání povolení nebo správné provádění režimu.

Čl. 26  Udělení povolení RHÚ a konečného užití dle přílohy 67 prováděcího nařízení

(1) Povolení RHÚ a konečného užití se vydávají ve formě písemného povolení, které se vydává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 67 prováděcího nařízení.

(2) Ustanovení čl. 506 prováděcího nařízení stanovuje lhůty pro rozhodnutí CÚ o povolení/odmítnutí žádosti. Žadatel musí být o výsledku správního řízení informován ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti nebo poté, co jsou CÚ doručeny požadované doplňkové informace. V případě režimu uskladnění v celním skladu je tato lhůta 60 dnů. Třicetidenní lhůta pro vydání rozhodnutí se nevztahuje na jednotná povolení. Nicméně i v případech žádostí o jednotná povolení RHÚ rozhodne CÚ bez zbytečných průtahů, jakmile bude mít veškeré nutné podklady pro rozhodnutí ve věci. Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou také pozastaveny, jestliže bylo zahájeno přezkoumání hospodářských podmínek za účasti Komise.

(3) Lhůty uvedené v odstavci 3 mohou být podle čl. 6 odst. 2 celního kodexu prodlouženy pouze tehdy, není – li povolující CÚ vzhledem ke složitosti případu schopen vydat rozhodnutí v této lhůtě. Před uplynutím této lhůty CÚ písemně vyrozumí žadatele o důvodech, které vedou k překročení lhůty, s uvedením lhůty, ve které bude vydáno rozhodnutí o žádosti. Lhůta pro vydání rozhodnutí se přerušuje a neběží, jestliže CÚ vyzval žadatele k odstranění nedostatků podání v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 správního řádu a současně rozhodl o přerušení řízení podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu. Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou také pozastaveny, jestliže bylo zahájeno přezkoumání hospodářských podmínek Výborem.

Čl. 27Udělení povolení RHÚ a konečného užití přijetím CP

(1) Pro podání CP, které lze za podmínek stanovených v čl. 292 odst. 3 a čl. 497 odst. 3 prováděcího nařízení považovat za žádost o povolení, a jehož přijetím dojde podle čl. 293 odst. 2 a čl. 505 písm. b) prováděcího nařízení k udělení povolení RHÚ nebo konečného užití, nelze využít ZJP.

(2) CÚ je povinen vyžádat si doklady uvedené v čl. 293 a 497 prováděcího nařízení.

(3) Pro rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí CP a tím udělení nebo neudělení povolení RHÚ nebo konečného užití podáním CP platí postup uvedený v části druhé.

Čl. 28Jednotné povolení RHÚ a konečného užití

(1) Jednotné povolení je povolení RHÚ nebo konečného užití týkající se celních orgánů ve více členských státech, které provádějí propuštění do režimu anebo vyřízení režimu, uskladňování, následného zušlechtění, přepracování nebo použití.

(2) Tento druh povolení je označován zkratkou SEA (Single European Authorisation) jako jednotné evropské povolení, které se uplatňuje u celních orgánů členských států v něm uvedených.

15

Čl. 29Jednotné povolení - Participace České republiky

(1) Bude-li žádost o povolení RHÚ zahrnovat celní orgán ve více než jednom členském státu pro postupy definované čl. 1 odst. 13 prováděcího nařízení, bude se řízení o vydání povolení řídit ustanoveními čl. 500 a 501 prováděcího nařízení. Ostatní články týkající se RHÚ se použijí přiměřeně.

(2) V případě jednotného povolení režimu konečného užití se postupuje v souladu s čl. 292 odst. 5 a násl. prováděcího nařízení.

(3) Jednotné povolení bude vydáváno i v těch případech, kdy povolení je uděleno osobě usazené v jiném členském státě, která má na území České republiky organizační složku a zboží je přesouváno mezi organizační složkou a její mateřskou společností.

(4) V případě povolení konečného užití může být CÚ propouštějící do navrženého celního režimu odlišný od CÚ, v jehož územní působnosti zboží dosáhne konečného užití. Pokud je tento CÚ v jiném členském státě Společenství, musí již být vydáno jednotné povolení.

(5) V případě vydání jednotného povolení je při správním řízení o vydání povolení RHÚ nebo konečného užití vůči ostatním členským státům kontaktním místem odbor 21 GŘC.

(6) Ostatní členské státy zašlou v souladu s čl. 500 odst. 2 prováděcího nařízení, resp. čl. 292 odst. 5 prováděcího nařízení, odboru 21 GŘC žádost a návrh jednotného povolení. Odbor 21 GŘC prostřednictvím emailu oznámí příslušnému členskému státu skutečnost, že obdržený návrh jednotného povolení postoupí k vyhotovení českého překladu a následně odešle k posouzení dotčenému CÚ v České republice, který potvrdí den přijetí.

(7) Obdržený návrh jednotného povolení je ve dvou kopiích zaslán přímo dotčenému CÚ. Postoupená žádost a návrh jednotného povolení obsahuje překlad do českého jazyka.

(8) Dotčený CÚ zašle ihned po obdržení návrhu jednotného povolení vyplněnou verzi anglického dopisu, kterým potvrdí přijetí návrhu jednotného povolení, příslušnému členskému státu Společenství tak, aby byla dodržena lhůta stanovená čl. 500 odst. 3 prováděcího nařízení, respektive čl. 292 odst. 5 prováděcího nařízení, a zahájí jednání se společností, jež je v návrhu jednotného povolení uvedena jako zpracovatel.

(9) Dotčený CÚ podle čl. 500 odst. 3, druhého pododstavce prováděcího nařízení, respektive čl. 292 odst. 5 prováděcího nařízení, sdělí své případné připomínky k návrhu jednotného povolení vydávajícímu celnímu orgánu jiného členského státu tak, aby byla dodržena třicetidenní lhůta. Lhůta běží od okamžiku, kdy dotčený CÚ obdržel žádost a návrh jednotného povolení. V případě, že dotčený CÚ nebude mít žádné připomínky k návrhu jednotného povolení, použije anglickou verzi dopisu a po jejím vyplnění ji zašle přímo příslušnému členskému státu Společenství, u kterého si hospodářský subjekt o jednotné povolení zažádal. Kopie anglického dopisu bude rovněž zaslána dotčeným CÚ na vědomí odboru 21 GŘC. V případě, že se dotčený CÚ nevyjádří k návrhu povolení, má se za to, že souhlasí s návrhem jednotného povolení.

(10) V případě, že dotčený CÚ bude mít k návrhu jednotného povolení připomínky, zašle je e-mailem nebo vnitřním komunikačním systémem odboru 21 GŘC tak, aby byla dodržena lhůta uvedená v odst. 9. Po konzultaci s dotčeným CÚ budou prostřednictvím odboru 21 GŘC připomínky přeloženy a odeslány přímo vydávajícímu členskému státu Společenství.

(11) V případě, že zaslané připomínky nejsou akceptovány vydávajícím členským státem Společenství, může Česká republika z důvodu nedosažení shody zamítnout žádost v rozsahu vznesených námitek podle čl. 500 odst. 3 druhý pododstavec prováděcího nařízení, respektive čl. 292 odst. 5 prováděcího nařízení.

16

(12) V okamžiku dosažení shody zašle vydávající členský stát Společenství kopii jednotného povolení odboru 21 GŘC, který ji dále postoupí dotčenému CÚ.

(13) Pokud mezi dvěma nebo více celními správami existuje obecná dohoda o kritériích a podmínkách pro udělení jednotného povolení, mohou se rovněž dohodnout, že předchozí konzultaci nahradí jednoduchým oznámením.

(14) Jednoduché oznámení postačuje vždy, když je jednotné povolení obnovováno nebo rušeno. V takovém případě může být oznámení odesláno přímo dotčenému celnímu orgánu. CÚ odešle kopii oznámení na vědomí odboru 21 GŘC.

