český fanklub skupiny

a fanklubový zpravodaj Barďák

Poslední ze všech stál Húrin sám. Pak odhodil štít a vzal sekyru do obou rukou. Zpívá se, ţe sekyra kouřila černou krví Gothmogovy obří gardy, aţ ji to spálilo, a pokaţdé, kdyţ zabil, Húrin zvolal: "Aurë entuluva" (Den zase přijde)! Sedmdesákrát takto vykřikl, nakonec ho však na Morgothův příkaz zajali ţivého, protoţe skřeti ho chytali rukama, které na něm ulpívaly, i kdyţ jim usekával paţe, a jejich počet se obnovoval, aţ nakonec pod nimi padl pohřben. Potom ho Gothmog spoutal a s výsměchem ho odvlekl do Angbandu. Tak skončila Nirnaeth Arnoediad (Bitva nespočetných slzí - Pátá bitva), kdyţ slunce zapadlo za mořem. Na Hithlum padla noc a ze Západu se přihnal bouřlivý vichr.

J.R.R.Tolkien - Silmarillion (O Páté bitvě, strana 168) 01 Inside (Dovnitř) 02 02 Circle Of The Fantasy (dokončení Silmarillionu) 03 - 27 03 Circle Of The Games (fantasy PC hry) 27 - 28 04 Blind Guardian mailing-list (e-mailový okruh) 28 - 31 05 Last News 31 - 33 06 Circle Of The Radio 33 - 34 07 Topparáda 35 08 And The Issue Thirteen Ends… 35 09 …And Future Secret? 35 10 Interview s Hansim a Marcusem ve Vídni (Rock & Pop) 36

ISSUE 13 (6/1998) - DATE 30. 09. - VOLUME III. - A.D. 1998

Inside Vítejte uvnitř druţiny. Začínáme další štreku pěti zpravodajů za neměnných sto hobítků chechtavých, které jste jiţ zaslali do hobití pokladničky. Nutno poznačit na úvod, ţe třinecký festival přinesl nejenom spoustu radosti z vystoupení Blind Guardian, ale i zvýšený zájem o činnost našeho klubu. Z toho vyplývá, ţe ne všichni současní fanklubácí pamatují naše začátky a jistě uvítají menší přehled starších Barďáků. Tohle číslo Vám taky přinese jasno, jak to dopadlo nakonec se silmarily, neboť knihu Silmarillion tímto dotáhneme do konce, a konečně se taky ponoříme do rozhovorů z Vídně a z Třince, takţe... dovnitř!

Barďák č. 01 (1. září 1996): Stále stejná písnička (rozhovor s Hansim), Pod palbou otázek Hansi a Thomen, Marcus a jeho svět fantasy, Blind Guardian hodnotí různá alba, něco o Internetu, něco z historie kapely, merchandise, blindography (16 stránek) ............................................................................................ 10,- Kč

Barďák č. 02 (1. prosince 1996): Battalions of Fear texty anglicky, Pod palbou otázek André a Marcus, Blindovideography, reportáţ live v Dietzenbachu, Marcus a jeho fantasy svět, André a jeho počítačový koutek, recenze na album Battalions of Fear z časopisů, reportáţ japonského fanouška, Battalions of Fear český překlad a rozbor, rozhovory z časopisů k prvnímu albu Battalions of Fear, merchandise, Hansiho pozdrav, topparáda (32 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 03 (28. února 1997): Follow the Blind texty anglicky, rozhovory z časopisů a recenze k tomuto albu, Truhla ţvástů s Hansim, komentář a rozhovor k albu The Forgotten Tales, rozbor knih k textům, demokazety, interview s Hansim z portugalského časopisu, Follow the Blind texty česky a rozbor alba, topparáda a novinky (44 stránek) ........................................................................................... 15,- Kč

Barďák č. 04 (30. dubna 1997): Tales from the Twilight World texty anglicky a články o albu z časopisů, historie kapely, Tales from the Dark Side pirátské CD, internet, rozbory fantasy knih a recenze alb, reportáţe z live shows, Hansiho novoroční pozdrav (36 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 05 (1. července 1997): Tales from the Twilight World texty česky a rozbor alba, André a jeho počítačový koutek, recenze alb členů klubu, recenze fantasy knih a alb BG, recenze na ţivá show, něco z historie kapely, fanklubové setkání v Německu (32 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 06 (15. září 1997): Somewhere far Beyond texty anglicky a recenze na album, video recenze, internet, interview s Hansim z Rock & Pop, Oţralí v Bangkoku o turné v Thajsku, novinky, rozbory fantasy knih k textům (32 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 07 (20. prosince 1997): Somewhere far Beyond texty česky a rozbor alba, fotosession, interview z přímého vstupu na internetu, novinky (28 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 08 (20. února 1998): Somewhere far Beyond recenze a články o albu, interview Nezníme tolik německy z Rock reportu, interview s Iron Savior,

interview ze španělského Metal Invader, rozbor knih, interview Pracovně o Dvořákovi, novinky, Soumrak nad Dolním Porýní rozhovor s Hansim, novinky o turné (28 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 09 (30. března 1998): rozbor fantasy knih, počítačových her, interview s Pedro Andradem šéfem homepage, novinky, turné, interview s Iron Savior (28 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 10 (15. května 1998): interview Uţ dlouho si vše dělají sami z časopisu Rock Hard, Nightfall in Middle-Earth anglicky, recenze knih a alb z časopisů, novinky z internetu, soutěţ o vstupenky do Třince, o novém albu Nightfall in Middle-Earth (28 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 11 (20. června 1998): Nightfall in Middle-Earth texty česky část první, vysvětlivky k textům, recenze, rozbor Silmarillionu k textům, novinky, topparáda (28 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Barďák č. 12 (31. srpna 1998): Nightfall in Middle-Earth texty česky část druhá, rozbor knihy Silmarillion a fotodokumentace z Vídně (32 stránek) ............................................................................................ 15,- Kč

Demokazety: ještě pod jménem Lucifer´s Heritage nahráli Blind Guardian dvě dema pod názvem Symphonies of Doom a Battalions of Fear. Obě demokazety můţete získat nahrané na jedné kazetě Sony HF 90 (včetně poštovného).. 80,- Kč

Fotografie Blind Guardian: lze objednávat podle nabídky ve zpravodajích, kde jsou otištěny a mají přiřazené pořadové číslo...................................................... 8,- Kč/ks

Fotografie Blind Guardian s podpisy: nově přihlášení členové do fanklubu tuto dostávají jeden kus zdarma, dále lze objednat jakékoli mnoţství v ceně.... 8,- Kč/ks Circle of the Fantasy John Ronald Reuel Tolkien - The Silmarillion (Silmarillion) /pokračování/ /nakladatelství Mladá fronta, originál 1977, překlad 1992, stránek 313/ Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Sindar - část desátá) V Beleriandu, ve Středozemi, mezitím v poklidu ţili Šedí elfové, kteří nosili jméno podle Elwëho. Na konci prvního věku, kdyţ byl Melkor ještě spoután, narodila se Elwëmu, zvanému Elu Thingol a Melian, dcera Lúthien. Ve druhém věku do Beleriandu přišli trpaslíci, kterým Šedí elfové říkali Naugurim, ačkoli jejich jméno bylo Khazad. V té době tady trpaslíci vyhloubili Trpasluj, které se v pozdějších časech říkalo Moria. A protoţe se jedni od druhých mnohému mohli naučit, ačkoli byli jiného jazyka, ţili spolu v míru, protoţe trpaslíci sami byli uchváceni krásou drahokamů Noldor, konali tak v podzemí podivuhodné věci. Během druhého věku Melkorova zajetí, Melian vytušila, ţe mír tu nebude dlouho. A tak Thingol začal stavět za pomoci trpaslíků místo vytesané ve skále, Menegroth. A protoţe trpaslíci Naugurim stále opouštěli tento kraj kvůli obchodu, brzy ve třetím věku Melkorova uvěznění, přinesli zprávy o nevymýceném zlu na Severu. A tak do Beleriandu dorazili časem zlé stvůry a skřeti čekající na návrat svého pána. Tou dobou také do Beleriandu dorazili vystrašení Nandor, lid který se kdysi během pochodu na Západ oddělil od Teleri, a teď byl polekán ze zlých zpráv o příchodu stvůr, neboť to byl lid lesní. A tak se po dlouhé době opět setkali někteří příbuzní, neboť Sindar je uvítali v Menegrothu. A na čas opět zavládl mír, neboť trpaslíci

pomohli Sindar při výrobě zbraní a skřeti se na čas stáhli. V té době v Thingolově království pěvec Daeron vynalezl runy (písmo), a Sindar a Naugurim se jej učili znát. Ale konec blaţenosti se přiblíţil a poledne Valinoru se schylovalo k soumraku. A z Melkorova útěku a bitvy s Valar a později s Ungoliant, zde v Beleriandu zaslechli jeho řev, Lammoth, a všichni v té chvíli dostali strach, neboť jej měli za posla smrti. A Ungoliant při svém útěku po poráţce od Morgotha směřovala do říše Thingola Šedopláštíka, ale Melianinou mocí byla zastavena, to proto se usídlila v Ered Gorgorothu, Horách děsu. A Morgoth mezitím nabyl moci v Angbandu a naplnil nenávistí zástupy skřetů, které vyslal na Beleriand. A skřeti přišli ze dvou stran a odřízli spojení mezi Thingolem uprostřed Beleriandu a Círdanem v Eglarestu. Východní vojsko skřetů pak svedlo bitvu s elfy, kteří přišli na pomoc Sindar z Regionu a bylo rozprášeno. A na jeho útěku opět na Sever na ně ještě vlítli svými sekyrami sveřepí Naugurim a málo skřetů se tak vrátilo do Angbandu k Morgothovi. Přesto ztráty elfů z Ossiriandu byly velké a smrt jejich krále Denethora je velmi zasáhla. Poté se Thingol dověděl, ţe druhý skřetí voj zahnal Círdana aţ k moři a Melian svou mocí jim pomohla kouzlem vytvoření neviditelné hradby stínu a zmatení. Tak skřeti pobíhali kolem Egladoru a nemohli dovnitř. Tou dobou se ale začala plnit kletba Noldor, neboť Fëanor dorazil do přístavu Drengist a tam spálil lodě (jak jest psáno jinde).

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Slunci a Měsíci a o ukrytí Valinoru - část jedenáctá) Během Melkorova útěku a Fëanorovu zkaţení seděli Valar dlouho na svých trůnech a myšlenkami vykonávali věci budoucnosti, které směřovaly od počátku Eä aţ ke Konci. A Vanyar, Ti z Eldar, kteří zůstali s Valar a měli moţnost na ně hledět, říkají, ţe ve chvíli, kdyţ se posel vrátil k Manwëmu se slovy Fëanora, který se vylodil ve Středozemi, Manwë zaplakal, ale při slovech Fëanora o velkých skutcích jeho lidu, které zůstanou v písních, pravil: "Stane se! Ale budou to draze vykoupené písně. Jak nám řekl Eru, do Eä bude uvedena krása díky zlu". A Mandos dodal: "A přece zůstane zlem a Fëanor brzy přijde ke mně". Nato Valar veškerou svou mocí uzdravovali stromy, aţ se jim podařilo, ţe jeden z nich vydal stříbrný květ a druhý zlatý plod. Načeţ Stromy zašly nadobro a stály ve Valinoru jako uschlá památka na Světlo. Z květu pak Valar stvořili Měsíc a z plodu Slunce, aby obíhaly na drahách kolem Eë, neboť obě tělesa měla osvětlovat zemi v moci Morgotha, aby se tak elfové a očekávaní lidé mohli lépe bránit tmě zla. A Morgoth byl jasem překvapen a nenáviděl jej. Proto se stáhl do podzemí a do měsíční polotmy. A Valar obrnili Valinor pohořím před Melkorem a velkým mořem před odejdivšími Noldor.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O lidech - část dvanáctá) Valar se tedy přestali starat o východní Středozemi a Morgoth ji naplňoval svým dechem. Přesto se Noldor zabydlovali a mohutněli. S prvním procitnutím Slunce však procitli i Mladší děti Ilúvatarovi, lidé. A protoţe byli bázliví a smrtelní, Valar poznali jenom ze zkazek, neboť se nikdy za nimi nevydali. Ve vzduchu poklidu však bylo cítit přicházející válku s Morgothem, před níţ byli elfové s lidmi spojeni příbuzenstvím a jedni se učili od druhých, neţ časem lidé ovládli zemi a elfové se vytratili do vzpomínek. Z těch dob vzešli pozdější slavní potomci elfů a lidí, Eärendil s Elwing a jejich syn Elrond.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O návratu Noldor - část třináctá)

Vraťme se ale k Fëanorovi, který se vylodil v zálivu Drengist před pustinou Lammoth. Nejenom Fingolfin na druhé straně moře, ale také Morgoth viděl poţár lodí a rozhodl se opováţlivce okamţitě zahnat zpět do moře. Tak bylo Fëanorovo vojsko pochodující v Mithrimu napadeno Morgothovými skřety. Zkázonosný hněv fëanorovců a jejich meče však Morgothovy vrátily jen paběrek z jeho vojska. Jako šílený je však Fëanor pronásledoval v touze dostat se aţ k Morgothovi, nic netuše o morgothových kouzlech. Kdyţ byl Fëanor daleko před svým vojskem, z Angbandu vyrazily Morgothovy ohnivé stvůry, balrogové a Fëanora obklopily. Během litého boje byl pak mnohokrát raněn, i kdyţ jich mnoho pobil. Nakonec jej však srazil Pán balrogů Gothmog, a kdyţ konečně dorazili Fëanorovi synové s posilou a balrogy zahnali, byl král jiţ u konce ţivota svého. A na svazích Ered Wethrin Fëanor zemřel, kdyţ třikrát proklel Morgothovo jméno a jeho synové u jeho nohou sloţili přísahu pomsty. Jako Ohnivý duch, coţ bylo jeho jméno, pak z něho vyšla poslední síla, jeho tělo se ihned rozpadlo a bylo rozváto. Tak skončil nejmocnější z Noldor, z jehoţ činů vzešla sláva i běda. A tak se na Východě po čase opět sešli příbuzní. Noldor přivedení zpět Fëanorem a Šedí elfové obývající od počátku Beleriand. Ale v hodině Fëanorově smrti došel k Noldor Morgothův posel uznávající jeho poráţku a lstí se na místě k vyjednávání zmocnil nejstaršího Fëanorova syna, Maedhrose a odvlekl jej do Angbandu k Morgothovi. A Morgoth slíbil jeho propuštění, pokud odejdou zpět na Západ. Nešlo však Morgothovi věřit a navíc tu byla přísaha pomsty nad smrtí otce. Proto se bratři opevnili v Hithlumu a Morgoth za to přikoval Maedhrose ke skále Thangorodrim. Tou dobou však jiţ Fingolfin se zbytkem Noldor bez lodí překročil ledovou tříšť za pomoci Slunce a dorazil k Angbandu. A protoţe Fingolfin nebyl tak zbrklý jako Fëanor, utábořil se na severu jezera Mithrimu, aby nabyl jeho lid síly. Věděl, ţe tady budou někde fëanorovci. Ti ze strachu ze sváru kvůli spáleným lodím raději se ale utábořili na jihu jezera. A mnozí teď litovali spálení lodí, kdyţ viděli udatnost svých příbuzných, kteří přešli led. A Morgoth, kdyţ viděl rozdělené Noldor, jal se připravovat taţení proti nim. Avšak Fingon, syn Fingolfinův, chtěl oba tábory usmířit a vydal se hledat svého přítele Maedhrose, syna Fëanorova, aniţ by tušil, jaký osud mu uchystal Temný pán. A ve tmě, kterou teď Morgoth vysílal na své nepřátele, vylezl na Thangorodrim a tam zaslechl Maedhrose přikovaného ke skále, který jej prosil o smrt šípem a vysvobození z muk. A chtěl tak Fingon učinit s bolestí v srdci, ale Vala Manwë, který o všem věděl, vyslal Thorondora, krále všech orlů, a ten Fingona vynesl na útes skály k Maedhrosovi a tam mu Fingon uťal zápěstí od skály a zachránil mu ţivot. Uzdravený Maedhros tak poprosil za odpuštění lid Fingolfinův za to, co se mezi Noldor stalo a oba tábory se spojily v jednu velkou sílu, i kdyţ ne všichni synové Fëanora souhlasili s předáním vůdcovství rodu Fingolfinovu. Tak Noldor v plné síle obklopili Angband a začali hledat své příbuzné v Beleriandu, kde sídlil král Thingol s Melian. Ten, seč příbuzný, ale ostraţitý, neuvolnil svůj ochranný pás, ale přijal kníţata z rodu Finarfinova, neboť jejich matkou byla Olwëho dcera Eärwen z Alqualondë. Ale Thingol se z opatrnosti s Noldor nespojil, coţ opět popudilo Fëanorovy syny. Proto se Noldor vydali na východ. Tak byla Středozemě na různých místech osídlena Noldor, trpaslíky, Sindar, lidmi z přístavů a Zelenými elfy. A jednotlivé rody se mísily příbuzenskými svazky a léta plynula v očekávání, co provede Temný pán. A ten, kdyţ viděl roztříštěnost všech, ze severu znovu zaútočil. Tak došlo ke třetí bitvě v Beleriandu ve Středozemi, v níţ vojsko Fingolfina a Maedhrose opět pobilo skřety. Po té bitvě bylo na čtyři sta let od Morgotha pokoj. Lstí však ten opět

