Praha 2012
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
Fakulta stavební
Katedra mapování a kartografie
Benátky
Venice
Seminární práce
Studijní program: Geodézie a kartografie
Studijní obor: Geodézie a kartografie
Předmět: Geografie 2
Ondřej Michal
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem tuto práci vykonal samostatně s použitím informačních zdrojů uvedených v
přiloženém seznamu.
Ondřej Michal
Abstrakt
Tato seminární práce pojednává o severoitalském městě Benátky. Ve stručnosti načrtne
historický a geografický vývoj oblasti benátského zálivu. Hlavní část práce se zabývá kulturními a
architektonickými památkami, díky kterým se jedná o jedno z nejnavštěvovanějších měst světa.
Jsou také zmíněny významné kulturní a společenské akce, které se v současnosti v Benátkách
pořádají, jako je filmový festival, karneval a bienále. V závěru se věnuje největším problémům
města – rychlý úbytek obyvatel a vylidňování historického centra v posledních desetiletích a také
problému s postupným propadáním se města do písčitého podloží a s tím souvisejícími záplavami a
obranou před těmito problémy.
This essay is about the Italian city of Venice. Briefly describe the historical and geographical
development the area of Venetian bay. The main part of essay deals with historical a
architectonical monuments make one of the most popular city in the world. The next part is about
cultural and social events that are held at this time in Venice, as film Festival, carnival or biennale.
The last part is devoted to biggest issues of the city – quick population decline especially in the
historical center and also the subsidence the whole city to the sandy soil and possible ways of
solution.
Klíčová slova
Benátky, bazilika Sv. Marka, bienále, projekt Mojžíš.
Key words
Venice, St Mark's Basilica, biennale, MOSE project.
Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................... 4
2 Stručná historie města ............................................................................................................... 5
2.1 Vznik a největší rozmach ................................................................................................... 5
2.2 Úpadek města ..................................................................................................................... 5
3 Geografické charakteristiky ...................................................................................................... 5
4 Architektonické památky .......................................................................................................... 6
4.1 Bazilika Sv. Marka ............................................................................................................. 7
4.2 Dóžecí palác ....................................................................................................................... 7
4.3 Ponte di Rialto .................................................................................................................... 7
5 Současnost Benátek ................................................................................................................... 8
5.1 Významné kulturní akce .................................................................................................... 8
5.1.1 Benátský filmový festival .......................................................................................... 8
5.1.2 Benátské Bienále ........................................................................................................ 8
5.1.3 Karneval ...................................................................................................................... 8
6 Problémy Benátek ..................................................................................................................... 9
6.1 Vylidňování ........................................................................................................................ 9
6.2 Záplavy ............................................................................................................................... 9
6.2.1 Pokles pevniny............................................................................................................ 9
6.2.2 Zvyšování hladiny oceánů ....................................................................................... 10
6.2.3 Vliv bouří .................................................................................................................. 10
7 Řešení problémů ...................................................................................................................... 10
7.1 Projekt Mojžíš .................................................................................................................. 10
7.2 Geotechnické práce .......................................................................................................... 12
8 Závěr ........................................................................................................................................ 13
9 Literatura a prameny ............................................................................................................... 14
9.1 Webové zdroje .................................................................................................................. 14
4
1 Úvod
Ve své semestrální práci se hodlám zabývat severoitalským městem Benátky, které jsem ve
svém životě mnohokrát navštívil, a tudíž velmi dobře znám jeho jedinečnou atmosféru.
Celé město je sice plné památek, ale nebudu se zabývat pouze popisem architektonických
skvostů. Budu psát spíše o tom, čím žije město v současnosti - Filmovým festivalem, karnevalem,
či slavným bienále.
Chci se taky zabývat současnými problémy Benátek, z nichž nejpalčivější jsou stále častější
záplavy mořskou vodou. Chtěl bych také osvětlit různé způsoby, jimiž chtějí vědci tuto neutěšující
situaci řešit.
5
2 Stručná historie města
2.1 Vznik a největší rozmach
Počátky osídlení Benátek sahají až do 9. století n. l. Jádro města vzniklo v laguně už v roce
810. Roku 827 pak bylo založeno biskupství, díky kterému se město postupně zbavilo byzantského
politického vlivu. Na orient však mělo stále rozsáhlé obchodní a kulturní vazby, které se výrazně
projevily v architektonickém stylu velké části staveb.
V průběhu 13. a 14. století Benátky ovládly Istrii, Dalmácii a velkou část ostrovů v Egejském a
Jónském moři, čímž se staly nejmocnější přímořskou republikou ve středomoří.