(15) Změnu povolení týkající se rozšíření jednotného povolení o nového zpracovatele, kterému je místně příslušný CÚ, jež nebyl uveden v původním povolení, nelze považovat za méně významnou změnu podle čl. 501 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení, respektive čl. 292 odst. 6 prováděcího nařízení. V tomto případě je prostřednictvím odboru 21 GŘC informován příslušný členský stát o zahájení nové konzultace. Postup popsaný v tomto článku se použije přiměřeně.

(16) Pro změnu jednotného povolení se přiměřeně použije čl. 52, respektive 53. Postup popsaný v tomto článku je přiměřeně používán i v případě, že dochází ke změně jednotného povolení provedeného prostřednictvím oznámení v souladu s čl. 501 odst. 2 prováděcího nařízení, respektive čl. 292 odst. 6 prováděcího nařízení.

(17) Jednotná povolení, včetně zjištění provedených v rámci tohoto povolení, mají stejné právní účinky ve všech dotčených členských státech (čl. 250 celního kodexu).

Čl. 30Jednotné povolení vydané Českou republikou

(1) V případě, že bude jednotné povolení vydávat Česká republika, připraví dotčený CÚ žádost a návrh jednotného povolení a zašle jej k překladu odboru 21 GŘC. V návrhu jednotného povolení v kolonkách 11a až 11c budou uvedeny CÚ, které na povolení participují (dotčené CÚ). CÚ se uvádí v číselníkovém i slovním označení. Přeložené jednotné povolení bude odborem 21 GŘC odesláno dotčenému celnímu orgánu jiného členského státu Společenství k posouzení a sdělení případných připomínek v souladu s čl. 500 odst. 3 prováděcího nařízení, respektive čl. 292 odst. 5 prováděcího nařízení.

(2) Další případné připomínky celních orgánů jiného členského státu Společenství k návrhu jednotného povolení České republiky jsou opět řešeny prostřednictvím odboru 21 GŘC, který je přeložené předá vydávajícímu CÚ v České republice. Po zapracování obdržených připomínek z jiného členského státu Společenství CÚ vydá jednotné povolení, přičemž kopii jednotného povolení v českém a anglickém, popřípadě francouzském či německém jazyce vydávající CÚ zašle neprodleně dotčenému CÚ v jiném členském státě a na vědomí odboru 21 GŘC.

(3) Tento postup se použije přiměřeně i pro změny podléhající oznámení o změně jednotného povolení vydaného Českou republikou.

17

ČÁST ČTVRTÁZJEDNODUŠENÉ POSTUPY

Čl. 31ZJP pro režim volného oběhu

(1) Při propouštění zboží do režimu volného oběhu lze využít druhy ZJP uvedené v čl. 253 prováděcího nařízení, jedná se o

a) neúplné CP (dále jen „NCP“), které umožňuje, aby CÚ v odůvodněných případech přijal CP, které neobsahuje všechny údaje požadované pro režim volný oběh nebo ke kterému nejsou přiloženy všechny nezbytné doklady,

b) zjednodušené CP (dále jen „ZCP“), které umožňuje propuštění zboží do režimu volný oběh po podání ZCP a s následným podáním doplňkového celního prohlášení (dále jen „DCP“),

c) MŘ, které umožňuje, aby zboží bylo propuštěno do režimu volný oběh v prostorách zúčastněné osoby nebo na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány.

(2) Podmínky použití ZJP v celním režimu volný oběh, včetně postupů a podmínek pro podání žádosti o povolení ZJP v celním režimu volný oběh, vydání povolení nebo jeho zrušení upravují ustanovení čl. 76 celního kodexu a příslušná ustanovení hlavy IX kapitoly 1, prováděcího nařízení.

Čl. 32ZJP pro RHÚ

(1) Použití ZJP pro RHU se povolí pouze za podmínky, že

a) CP bude podáváno výhradně elektronicky za použití MŘ (nelze podat písemné CP, nelze povolit ZJP ZCP),

b) CP na propuštění do RHU bude obsahovat úplná data (nelze podat NCP a ZJP MŘ za použití oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta s uvedením neúplných dat),

c) celní dluh bude zajištěn (čl. 253 odst. 5 prováděcího nařízení).

(2) Povolení ZJP pro RHU není součástí povolení RHU.

(3) Povolení ZJP se vydává

a) jedno pro všechny dovozní celní režimy, nebo

b) pro jednotlivé dovozní celní režimy samostatně – pokud je nezbytné stanovit zvláštní podmínky pro jednotlivé režimy, například povolené zboží. Povolení ZJP je také možné vydat v kombinaci obou metod, jako například samostatné povolení pro volný oběh a současně volný oběh s konečným užitím a samostatné povolení pro ostatní dovozní celní režimy.

(4) CÚ je povinen s ohledem na přehlednost a jasnost podmínek, za kterých se ZJP použije, upřednostnit variantu vydání jednoho povolení pro všechny dovozní celní režimy. Druhou variantu je možné použít pouze v případě, že nelze z vážného důvodu povolení sloučit do jednoho (například pokud nelze sjednotit zboží, které může být ZJP propuštěno do obou režimů).

(5) Pro použití ZJP pro RHÚ se přiměřeně použijí ustanovení vztahující se k režimu volného oběhu.

18

Čl. 33Žádost o povolení ZJP NCP

V případě ZJP NCP se nepředkládá zvláštní žádost. Žádostí se v tomto případě rozumí podání CP, které neobsahuje všechny údaje požadované pro celní režim volný oběh nebo ke kterému nejsou přiloženy všechny nezbytné doklady.

Čl. 34Žádost o povolení ZJP MŘ a ZJP ZCP

(1) Žádost o povolení ZJP MŘ nebo ZJP ZCP se na CÚ podává v listinné formě, nebo formou dokumentu obsaženého v datové zprávě, která je opatřena zaručeným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, a ve stanovené formě vzorového tiskopisu uvedeného v příloze 67 prováděcího nařízení nebo jeho odpovídajícího elektronického formátu, vyplněného ve smyslu vysvětlivek k příloze 67 prováděcího nařízení.

(2) Žádost o povolení ZJP MŘ nebo ZJP ZCP musí být doložena ověřeným výpisem z obchodního nebo živnostenského rejstříku žadatele, jehož kopie nesmí být starší 3 měsíců v den podání žádosti

(3) Za účelem ověření dokladů a údajů může CÚ požadovat uvedení dalších informací, případně předložení dalších dokladů, s přihlédnutím ke specifikám osoby žadatele, charakteru zboží a předpokládaného způsobu nakládání se zbožím nacházejícím se pod celním dohledem.

(4) Pokud žádost neobsahuje veškeré požadované údaje, CÚ přeruší řízení a vyzve žadatele, aby ve lhůtě 30 kalendářních dnů po obdržení žádosti příslušné informace doplnil, a svou výzvu odůvodní.

(5) CÚ podle čl. 253b odst. 3 prováděcího nařízení žádost nepřijme v případě, že

a) obsah a forma žádosti nejsou v souladu s přílohou 67 prováděcího nařízení a ani po výzvě nebyly vady odstraněny,

b) nebyla předložena příslušným celním orgánům (dále postupuje dle § 12 správního řádu),

c) žadatel byl odsouzen za závažný trestný čin související s jeho hospodářskou činností,

d) v okamžiku předložení žádosti bylo proti žadateli zahájeno řízení o prohlášení konkursu.

Čl. 35Obecné podmínky pro udělení povolení ZJP MŘ a ZJP ZCP

(1) Povolení použít ZJP MŘ nebo ZJP ZCP vydává ten CÚ, který bude e-CP přijímat.

(2) Řízení o povolení ZJP MŘ nebo ZJP ZCP a odnětí tohoto povolení se řídí ustanoveními správního řádu, celního kodexu, prováděcího nařízení a celního zákona. Toto řízení se musí vést v písemné formě.

