CIHLSK LEXIKON

CIHLSK LEXIKON

Vydal Cihlsk svaz ech a Moravy v lednu 2007 jako svou 2. publikaci - 2. vydnOblka a grafick prava: AMC COMPANY, s. r. o., Hana BubenkovLitografie a tisk: Tiskrna Protisk, s. r. o.Nklad: 5 000 vtiskCena vtisku: 125,- K

Pedmluva

Pedmluva

Modernizace vrobn zkladny cihelen v esk republice v 90. letech minulho stolet a s n spojen nsledn rozen sortimentu, zlepen kvality a zven uitnch hodnot plench cihlskch vrobk pro stavebnictv, si vy-daly nutnost seznmit irokou veejnost s technickmi vlastnostmi a se sprvnmi zsadami pouit vech tchto vrobk ve stavb.

Z tto poteby vznikla publikace CIHLSK LEXIKON, jej prvn vydn nkladem 5 000 ks se dostalo do Vaich rukou v jnu 2001. Byla to prvn publikace vydan v historii cihlstv v esk republice poskytujc ucelen pehled o sortimentu cihlskch vrobk, jejich vlastnostech a zpsobech pouit.

V souvislosti s dalm rychlm rozvojem cihlstv a s postupnm pebrnm evropskch norem, kter nov definuj nkter pojmy, vlastnosti a zpsoby zkouen vrobk vrobk, se k Vm nyn dostv ji druh vydn publikace CIHLSK LEXIKON.

Toto vydn obsahuje nejen ji dve uveden kapitoly, kter byly aktualizovny tak, jak nov normy vychzely, ale i kapitoly nov, kter se tkaj zkladnch poadavk evropskch norem na plen zdic prvky, peklady a sten krytinu.

Na pprav tto publikace se podleli pedn et odbornci pracujc v oblasti vroby, zkouen a pouit staveb-nch hmot. Zpracovn a vydn tto publikace pak zajistil CIHLSK SVAZ ECH A MORAVY, zejmna technick komise svazu pod vedenm pana Ing. Antonna Horskho.

Jsem pesvden, e druh vydn publikace CIHLSK LEXIKON pispje k dalmu rozen Vaich poznatk o plench cihlskch vrobcch pro stavebnictv, jejich uitn hodnoty, krsu a trvanlivost vyuv s spchem lidstvo na tto planet ji dle ne 6 000 let.

Leden 2007 Ing. Ji Matjka, CSc. pedseda pedstavenstva CIHLSK SVAZ ECH A MORAVY

Obsah1. Obecn vhody plench cihel 61.1 Tepeln izolace 61.2 Pevnost 71.3 Tepeln akumulace 71.4 Tradin prodn materil 71.5 Zdrav a pjemn bydlen 71.6 Bezpenost a hygienick nezvadnost 81.7 Cihlov systmy 82. Nzvoslov 92.1. Zdn konstrukce 92.2. Vodorovn konstrukce 132.3. Sten krytina 143. Zkladn poadavky EN 771-1 163.1 Poadavky na prvky LD 163.2 Poadavky na prvky HD 183.3 Popis a oznaovn 203.4 Oznaovn 213.5 Hodnocen shody 213.6 ES certifikt shody a ES prohlen o shod 223.7 Oznaen shody CE a znaen ttkem 224. Rozmry zdicch prvk 244.1 Rozmry prvk LD a HD 244.2 Tolerance rozmr prvk LD 244.3 Tolerance rozmr prvk HD 255. Objemov hmotnost zdicch prvk 275.1 Objemov hmotnost prvk v suchm stavu (prvky LD) 275.2 Objemov hmotnost materilu prvk v suchm stavu (prvky LD) 275.3 Objemov hmotnost prvk v suchm stavu (prvky HD) 275.4 Objemov hmotnost materilu prvk v suchm stavu (prvky HD) 275.5 Tolerance 275.6 Stanoven skutenho a pomrnho objemu otvor 286. Pevnost zdicch prvk 296.1 Pevnost v tlaku prvk LD a HD 296.2 Stanoven pevnosti 306.3 Stanoven kodlivosti cicvr 307. Druhy zdiva, spoteby materil plench zdicch prvk 318. Konstrukn zsady jednovrstvho cihelnho zdiva 359. Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny 399.1 Konstrukn zsady pro provtrvan obvodov vrstven stny 399.2 Konstrukn zsady pro vystrojen dutiny obvodov vrstven stny 419.3 Pomocn vrobky a doplkov prvky pro obvodov vrstven stny 4610. Malty pro zdn 4910.1 Malty pro zdn z maloformtovch cihel 4910.2 Malty pro zdn stn ze svisle drovanch cihelnch blok typu THERM 5010.3 Malty pro zdn stn z lcovch cihel 5010.4. Malty pro zdn brouench cihel 5110.5 Obecn podmnky pro zdn 5211. Omtn, lepen obklad a sprovn 5311.1 Omtn ve vnitnm prosted 5311.2 Omtn ve vnjm prosted 5411.3 Postup omtn pi styku dvou rznch materil 5511.4 Obecn zvazn podmnky 5511.5 pravy povrch 5511.6 Lepen a vysprovn cihelnch psk, sprovn lcovch cihel 5611.7 Zrn omtek 5711.8 Prevence poruch omtek 5712. Zsady navrhovn a vpotu zdnch konstrukc z plench zdicch prvk 6013. Tepeln ochrana budov 6313.1 vod 6313.2 Termny a jejich praktick interpretace 6313.3 Tepeln a vlhkostn vlastnosti zdicch prvk a zdiva 6913.4 Normov poadavky na zdn vnitn a vnj stavebn konstrukce 7414. Zvukov izolace 7914.1 Zkladn pojmy a definice 7914.2 Hodnocen a vyjadovn vzduchov a kroejov neprzvunosti 82

Obsah

14.3 Jednovrstv stavebn konstrukce 8214.4 Vcevrstv stavebn konstrukce 8414.5 Poadavky na neprzvunost 8614.6 Neprzvunost cihelnch pek a stn 8815. Porn ochrana budov 9215.1 Zdn stny 9315.2 Peklady 9715.3 Stropn konstrukce 9716. Zkladn poadavky EN 845-2 9916.1 Materily 9916.2 Poadavky 9916.3 Popis a vlastnosti 10116.4 Oznaovn 10116.5 Hodnocen shody 10316.6 ES prohlen o shod 10316.7 Oznaen shody CE a znaen ttkem 10317. Zdn peklady 10518. Stropn konstrukce 10818.1 Trmekov stropn konstrukce 10818.2 Konstrukce ze stropnch desek HURDIS 10918.3 Keramick stropn panely 11019. Betonsk vztu pro stropn nosnky a peklady 11120. Zsady provdn svislch konstrukc z plench zdicch prvk 11320.1 Pehled plench zdicch prvk 11320.2 Malty pro zdn 11420.3 Lon spry 11420.4 Styn spry 11420.5 Vazba zdiva 11520.6 Technologie zdn 11520.7 Drky a vklenky 11820.8 Povtrnostn vlivy 11820.9 Malty pro omtn 11820.10 Cihly pro lcov zdivo, klinkery 11821. Zsady provdn vodorovnch konstrukc 12021.1 Peklady 12021.2 Stropn konstrukce 12122. Zkladn poadavky EN 1304 12622.1 Konstrukn charakteristiky 12622.2 Geometrick charakteristiky 12622.3 Fyzikln a mechanick charakteristiky 12722.4 Porn bezpenost 12822.5 Znaen vrobk 12822.6 Hodnocen shody 12822.7 ES prohlen o shod 12922.8 Oznaen shody CE 12923. Plen sten krytina 13123.1 Vhody plen sten krytiny 13123.2 Definice a rozdlen 13124. Zsady provdn sten krytiny 13424.1 Vtran sten pl 13424.2 Opaten proti sn vtru 13524.3 Opaten proti sesuvu snhu 13624.4 Uren krycch rozmr 13624.5 Kladen na vazbu 13725. Sortiment vrobk 13825.1 Cihly typu THERM 13825.2 Cihly pro pro nosn zdivo - maloformtov cihly 14125.3 Cihly pro nenosn pky 14125.4 Cihly pro lcov zdivo 14125.5 Vodorovn konstrukce 14225.6 Ciheln dlaba 14425.7 Trativodky 14425.8 Komnov tvarovky 14425.9 Plen sten krytina 14525.10 Doplky pro sten pl 14526. Seznam len CSM 14727. Pehled vyrbnho sortimentu leny CSM 14928. Seznam autor 150

Obsah

6

1. Obecn vhody plench cihel

Cihla nejstar uml stavivo doprovz lovka u tisce let. M tak tedy za sebou dlouh vvoj, kter se v d-sledku stle stoupajcch poadavk na stavebn materily v poslednch dvou stoletch velmi vrazn zrychlil, i kdy nap. dnes stle pouvan cihla pln je prakticky stejn vrobek jako ped 6 000 lety ! Zkladem vekerch inovac je stle kvalitn vstupn surovina cihlsk hlna. Podle moudrho a veobecn platnho ren, e kvalitu proke a as, cihla (pesnji vlastn hmota cihly ciheln step) v tto zkouce obstla na vbornou.

Dky modernm technologim ale u dvno cihla nen vrobkem zhotovovanm na rovni jednotlivch emeslnch postup, kdy teploty suen a vpalu znan kolsaly, vnitn struktura vrobk byla znan nerovnomrn a promnli-vost hotovch vrobk byla velk. V souasn dob je cihla produktem automatizovanho, prbn kontrolovanho vrobnho procesu, kter zajiuje rozptyl konench vlastnost v zkch tolerancch, jejich dodrovn je garantovno dslednm systmem kontroly vroby.

Poslednm stupnm vvoje cihlskch vrobk jsou cihlov systmy, jejich pilem je obvykle ciheln tvarovka typu THERM vsledek vzkumu cihl, stavitel i stavebnch fyzik zabvajcch se vlastnostmi stavebnch konstrukc a materil. Tato tvarovka vyuv jako zklad tisci lety oven vlastnosti cihelnho stepu a svou modern konstrukc (specilnmi tvary otvor, vylehenm hmoty drobnmi pry, zmkovm systmem zazuben, velikost tvarovky atd.) spolehliv spluje souasn, asto protichdn poadavky na stavebn dlo (tepeln odpor, pevnost, zdrav mikroklima, akumulace tepla, difuze vodnch par atd.). Modern cihla se tak me bez pehnn nazvat materilovm desetibo-jaem, kter sice nevtz ve vech disciplnch, ale je v konenm soutu na pici poad stavebnch materil.

1.1 Tepeln izolaceDnen vysok poadavky na tepelnou izolaci, v souasnosti jednu z nejdleitjch vlastnost obvodovch kon-

strukc, modern ciheln tvarovky spolehliv spluj. Maj toti nejen speciln tvarovan drovn, ale navc obsahuj velk mnostv drobnch pr vyplnnch vzduchem, kter je v takovm ppad nejlepm tepelnm izolantem. Dvj tepeln mosty v mst svislch maltovch spr e systm zazuben (pero + drka), kdy se styn (svisl) spra maltou vbec nevypluje. Pro vyplnn lonch spr se doporuuj lehk neboli tepelnizolan malty. U nejerstvj novinky brouench cihel, je dokonce maltov spra minimalizovna na 1 a 3 mm. Takto proveden zdivo nap. z dnench typickch cihelnch tvarovek pro tlouku stny 440 mm dosahuje stejnch hodnot souinitele prostupu tepla U (piblin pevrcen hodnota dve pouvanho tepelnho odporu R) jako stna z cihel plnch o tlouce 2,36 m! Navc dal novinka superizolan cihly reaguje i na revidovanou normou zvenou tzv. doporuenou hodnotu souinitele prostupu tepla UN = 0,25 Wm-2K-1 (dve R = 3,83 m2KW-1). Dleit je, e tchto hodnot dosahuj ciheln tvarovky typu THERM jednovrstvou konstrukc bez nutnosti dodatenho zateplovn, co znamen jednoduchost zhotoven a ni nklady nehled nap. na ivotnost zateplovacch systm cca 25 let, kter je v po-rovnn s ivotnost cihlovch stn, u nich se uvauje 100 let, nesrovnateln ni.

Dle je nutno zdraznit, e nekomplexnm eenm snen tepelnch ztrt domu, jeho zdivo spluje v souasn dob normou poadovan souinitel prostupu tepla UN = 0,38 Wm-2K-1 (dve R = 2,46 m2KW-1), v drtiv vtin ppad pouze prostm snenm prostupu tepla (zvenm tepelnho odporu) vnjho zdiva pomoc dodatenho zateplen oekvan spora nklad nenastane. Tepeln ztrty toti vraznji ne na tepelnm prostupu zdivem z-vis na vplnch otvor (oknech, dvech, infiltraci), chovn obyvatel domu a otopn soustav domu, teprve potom

Obecn vhody plench cihel

7

na obvodovch konstrukcch a stropu; vliv maj tak klimatick podmnky a nadmosk vka. Ukazuje se, e pro souasnou cenovou hladinu energi a materil se optimln souinitel U pohybuje v rozmez 0,35-0,30 Wm-2K-1 (R = 2,7-3,2 m2KW-1), kdy tepeln ztrty zdivem in 20- 25 %. Pi dalm sniovn souinitele U (zvyovn tepelnho odporu R) se ztrty obvodovm zdivem sniuj minimln a narstaj u oken a dve. Vysvtlen vyplv ze zkladnch fyziklnch zkon teplo si hled cestu nejmenho odporu. eenm sice me bt dokonal za-teplen cel vnj oblky domu, ale zde narme na hygienick poadavky nutn vmny vzduchu v mstnosti, co utsnn okna nedovoluj, take takov prava me fungovat pouze ve spojen s nkladnou vzduchotechnikou (nejlpe s rekuperac tepla), kter poadovanou vmnu vzduchu zajist. Vdy je tedy teba tento problm eit komplexn a zvit tak v tomto ppad dleit pomr cena/vkon.

