Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Veřejná správa

Katedra právní teorie

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Co je to veřejný zájem? Právně-filosofická analýza problému

Mgr. Jiří Kelnar

2013/2014

1

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Co je to veřejný zájem? Právně-filosofická

analýza problému zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání

této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a

literatury.“

…………………….

2

Děkuji tímto vedoucí mé práce doc. PhDr. Tatianě Machalové, CSc. za vedení této práce a za

podnětné rady a připomínky

3

Abstrakt

Práce se zabývá pojmem Veřejný zájem a určením jeho významu a pochopení pro právní praxi. V

první části je analyzováno chápání veřejného zájmu v běžném jazyce a společenských vědách. Poté

je provedena logická analýza tohoto pojmu a příbuzných pojmů. Práce obsahuje i reflexi současné

právní úpravy veřejného zájmu. Poslední částí práce je analýza soudních rozhodnutí, které se

vymezení pojmu veřejný zájem věnují. Práce uvádí základní informace o obsahu pojmu veřejný

zájem pro další použití v právní praxi a výzkum.

Klíčová slova

Občanský zákoník, veřejný zájem, veřejný prospěch, veřejný statek, zákon o ochraně přírody a

krajiny.

Abstract

This thesis deals with the concept of publice interest and determining of its meaning and

understanding in legal practice. The first part analyzes the understanding of the public interest in

common language and social sciences. Then there is made an logical analysis of this concept and

related concepts. Thesis also contains a reflection of the current legal framework of public interest.

Last part of thesis is an analysis of court decisions that defines term public interest. Thesis presents

basic informations about the content of the concept of public interest for further use in legal practice

and research.

Key words:

Civil Code, public interest, public benefit, public properts, Law on protection of Nature and

Landscape.

4

Obsah

Úvod .............................................................................................................................. 5 1. Co je to veřejný zájem? ............................................................................................. 8 1.1 Porozumění pojmu veřejný zájem v běžném jazyce ............................................... 8 1.2 Porozumění pojmu veřejný zájem ve vědách příbuzných právu ........................... 9 1.2.1 Pojetí veřejného zájmu v politologii .................................................................... 9 1.2.2 Ekonomické pojetí veřejného zájmu .................................................................. 11 2.1 Analýza pojmu veřejný zájem ............................................................................... 13 2.2 Veřejný prospěch ................................................................................................... 14 2.3 Veřejný statek ........................................................................................................ 16 3. Současná právní úprava pojmu veřejný zájem v zákonech ČR .............................. 18 4. Soudní rozhodnutí a veřejný zájem......................................................................... 21 4.1 Spor o výstavbu v lokalitě Milíčovské rybníky a les ............................................ 21 4.2 Spor o výstavbu dálnice v lokalitě CHKO České středohoří................................ 26 4.3 Komparace přístupu soudu uvedených rozhodnutí .............................................. 28 Závěr............................................................................................................................ 30 Seznam použitých pramenů......................................................................................... 32

5

Úvod

Tématem této bakalářské práce je problematika veřejného zájmu. Právní věda řadí veřejný

zájem mezi tzv. neurčité právní pojmy.1 Právo tedy v současnosti nemá zákonem určen jasný výklad

tohoto pojmu.2 To znamená, že výklad tohoto pojmu je závislý od porozumění a interpretace

konkrétního případu. Nutnost obecného právního vymezení pojmu veřejný zájem je však čím dál

více aktuálnějším tématem a to z důvodu zvyšujícího se počtu zákonů, které s tímto pojmem

pracují.3 Stále častěji jsou také soudy nuceny řešit v rámci řízení veřejný zájem a pokoušet se o

výklad na základě jeho obecného vymezení v zákonech. Přesnějším vymezením pojmu veřejný

zájem by se ulehčila práce nejenom soudům, ale i jiným orgánům veřejné správy. V současnosti toto

téma ještě nabylo na významu v souvislosti s rekodifikací občanského práva, které se oblasti

veřejného zájmu také nutně dotýká.

Problémem však je, jakým způsobem se lze veřejný zájem určit. Vyřešení této otázky může

poskytnout veřejné správě návod k dalšímu postupu a konečnému vymezení pojmu veřejný zájem.

Vyřešení tohoto problému také nutně přispěje k lepšímu fungování veřejné správy, protože nebude

dále nutné řešit otázku „Co je to veřejný zájem?“. Věnovat se tomuto tématu je tedy více než

vhodné. Současný stav, kdy pojem veřejný zájem z hlediska významu a chápání není řešen, je

dlouhodobě neudržitelný a udržování tohoto stavu snižuje efektivitu veřejné správy.

S pojmem veřejný zájem se v zákonech a dalších právních textech lze setkat běžně,

například zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“)4, nebo zákon

č. 266/1994 Sb. o drahách5, s ním více či méně sofistikovaně pracují. Literatura k tématu veřejného

zájmu se dá označit za spíše praktickou. Jejím cílem tedy není primárně vysvětlení pojmu tak, jako

je tomu u této práce, ale spíše uznávají status neurčitého právního pojmu a pracují poté s veřejným

zájmem sekundárně.6 Samotnému pojmu veřejný zájem nebyla v právu z hlediska významu a

obecné interpretace věnována doposud pozornost. Pozornost výkladu veřejnému zájmu je věnována

1 HENDRYCH, Dušan. Správní právo, obecná část. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 86. 2 Některé zákony určují výklad veřejného zájmu pro daný příklad viz. kapitola věnující se právní úpravě 3 Např. Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 4 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 5 Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů 6 Veřejnému zájmu se ve své diplomové práci věnuje např. Roman Müller (MÜLLER, Roman. Orgány ochrany

veřejného zájmu (Nejvyšší kontrolní úřad a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) [online]. 2010 [cit. 21. 6. 2014]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/134899/pravf_m/>.) , cílem práce je popis činnosti orgánů ochrany veřejného zájmu, tedy Nejvyššího kontrolního úřadu a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Dále lze vyjádření k veřejnému zájmu nalézt v BEJČEK, Josef. Veřejný zájem v obchodním právu: sborník příspěvků z VI. mezinárodní vědecké konference pořádané katedrou obchodního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 5. Zde je konstatováno, že práce obsahuje pouze různé pohledy na veřejný zájem ve specifických příkladech

6

v jiných vědách.7

V této práci bude problém řešen analýzou dostupných materiálů a to především odborných

publikací českých autorů jak z oblasti práva, tak i společenských věd - politologie a ekonomie. Dá

se totiž předpokládat, že tyto vědy s veřejným zájmem pracovaly podrobněji, než právo a budou mít

v otázce jeho chápání konkrétnější poznatky. Dále budou analyzovány také zákony, které s pojmem

veřejný zájem pracují. Podle zákonů je totiž nyní tvořeno aktuální chápání tohoto pojmu. Budou

použity také aktuální novinové články, které ukazují současný stav argumentace veřejným zájmem

ze strany úřadů, a jedná se o projev veřejného zájmu, se kterým se občané setkávají nejčastěji. Pro

praktický náhled na výklad soudů a pro možnost analýzy přístupu v judikatuře jsou vybrány dva

judikáty Nejvyššího správního soudu, které konfrontují veřejné zájmy na výstavbě s veřejným

zájmem ochrany přírody a krajiny. Tyto judikáty samy více specifikují veřejný zájem a dávají určitý

návod správním orgánům, při jejich činnosti v rámci správního řízení.

Problém definice veřejného zájmu bude řešen za pomocí analýzy dostupných faktů. Jedná se

o jediný způsob, kterým lze dosáhnout dalšího poznání v této oblasti. Práce bude tedy rozdělena do

čtyř hlavních kapitol. V první kapitole bude pozornost věnována porozumění veřejnému zájmu z

hlediska běžného jazyka a odbornému porozumění pojmu veřejný zájem. Nejprve bude

analyzováno porozumění veřejnému zájmu v rámci běžného jazyka a života8, protože je nutné

pochopit, jak veřejný zájem chápe laická veřejnost. Dá se totiž předpokládat, že chápání pojmu u

laické veřejnosti bude odlišné, než u právníků, či politologů. Druhá část kapitoly bude věnována

vědám, které jsou právu příbuzné a to politologii a ekonomii. Každá z těchto věd může mít

vzhledem k odlišnému zaměření, jiný pohled na pojem veřejný zájem a tedy i jiný výklad.

Postihnutí tohoto pohledu však pomůže k určení významu pojmu právní vědě. Druhá kapitola se

bude soustředit na analýzu samotného pojmu veřejný zájem a jeho příbuzných pojmů veřejný

prospěch a veřejný statek. Pojmová analýza totiž díky rozdělení pojmu na slova pomůže určit

původní význam jednotlivých slov a tedy dokáže postihnout i důvody jejich spojení a výsledný

význam. Příbuzná slova podpoří určení významu díky podobnosti svých významů s pojmem

veřejný zájem. Následující kapitola se bude věnovat tomu, zda zákony veřejný zájem nějakým

způsobem konkretizují a zda se jedná pouze o konkretizaci pro daný případ či konkretizaci

obecnou. Obecná definice v některém ze zákonů může totiž ulehčit vymezení pojmu pro celý právní

systém. Poslední kapitola se bude věnovat soudním rozhodnutím. Konkrétně se bude jednat o dvě

vybraná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které možnosti určení veřejného zájmu v rámci

7 Např. politologie a ekonomie 8 Tedy, jak s pojmem veřejného zájmu pracuje veřejná správa ve vztahu k informování občanů o svých zájmech. V

této práci budou pro ilustraci použity novinové články

7

správního řízení definují a také určují postup při konfliktu veřejných zájmů, což se v rámci

správních řízeních nebo v rozhodování soudu běžně stává. Bude tedy probíráno, jak soud nahlíží na

postup v případě konfliktu veřejných zájmů. Ustálení definice veřejného zájmu soudem totiž dokáže

určit, jak na veřejný zájem má nahlížet právo. Řešení konfliktu veřejných zájmů je v rámci poznání

významu zájmu také důležité z hlediska způsobu samotného řešení, které pro určení veřejného

zájmu může mít podstatný význam.