(3) Povolení ZJP MŘ nebo ZJP ZCP může CÚ udělit za předpokladu, že je žadatel schopen zajistit podmínky stanovené CÚ pro použití ZJP a poskytnout celním orgánům evidence, které jim umožní identifikovat zastoupené osoby a vykonávat celní dohled nad zbožím.

(4) ZJP MŘ může CÚ povolit každé osobě, která má záměr propustit zboží do celního režimu volný oběh ve svých prostorách nebo na jiném místě určeném nebo schváleném CÚ v případech, kdy se jedná o

19

a) zboží nacházející se v tranzitním režimu Společenství nebo společném tranzitním režimu, pro něž bylo uvedené osobě povoleno zjednodušení formalit u CÚ určení (ZJP schválený příjemce),

b) zboží, které bylo předtím propuštěno do RHÚ,

c) zboží, které bylo po předložení k celnímu řízení podle čl. 40 celního kodexu dopraveno do dotyčných prostor nebo na dotyčná místa v jiném tranzitním režimu, než který je uveden v písmenu a) a pro zboží, které vstoupilo na celní území Společenství jako zboží zproštěné povinnosti být předloženo k celnímu řízení podle čl. 41 písm. b) celního kodexu.

(5) CÚ může povolit ZJP MŘ nebo ZJP ZCP pouze žadateli, který za tímto účelem podá písemnou žádost obsahující veškeré údaje nutné pro udělení povolení a který

a) vystupuje jako deklarant nebo jako jeho zástupce,

b) bude s propouštějícím CÚ komunikovat pouze prostřednictvím zařízení pro zpracování dat vyjma havarijních postupů,

c) zaručuje řádné provádění ZJP v souladu s platnými právními předpisy,

d) je schopen zajistit řádné vedení evidencí umožňující vykonávat celní dohled nad zbožím,

e) je schopen řádně zajistit celní dluh pro dovozní cla, daně a jiné poplatky,

f) provozuje záznamy, jež umožňují celním orgánům účinnou kontrolu, zejména kontrolu následnou,

g) garantuje zajištění účinné kontroly dodržování zákazů a omezení dovozu a ostatních předpisů,

h) splňuje podmínku, že jeho osoba, nebo osoby, které jsou pověřeny vedením jeho společnosti, osoby vykonávající kontrolu nad řízením společnosti nebo osoba odpovědná v jeho společnosti za celní záležitosti se v posledních třech letech před podáním žádosti nedopustili závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů (možná liberalizace ve vztahu k množství nebo objemu celních operací),

i) vykonává takové procesy, které odpovídají druhu a velikosti podniku a jsou vhodné pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující zjistit nezákonné nebo nestandardní transakce,

j) používá účetní systém, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami používanými v členském státě Společenství, kde je účetnictví vedeno, a který usnadní provádění celních kontrol na základě auditu,

k) umožňuje celním orgánům přístup k celním a případně přepravním záznamům,

l) používá logistický systém, který rozlišuje mezi zbožím Společenství a ostatním zbožím,

m) má zavedeny dostatečné postupy pro archivaci záznamů společnosti a údajů o společnosti a pro ochranu proti ztrátě údajů,

n) uplatňuje odpovídající opatření týkající se bezpečnosti informačních technologií, která chrání počítačový systém žadatele proti neoprávněnému vniknutí a zabezpečují jeho dokumentaci,

o) zajišťuje, že zaměstnanci mají povědomí o potřebě informovat celní orgány, kdykoli jsou zjištěny potíže týkající se dodržování celních předpisů a stanoví vhodné kontaktní osoby, které by o těchto okolnostech vyrozuměly celní orgány,

p) prokáže řádné a včasné plnění závazků za poslední tři roky.

20

(6) Před udělením povolení ZJP zkontroluje povolující CÚ záznamy žadatele, nelze-li využít výsledků předchozího auditu. Je - li žadatel o ZJP držitelem osvědčení AEO podle čl. 14a odst. 1 písm. a) nebo c) prováděcího nařízení, má se za to, že podmínky pro udělení povolení ZJP byly splněny ve smyslu ustanovení čl. 253c odst. 2 prováděcího nařízení.

(7) Při splnění podmínek pro udělení povolení ZJP, vychází CÚ z údajů uváděných žadatelem, z výsledků analýzy rizik a rovněž z vlastních zkušeností a informací získaných o žadateli svou úřední činností. Konkrétní důvod nepovolení požadovaného ZJP však musí být dostatečným způsobem uveden v odůvodnění příslušného rozhodnutí.

Čl. 36Povolení ZJP MŘ a ZJP ZCP

(1) Povolení ZJP musí být vydáno ve formě písemného povolení, které se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze 67 prováděcího nařízení.

(2) Povolení ZJP, jehož vzory jsou uvedeny v metodické příručce, musí obsahovat zejména tyto údaje

a) odkaz na evidenční číslo uděleného komunikačního povolení,

b) označení CÚ, které jsou příslušné k přijímání elektronických oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta za použití neúplných dat a DCP v případě ZJP MŘ, nebo k přijímání ZCP a DCP v případě ZJP ZCP,

c) zboží, na které se povolení vztahuje (pozitivní nebo negativní vymezení),

d) bližší údaje o způsobu a výši zajištění celního dluhu, který by mohl vzniknout,

e) v případě ZJP MŘ formu, obsah a způsob zápisu zboží do evidence (v minimálním rozsahu stanoveném v příloze 30A prováděcího nařízení) za účelem dosažení jeho propuštění nebo umístění, který musí obsahovat alespoň údaje nutné ke ztotožnění zboží a datum tohoto zápisu,

f) v případě ZJP MŘ lhůtu pro automatické propuštění zboží (v souladu se vzdáleností umístění zboží od stanoviště kontrolní skupiny CÚ a vzhledem k jeho organizačním a technickým možnostem),

g) lhůtu pro zahájení havarijního postupu a postup pro jeho provádění,

h) lhůtu k předložení dokladů,

i) v případě ZJP MŘ schválená místa umístění zboží,

j) v případě ZJP MŘ postupy při nařízení kontroly mimo pracovní dobu,

k) v případě ZJP MŘ povinnost mít pro CÚ k dispozici veškeré doklady, na jejichž předložení případně závisí použití předpisů o propuštění zboží do celního režimu volný oběh, a to od okamžiku zápisu do své evidence,

l) odkaz na parametry komunikace,

m) povinnost informovat CÚ o všech okolnostech, které nastaly po udělení povolení a které mohou mít vliv na další trvání nebo obsah povolení.

(3) Povolení ZJP MŘ formou podávání oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta za použití neúplných dat a povolení ZJP ZCP musí navíc obsahovat

a) povinné údaje uváděné deklarantem v oznámeních o zápisu zboží do jeho evidence nebo v ZCP (v minimálním rozsahu stanoveném v příloze 30A prováděcího nařízení),

b) délku zúčtovacího období podle čl. 218 celního kodexu,

c) formu a obsah DCP,

21

d) lhůty, ve kterých je po skončení zúčtovacího období třeba podávat DCP celním orgánům k tomu určeným samostatným vnitřním aktem řízení19).

(4) Podle čl. 6 odst. 2 celního kodexu musí být rozhodnutí přijato a oznámeno žadateli co nejrychleji.

(5) Žadatel musí být o výsledku správního řízení informován ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti nebo poté, co jsou CÚ doručeny požadované doplňkové informace. Ve zvlášť složitých případech je tato lhůta 60 dnů.

(6) Lhůta 30 dnů a 60 dnů pro vydání rozhodnutí ve správním řízení může být podle čl. 6 odst. 2 celního kodexu prodloužena pouze tehdy, není – li povolující CÚ vzhledem ke složitosti případu schopen vydat rozhodnutí v této lhůtě. Před uplynutím této lhůty CÚ písemně vyrozumí žadatele o důvodech, které vedou k překročení lhůty, s uvedením lhůty, ve které bude vydáno rozhodnutí o žádosti o povolení ZJP. Lhůta pro vydání rozhodnutí se přerušuje, jestliže CÚ vyzval žadatele k odstranění nedostatků podání v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 správního řádu a současně rozhodl o přerušení řízení podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu.