1.2 PevnostS pevnost materilu souvis cel dal oblast vlastnost stavebn konstrukce jako je nap. nosnost, stabilita, trvan-

livost, rozmrov stlost atd. Cihly maj obecn vysokou pevnost (nap. speciln vrobky dosahuj pevnosti v tlaku 30-40 MPa), dnes nejrozenj tvarovky typu THERM jsou standardn dodvny s pevnostmi 8, 10 a 15 MPa. Zde se hlavn projevuje vestrannost takovch cihel, kter souasn spluj z fyziklnho hlediska protichdn poadavky na pevnost a tepelnou izolaci. Od stavebnho materilu poadujeme vysokou pevnost, co spluj nap. kmen nebo beton, ale tyto materily maj z hlediska tepeln izolace velmi nepzniv souinitel prostupu tepla. Materily s vbor-nmi tepelnizolanmi vlastnostmi (nap. pnov polystyren, minerln vata) zase maj minimln pevnost. Ciheln tvarovky typu THERM sice nedosahuj nejlepch hodnot ani v pevnosti, ani v prostupu tepla, ale v kombinaci obou vlastnost (co je pro uivatele stavby velice dleit) jsou mezi stavebnmi materily nejlep. Dky pevnosti tvarovek jsou cihlov zdi dostaten nosn, spolehliv masivn a odoln proti zubu asu. Ciheln tvarovky jsou tak rozmrov stl zmny objemu vlivem teploty a vlhkosti jsou nejmen ze vech druh zdicch materil.

1.3 Tepeln akumulaceTepeln akumulace plenho stepu je opt tm pravm mstem, kde vynik vestrannost cihelnch tvarovek. Zde

opt proti sob stoj poadavky na akumulan schopnost zdiva (kterou maj lep hmotnj a vtinou tak pevnj materily kmen, beton) a samozejm na nzk prostup tepla (tepelnizolan materily). Vlastnosti cihelnch tvaro-vek typu THERM jsou optimalizovny tak, aby souasn dostaten splovaly oba tyto poadavky. Tepeln akumulace je toti velmi vznamn (a nkdy trochu opomjen) vlastnost zdiva, protoe vrazn ovlivuje pohodu a mikroklima v mstnosti a tak jej tepeln ztrty. Vdejem naakumulovanho tepla se vyrovnvaj teplotn vkyvy vzduchu v mstnosti a ta tak pomaleji vychld. V lt navc ciheln stny absorbuj st tepla pronikajcho do interiru a v chladnj noci toto naakumulovan teplo vydvaj, m zabrauj pehvn mstnost.

U v tchto tech zkladnch oblastech je vidt, e stna z cihelnch tvarovek typu THERM vlastn spluje poa-davky na hypotetickou ideln vnj konstrukci sloenou z rznch materil o jednotlivch pikovch vlastnostech a to pouze jednovrstvou stnou, jej zhotoven je samozejm podstatn jednodu a z toho dvodu i levn.

1.4 Tradin prodn materilDnen cihly stav na tiscilet tradici pouvn cihel, jak ji bylo zmnno jsou nejstarm umlm stavebnm ma-

terilem a v naem stedoevropskm regionu jsou ji stovky let nejrozenjm stavebnm materilem v nzkopodlan zstavb, co je jasnm dkazem jejich vynikajcch vlastnost. Protoe plen cihla je ist prodn materil, kter vznik ze zkladnch prodnch ivl zem, vody, vzduchu a ohn (ppadn pdavek devnch pilin tuto ryz pirozenost tak nenaruuje), je cihla ekologickm materilem, kter do kadho cihlovho domu pin kousek prody.

1.5 Zdrav a pjemn bydlenPjemn prosted a pohoda je dnes samozejmm poadavkem kladenm na obytn mstnosti a ovlivuje jej

mnoho faktor (teplota, akumulace tepla, vlhkost, ticho atd.). Tepelntechnick vlastnosti cihlovch zd ji byly zm-

Obecn vhody plench cihel

8

nny dalm velmi dleitm faktorem, kter m vliv na kvalitu bydlen, je vlhkost. Cihlov zdivo dky svm difuznm schopnostem zabrauje vzniku plsn v mstnostech a tak poruch vlivem kondenzace vodnch par uvnit konstrukce. Hodnota praktick (ustlen) hmotnostn vlhkosti pro vnj zdivo z lehench cihel typu THERM in 1 %, co bylo prokzno odbrem vzork ze zdiva obvanch budov a tto velmi nzk hodnoty, dky difuznm vlastnostem stepu, doshne ciheln ze za relativn velice krtkou dobu. Zdi z cihelnch tvarovek tak dobe tlum hluk a vznamnou mrou tak pispvaj ke klidnmu prosted v obytn mstnosti. Fyziologick vliv cihel jako ist prodnho materilu je velmi pzniv a zaruuje obyvatelm domu pirozen zdrav prosted, kter harmonicky zapad do jejich ivota.

1.6 Bezpenost a hygienick nezvadnostCihlov zdivo je neholav a zvyuje porn odolnost celho objektu. nosnost zd z cihelnch tvarovek je vy

ne u srovnatelnch materil a masivn cihlov zdi dvaj uivateli pocit bezpe a ochrany ped vnjmi vlivy. Navc je cihlov zdivo odoln proti chemickm i biologickm vlivm, neuvoluje dn kodliv ltky a hodnota pirozenho vskytu radionuklid odpovd psnm poadavkm vyhlky.

1.7 Cihlov systmyCihlov systm je komplexn nabdka vrobk a slueb, kter dky kvalit, uitnm vlastnostem a komplexnosti

servisu poskytovanho uivatelm podporuje pedn postaven cihly mezi stavebnmi materily. Co ve nabzej cih-lov systmy:

kompletn sortiment vrobk pro tepelnizolan zdivo a nosn zdivo vetn doplk (polovin formty, rohov-ky, koncov a nzk cihly), superizolan cihly, pkovky, stle ir sortiment akustickch cihel, brouen cihly a samozejm tak klasick cihlsk vrobky (cihla pln, CDm, CV, CD atd.), zdn peklady vetn roletovch, polomontovan stropn konstrukce vetn vncovek umouje flexibiln stavt podle individulnch pedstav;

systm do sebe zapadajcho zazuben et a 30 % malty, protoe styn (svisl) spry se maltou nevypluj; u brouench cihel je spora malty v lonch sprch a 83 % ! sortiment malt pro zdn a omtn bnch, lehkch i tepelnizolanch zvyuje uitnou kvalitu hotovho

stavebnho dla; mimodn pzniv jsou monosti pro rekonstrukce, pestavby a pstavby; je vyeeno kotven a uchycovn pedmt do zdiva od obraz a po vysoce namhan spoje; vynikajc trvanlivosti se dosahuje ji pi dodren pomrn jednoduchch konstruknch zsad; dn proveden zdivo a stropy jsou zcela ekologick; monost pouit cel ady pomcek a nstroj ulehujcch, zpjemujcch a tak zpesujcch prci s cihelnmi

tvarovkami: rznch druh klet, drk, pomcek pro pesn maltovn, vyrovnvacch souprav, nanecch vlc, mchadel, ponornch msidel, pil, frzek apod.;

kvalitn zpracovan technick podklady s vekermi technickmi daji vetn nvrhovch tabulek; programovou podporu pro vpoet spoteby materilu, statick vpoty stn a stropnch konstrukc a pro tepeln-

technick posouzen budov.

Na zvr je potebn tak se zmnit o snadn recyklaci pouitch cihel bez kodlivch zsah do ivotnho prosted a opt zdraznit vestrannost cihelnch tvarovek. Jejich vlastnosti jsou optimalizovny tak, aby souasn splovaly dnen rozdln, asto protichdn a pi tom vzjemn se ovlivujc poadavky na stavebn konstrukce.

Modern cihlov vrobky jsou tak souasnm potvrzenm cittu prof. Vavna: Cihla za to ani neme, e je tak dobr!

Obecn vhody plench cihel

9

2. Nzvoslov

Pro sprvnou orientaci a pochopen odbornch vraz, kter byly pouity v tto publikaci, uvdme zde jejich po-drobnj vysvtlen.

Deklarovan hodnota

Hodnota vlastnosti vrobku stanoven v souladu s technickou normou, kterou mus vrobce splnit s uvenm pro-mnlivosti vrobnho procesu.

2.1. Zdn konstrukce

Konstrukce

Uspodan soustava navzjem propojench nosnch prvk navrench tak, aby zajiovaly uritou mru tuhosti tto konstrukce.

Stavebn materil

Materil pouvan pro zhotoven konstrukce.

Druh konstrukce

Oznaen konstrukce podle pevldajcho pouitho materilu, nap. zdn konstrukce, ocelov konstrukce.

Zdivo

Seskupen zdicch prvk uloench podle stanovenho uspodn a spojench maltou.

Vyztuen zdivo

Zdivo, v nm jsou pruty nebo st, obvykle ocelov, uloeny v malt nebo betonu tak, aby vechny spolupsobily proti inkm psobcch zaten.

Vazba zdiva

Pravideln uspodn zdicch prvk ve zdivu zaruujc jejich spolupsoben.

Pevnost zdiva v tlaku

Pevnost zdiva v tlaku s vylouenm vlivu ten v dotyku s tlanmi deskami zkuebnho stroje, bez vlivu thlosti zdnho zkuebnho tlesa a bez vlivu vstednosti zaten.

Pevnost zdiva v tahu za ohybu

Pevnost zdiva v tahu pi namhn ohybovm momentem.

Pevnost zdiva ve smyku

Pevnost zdiva namhanho smykem.

Nzvoslov

10

Nzvoslov

Charakteristick pevnost zdiva

Hodnota pevnosti, kter odpovd 5 % kvantilu rozdlen vech hodnot stanovench pslunm zkuebnm postupem.

Zdivo z plench zdicch prvk v siln agresivnm prosted

Zdivo nebo sti zdiva, kter jsou v dohotoven konstrukci nasyceny vodou (pochzejc z atmosfrickch srek nebo podzemn vody), jsou-li bez ochrannch stavebnch st a jsou souasn vystaveny astmu psoben stdavho zmrazovn a rozmrazovn v dsledku klimatickch podmnek.

Zdivo z plench zdicch prvk v mrn agresivnm prosted

Zdivo nebo sti zdiva, kter jsou v dohotoven konstrukci vystaveny psoben vlhkosti a stdavmu zmrazovn a rozmrazovn, krom zdiva v siln agresivnm prosted.

Zdivo z plench zdicch prvk v neagresivnm prosted

Zdivo nebo sti zdiva, kter nejsou v dohotoven konstrukci vystaveny psoben vlhkosti a mrazu.

Zdic prvky kategorie I

Zdic prvky, u nich pravdpodobnost, e se nedoshne deklarovan pevnost v tlaku, je men ne 5 %.

Zdic prvky kategorie II

Zdic prvky, u kterch se pedpokld, e nespln podmnku poadovanou u prvk kategorie I.

Zdic prvek

Pedem zhotoven prvek uren pro uloen ve zdivu.

Lon plocha zdicho prvku

Horn nebo doln plocha zdicho prvku pi jeho zamlenm uloen ve zdivu.

Celkov plocha

Plocha prezu vedenho zdicm prvkem bez odeten prezovch ploch dr, dutin a drek.

Prohlube

Vybrn vytvoen bhem vroby zdicho prvku v jedn nebo obou jeho lonch plochch.

Otvor

Zmrn vytvoen voln prostor, kter prochz zdicm prvkem pln nebo sten, tj. je prbn (dra) nebo neprbn (dutina).

chytn otvor

Zmrn vytvoen otvor ve zdicm prvku, umoujc snaz uchopen a zvednut zdicho prvku jednou nebo obma rukama, pop. strojem nebo pomocnm nstrojem.

Vnitn ebro

Pepka z plnho materilu mezi otvory ve zdicm prvku.

Obvodov ebro

Pln materil mezi otvorem a vnjm povrchem (obvodem) zdicho prvku.

Pevnost v tlaku zdicch prvk

Prmrn pevnost v tlaku stanovenho potu zdicch prvk.

11

Nzvoslov

Malta pro zdn

Sms jednoho nebo vce anorganickch pojiv, kameniva, vody a nkdy pms a/nebo psad pouvanch pro ukl-dn, spojovn a sprovn zdiva.

Obyejn malta pro zdn

Malta pro zdn, pro kterou nejsou pedepsny speciln vlastnosti.

Malta pro zdn pro tenk spry

Nvrhov malta pro zdn s nejvt zrnitost kameniva rovn nebo men ne pedepsan hodnota.

Lehk malta pro zdn

Nvrhov malta pro zdn, jej objemov hmotnost v suchm stavu je men ne 1 300 kgm-3.

Nvrhov malta pro zdn

Malta, jej sloen a vrobn postup jsou zvoleny tak, aby zajistily poadovan vlastnosti.

Prmyslov vyrbn malta pro zdn

Malta pro zdn, kter je dvkovna a umsena prmyslov.

Pedem dvkovan malta pro zdn

Malta, jej sloky jsou dvkovny prmyslov, dodvan na stavenit, kde je zamchna podle pokyn a podmnek vrobce.

Stavenitn malta pro zdn

Malta pro zdn, kter je z jednotlivch sloek dvkovna a zamchna na staveniti.

Pevnost malty v tlaku

Prmrn pevnost v tlaku stanovenho potu zkuebnch tles po 28dennm uloen a oeten.

Vplov beton

Beton vhodn konzistence a s vhodnm nejvtm zrnem kameniva pro vyplnn dutin ve zdivu.

Vztu

Ocelov vztun pruty pro pouit ve zdivu.

Vztu lonch spr

Pedem zhotoven vztu (vztun pruty nebo vztun prvky) pro pouit v lonch sprch zdiva.

Stnov spona

Prvek pro spojen dvou vrstev dutinov (vrstven) stny (pitom spona prochz vnitn dutinou) nebo pro spojen zdn stny s rmovou konstrukc nebo pro spojen zdn pizdvky s vnitn stnou.

Lon spra

Vrstva malty mezi lonmi plochami zdicch prvk.

Pn spra

Styn maltov spra kolm k lon ploe i k lci stny.

Podln spra

Svisl maltov spra uvnit stny, rovnobn s lcem stny.

12

Nzvoslov

Tenk spra

Spra vyplnn maltou pro tenk spry s tloukou nejve 3 mm.

Dilatan spra

Spra umoujc voln pohyb v rovin stny.

Sprovn

Dohotoven maltov spry bhem provdn renho zdiva (vyzdvn).

Vysprovn

Vyplnn a dohotoven prokrbnutch spr renho zdiva.