Práce by tedy měla přispět k vymezení základní pojmové struktury veřejného zájmu. To

znamená, že cílem této práce je určit to, v jakém významu by tento pojem měl být používán v další

právní praxi. Práce by měla také poskytnout návod pro další výzkum v oblasti chápání tohoto a

dalších neurčitých právních pojmů.

V rámci práce by samozřejmě bylo možné navrhnout přesný návod pro zákonodárce, jak

uzákonit obecnou definici pojmu veřejný zájem, což by bylo nejjednodušší cestou k vymezení

tohoto problému. Možnost tvorby takového návodu však překračuje možnost zpracování v rámci

bakalářské práce a je zde tedy velký prostor pro další výzkum.

8

1. Co je to veřejný zájem?

Pro zodpovězení otázky „Co je to veřejný zájem?“ je nutné se podívat na to, jak je v

současnosti tomuto pojmu rozuměno. Pokud právní věda nezná význam pojmu veřejný zájem, tak

jsou dvě možnosti, kterými je nutno se zabývat. Jedná se o porozumění veřejnému zájmu v běžném

jazyce a porozumění veřejnému zájmu z pohledu věd, které jsou právu příbuzné.

1.1 Porozumění pojmu veřejný zájem v běžném jazyce

Pro pochopení jakéhokoliv pojmu je nutné věnovat pozornost tomu, jak je pojem používán

nyní a jak je s ním pracováno v rámci běžného jazyka. Je tedy nutné se podívat pohledem běžným,

tedy pohledem obyčejného občana. Běžný občan se s pojmem veřejný zájem setkává především při

externích činnostech orgánů veřejné správy9. Veřejný zájem zde nacházíme v argumentaci orgánů,

které tímto spojením ospravedlňují své kroky. Je tedy běžné, že argumentace veřejným zájmem

může být nalezena ve vyjádřeních těchto orgánů.10 Příkladem může být rozhodnutí hlavního města

Prahy o akcích, které jsou konány ve veřejném zájmu a s tím související omezení práv obyvatel.

„Podle příslušných ustanovení je možné z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázat stání silničních

vozidel. Přenosné dopravní značky zakazující stání je nutno osadit nejméně týden předem a pak lze

vozidla, jejichž řidiči neuposlechnou značky zakazující stání, odtáhnout," řekl Pražskému deníku

Jiří Nouza, náměstek primátora.“11 Příkladem obhajoby kroků učiněných veřejnou správou může

být vyjádření mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj ČR k problematice neodbornosti turistických

průvodců a opětovného zavedení jejich zkoušek: „Pro získání živnostenského oprávnění průvodce

jako živnosti volné musí být nyní splněny pouze všeobecné podmínky. Profesi tak vykonávají

mnohdy nekvalifikované osoby, které podávají neodborný výkon, což může ohrožovat veřejný zájem

České republiky jako turistické destinace, řekla Burketová.“12 I přes neodbornost uvedených

periodik se jedná o autentická vyjádření zástupců veřejné správy. Veřejný zájem v těchto

vyjádřeních konkretizován není, ale k pochopení významu pro občana nám pomohou.

Pojem veřejný zájem může tedy tvořit základ argumentace orgánů veřejné správy. Spojení

kroků orgánů veřejné správy s pojmem veřejný zájem je pak velmi těsné a v případě negativního 9 Činností veřejné správy chápeme různá konkrétní aktuální rozhodnutí, především s neurčitým okruhem ovlivněných

subjektů, ale také tvorbu strategických materiálů. 10 Běžně jsou vyjádření uváděna v tiskových zprávách nebo novinových článcích 11 CÉZOVÁ, Veronika. Pražané, pozor na místa veřejného zájmu. Mohou vám tam odtáhnout auto. iRegiony. [online].

Rádio Impuls, publikováno 20. 3. 2014 [cit. 21. 6. 2014]. 12 ČTK. Průvodci budou opět vázanou živností, zvažuje MMR. Blesk.cz.[online]. CZECH NEWS CENTER,

publikováno 21. 3. 2014 [cit. 21. 6. 2014].

9

vyznění těchto kroků, je negativní i dopad na veřejný zájem, jako pojem. Občan poté bere veřejný

zájem v argumentaci úřadů negativně. Veřejný zájem může být tedy ztotožněn se „zájmem úřadů“ a

tedy zájmem který jde proti občanovi. Což pomáhá posilovat negativní chápání politiky a

byrokracie. Veřejný zájem se pak mnohdy bere i jako superargument, který vyvolává argumentační

ticho, po němž již žádná diskuze nad smyslem a potřebou neprobíhá.13 Jde tedy o jiný způsob

výkladu veřejného zájmu, než je podán v rámci společenských věd.

1.2 Porozumění pojmu veřejný zájem ve vědách příbuzných právu

Pro pochopení pojmu veřejný zájem v právním pojetí lze využít znalosti, které o pojmu mají

jiné společenské vědy. Vzhledem k velké příbuznosti byly vybrány pro analýzu dvě nejbližší

praktické vědy a to politologie a ekonomie. V obou vědách budou probrány některé poznatky, které

o veřejném zájmu mají.

1.2.1 Pojetí veřejného zájmu v politologii

Politologie je věda zkoumající mimo jiné politiku a kroky politiků. Politologie se zabývá,

jak samotnými institucemi a instituty, tak i samotným chováním politiků i občanů. Pojem veřejný

zájem je pro politologii důležitý právě kvůli tomu, že se jako kategorie vyskytuje jak v chování

politiků, ale tak i v chování a rozhodování občanů.

V této práci se podíváme na současný trend chápání veřejného zájmu. Jak píše politolog

Clark E. Cochran v The Journal of Politics, je koncept veřejného zájmu důležitý ze dvou důvodů.14

Jednak se může jednat o debatu o významu a úplnosti tohoto termínu na akademické politologické

úrovni, ale v určitém rozsahu i v právu, kde celý význam zahrnuje hodně osobních zájmů. Je to

důležitý pojem, se kterým pracují různé regulativní komise, objevuje se v učebnicích veřejné

správy, ale také i v politických projevech. V poslední době přilákaly také pozornost lobby veřejného

zájmu ve jménu spotřebitelských a ekologických důvodů.15

Druhým důvodem a významem veřejného zájmu je v politologii ten, který mu dávají

13 ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Mediální a logický význam kategorie veřejný zájem. In Problémy definování a prosazování

veřejného zájmu. Brno: ESF MU Brno, 1999. s. 83. 14 COCHRAN E. Clarke. Political Science and „The Public Interest“. The Journal of Politics. 1974, vol. 36, no. 2 s. 15 Tamtéž, s. 327

10

samotní političtí vědci v náhledu na politiku jako takovou.16 To jaké funkce mu dávají anebo

naopak nedávají různí výzkumníci pomůže určit jakým směrem se v současnosti ubírá politická

věda v USA.17 Cochranův text však rezignuje na popis samotného pojmu veřejného zájmu či

všeobecného blaha. Říká, že spíše aktuální teorie veřejného zájmu je symptomem dominance tzv.

„politiky zájmu“18 v současné politické vědě. Společnost se bere z politického hlediska jako soubor

jednotlivých občanů s vlastními zájmy a není tedy možné se nad určením veřejného zájmu a

obecného blaha vůbec zamýšlet. Nemůže být obecné blaho, protože není nic, co by bylo dobré pro

všechny členy společnosti. Mluví a píše se tedy o veřejném zájmu, ale reálně se jedná o zájem

skupinový či individuální.19

Cochran popsal myšlenkový směr, který je v současnosti nezanedbatelným hráčem v

politické vědě. Je to teorie veřejné volby. „Teorie, nebo také škola veřejné volby, jejíž vznik se

datuje do poloviny 20. století, pojmenovává hlavní ideály státu – veřejný zájem, veřejné blaho.“20

Tato škola preferuje individualismus. Jednotlivci ve společnosti jsou hlavními aktéry, kteří

způsobují pohyb ve světě a na základě jejich rozhodnutí se vše mění. Stát, národ, veřejný zájem a

veřejné blaho, jak říká filozof David Říha, jsou pouze názvy.21 Pouze názvy za nimiž se skrývá

individualita jednotlivců. Jednotlivci sledují své vlastní zájmy a nejednají ve jménu obecného blaha.

V této škole se zkoumá chování jednotlivců, jednání jednotlivců, jejich preference a zájmy. Tento

nový směr je způsoben pronikáním ekonomie a ekonomických metod rozhodování do politologie a

mění tedy její náhled na jednotlivce.22 Díky rozmanitosti různých teorií, jako jsou například teorie

blahobytu, teorie institucionální ekonomie, teorie racionální volby či model středového voliče,

poznáváme, jak souvisí individuální zájmy jednotlivce s jeho fungováním v rámci skupiny a v

rámci celého státu. Přes všechny výhrady k jeho chování lze vždy za pomoci některé z teorií zjistit,

že sleduje pouze vlastní zájmy a své blaho, ať již současné či budoucí.

V myšlenkových školách současné politologie se pracuje s veřejným zájmem z pohledu

občana. Pracuje se například s pojetím veřejného zájmu vznikajícího z jednotlivce, nikoliv ze

společnosti. V teorii veřejné volby je veřejný zájem brán, jako pouhý název, či argument, jelikož

vše pochází z občana a jeho individuálního zájmů. Ať již tedy občan – volič zdánlivě sleduje zájem

veřejný, tak reálně jedná v zájmu svém soukromém.

16 COCHRAN, op. cit., s. 328 17 Cochran jej označuje za korouhvičku, která indikuje odkud fouká vítr 18 Tedy že se převádí veškeré konání pouze na zájmy 19 COCHRAN, op. cit., s. 328. 20 ŘÍHA, David. K teorii veřejné volby. Filozofický klub 2008 [online]. Publikováno 5. 4. 2011. [cit. 21. 6. 2014]. 21 Tedy falešná a prázdná pojmenování 22 Hlavními představiteli jsou Kennteh Joseph Arrow, James McGill Buchanan a Gordon Tulloc.

