ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA

A A

PŘEDPOKLADY JEJÍHOPŘEDPOKLADY JEJÍHO

FORMOVÁNÍFORMOVÁNÍ

LITERATURA

Obecně historická:

- Velké dějiny zemí Koruny České XII, XIII, XIV, Praha,

Paseka

- Kol: Přehled československých dějin II, III, Praha, NČSAV

- Urban O.: Česká společnost 1848-1948, Praha, Svoboda 1982

- Kárník Z.: České země v éře První republiky I, II, III, Praha, Libri 2000, 2002, 2003

OSOBNOSTI

T.G. Masaryk

E. BenešM.R.Štefánik

F. Palacký

L. Rieger

Dějiny „politické˝:

- Tobolka Z.: Politické dějiny čs. národa I, II, III,IV,

Praha 1926-1937

- Malíř J., Marek P.: Politické strany 1861-2004 I, II,

Doplněk, Brno 2005

-Pavlíček V.: Politické strany před únorem 1948, Svoboda (NPL), Praha 1953

Memoárová: I

- Peroutka F.: Budování státu

- Beneš E. : Paměti I, II, IIIŠest let exilu a II. Světové války

- Laštovička B.: V Londýně za války

- Kopecký V.: 30 let KSČ a ČSR

Memoárová – nekonvenční

- Dürich J.: V českých službách (1915-1918)(náklad vlastní, Klášter nad Jizerou)

1921

- Dyk V.: Ad usum presidentu republiky, Praha 1929

„Nespecifická˝:(zejména k době po r. 1989)

- Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006

I – 1989 – 1994 XII – 2004 - 2006

- Vaněk M., Urbášek P.: Vítězové? Poražení? I, II, Praha, Prostor 2005

(životopisná interview)

Dokumenty I:

- Hřebejk J., Grónský J.: Dokumenty k ústavnímuvývoji I – IV

(1918-1992)

- Veselý Z.: Dějiny českého státu v dokumentech Dějiny české politiky v dokumentech

Dokumenty II:

Edice Ústavu pro novodobé dějiny

Dokumenty ke spisům (dílu) …

Dokumenty k … událostem

30.a 40. léta XIX. století

Zemský sněm – Zemský výbor

Počátky občanské, měšťanské politiky

Březen 1848 v Praze

Vývoj ve Vídni (od „Březnových událostí˝ k Říšskému sněmu)

„Slovanský sjezd˝ – Svatodušní bouře

„Říšský sněm˝ ve Vídni a Kroměříži. Diferenciace českého politického spektra

Politika „císařského domu˝

Od března 1848 k „Silvestrovským patentům˝

Česká politika v 50. letech XIX. století

Na cestě k „dualismu˝

Od „Prosincové ústavy˝ k 1.světové válce

Formování „proudů˝ a „směrů˝ v politickém dění v českých zemích

Počátky politických stran

Česko-německé vztahy a politika „Předlitavských vlád˝

Ke vzniku samostatného státu

Změny ve struktuře české politiky. Česká politika po „oživení˝ parlamentního dění.