zaséval do řad Eldar lţi a čekal na svár mezi rody. Mezitím pochopil, ţe skřeti se nikdy nebudou Noldor rovnat mečem, proto po dvě stě letech stvořil prvního z Urolóki, draka ohnivého, jménem Glaurung, který mlád vyrazil na Noldor, ale byl zahnán, protoţe ještě nebyl dorostlý. Proto se vrátil zpět a vyčkával jako jeho Pán.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Beleriandu a jeho říších - část čtrnáctá) Vypráví se zde o podobě zemí, do nichţ přišli Noldor, na severu západních končin Středozemě, a také se zde vypráví o tom, jak náčelníci Eldar drţeli své země a obléhali Morgotha po třetí bitvě.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Noldor v Beleriandu - část patnáctá) Druhý Fingolfinův syn Turgon vystavěl časem tajně město Ondolindë, v sindarštině Gondolin, v tom mu pomohl Vala Ulmo, Pán vod, protoţe Gondolin měl odolat Melkorovi nejdéle. A Ulmo Turgonovi poradil, ţe v těchto zdech má zanechat zbroj tomu, kdo přijde později na pomoc. A tak se po stavbě třetina Noldor z těch patřících Fingolfinovi odebrala do Gondolinu, kde v skrytu přebývala dalších tři sta padesát let. Mezitím Galadriel bydlící u Thingola a Melian prozrazuje mnohé z důvodů, proč Noldor odešli od Valar. A Thingol o všem rozmlouval s Finrodem a srdce se mu naplnilo ţalem nad pobíjením svých příbuzných.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Maeglinovi - část šestnáctá) Do Gondolinu také odešla Bílá noldorská paní, Fingolfinova dcera a sestra Turgona, Aredhel. Po dvě stě letech v Gondolinu, však tajné město opustila, i přes bratrovy prosby, a vydala se hledat Fëanorovy syny Celegorma a Curufina do východních končin. V oněch krajích však zabloudila v hlubokých lesích, kde ji objevil Temný elf, jeden z Teleri, kteří kdysi zůstali ve Středozemi, Eöl a časem si ji vzal za ţenu. Z jejich manţelství vzešel syn, v noldorštině jménem Lómion a v jazyce temných elfů jménem Maeglin. A během doby, co rostl, se od otce naučil řemeslu a od matky se dověděl všechno o Gondolinu a o Turgonovi, strýci. Tímto byl Maeglin v sevření, neboť otec z Teleri odmítal styk s vrahy svých příbuzných, a matka z Noldor si přála opak. A jednoho dne, po letech matčina smutku, se s ní naoko vydal hledat syny Fëanora, zatímco zamířili ke svým příbuzným do Gondolinu. Avšak navrátivší se otec se je vydal ve zlobě hledat. Eöl, Temný elf, byl natolik uchvácen zlobou, ţe je pronásledoval i za denního světla, které nenáviděl. Curufinovi jezdci jej však na svém území zajali a přivedli před svého pána Curufina, který Eöla vyhnal se slovy, ţe jeho ţena se synem jistě nehledali syny Fëanora, tedy jeho, ale spíš Gondolin, své staré město. Tak Temný elf v rozepři opustil noldorského pána jat ještě větší zlobou ke své ţeně a synovi. Aredhel s Maeglinem mezitím dosáhli Gondolinu a byli uvítání Turgonem opět doma. A Maeglin se zahleděl do královy dcery Idril. Tu však dorazil i Eöl a ţádal zpět svého syna a neuznal zákon noldorského krále, ţe ţádný kdo vejde, uţ nesmí vyjít ven, aby město nebylo prozrazeno, neboť sám byl Sindar z Teleri rodem a nikoli z Noldor. Tak král Turgon rozhodl, zůstaň Temný elfe nebo zemři. A Eöl v zuřivosti popadl svůj otrávený oštěp a vrhl jej na Maeglina, neboť nechtěl Noldor nechat, co jeho jest. Avšak Aredhel se vrhla do té rány před syna a sama zemřela. Proto byl Eöl odsouzen k smrti a Maeglin zůstal vítán a rostl ve skutcích i slávě. Avšak Idril mu nedala nikdy své srdce, neboť nebylo zvykem brát si tak blízké příbuzné. A čím víc a čím déle Maeglin po Idril touţil, tím více se zatemňovalo jeho srdce (citát):

"Tak bylo v Gondolinu a uprostřed blaţenosti té říše, zatímco její sláva trvala, zaseto temné sémě zla" (strana 121).

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O příchodu lidí na Západ - část sedmnáctá) Po třista letech od příchodu Noldor do Beleriandu vstoupil Finrod, nejstarší syn Finarfinův, do východních končin Ossiriandu a jeko první spatřil lidi, rod Bëora starého. A protoţe si je od pohledu zamiloval, neboť radostně zpívali kvůli přechodu přes hory, potají, kdyţ ulehli, vzal jejich harfu a tiše zapěl o kráse Amanu. A procitnuvší lidé jej jako prvního z Eldar, které kdy spatřili, nazvali podle obsahu a divu nad jeho písní, Nóm, totiţ Moudrost (strana 123). A Finrod Felagund mezi nimi zůstal a učil je mnohému. Po roce se však vrátil zpět ke svému lidu z Noldor, a to jej na oplátku doprovázel Bëor, který přenechal panování ve svém plemenu lidí svému synovi Baranovi. A časem došli k Beleriandu další lidské rody. Tak se časem v přátelství navštěvovali lidé s elfy. A lidí přibylo velké mnoţství a osidlovali povětšinou sever Beleriandu, neboť král Thingol nechtěl otevřít své království na jihu. Ale i Morgoth pracoval a do srdcí lidí zasel svár proti Eldar, z nichţ povstal Bereg, který odmítal Sever kvůli Temnému pánu. Tak sice nastaly mezi lidmi a elfy neshody, ale nikoli natolik, jak si přál Morgoth. Tak se stalo, ţe lidské rody se zabydleli v různých místech Beleriandu a okolí, a jejich rekové se vmísili do Sudby Noldor. A Noldor poprvé spatřili smrt u lidí ze stáří, coţ sami neznali a nikdy nevěděli dle svého vědění, jaký cíl je tím před nimi utajen.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O zkáze Beleriandu a Fingolfinově pádu - část osmnáctá) Fingolfin se stal mezitím králem severu a velekrálem Noldor a viděl početnost všeho lidu a naplánoval útok na Angband, ale lidu se dařilo dobře a nechtělo se mu. Ale čtyři sta padesát let po Fingolfinově příchodu přišlo zlo samo. Nejprve Morgoth zalil pláně od severu ohněm a jedovatým dýmem a z Ard-galenu se stala pustina jménem Anfauglith. Tak začala čtvrtá z velkých bitev, zvaná Dagor Bragollach, Bitva náhlého plamene (strana 131). V popředí plamene přicházel Zlatý Glaurung, otec draků, za ním balrogové a skřeti a rozbíjeli vše, co měli v cestě. Tak se Morgoth vymanil ze sevření Angbandu a mnozí ze Šedých elfů prchli na jih do Thingolova království. V bitvě padli například synové Finarfinovi Angrod a Aegnor, pán Bëorova domu Bregolas. Král Finrod bojoval na západě a díky pomoci Barahira, který teď velel Bëorovu domu lidí, přeţil. A prstenem nato stvrdili své přátelství. Fingolfin s Fingonem marně hájili Hithlum a Celegor s Curufinem, synové Fëanora, poraţeni prchali na jih. Většina poraţených tak došla do Nargothrondu k Finrodovi. A Fingolfin v ţalu a zuřivosti osedlal svého bělouše a jako vítr vyrazil sám na Morgotha. A všichni mu ustupovali z cesty, neboť z něj šel děs, a tak Fingolfin zabušil na ţeleznou bránu Angbandu a vyzval Morgotha k boji muţe proti muţi /porovnejte s texty/. A Morgoth, sic nerad, vyšel, neboť jej Fingolfin nazval zbabělcem a stanuli tváří v tvář (citace ze strany 133): "Bylo to naposled v oněch válkách, kdy vykročil ze dveří své pevnosti, a říká se, ţe výzvu nepřijal rád, třebaţe měl totiţ ze všeho na tomto světě největší moc, jako jediný z Valar znal strach. Nemohl však nyní před očima všech svých kapitánů výzvu odmítnout, skály totiţ zvučely pronikavou hudbou Fingolfinova rohu a jeho hlas doléhal ostře a čistě aţ do hlubin Angbandu, a Fingolfin nazvýval Morgotha zbabělcem a otrokářem. Proto Morgoth přišel, pomalu vystoupal od svého podzemního trůnu a rachot jeho kroků byl jako podzemní hrom. Vynořil se v černém brnění a stál před králem jako věţ se ţeleznou korunou a jeho obrovský

štít, sobolový bez odznaků, na něho vrhal stín jako bouřkový mrak. Ale Fingolfin pod ním zářil jako hvězda, měl totiţ zbroj potaţenou stříbrem a modrý štít posázený křišťály, a vytasil svůj meč Ringil, který se třpytil jako led. Pak Morgoth vyhodil do výše Grond, Kladivo podsvětí, a máchl jím dolů jako bleskem. Fingolfin však uskočil a Grond vyryl v zemi velikou jámu, odkud vyšlehl oheň a kouř. Mnohokrát se ho snaţil Morgoth zasáhnout a Fingolfin pokaţdé odskočil, jako blesk vystřeluje zpod temného mraku, ranil Morgotha sedmi ranami a Morgoth sedmkrát vydal bolestný výkřik, načeţ angbandská vojska ve zmatku padala na tvář a výkřiky se rozléhaly po Severních zemích. Nakonec se však král unavil a Morgoth ho přitiskl svým štítem. Třikrát byl dotlačen na kolena a třikrát zase vstal a zvedl svůj polámaný štít a potlučenou přilbu. Země okolo něho však byla celá rozdrásaná a zjizvená, takţe klopýtl a padl nazad Morgothovi u nohou a Morgoth mu stoupl levou nohou na hrdlo a ta váha byla, jako kdyţ padne hora. Přesto Fingolfin posledním zoufalým úderem sekl do té nohy Ringilem, vytryskla černá a kouřící krev a zalila jámy vyryté Grondem. Tak zahynul Fingolfin, Velekrál Noldor, nejhrdější a nejstatečnější z dávných elfských králů" (konec citátu). Téměř dva roky po čtvrté bitvě ještě Noldor hájili západní průsmyk u pramenů Sirionu, díky věţi Minas Tirith. A proti nim nyní vyrazil sám Sauron, Morgothův strašilivý vojevůdce, a dobyl ji. Tak Morgoth stále více obklopoval Beleriand a plenil rody elfů a lidí. A jedněmi z nich, kteří nalezli útočiště u Turgona v Gondolinu, byli ti z Hadorova domu, Húrin a Huor, leč odmítli zůstat a Turgon je propustil, aby mohli pomoci svému lidu v boji. Časem tedy došlo k tomu, ţe se Beleriand rozdělil na severní část dobytou Morgothem a jiţní část ubráněnou elfy a lidmi. Morgoth tak zuřil, neboť nevěděl, kde hledat tajná města Gondolin a Nargothrond, proto se stáhl a teprve sedm let po čtvrté bitvě opět vrhl svá vojska proti Hithlumu. A tak na pláních stál Fingon proti přesile a nebýt pomoci Círdana ze zálivu Drengist, špatně by dopadl.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Berenovi a Lúthien - část devatenáctá) V těch bojích Barahir, otec Berenův, nehodlal opustit Dorthorion a Morgoth na něho vyslal vojsko, aţ mu zbylo dvanáct posledních statečných druhů. Ti se pak skryli u jezera Aeluin a Sauron je nemohl nalézt, coţ Morgotha štvalo, neboť o jejich hrdinských činech se pěly písně. Ale díky lsti se nakonec Sauron dostal se svými vlkodlaky a skřety na stopu Barahira, a všechny je pobil, aţ na jeho syna Berena, který byl tou dobou na zvědách. Kdyţ se vrátil a vše spatřil, pomstu přísahal. Pronásledoval sám skřety a těm, kdyţ se v noci u ohně chlubili svým vítězstvím, vyrval otcův prsten a zabil jejich velitele, načeţ zmizel v lese. Další čtyři roky se stal psancem v lesích Dorthonionu a o jeho skutcích se nesly písně. Nakonec doklopýtal do Melianina pasu ke Thingolově království zcela vyčerpán útrapami, kde potkal Lúthien, dceru Thingola a Melian, nejkrásnější z Ilúvatarových dětí, čímţ na vše zlé rázem zapomenul a zamilovali se do sebe, coţ bylo prokletím, neboť ona byla nesmrtelná a on smrtelník. A král to zvěděl a byl pln zlosti, neboť se scházeli tajně, a proto je předvolal před trůn se zlostí. Ale Beren, pln skutků proti Morgothovi, zvedl na znamení přátelství s Finarfinem prsten a nedal se jako člověk zastrašit. Avšak Thingol pravil, ţe Lúthien dá smrtelníkovi jedině v tom případě, kdyţ Beren přinese silmaril z Morgothovy koruny. Tím ale zaklínil své království do sudby Noldor, neboť Beren vyhledal pomoc Finroda pro zotavení a svěřil se mu, kam míří. Ale u Finroda přebývali synové Fëanora, kteří si jediní činili nárok na drahokamy. Tak stála přísaha proti přísaze a bratr proti bratru a příbuznému.

