r

V U D C EC a s o p i s

P R O S K A U T S K E P R A C O V N I K Y ,

C i N O V N i K Y A VCJDCE

o r g a n nACe l n ic t v a sv a zu

ju n Ak u s k a u t u r Cs.

RfDi REDAK^Nf KRUH

r o ^:n ik VI.

UNOR 1926. CISLO 5.

Rocne Kc 16*—, cislo za Kc 1*60.

VUDCEC a s o p i s p r o s k a u t s k e p r a c o v n i k y ,CINOVNl'KY A VCJDCE - ORGAn nACELNICTVA

SVAZU jo n Ak O sk a u t u r c s .

UNOR 1926. ROCnIK VI. CISLO 5.

.VIUC. K. H o r a :

Propagace skautingu.Ceho je narti zvlaste zapotfebi'? — Na tuto otazku vy-

rojila by se rada odpovedi, z nichz blavni bylo by siovo: po- nize. Sam bycli vsak v tomto pnpade fekl neco zcela jinelio. K emame dosti p r o p a g a c n i h o d u c li a, nemame dosti pfehladu a rutiny v reklame. Stejne bik, jak vyklada se v les- iiicli .skolacli, ve \mdcovskyc‘h kiirsech o uzlovani, o taboro- vych stavbac'h, iienielo by se zapornmati iia vyklad o ueelne a pusobive skautske ])roi)agaci. J)ovedeme-li iia cbvili upou- tati pozornost obeceiistva, nel)ude jiz tak tezkou v^i vytali- nouti z obcana nejaky ten gros, bude-li totiz vedeti »na co ty penize dava«.

Pfi kazde propagaei niitno predem pocitati se znamou pohodlnosti. Nedivme se, ze na nasich propagacmch pfednas- kach je zndka kdy dosti dospelych lidi. Ono liy to mnoheho zajiii'.alo, co se tarn l)ude nkazovati, ale »kdyz bych se nmsel oblekati«, a podobne feci. — To jsou ty »pfekazky«, ktere zdar innohyeh skautskych podniku nici. Kdyz nejde bora k Mohaniedovi, musi Mohamed k hofe. Toto uslovi pfevedeno na nase pomery znamena; Skautska propagace inusi byti vsu- de tarn, kde se obvykle obecenstvo pobybuje, inusi proste ob- cany na kazdem rohu »neeo« pfepadnouti, co jim fika, co je upozornuje na to, ze existuji ve meste skauti. Skautska re- klama musi kazdeho i)ronasledovati jako zle svedomi. — Ta- kova lu’opaganda je pak licelna, ucinna, uzitecna a ponese ovoce.

Je ovseni dnlezito, abycli naznacil nekolik zpnsobu, jak je mozno ty obciany Istne a zakefne pfepadati, jak je nutno vtloukati lidem do blavy, ze nejaci skauti jsou a co ti skauti

Vezmeme si nejprve plakaty! Nemysleme, ze skautske plakaty jsou jenom na to, aby zvaly nekoho na nejakou aka- demii nebo besidku!! Tuto tradici opusfme a hledme k tomu, aby plakaty seznamovaly se skautskym Imutim a aby nebyly

Strana 82. tr D C E« Cislo

jen pozvankou vetsilio forniatu. Zasadni cliybou nasich pla- katu jsou rozineiy a ])ocet. Ne korespondencni Hstky s 1000 slov, ale fonnansko plachty s jedinou kratkou, ale obsaznou vetou. Nestiici, aby ])lakatu bylo pet a k tomu jeste v robu vy- kladni skrfne. MukSi jicb byti «ta, musi byti v kazde zivejsi ulici.* Co na takovy" plakat: jednodueby obraz, vizici se sv>Tn obsabem k vete (Skauti lyzafl. 8kauti pracuji v dilnaeb. Skauti zacbranuji v nebezpeci. Skauti pomabaji bliznimu.), vedle neho umistene. To slovo »Skauti« imisi doininovati vedle obrazku, takze se j)ak kazdeniu bade v noci zdati, ze se skauty tabofi, ze ve skautskem kroji jede iia stfikaece vitati France Josefa etc. Snad by mold Svaz natisknouti ve velkem nakladu podobne rozmeme (na nejakem metru iiezalezi!) pla- katy. Navrby na pfislusne obrazky se uz najdou. Oddi'ly si pak odkoupi potfebne a ziskaji lacineji a snaze plakaty, nez kdyby si je bosi sami kreslili.

Drubou kapitolu tvori skautske diapositivy a prednas- kj'. Kdyz posluchacstvo nevybledava nas, budeme pronasle- dovati my poslucbace. Nejlepsi v tomto obledu jsou skoly, kde najdeme vzdy vdecne poslucbace a dalsi propagatory. Ovsem ze pfednasku delame se svolenim spravy skoly v po- sledni bodine vyucovaci, aby mladez vedle pozitku z prednas- ky mela sladky pocit, ze i)fisla o tuto ])osledni bodinu. Co jde ve skole, nejde v domacnosti. Dos])cle budeme vybledavati na ulici a vecer! Lebce se na.jde na nekterem miste vecerni pro- menady obchodnik, ktery vam pn)|)i°ijci vykladni skfin. Na ram natabnete vlbkou, bilou placbtu a zevnitf obcbodu bu- dete promitati serii diapositivu. Pfednasku nabradi kratke vety psane ad hoc na krycich diapositivnich sklecb a pro- initane pfed kazdym obrazkem. Udelate tim reklamu nejen sobe, ale i obchodnikovi, ktery' vam rad i po dimhe vylobu za- pujci.

Konecne je tfeba zdurazniti, aby se nasi bosi »dali vi- deti« pfi praci. 95 i)roc. obyvatelstva je ve meste, 5 proc. jen chodiva v nedeli po lesicb a z tecbto 5 proc. sotva desetina potka skauty. Proto zase je vbodno, al)y se propagacni pod- niky delaly tarn, kde lide jsou. Tu je tfeba ovsem vice fan- tasie a vlastnicb napadu, ktere se fidi mistnimi okolnostmi. Zavody blidek mestem, projizdka skautu na autornobilove stfi- kacee jakoby na cviceni, znazorneni prvni pomoci pfi nestesti, spoluucast pfi velkycb narodnicb pruvodech atd. Trocbu vy- nalezavosti v tomto smeru, trocbu znalosti mentality obyva­telstva tobo kterebo mesta a podobny podnik udela vice hlu-

•Vyboma myslenka; jen kde na ni vzit penize, ktere take »zvlaste potfebnjeme«. A tisk je dnes tak drahy a eoz to plakato- vani! Pozii. red.

Cislo o. »V U D C E« St ran a 83.

ku nez 10 akademii. Nejdulezitejsi je, aby to bylo neco no- veho, aby to byl — jak se fika — »slagr«.

Hromadine pfekva])eni na pfekvapeni a ziskame obcan- stvo pro sebe!

Dopis vudce vudci.Odpoved na cast dopisu; »___ dfeljsem sve hochy deset schuzek a tri vy- lety na druhotfidku a vidlm cim ddl tim jasneji, ze ani jeden z nich nestoji za nic. Md to byti uspech sUy a pHtaz- livosti skautingu? Jsem nesfasten...«

M i 1 y b r a it f e,

chapete-li vy vsiehni spravny vyzuam sikauting'u a jeho vyeviku, pak nesanite nazirati na ruzne ty zkonsky jako na seznam jednotli- vyeh vykonu, jez pfezkouseny tviori dotknnaleho skanta. 0 to tn nejde.

Z pfksilusne literatury, z vudoovsikych knrsu a skol md si vnd- oe utvofiti vlastni, dobfe proimysleny pi a:n, podle nehoi by mlade- ko hoaba vyohoval i vycvicil k nejvySSi, u neho dosazitelne doko- nalosti. Skauitsike mdtiody a praktiky json mn pfi tom pomoeniky, ■organisace j© mn jednak ukazatelem mi ni ma , jez m u s i isplniti, jpdnak ramicovou osno'wu vycviku.

Zkouakami skautu (novaekovskon, dmhotfidni, prvotfidni a zkouskami z dovednosti) rozdelena jest jen latka skautingn ■?© zfetelne oddily, body zkonsek jsou jen hesly, oznaeiijicimi vzdy eely obsahly ©ibor cimnosti. Podle toho take vlastnim' vyevikem je siroce zalozena p r i p r a v a ke zkous kam, ne skladani zkousek.

Tato dukladna priprava je zd.klaidni poidminkou dobreko pe- stovani skautingu. Podminky iteto nesplnujeme, vykladame-li body zkousek dos l ovne , bez maleziteko roizsirujiciko vykladu. Vedeme- li program tak, aby (viz bod 12. zkousiky druhotfidni) um§l back »nabrousiti si nuz, spraviti puncoicku, pfisiti knoflik a zaplatu«, a cvicime jej tfi mesice k tomu, aby »z toko pfi zkousce nepropadl«, vystikli jsme idokonale, jak vypada skauting, neni-li poekopen. Pak nd§ svefeneo umi sice spraviti punloochu, ale sbiti dve prkenka by uz nesvedl.

To se stane, Ipime-li doislova na zkouskack a zadame-li jen to, CO jejieh body usitanovuji. Spravna eesta jde vsak jinudy. Jedi psano u 1. bodu zkousky drukotfidni; »Znd nasi Oirganisaci a do- vede fici, proc je skautem«, znamend to, ze jste koeka podrobili dukladne pfiprave, jez by vedla k jeho »skautskemn nvMomeni«, ze jste V nem zbudovali vim v silu knuti, ze jsite jej pfesvedcili o nutnosti jeho souziti s oddilem, ze je fcrdtce telem dusi nasineem. A tak je vlastne bod te zkousky pouze »heslem« velike prdce, jiz musi vudce podniknoulti pro kocbovo »zasv©ceaii«.

Podobne v bode drukem: »Prokdze zdkladni znalosti prvni ponioci«, ulozena je vdm povinnost, pfimefene k veku eklapoovu vyloziti a nauciti ko prve pomoci vseho di’uku. Teprve tehdy, kdyz viidite, ze dnteligenee hoehova je pfekracovana, omezujte latko.