„Národní výbor˝

„Domácí˝ a „zahraniční˝ reprezentace české politiky

Od „českého˝ k „česko-slovenskému˝

Nový stát

První republika – 20. léta

Politická struktura a „mocenské uspořádání˝

„Česko-německá˝ a „česko-slovenská˝ otázka

„Československá˝ zahraniční politika

První republika – 30. léta

Vyhraněnost politické „pravice˝ a „levice˝

Změny v politicko-správním uspořádání

Vyostření „německého problému˝

„Druhá republika˝

Počátek „konce˝ samostatného státu

Politický život za „Druhé republiky˝ - autonomie Slovenska a země

„Podkarpatskoruské˝

15. březen 1939

„Protektorát˝, „Slovenský stát˝ a zahraniční odboj

„Londýnská˝ a „moskevská˝ politická emigrace

Politické poměry v „Protektorátě˝ a ve „Slovenském státě˝

„Domácí odboj˝ a jeho politická struktura

Názorové rozdíly na „charakter“ československého státu po skončení války

SNP a „postupné˝ osvobozování republiky

SNR, ČNR, „Košická vláda˝ NF

Politický vývoj od „osvobození˝ do r. 1949

Politické strany v „nové˝ republice

NF a její úloha v politickém životě země

„Česko-slovenské˝ vztahy, tzv. „Pražské dohody˝

Vyhranění politické situace koncem r. 1947 a počátkem r. 1948

„Únor 1948˝, Ústava 9. května

Na cestě k „federaci˝

50.léta a změny v politickém životě

„Bipolární˝ svět a postavení Československa

Počátky formování a uplatnění „vedoucí úlohy˝ KSČ

„Socialistická ústava˝

Politický vývoj v 60.letech, „Pražské jaro˝

Československá federace – vznik, vývoj, zánikPoliticko-správní uspořádání federace

Rozdělení kompetence „federace˝ a „republik˝a česko-slovenských vztahů

Posilování „federace˝ v 80. letechPolitická opozice a její význam

Postupná „destrukce˝ politické moci, r.1989Mocensko-politické změny po r.1989.

„Obnova˝ politického životaDecentralizace moci, posilování „autonomie˝

republik a oslabení „federace˝Konec „federace˝ a vznik samostatné ČR

Do r. 1848

→ Rakouské císařství 1804

- státoprávní rámec pro formování státní správy

→ Rakousko – uherské císařství 1867

František I. 1804 – 1835

Ferdinand I. (V) 1835 – 1848

František Josef I. 1848-1867-1916

Karel I. 1916 → (1918)

Státní konference

kn. Meternich

hr. Kolowrat

arciv. Bedřich

do r. 1848

Čechy „nejvyšší purkrabí“Prezident zemského gubernia

Morava „zemský hejtman“

zemské gubernium

krajský hejtmanhejtmanství

Patrimonia

do r. 1848

Zemský sněm (stavovský)

Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem)

Krajský sněm

Města

1848 - březnové bouře

Vídeň – (Berlín – Paříž únor)

Praha – březen – Svatováclavské lázně

Předpoklady „novodobé˝ české politiky

1825 – 1826

vznik České spořitelny

1833

Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách

1843 – Změna stanov

1842

Česká stolní společnost „k obveselování azvelebování naší mateřské řeči˝

(zakázána 1843)

1843

Vlastenecká čtenářská jednota

Česká stavovská šlechta

30. léta:

hr. Bedřich Deymhr. Lev Thunhr. Josef Matyáš Thun→ proti hr. Karlu Chotkovi

(odvolán 1843)

1847(17.11.) Dedukce o právní nepřetržitosti

ústavních práv a svobod českých stavů

(V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V.

Občanská „politika˝

- radikální

1836

projev odporu při korunovaci Ferdinanda V.

1844

„Repeal˝ (Sabina, Arnold, Gauč)

1847

MORAVA

zemská stavovská práva

zemský sněm:

hr. Egbert Belcredi

„Svobodné obecní zřízení je základem státu˝

Vídeň

11. března: Výzva k povstání

12. března: Rezoluce studentů

13. března: Svolání Generálních stavů

na 3. července

Zasedání dolnorakouských stavů

Odstoupení Metternicha

Svatováclavský výbor – 11.3.

Poradní mimořádná guberniální komise – 1.4.

Národní výbor – 13.4.

Slovanský sjezd

Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun

Program:

■ Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu

■ Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu

■ Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům

■ Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy

Zahájení: 2. června

Vídeň

25. dubna – Pillersdorfova ústava

13.-15. května – Centrální občanský výbor

16. května – Císařská proklamace - Sněm „ústavodárný˝

7. června - Vojenská přehlídka

10. června - Schůze pražského studenstva

12. června - Svatodušní bouře (pondělí)

15. června - Ostřelování Prahy

26. června - Rozpuštění Národního výboru

28. června - Rozpuštění „Svornosti˝ Reorganizace „Národní gardy˝

17. července – Odvolání hr. L.Thuna

4. srpna – Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia)

Svolání „říšského sněmu˝

Vídeň 22.7. 1848

přerušeno jednání 6.10. → 22.10. 1848

jednání v Kroměříži (15) 22.11. 1848

rozpuštění sněmu 4.3. 1849

15., 16. V.

