závěrečná vs. odborná práce

Kromě zjevných nároků na vypracování obou typů prací se liší v původnosti informací v nich obsažených.

Původní dokument – obsahuje převážně informace nové, které ještě nebyly zmíněny v jiné publikaci

Kompilační dokument – opakuje informace převzaté z jiných dokumentů a přizpůsobuje je novému cíli

Sumarizační dokument - shrnuje poznatky z větší části převzaté z jiných dokumentů, přidanou hodnotou je sumarizace

Závěrečné práce bývají převážně kompilační s prvky sumarizačních i původních dokumentů, odborné a vědecké práce obsahují informace původní. Speciálním případem jsou učebnice (především kompilační dokument).

citační norma vs. citační styl

Citujeme dle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.

Tato norma je poměrně stručná a poskytuje jistou míru volnosti při citování. Stěžejní je citační styl, který je striktnější. Většinou je dán ze strany vydavatele, organizace nebo univerzity.

2 doporučené metodické příručky týkající se citování dle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2:

Bratková, Eva (rozsáhlejší, aktuálnější)Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2(verze 2.0)

Boldiš, Petr (přehlednější, pěkně zpracované základy)Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2

Citační tahák http://www.scribd.com/doc/35647036/Citacni-tahak

citační etika – jak moc a proč citovat

1. KOLIK CITOVANÉ LITERATURY POUŽÍT? Závisí na obsáhlosti tématu, zvyklostech školy.

Čím více citací, tím bohatší teoretická část a tím nižší původnost díla – je třeba hledat rozumný kompromis.

2. CO SMÍME CITOVAT? Rozsah citace musí být ZDŮVODNITELNÝ. V určitých případech lze

citovat i celý dokument (výzkum, malý slovesný útvar – báseň). Rozsáhlejší dokumenty se zpravidla necitují přímo v textu, ale uvádí se do příloh. Užití v dílech vzdělávacího nebo vědeckého charakteru.

3. PROČ CITOVAT?• Smyslem citování je poskytnout dostatek údajů k tomu, aby byl

kdokoliv schopen nalézt dokument, z něhož autor čerpal.

• Ověření uvedených tezí, Získání širšího kontextu ohledně dané tématiky, Autorský zákon (č.121/2000 Sb.) a citační etika

4. PROHŘEŠKY PROTI CITAČNÍ ETICE Citování díla, které autor nepoužil, necitování díla, které autor

použil, citování vlastních děl, která nemají souvislost s novým dílem (tzv. autocitace), nepřesné citování, znemožňující identifikaci díla.

citační etika – jak moc a proč citovat

Citační etika vyžaduje, aby autor zveřejnil veškeré informační prameny, které použil pro svoji práci tak, aby je bylo možné identifikovat. Je žádoucí, aby autor zřetelně označil převzaté části od částí, které jsou jeho vlastní. Pro citace částí děl se proto doporučuje je typograficky odlišit od dalšího textu. Na konec nebo na začátek této části uvádíme identifikační údaje, které v práci odkazují na úplnou citaci.

BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSB ISO 690-2 : Část 1 – Citace: metodika a obecná pravidla [online]. Verze 3.3. ©1999-2004, poslední aktualizace 11.11.2004 [cit. 2010-11-22]. Dostupné z WWW: <http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf>.

obecné zásady citace

Citace musí být především jednotná a přehledná. Citace by měla být úplná. Citujeme výhradně z primárních pramenů (tj. dokumentů, které

jsme měli v ruce). Zachováváme pravopisné normy pro daný jazyk. Pokud některý údaj chybí, vynecháme ho a pokračujeme údajem

následujícím. Údaje v citaci členíme do tematických celků – tzv. „polí“

(pořadí polí určuje norma, za každým oddělovačem pole začínáme velkým písmenem).

Zachováváme jazyk knihy (fyzický popis píšeme vždy v češtině). Je nutné dodržet jednotnou interpunkci (ne vše ošetřuje norma).