Straiia 84. »V tJ D C E« Cislo 5.

abyiste konecii© siiad v pfrpade zvlaste iiepa'iobuizimelho nebo mla- deho svefence «e na poiihy roasah toho, co uvedeno j© aatini'to bod©m y aavonce (oibvaz lehikeho araneni >8 pouzitim s'kaut- skeho satku, zastaveni krvaceni z zily, tepny, z nosu, liprava nosi- itak, traiusiport bezv&domebo). Muzete-li vsak dociliti vice, zasadte s© o 'to pliioai viili.

Tak j© to se v-seiml akouskami. Pokladame j© za poube ».testy«, prufcazy, nikoliv aa presme oimez©iny po^adavek vycviku.

Proto jsme vsak iiesoublasili nikdy s temi, kdoz mluvili pro zruseiu zkousek, nebot vidime v nicb mezniky vycvikn, jicbz vy- konaviVutni uziavfe s© urcity oddil latky.

Lee jest© jediie avlaStni ,povaby zkousek neibuidiz aapommano. Cileiii skautske vyobor ^ jest dosazeni cblapc'ovy obratnosti a scbopnoisti, pfizpusobovati se ryeble ciiimostem. nejruznejsibo razu. Nemuzeme s nim jiti podroibiie c©lym zivoitem a ■vsemi obory praoi. Zv'oli'li jsme proto typioke oinnoisiti, jez vzdelavaji bo©bo<vy smysly pro mii'ohe cinniosti jine. Je to vlaistne formalnt stranka vsebo na- sebo vyevik-u, uebof uedbam© pouze jednotlivyob, pfimycb sobop- iiosti pro ten onen obor, n^br!z schopnosH vseobecnych.

Obory, jez probiram© v© sfcautskem vyeviku a jicM sonbrn- nymi »besly« jsou body zkousek, byly tak volemy, aby pestovaly seb'Oipnosti co moznA vs©obe«ne. Proetet© jeui pfedpisy prvotfidni zkousiky! (Org. Sv. Sk„ str. 39.)

Bod 1. pestuj© pfebled v marodni bistorii, nezbytuy pro i>evne vedomi obeanske a rozvoj oibcauskyob ctnosti. Podobne s blediska skautskebo bnuti, zada znalost jebo bistorie, jez j© poidmiinkou viry V© svetovy lispecb skautu.

Bed 2. zbda poeboponi skautske moralky a luravni disiposiee pro skautsky zimsoib zivota.

Bod 3. nezada poubyob prakfickych vedomiosti o obvazeeb, udeeb tela, cistote a it. pod., nybrz pestovati ma v boebu »bygi©ni- oky smysl«, smysl pro poviniioist, byti zdrav ve zdravem okoli. Zada nejenom scboipiiost zdravi udrzovati, ale celym ziviotem jiti za ideou zdravebo tela a dueba skautskou zivoitospravou, jez pfe- dejd© vsem maznoistean zraneni tela nebo dueba.

Bod 4. zada oteni map a naertky a pfinasi tim zaroveii for- jnaliii vyevik pozoiro'vacieh a reprodukeniob sebopnosti. Tak je lomu vsude.

Ko'necne itfeti stranibou vyeviku, pojioi se k jebo po'vaze prak- tioke a formalni, je zajimavost a pfitazlivost Idtky.

Proto zvolili jsme pro skauty prace, jez miluje detsky duclu proto vyobazime vstfic diteti a jemu dame sloyo, jde-li o urceni jebo tuizeb a zalib. Vy 'vsak, mily priteli, ktery sedite za stolem, polykate slova a praene vykladate i>o dloube bodiny sobuzek, ze a je V Morseovee »akM« a eb »ehleb nbra ®ebazi«, dfete s booby obsab domaci lekarnioky, lustite sest novaekovyeb uzlu a pak to V pfisti sobuzee kantorsky zacbm'ufeu zkousite, Vy inejste na ceste k lispeobu. Ony zkousiky, to jsou jen yypoukla zreadka, _ obraoena do imznycb smeru zivota, v niobz obrazi se bobatstvi latky vam podavane k vybeim. Neumiite-li z toboto bobatstvi vyit^iti, pak se tomu ucte. Jen nepoikousejt© se videtl pricinu nesinazi Vasebo od- dilu jiii'de, nez — v ®oibe...«

Frank Elstner, vudJee B. L. §..

Cislo »V tl 1) C E« Strana 85.

. Sjezd nasich skautek.(Dokonceni.)

Pokracovanim schuze byl pak referat s. L o l y P i s c h e r o - ■V e : »0 vedeni od(Hlu«.

Kfizne stafi oddihi, rfizne stafi skautek, ]i\zny poeet skautek na schuzicb, rfiznost zajimu skautek, podminSna rtiznym vekem, ale i zamestnanim a celym zpusobem zivota (jiny je na venkove, jiny ve mestS), nizne rociu doby — to vseclmo ma vliv na program na­sich schuzi a to vsechno zpflsobuje pestrost a obmeny mezi schu- zenii ruznych oddilu.

Avsak prav6 proto, ze tyto vsechny schuze ruznych oddilu a ruznych devcat jsou schuze s kaut ske , proto nejdulezitS,isi otaz- ky, kupici se kolem programu skautske schuze, jsou spolecne vsem vudkynim, vsem skautkam, kazdemu oddilu.

Prvni a nejsirsi takovou otazkou je; Jak vubec si mam pro­gram na schuzi pfipravit. Za spravne povazuji toto: 0 prazdninach je dost casu na promysleni. Na tabofe ma vudkyne moznost poznati velmi dobfe svoje skautky, jejich zajniy, pfani, touhy, potfeby. Z toho, jak je poznala, musi vyvodit diisledky pro cinnost oddilu.0 prazdninach, po tabofe nebo jiz na nem si vudkyne musi uvedo- mit, jaky byl vyvoj jejiho oddilu, jaky je jeho stav a ureiti si v hlavnich rysech jelio cinnost po tabofe do noveho tabora. Tedy fekne si: Takovy oddil mam a takovy a takovy by mel byt na konci roku. TTvedomi si na pf., ze tento rok musi pfijimati novacky a aby mohli byt dostatecng vycviceni, kdyz musi venovat podzimni schuze pfiprave starsich skautek na prvotfidni zkousku, ze povede schuze druzinovS. TJdela si tedy o prazdninach ramcovy program, hodne siroky, hodne pruzny, ktery tu vsak musi byt, aby prace byla uve- dcmSla.

Pfed prvni schuzi po prazdninach rozvrhne si jeste dale pro­gram p o d l e mesicu. Pmmi mesice po tabofe b ^ a ji jeste tabo- I'ove, dozvukove a prace v oddile teprve zacina, zimni obdobi je zce- la sve. V zime nejvic zije oddil v klubovne a na schfizich. A pak bych rozeznavala obdobi jarni s botanikou a pfirodnimi vSdami a pak obdobi pfedtaborove.

,Jak program ramcovy, celorocni, tak i program na jednotlive schuze je vec nutna. Jen zkusena vudkyne si muze dovolit neudelat jej nekdy. Tento program nesmi vsak byt ztrnuly a zkostnately.1 kdyz jste si fekly, ze na teto schuzi si nebudete hrat, ale vsechny dMi maji velikou chut do hry a slunce sviti, neni duvodu, proc byste si nehraly. Ovsem zase naopak deti se musi ucit ovladati se a ne- spokojenec se musi podfiditi celkm Tak, myslim, ze dosahnete ra- dostneho pocitu z dobfe vykonane prace a vase skautky pujdou ze schvize sfa.stny a obohaceny.

Co ma byt na programu skautske schuzel Povazuji za spravne a s praksi dobreho oddilu se shodujici, rozdeleni skautske schuze na ctyfi casti, jak o tom pise bratr Jan Novak v V. rocniku Vudce, to jest cast formalni, vzdelavaci, pracovni a rekreacni. Cast formal- ni: Vyfidime bezne veci administrativni, na pf.: pfecteni rozkazu, ktery dosel z listfedi a porada o nekterem jeho bodu, pfehlidka po- kladni knihy a inventafe a pod. Cim dfiv jsme s touto casti hotovy, tim lepe. Druha cast schuze je vzdelavaci: To, co oddil dava skautce V teto casti schuzky, je velmi cenne. Je to vlastni skautsky program tak, jak jej podavaji Zaklady a pfirucka, skautsky program, ktery

Straua 86. »v tr D C E« Cislo 5.

uchvati a strhue kazdeho novacka, stoji-li za iieco, skaatsky pro­gram, kteiT je tak odlisny od vseho, co nam podava skola a ktcry z uas vychovava devcata s otevfenou hlavou a srdcem, plna pfatel- ske sdilnosti, otevfenosti, upfimnosti, lasky a pomoci nejen sob , ale viici vseni lidem.

Neomezime se jen na Zaklady, ktere vsak vzdycky zaklady zustanou a kterych se musi kazdemu iiovacku dostati, poiideine dale. A vezmeme skautskou literatiiru. Bndeme ji pfijiniat kri- ticky a budeme o ni na schuzich debatovat. Na schuzich muzeme hovofit o mnoha a mnoha vScech, skauting nam dava zdi'avy a vronci pomer k celemn zivotn, k cloveku a ke vsem vecem.

Ale musime dati pozor, abychom snad tehdy, kdyz se nam zda, ze skmitsky program mame v mallku, neudfilaly ze skautskycdi schuzi scliuze nejake krasoumne jednoty nebo khibu pfatel stare Prahy, nebo kuchafek, nebo vyrobcu hadrovych panaku a podobne. Pfed takovym upadkem nas zachranl, kdyz budeme pH,jlmat no- vacky. Oddll, ktery nepfijima novacku, se zablji, ale nao])ak oddil, ktery uhasina, ma-li aspon jednu, dve, tfi dobre a scliopne skautky muze se pfilivem novackii zmenit v nejlepsi.