Proto Finrod opustil s deseti věrnými své království Nargothrond a doprovázeli Berena za jeho úkolem. A radost z toho, ţe odešel, měli jen synové Fëanorovi. Cestou se druţina přestrojila za skřety a došla aţ před Saurona, který je uvěznil, ale nemohl se dovědět důvod jejich příchodu. Mezitím se však Lúthien vydala jiţ hledat Berena, neboť od Melian zvěděla o jeho zajetí. Tajně tak bloudila světem, aţ jí našel Celegorm a vyslechl, a protoţe se mu zalíbila, zatajil, ţe je jeden z fëanorovců a odvedl ji do Nargothrondu, kde ji sebral plášť uspání a zadrţel. Poté ve snaze stát se nejmocnějším mezi Noldor, vyslal posly ke Thingolovi, ţe vlastní Lúthien, aby ji ten provdal za Celegorma. Mezitím však největší pes elfů, vlkodav Huon, porozumněl zajetí Lúthien a jejímu nářku za Berenem, a osvbodil ji. Vzal ji na hřbet a utekli. V Sauronově kobce mezitím zůstali naţivu jiţ jen Beren a Finrod Felagund, a kdyţ přišel vlkodlak pro Berena, neboť Sauron si chtěl ponechat Finroda nakonec, ten se ale vytrhl z pout a Berena zachránil za cenu smrti své a vlkodlaka. Tak splnil svou přísahu. V tu chvíli přišla Lúthien na most před Sauronovu pevnost a zazpívala tak, ţe to Beren slyšel. A Sauronova pevnost na ostrově se otřásla a Sauron ji zatouţil zajmout pro Morgotha. Proto vysílal na most vlky, ale Huon je dávil, aţ na sebe vzal sám Sauron podobu toho nejsilnějšího a nejodpornějšího z vlků, a i Huon se lekl, kdyţ jej spatřil. A špatně by to se psem z Valinoru dopadlo, kdyby omdlévající Lúthien nezavadila o Saurona svým pláštěm spánku. To Huonovi stačilo, aby jej popadl za krk a nepustil, i kdyţ Sauorn měnil podoby v hada i obludy. Tu Lúthien nabídla Sauronovi jeho ţivot za přenechání jeho sídla a on souhlasil a v podobě upíra uletěl. Tak se Lúthien opět setkala s Berenem nad tělem Felagundovým. Po dnech společného štěstí ji ale opustil, neboť musel pro silmarily a na rozloučenou ji sloţil píseň (viz titulní strana Barďáku č. 12). Ale ona jej opět s Huonem následovala směrem k Angbandu. A před Morgothovou branou na ně uţ čekal vlk Temného pána, Anfauglir. Ale Lúthien jej uspala a všichni tři vstoupili do Morgothova bludiště. Beren se ve vlčím přestrojení skryl pod Morgothův trůn a čekal. A kdyţ Morgoth vyšel z Lúthien zmizelo přestrojení, neboť Valar a potomci Valar se vzájemně poznali. A její krása vstoupila do jeho očí a Morgoth se kochal její krásou ve svém zlém srdci, kdyţ zpívala a on se nechal ukolébat a celý jeho dvůr upadl do dřímoty, ale silmarily v jeho koruně zasvítili (citát ze strany 156 - porovnejte s obalem alba!): "...ale silmarily v koruně na Morgothově hlavě náhle vyšlehly jasem bílého plamene a břímě té koruny a klenotů mu sehnulo hlavu, jako by na ní spočinul svět obtíţený starostmi, strachem a touhou, jejţ nemohla unést ani Morgothova vůle. Tu se Lúthien zmocnila svého okřídleného roucha, vyskočila do vzduchu a její hlas kanul jako déšť do hlubokých a temných tůní. Máchla mu před očima svým pláštěm a vloţila na něho sen, temný jako Vnější prázdno, jímţ kdysi chodíval sám. Náhle se zhroutil, jako kdyţ pahorek klouţe lavinou, zřítil se před svým trůnem jako blesk a zůstal leţet na podlaze pekla. Ţelezná koruna se mu řinčíc odkutálela s hlavy. Vše strnulo. Beren leţel na zemi jako mrtvé zvíře, ale Lúthien se ho dotkla rukou, probudila ho a on shodil svůj vlčí koţich. Pak vytáhl nůţ Angrist a ze ţelezných drápů, které jej drţely, vyřízl silmaril. Kdyţ jej sevřel v ruce, ţivým tělem mu tryskala záře a jeho ruka se stala jakoby svítící lampou, ale klenot strpěl jeho dotek a neublíţil mu. Berena napadlo, ţe půjde za svou přísahu a odnese z Angbandu všechny tři Fëanorovy klenoty, ale to nebylo silamrilům souzeno. Nůţ Angrist se zlomil a úlomek ostří v letu zasáhl Morgotha do tváře. Ten zasténal, trhl sebou a celé angbandské vojsko se pohnulo ve spánku. Tu padl na Berena a Lúthien děs a prchali, na nic nedbajíce a bez přestrojení, s jedinou touhou: vidět opět světlo.

Nikdo jim nebránil, ani je nepronásledoval, ale Brána byla střeţena a nemohli ven, Carcharoth totiţ procitl ze spánku a rozezleně nyní stál na prahu Angbandu. Spatřil je dřív, neţ si to uvědomili, a v běhu se na ně vrhl. Lúthien byla vyčerpaná a neměla čas ani sílu vlka přemoci. Ale Beren vykročil před ni a v pravici zvedal silmaril. Carcharoth zůstal stát a na chviličku se zalekl: "Pryč! Uteč!", zvolal Beren, "protoţe tady je oheň, který tě stráví a s tebou všechny zlé tvory". A nastavil silmaril vlkovi před oči. Ale Carcharoth hleděl na posvátný klenot bez bázně a náhle v něm vzplanul hltavý duch, otevřel tlamu, chňapl ruku do svých čelistí a uhryzl ji v zápěstí. Tu mu celé vnitřnosti rázem naplnil mučivý plamen a silmaril pálil jeho prokleté maso. S vytím před nimi prchl..." (konec citátu). V bolestech vlk vyběhl ven, zatímco vysílení Beren s Lúthien zůstali leţet u brány. Ale před jistou smrtí od Morgothových nohsledů je zachránili orli, kteří je vynesli aţ do Gondolinu k Turgonovi, kde se Beren uzdravil. Od té doby byl Beren jednoruký a znovu se s Lúthien toulal po lesích. Ale nechtěl, aby dcera krále byla v lese a vedl ji domů k Thingolovi. Tou dobou Morgothův vlk Carcharoth s berenovým zápěstím a planoucím silmarilem v krku mířil do doriathských lesů. Tak se Beren vrátil před Thingola a ţádal ruku Lúthien, neboť splnil, co řekl, ţe jeho ruka bude svírat silmaril (teď v tlamě vlka) a obměkčený tou příhodou, Thingol svolil. Ale kdyţ zjistili, ţe se vlk Temného pána blíţí, vyjeli mu vstříc, druţina i s králem Thingolem. A došlo tak k boji v němţ vlk vyrazil na krále, ale Beren se mu postavil, aby krále chránil a byl opět těţce raněn. To uţ s vlkem zápasil i Huan a zabil jej za cenu vlastní smrti, neboť jak pes, tak i vlk, pocházeli od Valar. A padl vedle umírajícího Berena. Pak rozpárali vlkovi břicho a přinesli silmaril do jedné Berenovy ruky, který jej předal králi a splnil tak svůj slib, načeţ zemřel. Ale Lúthien u Valar vyprosila ţalem v písních jeho návrat mezi ţivé za cenu své smrtelnosti.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O páté bitvě: Nirnaeth Arnoediad - část dvacátá) A neţ odešli Beren a Lúthien ze světa, zanechali Thingolovi dědice, Dioara Aranela. V těch dnech se i Maedhros, syn Fëanorův povšiml, ţe lze Morgotha napadnout. Ale ze všeho lidu neměl podporu. Zatím Celegorm a Curufin ţádali po Thingolovi drahokam právem dědiců, ale Thingol jejich pýše nevyhověl. Sám pak opevnil hranice své říše a odmítl jít do války s Morgothem. Maedhros napadl se svými elfy, lidmy a trpaslíky Angband od východu i západu. A bitva začala oboustranně s mnohými úklady (citace ze strany 166): "Falanga královy gardy prorazila řady skřetů a Turgon se prosekal k bratrovi. Vypráví se, ţe setkání Turgona uprostřed bitvy s Húrinem, který stál vedle Fingona, bylo radostné. Tu se v srdcích elfů obnovila naděje a právě v tu chvíli, třetí hodinu ranní, se konečně ozvaly Maedhrosovy trubky přicházející od východu a praporce Fëanorových synů napadly nepřítele zezadu. Někteří říkají, ţe ještě tehdy mohli Eldar zvítězit, kdyby se bývala všechna jejich vojska prokázala jako věrná, skřeti totiţ kolísali, jejich nápor se zastavil a někteří se jiţ obraceli na útěk. Ale právě kdyţ Madhrosův předvoj napadl skřety, vypustil Morgoth své poslední síly a Angband se vyprázdnil. Přiběhli vlci a jezdci na vlcích (vrcích), přišli balrogové a draci a otec draků Glaurung. Síla a děsivost Velkého hada byla nyní skutečně veliká a elfové i lidé se před ním hroutili, dostal se mezi Maedhrosův a Fingonův voj a rozdělil je. Přesto by Morgoth nedosáhl cíle ani pomocí balrogů, ba ani pomocí draků, nebýt zrady lidí. V té hodině se odhalily Ulfangovy úklady. Mnoho Východňanů se

obrátilo na útěk, srdce plná lţí a strachu, ale Ulfangovi synové náhle přešli k Morgothovi, napadli zadní voj Fëanorových synů a ve zmatku, který vyvolali, se přiblíţili k Maedhrosově zástavě. Nesklidili odměnu, kterou jim Morgoth slíbil, protoţe Maglor zabil prokletého Uldora, vůdce zrady, a Bórovi synové zabili Ulfasta a Ulwartha, neţ byli sami zabiti. Maedhrosovo vojsko bylo nyní napadeno ze tří stran, rozštěpilo se a prchalo všemi směry. Osud přesto syny Fëanorovy chránil, a i kdyţ byli všichni raněni, ţádný nebyl zabit, protoţe se shlukli, shromáţdili k sobě zbytek Noldor a Naugurim, prosekali se z bitvy a unikli daleko k hoře Dolmed na východě. Poslední, kdo z celého východního vojska pevně stáli, byli trpaslíci z Belegostu, a tak si dobyli slávu. Naugurim totiţ odolávali ohni otuţileji neţ elfové a lidé, a navíc měli ve zvyku nosit do bitvy veliké odpudivé masky, ty jim dobře poslouţily proti drakům. Nebýt jich, byli by Glaurung a jeho plémě seţehli všechno, co zbylo z Noldor. Ale Naugurim kolem něho udělali kruh, kdyţ je napadl, ani jeho mohutné brnění ho zcela nechránilo před údery jejich velikých seker, a kdyţ se Glaurung v zuřivosti obrátil a srazil Azaghala, Pána Belegostu, a plazil se přes něho, Azaghal mu z posledních sil vrazil do břicha nůţ a ranil ho tak, ţe uprchl z pole a angbandské šelmy ho ve zmatku následovaly. Pak zvedli trpaslíci Azaghalovo tělo a odnesli je, kráčeli za ním pomalým krokem a zpívali ţalozpěv hlubokými hlasy, jako by to byl slavnostní pohřeb v jejich vlasti, a uţ nedbali o nepřátele, a nikdo se je neodváţil zastavit. V bitvě na západě však napadl Fingona a Turgona příval nepřátel třikrát tak velký jako celá síla, jeţ jim zůstala. Přišel Gothmog, pán balrogů, angbandský hlavní kapitán, a vrazil klín mezi elfská vojska. Obklíčil krále Fingona a Turgona s Húrinem zatlačil stranou k baţině Serech. Pak se obrátil k Fingonovi. Bylo to kruté setkání. Nakonec stál Fingon sám a celá jeho garda leţela kolem něho mrtvá, bojoval s Gothmogem, dokud se zezadu nepřiblíţil jiný balrog a nevrhl na něho ohnivý řemen. Potom ho Gothmog ťal svou černou sekyrou a z Fingonovy přilby vyšlehl bílý oheň, kdyţ se rozpoltila. Tak padl noldorský Velekrál, zatloukli ho do prachu svými palcáty a jeho modrostříbrný praporec zadupali do kaluţe jeho krve. Boj byl ztracen, ale Húrin a Huor a ostatek hadorova domu ještě pevně stáli při Turgonovi Gondolinském a Morgothovy voje stále nemohly dobýt Sirionský průsmyk. Pak Húrin oslovil Turgona: "Odejdi nyní, pane, dokud je čas! Vţdyť v tobě je poslední naděje Eldar, a dokud stojí Gondolin, Morgoth bude mít v srdci strach". Ale Turgon odpověděl: "Teď uţ se Gondolin dlouho neutají, a aţ bude objeven, musí padnout". Pak promluvil Huor a řekl: "A přece, postojí-li ještě chvilku, pak z tvého domu vzejde naděje elfů a lidí. To ti říkám, pane, očima smrti, přestoţe se tu navěky loučíme a já uţ na tvé bílé zdi víckrát nepohlédnu, z tebe a ze mne vzejde nová hvězda. Buď zdráv!". Tak se tedy Turgon probíjel na jih, aţ se dostal za Húrinovou a Huorovou stráţí k Sirionu, prošel podle něho a unikl, zmizel do hor a skryl se Morgothovu zraku. Pak se proti ostatku vyrojila všechna angbandská vojska, přemostila tok svými mrtvými a obklíčila hithlumský zbytek jako stoupající příliv skálu. Kdyţ se šestý den slunce schylovalo k západu a stín Ered Wethrin temněl, padl tam Huor zasaţen do oka otráveným šípem, a všichni udatní muţi Hadorovi byli kolem něho zabiti na hromadu. Skřeti jim zutínali hlavy a navršili je v zapadajícím slunci jako zlatou mohylu. Poslední ze všech stál Húrin sám. Pak odhodil štít a vzal sekyru do obou rukou. Zpívá se, ţe sekyra kouřila černou krví Gothmogovy obří gardy, aţ ji to spálilo, a pokaţdé, kdyţ zabil, Húrin zvolal: "Aurë entuluva! Den zas přijde!", sedmdesátkrát takto vykřikl, neţ ho na Morgothův příkaz zajali ţivého, protoţe skřeti ho chytali rukama, které na něm ulpívaly, i

