Home >Documents >Čtenářská gramotnost

Čtenářská gramotnost

Date post:31-Dec-2015
Category:
View:91 times
Download:2 times
Share this document with a friend
Description:
Čtenářská gramotnost. PhDr. Radana Metelková Svobodová, Ph.D. katedra českého jazyka a literatury s didaktikou Pedagogická fakulta Ostravské univerzity s Ostravě. Současná tendence „vzdělávat žáky pro život“. odvrací se od memorování, pasivního přejímání znalostí; - PowerPoint PPT Presentation
Transcript:
  • tensk gramotnost

    PhDr. Radana Metelkov Svobodov, Ph.D.katedra eskho jazyka a literatury s didaktikouPedagogick fakulta Ostravsk univerzity s Ostrav

  • Souasn tendence vzdlvat ky pro ivotodvrac se od memorovn, pasivnho pejmn znalost;

    snaha nauit ky pracovat sinformacemi, kter mohou zskat zrznch zdroj;

    => shledvme ji schopnost klovou pro vzdlvn jak ve kolskm prosted, tak nsledn pi vzdlvn celoivotnm.

  • Autorsk dvojice G. Pike a D. SelbyUvdomme si, e mnoh znalosti, kter si pro ivot v ptm stolet bude teba osvojit dnes jet neexistujc v dn pstupn form. Pokud se ovem studenti nau zskvat azpracovvat informace, nov znalosti pro n pestanou bt problmem.[i] [i] PIKE, G. SELBY, D. Globln vchova. Praha : Grada, 1994, s. 79. ISBN 80-85623-98-6.

  • Vymezen zkladnch pojmgramotnost x negramotnost (vvoj obsahu pojm);

    tensk gramotnost funkn gramotnost kolsk gramotnost (porozumn textu a prce s nm);

    kolsk gramotnost (zejmna pi tradin koncepci vyuovn) = zaloen na mechanickm osvojovn text, a to bez dostatenho porozumn (uitel se asto spokoj s plynulou reprodukc uiva).

  • tensk gramotnost definice PIRLS (2011) schopnost rozumt formm psanho jazyka, kter vyaduje spolenost a/nebo oceuj jednotlivci, a tyto formy pouvat. Mlad teni mohou odvozovat vznam z irok kly text. tou, aby se uili, aby se zapojili do spoleenstv ten a pro zbavu.vymezen PIRLS ovlivnno:vzkum t. gramotnosti k 9 a 10 letch (v R ci 4. ronku Z) ji zvldnut technika ten vyuvno jako prostedek k dalmu vzdlvn;sledovn pouze t. gramotnosti opakovan zjiovn.

  • tensk gramotnost definice PISA (2009)schopnost porozumt psanmu textu, zabvat se jm, pemlet o nm a pouvat ho k dosaen vlastnch cl, k rozvoji vlastnch vdomost a potencilu a k aktivn asti ve spolenosti.Vzkum PISA:testovny 3 oblasti gramotnosti tensk, matematick a prodovdn v tletch cyklech (2000 a 2009 G hlavn testovan oblast);testovn 15letch (R 9. ronk Z, 1. ronk S);Hlavn cl poskytnout tvrcm kolsk politiky informace o spnosti a efektivit vzdlvn jednotlivch vzdlvacch systm.Draz kladen na dovednosti, kter maj vznam pro uplatnn mladch lid v jejich dalm ivot pi studiu nebo pi vstupu na pracovn trh.

  • Pnos mezinrodnch etenPISA a PIRLS nehodnot osnovy, ale kompetence k;shoda se zmry mezinrod. vzkum (sledovn kompetenc) toton cle sleduje tak souasn esk kolsk kurikulum, tj.RVP ZV;Poteba poslit prci s textem na rznch rovnch:identifikace informac dle uritho kle;vyvozovn informac z textu;spojovn informac z rznch st textu;analza a hodnocen obsahu, jazyka textu

  • Kurikulrn opora v R?vevztahu kporozumn textu viz napklad:vzdlvac oblast Jazyk a jazykov komunikace doporuuje vkomunikan a slohov vchov u k 2. stupn Z doshnout nsledujcch oekvanch vstup:odliuje ve tenm nebo slyenm textu fakta od nzor a hodnocen, ovuje fakta pomoc otzek nebo porovnvnm sdostupnmi informanmi zdroji;vyuv zklady studijnho ten; vyhledv klov slova, formuluje hlavn mylenky textu, samostatn piprav a soporou o text pednese refert.Dostaten?...

