Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola

Autor: Mgr. Viktor ZálešákNázev materiálu: Český stát v letech 1989 – dnešní dobaOznačení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ_M2.120Datum vytvoření: 12. 11. 2013Vzdělávací oblast: DějepisRočník: Druhý – všechny maturitní obory Název školy:Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Anotace

České dějiny v období 1989 až do dnešní doby.

Metodické pokyny

Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s  programem MS PowerPoint a projektor.

Zdroje – literatura

VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6.

 ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5.

ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X.

BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], 2001-2009. ISBN 978-80-7361-059-32.

Zdroje – literatura

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111.

ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN 80-716-8091-5.

ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692.

VACULÍK, Jaroslav a František ČAPKA. Nástin českých dějin 20. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1999, 234 s. ISBN 80-210-2167-5.

Zdroje – obrázky

Obrázek č. 1 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Opletal.gif Obrázek č. 2 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-11-12].

Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ File:Vaclav_Havel_IMF.jpg

Obrázek č. 3 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-11-12]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Teodor_Banik_busta_Alexandra_Dubceka.jpg

Zdroje – obrázky

Obrázek č. 4 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JohannesPaul2-portrait.jpg

Obrázek č. 5 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vladimir_meciar.jpg Obrázek č. 6 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vila_Tugendhat

České země v období 1989 – dnešní doba

Listopadová revoluce 1989

Dne 17. 11. 1989 probíhala poklidná demonstrace 15000 vysokoškoláků k uctění památky Jan Opletala (zabit němci roku 1939 – následně uzavřeny vysoké školy).

Studenti při svém pochodu Prahou narazili na národní třídě na brutální zásah Veřejné bezpečnosti.

Objevila se zpráva o zabití studenta Martina Šmída, která byla později ovšem dementována.

Následovala vlna protestních akcí a požadavek na vyšetření okolností brutálního zásahu.

Dne 18. 11. 1989 vstoupili herci pražských divadel a vysokoškolští studenti do stávky.

Listopadová revoluce 1989

Obr. 1 – Jan Opletal Obr. 2 – Václav Havel

Listopadová revoluce 1989

Dne 19. 11. 1989 vzniklo v pražském Činoherním klubu Občanské fórum (široká platforma všech občanských aktivit usilujících o obnovu politického pluralismu a odmítající totalitní komunistický režim), jehož neformální vůdcem se stal Václav Havel.

Na Slovensku vznikla podobná organizace – Verejnosť proti nasiliu.

Od 20. listopadu se konaly v Praze na Václavském náměstí a i v jiných městech celé republiky mohutné manifestace pořádané odpůrci režimu, tzv. disidenty.

Vlna protestních akcí přerostla ve státní převrat – tzv. sametová revoluce (bez násilí).

Listopadová revoluce 1989

Od 21. 11. 1989 začala série jednání předsedy vlády Ladislava Adamce s představiteli Občanského fóra.

Dne 24. 11. 1989 rezignoval Milouš Jakeš na funkci generálního tajemníka KSČ a nahradil ho Karel Urbánek.

25. – 26. 11. 1989 probíhaly demonstrace na Letenské pláni v Praze, kterých se zúčastnilo přes půl miliónu lidí.

Dne 27. 11. 1989 proběhla v celé republice dvouhodinová generální stávka.

Dne 29. 11. 1989 zrušilo Federální shromáždění čl. 4 Ústavy o vedoucí úloze KSČ, a další články, což formálně ukončilo 41 let vlády komunismu v Československu.

Listopadová revoluce 1989

Byl zrušen marxismus-leninismus jako státní ideologie a jako předmět na vysokých školách.

Dne 7. 12. 1989 podala Adamcova vláda demisi. Dne 10. 12. 1989 byla jmenována nová federální vláda,

tzv. „vláda národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou (KSČ) s převahou zástupců OF a VPN.

Vláda složila slib do rukou odstupujícího prezidenta Gustava Husáka, což byl jeho poslední politický akt.

Ještě do konce roku 1989 vzniklo mnoho nových politických stran (ČSSD, SZ, SPR-RSČ, ODA atd.).

Listopadová revoluce 1989

Nové federální shromáždění v čele s Alexandrem Dubčekem dne 29. 12. 1989 zvolilo novým prezidentem jednohlasně Václava Havla.

Obr. 3 – Alexandr Dubček

Rok 1990

Rok 1990 začal Novoročním projevem prezidenta Václava Havla, který upozornil hlavně na fakt nových demokratických voleb.

