1770 - 1848

• Proces utváření a politické emancipace novodobého českého národa

• Velký kulturní přerod, kdy český jazyk a literatura dosáhly úrovně jiných evropských kultur

• Vedle jazykových změn proběhly i další společenské proměny- politické, sociální a ekonomické

• V Českém království žilo přibližně1/3 Němců a 2/3 Čechů

• Vlivem centralizační politiky Marie Terezie Josefa II. došlo ke germanizaci (potřeba jednotného jazyka pro rozlehlou monarchii)

• Vzdělání ( s výjimkou elementárního) bylo v německém jazyce

• český jazyk přežíval v okleštěné podobě na venkově a mezi městskou spodinou, nerozvíjel se tak, aby vyhovoval moderním potřebám doby- bylo třeba ho zmodernizovat pro potřeby písemnictví, ale i vědy a průmyslu

obrozenci• První generace: vlastenecká česká zemská

šlechta (zakládání učených společností, divadel, škol, muzeí / 1818 Vlastenecké, později Národní muzeum v Praze/ Královská česká společnost nauk 1774)

• Druhá generace: inteligence měšťanského původu (studenti, úředníci, lékaři, kněží, živnostníci,...)

• Ukázka stavu českého jazyka (neexistovala spisovná jazyková norma) na konci 18. století- výňatek z česko-německo-francouzské konverzace Frant.Martina Pelcla, prvního univerzitního profesora českého jazyka. V ukázce učitel přesvědčuje žáka, jak je užitečné češtinu ovládat:

• Učitel: “Děte na trch, za bránu, aneb do první vsi a uvěříte tomu. Tam hned potkáte lidi, kteří nejináč než česky mluvějí…Mimo toho budete mít český podany.“

• Žák: „ Tak jest. Na statku otce mýho sedláci jen česky mluvějí.“

• Učitel: „A tak sám s nimi budete moci mluviti. S tím sobě zejsknete jejich náchylnost a lásku.“

• Žák: „Což nenávidějí lidem, kteří s nimi neumějí mluviti?• Učitel: „ Ovšem, neb je mají za Švejdy anebo Brandenburci.“• Žák: „Pročpak těm národum nenávidějí?“• Učitel: „Protože za často od nich byli vyloupeni.“

Puristé• Neumělé snahy o obnovu českého jazyka

• Vymýšlení novotvarů krátké životnosti

• Nejznámější Jan Václav Pohl, který neuměl dobře česky, ale byl dvorní učitel češtiny, učil tento jazyk císaře Josefa II.,byl lektor českého jazyka na rakouské vojenské akademii.

• Zelenochrupka• Nosoplenka• Sestromuž• Hlubozník• Mislivíř• Zvukbiř• Součtura• Pozorovák• Citedlnost• Cucka• Mravotnosta• Novosočka, vyzřelka• Rokodník• Silnoslabinec• Stehnonožka• Věstnice• Vlasoprach• Vodnosta• zbožorobna

SalátKapesníkŠvagrBasaStudentMuzikantSpolužákInspektorHmatDýmkaPolicajtBrýleKalendářKlavírŠunkaUniverzitaPudrGeneráltovárna

• S obnovou jazyka šel ruku v ruce kult českých dějin.

• Dějiny českého národa byly interpretovány jako něco výjimečného, idealizovány.Komplex méněcennosti.

• Historie byla zkreslována s cílem pozvednout sebevědomí rodícího se národa.Dokonce falšována- „rukopisy“

• Vedle vlastenectví se rodí moderní nacionalismus.

• Panslavismus= všeslovanství• Slované chápáni jako jeden velký

národ se slavnou historií a nadějnou budoucností. Čeština= dialekt všeslovanského jazyka

• Rusofilství- užší podoba panslavismu- hledá ochranu před germanizací v ruské říši. Romantická představa o Rusku jako hegemonu všeslovanské říše. V extrémní podobě: přijmout ruštinu a azbuku jako jednotný jazyk a písmo všech Slovanů.

• K.Havlíček Borovský- zpočátku zapálený rusofil. Po dvou letech v carském Rusku vystřízlivěl a rusofilství zavrhl. Pochopil nebezpečí carského absolutismu a imperializmu , poznal zaostalost země.