2 metody citování:1. Přímá citace – doslovné převzetí textu (zpravidla se udává do

uvozovek, někdy kurzívou)

2. Parafráze - volně přeformulované myšlenky autora zdrojové publikace (většinou oddělena odstavcem z obou stran)

odkazy na citace v textu – metoda poznámek

Na jednotlivé dokumenty odkazujeme číslem poznámky a citace uvádíme v poznámce pod čarou.

Číslování je možné průběžně v celém dokumentu, nebo na každé stránce nové.

metoda číselných citací

Jednotlivé dokumenty jsou očíslovány tak, jak jdou v citačním soupisu.

Pokud je některý citován vícekrát, objevuje se pod stejným číslem.

Jak říká Miroslav Bureš (7), adaptivní systém získává relevantní informace o uživateli a reaguje na jeho chování, čili je schopen např. filtrovat informace nebo funkce systému, přizpůsobuje testy, reaguje na pokládané testové otázky, reaguje na opakované chyby uživatele a nabízí mu lepší rozhraní apod.

6. BRDIČKA, Bořivoj. Role internetu ve vzdělávání. 1. vydání. AISIS o.s.: Kladno, 2003. 122 s. ISBN 80-239-0106-0

7. BUREŠ, Miroslav. Adaptivní systémy v internetem podporované výuce. Fenomén e-learningu v současném vzdělávání. [online]. c2003 [cit. 2008-06-15]. Dokument formátu PDF. Dostupné z: <http://www.e-univerzita.cz/old/2003/sbornik/sbornik_e-learning_2003_sekce.pdf>.

8. Didaktické strategie e-learningu. [online]. c2006 [cit. 2008-06-14]. Dostupné z: <http://www.lf1.cuni.cz/article.asp?nArticleID=3756&nDepartmentID=665&nLanguageID=1>.

metoda uvádění prvku citace a data

V textu se vyznačuje identifikační část, pod kterou je možné dokument najít v závěrečném soupisu literatury společně s rokem vydání dokumentu. Uvádí se většinou jméno autora a také strana, ze které bylo citováno.

V případě, že autor napsal v daném roce více prací, za rokem vydání se pro odlišení dávají písmenka abecedy (musíme použít i v soupisu).

„I přes snahu rozvoj e-learningu koordinovat, je u nás stále poněkud intuitivní a živelný.“ (KOPECKÝ, 2006, s. 87-88)

„Distanční text bývá rozdělen na hlavní a popisný sloupec, kde hlavní sloupec obsahuje samotný vzdělávací obsah a popisný orientační a řídící prvky, které umožňují snadnou a rychlou orientaci v textu i celém kurzu.“ (PRŮCHA, 2000a, s. 44-47)

Jak uvádí SHAFFHAUSER (2008a): „Existují také aktivity, které můžeme zařadit do mezinárodní soutěže. Mezi nejznámější např. patří soutěž vyhlašovaná firmou Siemens, Join Multimedia…“

umístění a řazení citací

Citace můžeme umístit:1. pod čarou na stránce, na níž je odkaz

2. na konci dokumentu (označujeme jako „literatura“, „Soupis bibliografických citací“ nebo „Použité zdroje“)

3. kombinace obou způsobů – v takovém případě se může v poznámce pod čarou objevit pouze část citace, přičemž plná citace se nachází v soupisu literatury (poznámka pod čarou odkazuje na soupis, kde je plně identifikován zdrojový dokument)

Řazení citací1. abecedně (nejprve čísla, pak písmena)

• v případě více děl jednoho autora řadíme díla podle roku vydání (od nejmladšího)

2. podle tematických celků nebo druhů dokumentu, a pak abecedně

struktura citace

V citaci se setkáme s povinnými a nepovinnými údaji. Povinný údaj musí být VŽDY uveden, pokud je zjistitelný. Pokud není v dokumentu uveden, v citaci se zastupuje předepsanými formulacemi, nebo se odhaduje.