  • Srovnn PIRLS a PISAtest 80 minutdotaznky:mapuj faktory ovlivujc G zjiuj tensk nvyky a chovn k; sleduj, co tou rodie, a jak probh ve kolch vuka;dotaznk pro ky (15 a 30 min.)dotaznk pro rodie kdotaznk pro uitele kdotaznk pro editele koltest 120 minutdotaznky:k (30 minut) poskytuj informace o sob, o rodinnm prosted, o svm postojch a nzorech, informace o kole a vyuovacch metodch editel koly informace o kole

  • Srovnn PIRLS a PISA podoba testsleduje 2 ely ten:literrn zkuenost (ten ze zjmu a pro osobn poten);zskvn a pouvn informac (ten jako nstroj uen). lohy:s vbrem odpovdis tvorbou odpovdiotzkami sledovny4 postupy porozumn:1)vyhledvn informac;2)vyvozen zvr;3) interpretace;4) posouzen textu.

    sleduje 3 zkladn aspekty: dovednosti, obsah, situacekad loha zasazena do konkrtn situace pedstavujc rzn oblasti z relnho ivota;dovednosti aplikovny na uritm typu textu, tj. obsahu;Dovednosti interpretovny na klch:

    zskvn informac1) nalezen informaczpracovn informac2) celkov posouzen;3) interpretacezhodnocen textu4)posouzen obsahu textu; posouzen formy textu

  • Vsledky eskch k v mezinrodnch etench PIRLS a PISApodrobn viz www.uiv.cz (mezinrodn projekty)PIRLS (2001 + 2011 zatm testovno);http://www.uiv.cz/clanek/205/1051 (Kramplov, I. Potunkov, E. Jak (se) u st. Praha: IV, 2005.)http://www.uiv.cz/soubor/4414(Koncepn materil vzkumu PIRLS 2011)

    PISA (2000 + 2009 zameno na G)http://www.uiv.cz/clanek/205/2109(Kramplov, I. Zakroukuj vyber zdvodni. Praha: IV, 2011.)

  • Faktory ovlivujc G dle vstup PIRLS:UVN ZDROJ VE VUCE MATESKHO JAZYKAPoad a etnost vyuvn jednotlivch zdroj ve vybranch zemch ;etnost uvedena ve dnech;

  • Nkter vchodiska z eten PIRLS lep vsledky v procesech porozumn maj zem, kde je ve vuce nejvce uvan literatura pro dti a mlde jako zkladn pomcka (nikoli doplkov materil);ten pbh a romn je rozhodujc pi zvyovn tenskch dovednost esk dti je tou velmi mlo 37 % nete nikdy nebo tm nikdy; na rove G m vliv kvalita loh vedoucch k rozvoji proces porozumn;vce ne polovina eskch uitel matetiny denn uv pouze dv metody znabzenho vbru metod vuka ten se omezuje na ten nahlas (doplovno uitelovm vysvtlovnm neznmch slov petenho textu) ten nahlas nepodporuje rozvoj proces porozumn;

  • 90 % uitel v R vyuv k rozvoji G pouze uebnice a tankov texty;pracovn listy 85 % uitel sledovat kvalitu uebnch text + kvalitu nabzench loh a to, zda vedou k rozvoji vech proces porozumn textu

  • Vstupy pro pedagogickou teorii a praxiPedagogick teorie: pro zkvalitovn tenskch kompetenc je pnosn respektovn souasnch didaktickch princip etiny, zvl. principu komplexnosti;efektivnj je takov vuka tensk gramotnosti, kter se zakld na prci sdtskou literaturou, zejmna pak spovdkami, pohdkami a romny (motivaci kceloivotnmu tenstv) => integrace vhodnch vchozch literrnch text vuebnicch etiny;

  • Vstupy pro pedagogickou teorii a praxiPedagogick praxe:pnosn pro zkvalitnn tenskch kompetenc lit. vchovu nespecializovat pouze na estetickou interpretaci uml. text (komplexnost) vnovat pozornost tak orientaci v textu, posuzovn, hodnocen a vyvozovn pmch zvr, co jsou aktivity, kter hlavn nedostatky naich k;

    nutnost vnmat souvislost (zvislost) mezi kvalitou tensk gramotnosti a zkuenost k s etbou => budovn tenstv;