11

1.2.2 Ekonomické pojetí veřejného zájmu

Vědou, pro kterou je veřejný zájem také velmi důležitou kategorií, je ekonomie. V ekonomii

se vytvořilo několik různých názorů na to, co se dá veřejným zájmem chápat. Existují autoři

„...kteří veřejný zájem jako ekonomickou kategorii v podstatě odmítají a poukazují na její vágnost,

nejednoznačnost a zneužitelnost.“23 Avšak jsou i názory, které veřejný zájem berou, jako objektivní

historicky determinovanou a na společenském konsenzu nezávislou kategorii.24

Ekonom Rochdi Goulli kupříkladu sleduje historický pohled na veřejný zájem a genezi

tohoto pojmu v oblastech latinsko – evropské tradice. Veřejný zájem je dle něj přítomen ve všech

stádiích vývoje lidské společnosti a také v teorii i realitě veřejné ekonomie.25 Nicméně konkrétnost

tohoto pojmu byla v průběhu dějin postupně rozmělňována a pojem se stával čím dál více vágním.

Díky tomuto se stal nástrojem politické a ideologické manipulace. V současnosti však již není

nositelem tohoto zájmu pouze stát, ale díky vzedmutí občanské společnosti se nositeli veřejného

zájmu stávají i občanská sdružení a to často v opozici ke státu.26

V případě neoliberalismu je veřejný zájem a jeho použití odkázáno jiným vědeckým

disciplínám. Díky neoklasické teorii však byla nově zformulována podstata racionální ekonomické

kalkulace. Ta je založena na poznání, že veřejný zájem je v chování lidí geneticky zakódován.

Důkazem jsou například pyramidy, Panthenon ale i nemocnice, silnice, či parky. To, že byl veřejný

zájem v průběhu doby zneužíván církví, absolutistickými panovníky či totalitním státem, ho

neznehodnocuje jako ekonomickou teorii. Čistý individualismus a svoboda totiž nemohou být

hnacím motorem celé společnosti.27

Český ekonom Jiří Marek potvrzuje stále větší frekvenci používání zkoumaného pojmu jak

v politice, tak i například mezi žurnalisty.28 Přestože je hojně používán jako argument, tak není ve

svém ekonomickém rozměru dle něj vymezen. Marek tedy staví otázku, zda je veřejně prospěšná

činnost, reprezentovaná například daňově účinnými dary, ale obecně formovaná jako činnost ve

prospěch někoho druhého, veřejným zájmem. Při financování ze soukromých zdrojů tomu tak je,

ale u veřejného financování nastává problém. Vyvstává otázka optimální velikosti financování

23 MALÝ, Ivan. Problémy definování a prosazování veřejného zájmu. Sborník referátů z teoretického semináře Brno

1999. 1 vyd. Brno: MU, 1999. s. 7 24 Tamtéž, s. 7 25 GOULLI, Rochdi. Veřejný zájem: pozitivní přístupy a stručné ekonomické teze. In Problémy definování a

prosazování veřejného zájmu. Brno: ESF MU Brno, 1999. s. 9 26 Občanská sdružení jsou založena na odporu ke konkrétním krokům státu, které dle nich nejsou v souladu s veřejným

zájmem 27 GOULLI, op. cit., s. 14 28 MAREK, Jiří. Pokus o vymezení ekonomické charakteristiky pojmu „veřejný zájem“ ve vztahu k pojmům „veřejný

prospěch“ a „veřejný statek“. In Problémy definování a prosazování veřejného zájmu. Brno: ESF MU Brno, 1999. s. 17.

12

veřejně prospěšných činností. Hlavním problémem pro označení činnosti za veřejný zájem je tedy,

zda jsou veřejné prostředky pro tuto činnost ekonomicky optimální. Což však může být v rozporu s

věcnou optimalitou.29 Díky tomu se Marek ptá, zda je veřejným zájmem vyřešení tohoto sporu mezi

dvěma optimalitami a odpovídá, že ano. A právě odpověď na tuto otázku je pro něj ekonomickou

definicí veřejného zájmu v obecné poloze: „Optimalizace celé struktury a soustavy i jednotlivých

úrovní veřejných rozpočtů i veřejné správy, včetně zabezpečení ekonomicky dostupných standardů

veřejných statků v odvětvovém průřezu tak, aby přispívala k optimálnímu rozvoji celé

společnosti.“30 Sám však upozorňuje na nutnost střídmého používání tohoto složitého pojetí, které

přímo vybízí k dělení na dílčí segmenty a tedy větší možnosti dezinterpretace a zneužití.

Pokusy o vymezení pojmu veřejný zájem proběhly i v rámci ekonomie. Dle některých teorií

je samotný veřejný zájem v lidském chování geneticky zakódován. Zajímavý prvek nabízí

formulace veřejného zájmu ze strany Jiřího Marka, které je však čistě ekonomickou interpretací a

pro právo je bohužel nevyužitelnou.

29 MAREK, op. cit., s. 17. 30 Tamtéž s. 20

13

2. Analýza významu pojmu veřejný zájem a příbuzných pojmů

To, jakým způsobem přistupují k pojmu veřejný zájem společenské vědy příbuzné právu,

nezmenšuje jeho neurčitost a proto je nutné přistoupit k analýze samotného pojmu veřejný zájem.

Pojem bude rozdělen na samostatná slova, která budou zkoumána zvlášť a budeme si všímat toho,

jaký význam mají odděleně, zda mají více významů a také, jak se význam změní při jiné kombinaci

v jiných, příbuzných pojmech. Díky tomu se podaří vytvořit komplexnější obraz o determinantech

chápání komplexu pojmů týkajících se veřejnosti a zájmů. Příbuznými pojmy, které budou zde

zkoumány, jsou veřejný statek a veřejný prospěch.

2.1 Analýza pojmu veřejný zájem

První část námi zkoumaného pojmu tvoří slovo „veřejný“. Toto slovo se váže k pojmu

veřejnost. Je dobré si jej vyložit pomocí pojmů veřejné právo a veřejná správa. Jedním z prvních

případů, kdy se s tímto pojmem setkáváme je základní dělení práva na soukromé právo a právo

veřejné. V případě soukromého práva stát zasahuje pouze na vyžádání subjektů tohoto práva a také

pouze v takové míře, v jaké si to tyto subjekty přály. Platí zde také dispoziční zásada31 a rovnost

postavení jednotlivých stran ve sporech a řízeních, tedy stát je v řízení rovnocenným partnerem.

Naopak u veřejného práva je charakteristická možnost státního či jiného veřejně mocenského

donucení.32 Veřejný je tedy přímým opakem k soukromému.

Veřejnost je definována tzv. Aarhurskou úmluvou: „znamená jednu nebo více fyzických nebo

právnických osob a - v souladu s vnitrostátní právní úpravou nebo praxí - jejich sdružení,

organizace nebo skupiny“. 33 Toto chápání je však odlišné od chápání, které je používáno ve veřejné

správě, kterou Průcha34 označuje za soubor správy společnosti, správu státu jako celku i územních

jednotek. Jedná se tedy o správu veřejných záležitostí organizované ve stát. Pro veřejnou správu je

charakteristická veřejná moc. Moc jako taková je možnost vnutit komukoliv určité chování a v

případě porušení tohoto vynucení jej také potrestat. Veřejná moc je tvořená mocí státní a zbývající

veřejnou mocí. Státní moc je tou veřejnou mocí, kterou disponuje stát a vykonává ji pomocí svého

31 Znamená svěření iniciativy v procesu účastníkům a je v opozici k principu oficiality 32 PRŮCHA, Petr. Správní právo, obecná část,6. doplněné a aktualizované vydání. 6. vydání. Brno: MU Brno -

Doplněk Brno, 2004. s. 19. 33 Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech

životního prostředí. [online]. [cit. 21. 6. 2014]. 34 PRŮCHA, op. cit., s. 46.

14

aparátu. Zbývající moc je naopak státem svěřena jiným nestátním subjektům35, které ji vykonávají

na základě vytyčených mantinelů a také v souladu se státní mocí a nemůže být proti ní v rozporu.

Pro pojem veřejný je tedy, jak bylo zjištěno na příkladu veřejného práva a veřejné správy,

zásadní její vztah ke státu a dalo by se říci, že co je veřejné, je do jisté míry i státní, prováděno

státem či ve vztahu ke státu. A charakteristické je tedy i nerovné postavení soukromých subjektů ve

vztahu ke státu a možnost státu ovlivňovat konání těchto subjektů. Ale pojem veřejnost je chápán i

jako soubor fyzických nebo právnických osob a jejich skupin, tedy jde o chápání zásadně nestátního

charakteru. Od pojmu veřejný nelze odebrat úlohu státu ani samotnou veřejnost, které v tomto

pojmu koexistují.

Pokud budeme uvažovat o zájmech, tak v případě neřešení veřejného zájmu je vhodné

použít jeho opozici - zájem soukromý. Soukromý zájem je zájmem jednotlivce.36 Může se jednat o

zájem související přímo s jeho osobou, či s čímkoliv jiným. Mohou se vyskytovat i skupinové

zájmy, tyto zájmy jsou tvořeny více osobami, které mají určitou část svých soukromých zájmů

společnou. Například důchodce, školák i majitel obchodu se suvenýry, ač mají různé soukromé

zájmy, tak mohou mít stejný skupinový zájem na zajištění veřejné dopravy v jejich obci. Na tomto

příkladu lze vidět, že ve skupinových zájmech se nemusí jednat o identickou pohnutku a důvod

soukromých osob, ale důležitý je jen a pouze určitý problém a shoda na jeho řešení. K těmto

zájmům je nutno ještě analyzovat státní zájem. Státní zájem je jednoduše řečeno zájem státu jako

subjektu, uvažovaného stejně jako například zájem nějaké společnosti. Mohlo by se říci, že právě

zájem státu je zájmem veřejným. Jednalo by se však až o přílišné zjednodušení, protože, jak již je

uvedeno výše, stát není jediným nositelem veřejného zájmu a tento prostor vyplňují i občanská

sdružení.