Primární odpovědnost. Název díla: Podnázev díla. Alternativní odpovědnost; Sekundární odpovědnost. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok vydání. Rozsah díla. Edice. Poznámky. Standardní číslo.

Citace celku vs. citace části.

Výše uvedený model se týká citování dokumentu jako celku. Častěji však citujete části dokumentů (např. odstavec v knize). V takovém případě se místo údaje o rozsahu díla udává lokace v rámci zdrojového dokumentu (= strany, ze kterých jste citovali)

V jednotlivých polích můžete použít také dodatky a opravy. Ty se s výjimkou poznámek zapisují do hranatých závorek (např. v případě opravy chyby, doplnění slova, transliterace). Kvantifikátory (doplňky k údajům za účelem jejich zpřesnění) se uvádějí v kulatých závorkách, např. specifikace státu u místa vydání. Oxford (Anglie) / Oxford (Ohio).

pravidlo č. 1

Primárním zdrojem informací o dokumentu je pro vás TITULNÍ LIST, následně tiráž a až nakonec obálka. Ta bývá často graficky upravena a mnohdy na ní chybí důležité údaje (viz př. Na obálce chybí podnázev knihy).

primární autorská odpovědnost

Příjmení autora uvádíme velkými písmeny.

Tituly se neuvádí. BAŤA, Tomáš.

V případě, že je autorů více, oddělujeme je středníkem nebo spojníkem. Více autorů uvádíme do počtu tří nebo uvedeme hlavního autora a „et al.“ (et alii = a jiní)

VYMAZAL, Michal – JINDŘICH, Jiří – BRDIČKA, Josef.

VYMAZAL, Michal, et al.

Pokud je autorem dokumentu korporace, uvádíme její jméno v primární odpovědnosti, pokud není shodné s vydavatelem.

Pokud dokument vydala menší organizační jednotka, je třeba rozepsat údaj hierarchicky.

Masarykova univerzita v Brně. Ekonomicko-správní fakulta. Katedra veřejné ekonomie.

Pokud dokument neobsahuje jméno autora nebo korporace, autorskou odpovědnost vynecháváme (např. u zákonů).

Zákon č. 256/1992 Sb. ze dne 30. dubna 1992 o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

údaje o názvu, sekundární odpovědnost

Kniha může mít název a podnázev. Řídíme se pořadím na titulním listě, oddělíme „:“. Internet: První kroky českého uživatele.

Pokud je dokument součástí většího celku (část studie, příloha), snažíme se zjistit hierarchii celku a v jakém vztahu jsou tyto dokumenty. Většinou bývá nadřazený celek graficky umístěn nejvýše.

BSA response to Piracy Green Paper. Appendix II. 1997 Global Software Piracy Report.

V případě vícejazyčných názvů zapisujeme názvy v pořadí, v jakém jsou na titulním listě a mezi nimi uvedeme rovnítko.

Stará Šumava = Der Alte Böhmerwald

Může nastat situace, kdy v dokumentu není uveden autor, ale editor apod. V takovém případě jej vepíšeme na místo sekundární odpovědnosti. Patří zde také ilustrátoři nebo překladatelé. Jednotlivé sekundární odpovědnosti oddělujeme středníkem.

Materiály z konferencie Slovenské knižnice. Usporiadala a do tlače pripravila Daniela Gondová.

Přeložila Milena Blažková; Ilustroval Vladimír Jiránek.

údaje o vydání

Vydání je nesmírně důležité pro přesnou identifikaci dokumentu.

Pokud je místo vydání např. v USA, uveďte také stát. Může dojít k záměně např. s Velkou Británií. Cambridge (Massachussets)

V případě více míst vydání, zapisujeme ve stejném pořadí, jako je uvedeno v dokumentu nebo pouze to, které je uvedeno první.

Pokud není místo vydání uvedeno, můžete místo vydání odhadnout. Pravděpodobné místo vydání dejte pak do hranatých závorek, popř. s otazníkem. [Praha], [Praha?]

Pokud není místo vydání uvedeno, nelze zjistit ani odhadnout, uvedeme zkratku [s.l.] (sine loco=bez místa).