Na tomto miste bych se jeste rada zmlnila o odbo rny c l i zkouskach. Schuze se nesml stat jen pf ipravou ko zkouskam, ale zase naopak; mely bychom skladati vice odbornycli zkousek nez skladame. Je naprosto mylny nazor sestry, ktera trvale odpira skla- dat odborne, »protoze ona co uml, to umi, a kolecko za to nepotfe- buje«, ale zase naopak je velmi neprosi>esne skladani odbomyeh jen pro odznaky.

Po cast! fonnalni a vzdelavaci pfijde cast pracovnl a tu si pfedstavujeme nizne dovednosti, skutecnou praci rukon a ncobrat- nyeh prstu, ktere tak casto json zvykle jen na nasadku s pereni. Budeme pfirozene pracovat s latkou a jeblou, ale nevyhybejme se ani dfevu a nozi a vubec tezsl praci. Pozname asix)n, ze je takova prace skutecne tezka a budeme si vie vazit lech, kdo si ji dobyvaji sviij chleb.

Posledni cast schiize je cast rckreacni: hry. Je nutno zdu- raznit, ze brat se musi naprosto poctive, jinak bra nema ceny, na­opak, je skodliva. A ber musi byt v zasobe dost, aby bylo inozno je bodne stfidat. Dulezite je odpocinuti od sebuzi. Po tabofe je dobre mesic i dva nedelati sebuzi ani vyletu,* prave tak po dloubycb vy- letecb je dobre, vyneebat nejblizsi sebuzi. Budeme si vzacnejsi! Jina dobra vec jsou b o f k e p i l u l k y . V oddile je zapotfebi obcas pekne provetrat a cim casteji se vStra, tim je vzducb cistsi, a to delame takble: Oznami se, ze na jedne sebuzi dojde na bofke pilul­ky. Ty se jedi tak. ze vzdycky jedna skautka jde za dvefe a ostatni si povedi, co ji feknou, jeji dobre i spatne vlastnosti, proc ji maji rady a v eem by se rnela napravit, aby byla lepsi skautkou. Vy- sledek porady zavolane skautce fika vzdycky vudkynA Musi se to jiste stati vzdycky peknou forniou, nikdo neebee nikomu zpusobit bolest, ale docela pravdive, proste, upfimne. Rozumna skautka je za to vdecna. Tak se vystfidaji vsechny skautky i viidkyne. Jsou mozny ruzne varianty: kdyz si je vudkyne jist4, ze jeji skautky jsou jeniiie a taktni, neni tfeba cliodit za dvefe a je mozno, aby kazda o kazde za vedeni viidkyne se proslovila. Je to velmi pekne, dobre i na tabofe, lined nekolik dni po zacatku. Kdyz se to dela ne-

* S timto nazoreni nesoiiblasime. — Redakce.

Cislo »V tl D C E« Straua 87.

jaiky cas, dva, tfi roky, zmeni se horke pilulky ve sladke, k iieoby- cejne spokojenosti vseeh.

Jinou dulezitou veci je, aby na schuzi byly vsechny agilni, aby se vsechny sucastnily cinne programu schuze. Oddil, ten tvoH skantky a vudkynS a je tezko stanovit, zdali zdar schuzi zalezi vie na skautkach nebo na vudkyni. Znaraenalo by nespravne pochopiti program, kdyby vtidkyne si pfipravila peclive schuze tak, ze by na scluizi niluvila jen ona, kdezto ostatni by byly odsouzeny vice nebo mene pozorne ji sledovati. Kazda skautka si musi uvedoniiti, ze na ni, prave na ni zalezi, zda schuze bude pekna a musi k tomu, aby pekna byla, ze vsech sil pfispet. Moznost, aby se mohla uplatnit ji musi dat vudkyne, a je to v zajmu oddilu, aby tuto moznost dala kazde skautce, aby kazda skautka se stala neocenitelnou a nepo- sli-adatelnou ve svem oddile.

Jine drobne pozoi-ovani je o tfech fazich vyvoje uovackii. Prvni stadium je stav nadseni. To je dobre. Di-uhe stadium, za cas kratsi nebo delsi, je stav ochabnutL A ted pozor, budte pfiprave- ny vsechny: novacek, starsi skautky, vfidkyne. Z tohoto stadia je nutno uboheho novacka dostat, nebo pfestane skautovat. To se vsak nestane nikdy, bylo-li jeho prvni nadseni opravdove a muze-li z ne- ho opravdu dobra skautka vzrust. Starsi skautky a vudkyne^se o to jiz pficini. A novacek za nejaky cas, a to uz bude smet slozit slib, vejde ve stadium tfeti — a v tom setri'a na veky: bude z nelio vzor- na skautka.

A na konec jeste jednu di-obno.st: akademie a podobne atrakce jsou poduiky vice mene razu vydelecneho nebo propagacniho. V nidi nesmi dobry oddil spatfovati svuj raison d’etre. Af zaberou, kdyz uz je delate, male casu a nikdy je nedelejte na likor schuzi. Ale at’ jsou takoveho razu, aby se k nim skautka mohla s pychou hlasit.

Vyvoj kazdeho oddilu speje tak, ze vedle oddilovych schuzi dochazi se ke schuzim dinizinovym. To je vjWoj dobry, spravny a zdravy. Dulezite je, aby jednotlive druziny se sobe neodcizily. Pro­to udelame obcas spolecnou schuzi oddilovou. Zivym pojitkem dru- zin je vudkyne, pro kterou druzinove schuze neznamenaji oddech, spise naopak: nutnost zhystfeni dohledu a zasahu. Jinak plati o schuzich druzinovych totez, co bylo feoeno o oddilovych.

Schuze jsou vedle vyletu a tabora nejdulezitejsi cast! ziyota oddilu. Po intensivui praci na schuzich v zime hudete mit krasne vdety a krasny tabor. A to je dostatecna odmena za pracL

Jinde jako u nas.Listoval jsem nedavno ve svazanych rocnicich zahranienieh

casopisu skautskych. Probiraje se belgickym casopisem »Le Scout« z roku 1924, pfisel jsem v 11. cisle na clanek, ktery zive upoutal mou pozornost. Neveril jsem ani svym ocim a bylo mi, jako bych misto listu z Bruselu mel v nice nektery z nasich casopisu nebo slysel ho- vofit nase lidi. Pfedkladam vam tu doslovny pfeklad oiioho clanku, ktery je tarn oznacen nadpisem »Scouting«.

Strana 88. »V tr D C E« Cislo a.

Jak se zda, nejsou u nas skauti prave oblibeni. Zvedavy Vlk se iiekolikrM vydal na vyzknmy a zjistil velmi smutnou sku- tecnost.

Skaute, bratfe, ty, jemuz je umSni ijozorovati a usuzovati tak blizke, ty, jeuz dovedes podle iiepatriie znamky vyvoditi daleko- sahle zavSry, jenz umis udati povahu cloveka podle jeho vyrazu a zpfisobu, ty nevis, proc tolik smrtehuku iiad tebe povznesenych hledi na tebe spatra? Nevis to jiste? ,

Udelej totez, co udelal Zvedavy Vlk: nloz peclive skautsky klobonk se sirokym okrajem, svlekni kosili a kratke kalhoty, odloz satek a pas. Stan se docela »normalniiii« tvorem, stisnenym v pro- tivnych satech, a kazdeho, s nimz budes mluvit, pozadej obratne aby ti fekl co soudi a skautech — nutuo se ovseni initi na pozorn, abys neprozradil, ze nalezis take k teni podivinskyni, potrhlym a smesnym tvorum___

A uslysis asi tolik:Maminka: »Skauti? Pauenko Maria! To jsou ti hosi, co cliodi

spat do lesa na vlhkou zemi, pod stany.. . Ve tficeti letech budou mit rlienniatismus... Clmdacci mali! Coz pak nemaji rodice, ze mohou takhle niciti sve zdravi*?*

Tatinek: »Skauti? Hronie! Ti .isou ale vydresirovani, to jsou vojackove. Ani mne nenapadne, abych niezi ne dal syna. Ma jeste dost casu na vojakovani___«

Ucitel: »Coze, skauti? Ale dejte mi s tim pokoj. Mam take jednoho ve tfide. Kdybyste videli, jaky je to uliciiik. . . A za cely den nic pofadneho neudela. Jen se pofad v ducliu toula po lesich ...«

Hajny: »Skauti? Ta chaska nedela nikdy dobrotu. Jen mi plasi zvef, lamou vetve, porazeji stromky___«

Sedlak: »Skauti'! A to jako mluvite o nich? Ti at si nezadaji, abych se nekdy za nimi pustil! Jediuni jsem je dopadl, kdyz kradli na zahrade ovoce a zeleninu. A vite, co mi fc'kli? Pfedstavte si tu drzost, fekli mi s uplnym klidem, ze potfcbuji neco selinat k obe- du.. . Vsak jsem jim take dal ponauceni, ze si to budou nadosmrti pamatovat... Je to ale baiida.......«

Vojak: »Chcete, abych vam fekl, co o nidi soudini? Chteji to delat po nas a nedovedou toho... Trubky, bubinky... Zastavit .stat... Celem vzad... Pochodem pochod ... A az budou nuceni, aby se stall vojaky, tu oni pi-vni se tomu ngjak vyhnou. Neni to ostuda?«

Pan lludizknicemu: »Vy jste jeste nevidd skauty? Opravdu ne? To je nekolik kluku, ktefi si chteji hrat na covv-boye a bavitobecenstvo. A ty jejich saty___Jsou vystrojeni jako maskary, jenpro posmech ...«

Vyslechnes-li, bratfe skaute, tuto fadu stiznosti a nepfizni- vych mineni, uddas, co ti veil tve vedomi, zes’ skaut. Vyda.s se jeste jednou na cestu. Tentokrate si vezmi hrde a odvazne skautskou ko­sili, kratke kalhoty, siroky klobouk a barevny satek na krk. TJkaz se vsude v pravem svdle, totiz jako cily, i)octivj% usluzny, chytry hoch.