kdyţ jim usekával paţe, a jejich počet se obnovoval, aţ nakonec pod nimi padl pohřben. Potom ho Gothmog spoutal a s výsměchem ho odvlekl do Angbandu. Tak skončila Nirnaeth Arnoediad, Bitva nespočtu slzí, kdyţ slunce zapadlo za mořem. Na Hithlum padla noc a ze Západu se přihnal bouřlivý vichr" (konec citace). A Fingonovy říše jiţ nebylo a Fëanorovi synové bloudili světem. Zbytky Círdanova lidu z přístavu odpluly na jih na ostrov Balar. Ale ve Středozemi, v Beleriandu, jako klín Morgothovy zůstal Turgon staţený do svého Gondolinu.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Túrinu Turambarovi - část dvacátá první) Túrin byl synem Húrina, kterého v páté bitvě zajal Morgoth, a Morwen. Po prohrané bitvě však končiny Hithlumu obsadili Morgothovi pomocníci z lidí, Východňané a všichni trpěli pod tíhou jejich otroctví a Morwen se bála o syna, proto jej tajně poslala se starci na jih ke králi Thingolovi, do tajného království Menegrothu. A Thingol jej přijal a vychovával jako vlastního. Jeho matka Morwen a jeho sestra Nienor však zůstali u svého utlačovaného lidu. Kdyţ dospěl Túrin v muţe, ozbrojil se a vydal se do zpustošených končin, protoţe zabil v obraně jednoho z obyvatel Menegrothu a bál se potrestání. Proto vedl ţivot psance proti všem. Ale milosrdný král mu za společníka vyslal Belega Lučištníka, aby jej chránil. A Beleg jej našel ve sluji u trpaslíka Mima, kterou Túrin se svou tlupou zabral. Jednoho dne však Mim zradil skřetům své obyvatele a ti přepadli jeskyni, pobili Túrinovy muţe, zranili Belega a Túrina zajali. Beleg se však uzdravil a jal se sledovat skřetí druţinu, aby Túrina zachránil, coţ se mu podařilo před branami Angbandu, kde jej ale záhy sám Túrin ve zmatku bouře zabil, a hořce pak toho litoval. Nakonec se Túrin vrátil do Nargothrondu spolu s Gwildorem, jenţ uprchl z Morgothova otroctví. A Túrin si začal říkat Agarwaen, Zkrvavený, neboť měl na rukou krev přítele. A kvůli černému meči se mu začalo říkat Mormegil, neboť změnil taktiku elfů a sám coby lidský syn je vedl do boje v poli. Tím nechtěně odhalil Nargothrond před Morgothem. V té době jeho matka a sestra, Morwen a Nienor, konečny přišly do království krále Thingola. A po čtyři sta devadesáti pěti letech ode dne počítání času dle Měsíce a Slunce, přišlo k vládci Nargothrondu skrze Ulmovy posly z vody varování, aby se jeho lid schoval za hradbami a nevycházel, neboť Morgoth se na něj připravoval. Ale Túrin vyzýval do otevřeného boje, coţ se ukázalo jako zkáza, neboť vojsko Túrinovo bylo poraţeno a skřetí voj v čele s drakem Glaurungem vyrazil na Nargothrond. A Túrin z polí dorazil zezadu, ale ne včas. Město bylo zničeno a ţeny jaty do zajetí. Očarován dračím pohledem stál Túrin před branou a drak se mu vysmíval. Ale protoţe s ním chtěl Túrin bojovat, Glaurung mu za statečnost naoko věnoval ţivot a odlákal ho od vysvobození Finduilas, dcery krále a pána právě zpustošeného Nargothrondu, kterou miloval Gwindor, jenţ Túrinovi zachránil ţivot svou smrtí a prosil ho o její vysvobození. A tak Túrin místo za zástupem zajatců spěchal za Morwen a Nienor, které doma jiţ nenašel. A Finduilas byla na pouti zabita. Smutný Túrin se zřekl své minulosti a u lesních lidí přijal nové jméno Turambar. V té době jej však jiţ matka se sestrou hledaly a byly při setkání přemoţeni Glaurungem, a Nienor byla očarována nevědomím. Tak ji našel Túrin a vzal ji nemluvící mezi lesní lid. A dal jí jméno Níniel a zamiloval si ji, i kdyţ si nic nepamatovala. A časem ji pojal za ţenu. V době, kdy byla těhotná, se přiblíţil Glaurung a Túrin vytáhl svůj černý meč a vyrazil mu vstříc. V boji pak draka zabil a sám upadl v mdlobu. Během drakova umírání, jelikoţ ho hledala, přišla Niniel a umírající drak ji prozradil, ţe v sobě nosí dítě svého bratra, načeţ se ze studu vrhla do vod, a drak pošel. Poté Túrin

procitl a vrátil se k lesním lidem, kde se vše dověděl. V lítosti, ţe jej sudba dostihla, nalehl pak sám na meč Gurthang a vzal si ţivot. Tak odešel syn Húrinův, jenţ byl v Morgothově zajetí, zatímco Morwen bloudila v pustině.

Pro lepší orientaci 1. základní název: QUENDI (Ti, co mluví) - vlastní a původní název pro elfy v elfštině. 2. první dělení: ELDAR (Hvězdný lid) + AVARI (Neochotní) - jménem Eldar byly Valar nazvány tři zástupy Quendi, které se vydaly na západ. Jako Avari byli nazváni ti z prvních Quendi, kteří se na tuto pouť odmítli vůbec vydat. 3. druhé dělení: VANYAR (Světlí) + NOLDOR (Hloubaví) + TELERI (Poslední) - názvy tří zástupů elfů těch z Eldar tak, jak šly za sebou na západ. 4. částečné sloučení: CALAQUENDI (Vznešení elfové světla) - společný název všech elfů ze tří zástupů, kteří dorazili do Amanu. 5. třetí dělení: SINDAR (Šedí) + NANDOR (Obrátivší se) - názvy těch z Teleri, kteří nedorazili do Amanu. Sindar zůstali v Beleriandu a Nandor zůstali východně od Mlţných hor. 6. částečné sloučení: ÚMANYAR (Ne z Amanu) - název těch Eldar, kteří nikdy nebyli v Amanu. Pod tento společný název tedy ti z Teleri, kteří nedošli a

vrátili se, tedy Sindar a Nandor, a k nim patří Laiquendi (Zelení elfové z Ossiriandu), kteří jako původní Avari vůbec neodešli. 7. částečné sloučení: MORIQUENDI (Temní elfové) - název pouţívaný v Amanu pro všechny elfy, kteří neviděli Aman, tudíţ pro původní Avari a Úmanyar. Silmarillion - Quenta Silmarillion (O zkáze Doriathu - část dvacátá druhá) A Húrin byl Morgothem po osmadvaceti letech propuštěn, neboť s ním měl Temný pán svůj plán. Nevědomky sledován stvůrami zamířil do Gondolinu, který tak prozradil, ale gondolinský pán Turgon, z opatrnosti neodkryl přístupovou cestu, a tak Húrin zamířil do míst, kde zahynul Túrin, jeho syn, a u jeho mohyly nalezl vysílenou Morwen, svou ţenu, která mu zemřela ţalem v náručí. A Húrin pak dorazil do zničeného Nargothrondu, kde drak zanechal poklad, a kde se zatím usadil trpaslík Mim. A Húrin jej zabil, protoţe kdysi zradil Túrina. Pak se dostal Húrin ke Thingolovi a jemu zaplatil trpasličím náhrdelníkem za výchovu svého syna v mládí a odešel. Thingol byl ale časem stále více přitahován k silmarilu a poţádal trpaslíky, aby jej zasadili do náhrdelníku. Tak učinili, ale nechtěli mu jej vydat, a tak trpaslíci v touze po silmarilu ţádali zpět náramek, kdysi vyrobený jejich předky. Hněv ovládl ale Elu Thingola, pána Beleriandu, a posměšně se vysmál zakrslému plemenu. A silmaril si vyţádal další daň, neboť ţádost a pokoření vstoupilo trpaslíkům do srdcí a na místě Elwëho zvaného Thingol, krále Doriathu, zabili. Pronásledováni elfy pak byli takřka všichni pobyti, aţ na dva, kteří svému národu zvěstovali nepřátelství s elfy. Ale silmaril osazený do Nauglamíru se vrátil k Melian, ţeně králově. Ale to uţ nogrodští trpaslíci kuli válečnou pomstu a zlé sémě tak sklízelo svou setbu. Smutná Melian se vrátila do země Valar a byla tam přijata, neboť z Valar procházela a Mablung, velitel stráţí, teď střeţil silmaril, ale jen do chvíle, co do Menegrothu přitáhlo vojsko trpaslíků, a bylo prolito mnoho krve na obou stranách a silmaril se stal jejich kořistí. Ale Lúthien, dcera Melian, byla o všem spravena a Beren, jiţ s Ossiriadskými elfy mířil k Doriathu. Na své zpáteční cestě s kořistí tak byli trpaslíci rozprášeni a náhrdelník s klenotem opět v rukou Šedých elfů, neboť Beren s Lúthien odešli časem z tohoto světa a odevzdali jej do rukou Diora, potomka Thingola a Melian, nyní krále padlého Menegrothu. A Dior se jím pyšnil tak, ţe zpráva o tom se nesla zemí aţ k uším Fëanorových synů a jejich přísaha nad hrobem otce opět vzplanula. A protoţe Dior nechtěl vydat silmaril dobrovolně, došlo k druhému zabíjení elfů elfy. Ostatek Diorova lidu, v čele s dcerou Diora, Elwing, utekl do lesů i se silmarilem.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Tuorovi a pádu Gondolinu - část dvacátá třetí) Po Bitvě nespočetných slzí porodila Rian, ţena Huora, syna jménem Tuor, kterého se ujali Šedí elfové v kopcích. A do dospělého Tuora vstoupil Ulmův duch moře a Tuor se vydal tím směrem, kdyţ jej spatřil, zamiloval si jej. Tam také nalezl do Valy dar: štít, drátěnou košili, meč a přilbu, neboť sám Ulmo mu zjevil, ţe má s ním plán, a vyslal jej do skrytého Gondolinu. Tak stanul Tuor ve své zbroji před velekrálem Noldor, Turgonem, potomkem Fingolfinovým, a varoval jej Ulmovými slovy, načeţ Turgon vzpomenul na Ulmovu radu (citát ze strany 207): "Nemiluj příliš dílo svých rukou a výtvory svého srdce, a pamatuj, ţe pravá naděje Noldor leţí na Západě a přichází z Moře" (konec citátu). Ale Tuor nechtěl opustit město a

opevnil se, ale to uţ zrada kvetla v jeho středu, neboť Maeglin, králův sestřenec, touţil po jeho dceři Idril, zatímco ta se vzájemně zahleděla do příchozího Turgona. Z jejich lásky se pak narodil Eärendil, půl člověk po otci, půl elf po matce. To se přihodilo pět set a tři léta po příchodu Noldor do Středozemě. Tou dobou ještě nikdo netušil, ţe utajený Gondolin byl vyzrazen osvobozeným Huorem, otcem Tuora, který hledal teď jiţ zasypaný vchod a Morgoth jej sledoval. A ve zlé předtuše nechala Idril vyhloubit tajný východ z města za hradby. Jednoho dne totiţ byl Maeglin jat skřety na svém výletu za hradby města, neboť těţil v horách rudu a byl dovezen do Angbandu před Temného pána. A ten poznal jeho touhu po Idril v srdci a slíbil mu ji za zradu města a pomoc zevnitř. A stalo se v době, kdy bylo Eärendilovi sedm let, ţe armáda skřetů, vlků, balrogů a dračích potomků Glaurunga zničila Gondolin. A se zbědovanou druţinou vyšli Idril a Tuor tajnou chodbou poté, co Tuor zabil Maeglina zrádce a potom, co padl Turgon. A tak po bolestiplné cestě zbytek z Gondolinu došel k ústí řeky Sirion, kde se spojil se zbytkem z Menegrothu. A teď byl jmenován velekrálem Noldor Fingonův syn Ereinion Gil-galad. A tak na jihu začal vzcházet nový elfský lid pod Eärendilem.

Silmarillion - Quenta Silmarillion (O Eärendilově plavbě a válce hněvu - část dvacátá čtvrtá) Tak se spojily dva zbytky, neboť Eärendil pojal za ţenu Elwing, a ta mu porodila Elronda a Elrose, půlelfy. Fëanorovi synové ale věděli, ţe silmaril je u Elwing a v slepotě splnění přísahy, v touze po klenotu tak došlo ke třetímu zabíjení elfů elfy, poslednímu a nejkrutějšímu. Zbylí Fëanorovi synové totiţ vyzbrojeni přitáhli k ústí Sirionu a pobili znavený zbytek z Gondolinu a z Doriathu, syny Elwing zajali, ale Eërendil zůstal na lodi a sama Elwing se silmarilem na hrudi se vrhla do moře. Tak opět fëanorovci silmarilu nedosáhli. A z Fëanorových synů zbyli toho dne jiţ jen Maedhros a Maglor, kteří zatěţkáni přísahou ušetřili Elronda i Elrose. Ulmovi se zţelelo Elwing a z vln moře ji vytáhl a dal jí tělo bílého ptáka, který našel loď Eärendila a donesl mu silmaril. Pak se jí vrátila podoba a Eärendil zamířil přes moře na západ s poslední hrstkou zbylých, hledat Valar, neboť sudba Noldor byla příliš krutá. A snad jen díky silmarilu doplul jako první z ţivých lidí k břehům Nesmrtelných a vstoupil před mocnosti Ardy, aby poprosil za odpuštění pro elfy z Noldor, i lidi. A jeho prosba byla vyslyšena, ale sudbou Valar bylo dáno, ţe nesmí smrtelník stanout zpětně na Východě, to proto byl Eärendil s Elwing vyzdviţeni na nebeský oceán hvězd a jiţ se nesměli vrátit mezi ţivé, proto zůstali v zemi Blaţených a loď se zbytkem posádky byla zahnána vichrem Valar zpět. Tak se stalo se silmarilem, ţe v noci plul po obloze jako hvězda a ve Středozemi si toho všimli nejen synové Fëanorovi, ale i Morgoth, který znejistěl. Přesto nečekal, ţe by s ním Valar ještě kdy vedli válku. Ale pod praporci Valar se shromáţdil lid Noldor, který nikdy z Valinoru neodešel, a Teleri řídili lodě. Tak došlo ke střetnutí vojsk Západu a Severu, kterému se říká Válka hněvu. Ani celý povstanuvší Sever však Morgothovi nepomohl, neboť moc Valar a odhodlanost elfů přemohla balrogy, kteří byli takřka vyhubeni, houfy skřetů byly zabity a po mnoho dalších let ten zbytek nemohl jiţ souţit Středozemi. A hrstka ze tří domů přátel elfů se pomstila v této bitvě. Morgoth měl však v záloze draky a ti vyrazili na vojsko ze Západu a nebýt valarských orlů, zle by se mu vedlo. A v čele nebeského ptačího vojska byl Eärendil se svou lodí a vůdce dračího vojska Ancalagona svrhl k zemi. A moc Valar dorazila do hlubin k Morgothovi, kde byl spoután řetězem a zbývající dva silmarily z koruny mu sundal Eönwë, vůdce valarského vojska. Tak byla zničena zlá říše, ale

zbylí dva Fëanorovi synové stále nárokovali silmarily. Avšak Eönwë jim sdělil, ţe ty jiţ patří opět Valar, neboť ze stromů Valar pocházejí. A v noci chtěli tajně Maglor a Maedhros klenoty ukrást, ale Maedhrose pálil v ruce, čímţ poznal, ţe nelze jiţ splnit přísahu a v mukách a zoufalství se se silmarilem vrhl do zemské pukliny plné ohně. Tak zem pohltila klenot. A Maglor, téţ s bolestí, vhodil třetí silmaril do moře. Tak se tři klenoty nakonec staly majetkem nebe, země a moře. A tak se Eldar vítězně vrátili na Západ, do země Valar, kde jim bylo odpuštěno a kletba zrušena. (Citát ze strany 219): "Ale ne všichni byli ochotni opustit země, kde dlouho trpěli, například Círdan Stavitel lodí a Celeborn Doriathský se svou manţelkou Galadriel, Velekrál Gil-galad a sním Elrond Půlelf, který si přál být přičten k Eldar, zatímco jeho bratr Elros k lidem. A jedině skrze tyto dva bratry se mezi lidi dostala původní krev Prvorozených a stopa duchů, kteří byli dřív neţ Arda. Morgotha pak vystrčili Valar Dveřmi noci za Hradby Světa do Bezčasého prázdna a na těch hradbách stále stojí stráţ a Eärendil hlídá na cimbuří oblohy. Ale lţi, které Melkor, mocný a prokletý, Morgoth Bauglir, Mocnost hrůzy a nenávisti, zasel do srdcí elfů a lidí jsou semenem, které nehyne a nedá se zničit, a pokaţdé znovu raší a ponese temné ovoce aţ do nejposlednějších dnů" (konec citátu).