V tomto poli nezapomeňte, že je nutné zachovat jazyk dokumentu (1.vydání / 1st edition / 1. Auflage / London / Paris)

V záznamech seriálových publikací (časopisy, noviny, edice atd.) se uvádějí podrobnější údaje o označování svazků (ročníků) a sešitů. Zahrnují chronologické označení (rok, období roku, měsíc) a číslování(číslo svazku, číslo sešitu). Winter 2007, vol. 9, issue 2 / Květen 2010, roč. 3, č. 42000- , roč. 1- / 1995-2004, vol. 1-10

nakladatelské údaje

Zapisujeme v co nejkratší srozumitelné podobě, vynecháváme zkratky obchodních organizací (s.r.o., Inc.), jediným doplňkem, který vždy zůstává je „Press“.

John Willey & Sons Willey

Wordsworth Edition Limited Wordsworth

Cambridge University Press Cambridge University Press

Pokud chybí jméno nakladatele a není možné jej odhadnout, uvedeme zkratku [s.n.] (sine nomine= beze jména)

Praha: [s.n.] / [Praha: s.n., 1991]. 163 s.

(V případě, že odhadujeme více údajů, sloučíme je do 1 závorky.)

Pokud publikaci vydává více nakladatelů, uvádíme nejvýše tři a oddělujeme středníkem. Amsterodam: Elsevier; Oxford: Pergamon Press

Pokud je autorem a vydavatelem korporace s obecným jménem nebo jménem, které může vést k záměně s jinou korporací, je nutné rozepsat údaje o korporaci nebo podat vysvětlení do závorky.

Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra filozofie.

Katedra filozofie (Filozofická fakulta univerzity Karlovy, Praha).

datum vydání

Reprint = přetisk publikace v nezměněné podobě / Reset = dotisk publikace v jiné sazbě

V knize: V citaci:

3rd edition 1990, reprint 1995 1990

3rd edition 1990, reset 1993 1993

Datum tisku (je-li uvedeno) se zapisuje pouze pokud se odlišuje od data vydání. 1985 (1990 tisk)

U elektronických dokumentů se datum zapisuje dle normy ISO 8601 – tj. rok-měsíc-den

Seriálové publikace samozřejmě nevychází jednorázově, ale pravidelně. Pokud seriál stále vychází, zapisujeme 1990- . (pomlčka a mezera zde značí probíhající vydávání seriálu). U seriálů, které už přestaly vycházet, píšeme místo mezery samozřejmě rok posledního vydání.

Pokud chybí datum vydání: Zapíšeme datum copyrightu c 1990 Zapíšeme datum tisku 1990 tisk Odhadneme (rok nebo desetiletí) [1985] / [1985?] vyšlo v roce 1985

[198-] / [198-?] vyšlo v 80. letech

další údaje

1. ÚDAJE O FYZICKÉM POPISU Počet dílů publikace, počet stran, ilustrace apod.

NEZACHOVÁVÁME jazyk dokumentu, uvádíme v jazyce citace (čeština).

Více svazků: počet svazků (stránky v 1. svazku, v 2. svazku …)

3 sv. (256, 320, 162 s.)

Přiložený materiál (suplement) 230 s., CD-ROM.

2. EDICE Název edice; číslování v rámci edice Malá řada; sv. 12. Název edice. Název subedice; číslování v rámci edice

Filozofické eseje. Malá řada; sv. 12.

3. POZNÁMKY Do poznámky lze napsat libovolný text, o němž se domníváme,

že je důležitý.