Nosn stna

Stna uren pro penen zejmna svislho zaten a vlastn thy.

Jednovrstv stna

Stna bez vnitn dutiny nebo svisl spry (vyplnn nebo nevyplnn maltou) ve sv rovin.

Vrstven (dutinov) stna

Stna skldajc se ze dvou rovnobnch jednovrstvch stn inn spojench stnovmi sponami nebo vztu lonch spr. Prostor mezi obma jednovrstvmi stnami je bu ponechn jako souvisl nezaplnn dutina nebo je pln i sten vyplnn nenosnm tepelnizolanm materilem.

Dvouvrstv stna

Stna skldajc se ze dvou rovnobnch zdnch vrstev, mezi nimi je souvisl prbn spra (nejve 25 mm tlust) pln vyplnn maltou a je jsou inn spojeny stnovmi sponami zabezpeujcmi jejich pln spolupsoben.

Stna s lcovou vrstvou

Stna s lcovmi zdicmi prvky, kter jsou spojeny vazbou s rubovmi zdicmi prvky a spolupsob s nimi.

Pizdvka

Stna, kter tvo vnj lc stnov konstrukce, nen spojena vazbou s vnitn stnou nebo rmovou konstrukc a ne-pispv k jejich nosnosti.

Nenosn stna

Stna, kter nen urena pro penen zaten a kter se me odstranit, ani by byla ohroena spolehlivost a ce-listvost zbvajc nosn konstrukce.

Drka

Podln rha vytvoen ve zdivu.

Vklenek

Voln prostor vytvoen v lci stny.

13

2.2. Vodorovn konstrukce

Peklad

Nosnk, kter pen zaten nad otvorem ve zdn stn.

Vka pekladu

Celkov vka prefabrikovan (pedem vyroben) sti pekladu.

Dlka pekladu

Celkov dlka pedem vyrobenho pekladu.

Dlka uloen

Dlka konce pekladu, kter spov na podpoe.

Svtlost

Svtl vzdlenost mezi podporami pekladu.

Mezn prhyb

Hodnota prhybu stanoven vrobcem pekladu, kter nesm bt pekroena pi pedpokldanm pouit pekladu.

Jednoduch peklad

Pedem vyroben peklad, kter psob samostatn.

Kombinovan peklad

Peklad, kter se skld ze dvou nebo vce konstruknch st, z nich kad m svoji tlaenou a taenou st pr-ezu.

Spaen peklad

Peklad, kter se skld z prefabrikovan sti a doplkov sti zhotoven na mst ze zdiva nebo betonu; doplkov st je umstna nad prefabrikovanou st a ob sti spolupsob.

Vka spaenho pekladu

Celkov vka taen a tlaen oblasti spaenho pekladu.

nosnost v ohybu

Rovnomrn spojit zaten, pi kterm dochz k poruen vzork peklad (nebo ni zaten, pi kterm byly zkouky perueny podle doporuen vrobce pekladu).

Zaten pi meznm prhybu

Celkov rovnomrn rozdlen zaten pekladu, pi kterm prhyb dosahuje mezn hodnotu.

nosnost ve smyku

Prmrn smykov sla, pi kter dochz k poruen sady vzork peklad (nebo ni zaten, pi kterm byly zkouky perueny podle doporuen vrobce pekladu).

nosnost

Celkov, rovnomrn rozdlen spojit zaten, kter me bt peneno pekladem.

Nzvoslov

14

Zdn peklad

Peklad, kter se skld z jedn nebo vce tenkostnnch tvarovek a elezobetonov nebo pedpjat sti vybetono-van do tvarovek.

Tenkostnn tvarovka

Pedem vyroben prvek s jednou nebo vce drkami (kanlky), do kterch se vybetonuje st ze elezovho nebo pedpjatho betonu.

2.3. Sten krytina

Plen sten taky

Vrobky pro skldan krytiny pro ikm stechy a pro obklady stn, kter jsou vyrbny tvarovnm (taenm a/nebo raenm), suenm a vypalovnm jlovitch hmot s pmsemi nebo bez pms. Cel plocha nebo st plochy mohou bt opateny engobou nebo glazurou.

Zkladn druhy taek jsou:

Zvltn taky

Taky, jejich tvary se z estetickch dvod navzjem odliuj nap. run zhotoven taky.

Taky raen

Taky s jednou nebo vce drkami v podlnm a pnm smru.

Taky taen

Taky s drkou v podlnm smru, ale bez drky v pnm smru.Poznmka: Taky umouj pokldku s rznm dlkovm pekrytm.

Taky s pnou (eln) hlavovou drkou

Taky s drkou v pnm smru, ale bez drky v podlnm smru.

Taky s promnnm dlkovm pekrytm

Taky s podlnou a pnou drkou, kter umouj pipevnn s promnnm dlkovm pekrytm.

Taky s promnnm bonm pekrytm

Taky s podlnou a pnou drkou, kter umouj pipevnn s promnnm bonm pekrytm.

Ploch taky

Taky obvykle s rovnm povrchem, kter mohou bt mrn vyklenut/prohnut v pnm a/nebo podlnm smru a kter nemaj dn drkov systm.Poznmka: Tyto taky jsou zpravidla tvercov, ale mohou mt speciln tvarovanou pedn hranu (nap. pedn hrana zaoblen nebo piat).

Vlnovky (esovky)

Taky zakiven do tvaru S, kter neumouj spojovn podlnmi ani pnmi drkami.

Prejzy

Taky lbkovho tvaru, kter umouj promnn dlkov pekryt nebo konstantn dlkov pekryt (kde jsou taky opateny zarkami). Jsou vyrbn bu s rovnobnmi nebo knicky se sbhajcmi okraji.

Nzvoslov

15

Plen sten tvarovky

Vrobky, kter dopluj taky a kter maj technickou funkci.

Tvarovky rozmrov koordinovan

Tvarovky, kter jsou uren pro pipojen nebo spojen s takami, se ktermi maj bt poloeny (nap. drkov taka okrajov, drkov taka vtrac, jednaapltaky, heben drkov, drkov nebo spojovac nron taka, spo-jovac labn taka, drkov nebo spojovac taka hlov).

Tvarovky rozmrov nekoordinovan

Tvarovky, u kterch nen poadavek pro pipojen nebo spojen s takami, se ktermi m bt poloena (nap. heben, taka nron, taka labn, taka lomen).

Specifick definice pro taky a tvarovky raen a taen:

Drka

Systm navren pro spojen dvou sousednch taek nebo tvarovek a obvykle se skldajc z jedn nebo vce vystoup-lch st nazvanch ebrka a jednou nebo vce prohloubench st nazvanch lbky.

Podln drka

Systm umoujc spojen dvou taek nebo tvarovek umstnch ve stejn ad.

Pn drka

Systm umoujc spojen dvou taek umstnch v adch nad sebou.

Nzvoslov

16

Zkladn poadavky EN 771-1

3. Zkladn poadavky EN 771-1

Evropsk norma EN 771-1 Specifikace zdicch prvk st 1: Plen zdic prvky vetn ZMNY A1 stanovuje, kter vlastnosti a funkn poadavky na tyto vlastnosti cihlskch vrobk urench ke zhotovovn zdnch stnovch konstrukc (renho a omtanho zdiva, nosnch a nenosnch zdnch konstrukc, vetn vnitnch obklad a pek v pozemnch a inenrskch stavbch) se hodnot. Vechny nrodn normy, kter byly s touto evropskou normou v rozporu, musely bt zrueny nejpozdji do doby nabyt pln innosti tto normy, tj. do 31. bezna 2006. Jedn se o esk technick normy ady SN 72 26xx (vrobkov a zkuebn) a stavebn technick osvden nahrazujc chybjc sttn technick normy. Nkter z tchto norem vak budou platit i nadle pro jin cihlsk vrobky, pro kter zatm neexistuj harmonizovan evropsk normy (nap. keramick vodorovn konstrukce, stropn vloky, stropn desky hurdisky apod.).

Evropsk norma EN 771-1 rozliuje dv skupiny plench zdicch prvk:

1. skupinu prvk LD, co jsou plen zdic prvky s objemovou hmotnost v suchm stavu nejve 1 000 kgm-3 uren pro pouit v chrnnm zdivu;

2. skupinu prvk HD, k nim pat: a) vechny plen zdic prvky uren pro pouit v nechrnnm zdivu, b) plen zdic prvky s objemovou hmotnost v suchm stavu vy ne 1000 kgm-3 uren pro pouit v chr-

nnm zdivu.Tato evropsk norma zahrnuje t plen zdic prvky, kter maj tvar nepravidelnho hranolu. Dle definuje, podle

jakch zkuebnch norem se stanovuj posuzovan vlastnosti a obsahuje poadavek na znaen vrobk.

3.1 Poadavky na prvky LD

3.1.1 Rozmry a tolerance

Poadavky na rozmry a jejich tolerance a rozpt hodnot jsou podrobn popsny v kapitole 4. Rozmry zdicch prvk.3.1.1.1 Rovinnost lonch ploch

Pokud plen zdic prvky jsou ureny pro zdivo s tenkmi lonmi sprami (zdivo z brouench cihel), mus vrobce deklarovat nejvt odchylku lonch ploch prvk od rovinnosti tchto ploch.3.1.1.2 Rovnobnost rovin lonch ploch

Pokud plen zdic prvky jsou ureny pro zdivo s tenkmi lonmi sprami (zdivo z brouench cihel), mus vrobce deklarovat nejvt odchylku lonch ploch prvk od rovnobnosti rovin tchto ploch.

3.1.2 Tvar a uspodn

Vrobce mus deklarovat tvar plenho zdicho prvku, smr otvor v nm a pomrn objem tchto otvor. Pokud je to vznamn pro pouit, pro kter je plen zdic prvek uvdn na trh, a krom toho u vech plench zdicch prvk, kter jsou ureny pro konstrukce, na n budou kladeny akustick poadavky, mus vrobce deklarovat objem a tvar otvor, dutin, vybrn a prolis, objem chytnch otvor, minimln tlouku obvodovch a vnitnch eber a souhrnn tlouky vnitnch a obvodovch eber v obou smrech. V deklaraci lze pout odvolvky na pipojen nrt.

17

Tvar a uspodn prvk mus bt stanoveny podle EN 772-16 vetn ZMN A1 a A2 a EN 772-3 na vzorcch odebranch podle Plohy A.

Vrobce me tak deklarovat, zda prvek vyhovuje mezm platnm pro jednu ze skupin, kter jsou uvedeny v Eurokdu 6 (EN 1996-1-1).

3.1.3 Objemov hmotnost

Poadavky na objemovou hmotnost prvk v suchm stavu a objemovou hmotnost materilu prvk v suchm stavu vetn jejich tolerance jsou podrobn popsny v kapitole 5. Objemov hmotnost zdicch prvk.

3.1.4 Pevnost v tlaku

Poadavky na pevnost prvk v tlaku jsou podrobn popsny v kapitole 6. Pevnost zdicch prvk.

3.1.5 Tepelntechnick vlastnosti

Pokud je to vznamn pro pouit, pro kter je plen zdic prvek uvdn na trh, a krom toho u vech plench zdicch prvk, kter jsou ureny pro zdn konstrukce, na n budou kladeny tepelntechnick poadavky, mus vrob-ce pedloit informaci o tepelntechnickch vlastnostech plenho zdicho prvku, vetn odkazu na EN 1745 Zdivo a vrobky pro zdivo Metody stanoven nvrhovch tepelnch hodnot. Vrobce mus deklarovat, zda tato informace je zaloena na tabulkovch dajch, zkoukch nebo vpotech.

3.1.6 Trvanlivost

Pokud uren pouit poskytuje plnou ochranu plenho zdicho prvku proti pronikn vody (nap. prvek je chr-nn tlustou vrstvou omtky nebo obkladem, prvek se ukld do vnitn vrstvy dutinov stny nebo do zdiva vnitnch stn), nepoaduje se, aby byla deklarovna mrazuvzdornost (F0).

3.1.7 Naskavost

S pihldnutm k urenmu pouit plench zdicch prvk LD se poadavky na mru naskavosti nekladou.

3.1.8 Obsah aktivnch rozpustnch sol

Pokud uren pouit poskytuje jenom omezenou ochranu (nap. tenk vrstva omtky), mus vrobce deklarovat obsah aktivnch ve vod rozpustnch sol podle kategori uvedench v tabulce 3-1. Jestlie vzorky plench zdicch prvk jsou odebrny z dodvky podle Plohy A a zkoueny podle EN 772-5, mus bt obsah ve vod rozpustnch sol men ne obsah sol deklarovan vrobcem.

Tab. 3-1 Kategorie obsahu aktivnch rozpustnch sol

Pokud uren pouit poskytuje plnou ochranu proti pronikn vody (nap. prvek je chrnn tlustou vrstvou omtky nebo obkladem, prvek se ukld do vnitn vrstvy dutinov stny nebo do zdiva vnitnch stn), nepoaduje se, aby byl deklarovn obsah aktivnch rozpustnch sol (kategorie S0).

3.1.9 Vlhkostn petvoen

V zemch, kde se poaduje prokzn vlhkostnho petvoen, mus se deklarovat vlhkostn petvoen stanoven podle EN 772-19 u vodorovn drovanch plench zdicch prvk, jejich jeden rozmr je 400 mm nebo vt, u nich

Zkladn poadavky EN 771-1

KategorieMezn hodnoty hmotnosti sol v %Na+ + K+ Mg2+

S0 nepoaduje se nepoaduje se

S1 0,17 0,08

S2 0,06 0,03

18

tlouka obvodovho ebra je men ne 12 mm a na n se nan omtka, poppad odkazem na pedpisy platn v urenm mst pouit tchto prvk.

V esk republice se takov prvky nevyrbj a ke zdn nepouvaj.

3.1.10 Reakce na ohe

Z rozhodnut Komise 96/603/ES, ve znn rozhodnut Komise 2000/605/ES, jsou plen zdic prvky zaazeny z hlediska reakce na ohe do tdy A1 bez zkouen. To znamen, e plen zdic prvky nepispvaj k poru v dnm jeho stdiu vetn pln rozvinutho poru.

3.1.11 Propustnost vodnch par

U plench zdicch prvk urench pro vnj stny mus vrobce deklarovat propustnost vodnch par prostednic-tvm hodnoty faktoru difuznho odporu uveden v EN 1745.