Silmarillion - Akallabeth (Pád Númenoru) Vypráví o lidech, kteří se objevili v dobách války o klenoty a o jejich skutcích mezi elfy. Zvláště pak o Edain, těch lidech, kteří stáli na straně proti Morgothovi. Po válce o silmarily pak mocnosti Valar pozvali Eldar zpět na Západ. A Otcové lidí ze tří věrných domů obdrţeli také dary v podobě učení se od Valar a delší ţivot na pevnině, kterou pro ně Ossë, Pán moře vyzdvihl a Valar ji nazvali Andor. Ta země byla mimo Středozemi a (Edain) lidé, tam byli na lodích dopraveni za hvězdou Eärendilovou, a kdyţ dorazili, její krása je uchvátila a dali ji mnoho názvů, a jeden z nich, v jazyce Vznešených elfů, zněl Númenórë. To byl počátek dnů Králů mezi lidmi, jimţ se říkalo Dúnadani. Prvním jejich králem pak byl ustanoven Elros. A díky potomstvu Půlelfů a ochraně Valar, lidé a země tu kvetla. Jedinou podmínkou Valar pak bylo, ţe se lidé nesmějí plavit dále na Západ, k zemím Blaţenosti. Ale touha po Západě skrze věky a skrze jejich reptání proti stárnutí a umírání rostla. Ale Valar je varovali, neboť jen Ten, kdo vše stvořil, můţe změnit tuto sudbu. Ale poselství nebylo třináctým lidským králem po dvou tisících letech Edain v míru vyslyšeno, a tak došlo v Númeronu k rozdělení na ty, kteří zpyšněli a chtěli vyplout (Královští), a na ty, kteří chtěli dodrţet přikázání Ilúvatarovo a dále být přáteli elfů (Elendili). Přesto všichni touţili po nesmrtelnosti a snaţili se uchovat svá těla aspoň pomocí hrobek. A touha těch pyšných je přivedla aţ k výpravám po okolí a z východních zemí si začali dováţet bohatství, ale přátelé elfů se na tom nepodíleli. V té samé době se zatím ve Středozemi po mnoha věcích opět vynořil Sauron, který kdysi lstí uprchl. Jiţ za dnů jedenáctého krále v Númenoru se usídlil v zemi Mordor a vystavěl věţ Barad-dúr. Jeho vnitřní zlo od Morgotha ho táhlo k opětovnému ovládnutí Středozemě a nenávisti vůči Númenorejcům, kteří byli nyní bohatí. Časem neposlušnost Númenorejců vzrostla tak, ţe za vlády devatenáctého krále ostrova začali zapomínat na varování Valar, a na ochranu míst věnovaným Ilúvatarovi na nejvyšší hoře ostrova Númenoru, kde měl pamětní místo, a na nádvoří hradu královského města, kde byl Nimloth, Bílý strom na památku skutků Valar. Časem dokonce lidé Královští přestali pouţívat i jazyky elfů a osídlili západ ostrova, zatímco menší počet přátel elfů Elendidli vyhnali na východní pobřeţí.

Tak nastal čas, kdy pyšný král ostrova Ar-Pharazon jiţ nechtěl trpět Sauronovo roztahování ve Středozemi a jal s ním bez porady s Valar svést bitvu a pokořit ho, aby mu nebránil odváţet z Východu bohatství. Tak Mořský král doplul s flotilou do Středozemě a z pahorku vyzval Saurona k pokoření a ten ve lsti přišel a pokorně se poddal, neboť věděl, ţe nikoli silou, ale lstí můţe jen zvítězit. Tak se nechal králem pojmout a odvézt na ostrov Númenor. Tak začal svou činnost Sauron mezi lidmi a zasel jim do srdcí touhu po Temném pánu, který jim tímto slibuje moc. A král ostrova se nechal navést proti svým bratrům, lidem, kteří stále na východním pobřeţí ostrova věřili v přátelství k elfům a dal na palácovém nádvoří porazit památku na světlo, starý strom Nimloth. Avšak Isildur, starší syn Elendilův, podle něhoţ se nazývali přátelé elfů, ještě před pokácením stromu uchránil tajně jeden jeho plod, který byl zaset na východní půdě. Tak se z krále stal tyran, který otročil nejenom lidi z východu ostrova, ale i obyvatele, kteří kdysi zůstali ve Středozemi. A Sauron králi vnutil myšlenku, ţe se můţe rovnat s Valar a vyhlásit jim otevřený boj. Kdyţ to však odhalili Elendili, jejich vůdce Amandil i přes zákaz Valar, jal se vyplout tajně na Západ a prosit o odpuštění a pomoc těm málo věrným v boji proti Sauronovi, a zbytek Elendili se připravili na útěk z prokletého ostrova. Zatím však obří flotila pyšných lidí vyrazila na Valinor a král hrdě vstoupil na jejich nedotčenou půdu a prohlásil ji za svou. V tu chvíli Ilúvatar otevřel zemi a nechal je všechny pohltit, změnil tak její tvar a Aman, zemi Blaţených, vyzdvihl z dosahu lidí, přičemţ pohltil i ostrov Númenor a velká vlna z toho třesení zvedla mezitím jiţ naloděné přátele elfů na druhé straně ostrova a vrhla je ke Středozemi. Tak zaniklo jméno Númenor.

Silmarillion - O prstenech moci a Třetím věku Vypráví zpětně o Sauronovi, který byl kdysi Maia Gorthaur, jehoţ svedl Melkor, a který se po dobytí Angbandu lstivě pokořil Valar, aby si uchránil ţivot a ukryl se ve Středozemi. Ti elfové, kteří zůstali, se zabydleli v Lindonu, na pobřeţí, pod vedením Gil-galadovým a Elrondovým. Teleri, jenţ zůstali, se pak zabydleli mezi lesními elfy v horách a jenom trpaslíci zůstali ve své původní Khazad-dum. Díky poslední bitvě pak mezi všemi panovalo veliké přátelství. Po dlouhé době však začal z jiţního Mordoru vycházet i Sauron v nové sličné podobě dárce mnoha darů, čímţ si naklonil mnohé nově příchozí na svou stranu. Mezi takovými byli i elfové z Noldor sídlící v Eregionu, mistři Klenotníci, jejichţ ruku vedl Sauron při tvorbě Prstenů moci. Nad těmi prsteny si však Sauron sám vyrobil Jeden, který měl všem vládnout, aby jím ovládl elfy i lidi. Ten Jeden byl vyroben v Ohnivé hoře v Zemi stínu a Sauron do něj vloţil mnoho ze své temné moci, čímţ mohl ovládat myšlenky těch, kteří nosili prsteny elfů. Ale i prsteny elfů měly určitou moc a jejich nositelé ihned rozpoznali Sauronův úklad, proto je sundali a ukryli. Rozpoznajíce Sauron své odhalení ve zlobě přitáhl do boje proti Klenotníkům, kteří před ním prchli a dokázali přitom ukrýt Tři prsteny: Prsten ohně (Narya), Prsten vody (Nenya) a Prsten vzduchu (Vilya) se vsazeným rubínem, diamantem a safírem. Tak se stalo, ţe Sauron se stal opět otevřeným nepřítelem a ovládl část Středozemě, zatímco Ti, kteří pamatovali dávné časy, jako Elrond a jeho lid, jiţ stavěli pevnosti proti němu, z nichţ nejznámější byla Roklinka. Zbývajících šestnáct prstenů, které se kdy vyrobili, a které při vpádu ke Klenotníkům zabral Sauron, sám rozdělil: Sedm mezi trpaslíky a Devět lidem, a tak jich mnoho ovládl. Skrz devět nositelů prstenů na rukou mocných lidských králů pak stvořil devět neviditelných Prstenových přízraků, takzvaných nazgúlů. Tou dobou Saurona přepadla zas myšlenka stát se

králem Středozemě a zničit Númenor. Tak Sauron za pomoci zbylých stvůr ze starých časů a svých nových poddaných ovládl kus Středozemě, ale na jih, do země Elronda a k přístavům, kam přijíţděli Númenorejci, se neodváţil. Časem však nastal zdánlivý klid, neboť Sauron opustil na čas Středozemi, a jak vypráví Akallabeth, víme, ţe byl na ostrově Númenor, kde se činil. Neţ se však vrátil, Gil-galadův lid z Noldor se rozrostl o nově příchozí, kteří přišli v útěku před Sauronem, a to jak ti z Noldor ve Středozemi, tak lidští přátelé elfů z Númenoru, kteří se zachránili, a proto se navrátivší Sauron opevnil v Černé zemi Mordor a přemítal o válce. Ti noví tak začali budovat nová sídla a dávat jim nová jména, která se později objevují ve Válce o Prsten. Tak počal svůj čas počítat lid v Gondoru, Arnoru, Osgiliathu, Orthanaku a v Ţelezném pasu. A před Mordorem na oči Sauronovi byly vystavěny věţe Minas Ithil a Minas Anor. A nejznámější věcí, kterou Númenorejci sebou přivezli, byl semenáček Bílého stromu Nimlothu, památka na staré dny a Světlo Valar, který byl zasazen před domem Isildurovým. Během oné doby ve své hoře Orodruině zatím vyuţíval její vnitřní plamen Sauron ke svým piklům, ten plamen, v němţ vyrobil Prsten vládnoucí všem. A kdyţ Númenorejci viděli opět vycházet kouř, pochopili, ţe se Sauron opět vrátil, a horu přejmenovali na Horu osudu, Amon Amarth. A se svými jiţními spojenci, Haradskými, vytáhl za brány Mordoru a dobyl Gondor a vyhnal Númenorejce, přičemţ ti z Isuldurova domu utekli i se semenáčkem Nimlothu hledat Elendila, protoţe ten se jiţ s Gil-galadem šikoval proti Sauronovi. Před branou Černé země v Dagorladu tak došlo k setkání Sauronova zástupu se šiky elfů a lidí. V té bitvě byli všichni rozděleni do obou stran kromě elfů, kteří všichni stáli proti Sauronovi. Sedm let trvalo obléhání Mordoru po němţ se armáda dobra probila aţ k hoře Sauronově. A nakonec vyšel sám Sauron do boje proti Isildurovi, Elendilovi a Gil-galadovi, z nichţ jen ten první přeţil, neboť v poslední chvíli toho zápasu uťal Saurovnovi prst s Vládnoucím prstenem z ruky, čímţ Sauron pozbyl moc a opustil jako duch své tělo a na mnoho let se skryl. Tak začal po Nejstarších časech a Černých rocích Třetí věk světa, v němţ rozkvetl Bílý strom ze semenáčku a zbytky zlých skřetů a zrádných lidí a trpaslíků se schovávalo po lesích a temných hvozdech. Vládnoucí prsten však spočinul na Isildurově ruce, který se vydal na sever do Eriadoru, aby vládl říši svého padlého otce. Cestou jej však přepadli skrývající se skřeti a pobili jeho druţinu. Isildur sám však vyvázl, poněvadţ Prsten na ruce jej činil neviditelným, ale skřeti jej sledovali po čichu a Isildur musel skočit do řeky, kde mu však Prsten sklouzl z prstu, stal se viditelným a skřeti jej zabili šípy. Tuhle pouť přeţili nakonec jen tři z jeho druţiny a Ohtar, Isildurův panoš, nakonec do nového království donesl jen zlomený meč svého pána, který byl uloţen na pozdější časy pro některého z dědiců. Po mnoho věků pak byl sice klid, ale národy elfů a lidí se rozdrobily na mnohá malá království, přátelství ochablo, krev se smísila a do Mordoru se postupně navrátili pozůstalí se zlem v srdci vedeni devíti nazgúly. A věţ střeţící Mordor padla opět do rukou nepřátel a dostala nové jméno Minas Morgul, Černokněţnická věţ, zatímco Minas Anor v Osgiliathu odolala a dostala také nové jméno, Stráţní věţ, Minas Tirith. A během věků, v nichţ se měnili lidští králové a se střídavými úspěchy válčili se Sauronem, Moudrý Elrond shromaţďoval elfy v Imladris a dědice Isildurovy, poněvadţ věděl, ţe z nich přijde kdosi s velkými činy v posledním věku. To vše se stalo v době, kdy se z Dúnadanů, z kdysi slavného Ostrova Númenoru, stal toulavý lid ve Středozemi, zatímco přístavy ovládal další z pamětníků Starých věků Círdan Stavitel. O Třech prstenech se mezi Eldar nemluvilo, neboť jen Moudří věděli, kde jsou uschovány.

Ale tam, kde se dobře vedlo, kaţdý tušil, ţe je jeden Prsten ukryt. Tak tomu bylo u Elrodna v Roklince a u Galadriel v Lórienu. A radost zůstala jenom v těchto domech. A všichni si pamatovali, ţe Jeden a Sedm a Devět je zničeno a Tři odešly, neboť s nimi odešel i Třetí věk, který končil na prahu příchodu vlády lidí a opětovného příchodu současného Temného pána Saurona. A kdyţ ten se zas vrátil a usídlil se v Temném hvozdu, objevili se Istari, čarodějové, o nichţ jen Círdan, Elrond a Galadriel věděli, ţe přišli přes moře. Objevili se v podobě starých, moudrých a silných muţů a říkalo se, ţe tu měli bdít proti Sauronovi. Ti tři dostali mnoho jmen, ale nejvíce se zapsala snad tato: Curunír jako Saruman, Mithrandir jako Gandlaf a Radagast. A z obavy ze Saurona Moudří vytvořili Bílou radu, v níţ zasedli Elrond, Galadriel, Círdan a další elfští páni, plus Gandalf a Saruman, který se stal vůdcem, neboť zatouţil znát tajemství Prstenu. A Gandalf včas odhalil, ţe se Sauron vrací v Temném hvozdu a nabývá podobu a nabádal Bílou radu k výpravě proti němu, dokud Sauron nemůţe nalézt Jeden prsten, ale Saruman tyto plány zmařil, neb jeho srdce jiţ směřovalo k Prstenu, který chtěl pro sebe. A tak jak Sauron, tak Saruman hledali Prsten. Nakonec však Mithrandir přesvědčil radu a elfové vytáhli na Saurona. Ale Sauron jiţ slepě nebojoval a zatímco šiky směřovaly do Temného hvozdu, Sauron směřoval s nazgúly do Mordoru, kde se opevnil na svém starém místě. Avšak pouť Prstenu nabrala nečekaného směru, který netušili ani Istari, ani Moudří, ba ani Sauron. Během všeho toho dění nalezl Prsten jeden z rybářského nárůdku, který jej na mnoho let uschoval pro sebe pod kořeny hor, neţ jej nenalezl osamělý pocestný, který se skrýval v dobách útoku na Dol Guldur. Tak se Vládnoucí prsten dostal aţ do země periannath, země Malého lidu, půlčíků, kteří ţili na západě Eriadoru. Do toho dne si jich elfové ani lidé neváţili a ani Sauron, ani nikdo z Moudrých, kromě Mithrandira, na ně ve všech svých úradcích nepomyslel. A štěstí, ţe Gandalf byl prvním, kdo se o něm dověděl, a protoţe věděl, ţe moc prstenu je moc zlá i pro kohokoli z Moudrých, nevzal si jej, aby po něm nezatouţil jako Saruman, ale jal se ho stráţit. Zvěst o tom se však dostala časem i k Sauronovi, který tak v nevýznamné zemičce započal skrzeva devět prstenových přízraků Válku o Prsten. Tak vzplanula válka a Třetí věk skončil bitvou se Sauronem, stejně jako začal. Ale ti, kdo viděli, co se tenkrát vykonalo, činy udatné a podivuhodné, vypověděli příběh Války o Prsten jinde... (ještě jste nečetli Pána prstenů? - poznámka Circle). Redaktor: Milan Škoda