Benátští kupci v té době ale docházeli mnohem dále, hluboko do orientu – nejznámější z nich
je Marco Polo, který se koncem 13. století dostal až do Číny. Městu v této době vládla obchodní
aristokracie v čele s dóžetem.
2.2 Úpadek města
Význam Benátek začal klesat v druhé polovině 15. století, po dobytí Konstantinopole Turky.
Sice ještě před koncem století ovládlo Kypr, ale s postupným přesunem nejdůležitějších
obchodních cest na Atlantik město chudlo a rychle ztrácelo území.
V 18. století již město ovládalo pouze na malou oblast okolního pobřeží, následně dokonce
upadlo pod nadvládu Habsburské monarchie, pod jejímž vlivem zůstalo – vyjma krátké vlády
Napoleonovy – až do začlenění do Italského království v roce 1866.
3 Geografické charakteristiky
Město se nachází na severu Itálie, v severozápadním cípu Jadranského moře a rozkládá se na
ploše 414 km2. Je centrem kraje Veneto a provincie Venezia. V porovnání s dalšími italskými
městy nevyniká ani rozlohou ani počtem obyvatel, přesto ale patří k nejznámějším a
nejnavštěvovanějším místům nejen Itálie či Evropy, ale celého světa.
V Benátkách žije zhruba 270 000 lidí (2009), z toho ale jen asi třetina na ostrovech v laguně,
(60 000 v historickém centru), většina žije v modernějších čtvrtích Mestre a Maghera na pobřeží.
Vlastní Benátky se pak rozkládají na 118 ostrovech a ostrůvcích v laguně mezi pevninou a
otevřeným mořem, se kterým lagunu spojují tři průlivy.
Ostrovní část města je dnes spojena s pevninou 4 km dlouhým mostem, po kterém vede
víceproudá silnice a železniční trať, končící na nádraží Santa Lucia.
Hlavní ostrovní komplex, na němž se město nachází, je rozdělen Velkým kanálem (Canal
Grande), který tvarem obráceného S prochází městem od severu k jihu. Polohu kanálu je dobré brát
6
v potaz při plánování prohlídky města, neboť ho kříží pouze tři mosty v poměrně velkých
rozestupech.
V laguně se různé vzdálenosti od hlavního komplexu nachází několik dalších významných
ostrovů. Nejdůležitějším z nich je Lido di Venezia, na kterém žije asi 20 000 lidí, a kde najdeme
nejhezčí benátské pláže. Dále to je ostrov Murano, známý výrobou skla, Burano, který je díky
menší koncentraci památek méně navštěvován, díky čemuž se zde zachovala původní rybářská
komunita a Torcello. Na těchto ostrůvcích žije dohromady asi 15 000 lidí. Za zmínku stojí také
ostrov San Michele, na kterém se nachází klášterní komplex z 16. století a na kterém je benátský
hřbitov.
Obrázek 1: Benátská laguna
4 Architektonické památky
V podstatě všechny budovy v centru města by byly v jiných městech považovány za významné
památky, jen na březích Velkého kanálu se nachází hned 150 paláců z mramoru, postavených mezi
12. a 18. stoletím, které nabízí průřez všemi architektonickými slohy od gotiky po baroko, navíc
okořeněné orientálními prvky. Také sakrálních památek jsou ve městě desítky, od drobných kaplí
až po monumentální baziliku, což je množství, které nemůže tato práce obsáhnout a proto se bude
věnovat jen těm nejvýznamnějším.
Velmi důležitý je také celý systém výstavby na jednotlivých malých ostrůvcích protkaných
mnoha kanály. Stísněné prostory nutili obyvatele v průběhu staletí využívat každý centimetr, který
se podařilo uzmout moři. Charakteristické jsou tedy uzounké křivolaké uličky, někdy končící
mostkem na další ostrov, ale mnohdy slepé; člověk bez mapy by mohl městem bloudit dlouhé
hodiny.
7
Složitý je také způsob zakládání staveb ve velmi nestabilním a měkkém podloží. Stavby proto
stojí na dřevěných pilotech, zatlučených do hloubky několika metrů. Díky tomu, že tyto piloty jsou
neustále pod vodou, která k nim nepouští kyslík, vydrží ve výborném stavu dlouhá staletí, takže i
dnes jsou schopny nést mnohopatrové stavby. Podobný systém byl použit taky například při
výstavbě Karlova mostu.
4.1 Bazilika Sv. Marka
Již v roce 832 byl na místě dnešní baziliky postaven první kostel, zasvěcený evangelistovi sv.