Centrální občanský výbor

16.V. Císařská proklamace

Ústavodárný sněm –

volen přímo, bez cenzu

17.V. Císařský dvůr do Insbrucku

PRAHA

19.V. Projev loajality vládě

28.V. „prozatímní vládní rada˝

Vídeň – proti (Dogeldorf)

ale

27. 29. V.: Svatováclavské lázněpro Vídeň

22.VII. Říšský sněm - Vídeň

VII. Praha celkem 4

Ústavní výbor – předseda J.Fejfalík

7.IX. Zákon o zrušení poddanství

X. Přerušení zasedání

(15) 22.X. Říšský sněm v Kroměříži

21.XI. Schwanzenbergova vláda

2.XII. František Josef I.

X.Podvýbory

a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger)

b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký)

F. Palacký – historická práva

(Belgie 31.)

v lednu nepřijato

6.II. 1849 – rezignuje

K. Mayer – posílení centralismu

22.II. Je přijato jako podklad jednání

Počátky formování českého politického spektra

L P

Radikální demokracie Národně-liberální

UL UP

AnarchistéHistorických práv

(hr.L.Thun)

Sněm Vláda

Historické země Korunní země

- „historická˝ správní - jednotná správní struktura struktura

ale „historické˝ tituly

Sněm Vláda

Co přesahuje kompetenci „zemí˝ Co „říši˝ zatěžuje

„Říši˝ „zemím˝

Centrální správa

Panovník ↓

Ministerská konference říšská rada

↓ Ministerstva

Říšský sněm

Ústavy

25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava

22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni

22. listopadu – 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříži

4. března 1849 Stadionova ústava

20. srpna 1851 kabinetní listy

31. prosince 1851 Silvestrovské patenty

říjen 1860 Říjnový diplom

26. února 1861 Schmerlingova ústava

21. prosince 1867 „Prosincová˝ ústava

Samospráva - základní charakteristiky:

Stadionova ústava - realizační „obecní zákon“ z 20.března 1849

Svobodný stát = svobodná obec: místní – Ortsgemeinde

okresní – Bezirksgemeinde

krajská – Kreisgemeinde

obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu< kraje (okresy polit.kraje)

1850 – leden, únor

Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost až 1861

Čechy (70, 71, 70)

Morava (30, 32, 30)

Slezsko (10, 10, 10)

Srpnové výnosy forma „kabinetních listů˝

20. srpna

1. Kübeckovy – ŘR – osobní poradní orgán císaře2. Schwarzenbergovy– vláda odpovědna jen císaři3. Schwarzenbergovy – realizace ústavy ze 4. března

Silvestrovské patenty:

ruší i ústavu ze 4. března 1849

1851 – 1859 „Bachovský˝ absolutismus

1859 odvolán Alexander Bach

15. července – manifest – (slibuje „liberalizaci“)

18604.března – Patent (č.56) – rozšíření ŘR

(39 členů – zástupci zemských sněmů)

rozmnožená ŘR

20. října – manifest („K mým národům˝)

- Říjnový diplom (A.Szécsen)

zákonodárná moc je v rukouPanovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů)

prosinec – baron Anton Schmerling – v čele vlády26. února 1861 – Schmerlingova ústava

Rakousko – Uhersko (podle kabinetního listu ze 14.11.1868)

17. února 1867 – Císařský reskript – uznává:

obnovení uherské ústavysamostatnost Uherského státupřijetí uherské „koruny˝

Uherský sněm

Společné:

osoba panovníkaarmádazahraniční věcifinance

Česká „politika˝

22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence)

25. srpna 1868 – Osvědčení moravských poslanců (pasivní – ale proti „spojení“)

Slezský sněm

7. října 1879 – Konec „pasivní rezistence“ – „státoprávní

ohrazení“

(14. srpna – ministerský předseda E. Taaffe

A.Pražák – ministr „justice˝ – 1881 – 1889)

Listopad 1868 – Uhersko – Národnostní zákon

10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie českých zemí v rámci Říše)

