Československá republika mezi válkamiRozbití Československa

Anotace Materiál tvoří 22 slidů, v nichž je zachycena doba mnichovských

událostí a rozbití ČSR

cílová skupina: 9. roč.

Autor: Mgr. Tomáš Kozák

očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami posledních let před rozbitím ČSR

použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 9. ročník, Wikipedia

průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek

následuje možnost zápisu do sešitu

Situace v pohraničí

díky hospodářské krizi došlo k vyostření vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci

od konce 20. let sílí na Slovensku hlasy, které chtějí autonomii – Hlinkova slovenská lidová strana

v Sudetech působí Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konrádem Henleinem úzká spolupráce s Hitlerem

ČSR byla ohrožena zevnitř i zvenčí

Konrád HenleinKonrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898, Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945, Plzeň) byl nacista, sudetoněmecký politik a vůdce separatistického hnutí.

Hitlerovy důvody pro likvidaci ČSR

strategicky výhodná poloha v centru Evropy

ČSR je francouzským spojencem, proto je nutno ho zlikvidovat ze strategických důvodů

vyspělý strojní, zbrojní i hutní průmysl, bohaté naleziště uhlí

demokratický stát, kam utíkalo před Hitlerem množství obyvatel Německa

v ČSR žila početná německá menšina, takže případná agrese vůči ČSR mohla být vydávána za ochranu německého obyvatelstva

Situace uvnitř ČSR 14. září umírá Tomáš Garrigue Masaryk

napjatá situace se po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ještě více zhoršila

prodloužila se ještě více hranice s Německem, kterou bylo třeba bránit – ČSR tvořila klín vražený do prostoru ovládaného nacisty

duben 1939 – SdP na sjezdu v Karlových Varech vyhlašuje tzv. „karlovarské požadavky“

samospráva oblastí obývaných Němci

volnost nacistické propagandy

zrušení spojeneckých smluv s Francií a SSSR

orientace zahraniční politiky ČSR výhradně na Německo

požadavky henleinovců byly neustále stupňovány tak, aby nemohly být spněny

květen 1938 – volby do obecních zastupitelstev v Sudetech vyhrála s 90% ziskem SdP

teror vůči Židům a českému obyvatelstvu v pohraničí se stupňoval

TGMTomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány) byl pedagog, politik a filozof. Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele (zákon č. 232/1935 Sb. z. a n., z 21. prosince 1935) a k osmdesátým narozeninám byl přijat tzv. Lex Masaryk obsahující větu: „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát.“ T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru.

Mnichovská „zrada“ německá propaganda přesvědčuje Francii o tom, že viníkem situace v čs. pohraničí je

čs. vláda

Francie a Velká Británie zastávají tzv. politiku appeasementu a chtěly se za cenu jakýchkoliv ústupků vyhnout válce s Německem

doufaly, že pokud by Hitler získal Sudety, byl by uspokojen a v Evropě by nastal opět klid

do ČSR je vyslána Runcimanova mise, která měla „zjistit“ skutečnost jednání hlavně s Henleinem

závěrem bylo, že viníkem krize jsou Češi a dojde-li k válce, budou za ni zodpovědni

ČSR mělo na doporučení Francie a Velké Británie odevzdat okresy s větším než 50%ním zastoupením německého obyvatelstva

Hitler okamžitě stupňuje požadavky, aby bylo odevzdáno podle stejného klíče i území Polsku a Maďarsku

čs. vláda odmítá a 23.9. 1938 vyhlašuje všeobecnou mobilizaci

Mnichovská „zrada“

29. září 1938 je v Mnichově podepsána bez účasti Československa dohoda ČSR je přinucena odevzdat území obydlení z 50% Němci

34% území

33% obyvatelstva

Mnichovská dohoda

Neville ChamberlainNeville Chamberlain (18. březen 1869 – 9. listopad 1940) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér. Nejznámějším se stal uplatňováním appeasementu v zahraniční politice a roku 1938 podpisem Mnichovské dohody, která uznala nárok na oblast Sudet v Československu nacistickému Německu. Poté co Německo pokračovalo ve své agresivní politice, vyhlásil mu 3. září 1939 válku a vedl Británii v prvních osmi měsících druhé světové války.

Édouard DaladierÉdouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie - 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik. Byl zástupce Francie na Mnichovské dohodě. V roce 1940 byl odstaven z francouzské politiky. Od roku 1943 do osvobození spojenci byl vězněn. Po válce se znovu aktivně účastnil politického života, byl členem Národního shromáždění v letech 1945 až 1958. Do důchodu odešel v polovině 50. let

Adolf HitlerAdolf Hitler (20. dubna 1889, Braunau am Inn, Rakousko-Uhersko – 30. dubna 1945, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik, vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), od 30. ledna 1933 do své smrti německý kancléř, od března téhož roku vybavený diktátorskými pravomocemi, od roku 1934 rovněž hlava státu.