Markovi, jehož ostatky byly dle legendy přivezeny do Benátek.
Tato stavba byla bohužel zničena při nepokojích v roce 976, kdy vyhořela spolu s Dóžecím
palácem. Roku 1063 byla zahájena rekonstrukce baziliky, která byla dokončena po dvaceti letech a
opět vysvěcena.
Zrekonstruovaná bazilika již vydržela do dnešních dob, ale v průběhu staletí byla nepřetržitě
dozdobována mramorovým obložením, mozaikami a konečně v 15. století okázalou listovou
dekorací.
V průčelí jsou významné 4 lunetové štíty zdobené mozaikami zobrazujícími výjevy ze života
Krista. Interiér katedrály je dle dobových zvyklostí na silně zvýšené základně vůči úrovni náměstí,
což se ve světle současných častých záplav jeví jako velice prozíravé. Půdorys stavby je ve tvaru
řeckého kříže a oproti jiným světoznámým katedrálám je nevelkých rozměrů. Základní
architektonické prvky jsou v románském slohu, zatím co dekorativní prvky jsou spíš pod vlivem
slohu byzantského.
4.2 Dóžecí palác
Hned v sousedství baziliky najdeme druhou nejvýznamnější stavbu města – Dóžecí palác, po
staletí sídlo vládce Benátek.
Palác je ještě o něco starší než bazilika, vznikl již v druhém desetiletí 9. století a po celou dobu
jeho existence byly vynakládány obrovské prostředky na údržbu tak, aby důstojně reprezentoval
stát. Kromě toho, že zde byl ubytován dóže, byly zde také sály sloužící k schůzkám rady, zbrojnice
a knihovna.
4.3 Ponte di Rialto
Nejznámější benátský most je 48 m dlouhý, 22 široký a 7 vysoký. Byl dokončen už v roce
1592 a klene se přes Canal Grande v někdejším obchodním centru města. Přímo na mostě je
mnoho malých obchůdků a krámků, bohužel dnes obsazených hlavně prodejem nevkusných
suvenýrů.
8
5 Současnost Benátek
Město v posledních desetiletích těží hlavně ze silného turistického ruchu, díky mírnému
podnebí a velkému množství kulturních akcí je hojně navštěvováno v průběhu celého roku.
Turismus ale městu nepřináší pouze klady – kvůli velkému počtu hotelů v centru města jsou nájmy
tlačeny do závratných výšin a rozhodně neodpovídají kvalitě bydlení ve středověkých domech u
mnohdy zapáchajících kanálů.
5.1 Významné kulturní akce
5.1.1 Benátský filmový festival
Každoročně na přelomu srpna a září jsou Benátky dějištěm nejstaršího filmového festivalu na
světě, pořádaného již od roku 1932. Festival se odehrává na ostrově Lido a je součástí benátského
bienále. Ocenění v jednotlivých kategoriích na něm získávají zlaté a stříbrné lvy.
Festival se oproti svému známějšímu protějšku z Cannes tolik nesoustřeďuje na promenády
hvězd na červeném koberci a hollywoodské produkci, ale dává prostor alternativnějším tvůrcům, o
čemž svědčí například úspěchy českého surrealistického režiséra Jana Švankmajera, či úspěch
animovaného snímku Alois Nebel.
5.1.2 Benátské Bienále
Benátské bienále je přehlídkou současného výtvarného umění. Jeho počátky sahají do konce
19. století a od té doby přinášelo tvorbu soudobých malířů, sochařů a grafiků. Od svého počátku až
dodnes se výstava koná jednou za dva roky, vždy v lichém letopočtu.
Postupem času se součástí bienále staly další přidružené kulturní akce, jako již výše zmíněný
filmový festival, bienále architektury a nejnověji také Mezinárodní výstava současného tance,
pořádaná od roku 1999.
Skvrnou na ideálech výstavy je, že největší slávu zažívala ve 30. letech minulého století, po
nástupu fašistické vlády, která touto cestu ráda ukazovala kulturní vyspělost Itálie a štědře bienále
dotovala.
5.1.3 Karneval
Počátky karnevalu a nošení masek v Benátkách sahají do hlubokého středověku, tehdy šlo ale
spíše o výstřelky šlechty než o lidovou slavnost. Tato tradice postupně zanikla v průběhu 18.
století.
9
Karneval se po dlouhé pauze vrátil v roce 1979, bylo to v reakci na rozhodnutí italské vlády o
obnovení kulturních tradic. Karneval má úzkou souvislost s křesťanskými tradicemi, začíná 26.
prosince a končí den před popeleční středou.