3.1.12 Pdrnost

U plench zdicch prvk, kter jsou ureny k pouit v nosnm zdivu, se pdrnost v rovin styku prvku s mal-tou deklaruje prostednictvm hodnoty charakteristick poten pevnosti ve smyku stanoven podle EN 1052-3. Deklarace me bt zaloena bu na vsledcch zkouek nebo na soustav stanovench hodnot s odvolnm na EN 998-2:2003, Plohu C. Vrobce mus deklarovat, zda hodnota pdrnosti vychz ze stanovench hodnot nebo z vsledk zkouek.

Vtinou se pedpokld, e pouit stanovench hodnot je postaujc.

3.2 Poadavky na prvky HD

3.2.1 Rozmry a tolerance

Poadavky na rozmry a jejich tolerance a rozpt hodnot jsou podrobn popsny v kapitole 4. Rozmry zdicch prvk.3.2.1.1 Rovinnost lonch ploch

Pokud plen zdic prvky jsou ureny pro zdivo s tenkmi lonmi sprami (zdivo z brouench cihel), mus vrobce deklarovat nejvt odchylku lonch ploch prvk od rovinnosti tchto ploch.3.2.1.2 Rovnobnost rovin lonch ploch

Pokud plen zdic prvky jsou ureny pro zdivo s tenkmi lonmi sprami (zdivo z brouench cihel), mus vrobce deklarovat nejvt odchylku lonch ploch prvk od rovnobnosti rovin tchto ploch.

3.2.2 Tvar a uspodn

Vrobce mus deklarovat tvar plenho zdicho prvku, smr otvor v nm a pomrn objem tchto otvor. Pokud je to vznamn pro pouit, pro kter je plen zdic prvek uvdn na trh, a krom toho u vech plench zdicch prvk, kter jsou ureny pro konstrukce, na n budou kladeny akustick poadavky, mus vrobce deklarovat objem a tvar otvor, dutin, vybrn a prolis, objem chytnch otvor, minimln tlouku obvodovch a vnitnch eber a souhrnn tlouky vnitnch a obvodovch eber v obou smrech. V deklaraci lze pout odvolvky na pipojen nrt.

Tvar a uspodn prvk mus bt stanoveny podle EN 772-16 vetn ZMN A1 a A2 a EN 772-3 na vzorcch odebranch podle Plohy A.

Vrobce me tak deklarovat, zda prvek vyhovuje mezm platnm pro jednu ze skupin, kter jsou uvedeny v Eurokdu 6 (EN 1996-1-1).

3.2.3 Objemov hmotnost

Poadavky na objemovou hmotnost prvk v suchm stavu a objemovou hmotnost materilu prvk v suchm stavu vetn jejich tolerance jsou podrobn popsny v kapitole 5. Objemov hmotnost zdicch prvk.

Zkladn poadavky EN 771-1

19

3.2.4 Pevnost v tlaku

Poadavky na pevnost prvk v tlaku jsou podrobn popsny v kapitole 6. Pevnost zdicch prvk.

3.2.5 Tepelntechnick vlastnosti

Pokud je to vznamn pro pouit, pro kter je plen zdic prvek uvdn na trh, a krom toho u vech plench zdicch prvk, kter jsou ureny pro zdn konstrukce, na n budou kladeny tepelntechnick poadavky, mus vrobce pedloit informaci o tepelntechnickch vlastnostech plenho zdicho prvku, vetn odkazu na EN 1745. Vrobce mus deklarovat, zda tato informace je zaloena na tabulkovch dajch, zkoukch nebo vpotech.

3.2.6 Trvanlivost

Vrobce mus deklarovat kategorii mrazuvzdornosti plenho zdicho prvku prostednictvm daj o monosti pouit prvku ve zdivu nebo v konstrukcch vystavench neagresivnmu, mrn agresivnmu a siln agresivnmu prosted:

F0 - neagresivn prostedF1 - mrn agresivn prostedF2 - siln agresivn prostedVrobce deklaruje mrazuvzdornost pro zdic prvky uren pro pouit v nechrnnm (neomtanm) zdivu.

3.2.7 Naskavost

Pro plen zdic prvky, kter jsou ureny k pouit v neomtanm vnjm zdivu, mus vrobce deklarovat hodnotu naskavosti tchto prvk. Jestlie jsou z dodvky odebrny vzorky plench zdicch prvk podle plohy A a podrobeny zkouce naskavosti podle plohy C, prmrn hodnota naskavosti pedepsanho potu prvk nesm bt vt ne deklarovan naskavost.

3.2.8 Poten rychlost naskavosti

Jestlie je to vznamn pro uren pouit plench zdicch prvk, mus vrobce deklarovat hodnotu poten rychlosti naskavosti plench zdicch prvk v dan dodvce. Je-li tomu tak a jestlie jsou z dodvky odebrny vzorky plench zdicch prvk podle plohy A a zkoueny podle EN 772-11 pi dob ponoen 60 2 vteiny, prmrn hodnota poten rychlosti naskavosti pedepsanho potu prvk mus bt v deklarovanm intervalu.

3.2.9 Obsah aktivnch rozpustnch sol

Pokud uren pouit poskytuje jenom omezenou ochranu (nap. tenk vrstva omtky) nebo je prvek pi urenm pouit vystaven inkm poas, mus vrobce deklarovat obsah aktivnch ve vod rozpustnch sol podle kategori uvedench v tabulce 3-2. Jestlie vzorky plench zdicch prvk jsou odebrny z dodvky podle plohy A a zkoueny podle EN 772-5, mus bt obsah ve vod rozpustnch sol men ne obsah sol deklarovan vrobcem.

Tab. 3-2 Kategorie obsahu aktivnch rozpustnch sol

Pokud uren pouit poskytuje plnou ochranu proti pronikn vody (nap. prvek je chrnn tlustou vrstvou omtky nebo obkladem, prvek se ukld do vnitn vrstvy dutinov stny nebo do zdiva vnitnch stn), nepoaduje se, aby byl deklarovn obsah aktivnch rozpustnch sol (kategorie S0).

Zkladn poadavky EN 771-1

KategorieMezn hodnoty hmotnosti sol v %Na+ + K+ Mg2+

S0 nepoaduje se nepoaduje se

S1 0,17 0,08

S2 0,06 0,03

20

3.2.10 Vlhkostn petvoen

V zemch, kde se poaduje prokzn vlhkostnho petvoen, mus se vlhkostn petvoen vyhodnotit a deklarovat podle pedpis, kter plat v oblasti urenho pouit zdicch prvk.

V esk republice nejsou poadavky na vlhkostn petvoen plench zdicch prvk definovny.

3.2.11 Reakce na ohe

Z rozhodnut Komise 96/603/ES, ve znn rozhodnut Komise 2000/605/ES, jsou plen zdic prvky zaazeny z hlediska reakce na ohe do tdy A1 bez zkouen. To znamen, e plen zdic prvky nepispvaj k poru v dnm jeho stdiu vetn pln rozvinutho poru.

3.2.12 Propustnost vodnch par

U plench zdicch prvk urench pro vnj stny vrobce mus deklarovat propustnost vodnch par prostednic-tvm hodnoty faktoru difuznho odporu uveden v EN 1745.

3.2.13 Pdrnost

U plench zdicch prvk, kter jsou ureny k pouit v nosnm zdivu, se pdrnost v rovin styku prvku s mal-tou deklaruje prostednictvm hodnoty charakteristick poten pevnosti ve smyku stanoven podle EN 1052-3. Deklarace me bt zaloena bu na vsledcch zkouek nebo na soustav stanovench hodnot s odvolnm na EN 998-2:2003, plohu C. Vrobce mus deklarovat, zda hodnota pdrnosti vychz ze stanovench hodnot nebo z vsledk zkouek.

Vtinou se pedpokld, e pouit stanovench hodnot je postaujc.

3.3 Popis a oznaovn

3.3.1 Plen zdic prvky LD

Popis a oznaovn plenho zdicho prvku mus obsahovat alespo tyto daje:a) slo a datum vydn evropsk normy EN 771-1;b) typ plenho zdicho prvku;c) rozmry a tolerance (prmrn hodnoty);d) objemovou hmotnost prvku v suchm stavu a tolerance. Pokud je to vhodn z hlediska pouit, pro n se prvek dodv na trh, mus popis a oznaovn obsahovat:e) pevnost v tlaku;f) tvar a uspodn;g) tolerance;h) objemovou hmotnost materilu prvku v suchm stavu a tolerance;i) tepeln technick vlastnosti;j) kategorii mrazuvzdornosti a vchoz daje;k) kategorii obsahu aktivnch rozpustnch sol;l) vlhkostn petvoen a vchoz daje;m) reakci na ohe;n) propustnost vodnch par;o) pdrnost.

3.3.2 Plen zdic prvky HD

Popis a oznaovn plenho zdicho prvku mus obsahovat alespo tyto daje:a) slo a datum vydn evropsk normy EN 771-1;

Zkladn poadavky EN 771-1

21

b) typ plenho zdicho prvku;c) rozmry a tolerance (prmrn hodnoty);d) kategorii mrazuvzdornosti a vchoz daje. Pokud je to vhodn z hlediska pouit, pro n se prvek dodv na trh, mus popis a oznaovn obsahovat:e) pevnost v tlaku;f) tvar a uspodn;g) tolerance;h) objemovou hmotnost prvku v suchm stavu a objemovou hmotnost materilu prvku v suchm stavu;i) naskavost;j) poten rychlost naskavosti;k) tepelntechnick vlastnosti;l) kategorii obsahu aktivnch rozpustnch sol;m) vlhkostn petvoen a vchoz daje;n) reakci na ohe;o) propustnost vodnch par;p) pdrnost.

3.4 OznaovnNa prvcch, obalu, dodacm listu nebo na jakmkoliv certifiktu mus bt zeteln vyznaeny tyto daje:a) nzev, obchodn znaka nebo jin zpsoby identifikace vrobce prvku;b) identifikace plench zdicch prvk ve vztahu k jejich popisu a uren.Pro oznaen CE a pro znaen ttkem plat kapitola ZA.3 plohy ZA tto evropsk normy. Jestlie ploha ZA.3

poaduje, aby oznaen CE bylo doprovzeno daji, kter se poaduj v tto kapitole, lze povaovat poadavky tto kapitoly za splnn.

3.5 Hodnocen shodyVrobce mus prokzat shodu svho vrobku s poadavky tto evropsk normy a s deklarovanmi hodnotami

vlastnost vrobku pomoc: poten zkouky typu; systmu zen vroby.S vjimkou poten zkouky typu a v ppad sporu lze pout zkuebn metody alternativn k referennm meto-

dm stanovenm v tto evropsk norm za pedpokladu, e alternativn metody spln tyto podmnky:a) je mon prokzat, e existuje vztah mezi vsledky referenn zkouky a vsledky alternativn zkouky, ab) je k dispozici informace, na em je tento vztah zaloen.

3.5.1 Poten zkouky typu

Po dokonen vvoje novho vrobku a ped zahjenm vroby a nabdky k prodeji mus bt provedeny pslun poten zkouky typu, aby se potvrdilo, e vlastnosti uren vvojem budou splovat poadavky tto normy a de-klarovan hodnoty vrobku. Pslun poten zkouka typu se mus opakovat pokad, kdy se objev zvanj zmna, pokud jde o zdroj, sms nebo povahu surovin, nebo v ppad zmny vrobnch podmnek, o kter vrobce usoud, e ovlivn prv vyrbn nov vrobek.

Zkladn poadavky EN 771-1

22

3.5.2 Systm zen vroby

Mus bt zaveden a dokumentovn systm zen vroby provozovan v mst vroby. Systm zen vroby mus sestvat z postup internho zen vroby, aby se zajistilo, e vrobky uvdn na trh budou ve shod s normou EN 771-1 a deklarovanmi hodnotami.

Pro zdic prvky kategorie I mus bt kontroln systm zen vroby sestaven tak, aby pravdpodobnost dosaen deklarovan pevnosti v tlaku byla nejmn 95 %.

Mus bt uvedena opaten, kter je teba uinit, jestlie nen dosaeno kontrolnch hodnot nebo kritri.

3.5.3 Zkouky hotovho vrobku

Systm zen vroby provozovan v mst vroby zahrnuje v ppad poteby pln odbru vzork a etnost zkouen hotovho vrobku. Vsledky odbru vzork a zkouek mus bt zaznamenny.

etnost odbru vzork a zkouen mus bt odvozena ze statistickch zsad, aby se zajistilo, e pslun vroba spluje kritria shody uveden v EN 771-1 a hodnoty deklarovan pro plen zdic prvek.

3.6 ES certifikt shody a ES prohlen o shodJe-li dosaeno souladu s poadavky EN 771-1 a ppadn notifikovan osoba ji vydala certifikt systmu zen

vroby u vrobce (poadavek pi deklaraci zdicch prvk kategorie I), mus vrobce nebo jeho zstupce se sdlem v EHP vypracovat prohlen o shod, kter opravuje vrobce pipojit oznaen CE, a mus toto prohlen uchovvat. Toto prohlen mus obsahovat: nzev a adresu vrobce nebo jeho zplnomocnnho zstupce se sdlem v EHP a msto vroby; popis vrobku (druh, identifikace, pouit, ) a souhrn informac doplujcch oznaen CE; ustanoven, se ktermi je vrobek v souladu (Ploha ZA v EN 771-1); zvltn podmnky pro pouit vrobku (nap. ustanoven pro pouit za uritch podmnek atd.); u prvk kategorie I slo pipojenho certifiktu zen vroby u vrobce; jmno a funkn zaazen osoby zmocnn podepsat prohlen v zastoupen vrobce nebo jeho zplnomocnnho zstupce.