4. STANDARDNÍ ČÍSLO Čísla ISBN (monografie) a ISSN (seriály) uvádíme vždy na konci

dokumentu, pokud jsou uvedeny (starší publikace standardní čísla nemají).

povinné údaje v citací elektronických dokumentů

Druh média [online], [CD-ROM], [počítačový program]

Přístup ke zdroji Odkaz by měl vždy směřovat na plný text dokumentu. Výjimkou jsou dynamické weby, kde se dokumentům generuje dočasná adresa (např. některé databáze) – zde se doporučuje odkazovat na konkrétní databázi, kde je uložený plný text, popř. např. konkrétní číslo časopisu (pokud má permanentní URL adresu)

URL <http://www.willey.com>Dostupné z: http://www.willey.com

Verze / Poslední revizeVer 1.0last revision 20th of January 1998poslední úpravy 20.9.1999

Datum citace[cit. 1999-12-10]uvádí se za datem aktualizace ve tvaru rok-měsíc-den

lokace citace v dokumentu

Mnohem běžnější je citovat pouze části dokumentů (kapitolu, článek, odstavec). V případě, že citujete např. odstavec nebo část knihy, uveďte za rokem vydání díla údaj o tom, ze kterých stran jste citovali.

WEBER, Larry. Marketing to the social web : how digital customer communities build your business. 2nd ed. Hoboken (New Jersey) : Wiley, 2009. s. 220-224. ISBN 978-0-470-41097-4.

Pokud citujete kapitolu v knize, kterou napsal celou jeden či více autorů, uvádíte údaje o kapitole za rokem vydání (týká se také webů s jedním autorem). Pokud citujete samostatný příspěvek do monografie (kapitolu v knize, kde každou část napsal jiný autor, sborník apod.), uvádíte údajeo příspěvku na začátek zápisu ve tvaru Primární odpovědnost za příspěvek. Název a podnázev příspěvku. In Primární odpovědnost za zdrojový dokument. Název zdrojového dokumentu. (týká se také webů, na kterých publikuje více autorů). Pokud není primární odpovědnost za zdrojový dokument uvedena, toto pole vynechejte. Stejným způsobem se citují také články v časopisech. Jediným rozdílem je, že se vynechává výraz „In“. Za názvem časopisu pak následují údaje o lokalizaci článku(rok publikování, ročník, číslo a rozsah stran).

lokace citace v dokumentu

ROSINA, Štefan. Môj život s Matadorom. 1. vyd. Marianka : Marada Capital Services, 2005. Kap. Nástup k Baťovi do Zlína, s. 24-28.

ADRA [online]. © 2007 [cit. 2010-08-06]. Zahraniční projekty. Dostupné z WWW: http://www.adra.cz/adra/cz/projekty/zahranicni-projekty/

LORENZOVÁ, J. Společnost – škola – učitel a hodnotové orientace současnosti. In Folozofie – výchova – hodnoty : sborník … Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 1999, s. 37-64.

BALWANI, Samir. 5 Elements of a Successful Facebook Fan Page. In Mashable : The Social Media Guide [online]. © 2010 Mashable [cit. 2010-06-25]. Dostupné z WWW:<http://mashable.com/2009/03/30/successful-facebook-fan-page/>.

WILLIAMS A. CheSpider and Its Expanding We : Building a Structure-Centric Community for Chemists. Chemistry International : the news magazine od the International Union of Pure and Applied Chemistry. 2008, vol. 30, no. 1, s. 30-31.

cvičení – fyzické dokumenty

Vyzkoušejte si ocitovat tyto dokumenty (zapsána systémová čísla, vyhledejte v katalogu Knihovny UTB, skeny knih v PDF): 52688 (česká monografie) PDF 48203 (zahraniční monografie) PDF 12488 (nevydaná vysokoškolská práce) PDF 34496 (vydaná vysokoškolská práce) PDF 51404 (firemní literatura) PDF 9155 (kapitola v knize, jeden/více autorů publikace) PDF 487 (kapitola v knize, každá kapitola má jiného autora) PDF 50615 (sborník z konference) PDF 27735 (článek v tištěném periodiku) PDF

cvičení – fyzické dokumenty - řešení

CLOSE, Frank. Částicová fyzika : Průvodce pro každého. Přeložil Martin Petrásek. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. 161 s. Průvodce pro každého, sv. 10. ISBN 978-80-7363-160-4.