Zasloužili se o obrodu a rozvoj českého jazyka

• F.M.Pelcl- 1. prof. češtiny na pražské univerzitě

• Josef Dobrovský – založil slovanskou jazykovědu

• Josef Jungmann- Slovník česko-německý

• V.M.Kramerius- nakladatelství Česká Expedice- šíření českých knih na venkov/ první české „Pražské poštovské noviny“

• F.L.Čelakovský- „Ohlasy“

• J. Kollár- „Slávy dcera“

• P.J.Šafařík- „Slovanské starožitnosti“

• K.H.Mácha –“Máj“

Jungmann Mácha

František Palacký 1798 - 1876• Narodil se na Moravě v evangelické rodině, po příchodu

do Prahy- v čele vědeckého a kulturního života• 1831 jmenován historiografem Království českého,

požádán sepsat jeho dějiny• Celoživotní dílo- zpočátku psal německy Geschichte

Böhmens• Od 1848 česky „Dějiny národu českého v Čechách

a na Moravě“- 5 svazků, dějiny dovedeny do nástupu Habsburků r. 1526

• Zdůrazňoval domnělou demokratičnost starých Čechů v protikladu k německému feudalismu a vrcholem jejich střetu bylo husitství, které Palacký považoval za vrchol českých dějin

• Jeho dílo mělo velký vliv na emancipační boj českého národa v 2.pol. 19.stol.

• Výrazně zasáhl do událostí 1848/49

rukopisy• Padělky, které měly dokázat starobylost české

literatury slavnou minulost českého národa• 1817 – 1818• Rukopisy královédvorský a zelenohorský• Autoři Václav Hanka a Josef Linda• Hluboce ovlivnily kulturu i vědu české společnosti

19. stol.• Čerpali z nich mnozí umělci (malíř Josef Mánes,

skladatel Bedřich Smetana)• Později českou společnost rozdělil spor o

pravost rukopisů

Počátky politické aktivity

• do 1848- povolena pouze činnost spolků

• Jednota k probuzení průmyslu v Čechách

• Měšťanská beseda (společenská a vzdělávací činnost)

• Zrod žurnalistiky- Karel Havlíček Borovský

Počátky průmyslové revoluce v Čechách

• 20.-30.léta• Strojová výroba -nejdříve v textilní

výrobě, později strojírenství • Rozvoj dopravy• 1. železnice (koňská) 1832- Č.Budějovice-

Linec

• 1845- parostrojní železnice spojila Vídeň s Prahou

• František Josef Gerstner 1756 - 1832• zakladatel českého technického školství• František Gerstner se narodil v Chomutově, v rodině • prostého řemenáře. Vystudoval jezuitskou • kolej a v roce 1772 vstoupil na pražskou univerzitu, kde

studoval matematiku a astronomii. Po absolvování pražské univerzity působil jako inženýr. V roce 1784 se vrátil k astronomii a nastoupil jako adjunkt na pražskou hvězdárnu. Záhy se proslavil a to mu umožnilo vstoupit do pražské Učené společnosti a na univerzitu, kde přednášel matematiku úzce spojenou s mechanikou.

• V roce 1803 se zasloužil o přebudování České stavovské inženýrské školy na polytechniku a stal se také jejím ředitelem. Jeho matematické přednášky nebyly zaměřeny jen teoreticky, ale především prakticky. Publikoval velké množství vědeckých statí, z nichž nejvýznamnější je Handbuch der Mechanik (1831). Zřídil přednášky dostupné každému, bez ohledu na vzdělání. Zaměstnal jako "mechanikuse" polytechniky Josefa Božka.

• A roku 1807 zkonstruoval první parní stroj v Čechách.

• František Antonín Gerstner 1795 - 1840 • Po vystudování pražské univerzity a polytechniky působil

na vídeňské univerzitě jako profesor geometrie. Již od mládí se pod vedením svého otce podílel na projektování koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Po pobytu v Anglii, kde se seznámil s parní železnicí, byl otcem v roce 1825 pověřen, aby realizoval jeho projekt koňky.

• • Po dokončení jejího českého úseku v roce 1828 a po

neshodách se společností, která stavbu řídila, odjel projektovat železnice do Ruska. V roce 1838 se vypravil studovat americké železnice, neboť chtěl vyprojektovat rakouskou železniční síť. Zahynul ve Philadelphii při dopravní nehodě.