Čl. 37Provádění ZJP NCP

(1) CÚ se při propouštění zboží do celního režimu volný oběh na základě podaného NCP řídí ustanoveními čl. 254 až 259 prováděcího nařízení a podpůrně také daňovým řádem.

(2) Má-li CÚ pochybnosti, zda mají být uplatněny zákazy nebo omezení, a může tuto otázku zodpovědět teprve po obdržení chybějících údajů nebo dokladů, nemůže být dotyčné zboží deklarantovi propuštěno.

(3) U zboží, které podléhá valorickému clu, musí být uvedena jeho celní hodnota, nebo jestliže deklarant tuto hodnotu nemůže uvést, předběžný údaj o celní hodnotě. V NCP musí být také uvedeny veškeré ostatní údaje, které jsou považovány za nezbytné ke ztotožnění zboží, k uplatnění předpisů o propuštění zboží do volného oběhu a ke stanovení výše zajištění, kterým může být propuštění zboží deklarantovi podmíněno.

(4) Postup při stanovení lhůt se procesně řídí daňovým řádem. O stanovení lhůty rozhoduje CÚ rozhodnutím, které musí kromě základních náležitostí daných ustanovením § 102 daňového řádu obsahovat, jaké údaje nebo doklady mají být deklarantem doplněny nebo předloženy.

(5) Vzor výzvy k doložení chybějících údajů nebo dokladů je uveden v metodické příručce a je součástí systému e-Dovoz.

(6) V případech uvedených v čl. 257 odst. 4 a 5 prováděcího nařízení CÚ ve věci vždy nařídí ústní jednání podle § 60 daňového řádu. Z protokolu o ústním jednání musí být zřejmé, na jakém postupu se CÚ s deklarantem dohodl a v případě poskytnutí jistoty ve výši rozdílu mezi zaúčtovanou částkou a částkou, která může být pro zboží nakonec vyměřena, jakou formou a v jaké částce bude případný celní dluh zajištěn. Tento protokol se stane nedílnou součástí rozhodnutí v celním řízení. V NCP pak uvede pověřený zaměstnanec CÚ podle zvolené varianty poznámku: “Na žádost deklaranta vyměřena částka cla a daní ve výši stanovené CÚ, protokol o ústním jednání č.j. ……….ze dne………….. “ nebo údaj o výši rozdílu mezi zaúčtovanou částkou a částkou, která může být pro zboží nakonec vyměřena, s odkazem na číslo jednací a datum předmětného protokolu o ústním jednání.

19)19) Služební předpis č. 40/2009 – Pravidla aplikace lhůt pro výpočet, zaúčtování, sdělení a platbu cla.

22

Čl. 38Provádění ZJP ZCP

(1) CÚ se při propouštění zboží do celního režimu volný oběh na základě podávání ZCP a DCP řídí ustanoveními čl. 260 až 262 prováděcího nařízení.

(2) ZJP ZCP mohou využívat pouze ty osoby, kterým byl na základě písemné žádosti povolen. Povolení ZJP ZCP musí být zapsáno do aplikace ASEO.

(3) Podávání CP je možné na základě komunikačního povolení pouze formou elektronicky podaných ZCP, která jsou doplněna následně podaným elektronickým DCP.

(4) ZCP musí obsahovat minimálně údaje stanovené v příloze 30A prováděcího nařízení a případně další údaje stanovené v povolení ZJP ZCP.

(5) Při použití ZJP ZCP jsou nedílnou součástí ZCP předložené doklady. Tyto doklady jsou uloženy v evidenci deklaranta v písemné i elektronické podobě ve formě skenu (bitové mapy) dokladu. Aplikace deklaranta vytváří ke každému skenu jeho digitální otisk (HASH), který je vložen do dat ZCP. Uvedením digitálního otisku (HASH) do příslušné datové skupiny ZCP deklarant prokazuje existenci deklarovaného dokladu v okamžiku podání ZCP.

(6) Nedílnou součástí DCP jsou přiložené doklady v písemné podobě.

(7) Při propouštění zboží uvedeného v jednotlivých ZCP je pouze zajišťována maximální výše celního dluhu, který by mohl vzniknout. Výměr částky cla a daní a sdělení o její výši jsou prováděny až následně na základě podání DCP, které je spojeno s povolením celkového (jednotného) zápisu dle čl. 218 odst. 1 s použitím čl. 226 písm. c) celního kodexu.

(8) DCP, které je souhrnné povahy, odepisuje (uzavírá) jedno až více ZCP. Systém e-Dovoz provádí kontroly množství zboží, které bylo deklarováno v jednotlivých ZCP.

(9) V povolení ZJP ZCP je stanovena lhůta k podání DCP a délka zúčtovacího období podle čl. 218 odst. 1 druhého pododstavce celního kodexu. ZCP a DCP se považují za jednotný nedělitelný doklad. Dnem přijetí DCP je

a) datum podání prvního ZCP v daném zúčtovacím období, nebo

b) datum podání prvního ZCP v daném zúčtovacím období, ode dne změny zbožového kódu, měnového kurzu nebo opatření TARIC CZ.

Čl. 39 Provádění ZJP MŘ

(1) CÚ se při propouštění zboží do celního režimu volný oběh na základě povolení ZJP MŘ řídí ustanoveními čl. 263 až 267 prováděcího nařízení.

(2) ZJP MŘ umožňuje, aby CP na propuštění zboží do celního režimu volný oběh bylo provedeno elektronickým oznámením o zápisu zboží do evidence deklaranta s oprávněním CÚ ke zproštění povinnosti předložit zboží k celnímu řízení. Zboží se pak obvykle nachází v prostorách deklaranta nebo na jiných místech schválených celními orgány.

(3) V povolení ZJP MŘ se stanovuje lhůta k propuštění zboží jeho zápisem do evidence deklaranta.

(4) Při použití ZJP MŘ jsou nedílnou součástí elektronických oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta a DCP předložené doklady. Tyto doklady jsou uloženy v evidenci deklaranta v písemné i elektronické podobě ve formě skenu (bitové mapy) dokladu. Aplikace deklaranta vytváří ke každému skenu jeho digitální otisk (HASH), který je vložen do dat elektronického oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta a do dat DCP.

23

Uvedením digitálního otisku (HASH) do příslušné datové skupiny deklarant prokazuje existenci deklarovaného dokladu v okamžiku podání oznámení o zápisu zboží do jeho evidence.

(5) Skeny dokladů doprovázejících CP budou následně předávány CÚ na nosičích dat způsoby stanovenými v metodické příručce.

(6) Podmínkou použití ZJP MŘ je zasílání dat výhradně na základě uděleného komunikačního povolení.

(7) Povolení ZJP MŘ musí být evidováno v aplikaci ASEO.

(8) V rámci ZJP MŘ lze povolit ZJP MŘ za použití oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta s uvedením úplných dat, nebo ZJP MŘ za použití oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta s uvedením neúplných dat, nebo obě varianty současně.

(9) Oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta s uvedením úplných dat se současně považuje za DCP, které obsahuje kompletní data stanovená přílohou 37 prováděcího nařízení. V okamžiku propuštění zboží do celního režimu volný oběh je držiteli povolení sdělen variabilní symbol platby a sdělení částky cla a daní.

(10) Oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta s uvedením neúplných dat obsahuje minimálně údaje stanovené v příloze 30A prováděcího nařízení a případně další údaje stanovené v povolení ZJP MŘ.

(11) Následně je držitelem povolení ve lhůtě stanovené v povolení ZJP MŘ podáno DCP obsahující souhrn zboží, které bylo propuštěno do celního režimu volný oběh na základě jednoho či více předchozích oznámení o zápisu zboží do evidence deklaranta s uvedením neúplných dat podaných ve stanoveném období.