Vysvětlivky k mapě Západního Beleriandu (abecedně)

AMON RÚDH (Holý vrch) - obydlí trpaslíka Mima a skrýš Túrinovy tlupy psanců. BALAR - ostrovní útočiště Círdana a Gil-galada po prohře v Bitvě Nespočetných slzí. BARAD NIMRAS (Věţ bílého rohu) - věţ vybudovaná Finrodem Felagundem. BRETHIL - les, sídlo Halethina lidu. CIRITH NINNIATH (Duhová rozsedlina) - průsmyk, jímţ došel Tuor k Západnímu moři. DOR LÓMIN - kraj na jihu Hithlmu, území Fingonovo, které věnoval do správy Hadorovu rodu, domov Húrina a Morwen. DRENGIST - záliv, v němţ přistáli s ukradenými plavidly fëanorovci. EITHEL SIRION (Studnice Sirionu) - místo pod pohořím Ered Wethrin, kde vyvěrala řeka Sirion, a kde měli svou pevnost Fingolfin a Fingon. ERED LÓMIN (Ozvěnové hory) - od nich se odrazil Morgothův řev na Ungoliant. ERED WETHRIN (Hory stínu) - velké pohoří hraničící s Anfauglithem a zároveň poslední území jízdy Fëanora před smrtí. FALAS - západní pobřeţí. GONDOLIN (Skrytá skála) - tajné město krále Turgona, obklopené horami. HITHLUM (Mlhavá země) - kraj mezi horami Ered Wethrin a Ered Lómin. LAMMOTH (Velká ozvěna) - kraj severně od zálivu Drengist, pojmenovaný podle ozvěny z Morgothova výkřiku v zápase s Ungoliant. MITHRIM - území a jezero pod horami Ered Wethrin, které se jmenovalo podle původního jména sindarských elfů. NARGOTHROND (Pevnost na řece Narog) - zaloţil ji Finrod a zničil Glaurung. NEVRAST (Bliţší břeh) - kraj u západního pobřeţí, kde bydlel Turgon předtím, neţ vybudoval Gondolin. TOL SIRION (ostrov na řece Sirion) - na němţ postavil Finrod věţ Minas Tirith, kterou po dobytí Sauron přejmenoval na Tol-in-Gaurhoth. TUMHALAD - údolí, kde bylo poraţeno vojsko z Nargothrondu. VINYAMAR (Nové sídlo) - Turgonův dům v Nevrastu pod horou Taras.

Vysvětlivky k mapě Východního Beleriandu (abecedně)

ANDRAM (Dlouhá zeď) - jméno dělícího pásu naskrz Beleriandem. ANFAUGLITH /ARD-GALEN/ (Dusivý prach) - pláň Ard-Galen na severu Beleriandu byla přejmenována jménem Anfauglith poté, co Morgoth tudy ze severního Angbandu přitáhl do (čtvrté) Bitvy náhlého plamene a celou pláň spálil ohněm. DOLMED (Mokrá hlava) - vysoká hora poblíţ trpasličích měst Nogrodu a Belegostu. DOR DÍNEN (Mlčenlivá země) - území, kde nikdo nesídlil. DORIATH (Oplocená země) - území lesů Neldorethu a Regionu, které schovávalo království Menegroth, kolem něhoţ utvořila Melian, ţena Thingola, pás zmatení z kouzel. DORTHONION /TAUR-NU-FUIN/ (Země borovic) - velká lesnatá vysočina na severní hranici Beleriandu. Později, v knize Dvě věţe, sem zavítal Stromovous. ERED GORGOROTH (Hory děsu) - hornaté území na severu Beleriandu pod

Dorthonionem. Svůj název dostaly kvůli zde toulajícím se skřetům a stvůrám ze severu. ERED LUIN (Modré hory) - přes ně z východu přišli lidé. ESTOLAD (Tábořiště) - území, kde bydleli lidé následující Bëora, kdyţ přešli přes Modré hory do Beleriandu. HELEVORN (Černé sklo) - jezero pod horou Rerir, kde ţil Caranthir, čtvrtý syn Fëanorův. HIMLAD (Chladná pláň) - kraj jiţně od Aglonského průsmyku, kde bydleli Celegorm a Curufin, synové Fëanorovi. HIMRING (Stále chladný) - velký kopec západně od Maglorovy brány, na němţ byla Maedhrosova tvrz. LADROS - země severovýchodně od Dorthonionu, jeţ dali noldorští králové muţům z Bëorova rodu. Ti pak bydleli nejblíţe k Morghotovu severu. LOTHLANN (Širý a prázdný) - velká pláň severně od Maedhrosovy marky. MAEDHROSOVA MARKA - území, které na severu chránil proti vpádu Morgotha Maedhros se svými lidmi. NAN DUBGORTHEB (Údolí strašné smrti) - údolí, které oddělovalo srázy Ered Gorgoroth od Melianina pasu v Doriathu. NAN ELMOTH - les východně od řeky Celonu, kde byl Elwë (Thingol) očarován Melianiným hlasem a ztratil se. Později se zde usídlil Temný elf Eöl. OSSIRIAND (Země sedmi řek) - území Zelených elfů. SARN ARHRAD (Kamenitý brod) - místo, kde trpasličí silnice z Nogrodu a Belegostu křiţovala řeku Gelion. TAUR-IM-DUINATH (Les mezi řekami) - divoký kraj mezi řekami Sirion a Gelion. THARGELION (Země za Gelionem) - území mezi horou Rerir a řekou Ascar, kde sídlil Caranthir. TOL GALEN (Zelený ostrov) - ostrov na řece Adurant v Ossiriandu, na němţ bydleli po svém návratu Beren a Lúthien. Královské rody Eldar

Původ tří Domů lidí

Frank Herbert - Boţský imperátor Duny (God Emperor of Dune) /kniha čtvrtá/ /nakladatelství Svoboda, originál 1987, překlad 1996, stránek 413/ Přenesli jsme se o tři a půl tisíce let dál, kdy nad vesmírem vládla krutovláda Leta boţského Atreida. Zmizeli červi, zmizely příděly koření na kosmické výlety a lidé zůstávají na svých planetách neschopni dalších uchvatitelských válek v kosmu. Kosmická přepravní Gilda dostává jen takový přísun melanţe, aby mohla převáţet náklady. Není proto divu, ţe jak Gilda, Tleilax (ti, co uměle tvoří gholy, viz druhý díl), Iks (vynálezci všeho, zvláště toho, co Leto zakázal a sám od nich bere pro svou potřebu) a Bene Gesserit tajně plánují Letovo odstranění. V zas totálně sloţitém ději dochází k tomu, ţe Leto ve tvaru skoro-červa (má asi pět tun, zakrslé lidské tělo je nahrazeno obrněným tělem červa, z něhoţ zírá jeho lidská hlava) chystá spletitě příchod svého potomka (Siona Atreidová - sama vzbouřenkyně proti bohu), který by po jeho odchodu dokázal udrţet planetu (dnes jiţ Rakis) v chodu. Leto je nakonec po intrikách zničen ve vodě, jako správný červ, zrádným gholou Idahem (uţ asi desátým v pořadí za těch několik tisíc let) a Sionou (jíţ sám k tomu vyvolil poté, co ji předal vědění). Nebojte se ale, ţe je to jenom takhle jednoduché! Redaktor: Milan Škoda Frank Herbert - Kacíři Duny (Heretics of Dune) /kniha pátá/ /nakladatelství Svoboda, originál 1987, překlad 1997, stránek 543/ Předposlední kniha nabírá strhujícího děje ve vizi ovládnutí vesmíru. Střet mezi Sesterstvem z Bene Gesseritu, Tleilaxem a Ctěnými matre z Roptylu nabývá reálných rozměrů. Do toho si svou roli zahraje i Ghola Duncan Idaho a bašár Teg

oddaný Sesterstvu. Propletenost, manipulace, tajné bojové akce za pomoci (nereálných) vynálezů, změny v genetice a další fascinující pasáţe mne jako vţdy strhávají do víru událostí, nehledě k tomu, ţe dějově se tenhle díl opět dost povedl a k tomu se zase ocitnete tváří v tvář písečným červům, jejichţ likvidace a ovládnutí toho posledního, který zbude, je klíčem k udrţení rovnováhy či ovládnutí vesmíru (vzpomínáte, ţe červi jsou zdrojem koření proti stárnutí a prostředkem k vizím budoucnosti?). Vyvrcholení dílu tvoří pak bitva na (Ar)Rakis o posledního jedince, kterého získává za obětování Tega a díky schopnosti Sheany dorozumívat se s červem, Sesterstvo. A proč ne?, vţdyť Sheana je daleký potomek Muad Diba, jehoţ částečky vědomí zůstaly v červu, nehledě k jeho naplnění prorockého vidění z minulosti, ţe takhle se to stane... Ach, ty Červe s velkým Č!

Redaktor: Milan Škoda J.R.R.TOLKIEN - Hobit Prvním Tolkienovým dílem (alespoň se tak domnívám) s fantasy tématikou je jeho kníţka Hobit /Jak se to vezme, Hobit je totiţ dějově skryt časově někde mezi Silamrilionem a Pánem prstenů, takţe by mělo jít v časovém sledu dějin Ardy o druhou knihu. Přesto v Čechách za vlády Káček vyšla jako jediná a první z celého díla J.R.R.T., snad jen díky tomu, ţe je nejvíce ze všech pohádková. V literárním díle Pana spisovatele jde pak opravdu o první skvost z celého jeho ţivotního díla, neboť byla první, jejíţ obsah později byl rozvinut v obří koncept, poznámka Circle/. Je to ve svém oboru klasika, kterou by neměl ţádný fanoušek dávných časů opominout. Kniha je vybavena spoustou obrázků a mapek, které jsou často nepostradatelné k pochopení děje. Pozdější trilogie Pán Prstenů na ni nepřímo navazuje. Chtěl bych ještě upozornit, ţe celá kniha je o mnoho delší a zajímavější neţ se zde dočtete! Hlavním hrdinou tohoto pohádkového dobrodruţství je maličký hobit Bilbo Pytlík. Bydlí si spokojeně ve své podzemní noře v Hobitíně a nemá praţádné starosti. Jednoho dne se potká s čarodějem Gandalfem. Díky němu poznává 13 trpaslíků v čele s Thorinem Pavézou, který jest potomkem trpasličích králů. S nimi vyrazí na výpravu hledat velké bohatství (trpasličí poklad Králů ukrytý pod Horou Erebor v Dolu). Negativní stránkou celé akce je fakt, ţe poklad hlídá (spíš na něm chrápe) obrovský drak Šmak, který má celé tělo pokryté ţeleznými šupinami, takţe není jen tak lehce zranitelný. Bilbo je v kolektivu povaţován za velkého zloděje, ale ve skutečnosti mu celý plán nahání husí kůţi. Během akce proţívají různá dobrodruţství. V lese (ještě společně s Gandalfem) porazí tři zlobry (jedna z nejvtipnějších kapitol v celé knize) - Toma, Vildu a Bertu. Jim Bilbo ukradne mečík později pojmenovaný Ţihadlo. Jsou uvězněni haldou skřetů (jak jinak!), ale podaří se jim zabít Velkého Skřeta a uprchnout. Bilbo získá od ošklivého Gluma prsten (důleţitá kapitola hlavně kvůli ději v pozdější Tolkienově trilogii), který učiní člověka (včetně hobita) neviditelným. Na cestě jsou přepadeni zlými vrky, ale pomohou jim orlové. S pomocí Medďeda se dostanou aţ k Temnému Hvozdu. Zde jsou přepadeni bandou nechutných pavouků, ale jako vţdy vyváznou bez ztráty kytičky. Vyčerpaní a hladoví se snaţí najít pomoc u lesních elfů, ale ti je místo toho uvězní. Bilbo všechny osvobodí (zajímavým způsobem), takţe se dostanou aţ do Jezerního města. Odtud je jen kousek k drakovi. Ten se je snaţí marně pochytat, a tak si letí zahojit vztek na celkem mírumilovné město. Je však zabit. Jezerní lidé chtějí spolu s elfy poklad pro sebe, ale ten právem patří Thorinově bandě. Ten si

zavolá na pomoc své bratrance. Všechny tři armády (jezerní, trpasličí a elfů) jsou napadeny zbylými vrky a skřety. Strhne se obrovská bitva, kde je mj. Thorin zabit. Poklad je spravedlivě rozdělen a Bilbo se vrací zpět do své hobití díry. Jednoho dne... Redaktor: Petr č. 59 Circle of the Games A hle, chtě nechtě, jak jeden velký gambler (Petr č. 59) v jednom Barďáku zaryl do vosího...

BLOOD AND MAGIC realtime strategie, Advanced Dungeons and Dragons - Forgotten Realms, ţánr fantasy - Dračí doupě (podobné hrám: Warcraft I., Warcraft II., Settlers I., Settlers II.) Tak tahle hra se naprosto vymyká ostatním realtimeovým strategiím, které znám. V ostatních musíte pracně těţit zlato, dřevo, ropu, koření atd., kdeţto tady je všechno závislé na takzvané Maně, coţ jak kaţdý zdatný mág ví, je magická síla, díky níţ si můţete z hranaté základny zvané Bloodforge transformovat Basal golemy, kteří v nečinnosti splynou v jakousi věţičku a tuto Manu pomalu, ale jistě transferují, aby ji uţivatel mohl dále pouţívat. Tato hra je vlastně na Basal golemech zaloţena. Popíšu blíţe: aţ budete mít asi čtyřicet bodů Many, vyrobíte si Basal golema. Pošlete ho poblíţ vaší budovy (kasárna, krypta, kostel, obětní kámen, Arbor Lodge) a přetransformujete ho do podoby různých bojovníků, lučištníků, mágů, zombáčů a ghoulů, podle chuti. A aţ budete mít dostatek bojovníků, stačí je poslat na armádu toho druhého a pak teprve začne ta sranda. Kouzelníci vystřelují svoje blesky, zombie se ohánějí svými palcáty, lučištníci napínají své luky, no prostě radost pohledět na tu válčící populaci. Zpočátku se mi hra zdála zdlouhavá a těţká na pochopení, ale díky skvělému turtorialu, podle kterého se naučí kaţdý i s malou znalostí angličtiny tuto hru mistrně ovládat a věřte mi, bavit vás to nepřestane. Já sám jsem ji uţ dohrál za všechny moţné vojevůdce a hraju ji dál a dále, pořád a znovu /ţe by závislák?, poznámka Circle/, protoţe mě stále baví. Doporučuji vyzkoušet.