2.2 Veřejný prospěch

Při analýze veřejného prospěchu se vracíme opět k textu ekonoma Jiřího Marka37, který

dává veřejný prospěch do vztahu s veřejně prospěšnou činností. Jejíž význam je popsán v kapitole

věnující se veřejnému zájmu v ekonomii.

Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“)38 však ve svých

35 Například územní samosprávy, či profesní komory 36 HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 2009. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze: C.H. Beck. s. 1236. 37 MAREK, op. cit., s. 17. 38 Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

15

ustanoveních (§ 46 - § 150) zavádí pojem „Veřejná prospěšnost“. Je zavedena veřejně prospěšná

právnická osoba, kterou zákon definuje takto: „Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž

posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování

obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby,

pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně

prospěšnému účelu.“39 Veřejně prospěšné právnické osoby jsou vedeny ve veřejném rejstříku a

podmínky pro zápis do tohoto rejstříku by měl stanovovat jiný právní předpis40. Výmaz je prováděn

na základě samostatné žádosti veřejně prospěšné právnické osoby o něj a nebo na základě

rozhodnutí soudu. Soud rozhoduje na základě návrhu osoby, která na tom má právní zájem, ale i bez

návrhu v případě, že právnická osoba přestává splňovat podmínky pro nabytí takového statusu a ani

na výzvu soudu v přiměřené lhůtě tyto překážky neodstraní.

Status veřejně prospěšné právnické osoby je tedy určitou výhodou, kterou může právnická

osoba používat, jako důkaz kvality své práce pro zvýšení důvěry společnosti v ni. Specifikace v

novém občanském zákoníku je však velmi obecná a podmínky by měl stanovovat jiný právní

předpis. V této souvislosti byl navržen tzv. Zákon o veřejné prospěšnosti, který stanovoval činnosti,

které lze považovat za veřejně prospěšné a díky kterým se právnická osoba soukromého práva

mohla stát veřejně prospěšnou právnickou osobou.41 Zákon nastavoval pro zájemce o zisk tohoto

statusu přísné podmínky, oproti běžným právnickým osobám z hlediska účetnictví, schvalování

účetní uzávěrky auditorem, ale také zveřejňování některých dokumentů. Cílem zákona byla tedy

vyšší transparentnost těchto právnických osob, které měly mít za to výhody plynoucí z veřejných

prostředků. Právnická osoba mohla tento status získat také pouze na základě doložení dokumentů o

předchozí veřejně prospěšné činnosti, čímž by bylo zajištěno, že statut získají pouze osvědčené

právnické osoby.

Tento zákon byl však dne 12. září 2013 zamítnut Senátem, kdy důvody pro jeho zamítnutí

byla především krátká lhůta do účinnosti tohoto zákona a také to, že o zápisu do veřejného rejstříku

rozhoduje výlučně soud, což by vedlo k enormnímu zatížení soudů. Dle vyjádření ministryně

spravedlnosti42, se nejednalo o nezbytně nutný zákon související s účinností nového občanského

zákoníku od 1. 1. 2014 a proto nebylo nutné jej přijímat, jako zákonné opatření Senátu.43 44

39 §146 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (nový občanský zákoník) 40 Má se jednat o zákon o veřejné prospěšnosti 41 KOFROŇ, Martin a KRAUS, Radek. Status veřejné prospěšnosti jako nový přívlastek právnických osob.

CFOworld. [online]. IDG Czech republic, publikováno 16. 5. 2013. [cit. 21. 6. 2014]. 42 Ministryní spravedlnosti byla Marie Benešová (ve funkci od 10. 7. 2013 do 29. 1. 2014) 43 V roce 2013 díky pádu vlády premiéra Nečase a následném rozpuštění sněmovny po jmenování vlády Jiřího

Rusnoka mohl Senát využít své pravomoci přijímat zákony formou zákonných opatření tak, jak je předpokládá Ústava ČR v článku 33 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů)

16

Na přesné určení toho, co znamená veřejně prospěšná právnická osoba podrobněji, než ji

vymezuje nový občanský zákoník a určení i toho, co znamená veřejný prospěch, který bude

pravděpodobně souviset i s pojmem veřejný zájem, bude nutno vyčkat na schválení nového zákona.

Přesné datum schválení tohoto zákona však nelze určit a také nelze s jistotou říci, že tento zákon

bude příspěvkem k určení toho, co je veřejný zájem.

2.3 Veřejný statek

U analýzy pojmu veřejný statek a jeho souvislosti s veřejným zájmem je možno využít

částečně předchozích zjištění. Tedy definice pojmu veřejný uvedené výše. Pojem veřejný bude

použit spíše v souvislosti s definicí veřejnosti dle Aarhurské úmluvy, což je pro tento pojem

příhodnější. Bude také dobré uvažovat v mezích přísné opozice pojmů veřejný, nikoliv soukromý,

tedy že se jedná o dva přísně oddělené pojmy.

Není zde však nutno analyzovat pojem statek samostatně, jelikož definice tohoto pojmu již

proběhla, či probíhá. V ekonomii45 je čistý kolektivní veřejný statek definován třemi podmínkami:

• „nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele,

• nevyloučitelnost ze spotřeby,

• nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele.“46

O tento veřejný statek tedy neprobíhá žádná soutěž mezi spotřebiteli. Navíc k tomuto

veřejnému statku nemůže být spotřebiteli zamezen přístup. Spotřebu nelze dělit a má nulové mezní

náklady, tedy zvýšením produkce se celkové náklady nezvyšují. Jako tento veřejný statek si lze tedy

jasně představit například bezpečnost života nebo ochranu státu.

Veřejnému statku se však věnuje i nový občanský zákoník v § 490, který jej určuje, jako věc

určenou k obecnému užívání. Věc v právním smyslu je dle předchozího ustanovení vše, co je

odlišné od osoby a slouží potřebě lidí. Navíc některé části lidského těla nejsou věcmi a živé zvíře

věcí také není a ustanovení o věcech se na něj používají pouze částečně.

Obecné užívání veřejného statku pak však může zasahovat i do soukromého práva. Zde se

dostáváme k omezení vlastnického práva, kdy je vlastník pozemku povinen strpět obecné užívání

44 ČECHOVÁ, Linda a KOFROŇ, Martin. Zákon o statusu veřejné prospěšnosti od roku 2014. CFOworld. [online].

IDG Czech republic, publikováno 17. 10. 2013. [cit. 21. 6. 2014]. 45 MAREK, op. cit., s. 18 46 Tamtéž, s. 18

17

soukromého pozemku, jak je tomu například v lesním zákoně47. Tím je narušena klasická doktrína

toho, že věci v obecném užívání jsou pouze částí či jádrem pojmu věci veřejné.48

Souvislost veřejného statku a veřejného zájmu je na zvážení. Z hlediska obecného použití je

jistě veřejným ale i soukromým zájmem ochrana vlastního zdraví nebo obrana státu. Právní význam

tohoto pojmu však jím specifikovat nelze.

47 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů 48 PRUCHOVÁ, Ivana a CHYBA, Jaroslav. Omezení vlastnického práva k pozemku z důvodu obecného zájmu. 1. vyd.

Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 29.

18

3. Současná právní úprava pojmu veřejný zájem v zákonech ČR

Jak již bylo řečeno, v současné právní úpravě není samotný pojem veřejného zájmu nikde

vymezen tak, aby mohl být používán napříč celým právním systémem a chápán stejně. Zákony jej

používají především jako odůvodnění pro přikázání nějakého konání. Jedná se tedy spíše o

podpůrnou specifikaci a zákonodárce neměl doposud zájem na stanovení tohoto pojmu. Zájem

panuje spíše na argumentačně dobrém základu zamýšlené normativní úpravy, což bezesporu pojem

veřejný zájem dostatečně poskytuje.

I když starý občanský zákoník již pozbyl účinnosti k 1.1.2014, je vhodné analyzovat jej

vzhledem k tomu, že byl účinný ještě nedávno. Zákonodárce zde v § 128 stanoví: „Vlastník je

povinen strpět, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu byla na nezbytnou dobu v

nezbytné míře a za náhradu použita jeho věc, nelze-li dosáhnout účelu jinak.“ a „Ve veřejném zájmu

lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak a to jen na základě

zákona, jen pro tento účel a za náhradu.“49 Jedná se tedy o první případ, který podporuje tezi

uvedenou v předchozím odstavci a tedy to, že zákon veřejného zájmu používá pouze jako

argumentu k zamýšlenému konání. Podmínky pro omezení vlastnického práva tedy nejsou známy.

Nový občanský zákoník se omezení vlastnického práva také věnuje a v § 1037 uvádí: „Ve

stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použít

vlastníkovu věc, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.“ Veřejný zájem se objevuje i v § 1038 a to: „Ve

veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit

nebo věc vyvlastnit.“ Tento zákon se věnuje i možnosti odškodnění vlastníka za zásah do

vlastnických práv, ale neřeší stále, co lze pojímat jako veřejný zájem. Úprava je prakticky shodná s

předchozí. Nový občanský zákoník pracuje i s pojmy „Veřejná prospěšnost“ a „Veřejný statek“,

které jsou analyzovány v této práci v rámci příslušné kapitoly50.

Veřejnému zájmu se věnuje i zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích51. Uvádí zde v § 22 odst. 2: „Bezúplatně lze věc převést pouze ve

veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo

stanoví-li tak zvláštní právní předpis.“52 Tedy také nekonkretizuje nijak význam veřejného zájmu.

To dělá až Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkový (dále jen „ÚZSVM“) na svých

49 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 50 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 51 Zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších

předpisů 52 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších

předpisů

19

webových stránkách.53 Podle ÚZSVM je převod ve veřejném zájmu, zejména převodem

vlastnických práv na kraj, obec a jimi zřízené příspěvkové organizace v případě, že předmět

vlastnických práv bude užíván k plnění veřejné služby a veřejných úkolů realizovaných v rámci

přenesené působnosti takového subjektu. Zde je tedy veřejný zájem konkretizován až státní správou

v rámci její činnosti. Problémem je však nemožnost transformace této konkretizace vzhledem k její

povaze mimo prostor vymezený zmíněným zákonem.