Benito MussoliniBenito Amilcare Andrea Mussolini (29. červenec 1883, Predappio – 28. duben 1945 (zastřelen), Giulino di Mezzegra) byl italský premiér, politik a diktátor, spolutvůrce a průkopník fašismu.

ČSR po „Mnichově“

Politické a ústavní změny 5. října abdikuje prezident Edvard Beneš a o několik dní později emigruje

do Velké Británie

6. října je vyhlášena slovenská autonomie

mění se název státu na Česko-Slovenská republika, která se stává federací

30. listopadu se prezidentem stává dr. Emil Hácha

atmosféra v zemi se mění, za viníky situace je mnohdy považován Beneš, někdy dokonce i TGM, koaliční vláda a demokratický systém vůbec

volání po vládě „pevné ruky“

prosinec 1938 – NS schvaluje zmocňovací zákon, který umožňuje vládnout bez parlamentu, čímž končí demokracie v ČSR

Emil Hácha(12. července 1872 v Trhových Svinech[2] – 27. června 1945 v Praze) byl prezident Československé republiky (1938–1939), státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945), překladatel a právník. Méně známá je jeho činnost teoretická, literární a překladatelská (je autorem jednoho z překladů Jeromovy knihy Tři muži ve člunu).

Rozbití Československa celá Evropa záhy chápe, že Hitlerovi nejde o uspokojení požadavků sudetských

Němců, ale o likvidaci ČSR

Hitler se nyní zaměřuje na Slovensko a podporuje jeho snahu o autonomii a samostatnost

na Slovensku sílí separatistické hnutí v čele s Josefem Tisem

situace se vyhrocuje a čs. vláda vyhlašuje 9. března 1939 na Slovensku stanné právo

14. března 1939 vyhlašuje slovenský sněm vznik samostatného Slovenského štátu v čele s prezidentem Dr. Josefem Tisem.

Podkarpatskou Rus obsazuje maďarská armáda

pod hrozbou vojenského útoku donutil Hitler Háchu podepsat souhlas se slovenskou samostatností okupací zbytku Československa německou armádou

15. března byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava a 16. března byl vyhlášen

Josef TisoJozef Tiso (13. října 1887 Veľká Bytča[1][2] – 18. dubna 1947 Bratislava) byl slovenský římskokatolický kněz, politik Hlinkovy Slovenské ľudové strany a v letech 1939–1945 prezident Slovenské republiky, satelitního státu nacistického Německa. Po válce byl odsouzen československým Národním soudem v politickém procesu[3][4] za válečné zločiny k smrti a popraven.

ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápisSituace v pohraničí

vyostřená, sudetští Němci i ľuďáci stupňují své požadavky

Hitler se snaží rozbít ČSR „mírovou cestou“

důvody:

strategicky výhodná poloha v centru Evropy

ČSR je francouzským spojencem

vyspělý strojní, zbrojní i hutní průmysl, bohaté naleziště uhlí

demokratický stát, kam utíkalo před Hitlerem množství obyvatel Německa

v ČSR žila početná německá menšina, takže případná agrese vůči ČSR mohla být vydávána za ochranu německého obyvatelstva

karlovarské požadavky sudetských Němců na autonomii odmítnuty

stupňování německého teroru v pohraničí

ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápisMnichovská dohoda

Francie a Velká Británie věrné politice apeasementu a usmiřování Hitlera podepisují v Mnichově spolu s Německem a Itálií dohodu, na jejímž základě má ČSR odstoupit Německu, Polsku a Maďarsku území, kde žije více než 50% nečeskoslovenského obyvatelstva (34% území, 33% obyvatelstva)

Beneš donucen přijmout, vzápětí abdikuje a emigruje do Anglie

období Druhé republiky

říjen1938 – 15. březen 1939 odstoupení pohraničí

demobilizace

vyhlášení Česko-Slovenské republiky

prezidentem zvolen Emil Hácha

konec demokracie

ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápis

Rozbití Československa

na Slovensku sílí separatismus

9. března vyhlašuje vláda na Slovensku stanné právo

14. března slovenský sněm vyhlásil Slovenský štát prezidentem Josef Tiso

15. března ustanoven protektorát Čechy a Morava a zbytek ČSR byl okupován německým Wehrmachtem

Hácha donucen podepsat souhlas pod nátlakem vojenského útoku

Shrnutí: Oč usilovala Hlinkova strana?

Oč usilovala SdP a kdo stál v jejím čele?

Proč chtěl Hitler zlikvidovat ČSR?

Jaký dopad měl na ČSR anšlus Rakouska?

O co šlo v karlovarských požadavcích? Jak by se asi situace vyvíjela v případě jejich přijetí?

Jaká byla Henleinova a Hitlerova strategie vůči čs. vládě?

Které osoby byly v pohraničí pronásledovány?

Jak vypadala situace v pohraničí po mnichovské dohodě?

Které další státy připravili ČSR o území?

Jak se vyvíjely vztahy mezi válkami mezi Německem, sudetskými Němci a Československem?

Jaké byly vztahy mezi Čechy a Slováky?

Porovnej vztah k menšinám u nás a v hitlerovském Německu?