Redaktor: Danny "Agarwaen" Shooter

HEROES (Prince of Loyality) Tuhle hru je moţno pařit uţ delší dobu (včetně vylepšení v podobě Prince of Loyality, kde jsou nové scénáře, kampaně a editor), ale zatím to jest pro mne to nejlepší, co se mezi fantasy strategiemi objevilo. Ke hře samotné... Na začátku si volíte, zda chcete hrát kampaň nebo jednotlivý scénář. V případě jednotlivého scénáře si potom zvolíte mezi rytířem, barbarem, kouzelníkem a čarodějem. Osobně se mi nejvíce zamlouvá kouzelník (wizard), protoţe je zvýhodněn v počtu kouzel a má k ruce hobity (sic nejslabší jednotky, ale mě to neva), naopak nejhorší je rytíř (knight), protoţe jeho jednotky jsou vyloţeně nudně nefantasy, nejslabší (i kdyţ nejlevnější). Poté si zvolíte obtíţnost. Nelekejte se hlášky impossible, protoţe u většiny scénářů je moţné docela possible na tuto obtíţnost hrát. No jsme ve hře. Jste šťastným majitelem hradu, kde si můţete kaţdý týden dokupovat jednotky. Na to potřebujete peníze a suroviny. Co se peněz týče, tak ty produkuje hrad kaţdý den, pak taky města (coţ jsou neupgradované zámky), zlaté doly, no a někde (mlýn, magická zahrada) vám je jen tak dají, kdyţ tam přijedete. Stejně tak, jako k prachům přijdete, můţete je i ztratit. Je velice

důleţité obsadit doly pokud moţno na všechny druhy surovin, coţ se ale jen lehce řekne, protoţe občas jsou hlídaný velmi tuhými potvorami. K tomu bych ještě dodal, ţe díky dolům často krachovali společné hry proti computeru (můţe hrát i více bardů), protoţe jsme se velice těţko domlouvali, kdo si co nechá a skončilo to vzájemnými trestnými výpravami proti sobě. Tak a teďka máme jednotky a hrdinu, kterému je můţeme svěřit. Hrdina si tak nějak jezdí po zemi, sbírá vše, co najde, dobývá, obsazuje, válčí a taky získává zkušenosti a tím se postupně krobí. Při přestupu o level mu stoupá buď síla, obrana, magie či moc kouzla a také se učí různým schopnostem. To vše má vliv na jeho jednotky, jeţ jsou stále tuţší a tuţší. Hrdina sám nebojuje, jenom kouzlí (knight a barbar si na to musí koupit knihu) a kouzlení je silná zbraň. Oblíbené kombo je hrdina se silným kouzlem znajícím formuli armagedon a majícím u sebe draky (dle barev). Takový armagedon totiţ zpraţí kolem sebe vše ţivé i neţivé (tím myslím undead jednotky typu kosťa, zombík), ale dráčci jsou imunní, coţ není návod na výhru, ale je to dost zábava takhle jezdit a smaţit. Ostatně taková kouzla nejvyšší úrovně jsou vůbec zábava, například dimenzní dveře umoţňují hrdinovi s jednotkami doslova skákat prostorem a nabourávat tak soupeři veškeré představy o tom, ţe mu jeho hrdina dorazí během jednoho kola k hradu a dobude ho. O dalších moţnostech by se dalo psát na několik stránek. Cílů hry můţe být několik. Samozřejmě je to dokonalé ovládnutí země nebo také nashromáţdění určité sumy peněz, zabití některého hrdiny (vlastního či cizího - v případě zabití vlastního samozřejmě prohráváte), nalezení bájného artefaktu - a to vše se dá kombinovat ještě s časovým limitem. Jak jsem uvedl v úvodu, je tu ještě moţnost hry kampaň. Tady si nevybíráte s kým budete hrát, projdete několika scénáři a příběh vás sám povede, coţ je docela dobře udělané. Cílem je dokázat to co nejrychleji a taky dokázat to vůbec. K této hře existuje editor scénářů a to je dokonalost sama. Největším problémem je časová náročnost tvorby a pak také docílení vyváţenosti. Můţete tu dělat doslova všechno přes terén, města, editovat hrdiny, rozmisťovat potvory, doly, časově i místně rozmístit události a spoustu dalších blbostí. Například sfinga, kam se uvede otázka a odpověď a uvede se, co za to hrdina dostane, kdyţ správně odpoví, kdyţ ne, tak ho sfinga seţere bez ohledu na to jak je silnej. Do takový sfingy z ručně dělaných scénářů ostatní nejezdí, protoţe otázky bývají značně podlé nebo přiblblé. Na druhou stranu otázky sfing z originálních scénářů se taky těţko hádají, takţe je to spíš hrdinova smrt, ale hlavně ţe je sranda. Na závěr upozorňuji na to, aby nikdo nedával v editoru nějakému hrdinovy jednotku typu ghost (duch), protoţe kdyţ někoho duch zabije, tak se z něj taky stane duch a chytrou hrou se můţe takový hrdina stát naprosto ničím neporazitelnej, a to je pak vo ničem. Tady bych dodal, ţe computer takové chytré hry schopen není a duchy si klidně nechá zabít. Tuto hru se vším všudy (i s editorem) doporučuji všem těm, co počítačové hry moc nehrají, ale mají rádi fantasy, protoţe ti, co je hrají, se s touto hrou a jejím vylepšením jistě nemohli nesetkat.

Redaktor: Honza č. 65 Blind Guardian mailing-list Otázka: "Nejsem si jistej, ale dost bardů tvrdí, ţe píseň Altair 4 je pokračováním k Tommyknockers. Altair 4 je totiţ jeden starej sci-fi film, kterej popisuje cestu vesmírem na planetu jménem Altair 4, ale víc toho o tom filmu nevím. A pak by mne také zajímalo, kdo je to Monster Anne, která pláče?...

Jappe (jappe@azcomnet.com.br)

Odpověď: "Dost moţná, ale skladba Altair 4 je 100% zaloţená na Tommyknockers od Stephena Kinga. Vzpomeň si na text At Hillies show they didn´t know that the ending of Beeing is near. A v té knize vystupuje chlapec jménem Hilly, jenţ předvádí své magické show a v jednom takovém show chlapec náhle zmizí. A například v knize samotné je část nazvaná přímo Altair 4. Monster Anne je sestra Bobbi Andersona, která je v kapalné nádrţi připomínající obří baterii pro Tommyknockery... Andreas (fxescarm@hg.vhebron.es)

Odpověď: "Altair 4 je podle starého sci-fi filmu, který popisuje cestu na planetu jménem Altair 4, ale víc o tom nevím... Basti (bastian.lemke@gmx.net)

Odpověď: Zdar všem bardům! No tak jo, myslím, ţe na celej text k Altair 4 se dají najít odpovědi v knize Tommyknocers. Tak třeba I can hear the voices, všichni obyvatelé vesnice nějakým způsobem experimentují s telepatií tak, ţe mluví sami k sobě bez pouţití řeči. Chlápek, který takto mluví je přítelem hlavní hrdinky příběhu. Dále The old man cry, please save the boy, he is caught in a world far behind from home, starý muţ, jenţ promlouvá, je Hillyho dědeček. Hilly ví, ţe on vyslal jeho bratra do cizí dimenze skrzeva čas, čímţ jej obětoval. Dědeček měl totiţ vizi toho času, kdy leţel spící v nemocnici. Následuje Monster Anne is crying out, feel my pain I can´t escape, přičemţ Monstrózní Anička je ve skutečnosti popsána jako hrůzostrašná postava, odmítající naslouchat. Ona, stařec a pes jsou zdrojem energie pro Tommyknokery díky své vnitřní tekutině. Anna přitom řve na svého přítele, jenţ zachraňuje všechny. Bad chances for me, špatné šance to jsou hlavně kvůli tomu, ţe nevyhlíţí dobře pro našeho hrdinu. Další část skladby pak hovoří o tom, kdo je z našich přátel vybrán, o nedostatku času a blíţící se smrti. Fly away and dream, je o mimo stojící bolesti v hlavách přátel, zvrácené díky telepatii a sluchátkám. Dochází k vyjmutí korábu ven z tohoto světa zničením. Závěrem padá do spánku. A moţná, ţe to není pravda, ale já si to myslím... Angus (luiscor@arrakis.es)

Otázka: "Při poslechu převzatiny Barbara Ann/Long Tall Sally se ptám, kdo ţe to zpívá tuhle píseň? (Vitor Varalonga)

Odpověď: Podle informace z bookletu CD The Forgotten Tales, věc Barbara Ann zpívá Kalle Trapp a píseň Long Tall Sally zpívá Rolf Köhler... Makis (thimgreg@compulink.gr)

Otázka: "Na ţiváku Tokyo Tales jsou tři skladby s pianem (Barbara Ann, Time What Is Time, Majesty) a já sem dost hotovej třeba z přídavku za skladbou Time What Is Time a ze začátku Majesty. To jsou fakt dobrý věci, nejsou to nějaké skladby? (blind_bard@hotmail.com)

Odpověď: "Nu, ve skutečnosti nejde o opravdové skladby, snad jen o moţnou improvizaci, a co já vím, tak u Time What Is Time jde fakt jen o její uzavření... Max (geyzer@podlipki.ru)

Otázka: "Hi, bardi. Ráda bych se dozvěděla, co je to za osůbku na obalu Mirror Mirror. A to mi stačí...

Ungoliant (x4286940@turing.ugr.es)

Odpověď: "Dobrá, je to Fingolfin, který křiţuje přes ledové pláně Helcaraxë s přívěskem od silmarilu na krku, který nosil Fëanor, ale Morgoth je všechny sebral... (nazgul@bigfoot.com)

Odpověď: "Já si myslím, ţe na obalu Mirror Mirror je zobrazena pouť elfa jménem Gondolin, není to tedy Fingolfin, jak si myslí Nazgul... Arthur (nikit666@chat.ru)

Otázka: Kromě toho, tedy tam jsou ohromující fráze, které jsem v textech BG nepochopil. Jedna z nich mi čadí mozek, protoţe jsem v ní nenalezl ţádný smysl. Ve skladbě The Eldar je fráze I´ve tasted poison, when I drank the wine of fate. Nejprve ze všeho, kdo jest ten, co to zpívá? Elf? Tuším jeden z Eldar... Matihias Ljungberg (bjorn.ljungberg@swipnet.se)

Odpověď: "Ta věc s textem Ochutnávajíce jed, kdyţ poţívá víno osudu - je jasně symbolická, ve skutečnosti ţádný jed nepije. Koneckonců, nejde o důvod, pro který zemřel. Tenhle elf zemřel v kobkách Sauronovy pevnosti na jednom ostrově, kdyţ zachraňoval Berena. Elf, který toto zpívá je nazýván Nóm the Wise, velký noldorský král. Jasně, věř tomu nebo ne, takhle to Hansi zpívá. Jeho skutečné jméno je, i kdyţ si nejsem jistej, Fingon nebo Finrod. /správně je Finrod, poznámka Circle/. (nazgul@bigfoot.com)

Otázka: "Skladba Time What Is Time je podle filmu Blade Runner, a pokud vím, tak také podle nějaké knihy, ví někdo podle jaké?

Odpověď: "Šlo o knihu ze šedesátých let, jejímţ autorem byl Arthur Dick a kniha se jmenovala Do Androids dream of electric sheep? (andreas.huettner@newsfactory.net)

Odpověď: "Autorem té knihy je Philip K. Dick a její původní název byl AFAIK. Tahle novela byla později dána opět do tisku pod názvem Blade Runner (Do Androids dream of electric sheep?). A tenhle chlápek je také autorem krátkého příběhu We can remember it for you, wholesale, podle nějţ se později natočil film Total Recall. (kivanl@orc.ru)

Otázka: "Rád bych se dověděl něco o skladbě Last Candle" (luiscor@arrakis.es)

Odpověď: "Ve skladbě je zmínka o Lesu jménem Caladon. Prohledal jsem tvrdě Tolkienovy knihy, ale nalezl jsem jedině dva podobné výrazy, i kdyţ v době vydání alba Tales se texty přímo Tolkienem moc nezabývaly. Jednak Calenardhon, coţ je výraz mimo otázku, protoţe jde o druhé jméno pro pláně v Rohanu /Pán prstenů, díl II, str. 358, řecké vydání/. Druhým výrazem je Galadhon, coţ je jméno elfího města v Lorienu, domově Celeborna a Galadriel /Pán prstenů, díl I, str. 460, řecké vydání/. Nevím, jestli je to tak, ani nevím, jestli právě tento výraz vychází z nějaké Tolkienovy knihy... Dimitrios

Otázka: "Nevíte které kapely, mimo Blind Guardian, se nechaly inspirovat Tolkienem?

Odpověď: "Švédský hudební projekt jménem Bilbo vydal stejnojmenné album textově zaloţené na knize Pán prstenů."

(harald.romundset@ft.dep.telemax.no)

Odpověď: "Znám pár kapel: Cirith Ungol, to je kapela, co sice nemá texty od Tolkiena, ale jako jméno si vybrala název z Pána prstenů. Jinak mají dost textů podle Michaela Moorcocka. Další kapelou je Morgana Lefay, která na svém albu Sanctified má pár skladeb podle Tolkiena, jako To Isengard (mluví o pochodu Entů do Orthangu, chrámu Sarumana) a Gil-Galad (o famózním elfím králi). Ve Skandinávii je pak pár metalovejch kapel, ale teď si vzpomínám jen na Isengard. Potom Running Wild na jejich druhém albu Branded and Exiled mají skladbu Mordor. Další black metalovou kapelou jsou Summoming, kteří se přejmenovali na Nazguul a mají na tolkienovská témata jiţ tři alba (Lugburz, Minas Morgul, Dol Guldur). Na víc si teďka nevzpomínám. D. Antoniou (ginf5dia@auadec.aua.gr) Last News 15. 05. - Bacha! To jsem já, jeden ze šéfů brazilského BG fanklubu a tenhle mail je určen pouze pro brazilské fandy. Máme moţnost uspořádat o jedno show navíc oproti turné kapely, a to dokonce přímo v Rio de Janeiro! Ale máme jeden problém. Akce se uskuteční pouze v tom případě, ţe manaţer bude mít jistotu, ţe i v Riu se najdou fandové, co na koncert přijdou. Z toho důvodu uskutečňujeme předprodej vstupenek následující formou. Je potřeba zaplatit cenu vstupenky, za coţ obdrţíte pre-ticket (před-vstupenku), jakousi evidenční značku. A aţ bude dosaţen minimální potřebný počet návštěvníků pro uskutečnění show, obdrţíte přes fanklub vstupenku. Pokud nebude dostatečného mnoţství dosaţeno, dostanete svoje prachy zpátky. Tedy brazilští bardi, berete-li to za dobrý nápad, rozšiřte to dál... Elisa (Palha@rj.sol.com.br)

18. 06. - Nevím to jistě, jestli jste jiţ o tom slyšeli, ale fakt mne dost zaujala adresa http://www.tolkien-game.com (sir@kostroman.ee)

19. 06. - BG padli na 29. pozici po jejich pětitýdenním pobytu v řeckém ţebříčku... Makis (thimgreg@compulink.gr)

27. 06. - Na festivalu v Třinci nám prozradil André, ţe příští víkend odehrají náhradní show na festivalu ve Vídni za Savatage, kteří se tam měli objevit jako hlavní hvězdy. Důvodem výměny je zlomená ruka kytaristy od Savatage. André Olbrich (Milan Škoda)

28. 06. - Blind Guardian také neplánovaně vystoupí na festivalu ve švýcarském Prattelnu, kde nahradí rovněţ tak Savatage a Rage. Na pódium půjdou jako hlavní banda a z kapel před nimi jmenujme třeba Iced Earth, Dimmu Borgir, Therion, In Flames a Stuck Mojo. (phb@compuserve.com)