(12) V této variantě ZJP MŘ je při propuštění zboží uvedeného v jednotlivých oznámeních o zápisu zboží do evidence deklaranta pouze zajišťována maximální výše celního dluhu. Sdělení částky cla a daní a variabilního symbolu platby je provedeno až na základě podání DCP. Podle čl. 218 odst. 1 s použitím čl. 226 písm. c) celního kodexu je podání DCP spojeno s povolením jednotného zápisu částek celního dluhu.

(13) V povolení ZJP MŘ je stanovena lhůta k podání DCP a délka zúčtovacího období podle čl. 218 odst. 1 druhého pododstavce celního kodexu. Oznámení o zápisech do evidence deklaranta a DCP se považují za jednotný nedělitelný doklad.

(14) Dnem přijetí DCP je

a) datum prvního zápisu zboží do evidence, který se považuje za jeho propuštění do celního režimu volný oběh, nebo

b) datum prvního zápisu zboží do evidence, který se považuje za jeho propuštění do celního režimu volný oběh, ode dne změny zbožového kódu, měnového kurzu, nebo opatření TARIC CZ.

Čl. 40Jednotná povolení ZJP MŘ a ZJP ZCP

(1) Jednotné povolení pro ZJP zajišťuje možnost použití ZJP MŘ nebo ZJP ZCP k provedení celních formalit v členském státě, kde je držitel povolení usazen, k jeho vývozu a dovozu kdekoli ve Společenství.

(2) Zboží je dopraveno na povolené místo určení v jednom členském státě a propuštěno do režimu za podmínek ZJP MŘ nebo ZJP ZCP v jiném členském státě, který vydal povolení ZJP, kdy se příchod zboží oznamuje, respektive ZCP se podává, CÚ v členském státě, který vydal povolení ZJP, a kdy je následně podáno pravidelné DCP.

24

(3) Tento druh povolení je označován zkratkou SASP (Single Authorisation for Simplified Procedure) jako jednotné povolení ZJP.

Čl. 41Žádost o jednotná povolení ZJP MŘ a ZJP ZCP

(1) Žádost o jednotné povolení ZJP MŘ nebo ZJP ZCP se předkládá

a) celnímu orgánu členského státu, kde je vedeno hlavní účetnictví žadatele v souvislosti s dotčenými celními režimy a kde je prováděna alespoň část operací, souvisejících s celním řízením,

b) celnímu orgánu členského státu, kde je hlavní účetnictví žadatele v jeho počítačovém systému v souvislosti s dotčenými celními režimy přístupné příslušnému celnímu orgánu prostřednictvím informačních technologií a počítačových sítí, kde se uskutečňují obecné logistické řídící činnosti žadatele a kde je prováděna alespoň část operací, souvisejících s celním řízením.

(2) Pokud není možno příslušný celní orgán určit, předkládá se žádost jednomu z celních orgánů členského státu, kde

a) je vedeno hlavní účetnictví žadatele v souvislosti s dotčenými celními režimy,

b) je přístupné hlavní účetnictví žadatele v souvislosti s dotčenými celními režimy a kde se uskutečňují obecné logistické řídící činnosti žadatele.

(3) Postup dotčených celních orgánů v rámci povolovacího řízení je upraven v čl. 253j až 253m prováděcího nařízení.

(4) CÚ, který vede řízení o vydání jednotného povolení ZJP MŘ nebo ZJP ZCP, zpřístupní ostatním dotčeným celním orgánům k vyjádření

a) podání (žádost o povolení),

b) návrh povolení,

c) veškeré informace nezbytné pro udělení povolení.

(5) Informace budou zpřístupněny zasláním dokladů podle odstavce 4 na adresu dotčeného celního orgánu, po zavedení komunikačního systému dle čl. 253m prováděcího nařízení budou zpřístupněny zavedením do tohoto systému.

(6) Lhůty pro zpřístupnění informací schvalujícím CÚ jsou

a) 30 kalendářních dnů, pokud bylo žadateli dříve povoleno používat ZJP MŘ nebo ZJP ZCP nebo uděleno osvědčení AEO podle čl. 14a odst. 1 písm. a) nebo c) prováděcího nařízení,

b) 90 kalendářních dnů ve všech ostatních případech.

(7) Lhůty počínají běžet okamžikem, kdy schvalující celní orgán obdrží veškeré nezbytné informace k řízení o vydání povolení. Schvalující celní orgán vyrozumí žadatele o přijetí žádosti a o datu, kdy začíná běžet příslušná lhůta. Lhůty podle odstavce 6 může CÚ v odůvodněných případech prodloužit o dalších 30 kalendářních dnů s tím, že před uplynutím základních lhůt sdělí žadateli důvody, pro které lhůty prodlužuje.

(8) Celní orgány ostatních členských států , jichž se týká požadované jednotné povolení, sdělí schvalujícímu celnímu orgánu případné námitky do 30 kalendářních dnů ode dne obdržení předlohy povolení. Je-li pro toto oznámení zapotřebí delší lhůta, schvalující celní orgán musí být vyrozuměn co nejdříve, v každém případě nejpozději v uvedené lhůtě. Tuto dodatečnou lhůtu lze prodloužit nejvýše o dalších 30 kalendářních dnů. Je-li lhůta prodloužena, schvalující celní orgán vyrozumí žadatele o prodloužení lhůty.

25

(9) Pokud byly sděleny námitky a celní orgány v uvedené lhůtě nedosáhly dohody, žádost je zamítnuta v rozsahu, v němž byly vzneseny námitky. Pokud konzultovaný celní orgán neodpoví ve stanovené lhůtě, má se za to, že neexistují žádné námitky.

(10) Schvalující CÚ před částečným nebo úplným zamítnutím žádosti sdělí žadateli důvody, na nichž hodlá založit své rozhodnutí, a žadatel může sdělit své stanovisko do 30 kalendářních dnů ode dne oznámení.

(11) Rozhodnutí o povolení vydává schvalující CÚ do 30 kalendářních dnů po uplynutí lhůt k vyjádření dožadovaného celního orgánu a musí mít náležitosti uvedené v příloze 67 prováděcího nařízení. Tato rozhodnutí zveřejní ostatním zúčastněným celním orgánům pomocí informačního a komunikačního systému, pokud je k dispozici.

ČÁST PÁTÁ CCŘ

Čl. 42Základní zásady CCŘ

(1) Provádění celního řízení za využití technologie CCŘ lze používat pouze na základě písemného povolení  vydaného povolujícím CÚ.

(2) Celním orgánem místně příslušným pro vydání povolení v souladu s čl. 201 prováděcího nařízení je CÚ, u kterého budou podávána e-CP na propuštění zboží do dovozního celního režimu.

(3) Vydání povolení CCŘ se řídí příslušnými ustanoveními celních předpisů a správního řádu.

Čl. 43Žádost o povolení CCŘ

(1) Žádost musí být podána v souladu s ustanoveními § 37 odst. 2 a 4 správního řádu.

(2) V souladu s ustanovením čl. 6 odst. 1 celního kodexu musí žádost obsahovat veškeré údaje nutné k posouzení žádosti a vydání rozhodnutí.

(3) Povolující CÚ může vyžadovat další informace, bude-li je považovat za nezbytné pro řádný průběh povolovacího řízení.

(4) V případě, kdy žádost neobsahuje všechny údaje potřebné pro vydání povolení, je nutno ji považovat za podání mající vady, pro které je nezpůsobilé k projednání. Povolující CÚ postupuje v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 správního řádu.

Čl. 44Povolení CCŘ

(1) Při vydávání povolení povolující CÚ přihlédne zejména

a) k druhu zboží propuštěného do volného oběhu,

b) k bezdlužnosti žadatele vůči celním orgánům a ostatním orgánům státní správy,

26

c) k včasnosti úhrady vyměřených cel a daní,

d) k dodržování celních a daňových předpisů a předpisů upravujících oblast zákazů a omezení,

e) k dosavadním zkušenostem se žadatelem.