KAMPEN, N.G. van. Stochastic Processes in Physics and Chemistry. 3rd edition. Amsterdam; London: Elsevier, c2007. 463 s. North-Holland personal library. ISBN 978-0-444-52965-7.

BILIK, Petr. Použití umělých neuronových sítí při zpracování plastů. Zlín, 2004. 51 s. Bakalářská práce. Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce David Sámek.

GAZDOŠ, František. Adaptive control of nonlinear multivariable systems: plant-parametrization approach = Adaptivní řízení nelineárních mnohorozměrových systémů metodou parametrizace soustavy. Zlín: Tomas Bata University in Zlín, 2005. 132 s. Edice English doctoral theses. Dizertační práce. Technologická fakulta, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Supervizor Petr Dostál. ISBN 80-7318-279-3.

Svit v číslech a dokumentech: 1894-1953. Zlín: Svit, [1956]. 16 s. Vydalo propagační oddělení národního podniku Svit.

cvičení – fyzické dokumenty - řešení

ŠILHÁNOVÁ, Ludmila. Mikrobiologie pro potravináře. 1. vyd. Praha : SNTL, 1983. Orgány pohybu bakterií, s. 39-43.

HEJTMÁNEK, Miloš – ŠTULÍK, Karel. Úvod do elektroanalytických metod. In Analytická příručka. 4. upravené vydání. Praha: SNTL; Bratislava: Alfa. 1988. Díl I. Kapitola 12, s. 377-421.

STŘÍTECKÁ, H. – HLÚBIK, P. – PSUTKA, H. Dietary vitamins intake of czech forces soldiers. In Vitamins 2008 - Nutrition and Diagnostics: The abstract book. 1. vyd. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. s. 77. ISBN 978-80-7318-708-8.

ŠALANDA, Marek. Bezdrátová síť WiFi čtvrté generace pro náročné průmyslové podmínky. Automa : časopis pro automatizační techniku, říjen 2009, roč. 15, č. 10, s. 30-31. ISSN 1210-9592.

cvičení – elektronické dokumenty

Vyzkoušejte si ocitovat tyto dokumenty: Databáze ekonomických subjektů ČR Článek z elektronického periodika (Pozor! Pro prohlížení mimo IP adresy univerzity si nastavte Vzdálený přístup)

Webová stránka Email?

Otázkou je, zda je vůbec dobré citovat email, když se jedná o soukromou komunikaci, která není ověřitelná. Doporučuju tedy citovat email spíše v textu, a pokud to lze, přiložit originál jako přílohu. (Uveďte vždy autora emailu a datum, kdy byl email doručen.)

Jak píše PhDr. Karel Novák ve svém emailu z 20.2.2010: „Domnívám se, že budoucnost sociální sítí leží v…“

cvičení – elektronické dokumenty - řešení

Administrativní registr ekonomických subjektů (Ares) [databáze online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, c2009. [cit. 2010-02-19]. Dostupné z: <http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html>. Databáze ekonomických subjektů v České republice.

PÉREZ, Néstor F. – FERRÉ, Joan. – BOQUÉ, Ricard. Multi-class classification with probabilistic discriminant partial least squares (p-DPLS). Analytica Chimica Acta [online]. 2010, vol. 664, is. 1 [cit. 2010-03-30], s. 27-33. Dostupný z WWW: < http://www.sciencedirect.com/science/journal/00032670>. ISSN  0003-2670.

European Organization for Nuclear Research [online]. c2008 [cit. 2010-03-30]. Clues to the early Universe. Dostupné z WWW: <http://public.web.cern.ch/public/en/Science/EarlyUniverse-en.html>.

Cvičení: BIERNÁTOVÁ, Olga. Příprava a psaní odborných prací - bibliografické citace [online]. © 2000 - 2010 Univerzitní Institut UTB, aktualizováno  21. 4. 2010 [cit. 2010-11-22]. Prezentace PPT. Dostupné z WWW: <http://web.uni.utb.cz/?id=0_1&iid=102&lang=cs&type=0>.