EEA Grants Norway Grants

Petra VečeřováČeskoslovenské knihovnictví v letech 1939-1959

31. března 2016

Knihovny

Legislativa 1. knihovnický zákon - Zákon o veřejných knihovnách obecních – 22. července 1919

- ukládal povinnost zřizovat veřejné knihovny ve všech politických obcích- stanovil povinnost zakládat samostatné menšinové knihovny nebo zvláštní menšinová oddělení tam, kde žilo jinonárodní obyvatelstvo

statistika

• V roce 1919 bylo v českých zemích 1 133 spolkových knihoven s 383 851 svazky

• Počty obecních knihoven:

Počet obecních knihoven

Počet dokumentů v knihovnách

1920 3 342 1 645 000 sv.1926 11 262 4 699 000 sv.

5 080 000 sv. (včetně Slovenska)

1937 16 647 (včetně Slovenska)

9 048 000 sv.(včetně Slovenska)

1941 7 582 --

statistika

V roce 1935 bylo v Československu:

Národnostní rozdělení Počet knihoven

českých knihoven 9 315německých knihoven 3 570

slovenských knihoven 2 958

maďarských knihoven 732 rusínských knihoven 434 polských knihoven 75 rumunských knihoven 4 židovských knihoven 1

Obsazení Sudet

Obsazení Sudet, říjen 1938Foto: Bundesarchiv

Obsazení Sudet

Knihovní ztráty způsobené odstoupením Sudet

Ztracených knihoven

Počet svazků Zdroj

1 378 844 313 Časopis Knihkupec a nakladatel

2 098 784 609 B. Lifka

4 540 2 731 441 J. Kladiva

Knihovny za protektorátu

Většinou se má za to, že Československo ztratilo okupací pohraničního území cca 34,4 % veřejných knihoven a 19 % knihoven odborných a vědeckých

V roce 1941 bylo v protektorátu evidováno 7582 obecních knihoven.

Bibliobus

MKP - první bibliobus 30. léta 20. stoletíFoto: Městská knihovna v Praze

Bibliobus

MKP - vyklízení prvního bibliobusu 20. května 1940Foto: Městská knihovna v Praze

Poválečné ztráty

Knihovna Ztráty UK v Praze 500 000 sv.ČVUT 80 000 sv.MU v Brně 250 000 sv.VŠ zemědělská v Praze 9 000 sv.VŠ zemědělská v Brně 26 000 sv.Knihovna Náprstkova muzea v Praze 14 000 sv.Ústřední svaz československého průmyslu v Praze

12 500 sv.

Gymnazijní knihovna v Opavě 45 000 sv. knih 10 000 sv. časopisů

Československá obec sokolská 30 000 sv.Knihovny sokolských jednot 3 000 knihoven

Přístup ke knize

Přístup ke knize omezovala:• administrativní opatření redukující provoz

některých veřejných knihoven• uzavírání celých knihoven a jejich slučování

s jinými například v rámci Zemské (dříve Národní) a Univerzitní knihovny v Praze

(Z)NaUK

V důsledku válečných událostí v letech 1939-1945 byla činnost knihovny ochromena, ale k větším ztrátám nebo zničení knihovních fondů však nedošlo.

Od 17.11. do 11. 12 1939 byla knihovna uzavřena. Po otevření sloužila jen německým studentům a profesorům. Čechům byl povolen vstup jen „za účelem odevzdání knih ve výpůjčně“.

(Z)NaUK

Propagace knihovny:• denní tisk• propagační film • Projevy v rozhlase

Evakuace

Koncem roku 1943 byla pak většina vzácného historického fondu evakuována mimo Prahu.

Na podzim 1944 došlo ke stěhování knihovních fondů i uvnitř Klementina ze skladišť ve třetím patře do přízemí a do Zrcadlové kaple.

NaUK – evakuace knih 1943

• Karlštejn – 10 284 sv.staré tisky, rukopisy, inkunábule, listiny apod. z majetku NaUK

• Zlatá Koruna – 40 vagonů (399 716 sv. knih)46 830 sv. z knihovny ministerstva zahraničních věcí, 34 860 sv. konzervační odd.