V politické oblasti bylo nutné pokračovat a dokončit likvidaci totalitního politického systému a nastolit principy demokratického státu.

Byla zrušena Státní bezpečnost (StB) a Národní fronta. Dne 6. 2. 1990 se stal novým předsedou vlády Petr Pithart

(OF). Hlavním úkolem vlády byla postupná změna právního řádu a příprava demokratických voleb.

Rok 1990

26. 2. 1990 byla v Moskvě podepsána dohoda o odchodu sovětských okupačních vojsk.

V dubnu roku 1990 byl přijat nový název státu – „Česká a slovenská federativní republika (ČSFR 1990 – 1992).

Poprvé v našich dějinách ve dnech 21. - 22. 4. 1990 navštívil náš stát papež – Jan Pavel II.

Byla připravena nová ekonomická reforma, která měla nahradit centrálně plánovanou ekonomiku tržní ekonomikou, jejímž autorem byl Václav Klaus.

Dne 8. a 9. 6. 1990 proběhly parlamentní volby, ve kterých kandidovalo 22 politických stran. Vyhrálo OF (53% hlasů). Voleb se zúčastnilo 96,7% voličů.

Rok 1990

Obr. 4 – Jan Pavel II. Obr. 5 – Vladimír Mečiar

Rok 1990

Krátce po volbách se utvořily nové státní orgány. Prezidentem republiky byl zvolen Václav Havel (5. 7. 1990), předsedou federální vlády Marián Čalfa, předsedou české vlády Petr Pithart, předsedou slovenské vlády Vladimír Mečiar a předsedou Federálního shromáždění Alexandr Dubček.

Začala se zavádět ekonomická reforma – svoboda podnikání, liberalizace cen, zrušení omezení zahraničního obchodu atd.

Rozběhla se tzv. kupónová privatizace, která spočívala v převedení státní podniků na soukromé osoby, občany.

Již v roce 1990 se objevily první náznaky o rozdělení státu.

Rok 1991

V oblasti zahraniční politiky došlo k velkému posunu, již roku 1990 byla podepsána dohoda s Evropským sdružením volného obchodu (ESVO), vstup do Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, v roce 1991 vstup do rady Evropy, podpis dohody o spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podepsána dohoda o přidružení k Evropskému společenství (ES), rozpad Varšavské smlouvy, vznik Visegrádské skupiny.

Rok 1991

V dubnu roku 1991 došlo k rozpadu Občanského fóra v důsledku odlišnosti názorů na jeho fingování a vnikla Občanská demokratická strana (ODS) v čele s Václavem Klausem a Občanské hnutí (OH) v čele s Jiřím Dientsbierem.

Na Slovensku založil Vladimír Mečiar a Milan Kňažko novou platformu VPN – Za demokratické Slovensko, pozdější Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS).

Stále více se objevovaly hlasy požadující rozdělení státu.

Rok 1992

V červnu proběhly nové parlamentní volby, ve kterých zvítězila pravice.

V čele nové české vlády stanul Václav Klaus. Na Slovensku zvítězila levice v čele s Vladimírem Mečiarem. Výsledky voleb byly jasným signálem k budoucímu rozpadu

státu. V čele nové federální vlády stanul J. Stránský. Jeho vláda

ovšem postupně ztrácela své pravomoci ve prospěch republikových vlád.

Rok 1992

Vše došlo tak daleko, že v červenci roku 1992 se nepodařilo zvolit nového prezidenta a Václav Havel abdikoval na svůj úřad.

Dne 17. 7. 1992 byla ve Slovenské národní radě odhlasována deklarace o svrchovanosti slovenského národa.

Dne 23. 7. 1992 se dohodli představitelé obou nejsilnějších stran ODS a HZDS na ústavním zániku československé federace.

Rok 1992

Dne 26. 8. 1992 byla v Brně ve vile Tugendhat podepsána Klausem a Mečiarem dohoda, která stanovila harmonogram rozdělení již nefunkční federace.

Problémy se objevili v názorech na dělení federálního majetku (nakonec zvolen územní princip a poměr 2:1), jak dělit zlatý poklad federace, vojenská technika, atd.

Dne 25. 11. 1992 federální shromáždění odhlasovalo zánik ČSFR k 1. 1. 1993 a tak přestal existovat československý stát. Jeho nástupnickými státy se stala Česká republika a Slovenská republika.