(2) Pokud povolující CÚ žádosti vyhoví, udělí žadateli povolení CCŘ, které musí být sděleno žadateli písemně.

(3) Podle čl. 6 odst. 2 celního kodexu musí být rozhodnutí přijato a oznámeno žadateli co nejrychleji.

(4) Žadatel musí být o výsledku správního řízení informován ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti nebo poté, kdy jsou CÚ doručeny požadované doplňkové informace. Ve zvlášť složitých případech se tato lhůta prodlužuje o dalších 30 dnů.

(5) Lhůta 30 dnů a 60 dnů pro vydání rozhodnutí ve správním řízení může být podle čl. 6 odst. 2 celního kodexu prodloužena pouze tehdy, není–li povolující CÚ vzhledem ke složitosti případu schopen vydat rozhodnutí v této lhůtě. Před uplynutím této lhůty CÚ písemně vyrozumí žadatele o důvodech, které vedou k překročení lhůty, s uvedením lhůty, ve které bude vydáno rozhodnutí o žádosti o povolení CCŘ. Lhůta pro vydání rozhodnutí se přerušuje a neběží, jestliže CÚ vyzval žadatele k odstranění nedostatků podání podle § 37 odst. 3 správního řádu.

ČÁST ŠESTÁSPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ VE VĚCI UDĚLENÍ POVOLENÍ RHÚ, ZJP A CCŘ

Čl. 45Obecná ustanovení

(1) Není-li stanoveno jinak, vztahují se postupy uvedené v této části tohoto SP na povolení RHÚ, ZJP i CCŘ.

(2) Pro řízení ve věci udělení povolení RHÚ, ZJP i CCŘ se podpůrně použije správní řád.

(3) Je-li žádost o povolení podána CÚ, v jehož územní působnosti nemá žadatel sídlo nebo místo pobytu, ale který je jinak místně příslušný k udělení povolení tohoto režimu, ověří tento CÚ informace o porušování celních a daňových předpisů v příslušných databázích (evidencích) vedených celními orgány1)20 nebo u CÚ, který je místně příslušný k projednávání správních deliktů. Dožádaný CÚ zašle potřebné údaje CÚ, který rozhoduje o povolení, ve lhůtě stanovené dožadujícím CÚ v dožádání.

(4) Pokud se CÚ setká v průběhu správního řízení s otázkou, jejíž řešení mu nepřísluší21), je vázán pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, který ve věci rozhodoval. Jinak si CÚ o takové otázce učiní vlastní úsudek nebo dá příslušnému orgánu podnět k zahájení řízení. Pokud má CÚ povědomí, že již bylo u jiného správního orgánu zahájeno řízení o předběžné otázce, která má význam pro rozhodnutí CÚ v povolovacím řízení, a toto řízení nebylo dosud skončeno, CÚ povolovací řízení přeruší a pokračuje v něm po nabytí právní moci rozhodnutí o předběžné otázce.

1)1

20) Vnitřní pokyn č. 18/2009 - Elektronická evidence porušení předpisů.21) § 57 správního řádu.

27

(5) Kdykoliv během řízení o povolení může účastník řízení navrhovat nové důkazy a jejich doplnění. V souladu se zásadou volného hodnocení důkazů je CÚ povinen potvrdit nebo naopak vyvrátit skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti a pro konečné rozhodnutí ve věci. V těchto případech je CÚ povinen dát účastníku řízení možnost, aby se před vlastním vydáním rozhodnutí mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí, které si opatřil CÚ a ke způsobu jejich zjištění nebo navrhnout jejich doplnění (§ 36 správního řádu). Za tímto účelem je CÚ povinen účastníka řízení písemně vyrozumět o skončení dokazování a výslovně jej poučit o jeho právu seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, a uvést místo a přiměřenou dobu, po kterou se může s těmito podklady seznámit.

(6) Vyhoví-li CÚ plně žádosti, nemusí být rozhodnutí o udělení povolení odůvodněno. To neplatí v případě, že CÚ žadateli vyhoví pouze částečně.

Čl. 46Povinnosti dotčených CÚ

(1) Žádost o povolení RHÚ i ZJP může zahrnovat více než jeden dotčený CÚ. Povolení CCŘ předpokládá, že jsou do operací zahrnuty minimálně dva dotčené CÚ.

(2) V případě, že se v žádosti o povolení RHÚ nebo ZJP jedná o dotčený CÚ v jiném členském státě, postupuje vydávající CÚ podle ustanovení vztahujících se k jednotnému povolení.

(3) V případě, že se v žádosti o povolení jedná o dotčený CÚ v rámci České republiky, je vydávající CÚ povinen poskytnout ostatním dotčeným CÚ součinnost uvedenou v tomto článku.

(4) Povolující CÚ zašle před vydáním povolení jeho návrh všem dotčeným CÚ s žádostí o případné připomínky.

(5) Dotčený CÚ sdělí své připomínky ve lhůtě do 5 pracovních dnů ode dne přijetí návrhu. Pokud v dané lhůtě nesdělí dotčený CÚ své připomínky, povolující CÚ má za to, že dotčený CÚ nemá připomínky a povolení vydá.

(6) Pokud povolující CÚ obdrží připomínky od CÚ, prověří je a v případě jejich přijetí je zapracuje do povolení.

(7) V případě, že tyto připomínky nepřijme, zašle povolující CÚ neprodleně své zdůvodnění o nepřijetí připomínek dotčenému CÚ. Pokud bude dotčený CÚ trvat na zapracování svých připomínek, sdělí povolujícímu CÚ uvedenou skutečnost ve lhůtě 3 pracovních dnů od převzetí zdůvodnění o jejich nepřijetí.

(8) Povolující CÚ zašle ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne převzetí tohoto sdělení žádost o vypořádání připomínek odboru 21 GŘC, který o nich musí rozhodnout do 3 pracovních dnů od obdržení této žádosti.

(9) Jedná-li se o povolení ZJP, může dožádaný CÚ namítat také formu vydání nebo změny povolení ve smyslu čl. 32 odst. 3.

(10) Stejným způsobem se postupuje i v případě provádění následných změn vydaného povolení, ve kterém je zahrnuto více než jeden celní úřad a nejedná se o jednotné povolení.

(11) O vydání rozhodnutí o zrušení, odvolání nebo změně povolení CCŘ musí povolující CÚ informovat odbor 21 GŘC.

28

Čl. 47Znovuposouzení povolení

(1) Povolující CÚ je povinen opětovně posoudit podmínky již vydaného povolení v případech

a) významné změny příslušných právních předpisů,

b) důvodného podezření nebo zjištění, že držitel povolení již nesplňuje nebo není schopen plnit příslušné podmínky,

c) důvodného podezření nebo zjištění, že podmínky pro udělení povolení nebyly splněny již v době jeho vydání.

(2) V daném případě pak povolující CÚ zahájí řízení vedoucí ke změně, odnětí, nebo zrušení povolení. V případě ZJP je navíc možné využít ustanovení čl. 253d prováděcího nařízení o pozastavení platnosti povolení.

Čl. 48Účinnost a platnost povolení

(1) Odvolání proti rozhodnutí o udělení povolení nemá odkladný účinek a povolení nabývá účinnosti v den svého vydání nebo v den uvedený v povolení. Zboží tak může být do režimu propuštěno za použití tohoto povolení bez ohledu na to, zda rozhodnutí nabylo právní moci.

(2) Platnost povolení RHÚ je specifikována čl. 507 prováděcího nařízení. Platnost povolení režimu uskladňování v celním skladu je neomezená. Pro konečné užití platí čl. 293 odst. 4 druhý pododstavec prováděcího nařízení.

(3) Platnost povolení ZJP a CCŘ není celními předpisy vymezena. CÚ zpravidla stanoví platnost na jeden rok od data nabytí účinnosti povolení, přičemž přihlédne k odůvodněným hospodářským potřebám žadatele. Při rozhodování o povolení ZJP žadateli, který již vykazuje určitou zkušenost s jejich prováděním, může CÚ platnost povolení stanovit na dobu delší, maximálně však dobu dvou let.