7. říjen 1879 – konec „pasivní˝ rezistence – státoprávní obrození

19. duben 1880 – Stremayerova nařízení – zrovnoprávnění češtiny ve „vnějším˝ úřadování

28.únor 1882 – Univerzita

duben 1897 – Badeniho jazyková nařízení – čeština ve vnitřním úřadování

1847 – 1850

Česká historická šlechta

státopravní šlechta

1860

Strana konzervativního velkostatku

1.1. Prohlášení - Vaterland (Vídeň)

VII. Pamětní spis - Clam-Martinic

Starší generace Nová generace

Rudolf Deym Clam-Maritinic

Lev Thum Egbert Belcredi

Svatopluk Matyáš Thun Karel Ausperg

Bedřich Schwarzenberg

70.léta

Katolicko-politická jednota pro markrabství

Moravské – 1870 (Belcredi)

Katolicko-politická jednota pro království

České – 1871 (Karel Schönborn)

1863

Rozkol mezi českou šlechtou na zemském sněmu

Strana ústavověrného velkostatku

1864 – Morava

představitelé: Karl Ausperg Adolf Ausperg Osvald Thun – Salm Johan Lexa Aehrenthal Alain Rohan

1861

Národní strana (staročeská)

1860 – 14.VI.

Memorandum ( k císaři) – koncese pro české noviny

1861 – 1.I.

Prohlášení v prvním čísle „Národních novin˝

F.L.Rieger

1863 – 15.XII.

Program – publikován v listu „Národ˝

Představitelé

F. PalackýF.L. Rieger starší

generaceF.A. BraunerS. Pražák (Moravská)

A. BráfK. Mattuš mladší generaceJ. Šolc

1874 – 27.XII.

Národní strana svobodomyslná (mladočeská)

opoziční křídlo strany Národní

představitelé: nová generace: J.Grégr K.Kramář

K.Sladkovský A.RašínJ.Barák Z. TobolkaF.Vinkler

ale i R.Thurn-Taxis

1891 – 15.II.

Adolf Stránský (Morava)

1913 – 16.III.

Moravská strana lidová

Hynek Bulín- Moravské listy

opora: pokrokové studentské hnutí

partner v Čechách: Mladočeská strana

2. pol. XIX.století

Dělnické hnutí dělnická politika

1864 - 28.X.Internacionála (Paříž)

1874 – 5-6.IV.Rakouská dělnická strana (Neudörfl)

1878 – 7.IV.Socialistická českoslovanská strana

v Rakousku (Praha – Břevnov)

1887 – 25.-26.XII.Českoslovanská sociálně demokratická strana

dělnická (Brno-Lužánky)

1888 – 30.XII.1889 – 1.I.

Sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku

(„Slučovací sjezd˝ – Hainfeld)

1897 – 6.-12.VI.„Federalizace˝ Sociálně demokratické strany v

Rakousku

90. Léta XIX. století

Sociálně demokratická strana „nejsilnější˝ strana v Čechách

Volby 1897 – 30 % hlasů v čes. volebních okrsích

1907 – 38 % všech českých hlasů

1911 – 36,5 % všech českých hlasů

Představitelé

starší generace: J.B.Pecka-Strahovský L.Zápotocký-Budečský Josef Hybeš

nová generace:Josef SteinerFrantišek SoukupGustav HabermanAntonín NěmecJosef StivínBohumír Šmeral

František ModráčekAntonín Zápotocký

Poslední třetina XIX. století

Politický katolicismus

- vztah státu a církve předmětem jednání v Říšské radě

- Encyklika: Rerum Novarum

1895Pražská družina pro katolickou organizaci

(M.Karlach)

1896Katolická strana národní na Moravě

(M.Hurban)

1897Národní strana katolická v Království českém

(V.Schönborn, F.Krásl)

1899Moravsko-slezská křesťansko sociální strana na Moravě

4.IV. Vyškov iniciativa: J.Šrámek3.-4.IV. Velehrad předseda

strany

Poslední třetina XIX.století

pokrokový konzervativní opositum vůči

lidový klerikální

Hnutí studenstva:

1887 25.X. – Akademický čtenářský spolekrozpuštěn: 1889 24.VIII.

