26. července 1875 – 6. června 1961

Byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Má významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie.

*... lze jednou větou říci, že je to jeden z největších myslitelů 20. století a zároveň jeden z nejvýznamnějších badatelů vnitřního světa člověka. Jungovo dílo je často nepochopeno, stejně jako autor sám.

Ve svých začátcích byl jedním z nejlepšíchch žáku Sigmunda Freuda, tou dobou známeho a uznávaneho lékaře a psychoanalytika,

dokonce r. 1910 stanul v cele Mezinarodni psychoanalyticke spolecnosti.

Po několikaleté spolupráci však mezi nimi dochází k názorovým neschodám. Jungovy vlastní výzkumy se rozcházejí s Freudovou psychoanalýzou a Freud není schopen přijmout cokoli, co by bylo v neshodě s jeho

teorií, kterou už mezitím povýšil na dogma.

Jung se staví především proti Freudovu jednostrannemu pojetí libida, v němž spatřuje duševní, nikoli jen sexualní energii. Od té doby C. G. Jung nastupuje vlastní

samostatnou cestu.

*Jung je zakladatelem a průkopníkem autentické psychologické cesty zkoumání psýché, cesty, která neodbočuje ani do fyziologického redukcionismu, ani do abstrakcí matematického modelování.

Výsledky jeho výzkumu nebyly v souladu s dosud uznávanými teoriemi a proto se setkal jak s nadšeným přijetím, tak s naprostým odmítnutím.

Pro moderní psychologii však znamenaly jeho poznatky nesporně značný krok vpřed. Junguv přínos je přinejmenším srovnatelný s přínosem

Freudovým.

Jungova analytická psychologie je obecně použitelná a neomezuje se pouze na určité psychologické typy, nýbrž respektuje jakoukoliv povahu člověka. Vyskytuje se v ní mnoho významnych koncepcí. Patří k nim psychologické typy, kolektivní nevědomí, archetypy, synchronicita. Jungovo dílo našlo mnoho pokračovatelů, ale zatím žadný z nich nijak výrazně nerozvinul jeho teorie. V současné době se jeho dílo dostává do zájmu veřejnosti a příznivců stále přibývá.

SEBRANÉ SPISY C. G. JUNGA PSYCHIATRICKÉ STUDIE 1966, 1981, 1989EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUMY 1979, 1987

PSYCHOGENEZE DUŠEVNÍCH CHOROB 1968, 1985FREUD A PSYCHOANALÝZA 1969/1985

SYMBOLY PROMĚNY 1973, 1985, 1988 a další..

*Vědomí a nevědomíJung se snažil zachytit a popsat nějakou praktickou metodiku, jak se člověk může vypořádat se svým nevědomím. Zavádí pojem psychické reality, kterou moderní osvícené pojetí člověka odkazuje mimo skutečnost. Jung pracoval na koncepci psychologických typů. Zavedl dvojí kategorii povahy podle zaměření libidaklasifikaci doplnil o čtyři základní funkce lidské psychiky (myšlení, cit, vnímání, intuice). Později