Vsude, kde jen se ti naskytne pfilezitost, potirej pfesudky a pfesvSdcuj ty. kdoz maji falesne pondi o skautingni. Uklidnis sta- rostlivou matku, poukazes na vse, co dobreho muze hochovi poskyt- nouti spravne vedeny tabor, kde se befe zfetel na vsechna hygieni- cka opatfeni. Vylozis otci a vojakovi, ze skauting a vojna jsou do­cela ruzne pojmy, ze nase hnuti nema za licel »dresirovat« hocha, ale ddi mu zdravou a muznou vychovu.

Cislo 5. »v r I) c K« Straiia 89.

Ujjozorins slusne, alo I’ozliodne ucitele iia ten fakt, ze »pi’a- siva ovce« se nalczne vsude a 7A‘ jiste v jeho tfide je vice ulicuiku iieskautii nez skautii. A i)okii(l se tyee prospechn ve skole, tu pe- nkaz na vlastni prosi)^h i na pi’os])eeli jiiiyoh hoclui v oddile.

Hajneniu a rolniknvi vysvetli, ze .je plno lidi, obleeenycli l)odobii6 jako Tiiy, ktere oznacnjeme sloveiii »divoeak«, a ktefi si po- klada.ii za velkoii cest, necha;ii-li vsude ne,iakou stopu sveho po- bytu »iia veciiou i)ainatku«. Bud' iiici lesy nebo kradou, co jim pfi-.jde do niky, zeleuinu, brauibory, ovoce.......Odvolej se na skautskyzilkon, ktery vyslovue pravi, ze »skaut ;je ceslny«, to znamena, ze respektuje vlastnictvi bliznilio.

Hlupak a nadutec, jehoz poznamky .jsou obyce.jne nuilo du- chaplue, je spile hoden politovani. Upozonii jej vsak pfece na pi-aktickost skautskeho kroje a nezatajuj pfi tom jeho eleKanci a pobodlnost — proc se, k certu, tisnit v nepohodlnych satech........ ?

A timto zpusobem dokazuj slovy, dokazuj pfiklady na vlast­ni osobe, sdilej sve pfesvedceui se vsemi, kdoz jsou alespoii trochu l)fistupni. Udelal dobry skutek, jako pravy skaut. A iiebudes na lioslednim miste mezi temi, kdo budou niiti zisk z tve ciimosti.

Zvedav.i) Vlk.

Tu tedy vidite, s jakynii nesnazeini zapasi skautske hnuti jinde, na pf. v takove Belfjii, ktera ma velnii ]K)dobne poinm’y na- siin. A bud' nani to litecliou, ne snad proto, ze by tak niuselo byt, ale proto, ze i jinde jest se probojovavati k uznani a ze i jinde nepo- chopeni a zla vide suazi se uflaoiti a znemozniti dobroti veo a ze tedy nejsme ve svein boji osainoceni. Marne spolubojovniky ve svete a dobre rady, v clanku udelene, si vsimneme a podle ni se i fid'ine. Je tfeba vaznosti, opravdovosti a sebevedomi a hodn6 opti- niismu na praveni mistS — a pak jiste proniknenie. Vsak se uz leckde zacina jina.k hledet na myslenku skautskou i v kruzich, ktere nam byly velmi male nakloneny. Proto jen hlavy vzhuru a do prace! UMy Ryg.

S k a uti.

Pouziti skautske hole.Skautska hul je nekteryni skautuni — a fekneme si upfimiie

— iimohym skautiini bfemenem, ktere se vsude plete mezi nohy a jez je lepe nechati doma. To proto, ze neznaji neseetne mnoz.stvi zpusobii, jak je ji mozno s lispechem a vyhodou pouziti. Az je po- znaji, koupi si peknou jasauovou hul, originalne si ji vyzdobi a stane se jim nepostradatelnym dmhein na vychazkach a na tabo- rech. Nehlede vsak ani k tomu, ze skautska hul je podstatnou sou- casti sikautske vyzbroje a skaut v »plne parade«, nenia-li hole, neni vlastnS dooblecen.

Abyehom ukazali, k cemu se da skauteike hole pouziti, ixida- Viime tu prosty seznam likonu, strucne jen, doufajice, ze bystra mysl skautska dovede si podrobnosti domysliti, po pfipade nove objeviti. Napadne-li nfikomu, jak by jelte jinak dalo se skautske hole pouziti, dopis redakci a bude uvefejneno.

Straiia 90. »V tf 1) C E« Cislo 5.

1. Podpora na poc]iodn.2. Spojka mezi jednotlivci za pocliodu v noci.3. Vztycis iia iii stan.4. Ze tfi svazaiiych tfiiiozka iia ziives kotliku.а. Ze tH iiavazanych stozar pro vla,iku.б. Nosic bfemen, vodorovnfi dr^iia mezi dvema skaoty.7. Sloup do shinecnich hodin.8. Sloupek pro vetrnou koroulivieku.9. Za ]X)dponi k zastene proti vetm ii kuchyiie. <10. Ze tfi svazanych tfinozka, na niz .se zav&i kus kolejnice

— taborovy zvon.11. Ze dvou takovych tfinozek, spojenych vodorovne polo-

zenoii boll, zaves nekolika kusu kovu ruzne velikosti k odbijeni ctvi’ti a pulek; cvicis pfesnost a naucis odvazovat cas!

12. Ke konstmkci ruznych driihu mo.stku.13. Sestaveni signalove stanice.14. Paka a zvedak.15. Pomucka k telesnym cvioenim.16. Vytyci branky u iniznych her.17. Chudy.18. Ke skoku »o tyci«.19. Ke hfe »iia hradniho«.20. Ke hfe »turnaj«, kde zastiipnje dfevce.21. Jako sochor; valce pod tezsi bfemeiio, aby se mohlo siiim-

tim transportovati, ovsem na vhodne pude.22. Ze sesti holi ochranny ram pfi probofenl na lede; dve a

dve navazany a ze zbyvajicich X (kfizem) pfipevni na vrch.23. K prozkonmani dna vodniho nahonu, horskeho potoka, si-

tini zarostle vodnl zatoky. Skant je statecny, ne vlak zbrkly; nosi s sebon dobry, nekolik mcti’u dlouhy provaz a v nekolika vtefinach uvaze »napinacku« a liodi tononcimn, nebo hid na lodni smycce vrhne k zachrane.

24. K mefeni vysek.25. K mefeni vzdalenostl.26. Jako vahadla pfi vazeni.27. Nositka; dve hole s pfikryvkou, nebo s kabatem, kde hole

jsou provleceny rnkavy a ktnofliky zapjaty.28. Jako dlazky pfi zlomenine koncetiny.29. K odstraneni dratu elektriekeho vedeni, dotkl-li se jich

nekdo pfi pfetrzeni.30 Jako zbran proti vzteklemu psu; drz vodorovne, pes se za-

kousne a pak dukladnym kopnutim do zalndkn pfivede do bezve- domi — holi mu pak rozbij lebku!

31. Vesak na cely tucet niznych nastrojii.32. Sloupky k provisorni antence.33. Na holi vyzvednes skauta, aby v zastnpu videl pfes ostat-

ni; kamarad ti pomuze.34. K sestrojeni otaciveho jefabn.35. Pomueka pfi slezani zdi, skalnich litesu, zname zpusoby ze

skautskiych pfirucek.36. Opora pfi prochazeni pmdee proudiei vodou; i fetez moz-

no pomoei holi utvofiti.37. K mefeni stop.38. Ke cviceni »s tycemi«, mnoho peknych sestav a ladnych

pfi vefejnem vystoupeni.39. Za dalekohled: vypal zhavym zelizkem otvor v thxstsini

konci; hledis-li skrz, nzfis vse mnohem .iasnejsi a zfetelneji.

CikIo »V tr D C E« Straua 91.

40. Pri pofadatelskycli sluzbach fetezeiii skaiitii spcjeuyeli pomoci hoH adi'zis zastup v niezich.

41. K polii'ui&ii dobytka a jako ochranu pfed byky nebo spla- senymi kravaini: ostre bodnuti do nosu zastavl zvife, zejmena, je-li provazeno rycnym indianskym valecnym pokfikem.

42. K sestrojeiii zebfiku; svazovati mozno skautskym satkeni, kde tfeba.

43. K otli)ocinku iia mokre pude nebo bahnite, kdyz sedneme rozkrocmo na hul, kterou drzime sikmo pfed sebou v rukou.

44. Pfi »velkem pozdravn«, kdy vjmeseme na holi klobouk za hlasiteho volanl slavy nebo skautskyeh pokfiku.

45. K ’yhnan krys, kraliku z der, k dosazeni micfi a jinycli pfednietn, zaletlych na nezadana a nepfistupna mista.

46. Za vesak na satstvo.47. Ke srazeni sucheho dfivl a vetvi se stromu na i)alivo.48. Pfi stonpani na hory nebo jako ojjory na naledi.49. Zavesis pomoci ni oi)raz na vysokou skobn.50. Zavfes vysoko polozeue okno.51. Za i)idlo pfi »pichani« vody, jedes-li na pranui nebo vorn.