1889 7. XI. Slavia – Řečnický a literární spolek

1891 6.II.

frakce (mladočechů): Pokroková strana

pokrokově socialistický směr: F.Modráček A.P.Veselý

radikálně pokrokový směr: A.Rašín A.Hajn

1896 22.III.

Strana pokrokových socialistů

1897 4.IV.

Česká strana radikálně pokroková

1899 19.II.

Česká strana státoprávní A.Rašín

K.S.SokolK.Baxa

1908 20.IV.

Česká strana státoprávně pokroková

1909 30.I.

Lidová strana pokroková na MoravěA.StránskýJ.Koloušek

„Realisté˝

80.léta XIX.století „Atheneum˝

T.G.Masaryk J.Kaizl K.Kramář (J.S.Machar)

1900 1.IV.Česká strana lidová (realistická)

T.G.Masaryk F.Drtina Z.Tobolka

1906 21.I.Česká strana pokroková

(Masaryk + Hajn)

1897 30.III.Strana národního dělnictva československého

1898 27. III.Strana moravských národních dělníků

IV.Národně sociální strana v Čechách, na Moravě,

ve Slezsku a „obojích˝ Rakousích

1902 (3.sjezd)Česká strana národně sociální

Jaroslav Klofáč

František Kváča

„Agrárníci˝Počátky:

1883 Českomoravský spolek selský pro Moravu a Slezsko

J.Rudolf Deml

1889 Selská jednota pro Království české

Jan RatajJan JunAlfons Šťastný

1899 6.I. Česká strana agrární

Karel Prášek

1904 17.XII.Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko

František Staněk

1905 19.VI.

Československá strana agrární

1906

Politická selská jednota (F.Nedržal)

Emanuel HrubýAntonín Švehla

Čechy

1913 – zrušen zemský sněm

ustavena „zemská správní komise˝

1918 – zřízen „Zemský správní výbor˝

25. VII. 1914

Uzavřena „Říšská rada˝

i Zemské sněmy

Stagnace politického života

27.III. 1915

Odvolán hr. F. Thun (místodržící)

XII. 1914

Emigrace T.G. Masaryka

III. 1915

Počátky pozdější „Mafie˝(E.Beneš, F.Šámal, K.Kramář, A.Rašín)

V. 1916

Zatčeni K.Kramář, A.Rašín

podzim 1915

„Národní souručenství˝

jaro 1916

„Národní strana˝ - slučuje dosavadní Mladočechy, Staročechy a stranu Národně sociální

Základ: prorakouská orientace

V. 1916programové neshody

směřuje k rozpadu

V. 1915

T.G. Masaryk: samostatné Čechy

memorandum E.Greyovi

ale český stát zahrnuje i „Horní Uhry˝

„Slováci jsou Češi… a přijímají program sjednocení s Čechami˝

1916

Po emigraci E.Beneše a ve spolupráci s M.R. Štefánikem vzniká

Český komitét zahraniční

II. 1916

se transformuje na

Československou národní radu

Československá národní rada

sídlo: Paříž

složení:

předseda: T.G. Masarykmístopředseda: J. Durychgenerální tajemník: E. Beneščlen předsednictva: M.R. Štefánik

program:

samostatný československý stát

18. XI. „Český svaz˝

sídlo: Vídeň

prezidium:

předseda: František Staněk – Agrární strana1.místopředseda: Bohumír Šmeral – Sociální demokracie2.místopředseda: Jindřich Maštálka – Mladočeská strana

program:

autonomie v rámci „modernizovaného˝ Rakouska (v čele s Habsburky)

V. – VI.

Prohlášení „Českého svazu˝

Česko-slovenský autonomní stát v rámci „federalizovaného Rakouska˝

ALE !