Konkretizaci uvedenou přímo v zákoně najdeme však v zákoně č. 266/1994 Sb. o drahách54.

Zde je v § 2 odst. 5 uvedeno: „Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na

podpoře ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném

zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu.“55 Opět se však jedná o

konkretizaci použitelnou pouze v rámci daného zákona, či spíše oblasti drážní a jiné dopravy. Nelze

tedy tento výklad veřejného zájmu použít například pro vysvětlení stejného pojmu v novém

občanském zákoníku.

Důležitou právní normou v oblasti veřejného zájmu je také zákon č. 159/2006 Sb. o střetu

zájmů56. Tento zákon upravuje chování veřejných činitelů, které taxativně určuje. Staví proti sobě

dva zájmy v §1 odst. a): „povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby

nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce

prosazovat nebo hájit“57. Je tedy přesně označen osobní zájem a neurčitě jsou označeny zájmy,

které jsou veřejní činitelé povinni prosazovat, což odpovídá veřejnému zájmu. Tato teze je v § 3

odst. 1 potvrzena, kdy zákon říká, že proti sobě existuje střet veřejného zájmu a osobního zájmu.

Osobní zájem je ve stejném ustanovení upraven následovně: „Osobním zájmem se pro účely tohoto

zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje

vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu.“58 Osobní zájem je přímo

konkretizován, i když chápáním omezen pouze pro účely tohoto zákona. Naopak veřejný zájem je

zde nevymezen a lze pouze odhadovat, zda zákonodárce při tvoření zákona předpokládal negativní

vymezení. Veřejným zájmem je veškerý zájem, který nespadá do obsahu vymezeného osobním

zájmem ve vztahu ke konkrétnímu veřejnému činiteli. Tento zákon však dále uvádí, co vše může

veřejný zájem ohrozit. Jedná se o využití postavení, pravomocí či informací získaných ze své

funkce k získání prospěchu pro sebe nebo jinou osobu. Dále se na svou funkci odvolává v

53 Veřejný zájem pro účely § 22 odst. 2 zákona ZMS. Úřad pro zastupování státu ve věcích majetkových [online]. [cit.

21. 6. 2014]. 54 Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů 55 Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů 56 Zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů 57 Zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů 58 Zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

20

případech, které souvisí s osobními zájmy. Také za úplatu nebo jinou výhodu dá svolení uvedení

svého jména, funkce či fotografie k použití k reklamním účelům. Ani z tohoto však nelze určit, co je

veřejným zájmem.

S pojmem veřejný zájem pracuje velmi často zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a

krajiny59. Vzhledem k tomu, že příznivé životní prostředí je jedním z veřejných statků, tak je

pochopitelné, že se právě tento zákon veřejnému zájmu věnuje. Příkladem použití veřejného zájmu

je § 56, tedy výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Výjimku ze zákazů uvedených v § 46 odst. 2, § 49 a § 50 lze dle odst. 1 udělit v případě, kdy jiný

veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody. Pro povolení

výjimky u zvláště chráněných druhů, však musí být splněny další podmínky a to například

neexistence jiného uspokojivého řešení nebo to, že povolovaná činnost neovlivní dosažení, či

udržení příznivého stavu z hlediska ochrany.60 Přesná konkretizace toho, kdy a jaký veřejný zájem

musí být, aby převýšil nad zájmem ochrany životního prostředí však zákonem poskytnuta není.

Veřejný zájem tedy v současné právní úpravě konkretizován v naprosté většině případů není

a pokud je, tak se jedná o konkretizaci pouze pro účely daného konkrétního zákona, jak je tomu

například v zákoně o drahách, která však není přenositelná do jiné oblasti.

59 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 60 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

21

4. Soudní rozhodnutí a veřejný zájem

V této části bude provedena analýza judikátů, které se pojmu veřejný zájem věnují a určitým

způsobem jej i formují. Nejvýznamnějším judikátem v této části je rozsudek Nejvyššího správního

soudu ze dne 10. května 2013 sp. zn. 6 As 65/201261. O tomto rozhodnutí bylo informováno

prostřednictvím novinových článků62. Spor se týkal oblasti ochrany životního prostředí. Další

probíraný judikát se bude také věnovat problematice ochrany životního prostředí.

4.1 Spor o výstavbu v lokalitě Milíčovské rybníky a les63

V tomto sporu bylo žalobcem Občanské sdružení Hezké Jižní Město, které žalovalo

Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy I. Osobami zúčastněnými byly

společnost Skanska, a.s. a Ateliér pro životní prostředí, o.s. Původně se jednalo o žalobu proti

rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2008. Samotný Nejvyšší správní soud řešil řízení o kasačních

stížnostech žalovaného a osoby zúčastněné (Skanska), proti rozsudku Městského soudu v Praze ze

dne 10. 10. 2012, č. j. 5 Ca 77/200964, který řešil právě výše uvedenou žalobu. Kasační stížnosti

jak žalovaného, tak i osoby zúčastněné, byly soudem zamítnuty.

Na počátku celého sporu byl zájem společnosti Skanska a.s. realizovat projekt „Milíčovský

háj jih a východ obytný soubor“, tedy vystavět v lokalitě Milíčovského háje v Praze nové byty.

Tento záměr byl řešen Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Správou chráněné krajinné oblasti

Český kras, jako orgánem I. stupně. Následně byl tento záměr řešen v odvolacím řízení i

Ministerstvem životního prostředí, které bylo za své správní rozhodnutí žalováno. Ministerstvo ve

svém rozhodnutí potvrdilo rozhodnutí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Stavba v lokalitě

Milíčovského háje by vzhledem k výskytu několika chráněných druhů živočichů, jako například

Skokana Skřehotavého znamenala zásah do zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje

zvláště chráněných živočichů. Lokalita je navíc zařazena do území Natura 2000 a je vedena i jako

přírodní památka.

Pro stavbu bylo tedy nutné zajistit výjimku ze zákazu rušit a poškozovat živočichy užívaná

61 Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 65/2012 - 161 62 JANUŠ, Jan. Nejvyšší správní soud definoval veřejný zájem. Právní rádce [online]. Economia, publikováno 20. 5

2013. [cit. 21. 6. 2014]. 63 Kapitola založena na obsahu Rozsudku NSS ČR sp. zn. 6 As 65/2012 - 161 64 Rozsudek MS v Praze, sp. zn. 5 Ca 77/2009 – 126 cit. podle Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 65/2012 - 161

22

sídla specifikovaném v ustanovení § 50, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny65. Tato

výjimka je možná dle ustanovení § 56, téhož zákona v případech, kdy jiný veřejný zájem převyšuje

nad zájmem ochrany přírody a krajiny. Orgán I. stupně udělil investorovi výjimku na základě

použití právě § 56 odst. 3 písm. e) a h).

Právě uvedená udělená výjimka, která byla potvrzena i rozhodnutím žalovaného

ministerstva se stala jádrem sporu. Žalobce uvedl, že dle orgánu I. stupně je komerční výstavba bytů

veřejným zájmem, výrazně převyšujícím nad zájmem ochrany přírody, i když jediným zájmem

investora je dosažení zisku. Použití uvedených ustanovení považuje za ohýbání zákona, protože

důvodem výstavby není ochrana přírody, jak je uvedeno, ale pouze soukromý zájem na komerčním

zisku. Důvodem pro udělení výjimky je dle zákona i neexistence jiného, uspokojivého řešení dle §

56 odst. 366, což však splněno nebylo a žalovaný pouze uvedl, že by i případný jiný vlastník

pozemků nejspíše území zastavěl.

Na základě těchto a dalších argumentů žalobce shrnul, že žalovaný nepředložil objektivní a

přezkoumatelné důvody udělení uvedené výjimky ze zákona. Tato výjimka by měla dle názoru

žalobce být také udělována pouze jako mimořádný prostředek pouze výjimečně. Došlo ke zkrácení

práva žalobce na právo na zákonné rozhodování, na právo na přezkum v oblasti odvolacích bodů a

na právu na to, aby rozhodnutí ve správním řízení mělo předepsané náležitosti a také řádné

odůvodnění.

Na základě uvedené žaloby bylo Městským soudem v Praze dne 10. 10. 2012 napadené

správní rozhodnutí zrušeno67, protože nebyly dostatečně vypořádány odvolací námitky žalobce.

Podmínkou udělení předmětné výjimky ze zákona o ochraně přírody je dle soudu kumulativní

naplnění podmínek naléhavého důvodu s výrazně převažujícím veřejným zájmem a neexistencí

jiného uspokojivého řešení a také to, že populace chráněného druhu bude udržena v příznivém stavu

z hlediska ochrany. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dostatečně nevysvětlil to, že bytová výstavba

je výrazně převažujícím veřejným zájmem a je naléhavým důvodem sociální povahy. Soud

nedokázal postihnout, dostatečnou argumentaci neexistence jiného uspokojivého řešení v

napadeném rozhodnutí. Samotná informace o tom, že pozemky budou dříve, či později zastavěny

není doložením neexistence jiného uspokojivého řešení.

Proti tomuto rozsudku byla podána žalovaným i osobou zúčastněnou, společností Skanska

a.s. Kasační stížnost. Podle žalovaného je veřejným zájmem, který musí být neodkladně řešen,

65 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 66 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 67 Rozsudkem MS v Praze, sp. zn. 5 Ca 77/2009 – 126 cit. podle Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 65/2012 - 161

23

nedostatek ubytovacích kapacit. Neexistenci jiného uspokojivého řešení se pokusil odargumentovat

nemožností prvoinstančního, či odvolacího orgánu, navrhovat alternativy jeho projektu, či nabízet

možnosti realizace v jiném prostoru. Také bylo uvedeno, že s ohledem na predikovaný vývoj hrozí,

že uvedené místo přestane být v budoucnu biotopem pro chráněné druhy. Osoba zúčastněná se v

kasační stížnosti ztotožňuje se závěry žalovaného. Poukázala na nezákonnost rozhodnutí soudu,

jelikož soud dospěl k nesprávnému závěru na základě nesprávné aplikace zákona. Závěr soudu

neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu. Napadený rozsudek je také nepřezkoumatelný, jelikož

rozhodnutí soudu se neopírá o důvody, na základě nichž by mohl učinit závěr o zrušení napadeného

rozhodnutí žalovaného.