02. 07. - Předběţný rozpis turné Blind Guardian po Japonsku nám zaslal Jin: 2.+ 3. 10. Tokyo (Shinjuku Liquid room), 4. 10. Yokohama (Yokohama Bay hall), 5. 10. Nagoya (Nagoya Club Quatro), 6. 10. Osaka (IMP hall). Jin Sakaki

02. 07. - V ţebříčku prodejnosti nosičů v naší zemi se nové album Nightfall in Middle-Earth objevilo na 28. místě v TOP 40 za měsíc květen. (z redakce Rock & Pop)

02. 07. S odvoláním na rozhovor s Hansim, který byl uveřejněn na síti v sekci Metal Meltdown, lze říci o textech budoucího EP, ţe budou pojednávat o příběhu ze Silmarilionu, části věnované Turinovi Turambarovi. (www.blind-guardian.com)

03. 07. - Ronaldo z Brazílie všem sběračům tabulatur oznamuje, ţe dal dohromady skladbu The Martyr z debutního alba Battalions of Fear. V merku má teď tabulatury pro věc Mr. Sandman. (jappe@azcomnet.com.br, www.geocities.com/sunsetstrip/Stadium/1990/)

08. 07. - Album Nightfall in Middle-Earth se stalo druhým nejprodávanějším albem mladoboleslavské prodejny Top Rock Centrum. Honza Řezáč (Mladá Boleslav)

08. 07. - Hansi Kürsch se svým hlasem podílel na novém albu mladé německé formace Edguy titulovaném Vain Glory Opera. Ve stejnojmenné titulní skladbě a téţ ve skladbě Out Of Control si tak Hansiho můţete poslechnout v opravdových sólových zpěvových partech. To, co dělají Edguy není nepodobné melodickému pojetí samotných Blind Guardian, vţdyť také kapela sama patří mezi letošní Hansiho objevy. Album samotné potom mixoval Timo Tolkki ze Stratovarius. Pro další podrobnosti či v případě zájmu o nahrání či zaslání ukázky po síti kontaktujte Honzu Řezáče, Debř č.p. 275, 293 07 Mladá Boleslav. Honza Řezáč, Circle

10. 07. - Poněvadţ se Hansi v letošních rozhovorech také chvalně zmínil o práci gramofirmy Virgin Records na bázi internetu, nelenil jsem a pozřel na jejich propagační stránky a hle, jenom pár řádek pod titulem Mirror Mirror... "Dva roky museli fanoušci čekat na tah svých fantasy metalových hrdinů. A teď jsou Blind Guardian konečně zpět a vydávají nový singl Mirror Mirror. Tématicky se krefeldská banda zabývá knihou Silmarillion jejímţ autorem je Tolkien. A hudebně? Chlapci kolem Hansiho Kürsche jsou na svých instrumentech zjevně ještě rychlejší a jistější, skladbová struktura ještě komplikovanjší. S nově vydaným albem Nightfall in Middle-Earth koncem dubna se chlapci hodlají posadit ještě výše, ale to se stane snad jen díky fandům. Kdo se chce dovědět něco více o Blind Guardian, ať si vleze na jejich vlastní website www.blind-guardian.com", jinými slovy dost málo o takové kapele, ne? (http://musicity.vmg.co.uk/faktory/blind/index.htm)

10. 07. - Novou homepage na síti, jejímţ autorem je Marcel Nowicki, lze najít pod heslem: http://www.blinderwaechter.home.pages.de (marcel_zbigniew@t-online.de)

10. 07. - Novou homepage na síti s úplnými texty alba Nightfall, jejímţ autorem je Rüdiger Klose, lze nalézti na: http://bgirc.home.pages.de (waechter@net-art.de)

10.07. - Novou homepage, kterou vytváří Oyvind Gleditsch, jsme téţ objevili v Norsku, a naleznete ji pod http://home.c2i.net/ogledits/guardian (oyvind@ski.online.no)

20. 07. - Od tohoto data je moţné na oficiální stránce kapely zjistit přesnější data podzimního turné: 8. 8. Wacken, Německo (9th Wacken Open Air); 12. 8. Sao Paulo, Brazílie (Olympia); 14. 8. Sao Paulo, Brazílie (KVA, akusticky); 15. 8. Santo André, Brazílie (Aramaa); 16. 8. Belem, Brazílie (Escapole); 18. 8. Recife, Brazílie

(Down Town Pub); 21.8. Sao Paulo, Brazílie (Cia do Brasil, akusticky); 22. 8. Buenos Aires, Argentina (Cemento); 23. 8. Buenos Aires, Argentina (Aca Traz, akusticky); 24. 8. Buenos Aires, Argentina (Aca Traz, akusticky); 2. 10. Tokyo, Japonsko (Liquid Room); 3. 10. Tokyo, Japonsko (Liquid Room); 4. 10. Yokohama, Japonsko (Bay Hall); 5. 10. Nagoya, Japonsko (Club Quattro); 6. 10. Osaka, Japonsko (IMP Hall); 18. 10. Athens, Řecko (Rodon Club); 19. 10. Saloniki, Řecko (Mylos Club); 24. - 26. 10. Francie (?); 28. 10. Madrid, Španělsko (Riviera); 29. 10. Barcelona, Španělsko (Celeste); 30. 10. Aviles, Španělsko (Quatro); 31. 10. Bergara, Španělsko (Jam); 1. 11. Valencia, Španělsko (Roxy); 3. - 4. 11. Francie (?); 5. 11. Milano, Itálie (Rainbow); 6. 11. Florencie, Itálie (Tenax); 7. 11. Biella/Turin, Itálie (Babylonia); 8. 11. Salzburg, Rakousko (Rockhaus).

11. 08. - Kratičká zpráva z festivalu The Wacken Open Air 98 hovoří o veleúspěšném vystoupení kapely, které bylo toho dne pravděpodobně nejúspěšnější ze všech předvedených. (www.blind-guardian.com)

20.08. - Špatná zpráva došla z Brazílie, kde během turné onemocněl Hansi tak, ţe musel být hospitalizován v nemocnici. Viditelně totiţ došlo k otravě jídlem jeho rozmazleného německého ţaludku, který odmítal trávit kořeněná brazilská jídla. Popřejme mu tedy brzké uzdravení bez větších komplikací. Zatím nemáme dalších zpráv o jeho navrácení se za mikrofon pro následující vystoupení v Brazílii. (www.blind-guardian.com) Circle Of The Radio Honza (č. 65) je z kraje, kde funguje Rádio Jizera a na něm funguje pořad tvrdší muziky. Ne kdovíjak (aspoň ne kaţdej den), ale existuje. V naší dnešní kratičké reportáţi dejme tedy Honzovi slovo, aby nám něco o tomhle pořadu řekl a vy ostatní, je to výzva pro vás. Máte-li ve vašem okolí taky nějakej éter, kde by se na vlnách nesly čas od času pořady s tvrdší muzikou, dejte nám vědět. Moţná, ţe něco zmapujeme... Šnek Vězte, ţe dopis do rádia (s hlasováním) musí dojít do 24. (dne v měsíci), adresa jest: Radio Jizera, pořad Metalománie, Máchova 802, 293 01 Mladá Boleslav. V pořadí za květen je na 7. místě Krabathor, nikoli Kravathor - v novinách tam vţdycky udělaj překlepy. Na dopis napište heslo Metalová desítka, aby se to dostalo do správných rukou. A neţ přejdu k samotnému pořadu, ještě dodám, ţe Metalová desítka se vysílá na frekvenci 105,7 MHz kaţdou první středu v rámci pořadu Metalománie mezi 20 aţ 22 hodinou, uvádí Tom Pakosta. Rocková hudba nemá v českých rádiích zrovna na růţích ustláno, natoţ hudba metalová. Přesto se dají objevit rádia, kde se i tímto, podle mnohých okrajovým způsobem hudby, zabývají. Jedním z nich i mladoboleslavské Rádio Jizera. S rockem a metalem se zde můţeme setkat kaţdou neděli a středu od 20 hodin. Nedělní pořad, nazvaný Rock po celý rok se ve své první části zabývá aktuálními novinkami z rockové oblasti (nejenom komerčního typu), a ve své druhé části je hodinka z historie vybrané rockové kapely a ve třetí části pořadu uţ je to smršť rockových skladeb od šedesátých do devadesátých let, občas doplňovaná i rozhovory (minule například s Deep Purple) a v poslední době i soutěţemi o CD´s (Arakain, Iron Maiden). Doufejme, ţe to bude pravidelné. Pořad běţí aţ do půlnoci a docela dobře se to poslouchá. Středa je věnována vyloţeně metalové hudbě, a to aţ do extrémů typu Elbalmer, ale to jsou spíše výjimky.

Uslyšíme samozřejmě i jiné směry (black, doom, gothic, heavy, power, progressive, melodic atd.), prostě všechno moţný a kaţdý si přijde na svý. První část pořadu je totiţ věnována novinkám všech moţných odrůd metalu doplněná komentáři k jednotlivým kapelám, coţ pomůţe vytvořit si velmi dobrý přehled, protoţe v televizi se nedozvíte nic, v časopisech to zase neslyšíte a v obchodech vám většinou neporadí. Pak člověku lehce unikne skupina, která je velmi kvalitní. Druhá část pořadu je věnována tzv. metalovému dějepisu, tedy povídání a hraní skladeb vybrané skupiny. I v tomto pořadu se občas dočkáme soutěţí o CD, kazetu a výjimečně i o lístek na akci (ovšem ţádnou vesnickou, na podzim to bylo například o Megadeth). Také zde jsou občas rozhovory s českými skupinami pozvanými do studia, většinou však jde o kapely raţení death či grind. Navíc pak tento pořad obsahuje kaţdou první středu v měsíci dvě hodiny trvající Metalovou desítku, posluchačskou hitparádu, která je sloţena jen z metalových kapel, coţ u nás nemá ţel obdoby. Z deseti skladeb z minulého pořadí a z deseti novinek sestavíte pořadí svých deseti skladeb a pošlete je do rádia. Aktuální nasazení pro červen i poslední pořadí z května zasílám (pro nedostatek místa jsem to nestihnul dát do Barďáku dřív, promiň Honzo - Šnek). Sám pořad začíná znělkou, která je namixovaná z ukázek osmi skupin a můţete v ní zaslechnout i začátek skladby Imaginations From The Other Side od Blind Guardian. Kromě toho se z tipů vylosuje vţdy jeden člověk, který vyhraje CD. Smůlou je, ţe se jedná jen o regionální rádio vysílající na frekvenci 105,7 FM a podle ohlasů je moţné jej zachytit v rozmezí Liberec - Praha (nevím jak to je ve směru na západ a východ). Nakonec přeci jen malá příjemná zpráva. Dne 13. září bude dán do provozu nový vysílač a dosah signálu by se měl (doufejme, ţe podstatně) zlepšit, i kdyţ jiţních a západních Čech a celé Moravy se to týkat nebude. Redaktor: Honza (č. 65)

Následuje opis z místního tisku...

METALOVÁ DESÍTKA - květen 1998 1. Helloween (Push), 2. King Diamond (The Exorcist), 3. Morbid Angel (Prayer Of Hatred), 4. Virgin Steele (Throught Blood And Fire), 5. Running Wild (The Rivalry), 6. Symphony X (In The Dragon´s Den), 7. Kravathor (Parasites), 8. Primal Fear (Battalions Of Hate), 9. Judas Priest (Burn In Hell), 10. Riot (Gypsy).

NASAZENÁ DESÍTKA - na červen 1998 Candlemass (Wiz), Therion (Wine Of Alugah), Cradle Of Filth (The Twisted Nails Of Faith), Cannibal Corpse (I Will Kill You), Blind Guardian (Mirror Mirror), Mercyful Fate (Banshee), Heavenwood (Downcast), Grave Digger (Knights Of The Cross), Malevolent Creation (Vision Of Malace), Soulfly (Eye For An Eye).

METALOVÁ DESÍTKA - červen 1998 1. Blind Guardian (Mirror Mirror), 2. Helloween (Push), 3. Therion (Wine Of Alugah), 4. Virgin Steele (Through Blood And Fire), 5. Running Wild (The Rivalry), 6. Mercyful Fate (Banshee), 7. Morbid Angel (Prayer Of Hatred), 8. King Diamond (The Exorcist), 9. Symphony X (In The Dragon´s Den), 10. Judas Priest (Burn In Hell).

NASAZENÁ DESÍTKA - na červenec 1998 Pegazus (Wings Of Steel), Athena (Soul Sailor), Slayer (Bitter Peace), Morta Skuld (Surface), Rage (From The Cradle To The Grave), Kamelot (Millenium), Old Man´s Child (The Dream Ghost), Hate Plow (Everybody Dies), Theatre of Tragedy (Lorelei), Edguy (Hymn), Impaled Nazarene (Iron Fist With An Iron Will).

Topparáda Aneb výsledky hlasování vašich deseti nejoblíbenějších skladeb BG (kaţdá skladba dostává jeden hlas bez rozdílu, zda ji uvedete na prvním či desátém místě. Během jednoho hlasování nelze skladbu opakovat). Tabulka vyjadřuje počet hlasů jednotlivých písní od roku 1996 dodnes a svou desítku můţete posílat kaţdého čtvrt roku do kaţdého Barďáku na e-mail blindarium@seznam.cz (mezi svých Deset můţete téţ zařazovat i skladby z projektu Demons & Wizards).

TOP SKLADBA ALBUM BODŮ

01 Traveler In Time Tales From The Twilight World 35

02 Valhalla Follow The Blind 26

03 Journey Through The Dark Somewhere Far Beyond 22

04 The Bard's Song (In The Forest) Somewhere Far Beyond 22

05 Lost In The Twilight Hall Tales From The Twilight World 22

06 Imaginations From The Other Side Imaginations From The Other Side 22

07 Welcome To Dying Tales From The Twilight World 21

08 Lord Of The Rings Tales From The Twilight World 20

09 Time What Is Time Somewhere Far Beyond 19

10 To France (Mike Oldfield) The Forgotten Tales 18

11 The Last Candle Tales From The Twilight World 16

12 A Past And Future Secret Imaginations From The Other Side 15

13 Banish From Sanctuary Follow The Blind 15

14 Goodbye My Friend Follow The Blind 15

15 Another Holy War Imaginations From The Other Side 14

16 Majesty Battalions Of Fear 13

17 Somewhere Far Beyond Somewhere Far Beyond 11

18 Bright Eyes Imaginations From The Other Side 11

19 Run For The Night Battalions Of Fear 10

20 Mordred's Song Imaginations From The Other Side 9

… pro zajímavost

27 Mirror Mirror Nightfall In Middle-Earth 7

32 Nightfall Nightfall In Middle-Earth 5

33 Thorn Nightfall In Middle-Earth 5

And The Issue Thirteen Ends... Vydavatel a vlastnická práva: BLIND GUARDIAN, Krefeld, Německo Hard works: Milan Škoda Official Blind Guardian Homepage: http://www.blind-guardian.com Název fanzinu: CIRCLE OF THE CZECH BARDS (e-mail: avekont@pce.cz) Kontakt: Milan Škoda, Jabůrkové 262, 530 09 Pardubice, telefon 040/6815102 Počet stran: 36 (neprodejné v obchodní síti, slouţí jako fanzin pro fanoušky)

...And Future Secret? (A co bude příště? - Pozor již kolem 20. 10. 1998) - Vysvětlivky k textům alba Nightfall in Middle-Earth - Interview z Třince s Andrém a Hansim; Interview z Metal Meltdown...

Interview s Hansim a Marcusem ve Vídni a Třinci (Vídeň 22. 05. + Třinec 27. 06. - zkrácená verze uveřejněná v časopise Rock a Pop)