  • Ukzka prce s textemMli jsme si pinst do koly jablko, hruku, bann, okurku, papriku, mrkev prost njak ovoce nebo zeleninu, abychom je podle toho mohli nakreslit. My sFialkou na kreslen zrovna buky nemme a navc ns to nebav. Hodinu se piplte sjednm vkresem a nakonec to na tvrtce vypad jako vechno mon, jenom ne to, co jste chtli namalovat.Vidl jsem to ern, ale Filda mi slbil, e obstar njakou plodinu, kterou dokeme nakreslit dokonce tak, e nm za to bude muset dt Vlice jedniku. Tomu jsem nevil, nechal jsem to vak na nm, protoe podle m nic takovho jet nevyrostlo. A on dokzal, e je nkdy vn geniln.Pinesl mk. Ne vmakovicch. Makovici by se nm nepovedlo nakreslit ani za rok! Normln mk. Jenom ta zrnka vpytlku!Take jsme si vzali obyejn tuky a vesele jsme klovali na tvrtky edoern teky, zatmco ostatn se pachtili jak blzni. Klobounkov si pinesla hrozen vna, Balvan Valou plku melounu, Curych ananas aKvek velikou dni. Ne ten mamlas nakreslil stopku dn, my sFialkou jsme u mli kad nejm pl kila mku!Jene to nae klovn pivolalo uitelku. Kdy vidla, co a jak kreslme, nepochvlila ns, jak jsme ekali, nedala nm jedniku, jak oekval Filda, ale napsala nm do kovskch knek: Mysl si, e je mon vystait smlem.(M. Kratochvl: Puntki. Praha : Mlad fronta, 2009, s. 4344.)

  • Pklady kol k textu1. Kdy nkdo nem buky na kreslen znamen to: a) e ho kreslen vbec nebav;b) e mu kreslen velmi vad;c) e kresl rd, ale jen pro poten;d) e nem na kreslen nadn.2. Kluci kreslili mk, protoe:a) maj oba rdi makov buchty;b) nechtli kreslit dnou zeleninu;c) si chtli kreslen co nejvce zjednoduit;d) Kvek do koly donesl velikou dni.3. Slovo piplat je vtextu pouito ve vznamu:a) snaiv kreslit;b) pltvat barvami;c) schvln kazit;d) ukat tukou.4. Vyprav pbhu o Fialkovi mn, e:a) nem na kreslen buky a kreslen ho nebav;b) donese do koly njakou zeleninu;c) je mamlas, kter neum nakreslit dni;d) dokzal, e m nkdy vborn npady.5. Text by se dal nazvat:a) Kreslme rdi;b) Fialka nakreslil mk;c) Geniln npad;d) Obstarvn plodiny.

  • Strukturovan text PISA 2009UPOZORNN OPLATKY SCITRONOVOU NPLNDatum upozornn: 4. noraNzev vrobce: Fine Foods, s. r. o.Informace o vrobku: Oplatky scitronovou npln, 125 g Minimln trvanlivost do 18. ervna a minimln trvanlivost do 1. ervencePodrobnosti: Nkter oplatky ztchto balen mohou obsahovat kousky arad, kter nejsou uvedeny ve sloen vrobku. Osoby alergick na arady by tyto oplatky nemly jst.Pokyny pro zkaznky: Pokud jste si tyto oplatky zakoupili, mete je vrtit vmst nkupu, kde Vm budou pln proplaceny. Pro dal informace volejte 800034241.