Podle společnosti Skanska a.s., žalovaný dostatečně odůvodnil v čem veřejný zájem

uspokojování bytových potřeb převyšuje nad veřejným zájmem ochrany přírody a to následovně:

„Zájem na nové bytové výstavbě lze chápat jako veřejný zájem na uspokojování bytových potřeb

stávajících i budoucích obyvatel Prahy, a tedy jako ostatní naléhavý důvod s výrazně převažujícím

veřejným zájmem sociálním. Není přitom podstatné, resp. zákon v tomto smyslu nerozlišuje, zda

bytovou výstavbu provádí obec či soukromý investor.“ Dále odvolací orgán uvedl, že „populace

žádného z předmětných druhů živočichů nebude ohrožena na existenci, resp. budou zachovány

v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany“68 Podle osoby zúčastněné navíc mimo uspokojení

bytových potřeb dojde ke zlepšení vzhledu krajiny, nebude místo zarůstat plevelem a náletovými

rostlinami a zlepší se hospodaření s dešťovou vodou. Podmínka naléhavých důvodů s výrazně

převyšujícím veřejným zájmem je tedy splněna. Důvodem pro udělení výjimky navíc nebylo pouze

splnění ustanovení § 56 odst. 3 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny69, ale i splnění

ustanovení § 56 odst. 3 písm. e) a g) téhož zákona. Také uvedla interpretaci neexistence jiných

uspokojivých řešení, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, jakým by bylo možno realizovat projekt

ve stávajícím objemu. Nelze tedy z logiky věci chtít po správní orgánu důkaz neexistence jiných

uspokojivých řešení, jelikož těch je v zásadě nekonečně mnoho.

Žalobce se ke kasační stížnosti žalovaného i osoby zúčastněné, Skansky vyjádřil. Mimo jiné

uvedl, že osoba zúčastněná odkoupila pozemky od Magistrátu hlavního města Prahy bez

výběrového řízení a navýšení míry využití území bylo zdůvodněno potřebou výstavby sociálních

bytů a doplnění chybějící občanské vybavenosti v rozsahu 10 %. Ani jedno však z důvodu

soukromého zájmu na maximalizaci zisku nerealizovala a soukromý zájem tedy je z podstaty věci

opakem veřejného zájmu. Pro prokázání nutnosti uspokojení bytových potřeb by bylo nutné uvést,

68 Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 65/2012 - 161 69 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

24

jak jsou v danou chvíli uspokojovány a jak mohou být uspokojeny v jiné části Prahy a také

odůvodnit, zda dané potřeby bude projekt investora uspokojovat.

Osoba zúčastněná uvedla, že veřejný zájem uspokojení bytových potřeb opravdu existuje,

jinak by nebylo přikročeno ke stavbě takového bytového komplexu, pokud by poptávka po nových

bytech neexistovala. Jiné uspokojivé řešení také neexistuje, protože jiné, než dané pozemky pro

účely výstavby osoba zúčastněná nevlastní.

Kasační stížnost byla shledána Nejvyšším správním soudem jako přípustná. Dospěl však k

závěru, že ani jedna z kasačních stížností není důvodná. Žalovaný nedokázal vypořádat správně

námitky subjektu, který si vyhrazuje právo na podání opravného prostředku, byla porušena zásada

materiální pravdy, jelikož nebylo odpovězeno všem dotazům žalobce na odůvodnění rozhodnutí.

Zásadní otázkou podle NSS v řízení je, zda může být udělená výjimka odůvodněna veřejným

zájmem na výstavbě bytů a absencí jiných uspokojivých řešení. Zásada ochrany veřejného zájmu

dle soudu neznamená, že by správní orgány měly veřejný zájem nebo veřejné zájmy samy

formulovat, to náleží pouze moci zákonodárné. Úkolem správních orgánů je při aplikaci zákonů,

které veřejné zájmy obsahují pouze konkretizovat v daných případech obecně uvedené veřejné

zájmy. To souvisí s vyjádřením Ústavního soudu, že: „veřejný zájem v konkrétní věci by měl být

zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po

zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvodnění správního rozhodnutí pak musí zřetelně

vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou jiných partikulárních zájmů. Veřejný zájem je

třeba nalézt v procesu rozhodování …“70 Soud upozorňuje, že i soulad přijatého řešení s veřejným

zájmem je jednou z hlavních zásad správního řízení. Mnohdy se stane, že v jednom řízení stojí proti

sobě několik obecných veřejných zájmů a není možné, aby výsledek řízení byl v souladu se všemi

veřejnými zájmy, které se střetávají v daném řízení.

Dle soudu stojí v daném řízení nesporný veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny. Dále je

uveden žalovaným veřejný zájem na výstavbě bytů. Soud říká, že není možné zaměňovat zájem

soukromý za zájem veřejný, ale mnohdy je veřejný zájem pouze více, či méně společným zájmem

jednotlivců a skupin. V daném případě je však důležitý soukromý zájem investora na výstavbě bytů

a jeho cílem je pravděpodobně zisk. Samotné uspokojení bytové poptávky nemusí vytvářet

odpovídající sociální veřejný zájem. Žalovaný neuvedl, zda je veřejným zájmem zájem, který bude

výstavbou bytů uspokojován. I kdyby však bylo dokázáno, že uvedená výstavba je veřejným

zájmem, tak se daná kategorie veřejného zájmu musí aplikovat na konkrétní řízení. Již v dřívějších

judikátech soud požadoval důkaz, že navrhovaná varianta stavby je nejoptimálnější pro ochranu

70 Nález US ČR sp. zn. Pl. ÚS 24/04

25

zvláště chráněných rostlin a živočichů a každá jiná by znamenala mnohem větší zásah do jejich

ochrany, což se zde nestalo.

Pokud tedy bude správní úřad vážit dva kolidující veřejné zájmy, musí vždy určit jejich

jádro a periferii a z každého veřejného zájmu musí být zachováno alespoň jeho jádro. V uvedeném

případě však takové vážení provedeno nebylo a také nebylo uvedeno zda a proč je výstavba v

uvedené lokalitě veřejným zájmem a proto správním orgánem udělená výjimka nesplňuje zákonné

požadavky.

Pro naši potřebu definice toho, co je to veřejný zájem je uvedené rozhodnutí Nejvyššího

správního soudu velmi zásadní. Říká nám především, kdo veřejný zájem může formulovat a dle

soudu to nemohou být správní orgány. Zde tedy soud jasně utlumuje snahu různých orgánů

formulovat to, co je v daném místě (například v obci) veřejný zájem. Správní orgány se veřejným

zájmem zabývají až v konkrétních řízeních, kdy pouze aplikují veřejné zájmy zmíněné v zákonech,

či vyplývající ze zákona a tyto veřejné zájmy mohou pouze konkretizovat. Není tedy možné, aby

například obce samy obhajovaly některou stavbu, či nějaké své konání obecně definovaným

veřejným zájmem, ale mohou pouze aplikovat zákonem určené a nesporné veřejné zájmy.

Nespornost veřejného zájmu v případě jeho použití správním orgánem je nutno dle soudu prokázat

jasným odlišením od zájmu soukromého. Musí být tedy přesně definováno, jak se daný veřejný

zájem odlišuje od soukromého zájmu, jakým způsobem správní orgán aplikoval zákon a jaké úvahy

ho k tomuto vedly. Dá se zde tedy vysledovat povinnost určená soudem pro danou konkretizaci

veřejného zájmu, aby se postupovalo dle základních zásad správního práva.

Naopak soud říká, kdo jedině může zformulovat veřejné zájmy, případně sám formulovat

veřejný zájem. Dle soudu jsou to orgány zákonodárné moci. Formulace různých typů veřejných

zájmů může proběhnout pouze za pomoci právních předpisů a především tedy zákonů a předpisů s

vyšší právní silou. V současné době tedy není možno formulovat obecně veřejný zájem, například

pouze z partikulárních veřejných zájmů vztahujících se k problematice definované příslušným

zákonem, ale je nutno vyčkat na formulaci veřejného zájmu ze strany zákonodárce.

26

4.2 Spor o výstavbu dálnice v lokalitě CHKO České středohoří71

Podobně, jako bylo s veřejným zájmem pracováno v předchozím judikátu NSS, je s ním

pracováno i v rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 8/2010 – 32372 ze dne 23. června

2011. V této právní věci byla žalobcem Společnost ochránců životního prostředí, občanské sdružení

a žalovaným opět Ministerstvo životního prostředí. Osobami zúčastněnými byly Ředitelství silnic a

dálnic ČR (dále jen ŘSD), obec Vchynice, Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, Sdružení pro

přírodu, občanské sdružení. NSS posuzoval kasační stížnosti Ministerstva životního prostředí a

ŘSD. Kasační stížnosti byly proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2009, č. j. 7 Ca

162/2008 - 17373, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 9. 2009, č. j. 7 Ca 162/2008 – 18474.

Rozsudek Městského soudu v Praze byl zrušen a věc se vrátila tomuto soudu k dalšímu řízení.