3.7 Oznaen shody CE a znaen ttkemVrobce nebo jeho zplnomocnn zstupce se sdlem v EHP je odpovdn za pipojen oznaen CE. Inicily ozna-

en CE mus bt pipojeny podle smrnice 93/68/ES a mus bt umstny na plenm zdicm prvku (nebo, pokud to nen mon, mohou bt umstny na pipojenm ttku, obalu nebo na prvodnch obchodnch dokladech, nap. dodacm listu). Inicily oznaen CE mus bt doplnny tmito informacemi: identifikan slo certifikanho orgnu (pouze u vrobk kategorie I); nzev nebo identifikan znaka a registrovan adresa vrobce; posledn dvojsl roku, v nm bylo oznaen pipojeno; slo ES certifiktu shody nebo certifiktu zen vroby u vrobce (v ppad poteby); odkaz na EN 771-1; popis vrobku: oznaen druhu, materil, rozmry, a uren pouit; informace o pslunch zkladnch vlastnostech uvedench v tabulkch ZA.1.1 a ZA.1.2, vyjdench jako: deklarovan hodnoty a, pokud je to vhodn, rove nebo tda pro kadou vlastnost a dn ukazatel nen stanoven u vlastnost, kterch se to tk.

Monost dn ukazatel nen stanoven (NPD) se nesm pout tam, kde se na vlastnost vztahuj limitovan po-adavky. Jinak se monost NPD me pout, kdykoliv a kdekoliv se na vlastnost pro dan uren pouit nevztahuj poadavky pedpis v lenskm stt uren.

Zkladn poadavky EN 771-1

23

Dle je uveden pklad souhrnu informac pro plen zdic prvek LD kategorie I, kter je uren pro vechna mon pouit, a je uvdn na trhy, kde neexistuj dn pedpisy pro obsah aktivnch rozpustnch sol, naskavost ani pro vlhkostn petvoen:

Oznaen shody CE obsahujc inicily CE uveden ve smrnici 93/68/ES

01234 Identifikan slo certifikanho orgnu a)

Vrobn organizace, adresa Nzev nebo identifikan znakaa registrovan adresa vrobce

02 Posledn dvojsl roku, v nm bylo oznaen pipojeno

01234-CPD-00234 Certifikt . b)

EN 771-1 slo evropsk normy

Kategorie I, LD, xxx-yyy-zzz mm plen zdic prvek Popis vrobku

Rozmry: .. dlka (mm), ka (mm), vka (mm) a

Tolerance rozmr: informace o regulovanch

Kategorie toleranc: . T1 charakteristikch

Kategorie rozpt: R1

Rovinnost: . NPD

Rovnobnost rovin: NPD

Tvar a uspodn: .. podle pipojenho vkresu

Pevnost v tlaku: prmrn ..xx Nmm-2 (kolmo na lonou plochu), ..xx Nmm-2 (kolmo na stynou plochu), (Kat. I)

Rozmrov stabilita (vlhkostn petvoen): .......... NPD

Pdrnost: stanoven hodnota .................. xx (Nmm-2)

Obsah aktivnch rozpustnch sol: ................. NPD (S0)

Reakce na ohe: tda ....... A1

Naskavost: .... NPD

Faktor difuznho odporu: .......... xxx

Laboratorn vzduchov neprzvunost:

Objemov hmotnost prvku (v suchm stavu): .......... xxxx (D1) kgm-3

Tvar a uspodn: ............ viz ve [a) Identifikace notifikovan osoby je podstatn pouze u systmu 2+b) Odkaz na slo certifiktu mus bt pouze u systmu 2+]

Ekvivalentn tepeln vodivost: xx Wm-1K-1 (10,dry)

Mrazuvzdornost: .... F2

Nebezpen ltky: .....viz poznmka uveden ne

Zkladn poadavky EN 771-1

Poznmka: Informace o nebezpench ltkch budou pimenou formou uvedeny pouze tehdy, budou-li poadovny.

Obr. 3-1 Pklad informac doplujcch oznaen CE

24

4. Rozmry zdicch prvk

4.1 Rozmry prvk LD a HDVrobce mus deklarovat rozmry plenho zdicho prvku (v mm) v tomto poad: dlka, ka a vka podle

obrzku 1 EN 771-1. Volba rozmr je zleitost kadho vrobce. Jako deklarovan rozmry se uvdj jmenovit rozmry.

Vrobce mus rovn deklarovat, kter kategorii toleranc prmrnch hodnot uvedench dle, vyrbn plen zdic prvky vyhovuj.

Jestlie zpsob pouit, pro kter je plen zdic prvek uvdn na trh, to vyaduje, mus vrobce deklarovat, kterou z kategori to-leranc rozpt rozmr pslun dodvka plench zdicch prvk spluje. Tato doplujc deklarace me bt uinna napklad v tchto ppadech:

dosaen poadovan pesnosti (v souvislosti s rovinnost, vazbou a tenkmi lonmi sprami) zdiva; pouit podrobnch stavebnch vkres, jejich elem je dosaen uvedench poadavk.

Stanoven rozmr zdicch prvk se provd podle EN 772-16 Zkuebn metody pro zdic prvky st 16: Stano-ven rozmr. Tato evropsk norma uruje postup stanoven rozmr zdicch prvk, tlouky vnitnch a obvodovch eber a hloubky dutin zdicch prvk.

4.2 Tolerance rozmr prvk LD

4.2.1 Prmrn hodnota

Jestlie se z dodvky plench zdicch prvk odebraj vzorky podle Plohy A EN 771-1 a zkouej se podle EN 772-16 a podle dle uvedenho postupu, nesm u dnho rozmru rozdl mezi deklarovanou hodnotou a prmrnou hodnotou vypotenou ze zmench hodnot u odebranch vzork v souboru bt vt ne hodnota mezn odchylky, kter pslu deklarovan kategorii. Mezn odchylky se vypotaj podle dle uvedench vztah se zaokrouhlenm na cel mm:

Kategorie Mezn odchylky prmrnch zmench hodnot v souboru vzork

T1: 0,40 . (jmenovit rozmr) mm nebo 3 mm, uvauje se vt hodnota;T1+: 0,40 . (jmenovit rozmr) mm nebo 3 mm pro dlku a ku, uvauje se vt hodnota, a souasn

0,05 . (jmenovit rozmr) mm nebo 1 mm pro vku, uvauje se vt hodnota;T2: 0,25 . (jmenovit rozmr) mm nebo 2 mm, uvauje se vt hodnota;T2+: 0,25 . (jmenovit rozmr) mm nebo 2 mm pro dlku a ku, uvauje se vt hodnota, a souasn

Rozmry zdicch prvk

Legenda1 dlka 4 lon plocha 2 ka 5 lcov plocha 3 vka 6 styn plochaPoznmka: Uveden daje se vztahuj k obvyklmu uloen zdicho prvku ve stn.

Obr. 4-1 Rozmry a povrchov plochy

25

0,05 . (jmenovit rozmr) mm nebo 1 mm pro vku, uvauje se vt hodnota;nebo Tm: odchylka v mm deklarovan vrobcem (me bt vt nebo men ne hodnota u jinch kategori).

4.2.2 Rozpt rozmr

Jestlie jsou plen zdic prvky deklarovny a z jejich dodvky se odebraj vzorky podle Plohy A EN 771-1 a zkou-ej podle EN 772-16 a podle dle uvedenho postupu men, nesm nejvt menm zjitn hodnota tolerance kadho rozmru vzorku (tj. rozdl mezi nejvt a nejmen hodnotou rozmru, zjitnou menm jednotlivch zdicch prvk v souboru) bt vt ne hodnota tolerance, kter pslu jedn z pti kategori a vypote se z uvedench vztah se zaokrouhlenm na cel mm:

Kategorie Nejvt ppustn tolerance

R1: 0,6 . (jmenovit rozmr) mm;R1+: 0,6 . (jmenovit rozmr) mm pro dlku a ku a 1 mm pro vku;R2: 0,3 . (jmenovit rozmr) mm;R2+: 0,3 . (jmenovit rozmr) mm pro dlku a ku a 1 mm pro vku;nebo Rm: hodnota tolerance v mm deklarovan vrobcem (me bt vt nebo men ne hodnota tolerance

u jinch kategori).

4.3 Tolerance rozmr prvk HD

4.3.1 Prmrn hodnota

Jestlie se z dodvky plench zdicch prvk odebraj vzorky podle Plohy A EN 771-1 a zkouej se podle EN 772-16 a podle dle uvedenho postupu, nesm u dnho rozmru rozdl mezi deklarovanou hodnotou a prmrnou hodnotou vypotenou ze zmench hodnot u odebranch vzork v souboru bt vt ne hodnota mezn odchylky, kter pslu deklarovan kategorii. Mezn odchylky se vypotaj podle dle uvedench vztah se zaokrouhlenm na cel mm:

Kategorie Mezn odchylky prmrnch zmench hodnot v souboru vzork

T1: 0,40 . (jmenovit rozmr) mm nebo 3 mm, uvauje se vt hodnota;T2: 0,25 . (jmenovit rozmr) mm nebo 2 mm, uvauje se vt hodnota;nebo Tm: odchylka v mm deklarovan vrobcem (me bt vt nebo men ne hodnota u jinch kategori).

4.3.2 Rozpt rozmr

Jestlie jsou plen zdic prvky deklarovny a z jejich dodvky se odebraj vzorky podle Plohy A EN 771-1 a zkou-ej podle EN 772-16 a podle dle uvedenho postupu men, nesm nejvt menm zjitn hodnota tolerance kadho rozmru vzorku (tj. rozdl mezi nejvt a nejmen hodnotou rozmru, stanovenou menm jednotlivch zdicch prvk v souboru) bt vt ne hodnota tolerance, kter pslu jedn ze t kategori a vypote se z uvedench vztah se zaokrouhlenm na cel mm:

Kategorie Nejvt ppustn tolerance

R1: 0,6 . (jmenovit rozmr) mm;R2: 0,3 . (jmenovit rozmr) mm;nebo Rm: hodnota tolerance v mm deklarovan vrobcem (me bt vt nebo men ne hodnota tolerance

u jinch kategori).

U nkterch druh lcovho zdiva, pro jeho zhotoven se mchaj zdic prvky z rznch vrob, aby se doshl po-adovan vzhled, me bt kategorie Rm postaujc.

Rozmry zdicch prvk

26

V esk republice se vyrbj tyto druhy zdicch prvk:

cihly pln - CP

cihly odlehen - CO

plen pkovky - Pk - pro panelovou vstavbu - pro tradin vstavbu

cihly lcov - pln ClP - dlivky ClPd - drovan ClD

cihly pro ren zdivo - pln CPR - odlehen COR - drovan CDR

cihly typu THERM - s kapsou pro maltu ve styn spe - se zazubenou stynou sprou P+D

cihly typu AKU - s pln promaltovanmi stynmi sprami - s kapsou/kapsami pro maltu ve styn spe - se zazubenou stynou sprou - pro vylvn cementovou maltou nebo betonem

cihly superizolan typu THERM - Si, STI

cihly brouen - CB, SB

Rozmry zdicch prvk

27

5. Objemov hmotnost zdicch prvk

Objemov hmotnost zdicch prvk se stanovuje podle EN 772-13 Zkuebn metody pro zdic prvky st 13: Stanoven objemov hmotnosti materilu zdicch prvk za sucha a objemov hmotnosti zdicch prvk za sucha.

5.1 Objemov hmotnost prvk v suchm stavu (prvky LD)Vrobce mus deklarovat objemovou hmotnost prvk v suchm stavu. Objemov hmotnost v suchm stavu zdicch

prvk LD sm bt nejve 1 000 kgm-3. Vrobce me krom toho informovat, do jak mry deklarovan objemov hmotnost prvk v suchm stavu je v souladu s nrodnm klasifikanm systmem.

Vrobce mus rovn deklarovat, kter kategorii toleranc podle EN 771-1 deklarovan objemov hmotnost prvk vyhovuje.

5.2 Objemov hmotnost materilu prvk v suchm stavu (prvky LD)Vrobce mus deklarovat objemovou hmotnost materilu prvk v suchm stavu. Vrobce mus rovn deklarovat,

kter kategorii toleranc podle EN 771-1 deklarovan objemov hmotnost materilu prvk vyhovuje.

5.3 Objemov hmotnost prvk v suchm stavu (prvky HD)Pokud je to vznamn pro pouit, pro kter je plen zdic prvek uvdn na trh, a krom toho u vech plench

zdicch prvk, kter jsou ureny pro konstrukce, na n budou kladeny akustick poadavky, mus vrobce deklaro-vat objemovou hmotnost prvk v suchm stavu. Vrobce me krom toho informovat, do jak mry deklarovan objemov hmotnost prvk v suchm stavu je v souladu s nrodnm klasifikanm systmem.

Vrobce mus rovn deklarovat, kter kategorii toleranc podle EN 771-1 deklarovan objemov hmotnost vyhovuje.

5.4 Objemov hmotnost materilu prvk v suchm stavu (prvky HD)Pokud je to vznamn pro pouit, pro kter je plen zdic prvek uvdn na trh, a krom toho u vech plench

zdicch prvk, kter jsou ureny pro konstrukce, na n budou kladeny akustick poadavky, mus vrobce deklarovat objemovou hmotnost materilu prvk v suchm stavu.

Vrobce mus rovn deklarovat, kter kategorii toleranc podle EN 771-1 deklarovan objemov hmotnost vyhovuje.

5.5 ToleranceJestlie jsou vzorky plench zdicch prvk odebrny z dodvky podle Plohy A EN 771-1 a zkoueny podle

EN 772-13, nesm bt rozdl mezi prmrnou objemovou hmotnost prvk v suchm stavu, pop. prmrnou objemo-vou hmotnost materilu prvk v suchm stavu, vypotenou ze zmench hodnot u odebranch vzork, a hodnotou tchto hmotnost deklarovanou vrobcem, vt ne hodnota tolerance, kter pslu deklarovan kategorii:

D1: 10 %D2: 5 %nebo

Objemov hmotnost zdicch prvk

28

Dm: odchylka v % deklarovan vrobcem (me bt vt nebo men ne hodnota u pedelch dvou kategori).

5.6 Stanoven skutenho a pomrnho objemu otvorStanoven skutenho a pomrnho objemu otvor se provd podle EN 772-3 Zkuebn metody pro zdic prvky

st 3: Stanoven skutenho a pomrnho objemu otvor v plench zdicch prvcch hydrostatickm venm.

Tab. 5-1 Tdy objemov hmotnosti vrobk podle nrodn plohy NA k EN 771-1

Tda objemov hmotnosti

Prmrn hodnota objemov hmotnosti 1)

kgm-3

550 501 550

600 551 600

650 601 650

700 651 700

750 701 750

800 751 800

900 801 900

1 000 901 1 000

1 200 1 001 1 200

1 400 1 201 1 400

1 600 1 401 1 600

1 800 1 601 1 800

1) Jednotliv hodnoty nesm pekraovat, pop. bt men ne mezn hodnoty tdy, a to u td objemov hmotnosti 800 o vce ne 20 kgm-3, u td 900 a 1 000 o vce ne 40 kgm-3 a u td > 1 000 o vce ne 80 kgm-3.