  • koly k textu1. Co je elem tohoto oznmen?a) Udlat reklamu Oplatkm scitronovou npln.b) Informovat zkaznky, kdy byly oplatky vyrobeny.c) Varovat zkaznky ped tmito oplatkami.d) Vysvtlit, kde lze Oplatky scitronovou npln koupit.2. Jak se jmenuje spolenost, kter vyrb tyto oplatky?_________________________________________________________

    3. Co bys dlal/la ty, kdyby sis koupil/la tyto oplatky?_________________________________________________________

    Pro bys to udlal/la? Vyuij informace ztextu a svou odpov zdvodni._________________________________________________________

    4. Pro jsou voznmen uveden data minimln trvanlivosti?_________________________________________________________

  • Analza nejuvanjch uebnic J 1. a 5. ronku Zrealizovno v SGS 2010

    kritria hodnocen zohledovala jak poadavky aktuln kladen na uebnice mateskho jazyka eskmi oborovmi didaktiky a RVP ZV, tak nkter hlediska zvstup vzkumnho eten PIRLS, kter prokazateln ovlivuj kvalitu tensk gramotnosti k:

    organizace uebnice prolnut jazykov a slohov sti (domnl i skuten) pozorovat eln propojovn jednotlivch vchov (princip komplexnosti);

  • Uplatovn principu komplexnosti(etina s pekvapenm pro 4. ro. Z. Praha : Scientia, 2000.)

  • Analza nejuvanjch uebnic J 1. a 5. ronku Z hodnotic kritriatyp vchozho textu autorsk text;modifikovanou literrn ukzku;clen vytvoen text pro poteby uebnice;

    NEBO ilustrace, tabulky, pouky, pklady a schmata;

  • Vchoz text autorsk text (etina s maskem Hlskem pro 3. ro. Z, Praha : Scientia, 1998.)

  • Analza nejuvanjch uebnic J 1. a 5. ronku Z hodnotic kritriazaazen vztah meziped-mtovch nsiln zalenn bez nslednho vyuit pro vuku i procvien jazykovho nebo slohovho uiva;za nsiln zaazen povaujeme koly a zadn nevztahujc se kvuce matetiny a spe ovuj znalosti zjinm obor (nap. Kte ptci na podzim odltaj? Co je erven kniha? aj.);

  • Komparace nkterch vsledk

  • typ mluvnickho cvien a jeho jazykov materil - hledisko vychzelo ze skutenosti, e ada uebnic nezaazuje prci stextem do samotnch cvien jazykov vchovy, akoli pnos tto prce je rozhodn vt ne pro ky nemotivujc drilov aast mechanick procviovn jazykovho uiva izolovan slova, izolovan vty, souvisl text, souvisl literrn text;

  • Jazykov materil ml. cvien + mezipedmt. vazby (etina s pekvapenm pro 5. ro. Z. Praha : Scientia, 2000.)

  • Zvr k analze uebnicVsledky analzy uebnic prokzaly: autorsk kolektivy asto nechpou modernizaci vuky matetiny tak, aby byla jejich metodika pnosn;na jedn stran je cenn zaleovn mezipedmtov problematiky, avak vrozporu stm se ukazuje, e je nutno stanovit uritou mru, kter by respektovala relnou situaci vpraxi, tj. asov dotace pedmtu esk jazyk aliteratura;ztoho dvodu preferujeme upednostovn vnitropedmtovch vazeb vzjmu zachovn stejnho postaven vzdlvacho oboru esk jazyka a literatura atak vsouladu se zjitnm pnosem uplatovn komplexnho pstupu kvyuovn matetiny;

  • Uebnice etiny nen mono vnmat jako jedinou didaktickou pomckou slouc ke zkvalitovn ten sporozumnm. kovsk kompetence vnmat text apracovat snm je pmo zvisl pedevm na uitelsk kompetenci prci stextem uit.

  • Pnos pro pedagogikuNa zvr chci zdraznit cl dan studie. Spln sv posln, posl-li vdom priority problematiky rovn vzdlanosti pro tuto zemi, pome-li napt intelektuln aktivitu a zjem o problematiku pemn vzdlvacch obsah a jejich kvality ve smyslu pedpokldanch vvojovch ten-denc, podnt-li uvaovn a vcn diskuze o konkrtnch problmech v tto oblasti, a to jak ve sfe pedagogick teorie, tak i peda-gogick praxe.

    SKALKOV, J. Pedagogika a vzvy nov doby. Brno : Paido, 2004, s. 81. ISBN 80-7315-060-3.DKUJI ZA POZORNOST.

of 33/33
Čtenářská gramotnost PhDr. Radana Metelková Svobodová, Ph.D. katedra českého jazyka a literatury s didaktikou Pedagogická fakulta Ostravské univerzity s Ostravě
Embed Size (px)
Recommended