NaUK, 30 567 sv. z knihovny České akademie věd a umění, 77 771 sv. z roudnické Lobkovické knihovny, 88 110 sv. z knihovny Parlamentu, 10 878 sv. knihovny židovské, 46 900 sv. knihovny Královské české společnosti nauk, 63 810 sv. knihovny Emauzského kláštera a 14 balíků + 1 bedna z bývalé Rede- u. Lesehalle

• Pohled u Havlíčkova Brodu – 9 vagonů (82201 sv. )pražská Lobkovická knihovna a odd. 26-36 (theologie)

• Horažďovice - 22 620 sv.Odd. 10 (stará rétorika), 17 (technologie), 56 (schematismy), 68 (knihovna Vratislava

Černého), 71 (knihovna F.X. Šaldy)

NaUK – evakuace knih

V rámci Klementina bylo přestěhováno do nižších pater a do přízemí:

• 350 000 sv. z odd. 1-18 NaUK• 250 000 sv. z odd. 54• 50 000 sv. z různých odd. (přemístěno ve skladišti)• 250 000 sv. z knihovny Slovanské• 140 000 sv. Knihovny T.G. Masaryka

NaUK – evakuace knih

Zlatá Koruna (?), Karlštejn (?)Foto: Archiv NK ČR

NaUK – evakuace knih

Zlatá KorunaFoto: Archiv NK ČR

NaUK – evakuace knih

Zlatá KorunaFoto: Archiv NK ČR

NaUK – evakuace knih

KarlštejnFoto: Archiv NK ČR

NaUK – evakuace knih

Dnes neidentifikovatelné místoFoto: Archiv NK ČR

svozy

• V roce 1945 byla NaUK pověřena zajišťováním a vytříděním zabavených knihoven, které se staly majetkem státu

• Od května do prosince 1945 byly jenom v Praze převzaty knihy z 520 míst a do knihovny dopraveny na 445 autech nebo povozech.

dvouletka

Gottwaldovy knihovny

Směrnice pro Gottwaldovy knihovny a razítko takovéto knihovny Foto: lec.blog, skopal-jaroslav.blog

Práce se čtenářem

Literární důvěrník

Pojď s námi budovat nové Ostravsko, 1951 Foto: Aukční dům Sýpka

Dětský čtenář

Foto: mediar.cz

Fučíkův odznak

Fučíkův odznak

Tesla (Hloubětín) - svazáci vytvořili 10 kroužků Fučíkova odznaku

Fučíkův odznak

Zámecké knihovny

Zámecká knihovna DačiceFoto: NPÚ, PROVENIO

Zámecké knihovny

• 1946 - Národní kulturní komise pro správu kulturního majetku– přejímala do své správy zámecký mobiliář včetně

zámeckých knihoven– zanikla 1952

• 1952 – Ministerstvo školství a kultury• 1953 – Státní památková péče• 1954 – Knihovna Národního muzea

Zámecké knihovny

• tzv. interiérové – zůstaly ve svých prostorách a předány do operativní správy organizacím spravujícím jednotlivé památkové objekty

• tzv. svozové – ponechány ve správě KNM. Byly umístěny většinou v depozitářích v objektech I. památkové kategorie

• tzv. svěřené – fondy, které byly spolu s objektem svěřeny státním institucím

• (tzv. restituované – navráceny oprávněným majitelům)

Zámecké knihovny

• Knihovna Národního muzea–do restitucí spravovala 340 zámeckých

knihoven s celkovým počtem 1 600 000 sv.–do r. 1976 sepsány do lokálních katalogů

Klášterní knihovny

Praha, Strahovská knihovna, filosofický sálFoto: Kanonie premonstrátů na Strahově

Klášterní knihovny

• Starost o církevní knihovny si vyhradilo Ministerstvo informací a národní osvěty

• Bylo konstatováno, že není důvod, proč by se proti tomu měly ohradit SÚC a ministerstvo vnitra, „protože pro skutečné studijní účely tyto knihovny mají malou cenu i při ohromné sběratelské ceně starých tisků“.

Klášterní knihovny

• Státní úřad pro věci církevní (1949-1956)Jeho úkolem bylo:„dbát o to, aby se církevní a náboženský život

rozvíjel v souladu s ústavou a zásadami lidově demokratického zřízení, a zajistit tak pro každého ústavou zaručené právo svobody vyznání, založené na zásadách náboženské snášenlivosti a rovnoprávnosti všech vyznání“

Klášterní knihovny

21. dubna 1950 se sešli zástupci Státního úřadu pro věci církevní a Náboženského fondu

Dohoda - jen 3 knihovny zůstanou na svém původním místě – Strahov, Teplá, Rajhrad

Klášterní knihovny

• 20. června 1950 – řízením svozu klášterních knihoven a zastupováním zájmů státních studijních knihoven (SVK) při jednání s SÚC pověřilo Ministersto informací a osvěty Národní knihovnu v Praze.