Ve&lo se ti pfi tom snadno rozstipne!52. Za, oliradn jiste plochy, pfi liracli a pod.; spoj ))rovazy a

lany.53. Pomuzes neplavci ])fes fekn; dva plavci s holi a mezi niini

tfeti neplavec drzi se hole..54. Na 1ml ])fipevnis saty pfi i)feplouvani feky.55. ,Tako hmatadla pudy po tnie, zejmena v lese.56. Prozkonmas ji tfasovisko, nezli na ne vstoupis.57. Vyrazis holi dvefe nebo okno do hofioiho domn.58. Zaklepes na okno, abys vzbudil obyvatele.59. Vyrazis skfih s hydi’antem a hadicemi; byva za.sklena,60. Za gnomon k urceni svetovych stran za poledne, nemai-li

hodinek aai kompasu.61. Pfi noseni veder s vodou, aby ti netloukly do kolen.62. Ke zkoumani skalnich vystupkii a kamenu, nejsou-li uvol-

neny, nez na ne vkrocis.63. K ndrzeni rovnovaliy pfi ceste po vratkem nebo tizkem

podklade.64. Vlastni sedadlo ve vlakn.65. K vyklepavani kobercu.66. Odnesea nadoby s ohne.67. S pfivazanym satkem improvisujes vlajkii k Morseovce,

nebo nzivas k tomu hole pravidelne, navazuje barevne vlajky.68. Na hnl pfipevniS vlas pfi chytani x*yh.69. Poslouzi k upevneni mapy nastenne.70. Za tahla k voziku.71. K obrane pfed utocnikem.72. Jako zavory u dvefi nebo vrat.73. Za stezeh na male lodce.74. Na holi skautske nosime drnzinove vlajky.75. Pfi hotoveni pfistfesku.76. Za nasadu taboroveho kostSte.77. Misto lafky pfi skokn do vysky.78. Jako ostepu; bud pfi tom velmi opatrny, zraneni zneciste-

nim velmi nebezpecne.79. Holi pokusis se utlouci ohen, ktery vznikl neopatrnosti vy-

letnikn v lese, na pasece, ve vfesovisti.

Straiia 92. »V tr D C E« Cislo

80. Hill je 1i dobrym pomocnikein a pfiteleni jeste v fade ji- nych veci, ktere vymyslej a vyzkousej saiii.

Uvazis-li, k oemu vsemu ti hill poslouM, bude ti stejiie milou soucasti vyzbroje jako je tfeba nuz nebo pist’ala.

A .jeste slovo: k cemii nema byti poiizivano skantske hole. Uved svyni skautum, zejmeiia noviickuiii na pamet, aby se va- rovali:

1. Skakati »o tyci« po ceste nebo na silnici.2. Ohrozovati ji oci blizmch tini, ze ,ji nespravne iiosi.3. Zabodavati ji do bahna.4. TJzivati ji za pohrabae.5. Zkouseti ji hloubku kanalu ]>ro za.ji'niavost, nesikovi tarn

obyce.ine spadne.6. Uzivati ji k »serinu«, ze.jmena na. iilici i>fi shroinazd'ovanL Novacek pfi svem pnlkaze at dovede naiisati a prakticky

nkazati aspoh 25 dnilni poiizill skaiilske boh*.Mavffidon.

R o z h l e d y .

CIZINA.Skaiiti V Nemecku.

Po konfereinoiv koinne v roce 1925 v Locarnn, mpofadaly se pomei’y v evropske politice tak, ze se s urcitosti pocita se vstnpem Neancu do Svazu Naroidu v dobe snad velmi bllake.

Je na snade, ze se mnozl zeptaji: »A jak to biide s nemeekymi skanity fissik’>'Tmi, zda 1 oni budon n-es'istrovaini v mezmarodni'ni bu­reau jaiko ro.vtno«eima slozka svetoive rodiny skautsike!«

Podo'bne starosti meli i v orKanisacieh, ktere iiejsoii 15. P. a Ye svyoh listech vj-vioziovati rfizne dilsledky, ovsem z neznalosti prave- ho stavu falesne. A to i u mis v republice.

Je tedy na case priomlnviti Oi teto veci a iiifoinnovati skant- skO'U vefejn'osit masi, ina jakem staipni vyvoje nalezii se otaz'ka mezi- narodniho nzuani nemeckyeh skautskych or^anisaei fisskjkdi. Ra- konsika, jak znamo, byla uznana hned po mini St. Germainskem.

Mozno prozraditi, ze Jednani o spolecnych istycich je iiz hodne stare. Ze nedospelo dosud k cili, a protS nedospelo, pozna ctenaf z olbjelktiv.niho vylioeni cele otazky.

Bylo to r. 1924 na JambO'ree v Koidani, kain g-ermauofilsk:^i Dany byli pozvani i fissti Xemiei, a6ko.liv byl to sjezd skautil orgra- niS'Ovanyeh v nieziaiarodnim bureau, kde tato oitaEka byla poprve se vsi vaznosti pfetfasaina. Upozorhuji na braitrskou snaselh’ost nasi inezinairodni orgainisace, ze pfitomnost NemCil beze vseho snesla. Je otazkou, bylo-li by tolik doibre vuie i na dmhe strane a uvidime, ze nikoli.

Tain, V Kodaiii, iiavazali styky feditel niezkiarodni kancelafe p. H.S. Martin a nemeoky inezinarodni Zipravodaj p. F. L. Habbel. V ddsfcuisi poikrajeo'vano pisenmie. Z te je jasno, j.ake nazory ipano- valy na olbou stramich. Pan Hdbbel koiiceon izafi urg'uje informace z Londyna k sjeizdu, ktery nieli nemecti s'bauti ruznyeh organisaci tamnieh miti pocatkem fijna. Pan Habbel doufa, ze nebude inemomo sejiti se na jiste zakladne, ktera by vyhovo'vala i mezinarodmi orga- nisaci i Nemcuim.

Cislo ».v tr D c Strana 93.

Na to odpovodSl p. Martin delsim vyfcladem, kde projevuje inmeni,^ sjednooone iiemwke orsanisace, pobud budoai praoovati na sprav:n6m ziikladfe, vytycouem Baden-Powellem, bndooi uznany a registrovdiiy mozinarodni kaneeldfi. Je v§iak tfeba, aby o tom drive pfesvfideily svym jednanim mezinArodni vybor. A po te stran- ce ,ma p. Martin nSktcre pochybnosti.

Konstatuje, orffanisace, zvand »Ri;np:pfadfinder«, .ie nejblize ideam skautskym, jak jsou chapdny v naSeim Imuti a ohltel by ji jak dovede ne.ilepe pomoci. Organisaci zvane xPentscber Pfadfinder- buiids vyt^ka 1. mtlitaristioke metody, 2. politicke tendenoe a 3. pro- vozovaiii nezadouciho vlivu na skauty v Rakousku. Orj^anisace »Nen:pfadfi:nder« zda se mu pestovati zdlesaetvi prills na likor ostat- ■nioli stranek skantsike vyohovy a je tedy jednoi trarma.

Pobizi Habbela, aby se poknsil o sjedno'ceni Rin^pfadfiinderu a Neiipfadfinderu a slibuje veskeni pomoc k uspesnemn provedeni tdto myslenky.

Pan Habbel odp'O’Vedel do Londyna obsirne a podava ruziia vysvetleni a rozklady. Vseehny tfi org-anisace mely sjezd a sjedno- tily ise na tom, ze je mozna spoluprd.ce a pozdejsi splynuti a ze si toho opravdu pfeji. Vytyka, m meziinaroidni kanceldf neni dobre 0 pomerech v Nemeokn, pokud sikautingu se tyce, zpravena. Omlon- va Pfadfinderbund, ze je sice nacionalistickjS ale v Polsku a v Ce- skoslorvenis'ku jsimie pry take naciondlni. V dalsim mate pojem mili- taristioky a politicky s pojmom nacioiidlni znovu a zoitlpovedeni vylky z politiky se vyhyba. yi dalsiho vysvitne onen »nacionalisti- cky« rdz Pfadfindorbundu jasne a ze v Londytne byli dobre zprave- ni. S'tyky s Rakusany, a to politieke, jsou mu samozfejme, nebof je pry to take ndmeckd vlast a tfeba s ni udrzovati styky. 2e maji licelem spojeni Rakoiuska s Nemeokem, to ovsean nepravi.

Vytku Neupfadfindruni z pfebnanelio woodoraftu vyvraci po- ukazem na individnelni projov kazdelio naroda a tvrdi, ze zdlesaetvi je pro Germdny zejmena eharakteristicke. Nevidi v nem nebezpeci pro pravy skauting.

0 spojeni organisaci md jiny nazor. Tfeba tu respektovati nejprve Pfadfinderbund jako organisaci historiokou a nejvetsi. Spo- ji-li se tedy s jeho Neupfadfindry a pak i se skauty. Y. M. C. A. bude tu na 16.000 hlav. Teprve na ctvrtem nebo pdtem miste jsou Ringpfadfindfi a tedy nikoli nejvyziiamnejsi. I s nimi pfeje si ve- jiti ve styk, ale po jeho soudu neni mozno pocitati s inimi vyhradne a na prvem miste.

Pan Martin kvitoval tyto informace dikem a poznamenal k na- zoru o stycioh s rakouskymi skauty, ktere mimochodem mebyly tak nevinne, jak ]i. Habbel pfedstiral, ze mozno miti zfetel jen na stdtni pfislusnost a narodnostni mensiny maji byti organisovdny ve statnich celeicli. A kazdy pochoipi, ie je to spravno, maji-li men­siny zarucena svd prava mirovymi smlouvami a poakytne-li se jim s dostatek kuitumi autonomie k vlastnimu narodne-oharakteristi- ckemu vyvoji, nakolik je slusno a sprdvno.

Mezinarodni skautska organisace tu provddi v praksi neoo, k cemu se nase ministerstvo pro zdravo'tnictvi a tglesnou vychovu dosud nedostalo, totiz k zakonu o stdtnich svazeeh eportovnioh a telovychovnyoh.

Toto jedndni sbonoeno bylo v listopadu 1924 a pak zdlezitost utichl^ Zdlezelo na Nemcich, dovedou-li si doma udelati pofddek a pfijiti do svetoveho svazu ve stavu zkonsolidovanem.

K dalsiiuu jedndni dali podnet sami Fnamcouzi. Je to oharak-

Stvana 94. »V tJ D C E« Cislo 5.

teristicke pro stoutske brati-st'vi, ze ruku k pfatelskyiii stykilni 'PO-d4vaji ti, ktor:^! Nemeciko beze sporu nejvice uibli ilo.