Rok 1992

Obr. 6 – Vila Tugendhat

Rok 1993

Dne 26. 1. 1993 byl novým prezidentem České republiky zvolen Václav Havel.

Česká republika se stala členem mnoha mezinárodních organizací – OSN, UNESCO, OECD, Rada Evropy, atd.

V čele české vlády dále stál Václav Klaus. Došlo k oddělení měny a od 8. 2. 1993 začala platit česká

koruna. Pokračovala dále transformace české ekonomiky, byla

zahájena druhá vlna kupónové privatizace.

Léta 1994 – 1998

Ekonomická transformace nedosáhla předpokládaných úspěchů. Docházelo k rozkrádání a tunelování státního majetku, snižovalo se tempo ekonomického růstu a vzrůstala zadluženost státu.

Po parlamentních volbách v roce 1996 byla vytvořena menšinová vláda ODS, KDU-ČSL, ODA v čele s Václavem Klausem.

V roce 1996 proběhly první volby do Senátu ČR, ve kterých zvítězila ODS (32 senátorů), druhá byla ČSSD (25 senátorů) z celkového počtu 81 senátorů.

V roce 1996 podala ČR přihlášku do NATO.

Léta 1994 – 1998

Situace v koalici byla velmi špatná v důsledku ekonomické krize.

V listopadu 1997 došlo k tzv. „sarajevskému atentátu“ – rozpad ODS. V čele této akce stáli Jan Ruml a Ivan Pilip – založili Unii Svobody (US).

30. 11. 1997 podal Václav Klaus a celá jeho vláda demisi. Dne 17. 12. 1997 pověřil prezident Václav Havel guvernéra

České národní banky Josefa Tošovského sestavením nové vlády, která byla jmenována 2. 1. 1998 a skončila 22. 7. 1998.

Léta 1994 – 1998

Tošovského vláda převzala stát s rostoucí nezaměstnaností a státním dluhem 313 miliard korun. Vše bylo dílem neúspěšné ekonomické transformace.

20. 1. 1998 byl znovu zvolen prezidentem ČR Václav Havel. V červnu 1998 proběhly předčasné parlamentní volby, ve kterých

zvítězila ČSSD (32,3%) před ODS (27,7%). Byla sestavena menšinová vláda ČSSD v čele s Milošem

Zemanem, která měla podporu ODS takzvanou „opoziční smlouvou“.

Roku 1999 vstoupila ČR do NATO. V roce 2000 vznikl úřad Veřejného ochránce práv, kterým se stal

JUDr. Otakar Motejl.

Česká republika po roce 1998

Ve volbách v roce 2002 zvítězila ČSSD a předsedou vlády se stal Vladimír Špidla, který roku 2004 podal demisi a byl vystřídán Stanislavem Grosem, který roku 2005 podal demisi a byl vystřídán Jiřím Paroubkem.

V roce 2003 byl zvolen prezidentem Václav Klaus. Dne 1. 5. 2004 vstoupila ČR do Evropské unie. Ve volbách v roce 2006 zvítězila ODS a předsedou vlády se

stal Mirek Topolánek. V prosinci 2007 vstoupila ČR do Schengenského prostoru. V roce 2008 byl zvolen prezidentem Václav Klaus. V prvním pololetí roku 2009 předsedala ČR Evropské unii.

Česká republika po roce 1998

Na jaře roku 2009 byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka.

V dubnu 2009 vznikla úřednická vláda, v jejímž čele stál Jan Fischer a to do července roku 2010.

V květnu 2010 proběhly volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých zvítězila ČSSD, druhá byla ODS, třetí TOP 09, čtvrtá KSČM, páté VV.

V červenci 2010 byla jmenována nová vláda trojkoalice ODS, TOP 09, VV v čele s Petrem Nečasem (ODS).

V květnu 2010 zemřel Otakar Motejl. Ve funkci ombudsmana jej nahradil Pavel Varvařovský.

Česká republika po roce 1998

Na počátku roku 2013 byl zvolen v prvních lidových volbách prezidentem Miloš Zeman, který se úřadu ujal dne 8. 3. 2013.

V červnu 2013 po několika politických skandálech podala vláda Petra Nečase demisi.

Prezident v červenci 2013 jmenoval úřednickou vládu v čele s Jiřím Rusnokem, ta ovšem nezískala důvěru.