A.Kalina a V. Prunerstrana Státoprávně-pokroková

„samostatný český stát˝

18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze)

K. Mattuš – předsedaA. Švehla – jednatel

červenec 1918

K. Kramář – předsedaA. Švehla – místopředsedaV. Klofáč – F. Soukup – jednatel

říjen 1918

vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze

30. října 1918 šestinásobně zvyšuje počet svých členů

do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý

stát

14. listopadu stává se Prozatímním národním shromážděním

Moravský (zemský) národní výbor v Brně

Zemský národní výbor pro Slezsko – ve Slezské Ostravě

Morava

do r. 1918 – zemský sněm zůstává

- působí dále

Slezsko

do r. 1918 – správní komise

Slovensko

do r. 1918 – Uherský sněm

v r. 1918

V českých zemích

politické okresy (v čele hejtman)soudní okresyzemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko)statutární města

Slovensko (Uhersko)

služnovské obvodykomitáty – župyměsta s municipálním právemměsta s regulovaným magistrátem

„Zemské˝ složení:

Čechy SlovenskoMorava Podkarpatská Rus

Slezsko (část)

Spory:

s Maďarskem (jižní hranice Slovenska)

s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska)

s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka)

29. – 30. října 1918

Deutschböhmen – severní Čechy (Liberec)Sudetenland - severní Morava (Opava)Böhmerwaldgau - jižní ČechyDeutschsüdmähren – jižní Morava (Znojmo)

Před 28. říjnem:

Slezská národní rada – v Těšíně (pro Polsko)

4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro

Maďarsko)

(„maďarská˝ národní rada (místní) – v Martině)

14. listopadu prezident : T.G. Masarykpředseda vlády : K. Kramář – Státoprávní demokracieministerstva:vnitra : A. Švehla – Agrární stranazemědělství: K. Prášek – Agrární stranaveřejných prací: F. Staněk – Agrární stranaželeznic: J. Zahradník – Agrární stranafinancí: A. Rašín – Státoprávní demokracieobchodu: A. Stránský – Státoprávní demokracienárodní obrany: V. Klofáč – Česká strana socialistickápošt: J. Stříbrný – Česká strana socialistickázásobování: B. Vrbenský – Česká strana socialistickábez portefeuille: M. Hruban – Katolická lidová stranazdravotnictví: V. Šrobár – Slovenský klubspravedlnosti: F. Soukup – Sociální demokracieškolství: G. Habrman – Sociální demokraciesociální péče: L. Winter – Sociální demokracieválky: M. R. Štefánikzahraničí: E. Beneš

„Muži˝ 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek – Sociální demokracie

zákon č. 11/1918 „recepční norma˝ 2. listopadu

zákon č. 37/1918 „prozatímní ústava˝ 14. listopadu

zákon č. 121/1920 „Ústava ČSR˝ 29. února

zákon č. 126/1920 „Župní zákon˝ 29. února

zákon č. 125/1927 „O organizaci politické správy˝

14. července

Obecní samospráva:

zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení – Čechy- Morava- Slezsko)

zákon č. 64/1918 Slovensko

zákon č. 211/1920 Podkarpatská Rus

Předsedové vlád 1918 – 1938

Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od 9.2.1918 14.11.1918

Československá národní demokracie – od 23.3.1919)2. Tusar V. (Sociální demokracie) 8.7.19193. Tusar V. - " - 25.5.19204. Černý J. (úřednická) 15.9.19205. Beneš E. (Národně socialistická) 26.9.19216. Švehla A. (Agrární) 7.10.19227. Švehla A. - " - 9.12.19258. Černý J. (úřednická) 18.3.19269. Švehla A. ( Agrární) 12.10.192610. Udržal F. (Agrární) 1.2.192911. Udržal F. - " - 7.12.192912. Malypetr J. (Agrární) 29.9.193213. Malypetr J. - " - 14.2.193414. Malypetr J. - " - 4.6.193515. Hodža M. (slov.Agrární) 5.11.193516. Hodža M. - " - 18.12.193517. Hodža M. - " - 21.7.193718. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.193819. Syrový J. gen. - " - 4.10.193820. Beran R. (Agrární) 1.12.1938

1918Česká agrární strana

1919 I.Republikánská strana československého

venkova

1922Republikánská strana zemědělského a

malorolního lidu(+ část: Slovenská národní a rolnická strana)

představitelé

A. Švehla Kuneš SonntágM.Hodža F.Staněk(V.Šrobár) V.Stoupal

1918

- Mladočeská- „Pokrokové˝ (3) + Staročeská

1918

Česká státoprávní demokracie

1919 III.

Československá národní demokracie

Představitelé:

K.Kramář ale: Jaroslav Kvapil P.Šámal Josef Scheiner A.Rašín A.Hajn

1925 15.IX.