Dne 15. a 16. ikvetna sesli se v Cachaoh za Nemecko A. Wiilff a cli-. Rothe, zasbupujice vsechny tfi nam zname orgaiiisace. Za Fraaooiuze byli pfltomni p. Marty za Federatiom des Eclaireurs de France, p. Clement za Scouts de France a p. Weber za Eolaireurs Unioniste.s de France. Pan Habbel byl omlnven. Schuze prohlasena za ciiSt§ skautsikon, yylouceny jakekoliv otazky poilitioke a jednani ma plynouti v pravem duchu skautskeho bratrstvi. Se skauty n€- meckymi ma byti jednano iako s ostatnim rovnymi.

Nemecti zastnpoi se ohrazuji proti nftkterym vytkam, uyefej- nova.nym ve francouzskyoh tiskovinach a uvildeji zejmena, ze ani za valky nebyli »militaris>tii6ti«, a pokud byli, ze muiseli se royuati s militaristiokou orffanisaci Juing’-Dentsehlaind, ktera stala imd pro- tektoT jtem marsalka v. Haeselera a provozovala terorisitieky na- tlak na iine orfranisace. Fkazn,]! na s\ni.j sUb skautsky, ktery .ie shodny s anjjlicikym.

0 stavin kskanitins'ii v Neineckn pedainy tyto inforniace:D e u t s c b e r P f a d f i n d e r b u n d je orf?ani.sace, ktera ti'va-

■la uz pfed valkou. Ma asi 8000 clenu, pfedsedou je dr. Fabriziu.s. Po valce se rozhodli nestykati se s oizimi skauty, pakud trva okupace uemeckebo uzemi. Po JaimiboTce v r. 1924 mastaly jine utlzory a uitvo- fena spole6n& s obema drnhymi organisacemi kancelaf pro styky s eizinou, kterou vedl p. Habbel, a jejiz pusobnost se prostirala na cele Nemeako.

D ie N e u p f a d f i n d e r vznikli po valce odstepenim od Pfadfiiiderbuudu, ooz se stale pusoibenim orgianisace Wandervogel a hniiti, zvan6ho Freideutsohe Jugendbewegnng. Prali nejsvobod- nejsiho rozvoje kazdemu individuu, ale tak, ze se oelkovy raz orga- uisaee jev-il ponSkud anarchiisitiaky. Jest jich asi 2000 a vede je E. VoeLkel v BerlinS.

D ie R i n g p fa id f i n d e r jsou silni take asi na 2000 hlav a vzmikli stejne jako pfedesli reakei proiti Pfadfinderbumdu a sledo- vali hlavni licel adaptovati system BadeanPowelltiv nemeoke men- talite.

Rozdily mezi nimi tvofi hlavne otazky osobni, ale ve hnutf mezi eleny Pfadfinderbuudu je pozorovati upfiminou snahn, nesou- ci se V novem duohu, zbaviti se militaristiokeho razn. K politiokym stranam nennaji vztahu, leda ix> strance moralni a vyohovne. Vedle toho jisou V fisi i skauti Y. M. C. A., vedeni vsak zcela odlisneho.

Vyse jmenovane tri organisace maji trojdilny slib a skautske desatero jako zakon niiravni a pifali by si nalezeti skautskemu svA tovemu bratrstvu, jak je v zivot vyvolal Baden-Powell.

Tak vypadal referat Nemcii o stavu skautingu v nemeoke fisi. Jinak ovsem bndemc o voci smysloti, vozmeme-li ma vedomi jejich' prohliiseni.

Pravi tu: Nemeoti skauti vfele si pfeji spoijeni vsech iieme- okych kmenu v jeden stAt a donfaji, ze cestou miru dojde k rozbod- nuti o osudu lizemi »U'rvanycb« (arraohes!) smlouvou Vei’Siaille- skom A vyslovne di: Vy i my nAlezime narodum velmi odlisnyui, za ne5 jsme hetovi proliti posledmi kapku krve, bude-li tfeba. Pres to vsak jsme rorzhodnuti jako vy vy-ohovati z milade^ oboany schop- ne, uziteene a pine radosti ze zivota. Pfejeme si, aiby oboji skauti byli bdeli pokroiku a zdaru .svycb vlasti v e zuameni mini.

Nemci doufaji,^ze skautskou vyebovon podari se odstraniti a urovnati vseobny pfekazky a zAvady, jez I’ozdvojuji narody sveta.

Cislo 5. »v tr D C E« Straiia 95.

Tato prohl^eni, zejmeiia pO.kud se tykaji sniloiuTy Vei-saille- ske, iiestala se limyslne se sitrany Francouzu pfedmetem diskiise.

Nemci si steauji, ze skautiiigu, tak jak jej oni cihlteji priopago- vati, naskyta se v Nemecku mnoho obtizi, zaviineiiyeh iiemecko- aaciondlniin sinyslenum, nesinadnau situaoi finaneni i hospodafakou a take isolaci Nemecka. Z toho plynou narodni nenavist a niysleate aa odvetu. Zejmena strany pravice (nacionalave) jsou hotovi uziti tfeba i ndsili k potlacemi bnuti. Je tezko praoovati s mladezi, fctera je hudna do extremu nesinazemi .soucasiie doby. Zurnaly nacionali- sticke V Berliiie prohlasovaly Neupfadfirndry a Ringipfadfinidry za vlastizradce a zaproidance Aiigilicanu za to, ze se mcastnili Jambo­ree V Kodani.

Na pretfes pfisla i otazka skautu v O’kupaouim uzemi, ktera dnes vyklizenka teclito teritorii se strany Francouzu a An:gli6a.ini sama sejde se sv&ta.

Ke konei jediiani se obe strany doihodly:1. Primy styik oddilu luivstevami byl by pfedfiasny a nebez-

peciiy;2. ndvstevy starsich, cimoiviiiku a vudeu, byly by zajiinave,,

bylo by vsak tfeba drive dohody s pfislusnymi skautskymi aiitori- tami;

3. bnd’te vzajemme zasilaiiiy ofioielni puldikaee o bnuti v druhezemi;

4. vyiineiiovati casoipisy;5. nova sebuzka byla by v r. 1926, ale nic urcitebo neinozno

nyni stanoviti.Tedy vysledek, jak vidno, hodne linibeny. Zaginiave.isi je vsak

doslov, dozvuky, ktere mela -tato porada v Nemeekai. Najdeme je ve zprave, kteron p. Maiitymu postal nemiecky delegat p. Wulff. Sbody inezi tfemi jmenov'anjhni organisaoemi nepodafilo se dOr sabnonjti.

Deutiscberr Pfadfindeaibnnd poetavil se ke konferenei naprosto oposiicne a pro'blasil, ze si n e p f e j e v ub ec s t y k u se s k a u t y »Ententy« (dobody).

Nenpfadfindfi s konferenci so'ublasi, nepfijimaji vsak vsech jejieb vystedku.

Jedini Ringpfadfindfi soublasi bezpodminecnS.Vedle tobo Pfadflindenbund zbavil p. Habbela fnnfcoe mezi-

iiaiednlho zpravodaje a problbsil, ze nikdo nemel prava v Caobaob za ne jednati, ackoliv nifcomu o tom pfed konferenci v Caobacb zpravy nedali.

Na tom ziitimi zustalo a je zfejmo, ze myslenkovy okrub pfe- vazne vetslny neineokycb skaiitu nedospel jeste k mete jine, nef k myslence aia odvetn, a tu je tezko sjednavat aliance.

V »Plameni« glosovali tuto 'nemeekom nesvomost a uesnase- livost S'loyy: »Jsou to ale pekni bratfi, tible B. P. skauti.« ZfejmS falesny usudek. Prave proto, ze to n e j s o n B. P. skauti, nedovedli se srovnat. _Kdyby byli, dovedli by na prospeeb celku a dobre veci obetmmti vice, nez se od nieb obledupliie zada. Dovedli se sejlt kato- lici s protestanty a bezverci ve Francii, Belgii, ItaJii, Finove se Svedy, ale to prdv§ b y l i B. P. sikanti.

A tak znstavd nemeoka otazka ve svetovem skautingu dosnd aaerozfesena a ne vinon mezinarodni organisiaoe, ktera ucinila viee,. nez se moblo od mi zadat, ale vinon Nemcti samyeb, ktefi stale vezi

Strana 96. »V tr D C E« Cislo 5.

V zaicaroyainem kruha svelw myslenkoveha oboru, ktery je vede k sabeotvi a zfejme iiienavisti k jinym ndpodum. Tu bade tfeba jesitd nmobo prajcovat a vychovavat. Kdo vsak bade pavolan tuto praci vykonat? Bade saad tfeba je&tfi jedine vdlky, jestS jedinaho pekla, j^te hhibsiho more krve a bajnejSi zne aiiiTti, aby vsiehni prohledli?

Jan Novak.

tlinrti. Tfi vyznacne osobnosti, na ktere je skautum povin- nosti vzpomenouti, odesly do Neznama. Anfrlicka kralovna A l e ­x a ndr a , vdova po krali Edwardovi, rodem Daiika, projevovala vzdy nad mhai zivy zajem o skautske hnati a byla jeho pfiznivkyni a podporovatelkoa nejen moralni, ale i realni. Velmi miioho vdeci .ii hnati Girl Guides a oily osobni styk se sirem Badonem Powel- lem i s jeho choti iicinil ji oddanou i)filelkyni obrodneho hnati mladeye chlapecke i divci. V An>jlii jejiho odehodu velmi zeleli. — Daleko na vychodd, v Siamn, opnstil lidske ziti ki-al R a m a TV., pre­sident Siam, skaut. orpanisace. Byl panovnik intelifrentni. Vzdelani nabyl v Anfjlii a poznal z vlastniho m'lzorn svStla i stiny cvroj)- •ske kultnry. Z Anfflie pfinesl si i vedomosti o skantiiiffu a pomoei uceneho Phya Baisal Silpasatry zalozil skautske hnati ve sve vlasti, postaviv se mu v eelo. Dopomahal lidu svemu zmocniti se dobi-yeh stranek eivilisacnich a jemna povaha siamskych budhistti dovedla nalezati nejlepsi. Host skauti byli mu velmi milymi a casto so s nimi stykal. Jeho vlastni oddil byla druzina »tyfjru«, chlapei nad jiue schopni, odvazni a cili. — A tfeti, koho vzixmiiname, neni z fad skautskych, ale veliky clovSk vubec. Je to neda\Tio zesnuly kardinal M e r c i e r . Osviceny kfesfan, modemista, ethik, obrncel se se svymi pracemi zejmena k mladezi a delnictvu. Tvfesfanskou cnost, jini odkrytou »piete patriotique«, zboznost vlasteneckou, vy- znaval pi’aktieky celyni svym zivotein, zejmena vsak v dobdeh ne- mecke okupace Belfirie ve svdtove valce. Byl neohrozenym zastan- ceni lidu, pokofovaneho surovou soldateskon. I po valce upi’ostfed zmatku a nejistoty burcuje narodni enerfiii, volaje: »Pracujme vice, povzneseni vlasti je clilem vsech a vsichni jsou povinni se ho vicastniti!« Odesel krasny a uslechtily muz, vzorny obcan, o nemz se vyslovil Poincare: »V hodine nejtezsi uzkosti, jaka kdy se snesla na svet, svoii slechetnou osobnosti a mravni vyskou ovladal nda- losti i lidi.«

CESKOSLOVENSKO.