V souvislosti s karnevalem každoročně do města zavítají až tři miliony návštěvníků, z nichž se
mnozí snaží o zisk ceny za nejlepší masku.
6 Problémy Benátek
6.1 Vylidňování
V návaznosti na výše zmiňované vysoké nájmy v historickém centru města, které přitom
rozhodně nejsou vyváženy dostatečným životním komfortem, dochází v posledních desetiletích k
postupnému vylidňování centra města a logicky k rychlému chátrání opuštěných budov.
Nejvíce lidí bydlelo v Benátkách v 70. letech minulého století, od té doby je při každém sčítání
lidu markantní úbytek populace, který se nejvíce týká právě historického centra města – zatímco v
devatenáctém století v něm žilo přes 100 000 lidí, dnes je to pouhých 60 000 a toto číslo i nadále
klesá.
6.2 Záplavy
V minulém století rapidně přibylo záplav. Zatímco na počátku 20. století zaplavovala voda
Náměstí sv. Marka zhruba jednou za dva roky, dnes jsou záplavy 10x častější. Přičemž roku 1966
dosahovala rekordní záplava téměř dva metry nad normální stav. Na častější záplavy má vliv
několik faktorů, které probereme podrobněji.
6.2.1 Pokles pevniny
Celá oblast severní Itálie pomalu klesá, jedná se však o pohyby v řádu milimetrů za 100 let,
proto jejich vliv není příliš markantní.
6.2.1.1 Pokles Benátské laguny
Bohužel, samotný benátský záliv klesá mnohem rychleji než okolní pevnina, za posledních 300
let zhruba o 30 cm. Tento jev je pravděpodobně způsoben velkým odčerpáváním podzemních vod
z písečného podloží laguny, které souvisí s vzestupem průmyslu v 19. a 20. století. Poté co byly
zaznamenány neblahé vlivy čerpání podzemní vody, bylo její využívání omezeno, pokles to však
již nezastavilo.
10
6.2.2 Zvyšování hladiny oceánů
Vzhledem k tání polárních a horských ledovců dochází k postupnému zvyšování hladiny
oceánů, tedy i Jaderského moře. Tento jev také není příliš výrazný, zatím pouze v řádech
milimetrů, ale pokud bude pokračovat tání ledovců současným tempem, může mít v budoucnosti
rozhodující vliv.
6.2.3 Vliv bouří
V oblasti cyklóny může vlivem velmi nízkého tlaku stoupnout hladina moře až o půl metrů.
Pokud je takováto vlna tlačena jižními větry do oblasti severního Jadranu, může v mělké laguně
způsobit vzedmutí hladiny i v řádu metrů.
7 Řešení problémů
Způsoby, jak zabránit stále častějším záplavám se zabývá mnoho vědeckých a inženýrských
kapacit už desítky let, teoretických cest se objevilo mnoho, většina finančně a často i vědecky
naprosto nereálných, budou zde tedy zmíněny jen dvě, které mají nejblíže k realizaci.
7.1 Projekt Mojžíš
Počátky projektu sahají do 60. let minulého století, do doby po nejničivější povodni v historii
Benátek. Nejjednodušší a nejbezpečnější by bylo úplně přehradit tři průlivy spojující lagunu s
mořem a zcela jí tak oddělit od kolísavé hladiny moře. Tím by však bylo znemožněno lodní spojení
a přístup do přístavu, který je i v dnešní době významným dopravním uzlem a zdrojem příjmů pro
celou oblast.
Byl proto vytvořen projekt hrází mobilních (Italsky MOdulo Sperimentale Elettromeccanico –
zkráceně MOSE, což je také italský výraz pro Mojžíše). I tato myšlenka však dlouho narážela na
finanční a politické překážky a proto k realizaci musela pomoci další pohroma – povodeň v roce
1996.
Přes pokračující protesty mnoha odpůrců byly práce zahájeny roku 2003 v průlivu Lido s
předpokládaným rozpočtem 4.7 miliardy eur a dokončením v roce 2011. V roce 2008 bylo
dokončeno 63% projektu a jeho úplné dokončení posunuto na rok 2014, přičemž funkční by měl
být již letos.
11
Obrázek 2: Projekt Mojžíš
Projekt je založen na sklopných přehradách, které za normálního stavu vody leží na mořském
dně a nijak nebrání lodní dopravě a přirozenému proudění vody či migraci vodních živočichů.