Národní strana práce(odštěpení od Čes.strany demokratické)

představitelé:

J.Kallab J.Herben J.Stránský F.Peroutka

O.Klusáček

1930 II.

Ukončena činnost

1924

Ústředí československých fašistů

1926 26.III.

Národní obec fašistická(Omladina – úderné oddíly)

představitelé:

Radola Gajda (Rudolf Geidl)Cyril SvozilŠtefan Osuský

(v r. 1926-1927 – 200 tisíc členů)

1936 XI.

Hnutí za nové Československo

1937 III.

Slovanská obec fašistická

1937 31.X.

Národní strana radikální

1918 IX.

Moravsko-slezská strana lidová

Jan Šrámek

1919 26.I.

Československá strana lidová (česká)Jan ŠrámekBohumil StašekFrantišek Šabata

1918Česká strana národně-sociální

1918 30.III.Česká strana socialistická (+anarchisté B.Vrbenský)

1919 I.Československá strana socialistická

1926Československá strana národně socialistická

V.Klofáč ale E.BenešA.TučnýA.MeissnerA.Uhlíř

1927 8.V.Slovanská strana národně socialistická

(Jiří Stříbrný – vyloučen z ČSNS v r.1926)

1929 28.IV.Radikální strana – Slovanští socialisté

1930 I.Národní liga

(Liga proti vázaným kandidátkám „Hradu˝)

J.Stříbrný ale: Z.Husáková (místopředsedkyně)

K.PeglerČ.Hubáček

1918

Česká strana živnostenská+ Politická strana českého živnostenstva na Moravě

1919 5.XI.

Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská

Rudolf MlčochJosef Václav Neuman (+1937)

1918 27.-30.XII.

XII.sjezd (+ Slovenská sociálně demokratická strana)

Československá sociálně demokratická strana dělnická

1920 25.-28.IX.

(odstupuje B.Šmeral) – (levice) 527/338

F.TomášekF.SoukupA.NěmecG.HabermanA.HamplV.Tusar

1921 30.X. – 2.XI.

Komunistická strana Československa - sekce III.internacionály

A.Muna J.Hybeš B.JílekK.Gottwald

J.Synek B.Šmeral V.Bolen R.Slánský

S.K.Neuman A.Zápotocký J.ŠvermaE.Vajtauer K.Krosnář

B.KöhlerK.Kreibich

1913 – 29.VII.

Slovenská lidová strana

1920 5.XI.

Klub katolického duchovenstva SLS Michal Bubniča

Josef Tiso

Kněžská rada (od r. 1918) – Andrej Hlinka

1925

Hlinkova slovenská lidová strana

Andrej Hlinka1864 – 1938

v době 1.světové války farář v Rožumberoku

v r. 1917nakloněn česko-slovenské myšlence

v r. 1920první snaha o autonomii Slovenska

1919 4.III.

Německá nacionálně socialistická dělnická stranaDeutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei –

DNSAP

1933 1.X.

Sudetoněmecká vlastenecká frontaSudetendeutsche Heimatsfront – SHF

1935 19.IV.

Sudetoněmecká stranaSudetendeutsche Partei - SdP

1938 X.

Národně socialistická německá dělnická strana

Nationalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei

NSDAP

K.Henlein

K.H.Frank

1938 12.-17.XI.

Strana národní jednoty – SNJ

Rudolf BeranRobert Halík

ale: Jiří StříbrnýRadola Gajda

1938 28.X.

Národní strana pracujícího lidu – NSPJ

XI.

Národní strana práce – NSP

A. Hampl ale i: F.ModráčekF.Richter B.LaušmanJ.Nečas J.Macek

1939 16.III.