Csl. Obec JunakiT Volnosti rozhodla se vydavati svuj casopis »Plamen« ve vetsim formatii a s rozsifenym obsahem. .Jsou k ne- mn pfidavany pfilohy »Vudce«. »Tdlesna vychova«, »Besedy Vlcat«. Redakci vede nacelnik Obee Otto Bures. Vydali letaky c. 4. a f).. ozdobene mimo jine obrazky z knihy Svojsik—Novak, Zakladove skautiiiRu.

Ddlnicka Telovychova je novy casopis, vydavany komunisti- ckou Federaci del. tSl. jednot. Chce bojovati za jednotu dglnickeho tdlo'\’ychovneho hnuti. Sjednoceni proletafske_ telovychovy msi se stati vytvofenim jednotne oryanisace, ktere by nalezely vedle FDTJ.. RH.. SSP. a Del. cyklistu (utvaiA vj'.slovnS komunistickych) i Arbeiter-Turn- und Sportverband, polska Sila, svaz ^DTJ., samo- statne dSlnicke kluby footballove, turisticke, cykli.sticke (ceske i ne- mecke) a Federace esl. skaiitiT. List je veden hodne agitacne a ma

Cislo 5. »V tr D C E« Strana 97.

hlavne zpravy z SSSR. o vselikych rudych podtiieich a institncicli telovychovnych.

Sdruzeiii ukrajinskych Old-Skautu v republice Ceskosloven- ske. Skautske liiuiti iia Ukrajine poci'na se v r. 1912. Ukrajina v teto dobe byla rozdelena na dv§ casti, a narod stenal pod jhem ruskym a rakouskym. Hevoluce v r. 1917 uryehlila rozvoj ukrajinskeho skautingu, a v r. 1918 skauting zacaJ uz pfibirati na vyznamu. Brzo po revoluci rozvinul se boj za narodm a socialni osvobozeni lidu. V teto valee ninoho skautu obetovalo svuj zivot pro vlast. Vitezstvi komnnistickycli ideji zavinilo, ze nkrajinsti skauti byli pfinuceni hledati pohostinstvi mimo hranice sve vlasti, a tu pocaly se v mla- dezi organisovati skautske oddily. Na mnohyeh mistech Ceskoslo- veiiska. Fraiicie, Nemecka vznikly oddily ukrajinskych Old-Skautii.

R. 1921 utvofily se oddily takove i v Praze a v Podebradech. Tyto oddily tvofi nyni Sdruzeni ukrajinskych Old-Skautu v repu­blice Ceskoslovenske.

V tonito Sdnizeni, ktere tvofi 4 prapory, intensivne se pra- cuje: cte se skautska literatura, pfednasi, studuje skauting, zvlaste cesky. Ve zvlastnich kursech .sikauti poznavaji ruzna femesla a sport, tikolem nasim jest pfipraviti zkusene instiniktory skautingu, ktefi by dovedli jednou ve sve vlasti postaviti skauting na spravnyzalklad. M. H.

L i t e r a t u r a .

E r n e s t T h o m p s o n Set on: Dvanact tajemstvi lesa. Pfelozil a zivotopisnou stiidii o Setonovi opatfil Milos Seifert, llnstrovano. Nakladem B. Kociho, Praha. Za Kc 5.—.

Svitek bfezove kiiry. S pouzitim kuihy »Tlie Birch Bark Roll« od E. Thompsoua Sctona napsal Milos Seifert. Nakladatel lyz. Za Kc 20.—. Cile a zaslouzile nakladatelstvi B. Kociho, ve snaze prospeti junackemn hnuti u uas, vydalo dve knihy Setoiiovy, coz nutno s povdekem kvitovati. Zavadou je tu jen pfeklaclatel. lepe feeeno »upravovatel« Setona, Seifert. Je trapno a osudno, ze na pranieui Setonovy zive vody jako zaba posadil se prof. Seifert, ziskav si vyhradni pravo na pfeklady do cestiny. Jedno z nejpfed- uejsich a nejzavaznejsich ceskych nakladatelstvi chtelo vydati za- kladni knihu Setouovu »Dva inali divosi«, ale pro iiepfijatelne pod- minky Seifertovy muselo od toho na skodu veci upustiti a tak knilia vysla u Nekovafika, kteremu Seifert sva prava »pfepustil«, ve forme, o ktei-e bude nutno si promluviti. Aby bylo ja.sno, kon- statiiji, ze Seton je nam stejne blizky jako jini zakladatele jnna- ckeho hnuti. Vzdyf byl to prof. Svojsik, ktei-y pi-vy na Setona upozoimil a napsal o nem studii do sveho dila »Zaklady junactvi«. Idealy Setonovy jsou i nasimi, protoze jsou to ideMy vselidske, obecne, touzici po obrode dnesniho cloveka a zejmena mladeze, pfi cemz nikterak nestavame se nevernymi Baden-Powellovi, jehoz soustava je tak blizka Setonove — jak jsem jiz ve IV. roc. t. 1. dokazal — ze se v podstate nelisi temef nicim a po vnejskove strance jen nazvy a bezvyznamnymi organisacnimi podrobnostmi. Ale to nutno fici hodne nahlas: Studiem Setona v originate a srovnanim se spisy, vydavanymi Seifertem, vychazi na jevo, ze Seifert neni autentickym vykladacem Setonovym, ale ze si pfi-

Straiia 98. ».V C D C E« Cislo 5.

zpusobuje jeho myslenky, aby se mu bodily do kramu jeho osob- iiich ambici a privatnich nazord. A tak tvrdim, ze organisace, ktere vyhlasuji, ze jdou se Setouem a neberou prime z neho, ale z jeho stuzemskeho« vykladace Seiferta, nepropaguji skauting, uebo junactvi — chcete-li — Setonovo, ale Seifertovo, a to je v ocicli lidi, podstaty v§ci znalych, rozdil zasadni. Ke kniham prave vydanym pfipominam: Skv^ly traktat Setonuv, »Dvanact ta- jemstvi lesa«, doprovodil Seifert zivotopisnou studii o Thomp- son-Setonovi, za kterou bychom mu molili byti vdecni, kdyby jell dovedl bjH objektivni a neurazel a iielianil jine jednim dechem, co chvali a vynasi Setona. Druhou kiiihu nazval »Svitek bfezove kdry«. S temi »svitky« je to takto: prvni, »Tlie Birch Bark Roll«, vysel 1902. V r. 1910 vydal Seton knihu »Boy Scouts of Ame­rica*, obsahujici i »svitek«. »The Book of Woodcraft and Indian Lore* vysla 1912. Po te mam v ruce »Manual of the Woodcraft Indians*, oznaceny jako ctmacty svitek. V r. 1917 vysla kniha »The Woodcraft Manual for Girls* jako patnacty svitek a v r. 1922 vydan »The Woodcraft Manual for Boys* jako sedmnacty svitek. Podle ktereho ze »svitku« upravoval Seifert ten svuj, neudava. Knihu rozdelil na dv§ casti: Lesni moudrost, o niz pravi, ze ji na- psal sam — tedy Seifert a ne Seton — to nutno miti na pamSti. V teto cast! exploituje Setona, jak se mu to hodi a zpusobem sobg vlastnim a uz vseobecne nechvalne znamym promlouva o Wood- ci’aftu, lisilnS se namahaje postaviti Indiana za jediny a jedinecny vzor a tupi »vojacky skauting Baden-Powelluv*. Druha east je »Kniha orlieh per*, navod, jak ziskati odznaky za ciny a mistrov- stvi nejrozmanitejsiho druhu. Seton rozeznava tu »ciny« a »stupn6« nebo »hodnosti« (coups and degrees). Za ciny — male a velke — dava orli pera, za hodnosti odznaky, vysivane ctvereoky (my ko- lecka!). Nemam po ruce nejnovSjsiho vydani »Manualu«, abych mohl referovati, pokud se Seifert drzi Setona a pokud stavi sam. Podle sManualu* z r. 1922 rozchazi se hodn§ se svou pfedlohou. Ze tu vypousti tuto yetu: A soldier’s War medals count for a grand coup each, kazda vojenska viilecna medaile ]>ocila se za velky cin. vgtu, kterou najdeme v Setonovi uz v r. 1912, mis nepodivi. Jak by jinak dokazal, ze skauting Baden-Powelluv je »vojacky« a Setonovo woodcraft nikoli? Ze vypustil z mistrovstvi i zkousku »Citizen«, obcanstyi a »Patriotism«, vlastenectvi, to nas u Seiferta take ne- pfekvapi. Ackoliv tvrdi, ze jeho kniha je pro ob6 pohlavi, vynechal vsechny krasne prukazy, ktere Seton zavadi pro divky a zeny. Jiti do podrobnosti v jednotlivostech, vymyka se z ramce tohoto referatu a bude o tom promluveno jindy. Poucenym vudcum a zpravodajum otevfe studium t§chto knih rozhled hlavne po dile Seifertove. Co o Setonovi se tarn di, nutno brati »cum grano salis* a snaziti se, pokud mozno, o pouceni z origimilnich del tohoto genialniho pedagoga a refonnatora zivotniho.