Čl. 49Evidence žádostí a povolení

(1) Povolující CÚ je povinen žádost i povolení zaevidovat do aplikace ZJP, respektive do aplikace ASEO.

(2) Do informačního systému celních orgánů se zaznamenávají také jednotná povolení udělená jiným členským státem. Zapisující CÚ v tomto případě určí odbor 21 GŘC.

Čl. 50Zastavení řízení a zamítnutí žádosti

(1) Jestliže žadatel vezme svůj návrh (žádost) zpět, CÚ řízení o udělení povolení zastaví podle § 66 správního řádu. K zpětvzetí návrhu může dojít až do vydání rozhodnutí o žádosti.

(2) CÚ zamítne žádost

a) pokud žadatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení celních předpisů,

29

b) z důvodu nesplnění hospodářských podmínek nebo nesplnění hospodářské odůvodněnosti u režimu uskladňování v celním skladu v případě povolení RHÚ,

c) pokud nejsou v případě povolení ZJP splněny podmínky uvedené v čl. 34 a 35, nebo

d) pokud nejsou v případě povolení CCŘ splněny podmínky uvedené v čl. 43 a 44.

(3) Rozhodnutí, jímž je žádost zamítnuta, musí obsahovat společně s výrokem a poučením o odvolání i řádné odůvodnění v souladu s příslušným ustanovením správního řádu.

Čl. 51Udělení povolení se zpětnou působností

(1) Povolení RHÚ může být podle čl. 508 prováděcího nařízení vydáno se zpětnou působností. Pro konečné užití platí čl. 294 prováděcího nařízení.

(2) Se zpětnou působností nelze udělit ostatní povolení upravená v tomto SP.

(3) Povolení podle odstavce 1 lze vydat pro všechny RHÚ vyjma režimu uskladňování v celním skladu.

(4) Žádost o povolení použití RHÚ se podává písemně na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 67 prováděcího nařízení. Žadatel o povolení RHÚ musí kromě jiných náležitostí uvést důvody požadované zpětné působnosti povolení.

(5) Jestliže se žádost o povolení RHÚ se zpětnou působností týká již dříve vydaného povolení RHÚ pro operace a zboží stejného druhu, jehož platnost uplynula, může zpětnou působnost vydávaného povolení dosahovat až k datu vypršení původního povolení RHÚ.

(6) Ve zcela výjimečných případech může rozhodující CÚ vydat povolení RHÚ se zpětnou působností, který zasahuje delší období, než je datum podání žádosti nebo datum uplynutí platnosti původního rozhodnutí. Zpětná působnost povolení však nesmí překročit jeden rok před datem podání žádosti (čl. 294 odst. 3 a čl. 508 odst. 3 prováděcího nařízení).

(7) Ve zcela výjimečných případech lze vydat povolení se zpětnou působností za předpokladu, že existuje prokazatelná hospodářská potřeba a že jsou splněny následující podmínky ustanovení čl. 508 odst. 3 prováděcího nařízení

a) žádost nemá rysy pokusu o podvod ani zjevné nedbalosti,

b) doba platnosti tří let od data nabytí účinnosti povolení stanovená podle čl. 507 prováděcího nařízení není překročena (to neplatí pro konečné užití),

c) účetnictví žadatele prokazuje, že podmínky režimu mohou být považovány za splněné a že v případě nutnosti může být zboží identifikováno pro uvedené období, a že toto účetnictví umožňuje kontrolu režimu, a

d) lze splnit všechny nutné formality nutné pro nápravu situace, ve které se zboží nachází, včetně rozhodnutí o případné neplatnosti CP, kterými bylo původně zboží propuštěno do jiného celního režimu než RHÚ.

(8) Zjevná nedbalost může být přičítána žadateli především v případech, pokud žadatel nebo jeho zástupce v minulosti nevyhověl procesním podmínkám, které jsou v zásadě podmínkou pro udělení povolení RHÚ, ačkoli si mohl být vědom, že tyto procesní podmínky existují nebo se již v podobné situaci v minulosti nacházel, a tedy si byl vědom, že musí splnit právní podmínky pro získání povolení RHÚ.

30

Čl. 52Zrušení nebo odejmutí povolení nebo jeho změna z moci úřední  

(1) Zrušení nabývá účinku dnem, kdy bylo zrušené rozhodnutí o povolení přijato (čl. 8 odst. 3 celního kodexu). Rozhodnutím o zrušení povolení dochází k situaci, kdy je toto povolení rušeno od svého počátku. Na takové povolení je třeba nahlížet jako by vůbec nebylo vydáno.

(2) V souvislosti se zrušením povolení následně CÚ zruší i rozhodnutí o propuštění zboží do příslušného RHÚ a dále učiní veškeré kroky, aby v souladu s celními předpisy upravil postavení daného zboží (například výzva k předložení zboží v nezměněném stavu). Bude-li možné předložit zboží a zahájit nové řízení ve věci přidělení celně schváleného určení, CÚ zboží propustí do navrženého nového celního režimu. Není-li již možné zboží v nezměněném stavu předložit, je třeba vyměřit celní dluh formou platebního výměru. Tento odstavec se nepoužije v případě zrušení povolení ZJP nebo CCŘ.

(3) CÚ ve smyslu ustanovení čl. 9 celního kodexu a na základě § 8 odst. 1 písm. a) zákona o CS odejme povolení bez ohledu na jeho právní moc, pokud jedna nebo více podmínek pro jeho vydání nebyly splněny nebo již nejsou plněny.

(4) CÚ tak učiní zejména v případě, že

a) zjistí, že nejsou již nadále splněny podmínky pro udělení povolení,

b) držitel povolení ZJP nezjedná nápravu podle čl. 253d odst. 2 a čl. 253f odst. 1 prováděcího nařízení,

c) držitel povolení ZJP nebo jiné osoby uvedené v čl. 14h odst. 1 písm. a), b) nebo d) prováděcího nařízení se dopustili závažných nebo opakovaných porušení celních předpisů a neexistuje žádné další právo odvolání (v případě, že CÚ shledá, že taková porušení jsou zanedbatelná ve vztahu k množství nebo objemu celních operací a že v souvislosti s těmito porušeními nevzniká pochybnost o dobré víře držitele povolení, může rozhodnout, že povolení ZJP nezruší).

(5) V případě NCP mohou CÚ upustit od odvolání povolení, jestliže

a) držitel povolení splní své povinnosti ve lhůtě stanovené CÚ, nebo

b) porušení nemá žádný skutečný účinek na řádný průběh celní operace.

(6) Odnětí povolení nabývá účinnosti (je vykonatelné) dnem jeho doručení držiteli odejmutého povolení.

(7) Rozhodnutí o odnětí povolení RHÚ se nevztahuje na zboží, které bylo před nabytím účinnosti odvolání propuštěno do RHÚ na základě odvolaného povolení. CÚ však může požadovat, aby v jím stanovené lhůtě, bylo zboží propuštěnému do RHÚ přiděleno jiné celně schválené určení.

(8) Nemá-li skutečnost, že jedna nebo více podmínek pro vydání povolení nebyly splněny anebo již nejsou plněny, nebo skutečnost, že držitel povolení nesplnil povinnost uloženou povolením, zásadní vliv na provádění režimu, CÚ, který vydal povolení, toto rozhodnutí v souladu s čl. 9 celního kodexu změní.

(9) Veškeré změny povolení (změny obsahu jednotlivých odstavců nebo kolonek, prodloužení platnosti, apod.) budou učiněny vydáním úplného znění povolení.

(10) Vykonatelné rozhodnutí, kterým se odnímá, nebo ruší jednotné povolení, musí být oznámeno všem dotčeným celním orgánům.

31

Čl. 53Změna povolení na žádost držitele povolení, odnětí povolení na žádost držitele povolení

a prodloužení platnosti povolení

(1) Držitel povolení může požádat CÚ, který povolení vydal, o prodloužení platnosti povolení nebo o provedení změn ve vydaném povolení.