Národní souručenství – NS

- jediná „politická˝ struktura v „Protektorátě˝

Jiří Havelkapatronace

Josef Kliment E.Hácha

Adolf Hrubý (dříveJosef Nebeský Agrární strana)

1938 VI.Hlinkova strana: požadavek autonomie Slovenska

6.X.„Žilinská˝ dohoda

19.XI.Zákon o autonomii Slovenska

země Podkarpatoruské

18.XII.Volby do Slovenského sněmu – 63 poslanců

1939 13.III.

svolání Slovenského sněmu (E.Hácha)

14.III.

vyhlášení Slovenského státu

15.III.

Žádost třetí říše o „ochranu˝

1939

15.III.

E.Hácha v Berlíně

16.III.

vyhlášení „Protektorátu˝

výnos „říšského vůdce˝

Úřad „Říšského protektora˝

16.III. – srpen 1943 Konstantin von Neurath

27.IX. 1941 odvolán von Neurath

Zastupující říšský protektor

† 4.VI. 1942 Reinhard Heydrich

4.VI. 1942 Kurt Dalluege

20.VIII. 1943 říšský protektorWilhelm Flick

1939 17.X.ustaven Československý NV

17.XI.uznán Francií

20.XII.uznán Velkou Británií

1940 5.I.ČNV – program:

válka proti Německu- obnova ČSR

9.VII.vytvoření československé vlády

Československé státní zřízení v zahraničí

president: E.Beneš

vláda: J.Šrámek (lidovci)

státní rada (2.VII.) R.Bechně (soc.dem.)

1941 18.VII.čs.vláda uznána SSSR – dohoda o vytvoření vojenské

jednotky

21.VII.čs.vláda uznána Velkou Británií

1.XI.komunisté vstupují do „Státní rady˝

1943 1.V.Společný manifest komunistů, nár.soc. a soc.dem.

1943 12 XII.Dohoda ČSR-SSSR „O přátelství a vzájemné spolupráci˝

13.-20.XII.Jednání „londýnské vlády˝ a KSČ v Moskvě

1944 I.

Socialistický blok – KSČ, Soc.dem., Nár.soc.

1945 22.-29.III.

moskevská jednání ustavení „Národní fronty˝předseda ÚV: K.Gottwald

„demise˝ londýnské vlády

4.IV.

Košická vláda (NF) předseda: Z.Fierlinger

1939 V. „osamostatnění˝ KSS

1943 XII.„Vánoční dohoda˝ vytvoření SNR

1944 II.-III.Vojenské ústředí (dohoda s „Londýnem˝)

podřízeno SNR

29.VIII.SNP

1945 29.-30.IV.ustavení ČNR

1945 10.V.Návrat „Košické vlády˝ do Prahy

11.V.Rezignace ČNR

28.X.Zasedání „Prozatímního NS˝

1946 26.V.Volby do „Ústavodárného NS˝

2.VII.Vláda v čele s K.Gottwaldem

Slovensko

1947 16.IX.Zpráva „pověřenectva˝ vnitra

kompromitace

Demokratické strany

20.-21.IX.odbojové organizace požadující demisi SP

31.X.odstoupení SP

18.XI.„Nový˝ SP

Pražské dohody

1945 2.VI.

PRVNÍkompetence SNR a SP

1946 11.IV.

DRUHÁvztah „celostátních˝ a „slovenských˝ orgánů

27.VI.TŘETÍ

mezi politickými stranami NFposílení „jednoty˝ státutj. pozice centrálních institucí

Komunistická strana Československa

K.Gottwald V.Klementis

R.Slánský B.Laštovička

Sociální demokracie

V.Majer B.LaušmanZ.Fierlinger

Národní socialisté

Petr Zenkl Josef David

Hubert Ripka

Jaroslav Stránský

Prokop Drtina

Strana lidová

J.Šrámek J.Plojhar

V.Heiler

Komunistická strana Slovenska

K.Šmidke

G.Husák K.Bacílek

L.Novomeský V.Široký

Demokratická strana

Josef Lettrich J.Ursíny

(Vavro Šrobár)

Martin Kulich M.Bugár

1946

Strana slobody

Josef Brúha - Vavro Šrobár

1948 III.

Strana slovenskej obrody

Ján Ševčík

Josef Mjartan