Josef Božek 1782 - 1835• Studoval matematiku a mechaniku v Brně. V roce 1804 přišel do Prahy, kam se

vydal pěšky s modelem stroje na prostřihování sukna na zádech. Celý jeho majetek obnášel doporučující dopis a osm grošů v kapse. Zapsal se na pražskou univerzitu a zároveň přijal místo vychovatele dětí hraběte Clam-Martinice. Táhlo ho to však více k technice, a proto opustil filozofii a pohodlné místo a přešel na nově zřízený Stavovský polytechnický ústav, jehož ředitelem byl slavný F. J. Gerstner. Nepřišel jako student, ale z existenčních důvodů nastoupil jako mechanik. Brzy si získal skutečný věhlas sestrojením dokonalých protéz. V této době přivezl hrabě Buyuoi do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. Zprovoznění parního stroje se ujal právě Josef Božek. V září roku 1815 se pražská Královská obora stala svědkem historické události - poprvé od pokusů francouzského inženýra Cugnota se na evropském kontinentě rozjel vůz poháněný parou. Parní jízdu zopakoval Božek na témže místě znovu 1. června 1817, kdy předváděl i parní loď na Vltavě. Úspěšnou exhibici zkazila náhlá průtrž mračen, především však krádež pokladny s vybraným vstupným. Zadlužený Božek pak v prudkém hnutí mysli svůj vůz rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil.

• Když byla v letech 1820 až 1832 budována první železnice na evropské pevnině, koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince, navrhl pro ni železniční vozy. Nejvýznamnější přínos však znamenala Božkova činnost v oboru hodinářství. Stavěl přenosné, interiérové i věžní hodiny (např. v pražské Invalidovně). Pro potřeby výuky na polytechnice zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu pražského Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze.

Jan Perner 1815 - 1845

• Nejznámější průkopník výstavby železnic v Rakousku, působil též v Rusku

• Mecenáš českého národního úsilí• 20. srpna 1845- první vlak přijel do Prahy

(z Olomouce)- řídil Perner, dnes Masarykovo nádraží

• Podlehl zranění hlavy při inspekční jízdě (uhodil se o sloup výstražného systému, které stály příliš blízko trati)

Jan Svatopluk Presl 1791- 1849

• Vytvořil český terminologický slovník• Zaujala ho zjm. botanika podst.jm. –rod /přívlastek- druh• fialka vonná• Kromě 1 500 názvů rostlin sepsal celou terminologii: stéblo,

stvol, kalich, keř, hlíza, ....• V zoologii nazval 73 zvířat: gazela, tuleń, dikobraz, mrož,

myš domácí, medvěd brtník, bobr, pásovec, hroch obojživelný,kolibřík, plameňák, kudlanka, losos, treska

• Skokejš (?)• Geologie a paleontologie: zeměkoule, břidlice,hornina,

žula• Dále: brzdy, hřídel, kyvadlo, litina, šachta, štola, závaží,...• Chemické názvosloví (chemie=lučba): zásada, skupenství,

podvojný• Názvoslovná soustava sloučenin: ný,natý,itý,ičitý,ičný,ový,...

• Názvosloví prvků- používal příponu –ík• hliník,draslík,vodík,uhlík,vápník,hořčík,...• Některé se neujaly: chaluzík (I),ďasík (Co),

voník (Os),chasoník (Ti),žestík (Mo),pochvistík (Ni), sladík (Be), kostík (P), luník (Se), barvík (Cr), jermík (Mn)

• Výňatek u učebnice Lučba minerální:• „Mředil k prvkům jiným se chová zrovna tak jako

solík, chluzník, brudík, kazík. Jestli též plynný, dává s vodíkem kys, mředev, totiž vůbec zlopo-

• věstnou smrtvodku, a slučuje se též s kovy, dává mředníky, podmředníky, nadmředníky. Tito kovomředníci podobají se též halovým sloučeninám. Památno však jest velice, že slončík mředík přejímá do sebe železo, a sloučenina tato zase jest sloučíkem, chovajícím se zcela jednoduše, sloučíkovitě, pročež i železomředí sluje.“