(2) Žádost o změnu nebo o prodloužení platnosti povolení se podává písemně a musí obsahovat

a) přesné označení povolení, kterého se žádost týká,

b) návrh požadované změny povolení nebo nové lhůty platnosti povolení,

c) skutečnosti odůvodňující navrhované změny nebo prodloužení platnosti povolení.

(3) CÚ žádosti o prodloužení platnosti povolení vyhoví pouze tehdy, je-li to odůvodněno řádným prováděním režimu. O prodloužení platnosti povolení nebo o změnách povolení vydá CÚ rozhodnutí, jímž se platnost povolení prodlužuje, nebo původní rozhodnutí mění.

(4) Veškeré změny povolení (změny obsahu jednotlivých odstavců nebo kolonek, prodloužení platnosti, apod.) budou učiněny vydáním úplného znění povolení.

(5) Rozhodnutí, kterým se vydané povolení mění nebo kterým se prodlužuje jeho platnost, musí mít náležitosti uvedené v § 67 až 69 správního řádu. Pokud CÚ vyhoví účastníkovi v plném rozsahu, odůvodnění není třeba.

(6) Požádá–li držitel povolení o jeho odnětí, CÚ v souladu s ustanovením čl. 9 celního kodexu žádosti vyhoví. O odnětí povolení vydá CÚ rozhodnutí, které musí mít náležitosti uvedené v § 67 až 69 správního řádu. Pokud bude odňato jednotné povolení, CÚ oznámí rozhodnutí o odnětí jednotného povolení všem dotčeným celním orgánům.

(7) Budou–li CÚ prováděny zásadní změny jednotného povolení, musí zaslat všem dotčeným CÚ návrh na provedení změn ve vydaném povolení, které ve lhůtě 15 dnů potvrdí přijetí návrhu na změny. CÚ, kterým byl zaslán návrh změn rozhodnutí, zašlou případné připomínky rozhodujícímu CÚ ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu na změny povolení. Obdrží - li CÚ připomínky dotčených CÚ ve lhůtě 30 dnů, vydá rozhodnutí o změně povolení, přičemž při rozhodování zohlední připomínky dotčených celních orgánů. Pokud CÚ neobdrží žádné připomínky ve stanovené lhůtě, vydá rozhodnutí o změně povolení.

(8) Vykonatelné rozhodnutí, kterým se mění jednotné povolení, musí být oznámeno všem dotčeným celním orgánům.

Čl. 54Pozastavení povolení

(1) Povolení ZJP může CÚ pozastavit. Pozastavení není možné uplatnit u ostatních druhů povolení upravených v tomto SP.

(2) Schvalující CÚ pozastaví povolení ZJP, jestliže

a) je zjištěno nesplnění podmínek a kritérií uvedených v čl. 253c odst. 1 prováděcího nařízení,

b) se celní orgány důvodně domnívají, že držitel povolení nebo jiná osoba uvedená v čl.14h odst. 1 písm. a), b) nebo d) prováděcího nařízení spáchali čin, jenž povede k trestnímu řízení a souvisí s porušením celních předpisů. Pokud má CÚ za to, že takové porušení je zanedbatelné ve vztahu k množství nebo objemu celních operací a že v souvislosti s tímto porušením nevzniká pochybnost o dobré víře držitele povolení, nemusí povolení pozastavovat.

32

(3) Před přijetím rozhodnutí sdělí schvalující CÚ svá zjištění držiteli povolení. Držitel povolení je oprávněn provést nápravu nebo vyjádřit své stanovisko do 30 kalendářních dnů počínaje dnem sdělení.

(4) Jestliže držitel povolení nezjedná nápravu situace ve lhůtě 30 kalendářních dnů, schvalující CÚ mu oznámí, že povolení ZJP pozastavuje na dobu 30 kalendářních dnů s cílem umožnit držiteli povolení přijetí požadovaných opatření k nápravě.

(5) V případech podezření ze spáchání trestného činu držitelem povolení v souvislosti s porušením celních předpisů schvalující CÚ pozastaví povolení do konce trestního řízení. Tuto skutečnost sdělí držiteli povolení.

(6) Pokud držitel povolení není schopen zjednat nápravu během 30 kalendářních dnů, avšak prokáže, že podmínky může splnit, jestliže bude prodloužena doba pozastavení, pozastaví schvalující CÚ povolení ZJP o dalších 30 kalendářních dnů.

(7) Pozastavením povolení nejsou dotčeny operace, které začaly již před datem pozastavení, ale nebyly ještě ukončeny.

(8) Jestliže držitel povolení schvalujícímu CÚ věrohodně prokázal, že přijal nutná opatření k dodržování podmínek a kritérií, které musí být splněny při povolení ZJP, zruší schvalující CÚ pozastavení a vyrozumí o této skutečnosti držitele povolení.

(9) Pokud držitel povolení není dočasně schopen plnit některou z podmínek a kritérií stanovených pro povolení ZJP, může požádat o pozastavení povolení. V tomto případě držitel povolení oznámí tuto skutečnost schvalujícímu CÚ a uvede den, kdy bude opět schopen plnit podmínky a kritéria. Schvalujícímu CÚ oznámí rovněž plánovaná opatření a harmonogram jejich provedení.

(10) Jestliže držitel povolení není schopen zjednat nápravu ve lhůtě stanovené v jeho oznámení, může schvalující CÚ povolit přiměřené prodloužení, pokud držitel povolení jednal v dobré víře.

ČÁST SEDMÁNEDOSTUPNOST SYSTÉMU E-DOVOZ

Čl. 55Havarijní postupy

Při nedostupnosti systému e-Dovoz, kterou vyhlašuje odbor 12 GŘC, postupují CÚ způsobem stanoveným v metodické příručce.

ČÁST OSMÁZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 56Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Rozkaz č. 73/2008 - Změna postupu při udělování, pozastavení a zrušení povolení a jednotného povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení.

33

2. Rozkaz č. 49/2010 - Pozastavení platnosti vnitřních aktů řízení v souvislosti s nasazením systému e-Dovoz.

3. Rozkaz č. 29/2011 - Změna Rozkazu č. 49/2010 – Pozastavení platnosti vnitřních aktů řízení v souvislosti s nasazením systému e-Dovoz.

4. Služební předpis č. 22/2004 - Režim s ekonomickým režimem-pasivní zušlechťovací styk.

5. Služební předpis č. 23/2004 - Přepracování pod celním dohledem.

6. Služební předpis č. 24/2004 - Předložení zboží, postup před zahájením řízení o přidělení celně schváleného určení, vlastní řízení o přidělení celně schváleného určení a ověřování celních prohlášení.

7. Služební předpis č. 29/2004 - Volný oběh.

8. Služební předpis č. 33/2004 - Režim aktivní zušlechťovací styk.

9. Služební předpis č. 35/2004 - Uskladňování v celním skladu. 

10. Služební předpis č. 36/2004 - Režim dočasného použití.

11. Služební předpis č. 82/2004 - Změna SPČ 36/2004 – Režim dočasného použití.

12. Vnitřní pokyn č. 36/2007 - Jednotné povolení na použití RHU/zvýhodněného sazebního zacházení z důvodu zvláštního použití.

13. Vnitřní pokyn č. 79/2007 - Centralizované celní řízení.

14. Vnitřní pokyn č. 42/2006 - Postup při evidenci celních prohlášení podávaných na tiskopisu Jednotný správní doklad v  rámci pilotního projektu TOYOTA.

15. Vnitřní pokyn č. 33/2010 - Postup při použití systému e-Dovoz v celním režimu volný oběh.

16. Vnitřní pokyn č. 34/2010 - RHU a konečné užití v e-Dovozu.

Čl. 57

Účinnost

Tento služební předpis nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

brig. gen. JUDr. Ing. Pavel Novotný, v.r.generální ředitel GŘC

34