Pouze při vzedmutí hladiny o více než jeden metr, které již ohrožuje nejníže položená místa ve
městě, by byla z ocelových plováku ležících na dně vytlačena voda stlačeným vzduchem. Tyto
plováky by následně vyplavaly na hladinu a vyzvedly s sebou celé těleso hráze, která by pak
bránila dalšímu stoupání hladiny v Laguně. Po odeznění nebezpečí by se plováky opět naplnily
vodou a celá konstrukce by klesla zpět pod hladinu.
I po dokončení staveb se nevyhneme úvahám, na jak dlouho toto řešení pomůže. Hráze jsou
totiž schopny bránit záplavě pouze do určitého rozdílu hladin, pak už budou neúčinné. Pokud bude
stejným tempem klesat oblast benátské laguny a zároveň stoupat hladina, budou moci hráze sloužit
zhruba příštích 100 let, poté bude nutné přijít s novým řešením.
12
7.2 Geotechnické práce
Druhý plán na ochranu před povodněmi počítá s opětovným nadzdvihnutím oblasti laguny na
úroveň, jíž dosahovala před průmyslovou revolucí a s ní souvisejícími zásahy do písečného
podloží.
S tímto plánem přišel Giuseppe Gambolati, profesor univerzity v Padově. Jeho myšlenka stála
na tom, že by byly v okolí Benátek vyhloubeny 700 metrů hluboké vrty do písečného podloží, do
kterých by byla vháněna mořská voda. Tím by se nadzvedla nepropustná jílovitá vrstva nad nimi a
s ní i celá oblast benátské laguny.
Tento plán má však mnoho odpůrců, kteří poukazují na jeho nevyzkoušenost a na nebezpečí, že
by zdvihání neprobíhalo rovnoměrně a mohlo by tudíž dojít k narušení statiky historických budov.
Z toho důvodu bylo zatím přistoupeno pouze k pokusným vrtům v malé oblasti bez zástavby a ke
skutečnému provedení nejspíše nikdy nedojde.
13
8 Závěr
Je zřejmé, že přes mnohé překážky, jako je postupné vylidňování města a stále se opakující
záplavy, nejsou Benátky jen pouze zakonzervovaným skanzenem, určeným k jen fotografování
miliony turistů, ale že je i v dnešní době živoucím městem, zejména díky bohatému kulturnímu a
společenskému životu.
Můžeme doufat, že snahy o ochranu města před dmutím moře budou úspěšné a v budoucnu
přijdou projekty, které neutěšenou situaci vyřeší navždy a tak bude moci klenot mezi městy těšit
miliony lidí i v dalších staletích.
Neocenitelným zdrojem zejména faktografických údajů mi byla publikace Severní Jadran:
Itálie a Benátky od dua autorů Antonín Bartoněk, Dagmar Bartoňková.
14
9 Literatura a prameny
1. BARTONĚK, Antonín a Dagmar BARTOŇKOVÁ. Severní Jadran: Itálie, Benátky :
[průvodce]. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Globus, 1994, 95 s. ISBN 80-901-5842-0.
2. ACKROYD, Peter. Benátky: příběh nejromantičtějšího města na Zemi. 1. vyd. v
českém jazyce. Překlad Jitka Fialová. Praha: BB art, c2010, 423 s. ISBN 978-807-
3818-296.
3. Benátky [průvodce]. 2. vyd. Venezia Mestre: Storti Edizzoni, 1995, 64 s. ISBN 88-
7666-315-0.
9.1 Webové zdroje
4. La Biennale di Venezia. La Biennale di Venezia: 51. international art exhibition
[online]. 1. ed. Venezia: Marsilio, c2005 [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://www.labiennale.org/en/Home.html
5. Bořek Otava: Zachrání Mojžíš Benátky?. 21. století: Zachrání Mojžíš Benátky [online].
[cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://21stoleti.cz/blog/2004/02/21/zachrani-mojzis-
benatky/
6. Před záplavami má Benátky ochránit moře. CS magazín, leden 2006 [cit. 2012-06-07].
Dostupné z: http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006012114
7. Vliv člověka na vznik záplav. Doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc., prof. RNDr. Miloslav
Suk, DrSc.: Antropogeneze v Geologii [online] [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/4-7-vliv-cloveka-na-
vznik-zaplav.html
8. Carnival of Venice. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Carnival_of_Venice
9. MOSE project. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/MOSE_Project
10. Venice. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Venice
9.2 Zdroje Obrázků
Obrázek 1: http://newagincourt.blogspot.cz/2010/11/day-19-chiaggio.html
Obrázek 2: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mose_3D_fr.jpg