Objemov hmotnost zdicch prvk

29

6. Pevnost zdicch prvk

6.1 Pevnost v tlaku prvk LD a HDVrobce mus deklarovat prmrnou pevnost prvk v tlaku. Touto pevnost me bt libovoln hodnota pevnosti,

doporuuje se vak pouvat tdy pevnosti v tlaku podle stvajcho klasifikanho systmu (viz tabulka 6-1). Krom toho v ppad poteby mus vrobce deklarovat normalizovanou pevnost prvk v tlaku. Ustanoven pro pepoet pevnosti plenho zdicho prvku v tlaku na normalizovanou pevnost v tlaku obsahuje norma EN 772-1.

Vrobce mus rovn deklarovat, e jednotliv hodnoty pevnosti v tlaku zdicch prvk odebranch z dodvky nejsou men ne 0,8nsobek deklarovan pevnosti v tlaku.

Vrobce me krom toho informovat, do jak mry deklarovan pevnost v tlaku prvk je v souladu s nrodnm klasifikanm systmem. Dle mus vrobce deklarovat, zda plen zdic prvek nle do kategorie I nebo do kate-gorie II.

Poadavky na pevnost v tlaku nemus podle EN 771-1 bt v celm rozsahu aplikovny na plen zdic prvky zvltnch tvar a na doplkov plen zdic prvky.

Tab. 6-1 Tdy pevnosti podle nrodn plohy NA k EN 771-1

Jestlie se vzorky plench zdicch prvk odebraj z dodvky podle Plohy A EN 771-1 a zkou se podle EN 772-1 s pravou tlaench ploch podle 7.2.4 EN 772-1 a kondicionuj se (pipravuj pro zkouku) podle 7.3.2 EN 772-1, nesm prmrn pevnost v tlaku stanovenho potu plench zdicch prvk pochzejcch z dodvky bt men ne deklarovan pevnost v tlaku.

Pevnostn-znaka cihel

Pevnost v tlakuMPa

prmrn jednotliv

P 2 2 1,6

P 4 4 3,2

P 6 6 4,8

P 8 8 6,4

P 10 10 8,0

P 15 15 12,0

P 20 20 16,0

P 25 25 20,0

P 30 30 24,0

P 35 35 28,0

P 40 40 32,0

Pevnost zdicch prvk

30

6.2 Stanoven pevnostiStanoven pevnosti zdicch prvk se provd podle EN 772-1 Zkuebn metody pro zdic prvky st 1: Stanoven

pevnosti v tlaku. Tlaen plochy zkuebnch vzork se upravuj bu zabruovnm nebo oboustrannm namaltov-nm.

6.3 Stanoven kodlivosti cicvrProvedenm zkouky pevnosti v tlaku na vzorcch kondicionovanch pod vodou lze t stanovit kodlivost cicvr

pi jejich vskytu ve zdicch prvcch. Takto zjitn pevnost v tlaku sm bt oproti deklarovan prmrn pevnosti v tlaku men nejvce o 15 %.

Stanoven pevnosti v tahu za ohybu EN 771-1 nepedepisuje.

Pevnost zdicch prvk

31

7. Druhy zdiva, spoteby materil plench zdicch prvk

Dnen nabdka cihlskch vrobk je velice pestr a pokrv velkou st stavebnch konstrukc. Pouvaj se pro konstrukce svisl i vodorovn, nosn, nenosn i jednoelov, jednovrstv i vcevrstv (sendviov). Ciheln zdivo se tak bu opatuje omtkou nebo se vyuv jeho estetickch kvalit jako zdiva pohledovho, lcovho, renho (tzn. neomtanho). Typickm pkladem souasn cihlsk nabdky jsou tzv. cihlov systmy rozshl soubory vzjemn se doplujcch vrobk a slueb, pomoc nich lze bez nadszky postavit cel dm. Pouit jednotlivch vrobk je zejm z jejich zaazen do skupin nebo nzv:

Vnj zdivo nejastji tlouky 440, 400, 380 a 365 mm (vjimen 490 mm) s tepelnizolanmi vlastnostmi spolehliv splujc dnen vysok poadavky. Tyto vlastnosti lze jet piblin o tvrtinu zvit pouitm tepelnizola-nch malt a omtek. Tvarovky jsou standardn dodvny v pevnostech 6, 8, 10 a 15 MPa, vjimen 20 MPa. Vtina vrobc dodruje rozmrov moduly 250 mm vkov a 125 mm dlkov, take je vhodn stavbu u navrhovat s ohledem na tyto rozmry, aby se zamezilo zbytenmu ezn tvarovek apod. Jako doplkov tvarovky se pouvaj tzv. plky a rohovky (ppadn koncov a nzk cihly), z dvod dostatenho pevzn tvarovek, een ostn otvor a zdiva bez tepelnch most. Styn spry se u zazubench tvarovek nemaltuj a prce pak postupuje velice rychle (spoteba tvarovek je pouze 16 ks na 1 m2 zdi).

Nosn zdivo tlouky 365, 300, 250, 240, 175, 145 a 140 mm slouc pedevm jako nosn vnitn pky, schodiov stny, stny vtahovch achet, ppadn jako nosn st vrstvenho (sendviovho) zdiva. Tvarovky pro nosn zdivo mvaj o nco vy objemovou hmotnost ne tvarovky pro vnj zdivo, protoe u nich nejsou tepeln- izolan vlastnosti tak dleit.

Nenosn zdivo obvykle tlouky 115, 80 a 65 mm pro nenosn pky. Zde je vhodou velk rozmr tvarovek, kter urychluje zdn (nap. 497 x 238 x 65 mm); v zahrani nejsou vjimkou velkorozmrov pkovky s plochou 500 x 500 mm. Samozejm pedevm v tto oblasti se stle vyskytuj tzv. klasick cihly (jako Pk-CD, CV 14 apod.), ale pouvn tchto formt je stle mn ast. CP neboli cihla pln zklad stavebnictv po tiscilet se bude urit pouvat jet dlouho, postupn vak spe ke specilnm elm, jako jsou rekonstrukce, pile, sloupy apod.

Vodorovn konstrukce mezi n pat zdn peklady, nosnky se stropnmi vlokami (jejich vhodou je mimo jin velice jednoduch mont), doplnk tto stropn konstrukce vncovky, kter nkdy vrobci nabzej u s inte-grovanou izolac, a tak (u ns dve asto, dnes mlo pouvan) keramick stropn a dokonce i sten panely.

Plen krytina nejrozenj sten krytina, jej vzhled napodobuje vtina ostatnch vrobc stench kry-tin. Nabdka stench taek je tak velmi irok (rozlin tvary, velikosti a dnes u i barvy) a vyhov vtin aplikac s vbornmi uitnmi vlastnostmi.

Speciln vrobky jsou tak soust cihlovch systm a zeteln dokumentuj snahu cihl vyjt zkaznkovi vstc, nabdnout nco navc a maximln zjednoduit a zefektivnit stavbu pi souasnm dodren zsad sprvnho zdn a nsledn funknosti budovy. Takovch vrobk je dnes cel ada, od akustickch tvarovek (nap. i vyplo-vanch minerln vlnou nebo betonem), specilnch cihelnch tvarovek se souinitelem prostupu tepla U nim ne 0,35 Wm-2K-1 (tzn. s tepelnm odporem R vtm ne 3,0 m2KW-1), brouench cihel, rznch hlovch tvarovek, cihel pro ostn otvor (polovinch a celch koncovch), vysokopevnostnch cihel, cihel s instalanmi drkami, komnovch cihel, a po keramickou dlabu a roletov schrnky. Je chvlyhodn, e podobn vrobky se m dl astji objevuj i od eskch vrobc, co je v konenm efektu pnosem hlavn pro zkaznky.

Druhy zdiva, spoteby materil plench zdicch prvk

32

Lcov zdivo vytv efektn fasdy, kter nepotebuj dal pravy pomoc omtek. V kombinaci s tvarovkami pro nosn stny a vrstvou tepeln izolace tvo lcov st sendviov zdivo.

Pojem cihlov systm vak zdaleka nekon pouze u kompletnho sortimentu vrobk pokrvajcm poteby staveb-nk. V dnen konkurenci na trhu stavebnch materil je teba dodvat nebo doporuovat tak doplkov materily. Je to pedevm nabdka kvalitnch maltovch a omtkovch sms urench k rznm elm (tepelnizolan, lehk atd.) Dal dleitou soust stavebnho dla je kotvc a upevovac technika, protoe vnitn struktura dnench cihelnch tvarovek je velmi odlin od dve pouvanch cihel. Dle samozejm existuje cel ada pomcek uleh-ujcch, zpjemujcch a tak zpesujcch prci s cihelnmi tvarovkami: rzn druhy klet, drk, pomcek pro pesn maltovn, vyrovnvacch souprav, nanecch vlc, mchadel a msidel, pil, frzek apod.

Pro lep orientaci ve spoteb materilu jsou dle uvedeny spoteby tvarovek v kusech na 1 m2 zdi urit tlouky a orientan spoteby zdic malty upraven podle poznatk z praxe tak, aby vystihovaly relnou situaci na stavbch. Nejsou zde samozejm postieny vechny varianty cihelnho zdiva, co by pro velkou rozmanitost bylo ponkud nepehledn. Pro vrobky s odlinmi rozmry nebo tvarem jsou tyto daje uvedeny v technickch podkladech kon-krtnho vrobce.

Poznmka: Materilov spoteby pro ciheln zdivo se ji tm vhradn potaj v m2 zdiva urit tlouky (a ne v m3, jak bylo dosud zvykem), protoe tento zpsob vpotu vystihuje realitu dnen stavby daleko pesnji. Tomuto trendu se pizpsobuj i cenkov kalkulan poloky pro zdn konstrukce.

Tab. 7-1 Cihly typu THERM prmrn tlouka lonch spr 12 mm

Vnj zdivo z cihel typu THERMtlouka stny obvykl rozmry spoteba spoteba malty

[mm] [mm] [ksm-2] [lm-2]490 247 x 490 x 238 16 46440 247 x 440 x 238 16 42400 247 x 400 x 238 16 38380 247 x 380 x 238 16 36365 247 x 365 x 238 16 34

Nosn zdivo z cihel typu THERMtlouka stny obvykl rozmry spoteba spoteba malty

[mm] [mm] [ksm-2] [lm-2]300 247 x 300 x 238 16 28240 372 x 240 x 238 11 23200 497 x 200 x 238 8 19

175497 x 175 x 238 8

17372 x 175 x 238 11

Nenosn zdivo z cihel typu THERMtlouka stny obvykl rozmry spoteba spoteba malty

[mm] [mm] [ksm-2] [lm-2]140 497 x 140 x 238 8 14

115497 x 115 x 238 8

11372 x 115 x 238 11

80497 x 80 x 238 8

8372 x 80 x 238 11

65497 x 65 x 238 8

6372 x 65 x 238 11

Pomcka: Pro ciheln tvarovky typu THERM (P+D, vka 238 mm) lze vypotat orientan spotebu malty (SM) velmi jednodue SM = 94 x tlouka stny [lm-2], piem konstanta 94 zahrnuje poet a objem lonch spr a ztrt malty pi zdn (tlouka stny se dosazuje v metrech). Vechny vpoty uvauj s pouitm malty sprvn konzistence (ne pli dk, aby nadmrn nezatkala do otvor v cihle) a s plnm vyplnnm lon spry tlouky 12 mm a k lci zdiva. U tvarovek typu THERM P+D by mla bt konen tlouka lon spry cca 12 mm, u klasickch formt se provdj zcela promaltovan lon a styn spry v tlouce 10 mm.

Druhy zdiva, spoteby materil plench zdicch prvk

33

Tab. 7-2 Brouen cihly typu THERM prmrn tlouka lonch spr 1 mm

Vnj zdivo z brouench cihel typu THERMtlouka stny obvykl rozmry spoteba spoteba malty

[mm] [mm] [ksm-2] [lm-2]490 247 x 490 x 249 16 5,9440 247 x 440 x 249 16 5,3400 247 x 400 x 249 16 4,8380 247 x 380 x 249 16 4,6365 247 x 365 x 249 16 4,4

Nosn zdivo z brouench cihel typu THERMtlouka stny obvykl rozmry spoteba spoteba malty

[mm] [mm] [ksm-2] [lm-2]300 247 x 300 x 249 16 3,6

250247 x 250 x 249 16

3,0372 x 250 x 249 11

240 372 x 240 x 249 11 2,9

175497 x 175 x 249 8

2,1372 x 175 x 249 11

Nenosn zdivo z brouench cihel typu THERMtlouka stny obvykl rozmry spoteba spoteba malty

[mm] [mm] [ksm-2] [lm-2]140 497 x 140 x 249 8 1,7115 497 x 115 x 249 8 1,4

80497 x 80 x 249 8

1,0372 x 80 x 249 11

Pomcka: Pro brouen cihly typu THERM (P+D, vka 249 mm) lze vypotat spotebu malty (SM) takto SM = 12 x tlouka stny [lm-2], piem konstanta 12 zahrnuje poet a objem lonch spr a ztrt malty pi zdn (tlouka stny se dosazuje v metrech).