V srpnu 2013 se poprvé v našich dějinách rozpustila svým hlasováním Poslanecká sněmovna a následně prezident vyhlásil na poslední říjnový víkend předčasné volby do Poslanecké sněmovny.

Kvíz

1. Listopadová revoluce 1989 začala a) 17. 11. 1989 b) 18. 11. 1989 c) 19. 11. 1989

2. Listopadová revoluce 1989 se nazývá a) komunistická b) demokratická c) sametová

Kvíz

3. Občanské fórum vzniklo a) 1989 b) 1990 c) 1991

4. Při vzniku Občanského fóra stál v jeho čele a) Václav Klaus b) Václav Havel c) Marián Čalfa

Kvíz

5. Milouš Jakeš byl a) předsedou vlády b) generálním tajemníkem KSČ c) prezidentem

6. Předsedou vlády v době listopadové revoluce byl a) Milouš Jakeš b) Karel Urbánek c) Ladislav Adamec

Kvíz

7. Posledním komunistickým prezidentem by a) Gustav Husák b) Milouš Jakeš c) Marián Čalfa

8. Předsedou nové vlády po pádu komunismu se stal a) Václav Klaus b) Marián Čalfa c) Alexandr Dubček

Kvíz

9. Prvním prezidentem po pádu komunismu se stal a) Václav Klaus b) Václav Havel c) Alexandr Dubček

10. Protokol o odsunu sovětských vojsk z naší země byl podepsán roku 1990 v

a) Praze b) Bratislavě c) Moskvě

Kvíz

11. Česká a slovenská federativní republika vznikla roku a) 1989 b) 1990 c) 1991

12. Autorem ekonomické reformy v prvních letech nového státu byl

a) Václav Klaus b) Petr Pithart c) Alexandr Dubček

Kvíz

13. Občanské fórum se rozpadlo roku a) 1990 b) 1991 c) 1992

14. Občanská demokratická strana v čele s Václavem Klausem vznikla roku

a) 1990 b) 1991 c) 1992

Kvíz

15. Hlavní osobností politické scény na Slovensku byl a) Milan Kňažko b) Alexandr Dubček c) Vladimír Mečiar

16. Dohodu o zániku ČSFR podepsali roku 1992 a) Václav Klaus, Václav Havel, Vladimír Mečiar a) Václav Klaus, Vladimír Mečiar c) Václav Havel, Vladimír Mečiar

Kvíz

17. Česká republika a Slovenská republika vznikly a) 1. 11. 1992 b) 1. 1. 1993 c) 1. 11. 1993

18. Prvním prezidentem České republiky se stal a) Miloš Zeman b) Václav Klaus c) Václav Havel

Kvíz

19. Předsedou první vlády České republiky se stal a) Miloš Zeman b) Václav Klaus c) Petr Pithart

20. První volby do Senátu České republiky se konaly roku a) 1995 b) 1996 c) 1997

Kvíz

21. Sarajevský atentát roku 1997 znamenal a) pokus o vraždu Václava Klause b) pád prezidenta Havla c) pád vlády Václava Klause

22. Opoziční smlouva byla roku 1998 podepsána mezi a) ODS a KDU-ČSL b) KDU-ČSL a ČSSD c) ODS a ČSSD

Kvíz

23. V čele vlády, která vznikla na základě opoziční smlouvy stál

a) Miloš Zeman b) Václav Klaus c) Josef Tošovský

24. Česká republika vstoupila do NATO roku a) 1996 b) 1999 c) 2004

Kvíz

25. Po Václavu Havlovi se stal prezidentem České republiky roku 2003

a) Otakar Motejl b) Václav Klaus c) Miloš Zeman

26. Česká republika vstoupila do Evropské unie roku a) 1999 b) 2004 c) 2005

Kvíz

27. Ve volbách v roce 2002 zvítězila ČSSD a v čele její vlády se postupně vystřídali ve správném pořadí

a) Vladimír Špidla, Jiří Paroubek, Stanislav Gross b) Stanislav Gross, Vladimír Špidla, Jiří Paroubek c) Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek

28. Česká republika vstoupila do Schengenského prostoru roku a) 2006 b) 2007 c) 2008

Kvíz

29. Stávajícím předsedou vlády České republiky je a) Bohuslav Sobotka b) Jiří Rusnok c) Petr Nečas

30. Stávajícím prezidentem České republiky je a) Miloš Zeman b) Václav Klaus c) Václav Havel