H u g h L o f t i n g : Priheh doktora Matod61ala, jenz je kro- nikou jeho neohycejneho zivota doma a prekvapujicich dobro- druzstvi v cizinS. S 33 obrazky autora dila. Z anglickeho pfelozila Z. Pohorecka. Nakladem B. Kociho, Praha. VazanavplatneKc30.—.

H u g h L o f t i n g : Cesty doktora Malodelala. Z anglickeho pfelozila Z. Pohorecka. Nakladatel tyz. Ilustrace autorovy. Za Kc 45.—. Vyslo-li ngktere knihy tohoto razu jiz deset vydani, je to vymluyny d'fikaz, ze je to kniha dobra. Ale toto epitheton je slabe, pfecteme-li obe rozkosna dila Loftingova, Bylo u nas vy- dano uz dosti knih o zvifatech, ale tuto, jejimiz hlavnimi aktery.

Cislo 5. »V tr D C E« St ra n a 99.

vedle roztomileho doktora Malodelala, jsou take zvifata, pfectete s neutuchajicim zajmem. To, co nam pfedvede kachna Dli-Dli, pes St6k, sele Chro-Chro, paponsek Polynesie, sova Tii-Td, opice Ci-Ci a jim, je plno tak neodolatelneho a zdraveho humoru, ze cteni obou knih je pravyin iwzitkem velkym i malynu A co vse zazije Tomy ye spolku s doktorem a jeho zvifeci spolecnosti, je nejen zabavne, ale plno zivotni moudrosti, takze knilia bavie poucujc diskretne a nevtirave. Vzacna fantasie autorova vyvolava sv§t tajemnych a exotickyeb vuni a litoci s lisp^chem i na obrazivost ctenafovu. A ty skvele ilustraee, kreslene samym autorem! Je V nich tolik podivneho kouzla, ze zadivate-li se na nSkterou, kresle- nou velmi stfldme a proste, nechce se vam ani zraku odtrbnouti. Obe knihy jsou skygle vyprayeny a nemuzeme s'\’ym junakum ani dost! vfele doporuciti, aby si je opatfili a jsnie jisti, ze nas za tuto radu jen pochvali.

Jan Novak.

o r g a n i s a c n i .

JMENOVANl.

Plnoniocnikciii Svazu skautiu pro Slovensko ve funkci niisto- inicelnika Svazu: br. i)rof. dr. V. Cvengroti , Kosice.

Tajeinnikem iinstonacelnictva pro Slovensko v hodnosti zup- niho zpravodaje; br. L. J a n z a, Kosice.

2up. zprav.: br. F. B e c v a f , Kosice.Zast. zup. zprav.: s. B. H u d c o v a, Pukanec.Okres. zprav.: br. Ant . St res s , Ledec n. S., s. Re ne Mla-

d e j o V s k a, Praha, II. sb. div., br. inz. Z i t e k, Nitra, br. Ste­pan N a v r a t i l , Olomouc.

Zast. okr. zprav.: s. 0. P i l a f o v a , Nitra.Taj. zup. zprav.: br. A. S v o b o d a , Vys. Myto.Sbor. vud.: br. P r. S a f a f i k, Kosice.Vfideein zdravotnictvi: br. MUDi‘. K. L e j s e k , V. Myto,

br. MUG. J. K o h o u t , Praha.Vudcovske dekrety obdrzeli: br. J i n d f . Smida, Nem.

Brod, sestry B. L. S o b o t o V a.

D i v i s o v a , M i r a a Rene M l a d e j o v s k a ,

Kooptace: br. MUG. I. S i m s a do Stfeledke rady. Resignace: o. z. br. J. F r i e d 1, Olomouc, nasledkem trvaleho

pfesidleni do Brna. Jmenovanemu dekuje Nacelnictvo za vse, co pro myslenku skautskou kdy vykonal.

ZinSny funkcionafii na Podkarpatske Rusi: br. dr. P e s e kje nyni jednatelem (i pro DO.), br. dr. S z e r e n y i pokladnikem, br. dr. B a c i n s k y referentem pro ruske oddily v zupnim vyboim. V listfednim sboru za zemskeho velitele generala br. d e G a s t e l ­lo, ktery odesel do Francie, zvolen div. general br. P r c h a l a .

Odznak »stfibrneho bobra« pfiznan br. VI. K a z d o v i , vudci 1. odd. VS., Praha.

St r ana 100. »V tr D C E« Cislo 5.

tSTftEDNl RADA.Schuze 21. prosince 1925. Ministerstvo socialni pece udelilo

iiaiii po nove iutervenci subvene! pro prazdninovovi cinnost, znacne vsak mens!, nez v letecli pfedchozich. — Usnesena pfemena Pro- dejny na zaklad obohodni. Za tim licelem bude nntno provesti zme- nu stanov Svazu. — Projednan rozpocet Svazu na r. 1926 a po ma- lych opravach schvalen. — Ucin&io opatfeni, aby bilance Svazu a revise provedena byla pocatkein liiiora. — Naeeluik referoval pak o cetnych intervencich a akcich na prospech zisikani definitivniho »Skautskeho Domova*. Jednani bylo prohlaseno za driverne, rovnez tak ucinena usneseni.

NACELNICTVO.Schuze ze due 12. ledna 1926. — Rokovano o siavu akce pro zi-

skani skautskeho doinoya. — Rada hi. ni&ta Praby jednim vyno- sem zmnita zadost .jisfeho oddilu praz.skebo, aby na niiste k tomu propiijcenem mohl si postaviti klul>ovmi. Zado.st byla fadne vy- pravena a opatfena plaiiy od odbornika. Druliyiii vynoseni taz rada mestska uponiina o na.ienini poplatek za niisto, propu.ieene »pro stavbu klubovny<< — prave te nepovolene. Podaine rozklad. — Hla- seyy tfi lirazy. Urazovy dotaznik po ziskanych zkusenostech bude dan do tisku. — Oddilu v Malomeficich povolen prodej »oihel« na stavbu klubovny s podminkou, ze nebudou sbirati po oddilecli. — Zadost za prominuti reg. poplatku jistelio oddilu zamitnuta. Slo o dva cleny a pronesen nazor, ze za ne snadno inuze oddil nepatrny I'eg. poplatek uhraditi. — V zalezitosti rozdvojeni csl. turisticke organisace zachovame neutralitu. — Csl. Cerveny kfiz nabizi pomoc pri dopisovani nasich olenu skautum za branice. Podrobnosti budou pro.ietoany a vysledek skautske vefe,ino.sti sdelen. — Na zemskou scliuzi do Ziliny delegovan tajeninik Svazu a dany mu instrukce. — Do Londyna bude ix)slan vjd)er typickych skautskych pisni, ze kterych budorr nektere zafadeny do mezinarodniho skautskeho zpevniku. — Pi'o.iednany podi-obnosti valnelio sjezdii. Do pfedbezne kand. komise vyslani br. prof. Svojsik, dr. Siinanek, Jan a .Taroslav Novak a za DO. s. prof. Sobotova.

Schuze due 26. ledna 1926. Schuze vyplnena byla obsahlymi referaty a ddkladnymi debataihi o zalezitostech vstupu nekterych .jinojazycnych skautskych organisaci, v repub. Ceskoslovenske trva- ;jicich, do Svazu. O zidovskych skautech na Slovenskii a Podkarp. Rusi referoval br. di-. Pesek, ktery byl neoficielne a za svou osobu pfitomen na sjezdu zidovskych skantn ve Viaitkach. 0 stycich se .skauty mad’arskymi referoval taj. br. Novak, ktery pfinesl na- zoi'y skairtskych pracovnikii slovenskyeh na tuto otazku a vyjadfe- ni k preliminafi, sjednanemu zatimne na schuzi Nacelnictva I. XII. 2,5. Jednani je na dobre ceste a bude definitivne rozhoclnuto po val- nein sjezdu. — Taj. br. Novaik referuje o vecech slovenskyeh ze scliu- ze V Ziline a navrzena jmenovani byla provedena. — IJpozornime na cinnost Masarykovy ligy pro tuberkulosni. — Oznamuje se vy- lonceni p. Jo.s. Mikese ze Svazu Skautu RCS. — Divei oddily pone- sou na doniovence za eislein oddilu pismeno D (I. divei). — Projed- nany dalsi podrobnosti valneho sjezdu. — Hlasen uraz, hoch vsak neni dosud registrovan; odkazano finaneni komisi. —

Vydavatel Svaz Junaku skautu R. C. S. — Odpovedny redaktor Jan Novak. — Knihti.'-.karna V. Palasek a Frant. Kraus, Praha I., Marianske namesti ci's. 159.

PRODEJNA SVAZU JUNAKU SKAUTUimiimiiiiiiimimmiimmimniimmimiiiimniiimiiiimHiiimiiiiimmiiiiiiimmiimiiimimiiimiiiii

CSR.

Praha II., Petrske n^bfezi, postovni schrinka 571.Skautsky domov zadni budova.

*

Skaiilsk^ vfzbroj, — Potfeby ly^afsk^.L ilky na skaulsk6 ko§ile, obleky Ima Jakosli.

Vzory N^ieelnictvem schvdlen6.Potfeby pro zimnf sporty vgeho druhu.

Skautsky klobouky, pasy, nepromokav6 kabaty. Stany rfizn^ch typfi.

Vlastni vyroba:

Torba „Ski“ pro lyXafe, turisty, skauty,Torba „Skaut“, italsky vzor.

Z prima nepromokavg autoplachtoviny, lemovan6 ko2i.Po K6 85

Ve§ker4 skautska literalura.

P iste o ilustrovany c e n ik !

Ceny konkurencni!D o p o r u c u j t e s k a u t s k y podnik!

P alisek a Kraus, Praha

u