Základem sporu byla stavba dálnice D8 v úseku Lovosice – Řehlovice, která má vést přes

CHKO České středohoří. Opět se pro tuto stavbu dálnice měla použít výjimka ze zákazu zasahování

do rozvoje a života ohrožených druhů podle ust. § 56 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a

krajiny75. Proti rozhodnutí Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří, kterým byla udělena

předmětná výjimka76, se odvolali Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. Ministerstvo změnilo

výrok rozhodnutí a doplnilo jej o některé podmínky, které podmiňovaly udělení této výjimky. Tyto

podmínky zahrnovaly například omezení stavby v určitém období z důvodu ochrany čmeláků nebo

transfer kupovitých hnízd rodu Formica. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobu Společnost

ochránců životního prostředí z důvodu porušení ust. § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb.77

Uvedená žaloba byla odmítnuta rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2005,

č. j. 7 Ca 137/2004 – 4678 z důvodu nemožnosti soudního přezkumu úkonů správního orgánu, které

nejsou rozhodnutími. Po odvolání bylo toto rozhodnutí Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze

dne 28. 5. 2008, č. j. 6 As 9/2006 – 9979 zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Z hlediska veřejného zájmu je zajímavé především další řízení před Městským soudem v

Praze, kdy soud svým rozsudkem ze dne 30. 6. 2009, č. j. 7 Ca 162/2008 – 17380 zrušil rozhodnutí

ministra životního prostředí a věc vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění soud vytýkal nedostatečné

posouzení jednotlivých variant stavby dálnice v rámci řízení. Městský soud však především uvádí, 71 Kapitola založena na obsahu Rozsudku NSS ČR sp. zn. 6 As 8/2010 - 323 72 Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 8/2010 - 323 73 Rozsudek MS v Praze, sp. zn. 7 Ca 162/2008 – 173 cit. podle Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 8/2010 - 323 74 Usnesení MS v Praze, sp. zn. 7 Ca 162/2008 – 184 cit. podle Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 8/2010 - 323 75 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 76 Řízení probíhalo na žádost ŘSD 77 Zákon č. 71/1967 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů 78 Rozhodnutí MS v Praze, sp. zn. 7 Ca 137/2004 – 46 cit. podle Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 8/2010 - 323 79 Rozsudek MS v Praze, sp. zn. 6 As 9/2006 – 99 cit. podle Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 8/2010 - 323 80 Rozsudek MS v Praze, sp. zn. 7 Ca 162/2008 – 173 cit. podle Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 As 8/2010 - 323

27

že pokud jsou ve správním rozhodnutí poměřovány zájmy, v tomto případě se jedná o zájem

ochrany přírody a zájem veřejný. Přestože to není v rozsudku výslovně uvedeno, dá se zájem

ochrany přírody považovat za veřejný zájem a zájem veřejný, tedy zájem na výstavbě dálnice, je

veřejným zájmem také. Soud považuje za nutné, aby v odůvodnění byly tyto zájmy přesně

specifikovány, tedy aby nejen byly vyjmenovány ohrožené druhy, které v dané lokalitě jsou, ale aby

byl specifikován jejich konkrétní výskyt a význam. Také u zájmu na stavbě dálnice nemůže být

uvedena pouze povaha dané stavby, ale musí být uvedeny širší souvislosti tedy finanční náklady,

konstrukční možnosti a dopravní situace. I přes náročnost takového postupu je dle soudu tento

postup úměrný významu zásahu do dané lokality. Až po této specifikaci je možno na základě

správního uvážení poměřit tyto dva zájmy. Díky tomuto bude možno zjistit, jak ve smyslu kvantity

a kvality správní orgán tyto zájmy poměřoval. Musí být jasné v čem převážil zájem na výstavbě

dálnice oproti veřejnému zájmu ochrany přírody a ohrožených druhů. Tento požadavek vyslovený

Městským soudem v Praze je shodný s požadavkem Nejvyššího správního soudu, který byl uveden

ve sporu v předchozí kapitole. Správní orgány mají tedy povinnost veřejné zájmy, co nejvíce

konkretizovat vzhledem k dané situaci a na základě této konkretizace mezi nimi mohou rozhodnout.

Prokázání veřejného zájmu na výstavbě této dálnice však neleží na bedrech správního orgánu, ale

má jej specifikovat navrhovatel. Správní orgán má povinnost pouze s touto specifikací pracovat.

Pravděpodobně by ji měl i rozšiřovat, aby vyhověla předchozím požadavkům.

Soud však navíc požaduje, aby v rámci daného správního řízení bylo přihlédnuto i k jiným

uvažovaným variantám stavby. Pokud o nich nebylo provedeno řízení podle zákona č. 244/1992

Sb.81 o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, pak má správní

orgán za součinnosti investora „nahradit“ takové řízení, aby bylo možno argumentačně udržet

důvod převahy veřejného zájmu na výstavbě u varianty, jejíž vliv na ochranu přírody není nejnižší.

Což v daném případě provedeno nebylo.

Soud tedy shledal žalobu jako důvodnou a věc vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku

byla podána kasační stížnost žalovaným, jednak kvůli tomu, že rozhodnutí je právně vadné82, ale

také nesouhlasí s nutností dělat pro každou variantu samostatné řízení o posouzení vlivu na životní

prostředí. Samotné správní řízení se má vést pouze o variantě, která je uvedena v žádosti ve

správním řízení. Stěžovatel navíc uvádí, že prozkoumání všech možných variant stavby není možný

a splnitelný vzhledem k obrovským nákladům na toto zkoumání a problémů s predikcí dalšího

81 Zákon č. 244/1992 Sb. Zákon České národní rady o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších

předpisů 82 Soud zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí, ale žalovaným bylo samotné ministerstvo a ministr v dané věci

rozhodnutí nevydal

28

vývoje v rámci populací ohrožených druhů v rámci celého CHKO. Ke specifikaci veřejného zájmu

v řízení uvádí, že tento veřejný zájem na výstavbě dálnice byl již mnohokráte různými orgány,

mimo jiné i Vládou ČR v průběhu předchozích let specifikován a není nutné jej v řízení již

specifikovat.

Nejvyšší správní soud kasační stížnosti (byla podána i osobou zúčastněnou ŘSD) uznal

důvodnými. Vyjádřil se k názoru Městského soudu ohledně posuzování i ostatních variant v řízení o

výjimce, kdy řekl, že jiné varianty byly posuzovány dříve, zvláště při tvorbě územního rozhodnutí a

žádost o povolení výjimky se již má týkat pouze konkrétní varianty trasy a není zde prostor pro

posouzení ostatních variant. Neexistence jiného uspokojivého řešení, dle § 56 odst. 1, zákona č.

114/1992 Sb.83 má být tedy vyřešena již před řízením o povolení výjimky dle tohoto ustanovení. V

tomto řízení by teda měla být posuzována již pouze varianta, která je jediným uspokojivým

řešením.

Soud také zmiňuje, že v chráněných krajinných oblastech je dle § 26 odst. 1 písm. s) zákona

č. 114/1992 Sb.84 zakázáno stavět nové dálnice. Výjimku v případech, kdy veřejný zájem výrazně

převyšuje nad zájmem ochrany přírody povoluje v každém jednotlivém případě svým rozhodnutím

dle § 43 uvedeného zákona Vláda ČR. Řízení o povolení výjimky dle § 43 proběhlo před řízením

dle § 56 zákona. Tímto rozhodnutím je tedy správní orgán vázán potud, že veřejný zájem výrazně

převyšuje nad zájmem ochrany přírody. V řízení o povolení výjimky dle § 56 má tedy být

posouzeno, zda navrhovaná trasa představuje optimální řešení pro ochranu zvláště chráněných

druhů rostlin a živočichů.85 Nejvyšší správní soud tedy rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a

věc vrátil k dalšímu řízení.

4.3 Komparace přístupu soudu uvedených rozhodnutí

Ve dvou předchozích částech byly obsáhle probrány dva případy, kdy se soud zabýval

veřejným zájmem a poměřováním různých veřejných zájmů mezi sebou. Pro stanovení a formulaci

veřejného zájmu v rámci správního řízení se jedná o poměrně důležité rozsudky. Jednak v prvním

případě bylo stanoveno Nejvyšším správním soudem, že správní orgán nemá sám veřejný zájem

formulovat, ale má pouze pracovat na konkretizaci veřejných zájmů určených zákonodárcem v

právních předpisech. A to pouze těch, které do řízení doopravdy vstupují. Má tedy povinnost obecně

83 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 84 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 85 Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

29

formulované veřejné zájmy definovat pro konkrétní případy a na základě podrobného definování

mají být tyto veřejné zájmy poměřovány.

S tímto právním názorem pracoval i Městský soud v Praze, který požadoval, aby v rámci

řízení byly určeny a podrobně popsány oba konkurenční veřejné zájmy. V tomto případě však

Nejvyšší správní soud určil, že v rámci řízení o výjimce není nutno veřejné zájmy poměřovat a

konkretizovat, pokud v rámci předchozího správního řízení bylo určeno jiným správním orgánem, v

tomto případě vládou, že veřejný zájem na výstavbě dálnice převyšuje veřejný zájem na ochraně

přírody. Není tedy nutné v každém řízení poměřovat vyskytující se veřejné zájmy, pokud již byla

stanovena dle zákona převaha jednoho veřejného zájmu nad druhým v rámci jiného řízení. Toto se

však týká pouze konkrétního případu a tuto převahu není možné použít pro řízení týkající se jiného

problému.

Veřejný zájem může být tedy určen jiným správním orgánem a správní orgán musí v

konkrétním řízení s tímto již pracovat a není možno, aby se sám zabýval tímto veřejným zájmem.

Nad tímto je možné považovat pouze při podstatné změně podmínek, kdy by však o trvání a

převaze veřejného zájmu měl rozhodnout orgán, který jej sám určil.

30

Závěr

V této práci bylo nahlíženo na veřejný zájem jako pojem a na možnosti jeho stanovení z

různých pohledů. Cílem práce bylo určit význam pojmu veřejný zájem pro další právní praxi.

Vysvětlit tedy, jak by mělo být na termín veřejný zájem nahlíženo a jak z tohoto neurčitého

právního pojmu vytvořit pojem určitý. Práce stanovený cíl plní tím, že poskytuje komplexní

poznatky z různých svých kapitol a tedy prostorů zkoumání. Poznatky v práci uvedené, určují, jak

lze a případně nelze na význam pojmu veřejný zájem nahlížet a tedy na to, jak je možno s ním v

rámci praxe pracovat. Práce neposkytuje jednoduché vysvětlení pojmu veřejný zájem, což není

možné vzhledem k jejímu formátu. Pro jednoduchý výklad pojmu by bylo nejvhodnější, jak je

ostatně uvedeno v judikátu Nejvyššího správního soudu, aby byl obecný výklad pojmu legislativně

upraven.