Klášterní knihovny

• Vytřídění a svoz knihovního materiálu měli provést:1) Národní a univerzitní knihovna v Praze – kláštery v Praze a v kraji

pražském a ústeckém

2) Zemská a univerzitní knihovna v Brně – kláštery v Brně a v kraji brněnském a jihlavském

3) Univerzitní knihovna v Olomouci – kláštery v Olomouci a v kraji olomouckém a zlínském

4) SVK v Českých Budějovicích – kláštery z kraje budějovického

5) SVK v Plzni – kláštery z kraje plzeňského a karlovarského

6) SVK v Hradci Králové – kláštery z kraje královéhradeckého a pardubického

7) SVK v Liberci – kláštery z kraje libereckého8) SVK v Opavě – kláštery z kraje ostravského

Klášterní knihovny

20. června 1950 – změněna dohoda o 3 zachovaných interiérových knihovnách

doporučeno ponechat na svém původním místě 19 knihoven (2 již svezeny, 1 přibyla), ponecháno 18 knihoven

Klášterní knihovny

• celkem se na jaře roku 1950 nalézalo ve 140 klášterních knihovnách v Čechách a na Moravě 1 820 000 sv.

• Z toho: 1 000 000 sv. převzaly do své správy Státní

vědecké knihovny, cca 260 000 sv. získaly archivy, muzea, lidové

knihovny a další organizacecca 540 000 sv. bylo ponecháno v historických

interiérech

Klášterní knihovny

KadaňFoto NA, fond MV II SAK

Klášterní knihovny

KadaňFoto NA, fond MV II SAK

Klášterní knihovny

KadaňFoto NA, fond MV II SAK

Klášterní knihovny

• „Bylo zjištěno, že v akci vyklizování mužských klášterů, byly spáchány na národním majetku, jak ze stránky hmotné, tak i kulturní a historické nedozírné škody, které se k dnešnímu dni odhadují asi na 6 miliard Kčs. Tento obnos jen částečně vyjadřuje škody hmotné, ale rozhodně nevyjadřuje škody z hlediska historického a kulturního, které vyčísleny v penězích by dosáhly závratné částky, která je daleko vyšší než 6 miliard Kčs.“

Přehled sabotážní činnosti při akci vyklizování mužských klášterů. 28. května 1952

Klášterní knihovny

• „celá akce byla prováděna sabotážním způsobem“• Obviněni:- přednosta IV. odboru SÚC – byl pověřen prováděním celé akce, měl za úkol

převoz knihoven, uměleckých a historických předmětů - akce pod jeho vedením probíhala tak, že nebyla vedena téměř žádná evidence o

přebíraných předmětech. Nebylo postaráno o bezpečnost předmětů během přepravy a uskladnění, tím docházelo k jejich zničení nebo rozkrádání. Je zjištěno, že cenné knihy a obrazy byly přepravovány z místa na místo, vystaveny povětrnostním vlivům a dokonce knižní unikáty a písemnosti byly nakládány vězni, nebo najatými lidmi, vidlemi na auta.

- přednosta III. odboru SÚC – měl za úkol podchytit veškeré klášterní knihovny, muzea, archivy, hudebniny, obrazy jakož i další veškeré historické a umělecké předměty ve vyklizovaných klášterech

- neměl dostatečný přehled o tom, ve kterých klášterech a ve kterých termínech již proběhla odborná prohlídka a kde ne. Díky tomu se v některých objektech odborná prohlídka vůbec neuskutečnila.

Klášterní knihovny

• „Bylo-li v zájmu našeho státu zlikvidovati kláštery katolických řádů, bylo nutné provést i likvidaci jejich knihoven.“

26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 – několik poznatků pro celkové zhodnocení akce

Klášterní knihovny

• „Při nesmírných kvantech knižního materiálu, který se přemisťoval, při stavu likvidovaných knihoven, při nátlaku nových nabyvatelů budov a jiných nepříznivých okolnostech jsme pokládali za úspěch i to řešení, které se nám podařilo.“

26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 – několik poznatků pro celkové zhodnocení akce

Děkuji Vám za pozornosta přeji krásný den