Tab. 7-3 Akustick cihly

oznaentlouka stny obvykl rozmry spoteba spoteba malty spoteba betonu

[mm] [mm] [ksm-2] [lm-2] [lm-2]36,5 AKU 365 247 x 365 x 238 16 54

30 AKU P+D 300 497 x 300 x 238 8 14 17330 AKU P+D 300 247 x 300 x 238 16 28

30 AKU300

300 x 145 x 11352 55

145 26 22 25 AKU P+D 250 372 x 250 x 238 11 24 24 AKU P+D 240 497 x 240 x 238 8 12 122

24 AKU240

240 x 115 x 11364 47

115 32 19 20 AKU P+D 200 497 x 200 x 238 8 10 9119 AKU P+D 190 372 x 190 x 238 11 14 14 AKU P+D 140 497 x 140 x 238 8 7 51

11,5 AKU P+D 115 497 x 115 x 238 8 10

CDm AKU240

240 x 115 x 11364 47

115 32 19

NF AKU240

240 x 115 x 7196 69

115 48 29

Druhy zdiva, spoteby materil plench zdicch prvk

34

Tab. 7-4 Klasick formty

oznaentlouka stny obvykl rozmry spoteba spoteba malty

[mm] [mm] [ksm-2] [lm-2]

CP290

290 x 140 x 6589 59

140 45 2465 23 7

Pk-CD 65140

290 x 140 x 6545 32

65 23 11

CV 14 (podl drovn > 30 %)

290290 x 140 x 140

45 48140 23 19

CV 14 (podl drovn < 30 %)

290290 x 140 x 140

45 44140 23 17

CV 6,5 (podl drovn > 30 %)

290290 x 140 x 65

89 76140 45 33

CDm (podl drovn < 30 %)

240240 x 115 x 113

64 47115 32 19

CDm (podl drovn > 30 %)

240240 x 115 x 113

64 53115 32 23

1 NF(pln)240

240 x 115 x 7196 54

115 48 22

1 NF (podl drovn < 30 %)

240240 x 115 x 71

96 61115 48 25

1 NF (podl drovn > 30 %)

240240 x 115 x 71

96 69115 48 29

Druhy zdiva, spoteby materil plench zdicch prvk

35

8. Konstrukn zsady jednovrstvho cihelnho zdiva

Jednovrstv ciheln zdivo je zdivo, kter je vyzdno z plench cihelnch zdicch prvk (cihelnch blok) tak, e jeho tlouka se rovn jednomu z pdorysnch rozmr pouitch cihel, tj. bu jejich dlce nebo ce.

Vznamnm pkladem jednovrstv zdn stny je obvodov (vnj) zdn stna zhotoven ze svisle dro-vanch velkorozmrovch cihelnch blok (tvarovek), jim jsou vnovny jin kapitoly tto pruky. Na tomto mst jsou uvedeny jen jejich geometrick charakteristiky, kter rozhoduj o konstruknm uspodn stn z nich zhotovench. Je poteba rozliovat ciheln bloky pro klasick zdn o vce 238 mm, kter se vyzdvaj na normln nebo tepelnizolan maltu a brouen o vce 249 mm, kter se lep na speciln malty. Oboj jsou cihly jednoelovho pouit nap. s tmito rozmry: ka je 440 mm (nebo t 400, 380, 365 i 490 mm), dlka 247, 248 i 250 mm a vka 238 mm, resp. 249 mm. Bon plochy tchto cihel (kolm na lce stny) jsou tvarovny podle systmu pero + drka a proto se zazuben styn spry tlouky 3 mm nevypluj maltou (obr. 8-1). Pomrn prezov plocha svislch dr (oznaovan astji jako podl drovn) je 50 a 57 %. Uspodn dr spolen s vhodnou objemovou hmotnost stepu (materilu) cihel jsou provedeny tak, aby stna z tchto cihel zhotoven mla poadovan tepeln- technick vlastnosti.

Pro zachovn tchto vlastnost je pi zdn roh a kout stn, v ostnch a u parapet potebn pouvat doplkov tvary cihel-nch blok. Doplkov tvary - plky, rohovky, koncov a nzk cihly - navc umon doshnout poadovanho rozmru stny pi dodren pravidel pro tzv. vazbu mezi jednotlivmi vrstvami cihel (obr. 8-2). Dlka pevzn velkorozmrovch cihel v jedn vrstv je oproti cihlm v obou pilehlch vrstvch minimln 0,4nsobek vky cihel, v idelnm ppad se rovn polovin dlky cihel. Pro ciheln bloky o vce 238 mm je tedy minimln dlka pevazby 95 mm, pro bloky s vkou 249 mm je minimln dlka pevazby 100 mm a polovina dlky cihel je 125 mm.

Skladebn dlka cihel (ve smru dlky stny) a skladebn vka cihel jsou stejn, a to 250 mm. Pdorysn modul 250 mm je vhodn a osvden, a to i v ppadech, kdy svisl nosn konstrukce jsou jak zdn tak i betonov. Z vkovho modulu 250 mm a vky cihel 238 mm vyplv, e pedepsan tlouka lonch spr by mla bt 12 mm. Tato tlouka zcela postauje

k vyrovnn ppustnch rozmrovch toleranc cihel a zajiuje, aby v maltovm loi leela cel cihla. U staticky nam-hanch stn a pek se lon spra vdy promaltovv zplna. Z vky brouench cihel 249 mm vyplv, e tlouka lonch spr po uloen brouench cihel do zdiva je cca 1 mm. Tyto cihly vyaduj pesn proveden speciln prvn

Obr. 8-1 Detail zazuben styn spry

Konstrukn zsady jednovrstvho cihelnho zdiva

36

spry (zaloen na jednotn vodorovn rovin) a pot ji tlouka spry 1 mm pln posta k vyzdn celho podla pi dodren vkovho modulu 250 mm.

Dodren vkovho modulu 250 mm je dosti obtn, nebo poloha a rozmry oken vzhledem ke svtl vce mstnosti vyaduj monost proveden zdiva rznch vek. Tk se to pedevm vek parapet, vek stn pod lo-nmi plochami nadokennch a nadedvench peklad a celkovch vek stn. Jsou tedy potebn i vky zdiva mimo nsobky modulu 250 mm. Proto se vyrbj svisle drovan cihly tak zvanho nzkho ezu. Vka tchto cihelnch blok je 155 mm a s vrstvou maltovho loe 12 mm (tj. s lonou maltovou sprou) tvo vku v jedn vrstv cihel 167 mm, co jsou 2/3 vkovho modulu 250 mm. Kombinac vrstev cihel s modulem 250 mm a vrstev cihel s mo-dulem 167 mm lze navrhovat tm libovoln vky zdiva ve stnch s otvory, poadovan vky vyzdvek betonovch a ocelovch skelet vcepodlanch budov a vyzdvky nosnch konstrukc vcepodlanch hal. Hodnoty monch vek stn dosaench kombinac vrstev s modulem 250 a 167 mm (s odstupovnm po 83 mm, tj. po 1/3 vkovho modulu 250 mm) jsou uvedeny v tabulce 8-1.

Tab. 8-1 Pouit nzkch cihel pro vkov modul 83 mm

Vka zdi Skladba vrstev - poet cihel na vku[mm] Standardn vrstva Nzk vrstva

1500 6 x S 1417 5 x S 1 x N1333 4 x S 2 x N1250 5 x S 1167 4 x S 1 x N1083 3 x S 2 x N1000 4 x S 917 3 x S 1 x N833 2 x S 2 x N750 3 x S 667 2 x S 1 x N583 1 x S 2 x N500 2 x S 417 1 x S 1 x N333 2 x N250 1 x S 167 1 x N

Obr. 8-3 Nro vnitnch stn tl. 300 mm

Konstrukn zsady jednovrstvho cihelnho zdiva

Obr. 8-4 Napojen vnitnch stn tl. 300 mm ve tvaru T

37

Pro vyzdvn vnitnch nosnch stn jsou ureny svisle drovan cihly 497 x 200 x 238 mm, 372 x 240 x 238 mm, 247 x 300 x 238 mm. Pro tlouky stn 240 a 300 mm je mono pout univerzln nzk cihly 240 x 300 x 155 mm, kter maj vechny tyi bon plochy opateny mlkmi drkami. Svisl styn spry zdiva z tchto cihel se vypluj maltou. Hodnoty monch vek stn uveden v tabulce 8-1 plat i pro zdivo z tchto cihel. Vazby cihelnch blok jsou znzornny na obr. 8-3, 8-4 a 8-5.

Klasickm pkladem jednovrstv ciheln stavebn konstrukce je zdn pka (zpravidla nenosn) z plnch (obr. 8-6) nebo podln drovanch plench cihel, a to bu z dvoudrovch nebo vcedro-vch (obr. 8-7 a 8-8), pop. specilnch velkorozmrovch pkovek uloench v bhounov vazb, kdy dlky vech cihel jsou rovnobn s lci pky. Dlka pevzn cihel se pak rovn polovin jejich dlky. Nejmen ppustnou dlkou pevzn cihel je 40 mm za souasn platnosti podmnky pro vazbu uveden u velkorozmrovch cihel.

Pokud se pro vyzdvn vnitnch stn a pek pouij cihly starch typ (CP, CV, CDm, Pk-CD apod.), bvaj jejich rozmry odvozeny od modulu 300 mm. Tyto cihly se maltuj i ve svislch stynch sprch.

Tlouka lonch i ka stynch spr se uvauje 10 mm a vechny spry se promaltovvaj zplna.

Vznamnou konstrukn zsadou pro provdn jednovrstvch zdnch pek je jejich bezpodmnen pikotven k pi-

Obr. 8-5 Napojen vnitn stny tl. 240 mm na vnj stnu tl. 440 mm ve tvaru T

Obr. 8-7 Pka z dvoudrovch cihel Obr. 8-8 Pka z tydrovch cihel

Konstrukn zsady jednovrstvho cihelnho zdiva

38

lehlm svislm nosnm prvkm, m se zajist jejich stabilita proti peklopen. Pilehlmi svislmi nosnmi prvky mohou bt ciheln nosn stny, ciheln nosn pile, betonov stny a betonov nebo ocelov sloupy.

Ke zdnm nebo betonovm stnm nebo sloupm se zdn pky pipojuj pomoc specilnch stnovch spon, kter se k hotovmu prvku pipevn nap. pomoc roub s hmodinkami (obr. 8-9 a 8-10), nastelenm nebo p-padn zazdnm.

V nosnch cihelnch stnch nebo pilch se pro pipojen pek vynechvaj drky nebo kapsy. Pi zdn pky se do nich zasunou cihly, z nich se pka vyzdv. V mstech, kde nelze drky nebo kapsy ze statickch nebo jinch dvod vytvoit (obvykle k tomu dochz u pil), vylo se ze zdiva nosnho prvku cihly oznaovan jako ozuby. Takto een pipojen se pouvaj tehdy, pokud jsou vky zdicch prvk nosnch stn a pek ve stejnm vkovm modulu.

Zpsob napojen na pilehl konstrukce (podlahu, stny, strop) je velmi dleit u stn, na kter jsou kladeny vy akustick poadavky. Tzv. akustick stny, nejastji oddlujc mstnosti bytu od jinch hlunch prostor, se vyzdvaj ze specilnch zdicch prvk, kter vtinou maj vysokou objemovou hmotnost, nebo naopak z lehkch zdicch blok, kter se vylvaj cementovou maltou nebo betonem, novinkou jsou akustick zdic prvky s objemovou hmotnost do 1 000 kgm-3 a specilnm drovnm. Stny je potebn po celm jejich obvodu od pilehlch konstrukc oddlit akustickou podlokou i vlokou tak, aby se hluk z jedn mstnosti nepenel tzv. vedlejmi cestami z dlic stny do tchto pilehlch konstrukc a odtud dle do druh mstnosti.

Jakmkoli zsahem do akustickch stn (nap. vedenm vzduchotechniky vedenm kanalizanho i vodovodnho potrub stnou, zaseknm elektroinstalanch krabic apod.) me dojt k tzv. akustickmu mostu, kter zpsobuje nepm penos zvuku. Vechna ppadn msta styk instalanch veden s akustickou stnou je proto nutn upravit pomoc vhodnch izolanch materil.

Dalm z akustickch most me bt nesprvn napojen podlahy ke stnm po obvodu mstnosti. Podlahy v jed-notlivch mstnostech mus bt tzv. plovouc, tj. betonov vrstva podlahy se oddl od stropn a stnov konstrukce akusticky mkkou hmotou (nejlpe speciln minerln vlnou pekrytou stavebn lepenkou), kter vytvo oddlujc vrstvu zachycujc kroejov chvn.

Obr. 8-9 Speciln spona z korozivzdorn oceli pro kotven stn

Obr. 8-10 Spojen zdn pky se zdnou nebo betonovou konstrukc pomoc stnovch spon

Konstrukn zsady jednovrstvho cihelnho zdiva

39

9. Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny

Novodob ciheln stny z vrstvenho zdiva se u ns zatm uplatuj pevn jen ve stnch obvodovch. Tyto novodob obvodov vrstven zdn stny pouvaj lcovou cihlu v exteriru, ale nkdy t i v interiru a v detai-lu. Jedn se vdy o tzv. stny dutinov, tj. o dv vyzdn, paraleln svisle uspodan (vnitn a vnj) vrstvy stny, oddlen souvislou dutinou v tlouce obvykle od 60 (aby pi realizaci nikdy nedolo k podkroen hodnoty 50 mm) do 150 (a pp. i vce) mm, vzjemn vdy inn spojen pomocnmi prvky, tzv. stnovmi sponami. Dutina pitom zstv bu zcela voln, nebo sten i zcela zaplnn nenosnou vrstvou tepeln izolace a pomocnmi prvky podle poadavk detailnho projektu.

Rozliujeme dva zkladn typy (ppady) proveden zdnch obvodovch vrstvench stn, oba ve dvou monch variantch:

V ppad, kdy vnitn vrstva obvodov vrstven dutinov stny s rezervou spluje poadavky pedepsanho tepelnho odporu ji jako samotn (a v nsledn vrstven skladb nedojde ke zhoren, zejmna z hlediska vlhkostnho reimu obvodov stny), provdj se tzv. nezateplen skladby, ve variantch provtrvan i ne-provtrvan.

V ppad, kdy vnitn vrstva obvodov vrstven dutinov stny nespluje s rezervou poadavky pedepsanho tepelnho odporu ji jako samotn, provdj se tzv. skladby zateplen, opt v obou ve zmnnch variantch skladby provtrvan i neprovtrvan, tj. do dutiny se vkld navc jet vrstva tepeln izolace.

9.1 Konstrukn zsady pro provtrvan obvodov vrstven stny

9.1.1 Veobecn konstrukn zsady

V zvislosti na celkov koncepci konstruknho een objektu je obvykle ji v rovni nvrhu rozhodnuto, zda vnitn vrstva obvodov stny bude moci bt sama o sob z hlediska statickho i stavebn-fyziklnho dostaten vyhovujc i nikoliv. Odtud vyplv zsadn rozhodnut o pouit zateplenho i nezateplenho typu obvodov vrstven dutinov stny.