Metody, které byly v práci použity poskytly jasné určení toho, jak je na pojem nahlíženo v

některých společenských vědách, jak je s pojmem pracováno v obecném jazyce, jak s ním v

současnosti pracuje zákon. Bylo také logickou pojmovou analýzou vysvětleno, co tento pojem

běžně znamená při rozdělení slov a také uvedené judikáty ukázaly, jak se s pojmem veřejný zájem

pracuje v současném soudním systému. Uvedené metody a prostory zkoumání tedy poskytly

bohatou zásobu informací o pojmu veřejný zájem.

Přínos práce spočívá také v počtu poznatků o tom, co veřejný zájem definuje a jak s ním

dále pracovat. Za nejužitečnější poznatek, který práce přinesla je to, že správní orgány by samy

neměly tvořit veřejné zájmy a vkládat je do řízení. Mají pracovat pouze s veřejnými zájmy, které do

řízení vstupují ze zákonů, které s nimi pracují a tyto veřejné zájmy mají správní orgány pouze

konkretizovat pro konkrétní případ při poznání specifik tohoto případu. Důležitý je také poznatek

spočívající v poměřování více veřejných zájmů, kdy je nutno z každého veřejného zájmu zachovat

vždy jeho jádro a není možné tedy jeden veřejný zájem úplně v uvažování eliminovat a plně

upřednostnit druhý.

V rámci zkoumání veřejného zájmu v právu je možné nyní postupovat ve více rovinách.

Jednak v rovině zkoumání pojetí veřejného zájmu v rámci právní úpravy a hledání společných

znaků v této úpravě. Podobný postup je možné aplikovat i v druhé rovině a to při zkoumání

rozhodnutí různých orgánů veřejné správy a hledání společných znaků v těchto rozhodnutích. Je

také možno, na základě poznatků uvedených v této práci, vytvořit jasný návod pro zákonodárce, jak

veřejný zájem legislativně upravit, jak zákonem stanovit jeho chápání.

Díky této práci je nyní možnost mnohem pohodlněji v rámci práva pojem veřejný zájem v

31

jeho obecné rovině pochopit a mít jasnou představu o tom, co tento pojem v právní vědě znamená a

jak jej dále uchopit.

32

Seznam použitých pramenů

Knižní zdroje

1. BEJČEK, Josef. Veřejný zájem v obchodním právu. Sborník příspěvků z VI. mezinárodní

vědecké konference pořádané katedrou obchodního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2008, 187 s. ISBN 9788021045743.

2. COCHRAN E. Clarke. Political Science and „The Public Interest“. The Journal of Politics.

1974, vol. 36, no. 2. s. 327-355. ISSN 0022-3816 .

3. GOULLI, Rochdi. Veřejný zájem: pozitivní přístupy a stručné ekonomické teze. In: MALÝ,

Ivan. Problémy definování a prosazování veřejného zájmu. Brno: ESF MU Brno, 1999. s. 9-

15. ISBN 80-210-2236-1.

4. HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 7. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. 837 s.

ISBN 9788074000492.

5. HENDRYCH, Dušan a FIALA, Josef. Právnický slovník. 3. podstatně rozš. vyd. Praha: C.H.

Beck, 2009. 1459 s. ISBN 9788074000591.

6. MALÝ, Ivan. Problémy definování a prosazování veřejného zájmu. Sborník referátů z

teoretického semináře.1999. první vyd. Brno: MU. 216 s. ISBN 80-210-2236-1.

7. MAREK, Jiří. Pokus o vymezení ekonomické charakteristiky pojmu „veřejný zájem“ ve

vztahu k pojmům „veřejný prospěch“ a „veřejný statek“. In: MALÝ, Ivan. Problémy

definování a prosazování veřejného zájmu. Brno: ESF MU Brno, 1999. s. 17-20. ISBN 80-

210-2236-1.

8. PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 6. doplněné a aktualizizované vydání, . Brno:

MU Doplněk Brno, 2004. 356 s. ISBN 8021033509.

9. PRŮCHOVÁ, Ivana a CHYBA, Jaroslav. Omezení vlastnického práva k pozemku z důvodu

obecného zájmu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 185 s. ISBN 802101959x.

10. ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Mediální a logický význam kategorie veřejný zájem. In: MALÝ,

Ivan. Problémy definování a prosazování veřejného zájmu. Brno: ESF MU Brno, 1999.

s. 81-86. ISBN 80-210-2236-1.

Diplomové práce

1. MÜLLER, Roman. Orgány ochrany veřejného zájmu (Nejvyšší kontrolní úřad a Úřad pro

zastupování státu ve věcech majetkových) [online]. Brno, 2010 [cit. 21. 6. 2014]. Diplomová

33

práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z:

<http://is.muni.cz/th/134899/pravf_m/>

Právní předpisy

1. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů In:

CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

2. Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační

systém]. ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

3. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS

ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

4. Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS ACADEMIA

[právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

5. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve

znění pozdějších předpisů In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS

consulting [cit. 21.6.2014]

6. Zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,

ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém].

ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

7. Zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS

ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

8. Zákon č. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů In:

CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

9. Zákon č. 71/1967 Sb. Správní řád, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS ACADEMIA

[právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

10. Zákon č. 244/1992 Sb. Zákon České národní rady o posuzování vlivů na životní prostředí,

ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém].

ATLAS consulting [cit. 21.6.2014]

Soudní rozhodnutí

1. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10. 5. 2013, sp. zn. 6 As 65/2012 – 161.

Nejvyšší správní soud. [online]. [cit. 21.6.2014]. Dostupné z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0065_6As__120_20130521155800_pr

evedeno.pdf

34

2. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23. 6. 2011. sp. zn. 6 As 8/2010 – 323.

Nejvyšší správní soud. [online]. [cit. 21.6.2014]. Dostupné z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0008_6As__100_20110715104546_pr

evedeno.pdf

3. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04. Ústavní soud.[online].

[cit. 21.6.2014]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-24-04

4. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 5 Ca 77/2009 – 126, cit.

podle Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10. 5. 2013, sp. zn. 6 As 65/2012 –

161. Nejvyšší správní soud. [online]. [cit. 21.6.2014]. Dostupné z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0065_6As__120_20130521155800_pr

evedeno.pdf

5. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 7 Ca 162/2008 – 173.

Městský soud v Praze, cit. podle Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23. 6.

2011. sp. zn. 6 As 8/2010 – 323. Nejvyšší správní soud. [online][cit. 21.6.2014]. Dostupné z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0008_6As__100_20110715104546_pr

evedeno.pdf

6. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2009, sp. zn. 7 Ca 162/2008 – 184. Městský

soud v Praze, cit. podle Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23. 6. 2011. sp.

zn. 6 As 8/2010 – 323. Nejvyšší správní soud. [online]. [cit. 21.6.2014]. Dostupné z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0008_6As__100_20110715104546_pr

evedeno.pdf

7. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. 7 Ca 137/2004 – 46.

Městský soud v Praze, cit. podle Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23. 6.

2011. sp. zn. 6 As 8/2010–323. Nejvyšší správní soud. [online]. [cit. 21.6.2014]. Dostupné z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0008_6As__100_20110715104546_pr

evedeno.pdf

8. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2008 sp. zn. 6 As 9/2006 – 99. Městský

soud v Praze, cit. podle Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23. 6. 2011. sp.

zn. 6 As 8/2010 – 323. Nejvyšší správní soud. [online]. [cit. 21.6.2014]. Dostupné z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0008_6As__100_20110715104546_pr

evedeno.pdf

35

Internetové zdroje

1. CÉZOVÁ, Veronika. Pražané, pozor na místa veřejného zájmu. Mohou vám tam odtáhnout

auto. iRegiony. [online]. Rádio Impuls, publikováno 20. 3. 2014 [cit. 21. 6. 2014]. Dostupné

z: http://regiony.impuls.cz/praha/prazane-pozor-na-mista-verejneho-zajmu-mohou-vam-tam-

odtahnout-auto-20140320-td6p.html

2. ČECHOVÁ, Linda a KOFROŇ, Martin. Zákon o statusu veřejné prospěšnosti od roku 2014.

CFOworld. [online]. IDG Czech republic a.s., publikováno 17. 10. 2013. [cit. 21. 6. 2014].

ISSN 1805-4714. Dostupné z: http://cfoworld.cz/legislativa/zakon-o-statusu-verejne-

prospesnosti-od-roku-2014-2646

3. ČTK. Průvodci budou opět vázanou živností, zvažuje MMR. Blesk.cz.[online]. CZECH

NEWS CENTER, publikováno 21. 3. 2014 [cit. 21. 6. 2014]. ISSN 1213-8991. Dostupné z:

http://www.blesk.cz/clanek/live-ekonomika/241232/pruvodci-budou-opet-vazanou-zivnosti-

zvazuje-mmr.html

4. JANUŠ, Jan. Nejvyšší správní soud definoval veřejný zájem. Právní rádce [online].

Economia, publikováno 20. 5. 2013. [cit. 21. 6. 2014]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z:

http://pravniradce.ihned.cz/c1-59909370-nejvyssi-spravni-soud-definoval-verejny-zajem

5. KOFROŇ, Martin a KRAUS, Radek. Status veřejné prospěšnosti jako nový přívlastek

právnických osob. CFOworld. [online]. IDG Czech republic a. s., publikováno 16. 5. 2013.

[cit. 21. 6. 2014]. ISSN 1805-4714. Dostupné z: http://cfoworld.cz/legislativa/status-

verejne-prospesnosti-jako-novy-privlastek-pravnickych-osob-2365

6. ŘÍHA, David. K teorii veřejné volby. Filozofický klub 2008 [online]. Publikováno 5. 4.

2011. [cit. 21. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.filosoficky-klub.cz/2011/04/05/k-teorii-

verejne-volby/

7. Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní

ochraně v záležitostech životního prostředí. [online]. [cit. 21. 6. 2014]. Dostupné z:

http://www.ucastverejnosti.cz/cz/text-umluvy/#clanek2

8. Veřejný zájem pro účely § 22 odst. 2 zákona ZMS. Úřad pro zastupování státu ve věcích

majetkových [online]. [cit. 21. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.uzsvm.cz/verejny-zajem-

344-0-85/verejny-zajem-pro-ucely-c2a7-22-odst-2-zakona-zms-741/