Z hlediska zkladnch tepelntechnickch poadavk vyhovuj jednovrstv stny z plench zdicch prvk typu THERM dnenm poadavkm tepelntechnickch norem a pedpis obvykle pi tloukch 400, 440, resp. 490 mm. Pouitm nezateplen skladby s provtrvanou vzduchovou mezerou se pak asto e okamit nebo t i dodaten pn majitele na jin architektonick vraz a/nebo zven trvanlivosti fasdy objektu.

Skladby s tepelnou izolac v dutin stny se pednostn provdj ve variant provtrvan, obvykle vhodnj z hlediska vy trvanlivosti a lep odolnosti lcov vnj vrstvy zdiva proti vkvtm. S vhodou se v tomto ppad pro vnitn vrstvu zdiva obvodov vrstven stny pouvaj stny s men tloukou, ale s vy pevnost.

Zsadnm koncepnm krokem pro sprvn nvrh a kvalitu vnj vrstvy obvodov stny je sprvn skladebn een, sprvn stanoven svislho rozlenn vnj vrstvy z lcovch cihel s ohledem na oekvan dilatan pohyby, sprvn een jejho uloen na zklady nebo sutern, vetn vystrojen dutiny a kotven, vhodn een okol otvor ve fasd, vstupk, vklenk, roh objektu apod. V tto souvislosti je rovn nezbytn pedem promyslet zpsob lenn vnj vrstvy po vce a ppad od ppadu i jin, pro dan objekt podstatn detaily a nvaznosti.

Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny

40

Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny

9.1.2 lenn vnj vrstvy obvodov vrstven stny do dilatanch sek

Volnou (dilatan) dlku pro voln stojc stnu z lcovho zdiva z plench cihel, resp. klinker, lze stanovit v-potem.

Zjednoduen smrnice rznch zem vetn evropsk normalizace doporuuj u vnjho zdiva z plench zdicch prvk provdt svisl dilatan spry ve vzdlenostech nejvce 12 metr (u neprovtrvanch skladeb jen do 10, pp. 8 metr). Nkdy se podrobnji uvdj dilatan dlky t v zvislosti na orientaci stny ke svtovm stranm: zpadn max. 8 m, jin max. 9 m, vchodn max. 10 m a severn max. 11 m, nejvce vak vdy 12 metr.

Zvenou pozornost je teba vnovat konstruknmu uspodn vnj vrstvy obvodov stny v rozch objektu, kde je mono provdt dilatace v zsad temi zpsoby:

Vnj vrstva obvodov stny z teplotn exponovanjho smru pesahuje v rozch vrstvu mn teplotn expo-novanou (je-li del, len se na dl seky Li,DIL) viz obr. 9-1.

Alternativn lze provst roh objektu celistv, s odsunutm svisl dilatan spry do vzdlenosti max. 1,5nsobku skladebn dlky pouit lcov cihly od rohov hrany objektu (pro esk formt max. 450 mm, pro nmeck formt max. 375 mm) viz obr. 9-2.

Pi poadavku zcela celistvch roh jsou mon maximln polovin dlky ve uvedench dilatanch sek podle orientace ke svtovm stranm, max. vak 4 m. Celistv roh se doporuuje vyztuit a zvl eit jeho dilatace ve vazb na prunost spon. Toto een je vhodn zejmna tehdy, kdy svisl dilatan spra jde v lci okennch otvor (nad sebou) po cel vce objektu, piem nadokenn peklady spolu s parapety jsou obou-strann oddilatovny od plnch ploch viz obr. 9-3.

Obr. 9-1 Obr. 9-2

Obr. 9-3 Obr. 9-4 Detail dilatan spry

41

Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny

U vcepodlanch objekt je nutno vnj vrstvu obvodov vrstven stny lenit tak vkov vodorovnmi dilatanmi sprami. V souladu s podmnkami uloen se vodorovn dilatan spry navrhuj obvykle nejve po dvou podlach nebo po vce max. 6 m, nen-li podle konkrtn situace nutn nebo vhodnj jin een.

9.1.3 Uloen vnj vrstvy z lcovho zdiva

Vnj vrstvu z plench lcovch cihel tzv. eskho formtu (t1 = 140 mm) a klinker nmeckho formtu (t1 = 115 mm) je mon pi max. vyloen o 25 (15) mm pes vnj lc lon plochy provst souvisle do vky 9 m (nebo 2 podla se ttem do max. 4 m vky ve vrcholu), resp. se stabilitnm posouzenm vnj vrstvy a do vky 12 m, s plnm uloenm pak i bez stabilitnho posouzen; vdy se kontroluje vzdlenost a ka dilatac. U zdiva z lco-vch cihel tlouky 90 mm (t1 < 115 mm) je nejvt mon vyloen 15 mm a nejvt souvisl vka 2 podla nebo max. 6 m, vdy vak do nejvy vky nad ternem do 20 metr. Ppadn odlin podmnky podlhaj stabilitnmu posouzen.

Pi vce max. 6 m (do dvou podla) je mono cihly eskho a nmeckho formtu vyloit max. a o 1/3 jejich tlouky t1. V tomto ppad nesm bt ve spodn ad provedeny voln styn spry pro provtrn vrstven stny, pipout se vak pouit specilnch vtracch prvk i korozivzdorn prefabrikovan vodorovn vztue v lonch sprch nad spodn adou cihel s nktermi stynmi sprami nevyplnnmi maltou.

Vnj vrstva obvodov vrstven stny nebv uloena jen v mstech zklad i suternu, ale tak v rovnch vymeze-nch vodorovnmi dilatanmi sprami. Pro uloen vnj vrstvy na stropnch konstrukcch (obvykle v kadm podla), specilnch prbnch helncch nebo jednotlivch konzolch plat stejn zsady jako pi uloen na zklady.

9.2 Konstrukn zsady pro vystrojen dutiny obvodov vrstven stnyDutina obvodov vrstven stny se vdy vystrojuje pomocnmi statickmi prvky (stnovmi sponami, konzolami,

helnky aj.) a hydroizolanmi pomocnmi prvky. U zateplen varianty je navc v dutin stny pi vnjm lci vnitn vrstvy stny pikotvena nenosn vrstva tepeln izolace.

9.2.1 Zajitn tepeln izolace a optimlnch podmnek pro pzniv vlhkostn reim

Pro skladby s vrstvou tepeln izolace a s provtrvanou vzduchovou dutinou je nap. vhodn volit tuen desky z minerlnch, resp. sklennch vlken o objemov hmotnosti kolem 100 kgm-3, s trvalou hydrofobizac, ppadn t s vnjm povrchem upravenm proti infiltraci vzduchu z vtran mezery do izolantu. Tato prava vak nesm snit propustnost tepeln izolace pro vodn pru. Obdobn je ppustn i pouit jinch tepelnizolanch materil, o jejich skutench vlastnostech je vak teba se vdy aktuln informovat u vrobce. Skladbu jednotlivch vrstev stny je potebn navrhovat zejmna s ohledem na vlhkostn reim a vlivy podstatnch konstruknch detail na proveditelnost navren skladby.

Pro reln vpoty je teba pouvat hodnoty souinitele tepeln vodivosti pi praktick vlhkosti materil. Ve vpotu se dle zohleduje i poet a prmr stnovch spon a pouitch hmodinek, mus se tak zohlednit vechny ostatn tepeln mosty (konzoly, helnky apod.).

Voln okraje tepelnizolanch desek hrozc odchlpnutm se pikotv plastovmi talovmi hmodinkami. Obdob-nmu elu slou ptlan talov chyty, osazovan souasn se stnovmi sponami, nkdy i vetn odkapnch terk. Mechanick kotven tepeln izolace se doporuuje kombinovat s lepenm. Je-li pouita tepeln izolace ve dvou vrstvch, svisl i vodorovn spoje v obou vrstvch by mly bt vzjemn posunuty.

V detailech, kde hroz zven nebezpe psoben vody, se tepeln izolace navrhuje z pez desek nebo z tva-rovek, nap. z vytlaovanho (extrudovanho) pnovho polystyrenu. Pro tepelnou izolaci spr kolem vpln otvor, ppadn spr mezi deskami hlavn tepelnizolan vrstvy, se obvykle pouv polyuretanov pna.

42

Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny

9.2.2 Dutina ve vrstven obvodov stn, vtrac a odvodovac otvory

Tlouka dutiny ve stn vychz z poadavk stavebn tepeln techniky na umstn doplkov izolace a/nebo z po-adavk na zajitn provtrn tto dutiny. Minimln nvrhov tlouka vzduchov mezery 40 mm u provtrvanch skladeb s vrstvou tepeln izolace v dutin stny pi provdn stavby nesm v dnm mst (vliv toleranc) klesnout pod 30 mm, u skladeb bez tepeln izolace v jde se doporuuje min. tlouka dutiny 60 (50) mm.

Uveden hodnoty minimlnch tloutk vzduchov mezery vychzej z poadavk DIN (nae normy je neobsahuj). Stejn je tomu i v ppad minimlnch poadavk pro nasvac a odsvac otvory pro vtrn dutiny stny - podle DIN v pat i v hlav min. 75 cm2/20 m2 plochy fasdy vetn otvor, podle naich novjch poznatk se doporuuje navrhovat vt plochu vtracch otvor, a to nejmn 2,5 z plochy zdn fasdy po odeten plochy okennch a dvench otvor.

st spodnch vtracch otvor mus slouit t jako otvory odvodovac, tj. mus bt situovny u dna vzduchov mezery; pvodn otvory u dna vzduchov mezery mus bt alespo 150 mm nad pilehlm ternem s ohledem na monost jejich zapadn snhem.

Pojistn povlakov hydroizolace mus bt eena tak, aby nezhorila difzn-vlhkostn reim materil, zejmna nesm nadmrn zakrvat tepelnou izolaci nebo mus bt navrena z pimen paropropustnho materilu. Kon-strukn een mus umonit odtok vody z pojistn hydroizolace. Zven pozornost mus bt vnovna prostorovm nvaznostem, nap. pechodu pojistn hydroizolace z nadpra do ostn ap.

U kadho konkrtnho objektu mus bt vdy provedeno vpotov posouzen vlhkostnho stavu ve vtran vzdu-chov vrstv. Pozornost mus bt vnovna zejmna objektm a mstnostem se zvenou vnitn vlhkost.

9.2.3 Zajitn hydroizolace a ochrany proti nporovmu deti

Hydroizolan poadavky na obvodov stny stanov SN 73 0600; podle tohoto pedpisu se zde jedn o hyd-rofyzikln namhn voln stkajc (beztlakovou) vodou.

Hlavn hydroizolan vrstvu (bariru) zabraujc nedoucmu pronikn srkov vody do vrstven obvodov stny tvo vnj vrstva z lcovho zdiva. Minimln tloukou tto vrstvy z lcovch cihel postaujc pro pimenou hydroizolan ochranu se zabvaj nkter zahranin pedpisy. Pro lcov zdivo z plench lcovch cihel nebo klin-ker jsou postaujc formtov tlouky 140 mm (F) a 115 mm (NF) a to jak pi se zdnm soubnm, tak i pi dodatenm sprovn lonch i svislch spr lcovho zdiva. Pro lcov cihly tlouky 90 mm (t1 < 115 mm) je nezbytn pln vyplnn vech spr zdiva a dodaten sprovn se nepipout.

Aby stna mohla dobe plnit svou hydroizolan funkci, nesm dojt ke vzniku trhlin v maltovch sprch vnj zdn vrstvy a ve vlastnch lcovch cihlch. K tomu je teba dodret zejmna zsady sprvnho provdn lcovho zdiva.

Pi ppadnm pouit hydrofobizanch prostedk nesm dojt k difuznmu uzaven vnj vrstvy zdiva; vdy je nezbytn si ovit, zda vrobce cihel i klinker toto opaten ve svch podmnkch vbec pipout a kdy ano, pak je nutno poadovat garanci dodavatele prostedku, nejlpe i aplikaci jeho pracovnky.

Spry vnj vrstvy, kter je nutn chrnit ped povtrnostnmi vlivy (nap. dilatan spry), se utsuj vhodnmi tmely s trvalou elasticitou a vysokou ivotnost. Spry se tsn vcestupov, podle detail v projektov dokumentaci. Ke tmelu mus bt dodn penetran prostedek k naputn podkladu a vymezovac profil pro zatmelen spry. Opt je na mst vyadovat pesn aplikan pravidla a zruku od dodavatel.

Speciln problematiku pedstavuj tzv. pojistn hydroizolace, doplujc komplexn vystrojen dutiny stny. Pro pojistnou hydroizolaci umstnou v nkterch konstruknch uzlech uvnit skladby vrstven stny se navrhuj bn hydroizolan povlaky. Vzhledem k poadavku vysok ivotnosti je teba vybrat pimen kvalitn vrobky z asfalto-vch ps pouze vrobky s modifikovanm asfaltem a s nenaskavou vlokou, z plastovch povlak nejlpe vyztuen, ppadn nevyztuen flie na bzi mkenho PVC.

Povlakov pojistn hydroizolace umstn v dutin vrstven zdn stny nad vplnmi otvor, v pat stny, pod parapety apod. mus bt provedena v dostatenm sklonu k odvodovacm otvorm a zataena do lon spry vnjho zdiva. Na vnjm povrchu vnitn nosn vrstvy se v dostaten vce (nejmn 150 mm) ukon mechanic-

43

Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny

km kotvenm nebo zataenm do lon spry zdiva. Pechod pojistn hydroizolace z nadpra do ostn okna i dal prostorov nvaznosti je teba eit s ohledem na spolehliv odveden vody.

O een dilatac, kotven i konstruknch detail rozhoduje vdy zodpovdn projektant konkrtnho objektu. Dle jsou znzornna nkter mon een zkladnch detail v oblasti soklu (obr. 9-5), variantn v oblasti parapet (obr. 9-6 a 9-7) a nadpra (obr. 9-8 a 9-9) v obvodov vrstven stn.

Detaily lcovho zdiva:

Obr. 9-5 Sokl

44

Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny

Obr. 9-7 Parapet - varianta 2

Obr. 9-6 Parapet - varianta 1

45

Konstrukn zsady pro ciheln obvodov vrstven stny

Obr. 9-9 Nadpra - varianta 2 s nadokenn roletou

Obr. 9-8 Nadpra - vari